číslo jednací: 09888/2024/500
spisová značka: S0654/2023/VZ

• Instance: I.
• Věc: D6 Petrohrad - Lubenec, D6 Lubenec - obchvat, II. etapa
• Účastníci:
  1. Ředitelství silnic a dálnic s. p.
  2. Stavby mostů a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 21. 3. 2024

Spisová značka:  ÚOHS-S0654/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-09888/2024/500

Brno 5. 3. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 10. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – Stavby mostů a.s., IČO 27195147, se sídlem Vyskočilova 1566, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 4. 1. 2024 JUDr. Františkem Scholzem, advokátem, ev. č. ČAK 03586, Advokátní kancelář SCHOLZ & MALÝ s.r.o., IČO 24281867, se sídlem Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha, 

ve věci přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „D6 Petrohrad - Lubenec, D6 Lubenec - obchvat, II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 5. 2023 pod ev. č. Z2023-021253, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 5. 2023 pod ev. č. 2023/S 099-309198, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Stavby mostů a.s., IČO 27195147, se sídlem Vyskočilova 1566, 140 00 Praha 4 – ze dne 9. 10. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „D6 Petrohrad - Lubenec, D6 Lubenec - obchvat, II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 5. 2023 pod ev. č. Z2023-021253, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 5. 2023 pod ev. č. 2023/S 099-309198, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 19. 5. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „D6 Petrohrad - Lubenec, D6 Lubenec - obchvat, II. etapa“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 5. 2023 pod ev. č. Z2023-021253, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 5. 2023 pod ev. č. 2023/S 099-309198, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             V čl. 2.1. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmět veřejné zakázky vymezen jako »provedení stavebních prací dle této zadávací dokumentace a jejích příloh (dále jen „stavba“ nebo „dílo“)«. V oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 5. 2023 je pak jako předmět veřejné zakázky uvedena výstavba dálnice D6 v kategorii D25,5/120, konkrétně pak má jít o „čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci. Do stavby jsou dále zahrnuty související přeložky stávající silnice I/6 a silnic III/2243, III/2245 a III/2063, několik mostních objektů v místech křížení s vodotečemi, migračními koridory a biokoridory a v místě křížení s přeložkou stávající silnice I/6, protihlukové stěny a zemní valy pro ochranu obyvatel obcí před hlukem z dopravy (…)“. 

3.             Podle čl. 2.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 4 931 243 881,00 Kč bez DPH.

4.             V čl. 13 „Lhůta pro podání nabídek“ zadávací dokumentace je konec lhůty pro podání nabídek stanoven do dne 24. 07. 2023 do 09:00. Z veřejně dostupných informací uveřejněných na profilu zadavatele[1] pak vyplývá, že zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek až do dne 5. 3. 2024 do 9:00.  

5.             Dne 14. 9. 2023 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – Stavby mostů a.s., IČO 27195147, se sídlem Vyskočilova 1566, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 4. 1. 2024 JUDr. Františkem Scholzem, advokátem, ev. č. ČAK 03586, Advokátní kancelář SCHOLZ & MALÝ s.r.o., IČO 24281867, se sídlem Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 13. 9. 2023 proti zadávací dokumentaci (dále jen „námitky“).

6.             Zadavatel svým rozhodnutím signovaným dne 29. 9. 2023, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 9. 10. 2023 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
(dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Podaným návrhem se navrhovatel domáhá přezkoumání zadávacích podmínek na veřejnou zakázku, konkrétně pak požadavků dle kapitoly 23 „Mostní závěry“ Zvláštních technických kvalitativních podmínek stavby, které tvoří část II. přílohy č. 5 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „ZTKP“), a dále technických specifikací a poznámek ke stavebním objektům SO 201, 202, 204, 205 a 206, jejichž stanovením zadavatel dle názoru navrhovatele porušil zásady zadávacího řízení dle § 6 zákona, zejména pak zásadu transparentnosti a zákazu diskriminace. Navrhovatel má dále za to, že se zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal s jednotlivými námitkami navrhovatele.

9.             Navrhovatel předně uvádí, že zadavatel v ZTKP stanovil nepřiměřené požadavky na mostní závěry, které dle něj ve výsledku směřují k omezení volby druhu mostního závěru na jeden konkrétní druh vyráběný jediným výrobcem. Navrhovatel má přitom za to, že jím napadené články ZTKP jsou příliš omezující a bezdůvodně diskriminující, přičemž že jejich důsledkem je omezení volné hospodářské soutěže tím, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou nepřípustnou měrou omezeni v možnosti účastnit se zadávacího řízení, když jsou dle jeho názoru nuceni obrátit se na pouze na jednoho konkrétního výrobce mostních závěrů. Navrhovatel přitom konkrétně uvádí, že požadavek na způsob připevnění těsnícího profilu je neopodstatněný, a navíc v případě mostního závěru druhu 8 (lamelový) zcela technicky neproveditelný. Navrhovatel přitom rozporuje způsob, kterým se s uvedeným tvrzením vypořádal v rozhodnutí o námitkách zadavatel, přičemž upozorňuje na to, že text ZTKP v uvedené souvislosti hovoří o demontáži celého těsnícího profilu, a tedy že požadavek zadavatele směřuje k tomu, aby byl těsnící profil demontovatelný u všech mostních závěrů z podhledu, a nikoliv pouze o demontáži prvků pro snížení hlučnosti, jak v rozhodnutí o námitkách uvedl zadavatel. Navrhovatel dále uvádí, že výklad zadavatele, dle kterého se požadavek na těsnící profil nevztahuje na mostní závěry druhu 6 z důvodu, že se „nejedná o těsnící profil, ale odvodňovací pás“, z textu ZTKP nevyplývá. Výklad zadavatele je tak dle navrhovatele v přímém rozporu se zněním ZTKP a odporuje jeho smyslu, přičemž zadavatel tak činí ZTKP neurčitými a nesrozumitelnými, čímž zároveň porušuje zásadu transparentnosti. Navrhovatel dále označuje podmínku stanovenou ZTKP, dle které „[p]ovrchové mostní závěry na vnějších a vnitřních římsách musí být vždy ukončeny na líci říms tak, že závěr pokračuje stejnou konstrukční úpravou (jako ve vozovce) po svislé ploše vnější a vnitřní římsy až na dolní okraj horní římsy“ za bezdůvodně diskriminující, neboť dle jeho názoru nemá toto specifické řešení žádný vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení, přičemž uvedenou podmínku dle něj splňuje pouze druh 8 mostního závěru (lamelový). K odůvodnění zadavatele obsaženému v rozhodnutí o námitkách, dle kterého uvedenou podmínku splňuje rovněž druh mostního závěru 4, pak navrhovatel doplňuje, že tento druh je možné použít pouze u krátkých mostů s minimálním dilatačním pohybem, pročež jeho užití v rámci veřejné zakázky není možné. Dle názoru navrhovatele tak zadavatel „na oko“ umožňuje užití jiného konstrukčního řešení, nicméně podmiňuje jej udělením souhlasu, který dle názoru navrhovatele ve skutečnosti nelze získat.

10.         Navrhovatel následně zpochybňuje podmínky stanovené ZTKP na rovnoměrné rozevření lamel. Navrhovatel přitom považuje požadavek na rovnoměrné rozevření mezer za nesplnitelný, resp. splnitelný pouze pro jediný výrobek jediného výrobce, přičemž dle jeho názoru nemá rovnoměrné rozevření mezer technické opodstatnění pro bezpečné fungování mostního závěru. Dle navrhovatele pak současně platí, že prvky tohoto systému jsou vždy namáhány torzním momentem, a to z důvodu, že prvky řízení jsou vždy pod lamelami, nikoliv v ose lamel, čímž v mostním závěru vznikají kroutící momenty. Výklad zadavatele uvedený v rozhodnutí o námitkách, že zadavatel uvedený požadavek vykládá ve smyslu, že „samotný prvek“ nesmí být namáhán kroutícím momentem, jelikož poté dochází k deformaci ostatních částí mostního závěru, pak navrhovatel opět považuje za rozporný s logickým smyslem textu ZTKP. Uvedeným postupem tak dle navrhovatele zadavatel opětovně způsobuje neurčitost a nesrozumitelnost ZTKP, čímž porušuje zásadu transparentnosti. Navrhovatel dále uvádí, že tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, dle kterého je požadavek rovnoměrného rozevření mezer posuzován autorizovanou osobou při určování životnosti mostního závěru, není pravdivé. Navrhovatel k tomuto uvádí, že certifikace mostních závěrů je prováděna v souladu s Technickým návodem 09.04.01, resp. v souladu s EAD (European Assessment Documents), přičemž součástí tohoto návodu není požadavek rovnoměrného rozevření mezer.  Dle navrhovatele jsou přitom rovněž certifikovány mostní závěry s požadovanou životností, u nichž dochází k nerovnoměrnému rozevření mezer. Dle navrhovatele tak není pravdou, že by zadávací podmínky na veřejnou zakázku připouštěly všechny mostní závěry řádně posouzené autorizovanou osobou s životností kategorie 4 – 50 let. K tvrzení zadavatele, dle kterého relevantní výrobci působící na trhu uvádějí, že jsou schopni splnit požadavek na rovnoměrné rozevření spáry, navrhovatel dodává, že s ohledem na skutečnost, že je řešení uvedené pod první odrážkou příslušné podmínky technicky neproveditelné, zbývá dodavatelům jen možnost užití řešení uvedené pod druhou odrážkou, tzn. řešení v podobě systému nenuceného geometrického tvaru. Navrhovateli je přitom znám jediný výrobce, konkrétně pak společnost MAURER[2], který uvedený požadavek splňuje, což navrhovatel považuje za nepřípustný nepřímý odkaz na konkrétní výrobek jediného výrobce provedený v rozporu s § 89 odst. 5 písm. a) a b) zákona, přičemž se tímto zadavatel dopustil rovněž skryté diskriminace vůči dodavatelům.   

11.         Navrhovatel se dále vymezuje proti nemožnosti užití vybraných druhů mostních závěrů na vybraných stavebních objektech. Navrhovatel odkazuje na dílčí technické specifikace a poznámky ke stavebním objektům SO 201, 202, 204, 205 a 206 uvedené v projektové dokumentaci, na základě kterých je k uvedeným stavebním objektům navržen k použití druh 8 mostního závěru (lamelový). Navrhovatel přitom poukazuje na formulace uvedené v čl. 23.1.1. ZTKP, dle kterých se nepřipouští k užití mostní závěry druh 5 (kobercový mostní závěr) a druh 7 (podporovaný mostní závěr), přičemž druh 2 (podpovrchový mostní závěr) a druh 3 (elastický mostní závěr) jsou přípustné k použití pouze s písemným souhlasem zadavatele. Navrhovatel dále poukazuje na to, že uvedený článek ZTKP upravuje podmínku, dle které mají být použité mostní závěry vodotěsné až po spodní okraje říms, přičemž druh 6 mostního závěru (hřebenový mostní závěr) musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházelo k zatékání do konstrukce. Navrhovatel dochází k závěru, že technické specifikace a poznámky k vybraným mostům na jedné straně a ZTKP na druhé straně jsou ve vzájemném nesouladu. Uvedené požadavky jsou přitom dle navrhovatele rovněž diskriminační, neboť omezují výběr možného mostního závěru pouze na druh 8 s rovnoměrným otevíráním mezer, který dle navrhovatele vyrábí pouze společnost MAURER.

12.         K tabulce F.1 „Vhodnost použití druhů“ (dále jen „tabulka F1“), která tvoří přílohu F dokumentu TP 86 Mostní závěry z roku 2009 (dále jen „TP 86:2009“), na kterou zadavatel odkazuje v rozhodnutí o námitkách, pak navrhovatel uvádí, že tato má pouze doporučující charakter, přičemž určuje pouze vhodnost, nikoliv výlučnou možnost použití konkrétního druhu mostního závěru v závislosti na typu komunikace a jejího dopravního zatížení. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, dle kterého zadavatel vychází z uvedené tabulky z důvodu péče řádného hospodáře z důvodu eliminace škod. Navrhovatel má zato, že uvedená tabulka je již překonaná, přičemž uvádí příklady veřejných zakázek, které spadají do časové platnosti dokumentu TP 86:2009 a u kterých byly použity hřebenové mostní závěry, které přitom s uvedenou tabulkou nejsou v souladu. Navrhovatel dále zpochybňuje bod 67 odůvodnění rozhodnutí o námitkách, ve kterém zadavatel odmítá, že by výše uvedené technické poznámky k vybraným mostům a ZTKP byly v nesouladu, přičemž se odvolává na respektování autorských práv projektanta pro dané mosty. Navrhovatel přitom zdůrazňuje, že je to zadavatel, kdo je odpovědný za soulad zadávací dokumentace, přičemž respektováním autorských práv projektanta nemůže omlouvat svůj postup v rozporu se zákonem.          

13.         Navrhovatel dále brojí proti způsobu, kterým zadávací podmínky stanovují oprávnění zadavatele schvalovat užití vybraných druhů mostních závěrů. Navrhovatel cituje vybrané pasáže článku 23.1.1. ZTKP, na jejichž základě má být zadavatel oprávněn schvalovat v konkrétních případech užití dodavateli navržených druhů mostních závěrů. Uvedená ustanovení jsou přitom dle navrhovatele netransparentní a potenciálně diskriminační, když mohou sloužit k odmítání užití jakéhokoliv druhu mostního závěru kromě mostního závěru druhu 8 ve specifickém technickém řešení dle ZTKP, přičemž jejich důsledkem dle navrhovatele bude předkládání neporovnatelných nabídek na veřejnou zakázku. Navrhovatel dodává, že s ohledem na to, že splnit stanovené technické požadavky zadavatele může jen jeden druh mostního závěru od jednoho výrobce (jak navrhovatel uvedl výše), je jisté, že všechny ostatní druhy mostních závěrů nemohou uspět, a budou tak zadavatelem odmítnuty. Možnost navrhnout zadavateli ke schválení jiný druh mostních závěrů se tak navrhovateli jeví jako účelová zástěrka diskriminační povahy technických podmínek veřejné zakázky. Navrhovatel shrnuje, že ZTKP nesplňuje požadavky kladené zákonem na transparentnost a jednoznačnost zadávací dokumentace (přičemž odkazuje na odůvodnění rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-36235/2020/500/JBě ze dne 12. 11. 2020 vydaného ve správním řízení vedeném pod sp.zn. S 316,375/2020 a na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 9 Afs 30/2010 ze dne 16. 11. 2010). Důsledkem výše uvedeného dle navrhovatele bude, že dodavatelé nepodají nabídky pro srovnatelná plnění, neboť každý z nich bude kalkulovat s jiným rizikem a podmínkami ke zhotovení díla, a nabídky tak budou vzájemně neporovnatelné.       

14.         Navrhovatel shrnuje výše uvedené tak, že podmínky ZTKP jsou cíleně směřovány k využití jediného typu výrobku, a to mostního závěru druh 8 (lamelový). Dle navrhovatele je dále zřejmé, že podmínka rovnoměrného rozevření mezer je stanovena tak, že ji splňuje výhradně jediný výrobce, a to společnost MAURER. Navrhovatel dále konstatuje, že zadavatel nikterak nedoložil sdělení uvedená v bodech 57 a 68 rozhodnutí o námitkách, ve kterých zadavatel sděluje, že mostní závěr druh 6 považuje za nevhodné řešení z důvodu údajného zvýšení nákladů na údržbu, provozní náklady a bezpečnost. Uvedená tvrzení zadavatele jsou tak dle názoru navrhovatele nepřezkoumatelná, neboť je nelze bez dalšího ze strany navrhovatele dále ověřit. Navrhovatel přitom dokládá potvrzení výrobce hřebenového mostního závěru, dle kterého lze s dodržením technických úprav provádět výměnu odvodňovacího pásu hřebenového závěru rovněž z podhledu, pročež dle navrhovatele není důvod užití tohoto druhu mostního závěru jakkoliv omezovat. Navrhovatel k tomu dále dodává, že uvedený mostní závěr je pak zcela běžně používán v zahraničí na dálnicích a obdobně vytížených silnicích a pozastavuje se nad tím, proč by jeho použití v České republice mělo být neekonomické, resp. nákladné na údržbu. Navrhovatel má tak zato, že jeho námitky byly zadavatelem vypořádány nedostatečně. 

15.         Závěrem návrhu navrhovatel uvádí, že nezákonným postupem zadavatele dochází k omezení volné hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace, rovného zacházení a transparentnosti a k zabránění či k omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, čímž jsou porušovány základní principy zákona. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření dle ust. § 263 odst. 3 zákona spočívající ve zrušení zadávacího řízení pro rozpor zadávacích podmínek se zákonem, případně, pokud dojde k závěru, že odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodu pro odmítnutí námitek, aby uložil zadavateli nápravné opatření dle ust. § 263 odst. 5 zákona spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16.         Úřad obdržel návrh dne 9. 10. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení
s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

17.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o      zadavatel,

o      navrhovatel.

18.         Přípisem ze dne 10. 10. 2023 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Vyjádření zadavatele k návrhu obdržel Úřad dne 19. 10. 2023.

