číslo jednací: 49192/2023/500
spisová značka: S0646/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Datové služby v letech 2023-2025 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 28. 12. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0646.pdf 452 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0646/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-49192/2023/500 |
|
Brno 8. 12. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 10. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Vojenské lesy a statky ČR, s.p., IČO 00000205, se sídlem Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha,
- navrhovatel – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha,
- vybraný dodavatel – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Datové služby v letech 2023-2025“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-008757, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 045-128091, ve znění pozdější opravy,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Vojenské lesy a statky ČR, s.p., IČO 00000205, se sídlem Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Datové služby v letech 2023-2025“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-008757, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 045-128091, ve znění pozdější opravy, pravidlo stanovené pro vyřizování námitek v ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 27. 9. 2023 o námitkách navrhovatele – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha – ze dne 12. 9. 2023 podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitkám týkajících se
- tvrzení, že vybraný dodavatel – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava – nesplňuje požadavky stanovené v čl. 3 přílohy č. 1a zadávací dokumentace, a sice, že „služba DDoS ochrany musí být poskytována účastníkem na úrovni perimetru poskytovatele internetového připojení“ a dále, že „účastník musí disponovat vlastní ochranou proti DDoS útokům na všech vstupních bodech vlastní sítě (národní peeringová centra, mezinárodní konektivity)“,
- tvrzení, že vzhledem ke skutečnému vztahu specialisty na kybernetickou bezpečnost k cit. vybranému dodavateli nesplnil tento v případě tohoto specialisty na kybernetickou bezpečnost zákonné požadavky na prokázání kvalifikace,
čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Vojenské lesy a statky ČR, s.p., IČO 00000205, se sídlem Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 9. 2023 o námitkách navrhovatele – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha – ze dne 12. 9. 2023 vydané v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Datové služby v letech 2023-2025“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-008757, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 045-128091, ve znění pozdější opravy.
III.
Zadavateli – Vojenské lesy a statky ČR, s.p., IČO 00000205, se sídlem Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0646/2023/VZ ve věci návrhu navrhovatele – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha – ze dne 6. 10. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Datové služby v letech 2023-2025“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-008757, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 045-128091, ve znění pozdější opravy.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Vojenské lesy a statky ČR, s.p., IČO 00000205, se sídlem Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Vojenské lesy a statky ČR, s.p., IČO 00000205, se sídlem Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 27. 2. 2023 za účelem zadání veřejné zakázky „Datové služby v letech 2023-2025“ otevřené řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-008757, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 045-128091, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmět plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel v čl. 2.4 zadávací dokumentace následovně: „Předmětem veřejné zakázky je poskytování datových služeb spočívající v připojení požadovaných lokalit do sítě Internet včetně souvisejících služeb.“
3. Dne 4. 9. 2023 obdržel navrhovatel – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – rozhodnutí z téhož dne o výběru dodavatele č. 2 – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“), jehož přílohu tvoří Zpráva o hodnocení nabídek a Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele.
4. Dne 12. 9. 2023 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 27. 9. 2023 odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách nesouhlasil, podal dne 6. 10. 2023 návrh z téhož dne na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
6. Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele č. 2 ze dne 4. 9. 2023, jehož zasláním účastníkovi zadávacího řízení zadavatel oznámil výběr dodavatele ve smyslu § 123 zákona (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“). Navrhovatel má za to, že vybraný dodavatel nesplňuje podmínky zadávací dokumentace, konkrétně podmínky dle čl. 3 přílohy č. 1a zadávací dokumentace a dále, že vybraný dodavatel nesplnil podmínky „poddodavatelského plnění“. Navrhovatel dále uvádí, že odkazuje v plném rozsahu na své námitky, na kterých trvá. Navrhovatel v návrhu uvádí pouze svoji argumentaci k rozhodnutí o námitkách.
7. Navrhovatel cituje argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel uvedl, že „zadavatel při posuzování nabídky vybraného účastníka ha-vel internet s.r.o. (dále jen ‚účastník’) vycházel z informací uvedených jak v nabídce dotčeného účastníka, tak z informací vyplývajících z vysvětlení účastníka v rámci ustanovení § 46 ZVZ. Účastník zadavateli jasně deklaroval jednoznačné splnění podmínek ZZD a její přílohy č. 1a, a to včetně podmínky zajištění vlastní DDoS (Distributed Denial of Service) ochrany na všech vstupních bodech vlastní sítě, což účastník prokázal pomocí schématu sítě s doplňujícím popisem a ujištěním zadavatele o zajištění ochrany na všech vstupních bodech sítě,“ a dále, že zadavatel „není schopen ve lhůtě určené k vypořádání námitek ověřit jejich meritum v souvislosti se splněním požadavku specifikovaného v příloze č.1a ZZD, kdy služba DDoS ochrany musí být poskytována účastníkem na úrovni perimetru poskytovatele internetového připojení. Zjištění podrobností a ověření merita námitky je časově náročné a vyžaduje komunikaci s několika významnými subjekty na trhu, a to včetně ČTÚ. Vzhledem k předpokládaným reakčním lhůtám a vyhodnocení odpovědí tak není možné v zákonné lhůtě meritum námitek exaktně ověřit.“ Navrhovatel k tomu uvádí, že pokud zadavatel není schopen, jak sám přiznává, se vypořádat s tím, zda navrhované řešení vybraného dodavatele skutečně naplňuje požadavky stanovené v čl. 3 přílohy č. 1a zadávací dokumentace a k ověření námitek navrhovatele by musel ověřovat, zjišťovat podrobnosti, komunikovat s významnými subjekty na trhu včetně Českého telekomunikačního úřadu, IČO 70106975, se sídlem Sokolovská 58/219, 190 00 Praha (dále jen „Český telekomunikační úřad“), tak za této situace požaduje navrhovatel k prokázání relevantnosti dané námitky zpracování znaleckého posudku, a to konkrétně v oblasti „kybernetická bezpečnost“ a „informační a komunikační technologie“ ohledně předloženého řešení ze strany vybraného dodavatele, a to k řádnému posouzení skutečného (ne)naplnění zadávacích podmínek ze strany vybraného dodavatele.
8. Zadavatel je dle navrhovatele povinen posoudit splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení, a to tak, aby o splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebyly žádné pochybnosti. Navrhovatel dodává, že pokud zadavatel „na první pohled“ nemá důvod o splnění podmínek účasti vybraného dodavatele pochybovat, je však povinen se splněním podmínek podrobněji zabývat ve chvíli, kdy je splnění podmínek u vybraného dodavatele relevantním způsobem zpochybněno, tedy např. v rámci námitek navrhovatele. Pokud pak není zadavatel schopen ve lhůtě pro vyřízení námitek splnění podmínek u vybraného dodavatele řádně ověřit a důvodné pochybnosti rozptýlit, nezbývá mu, než rozhodnutí o výběru dodavatele zrušit a podmínky účasti původně vybraného dodavatele řádně (znovu) posoudit. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu Krajského soudu v Brně.
