číslo jednací: 01495/2024/500
spisová značka: S0653/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II. |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 13. 3. 2024 |
| Související rozhodnutí | 01495/2024/500 09051/2024/162 |
| Dokumenty |  2023_S0653.pdf 409 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0653/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-01495/2024/500 |
|
Brno 11. 1. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 10. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2,
- navrhovatel – DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, Nusle, 140 00 Praha 4,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav, zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když dne 29. 8. 2023 uveřejnil písemnou zprávu zadavatele z téhož dne, jež obsahovala informace odporující skutečnému stavu zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku, když uvedl, že zadávací řízení bylo ukončeno uplynutím zadávací lhůty ve smyslu § 40 odst. 4 citovaného zákona, ve znění účinném do 15. 7. 2023, a to ke dni 31. 10. 2022, ačkoliv zadávací řízení ukončeno nebylo, neboť zadavatel odeslal oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě, a citovaný zadavatel tak ve své písemné zprávě uvedl informace, jež nereflektují skutečný stav zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající v uveřejnění takových informací v písemné zprávě zadavatele v rozporu se zákonem měl za následek nepokračování v zadávacím řízení ze strany zadavatele a bez součinnosti zadavatele, který považoval zadávací řízení za ukončené, se žádný z účastníků zadávacího řízení nemohl stát vybraným dodavatelem.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2– uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,ruší písemnou zprávu zadavatele ze dne 29. 8. 2023 v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ zadávanouv otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav – a současně ruší i všechny následné úkony jmenovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.
III.
Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0653/2023/VZ ve věci návrhu navrhovatele – DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, Nusle, 140 00 Praha 4 – ze dne 9. 10. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ zadávanouv otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění pozdějších oprav oznámení o zahájení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky„ Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 12. 12. 2017 a tímto dnem bylo podle § 61 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na veřejnou zakázku.
2. Předmět veřejné zakázky je v čl. 2 „PŘEDMĚT PLNĚNÍ A ÚČEL VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace vymezen následovně:
»(...) Předmětem této veřejné zakázky je vytvoření Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY (...) a zajištění jeho následné podpory provozu a rozvoje, včetně ověření jeho vlastností formou dodání prototypu, jeho nasazení do ověřovacího a produktivního provozu, zajištění provozu systému a zajištění jeho souladu s platnou legislativou formou rozvoje. (...).«.
3. Podle č. 1. zadávací dokumentace je předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena ve výši 270 000 000 Kč bez DPH.
4. Rozhodnutím ze dne 18. 12. 2018 rozhodl zadavatel o výběru dodavatele – navrhovatele.
5. Oznámením o výběru dodavatele ze dne 28. 1. 2019 zadavatel navrhovateli oznámil výběr dodavatele (dále jen „oznámení I.“).
6. Rozhodnutím o zrušení oznámení o výběru dodavatele ze dne 27. 2. 2019 zadavatel zrušil oznámení I. (dále jen „rozhodnutí o zrušení oznámení o výběru“).
7. Oznámením o výběru dodavatele ze dne 27. 2. 2019 zadavatel oznámil výběr dodavatele (dále jen „oznámení II.“). Oznámení II. bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno dne 28. 2. 2019.
8. Dne 29. 8. 2023 uveřejnil zadavatel na profilu zadavatele aktualizovanou písemnou zprávu zadavatele (dále jen „písemná zpráva“).
9. Přípisem ze dne 30. 8. 2023 zadavatel informoval navrhovatele o uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele a o ukončení zadávacího řízení ze zákona (dále jen „přípis zadavatele“).
II. OBSAH NÁVRHU
10. Podaným návrhem navrhovatel brojí proti postupu zadavatele, kdy zadavatel nepostupuje v zadávacím řízení s tvrzením, že zadávací řízení bylo ukončeno marným uplynutím zadávací lhůty, a současně proti písemné zprávě zadavatele ze dne 29. 8. 2023. Navrhovatel na úvod uvádí, že zadavatel po několik měsíců neučinil v zadávacím řízení žádný úkon, a z toho důvodu navrhovatel zadavateli zaslal písemné vyjádření, ve kterém zadavatele upozornil na nepřiměřené průtahy v zadávacím řízení a žádal ho, aby v zadávacím řízení pokračoval, načež zadavatel na uvedené vyjádření reagoval písemným vyjádřením ze dne 30. 8. 2023, ve kterém uvedl, že na profilu zadavatele uveřejní nový formulář, ze kterého bude vyplývat, že zadávací řízení bylo ukončeno z důvodu uplynutí zadávací lhůty dle § 40 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 15. 7. 2023 (dále jen „zákon před novelou“). Navrhovatel dále uvádí, že dne 30. 8. 2023 ověřil stav informací uveřejněných na profilu zadavatele a zjistil, že zadavatel dne 29. 8. 2023 uveřejnil na profilu zadavatele novou písemnou zprávu zadavatele, ve které je uvedeno, že zadavatel považuje zadávací řízení za ukončené následkem uplynutí zadávací lhůty dle § 40 odst. 4 zákona dne 31. 10. 2022.
K rozhodnutí o námitkách
11. Dále se navrhovatel vyjadřuje k rozhodnutí zadavatele o námitkách. Navrhovatel zdůrazňuje, že nepodával námitky pouze proti písemné zprávě, ale také výslovně proti opomenutí zadavatele v zadávacím řízení řádně pokračovat. Navrhovatel namítá, že skutečnost, že zadavatel v zadávacím řízení nepostupoval, nemohl přičítat žádnému konkrétnímu důvodu do doby, než mu bylo doručeno vyjádření zadavatele ze dne 30. 8. 2023. Dodává k tomu, že teprve až dne 30. 8. 2023 tak mohl podat námitku.
12. Navrhovatel cituje § 242 odst. 2 zákona a dodává, že dané ustanovení stanoví lhůtu pro podání námitek proti úkonům zadavatele oznamovaným uveřejněním, přičemž opomenutí zadavatele řádně pokračovat v zadávacím řízení není úkonem zadavatele, ale opomenutím zadavatele. Dále dodává, že to, co zadavatel v písemné zprávě oznamoval, byl důvod, pro který zadavatel považuje zadávací řízení za ukončené, a není zde tak žádný úkon, který by zadavatel v písemné zprávě oznamoval ve smyslu § 242 odst. 2 zákona.
13. Navrhovatel dodává, že v námitkách rovněž uplatňoval námitku proti obsahu písemné zprávy a tvrdí, že ani ve vztahu k této námitce nelze považovat námitky za opožděné, neboť obsahem písemné zprávy není žádný oznamovaný úkon zadavatele, ale uvedení důvodu, proč zadavatel považuje zadávací řízení za ukončené. O dané skutečnosti se zadavatel, dle svých tvrzení, dozvěděl rovněž dne 30. 8. 2023 a je tak přesvědčen, že se ve vztahu k této námitce uplatní lhůta podle § 242 odst. 1 zákona.
14. Nakonec navrhovatel zdůrazňuje, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s celým obsahem námitek a pouze krátce zmínil, že na profilu zadavatele uveřejnil aktualizované znění písemné zprávy dne 29. 8. 2023, aniž by uvedl, zda a jak se jeho tvrzení o odmítnutí námitek vztahuje k těmto dvěma samostatným důvodům podaných námitek. Dodává, že namítané porušení zákona spočívající v opomenutí zadavatele řádně pokračovat v zadávacím řízení má trvající charakter a trvá i v době podání návrhu.
