číslo jednací: 11302/2024/500
spisová značka: S0845/2023/VZ

• Instance: I.
• Věc: Evidence elektronických dokumentací
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj
  2. ICZ a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 29. 3. 2024

Spisová značka:  ÚOHS-S0845/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-11302/2024/500

Brno 13. 3. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 12. 2023
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 21. 12. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 9. 2. 2023 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná & Fáberová v.o.s., se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7 – Holešovice,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Evidence elektronických dokumentací“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036807, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519454, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4 – ze dne 14. 12. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Evidence elektronických dokumentací“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036807, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519454, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 21. 12. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – dne 8. 10. 2021 zahájil řízení se soutěžním dialogem za účelem zadání veřejné zakázky „Evidence elektronických dokumentací“ (dále také jen „EED“), přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-036807, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519454, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Zadavatel se nechal ve smyslu § 43 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), při provádění úkonů souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, Nusle, 140 00 Praha 4.

3.             Obecným záměrem zadavatele a cílem soutěžního dialogu je podle „Zadávací dokumentace“ ze dne 8. 10. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) „vytvoření nového informačního systému Evidence elektronických dokumentací (dále jen ,EED´) a zajištění provozu, podpory a rozvoje vytvořeného informačního systému. Zadání této veřejné zakázky směřuje k tomu, aby bylo nalezeno řešení informačního systému Evidence elektronických dokumentací, které by odpovídalo představám zadavatele a respektovalo všechny jeho požadavky, jakož i požadavky kladené na činnost zadavatele a veškeré právní předpisy. Obecná představa zadavatele o předmětu plnění veřejné zakázky je dále obsažena v Příloze č. 1 zadávací dokumentace (Technická specifikace).“.

4.             Z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 393 650 950 Kč bez DPH.

5.             Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení obdržel pět žádostí o účast, včetně žádosti o účast navrhovatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 9. 2. 2023 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná & Fáberová v.o.s., se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7 – Holešovice (dále jen „navrhovatel“).

6.             Rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023 rozhodl zadavatel podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, přičemž uvedené rozhodnutí oznámil oznámením o zrušení zadávacího řízení z téhož dne.

7.             Úkony zadavatele související se zrušením zadávacího řízení včetně rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023 zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) svým rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-S0163/2023/VZ, č. j. ÚOHS-19829/2023/500 ze dne 26. 5. 2023, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0075/2023/VZ, č. j. ÚOHS-30017/2023/163 ze dne 11. 8. 2023 (dále jen „předchozí správní řízení“).

8.             Dne 3. 11. 2023 rozhodl zadavatel rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení z téhož dne podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o opětovném zrušení zadávacího řízení, přičemž cit. rozhodnutí oznámil účastníkům zadávacího řízení téhož dne.

9.             Zadavatel obdržel dne 17. 11. 2023 námitky navrhovatele z téhož dne proti cit. rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (dále jen „námitky“).

10.         Zadavatel rozhodnutím ze dne 4. 12. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele ze dne 17. 11. 2023 odmítl.

11.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 14. 12. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

12.         Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 11. 2023 (dále jen „rozhodnutí o zrušení ZŘ“), neboť navrhovatel je přesvědčen, že pro jeho vydání nebyly naplněny zákonné podmínky, cit. rozhodnutí je nedůvodné, je vydáno v rozporu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti, není dostatečně odůvodněno, a je tak nepřezkoumatelné. Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s jeho námitkami, a proto je jeho rozhodnutí o námitkách vadné.

13.         Navrhovatel dodává, že mu tímto postupem zadavatele vznikla újma, neboť investoval nemalé prostředky do přípravy žádosti o účast a odborné přípravy na soutěžní dialog.

14.         Navrhovatel dále hned na úvod sděluje, že předmětné zadávací řízení je součástí širšího okruhu projektů týkajících se digitalizace stavebního řízení. Zadavatel tak kromě předmětného zadávacího řízení zahájil další tři řízení se soutěžním dialogem – Evidence stavebních postupů (dále také jen „ESP“), Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka a Národní geoportál územního plánování (dále také jen „NGÚP“). Následně zadavatel všechna tato zadávací řízení kromě posledně jmenovaného zrušil.

15.         Navrhovatel je toho názoru, že v rozhodnutí o zrušení ZŘ chybí konkrétní a jednoznačný popis a zdůvodnění důvodů hodných zvláštního zřetele. Důvody jako legislativní změna, nutná změna architektury, finanční úspora či nové technologické poznatky jsou dle navrhovatele obecné a taktéž zde není uveden jejich dopad do zadávacího řízení. V rozhodnutí o zrušení ZŘ dle navrhovatele absentuje jasný popis toho, jak zadavatelem uváděné důvody ovlivnily zadávací řízení a z jakého důvodu není možné tyto důvody odstranit či překlenout v rámci soutěžního dialogu.