9. Navrhovatel dále namítá, že zadavateli předložil v rámci námitek informace, které zpochybňují zaměstnanecký vztah specialisty na kybernetickou bezpečnost [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] k vybranému dodavateli, což má významný dopad na prokazování způsobilosti takové osoby v rámci předmětné veřejné zakázky. Navrhovatel přisvědčuje zadavateli v tom, že „zadavatel tak nemá zákonnou povinnost zjišťovat, zda-li jsou účastníkem uvedené osoby (technici) zaměstnanci účastníka nebo jeho poddodavatelé“, nicméně k tomu dodává, že v daném případě došlo z jeho strany k vznesení námitky, v jakém vztahu příslušný specialista k vybranému dodavateli je, a k této pochybnosti označil navrhovatel příslušné důkazy. Zadavatel byl tedy dle navrhovatele povinen se touto námitkou věcně zabývat, tj. mimo jiné alespoň ověřit její relevanci právě u vybraného dodavatele. Odpověď na tuto otázku má přitom zásadní vliv na splnění požadavků dle zákona ohledně prokazování kvalifikace případných třetích osob.
10. Navrhovatel uzavírá, že pokud zadavatel původně neměl důvod pochybovat o tom, že osoba uvedená v seznamu techniků [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] je zaměstnancem vybraného dodavatele, a proto tedy nepožadoval předložení příslušných zákonem požadovaných dokladů k danému specialistovi jakožto poddodavateli, resp. jiné osobě (dle § 83 zákona), pak relevantní a podložená tvrzení uvedená v námitkách navrhovatele již tyto pochybnosti vyvolat musela. Zadavatel byl proto povinen se vznesenou námitkou zabývat a ověřit u vybraného dodavatele relevantním způsobem, v jakém konkrétním postavení vůči vybranému dodavateli daný technik je. Neučinil-li tak, postupoval dle navrhovatele v rozporu se svými povinnostmi stanovenými § 39 odst. 4 zákona ve spojení s § 37 odst. 1 zákona, přičemž takový postup zadavatele je netransparentní a svévolný a jako takový v rozporu s § 6 zákona.
11. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel rozhodl o námitkách navrhovatele nezákonně, věcně nesprávně, předčasně, aniž by se vznesenými námitkami jakkoliv relevantně zabýval, když z odůvodnění vyplývá, že se spokojuje pouze s ujištěními vybraného dodavatele, danými navíc ještě před vznesením námitek, tato ujištění vybraného dodavatele bere jako nezpochybnitelná, bez povinnosti je jakkoliv dále ověřovat a navíc sám přiznává, že ani není schopen námitku týkající se nesplnění požadavků uvedených v čl. 3 přílohy č. 1a zadávací dokumentace ze strany vybraného dodavatele jakkoliv meritorně vypořádat.
12. Navrhovatel rovněž uvádí, že v důsledku nezákonného odmítnutí námitek navrhovatele hrozí mu újma na jeho právech spočívající v tom, že se nestal vybraným dodavatelem, a to na úkor dodavatele, který byl vybrán, ačkoliv řádně zadávací podmínky nesplnil. Navrhovateli tak veřejná zakázka nebyla přidělena, nebude ji moci plnit, a tak nebude moci realizovat zisk z této veřejné zakázky.
13. Navrhovatel požaduje, aby Úřad v souladu s ust. § 263 odst. 2 zákona uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
14. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 6. 10. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž dne 6. 10. 2023.
15. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou
- zadavatel,
- navrhovatel,
- vybraný dodavatel.
16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS- 39250/2023/500 ze dne 11. 10. 2023.
17. Usnesením č. j. ÚOHS-39346/2023/500 ze dne 11. 10. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
18. Vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o zadávacím řízení Úřad obdržel dne 16. 10. 2023.
19. Dne 16. 10. 2023 Úřad obdržel od navrhovatele podání nazvané „Označení obchodního tajemství“, v němž navrhovatel označuje konkrétní části své nabídky, které obsahují obchodní tajemství.
20. Usnesením č. j. ÚOHS-44843/2023/500 ze dne 10. 11. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
21. Dne 20. 11. 2023 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2023.
Vyjádření zadavatele ze dne 16. 10. 2023 k návrhu navrhovatele
22. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve stanovisku ze dne 16. 10. 2023, které Úřad obdržel téhož dne. Zadavatel ve vyjádření nejprve uvádí, že s jednotlivými tvrzeními navrhovatele, které byly uplatněny v námitkách, se vypořádal ve svém rozhodnutí o námitkách, na které v této souvislosti odkazuje.
23. Zadavatel uvádí, že při posuzování nabídky vybraného dodavatele vycházel z informací uvedených jak v jeho nabídce, tak „z informací vyplývajících z vysvětlení vybraného dodavatele v rámci ustanovení § 46 ZVZ či z námitek vybraného dodavatele proti svému vyloučení ze zadávacího řízení.“ Zadavatel dodává, že vybraný dodavatel jasně deklaroval zadavateli splnění podmínek zadávací dokumentace a její přílohy č. 1a, a to včetně podmínky zajištění vlastní DDoS ochrany na všech vstupních bodech vlastní sítě, což prokázal pomocí schématu sítě s doplňujícím popisem a ujištěním zadavatele o zajištění ochrany na všech vstupních bodech sítě.
24. Zadavatel rovněž konstatuje, že bylo nad jeho časové možnosti zajistit odborné posouzení způsobu řešení vybraného dodavatele ve stanovené lhůtě pro vypořádání námitek, neboť toto vyžaduje komunikaci s několika významnými subjekty na trhu, a to včetně Českého telekomunikačního úřadu, a vzhledem k předpokládaným reakčním lhůtám a vyhodnocení odpovědí nebylo možné v zákonné lhůtě meritum námitek exaktně ověřit. Zadavatel doplňuje, že však ani navrhovatel, jakožto osoba s odborností vycházející z jeho znalostí technické stránky věci, nepředložil žádný důkazní argument, který by zadavatele přesvědčil, že vybraný dodavatel jasně nesplňuje zadávací podmínky uvedené v příloze č. 1a zadávací dokumentace.