K ukončení zadávacího řízení
15. Navrhovatel dále uvádí, že zadávací řízení nebylo a nemohlo být ukončeno uplynutím zadávací lhůty a odkazuje k tomu na § 40 odst. 4 zákona. Navrhovatel dále tvrdí, že zadavatel odeslal oznámení I. a oznámení II. v zadávací lhůtě, přičemž zadavatel sám zrušil pouze oznámení I., když oznámení II. bylo zrušeno Úřadem. Dle navrhovatele je zřejmé, že zadavatel důkladně posuzoval splnění kvalifikačních podmínek a splnění hodnotících kritérií, tedy rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 18. 12. 2018 a oznámení I. a oznámení II. nelze považovat za účelové a je třeba je považovat bezezbytku za rozhodnutí o výběru dodavatele a za oznámení o tomto výběru.
16. Navrhovatel, s odkazem na písemnou zprávu, vyjadřuje přesvědčení, že k ukončení zadávacího řízení dle § 40 odst. 4 zákona nemohlo dojít, neboť nebyla naplněna dikce, smysl a účel daného ustanovení. Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele, že není rozhodné, jestli ke zrušení rozhodnutí, resp. oznámení, dochází v důsledku námitek u zadavatele, nebo na základě návrhu v řízení před Úřadem. Dle navrhovatele nejsou závěry zadavatele souladné ani s účelem příslušné právní úpravy, s komentářovou literaturou a rovněž ani se zadavatelem namítanou rozhodovací praxí Úřadu.
17. Dle navrhovatele je třeba posoudit, zda k rozhodnutí o výběru dodavatele a k následnému zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele nedošlo účelově ze strany zadavatele bez skutečného úmyslu zadat veřejnou zakázku, resp. zda tímto důvodem nebylo právě jen formální naplnění dikce § 40 odst. 4 zákona, tj. vyhnout se ukončení zadávacího řízení v důsledku marného uplynutí zadávací lhůty. Klíčovým dle navrhovatele je, že ke zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele nedošlo ze strany samotného zadavatele, ale až rozhodnutím Úřadu. Navrhovatel zdůrazňuje, že v daném případě je pro zadavatele ukončení zadávacího řízení nikoliv nepříznivým následkem, ale následkem zadavatelem chtěným.
18. Navrhovatel dále poukazuje na znění § 40 zákona před novelou, jehož část cituje a následně cituje taktéž z důvodové zprávy k uvedené novele. Dodává k tomu, že kdyby se aplikoval § 40 zákona ve znění novely, je zřejmé, že by k ukončení zadávacího řízení dle § 40 odst. 4 zákona nedošlo, neboť jakkoliv první oznámení o výběru dodavatele bylo zrušeno zadavatelem, rozhodnutí o výběru dodavatele zadavatelem zrušeno nebylo, ale zadavatel odeslal oznámení II., přičemž rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení II. bylo zrušeno rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S0106/2019/VZ-13295/2019/541/JCh ze dne 13. 5. 2019. Dle navrhovatele tak aktuální znění § 40 odst. 4 zákona promítá smysl a účel dané právní úpravy, a není tak žádného důvodu se domnívat, že by smysl a účel dané právní normy měl být jiný před novelou po novele.
19. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad jako opatření k nápravě zrušil písemnou zprávu zadavatele ze dne 29. 8. 2023 a uložil zadavateli řádně pokračovat v zadávacím řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
20. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 9. 10. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen téhož dne.
21. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel.
22. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dne 11. 10. 2023.
23. Dne 19. 10. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
24. Zadavatel úvodem shrnuje skutkový stav zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
K nesplnění podmínek pro podání návrhu
25. Zadavatel odkazuje na § 257 písm. h) zákona a tvrdí, že podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele musí nezbytně předcházet řádně a včas podané námitky, v opačném případě Úřad zahájené řízení usnesením zastaví. Zadavatel k tomu cituje z rozhodovací praxe Úřadu.
26. Zadavatel vyjadřuje nesouhlas s tvrzením navrhovatele, že by se pro počítání lhůty pro podání námitek mělo aplikovat ustanovení § 242 odst. 1 zákona. Zadavatel uvádí, že aktualizovanou písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na profilu zadavatele dne 29. 8. 2023, přičemž tuto skutečnost nerozporuje ani sám navrhovatel. Zadavatel dále tvrdí, ve svém následném vyjádření pouze ze zdvořilosti a neformálně reagoval na neformální výzvu navrhovatele a pokusil se mu osvětlit skutkový stav nastalé situace. Dle zadavatele se nejednalo o žádný oficiální úkon, se kterým by mohla být spojována práva a povinnosti, potažmo počítání lhůt. Zadavatel pokračuje s tvrzením, že v zadávacím řízení jsou rozhodné primárně úkony, které zadavatel činí transparentně vůči všem účastníkům zadávacího řízení, tj. také úkony uveřejňované na profilu zadavatele a v moment, kdy zadavatel uveřejní oficiální dokument na profilu zadavatele, dostane se tento do sféry účastníků zadávacího řízení. Zadavatel dále odkazuje na § 217 odst. 5 zákona, dle kterého je písemná zpráva povinně uveřejňovaným dokumentem a zadavatel ji uveřejnil dne 29. 8. 2023. Dle zadavatele je tak aplikace § 242 odst. 2 zákona zcela na místě, neboť jsou naplněny všechny požadované předpoklady jeho uplatnění.
27. Zadavatel dále cituje z důvodové zprávy k zákonu a z odborné literatury v souvislosti s dikcí § 242 zákona. Dodává k tomu, že obligatorně uveřejňovaným dokumentem, z jehož obsahu měl navrhovatel poprvé možnost zjistit, že došlo (dle jeho názoru) k porušení zákona, byla právě písemná práva zadavatele uveřejněná na profilu dne 29. 8. 2023. Zadavatel tak trvá na svém názoru, že podmínky pro aplikaci § 242 odst. 2 zákona byly naplněny a námitky tak byly podány opožděně. Lhůta pro podání námitek dle zadavatele uplynula dne 13. 9. 2023 a navrhovatel zadavateli doručil své námitky až dne 14. 9. 2023. Dle zadavatele by tak Úřad měl předmětné správní řízení v souladu s § 257 písm. h) zastavit.
K nepřípustnému rozšíření okruhu námitek
28. Dle zadavatele návrh navrhovatele nepřípustným způsobem rozšiřuje okruh námitek a navrhovatel se v návrhu snaží tendenčně vzbudit dojem, že jeho námitky směřovaly proti opomenutí zadavatele v zadávacím řízení řádně pokračovat. Dle zadavatele není na místě, že navrhovatel v návrhu odkazuje na přípis zadavatele a navrhovatel zavádějícím způsobem spojuje počítání lhůty pro podání námitek právě s doručením vyjádření zadavatele.
29. Argumentace v návrhu je dle zadavatele v rozporu s obsahem námitek, když námitky nijak nerozporovaly obsah vyjádření zadavatele. Dle zadavatele nelze z námitek dovodit, že by měly směřovat proti vyjádření zadavatele a argumentace směřující k rozdělení úkonů a opomenutí zadavatele je pak ryze účelová, když meritum námitek směřuje výhradně proti obsahu aktualizované zprávy zadavatele uveřejněné v E-ZAK dne 29. 8. 2023. Dle zadavatele navrhovatel v žádné části svých námitek blíže nerozporuje obsah vyjádření zadavatele a skutečnosti ve vztahu k vyjádření zadavatele uváděné v návrhu byly zahrnuty nad rámec podaných námitek.
