číslo jednací: 50859/2023/500
spisová značka: S0869/2023/VZ

Instance I.
Věc IT technika IKAP
Účastníci
  1. Gymnázium, České Budějovice, Jírovcova 8
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 29. 12. 2023
Dokumenty file icon 2023_S0869.pdf 314 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0869/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-50859/2023/500

 

Brno 20. 12. 2023

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona obviněným

  • Gymnázium, České Budějovice, Jírovcova 8, IČO 60076101, se sídlem Jírovcova 1788/8, 370 01 České Budějovice,

při zadávání veřejné zakázky „IT technika IKAP“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájeno uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele dne 19. 11. 2018 pod systémovým číslem zadavatele P18V00148575,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Gymnázium, České Budějovice, Jírovcova 8, IČO 60076101, se sídlem Jírovcova 1788/8, 370 01 České Budějovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když stanovil zadávací podmínky  veřejné zakázky „IT technika IKAP“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájeno uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele dne 19. 11. 2018 pod systémovým číslem zadavatele P18V00148575, v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v rámci technické specifikace předmětu plnění  veřejné zakázky stanovil v příloze č. 2 „technická specifikace“ Výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace požadavek na dodávku „PC pevné s monitorem“ v počtu 19 ks, přičemž k této části předmětu plnění požadoval dodávku USB klávesnice a optické myši, jakož i monitoru „od stejného výrobce jako PC, čímž vytvořil bezdůvodnou  překážku hospodářské soutěže a současně tak porušil zásadu zákazu diskriminace, a dne 7. 1. 2019 zadal předmětnou veřejnou zakázku, když s dodavatelem – KOSTAX spol. s r.o., IČO 60850353, se sídlem V. Nezvala 745/22, České Budějovice 5, 370 06 České Budějovice – uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. 

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Gymnázium, České Budějovice, Jírovcova 8, IČO 60076101, se sídlem Jírovcova 1788/8, 370 01 České Budějovice – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 15 000,- Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

  I.             K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – Gymnázium, České Budějovice, Jírovcova 8, IČO 60076101, se sídlem Jírovcova  1788/8, 370 01 České Budějovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 19. 11. 2018 ve smyslu § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.[1], o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), v rozhodném znění, uveřejněním „Výzvy k podání nabídky a prokázání kvalifikace“ (dále jen „výzva k podání nabídky“) na svém profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „IT technika IKAP“ (dále jen „veřejná zakázka“), pod systémovým číslem zadavatele P18V00148575. 

2.             Zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky v bodu 4. výzvy k podání nabídky. Jedná se o dodávku IT techniky včetně instalace a zaškolení obsluhy. Předmětem plnění je dodání zboží do místa plnění, včetně montáže a usazení na místo a dodání nezbytné dokumentace, popř. certifikátů ke zboží v českém jazyce. Přesná specifikace a požadované množství je konkrétně definováno v příloze č. 1 výzvy k podání nabídky – soupis dodávek a v příloze č. 2 výzvy k podání nabídky – technická specifikace.

3.             Dne 7. 1. 2019 uzavřel obviněný s dodavatelem – KOSTAX spol. s r.o., IČO 60850353, se sídlem V. Nezvala 745/22, České Budějovice 5, 370 06 České Budějovice (dále jen „vybraný dodavatel“) – kupní smlouvu na dodávku předmětu plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva“ nebo „kupní smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona, ve znění platném od 16. 7. 2023, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadávání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 21. 11. 2023 podnět k prošetření postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky.

5.             Úřad si od obviněného na základě uvedeného podnětu, jehož šetření bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P1194/2023/VZ, přípisem ze dne 23. 11. 2023 vyžádal dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku a vyjádření k obsahu podnětu.

6.             Dne 30. 11. 2023 Úřad obdržel dokumentaci o zadávacím řízení a nedatované sdělení obviněného, který namísto vyjádření k podnětu pouze odkázal na přiloženou „komunikaci s MŠMT“, ve které je obsaženo zdůvodnění zadavatele k jeho postupu v dotčené veřejné zakázce.