25. Zadavatel dále uvádí, že ohledně „nesplnění podmínky poddodavatelského plnění“ u vybraného dodavatele necítí pochybení na své straně ohledně nesprávného postupu při posuzování kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona. Zadavateli rovněž nepřipadá jako spolehlivý odkaz na jakoukoliv sociální síť, byť i LinkedIn. Zároveň však zadavatel uvádí, že se nestaví negativně k opětovnému posouzení kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona a případnému doplnění dokumentů v souladu s § 83 zákona, neboť si je plně vědom toho, že osoby uvedené v seznamu techniků nebo technických útvarů dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona musí být současně i osobami, které se budou podílet na plnění předmětu smlouvy, přičemž toto ověření je schopen provést před případným uzavřením smlouvy.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2023
26. Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2023 uvádí, že trvá na svém návrhu a uvádí, že odpovědnost za zpracování zadávací dokumentace (a tedy i za posouzení souladu nabídky se zadávací dokumentací) nese plně zadavatel. Navrhovatel dále opakuje svoji argumentaci uvedenou v námitkách a dodává, že namítané skutečnosti nejsou pouhými domněnkami, jak uvádí zadavatel, neboť navrhovatel vychází ze znalosti relevantního trhu a z dlouholetých zkušeností v oboru telekomunikací. Navrhovatel je rovněž toho názoru, že pro rozhodnutí v dané věci je zásadní provedení důkazu nabídkou vybraného dodavatele, a to zejména ve vztahu k technickému řešení nabízenému vybraným dodavatelem. Pokud má Úřad ve věci správně rozhodnout, musí být dle navrhovatele schopen posoudit vlastní technické řešení vybraného dodavatele, resp. jeho skutečný soulad se zadávacími podmínkami. Pokud k tomu nebude Úřad vybaven, tak např. s využitím znaleckého posudku.
27. K tvrzení zadavatele ve vyjádření k návrhu, že „[z]adavateli nepřipadá jako spolehlivý odkaz na jakoukoliv sociální síť, byť i LinkedIn. Nicméně se nestaví negativně k ověření této informace a k opětovnému posouzení kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) ZVZ a případnému doplnění dokumentů v souladu s § 83 ZVZ […]. Toto ověření je schopen zadavatel provést před případným uzavřením smlouvy,“ navrhovatel uvádí, že zadavatel tím přiznává, že se otázkou vztahu specialisty na kybernetickou bezpečnost k vybranému dodavateli nezabýval a do podpisu smlouvy ani zabývat nehodlá. Navrhovatel je toho názoru, že „[z]ároveň Zadavatel uvádí, že pokud by před podpisem smlouvy vyšlo najevo, že se nejedná o zaměstnance, ale o poddodavatele (o čemž je Navrhovatel přesvědčen), nebude takovou skutečnost považovat za nesplnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem.“ Navrhovatel konstatuje, že takový přístup je flagrantním porušením principu rovného zacházení a zákazu diskriminace ze strany zadavatele, kdy zadavatel zcela nedůvodně zvýhodňuje vybraného dodavatele oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení.
IV. Závěry úřadu
28. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřadu uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
29. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
30. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
31. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.
32. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
33. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.
34. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
35. Zadavatel stanovil v čl. 4 odst. 4.1 „Požadavky na identifikaci“ zadávací dokumentace následující požadavky:
„Zadavatel ve vztahu k poddodavatelskému systému dodavatele […]:
|
Pro: celou VZ Požaduje, aby účastník zadávacího řízení v nabídce přeložil seznam poddodavatelů, pokud jsou účastníkovi zadávacího řízení známi a uvedl, kterou část veřejné zakázky bude každý z poddodavatelů plnit. |
Prohlášení dodavatele – seznam poddodavatelů“ |
36. Zadavatel stanovil v čl. 3 „Ochrana proti DDoS útokům a služeb SOC“ přílohy č. 1a zadávací dokumentace následující požadavky:
„Požadavky na řešení ochrany proti DDoS útokům a služeb SOC
Zadavatel požaduje, aby nabízené řešení účastníka obsahovalo řešení ochrany proti DDoS útokům, jenž bude splňovat následující funkcionality:
- Služba DDoS ochrany musí být poskytována účastníkem na úrovni perimetru poskytovatele internetového připojení, tj. nikoliv na úrovni datového připojení zadavatele, které je limitováno kapacitou tohoto připojení.
[…]
- Účastník musí disponovat vlastní ochranou proti DDoS útokům na všech vstupních bodech vlastní sítě (národní peeringová centra, mezinárodní konektivity).“
37. V části II. A) „Námitka nesplnění podmínek dle přílohy č. 1a zadávací dokumentace u vybraného dodavatele“ námitek navrhovatele je mj. uvedeno následující:
„Stěžovatel s ohledem na jím provedená vlastní šetření dostupnosti datových služeb v lokalitách koncového zadavatele vyvozuje, že část lokalit lze připojit pouze pomocí LTE radiové mobilní sítě. Tuto skutečnost Stěžovatel opírá o fakt, že je stávajícím poskytovatelem datové sítě a disponuje velmi přesnou znalostí, které lokality jsou dostupné jinými technologiemi např. optické, metalické, mikrovlnné a rovněž mobilní radiovou sítí prostřednictvím LTE. Jednotky lokalit s ohledem na kapacitní, vzdálenostní nebo terénní podmínky nejsou dostupné, jinou technologií, specifikovanou v Závazné specifikaci předmětu veřejné zakázky, příloze č.1a ZZD, než - li prostřednictvím mobilní sítě. Z toho Stěžovatel dovozuje použití LTE technologie u vybraného dodavatele v režimu virtuálního operátora (MVNO - poskytovatel bezdrátových komunikačních služeb, který nevlastní infrastrukturu bezdrátové radiové sítě, přes kterou poskytuje služby svým koncovým zákazníkům). Použitím režimu virtuálního operátora (MVNO) pro připojení i jen několika jednotek lokalit znamená, že vybraný dodavatel není (a technicky nemůže být) primárním provozovatelem, neboť odpovědnost za propagaci veřejného internetového provozu nespočívá v jeho kompetenci, nýbrž je v režii primárního poskytovatele (mobilního operátora) a tímto tak nemůže poskytnout požadované úrovně ochrany, tak jak je specifikováno v příloze č.1a ZZD - Závazná specifikace předmětu veřejné zakázky, kdy služba DDoS ochrany musí být poskytována účastníkem na úrovni perimetru poskytovatele internetového připojení.
