číslo jednací: 03790/2024/163
spisová značka: R0121/2023

• Instance: II.
• Věc: Automatizace ověření petice pro přímou volbu prezidenta 2023
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 1. 2. 2024
• Související rozhodnutí: 31812/2023/500; 03790/2024/163

Spisová značka:  ÚOHS-R0121/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-03790/2024/163

Brno 1. 2. 2024

V řízení o rozkladu ze dne 8. 9. 2023 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným –

• Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, Holešovice, 170 00 Praha 7,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0257/2023/VZ, č. j. ÚOHS-31812/2023/500 ze dne 24. 8. 2023, vydanému v řízení o přestupku zahájeném dne 19. 5. 2023,

ve věci možného spáchání přestupku obviněným podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném  znění, v souvislosti s veřejnou zakázkou „Automatizace ověření petice pro přímou volbu prezidenta 2023“, na jejíž realizaci obviněný uzavřel dne 20. 9. 2022 postupem mimo zadávací řízení s odkazem na výjimku dle § 29 písm. a) uvedeného zákona smlouvu o poskytování služeb, č. j. MV-68301-18/OKC-2022 s dodavatelem – HEWLETT-PACKARD s.r.o., IČO 17048851, se sídlem Za Brumlovkou 1559/5, Michle, 140 00 Praha 4,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0257/2023/VZ, č. j. ÚOHS-31812/2023/500 ze dne 24. 8. 2023

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Veřejná zakázka zadaná obviněným

1.             Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, Holešovice, 170 00 Praha 7, (dále jen „obviněný“) uzavřela dne 20. 9. 2022 postupem mimo zadávací řízení s odkazem na výjimku dle § 29 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „ZZVZ“)[1], s dodavatelem HEWLETT-PACKARD s.r.o., IČO 17048851, se sídlem Za Brumlovkou 1559/5, Michle, 140 00 Praha 4, (dále jen „společnost HP“) smlouvu o poskytování služeb, č. j. MV-68301-18/OKC-2022 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku“), jejímž předmětem je realizace předmětu plnění veřejné zakázky „Automatizace ověření petice pro přímou volbu prezidenta 2023“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem smlouvy na veřejnou zakázku bylo provedení zejména automatizované kontroly petic podaných občanskými kandidáty v rámci přímé volby prezidenta České republiky (dále jen „ČR“), jež se uskutečnila v lednu 2023.

3.             Cena za poskytnutí služeb sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku činila 13 926 690,- Kč bez DPH, tj. 16 851 294,90 Kč s DPH.

II.             Řízení o přestupku vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 odst. 3 ZZVZ k projednávání přestupků podle ZZVZ a ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel podnět k přezkoumání postupu obviněného při zadání veřejné zakázky. Úřad si od obviněného vyžádal jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce.

5.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, dne 19. 5. 2023 vydal podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOP“) příkaz sp. zn. ÚOHS-S0257/2023/VZ, č. j. ÚOHS-18384/2023/500 (dále jen „příkaz“).

6.             Výrokem I příkazu Úřad rozhodl tak, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ tím, že uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku mimo zadávací řízení, ačkoliv pro to nebyly splněny podmínky podle § 29 písm. a) ZZVZ, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele.

7.             Výrokem II příkazu Úřad uložil obviněnému podle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ pokutu ve výši 300 000 Kč za spáchání přestupku shledaného ve výroku I příkazu.

8.             Dne 19. 5. 2023, kdy byl příkaz obviněnému doručen, bylo podle § 249 ZZVZ ve spojení s § 78 odst. 2 a § 90 odst. 1 ZOP zahájeno řízení o přestupku vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0257/2023/VZ (dále jen „řízení o přestupku“), jehož jediným účastníkem je podle § 256 ZZVZ obviněný.

9.             Dne 26. 5. 2023 obviněný podal proti příkazu odpor z téhož dne (dále jen „odpor“).

III.           Napadené rozhodnutí Úřadu ze dne 24. 8. 2023

10.         Dne 24. 8. 2023 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0257/2023/VZ, č. j. ÚOHS-31812/2023/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

11.         Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ tím, že uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku postupem mimo zadávací řízení s odkazem na výjimku dle § 29 písm. a) ZZVZ, ačkoliv nebyly splněny podmínky k jejímu použití, tedy veřejnou zakázku nezadal v rozporu s § 2 odst. 3 ZZVZ v některém druhu zadávacího řízení uvedeného v § 3 ZZVZ, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

12.         Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému podle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ pokutu ve výši 300 000 Kč za spáchání přestupku shledaného ve výroku I napadeného rozhodnutí.

13.         Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému podle § 95 odst. 1 ZOP, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

14.         V odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že obviněný zadal veřejnou zakázku mimo zadávací řízení na základě výjimky zakotvené v § 29 písm. a) ZZVZ, podle níž zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, pokud by jeho provedení ohrozilo ochranu základních bezpečnostních zájmů České republiky a současně nelze učinit taková opatření, která by provedení zadávacího řízení umožnila. Dle Úřadu muselo dojít ke kumulativnímu splnění obou podmínek, což byl obviněný povinen odůvodnit a doložit relevantními podklady.

15.         Obviněný postupoval mimo zadávací řízení kromě jiného z důvodu (v té době) aktuálního mezinárodní vývoje, kdy v několika státech existovalo podezření na ovlivnění voleb ze strany cizí moci. Dle Úřadu existence této geopolitické situace sama o sobě nesvědčí pro zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, neboť tímto důvodem by mohl paušálně operovat kterýkoliv zadavatel zadávající veřejnou zakázku související s procesem voleb. Úřad podotkl, že je mu z úřední činnosti známo, že např. Český statistický úřad postupoval při zadávání veřejných zakázek týkajících se voleb zpravidla v otevřeném řízení. Dle Úřadu bylo možné v zadávacím řízení učinit taková opatření, která by danou hrozbu eliminovala – například realizací předmětu veřejné zakázky v prostorách obviněného, poskytnutím části dokumentace na základě dohody o zachování mlčenlivosti, požadavky na kvalifikaci dodavatele, strpěním kontroly obviněným, povinností zachovat mlčenlivost apod.

16.         Při posouzení časových důvodů akcentovaných obviněným Úřad vyšel z toho, že předseda Senátu Parlamentu ČR vyhlásil volbu prezidenta republiky dne 27. 6. 2022, kdy rovněž stanovil dny jejího konání na 13. a 14. 1. 2023. Již od 27. 6. 2022 tedy obviněný znal přesné časové rozmezí, kdy bylo nutno ověřit petiční archy předložené kandidáty, stanovené zákonem č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky) [dále jen „zákon o volbě prezidenta“]. Dle Úřadu však bylo možné odhadnout toto období alespoň rámcově ještě před tímto datem, neboť Ústava ČR stanovuje, že volba prezidenta republiky se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky, nejpozději však třicet dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Nutnost realizace veřejné zakázky tedy nebyla otázkou nahodilé (nečekané) situace. Z výzvy k zahájení konzultací ze dne 16. 5. 2022 adresované společnosti HP je navíc zřejmé, že obviněný byl schopen rovněž do jisté míry predikovat, kolik kandidátních listin bude nutné ověřit. Obviněnému tak nic nebránilo v zahájení zadávacího řízení s dostatečným předstihem před oficiálním vyhlášením termínu volby.

17.         K argumentaci obviněného, že potřeboval mít jistotu v tom, že vybraný dodavatel bude schopen splnit zakázku řádně a včas, Úřad uvedl, že tohoto cíle bylo možné dosáhnout i v zadávacím řízení za použití institutů stanovených v ZZVZ. Jedním z těchto institutů jsou podmínky kvalifikace, v jejichž rámci obviněný mohl stanovit vysoké požadavky na způsobilost či důvěryhodnost dodavatelů. Nezbytným předpokladem rovněž bylo vymezení sankčních mechanismů a způsobu jejich vymahatelnosti. Úřad rovněž podotkl, že obviněný by nemusel v zadávacím řízení hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, ale rovněž na základě kvalitativních kritérií jako jsou např. kvalifikace a zkušenosti osob, které se měly na plnění veřejné zakázky podílet, nebo podmínky a lhůty realizace veřejné zakázky, případně i úroveň a zajištění bezpečnosti poskytovaných služeb.