7.             Úřad uvádí, že obviněný v dokumentu, jenž byl jako součást dokumentace o zadávacím řízení předložen Úřadu, „Vyjádření zadavatele k závěru administrativního ověření VZ/ex – post, č. 0041 s názvem IT Technika IKAP, projektu reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_034/0008367“ ze dne 26. 9. 2019 (dále jen „vyjádření zadavatele“)[2] – mimo jiné uvádí, že k žádnému omezení hospodářské soutěže ve skutečnosti nedošlo, neboť na relevantním trhu existuje mnoho výrobců, kteří vyrábí počítače, monitory, klávesnice a myši a splňují podmínku, kterou zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách. Zadavatel má za to, že každý potenciální dodavatel může poptávané zboží objednat z mnoha distribučních kanálů. Podle zadavatele funguje relevantní trh tím způsobem, že maloobchodníci odebírají zboží z velkoobchodů a je velmi pravděpodobné, že pokud odeberou kompletní počítačovou sestavu, která se skládá z počítače, monitoru, klávesnice a myši od stejného výrobce, mohou tak docílit výhodnější ceny, než pokud by jednotlivé komponenty pocházely od různých výrobců. Zadavatel se domnívá, že většina zadavatelů, kteří poptávají počítačové sestavy v rámci zadávacího řízení podle zákona, ve výsledku kupují kompletní počítačové sestavy, jejichž jednotlivé části (počítač, monitor, klávesnice a myš) jsou od stejného výrobce. Podle zadavatele jím zvolený způsob minimalizuje riziko nekompatibility, neboť podle něj každý výrobce, který vyrábí kompletní počítačové sestavy věnuje maximální možné úsilí a péči tomu, aby spolu jednotlivé komponenty byly za každých možných podmínek kompatibilní a zaručovaly bezproblémový chod. Zadavatel dále argumentuje tím, že zvoleným postupem lze dosáhnout výhodnější ceny, než pokud by byla poptávaná sestava složena z komponent vyrobených různými výrobci.

8.             Vedle výše uvedeného zadavatel za hlavní důvod svého postupu označil skutečnost, že nepoptával standardní kancelářské PC, ale miniaturní počítač s možností montáže přímo na monitor. Současně však požaduje počítač s vysokým výkonem. PC i monitor budou přimontované na výklopném držáku a budou se ukládat do stolů. Podle zadavatele se jedná o specializované PC, které se vyznačují specifickými požadavky na funkčnost, neboť budou zabudovány do speciálních stolů. Je nutné, aby se jednalo o PC velmi malých rozměrů, jež budou přimontovány přímo na monitoru. Zadavatel opakuje, že jím zvolený způsob stanovení zadávacích podmínek měl zajistit maximální vzájemnou kompatibilitu.

9.             Zadavatel dále ve svém vyjádření nesouhlasí s tím, že by dotčená zadávací podmínka omezila počet potenciálních dodavatelů. Zadavatel vysvětluje nízký počet účastníků zadávacího řízení tím, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky „(…) ani zdaleka nedosahovala povinné min. výše pro zakázku, administrovanou v ZPŘ dle ZZVZ.“ Zadavatel dále uvádí, že u veřejných zakázek na dodávku IT vybavení jsou jeden až dva účastníci zadávacího řízení běžným jevem, nikoliv výjimkou. Podle zadavatele neměly stanovené zadávací podmínky vliv na nízkou účast dodavatelů v zadávacím řízení.

III.              ZÁVĚRY ÚŘADU

10.         Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu vedeného v této věci, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při zadání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

11.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem.

12.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem v řízení.