[…]
V důsledku toho tyto datové linky nemohou být vybaveny požadovanou ochranou ze strany účastníka ha-vel internet s.r.o., protože datový provoz zadavatele procházející těmito linkami (připojenými přes LTE), které jsou infrastrukturou telekomunikačního operátora se nikdy nedostane do infrastruktury účastníka ha-vel internet s.r.o. a proto se Stěžovatel se domnívá, že nabídka účastníka ha-vel internet s.r.o. nesplňuje podmínky dle přílohy č. 1a ZZD - Závazná specifikace předmětu veřejné zakázky.“
38. Dále se v části II. A) „Námitka nesplnění podmínek dle přílohy č. 1a zadávací dokumentace u vybraného dodavatele“ námitek navrhovatele uvádí následující:
„Stěžovatel se domnívá že řešení účastníka ha-vel internet s.r.o. nedisponuje vlastní ochranou na všech vstupních bodech vlastní sítě (národní peeringová centra, mezinárodní konektivity). Důvodem je předpoklad, že účastník ha-vel internet s.r.o. nepoužívá komplexní řešení chránící celý perimetr sítě zadavatele, ale pouze dílčí zařízení, která nejsou na úrovni standardu komplexního řešení operátorské ochrany proti DDoS útokům, jako je např. řešení Arbor Sightline. Dále se Stěžovatel domnívá, že některá tato dílčí zařízení není a/nebo nejsou součástí vlastního řešení účastníka ha-vel internet s.r.o., ale pouze dočasně a účelově pronajatou službou. Tyto vzdálené pronajaté služby nejsou schopny a technicky ani nikdy nemohou nahradit vlastní operátorské řešení DDoS ochrany podle standardů např. Arbor Sightline.
DDoS ochrana se ve světovém měřítku rozděluje na 3 základní stupně ochrany:
1) Inline ochrana […]
2) Operátorské řešení (service provider/SP) […]
3) Externí cloudové řešení […]
Z výše uvedeného Stěžovatel dovozuje, že nabídka či technické řešení vybraného dodavatele nesplňuje podmínky dle přílohy č. 1a ZZD - Závazná specifikace předmětu veřejné zakázky viz. níže, kde se výslovně uvádí že zadavatel ‚požaduje vlastní ochranu na všech vstupních bodech sítě’. Pakliže by vybraný dodavatel využíval kombinaci dle výše uvedených stupňů ochrany ad 1) a ad 3), nesplňoval by tím podmínky kladené v ZD, neboť Inline ochranu proti DDoS útokům by musel realizovat na všech jeho datových linkách. Takové řešení je však finančně velmi náročné a s ohledem na nabídkovou cenu lze predikovat, že takovým řešením vybraný dodavatel zcela jistě nedisponuje. Současně na LTE datových linkách režimu MVNO takové řešení nelze nabídnout ani technicky realizovat, protože není možné do radiové mobilní sítě operátora umístit inline ochranu třetího subjektu. Naproti tomu plnohodnotný telekomunikační operátor řeší ochranu LTE datových linek pomocí operátorského řešení uvedeného výše dle bodu ad 2).“
39. V části III. B) „Námitka nesplnění podmínek poddodavatelského plnění u vybraného dodavatele“ námitek navrhovatele je mj. uvedeno následující:
„V rámci rozhodnutí o výběru dodavatele č. 2 v dokumentu ‚Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele’ zadavatel nikde neuvádí, že by nabídka vybraného dodavatele obsahovala jakoukoliv část plnění řešenou poddodavatelsky, a ani k případnému poddodavateli neuvádí splnění základní způsobilosti, profesní způsobilost a technická kvalifikace. Z tohoto dokumentu tedy vyplývá, že vybraný dodavatel nemá žádného poddodavatele (třetí osobu, skrz kterou by prokazoval určitou část kvalifikace). Ohledně této skutečnosti má však Stěžovatel určité pochybnosti, neboť plnění role Specialisty na kybernetickou bezpečnost je plněna prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ], který však dle dostupných veřejných zdrojů nepůsobí u vybraného dodavatele, ale v roli Bezpečnostního IT experta společnosti Seyfor, čemuž nasvědčují následující informace veřejně dostupné např. zde:
[INTERNETOVÝ ODKAZ]
[…]
a profesní životopis [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] veřejně přístupný např. zde:
[INTERNETOVÝ ODKAZ]
[…]
Na základě shora uvedených skutečností se Stěžovatel domnívá, že nabídka vybraného dodavatele neměla být předmětem hodnocení, neboť řádně nesplnila podmínky pro posouzení základní a profesní způsobilosti a technické kvalifikace poddodavatele (třetí osoby), jestliže vybraný dodavatel neuvedl poddodavatele (třetí osobu), jehož prostřednictvím navíc prokazuje svoji technickou kvalifikaci do veřejné zakázky, ačkoliv je zřejmé, že role Specialisty na kybernetickou bezpečnost skrze osobu [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] musela být plněna jiným způsobem než pomocí vlastních zaměstnanců vybraného dodavatele.“
40. V rozhodnutí o námitkách zadavatel k části II. A) „Námitka nesplnění podmínek dle přílohy č. 1a zadávací dokumentace u vybraného dodavatele“ námitek navrhovatele uvedl následující:
„Zadavatel by v první řadě rád upozornil, že se stěžovatel v námitkách opírá primárně o své domněnky a předpoklady. Zadavatel při posuzování nabídky vybraného účastníka ha-vel internet s.r.o. (dále jen ‚účastník‘) vycházel z informací uvedených jak v nabídce dotčeného účastníka, tak z informací vyplývajících z vysvětlení účastníka v rámci ustanovení § 46 ZVZ. Účastník zadavateli jasně deklaroval jednoznačné splnění podmínek ZZD a její přílohy č. 1a, a to včetně podmínky zajištění vlastní DDoS (Distributed Denial of Service) ochrany na všech vstupních bodech vlastní sítě, což účastník prokázal pomocí schématu sítě s doplňujícím popisem a ujištěním zadavatele o zajištění ochrany na všech vstupních bodech sítě.
Zadavatel disponuje znalostí způsobů zajištění DDoS ochrany, jehož rozdělení stěžovatel v námitkách uvádí. I proto zadavatel, pro odstranění všech pochybností, požadoval po účastníkovi vysvětlení nejasností v nabídce, aby měl postaveno najisto, že požadavky ZZD jsou účastníkem skutečně splněny. Účastník poskytl zadavateli vysvětlení splnění podmínek ZZD, které zadavatel akceptoval. Zadavatel vychází z veřejně dostupných a pouze obecných informací o MVNO (Mobile Virtual Network Operator), z nichž vyplývá, že MVNO je typ mobilního operátora, který neposkytuje vlastní fyzickou infrastrukturu pro provoz mobilní sítě, ale spolupracuje s existujícími mobilními operátory a poskytuje mobilní služby založené na jejich infrastruktuře. MVNO je tedy ‚virtuálním‘ operátorem, který využívá služby a kapacitu jiného provozovatele mobilní sítě, který je označován jako ‚hostitel‘ nebo ‚hlavní operátor‘.“
Zadavatel zde dále v obecné rovině pojednává o vlastnostech MVNO a možnostech ochrany proti DDoS útokům. Následně uvedl:
„Zadavatel k námitce týkající se možného použití LTE technologie a režimu MVNO účastníkem dále uvádí, že účastník zadavateli uvedl, že poskytuje služby jako MVNO. Zároveň zadavateli potvrdil, že v plném rozsahu splňuje požadavky ZZD na zajištění DDoS ochrany. Zda je možné poskytnout požadované služby v režimu MVNO není schopen zadavatel samostatně dále posoudit. Odborné posouzení způsobu řešení nabízeného účastníkem je velmi časově náročné a není možné jej provést ve stanovené lhůtě pro vypořádání námitek.
