číslo jednací: 48953/2023/500
spisová značka: S0833/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Soubor přístrojů pro korelativní elektronovou a fluorescenční mikroskopii |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 16. 12. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0833.pdf 358 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0833/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-48953/2023/500 |
|
Brno 7. 12. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Státní zdravotní ústav, IČO 75010330, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10,
při zadávání veřejné zakázky „Soubor přístrojů pro korelativní elektronovou a fluorescenční mikroskopii“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 9. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 9. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-027660 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 186-419533,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Státní zdravotní ústav, IČO 75010330, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že při zadávání veřejné zakázky „Soubor přístrojů pro korelativní elektronovou a fluorescenční mikroskopii“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 9. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 9. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-027660 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 186-419533, nedodržel pravidlo stanovené v § 99 odst. 1 citovaného zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když provedl změnu zadávací dokumentace cit. veřejné zakázky spočívající v akceptaci technického řešení nabízeného transmisního elektronového mikroskopu, a to minimální čárové rozlišení 0,20 nm při urychlovacím napětí 120 kV, když původně v položce 1.2 dokumentu „Technická specifikace“, který tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace na cit. veřejnou zakázku, požadoval minimální čárové rozlišení 0,20 nm při urychlovacím napětí 100 kV, aniž by uvedenou změnu zadávací dokumentace uveřejnil stejným způsobem jako původní zadávací podmínku, když ji pouze oznámil dodavateli prostřednictvím zprávy na profilu zadavatele jako odpověď na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 17. 10. 2018, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal citovanou veřejnou zakázku, když dne 20. 12. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem – SPECION, s.r.o., IČO 48112836, se sídlem Budějovická 1998/55, 140 00 Praha 4 – kupní smlouvu na její plnění.
II.
Obviněný – Státní zdravotní ústav, IČO 75010330, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že při zadávání veřejné zakázky „Soubor přístrojů pro korelativní elektronovou a fluorescenční mikroskopii“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 9. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 9. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-027660 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 186-419533, nedodržel pravidlo stanovené v § 98 odst. 1 citovaného zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že provedl vysvětlení zadávací dokumentace cit. veřejné zakázky, když dne 23. 10. 2018 odesláním zprávy prostřednictvím profilu zadavatele akceptoval dodavatelem navržené technické řešení, kdy nabízený transmisní elektronový mikroskop poskytuje vysoký kontrast a snímky s vysokým rozlišením jako standardní funkci, přičemž při snímání nekontrastovaných snímků není zapotřebí měnit režim prostřednictvím softwaru, aniž by však uvedené vysvětlení zadávací dokumentace uveřejnil na profilu zadavatele, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal citovanou veřejnou zakázku, když dne 20. 12. 2018 uzavřel vybraným dodavatelem – SPECION, s.r.o., IČO 48112836, se sídlem Budějovická 1998/55, 140 00 Praha 4 – kupní smlouvu na její plnění.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Státní zdravotní ústav, IČO 75010330, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – Státní zdravotní ústav, IČO 75010330, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 25. 9. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Soubor přístrojů pro korelativní elektronovou a fluorescenční mikroskopii“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 9. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-027660 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2018/S 186-419533 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky podle článku 3. „Technická specifikace poptávaného plnění“ zadávací dokumentace veřejné zakázky ze dne 24. 9. 2018 (dále jen „zadávací dokumentace“) je „dodávka souboru přístrojů pro korelativní elektronovou a fluorescenční mikroskopii (…)“. Dodávka měla podle uvedeného ustanovení zahrnovat transmisní elektronový mikroskop s kryopříslušenstvím, fluorescenční mikroskop a kryogenní ultramikrotom.
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí podle článku 2. „Předpokládaná hodnota zakázky“ zadávací dokumentace celkem 19 921 990 Kč bez DPH.
4. Na veřejnou zakázku byla podána jedna nabídka, a to nabídka dodavatele SPECION, s.r.o., IČO 48112836, se sídlem Budějovická 1998/55, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“).
5. Dne 20. 12. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 8. 9. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky signovaný dne 7. 9. 2023.
7. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
Vyjádření obviněného k podnětu
8. Obviněný dne 21. 9. 2023 doručil Úřadu své vyjádření z téhož dne, prostřednictvím kterého předložil Úřadu dokument „Posouzení postupu objednatele jako veřejného zadavatele při veřejných zakázkách ve vztahu k porušení rozpočtové kázně“ ze dne 27. 6. 2019 zpracované doc. JUDr. Ing. Radkem Jurčíkem, Ph.D. (dále jen „stanovisko obviněného“), které bylo pro obviněného zpracováno za účelem poskytnutí vyjádření pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Nad rámec uvedeného stanoviska obviněný pouze uvedl, že obviněný stojí za svými kroky provedenými při zadávání veřejné zakázky. V uvedeném stanovisku je ve vztahu k namítanému porušení zákona ze strany obviněného uvedeno, že z pohledu přihlášeného uživatele jsou v rámci elektronického nástroje zadavatele Tender arena dostupné všechny odchozí zprávy, a to i v rámci různých zadávacích řízení. Obviněný dále uvedl, že odchozí zprávy nejsou vidět pro nepřihlášené zájemce, nicméně podotýká, že dodavatelé, kteří zamýšlejí podat nabídku na veřejnou zakázku, přihlášeni být musí. Obviněný má rovněž zato, že vytýkané pochybení nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výrokům I. a II. příkazu
Relevantní ustanovení zákona
10. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
11. Podle § 98 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to
a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo
b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5 zákona, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.
12. Podle § 98 odst. 3 zákona platí, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle odstavce 1. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení poskytne, nemusí dodržet lhůty podle odstavce 1.
13. Podle § 98 odst. 5 zákona platí, že pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje podle § 99 zákona.
14. Podle § 99 odst. 1 zákona může zadavatel zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.
15. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
16. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odst. 1, nepoužije-li se postup podle odst. 3, uloží pokuta do 10% ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona.
Zjištěné skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
17. V článku 8. „Místo a způsob přijímání nabídek“ zadávací dokumentace obviněný stanovil konec lhůty pro podání nabídek na 1. 11. 2018 v 10:00.
18. V dokumentu „Technická specifikace“, který tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace (dále jen „technická specifikace“), jsou mimo jiné uvedeny následující minimální technické požadavky pro transmisní elektronový mikroskop:
|
„Pol. |
Požadovaná funkce či parametr |
Odůvodnění |
|
(…) |
(…) |
(…) |
|
1.2. |
Minimální čárové rozlišení 0,20nm při urychlovacím napětí 100kV. |
Pro přesnou identifikaci nanočástic v materiálu vzorku. |
|
1.3. |
Mikroskop musí umožňovat pozorování v režimu vysokého kontrastu (HC) anebo vysokého rozlišení (HR) pomocí pouhé změny režimu v ovládacím software, bez nutnosti jakýchkoliv mechanických zásahů obsluhy na přístroji. Hardwarově pak elektronoptický systém mikroskopu musí obsahovat objektivovou čočku s automaticky nastavitelnou ohniskovou vzdáleností. |
Pro spolehlivé zobrazování nekontrastovaných vzorků. (…)“
|
19. Obviněnému byla dne 17. 10. 2018 prostřednictvím profilu zadavatele doručena zpráva dodavatele (dále jen „tazatel“) s předmětem „Dotaz k technické specifikaci (dokument Priloha_c. 3_Technicka_specifikace.docx)“ (dále jen „žádost o vysvětlení“). Žádost o vysvětlení obsahovala následující text:
»Dobrý den, máme dotazy k části „Minimální (absolutní) technické požadavky“, „1. Transmisní elektronový mikroskop (TEM):“
Bod 1.2 obsahuje následující požadavek:
„Minimální čárové rozlišení 0,20nm při urychlovacím napětí 100kV. - Pro přesnou identifikaci nanočástic v materiálu vzorku.“
Dotaz: U našeho transmisního elektronového mikroskopu Talos L120C garantujeme čárové rozlišení 0,20nm při urychlovacím napětí 120kV. Můžete akceptovat tuto hodnotu?
Bod 1.3. obsahuje následující požadavek
„Mikroskop musí umožňovat pozorování v režimu vysokého kontrastu (HC) anebo vysokého rozlišení (HR) pomocí pouhé změny režimu v ovládacím software, bez nutnosti jakýchkoliv mechanických zásahů obsluhy na přístroji. Hardwarově pak elektronoptický systém mikroskopu musí obsahovat objektivovou čočku s automaticky nastavitelnou ohniskovou vzdáleností. - Pro spolehlivé zobrazování nekontrastovaných vzorků.“
Dotaz: Talos L120C poskytuje vysoký kontrast a snímky s vysokým rozlišením díky pokročilé elektronové optice (založené na technologii Titan Krios) jako standardní funkci. Při snímání nekontrastovaných vzorků není zapotřebí měnit režim v SW. Demo za účasti kolegů ze ZSÚ výše uvedené potvrdilo a u dema nebyly vzneseny žádné pochybnosti o spolehlivém zobrazování nekontrastovaných vzorků. Můžete akceptovat výše popsané řešení?« (…)“.