18.         K odkazu obviněného na to, že v průběhu zadávacího řízení mohlo dojít ke změně právní úpravy, Úřad uvedl, že takové nebezpečí hrozí v podstatě vždy, přičemž z ničeho nevyplývá, že by zrovna úprava voleb prezidenta republiky měla podléhat častějším změnám než jiné oblasti práva. Dle Úřadu je možno přistupovat k řešením vylučujícím hospodářskou soutěž až v situacích, které je skutečně vyžadují, a nikoli ex ante pro jistotu, jako tomu bylo v šetřeném případě.

19.         K argumentaci obviněného tím, že bylo nezbytné chránit technické a bezpečnostní specifikace zakázky, které nebylo možné poskytnout neomezenému okruhu dodavatelů, Úřad uvedl, že registrační řízení je popsáno v právní úpravě, a tedy s jeho průběhem se může seznámit široká veřejnost. Úřad rovněž odkázal na rozsudek C-187/16, ve kterém Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) konstatoval, že důvěrnost údajů lze zajistit prostřednictvím povinnosti zachovávat mlčenlivost, aniž by bylo nutné porušit postupy v oblasti veřejných zakázek.

20.         K argumentaci obviněného tím, že společnost HP byla jako jediná způsobilá k realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, Úřad uvedl, že z ničeho nevyplývá, že obviněný by vůči tomuto dodavateli vznesl jakékoliv nároky na způsobilost, když toliko uváděl, že se jednalo o stabilního dodavatele se zárukou odborné kredibility, který byl pověřen kontrolou petic již v předchozích volbách prezidenta republiky a jenž má veškeré know-how a technické zázemí, které by jiný dodavatel musel teprve vytvářet. Úřad ani neshledal, že předmět veřejné zakázky by byl exkluzivní v tom smyslu, že by ho mohla vykonávat pouze společnost HP, neboť dle smlouvy na veřejnou zakázku se na její realizaci měli podílet kromě této společnosti další tři poddodavatelé.

21.         Ve vztahu k výroku I napadeného rozhodnutí Úřad uzavřel, že obviněný nebyl oprávněn zadat veřejnou zakázku na základě výjimky dle § 29 písm. a) ZZVZ, neboť rizika vyplývající z hrozeb narušení registračního řízení bylo možné účinně eliminovat pomocí vhodných opatření učiněných v zadávacím řízení. Úřad doplnil, že obviněný se nedovolával jiné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, a ani Úřad v tomto ohledu ničeho prima vista neshledal.

22.         V odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ bylo obviněnému možné uložit pokutu do 10 % z celkové ceny veřejné zakázky, tj. do 1 685 129,49 Kč.

23.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad zhodnotil intenzitu narušení objektu zákonné ochrany, kterým je právem chráněný zájem na zachování hospodářské soutěže, jejímž prostřednictvím je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, kterým je efektivní vynakládání veřejných prostředků. Úřad dospěl k závěru, že postup obviněného, který zadal veřejnou zakázku bez provedení zadávacího řízení přímo společnosti HP, ačkoliv pro to nebyly splněny zákonné podmínky, je typově jedno z vůbec nejzávažnějších jednání. Z hlediska následků přestupku došlo dle Úřadu k tomu, že obviněný v rozporu se zákonem neumožnil účast jiných v úvahu přicházejících dodavatelů, resp. podávání nabídek, které v konkurenčním prostředí mohly vyvolat tlak na snížení ceny veřejné zakázky.

24.         Úřad neshledal žádné polehčující ani přitěžující okolnosti a rovněž ověřil, že přestupek není v souběhu s žádnými dalšími přestupky spáchanými obviněným. Úřad přihlédl při určení výše pokuty taktéž k ekonomické situaci obviněného, přičemž dle jeho názoru uložená pokuta naplňuje dostatečně represivní i preventivní funkci právní odpovědnosti, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

IV.          Rozklad obviněného ze dne 8. 9. 2023

25.         Dne 8. 9. 2023 Úřad obdržel rozklad obviněného z téhož dne proti všem výrokům napadeného rozhodnutí (dále jen „rozklad“). Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 24. 8. 2023. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na pátek 8. 9. 2023. Obviněný tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

26.         Obviněný namítá, že Úřad detailně neposoudil důvody jeho postupu dle § 29 písm. a) ZZVZ a nesouhlasí s jeho závěrem, že neunesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání oprávněnosti zadat veřejnou zakázku na základě této výjimky, neboť Úřadu předložil celou řadu dokumentů svědčících závěru, že jeho postup byl v souladu se ZZVZ. Obviněný v této souvislosti odkazuje na svá předchozí vyjádření, jakož i dokumenty k nim připojené.

27.         Obviněný upozorňuje na to, že geopolitická situace (tj. probíhající válka na Ukrajině a mezinárodní napětí) v době, kdy byla uzavřena smlouva se společností HP, nebyla jediným důvodem, který by sám o sobě měl vést k rozhodnutí, proč se rozhodl jít cestou výjimky ze zadávacího řízení. Šlo pouze o jeden z důvodů, které v rámci komplexního posouzení věci vedly k rozhodnutí, že lze tuto výjimku využít. Obviněný namítá, že Úřad nahlížel na posuzovaný případ optikou dnešních dní, aniž by dostatečně zohlednil jedinečnost veřejné zakázky a předmětnou geopolitickou situaci.

28.         Tvrzení o bezprecedentní a intenzivní dezinformační kampani, jíž obviněný čelil v průběhu celé volby prezidenta republiky, zmínil obviněný jako argument, že obava z narušení volby prezidenta nezůstala pouze v hypotetické rovině, ale že se ukázala být reálnou hrozbou. Obviněný je přesvědčen o tom, že právě díky tomu, jak přistoupil k realizaci veřejné zakázky, se tyto útoky omezily toliko na četné návštěvy zájmových skupin v jeho sídle v průběhu registračního řízení. Obviněný předložil jako přílohu rozkladu vyjádření Centra proti hybridním hrozbám, podle něhož v rámci monitoringu ve vztahu k volbě prezidenta republiky byly zachyceny tematické dezinformační narativy, jež směřovaly jak proti jednotlivým kandidátům, tak i proti systému jako takovému, resp. proti obviněnému. Minimálně v jednom případě bylo v rámci volby prezidenta republiky původcem dezinformace kvazi-médium napojené na cizí moc.

29.         Obviněný namítá, že [CITLIVÁ INFORMACE] To by potenciálně znamenalo značnou výhodu pro ty subjekty, které by chtěly volbu prezidenta narušit a zmařit. Obviněný se přitom nemohl zcela spolehnout na presumpci poctivosti a dodržení mlčenlivosti ze strany potenciálních dodavatelů. Obviněný je přesvědčen o tom, že právě jím zvolený postup byl oním klíčovým opatřením, které zajistilo bezproblémový průběh registračního řízení či k němu významnou měrou přispělo.

30.         Dalším důvodem, proč obviněný nemohl s předstihem zahájit zadávací řízení, bylo, že tehdejší prezident republiky se potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Zahájení zadávacího řízení cca 3 roky před koncem jeho volebního období by jistě vyvolalo necitlivé a nevhodné spekulace. Obviněný vyhodnotil, že by takový postup obtížně navenek vysvětloval jako standardní a společensky přiměřený.

31.         Obviněný nesouhlasí s názorem Úřadu, že automatizované ověřování petic nepřispělo k eliminaci rizika. Čistě manuální zvládnutí procesu registrace je dle obviněného zhola nemožné a zapojení nástrojů digitalizace je v zásadě kardinální nutností. Úvaha Úřadu, že mohlo být postupováno jen manuálně, je zcela nereálná. Není zřejmé, v čem Úřad spatřuje riziko automatizovaného zpracování, neboť to probíhá v chráněném virtuálním prostředí obviněného. Riziko obou typů kontrol je z hlediska hrozby kybernetických útoků srovnatelné, protože oba jsou závislé na funkčnosti základního registru obyvatel a některých dalších zapojených informačních systémů veřejné správy. Obviněný tudíž nesouhlasí se závěrem Úřadu, že se při použití výjimky dovolával bezpečnostních zájmů a jiná rizika podstupoval.