Zadavateli tak z nabídky a informací vyplývajících z dotazů v rámci ustanovení § 46 ZVZ účastníka jasně vyplývá, že poskytuje ochranu proti DDoS útokům na všech vstupních bodech sítě. Z obecných znalostí ani veřejně dostupných informací není zadavatel schopen ověřit, zda je tato skutečnost pravdivá. V souvislosti s čl. VI. odst. 2 obchodních podmínek, kdy si zadavatel vyhradil možnost ověření datových služeb dle SLA na vybraných lokalitách před samotnou realizací služeb, nepředpokládá zadavatel, že by informace uvedené účastníkem po dobu zadávacího řízení byly nepravdivé.“
Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách k této námitce uvedl též následující:
„Závěrem zadavatel uvádí, že není schopen ve lhůtě určené k vypořádání námitek ověřit jejich meritum v souvislosti se splněním požadavku specifikovaného v příloze č.1a ZZD, kdy služba DDoS ochrany musí být poskytována účastníkem na úrovni perimetru poskytovatele internetového připojení. Zjištění podrobností a ověření merita námitky je časově náročné a vyžaduje komunikaci s několika významnými subjekty na trhu, a to včetně ČTÚ. Vzhledem k předpokládaným reakčním lhůtám a vyhodnocení odpovědí tak není možné v zákonné lhůtě meritum námitek exaktně ověřit.
Zadavatel se tedy neztotožňuje s namítaným meritem námitek a námitky stěžovatele z výše uvedených důvodů odmítá.“
41. V rozhodnutí o námitkách zadavatel k části III. B) „Námitka nesplnění podmínek poddodavatelského plnění u vybraného dodavatele“ námitek navrhovatele uvedl následující:
„Zadavatel požadoval v souladu s ustanovením § 79 odst. 2 písm. c) ZVZ prokázání technické kvalifikace, a to předložením seznamu techniků nebo technických útvarů, které se můžou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce. ZVZ v tomto ustanovení jasně stanoví, že se jedná o předložení seznamu techniků nebo technických útvaru, a to ‚…bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli’. Zadavatel tak nemá zákonnou povinnost zjišťovat, zda-li jsou účastníkem uvedené osoby (technici) zaměstnanci účastníka nebo jeho poddodavatelé.
Zadavatel dále v čl. 4 odst. 4.1 ZZD uvedl, že ‚požaduje, aby účastník zadávacího řízení v nabídce předložil seznam poddodavatelů, pokud jsou účastníkovi zadávacího řízení známi a uvedl, kterou část veřejné zakázky bude každý z poddodavatelů plnit.’ Pokud tedy účastník v příloze obchodních podmínek neuvedl takového poddodavatele, prostřednictvím kterého současně prokazuje v souladu s § 79 odst. 2 písm. c) ZVZ kvalifikaci, zadavatel má za to, že takový poddodavatel neexistuje nebo není účastníku znám.
Stěžovatel v námitkách uvedl odkaz na článek ze dne 31. 5. 2023 a odkaz, současně i část, profesního životopisu [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] ze sociální sítě LinkedIn. Nabídka účastníka však byla podána dne 16. 4. 2023, zadavateli tak přijdou informace pozdějšího data nerelevantní.“
Právní posouzení
Ke zrušení rozhodnutí o námitkách v obecné rovině
42. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.
43. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.
44. Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona. Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava zakotvená v ustanoveních § 245 odst. 1 a § 263 odst. 5 zákona.
45. Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) dostatečně podrobným způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal komplexní argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a v důsledku též propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).
46. Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.
47. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené odůvodnění rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.
48. S ohledem na vše shora uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 9. 2023 o námitkách navrhovatele ze dne 12. 9. 2023 vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich namítaných, resp. zda netrpí rozhodnutí o námitkách vadou nepřezkoumatelnosti.
K námitkovému bodu II. A) „námitka nesplnění podmínek dle přílohy č. 1a zadávací dokumentace“
49. Z obsahu podaných námitek je zřejmé, že navrhovatel v rámci námitkového bodu II. A) sdělil své výhrady ke splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem. Konkrétně navrhovatel namítal, že vybraný dodavatel nemůže splnit požadavky zadavatele stanovené v čl. 3 „ochrana proti DDoS[1] útokům a služeb SOC“ přílohy č. 1a zadávací dokumentace, tedy že „služba DDoS ochrany musí být poskytována účastníkem na úrovni perimetru poskytovatele internetového připojení“ (dále jen „požadavek č. 1“) a dále, že „účastník musí disponovat vlastní ochranou proti DDoS úkolům na všech vstupních bodech vlastní sítě (národní peeringová centra, mezinárodní konektivity)“ (dále jen „požadavek č. 2“).
50. Ve vztahu k požadavku č. 1 navrhovatel v námitkách uvádí, že s ohledem na jím provedená šetření dostupnosti datových služeb v lokalitách koncového zadavatele vyvozuje, že část lokalit lze připojit pouze pomocí LTE radiové mobilní sítě. Navrhovatel rovněž dovozuje, že vybraný dodavatel použije LTE technologie v režimu virtuálního operátora, což znamená, že vybraný dodavatel není primárním provozovatelem, a tudíž odpovědnost za propagaci veřejného internetového provozu nespočívá v jeho kompetenci, nýbrž je v režii primárního poskytovatele (mobilního operátora). V důsledku výše uvedených skutečností nemohou být dle navrhovatele datové linky vybaveny požadovanou ochranou ze strany vybraného dodavatele, neboť datový provoz zadavatele procházející těmito linkami (připojenými přes LTE) se nikdy nedostane do infrastruktury vybraného dodavatele a vybraný dodavatel tak nemůže poskytnout požadované úrovně ochrany, jak je specifikováno v požadavku č. 1, tedy že „služba DDoS ochrany musí být poskytována účastníkem na úrovni perimetru poskytovatele internetového připojení“.