Vyjádření zadavatele k návrhu

19.         Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu signovaném dne 19. 10. 2023 předně odkázal na své rozhodnutí o námitkách, přičemž uvedl, že nepovažuje za účelné opakovat argumenty, pro které přistoupil k odmítnutí námitek navrhovatele. K tvrzení navrhovatele, dle kterého se zadavatel nedostatečně a nesprávně vypořádal s jednotlivými námitkami navrhovatele, resp. že rozhodnutí o námitkách není dostatečně odůvodněné, popř. že je nesrozumitelné a nepřezkoumatelné, pak zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí následující. Zadavatel předně upozorňuje na to, že s ohledem na rozsah námitek strukturoval rozhodnutí o námitkách tak, že důsledně uváděl čísla jednotlivých odstavců námitek, ke kterým příslušné vyjádření směřuje. Dle zadavatele tak lze snadno ověřit, že se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Zadavatel přitom upozorňuje na to, že ani sám navrhovatel v návrhu neuvedl, které konkrétní části rozhodnutí o námitkách mají být dle jeho názoru nesrozumitelné. Rovněž pak zadavateli není jasné, která část rozhodnutí o námitkách má být dle navrhovatele nepřezkoumatelná, nicméně z kontextu návrhu zadavatel dovozuje, že tvrzená nepřezkoumatelnost má zřejmě směřovat k situaci předvídané v čl. 23.1.1. ZTKP, přičemž doplňuje, že řešený písemný souhlas zadavatele (resp. objednatele) nelze chápat jako něco, co umožní zadavateli fakticky činit nepřezkoumatelná, netransparentní a diskriminační rozhodnutí. Předmětný písemný souhlas je přitom dle zadavatele vyžadován z důvodu možnosti ověření souladu realizovaného konstrukčního řešení s technickou specifikací, přičemž je vydáván na základě objektivně zjistitelného technického stavu v souladu s TP 86:2009.

20.         V souvislosti s navrhovatelem tvrzenou diskriminační povahou zadávacích podmínek pak zadavatel zásadně odmítá tvrzení, že technické podmínky stanovené v ZTKP popisují výrobek jediného výrobce, resp. výrobce MAURER. Technické podmínky jsou dle zadavatele vymezeny důsledně parametricky, přičemž na žádné z požadovaných technických řešení se nevztahuje patentová ochrana. Okruh potenciálních dodavatelů tak dle zadavatele není jakkoliv omezen. Dle zadavatele pak není pravdou, že by společnost MAURER jako jediná splňovala předmětné technické podmínky. Dle zadavatele předmětné podmínky splňují rovněž výrobci SVP mosty, s.r.o., IČO 24212415, se sídlem U Rakovky 436/31, 148 00 Praha 4 (dále jen „SVP mosty“), M A K O S a.s, IČO 25825071, se sídlem Sirotčí 1170/7, 703 00 Ostrava (dále jen „MAKOS“), MAGEBA Gesellschaft m.b.H. - odštěpný závod, IČO 09693416, se sídlem Novoměstská 2170/1c, 621 00 Brno (dále jen „MAGEBA“), a FREYSSINET CS, a.s., IČO 61673048, se sídlem Královická 267, 250 61 Zápy (dále jen „FREYSSINET CS“). V případě výrobce MAGEBA zadavatel nicméně uvádí, že jeho výrobek sice splňuje zvláštní technické podmínky, nebyl však u něj dokončen proces certifikace. U výrobce FREYSSINET CS je pak dle zadavatele aktuální situace taková, že zadavatel po zaznamenané destrukci některých částí výrobku tohoto výrobce vyzval k technickým úpravám, které by zajistily bezpečnost a funkčnost výrobku, přičemž jejich provedení dosud nebylo výrobcem doloženo. S ohledem na to zadavatel zakázal instalaci předmětného výrobku.

21.         Zadavatel dále obecně sděluje, že při stanovení technické specifikace vycházel ze svých provozních potřeb, přičemž poukazuje na to, že navrhovatelem prosazované technické řešení (tedy použití mostního závěru druhu 6; pozn. Úřadu) je sice ve srovnání s požadavkem zadavatele levnější ve fázi dodávky, v budoucnu však bude představovat zvýšené náklady na provoz, kontrolu a údržbu. Základní rozdíl mezi druhem mostního závěru 6 a 8 (resp. druhem 4) přitom spočívá dle zadavatele v tom, že kotvená hřebenová deska je ukotvena pomocí šroubových spojů, kdy v minulosti docházelo k samovolnému uvolnění těchto desek, a zadavatel tak musí provádět vícekrát ročně kontrolu a údržbu šroubových spojů. K referencím uváděným navrhovatelem pak zadavatel konstatuje, že předmětné výrobky byly osazeny experimentálně, přičemž jejich vyhodnocení proběhne až za 5 let od jejich instalace. Zadavatel dále dodává, že požadavek na rovnoměrné rozevření lamel plně vychází z požadavku kapitoly 10.2.4 „Odchylka šířky dilatační spáry (Výroba, montáž a za provozu)“ dokumentu TP 86:2009, kde je přitom předmětný požadavek dokonce přísnější, než jak je stanoven v ZTKP. Dále zadavatel uvádí, že tzv. systém nenuceného geometrického tvaru byl poprvé instalován při stavbě Barrandovského mostu v roce 1986, pročež nesouhlasí s tím, že by uvedený systém vycházel z užitného vzoru společnosti MAURER. Dle zadavatele přitom ochranná doba odkazovaného užitného vzoru již uplynula. Zadavatel shrnuje výše uvedené tak, že při tvorbě zadávacích podmínek rozhodně nechtěl diskriminovat žádného dodavatele nebo bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž, a je přesvědčen, že taková situace ani nenastala.

Rozhodnutí o námitkách

22.         S ohledem na to, že zadavatel ve vyjádření k návrhu přímo odkázal na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele, uvádí Úřad následně rovněž obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách předně uvedl, že předmětná technická specifikace plně respektuje platné technické a normativní předpisy, přičemž pouze doplňuje specifikace, které vycházejí ze zkušeností zadavatele s provozem jednotlivých typů výrobků. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením, že by technická specifikace upřednostňovala jednoho jediného výrobce, přičemž dodává, že mostní závěr druh 8 má v současné době na českém trhu certifikováno více výrobců. Požadavek na způsob připevnění technického profilu je dle zadavatele specifikován v souladu s požadavkem těsnosti dle TP 86:2009, přičemž zadavatel při jeho vymezení vycházel ze zkušeností s provozem a nároky na následnou údržbu. Zadavatel dále zdůrazňuje, že uvedený požadavek je vymezen důsledně parametricky a může jej splnit více dodavatelů. Naopak řešení prosazované stěžovatelem, resp. navrhovatelem (tedy použití mostního závěru druhu 6; pozn. Úřadu) nesplňuje dle zadavatele požadavky na vodotěsnost dle TP 86:2009. Uvedenou technickou podmínku tak zadavatel nepovažuje za nepřiměřenou, přičemž dodává, že požadavek na provádění prací z podhledu mostního závěru je stanoven z důvodu bezpečnosti provádění kontrol a revizí. Zadavatel dále uvádí, že nerozumí tvrzení navrhovatele, dle kterého není výměna těsnícího profilu z podhledu mostního závěru fakticky možná, pokud není umožněn přístup pod mostní závěr, přičemž že zcela technicky neproveditelná je předmětná podmínka u mostního závěru druhu 8. Zadavatel k tomuto uvádí, že výměna těsnícího profilu u druhů 4 a 8 mostního závěru probíhá z pojížděné části mostního závěru. Zadavatel přitom pouze upřesnil požadavek na demontáž prvků pro snížení hlučnosti, kdy daný šroubový spoj je jakýmkoliv montážním zásahem ovlivněn a oslaben. U druhu 6 mostního závěru se pak dle zadavatele nejedná o těsnící profil, ale odvodňovací pás, pročež v tomto případě již skutečně musí proběhnout výměna z podhledu, při které je nutná celková demontáž mostního závěru. Uvedený postup pak dle zadavatele zvyšuje finanční náročnost a snižuje bezpečnost prováděných prací, resp. omezuje dopravu během výměny.

23.         Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách odmítl tvrzení navrhovatele, že by podmínka na ukončení povrchových mostních závěrů na vnějších a vnitřních římsách na líci říms neměla vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že požadavek na systémy zajišťující rovnoměrné rozevření lamel je obsažen rovněž v novém znění TP86:2009, kde byl dokonce zpřísněn na 8 mm. Zadavatel přitom uvádí, že dle jeho názoru je hodnota 10 mm dostatečná. Uvedený požadavek má pak dle názoru zadavatele zásadní vliv na celkovou životnost mostního závěru, a to z důvodu rovnoměrné distribuce zatěžovacích sil. Zadavatel dále k tvrzení uvedenému v námitkách uvádí, že navrhovatel patrně nepochopil požadavek na eliminaci torzních momentů, kdy samotný prvek nesmí být namáhán kroutícím momentem, a to z důvodu, aby nedocházelo k deformaci ostatních částí mostního závěru, např. lamel.

24.         Zadavatel rovněž uvedl, že relevantní výrobci působící na trhu údajně uvedli, že jsou schopni splnit požadavek na rovnoměrné rozevření spáry. Zadavateli přitom není známo, že by navržený způsob nenuceného geometrického tvaru podléhal jakémukoliv patentovému omezení. Ostatně navržený způsob nenuceného geometrického tvaru je dle zadavatele pouze příkladem, přičemž připuštěny jsou rovněž jiné systémy za podmínky splnění požadavku na rovnoměrné rozevření spáry. Zadavateli není znám důvod, proč by nemohl žádat kvalitativně vyšší, ověřené způsoby provedení, které výrazně zvyšují bezpečnost a kvalitu a rovněž razantně snižují náklady na údržbu. V této souvislosti zadavatel zmiňuje, že navrhovatel zcela opomíjí otázku životního cyklu mostní konstrukce, kde dle zadavatele samotná cena výstavby tvoří cca jen 20 % celkových nákladů.

25.         K tvrzené nemožnosti užití vybraných druhů mostních závěrů na vybraných stavebních objektech pak zadavatel uvedl, že při stanovení předmětných podmínek vycházel z tabulky F.1, dle které je druh 5 mostního závěru zakázán od roku 2009 a druh 3 mostního závěru vede k enormním škodám. K tomu zadavatel připomíná, že je povinen se řídit jako řádný hospodář doporučeními, které eliminují škody. Zadavatel dále odmítá tvrzený nesoulad mezi technickou specifikací, poznámkami k vybraným mostům a ZTKP, přičemž uvádí, že plně respektuje autorská práva projektanta pro jednotlivé mosty a vzhledem k tomu, že jím uvedené návrhy respektují vzhledem k velikosti dilatačního prostoru požadavky dokumentu TP 86:2009, nebude tyto návrhy zpochybňovat. Ve vztahu k otázce oprávnění zadavatele schvalovat užití vybraných druhů mostních závěrů zadavatel shrnuje, že jakékoliv jiné řešení než vycházející z TP 86:2009 musí být odsouhlaseno zadavatelem během výstavby, přičemž uvedený postup plně vychází z obchodních podmínek, přičemž je shodný pro všechny výrobky napříč stavební produkcí. V případě odchylek od stanoveného řešení v technické specifikaci a technickém předpisu pak taková změna podléhá schválení zadavatele, který zároveň posuzuje vliv na zadání stavby a ovlivnění zadávacího řízení. Přitom zadavatel dodává, že pokud požadovaný výrobek splní všechny požadavky všech příslušných technických předpisů a zadávací dokumentace, nemá zadavatel oprávnění bezdůvodně takový výrobek zamítnout. Schvalovací proces je přitom závazný pro všechny dodavatele bez rozdílu. Argumentaci navrhovatele týkající se odlišné kalkulace rizika u různých dodavatelů považuje zadavatel za účelovou, přičemž dodává, že všichni dodavatelé podávají nabídky na základě totožné technické specifikace. Odkazovanému rozhodnutí Úřadu pak dle přesvědčení zadavatele zadávací podmínky plně odpovídají. Zadavatel shrnul výše uvedené tak, že zvolená technická řešení jsou vymezena parametricky jako technologický standard. Na základě toho je dle zadavatele zřejmé, že nedochází ani k porušení zásady zákazu diskriminace, ani zásady přiměřenosti. Zadavatel dále uvedl, že při stanovení zadávacích podmínek zohlednil potřebu naplnění principů 3E a že rovněž dodržel zadávací zásady uvedené v § 6 zákona i ustálenou rozhodovací praxi Úřadu, na kterou navrhovatel poukazuje.                 

Další průběh správního řízení

26.         Usnesením ze dne 20. 10. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

27.         Usnesením ze dne 10. 11. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to k objasnění, které druhy mostních závěrů vymezených v dokumentu „TP 86:2009“ jsou na základě zadávacích podmínek veřejné zakázky připuštěny k užití, a označení konkrétních pasáží zadávacích podmínek, ze kterých tato skutečnost vyplývá, dále ke konkretizaci, ve kterých ustanoveních obchodních podmínek veřejné zakázky je upraven proces schvalování a kontroly, a vysvětlení, čeho konkrétně se ve vztahu k mostním závěrům proces schvalování a kontroly týká, a v této souvislosti rovněž k objasnění, zda se proces schvalování a kontroly aplikuje ke všem umožněným druhům mostních závěrů totožně, popř. zdali některé druhy mostních závěrů podléhají z hlediska schvalování zadavatele zvláštnímu režimu (a z jakého důvodu, příp. z čeho tato skutečnost vyplývá).

28.         Dne 22. 11. 2023 doručil zadavatel sdělení k usnesení Úřadu ze dne 10. 11. 2023. Zadavatel uvedl, že zadávací podmínky na veřejnou zakázku připouští k použití mostní závěry typu 8 (lamelový) a typu 4 (mostní závěr s jednoduchým těsnění spáry). Uvedené je dle zadavatele definováno v příloze č. 9 zadávací dokumentace, kterou tvoří projektová dokumentace stupně VD-ZDS, konkrétně pak v technických zprávách jednotlivých stavebních objektů řady 200, kde je přímo uveden buďto lamelový, nebo vícelamelový mostní závěr (resp. typ 8 mostního závěru) nebo povrchový dilatační závěr s upřesněním, že mostní závěry jsou na obou stranách mostu protažené na celou výšku svislé plochy říms a pryžové profily se vyvedou min. 200 mm pod konec ocelového profilu, což dle zadavatele splňuje typ 4 mostního závěru. Dle zadavatele uvedené navrhl projektant, který je za návrh konstrukce mostu odpovědný po technické stránce a který při tom vycházel konkrétně z podmínek uvedených v TP 86, včetně tabulky F.1. K tomuto zadavatel doplnil, že v příloze č. 4 zadávací dokumentace je dále upřesněno, že typ mostního závěru 2 a 3 je přípustné použít pouze s písemným souhlasem zadavatele. Uvedené pravidlo se pak dle zadavatele použije v případě, kdy by zhotovitel v rámci realizace stavby požádal o změnu technického řešení navrženého v projektové dokumentaci (což smluvní podmínky za splnění jasně definovaných podmínek umožňují) a chtěl použít mostní závěry typu 2 nebo 3 (pokud by to bylo technicky možné), např. jako návrh na zlepšení dle pod-čl. 13.2 Smluvních podmínek. Pak by v rámci posuzování této změny byl nutný souhlas zadavatele. Nicméně zadávací dokumentace dle zadavatele jednoznačně stanovuje požadované typy mostních závěrů, a to typy 4 a 8.

29.         Usnesením ze dne 1. 12. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to k objasnění, zda a popř. za jakých podmínek je na základě zadávacích podmínek připuštěn k užití rovněž druh 6 mostního závěru (hřebenový mostní závěr), dále zda je u stavebních objektů SO 201, SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206 připuštěn k užití druh 4 mostního závěru (mostní závěr s jednoduchým těsněním spáry), a pokud není, tak z jakého důvodu, a rovněž jak se liší proces schvalování a kontroly zakotvený v podčlánku 7.2 Smluvních podmínek v případě, kdy zhotovitel díla předloží u stavebních objektů SO 201, SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206 ke schválení druh 8 mostního závěru (lamelový mostní závěr), od případu, kdy zhotovitel díla předloží ke schválení u uvedených stavebních objektů druh 2 (podpovrchový mostní závěr) nebo druh 3 (elastický mostní závěr), příp. jiný další přípustný druh mostního závěru.