32.         Obviněný se ohrazuje proti přirovnání veřejné zakázky k jiným důležitým zakázkám, které Úřad demonstrativně uvedl v bodě 93 napadeného rozhodnutí. Registrační řízení při volbě prezidenta republiky je absolutně jedinečný proces, neboť jeho selhání by znamenalo nekonání této volby v řádném termínu, tj. nezvolení nejvyššího ústavního činitele a vrchního velitele ozbrojených sil. Tyto důsledky by byly přičítány obviněnému jako zcela klíčové selhání při plnění zákonem svěřených úkolů, což by mělo značné dopady mediální, vnitropolitické i zahraničněpolitické [CITLIVÁ INFORMACE]

33.         Obviněný dále namítá, že činnosti spojené s registrací kandidátních listin a kontrolou petic nelze zužovat jen na nakládání s osobními údaji, jelikož mají úzký vztah k základním bezpečnostním zájmům ČR. O tom, že dílčí selhání ve volebním procesu přetrvávají v povědomí veřejnosti řadu let, svědčí hackerský útok na prezentační web Českého statistického úřadu, který se odehrál při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Nejvyšší míra opatrnosti, kterou bylo třeba preventivně přijmout, byla při plnění tohoto úkolu namístě, i když se po řádně proběhlých volbách může jevit jako přehnaná.

34.         K tvrzení Úřadu v bodě 84 napadeného rozhodnutí, že i v zadávacím řízení lze učinit taková opatření, která by eliminovala hrozby zmiňované obviněným, obviněný uvádí, že tato opatření nebyla aplikovatelná na šetřenou veřejnou zakázku. V tomto přístupu ostatně obviněného podpořila i Bezpečnostní informační služba (dále jen „BIS“). Uzavření smlouvy o zachování mlčenlivosti může být důležitým nástrojem pro ochranu důvěrných informací, ale nemusí vždy zaručit dostatečnou ochranu. Obviněný musel z důvodů uvedených v jeho vyjádřeních vyloučit riziko, že dojde k úniku citlivých informací o detailech provádění registračního řízení. [CITLIVÁ INFORMACE] Uzavření smlouvy o zachování mlčenlivosti jako opatření ve smyslu § 29 písm. a) ZZVZ tedy obviněný nevyhodnotil jako dostačující řešení. Ani nastavení podmínek kvalifikace by nevyloučilo riziko, že v zadávacím řízení by mohl uspět subjekt, [CITLIVÁ INFORMACE] Žádná výše sankce totiž nemůže vykompenzovat situaci, v níž by se ocitl obviněný a potažmo stát, pokud by v důsledku selhání smluvních závazků vybraného dodavatele nedošlo ke zvolení hlavy státu. Obviněný by provedením zadávacího řízení rovněž nepřiměřeně zvyšoval rizika případných kybernetických útoků.

35.         Obviněný rovněž namítá, že naplnění formálních typových znaků přestupku samo o sobě nepostačuje ke vzniku přestupkové odpovědnosti. Přestupek totiž není vymezen jen v § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, ale též obecnou úpravou v § 5 ZOP, podle něhož musí být přestupek také společensky škodlivým činem, tedy naplňovat materiální znak přestupku. Dle obviněného však v odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela absentuje posouzení materiálního znaku přestupku (s výjimkou odůvodnění výše pokuty, kde Úřad se společenskou škodlivostí již automaticky počítá). Obviněný tak má za to, že Úřad konstatoval spáchání přestupku, aniž by dostatečně posoudil naplnění všech jeho atributů. Zájmy, které obviněný svým postupem chránil, přitom představují významné okolnosti, které vylučují, aby jeho jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, tj. hospodářská soutěž o veřejnou zakázku. Obviněný odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 104/2008-45 ze dne 14. 12. 2009.

36.         Obviněný uzavírá, že v řízení o přestupku prokázal, že provedení zadávacího řízení by ohrozilo ochranu základních bezpečnostních zájmů ČR. Tato hrozba, jejíž existenci přisvědčila i BIS, byla natolik intenzivní a bezprostřední, že převyšovala veřejný zájem na zachování hospodářské soutěže, tedy naprosto vyloučila možnost postupovat v zadávacím řízení, včetně jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“).

Návrh rozkladu

37.         Obviněný navrhuje, aby předseda Úřadu napadané rozhodnutí zrušil.

V.            Řízení o rozkladu

38.         Úřad po doručení rozkladu neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Další postup v řízení o rozkladu

39.         Rozkladová komise po projednání rozkladu předložila návrh, abych napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítnul. Rozkladová komise se ztotožnila s Úřadem v tom, že obviněný neprokázal, že byly naplněny podmínky pro zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení na základě výjimky stanovené v § 29 písm. a) ZZVZ.

40.         Obviněný v průběhu řízení o přestupku opakovaně argumentoval tím, že mu BIS poskytla souhlasné stanovisko, v němž potvrdila, [CITLIVÁ INFORMACE] Vzhledem k tomu, že mezi podklady napadeného rozhodnutí bylo jen stručné vyjádření této zpravodajské služby, přípisem č. j. V6/2023-ÚOHS ze dne 1. 11. 2023, jenž byl označen jako utajovaná informace klasifikovaná stupněm utajení vyhrazené ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“), požádal jsem tuto zpravodajskou službu o zaslání informací o bezpečnostních rizicích, která dle jejích zjištění ohrožovala volby prezidenta republiky, jež se konaly v lednu 2023. Učinil jsem tak v souladu se zásadou materiální pravdy (ve smyslu § 3 správního řádu) a zásadou vyšetřovací (ve smyslu § 50 odst. 3 správního řádu), podle níž je správní orgán povinen zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného.

41.         BIS odpověděla dopisem ze dne 28. 11. 2023, jenž byl rovněž označen stupněm utajení vyhrazené. BIS v tomto vyjádření (obecně řečeno) relativizovala své předchozí vyjádření, které již bylo Úřadem zařazeno mezi podklady pro vydání napadeného rozhodnutí.

Vyjádření obviněného ze dne 10. 1. 2024

42.         Usnesením sp. zn. ÚOHS-R0121/2023/VZ, č. j. ÚOHS-48787/2023/163 ze dne 13. 12. 2023 jsem určil obviněnému podle § 39 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 261 odst. 3 ZZVZ lhůtu, ve které se byl oprávněn vyjádřit k (novým) podkladům rozhodnutí. Dotaz předsedy Úřadu ze dne 1. 11. 2023 i odpověď BIS ze dne 28. 11. 2023 byly označeny stupněm utajení vyhrazené, a proto obviněnému byly zaslány elektronicky prostřednictvím systému IS VegaD.

43.         Obviněný ve vyjádření ze dne 10. 1. 2024 konstatuje, že se seznámil s dokumenty, které mu byly doručeny elektronicky prostřednictvím systému IS VegaD, a uvádí, že setrvává na svém stanovisku, že z podkladů, které doložil v rámci řízení o přestupku, jednoznačně vyplývá, že v souvislosti s realizací volby prezidenta republiky byla detekována bezpečnostní rizika a hrozby spočívající ve snaze [CITLIVÁ INFORMACE] Obviněný v této souvislosti nově upozornil na nedávné sdělení ředitele BIS, ve kterém výslovně zmínil jako velmi závažnou bezpečnostní hrozbu snahu cizích mocností o ovlivnění volby prezidenta republiky.

44.         Obviněný zvolil právě vzhledem k bezpečnostním hrozbám takový postup, aby v rámci registračního řízení byly minimalizovány všechny potenciální hrozby, které by mohly ovlivnit řádný průběh registračního řízení a s ním spojenou volbu prezidenta republiky. Obviněný odkázal na svá předchozí vyjádření, kde uvedl jednotlivé bezpečnostní aspekty, jež při zadávání veřejné zakázky zohlednil.

45.         Obviněný nadále setrvává na stanovisku, že postupoval v souladu se ZZVZ, neboť provedení zadávacího řízení by ohrozilo ochranu základních bezpečnostních zájmů ČR. Právě ochrana těchto zájmů byla pro obviněného klíčová. Výsledkem zvoleného postupu pak bylo, že volba prezidenta republiky proběhla řádně a nebyl poskytnut žádný prostor pro její možné zpochybnění.

Stanovisko předsedy Úřadu

46.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 ZOP přezkoumal v plném rozsahu napadené rozhodnutí včetně zákonnosti řízení, které jeho vydání předcházelo a s přihlédnutím k námitkám obviněného, návrhu rozkladové komise a vyjádření BIS ze dne 28. 11. 2023 jsem dospěl k následujícímu závěru.