13.         Podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci a konstatuje, že zákon ve znění novely není pro obviněného příznivější, proto bylo aplikováno znění zákona platné do 15. 7. 2023. Úřad poznamenává, že ustanovení § 6 odst.  2, § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 zákona ani ustanovení § 268 odst. 1 písm. b) zákona nedoznalo po novele žádných změn.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení zákona

14.         Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel musí ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

15.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

16.         Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostřední, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

17.         Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

18.         Z přílohy č. 1 výzvy k podání nabídky – „soupis dodávek (počítače a prezentační technika)“ – je zřejmé, že zadavatel poptává dodávku:

  • PC pevné s monitorem (19 ks),
  • Projektor (1 ks),
  • Miniaturní robot (16 ks),
  • Jednočipový počítač (20 ks),
  • Digitální fotoaparát s příslušenstvím (8 ks),
  • Stojan s plátny (1 ks),
  • Světla pro fotografování (2 ks),
  • Odolná digitální kamera (8 ks),
  • Konvertibilní notebook (18 ks),
  • Tablet 10" (18 ks),
  • Přenosná GPS (18 ks).

19.         V příloze č. 2 výzvy k podání nabídky – „technická specifikace (Zakázka IT technika IKAP)“ – (dále jen „technická specifikace předmětu plnění“) zadavatel stanovil u části předmětu plnění označené jako „PC pevné s monitorem“ požadavek, že současně s PC budou, mimo jiné, dodány: 

  • „(…) klávesnice USB, myš optická USB. od stejného výrobce jako PC,
  • Monitor 24" kompatibilní s PC stanicí, monitor od stejného výrobce jako PC (…)[3].“

20.         Zadavatel stanovil v bodu 3. výzvy k podání nabídky předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 1 350 380,17 Kč bez DPH.

21.         Z protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě ze dne 5. 12. 2018 je patrné, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení dvě nabídky. Ze zprávy o hodnocení nabídek z téhož dne vyplývá, že nejvýhodnější nabídku s nejnižší nabídkovou cenou podal vybraný dodavatel.

22.         Cena za dodávku poptávaného předmětu plnění byla v bodu VII. kupní smlouvy sjednána ve výši 1 225 580,- Kč bez DPH (1 482 951,80 Kč s DPH), což je částka, která v plné výši odpovídá nabídkové ceně vybraného dodavatele.

Právní posouzení

23.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 36 odst. 1 zákona vymezuje povinnosti zadavatele při stanovení zadávacích podmínek. Podle tohoto ustanovení nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel má zároveň v průběhu celého zadávacího řízení povinnost dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona.

24.         Při formulaci technických podmínek, kterými je vymezen předmět plnění, je zadavatel povinen dodržet především zásadu zákazu diskriminace. Zadavatel má povinnost stanovit technické podmínky vymezující předmět plnění tak, aby nebyl bezdůvodně (tj. bez důvodu, který má oporu v legitimních potřebách zadavatele odůvodnitelných objektivními okolnostmi) zvýhodněn některý z dodavatelů, tj. tak, aby byla zajištěna co nejširší a nezkreslená hospodářská soutěž mezi co nejvyšším počtem dodavatelů za rovných podmínek, a aby tak bylo zaručeno efektivní vynakládání veřejných prostředků.

25.         Vymezením technických podmínek nesmí zadavatel bezdůvodně znevýhodnit některé dodavatele, kteří by přitom mohli předmět veřejné zakázky splnit stejně dobře jako dodavatel, který je zadanými technickými podmínkami preferován. Zadavatel tedy při vymezení svých požadavků nesmí v zadávací dokumentaci použít takové technické podmínky, které by znemožnily možnost soutěže o předmět zakázky mezi dodavateli různých značek výrobku či různého technického provedení, přičemž zamýšlenému účelu použití by vyhověly stejně dobře.

26.         Jednou ze základních zásad zadávacího řízení je povinnost zadavatele dodržet zásadu zákazu diskriminace. K uplatňování této zásady se vyjádřil Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) např. v rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008. Ze závěrů NSS plyne, že smysl ustanovení § 6 zákona směřuje k tomu, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Soud dále zdůraznil, že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům – v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Tento závěr, přestože byl vysloven v souvislosti s nyní již neúčinnou právní úpravou, lze vztáhnout i na úpravu současnou, jelikož vnímání zásady zákazu diskriminace nezaznamenalo v rámci nové úpravy žádných významnějších změn.