30.         Rozhodnutím ze dne 4. 12. 2023 Úřad nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0654/2023/VZ. 

31.         Dne 12. 12. 2023 doručil zadavatel sdělení k usnesení Úřadu ze dne 1. 12. 2023. Zadavatel uvedl, že zadávací dokumentace definuje požadavky na stavbu, a tedy i druhy mostních závěrů primárně v příloze č. 9, kterou tvoří projektová dokumentace. Zde jsou v technických zprávách jednotlivých stavebních objektů řady 200 definovány mostní závěry, které mají být použity, a to zejména s ohledem na požadovaný rozsah dilatačních pohybů mostu (rozevření dilatační spáry). Dle zadavatele přitom lze konstatovat, že pro dilatační spáry větší než 70 mm je navržen lamelový nebo vícelamelový mostní závěr (tedy druh 8 mostního závěru) a pro dilatační spáry menší než 70 mm navrhl projektant povrchový dilatační závěr s upřesněním, že mostní závěry jsou na obou stranách mostu protažené na celou výšku svislé plochy říms a pryžové profily se vyvedou min. 200 mm pod konec ocelového profilu, což splňuje mostní závěr druh 4. Zadavatel k tomuto doplnil, že druh 6 mostního závěru uvedenou podmínku s ohledem na své konstrukční provedení nesplňuje. Doplnění kvalitativních požadavků na realizaci stavby a na použité výrobky je pak dále uvedeno v příloze č. 4 zadávací dokumentace – Technické specifikaci, a to formou odkazu na jednotlivé kapitoly dokumentu „Technické kvalitativní podmínek staveb pozemních komunikací“, jehož autorem je Ministerstvo dopravy České republiky (dále jen „TKP“), a dále formou ZTKP. ZTKP doplňují, upravují a upřesňují požadavky TKP. TKP i ZTKP přitom dle zadavatele obsahují požadavky na velké množství technologií, materiálů a výrobků, a to i těch, které pro danou stavbu nejsou relevantní. TKP takto např. obsahuje požadavky na protihlukové stěny z různých materiálů (beton, ocel, lehké kovy, dřevo, cihly apod.), přičemž podle toho, jaká protihluková stěna bude na stavbě použita, se aplikují příslušné požadavky TKP. Ustanovení ZTKP, dle kterého „[m]ostní závěry budou vodotěsné až po spodní okraje říms (druh 6 Hřebenový mostní závěr musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházeno k zatékání na konstrukci. Odvodnění bude součástí VTD a RDS, a je nutný písemný souhlas Objednatele). Jejich návrh, výroba a osazení se řídí touto kapitolou TKP, provedení musí vyhovovat TP 86. Těsnící profil musí být součástí mostního závěru a jeho upevnění bude provedeno bez kotvení pomocí šroubovaných přítlačných lišt. Musí být jednoduše demontovatelný z podhledu mostního závěru. Tato podmínka přístupnosti je požadována i pro revize a pravidelné kontroly mostních závěrů.“, je pak dle zadavatele myšleno především tak, že mostní závěry mají být vodotěsné až po spodní okraj říms. Upřesnění pro mostní závěr druh 6 je přitom uvedeno z důvodu, že zajištění jeho vodotěsnosti v požadovaném rozsahu je s ohledem na jeho konstrukci problematicky proveditelné. Z textu uvedeného požadavku dle zadavatele nevyplývá, že je tento druh mostního závěru pro danou stavbu použitelný, neboť to závisí na mnoha dalších technických okolnostech. Uvedené ustanovení ZTKP pak dle zadavatele upozorňuje zhotovitele, že v případě, že by zadávací dokumentace požadovala tento druh mostního závěru, nebo kdyby měl zhotovitel záměr použít tento druh mostního závěru na stavbě např. jako návrh na zlepšení dle pod-čl. 13.2 Smluvních podmínek, pak musí splnit v textu vymezené podmínky. Závěrem k tomuto bodu zadavatel shrnul, že zadávací dokumentace připouští k použití na stavbě mostní závěry typu 4 a 8. Zadavatel dále uvedl, že u stavebních objektů SO 1-201, SO 1-202, SO 204, SO 205 a SO 206 je požadován lamelový nebo vícelamelový mostní závěr, tedy druh 8 mostního závěru, a to z toho důvodu, že mostní závěr druh 4 lze použít pouze pro maximální šířku dilatační spáry do 70 mm, respektive do max. 100 mm pro druh 4 se sníženou hlučností s tělesy se zvláštní tvarovou úpravou. K dotazu Úřadu ohledně procesu schvalování a kontroly pak zadavatel uvedl, že uvedený dotaz směřuje k vysvětlení, jak se postupuje v případě, že zhotovitel chce v rámci realizace zakázky použít jiné řešení, než které definuje zadávací dokumentace. S tímto případem přitom dle zadavatele počítají jak smluvní podmínky, tak ustanovení § 222 odst. 7 zákona, který při splnění stanovených podmínek umožňuje záměnu položek soupisu stavebních prací. V případě, kdy by druhy 2 a 3 mostních závěrů byly z technického hlediska pro dané mostní konstrukce použitelné (což v tomto případě s ohledem na svoji nízkou životnost dle zadavatele nejsou), postupoval by zhotovitel podle smluvních podmínek, např. s využitím pod-čl. 13.2. smluvních podmínek, kdy by musel nejdříve požádat správce stavby o změnu technického řešení, správce stavby by si pro své rozhodnutí vyžádal i stanovisko (souhlas) objednatele (resp. zadavatele) a v případě, že by správce stavby změnu technického řešení odsouhlasil, následovalo by podání žádosti o schválení k použití konkrétního výrobku konkrétního výrobce dle pod-článku 7.2  smluvních podmínek, resp. podle  čl. 1.4.4.1. kapitoly 1 TKP. V případě, že zhotovitel respektuje technické řešení dle zadávací dokumentace, předkládá rovnou ke schválení k použití podle pod-článku 7.2 smluvních podmínek, resp. podle čl. 1.4.4.1 kapitoly 1 TKP konkrétní výrobek. Zadavatel zároveň uvedl, že druhy 2 a 3 mostního závěru jsou používány pouze výjimečně, a to většinou v rámci oprav stávajících objektů, kde jsou tyto druhy mostních závěrů osazeny historicky.

32.         Úřad se dne 21. 12. 2023 obrátil s žádostí o odborné stanovisko na následující vysoké školy:

o      Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, IČO 00216305, se sídlem Veveří 331/95, 602 00 Brno (dále jen „VUT Brno“),

o      České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7, 166 29 Praha 6 (dále jen „ČVUT Praha“),

o      Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, IČO 61989100, se sídlem Ludvíka Podéště 1875/17, 708 00 Ostrava (dále jen „Technická univerzita Ostrava“),

o      Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, IČO 49777513, se sídlem Technická 8, 301 00 Plzeň (dále jen „Západočeská univerzita“).

Úřad se na uvedené instituce obrátil s dotazem, zda je podmínka uvedená v první odrážce „Rozšířené požadavky na mostní závěry lamelové (druh 8)“ ZTKP, dle které „[s]ystém rovnoměrného rozevření mezer musí zajistit maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami do 10 mm a žádné prvky pro řízení rovnoměrného rozevření jednotlivých mezer mezi lamelami nesmí být namáhány krouticím neboli torzním momentem“, technicky proveditelná, resp. zda na trhu existuje mostní závěr, který by uvedený požadavek zadavatele splňoval. Úřad dále uvedené instituce požádal o objasnění, co znamená podmínka, že „žádné prvky pro řízení rovnoměrného rozevření jednotlivých mezer mezi lamelami nesmí být namáhány krouticím neboli torzním momentem“, resp. zdali lze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že při zadavatelem požadovaném technickém řešení dochází vždy k namáhání kroutícím, resp. torzním momentem.

33.         Dne 21. 12. 2023 doručilo VUT Brno Úřadu sdělení z téhož dne, ve kterém uvedlo, že znalecký ústav Fakulty stavební je do 2. 1. 2024 uzavřen, pročež není možné se žádostí o odborné stanovisko ve stanovené lhůtě vyjádřit. VUT Brno rovněž uvedlo, že aktuálně nelze pro daný problém garantovat dostatečnou odbornost znaleckého ústavu, neboť napřed je nutné prověřit na odborných pracovištích, zda jsou schopni tuto problematiku řešit, v jakém časovém intervalu a za jaké finanční náročnosti.

34.         Dne 22. 12. 2023 doručilo ČVUT Praha Úřadu sdělení signované téhož dne, dle kterého s ohledem na aktuální vytížení odborných pracovníků v souvislosti se zkouškovým obdobím a obdobím dovolených o vánočních svátcích nelze v požadované lhůtě na položené otázky odpovědět.

35.         Dne 4. 1. 2024 doručilo VUT Brno Úřadu sdělení z téhož dne, dle kterého se v případě mostního závěru jedná se převážně o strojařský prvek, navrhovaný a posouzený strojním inženýrem, přičemž žádost o odborné stanovisko je mimo odbornostní rozsah VUT Brno, které z tohoto důvodu není schopno uvedené žádosti vyhovět.

36.         Dne 5. 1. 2024 doručila Západočeská univerzita Úřadu své vyjádření ze dne 2. 1. 2024, ve kterém uvedla, že Fakulta aplikovaných věd nemá akreditovaný studijní program, který by byl zaměřen na dopravní stavby a s ohledem na tuto skutečnost tak nemá kompetenci vyjadřovat se k dopravním stavbám.

37.         Dne 12. 1. 2024 doručila Technická univerzita Ostrava Úřadu své vyjádření z téhož dne. Technická univerzita Ostrava uvedla, že rovnoměrné rozevření lamel (tedy zajištění stejných, nebo plynule se rozvíjejících vzdáleností lamel) je primárně požadováno z důvodu plynulého přechodu vozidla přes konstrukci mostního závěru. Technická univerzita Ostrava přitom souhlasí s tvrzením navrhovatele, že primárně je nutné zajištění minimální a maximální hodnoty rozevření celého mostního závěru. Tímto způsobem se mostní závěr navrhuje. Na druhou stranu je ale nevhodné, pokud by byla např. vyčerpána kapacita deformace mezi dvěma mezi sebou sousedními lamelami a u ostatních lamel by k došlo k nulovému, nebo pouze minimálnímu pohybu. Tímto způsobem by mohlo docházet k dlouhodobému přetěžování části mostního závěru a snížení jeho životnosti. Neplynulé rozpínání a smršťování mostního závěru také může vnášet nevhodná zatížení do nosných konstrukcí mostu a opěry mostu. Vnějším způsobem se tato skutečnost může mj. projevit nerovnoměrným rozevřením lamel. Technická univerzita Ostrava předpokládá, že na trhu existuje řešení, které by bylo zadavatelem akceptováno. Dále Technická univerzita Ostrava uvedla, že kroucení vzniká především při excentrickém namáhání konstrukčního prvku. Tyto excentricity jsou dle jejího vyjádření přirozené a není možné se jim vyhnout. Účinky kroucení je nicméně možné omezit vhodným uspořádáním jednotlivých prvků konstrukce, detaily provedení a dalšími stabilizačními opatřeními, které by pak kroucení účinně bránily. Podle Technické univerzity Ostrava přitom není jasné, které prvky lamelových mostních závěrů jsou zadavatelem považovány za „prvky pro řízení rovnoměrného rozevření lamel“, nicméně pravděpodobně se má jednat o ty části mostního závěru, které zajišťují plynulost příčného pohybu lamel, tedy rozevírání a zavírání mostního závěru. Tyto části by při zvýšené deformaci tomuto pohybu bránily, což je nežádoucí, pročež právě z tohoto důvodu zadavatel zakazuje namáhání torzním momentem. Tuto skutečnost lze prokázat pouze složitým způsobem nebo experimentálně. Podmínka zadavatele by podle Technické univerzity Ostrava mohla být také splněna tím, že bude dostatečně prokázána bezproblémová funkčnost a trvanlivost navrženého mostního závěru aplikovaného v praxi. Závěrem Technická univerzita Ostrava uvedla, že požadavky zadavatele považuje za velmi náročné, přičemž pravděpodobně vycházejí z dlouhodobé zkušenosti s provozováním a správou těchto zařízení a jsou zároveň podloženy dlouhodobým sledováním a problémy mostních závěrů. Skutečnost, že některý výrobce nesplňuje požadavky na dodávku mostních závěrů dle požadavku zadavatele, pak dle Technické univerzity Ostrava není diskriminací, a to ani skrytou, protože zadavatel nestanovuje svými požadavky žádnému uchazeči bezdůvodnou konkurenční výhodu. Technické univerzitě Ostrava rovněž není známo, že by uvedené řešení bylo natolik specifické, že by mohlo být používáno pouze jediným výrobcem. U zmiňovaného „systému nenuceného geometrického tvaru“ je zmiňována „možnost využití tohoto systému“, nikoliv „nutnost využití tohoto systému“. Zadavatel veřejné zakázky je povinen postupovat s péčí řádného hospodáře a je pravdou, že častá nebo opakovaná montáž, demontáž, resp. oprava mostního závěru (nad rámec standardní nutné údržby) by mohla mít do budoucna vliv na kvalitu a životnost daného výrobku. Technická univerzita Ostrava má přitom zato, že požadavek zadavatele je splnitelný, resp. že existují přijatelná technická řešení mostních závěrů, která jsou zadavatelem akceptována.

38.         Dne 18. 1. 2024 se Úřad obrátil s žádostí o sdělení na výrobce mostních závěrů, konkrétně na společnosti SVP mosty, MAGEBA, FREYSSINET CS a MAKOS. Úřad se na uvedené výrobce obrátil s dotazem, zdali je v jejich výrobním portfoliu dostupný mostní závěr druh 8 (lamelový), který by splňoval jak obecné požadavky na tento výrobek stanovené v dokumentu TP 86:2009, tak požadavky dle ZTKP, a to včetně rozšířených požadavků na mostní závěry lamelové (druh 8).

39.         Usnesením ze dne 18. 1. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to ke sdělení, v němž zadavatel identifikuje a relevantními podklady doloží výrobce mostních závěrů druhu 8 (lamelové) dodaných v rámci plnění veřejné zakázky zadavatele „D35 Ostrov - Vysoké Mýto, tunel Homole, SO 04-510 a SO 04-511“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 8. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2022 pod ev. č. Z2022-033422, ve znění pozdějších oprav, a veřejné zakázky zadavatele „I/11 Doudleby nad Orlicí obchvat“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 9. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-031705, ve znění pozdějších oprav.

40.         Dne 24. 1. 2024 doručil zadavatel sdělení k usnesení Úřadu ze dne 18. 1. 2024. Zadavatel uvedl, že předmětem veřejné zakázky „D35 Ostrov – Vysoké Mýto, tunel Homole, SO 04-510 a SO 04-511“ byla přeložka vysokotlakých plynovodů, přičemž že její součástí nejsou mostní objekty, tzn. ani dodávka mostních závěrů. Rovněž pak součástí zakázky „I/11 Doudleby nad Orlicí obchvat“ jsou pouze mostní objekty bez mostních závěrů. Zadavatel se dále vyjádřil ke skutečnosti, že součástí výše uvedených zakázek není druh mostního závěru 8 (lamelový), přestože v zadávací dokumentaci jsou pro něj definovány upřesňující požadavky. Zadavatel k tomuto uvedl, že dokument Technická specifikace, který je součástí zadávací dokumentace veřejných zakázek zadavatele, definuje kvalitativní požadavky zadavatele jednak ve formě požadavku na splnění jednotlivých kapitol TKP, tak požadavku na splnění ZTKP, které doplňují, resp. mění konkrétní články a ustanovení jednotlivých kapitol TKP, zejména v souvislosti s technickým pokrokem a zkušenostmi z realizací stavebních zakázek. Zadavatel má přitom pro zajištění jednotnosti uplatňování kvalitativních požadavků v jednotlivých stavebních zakázkách zpracován vzorový dokument ZTKP, který je používán do zadávacích dokumentací jednotlivých zakázek. Ve většině případů je aplikován v celém svém rozsahu bez ohledu na to, zda daná zakázka obsahuje všechny v TKP a ZTKP definované konstrukce a technologie. Důvodem je skutečnost, že zhotovitel teoreticky může v rámci realizace zakázky (např. formou změny během výstavby) použít typ technologie/konstrukce/výrobku, který nebyl součástí původního zadání, a je tedy nutné mít definované kvalitativní požadavky ve větší šíři.

41.         Dne 23. 1. 2024 doručila společnost SVP mosty Úřadu své vyjádření k žádosti o sdělení ze dne 22. 1. 2024, ve kterém uvedla, že její výrobní program zahrnuje také mostní závěry druh 8 (lamelové) podle dokumentu TP 86:2009. Tento typ mostních závěrů přitom dle společnosti SVP mosty splňuje jak obecné požadavky dle TP 86:2009, tak požadavky uvedené v ZTKP včetně rozšířených požadavků na druh 8 mostních závěrů (lamelové).

42.         Dne 29. 1. 2024 doručila společnost MAKOS Úřadu své vyjádření k žádosti o sdělení ze dne 19. 1. 2024, ve kterém uvedla, že vyrábí dilatační závěry mostů, které jsou v souladu s dokumentem TP 86:2009 vydaným Ministerstvem dopravy České republiky a vyžadovaným zadavatelem. Společnost MAKOS dále uvedla, že vyrábí jedno profilové dilatace bez roznášecího systému, a to pod označením V1, dále pak dilatace V2 s posunem do 160 mm a V3 s posunem do 240 mm s roznášecím systémem, který splňuje systém rovnoměrného rozevření mezer do 10 mm. V telefonickém hovoru s oprávněnou úřední osobou Úřadu dne 31. 1. 2024 pak člen představenstva společnosti MAKOS uvedl, že výrobky společnosti MAKOS splňují rovněž podmínky stanovené v ZTKP včetně rozšířených požadavků na mostní závěry druh 8 (lamelové).[3]

43.         Dne 29. 1. 2024 doručila společnost MAGEBA Úřadu své vyjádření k žádosti o sdělení z téhož dne, ve kterém uvedla, že v jejím výrobním portfoliu jsou dva typy lamelových mostních závěrů, které splňují obecné požadavky stanovené v dokumentu TP 86:2009, jehož autorem je Ministerstvo dopravy České republiky. Zároveň však společnost MAGEBA uvedla, že v jejím výrobním portfoliu není žádný lamelový mostní závěr, který by rovněž splňoval požadavky dle dokumentu ZTKP, a to včetně rozšířených požadavků. Společnost MAGEBA má přitom zato, že v současné době neexistuje nezávisle na výrobci technické řešení lamelového mostního závěru, u kterého by nedocházelo k namáhání některých prvků kroutícím momentem. Společnost MAGEBA dále uvedla, že její výrobky nezaručují požadavek na maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami ve výši 10 mm. Dále je podle společnosti MAGEBA u všech mostních závěrů s jednoduchým těsněním spáry a u všech lamelových mostních závěrů zcela nesplnitelný požadavek na to, aby těsnicí profil byl jednoduše demontovatelný z podhledu mostního závěru. Rovněž je pak údajně nesplnitelný požadavek na to, aby výměna těsnicího profilu byla možná bez demontáže systému pro snížení hlučnosti.