51. Ve vztahu k požadavku č. 2 navrhovatel uvádí, že se domnívá, že řešení vybraného dodavatele nedisponuje vlastní ochranou na všech vstupních bodech vlastní sítě, neboť předpokládá, že vybraný dodavatel nepoužívá komplexní řešení chránící celý perimetr sítě zadavatele, ale pouze dílčí zařízení, která nejsou na úrovni standardu komplexního řešení operátorské ochrany proti DDoS útokům. Navrhovatel dále uvádí, že DDoS ochrana se ve světovém měřítku rozděluje na 3 základní stupně ochrany, a sice 1) inline ochrana, 2) operátorské řešení a 3) externí cloudové řešení. Navrhovatel je potom toho názoru, že pakliže by vybraný dodavatel využíval k DDoS ochraně kombinaci stupňů ochrany uvedených v bodě 1) a 3), nesplňoval by tím podmínky kladené v zadávací dokumentaci, neboť „inline“ ochranu proti DDoS útokům uvedenou v bodě 1) by musel vybraný dodavatel realizovat na všech datových linkách, přičemž takové řešení je finančně náročné a s ohledem na nabídkovou cenu lze predikovat, že takovým řešením vybraný dodavatel nedisponuje. Navrhovatel k tomu dodává, že na LTE datových linkách nelze v režimu virtuálního operátora takové řešení nabídnout ani technicky realizovat, neboť není možné do radiové mobilní sítě operátora umístit „inline“ ochranu třetího subjektu.
52. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel od navrhovatele obdržel relevantní námitky zpochybňující splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, na které byl zadavatel povinen adekvátním způsobem reagovat a k namítaným skutečnostem se podrobně a srozumitelně vyjádřit. V důsledku podaných námitek totiž zadavatel získal indicii, která vnesla do otázky splnění požadavku č. 1 a požadavku č. 2 vybraným dodavatelem důvodnou pochybnost, a zadavateli tak zároveň vznikla zákonná povinnost se podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Své zákonné povinnosti však zadavatel nedostál, když se ke vzneseným námitkám vyjádřil zcela nedostatečně (viz k obsahu rozhodnutí o námitkách v podrobnostech výše). Dle Úřadu měl zadavatel v důsledku podaných námitek povinnost se s namítanými skutečnostmi řádně vypořádat, a to tak, aby poskytl navrhovateli své věcně odůvodněné stanovisko k argumentaci navrhovatele v námitkách (a případě tak i ve vztahu k navrhovateli odstranil vyvstalé pochybnosti ohledně splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem), což však zadavatel neučinil, k čemuž Úřad uvádí blíže následující.
53. Zadavatel na námitky týkající se splnění požadavku č. 1 a požadavku č. 2 vybraným dodavatelem reagoval vágním sdělením, že při posuzování nabídky vybraného dodavatele vycházel z informací uvedených v nabídce vybraného dodavatele a z informací vyplývajících z vysvětlení poskytnutého vybraným dodavatelem v rámci dotazování ze strany zadavatele dle § 46 zákona. Zadavatel k tomu dodal, že vybraný dodavatel zadavateli deklaroval splnění zadávacích podmínek včetně požadavku č. 1 a požadavku č. 2, přičemž splnění požadavku č. 2 vybraný dodavatel prokázal pomocí schématu sítě s doplňujícím popisem a ujištěním zadavatele o zajištění ochrany na všech vstupních bodech sítě. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách rovněž uvedl v souvislosti s požadavkem č. 1, že není schopen ve lhůtě určené k vypořádání námitek ověřit jejich meritum, neboť zjištění podrobností a ověření merita námitky je časově náročné a vyžaduje komunikaci s několika významnými subjekty na trhu, včetně Českého telekomunikačního úřadu. Vzhledem k předpokládaným reakčním lhůtám a vyhodnocení odpovědí není dle zadavatele možné v zákonné lhůtě meritum námitek exaktně ověřit. Rovněž ve vtahu k požadavku č. 2 zadavatel uvedl, že z obecných znalostí ani veřejně dostupných informací není schopen ověřit, zda vybraný dodavatel splňuje požadavek č. 2 stanovený v zadávací dokumentaci (viz k obsahu rozhodnutí o námitkách v podrobnostech výše).
54. K výše uvedenému Úřad uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách sice označil doklady, resp. zdroje informací, které mají být podkladem pro jeho rozhodnutí o splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele (tj. nabídka a její vysvětlení poskytnuté vybraným dodavatelem), avšak to je samo o sobě z pohledu odůvodnění odmítavého rozhodnutí o námitkách zcela nedostačující, a to zejména proto, že z uvedeného nejsou zřejmé konkrétní důvody, které zadavatele vedly k jeho rozhodnutí. Zákonné požadavky kladené na rozhodnutí o námitkách budou naplněny pouze tehdy, pokud z odůvodnění budou zřejmé zadavatelovy vlastní úvahy ohledně namítaných skutečností. Nestačí tedy pouhé označení dokumentů, ze kterých má dle zadavatele vyplývat splnění předmětných požadavků. Aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách bylo skutečným odůvodněním i co do svého obsahu, musí z něj být zřetelně patrný zadavatelův myšlenkový proces, který ho vedl k samotnému rozhodnutí. Nestačí tedy pouhé vyjmenování, z jakých podkladů při svých úvahách vycházel, ale zadavatel musí v rozhodnutí o námitkách sdělit určité a srozumitelné informace o tom, z jakých věcných důvodů odmítá konkrétní namítané skutečnosti, tedy jaké informace z obsahu těchto podkladů dle zadavatele vyplývají, a k jakým závěrům na jejich základě dospěl.
55. Zadavatel například zmiňuje jako podklad, který potvrzuje splnění zadávacích podmínek ze strany vybraného dodavatele, informace vyplývající z vysvětlení poskytnutého vybraným dodavatelem v rámci dotazování dle § 46 zákona. Zadavatel však již blíže neuvádí žádné konkrétní dotazy, které vybranému dodavateli položil, a ani žádným konkrétním způsobem (natož podrobným a srozumitelným) nepopisuje, jaké odpovědi na ně obdržel, tedy jaké skutečnosti z těchto odpovědí zjistil a jaké závěry ze zjištěných skutečností pro něj vyplývají. Zadavatel rovněž odkazuje na dokument schéma sítě s doplňujícím popisem a ujištěním o zajištění ochrany na všech vstupních bodech sítě, k čemuž Úřad uvádí, že zadavatel na tento dokument pouze obecně odkazuje a již s ním dále nepracuje, tzn., zadavatel již neuvádí, jaké závěry z tohoto dokumentu učinil, jaké zjištěné skutečnosti prokazují splnění požadavku č. 2 vybraným dodavatelem.
