číslo jednací: 07773/2024/500
spisová značka: S0152/2024

Instance I.
Věc Tehov – Dopravně bezpečnostní opatření II125 v obci Tehov
Účastníci
  1. obec Tehov
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2024
Datum nabytí právní moci 29. 2. 2024
Dokumenty file icon 2024_S0152.pdf 336 KB

 

Spisová značka:  ÚOHS-S0152/2024/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-07773/2024/500

 

Brno 20. 2. 2024

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • obec Tehov, IČO 00508501, se sídlem Tehov 2, 258 01 Tehov,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 16. 8. 2022, jejího Dodatku č. 1 uzavřeného dne 30. 9. 2022 a jejího Dodatku č. 2 uzavřeného dne 18. 10. 2022 s vybraným dodavatelem – LAROS s.r.o., IČO 49826514, se sídlem Jana Nohy 1285, 256 01 Benešov – na realizaci veřejné zakázky „Tehov – Dopravně bezpečnostní opatření II125 v obci Tehov“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněný – obec Tehov, IČO 00508501, se sídlem Tehov 2, 258 01 Tehov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo, kterou uzavřel dne 16. 8. 2022s vybraným dodavatelem – LAROS s.r.o., IČO 49826514, se sídlem Jana Nohy 1285, 256 01 Benešov –na realizaci veřejné zakázky„Tehov – Dopravně bezpečnostní opatření II125 v obci Tehov“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 15. 9. 2022, přičemž řádně tak neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Obviněný – obec Tehov, IČO 00508501, se sídlem Tehov 2, 258 01 Tehov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílona realizaci veřejné zakázky „Tehov – Dopravně bezpečnostní opatření II125 v obci Tehov“ ze dne 16. 8. 2022, který uzavřel dne 30. 9. 2022 s vybraným dodavatelem – LAROS s.r.o., IČO 49826514, se sídlem Jana Nohy 1285, 256 01 Benešov – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 31. 10. 2022, ale učinil tak až dne 10. 3. 2023.

III.

Obviněný – obec Tehov, IČO 00508501, se sídlem Tehov 2, 258 01 Tehov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 2 ke Smlouvě o dílona realizaci veřejné zakázky „Tehov – Dopravně bezpečnostní opatření II125 v obci Tehov“ ze dne 16. 8. 2022, který uzavřel dne 18. 10. 2022 s vybraným dodavatelem – LAROS s.r.o., IČO 49826514, se sídlem Jana Nohy 1285, 256 01 Benešov – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 18. 11. 2022, ale učinil tak až dne 10. 3. 2023.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnémuobec Tehov, IČO 00508501, se sídlem Tehov 2, 258 01 Tehov – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 7 000 Kč (sedm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Tehov, IČO 00508501, se sídlem Tehov 2, 258 01 Tehov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 16. 8. 2022 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – LAROS s.r.o., IČO 49826514, se sídlem Jana Nohy 1285, 256 01 Benešov (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Tehov – Dopravně bezpečnostní opatření II125 v obci Tehov“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem smlouvy je dle jejího čl. 1. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ »zhotovení stavby v k.ú. Tehov s názvem projektu „Tehov – Dopravně bezpečnostní opatření II125 v obci Tehov“«.

3.             V čl. 9 „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ smlouvy je uvedeno, že „(n)edílnou součástí této smlouvy jsou tyto přílohy:

Příloha č. 1 – oceněný výkaz výměr (položkový rozpočet)

Příloha č. 2 – doklad o pojištění zhotovitele

Příloha č. 3 – harmonogram prací zpracovaný zhotovitelem“.

4.             Dne 30. 9. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo k přesunu položek v oceněném výkazu výměr mezi uznatelnými a neuznatelnými náklady. V dodatku č. 1 je uvedeno, že „(n)edílnou součástí této smlouvy jsou tyto přílohy:

Příloha č. 1 – oceněný výkaz výměr (položkový rozpočet) uznatelných nákladů

Příloha č. 2 – oceněný výkaz výměr (položkový rozpočet) neuznatelných nákladů“.

5.             Dne 18. 10. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“). Dodatkem č. 2 došlo ke změně data dokončení díla.

6.             Dne 10. 3. 2023 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-tehov-1 (dále jen „profil zadavatele“) tyto dokumenty:

-          smlouva o dílo,

-          5 dokumentů s názvem „UZNATELNÉ“, jejichž obsahem je položkový rozpočet datovaný ke dni 21. 7. 2022,

-          5 dokumentů s názvem „NEUZNATELNÉ“, jejichž obsahem je položkový rozpočet datovaný ke dni 21. 7. 2022,

-          dodatek č. 1,

-          dodatek č. 2.