16.         Dále navrhovatel uvádí, že v rozhodnutí o zrušení ZŘ není konkretizován okamžik, od něhož zadavatel odvozuje výskyt těchto důvodů. Zadavatel uvádí pouze datum 20. 12. 2022, kdy měl obdržet finální verzi analýzy, která „měla obsahovat nové technologické a architektonické poznatky“. Navrhovatel pochybuje o tom, že zadavatel tyto poznatky získal až v tento den, neboť dle navrhovatele jsou tyto poznatky veřejně známé již řadu let, a dále také proto, že zadavatel v rámci předchozího správního řízení odlišně uvedl, že se o těchto poznatcích dozvěděl v průběhu května – června roku 2022. Rozhodnutí o zrušení ZŘ dle navrhovatele dále nekonkretizuje okamžik, kdy se zadavatel dozvěděl o dalších tvrzených důvodech zvláštního zřetele.

17.         Navrhovatel obecně ve vztahu k nutnosti naplnění věcné i časové podmínky pro zrušení zadávacího řízení odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 16. 2. 2022 č. j. ÚOHS-06003/2022/500, sp. zn. ÚOHS-S0578/2021/VZ.

18.         Navrhovatel dále upozorňuje na skutečnost, že zadavatel veřejnou zakázku zadával v řízení se soutěžním dialogem ve smyslu § 68 zákona, tedy použil velmi flexibilní druh zadávacího řízení, který umožňuje v rámci dialogu zadavatele s účastníky nalézat pro zadavatele vhodná řešení jeho potřeb a cílů. I z přílohy č. 1 zadávací dokumentace plyne, že zadavatel může technickou specifikaci upravit. Dle navrhovatele právě zvolená forma soutěžního dialogu umožňuje překlenout zadavatelem tvrzené důvody pro zrušení, tedy legislativní změnu a s ní související změnu architektury a změnu ve vývoji technologie, a to zejména v tomto případě, kdy ještě nebyla zahájena fáze soutěžního dialogu, ve které by se tyto otázky mohly řešit a ve které je vytvářen návrh technického řešení.Zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvedl pouze obecná konstatování, že není možné tyto důvody v rámci soutěžního dialogu překlenout, avšak neuvedl, z jakého důvodu.

K legislativním důvodům

19.         Jedním z hlavních důvodů hodných zvláštního zřetele uvedených v rozhodnutí o zrušení ZŘ jsou změny podle předpokládaného znění zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále také jen „stavební zákon“) po novele (novela č. sněmovního tisku 330/0), které přinesly změny v předpokládané architektuře plánovaných systémů. V důsledku cit. novely dochází dle rozhodnutí o zrušení ZŘ mj. k významným změnám ve způsobu vedení stavebních řízení, vedení spisů, ve strukturách stavebních úřadů a dalším souvisejícím změnám. Navrhovatel považuje uvedená tvrzení zadavatele za obecná, bez konkrétního vztahu k zadávacímu řízení a bez odůvodnění nemožnosti uvedené otázky řešit v rámci soutěžního dialogu.

20.         V další části návrhu navrhovatel reaguje na některé body rozhodnutí o zrušení ZŘ a polemizuje s nimi.

21.         Navrhovatel se dále postupně vyjadřuje k jednotlivým údajně chybějícím funkcionalitám (dlouhodobá správa dokumentů, evidence autorizovaných osob ve stavebnictví, podpora nových požadavků EU při snižování energetické náročnosti staveb) a nedostatkům původní architektury (nerespektovala nové potřeby dle novely stavebního zákona, nebyla uzpůsobena na změny, nebyla funkčně koncipována pro centralizovaný agendový informační systém, byla navržena v rozporu s požadavky na vedení spisové služby a archivnictví, byla navržena ve formě jednoho velkého celku, počítala s manuálními úkony a duplicitním vedením a zadáváním údajů, nebyla navrhnuta pro využívání standardizovaných technologií a rozhraní, nebyla navržena pro automatizaci úkonů a snižování administrativní zátěže). Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatelem tvrzené chybějící funkcionality jsou součástí původního řešení, a tvrzené údajné nedostatky původní architektury vyvrací.