20. Obviněný odpověděl na žádost o vysvětlení prostřednictvím zprávy odeslané na profilu zadavatele dne 23. 10. 2018. Obviněný ve své odpovědi uvedl následující:
„Dobrý den, na dotazy vznesené (…) odpovídáme takto.
K bodu 1.2. : Ano, urychlovací napětí 120 kV akceptujeme.
K bodu 1.3. : Ano, popsané řešení akceptujeme. Prosíme o přiložení technických specifikací jakým způsobem je přechod z režimu HC do HR a naopak řešen.“.
21. Podle článku III. „Kupní cena“ kupní smlouvy činí celková cena za předmět plnění veřejné zakázky 19 340 000 Kč bez DPH (tj. 23 401 400 Kč vč. DPH).
Právní posouzení
K výroku I. tohoto příkazu
22. Úřad v obecné rovině nejprve uvádí, že zadávacími podmínkami ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou míněny veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku, účasti v zadávacím řízení a také další podmínky pro uzavření smlouvy. Prostřednictvím zadávacích podmínek je zadavatel mj. povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky včetně podmínek kvalifikace a technických podmínek. Za součást zadávacích podmínek je třeba považovat i obsah vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 zákona a rovněž změnu nebo doplnění zadávací dokumentace podle § 99 zákona. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť zadávací podmínky poskytují potenciálním dodavatelům stěžejní informace, na jejichž základě tito zvažují svoji účast v zadávacím řízení a na jejichž základě následně zpracovávají své nabídky.
23. Z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že vysvětlením zadávací dokumentace lze pouze vysvětlovat nejasnosti vyplývající ze zadávací dokumentace či upřesňovat nekonkrétní a neurčité údaje nebo údaje připouštějící více různých výkladů, které brání dodavateli v řádném zpracování nabídky, ale nemůže docházet ke změně nebo doplňování zadávacích podmínek (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 4/2015-51 ze dne 30. 9. 2015, jehož závěry, ač se vztahují k předchozí právní úpravě, jsou použitelné i za účinnosti zákona). Pokud zadavatel spolu s vysvětlením zadávací dokumentace provede i změnu zadávacích podmínek, musí v souladu s ustanovením § 98 odst. 5 zákona postupovat podle ustanovení § 99 zákona. Takový závěr lze dovodit i z komentářové literatury, na kterou např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0147/2018/VZ-31756/2018/321/EDy ze dne 21. 11. 2018 odkazuje také předseda Úřadu: „Vysvětlení zadávací dokumentace by tedy nemělo mít charakter změny zadávacích podmínek, jejichž neznalost v okamžiku oznámení zadávacího řízení, resp. v okamžiku poskytnutí zadávací dokumentace, by mohla dodavatele ovlivnit v rozhodnutí, zda se zúčastní zadávacího řízení, resp. v jejich úsudku, zda jsou schopni podat řádnou nabídku. V opačném případě by se totiž již jednalo o změnu či doplnění zadávací dokumentace, kterýžto institut (a nezbytné postupy zadavatele s tím spojené) je zakotven v § 99“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017. Systém Beck-online).
24. Z ustanovení § 99 odst. 1 zákona pak vyplývá, že zadavatel je oprávněn změnit či doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za předpokladu, že ještě nedošlo k uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Zadavatel je však povinen takovou změnu vždy uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou, měněnou) zadávací podmínku.
25. V šetřeném případě obviněný dne 17. 10. 2018 obdržel prostřednictvím profilu zadavatele zprávu, resp. žádost o vysvětlení, kterou se tazatel domáhal vyjádření obviněného v tom smyslu, zdali s ohledem na znění bodu 1.2 technické specifikace v podané nabídce akceptuje elektronový mikroskop, u kterého dodavatel garantuje čárové rozlišení 0,20 nm při urychlovacím napětí 120 kV. Žádost o vysvětlení byla podána 10 pracovních dní před koncem lhůty pro podání nabídek, a tedy včas v souladu s ust. § 98 odst. 3 zákona. Obviněný dne 23. 10. 2018 odpověděl na zaslaný dotaz ve formě odchozí zprávy odeslané prostřednictvím profilu zadavatele, přičemž uvedl, že uvedené urychlovací napětí 120 kV akceptuje.