30. Zadavatel také nesouhlasí s argumentací navrhovatele, dle které měly podané námitky dva samostatné body, a to napadnutí obsahu zprávy a opomenutí zadavatele řádně pokračovat v zadávacím řízení. Dle zadavatele je zmínka o opomenutí zadavatele v námitkách zjevnou podmnožinou výhrad, které navrhovatel měl vůči aktualizované písemné zprávě zadavatele. Pokud tedy navrhovatel nyní prezentuje výhradu vůči opomenutí zadavatele jako samostatný námitkový bod, jedná se dle zadavatele o zcela novou, v námitkách neuplatněnou skutečnost. Zadavatel dále tvrdí, že se nejedná o trvající stav, ale úkon navrhovatelem označený jako opomenutí, jenž je vyjádřen v písemné zprávě zadavatele, má podobu finálního, již neměnného procesního úkonu. Zadavatel dále odkazuje na § 251 odst. 4 zákona, jehož znění cituje. Uvedené tvrzení podporuje citacemi z rozhodovací praxe Úřadu, konkrétně z rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0151/2021/VZ-35550/2021/162/DHa ze dne 23. 11. 2021 a č. j. ÚOHS-10970/2020/321/TMi ze dne 9. 4. 2020. Dále odkazuje na odbornou literaturu a cituje z ní pasáže, dle které není navrhovatel v rámci návrhu oprávněn rozšiřovat svá tvrzení nad rámec tvrzení uvedených v námitkách. Dle zadavatele mohl navrhovatel v námitkách ze dne 13. 9. 2023 uplatnit i navrhovatelem spatřovaný rozpor uváděný ve vyjádření zadavatele k výzvě navrhovatele, neboť to bylo navrhovateli doručeno dne 30. 8. 2023.
Shrnutí vyjádření
31. Písemná zpráva zadavatele je dle zadavatele povinně uveřejňovaným dokumentem ve smyslu § 242 odst. 2 zákona, přičemž platí, že námitky proti úkonům oznamovaných v dokumentech, které je zadavatel povinen uveřejnit, musí být zadavateli doručeny do 15 dnů od jejich uveřejnění. Navrhovatel doručil námitky dne 14. 9. 2023, čímž, dle zadavatele, zmeškal lhůtu pro podání námitek, která uplynula dne 13. 9. 2023.
32. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad řízení zastavil v souladu s § 257 písm. h) zákona, neboť mu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
Další průběh správního řízení
33. Usnesením ze dne 31. 10. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to sdělení a doložení k jakému dni se navrhovatel seznámil s písemnou zprávou zadavatele, kterou zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele dne 29. 8. 2023.
34. Dne 3. 11. 2023 Úřad obdržel sdělení zadavatele z téhož dne (dále jen „sdělení zadavatele“).
Sdělení zadavatele
35. Zadavatel ve svém sdělení uvádí, že navrhovatel znalý právních předpisů nemohl mít žádnou pochybnost o tom, že tato zpráva byla uveřejněna.
36. Zadavatel dále opakuje argumentaci, k níž se uchýlil ve vyjádření k návrhu, když tvrdí, že písemná zpráva zadavatele je povinně uveřejňovaným dokumentem a rozhodným okamžikem pro běh lhůty pro podání námitek proti aktualizované písemné zprávě zadavatele bylo datum jejího uveřejnění ve smyslu § 242 odst. 2 zákona, tedy 29. 8. 2023.
37. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že se navrhovatel objektivně dozvěděl (měl možnost dozvědět) o obsahu písemné zprávy zadavatele okamžikem jejího uveřejnění na profilu zadavatele, tedy dne 29. 8. 2023, a je irelevantní, že se obdobnou informaci navrhovatel dozvěděl i o den později z neformální odpovědi zadavatele.
38. Zadavatel dále upozorňuje, že si navrhovatel dne 11. 8. 2023 v příslušném elektronickém nástroji aktivoval službu „upozorňování na zprávy k zakázce“ a zadavatel má tak za to, že byl navrhovatel na uveřejnění písemné zprávy zadavatele obratem upozorněn.
39. Zadavatel dodává, že není schopen ve lhůtě stanovené Úřadem ověřit, zda navrhovatel uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele skutečně zaznamenal, neboť by zadavatel musel oslovit přímo provozovatele daných systémů, což by bylo časově náročné a s nejistým výsledkem. Zadavatel dále tvrdí, že není v jeho možnostech zjistit, zda navrhovatel např. pouze nenahlédl na profil zadavatele a ověřil tak pouhé uveřejnění písemné zprávy bez seznámení se s jejím obsahem.
40. Dle názoru zadavatele na něm není možné objektivně požadovat, aby dohledával informace vztahující se výhradně k subjektivním okolnostem na straně navrhovatele a informace mimo sféru jeho vlivu. Zadavatel opakovaně uvádí, že jedinou rozhodnou skutečností, od které je nutno počítat běh i lhůty pro podání námitek, je okamžik uveřejnění aktualizované písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele a jakákoliv diskuse o tom, zda se navrhovatel seznámil s písemnou zprávou zadavatele a kdy, je naprosto irelevantní. Zadavatel také upozorňuje, že oddělovat zprávu od samotného obsahu je nesmyslné, když povinné náležitosti zprávy nemohou být nazírány jako samostatné úkony.
Další průběh správního řízení
41. Přípisem ze dne 13. 11. 2023 Úřad požádal společnost QCM, s.r.o., IČO 26262525, se sídlem Heršpická 813/5, Štýřice, 639 00 Brno (dále jen „provozovatel systému E-ZAK“) o poskytnutí informací týkajících se uveřejnění dokumentů na profilu zadavatele, a to konkrétně písemné zprávy zadavatele a následného odesílání notifikací v rámci systému E-ZAK a přístupu k uvedenému dokumentu.
42. Dne 15. 11. 2023 Úřad obdržel odpověď provozovatele systému E-ZAK z téhož dne (dále jen „odpověď provozovatele systému E-ZAK“).
Odpověď provozovatele systému E-ZAK
43. Provozovatel systému E-ZAK ve své odpovědi uvedl následující:
„1. Jedná se o veřejný dokument u zakázky. Na vložení dokumentu není odesílána žádná notifikace.
2. Žádný uživatel společnosti DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO: 05211131, se do elektronického nástroje E-ZAK dne 29. 8. 2023 nepřihlásil.
3. Není možné zpětně ověřit, kdy si navrhovatel stáhnul/otevřel písemnou zprávu zadavatele, protože se jedná o veřejný dokument u zakázky, který je veřejně dostupný ke stažení všem, tz. i nepřihlášeným.“.
Další průběh správního řízení
44. Rozhodnutím ze dne 24. 11. 2023 Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
45. Usnesením ze dne 8. 12. 2023 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
46. Dne 15. 12. 2023 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
47. Ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí se navrhovatel vyjadřuje zejména k vyjádření zadavatele k návrhu.
K čl. II. písm. a) vyjádření zadavatele, ke sdělení zadavatele a k odpovědi provozovatele systému E‑ZAK
48. Navrhovatel uvádí, že argumentace zadavatele k podání návrhu na zahájení řízení v případě, kdy navrhovatel řádně a včas nedoručil námitky, je nadbytečná. Navrhovatel dále opakuje tvrzení z návrhu, že námitky byly podány řádně a včas a dodává, že neměl dříve každý den důvodu ověřovat záznamy o veřejné zakázce v E-ZAK, když tento důvod navrhovateli přinesl až přípis zadavatele.