44.         Dne 31. 1. 2024 doručila společnost FREYSSINET CS Úřadu své vyjádření k žádosti o sdělení ze dne 30. 1. 2024, ve kterém uvedla, že má ve svém výrobním programu lamelový mostní závěr, tedy druh 8 mostního závěru, a to pod obchodními názvy FREYSSIMOD LW 160-960 a FREYSSIMOD LW 160SH-960SH. Uvedený mostní závěr však dle vyjádření výrobce současně nesplňuje požadavky dokumentu ZTKP, a to z důvodu nesplnění požadavku na zákaz namáhání prvků pro řízení rovnoměrného rozevření kroutícím neboli torzním momentem, protože obecně tyto prvky z podstaty samotného návrhu mostního závěru jsou vždy torzním momentem namáhány. Společnost FREYSSINET CS rovněž uvedla, že ve svém výrobním programu nemá lamelové mostní závěry, kde je použit systém, který nepotřebuje prvky pro rovnoměrné rozevření mezer mezi lamelami, tedy tzv. systém nenuceného geometrického tvaru.

Další průběh správního řízení

45.         Usnesením ze dne 8. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

46.         Dne 12. 2. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele žádost z téhož dne o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí stanovené usnesením Úřadu ze dne 8. 2. 2024. Navrhovatel požádal o prodloužení této lhůty o 10 dnů, a to s ohledem na obsáhlost správního spisu a rovněž s ohledem na termíny jarních prázdnin. O přiměřeném prodloužení lhůty rozhodl Úřad usnesením ze dne 14. 2. 2023 tak, že lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí účastníkům správního řízení prodloužil o 5 dnů.

47.         Zadavatel doručil dne 14. 2. 2024 Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí signované dne 13. 2. 2024. Zadavatel předně uvedl, že plně souhlasí s vyjádřením Technické univerzity Ostrava. Zadavatel přitom výslovně souhlasí jak se závěrem týkajícím se snížení životnosti mostních závěrů, tak s tvrzením, že případný kroutící moment je nežádoucí vzhledem ke správné funkčnosti mostního závěru, resp. s tím, že při správném konstrukčním uspořádání lze nepříznivé kroutící momenty eliminovat. Zadavatel se dále vyjádřil ke zjišťování Úřadu, kteří výrobci působící na trhu nabízejí mostní závěr druh 8 (lamelový), který by splňoval jak podmínky dokumentu TP 86:2009, tak rozšířené požadavky zadavatele, přičemž dovozuje, že kladným způsobem reagovali výrobci SVP mosty a MAKOS. K vyjádření společnosti MAGEBA pak zadavatel předně uvádí, že uvedená společnost v místě, kde se vyjadřuje k podmínce kroutícího momentu, zcela opomenula pasáž o vhodném konstrukčním uspořádání, kdy tyto nevhodné kroutící momenty mohou být úspěšně eliminovány. K poznámce společnosti MAGEBA, že požadavek na to, aby těsnící profil byl jednoduše demontovatelný z podhledu mostního závěru, je zcela nesplnitelný, pak zadavatel sděluje, že uvedená podmínka se týká pouze mostního závěru druhu 6, a ne tedy mostního závěru druhu 8. Zadavatel rovněž sděluje, že trvá na podmínce garance výměny bez demontáže systému pro snížení hlučnosti, která je rovněž dle společnosti MAGEBA nesplnitelná. Zadavatel přitom uvádí, že u mostních závěrů, kde je systém pro snížení hlučnosti připevněn pomocí svarů, není demontáž možná, a uvedená podmínka je tak bezpodmínečně nutná z pohledu zajištění běžné údržby mostního závěru. U mostních závěrů, kde je systém pro snížení hlučnosti připevněn šroubovými spoji, je pak dle zadavatele situace obdobná, jelikož v současné době zadavatel nedisponuje předanými zkouškami a potvrzeními o opakovaném použití šroubového spoje do předem vyvrtaného otvoru. Zadavatel přitom k tomuto sděluje, že v minulosti již došlo k haváriím, kdy znovu použitý šroubový spoj neměl dostatečné parametry pevnosti a došlo k jeho samovolnému povolení. Zadavatel závěrem svého vyjádření uvedl, že požadavky dle dokumentu TP 86:2009 ve spojení s rozšířenými požadavky zadavatele ke dni vyjádření splňují minimálně čtyři výrobci na českém trhu. Dle zadavatele tak stanovené podmínky nijak negativně neovlivňují soutěž a ani nestanovují podmínky, které by na českém, popř. zahraničním trhu byly nedosažitelné.  

48.         Navrhovatel doručil dne 26. 2. 2023 Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Navrhovatel má předně zato, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl řadu nepravdivých, zkreslených a nepřesných informací a závěrů. Navrhovatel se předně ohrazuje proti tvrzení, že se zadavatel se všemi vznesenými námitkami vypořádal již v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že v návrhu neuvedl, které konkrétní části rozhodnutí o námitkách jsou nesrozumitelné, resp. nepřezkoumatelné. Navrhovatel přitom uvádí, že již v návrhu konkrétně odkázal na body 53. až 57. rozhodnutí o námitkách, přičemž za nesrozumitelnou označil interpretaci zadavatele týkající se zadávací podmínky na upevnění těsnícího profilu, a dále na bod 58. rozhodnutí o námitkách, dle kterého má požadavek zadavatele na ukončení vnitřních a vnějších říms u povrchových mostních závěrů vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost. Dle navrhovatele se dále zadavatel dopustil dezinterpretace textu návrhu, když spojuje navrhovatelem tvrzenou netransparentnost procesu udělování souhlasu s užitím vybraných mostních závěrů s důsledkem v podobě podání neporovnatelných nabídek. Navrhovatel dále uvádí, že dodavatelé mostních závěrů označení zadavatelem v jeho vyjádření k návrhu nemají v současné době ve svém portfoliu mostní závěry, které by vyhověly požadavkům stanoveným v ZTKP. Dle navrhovatele dále není pravdou, že by užití druhu 8 mostního závěru bylo ekonomicky výhodnějším řešením oproti užití druhu 6 mostního závěru. Navrhovatel má přitom zato, že u druhu 6 mostního závěru lze při dodržení technických úprav provádět výměnu odvodňovacího pásu z podhledu. Navrhovatel dále odkazuje na použití mostního závěru druhu 6 u stavby „D10 Březina most. ev. č. 10-037.1 a 2“, přičemž uvádí, že u této stavby již uplynulo více než 5 let od instalace mostních závěrů, přičemž se po tuto dobu neobjevily žádné závady. Ve vztahu ke sdělení zadavatele ze dne 22. 11. 2023 navrhovatel uvádí ohledně odpovědnosti projektanta za návrh projektu, že odpovědnost za celou zadávací dokumentaci nese zadavatel. Navrhovatel dále dodává, že ke schválení použití mostního závěru druhu 2 a 3 v případě této veřejné zakázky fakticky nemůže dojít, neboť požadavky zadávací dokumentace může splnit pouze jeden druh mostního závěru od jednoho výrobce. Ve vztahu ke sdělení zadavatele ze dne 12. 12. 2023 navrhovatel uvádí, že z jeho obsahu fakticky vyplývá potvrzení skutečnosti, že zadavatel připouští pouze použití druhu 8 mostního závěru. Dle navrhovatele přitom neexistuje legitimní důvod, proč by u stavby nemohlo být připuštěno rovněž užití mostních závěrů druhu 6. Navrhovatel přitom odkazuje na přiložené vyjádření zpracovatele dokumentu TP86:2009, dle kterého mají být hřebenové mostní závěry nejčetnějším druhem mostních závěrů na území Evropské unie a rovněž, že jejich použití není dokumentem TP86:2009 zakázáno. Navrhovatel rovněž uvádí, že mostní závěry druhu 6 jsou oproti druhu 8 méně hlučné. K vyjádření Technické univerzity Ostrava ze dne 12. 1. 2024 navrhovatel uvedl, že z něj nevyplývá, zda je předmětné řešení, tzn. rovnoměrné rozevírání lamel, proveditelné. Navrhovatel přitom rovněž nesouhlasí se závěrem, že rozevření lamel má vliv na životnost mostního závěru. Navrhovatel dále dodává, že Technická univerzita Ostrava neuvedla, resp. že nezná konkrétní mostní závěr, který by splňoval podmínku zadavatele na rovnoměrné rozevírání lamel. Dle navrhovatele rovněž uvedené vyjádření potvrzuje jeho závěr, že se kroutícímu momentu nelze vyhnout, když je dle tohoto vyjádření účinky kroucení možné pouze omezit. Navrhovatel dále odmítá úvahy Technické univerzity Ostrava ve vztahu k nediskriminační povaze požadavků zadavatele a povinnosti zadavatele postupovat s péčí řádného hospodáře, přičemž uvádí, že dotazy Úřadu k těmto tématům nesměřovaly. K vyjádření výrobce SVP mosty navrhovatel předně uvádí, že z jeho vyjádření nevyplývá, který konkrétní výrobek této společnosti stanovené podmínky splňuje. Navrhovatel dovozuje, že se jedná o mostní závěr společnosti POLIROL d.o.o., se sídlem Remetinečka cesta 7, 10000 Záhřeb (dále jen „POLIROL“), vyráběný pod obchodním názvem POLISTEEL. Navrhovatel odkazuje na katalog společnosti POLIROL, přičemž uvádí, že daný mostní závěr není technicky možné vyrobit pro stavby tak velkých mostů, které jsou předmětem veřejné zakázky, neboť umožňují použití nosného systému pouze pro omezený rozsah pohybů maximálně do 560 mm. Navrhovatel rovněž zpochybňuje, že uvedený mostní závěr splňuje požadavek zadavatele na životnost 50 let, přičemž upozorňuje, že uvedenou skutečnost je možné zjistit pouze z certifikátu výrobku, který přitom Úřadu nebyl předložen. Navrhovatel dále uvádí, že z vyjádření společnosti MAKOS nevyplývá, že by v jeho portfoliu existoval výrobek splňující požadavky dle ZTKP. Související protokol o telefonním hovoru mezi úřední osobou a zástupcem společnosti MAKOS pak navrhovatel nepovažuje za dostatečný podklad k prokázání skutečnosti, zda výrobky této společnosti splňují požadavky dle ZTKP. Navrhovatel dále odkazuje, že společnosti MAGEBA a FREYSSINET CS shodně uvedly, že v jejich portfoliu není výrobek, který by splňoval podmínky stanovené v ZTKP. Navrhovatel shrnuje, že dle jeho názoru shromážděné podklady pro rozhodnutí neobsahují žádný dokument, který by něco měnil na tvrzeních a závěrech uvedených v návrhu. Zadavatel je tak dále přesvědčen o nezákonnosti postupu zadavatele.             

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU           

49.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a proto rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu. K tomu uvádí následující.

Relevantní ustanovení zákona

50.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

51.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

52.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

53.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

54.         Podle § 89 odst. 5 zákona, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

55.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

56.         V dokumentu „Technická specifikace“, který tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace, je stanoveno, že technickou specifikaci veřejné zakázky tvoří TKP, ZTKP a další požadavky zadavatele uvedené v cit. dokumentu.

57.         V článku 1.4.4.1 „Kontrola kvality Výrobků“ kapitoly 1 „Všeobecně“ TKP je uvedeno následující:

„Všechny Výrobky, stavební materiály a směsi, které budou použity ke/na stavbě, předloží Zhotovitel Objednateli/Správci stavby ke schválení – vydání souhlasu s použitím (Pod-článek 7.2 OP) a zároveň doloží doklady o posouzení shody ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo ověření vhodnosti ve smyslu metodického pokynu SJ-PK část II/5 (Věstník dopravy č. 5/2013) a to: (…)

Souhlas k použití Výrobků, stavebních materiálů a směsí jiných než určených v ZDS může dát Objednatel/Správce stavby po předložení příslušných dokladů (požadovaných ve výše uvedených odstavcích) Zhotovitelem Stavby. Tyto změny je nutné řešit postupem dle OP a v případě staveb ŘSD ČR podle Směrnice GŘ ŘSD ČR č.18/2016 (Změny staveb).

Odsouhlasené změny oproti ZDS se řeší v souladu s OP (…)“.

58.         V kapitole 23 „Mostní závěry“ ZTKP je mimo jiné uvedeno následující:

„čl. 23.1.1 Všeobecně se za poslední odstavec doplňuje:

(…)

Nepřipouští se mostní závěry druh 5 (kobercový mostní závěr) a druh 7 (podporovaný mostní závěr). Druh 2 (podpovrchový mostní závěr) a druh 3 (elastický mostní závěr) je přípustné použít pouze s písemným souhlasem Objednatele.

Mostní závěry budou vodotěsné až po spodní okraje říms (druh 6 Hřebenový mostní závěr musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházeno k zatékání na konstrukci. Odvodnění bude součástí VTD a RDS, a je nutný písemný souhlas Objednatele). Jejich návrh, výroba a osazení se řídí touto kapitolou TKP, provedení musí vyhovovat TP 86. Těsnící profil musí být součástí mostního závěru a jeho upevnění bude provedeno bez kotvení pomocí šroubovaných přítlačných lišt. Musí být jednoduše demontovatelný z podhledu MZ. Tato podmínka přístupnosti je požadována i pro revize a pravidelné kontroly MZ.

(…)

Povrchové mostní závěry na vnějších a vnitřních římsách musí být vždy ukončeny na líci říms tak, že závěr pokračuje stejnou konstrukční úpravou (jako ve vozovce) po vnější svislé ploše vnější a vnitřní římsy až na dolní okapní hranu římsy. Úprava musí být spolehlivě zabezpečena proti zatékání vody kamkoliv na konstrukci. Elastomerový těsnící profil lamel bude prodloužen ještě o 100 mm dále za dolní konec lamely. Takové konstrukční řešení musí být provedeno jak ve vodorovné části říms, tak na svislé části říms, a to až po spodní okraje říms. Krycí plech pak musí být opatřen kompletní PKO shodnou s použitou PKO na ocelové konstrukci mostního závěru (IA nebo IIIA - v souladu s požadavky TKP19B), nebo bude krycí plech vyroben z korozivzdorné oceli vhodné pro použití do míst s CHRL (tabulka 9 TKP 19A).

Jiné konstrukční řešení proti zatékání vody, např. krycí plechy římsové části, zkrácení svislé části MZ, atypické řešení svislé části MZ, omezení funkcí MZ ad a) až f) apod. musí být písemně odsouhlaseno Objednatelem.

(…)

Rozšířené požadavky na mostní závěry lamelové (druh 8)

Požadavky na systémy zajišťující rovnoměrné rozevření jednotlivých lamel jsou následující:

• Systém rovnoměrného rozevření mezer musí zajistit maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami do 10 mm a žádné prvky pro řízení rovnoměrného rozevření jednotlivých mezer mezi lamelami nesmí být namáhány krouticím neboli torzním momentem.
• Je možné využít i systém, který nepotřebuje prvky pro rovnoměrné rozevření mezer mezi lamelami, tzv. systém nenuceného geometrického tvaru – např. systém kluzných a otočných traverz, pokud tento systém umožňuje rovnoměrné rozevření mezer a zajistí maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami do 10 mm.

(…)

doplňuje se nový čl. 23.1.4 Požadavky na mostní závěry:

(…)

Typ mostního závěru, výrobce/dovozce a výrobní technická dokumentace musí být před jeho osazením, resp. před zahájením výroby, odsouhlasen Objednatelem.

(…)

59.         V článku 1.6 „Mostní závěry“ části E „Návrh objektu“ Technické zprávy ke stavebnímu objektu SO 1-201 (dále jen „technická zpráva SO 201“, popř. společně jen „technické zprávy“), která je součástí projektové dokumentace, jež tvoří přílohu č. 9 zadávací dokumentace (dále jen „projektová dokumentace“), je uvedeno mimo jiné následující: „Nad oběma opěrami jsou navrženy vícelamelové povrchové mostní závěry pro celkový posun 600 mm u O1 a 500 mm u O14. Třída provedení – EXC3 dle ČSN EN 1090-2, kategorie životnosti 4 podle EAD 120109-00-0107 (dříve ETAG), kategorie dopravy – č. 1 podle ČSN EN 1991-2 ed.2, tab. 4.5. Mostní závěry jsou půdorysně přímé, kolmé a výškově lomené, takže svým tvarem sledují příčné sklony vozovky a říms. (…)“.

60.         V poznámce 1. k technickému výkresu k mostnímu závěru navrženému k použití u stavebního objektu SO 1-201 (dále jen „výkres SO 201“, popř. společně jen „výkresy“), který je součástí projektové dokumentace, je uvedeno následující: „Bude použit MZ druh 8 (lamelové MZ) dle TP 86“.  

61.         V článku 1.6 „Mostní závěry“ části E „Návrh objektu“ Technické zprávy ke stavebnímu objektu SO 1-202 (dále jen „technická zpráva SO 202“, popř. společně jen „technické zprávy“), která je součástí projektové dokumentace, je uvedeno mimo jiné následující: „Nad oběma opěrami jsou navrženy více-lamelové povrchové mostní závěry pro celkový posun 110 mm u O1 a 110 mm u O5. Třída provedení - EXC3 dle ČSN EN 1090-2, kategorie životnosti 4 podle EAD 120109-00-0107 (dříve ETAG), kategorie dopravy – č. 1 podle ČSN EN 1991-2 ed.2, tab. 4.5. Mostní závěry jsou půdorysně přímé, kolmé a výškově lomené, takže svým tvarem sledují příčné sklony vozovky a říms. (…)“.

62.         V poznámce 1. k technickému výkresu k mostnímu závěru navrženému k použití u stavebního objektu SO 1-202 (dále jen „výkres SO 202“, popř. společně jen „výkresy“), který je součástí projektové dokumentace, je uvedeno následující: „Bude použit MZ typ 8 (lamelové MZ) dle TP 86“.