56. Stejně tak tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k námitce týkající se požadavku č. 1, že zadavatel není schopen ve lhůtě určené k vypořádání námitek ověřit její meritum, neboť zjištění podrobností a ověření merita námitky je časově náročné a vyžaduje komunikaci s několika významnými subjekty na trhu, včetně Českého telekomunikačního úřadu, a stejně tak tvrzení zadavatele ve vztahu k námitce týkající se požadavku č. 2, že z obecných znalostí ani veřejně dostupných informací není zadavatel schopen ověřit, zda vybraný dodavatel splňuje požadavek č. 2, nelze považovat za podrobné vyjádření se k uvedených námitkám navrhovatele, neboť navrhovatel se opět z odůvodnění rozhodnutí o námitkách nedozvídá, proč jeho tvrzení nejsou pravdivá. Zároveň takové vypořádání námitek činí rozhodnutí o námitkách nesrozumitelné pro vnitřní rozpornost, a to v kontextu současně učiněného závěru zadavatele, že námitky navrhovatele odmítá, neboť se dle vlastních slov „neztotožňuje s namítaným meritem námitek“. K citovanému tvrzení zadavatele ohledně ověření námitky týkající se požadavku č. 1 Úřad dále uvádí, že zadavatel tímto zároveň přiznává, že existuje způsob, na základě kterého je možné ověřit meritum námitky, avšak zadavatel z důvodu časové tísně této možnosti nevyužil. Zadavatel tak dle Úřadu de facto zcela rezignoval na ověření předmětné námitky navrhovatele. Úřad dodává, že zadavatel nese odpovědnost za zákonný průběh zadávacího řízení, a to včetně toho, že z dokumentace o zadávacím řízení bude zpětně přezkoumatelné, že vybraný dodavatel skutečně zcela splňuje všechny podmínky účasti v zadávacím řízení. Pokud je zadavatel toho názoru, že není schopen ve lhůtě určené k vypořádání námitek vypořádat její meritum, má zadavatel využít zákonného postupu, tedy vyhovět námitkám navrhovatele a provést v dané věci další šetření. Na základě výsledků šetření pak má zadavatel opětovně posoudit splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele.
K námitkovému bodu III. B) „námitka nesplnění podmínek poddodavatelského plnění u vybraného dodavatele“
57. Z obsahu podaných námitek je zřejmé, že navrhovatel v rámci námitkového bodu III. B) sdělil své výhrady týkající se údajného nedodržení zákonných požadavků při prokázání kvalifikace u specialisty na kybernetickou bezpečnost. Konkrétně navrhovatel namítal, že z rozhodnutí o výběru dodavatele vyplývá, že vybraný dodavatel nemá žádného poddodavatele (alespoň tedy v podané nabídce žádného neoznačil). Navrhovatel však k tomu uvádí, že specialista na kybernetickou bezpečnost vybraného dodavatele – [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] – dle dostupných veřejných zdrojů nepůsobí u vybraného dodavatele jako jeho zaměstnanec, nýbrž působí v roli bezpečnostního IT experta společnosti Seyfor, a.s., IČO 01572377, se sídlem Drobného 555/49, 602 00 Brno (dále jen „Seyfor, a.s.“). Jako důkaz předložil navrhovatel článek z internetových stránek[2] [INTERNETOVÝ ODKAZ] ze dne 31. 5. 2023 a dále výtah životopisu uveřejněného na internetových stránkách [INTERNETOVÝ ODKAZ], z něhož vyplývá, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] pracuje od února 2022 do současnosti u společnosti Seyfor, a.s. Z uvedeného navrhovatel dovozuje, že v případě osoby specialisty na kybernetickou bezpečnost se nejednalo o zaměstnance vybraného dodavatele, nýbrž o osobu v jiném vztahu k vybranému dodavateli, pročež vybraný dodavatel nesplnil zákonné požadavky stanovené pro prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob.
58. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel od navrhovatele obdržel relevantní námitky zpochybňující postup zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele, na které byl zadavatel povinen adekvátním způsobem reagovat a k namítaným skutečnostem se podrobně a srozumitelně vyjádřit. V důsledku podaných námitek totiž zadavatel získal indicii, která vnesla do otázky zákonnosti nabídky vybraného dodavatele důvodnou pochybnost a zadavateli tak zároveň vznikla zákonná povinnost se podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Své zákonné povinnosti však zadavatel nedostál, když se ke vzneseným námitkám vyjádřil zcela nedostatečně (viz k obsahu rozhodnutí o námitkách v podrobnostech výše). Dle Úřadu měl zadavatel v důsledku podaných námitek povinnost se s namítanými skutečnostmi řádně vypořádat, a to tak, aby poskytl navrhovateli své věcně odůvodněné stanovisko k argumentaci navrhovatele v námitkách (a případně tak i ve vztahu k navrhovateli odstranil vyvstalé pochybnosti ohledně splnění zákonných požadavků při prokázání kvalifikace u specialisty na kybernetickou bezpečnost), což však zadavatel neučinil, k čemuž Úřad uvádí blíže následující.
59. Zadavatel na námitky týkající se splnění zákonných požadavků při prokázání kvalifikace u specialisty na kybernetickou bezpečnost reagoval sdělením, že nemá zákonnou povinnost zjišťovat, zda-li jsou vybraným dodavatelem uvedené osoby zaměstnanci vybraného dodavatele nebo jeho poddodavatelé. Zadavatel dále odkázal na čl. 4 odst. 4.1 zadávací dokumentace a uvedl, že pokud tedy vybraný dodavatel v příloze obchodních podmínek neuvedl takového poddodavatele, prostřednictvím kterého současně prokazuje v souladu s § 79 odst. 2 písm. c) zákona kvalifikaci, má zadavatel za to, že takový poddodavatel neexistuje nebo není vybranému dodavateli znám. K důkazům předloženým navrhovatelem zadavatel uvedl, že článek, na který odkazuje navrhovatel, je ze dne 31. 5. 2023, přičemž nabídka vybraného dodavatele byla podána dne 16. 4. 2023 a zadavateli tak přijdou informace pozdějšího data nerelevantní.