47.         Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.

48.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.

VI.          K důvodům potvrzení výroku I napadeného rozhodnutí a námitkám rozkladu

Vymezení věci

49.         Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, podle něhož „zadavatel se dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou“.

50.         Podle § 2 odst. 3 ZZVZ „zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9“.

51.         Úřad spatřoval naplnění prvního znaku přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ v tom, že obviněný postupoval v rozporu s § 2 odst. 3 ZZVZ, když veřejnou zakázku zadal mimo zadávací řízení na základě výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ, aniž byly splněny podmínky stanovené v tomto ustanovení zákona. V bodě 106 napadeného rozhodnutí Úřad zároveň podotkl, že obviněný se jiné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení nedovolával a ani Úřad neshledal, že by mohly být podmínky některé z jiných výjimek prima vista naplněny. Ani v rozkladu obviněný nenamítá, že byl oprávněn zadat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení i z jiného právního důvodu (a ani nezpochybňuje závěry Úřadu ve vztahu k tvrzení obviněného, že společnost HP byla jako jediná způsobilá k realizaci předmětu plnění veřejné zakázky).

52.         Podle § 29 písm. a) ZZVZ „zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, pokud by provedení zadávacího řízení ohrozilo ochranu základních bezpečnostních zájmů České republiky a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo“. Podle tohoto ustanovení zákona je možné zadat veřejnou zakázku bez uskutečnění zadávacího řízení, pouze pokud jsou současně (kumulativně) splněny tyto dvě podmínky:

a.             provedení zadávacího řízení by ohrozilo ochranu základních bezpečnostních zájmů ČR (dále také jako „podmínka č. 1“) a

b.             není možné učinit opatření, jež by provedení zadávacího řízení umožnila (dále také jako „podmínka č. 2“).

53.         Ve vztahu k § 29 písm. a) ZZVZ je třeba zdůraznit, že z konstantní rozhodovací praxe Úřadu, národních soudů i SDEU vyplývá, že všechny výjimky z obecné povinnosti zadavatelů zadávat veřejné zakázky v některém z otevřených druhů zadávacího řízení (např. podle § 29-30 nebo § 63-66 ZZVZ) je nezbytné vykládat a posuzovat restriktivně (tj. přísně, zužujícím způsobem), a břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně naplnění zákonných podmínek pro uplatnění výjimky nese zadavatel (srov. judikaturu v bodě 64 napadeného rozhodnutí).

54.         Povinnost zadavatelů (resp. obviněných) prokázat naplnění důvodů pro uplatnění výjimky se uplatní rovněž v řízení o přestupku, které je ovládáno zásadou vyšetřovací, podle níž správní orgán nese odpovědnost za shromáždění důkazů o skutkovém stavu (srov. § 50 odst. 3 správního řádu). V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek NSS č. j. 4 As 31/2023-26 ze dne 9. 3. 2023 vztahující se k JŘBU [které často vede, stejně jako uplatnění výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ, k úplnému vyloučení hospodářské soutěže], podle něhož „judikatura se detailně zabývala i rozložením důkazního břemene v řízení o přestupku, jehož podstatou je nedodržení pravidel pro zadání veřejné zakázky v JŘBU. Zdůraznila, že i v tomto řízení se uplatní obecné principy dokazování v řízení o přestupku. Nicméně současně poukázala na to, že důvody pro užití JŘBU může tvrdit a je povinen prokázat zadavatel, neboť pouze on ví, proč zvolil tento druh zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen v řízení o přestupku tvrdit důvody užití JŘBU a tyto důvody prokázat (viz rozsudky NSS ze dne 12. 3. 2020, č. j. 10 As 372/2019-56, a ze dne 24. 2. 2021, č. j. 2 As 251/2019-52). Nepostačí, aby zadavatel tvrdil skutečnosti, pro něž JŘBU použil, nýbrž je povinen tato tvrzení i prokázat. Přitom má plnit důkazní povinnost vlastními prostředky, nikoliv spoléhat na to, že důkazní prostředky bude vyhledávat či je obstará správní orgán (viz rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2021, č. j. 10 As 344/2019-60). Důkazní povinnost může zadavatel splnit i důkazními prostředky, které vznikly až po zadání zakázky, pokud lze jimi prokázat skutkový stav k okamžiku zahájení zadávacího řízení (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 8. 2019, č. j. 62 Af 93/2017-94, publ. pod č. 4173/2021 Sb. NSS)“.

55.         V šetřeném případě obviněný odůvodňoval naplnění podmínek stanovených v § 29 písm. a) ZZVZ zejména ve svých vyjádřeních ze dne 23. 1. 2023, 31. 1. 2023, 6. 6. 2023, 24. 7. 2023, v odporu, v „Informaci pro ministra k veřejné zakázce“ ze dne 14. 4. 2022, v „Informaci pro náměstka ministra vnitra pro řízení sekce veřejné správy a eGovernmentu/Žádosti o schválení rodného listu k veřejné zakázce“ ze dne 26. 5. 2022 a dále prostřednictvím přípisu ze dne 22. 6. 2023 (jehož součástí bylo stanovisko BIS) a přípisu ze dne 10. 7. 2023, které obviněný označil jako utajovanou informaci klasifikovanou stupněm utajení vyhrazené ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací. V rámci posouzení věci jsem proto vyšel z těchto podkladů (v souladu s výše předestřeným východiskem, že důkazní břemeno nese zadavatel, jenž se výjimky dovolává) a rovněž z rozkladu, vyjádření BIS ze dne 28. 11. 2023 a vyjádření obviněného ze dne 10. 1. 2024.

K předmětu plnění veřejné zakázky

56.         Obviněný je povinen podle zákona o volbě prezidenta republiky přezkoumat ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem přímé volby prezidenta republiky podané kandidátní listiny a ve lhůtě 49 dnů přede dnem volby prezidenta rozhodnout o registraci kandidátní listiny nebo o jejím odmítnutí (dále jen „registrační řízení“). Registrace kandidátních listin je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. Podává-li kandidátní listinu navrhující občan (dále jen „občanský kandidát“), je k ní povinen připojit petici podepsanou nejméně 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky; součástí petice jsou očíslované podpisové archy. Obviněný je v průběhu registračního řízení povinen zjistit celkový počet občanů oprávněných volit prezidenta republiky podepsaných na peticích podaných občanskými kandidáty a ověřit správnost údajů na peticích (dál jen „kontrola petic“).

57.         Obviněný se v případě voleb prezidenta republiky, jejichž konání bylo stanoveno předsedou Senátu Parlamentu ČR na 13. a 14. 1. 2023, rozhodl provést kontrolu petic automatizovaně, a to prostřednictvím realizace předmětu plnění přezkoumávané veřejné zakázky. Obviněný v této souvislosti v rozkladu uvádí (blíže viz bod 31 tohoto rozhodnutí), že z časových důvodů nebylo možné zvládnout kontrolu petic čistě manuálně, a proto bylo nutné zapojit nástroje digitalizace. Obviněný namítá, že je zcela nereálná úvaha Úřadu, že mohlo být postupováno jen manuálně, a že není zřejmé, v čem Úřad spatřuje riziko automatizovaného zpracování, když riziko obou typů kontrol je z hlediska hrozby kybernetických útoků srovnatelné.

58.         Úřad v bodech 85-87 napadeného rozhodnutí v této souvislosti na jednu stranu konstatoval, že mu nepřísluší zasahovat do toho, co obviněný za účelem zajištění svých potřeb poptával a že bylo na jeho rozhodnutí, jakým způsobem provede kontrolu petic, přičemž důvody, které uvedl ve prospěch automatizovaného ověřování petičních archů, Úřad považuje za zcela legitimní. Na druhou stranu Úřad podotkl, že dle jeho názoru bylo v případě automatizovaného ověřování petičních archů riziko narušení procesu registračního řízení mnohem vyšší, než by bylo v případě jejich manuálního ověřování.