49. Navrhovatel souhlasí se zadavatelem, že přípis zadavatele byl neformální úkon, ale dodává k tomu, že doručením právě přípisu zadavatele se dozvěděl stručné zdůvodnění, proč zadavatel nepokračuje v zadávacím řízení a vzhledem k tomu, že mu bylo doručeno dne 30. 8. 2023 a téhož dne v návaznosti na jeho doručení si ověřil obsah záznamů o veřejné zakázce v E-ZAK, je to právě datum 30. 8. 2023, od kterého je třeba počítat lhůtu podle § 242 odst. 1 zákona. Navrhovatel dále tvrdí, že zadavatel svým postupem o mnoho měsíců zpozdil a ztížil obranu účastníků zadávacího řízení proti postupu zadavatele, když svůj záměr nepokračovat v zadávacím řízení neoznámil účastníkům řádně a včas v okamžiku, kdy takový záměr pojal.
50. Ke službě „upozorňování na zprávy k zakázce“, jež si navrhovatel aktivoval, navrhovatel uvádí, že si není vědom že by dne 29. 8. 2023 obdržel upozornění na to, že zadavatel uveřejnil písemnou zprávu. Navrhovatel k tomu dále odkazuje na vyjádření provozovatele systému E‑ZAK, dle kterého není na vložení dokumentu odesílána žádná notifikace.
K čl. II. písm. b) vyjádření zadavatele
51. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že by účelově rozšířil předmět námitek v návrhu a odkazuje k tomu na čl. I., V. a VI. námitek, jejichž vybrané pasáže cituje.
52. Navrhovatel uvádí, že se v námitkách věnoval zejména argumentaci směřující k tomu, že zadávací řízení ukončeno nebylo, což je, dle navrhovatele, z podstaty věci společnou argumentací jak pro obsah písemné zprávy, tak pro opomenutí řádně pokračovat v zadávacím řízení a nevidí důvod, proč by tato argumentace měla či musela být rozdělena, když je pro obě tyto námitky společná ze své věcné i právní povahy. Navrhovatel dodává, že pokud se zadavatel v rozhodnutí o námitkách omezil pouze na námitku proti obsahu písemné zprávy, pak se zadavatel nevypořádal v rozhodnutí o námitkách se všemi námitkami v námitkách obsaženými.
53. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že v námitkách věcně popsal obsah přípisu zadavatele, ale vzhledem k tomu, že se jedná o neformální úkon, jak jej sám zadavatel označuje, není dle názoru navrhovatele možné prodat námitku přímo proti tomuto neformálnímu vyjádření, ale toliko proti postupu zadavatele v zadávacím řízení, resp. opomenutí zadavatele, které z jeho obsahu vyplynulo.
K čl. III. vyjádření zadavatele
54. Navrhovatel závěrem uvádí, že trvá na tom, že lhůtu pro podání námitek nemohl zmeškat, neboť se na dané námitky vztahuje lhůta dle § 242 odst. 1 zákona. Navrhovatel dodává, že na podaném návrhu a návrhu na nápravné opatření trvá.
Další průběh zadávacího řízení
55. Dne 15. 12. 2023 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.
Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí
56. Zadavatel úvodem shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení a správního řízení.
K nesplnění podmínek pro podání návrhu
57. Zadavatel zejména opakuje argumentaci z vyjádření zadavatele k návrhu, když tvrdí, že navrhovatel počítá lhůtu pro podání námitek dle nesprávného ustanovení zákona, kdy měl být aplikován § 242 odst. 2 zákona. Zadavatel zdůrazňuje, že písemná zpráva je dle § 217 odst. 5 zákona povinně uveřejňovaným dokumentem. Přípis zadavatele byla, dle zadavatele, pouze zdvořilostní a neformální reakce na výzvu navrhovatele a nemůže tak, v porovnání s obligatorně uveřejněným dokumentem, vyvolávat žádné právní následky a nemůže tak založit běh lhůty, která již běžela od předchozího dne. Dle zadavatele jsou v zadávacím řízení rozhodné primárně úkony, které zadavatel činí transparentně vůči všem účastníkům zadávacího řízení. Postup dle § 242 odst. 1 zákona není v tomto případě dle zadavatele smyslem a účelem právní úpravy počítání lhůt a využívání profilu zadavatele, neboť jeho smyslem je zajistit pro všechny účastníky zadávacího řízení stejné podmínky.
58. Z odpovědi provozovatele systému E-ZAK dle zadavatele vyplývá, že v okamžiku uveřejnění dokumentu na profilu zadavatele je tento volně dostupný komukoliv, přičemž nelze ověřit, kdo a v jakou dobu se s jeho obsahem skutečně seznámil. V případě přijetí tvrzení navrhovatele by, dle zadavatele, přineslo právní nejistotu prakticky do všech aktuálně realizovaných zadávacích řízení. Dle zadavatele tak odpověď provozovatele systému E-ZAK plně koresponduje s názorem zadavatele, dle kterého není právně relevantní, kdy se navrhovatel s uveřejňovaným dokumentem seznámil. Zadavatel dodává, že opomenutí navrhovatele, který nezaznamenal uveřejnění nového dokumentu na profilu zadavatele, nemůže jít zadavateli k tíži.
K nepřípustnému rozšíření okruhu námitek
59. Dle zadavatele není na místě, že navrhovatel v návrhu odkazuje na přípis zadavatele a argumentace v návrhu je v rozporu s obsahem námitek, když námitky nijak nerozporovaly obsah přípisu zadavatele a obsahují o něm jednu strohou zmínku. Dle tvrzení zadavatele měl navrhovatel detaily uvedené v přípisu zadavatele rozporovat v námitkách a prezentace výhrady vůči opomenutí zadavatele jako samostatný námitkový bod v návrhu je tak v námitkách neuplatněná skutečnost. Zadavatel následně opětovně odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu k otázce nových skutečností v návrhu, jež nebyly uplatněny v námitkách.
Shrnutí vyjádření
60. Zadavatel závěrem shrnuje, že navrhovatel doručil námitky opožděně a tvrzení navrhovatele, že je třeba počítat lhůtu pro podání námitek podle § 242 odst. 1 zákona, je účelové a zavádějící. Stejně účelové a zavádějící je dle zadavatele tvrzení o opomenutí jako samostatném námitkovém bodu směřujícím proti trvající skutečnosti. Dle zadavatele je dále zcela irelevantní, zda a kdy se navrhovatel seznámil s písemnou zprávou jakožto povinně uveřejňovaným dokumentem.
61. Zadavatel nadále navrhuje, aby Úřad řízení zastavil podle § 257 písm. h), neboť návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
62. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení tohoto zákona
63. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
64. Podle § 40 odst. 1 zákona může zadavatel stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky.
65. Podle § 40 odst. 2 zadávací lhůta neběží po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 zákona.
66. Podle § 40 odst. 3 zákona zadavatel odešle v zadávací lhůtě oznámení o výběru dodavatele, pokud
a) se s účastníky zadávacího řízení nedohodne jinak, nebo
b) nedošlo k ukončení zadávacího řízení před uplynutím zadávací lhůty
67. Podle § 40 odst. 4 zákona, pokud zadavatel v rozporu s §40 odst. 3 zákona neodešle oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě, platí, že zadávací řízení je ukončeno. Zadavatel v takovém případě účastníkům zadávacího řízení uhradí účelně vynaložené náklady spojené s jejich účastí v zadávacím řízení.
68. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
69. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.
70. Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle odst. 1 podávají písemně a lze je podat proti
a) Všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek,
b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo
c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.
71. Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.
72. Podle § 242 odst. 1 zákona, není-li dále uvedeno jinak musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
73. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
74. Podle § 263 odst. 2, nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
75. V čl. 14 zadávací dokumentace je jako poslední den lhůty pro podání nabídek stanoven den 1. 2. 2018.
76. V čl. 16 zadávací dokumentace je délka zadávací lhůty dle § 40 zákona stanovena v délce 12 měsíců.
77. V rozhodnutí o zrušení oznámení o výběru dodavatele je uvedeno následující: „(...) zadavatel přijímá nápravné opatření a v souladu s § 49 odst. 1 ZZVZ rozhodl tak, že ruší oznámení o výběru dodavatele.
(...)
Dále zadavatel zdůrazňuje, že tímto rozhodnutím jako opatřením k nápravě je rušeno toliko oznámení o výběru jako úkon, ke kterému se váže zjištěná pochybnost zadavatele, nikoli samotné rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele.“.
78. V čl. 10. písemné zprávy je uvedeno, že „[d]ne 31. 10. 2022 uplynula zadávací lhůta, ve které zadavatel v rámci splnění svých povinností vyplývajících mu z ustanovení § 40 odst. 3 ZZVZ, ve znění účinném do 15. 7. 2023, rozhodl o výběru dodavatele, přičemž jeho postup byl dle závěrů ÚOHS stižen (zadavateli přičitatelnou) vadou, v důsledku čehož byla rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele ze dne 27. 2. 2019 zrušena. S ohledem na smysl a účel § 40 odst. 3 ZZVZ, ve znění účinném do 15. 7. 2023, a s přihlédnutím k přiléhavé rozhodovací praxi má proto zadavatel za to, že v daném případě nedošlo k zachování zadávací lhůty, a naopak bylo zadávací řízení ze zákona ukončeno ke dni uplynutí zadávací lhůty ve smyslu § 40 odst. 4 ZZVZ. V případě, kdy by zadavatel lpěl na zachování zadávací lhůty, a tedy dále činil kroky v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jednal by v rozporu se ZZVZ a v rozporu s rozhodovací praxí ÚOHS.“.
79. V čl. II. přípisu zadavatele je uvedeno, že „[d]le rozhodovací praxe je přitom pro účely § 40 odst. 4 ZZVZ nutné rozlišovat mezi dvěma situacemi, a to (1) situací, kdy ke zrušení oznámení o výběru dodavatele došlo z důvodů na straně vybraného dodavatele (nezávisle na vůli zadavatele) a (2) situací, kdy důvody ke zrušení oznámení o výběru dodavatele leží na straně zadavatele.
(...)
Z rozhodovací praxe tak dle názoru zadavatele vyplývá, že pokud tedy ke zrušení rozhodnutí (a oznámení) o výběru dodavatele dojde z důvodu na straně zadavatele (např. z důvodu nezákonnosti původního oznámení), nelze již uplynutí zadávací lhůty „zhojit“ a zadávací řízení je ukončeno podle § 40 odst. 4 ZZVZ bez dalšího. V této souvislosti není dle názoru zadavatele rozhodné, jestli ke zrušení rozhodnutí, resp. oznámení, dochází v důsledku opodstatněných námitek „již“ u zadavatele, nebo na základě opodstatněného návrhu „až“ v řízení před ÚOHS.“.
80. Oznámeními o prodlouženími zadávací lhůty zadavatel opakovaně prodlužoval zadávací lhůtu, a to až do 31. 10. 2022.
K oprávněnosti podání námitek
81. Úřad se před samotným právním posouzením zabýval námitkou zadavatele, že navrhovatel podal námitky po uplynutí lhůty pro jejich podání. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu tvrdí, že námitky byly podány opožděně, neboť písemná zpráva zadavatele je podle § 217 odst. 5 zákona povinně uveřejňovaným dokumentem a je tedy na místě aplikace § 242 odst. 2 zákona, dle kterého námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Úřad k tomu uvádí následující.
82. Úřad souhlasí s tvrzením zadavatele, že je písemná zpráva zadavatele dokumentem, jenž má zadavatel zákonnou povinnost uveřejnit na profilu zadavatele. Úřad se proto dále zabýval výkladem § 242 odst. 2 zákona. Dotčené ustanovení stanoví k podání námitek lhůtu 15 dnů ode dne uveřejnění či odeslání dokumentu proti úkonu, jenž je tímto dokumentem oznamován. Jinými slovy, pokud by účastník zadávacího řízení podával námitky např. proti oznámení o výběru dodavatele, počala by lhůta pro podání námitek běžet ode dne odeslání daného oznámení o výběru účastníku řízení.
83. V šetřeném případě zadavatel uveřejnil dne 29. 8. 2023 na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, ve které mj. uvedl, že zadávací řízení bylo ukončeno dne 31. 10. 2022 v důsledku uplynutí zadávací lhůty ve smyslu § 40 odst. 4 zákona. Úřad k tomu konstatuje, že se za takové situace nejedná o úkon, jež by byl oznamován povinně uveřejňovaným dokumentem ve smyslu § 242 odst. 2 zákona. Ukončení zadávacího řízení uplynutím zadávací lhůty, proti kterému námitky směřovaly, není nadto vůbec úkonem zadavatele, ale jedná se o právní skutečnost, která nastane ex lege, nikoliv aktivním konáním na straně zadavatele ve formě úkonu, jenž by posléze oznámil uveřejněním dokumentu ve smyslu citovaného ustanovení. Za takové situace nelze aplikovat ustanovení § 242 odst. 2 zákona a speciální lhůta dle daného ustanovení se tak neužije, naopak se užije obecná lhůta dle § 242 odst. 1 zákona, tedy lhůta 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem.
84. Navrhovatel podal námitky dne 13. 9. 2023. Dle tvrzení navrhovatele v námitkách a návrhu se navrhovatel o uveřejnění písemné zprávy, a tedy o informacích v ní obsažených včetně tvrzení zadavatele, že zadávací řízení bylo ukončeno ve smyslu § 40 odst. 4 zákona uplynutím zadávací lhůty, dozvěděl dne 30. 8. 2023, kdy mu byl zadavatelem doručen přípis zadavatele, ve kterém zadavatel navrhovatele informoval o domnělém ukončení zadávacího řízení ve smyslu § 40 odst. 4 zákona a o uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele dne 29. 8. 2023.
85. Úřad v rámci ověření toho, kdy se navrhovatel skutečně seznámil s obsahem písemné zprávy zadavatele, požádal provozovatele E-ZAK o zodpovězení dotazů. Na dotaz, zda byla navrhovateli dne 29. 8. 2023 odeslána notifikace ohledně uveřejnění písemné zprávy, provozovatel E-ZAK Úřadu odpověděl, že písemná zpráva je veřejný dokument a na vložení takových dokumentů není v systému E-ZAK odesílána notifikace. Na dotaz, jestli je možné ověřit, zda se navrhovatel dne 29. 8. 2023 v době od 14:39 do 23:59 (tj. v době od uveřejnění písemné zprávy do konce dne) přihlásil do elektronického nástroje E-ZAK, provozovatel E-ZAK odpověděl, že se dne 29. 8. 2023 žádný uživatel navrhovatele do systému nepřihlásil. A nakonec na dotaz, zda je možné zpětně ověřit, kdy si navrhovatel stáhnul či otevřel písemnou zprávu zadavatele, provozovatel E-ZAK odpověděl, že takovou skutečnost nelze zpětně ověřit, neboť se jedná o veřejný dokument, jenž je dostupný všem i bez přihlášení. Úřad tak nemá na základě jemu dostupných podkladů za prokázané, že by se navrhovatel s obsahem písemné zprávy zadavatele seznámil již dne 29. 8. 2023, tedy v den, kdy byla písemná zpráva zadavatele uveřejněna na profilu zadavatele. Úřad tak, s ohledem na výše uvedené, musel učinit s ohledem na výše uvedené závěr, že se navrhovatel seznámil s obsahem písemné zprávy dne 30. 8. 2023, a seznámil se tak současně také se skutečností, že zadavatel považuje zadávací řízení za ukončené ve smyslu § 40 odst. 5 zákona.
86. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že navrhovatel námitky podal ve lhůtě 15 dnů dle § 242 odst. 1 zákona a Úřad tak neshledal důvod k zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona. Úřad dodává, že daný závěr, tedy že navrhovatel námitky podal včas, Úřad učinil též s přihlédnutím k tomu, že ustálená rozhodovací praxe je založena na principu, že
v případě hraničních situací je třeba vždy upřednostnit provedení řádného věcného přezkumu navrhovatelem namítaných skutečností před zastavením řízení z ryze formálních důvodů.
Právní posouzení
87. Úřad předně uvádí, že zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zahájeno dne 12. 12. 2017, tedy v době před nabytím účinností novely zákona. Postup zadavatele v rámci zadávacího řízení je tak nutné posuzovat ve znění zákona před novelou, neboť tento postup vychází z čl. II bodu 2. novely zákona.
88. Úřad konstatuje, že mezi účastníky správního řízení je primárně sporu o to, zda došlo k ukončení zadávacího řízení uplynutím zadávací lhůty dle § 40 odst. 4 zákona. Zatímco navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že zadávací řízení nemohlo být ukončeno dle § 40 odst. 4 zákona, neboť nebyly naplněny podmínky daného ustanovení, zadavatel zaujímá názor opačný, když tvrdí, že podmínky uvedené ve zmíněném ustanovení byly splněny a zadávací řízení bylo ex lege ukončeno. Navrhovatel se v této souvislosti vymezuje proti písemné zprávě a opomenutí zadavatele pokračovat v zadávacím řízení.
89. Úřad uvádí, že zadavatel je povinen při postupu dle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti, jak vyplývá z § 6 odst. 1 zákona.
90. Úřad k zásadě transparentnosti v obecné rovině uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. Je tedy zřejmé, že veškeré úkony zadavatele činěné během zadávacího řízení musejí být zpětně čitelné, kontrolovatelné, přezkoumatelné a činěné tak, aby nevznikaly pochybnosti v jejich výkladu a aby bylo nade vší pochybnost zřejmé, za jakým účelem a z jakých důvodů zadavatel činil jednotlivé kroky v rámci zadávacího řízení.
91. Úřad dodává, že z konstantní judikatury správních soudů (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2012 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 64/2013 ze dne 6. 11. 2013) vyplývá zásada, že je zcela na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby tedy bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele (ve zkoumaném případě písemnou zprávu zadavatele) za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný.
92. Z výše uvedeného tak Úřad dovozuje, že pro dodržení zásady transparentnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona musí být skutečnosti uváděné v povinně uveřejňovaných dokumentech na profilu zadavatele řádně, srozumitelně a určitě popsány tak, aby bylo možné daný dokument zpětně přezkoumat. Současně musejí být informace v těchto dokumentech uváděny v souladu se skutečným stavem zadávacího řízení, aby bylo nanejvýše jasné, v jaké fázi se zadávací řízení aktuálně nachází a jakým způsobem probíhá.
93. V šetřeném případě zadavatel dne 29. 8. 2023 uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, ze které vyplývá, že zadávací řízení bylo ukončeno uplynutím zadávací lhůty dle § 40 odst. 4 zákona. Zadavatel aplikaci daného ustanovení odůvodňuje tím, že rozhodl o výběru dodavatele, přičemž jeho postup byl dle závěrů Úřadu[1] stižen vadou, v důsledku čehož bylo rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení II. zrušeno. Dle zadavatele tak s ohledem na smysl a účel § 40 odst. 3 zákona a s přihlédnutím k rozhodovací praxi Úřadu nedošlo k zachování zadávací lhůty a zadávací řízení bylo ze zákona ukončeno ke dni uplynutí zadávací lhůty ve smyslu § 40 odst. 4 zákona.
94. K námitce navrhovatele, že zadávací řízení nemohlo být ukončeno uplynutím zadávací lhůty, neboť by nebylo v souladu s účelem zákona ukončení zadávacího řízení dle § 40 odst. 4 zákona v případě, že rozhodnutí o výběru dodavatele zrušil Úřad formou nápravného opatření, uvádí Úřad následující.
95. Zákon (v rozhodném znění, před novelou) výslovně neřeší otázku, zda dojde k ukončení zadávacího řízení uplynutím zadávací lhůty podle § 40 odst. 4 zákona v případě, že dojde ke zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a odeslaného oznámení o výběru dodavatele dle § 40 odst. 3. Z logiky věci tak není zákonem řešena ani otázka možného rozdílného postupu dle toho, zda ke zrušení došlo zadavatelem samotným, nebo bylo zrušeno v důsledku rozhodnutí Úřadu v rámci uložení nápravného opatření, který ho shledal nezákonným. V takovém případě nezbývá Úřadu než zkoumat smysl a účel daného ustanovení. Aplikace § 40 odst. 4 zákona je v prvé řadě reakcí na porušení povinnosti zadavatele odeslat oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě, načež dané ustanovení stanoví sankci za porušení jeho zákonné povinnosti ve formě ukončení zadávacího řízení. Je třeba podotknout, že ve většině případů je ex lege ukončení zadávacího řízení zpravidla nechtěnou situací z pohledu zadavatele, neboť primárním účelem zadávacího řízení je uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku. S přihlédnutím k dosavadní rozhodovací praxi Úřadu (např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0167/2023/VZ ze dne 28. 4. 2023) je dále třeba konstatovat, že cílem § 40 odst. 4 je zejména zamezit nepřiměřenému a neopodstatněnému protahování správního řízení zapříčiněného nečinností zadavatele, tedy, aby zadavatel bezdůvodně neprotahoval zadávací řízení a neodkládal výběr dodavatele.