27.         Porušením zásady zákazu diskriminace v souvislosti s vymezením technických podmínek tedy může být objektivní nemožnost či ztížená možnost určitého dodavatele (či skupiny dodavatelů) podat nabídku v zadávacím řízení z toho důvodu, že požadavky zadavatele na technické podmínky plnění jsou nastaveny bezdůvodně úzce, tj. diskriminačně. Ztíženou možností podat nabídku podle předchozí věty lze rozumět například omezení možnosti vlastní cenotvorby v důsledku nutnosti použití určitého výrobku. Byť je takový výrobek na trhu dostupný a jeho „předepsání“ zadavatelem tak nezpůsobuje nemožnost se zadávacího řízení účastnit, to, že ho dodavatel nemůže nahradit výrobkem kvalitativně srovnatelným, se kterým běžně obchoduje (a může proto pro něj nabídnout lepší cenu), jej v soutěži (bezdůvodně) znevýhodňuje. I když se může na první pohled jevit, že podmínky jsou stanoveny pro všechny stejně, jejich bližší prověření může odhalit skrytou diskriminaci celé skupiny dodavatelů.

28.         Zadavatel je bezesporu oprávněn vymezit předmět plnění veřejné zakázky tak, aby sloužil jeho potřebám a zamýšlenému účelu použití; na druhou stranu musí mít na zřeteli, že se nesmí dopustit jednání, které by vedlo k neoprávněné diskriminaci (zjevné i skryté) dodavatelů.

29.         V šetřeném případě obviněný stanovil v technické specifikaci předmětu plnění u části předmětu plnění označené jako „PC pevné s monitorem“ požadavek, že současně s PC budou, mimo jiné, dodány: 

  • „(…) klávesnice USB, myš optická USB. od stejného výrobce jako PC, (…)
  • monitor 24" (…) kompatibilní s PC stanicí, monitor od stejného výrobce jako PC (…).“

30.         Podle Úřadu tedy obviněný poptával v rámci předmětu plnění mj. dodávku sestav PC, které měly kromě jiného příslušenství a komponent zahrnovat i klávesnici, myš a monitor konkrétních parametrů, přičemž tyto musely být od stejného výrobce jako PC. Úřad se zabýval uvedeným požadavkem zadavatele na dodávku myší, klávesnic a monitorů od stejného výrobce, jako byly dodávané PC, a konstatuje, že tento požadavek zadavatele byl stanoven v rozporu se zákonem.

31.         Jak již bylo konstatováno výše, zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

32.         Úřad konstatuje, že požadavek uvedený v technických podmínkách veřejné zakázky je požadavkem vytvářejícím bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatelem stanovený požadavek neumožnil dodavatelům libovolně zvolit PC od konkrétního výrobce a následně jej doplnit o monitor, klávesnici a myš, coby funkčně samostatné položky, do PC jednoduše zapojitelné, od jiného libovolného výrobce. Za situace, kdy by obviněný stanovil požadavek na kompatibilitu monitorů, myší a klávesnic s dodávanými PC, byly by požadavky obviněného zcela naplněny, přičemž funkčnost PC sestavy by zůstala nedotčena.

33.         Jelikož součástí dodávky byla dle bodu 4. výzvy k podání nabídky mj. instalace PC sestav, bylo by pro zadavatele jednoduše ověřitelné, zda je deklarovaná kompatibilita předmětných PC sestav skutečně dodavatelem zajištěna. Pokud však obviněný svůj požadavek formuloval tak, že monitory, myši i klávesnice musí být od stejného výrobce jako PC, pak byl takový požadavek nedůvodný a kladl potenciálním dodavatelům bezdůvodné překážky v účasti v zadávacím řízení, když tito nemohli uplatnit vlastní cenotvorbu, jelikož obviněný vyloučil možnost zvolit technické řešení v podobě monitoru, myši a klávesnice od jednoho či vícero výrobců a PC od jiného. Současně je nutno konstatovat, že tento požadavek obviněného nebyl založen na reálných technických důvodech.