59.         K tomu uvádím, že souhlasím s Úřadem v tom, že obviněný vysvětlil, proč bylo nutné provést částečně automatizované ověřování údajů o petentech na peticích (resp. proč tuto kontrolu neprováděl striktně manuálně). Obviněný v této souvislosti argumentoval tím, že zákon o volbě prezidenta republiky stanoví pevně daný časový úsek, kdy lze provést kontrolu petic (od 66 do 49 dnů přede dnem volby prezidenta republiky), a že v době, kdy se obviněný organizačně na tento úkol připravoval, mu nemohlo být známo, kolik petic bude muset ověřovat. S narůstajícím počtem petic přitom roste časová tíseň. Obviněný možnost manuální kontroly analyzoval a dospěl k závěru, že tímto způsobem by byl schopen zkontrolovat maximálně 2-3 petice. V „Informaci pro náměstka ministra vnitra pro řízení sekce veřejné správy a eGovernmentu/Žádosti o schválení rodného listu k veřejné zakázce“ ze dne 26. 5. 2022 přitom bylo uvedeno, že „odbor voleb (dále jen ‚OV‘), jakožto věcný gestor voleb, odhaduje, že pro volby prezidenta v roce 2023 bude nutné zkontrolovat 8 kandidátních listin navrhovaných občany“. Rovněž manuální kontrola vyžaduje práci s registry a evidencemi, jež se také mohou stát předmětem kybernetických útoků.

60.         S Úřadem souhlasím rovněž v tom, že mu nepřísluší zasahovat do způsobu, jakým se zadavatel rozhodl naplnit své potřeby. Vzhledem k tomu však bylo srovnávání automatizovaného ověřování s manuálním ověřováním petic v napadeném rozhodnutí ze strany Úřadu nadbytečné, neboť předmětem řízení o přestupku je posouzení naplnění důvodů stanovených v § 29 písm. a) ZZVZ, a nikoliv toho, zda obviněný měl právo provést kontrolu petic automatizovaně, resp. zda ji neměl provést jiným způsobem (např. sám prostřednictvím vlastních zaměstnanců atp.).

Ke vztahu předmětu plnění veřejné zakázky k základním bezpečnostním zájmům ČR

61.         Ke vztahu předmětu plnění veřejné zakázky k základním bezpečnostním zájmům ČR uvádím, že je zřejmé, že dokud není provedena řádná kontrola petic podaných všemi občanskými kandidáty, nemůže dojít k ukončení registračního řízení. Dokud není ukončeno registrační řízení, proces směřující k volbě prezidenta republiky nemůže pokračovat (nemohou být vytištěny všechny hlasovací lístky atd.), neboť není vyjasněno, kteří kandidáti splňují zákonná kritéria a mohou být voleni za prezidenta republiky. Vzhledem k tomu neprovedení kontroly petic řádně a včas mohlo vést buď ke zpochybnění zákonnosti prezidentských voleb (z důvodu nedodržení lhůt stanovených v zákoně o volbě prezidenta republiky), anebo jejich neuskutečnění v řádném termínu ve dnech 13.-14. 1. 2023. Obviněný v této souvislosti uvedl v odporu, že „volební proces je sledem na sebe navazujících úkonů všech aktérů (kandidátů, volebních orgánů, voličů) a selhání v jednom jediném kroku působí dominovým efektem na další úkoly volebního harmonogramu“.

62.         Podle čl. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o bezpečnosti ČR“) „zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu“. S obviněným lze souhlasit v tom, že svobodné volby patří mezi demokratické základy ČR, a že funkce prezidenta republika má ústavní důležitost (prezident republiky je nejvyšším ústavním činitelem a vrchním velitelem ozbrojených sil), ale i hodnotový a symbolický význam. Ztotožňuji se proto s obviněným v tom, že ochrana voleb prezidenta republiky patří mezi základní bezpečností zájmy ČR.

63.         Vzhledem k právě uvedenému nesouhlasím s tím, co Úřad uvedl v bodě 103 napadeného rozhodnutí, že případné komplikace spojené s registračním řízením by nemohly představovat ohrožení základních bezpečnostních zájmů státu. Současně jsem toho názoru, že šetřená veřejná zakázka přesahuje veřejné zakázky, které Úřad uvedl jako příklady v bodě 93 napadeného rozhodnutí (výstavba či rekonstrukce velké nemocnice, nákup medicínského přístrojového vybavení, výstavba klíčové infrastruktury, pořízení klíčových informačních systémů např. pro správu daní), neboť její neprovedení by mohlo mít negativní dopad na plnění základních povinností státu ve smyslu čl. 1 ústavního zákona o bezpečnosti ČR. Námitku obviněného shrnutou v bodě 32 tohoto rozhodnutí tudíž shledávám důvodnou.

64.         V návaznosti na právě uvedené lze tedy učinit dílčí závěr, že pokud by došlo k narušení či zmaření provedení kontroly petic, jež bylo předmětem plnění veřejné zakázky, mohlo dojít ke zpochybnění či zmaření voleb prezidenta republiky, jejichž ochranu lze řadit mezi základní bezpečnostní zájmy ČR.

65.         Obviněný byl a je toho názoru, že realizování zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku – ve srovnání s jejím zadáním přímo společnosti HP – by ohrozilo její řádné a včasné provedení, a tudíž i ochranu uvedeného základního bezpečnostního zájmu ČR (tzn. že byla splněna podmínka č. 1), a současně nebylo možné učinit opatření, jež by umožnila provedení zadávacího řízení (tzn. že byla splněna i podmínka č. 2). Obviněný v této souvislosti uváděl následující argumenty, k nimž se jednotlivě vyjádřím za současného vypořádání jeho rozkladových námitek.

K časovým aspektům provedení zadávacího řízení

66.         K argumentu obviněného tím, že registrační řízení je vázáno na pevně stanovené a současně krátké časové období, což mu znemožnilo provést otevřené řízení kvůli riziku jeho protahování či účelového zdržování ze strany dodavatelů, uvádím, že obviněný měl možnost zadávací řízení zahájit s dostatečným časovým předstihem, resp. s dostatečnou časovou rezervou, v níž by zohlednil očekávané i neočekávané průtahy v zadávacím řízení. K argumentu obviněného, že provedení zadávacího řízení dlouhou dobu před zahájením plnění veřejné zakázky by oslabilo míru jeho jistoty, že vybraný dodavatel bude v době její realizace stále splňovat podmínky smlouvy, uvádím, že obviněný mohl načasovat zadávací řízení tak, aby bylo ukončeno např. do půl roku (a nikoliv jím zmíněné dva roky) před zahájením registračního řízení. Do smlouvy na veřejnou zakázku mohl současně včlenit obchodní podmínky, které by mu v mezidobí mezi jejím uzavřením a termínem zahájením jejího plnění umožnily (průběžně) kontrolovat schopnost, způsobilost, ale i ochotu vybraného dodavatele provést veřejnou zakázku řádně a včas.

67.         Teprve pokud by průběh zadávacího řízení nasvědčoval tomu, že nebude včas ukončeno uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, anebo vybraný dodavatel by např. přestal splňovat požadavky na kvalifikaci, obviněný by mohl přistoupit k zadání veřejné zakázky náhradním způsobem, a to zejména v JŘBU dle § 63 odst. 5 ZZVZ (ve spojení s § 51 odst. 4 ZZVZ). Využití tohoto druhu JŘBU by přicházelo do úvahy i v jím akcentované situaci, pokud by došlo k náhlému uvolnění úřadu prezidenta republiky kdykoliv v průběhu jeho volebního období. Šetřená veřejná zakázka však souvisela s řádnou volbou prezidenta republiky, o jejíchž termínech měl obviněný dostatečné informace nejen od jejího vyhlášení předsedou Senátu ČR dne 27. 6. 2022, ale i před tímto datem vzhledem k tomu, že dané termíny vyplývají z Ústavy ČR a zákona o volbě prezidenta republiky – ve spojení s koncem volebního období úřadujícího prezidenta republiky. O tom svědčí i dokument „Informace pro ministra vnitra k veřejné zakázce“ ze dne 14. 4. 2022 zpracovaný obviněným, podle něhož „v případě souhlasu s důvody pro výjimku podle § 29 písm. a) ZZVZ bude dále postupováno následovně (nejbližší možný termín pro předložení kandidátních listin je 8. 11. 2022, technické zabezpečení kontroly petic musí být připraveno do konce října 2022)“.