63.         V článku 1.6 „Mostní závěry“ části E „Návrh objektu“ Technické zprávy ke stavebnímu objektu SO 204 (dále jen „technická zpráva SO 204“, popř. společně jen „technické zprávy“), která je součástí projektové dokumentace, je uvedeno mimo jiné následující: „Nad oběma opěrami jsou navrženy více-lamelové povrchové mostní závěry s protihlukovou úpravou pro celkový posun 180 mm u O1 a 160 mm u O5. Třída provedení - EXC3 dle ČSN EN 1090-2, kategorie životnosti 4 podle EAD 120109-00-0107 (dříve ETAG), kategorie dopravy – č. 1 podle ČSN EN 1991-2 ed.2, tab. 4.5. Mostní závěry jsou půdorysně přímé, šikmé a výškově lomené, takže svým tvarem sledují příčné sklony vozovky a říms. (…)“.

64.         V poznámce 1 uvedené v části „Mostní závěry – poznámky“ k technickému výkresu k mostnímu závěru navrženému k použití u stavebního objektu SO 204 (dále jen „výkres SO 204“, popř. společně jen „výkresy“), který je součástí projektové dokumentace, je uvedeno následující: „Bude použit MZ typ 8 (lamelové MZ) dle TP 86“.

65.         V článku 1.6 „Mostní závěry“ části E „Návrh objektu“ Technické zprávy ke stavebnímu objektu SO 205 (dále jen „technická zpráva SO 205“, popř. společně jen „technické zprávy“), která je součástí projektové dokumentace, je uvedeno mimo jiné následující: „Nad oběma opěrami jsou navrženy jednolamelové povrchové mostní závěry pro celkový posun do 160 mm. Třída provedení - EXC3 dle ČSN EN 1090-2, kategorie životnosti 4 podle EAD 120109-00-0107 (dříve ETAG), kategorie dopravy – č. 1 podle ČSN EN 1991-2 ed.2, tab. 4.5. Mostní závěry jsou půdorysně přímé, šikmé a výškově lomené, takže svým tvarem sledují příčné sklony vozovky a říms. (…)“.

66.         V části „Materiály“ technického výkresu k mostnímu závěru navrženému k použití u stavebního objektu SO 205 (dále jen „výkres SO 205“, popř. společně jen „výkresy“), který je součástí projektové dokumentace, je uvedeno následující: „Povrchové mostní závěry jednolamelové pro posun do 160 mm“.

67.         V článku 1.6 „Mostní závěry“ části E „Návrh objektu“ Technické zprávy ke stavebnímu objektu SO 206 (dále jen „technická zpráva SO 206“, popř. společně jen „technické zprávy“), která je součástí projektové dokumentace, je uvedeno mimo jiné následující: „Nad oběma opěrami jsou navrženy jednolamelové povrchové mostní závěry pro celkový posun do 160 mm. Třída provedení - EXC3 dle ČSN EN 1090-2, kategorie životnosti 4 podle EAD 120109-00-0107 (dříve ETAG), kategorie dopravy – č. 1 podle ČSN EN 1991-2 ed.2, tab. 4.5. Mostní závěry jsou půdorysně přímé, šikmé a výškově lomené, takže svým tvarem sledují příčné sklony vozovky a říms. (…)“.

68.         V části „Materiály“ technického výkresu k mostnímu závěru navrženému k použití u stavebního objektu SO 206 (dále jen „výkres SO 206“, popř. společně jen „výkresy“), který je součástí projektové dokumentace, je uvedeno následující: „Povrchové mostní závěry jednolamelové pro posun do 160 mm“.

69.         V dokumentu „Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Obecné podmínky“, který tvoří přílohu č. 10 zadávací dokumentace (dále jen „Obecné podmínky FIDIC“), je mimo jiné stanoveno následující:

„7.2 Vzorky

Zhotovitel musí předložit Správci stavby následující vzorky Materiálů a relevantní informace, aby Správce stavby mohl dát souhlas k použití těchto Materiálů předtím, než budou zabudovány do Díla nebo použity při provádění Díla:

a)             standardní vzorky Materiálů od výrobců a vzorky specifikované ve smlouvě, to vše na náklady Zhotovitele a

b)             dodatečné vzorky, ke kterým dal Správce stavby pokyn jako k Variaci.

Na každém vzorku musí být označen jeho původ a zamýšlené použití na Díle.

(…)

13.2 Návrhy na zlepšení

Zhotovitel může kdykoli Správci stavby předložit písemný návrh, který (podle názoru Zhotovitele), když bude přijat, (i) urychlí dokončení, (ii) sníží náklady Objednatele na provedení, údržbu nebo provoz Díla, (iii) zvýší Objednateli výkonnost nebo hodnotu dokončeného Díla nebo (iv) bude Objednateli jinak prospěšný.

Návrh musí být připraven na náklady Zhotovitele a musí obsahovat položky uvedené
v Pod-článku 13.3 [Postup při variaci].

Jestliže návrh, který je schválen Správcem stavby, obsahuje změnu v projektové dokumentaci části Stavby, pak pokud není oběma Stranami dohodnuto jinak:

a)             musí Zhotovitel tuto část vyprojektovat,

b)             použijí se pod-odstavce (a) až (d) Pod-článku 4.1 [Obecné povinnosti zhotovitele] a

c)             jestliže má tato změna za následek snížení smluvní hodnoty této části, musí Správce stavby postupovat v souladu s Pod-článkem 3.5 [Určení], aby dohodl nebo určil odměnu. Tato odměna se zahrne do Smluvní ceny. Tato odměna musí být polovinou (50 %) rozdílu mezi následujícími částkami:

(i) takovým snížením smluvní hodnoty, které je následkem změny mimo úprav podle
Pod-článku 13.7 [Úpravy v důsledku změn legislativy] a Pod-článku 13.8 [Úpravy v důsledku změn nákladů] a

(ii) snížením (je-li takové) hodnoty pozměněných prací pro Objednatele s ohledem na jakékoli snížení kvality, předpokládané živostnosti a efektivity v provozu.

Žádná odměna však nesmí být poskytnuta v případě, kdy je částka (i) menší než částka (ii).“.

70.         V dokumentu „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNA NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 16“ signovaném dne 14. 8. 2023 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 16“) je uvedeno následující: »Zadavatel sděluje, že potvrzuje skutečnosti uvedené na výkresech „Technická specifikace a poznámky“ pod bodem 15. Vhodnost použití druhu mostního závěru se řídí Přílohou F, Tabulka F.1, TP 86 Mostní závěry, kdy pro třídu dopravního zatížení S, I a II je možné použít pouze druh 4.1.1 MZ s jednoduchým těsněním spáry a 8 Lamelový mostní závěr. Dle Zadavatele jsou jednotlivé části Zadávací dokumentace vzájemně v souladu a neuvažuje o jejich úpravě«.

71.         V námitkách je mimo jiné uvedeno následující:

16.  „Stěžovatel na základě svých zkušeností uvádí, že výměna těsnícího profilu z podhledu mostního závěru je technicky náročná a jde o finančně nákladnější řešení oproti výměně těsnícího profilu z vozovky. Možnost výměny těsnícího profilu z podhledu mostního závěru navíc není fakticky možná, pokud není umožněn přístup pod mostní závěr (což bývá překážkou zejména u krátkých mostů s minimálním dilatačním pohybem). Zcela technicky neproveditelná je předmětná podmínka u mostního závěru druhu 8 (lamelový). Jedná se tedy o v některých případech nesplnitelnou, a tedy zcela nepřiměřenou a diskriminující, podmínku.“

17.  Stěžovatel považuje tyto podmínky za bezdůvodně diskriminující, neboť toto specifické řešení nemá žádný vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení. Tyto podmínky současně splňuje pouze jeden druh mostního závěru, a to druh 8 (Lamelový). Užití jiného konstrukčního řešení sice Zadavatel umožňuje, ale zároveň jej podmiňuje udělením souhlasu (bez nutnosti jakéhokoliv odůvodnění), což považuje Stěžovatel za rozporné se zásadou transparentnosti (k tomu viz bod C) těchto námitek).

(…)

34.  „Zadavatel umožňuje u vybraných mostů (specifikovány v odst. 29 těchto námitek) užití jen jediného druhu mostního závěru, a to druhu 8 (Lamelový), který musí současně splňovat podmínky stanovené dle ZTKP. Pro předmětné mosty je ovšem technicky proveditelné i použití mostního závěru druh 6 (Hřebenový). Užití mostního závěru druh 6 (Hřebenový) by nemělo žádný vliv na kvalitu či životnost mostu. Jedná se navíc o levnější řešení.“

72.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl mimo jiné následující:

„53) Vyjádření ke skutečnostem v odst. 12 pododstavec 1):

Technická podmínka je plně v souladu s TP86, specifikace je v obr. 4.1 TP 86:2009, odvod vody je až po spodní okraj římsy. Zadavatel upozorňuje, že aktuální znění TP86:2009, tab. F.1 omezuje MZ druh 6 na komunikace s počtem vozidel do 1500/24 hod.

(…)

57) Vyjádření ke skutečnostem v odst. 16:

Zadavatel zcela nerozumí stížnosti Stěžovatele, jelikož výměna těsnícího profilu u druhu 4 a 8 probíhá z pojížděné části MZ, Zadavatel pouze upřesňuje demontáž prvků pro snížení hlučnosti, kdy daný šroubový spoj je jakýmkoliv montážním zásahem ovlivněn a oslaben. U druhu 6 se nejedná o těsnící profil, ale odvodňovací pás a zde musí proběhnout výměna z podhledu, jelikož z vozovky se jedná o celkovou demontáž MZ a z pohledu Zadavatele zvyšuje tento krok finanční nárok na výměnu odvodňovacího pásu, snižuje bezpečnost prováděných prací a v neposlední řadě omezuje dopravu během výměny.

58) Vyjádření ke skutečnostem v odst. 17:

Zadavatel odmítá tvrzení Stěžovatele, že tyto podmínky nemají vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení. Právě opak je pravdou. Stěžovatel se z blíže neurčeného důvodu soustředí pouze na druh 8 a neuvádí, že tyto podmínky splňuje např. i druh 4. Každé konstrukční řešení podléhá schválení Zadavatele a plně vychází z TP 86:2009. Zadavatel dále v souvislosti s tvrzeným porušením zásady transparentnosti odmítá závěr Stěžovatele, že by Zadavatel bez náležitého odůvodnění zamítal užití jiného konstrukčního řešení.

(…)

68) Vyjádření ke skutečnostem v odst. 34:

Zadavatel výše v textu několikrát zdůvodnil své stanovisko k využití MZ druh 6 s odkazem na TP 86:2009 a další technické normy. Zadavatel upozorňuje, že Stěžovatelem navržené a protěžované řešení pouze navyšuje náklady na provoz, kontrolu a údržbu, jak bylo sděleno výše. Proto Zadavatel nesouhlasí s tvrzením Stěžovatele, že dané řešení nemá vliv na kvalitu a životnost mostu. Dále Zadavatel rozporuje tvrzení, že se jedná o levnější řešení, jelikož Zadavatel musí vzít v úvahu i provozní náklady po dobu životnosti. Stěžovatel zcela opomíjí provozní zkušenosti Zadavatele.“.

Právní posouzení

K omezení volby druhu mostního závěru na jeden konkrétní druh vyráběný jediným výrobcem

73.         První část návrhu navrhovatele směřuje proti údajně nepřiměřeným požadavkům na mostní závěry, které dle názoru navrhovatele směřují k omezení volby druhu mostního závěru. Navrhovatel má konkrétně za to, že u stavebních objektů SO 201, SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206 zadavatel neodůvodněně omezil volbu druhu mostního závěru, když umožnil výhradně použití mostního závěru druhu 8 (lamelový), a to navíc v požadovaném technickém provedení, který dle názoru navrhovatele vyrábí pouze jediný dodavatel působící na trhu, konkrétně společnost MAURER. Zadavatel se tak dle navrhovatele měl dopustit porušení ustanovení § 89 odst. 5 zákona, když v zadávací dokumentaci učinil nepřímý odkaz na výrobek konkrétního výrobce. Zadavatel tím měl dle navrhovatele nepřípustnou měrou omezit potenciální dodavatele v možnosti zúčastnit se zadávacího řízení, neboť je v podstatě nutí obrátit se pouze na jednoho konkrétního výrobce mostních závěrů, čímž se měl rovněž dopustit skryté diskriminace vůči dodavatelům.   

74.         Navrhovatel v uvedené souvislosti zpochybňuje zákonnost několika konkrétních ustanovení ZTKP.

75.         Předně navrhovatel zpochybňuje pasáž ZTKP, dle které „[m]ostní závěry budou vodotěsné až po spodní okraje říms (druh 6 Hřebenový mostní závěr musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházeno k zatékání na konstrukci. Odvodnění bude součástí VTD a RDS, a je nutný písemný souhlas Objednatele). Jejich návrh, výroba a osazení se řídí touto kapitolou TKP, provedení musí vyhovovat TP 86. Těsnící profil musí být součástí mostního závěru a jeho upevnění bude provedeno bez kotvení pomocí šroubovaných přítlačných lišt. Musí být jednoduše demontovatelný z podhledu MZ. Tato podmínka přístupnosti je požadována i pro revize a pravidelné kontroly MZ“. Navrhovatel přitom považuje požadavek na způsob připevnění těsnícího profilu za zcela neopodstatněný, nepřiměřený a bezdůvodně diskriminující, požadavek na demontovatelnost těsnícího profilu z podhledu mostního závěru pak přímo za technicky neproveditelný v případě mostního závěru druhu 8.

76.         Navrhovatel v uvedené souvislosti dále zpochybňuje podmínku dle ZTKP, dle které „[p]ovrchové mostní závěry na vnějších a vnitřních římsách musí být vždy ukončeny na líci říms tak, že závěr pokračuje stejnou konstrukční úpravou (jako ve vozovce) po vnější svislé ploše vnější a vnitřní římsy až na dolní okapní hranu římsy“. Uvedené ustanovení přitom navrhovatel považuje za bezdůvodně diskriminační, neboť uvedené specifické řešení nemá dle jeho názoru vliv na kvalitu, bezvadnost, či životnost provedení. Danou podmínku navíc dle navrhovatele splňuje pouze druh 8 mostního závěru, v čemž spatřuje nedůvodné omezení hospodářské soutěže.

77.         V poslední řadě pak navrhovatel zpochybňuje stanovené požadavky na systémy zajišťující rovnoměrné rozevření lamel, dle kterých musí buďto „[s]ystém rovnoměrného rozevření mezer musí zajistit maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami do 10 mm a žádné prvky pro řízení rovnoměrného rozevření jednotlivých mezer mezi lamelami nesmí být namáhány krouticím neboli torzním momentem“, nebo je možno využít „systém, který nepotřebuje prvky pro rovnoměrné rozevření mezer mezi lamelami, tzv. systém nenuceného geometrického tvaru – např. systém kluzných a otočných traverz, pokud tento systém umožňuje rovnoměrné rozevření mezer a zajistí maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami do 10 mm“. Navrhovatel přitom považuje podmínku rovnoměrného rozevření lamel za nesplnitelnou, neboť dle jeho názoru jsou jednotlivé prvky vždy namáhány torzním, resp. kroutícím momentem. Systém nenuceného geometrického tvaru má pak dle tvrzení navrhovatele patentován výrobce MAURER, čímž jsou dle navrhovatele vyloučeny ostatní obdobné výrobky certifikované pro použití v České republice, např. výrobky společnosti MAGEBA nebo FREYSSINET CS. Právě stanovením uvedených údajně nepřiměřených zvláštních technických podmínek se zadavatel dle názoru navrhovatele dopustil nepřímé diskriminace, a umožnil tak uplatnit konkurenční výhodu dodavateli, který má možnost využít k provedení díla výrobek společnosti MAURER.

78.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel má mj. při formulaci technických podmínek povinnost dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, zejména pak zásadu zákazu diskriminace. Vymezením technických podmínek nesmí zadavatel bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele, přičemž bezdůvodně přísné nastavení technických podmínek může vést k neoprávněnému znevýhodnění určitých dodavatelů. Stanovení bezdůvodně přísných technických podmínek by pak mohlo být považováno za jednání, které brání hospodářské soutěži, neboť z této soutěže vylučuje bez zjevného důvodu dodavatele, kteří nejsou schopni dostát těmto striktním (přitom však bezdůvodným) požadavkům.

79.         Výše uvedené však nemá znamenat, že je zadavatelům upírána možnost stanovit zadávací podmínky podle svých potřeb. Vymezení předmětu veřejné zakázky závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby. Zadavatel je však i osobou, která nese plnou odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek, včetně toho, že zadávací podmínky nebudou bezdůvodně klást překážky dodavatelům, budou transparentní a nediskriminační a nebudou jakýmkoli způsobem (a to jak přímo, tak skrytě) neodůvodněně omezovat hospodářskou soutěž mezi dodavateli ve smyslu § 36 odst. 1 zákona.

80.         Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (kdy se tedy ve svém důsledku nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem. Z právě řečeného tak vyplývá, že technická specifikace (jednotlivé požadavky kladené zadavatelem na poptávaný předmět plnění) musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.

81.         Předmětem posouzení Úřadu v tomto správním řízení je tedy především otázka, zda jsou výše citované požadavky zadavatele na mostní závěry důvodné a nediskriminační.

82.         K navrhovatelem tvrzené neopodstatněnosti požadavku na připevnění těsnícího profilu, resp. technickou neproveditelnost požadavku na demontáž těsnícího profilu z podhledu mostního závěru, Úřad sděluje následující.