34.         Obviněný sice ve svém vyjádření uvádí určité důvody, které mají jím stanovené požadavky na technickou specifikaci ospravedlnit, avšak jím uvedené argumenty nejsou opodstatněné pro omezení hospodářské soutěže.

35.         Hlavním argumentem obviněného, kterým odůvodňuje svůj řešený požadavek, aby monitor, klávesnice a myš pocházeli od stejného výrobce jako PC, spočívá v maximalizaci kompatibility těchto jednotlivých zařízení (periferií) s poptávaným PC. Úřad však tento argument neuznává legitimním, neboť k dosažení uvedeného záměru obviněného plně postačí, pokud obviněný v zadávacích podmínkách vyjádří svůj požadavek na plnou kompatibilitu, za kterou bude odpovídat samotný dodavatel a není rozhodné, zda ji zajistí prostřednictvím výrobků od různých výrobců či od jednoho a toho samotného výrobce.

36.         Obviněný rovněž ve svém vyjádření uvedl názor, že v praxi různí maloobchodní prodejci odebírají zboží z velkoobchodů, přitom je však velmi pravděpodobné, že právě pokud by odebrali kompletní počítačovou sestavu od jednoho výrobce, mohli by docílit výhodnější ceny, než kdyby jednotlivé komponenty pocházely od různých výrobců. Úřad však kontruje, že pokud má dodavatel možnost kombinovat periferie a PC od odlišných výrobců, může tak docílit ekonomicky výhodnější varianty, než když je vázán pouze na jednoho výrobce v rámci plnění veřejné zakázky. Bezesporu se rovněž na relevantním trhu pohybuje více výrobců, kteří vyrábí pouze dílčí zařízení, resp. periferie, než výrobců, kteří mají ve svém sortimentu veškerá zařízení pro sestavení kompletní PC soustavy.

37.         Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že nic nebránilo obviněnému, pokud měl obavy o kompatibilitu dodaných periferií od různých výrobců (zařízení) s PC, aby v zadávacím řízení přímo poptával plně funkční PC soustavu jako celek, aniž by trval na tom, že bude kompletně pocházet od stejného výrobce.

38.         Obviněný rovněž ve svém vyjádření zdůraznil, že jeho požadavek byl především podmíněn tím, že nepoptával standardní kancelářské PC, ale miniaturní počítač s možností montáže přímo na monitor, jenž bude mít současně vysoký výkon. Podle zadavatele měl být monitor a PC přimontovaný na výklopném držáku, aby bylo možné celou PC soustavu schovat do stolů. Úřad i v tomto případě však kontruje, že popsaný požadavek zadavatele bylo možné naplnit prostřednictvím konkrétních technických parametrů poptávaného PC, monitoru a dalších přídavných zařízení, nikoliv stanovením postulátu, že přídavná zařízení musí být od stejného výrobce jako poptávané PC.

39.         Zadavatel ve svém vyjádření rovněž polemizuje se závěry rozhodovací praxe Úřadu, konkrétně se jedná o rozhodnutí Úřadu č. j.  ÚOHS-S770,771,772/2014/VZ-24619/2014/511/JNp ze dne 20. 11. 2014, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R427/2014/VZ-17194/2015/323/RBu/KHo ze dne 10. 7. 2015. Úřad však setrvává na svém právním názoru vyjádřeném již v minulosti v citovaném rozhodnutí a má za to, že v podstatných skutečnostech panuje shoda s nyní šetřenou veřejnou zakázkou. Stejně jako tomu bylo v případě citovaného rozhodnutí, v němž Úřad dospěl k závěru, že zadavatel porušil zákon, jelikož byly shledány neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, pak i v právě posuzovaném případě se jedná o neopodstatněný požadavek obviněného, jelikož důvody, které obviněný uvedl, nejsou dostatečnými pro omezení hospodářské soutěže a, jak už Úřad konstatoval výše, existovaly jiné způsoby a řešení, které mohl obviněný využít, aniž by se tohoto omezení dopustil.