68.         Ani argument obviněného, že v průběhu zadávacího řízení mohlo dojít ke změně právní úpravy (např. zákona o volbě prezidenta republiky), neodůvodňuje využití výjimky dle § 29 písm. a) ZZVZ. Obviněný totiž mohl s předstihem zahájit zadávací řízení a v zadávací dokumentaci specifikovat předmět plnění veřejné zakázky v souladu s platnou právní úpravou, a teprve pokud by k její změně skutečně došlo, adekvátně na to zareagovat – v krajním případě zrušit zadávací řízení a zahájit nové s upravenými technickými a smluvními podmínkami, a to (opět) např. otevřené řízení, anebo v případě časové tísně JŘBU dle § 63 odst. 5 ZZVZ. Případně by mohl postupovat podle § 222 ZZVZ, anebo podle § 100 ZZVZ, pokud by si v zadávací dokumentaci dostatečně předem vyhradil změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

69.         Obviněný v rozkladu rovněž argumentuje tím, že musel zohlednit politicko-společenské konsekvence toho, kdyby zahájil zadávací řízení před půlkou mandátu úřadujícího prezidenta republiky, neboť by to mohlo vyvolat nemístné spekulace ohledně jeho zdravotního stavu. K tomu uvádím, že nevidím důvod předpokládat, že realizace zadávacího řízení kdykoliv v průběhu volebního období stávajícího prezidenta republiky by mohla vyvolat oprávněné spekulace ohledně jeho zdravotního stavu, a to již z toho důvodu, že předmětem plnění veřejné zakázky bylo zajištění kontroly petic v řádném termínu konané volby prezidenta republiky, tj. ve smyslu čl. 56 odst. 7 Ústavy ČR v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Předmět a čas plnění veřejné zakázky by tedy vzbuzovaly opačný dojem, než čeho se obával obviněný.

K potřebě ochrany informací o IS Petice a bezpečnostním zajištění registračního řízení

70.         K námitce obviněného, že zveřejnění zadávací dokumentace ve značném časovém předstihu [CITLIVÁ INFORMACE] (blíže viz body 29 a 34 tohoto rozhodnutí), předně ve shodě s Úřadem uvádím, že informace o průběhu registračního řízení, jeho termínech či o tom, že jeho zajištění má v kompetenci obviněný, jsou veřejné, neboť vyplývají z právních předpisů (Ústavy ČR a zákona o volbě prezidenta republiky). Rovněž poukazuji na to, že dle průvodního dopisu „Informace pro ministra vnitra k veřejné zakázce“ ze dne 14. 4. 2022 „IS Petice nezpracovává utajované informace, ale zpracovává informace o osobních údajích (GDPR), a na základě společného posouzení se samostatným oddělením kybernetické bezpečnosti se nejedná o významný informační systém (VIS)“.

71.         K námitce obviněného zejména uvádím, že obviněný mohl zpřístupnit široké veřejnosti pouze základní informace o předmětu veřejné zakázky (primárně prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku EU) a část zadávací dokumentace obsahující „citlivé“ informace mohl následně poskytovat v režimu § 36 odst. 8 ve spojení s § 96 odst. 2 ZZVZ. Obviněný by se přitom samozřejmě nemohl spoléhat na to, že o zadávací dokumentaci požádají pouze poctiví dodavatelé, kteří budou zachovávat mlčenlivost o jejím obsahu, a proto by ji mohl poskytovat pouze dodavatelům, kteří by splnili jím stanovené (přísné) podmínky. V tomto ohledu tedy koriguji názor Úřadu prezentovaný v bodě 93 napadeného rozhodnutí, že obviněný měl presumovat poctivost a dobrou víru účastníků zadávacího řízení, přestože identifikoval rizika jeho narušení subjekty se zlými úmysly.

K tvrzeným rizikům v oblasti kybernetické bezpečnosti

72.         K námitce obviněného, že provedením zadávacího řízení by nepřiměřeně zvýšil rizika případných kybernetických útoků, uvádím, že je velmi obecná a není z ní zřejmé, proč by zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení mělo mít za následek zvýšení rizik kybernetických útoků a jejich úspěšnost (oproti jejímu přímému zadání společnosti HP).

73.         K tomu podotýkám, že obviněný při obhajování automatizovaného ověřování petic (oproti manuálnímu) uvedl, že probíhá v chráněném virtuálním prostředí obviněného a že riziko obou typů kontrol je z hlediska hrozby kybernetických útoků srovnatelné, protože oba jsou závislé na funkčnosti základního registru obyvatel a některých dalších zapojených informačních systémů veřejné správy. Z toho vyplývá, že obviněný provedl opatření proti hrozbě kybernetických útoků spočívající ve využití vlastního chráněného virtuálního prostředí.

74.         K hrozbě kybernetických útoků namířených proti informačním systémům veřejné správy uvádím, že existuje nezávisle na tom, zda by obviněný provedl zadávací řízení na veřejnou zakázku, neboť tyto informační systémy jsou provozovány celoročně bez ohledu na šetřenou veřejnou zakázku a způsob jejího zadání. V případě řešení zvoleného obviněným – zadání veřejné zakázky přímo společnosti HP – měla tato společnost provádět zpracování petic v chráněném virtuálním prostředí, přičemž měla využívat informační systémy veřejné správy. Pokud by stejnou činnost vykonával jiný dodavatel vybraný v zadávacím řízení, lze předpokládat, že by tak činil shodným způsobem jako společnost HP.

K riziku, že zadávacího řízení by se mohl zúčastnit subjekt, jehož cílem by bylo zmařit volbu prezidenta republiky

75.         Obviněný odůvodňoval zadání veřejné zakázky přímo společnosti HP rovněž tím, že zadávacího řízení by se mohli zúčastnit uchazeči [CITLIVÁ INFORMACE] (a potažmo volbu prezidenta republiky). Obviněný v rozkladu namítá, že ani požadavky na kvalifikaci by toto riziko nevyloučily, a to ani ve spojení s vysokými sankcemi.

76.         K této námitce uvádím, že obviněný konkrétním způsobem neprokázal, že požadavky na kvalifikaci by nebyly s to zmírnit jím tvrzená rizika zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení. Obviněný ve vyjádření ze dne 24. 7. 2023 uvedl, že „v ZZVZ není uvedeno žádné efektivní opatření, které by vyloučilo nežádoucí dopady a rizika zadání předmětu Veřejné zakázky ve standardním zadávacím řízení“. S takovým obecným prohlášením nelze souhlasit, neboť ZZVZ je naopak postaven na tom, že zadavatelé mohou (případně musí) stanovit přiměřené (což v určitých případech může znamenat přísné) požadavky na splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (ve smyslu § 37 ZZVZ se jedná o podmínky kvalifikace, technické podmínky či smluvní podmínky), ale i další požadavky (např. dle § 104 ZZVZ) včetně těch, které již byly předestřeny v předchozí části odůvodnění tohoto rozhodnutí (např. podle § 36 odst. 8 ve spojení s § 96 odst. 2 ZZVZ).

77.         Obviněný současně neprokázal, že v případě zadání veřejné zakázky společnosti HP bylo riziko nižší, než kdyby byla zadána jinému dodavateli. Obviněný ve vztahu ke společnosti HP uvedl např. v dokumentu „Informace pro ministra vnitra k veřejné zakázce“ ze dne 14. 4. 2022, že „tento dodavatel byl prověřen zajišťováním pro MV kontroly petic již v předchozích volbách prezidenta republiky, jde o stabilního dodavatele se zárukou odborné kredibility, který má analýzu postupů a technické zázemí, které by jiný dodavatel musel vytvářet, má veškeré know-how a zkušenosti z minulých voleb“.

78.         Lze předpokládat, že společnost HP musela splnit konkrétní požadavky na kvalifikaci (zejména ekonomickou a technickou) a obviněnému poskytla určité záruky (např. mlčenlivosti). Obviněný však tyto požadavky konkrétním způsobem neidentifikoval (tj. jaká kritéria musela společnost HP splnit a jaká byla jejich minimální požadovaná úroveň) a zejména nezdůvodnil, proč by stejné (kvalifikační) podmínky nemohl vyžadovat po potenciálních účastnících zadávacího řízení, resp. neprokázal, že žádné další IT společnosti by nebyly schopny veřejnou zakázku provést včas a v odpovídající kvalitě. Argumentace obviněného je v tomto ohledu obecná a nepodložená žádnými důkazy.