83.         Zadavatel předně již v rozhodnutí o námitkách uvedl, že požadavek na provádění prací z podhledu mostního závěru je obecně stanoven z důvodu bezpečnosti provádění kontrol a revizí. Výměna samotného těsnícího profilu (vůči které primárně míří námitky navrhovatele) pak dle vysvětlení zadavatele v případě druhu 8 mostního závěru (proti jehož použití návrh navrhovatele v této části brojí) probíhá z pojížděné části mostního závěru. Zadavatel uvedl, že použití druhu 6 mostního závěru (které v návrhu prosazuje navrhovatel) by si s ohledem na použití odvodňovacího pásu namísto těsnícího profilu vyžádalo provádění výměny z podhledu, přičemž se v takovém případě má jednat o celkovou demontáž mostního závěru, což by právě dle zadavatele zvyšovalo finanční náročnost této výměny, snižovalo bezpečnost prováděných prací a v neposlední řadě omezovalo dopravu během výměny.

84.         Úřad k uvedenému vysvětlení zadavatele odkazuje na výše uvedené východisko, dle kterého je vymezení předmětu veřejné zakázky závislé výlučně na uvážení zadavatele, který je rovněž s ohledem na své provozní zkušenosti jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby, a to za dodržení podmínky, že v důsledku případných omezení nebude bezdůvodně narušena hospodářská soutěž. Stanovení konkrétních požadavků na předmět plnění mimo jiné na základě provozních zkušeností zadavatele tak může být ze strany zadavatele opodstatnitelné při dodržení požadavku na to, že stanovená omezení nemají bezdůvodně diskriminační charakter. V posouzení přiměřenosti navrhovatelem zpochybňovaného požadavku bude tak pro Úřad klíčové posouzení toho, k čemuž ostatně směřuje celá první část návrhu, zda stanovené podmínky zadavatele na mostní závěry jsou splnitelné pouze pro jeden konkrétní výrobek jednoho konkrétního výrobce, a to společnosti MAURER (k tomuto viz dále).      

85.         Obdobné závěry pak lze vyvodit rovněž ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že požadavek zadavatele na ukončení vnějších a vnitřních říms u povrchových mostních závěrů je diskriminační, neboť jej rovněž splňuje pouze druh 8 mostních závěrů.

86.         Konečně co se týče otázky, zda se v případě požadavku na rovnoměrné rozevření jednotlivých lamel nejedná o zadávací podmínku zjevně nepřiměřenou, resp. excesivní, jejímž smyslem je toliko vytvoření bezdůvodné konkurenční výhody, resp. bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, Úřad uvádí následující.

87.         Za účelem posouzení otázky technické proveditelnosti požadavku zadavatele na systémy zajišťující rovnoměrné rozevření jednotlivých lamel se Úřad obrátil na instituce vysokého školství zaměřené na stavební činnost s žádostí o zodpovězení dotazů týkajících se technické proveditelnosti požadovaného řešení a zvlášť s ohledem na podmínku týkající se vyloučení kroutícího, resp. torzního momentu u prvků pro řízení (k tomuto v podrobnostech viz výše). V souvislosti s provedeným dotazováním Úřad obdržel jediné věcné vyjádření, a to konkrétně vyjádření Fakulty stavební Technické univerzity Ostrava. Z odpovědi této vzdělávací instituce přitom vyplynulo, že požadavek na rovnoměrné rozevření lamel je klíčový z důvodu předcházení situaci, kdy by docházelo k vyčerpání kapacity deformace mezi dvěma mezi sebou sousedními lamelami, zatímco u ostatních lamel by současně docházelo k nulovému, nebo pouze minimálnímu pohybu. Uvedeným způsobem by totiž docházelo k dlouhodobému přetěžování části mostního závěru a snížení jeho životnosti. Z uvedeného vyjádření dále vyplývá, že kroucení vzniká především při excentrickém namáhání konstrukčního prvku. Dle citované stavební fakulty jsou přitom tyto excentricity přirozené a není možné se jim vyhnout, je však možné je omezit vhodným uspořádáním jednotlivých prvků konstrukce, detaily provedení a dalšími stabilizačními opatřeními, které pak kroucení mohou účinně zabránit. Samotnými prvky pro řízení rovnoměrného rozevření lamel jsou pak dle citovaného vyjádření myšleny pravděpodobně ty části mostního závěru, které zajišťují plynulost příčného pohybu lamel, resp. rozevírání a zavírání mostního závěru. Tyto části by při zvýšené deformaci tomuto pohybu bránily, což citovaná stavební fakulta považuje za nežádoucí, a právě tuto skutečnost považuje za primární důvod, proč zadavatel ve vymezených technických podmínkách zakazuje namáhání torzním momentem. Stavební fakulta Technické univerzity Ostrava dále nad rámec položených dotazů uvedla, že stanovené požadavky zadavatele považuje za náročné, nicméně nikoliv za diskriminační, neboť jí není známo, že by uvedené řešení bylo natolik specifické, že by mohlo být používáno pouze jediným výrobcem.

88.         Z výše uvedeného odborného výkladu Stavební fakulty Technické univerzity Ostrava Úřad vyvozuje, že se nelze ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že by stanovení požadavků na systém rovnoměrného rozevření lamel nemělo technické opodstatnění. Z uvedeného výkladu přitom přímo vyplývá, že uvedené požadavky snižují riziko opotřebení a zvyšují životnost jednotlivých prvků mostního závěru. Ve vztahu k problematice požadavku na vyloučení kroutících, resp. torzních momentů pak z uvedeného vyjádření vyplývá, že rovněž tento požadavek je technicky opodstatněný, neboť předchází zvýšené deformaci prvků zajišťujících rozevírání a zavírání mostního závěru, čímž zvyšují jejich životnost. Naplnění uvedeného požadavku se přitom dle vyjádření citované stavební fakulty dá dosáhnout vhodným uspořádáním jednotlivých prvků konstrukce mostního závěru, detaily provedení a dalšími stabilizačními opatřeními. Úřad proto s přihlédnutím ke skutečnostem uvedeným nezávislým odborným subjektem nemůže přisvědčit navrhovateli, neboť bylo potvrzeno, že zadavatelem stanovené požadavky na zajištění rovnoměrného rozevření jednotlivých lamel jsou nejen technicky proveditelné, nýbrž rovněž i technicky opodstatnitelné.

89.         K tvrzení navrhovatele, který ve svém vyjádření k podkladům ze dne 26. 2. 2024 uvedl, že z uvedeného vyjádření Stavební fakulty Technické univerzity Ostrava nevyplývá, zda je předmětné řešení, tzn. rovnoměrné rozevírání lamel proveditelné, Úřad uvádí, že z kontextu celého vyjádření Technické univerzity Ostrava, která mimo jiné k 1. otázce Úřadu sdělila, že předpokládá, že na trhu „existuje řešení, které by bylo zadavatelem akceptováno“, se Úřadu jeví jako jednoznačné, že Technická univerzita Ostrava skutečně považuje řešení uvedené v první odrážce „Rozšířených požadavků na mostní závěry druhu 8 (lamelové)“ uvedených v ZTKP za technicky proveditelné. 

90.         Úřad následně přistoupil k posouzení údajného diskriminačního charakteru jednotlivých požadavků zadavatele uvedených v ZTKP, resp. toho, zdali se dá souhlasit s tvrzením navrhovatele, že výše zpochybňované požadavky nejsou splnitelné pro žádného výrobce s výjimkou společnosti MAURER.

91.         Úřad se obrátil na 4 výrobce mostních závěrů působících na trhu v České republice s dotazem, zda je v jejich výrobním portfoliu dostupný mostní závěr druh 8 (lamelový), který by splňoval jak obecné požadavky na tento výrobek stanovený v dokumentu TP 86:2009, tak požadavky dle ZTKP.

92.         Společnost SVP mosty ve svém vyjádření ze dne 22. 1. 2024 potvrdila, že její výrobní program zahrnuje mostní závěry druhu 8, které odpovídají jak podmínkám dokumentu TP 86:2009, tak zadavatelem stanoveným ZTKP.

93.         Společnost MAKOS ve svém vyjádření ze dne 19. 1. 2024 uvedla, že vyrábí mostní závěry v souladu s dokumentem TP 86:2009 vydaným Ministerstvem dopravy a vyžadovaným zadavatelem. Zároveň společnost MAKOS konkrétně uvedla, že její mostní závěry využívají roznášecí systém, který splňuje podmínku na systém rovnoměrného rozevření mezer do 10 mm. Úřad k uvedenému sdělení nicméně uvádí, že z něj jednoznačně nevyplývá, že výrobky společnosti MAKOS splňují rovněž požadavky dokumentu ZTKP jako celku. Z citovaného vyjádření vyplývá to, že výrobky uvedené společnosti splňují požadavky dokumentu TP 86:2009 a dále pak požadavek na rovnoměrné rozevření mezer do 10 mm, který vychází ze ZTKP. Z citovaného vyjádření však již nevyplývá, že dané výrobky splňují rovněž ostatní požadavky dle ZTKP (např. požadavek na eliminaci kroutících, resp. torzních momentů). V telefonickém hovoru s oprávněnou úřední osobou pak člen představenstva společnosti MAKOS uvedl, že výrobky společnosti MAKOS splňují rovněž podmínky stanovené v ZTKP včetně rozšířených požadavků na mostní závěry druh 8 (lamelové).      

94.         Společnost MAGEBA ve svém vyjádření ze dne 29. 1. 2024 uvedla, že vyrábí dva typy lamelových mostních závěrů, které splňují obecné požadavky stanovené v dokumentu TP 86:2009, nicméně že tyto výrobky nesplňují požadavky dle ZTKP. Společnost MAGEBA má přitom zato, že v současné době neexistuje nezávisle na výrobci technické řešení lamelového mostního závěru, u kterého by nedocházelo k namáhání některých prvků kroutícím momentem. Společnost MAGEBA dále uvedla, že její výrobky nezaručují požadavek na max. odchylku mezi jednotlivými mezerami 10 mm. Dále je podle společnosti MAGEBA u všech mostních závěrů s jednoduchým těsněním spáry a u všech lamelových mostních závěrů zcela nesplnitelný požadavek na to, aby těsnicí profil byl jednoduše demontovatelný z podhledu. Rovněž je pak údajně nesplnitelný požadavek na to, aby výměna těsnicího profilu byla možná bez demontáže systému pro snížení hlučnosti.

95.         V této souvislosti Úřad uvádí, že nepřehlédl vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém zadavatel mimo jiné odkázal na jednání vedené ve dnech 25. a 26. 1. 2024 s technickým oddělením společnosti MAGEBA SA, kde byly diskutovány všechny požadavky výše zmíněných předpisů, přičemž zadavatel na základě výsledků jednání konstatuje, že společnost MAGEBA SA splňuje požadavky výše zmíněných předpisů, nerozporuje je a garantuje splnění u nově certifikovaných mostních závěrů s označením TENSAMODULAR LR, které by měly být na českém trhu po úspěšném posouzení v létě 2024. Úřad nicméně uvádí, že zadavatel výsledek uvedeného jednání nedoložil žádným důkazním materiálem, a dále, že zadavatelem tvrzená skutečnost, že výrobci spadající do koncernu MAGEBA SA budou mít od léta 2024 ve výrobním portfoliu mostní závěry odpovídající požadavkům dle ZTKP, sama o sobě není pro řešený případ relevantní, neboť je zřejmé, že tvrzení navrhovatele o omezení trhu se z časového hlediska týká období před podáním nabídek na veřejnou zakázku.   

96.         Společnost FREYSSINET CS ve svém vyjádření ze dne 30. 1. 2024 uvedla, že má ve svém výrobním programu lamelové mostní závěry, které splňují požadavky stanovené v dokumentu TP 86:2009, a to pod obchodními názvy FREYSSIMOD LW 160-960 a FREYSSIMOD LW 160SH-960SH. Uvedené mostní závěry však dle společnosti FREYSSINET CS nesplňují požadavky dle ZTKP, a to konkrétně požadavek na zákaz namáhání prvků pro řízení rovnoměrného rozevření kroutícím momentem, protože obecně tyto prvky z podstaty samotného návrhu mostního závěru jsou vždy takto namáhány. Společnost FREYSSINET CS rovněž uvedla, že ve svém výrobním programu nemá lamelové mostní závěry, kde je použit systém, který nepotřebuje prvky pro rovnoměrné rozevření mezer mezi lamelami, tedy tzv. systém nenuceného geometrického tvaru.

97.         Z provedeného průzkumu trhu Úřad vyvozuje, že na relevantním trhu na území České republiky existuje minimálně jeden výrobce, konkrétně výrobce SVP mosty, jímž vyráběné mostní závěry druhu 8 splňují jak požadavky dokumentu TP 86:2009, tak požadavky ZTKP uvedené v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku. Úřad zároveň uvádí, že nepřehlédl, že dle 2 ze 4 oslovených výrobců jsou podmínky stanovené dle ZTKP technicky nesplnitelné. Dle Úřadu tato skutečnost nicméně nezpochybňuje vyjádření výrobce SVP mosty, neboť v rámci konkurenčního prostředí běžně dochází k situacím, kdy např. jeden ze subjektů působících na trhu přijde s inovativním technickým řešením, které v danou dobu pro ostatní na trhu působící subjekty není dostupné.  

98.         Z uvedených informací o situaci na daném trhu je tak zřejmé, že existuje minimálně jeden další výrobce, konkrétně společnost SVP mosty, která je schopna rozšířeným požadavkům zadavatele na mostní závěry, včetně požadavku na rovnoměrné rozevření jednotlivých lamel dostát. Nelze tak přisvědčit tvrzení navrhovatele, že rozšířeným požadavkům zadavatele odpovídá pouze výrobek společnosti MAURER, které je přitom klíčovým tvrzení řešené části návrhu. Nad rámec výše uvedeného pak Úřad pro úplnost sděluje, že rovněž společnost MAKOS v rámci telefonátu potvrdila, že její výrobky splňují stanovené rozšířené požadavky zadavatele. Přestože uvedené tvrzení již Úřadu nebylo doloženo písemně, potenciálně může na trhu existovat další (uvedený) výrobce, který je schopen nabídnout technické řešení odpovídající požadavkům zadavatele. Stále přitom jde „jen“ o trh v České republice.

99.         Úřad v souvislosti s výše uvedeným dále uvádí, že nepřehlédl, že navrhovatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 26. 2. 2024 uvedl, že se v případě dotčeného výrobku nabízeného společností SVP mosty nejspíše jedná o mostní závěr vyráběný pod obchodním názvem POLISTEEL společností POLIROL, přičemž, že tento mostní závěr nelze s ohledem na jeho technické parametry při realizaci veřejné zakázky použít. Úřad k tomuto dodává, že výše uvedené je jen spekulací navrhovatele, přičemž Úřad pro potřeby provedeného šetření za účelem zjištění potenciálu trhu nepožadoval doložení skutečností uváděných třetími subjekty pohybujícími se na relevantním trhu prostřednictvím obchodních názvů mostních závěrů ani příslušné certifikace. Dle názoru Úřadu bude ostatně konkrétní řešení (tedy návrh konkrétního mostního závěru) záviset na konkrétním dodavateli, který se zadávacího řízení zúčastní, přičemž úkolem Úřadu v kontextu vedeného správního řízení není, aby tato eventuální technická řešení předem posuzoval či jinak hodnotil.   

100.     V souvislosti s výše uvedeným pak Úřad rovněž podotýká, že navrhovatel nikterak nedoložil své tvrzení, že tzv. systém nenuceného geometrického tvaru, který navíc není dle zadávacích podmínek jedinou možností, jak splnit rozšířené požadavky zadavatele na mostní závěry druhu 8 (lamelové), podléhá v současnosti patentové ochraně ve prospěch společnosti MAURER.

101.     Nelze odhlédnout ani od toho, že předmětem šetřené veřejné zakázky není výhradně dodávka mostních závěrů, nýbrž komplexní výstavba úseku dálnice D6 a není důvodu se domnívat, že potenciálními dodavateli podstatné části předmětu veřejné zakázky budou výrobci mostních závěrů, nýbrž stavební společnosti. V situaci, kdy takové stavební společnosti mající zájem o účast ve veřejné zakázce mohou hledat svého obchodního partnera (dodavatele) mezi více výrobci mostních závěrů (a dále příp. mezi dalšími distributory) zadavatelem požadovaných mostních závěrů, Úřad nespatřuje jakkoli nepřiměřenou překážku v účasti v zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad konstatuje, že navrhovatel nepředložil žádné, byť nepřímé důkazy, že by např. jím uváděná společnost MAURER dodávala své výrobky exklusivně pouze jednomu jedinému potenciálnímu dodavateli veřejné zakázky, a není tak vyloučeno, že se veřejné zakázky bude moci zúčastnit výrazně vyšší počet dodavatelů, než je množství výrobců vyrábějících zadavatelem požadované mostní závěry.

102.     Úřad tak uzavírá, že neshledal, že by zadavatelem předepsané požadavky na mostní závěry představovaly pro potenciální dodavatele nepřiměřenou překážku pro jejich účast v zadávacím řízení.

103.     Pokud jde o odkaz navrhovatele na § 89 odst. 5 zákona v souvislosti s jeho tvrzením, že kombinaci požadavků zadavatele splňuje pouze výrobek společnosti MAURER, přičemž že se tak jedná o nepřímý odkaz na výrobek konkrétního výrobce, uvádí Úřad následující.

104.     Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatelé jsou povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo k bezdůvodnému zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, kteří dodávají konkrétní výrobky, resp. aby nedošlo k eliminaci dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni dostát požadavkům na předmět veřejné zakázky. Zadavatelé jsou povinni vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazovali na určité identifikační znaky konkrétních dodavatelů, resp. výrobků.