96. Optikou výše uvedeného je tak třeba nahlížet na jednotlivá rozhodnutí (oznámení) o výběru dodavatele a jejich zrušení. Jinak řečeno, je podstatné odlišit, zda bylo dané rozhodnutí zrušeno Úřadem v rámci uložení nápravného opatření, či zda bylo zrušeno zadavatelem ať už v reakci na podané námitky, nebo z důvodu jiného. Důležitým faktorem je zkoumání smyslu, jež se za zrušením konkrétního rozhodnutí skrývá a zda není dané rozhodnutí zrušeno účelově pro aplikaci § 40 odst. 4 a zachování zadávací lhůty a prakticky tak vyhnutí se ukončení zadávacího řízení ex lege bez toho, aniž by byl vybrán dodavatel. V případě zrušení rozhodnutí (oznámení) ze strany Úřadu v rámci uložení nápravného opatření, tedy za situace, kdy zadavatel v řízení před Úřadem hájí své rozhodnutí o výběru dodavatele a usiluje o jeho výběr, tak nemůže dojít k ukončení zadávacího řízení dle § 40 odst. 4 zákona, neboť opačný postup by odporoval smyslu daného ustanovení, když by přímo sankcionoval zadavatele, jehož postup nesledoval nepřiměřené protahování zadávacího řízení. Zadavatel rozhodl o výběru dodavatele s cílem zadat veřejnou zakázku, byť bylo jeho rozhodnutí v rozporu se zákonem. Opačná situace nastane v případě, kdy po odeslání oznámení o výběru dodavatele zruší rozhodnutí (a oznámení) o výběru dodavatele sám zadavatel bez vnějšího zásahu. V takovém případě je třeba na oznámení o výběru dodavatele hledět, jako by nikdy odesláno nebylo, neboť v případě opačného postupu by se tak zadavatel pouze vyhýbal ukončení zadávacího řízení ex lege dle § 40 odst. 4 zákona.
97. V šetřeném případě zadavatel dne 28. 1. 2019 oznámil navrhovateli výběr dodavatele oznámením I., které následně zrušil rozhodnutím o zrušení oznámení o výběru dne 27. 2. 2019. Nezrušil však samotné rozhodnutí o výběru dodavatele, pouze oznámení I., a konstatoval, že bude vytvořeno nové oznámení o výběru dodavatele. Dne 27. 2. 2019 zadavatel vyhotovil oznámení II., jež doručil dne 28. 2. 2019 účastníkům zadávacího řízení. Rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení II. byla následně zrušena rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0106/2019/VZ ze dne 13. 5. 2019. Vzhledem k výše uvedenému je tedy zřejmé, že jelikož bylo rozhodnutí o výběru dodavatele spolu s oznámením II. zrušeno rozhodnutím Úřadu, a nikoliv z vůle zadavatele, nemohlo tak být aplikováno ustanovení § 40 odst. 4 zákona a zadávací řízení tak nebylo (a nemohlo být) ukončeno uplynutím zadávací lhůty. Zadavatelem chtěným výstupem zcela zjevně bylo zadání veřejné zakázky vybranému dodavateli, neboť samotné rozhodnutí o výběru zrušeno nebylo a zadavatel sám v rozhodnutí o zrušení oznámení o výběru konstatoval, že bude zpracováno nové oznámení o výběru dodavatele. V šetřeném případě tak nenastala zákonem nechtěná situace, a to neopodstatněné protahování zadávací řízení v důsledku nečinnosti zadavatele. Zadavatel v písemné zprávě dále tvrdí, že
„s přihlédnutím k přiléhavé rozhodovací praxi má proto zadavatel za to, že v daném případě nedošlo k zachování zadávací lhůty, a naopak bylo zadávací řízení ze zákona ukončeno ke dni uplynutí zadávací lhůty ve smyslu § 40 odst. 4 [zákona].“. Zadavatel na uvedenou rozhodovací praxi následně odkazoval v přípisu zadavatele. Zadavatel se opírá o rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0429/2021/VZ ze dne 4. 1. 2022 a o rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0006/2022/VZ. Dle zadavatele z uvedené rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že „pokud tedy ke zrušení rozhodnutí (a oznámení) o výběru dodavatele dojde z důvodu na straně zadavatele (např. z důvodu nezákonnosti původního oznámení), nelze již uplynutí zadávací lhůty „zhojit“ a zadávací řízení je ukončeno podle § 40 odst. 4 ZZVZ bez dalšího. V této souvislosti není dle názoru zadavatele rozhodné, jestli ke zrušení rozhodnutí, resp. oznámení, dochází v důsledku opodstatněných námitek „již“ u zadavatele, nebo na základě opodstatněného návrhu „až“ v řízení před ÚOHS.“. Úřad k právě řečenému konstatuje, že je v šetřeném případě stěžejní, že zadavatel svým vlastním přičiněním zrušil pouze oznámení I., a to s cílem doručit účastníkům řízení nové oznámení o výběru dodavatele (tj. oznámení II.), jež by se zakládalo na stejném rozhodnutí o výběru dodavatele, jako oznámení I., avšak oznámení II. bylo zrušeno až Úřadem.
98. Jinými slovy, jedním z podstatných faktorů v šetřeném případě je dle Úřadu skutečnost, že oznámení I. nebylo zadavatelem zrušeno účelově s cílem vyhnout se nepříznivému následku ve formě ukončení zadávacího řízení ex lege, ale bylo zrušeno se sledovaným záměrem vydat nové oznámení o výběru dodavatele (jak nakonec zadavatel učinil), jak vyplývá z rozhodnutí o zrušení oznámení o výběru. Není tedy spornou skutečností, že záměrem zadavatele bylo s vybraným zadavatelem uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Z uvedeného je tak patrné, že zadavatel v zadávací lhůtě oznámil rozhodnutí o výběru dodavatele (tj. oznámení II.) se záměrem, jež neodporoval smyslu § 40 odst. 4 zákona, když oznámení II., vč. rozhodnutí o výběru dodavatele, bylo zrušeno až posléze Úřadem v rámci nápravného opatření, a s ohledem na výše uvedené tak zadávací řízení nemohlo být ex lege ukončeno. Pokud by byl § 40 odst. 4 zákona vykládán tím způsobem, že by nedošlo k zachování zadávací lhůty i v případě, že by bylo rozhodnutí o výběru dodavatele zrušeno Úřadem a zadávací řízení by bylo po uplynutí zadávací lhůty ex lege ukončeno, jednalo by se o postup, který by zcela odporoval smyslu a účelu daného ustanovení.
99. Úřad je tak toho názoru, že za situace, kdy dojde ke zrušení oznámení o výběru dodavatele nezávisle na vůli zadavatele (např. neposkytnutím součinnosti dodavatele při uzavření smlouvy, či na základě rozhodnutí Úřadu), nelze mít za to, že zadávací řízení bylo ukončeno v návaznosti na § 40 odst. 4 zákona. Jiný výklad Úřad nepovažuje za naplňující smysl daného ustanovení, jehož cílem je evidentně přimět zadavatele, aby zadávací řízení nebylo zbytečně prodlužováno a vedlo ve stanovené (zadávací) lhůtě k rozhodnutí o výběru dodavatele, a tedy k posunu v úkonech jednoznačně směřujících k uzavření smlouvy.
100. Vzhledem k tomu, že oznámení o výběru II. nebylo zrušeno z důvodu stojícího na straně zadavatele (když cílem zadavatele bylo o výběru dodavatele rozhodnout a svoje rozhodnutí neučinil pouze účelově), je tak nutno dospět k závěru, že jej lze považovat za právně relevantní a řádně odeslané ve smyslu § 40 odst. 3 zákona, resp. odesláním tohoto oznámení o výběru zadavatel splnil povinnost stanovenou mu v § 40 odst. 3 zákona. Na základě výše uvedeného Úřad v projednávaném případě považuje oznámení o výběru dodavatele II. za relevantní a vyvolávající právní účinky ve smyslu § 40 odst. 3 zákona. Zadavatel tedy odeslal oznámení o výběru dodavatele dne 28. 2. 2019, tj. v zadávací lhůtě, neboť zadávací lhůta ke dni 28. 2. 2019 neuplynula,o čemž však není ani mezi účastníky správního řízení sporu.