79.         Není tak zřejmé, proč by potřebnými zkušenostmi, znalostmi a technickým zázemím nemohl kromě společnosti HP disponovat žádný jiný dodavatel. Vzhledem k charakteru předmětu plnění veřejné zakázky, který nebyl odborně složitý (jednalo se spíše o běžnou IT zakázku, jejíž předmět spočíval v poskytnutí služeb pro zpracování podpisových archů), je vysoce nepravděpodobné, že jediným dodavatelem na trhu IT služeb způsobilým zakázku provést byla pouze společnost HP, přestože pouze tato společnost dle tvrzení obviněného jako jediná měla zkušenost s kontrolou petic v rámci předchozích přímých voleb prezidenta republiky. K tomu lze poznamenat, že společnost HP před první realizací kontroly petic rovněž nedisponovala touto konkrétní zkušeností, a přesto jí obviněný zakázku zadal. Tedy pokud by obviněný stanovil přiměřené kvalifikační a další požadavky na účastníky zadávacího řízení (včetně bezpečnostních záruk), lze důvodně přepokládat, že by je splnili i další potenciální dodavatelé.

80.         Úřad rovněž zjistil, že podle smlouvy uzavřené na šetřenou veřejnou zakázku se na její realizaci měli podílet tři poddodavatelé společnosti HP. Skutečnost, že se na zakázce měly podílet celkem čtyři hospodářské subjekty, má negativní dopad na věrohodnost argumentace obviněného stran výlučnosti společnosti HP, ale i ohledně nutnosti zadání veřejné zakázky s vyloučením hospodářské soutěže.

81.         Předností společnosti HP vyzdvihovanou obviněným měla být skutečnost, že tento dodavatel se podílel na plnění totožných zakázek v rámci předchozích dvou přímých voleb prezidenta republiky. To sice mělo tu výhodu, že společnost HP disponovala zkušenostmi přímo se zadávanou veřejnou zakázkou (které však mohly být nahrazeny referencemi jiných potenciálních dodavatelů vztahujícími se k jiným IT zakázkám – viz bod 79 tohoto rozhodnutí), mohlo to však zároveň představovat nevýhodu rovněž akcentovanou obviněným, [CITLIVÁ INFORMACE]

K argumentaci obviněného geopolitickou situací a vyjádřením BIS

82.         Obviněný rovněž namítá, že jedním z důvodů, proč přistoupil k využití výjimky, byla geopolitická situace (probíhající válka na Ukrajině a mezinárodní napětí) v době zadávání veřejné zakázky, a že Úřad na posuzovaný případ nahlížel optikou dnešních dní a předmětnou geopolitickou situaci nezohlednil.

83.         K tomu uvádím, že z napadeného rozhodnutí takový přístup Úřadu nevyplývá. Úřad naopak v jeho bodě 83 konstatoval, že souhlasí s obviněným v tom, že v současné geopolitické situaci je namístě postupovat obezřetně tak, aby byl výskyt potenciálních hrozeb v nejvyšší možné míře eliminován. Současně však v jeho bodě 84 uvedl, že existence hrozby vyplývající z aktuální geopolitické situace sama o sobě nesvědčí pro to, aby obviněný postupoval mimo zadávací řízení, neboť v něm bylo možné učinit opatření, která by danou hrozbu eliminovala.

84.         K argumentu obviněného, že opatření, která přicházela v úvahu (viz bod 76 tohoto rozhodnutí), nebyla aplikovatelná na šetřenou veřejnou zakázku z důvodu geopolitické situace, uvádím, že obviněný nijak nedoložil, že právě válka na Ukrajině (a další jím akcentované události) měla vliv na to, že provedení zadávacího řízení na veřejnou zakázku by bylo výrazně rizikovější oproti jejímu zadání přímo společnosti HP, resp. že právě kvůli těmto okolnostem by nefungovala „standardní“ opatření, která by jinak provedení zadávacího řízení umožnila.

85.         Obviněný dokládal, že v průběhu realizace volby prezidenta republiky čelil bezprecedentní a intenzivní dezinformační kampani a snaze různých subjektů o její ovlivnění a že právě díky tomu, že neprovedl zadávací řízení na veřejnou zakázku, proběhlo registrační řízení v řádných lhůtách. K tomu uvádím, že skutečnost, že se registrační řízení obešlo bez větších komplikací, není důkazem toho, že pokud by obviněný veřejnou zakázku zadal v zadávacím řízení, tak by tomu bylo jinak. Obviněný nepředložil žádné důkazy, z nichž by vyplývala příčinná souvislost mezi neprovedením zadávacího řízení a nižší intenzitou útoků na registrační řízení.

86.         Obviněný opakovaně argumentoval vyjádřením BIS, které Úřadu zaslal dne 22. 6. 2023 (blíže viz body 6 a 29 napadeného rozhodnutí). Toto stanovisko je velice stručné, a proto jsem BIS požádal o jeho doplnění (blíže viz body 40 a 41 tohoto rozhodnutí). BIS ve své rovněž stručné odpovědi ze dne 28. 11. 2023 uvedla, že útvar, jenž zpracoval předchozí stanovisko, nedisponoval konkrétními informacemi o tehdejší geopolitické situaci, a proto ho vypracoval jen na hypotetické bázi. Vyjádření BIS, které obviněný zaslal Úřadu dne 22. 6. 2023, z tohoto důvodu nelze (a rovněž vzhledem k jeho stručnosti) považovat za důkaz o tehdejší geopolitické situaci (o konkrétních bezpečnostních rizicích a hrozbách) a jejím negativním vlivu na možnost provést zadávací řízení na veřejnou zakázku.

K námitce, že Úřad neposoudil materiální znak přestupku

87.         Obviněný rovněž namítá, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela absentuje posouzení materiálního znaku přestupku (s výjimkou odůvodnění výše pokuty, kde Úřad se společenskou škodlivostí již automaticky počítá). Zájmy, které svým postupem chránil, přitom dle obviněného představují významné okolnosti, které vylučují, aby jeho jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, tj. hospodářská soutěž o veřejnou zakázku.

88.         Jak je uvedeno v poznámce pod čarou č. 1 tohoto rozhodnutí, pro posouzení zákonnosti postupu obviněného a jeho odpovědnosti za přestupek je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zadání veřejné zakázky – tj. ke dni 20. 9. 2022, ledaže by pro něj byla pozdější právní úprava příznivější.

89.         Ustanovení § 270 odst. 1 ZZVZ ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (resp. do 15. 7. 2023) stanovilo, že „má se za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý“. S účinností ode dne 16. 7. 2023 bylo toto pravidlo ze ZZVZ vypuštěno zákonem č. 166/2023 Sb. Vzhledem k tomu se ode dne 16. 7. 2023 postupuje podle § 5 ZOP, podle něhož „přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin“.

90.         Vzhledem k uvedenému je pozdější právní úprava pro obviněného příznivější, neboť na rozdíl od právní úpravy účinné v době spáchání přestupku se nyní nepresumuje jeho společenská škodlivost již při splnění jeho formálních znaků. V důvodové zprávě k zákonu č. 166/2023 Sb. se v této souvislosti uvádí, že „vypuštění dosavadního odstavce 1 neznamená, že Úřad v každém svém rozhodnutí, v němž bude ukládána pokuta, bude nucen zabývat se v odůvodnění tím, zda je u zjištěného přestupku naplněn znak společenské škodlivosti, ale bude tomu tak pouze v případech, kdy toto může být z nějakého důvodu sporné (například v případech, kdy již bylo uloženo nápravné opatření v řízení zahájeném na návrh apod.). Tento princip ostatně odpovídá ustálené soudní praxi. Z tohoto důvodu není třeba jej výslovně uvádět v zákoně. Vypuštění odstavce 1 bude moci být také zohledněno při výkonu dozoru při šetření obdržených podnětů k zahájení řízení z moci úřední či při zjištění případných přestupků z vlastní úřední činnosti“. Jak bude níže odůvodněno, v šetřeném případě se o hraniční případ nejedná, a proto Úřad nebyl povinen v napadeném rozhodnutí výslovně odůvodňovat naplnění materiálního znaku přestupku; Úřad tak však přesto (minimálně implicitně) učinil.