7.             Ke dni vydání příkazu byly na profilu zadavatele uveřejněny tyto dokumenty:

-          dokument s názvem „SMLOUVA O DÍLO“,

-          dokument s názvem „UZNATELNÉ 21.7.2022“,

-          dokument s názvem „UZNATELNÉ DODATEK Č. 1“,

-          dokument s názvem „NEUZNATELNÉ DODATEK Č. 2“,

-          dokument s názvem „DODATEK Č. 1“,

-          dokument s názvem „DODATEK Č. 2“,

-          dokument s názvem „PROTOKOL O PŘEDÁNÍ“,

-          dokument s názvem „KOLAUDAČNÍ SOUHLAS“,

-          dokument s názvem „SOUPIS FAKTUR“,

-          dokument s názvem „SOUPIS UZNATELNÝCH FAKTUR“,

-          dokument s názvem „FINANČNÍ VYPOŘÁDÁNÍ SE SFDI“,

-          dokument s názvem „SMLOUVA SE SFDI“,

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

8.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 29. 9. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je k předmětné veřejné zakázce uvedeno, že zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků v souladu se zákonem.

9.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu uzavřenou na výše uvedenou veřejnou zakázku včetně všech jejich příloh a dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

10.         Dne 16. 10. 2023 Úřad obdržel od obviněného podání, jehož přílohou byla mj. smlouva, dodatek č. 1, dodatek č. 2, dokument označený „uznatelné_30_9_2022“, jehož obsahem je položkový rozpočet datovaný ke dni 30. 9. 2022, dokument označený „neuznatelné_30_9_2022“, jehož obsahem je položkový rozpočet datovaný ke dni 30. 9. 2022, dokument označený „uznatelné_21_7_2022“, jehož obsahem je položkový rozpočet datovaný ke dni 21. 7. 2022 a další dokumenty.

11.         Dne 19. 10. 2023 Úřad obdržel vyjádření obviněného, ve kterém uvedl, že smlouva byla zveřejněna na profilu zadavatele dne 10. 3. 2023 včetně dodatku č. 1 a dodatku č. 2. Dále obviněný uvedl, že byly zveřejněny i uznatelné a neuznatelné náklady, které byly přílohou dodatku č. 1. K tomu obviněný dodal, že „(j)e pravdou, že uznatelné a neuznatelné náklady byly na profil zadavatele umístěny pod číslem skenů, což mohlo vést k nepřehlednosti. Toto bylo napraveno 19.10.2023, kdy byly soubory přejmenovány pro lepší přehlednost“.

12.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že dodatek 1 a dodatek 2 byly na profilu zadavatele uveřejněny už 10. 3. 2023, ale následně byly smazány a nahrány znova dne 19. 10. 2023.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

13.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.

K výroku I. II. a III. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

1.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

14.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

15.         Obviněný uzavřel dne 16. 8. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

16.         Podle čl. 3 „CENA ZA DÍLO“ smlouvy činila cena díla částku 3 633 139,34 Kč bez DPH.

17.         Podle čl. 9 „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ smlouvy jsou nedílnou součástí smlouvy tyto přílohy:

„Příloha č. 1 – oceněný výkaz výměr (položkový rozpočet)

Příloha č. 2 – doklad o pojištění zhotovitele

Příloha č. 3 – harmonogram prací zpracovaný zhotovitelem“.

18.         Dne 30. 9. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1., kterým došlo k přesunu položek v oceněném výkazu výměr mezi uznatelnými a neuznatelnými náklady.

19.         Dne 18. 10. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2, kterým došlo ke změně data dokončení díla.

20.         Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný dne 10. 3. 2023 na tomto profilu uveřejnil dodatek č. 1 a dodatek č. 2.

Právní posouzení

21.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.

22.         Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

23.         Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

24.         Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

25.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

26.         V souvislosti s povinností uveřejnění nedílných příloh smlouvy Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019, z něhož vyplývá, že pokud zadavatel učiní určité přílohy součástí smlouvy tak, že uvede, že jsou její nedílnou součástí, je povinen je zveřejnit stejným způsobem, jako uzavřenou smlouvu.

27.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 16. 8. 2022, obviněný byl povinen ji v plném znění (tj. včetně všech příloh) na profilu zadavatele uveřejnit do 30 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději dne 15. 9. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, neboť smlouvu bez příloh uveřejnil na svém profilu až dne 10. 3. 2023, přičemž smlouvu v kompletním znění doposud neuveřejnil.

28.         K povaze výše uvedených příloh smlouvy Úřad dodává, že dle čl. 9 „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ smlouvy jsou tyto přílohy její nedílnou součástí. Jelikož přílohy smlouvy byly v rámci textu smlouvy výslovně označeny jako její součást, byl obviněný povinen tyto přílohy uveřejnit společně se smlouvou v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne uzavření smlouvy.