22.         Navrhovatel uvádí, že se seznámil s textem předmětné novely stavebního zákona včetně její důvodové zprávy, přičemž nenalezl zadavatelem tvrzené změny v předpokládané architektuře plánovaných informačních systémů. Možná legislativní změna tak dle navrhovatele v žádném případě není důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

23.         Navrhovatel také odkazuje na § 267 odst. 2 stavebního zákona účinný od 1. 1. 2024, který stále obsahuje zrušené informační systémy. Z uvedeného dle navrhovatele plyne, že tyto systémy jsou nadále vyžadovány a není známo, že by zadavatel plánoval tuto skutečnost měnit.

K novým technologickým poznatkům

24.         Dalším důvodem hodným zvláštního zřetele uvedeným v rozhodnutí o zrušení ZŘ je vývoj na trhu informačních technologií, který umožňuje dosáhnout účelu veřejné zakázky efektivněji a úsporněji.

25.         Navrhovatel považuje toto zdůvodnění za netransparentní a nepřezkoumatelné, neboť zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvádí pouze rámcový výčet technologických poznatků bez vlivu na probíhající zadávací řízení a bez odůvodnění nemožnosti tento důvod překlenout v rámci soutěžního dialogu.

26.         Ohledně data 20. 12. 2022, kdy se měl zadavatel o těchto nových technologických poznatcích dozvědět, navrhovatel uvádí, že toto tvrzení není pravdivé, neboť zadavatelem uváděný výčet technologických důvodů (obecné návrhové principy) je veřejně znám již řadu let. Tento důvod zvláštního zřetele tak podle navrhovatele nevznikl ani se neobjevil po zahájení zadávacího řízení, proto jej není možno považovat za důvod pro zrušení veřejné zakázky.

K finanční úspoře

27.         Důvod zrušení spočívající v zadavatelem tvrzené finanční úspoře ve výši 459 mil. Kč plynoucí z aplikace nových technologických poznatků považuje navrhovatel za nepřezkoumatelný a zavádějící. Vzhledem k tomu, že předmětné zadávací řízení i ostatní zrušená zadávací řízení byla zrušena v kvalifikační fázi řízení se soutěžním dialogem, tedy ještě nedošlo k jednání v rámci soutěžního dialogu, ani k podání nabídek, je zadavatelem uvedená částka úspory pouze hypotetická. Související veřejná zakázka „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“[1], na niž zadavatel při svém tvrzení o úsporách odkazuje, přitom byla Úřadem zrušena, tudíž nedošlo k uzavření smlouvy. V tomto smyslu je podle navrhovatele tvrzení zadavatele o úspoře nepřezkoumatelné.

Ke zrušení 3. zadávacího řízení

28.         Navrhovatel se v tomto bodě vyjadřuje k tvrzení zadavatele, že pokud jedno ze tří provázaných zadávacích řízení (Evidence stavebních postupů) již bylo zrušeno, ani další dvě řízení nemohou plnit původně zamýšlenou funkci v rámci celku. Navrhovatel k tomu namítá, že zrušené zadávací řízení může zadavatel opětovně zahájit.

K netransparentnosti zadávacího řízení

29.         Navrhovatel považuje postup zadavatele v tomto zadávacím řízení za netransparentní a v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010.Zadavatel dle navrhovatele postupoval netransparentně a v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek tím, že dlouhodobě nedodržoval vlastní předpokládaný harmonogram zadávacího řízení uvedený v zadávací dokumentaci a o prodlení a jeho důvodech účastníky zadávacího řízení po dobu roku 2022 nijak neinformoval. Jeho první komunikací bylo až zaslání oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023 a navazující informační schůzka dne 31. 1. 2023. Dále navrhovatel považuje za netransparentní tu skutečnost, že zadavatel zrušil pouze tři ze čtyř zadávacích řízení vypsaných v rámci projektu digitalizace stavebního řízení.

30.         V závěru návrhu navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel má stále právně relevantní možnost zadávací řízení na veřejnou zakázku dokončit, neboť forma řízení se soutěžním dialogem mu umožňuje se s uváděnými důvody pro zrušení vypořádat, a proto za těchto okolností nebyl zadavatel oprávněn zadávací řízení zrušit.

31.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil napadené rozhodnutí o zrušení ZŘ.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

32.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 14. 12. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

33.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

34.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 18. 12. 2023.