40.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, když v rámci technické specifikace předmětu plnění veřejné zakázky stanovil požadavek na dodávku části předmětu plnění označené jako „PC pevné s monitorem“ s tím, že současně s PC budou, mimo jiné, dodány klávesnice, myš a monitor od „od stejného výrobce jako PC“, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a současně tak porušil zásadu zákazu diskriminace, a dne 7. 1. 2019 zadal předmětnou veřejnou zakázku, když s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky, přičemž tímto postupem obviněného byla naplněna skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, a proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.   

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

41.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.

42.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 písm. a) zákona činí 5 let.

43.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

44.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. V daném případě ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 7. 1. 2019, kdy zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. Řízení o přestupku je pak zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za přestupek nezanikla.

45.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona se se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odst. 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

46.         Jak vyplývá z bodu VII. kupní smlouvy, kupní cena činila 1 225 580,- Kč bez DPH, tzn. cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil přestupku, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí 1 482 951,80 Kč s DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky vč. DPH) tedy činí, po zaokrouhlení, částku 148 295,- Kč.

47.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

48.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

49.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, rozhodující pro určení konkrétní výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

50.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky způsobem, kterým v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona omezil možnosti, jakými lze realizovat dodávku předmětu veřejné zakázky, přičemž stanoveným požadavkem na dodávku PC, monitorů, myší a klávesnic od stejného výrobce obviněný dopředu vyloučil všechna technická řešení založená na případné kombinaci kompatibilních zařízení různých výrobců.

51.         Důsledkem nezákonného postupu obviněného, který stanovil technickou specifikaci na dodávku myší, klávesnic a monitorů od stejného výrobce jako PC, bylo omezení vzájemného konkurenčního prostředí mezi jednotlivými dodavateli a současně byli diskriminováni ti dodavatelé, kteří by dodali komponenty PC sestavy od různých výrobců. V šetřeném případě neproběhla řádná hospodářská soutěž mezi potenciálními dodavateli, a nebyl tak naplněn základní cíl zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže.

52.         Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil ve prospěch obviněného tu skutečnost, že se jednalo pouze o dílčí část plnění, kdy požadované PC, monitory, myši a klávesnice (kdy všechny uvedené komponenty mohly být nezákonným požadavkem obviněného ovlivněny) nepředstavovaly převažující položku celkové ceny předmětné veřejné zakázky.

53.         Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku, jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku podle výroku I. tohoto příkazu dne 7. 1. 2019, kdy obviněný uzavřel kupní smlouvu, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku již uplynulo téměř pět let, tj. doba od spáchání přestupku se blíží k datu, kdy by došlo k jeho promlčení. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě vzal v úvahu jako polehčující okolnost i časové hledisko doby od spáchání přestupku.

54.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše udělené pokuty.

55.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako méně závažnou.

56.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z výroční zprávy obviněného na rok 2021/2022[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2021 hospodařil s rozpočtovými příjmy ve výši 45 317 075,- Kč. Lze předpokládat, i vzhledem k částkám, se kterými obviněný hospodařil v předchozích letech (v roce 2020 – 40 214 211,- Kč), že s podobnou či dokonce vyšší částkou bude obviněný hospodařit i v roce 2023. Úřad tedy konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) do ekonomické situace obviněného.

57.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

58.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

59.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

 

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Gymnázium, České Budějovice, Jírovcova 8, Jírovcova 1788/8, 370 01 České Budějovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona, a to zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), která nepřináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění účinném v době spáchání přestupku, tj. ve znění před uvedenou novelou.

[2] Jedná se o přílohu č. 01 dokumentu „Vzor – Jednotný formulář pro vyřizování žádosti o přezkum procesu schvalování/oznámení ŘO u projektu v realizaci“ – v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání MŠMT.

[3] Zvýrazněno Úřadem.

[4] Dostupné z https://jirovcovka.net/uredni-deska/dokumenty.html

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en