26. Úřad nejprve přistoupil k posouzení charakteru výše citované odpovědi obviněného ze dne 23. 10. 2023. Předně je potřeba vyložit, že obviněný v rámci technické specifikace uvedl sérii minimálních technických požadavků na požadované výrobky. V případě transmisního elektronového mikroskopu to pak byl mimo jiné požadavek, dle kterého měl nabízený výrobek splňovat požadavek na minimální čárové rozlišení 0,20 nm při urychlovacím napětí 100kV. Uvedený minimální technický požadavek přitom obviněný v rámci technické specifikace odůvodnil potřebou zajištění přesné identifikace nanočástic v materiálu vzorku. S ohledem na formulaci stanoveného požadavku je pak zřejmé, že obviněný jeho prostřednictvím stanovil požadavek na minimální čárové rozlišení při konstantním urychlovacím napětí. Dodavatelům tak na základě uvedeného bodu technické specifikace byla dána možnost nabídnout minimální hodnotu rozlišení ve výši 0,20 nm. Dále uvedený požadavek stanovil konstantní hodnotu urychlovacího napětí ve výši 100 kV. Z gramatického výkladu dotčeného požadavku tak zcela jednoznačně vyplývalo, že dodavatelé nemohou uvedený požadavek splnit jakoukoliv hodnotou urychlovacího napětí než právě 100 kV. Právě ke konstantní povaze hodnoty urychlovacího napětí pak mířil první z dotazů tvořící žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 17. 10. 2023. S ohledem na výše uvedené je pak zřejmé, že obviněný svou odpovědí ze dne 23. 10. 2023 rozšířil, a tedy změnil původně stanovené technické podmínky tak, že nad rámec výše určené konstantní hodnoty urychlovacího napětí ve výši 100 kV nově připustil rovněž hodnotu urychlovacího napětí ve výši 120 kV. Obviněný se tak jednoznačně dopustil změny zadávací dokumentace, a byl tak povinen postupovat podle ustanovení § 99 zákona.
27. Obviněný tak byl s ohledem na ustanovení § 99 odst. 1 zákona povinen provedenou změnu zadávací dokumentace uveřejnit stejným způsobem jako zadávací podmínku, která byla změněna.
28. Jak přitom vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, obviněný namísto uveřejnění provedené změny zadávací dokumentace pouze odeslal odpověď tazateli prostřednictvím profilu zadavatele, a to takovým způsobem, kdy nebyla viditelná pro nepřihlášené uživatele (jak vyplývá z obsahu profilu zadavatele zobrazovaného pro nepřihlášeného uživatele). Zde je přitom vhodné poukázat na to, že profil zadavatele používaný obviněným umožňuje uveřejňování změn zadávací dokumentace jako veřejně přístupných dokumentů, které mohou být prohlíženy i dosud nepřihlášenými uživateli. Úřad dále uvádí, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení nijak nevyplývá, že by zprávu, kterou obviněný odeslal jako odpověď na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, mohli zobrazit alespoň dodavatelé již přihlášení do elektronického nástroje zadavatele, jak tomu uvedl obviněný ve svém vyjádření, když jako příjemce zprávy je v jejích metadatech označen pouze samotný tazatel. Ani takový způsob uveřejnění by však nebyl v souladu se zákonem. Úřad přitom poukazuje na ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, dle kterého musí zadavatel při uveřejňování zadávací dokumentace, resp. dalších dokumentů na profilu zadavatele zajistit, aby tyto dokumenty byly uveřejněny bez požadavků na registraci či jakoukoliv identifikaci osoby, která k informacím, zadávací dokumentaci nebo dalším dokumentům přistupuje.
29. Úřad uvádí, že nedodržením pravidla stanoveného v § 99 odst. 1 zákona obviněným byl naplněn první znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Pokud jde o další znak skutkové podstaty tohoto typu přestupku, tj. způsobilost nezákonného postupu ovlivnit výběr dodavatele, z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že k jeho naplnění postačí, pokud jednání zadavatele, kterým porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, bylo alespoň potenciálně schopné ovlivnit výběr dodavatele. Není rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění.
30. Skutečnost, že uvedený postup zadavatele mohl mít vliv na výběr dodavatele, je pak zřejmá již z důvodu, že na jeho základě mohlo dojít k omezení účasti dodavatelů, kteří by rovněž jako tazatel byli schopni nabídnout mikroskop garantující minimální požadované čárové rozlišení při urychlovacím napětí 120 kV a kteří na rozdíl od tazatele nebyli ze strany obviněného informováni o provedené změně v technické specifikaci požadovaného plnění.