29.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že obviněný svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy včetně všech jejich změn a dodatků do 30 dnů od jejich uzavření, nesplnil, když smlouvu uveřejnil na svém profilu zadavatele až dne 10. 3. 2023, avšak v neúplném znění (bez příloh), přičemž obviněný uvedené přílohy v úplném znění doposud neuveřejnil, čímž se dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

30.         K uveřejnění dodatku č. 1 Úřad uvádí následující. Dodatek č. 1 byl uzavřen dne 30. 9. 2022. Obviněný byl povinen dodatek č. 1 uveřejnit na profilu zadavatele do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 31. 10. 2022.[2] Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, neboť dodatek č. 1 uveřejnil na svém profilu až dne 10. 3. 2023, čímž se dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

31.         K uveřejnění dodatku č. 2 Úřad uvádí následující. Dodatek č. 2 byl uzavřen dne 18. 10. 2022. Obviněný byl povinen dodatek č. 2 uveřejnit na profilu zadavatele do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 18. 11. 2022.[3] Obviněný tuto svou povinnost nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 10. 3. 2023, čímž se dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

32.         Pro úplnost pak Úřad s ohledem na postup obviněného, obviněného upozorňuje, že dle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, platí, že všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění.

K výroku IV. příkazu – uložení pokuty

33.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu.

34.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

35.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

36.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3, písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výroku I., výroku II. a výroku III. tohoto příkazu došlo vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy či dodatků na profilu zadavatele. To znamená, že dle příznivější právní úpravy, kterou Úřad v šetřeném případě aplikoval, došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. dne 16. 9. 2022, ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. dne 1. 11. 2022 a ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. dne 19. 11. 2022. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

37.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

38.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

39.         Ve výrocích I. II. a III. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil tří přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy a jejich dodatků s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona. Ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konkrétně konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona tím, že smlouvu neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 15. 9. 2022, ale učinil tak až dne 10. 3. 2023, avšak předmětnou smlouvu uveřejnil v neúplném znění (bez příloh), přičemž smlouvu včetně veškerých příloh neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu. Ve výroku II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona tím, že dodatek č. 1 neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 31. 10. 2022, ale učinil tak až dne 10. 3. 2023. Ve výroku III. tohoto příkazu pak Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona tím, že dodatek č. 2 neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 18. 11. 2022, ale učinil tak až dne 10. 3. 2023. Za tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.

40.         Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu ani dodatky č. 1 a 2 ke smlouvě na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů ve smyslu příznivější právní úpravy od jejich uzavření. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků dle § 269 odst. 2 zákona a k dalším spáchaným přestupkům přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad při rozhodování o tom, za který přestupek uloží obviněnému pokutu, vzal v úvahu především charakter jednotlivých dokumentů. Úřad uložil sankci za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že smlouva představuje dokument obsahující stěžejní informace o veřejné zakázce (smluvní strany, předmět plnění, cenu plnění apod.) Z tohoto důvodu tak považuje Úřad za závažnější přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu.

41.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

42.         Úřad zjistil, že v právě projednávaném případě je přestupek obviněného v souběhu s jiným přestupkem obviněného, o kterém bylo rozhodnuto výrokem I. příkazu sp. zn. S0053/2023/VZ ze dne 13. 1. 2023, ve kterém Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Tehov - Nemíž - Kanalizace a ČOV“, kterou uzavřel dne 6. 10. 2021, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 21. 10. 2021. Za tento přestupek byla obviněnému uložena pokuta ve výši 6 000 Kč. Citovaný příkaz nabyl právní moci dne 24. 1. 2023.

43.         Má-li Úřad uložit obviněnému pokutu za přestupek, který je v souběhu s jiným přestupkem, za nějž již byla obviněnému uložena pokuta, pak s ohledem na to, že Úřad nemá zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“, lze absorpční zásadu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení pokuty za přestupek, o němž rozhoduje později, zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jenž jsou se sankcionovaným přestupkem v souběhu. „Zohlednění“ dříve uložené pokuty provede Úřad tak, že za později projednávaný přestupek uloží pokutu v takové výši, aby celková pokuta za všechny sbíhající se přestupky nebyla vyšší než pokuta, kterou by Úřad uložil, pokud by o všech sbíhajících se přestupcích rozhodoval ve společném řízení.

44.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

45.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

46.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

47.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy a jejích dodatků.

48.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výrok I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

49.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 3 633 139,34 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

50.         Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v potaz skutečnost, že obviněný se dopustil dalších přestupků uvedených ve výroku II. a III. tohoto příkazu.

51.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný alespoň samotnou smlouvu (bez příloh) na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 10. 3. 2023, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu, z jejíhož obsahu lze zjistit mj. údaje o smluvních stranách, předmětu plnění, době plnění a celkové ceně veřejné zakázky, na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

52.         Úřad neshledal šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

53.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

54.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši přes 8 747 000. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

55.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

56.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

57.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

  

Obdrží

obec Tehov, Tehov 2, 258 01 Tehov

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.

[2] Pozn. Úřadu – Posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele byla neděle 30. 10. 2022; v souladu s obecným pravidlem pro počítání lhůt, dle kterého připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, v šetřeném případě tedy pondělí 31. 10. 2022.

[3] Pozn. Úřadu – Posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele byl čtvrtek 17. 11. 2022 – Státní svátek; v souladu s obecným pravidlem pro počítání lhůt, dle kterého připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, v šetřeném případě tedy pondělí 18. 11. 2022.

[4] Dostupné na http://www.tehov-obec.cz/index.php?action=detail&id=720&nid=1918&lid=cs&oid=2101286

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en