35.         Dne 22. 12. 2023 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a téhož dne byla Úřadu zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení v certifikovaném elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele k návrhu

36.         Zadavatel úvodem svého vyjádření podotýká, že návrh a námitky se s výjimkou formálních úprav shodují, a že tedy navrhovatel v podaném návrhu vůbec nereagoval na argumentaci zadavatele obsaženou v rozhodnutí o námitkách. Dle zadavatele je tak tvrzení navrhovatele o nedostatečném odůvodnění a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách neopodstatněné.Zadavatel dodává, že námitky se z velké části také shodují s námitkami, jež vedly k zahájení předchozího správního řízení, a obsahují tedy neaktuální argumentaci. Navrhovatel tak dle zadavatele také zcela rezignoval na argumentaci ve vztahu k rozhodnutí o zrušení ZŘ.

37.         Návrh podle zadavatele nemá věcné opodstatnění a vzhledem k tomu, že neobsahuje žádné nové argumenty, zadavatel v plné míře odkazuje na svou argumentaci v rozhodnutí o námitkách a na důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení ZŘ.

38.         Ve vyjádření zadavatel nejprve shrnuje důvody pro zrušení zadávacího řízení, a to důvody technické, ekonomické a faktické.

39.         K technickým důvodům zadavatel uvedl, že pro agendu spadající pod digitalizaci stavebního řízení měl sloužit vzájemně propojený komplex informačních systémů pořizovaný v soutěžních dialozích: Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka, Evidence elektronických dokumentací a Evidence stavebních postupů.

40.         Podle vyjádření zadavatele aplikace nových technologických možností pro účely digitalizace stavebního řízení umožní prostřednictvím jednoho komplexního systému (modulárního) dosáhnout stanoveného cíle efektivnějším způsobem, než by tomu bylo v případě navzájem propojených monolitických systémů pořizovaných v soutěžních dialozích. Přínos jednotného systému spočívá i v odstranění duplicit a v odstranění integrační platformy. Zadavateli se po doplnění informačního systému stavebního řízení (dále také jen „ISSŘ“), tedy po zahájení soutěžních dialogů stalo zřejmým, že integrační platforma bude nadbytečná, neboť nebude nutná integrace stovek agendových informačních systémů stavebních úřadů. Zvažování možností koncepce architektury v návaznosti na nutnost promítnout v ní nové skutečnosti nezávislé na zadavateli vedlo zadavatele ke zjištění o technické neúčelnosti dosavadního směřování k pořízení samostatných, ale navzájem závislých informačních systémů. Pro efektivní naplnění cílů stanovených stavebním zákonem tak je podle zadavatele nezbytné, aby agendu v oblasti stavebních řízení plnil jediný komplexní informační systém. Zadavatel má z uvedených důvodů za to, že po něm nelze požadovat, aby pokračoval v soutěžních dialozích, které by nevyhnutelně směřovaly k technicky neúčelnému a problematickému výsledku.

41.         K ekonomickým důvodům zadavatel sdělil, že je zřejmá ekonomická iracionalita původní koncepce digitalizace stavebního řízení, kdy kumulovaná předpokládaná hodnota soutěžních dialogů měla činit 1 053 653 751 Kč ve srovnání s předpokládanou hodnotou 325 000 000 Kč veřejné zakázky Zajištění DSŘ. I když toto zadávací řízení bylo Úřadem zrušeno, zadavatel v něm obdržel řádově výhodnější nabídky. Oproti realizaci jediného komplexního informačního systému se tak jedná o méně výhodné řešení. Pokud by měl zadavatel pokračovat v soutěžních dialozích i při vědomí možnosti obstarat efektivnější plnění s výraznou finanční úsporou, nemohl by podle jeho názoru tento postup obstát ani z pohledu požadavku na dodržování péče řádného hospodáře a principů 3E.

42.         K faktickým důvodům zadavatel uvedl, že pokud by v zadávacím řízení pokračoval, pořídil by samostatný monolitický informační systém na zlomek agendy digitalizace stavebního řízení, který by bylo nutné komplikovaně propojovat s dalšími informačními systémy pro tuto oblast, na nichž by byl z hlediska funkce zcela závislý. Nadto byl jeden ze soutěžních dialogů (Evidence stavebních postupů) již s konečnou platností zrušen, přičemž jednotlivé informační systémy, které měly ze soutěžních dialogů vzejít, mohly plnit svůj účel pouze ve svém celku. Cíle zadávacího řízení tak již podle zadavatele nelze dosáhnout. I pokud by žádný ze soutěžních dialogů nebyl zrušen, zadavatel by nemohl docílit výsledku, který předvídá aktuálně schválená architektura pro komplexní informační systém digitalizace stavebního řízení dle stanoviska odboru Hlavního architekta eGovernmentu (dále jen „OHA“) z 15. 11. 2022.