31. Úřad tedy konstatuje, že došlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku, když byl naplněn i poslední znak skutkové podstaty přestupku v podobě zadání veřejné zakázky, neboť dne 20. 12. 2018 uzavřel obviněný kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem.
32. S ohledem na to Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu
33. Úřad dále obecně uvádí, že ustanovení § 98 zákona stanoví postup zadavatele při vysvětlování zadávací dokumentace. Upřesnit či vyjasnit nekonkrétní a neurčité údaje, či údaje připouštějící více různých výkladů, zadavatel může na základě vlastního zjištění o existující nejasnosti v zadávací dokumentaci, nebo na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podané dodavatelem. Zákon tak za situace, kdy zadavatel obdrží od dodavatele žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, stanovuje zadavateli určité povinnosti.
34. Podle § 98 odst. 3 zákona pak platí, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení poskytne, nemusí dodržet lhůty podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona.
35. V šetřeném případě se Úřad zaměřil na posouzení odpovědi obviněného na druhou otázku uvedenou v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, tedy zda bude obviněný akceptovat technické řešení, kdy transmisní elektronový mikroskop nabízený tazatelem poskytuje vysoký kontrast a snímky s vysokým rozlišením díky pokročilé elektronové optice jako standardní funkci, přičemž při snímání nekontrastovaných vzorků není zapotřebí měnit režim v rámci software. Obviněný na daný dotaz odpověděl tak, že uvedené technické řešení akceptuje, přičemž požádal tazatele o předložení bližší technické specifikace uvedeného řešení.
36. Meritum dotazu tazatele tak v této části směřovalo k ujištění, zda jím nabízený výrobek je v souladu s požadavky bodu 1.3. technické specifikace, dle kterého „(m)ikroskop musí umožňovat pozorování v režimu vysokého kontrastu (HC) anebo vysokého rozlišení (HR) pomocí pouhé změny režimu v ovládacím software, bez nutnosti jakýchkoliv mechanických zásahů obsluhy na přístroji. Hardwarově pak elektronoptický systém mikroskopu musí obsahovat objektivovou čočku s automaticky nastavitelnou ohniskovou vzdáleností.“. Z uvedeného tedy vyplývá, že obviněný svou odpovědí na dotaz tazatele k bodu 1.3. technické specifikace nerozšířil, resp. žádným způsobem nezměnil technické požadavky na předmět plnění veřejné zakázky. Obviněný se tak v tomto případě nedopustil změny zadávacích podmínek ve smyslu § 99 zákona tak, jako v případě skutku popsaného výše ve vztahu k výroku I. tohoto příkazu, nýbrž provedl „pouze“ vysvětlení zadávacích podmínek ve smyslu § 98 zákona, když tazatele ujistil, že jím navrhované řešení zadávacím podmínkám vyhovuje.
37. K uvedenému Úřad uvádí, že ustanovení § 98 zákona zadavateli jednoznačným způsobem ukládá, jakým způsobem má postupovat v případě, že jej dodavatel požádá o vysvětlení zadávací dokumentace. Pokud dodavatel požádá v zákonem stanovené lhůtě o vysvětlení zadávací dokumentace, je zadavatel podle § 98 zákona povinen na takovou žádost poskytnout vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž jej má poskytnout v zákonem stanovené lhůtě a je povinen s ním zákonem stanoveným způsobem seznámit dodavatele. Z citovaného ustanovení zákona v dalším vyplývá, jakým způsobem má zadavatel postupovat, pokud nestihne poskytnout vysvětlení zadávací dokumentace v zákonem stanovené lhůtě, nebo jakým způsobem má zadavatel postupovat, pokud mu žádost o vysvětlení zadávací dokumentace není doručena včas. Zadavateli tak ze zákona vyplývá, jaký úkon má učinit, pokud obdrží žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, jakým způsobem je tedy povinen postupovat.
38. Jak již nicméně bylo uvedeno výše, obviněný odpověděl na zaslaný dotaz tazatele pouze formou odpovědi zaslané prostřednictvím profilu zadavatele přímo a pouze samotnému tazateli. Úřad dále opětovně upozorňuje na skutečnost, že uvedená zpráva následně nebyla na profilu zadavatele viditelná pro nepřihlášené uživatele[1]. Obviněný tak nedodržel postup předpokládaný ustanovením § 98 zákona, dle kterého měl obviněný vysvětlení zadávací dokumentace uveřejnit na profilu zadavatele včetně přesného znění žádosti o vysvětlení bez identifikace tazatele.