105.     Z ustanovení § 89 odst. 5 zákona pak vyplývá, že zadavatel tím, že stanoví technické podmínky prostřednictvím odkazu, nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky. Jak blíže rozvedl předseda Úřadu např. ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0212/2020/VZ, č. j. ÚOHS-00730/2021/162/LKa ze dne 15. 2. 2021, jedná se o formulaci obecného zákazu stanovit technické podmínky prostřednictvím odkazů, přičemž z formulace „nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky“ vyplývá, že se tento zákaz týká případů, kdy by použití odkazu deformovalo hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku tím, že by působilo zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků (srov. čl. 42 odst. 4 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES).

106.     Z výše uvedeného odůvodnění tohoto rozhodnutí je však zřejmé, že v případě napadených zadávacích podmínek na veřejnou zakázku nejde o případ, kdy zadavatelem stanovené technické podmínky směřují k výrobku jediného dodavatele. Technické požadavky zadavatele na mostní závěry, včetně rozšířených požadavků zadavatele provedených v rámci ZTKP tak v souladu s výše uvedenými závěry dle Úřadu netvoří nepřímý odkaz na konkrétní výrobek, resp. konkrétního výrobce ve smyslu ust. § 89 odst. 5 zákona.      

107.     Úřad proto na tomto místě činí dílčí závěr, že v souvislosti s namítaným vymezením požadavků zadavatele na mostní závěry, včetně rozšířených požadavků na mostní závěry uvedené v ZTKP, nespatřuje porušení zákona. 

K nemožnosti užití vybraných mostních závěrů na vybraných stavebních objektech

108.     Navrhovatel v druhé části návrhu brojí proti údajnému nesouladu zadávacích podmínek na veřejnou zakázku. Navrhovatel tento nesoulad spatřuje v tom, že zatímco ZTKP na různých místech podmíněně umožňují mimo jiné použití druhu 2, 3 a 6 mostních závěrů, tak projektová dokumentace na stavební objekty SO 201, SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206 naopak direktivně stanovuje použití druhu 8 mostních závěrů.    

109.     Úřad k tomuto předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé nejen zvažují svoji účast v zadávacím řízení, ale rovněž zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, který v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se ostatně vyjadřuje konstantně jak rozhodovací praxe Úřadu, tak soudů[4]. Stejně tak relevantní judikatura konstantně zastává názor, že není přípustné, aby zadavatel uvedl informace nedostatečné, vnitřně rozporné, případně aby byl obsah zadávací dokumentace neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.

110.     Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadávací podmínky vymezující požadavky zadavatele v zadávacím řízení musí být, s ohledem na ustanovení § 36 odst. 3 zákona a pro dodržení zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, nastaveny dostatečně podrobně, jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně, tedy v kontextu požadovaného plnění tak, aby obsahovaly dostatečně konkrétní a přesné vymezení předmětu veřejné zakázky (tedy plnění, které zadavatel požaduje a ve vztahu k němuž mají být podávány nabídky), aby nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně zpracovány a současně aby zadavatel mohl na jejich základě jednoznačně posoudit, zda nabídky dodavatelů splňují zadávací podmínky či nikoliv, a též, aby tento jeho závěr mohl být následně objektivně přezkoumán (tj. aby v sobě nenesl znaky libovůle).

111.     Právě v intencích výše uvedeného Úřad přistoupil k posouzení, zda navrhovatelem tvrzený nesoulad mezi ZTKP a projektovou dokumentací může představovat nesoulad se zákonem, resp. toho, zda jsou stanovené zadávací podmínky skutečně vnitřně rozporné, jak tomu tvrdí navrhovatel, popř. zda tyto vnitřní rozpory mohou vést k tomu, že potenciální dodavatelé nebudou v jejich důsledku disponovat relevantními informacemi potřebnými za účelem podání porovnatelných nabídek.

112.     Úřad předně uvádí, že ZTKP (které tvoří nedílnou část zadávací dokumentace) v článku 23.1.1 stanovují následující omezení ve vztahu k použití konkrétních druhů mostních závěrů: „Nepřipouští se mostní závěry druh 5 (kobercový mostní závěr) a druh 7 (podporovaný mostní závěr). Druh 2 (podpovrchový mostní závěr) a druh 3 (elastický mostní závěr) je přípustné použít pouze s písemným souhlasem Objednatele.

Mostní závěry budou vodotěsné až po spodní okraje říms (druh 6 Hřebenový mostní závěr musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházeno k zatékání na konstrukci. Odvodnění bude součástí VTD a RDS, a je nutný písemný souhlas Objednatele) (…)“.

113.     Nedílnou součást zadávací dokumentace dále tvoří příloha č. 9, kterou tvoří projektová dokumentace zpracovaná k předmětu plnění veřejné zakázky. Projektovou dokumentaci mimo jiné tvoří technické zprávy a výkresy k jednotlivým stavebním objektům, které tvoří součást plnění veřejné zakázky. Technické zprávy ke stavebním objektům SO 201, SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206 pak vesměs shodně uvádějí informaci, že „nad oběma opěrami“ jsou u uvedených stavebních objektů navrženy „více-lamelové“, popř. „jednolamelové“ povrchové mostní závěry pro určitý celkový posun, kategorii životnosti a kategorii dopravy (viz výše). V souvisejících výkresech pro uvedené stavební objekty je pak buďto v poznámkách uvedena informace, dle které „[b]ude použit MZ druh 8 (lamelové MZ)“, popř. v části „Materiály“ výkresů je uvedena informace „[p]ovrchové mostní závěry jednolamelové pro posun do 160 mm“.

114.     Právě výše uvedené informace, kdy na jedné straně ZTKP umožňuje podmíněné použití druhů 2, 3 a 6 mostních závěrů, zatímco projektová dokumentace na druhé straně (alespoň v případě navrhovatelem napadnutých stavebních objektů) stanovuje obligatorní použití druhu 8 mostního závěru, považuje navrhovatel za vnitřní rozpor zadávací dokumentace.

115.     Zadavatel se k otázce vnitřního rozporu zadávací dokumentace poprvé vyjádřil již v rámci vysvětlování zadávací dokumentace, kdy v rámci Vysvětlení ZD č. 16 uvedl, že dle jeho názoru je zadávací dokumentace ve vzájemném souladu. Totožný pohled pak zadavatel zastával rovněž dále v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu.

116.     Úřad posoudil charakter jednotlivých částí zadávací dokumentace, přičemž dospěl k následujícím závěrům.

117.     ZTKP představuje zadavatelem provedené rozšíření dokumentu TKP, jehož autorem je Ministerstvo dopravy České republiky. ZTKP přitom odpovídá charakterem i strukturou dokumentu TKP, přičemž jeho prostřednictvím zadavatel s ohledem na své provozní zkušenosti a potřeby modifikuje, popř. doplňuje jednotlivá ustanovení dokumentu TKP. Z toho vyplývá spíše obecná povaha tohoto dokumentu. Úřad přitom v rámci šetření postupu zadavatele rovněž zjistil, že ZTKP pro zadavatele představuje určitý obecně platný vzorový dokument, který je zadavatelem využíván pro účely rozdílných zadávacích řízení, kdy ve většině případů je aplikován v celém svém rozsahu bez ohledu na to, zda daná zakázka obsahuje všechny v TKP a ZTKP definované konstrukce a technologie (jak zadavatel uvedl ve svém vyjádření signovaném dne 24. 1. 2024).

118.     Projektová dokumentace zpracovaná k předmětu plnění pak na druhou stranu představuje zcela konkrétní technické zadání pro jednotlivé stavební objekty navržené v rámci předmětu plnění konkrétní veřejné zakázky. Dokumenty tvořící části projektové dokumentace (např. výše uvedené technické zprávy a technické výkresy) tak obsahují celou řadu konkrétních pokynů a technicky přesných zadání potřebných k přípravě nabídky, resp. k přípravě realizace předmětu plnění.  

119.     Úřad má přitom zato, že obecná povaha ZTKP na jedné straně a konkrétní specifikace projektové dokumentace na druhé straně nepředstavuje vnitřní rozpor zadávací dokumentace. Oba dokumenty tvořící nedílné součásti totožné zadávací dokumentace mají dle názoru Úřadu vnitřní logickou soudržnost, kdy je za využití základních výkladových pravidel zřejmé, že se v případě hrozícího střetu obecných pravidel stanovených prostřednictvím ZTKP a konkrétního technického zadání projektové dokumentace použije právě konkrétní úprava stanovená pro jednotlivé stavební objekty projektovou dokumentací.

120.     Úřad nepovažuje za pravděpodobné, že by v důsledku odlišného charakteru uvedených dokumentů mohlo dojít k situaci, kdy by potenciálním dodavatelům nebylo zřejmé, který druh mostního závěru byl v případě řešených stavebních objektů projektantem navrhnut.         

121.     Úřad v souvislosti s tvrzeným nesouladem projektové dokumentace a ZTKP ve vztahu ke stanovení požadavků na použité druhy mostních závěrů u navrhovatelem vyjmenovaných stavebních objektů nespatřuje porušení zákona. Úřad pro úplnost dodává, že další navrhovatelem tvrzená související porušení zákona (tedy užití nepřímého odkazu na konkrétní výrobek konkrétního výrobce v rozporu s § 89 odst. 5 zákona a zadavatelem údajně uplatňovaná skrytá diskriminace), která rovněž dle navrhovatele souvisejí s vnitřním rozporem zadávacích podmínek, již vypořádal výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

122.     Pro úplnost Úřad uvádí, že nepřehlédl, že navrhovatel ve svém vyjádření se k podkladům rozhodnutí ze dne 26. 2. 2024 mimo jiné předložil Úřadu potvrzení zpracovatele dokumentu TP 86:2009 ze dne 13. 2. 2024, dle kterého mají být hřebenové mostní závěry nejčetnějším druhem mostních závěrů na území Evropské unie, a dle kterého rovněž není jejich použití dokumentem TP86:2009 zakázáno. Úřad přitom ve vztahu k předloženému vyjádření zpracovatele dokumentu TP 86:2009 odkazuje na zásadu koncentrace správního řízení ve smyslu ust.  § 251 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 251 odst. 4 zákona, přičemž uvádí, že navrhovateli nic nebránilo v tom, aby uvedené vyjádření předložil již ve svém návrhu podaném dne 9. 10. 2023, a nikoliv až ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 26. 2. 2024, tedy poté, co účastníkům řízení již uplynula lhůta pro navrhování důkazů ve správním řízení. S ohledem na výše uvedené se Úřad obsahem uvedeného vyjádření již věcně nezabýval.

K oprávnění zadavatele schvalovat užití vybraných druhů mostních závěrů

123.     Úřad dále přistoupil k posouzení části návrhu, v jehož rámci je napadána údajná netransparentnost oprávnění zadavatele schvalovat užití vybraných druhů mostních závěrů. Úřad přitom rekapituluje, že navrhovatel v této části návrhu zpochybňuje zákonnost vybraných pasáží článku 23.1.1. ZTKP, na jejichž základě má být zadavatel oprávněn schvalovat v konkrétních případech užití dodavateli navržených druhů mostních závěrů. Konkrétně se jedná o formulace: „Druh 2 (podpovrchový mostní závěr) a druh 3 (elastický mostní závěr) je přípustné použít pouze s písemným souhlasem Objednatele“; „druh 6 Hřebenový mostní závěr musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházelo k zatékání na konstrukci. Odvodnění bude součástí VTD a RDS, a je nutný písemný souhlas Objednatele“; „Jiné konstrukční řešení proti zatékání vody, např. krycí plechy římsové části, zkrácení svislé části MZ, atypické řešení svislé části MZ, omezení funkcí MZ ad a) až f) apod. musí být písemně odsouhlaseno Objednatelem.“ Uvedená ustanovení jsou přitom dle navrhovatele netransparentní a potenciálně diskriminační, když mohou sloužit k odmítání užití jakéhokoliv druhu mostního závěru kromě mostního závěru druhu 8 ve specifickém technickém řešení dle ZTKP, přičemž jejich důsledkem dle navrhovatele bude předkládání neporovnatelných nabídek na veřejnou zakázku.

124.     Úřad nejprve odkazuje na výše uvedenou judikaturu a z ní vyplývající obecná východiska, kdy odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, a kdy dále není přípustné, aby zadavatel uváděl informace nedostatečné, vnitřně rozporné, popř. jinak neurčité či způsobující pochybnosti o výkladu požadavků zadavatele.

125.     Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je totiž vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení.

126.     Zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona se ve své judikaturní činnosti opakovaně zabývaly soudy a též Úřad. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo dovozeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. (…) Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud pak zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného.“

127.     Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především dostatečně podrobně v nezbytnostech pro zpracování nabídky. Dostatečná podrobnost zadávací dokumentace je rovněž nezbytná z důvodu, aby zadávací podmínky byly v plném rozsahu vnímány a chápány všemi dotčenými subjekty, čili jak zadavatelem, tak i dodavateli, identickým způsobem. Požadavky zadavatele na plnění předmětu veřejné zakázky musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či jeho rozdílný výklad. Je tedy namístě konstatovat, že neurčitosti v nastavení zadávacích podmínek nemohou jít k tíži dodavatelů (účastníků), neboť stanovit zadávací podmínky přesně a jednoznačně je povinností, jež stíhá výlučně zadavatele.

128.     S ohledem na výše uvedená kritéria přistoupil Úřad k posouzení napadených ustanovení zadávací dokumentace veřejné zakázky. S ohledem na to, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu, resp. v rozhodnutí o námitkách uvedl, že navrhovatelem zpochybňovaný proces schvalování a kontroly vychází z pevně stanovených smluvních podmínek, stanovil Úřad výše citovaným usnesením ze dne 10. 11. 2023 zadavateli, aby tyto smluvní podmínky identifikoval a vysvětlil, jakým způsobem se tento proces uplatní konkrétně ve vztahu k výběru mostních závěrů, resp. zdali se uvedený proces uplatní ve vztahu ke všem druhům mostních závěrů totožným způsobem. Zadavatel ve svém sdělení signovaném dne 22. 11. 2023 identifikoval dotčené smluvní podmínky jako pod-článek 7.2 „Vzorky“ Obecných podmínek FIDIC, upravující požadavky na schválení výrobku k použití do stavby, přičemž tento postup charakterizoval tak, že zhotovitel díla má na základě citovaného ustanovení smluvních podmínek požádat správce stavby o odsouhlasení použití výrobku do stavby a spolu s žádostí musí předložit základní doklady výrobku a technickou dokumentaci pro ověření, že výrobek splňuje požadavky zadávací dokumentace. Uvedený proces schvalování výrobku k použití do stavby je přitom dle vyjádření zadavatele shodný pro všechny druhy mostních závěrů. Úřad následně dalším usnesením ze dne 1. 12. 2023 vyzval zadavatele k objasnění, jak se liší proces schvalování a kontroly zakotvený v pod-článku 7.2 „Vzorky“ Obecných podmínek FIDIC v případě, kdy zhotovitel díla předloží u stavebních objektů SO 201, SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206 ke schválení druh 8 mostního závěru (lamelový mostní závěr), od případu, kdy zhotovitel díla předloží ke schválení u uvedených stavebních objektů druh 2 (podpovrchový mostní závěr) nebo druh 3 (elastický mostní závěr), příp. jiný další přípustný druh mostního závěru. Zadavatel ve sdělení signovaném dne 12. 12. 2023 uvedl, že v případě, že by mostní závěry druh 2 a 3 byly z technického hlediska pro dané mostní konstrukce použitelné (přičemž pro úplnost uvedl, že v případě řešené veřejné zakázky s ohledem na svoji nízkou životnost nejsou), postupoval by zhotovitel podle pod-článku 13.2 „Návrhy na zlepšení“ Obecných podmínek FIDIC, kdy by nejdříve požádal správce stavby o změnu technického řešení. Správce stavby by si pro své rozhodnutí vyžádal i stanovisko (souhlas) objednatele, resp. zadavatele, a v případě, že by správce stavby změnu technického řešení odsouhlasil, následovalo by podání žádosti o schválení k použití konkrétního výrobku konkrétního výrobce dle pod-článku 7.2 „Vzorky“ Obecných podmínek FIDIC. Naopak v případě, kdy by zhotovitel respektoval navržené technické řešení dle zadávací dokumentace, předložil by rovnou ke schválení k použití konkrétní výrobek podle pod-článku 7.2 „Vzorky“ Obecných podmínek FIDIC.

129.     Na základě výše uvedeného Úřad přistoupil k posouzení procesu schvalování a kontroly dle navrhovatelem napadnutých ustanovení zadávací dokumentace ve spojení se zadavatelem označenými ustanoveními smluvních ujednání, a to s ohledem na to, zda výše uvedené vymezení splňuje kritéria výše citované judikatury, resp. rozhodovací praxe Úřadu, tedy konkrétně to, zda je proces schvalování a kontroly v zadávacích podmínkách stanoven transparentním způsobem, který je dostatečně podrobný v nezbytnostech pro zpracování nabídky, a zda stanovený způsob schvalování a kontroly může potenciálně vést k neporovnatelnosti podaných nabídek.