91.         Obviněný byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ. U tohoto přestupku je jeho materiální znak (tj. společenská škodlivost) obsažen přímo v jeho skutkové podstatě, neboť jedním z jejích znaků je, že nedodržení pravidla ze strany zadavatele musí mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Úřad se tímto znakem přestupku zabýval v bodech 107-110 napadeného rozhodnutí, kde konkrétně v bodě 109 dospěl k závěru, že obviněný svým nezákonným postupem zcela vyloučil hospodářskou soutěž. Pokud by dodržel zákon a postupoval v zadávacím řízení, mohl obdržet nabídky i jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout nižší cenu (resp. ekonomicky výhodnější nabídku) než společnost HP. Úřad správně doplnil, že předmětné plnění spočívalo v poskytnutí IT služeb a zapůjčení HW a SW zařízení pro digitalizaci petic, a proto bylo vysoce pravděpodobné, že na trhu IT technologií existovali dodavatelé, kteří by byli schopni předmět plnění rovněž realizovat. O tom dle Úřadu svědčí i skutečnost, že společnost HP měla zakázku provést prostřednictvím tří poddodavatelů.

92.         Úřad se ke společenské škodlivosti přestupku (minimálně implicitně) vyjádřil rovněž v rámci odůvodnění pokuty v bodech 120-123 napadeného rozhodnutí při posuzování závažnosti přestupku a jeho následků. Úřad zde správně uvedl, že obviněný spáchal přestupek vysokého stupně závažnosti (tj. společenské škodlivosti), když zadal veřejnou zakázku přímo společnosti HP, ačkoliv ji byl povinen zadat v zadávacím řízení. Postupem obviněného tak došlo k nedůvodnému vyloučení hospodářské soutěže.

93.         Lze tedy shrnout, že společenská škodlivost přestupku spáchaného obviněným spočívá v tom, že obviněný vyloučil hospodářskou soutěž o šetřenou veřejnou zakázku, aniž by pro to byly splněny podmínky stanovené v § 29 písm. a) ZZVZ. Jelikož se nejednalo o technicky složitou IT zakázku, je pravděpodobné, že zadávacího řízení by se kromě společnosti HP zúčastnili i další dodavatelé. Za situace, kdy obviněný neprokázal, že nebylo možné učinit opatření, která by umožnila provedení zadávacího řízení (tzn. že bylo nezbytné využít danou výjimku), tudíž neobstojí jeho tvrzení, že zájmy, které svým postupem chránil, převyšují zájem na zachování hospodářské soutěže o veřejnou zakázku.

94.         K odkazu obviněného na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 104/2008-45 ze dne 14. 12. 2009 uvádím, že v předmětném případě správní soudy dospěly k závěru, že daná fyzická osoba nespáchala přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích, neboť překročení povolené rychlosti pro jízdu v obci o 2 km/h nebylo v předmětném případě společensky škodlivé (nebyla naplněna materiální stránka přestupku). Jak vyplývá z předchozích bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí, tento případ nesnese žádného srovnání s přestupkem, kterého se dopustil obviněný v šetřeném případě, neboť obviněný spáchal přestupek vysokého stupně závažnosti.

Shrnutí

95.         Obviněný odůvodňoval zadání veřejné zakázky podle § 29 písm. a) ZZVZ mimo zadávací řízení více důvody. Jak je patrné z odůvodnění tohoto rozhodnutí, tyto důvody jsem shledal neopodstatněnými, protože nepředstavovaly ohrožení základních bezpečnostních zájmů ČR (zejména se jednalo o argument zdravotním stavem prezidenta Zemana), a zejména proto, že bylo možné učinit opatření, která by eliminovala rizika akcentovaná obviněným, tzn. umožnila by provedení zadávacího řízení (např. se jedná o zahájení zadávacího řízení s předstihem, postup dle § 36 odst. 8 ve spojení s § 96 odst. 2 ZZVZ, stanovení přísných podmínek kvalifikace, podmínek ve smyslu § 104 ZZVZ a navazujících smluvních podmínek).

96.         Obviněný v řízení o přestupku neprokázal, že uvedená a další opatření by v případě šetřené veřejné zakázky nefungovala, a to zejména v důsledku jím tvrzené geopolitické situace. Obviněným předložené stanovisko BIS nedokládá jím tvrzená bezpečnostní rizika, jejich závažnost a negativní vliv na zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení. Skutečnost, že obviněný v průběhu registračního řízení čelil mediálním a jiným útokům, nedokazuje, že pokud by zadávací řízení provedl, tyto útoky by byly podstatně vážnější a jejich důsledkem by bylo zmaření volby prezidenta republiky.

97.         Obviněný zadal veřejnou zakázku přímo společnosti HP. Ve vztahu k tomuto dodavateli nespecifikoval v řízení o přestupku, jaké na něj měl nároky, a proč by stejné požadavky nemohli splnit žádní další potenciální dodavatelé. Skutečnost, že pouze tento dodavatel realizoval obdobnou zakázku (tzn. zajišťoval kontrolu petic v rámci předchozích voleb prezidenta republiky), tímto důvodem být nemůže. Dostatečné znalosti, zkušenosti a technické prostředky totiž mohli mít i jiní dodavatelé, přestože se na kontrole petic v rámci přímé volby prezidenta republiky doposud nepodíleli. O obviněným tvrzené výjimečnosti společnosti HP nesvědčí ani skutečnost, že tato společnost měla veřejnou zakázku realizovat prostřednictvím tří poddodavatelů.

98.         Ve shodě s Úřadem jsem tudíž dospěl k závěru, že obviněný neprokázal oprávněnost zadání veřejné zakázky podle § 29 písm. a) ZZVZ mimo zadávací řízení. Vzhledem k tomu, že byly naplněny i ostatní formální znaky skutkové podstaty přestupku vymezené v § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, a současně jeho materiální znak, tímto rozhodnutím jsem potvrdil výrok I napadeného rozhodnutí.

VII.        K důvodům potvrzení výroků II a III napadeného rozhodnutí

99.         Obviněný podal rozklad proti všem výrokům napadeného rozhodnutí. Proti výroku II napadeného rozhodnutí, jímž mu Úřad uložil pokutu ve výši 300 000 Kč za spáchání přestupku shledaného ve výroku I napadeného rozhodnutí, ani proti výroku III napadeného rozhodnutí, jímž mu Úřad uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč, však nevznesl žádné konkrétní námitky. Oba tyto výroky jsem proto přezkoumal v souladu s § 98 odst. 1 ZOP, podle něhož odvolací správní orgán přezkoumává napadené rozhodnutí v plném rozsahu.

100.     Dospěl jsem přitom k závěru, že pokutu, která byla obviněnému uložena podle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ, Úřad stanovil se zohledněním všech zákonem i judikaturou vymezených relevantních kritérií. Úřad správně určil její zákonnou horní hranici a dostatečně ji individualizoval s ohledem na způsob spáchání přestupku, jeho následek a stupeň jeho závažnosti. Úřad neshledal žádné polehčující ani přitěžující okolnosti a správně ověřil, zda přestupek není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí srozumitelně uvedl, z čeho při stanovení výše pokuty vycházel, přičemž nepřekročil meze správního uvážení. Vzhledem k tomu jsem neshledal důvod pro snížení pokuty ve výši 300 000 Kč, která vůči obviněnému (vzhledem k jeho ekonomické situaci) nepůsobí likvidačním způsobem a dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

101.     Rovněž jsem dospěl k závěru, že Úřad správně dostál své povinnosti vyplývající z § 95 odst. 1 ZOP, § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, když výrokem III napadeného rozhodnutí uložil obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

102.     Vzhledem k tomu jsem potvrdil rovněž výroky II a III napadeného rozhodnutí (spolu s výrokem I napadeného rozhodnutí).

VIII.      Závěr

103.     Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu s právními předpisy, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu jsem napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Holešovice, 170 00 Praha 7

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn.: Pro posouzení zákonnosti postupu obviněného a jeho odpovědnosti za přestupek je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zadání veřejné zakázky – tj. ke dni 20. 9. 2022, ledaže pozdější právní úprava by byla pro obviněného příznivější. Postup Úřadu v řízení o přestupku se řídí právními předpisy účinnými ke dni jeho zahájení – tj. ke dni 19. 5. 2023, ledaže pozdější právní úprava by byla pro obviněného příznivější.