39. Pokud jde o další znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tj. způsobilost nezákonného postupu ovlivnit výběr dodavatele, uvedený postup obviněného mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť v případě řádného vysvětlení zadávací dokumentace provedeného v souladu se zákonem by se mohli případně další dodavatelé, kteří měli podobné pochyby o přípustnosti technického řešení jimi nabízených výrobků, jako měl tazatel, dozvědět o možnosti jeho poskytnutí.
40. S ohledem na to Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
41. Úřad závěrem k oběma výše popsaným přestupkům uvedeným ve výrocích I. a II. tohoto příkazu uvádí, že obviněný v souvislosti s oběma konstatovanými přestupky porušil rovněž zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť výše popsaným jednáním porušil základní právo dodavatelů vědět, jaké plnění a za jakých podmínek zadavatel v rámci zadávacího řízení poptává.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
42. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.
43. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
44. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
45. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo dne 20. 12. 2018, kdy byla uzavřena kupní smlouva na veřejnou zakázku. Řízení o přestupcích je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
46. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
47. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
48. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu, činí dle článku III. „Kupní cena“ kupní smlouvy částku 19 340 000 Kč bez DPH, tj. při 21% sazbě DPH částku 23 401 400 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tak činí částku 2 340 140 Kč.
49. S ohledem na skutečnost, že horní hranice sazeb pokut za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu jsou stejné, přistoupil Úřad k posouzení, který z uvedených přestupků je závažnější.
50. Podstata obou přezkoumávaných přestupků obviněného přitom tkví v neuveřejnění reakce obviněného na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 17. 10. 2018. V rámci své odpovědi ze dne 23. 10. 2018 na tuto žádost o vysvětlení obviněný učinil jednak změnu zadávací dokumentace (viz výrok I. tohoto příkazu), tak vysvětlení zadávací dokumentace (viz výrok II. tohoto příkazu). Přestože obě výše popsaná porušení zákona mohla mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, Úřad spatřuje větší závažnost u přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, neboť v rámci něho obviněný přímo změnil technické parametry poptávaného plnění, když nad rámec dříve uveřejněných zadávacích podmínek umožnil jejich splnění širšímu okruhu poptávaných výrobků.
51. S ohledem na § 41 odst. 1 přestupkového zákona přistoupí Úřad k uložení pokuty za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který shledává závažnějším. K přestupku uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.
52. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
53. Podle § 38 přestupkového zákona povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
54. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
55. V šetřeném případě zadavatel spáchal přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v průběhu zadávacího řízení změnil zadávací dokumentaci tak, že změnil, resp. rozšířil možnost splnění technického požadavku na transmisní elektronový mikroskop, přičemž uvedenou změnu zadávací dokumentace neuveřejnil stejným způsobem jako původní zadávací podmínku. Následkem nezákonného postupu obviněného bylo, že po změně zadávacích podmínek se případní potenciální dodavatelé nedozvěděli o provedené změně, což mohlo ve svém důsledku vést k nižší účasti v zadávacím řízení. Zadavatel rovněž porušil svoji povinnost postupovat transparentně, tedy tak, aby všichni účastníci zadávacího řízení (resp. dodavatelé) shodně věděli, jaké plnění zadavatel poptává a za jakých podmínek. Vzhledem k výše uvedenému lze uvedený přestupek hodnotit jako spíše závažný.
56. Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu ve prospěch obviněného dobu, jež uplynula od spáchání přestupku. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. Jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „(…) je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“. V daném případě ke spáchání přestupku (uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu) obviněným došlo dne 20. 12. 2018, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více než čtyř let, přičemž daná skutečnost tak představuje významný korektiv výše pokuty ve smyslu citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.
57. Úřad v předmětném případě shledal jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu.
58. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
59. Úřad konstatuje, že mu není z úřední činnosti známo, že by se obviněný dopustil dalších přestupků, za které by mu byla uložena sankce, které by byly v souběhu s přestupky uvedenými ve výrocích I. a II. tohoto příkazu, pročež tedy není dán důvod k uplatnění institutu souhrnného trestu.
60. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z dokumentu „Rozbor hospodaření za rok 2022“[2] (který je posledním uveřejněným dokumentem obviněného podávajícím informace o jeho ekonomické situaci) vyplývá, že zadavatel v roce 2022 vykázal výsledek hospodaření ve výši 6 242 593,90 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
61. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
62. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
63. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet podáním odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Státní zdravotní ústav, Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