101. Z uvedeného důvodu platí, že zadávací řízení stále běží.
102. Nad rámec výše uvedeného Úřad doplňuje, že novelou zákona došlo k novelizace mj. § 40 odst. 4 zákona, který nově zní následovně: „Neodešle-li zadavatel oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě, je zadávací řízení ukončeno uplynutím 3 měsíců od skončení zadávací lhůty. Pokud je rozhodnutí o výběru dodavatele odeslané v zadávací lhůtě následně zrušeno zadavatelem opatřením k nápravě podle § 49 odst. 1 nebo § 245 odst. 1, hledí se na něj pro účely věty první, jako by nebylo odesláno.“. V důvodové zprávě k novele zákona, jak ostatně navrhovatel v návrhu sám předesílá, je poté uvedeno, že „[p]okud tedy zadavatel učiní první oznámení o výběru dodavatele v zadávacím řízení před skončením zadávací lhůty a dojde k následnému vyloučení vybraného dodavatele nebo zrušení výběru dodavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, nemůže už dojít k ukončení zadávacího řízení podle § 40 odst. 4.“. Z uvedeného je zřejmé, že si zákonodárce byl vědom nedostatečnosti a mezerovitosti zákona ve znění před novelou zákona, a provedenou novelizací tak v těle textu § 40 zákona konkrétněji vymezil smysl a účel, který má dané ustanovení sledovat. Ačkoliv nelze s jistotou tvrdit, že ve znění před novelou zákona byl smysl a účel zákona zákonodárcem zamýšlený stejný, není dle Úřadu důvodu domnívat se, že by tomu tak nebylo, a to i s ohledem na v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí odkazovanou dosavadní rozhodovací praxi Úřadu.
103. V šetřeném případě zadavatel o ukončení zadávacího řízení ex lege ve smyslu § 40 odst. 4 zákona informoval v písemné zprávě zadavatele, již dne 29. 8. 2023 uveřejnil na svém profilu zadavatele v elektronickém nástroji E-ZAK. Vzhledem k výše uvedeným závěrům Úřadu, ze kterých vyplývá, že zadávací řízení nebylo ukončeno ve smyslu § 40 odst. 4 zákona, Úřad konstatuje, že informace obsažené v písemné zprávě zadavatele nereflektují skutečný stav zadávacího řízení. Takový postup zadavatele, kdy ve veřejném dokumentu uveřejněném na profilu zadavatele uvede informace, které nekorespondují se skutečným stavem zadávacího řízení, je postupem netransparentním, neboť může každého, kdo se rozhodne s informacemi na profilu zadavatele a obsahem písemné zprávy seznámit, uvést v omyl. Zadavatel se tak dopustil porušení zásady transparentnosti, jež je zakotvena v § 6 odst. 1 zákona, když v písemné zprávě zadavatele uvedl informace, jež nekorespondovaly se skutečným stavem a zadávací řízení se tak stalo nečitelným.
104. Navrhovatel se dále domáhal uložení zadavateli řádně pokračovat v zadávacím řízení. Úřad k tomu uvádí, že v případě ukládání nápravných opatření je vázán taxativním výčtem možných nápravných opatření v § 263 odst. 2 zákona. Dle dotčeného ustanovení zákona za situace, kdy zadavatel nedodrží pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky (nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona), přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. Dotčené ustanovení tak Úřadu neumožňuje uložit povinnost řádně pokračovat v zadávacím řízení.
105. Úřad dále konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající v uveřejnění informací v písemné zprávě zadavatele, jež nereflektují skutečný stav zadávacího řízení, v rozporu se zákonem měl za následek nepokračování v zadávacím řízení ze strany zadavatele a žádný z účastníků zadávacího řízení se tak bez součinnosti zadavatele nemohl stát vybraným dodavatelem.
106. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K argumentu neoprávněného rozšíření okruhu námitek
107. Zadavatel ve vyjádření k návrhu dále namítal, že navrhovatel v návrhu nepřípustně rozšířil okruh námitek. Úřad k namítanému tvrzení předně uvádí, že účelem podání námitek je, aby byl zadavatel vždy upozorněn již před podáním návrhu na všechna pochybení, která mu stěžovatel hodlá vytknout, a aby dostal prostor k tomu, je napravit. V následně podaném návrhu navrhovatel již nesmí uvádět nové skutečnosti, které mohly být uvedeny již v námitkách a nemůže okruh námitek v návrhu dále rozšiřovat. Není však vyloučeno, že navrhovatel v návrhu námitky obohatí o další související argumentaci. Podstatným však zůstává to, že věcné jádro každého návrhu však již musí být obsaženo v podaných námitkách. Uvedené vyplývá mj. z rozhodnutí předsedy Úřad sp. zn. ÚOHS-R0151/2021/VZ ze dne 23. 11. 2021, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0250/2021/VZ ze dne 1. 9. 2021. Úřad tak přistoupil k posouzení, zda navrhovatel neoprávněně rozšířil námitky v podaném návrhu.
108. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že námitky i návrh směřují proti obsahu písemné zprávy, Úřad se proto dále nezabýval komparací námitek a návrhu z pohledu uvedené námitky proti obsahu písemné zprávy. Dle zadavatele však v námitkách absentuje samostatný námitkový bod, který by směřoval proti opomenutí zadavatele řádně pokračovat v zadávacím řízení, a tuto námitku navrhovatel vznesl až v podaném návrhu. S tímto tvrzením navrhovatel nesouhlasí, když tvrdí, že námitky nepodával pouze proti obsahu písemné zprávy, ale také výslovně proti opomenutí zadavatele v zadávacím řízení. Úřad k tomu uvádí, že z textu námitek, a to konkrétně z bodu I. a z bodu V. vyplývá, že námitky míří také proti nepokračování zadavatele v zadávacím řízení, když navrhovatel v námitkách výslovně uvedl následující „Účastník tedy podává proti úkonu zadavatele spočívajícím v uveřejnění Zprávy s tvrzením o ukončení zadávacího řízení a proti opomenutí zadavatele řádně pokračovat v zadávacím řízení námitky (...).“. Úřad se následně zabýval komparací znění námitek a návrhu s ohledem na uvedenou namítanou skutečnost a konstatuje, že jak ze znění námitek, tak ze znění návrhu vyplývá, že navrhovatel brojí taktéž proti nepokračování zadavatele v zadávacím řízení, tedy jeho opomenutí. Navrhovatel v návrhu neuvedl žádné nové argumenty, ani svoji argumentaci podstatným způsobem nerozšířil. K námitce zadavatele, že navrhovatel měl možnost vyhradit se vůči obsahu přípisu zadavatele již v námitkách, Úřad uvádí, že tak navrhovatel učinil, když v námitkách argumentoval proti ukončení zadávacího řízení dle § 40 odst. 4 zákona, jež mu bylo sděleno v rámci přípisu zadavatele a navrhovatel na uvedený dokument výslovně odkazoval.
109. S ohledem na výše uvedené Úřad neshledal, že by navrhovatel neoprávněně rozšířil okruh námitek v podaném návrhu a neshledal tak důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. h).
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
110. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
111. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad dodává, že tento nezákonný postup zadavatele již ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po domnělém ukončení zadávacího řízení nemůže být žádný dodavatel vybrán k uzavření smlouvy) a současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.
112. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení písemné zprávy zadavatele, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu
113. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
114. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí).
115. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení písemné zprávy zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
116. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
117. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení písemné zprávy zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
118. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000653
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2
2. DXC Technology Czech Republic s.r.o., Pikrtova 1737/1a, Nusle, 140 00 Praha 4
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