130.     K námitce navrhovatele, že jednotlivá ustanovení zadávací dokumentace, která zadavateli stanovují oprávnění schvalovat v konkrétních případech užití dodavateli navržených druhů mostních závěrů, jsou vymezena netransparentním způsobem, tedy zadavatel uvedl, že proces tohoto schvalování je zcela konkrétně popsán ve smluvních podmínkách veřejné zakázky, konkrétně v pod-článku 7.2 „Vzorky“ a dále v pod-článku 13.2 „Návrhy na zlepšení“.
Pod-článek 7.2 „Vzorky“ Obecných podmínek FIDIC přitom upravuje postup, dle kterého zhotovitel díla předkládá správci stavby vzorky materiálů a související relevantní informace za účelem vydání souhlasu k jejich zabudování do díla. S uvedeným postupem přitom souvisí rovněž čl. 1.4.4.1 „Kontrola kvality Výrobků“ kapitoly 1 „Všeobecně“ TKP, který zhotoviteli díla ukládá předložení ke schválení jednotlivých výrobků či stavebních materiálů, které budou použity při realizaci stavby, spolu s doložením dokladů o posouzení shody.   V případě šetřené veřejné zakázky by se pak tento postup modelově využil v případě, kdy zhotovitel stavby hodlá použít druh 8 mostního závěru, resp. druh 4 mostního závěru podle toho, který druh mostního závěru je navržen k použití na kterém stavebním objektu v souladu s technickou specifikací předmětu veřejné zakázky (k tomu viz výše uvedenou část odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vedle toho smluvní podmínky na veřejnou zakázku umožňují zhotoviteli díla v pod-článku 13.2 „Návrhy na zlepšení“ předložit změnu původně navrženého technického řešení, a to za podmínky, že toto navržené řešení urychlí dokončení díla, sníží náklady na dokončení díla či jeho následný provoz, zvýší výkonnost nebo hodnotu dokončeného díla, nebo pokud bude zadavateli jakkoliv jinak prospěšný. Předložený návrh na zlepšení je následně dle citovaného ustanovení smluvních podmínek schvalován správcem stavby, přičemž v případě jeho schválení dále citované ustanovení Obecných podmínek FIDIC upravuje podrobnosti týkající se projektování navržené změny a určení dodatečné odměny. Úřad k oběma uvedeným ustanovením Obecných podmínek FIDIC konstatuje, že se jedná o ryze obecnou smluvní úpravu, která je však zjevně aplikovatelná v kontextu jednotlivých ustanovení zadávací dokumentace zakládajících právo zadavatele v konkrétních případech schvalovat užití druhů mostních závěrů navržených dodavatelem k užití na stavbě. Smluvní podmínky přitom počítají jak s režimem, kdy zhotovitel stavby „respektuje“ technické řešení navržené zadavatelem, a v tomto případě stanovují pouze proces schválení a kontroly za účelem odstranění pochybnosti, že se v případě předkládaného vzorku skutečně jedná o zadavatelem požadovaný díl (např. na základě kontroly požadované certifikace daného mostního závěru), tak na druhé straně s režimem, kdy zhotovitel stavby „přesvědčí“ zadavatele o vhodnosti jiného technického řešení (v tomto případě pak třeba právě o vhodnosti použití jiného druhu mostního závěru). Uvedené provázání smluvních podmínek lze přitom spatřovat v souvislosti se všemi výše uvedenými pasážemi zadávací dokumentace, u kterých navrhovatel zpochybňuje transparentnost oprávnění zadavatele k provádění procesu schvalování a kontroly. Lze přitom rovněž shrnout, že proces schvalování a kontroly nastavený v příslušných částech zadávací dokumentace je ve spojení s pod-články 7.2 „Vzorky“ a 13.2 „Návrhy na zlepšení“ Obecných podmínek FIDIC stanoven dostatečně podrobným způsobem, a to tak, že stanovený způsob jen těžko může u dodavatelů důvodně způsobovat obavu z odlišného výkladu.                 

131.     Úřad tedy dospěl k závěru, že dílčí napadená ustanovení zadávací dokumentace nelze z pohledu případného porušení zásady transparentnosti posuzovat izolovaně, nýbrž tak jak byla zamýšlena zadavatelem, tedy v souvislosti s výše citovanými ustanoveními Obecných podmínek FIDIC. V tomto směru pak Úřad sděluje, že proces schvalování jak zlepšujících návrhů, tak vzorků, je prostřednictvím FIDIC stanoven dostatečně jednoznačným způsobem, a tedy nezavdává důvod ke konstatování porušení zásady transparentnosti.

132.     Úřad dále upozorňuje na skutečnost, že oba zmiňované postupy schvalování ze strany zadavatele, tj. jak postup při schvalování zlepšujících návrhů, tak při schvalování vzorků se z povahy věci využijí až v rámci realizace plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem. Úřad v této souvislosti uvádí, že vzhledem k této skutečnosti, a rovněž s přihlédnutím k jeho názoru, že uvedené postupy schvalování stanovené zadavatelem nejsou nikterak nesrozumitelné, resp. stanovené v rozporu se zásadou transparentnosti, nespatřuje riziko, že by napadená dílčí ustanovení zadávací dokumentace zahrnující proces schvalování nabízeného plnění ze strany zadavatele vedla k podání neporovnatelných nabídek. Úřad v této souvislosti uvádí, že s podáním nabídky na veřejnou zakázku vždy souvisí jisté podnikatelské riziko, přičemž způsobem, kterým na toto riziko mohou dodavatelé reagovat, pokud by měli např. právě v úmyslu v rámci plnění veřejné zakázky navrhnout k použití jiný druh mostních závěrů, je jeho promítnutí do nabídkové ceny.

133.     Nad rámec výše uvedeného lze v této souvislosti rovněž poukázat na to, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem (byť založený na základě smlouvy na veřejnou zakázku) je primárně vztahem soukromoprávním (srov. např. rozhodnutí NSS ze dne 24. dubna 2013, sp. zn. 1 Afs 2/2013–46), na který se v obecném pohledu vztahují rovněž zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry obsažená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jak totiž uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0093/2018/VZ-24506/2018/320/HBa,HSc,JSu ze dne 23. 8. 2018, „[a]čkoliv zadávací řízení vykazuje mnohá specifika související zejména s vysokou formalizací procesu zadávání veřejných zakázek a současně si tento způsob řízení vedoucí k uzavření smlouvy nese za dobu své existence určité ,stigmaʻ, nelze ani v jeho případě rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají při dodržení všech pravidel vůči sobě poctivě a oprávněně se na poctivost druhé strany spoléhají. Je neodmyslitelnou nutností, aby proces zadávání veřejných zakázek byl s ohledem na specifika zadavatele jako kontraktační strany výrazně regulován a současně kontrolován, nelze jej však a priori posuzovat optikou, která za každým jednáním vidí spíše snahu o porušení pravidel, než o jejich dodržení.“. I s ohledem na uvedenou zásadu presumpce poctivého postupu má přitom Úřad zato, že nelze navrhovateli bez dalšího přisvědčit v tom, že zadavatel jím spatřovaná netransparentní ustanovení zadávací dokumentace využije k diskriminačnímu postupu, na jehož základě si prosadí jím údajně preferovaného výrobce mostních závěrů. 

134.     S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že zadavatel v souvislosti se stanovením dílčích pravidel zadávací dokumentace opravňujících zadavatele ke schvalování užití vybraných druhů mostních závěrů ve spojení s příslušnými smluvními ustanoveními dle Obecných podmínek FIDIC neporušil zákon. 

K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

135.     Návrh dále míří proti způsobu vyřízení námitek podaných navrhovatelem, přičemž navrhovatel jednak namítá porušení zákona tím, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s jednotlivými námitkami. Tvrzení zadavatele uvedená v bodech 57, 58 a 68 rozhodnutí o námitkách jsou přitom dle navrhovatele nepřezkoumatelná, neboť je nelze bez dalšího ze strany navrhovatele ověřit. Navrhovatel rovněž soudí, že zadavatel tvrzení uvedená v citovaných bodech rozhodnutí o námitkách nijak nerozvádí a nedokládá. Uvedená tvrzení jsou navíc podle názoru navrhovatele zcela účelová a nezakládají se na pravdivých skutečnostech. Navrhovatel se tak alternativně domáhá uložení nápravné opatření dle ust. § 263 odst. 5 zákona spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

136.     S ohledem na tvrzení navrhovatele uvedené v návrhu přistoupil Úřad k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem tvrzeným v námitkách a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

137.     V obecné rovině Úřad uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

138.     Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, v němž uvedl: „Není možné a především není účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jehoúmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek.“.

139.     Úřad shrnuje, že navrhovatel ve svém návrhu konkrétně uvádí, že zadavatel nikterak nedoložil sdělení uvedená v bodech 57, 58 a 68 rozhodnutí o námitkách, tj. sdělení, že mostní závěr druh 6 považuje za nevhodné řešení z důvodu údajného zvýšení nákladů na údržbu, provozní náklady a bezpečnost, resp. že stanovený požadavek na ukončení vnitřních a vnějších říms nemá žádný vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení. Uvedená tvrzení zadavatele jsou tak dle názoru navrhovatele nepřezkoumatelná, neboť je nelze bez dalšího ze strany navrhovatele dále ověřit.

140.     Úřad konstatuje, že zadavatel v odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách uvedl poměrně obsáhlé odůvodnění odpovídající struktuře podaných námitek, a to tak, že zadavatel vždy odkázal na konkrétní bod podaných námitek a tento bod následně vypořádal.

141.     Ohledně bodu 57 odůvodnění rozhodnutí o námitkách Úřad sděluje, že zadavatel v tomto bodě reagoval na bod 16. námitek. Bod 16 námitek byl přitom součástí bloku námitek směřujících proti čl. 23.1.1. ZTKP, konkrétně proti pasáži stanovující následující požadavky na těsnící profil: „Těsnící profil musí být součástí mostního závěru a jeho upevnění bude provedeno bez kotvení pomocí šroubovaných přítlačných lišt. Musí být jednoduše demontovatelný z podhledu MZ. Tato podmínka přístupnosti je požadována i pro revize a pravidelné kontroly MZ.“. Podstatou bodu 16. námitek je pak navrhovatelem tvrzená technická a finanční nákladnost výměny těsnícího profilu z podhledu vozovky, resp. údajná nemožnost uvedeného postupu v případě, kdy není umožněn přístup pod mostní závěr, a to konkrétně i v případě druhu 8 mostního závěru. Zadavatel přitom v navrhovatelem zpochybňovaném bodě 57 rozhodnutí o námitkách k výše uvedené námitce uvedl, že výměna těsnícího profilu u druhu 4 a 8 mostního závěru probíhá z pojížděné části mostního závěru a zadavatel v příslušné části zadávacích podmínek pouze upřesnil demontáž prvků pro snížení hlučnosti, kdy daný šroubový spoj je jakýmkoliv montážním zásahem ovlivněn a oslaben. Zadavatel dále uvedl vysvětlení, že v případě druhu 6 mostního závěru se namísto těsnícího profilu jedná o odvodňovací pás, kdy musí proběhnout výměna z podhledu, přičemž se v takovém případě má jednat o celkovou demontáž mostního závěru, což by právě dle zadavatele zvyšovalo finanční náročnost této výměny, snižovalo bezpečnost prováděných prací a v neposlední řadě omezovalo dopravu během výměny. Úřad má přitom zato, že uvedené vypořádání námitky ze strany zadavatele je dostatečně podrobné a srozumitelné, kdy je jednoznačně seznatelné, jaké jsou dle názoru zadavatele zásadní rozdíly mezi výměnou těsnícího profilu v případě druhů 4 a 8 mostních závěrů na straně jedné, a výměnou odvodňovacího pásu v případě druhu 6 mostního závěru. Z rozhodnutí o námitkách je rovněž zřejmé, že zadavatel podává své vysvětlení na základě své vlastní dlouhodobé praxe, přičemž se neodvolává na žádné další důkazy, což je z pohledu Úřadu pro účely vypořádání uvedené námitky dostatečné. Nelze pak zadavateli klást za vinu, že takovéto důkazy, na základě kterých by mohl navrhovatel tvrzení zadavatele přezkoumat, v rozhodnutí o námitkách neuvedl, neboť uvedené rozhodnutí bylo dostatečně srozumitelné samo o sobě. V této souvislosti Úřad dále uvádí, že nepřehlédl, že součástí návrhu je rovněž potvrzení výrobce FREYSSINET CS, dle kterého je v rovněž v případě druhu 6 mostního závěru možné provádět výměnu odvodňovacích pásů bez nutnosti demontáže hřebenových desek, tj. z podhledu. Úřad k tomuto uvádí, že uvedené potvrzení nebylo součástí původně podaných námitek, a není tak možné zadavateli přičítat k tíži, že uvedené potvrzení v rámci rozhodování o námitkách nevzal na vědomí.

142.     Ohledně bodu 58 odůvodnění rozhodnutí o námitkách Úřad sděluje, že zadavatel v tomto bodě reagoval na bod 17. námitek, kterým navrhovatel zpochybnil požadavek zadavatele na ukončení vnitřních a vnějších říms, dle kterého „[p]ovrchové mostní závěry na vnějších a vnitřních římsách musí být vždy ukončeny na líci říms tak, že závěr pokračuje stejnou konstrukční úpravou (jako ve vozovce) po svislé ploše vnější a vnitřní římsy až na dolní okraj horní římsy“ jako neodůvodněný a diskriminující. Navrhovatel přitom konkrétně uvedl, že uvedené řešení nemá žádný vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení, přičemž tyto podmínky současně splňuje pouze druh 8 mostního závěru. Zadavatelem připuštěnou možnost užití jiného konstrukčního řešení přitom navrhovatel považuje za rozpornou se zásadou transparentnosti, neboť tato je podmíněna udělením souhlasu zadavatele bez nutnosti jeho odůvodnění.   Zadavatel k tomuto v bodě 58 rozhodnutí o námitkách uvedl, že požadované technické řešení dle jeho názoru má vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení. K tvrzenému omezení pouze na druh 8 mostního závěru zadavatel uvedl, že navrhovatelem napadenou podmínku splňuje rovněž druh 4 mostního závěru. Ve vztahu k procesu schvalování užití jiného druhu mostního závěru pak zadavatel uvedl, že schválení podléhá každé konstrukční řešení a vychází z dokumentu TP 86:2009. Zadavatel přitom odmítl, že by bez náležitého odůvodnění zamítal užití jiného konstrukčního řešení. Úřad k výše uvedenému dodává, že vypořádání daného bodu námitek považuje za dostatečné. Zadavatel uvedl svůj odborný názor, dle kterého stanovené požadavky mají vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení. K tomuto Úřad uvádí, že takovýto rozsah vypořádání námitek odpovídá míře konkrétnosti samotných podaných námitek, kdy se v uvedeném bodu námitek navrhovatel rovněž odkazuje pouze na svůj odborný názor, když uvádí, že požadované řešení vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost nemá, aniž by rovněž toto své tvrzení jakkoliv dokládal či podpořil hlubší argumentací. Za dostatečné lze rovněž požadovat vypořádání námitky týkající se hrozby neodůvodněného neschvalování použití jiných druhů mostních závěrů, kdy navrhovatelem namítaná hrozba neodůvodňování postupu zadavatele je formulována pouze jako spekulace, na kterou rovněž zadavatel nebyl povinen reagovat obšírněji než jejím výslovným odmítnutím. K procesu schvalování se zadavatel přitom vyjadřuje rovněž v bodech 70 – 73 rozhodnutí o námitkách.    

143.     Dále ohledně bodu 68 odůvodnění rozhodnutí o námitkách Úřad sděluje, že zadavatel v tomto bodě reagoval na bod 34. námitek, jejichž podstatou je tvrzení navrhovatele, že zadavatel u stavebních objektů SO 201, SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206 umožňuje použití pouze druhu 8 mostního závěru, kdy je přitom dle názoru navrhovatele technicky proveditelné rovněž použití druhu 6 mostního závěru, který navrhovatel zároveň považuje za levnější. Zadavatel přitom v bodě 68 odůvodnění rozhodnutí o námitkách předně odkázal na odůvodnění bodu 53 rozhodnutí o námitkách, dle kterého aktuální znění TP86:2009, resp. tabulka F.1 omezuje použití mostního závěru druhu 6 na komunikace s počtem vozidel do 1500/24 hod.  Zadavatel dále uvedl, že použití mostního závěru druhu 6 by navyšovalo náklady na provoz, kontrolu a údržbu. Zadavatel rovněž poukázal na to, že technické řešení prosazované navrhovatelem by s ohledem na provozní náklady po celou dobu životnosti mostních závěrů nebylo levnější, než použití mostních závěrů druhu 8. Zadavatel přitom výslovně odkázal na své provozní zkušenosti. Z uvedeného je přitom zřejmé, že zadavatel danou námitku navrhovatele neopomenul, přičemž uvedl dostatečně konkrétní a srozumitelné vysvětlení, proč danou námitku odmítl. Odkaz na vlastní provozní zkušenosti zadavatele ve spojení s jednoznačným a pochopitelným věcným vypořádáním námitky se tak Úřadu při vypořádání námitek v šetřeném případě jeví jako zcela dostatečný.

144.     Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách představil ucelený argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na argumentaci navrhovatele v námitkách obsaženou. Úřad konstatuje, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou navrhovatelem uváděných námitek a rozhodnutí o námitkách plní svůj účel, neboť navrhovateli poskytuje možnost dostatečně se seznámit se stanoviskem a odůvodněním zadavatele, případně se následně vyjádřit k argumentaci zadavatele v rámci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že v šetřeném případě došlo ze strany zadavatele k vypořádání námitek v souladu se zákonem, pročež neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.

Shrnutí

145.     Ve světle shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky Úřad uzavírá, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

2. JUDr. František Scholz, advokát, Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dostupný prostřednictvím internetové adresy: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003026/zakazka/617769; pozn. Úřadu

[2] společnost MAURER SE, sídlem Frankfurter Ring 193, 80807 Mnichov, Spolková republika Německo (dále jen „MAURER“; pozn. Úřadu)

[3] Úřad k uvedenému dodává, že společnost MAKOS přislíbila zaslat Úřadu písemné doplnění, ve kterém potvrdí splnění podmínek stanovených v ZTKP; Úřad přitom konstatuje, že do dne vydání tohoto rozhodnutí nebylo toto písemné vyjádření Úřadu doručeno.

[4] Viz k tomu např. rozsudek NSS č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010; byť se uvedený rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, tj. na zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť smysl a účel nastavení zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) je shodný.