60. K výše uvedenému Úřad uvádí, že podstatou námitkového bodu III. B) je otázka, zda specialista na kybernetickou bezpečnost vybraného dodavatele je osobou v jiném než zaměstnaneckém vztahu k vybranému dodavateli, a pokud ano, zda vybraný dodavatel splnil zákonné požadavky pro prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob. Úřad tedy uvádí, že pokud zadavatel reagoval na předmětnou námitku tím, že na základě informací uvedených v nabídce vybraného dodavatele má za to, že daný poddodavatel neexistuje nebo není vybranému dodavateli znám, taková argumentace dle Úřadu není způsobilá odstranit vzniklou pochybnost týkající se vztahu osoby specialisty na kybernetickou bezpečnost k vybranému dodavateli. Rovněž konstatování ve vztahu k důkazům předloženým navrhovatelem, že „zadavateli tak přijdou informace pozdějšího data nerelevantní“, nelze považovat za podrobné vyjádření se k výše uvedené námitce navrhovatele, neboť navrhovatel se opět z odůvodnění rozhodnutí o námitkách nedozvídá ničeho, proč jeho tvrzení není pravdivé. Úřad rovněž uvádí, že z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že zadavatel se v šetřeném případě o věcné objasnění dané pochybnosti vůbec nepokusil a k námitkám navrhovatele se tak podrobně nevyjádřil. Úřad k tomu podotýká, že obecně právě obsah podaných námitek může být (a v některých situacích, kdy podané námitky obsahují konkrétní indicie, přičemž tak tomu je i v tomto případě, pak dokonce musí být) impulsem k dalšímu ověření údajů uvedených v podaných nabídkách s ohledem na nově získané informace předložené v námitkách. Zadavatel tedy mohl činit úkony k objasnění vznesených pochybností, a to například alespoň prostřednictvím žádosti vybranému dodavateli o objasnění nabídky postupem dle § 46 zákona ve vztahu k objasnění otázky, v jakém vztahu k vybranému dodavateli bude daná osoba specialisty na kybernetickou bezpečnost při plnění veřejné zakázky působit. V kontextu právě uvedeného Úřad odkazuje například na rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 As 216/2022 ze dne 28. 7. 2023, v němž se uvádí, že „není obecně povinností zadavatele prověřovat pravdivost a pravost každého osvědčení předloženého dodavatelem podle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ, včetně otázky, zda byla plnění řádně poskytnuta a dokončena. Vyvstanou‑li však v zadávacím řízení o tomto osvědčení relevantní pochybnosti, bude zadavatel povinen se s ohledem na zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 ZZVZ těmito pochybnosti zabývat a prověřit shodu předkládaných dokladů se skutečným stavem […] Tuto povinnost však nebude mít zadavatel vždy, když budou vyjádřeny určité subjektivní pochybnosti o pravdivosti a pravosti předmětných osvědčení, ale jen tehdy, když budou tyto pochybnosti významné pro kritérium technické kvalifikace, nebo budou zpochybňovat samotné provedení předmětného díla nebo vystavení osvědčení. Z hlediska postupu zadavatele je tedy posouzení předložených referenčních osvědčení ‚dvoufázové’, kdy zadavatel v první fázi prověří pouze formální náležitosti osvědčení, a v případě vzniku relevantních pochybností (např. na základě námitek jiného z dodavatelů nebo vlastních zjištění na základě postupu podle § 39 odst. 5 nebo § 46 ZZVZ) se následně zabývá otázkou, zda osvědčení skutečně dokládá řádné poskytnutí a dokončení referenčního plnění.“ Přestože se Nejvyšší správní soud v cit. rozsudku zabýval otázkou prověřování pravdivosti a pravosti osvědčení předloženého dodavatelem, je Úřad toho názoru, že závěry učiněné v tomto rozsudku se dají aplikovat i na nyní posuzovaný případ, neboť i v tomto případě je zadavatel povinen se s ohledem na zásadu transparentnosti, kterou musí zadavatel dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení, zabývat pochybnostmi vznesenými navrhovatelem v námitkách týkajících se otázky skutečného vztahu specialisty na kybernetickou bezpečnost k vybranému dodavateli.
61. Úřad dále uvádí, že jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení je řádné stanovení zadávacích podmínek, které musí zadavatel po celou dobu zadávacího řízení dodržovat, přičemž je rovněž povinen dle těchto zadávacích podmínek posoudit splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u vybraného dodavatele. Pakliže zadavatel v právě šetřeném případě stanovil požadavek na předložení seznamu poddodavatelů a předložení sdělení, kterou část veřejné zakázky bude každý z poddodavatelů plnit, potom zadavatel nesmí u vybraného dodavatele rezignovat na dodržení tohoto požadavku a zároveň musí být schopen vyvrátit případné pochybnosti o jeho splnění, pokud vyvstanou (tedy pochybnosti o věrohodnosti tvrzení vybraného dodavatele, že specialista na kybernetickou bezpečnost není jeho poddodavatelem). Uvedené je totiž nezbytné pro posouzení splnění podmínek technické kvalifikace prostřednictvím jiných osob stanovených přímo zákonem.
62. Úřad podotýká, že požadavky na řádné vypořádání námitek je nutné vykládat i dle judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku sp. zn. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021 mj. uvádí, že „[n]ámitkami a rozhodnutím o nich se skutečně vede určitý dialog mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které nevnímají jeho postup jako zákonný. Zadavatel (…) vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít dalším řízením. Rozhodnutí zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám, má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu při zadávání veřejné zakázky. Požadavek zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek není požadavkem nijak neurčitým (…). Obsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“ Z uvedených závěrů dle Úřadu plyne především to, že pokud navrhovatel předloží v námitkách konkrétní argumentaci, je zadavatel povinen se jí náležitě zabývat. Úřad tedy znovu opakuje, že navrhovatel v námitkách konkrétní argumentaci předložil, když upozornil na možné nesplnění zákonných požadavků na prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob s ohledem na veřejně dostupné informace o specialistovi na kybernetickou bezpečnost vybraného dodavatele. Na základě závěrů učiněných výše a s přihlédnutím k citované judikatuře Nejvyššího správního soudu je tak zřejmé, že zadavatel v šetřeném případě svým zákonným povinnostem při vyřízení námitek navrhovatele nedostál.
63. S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené pro vyřizování námitek v ustanovení § 245 odst. 1 zákona, kdy se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
64. Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom rozsahu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.
65. Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, jak mu ukládá ustanovení § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
66. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele ze dne 12. 9. 2023 znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.
K výroku III. tohoto rozhodnutí
67. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
68. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
69. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí
70. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
71. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
72. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000646.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Ing. Petr Vévoda
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha
2. T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 21114/1, 148 00 Praha
3. ha-vel internet s.r.o., Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Úřadu – z veřejně dostupných informací vyplývá, že útok DDoS (Distributed Denial of Service) je forma kybernetického útoku, při kterém se útočníci snaží narušit nebo poškodit webovou stránku, síť nebo jinou online službu tím, že ji přetíží velkým množstvím falešných nebo nevyžádaných požadavků, dokud nedojde k poklesu výkonu, omezení nebo výpadku služby.
[2] Celá internetová adresa zde: [INTERNETOVÝ ODKAZ]