43.         Zadavatel odkazuje na předchozí správní řízení, v němž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-30017/2023/163 (sp.zn. R0075/2023) ze dne 11. 8. 2023 připouští, že razantní změny architektury (bod 54. cit. rozhodnutí předsedy Úřadu), nebo zrušení jednoho ze vzájemně provázaných soutěžních dialogů (bod 70. cit. rozhodnutí předsedy Úřadu) mohou důvody hodné zvláštního zřetele představovat.

44.         Závěrem zadavatel konstatuje, že naplnil veškeré podmínky vyžadované zákonem pro zrušení zadávacího řízení, a proto navrhuje, aby Úřad návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

45.         Dne 25. 1. 2024 Úřad usnesením z téhož dne určil zadavateli lhůtu k zaslání sdělení, v němž zadavatel konkrétně specifikuje, kdy došlo k odstranění potřeby integrační platformy popsané v části A. bodu 36. rozhodnutí o zrušení ZŘ, blíže vysvětlí okolnosti odstranění potřeby integrační platformy (vč. toho kdo a kdy takové rozhodnutí přijal) a uvedené doloží relevantními podklady. Dále měl zadavatel v daném sdělení blíže vysvětlit, příp. doložit relevantními podklady, jaké konkrétní dopady na předmětné zadávací řízení měl zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony (dále také jen „věcná novela stavebního zákona“) projednávaná v období květen – červen roku 2022.

46.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-05007/2024/500 ze dne 2. 2. 2024 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

47.         Dne 2. 2. 2024 obdržel Úřad sdělení zadavatele z téhož dne, kterým reagoval na usnesení Úřadu ze dne 25. 1. 2024 (dále jen „sdělení zadavatele“).

Sdělení zadavatele

48.         Zadavatel na úvod svého sdělení zařadil časovou osu, na které zaznamenal mezníky rozhodujících událostí, jež předcházely rozhodnutí o zrušení ZŘ, a to následovně:

• 11. 9. 2020 – odeslání sněmovního tisku 1008/0 poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „PSP“)
• 29. 7. 2021 – stavební zákon vyhlášen pod č. 283/2021 Sb.
• 8. 10. 2021 – zahájení zadávacího řízení
• 27. 1. 2022 – souhlasné stanovisko OHA k centralizovanému agendovému informačnímu systému stavebních řízení
• 05-06/2022 – mezirezortní připomínkové řízení k novele
• 1. 11. 2022 – odeslání sněmovního tisku 330/0 poslancům PSP
• 15. 11. 2022 – souhlasné stanovisko OHA k nové architektuře informačních systémů pro digitalizaci stavebních řízení
• 20. 12. 2022 – finální stanovisko HAVEL & PARTNERS k možnosti plnit funkci jednoho informačního systému jiným
• 5. 6. 2023 – novela stavebního zákona vyhlášena jako zákon č. 152/2023 Sb.

49.         Na otázku, kdy došlo k odstranění potřeby integrační platformy, zadavatel nejprve vysvětlil, že tato komponenta měla propojit dílčí informační systémy v rámci digitalizace stavebního řízení, včetně lokálních agendových informačních systémů téměř 700 stavebních úřadů.

50.         Zadavatel dále uvádí, že finální koncepce využití centralizovaného agendového informačního systému stavebních řízení (ISSŘ) nebyla zřejmá již na začátku, ale vyvíjela se společně s legislativní úpravou struktury stavebních úřadů. V rámci nové architektury je ISSŘ předpokládán pro výkon agendy stavebních řízení i při struktuře stavebních úřadů v prvním stupni na úrovni obcí s rozšířenou působností. Zadávací dokumentace veřejné zakázky počítala pro integrační platformu s externím rozhraním pro integraci jak centralizovaného agendového ISSŘ primárně pro státní stavební správu, tak i lokálních agendových informačních systémů, avšak tato koncepce byla později opuštěna.

51.         Nepotřebnost integrační platformy dle zadavatele vyplynula z návrhu nové architektury informačních systémů, jež byla schválena OHA dne 15. 11. 2022. Podání žádosti o tuto změnu dne 3. 11. 2022 lze podle zadavatele označit za definitivní rozhodnutí o záměru nerealizovat integrační platformu v zamýšlené podobě.

52.         Zadavatel dále uvádí, že již před podáním žádosti o schválení nové architektury, avšak po zahájení zadávacího řízení, získal pochybnosti o potřebnosti integrační platformy. Tyto pochybnosti spojuje s novými technologickými poznatky o architektuře, které získal při ověřování dopadů legislativních změn v době mezirezortního připomínkového řízení k věcné novele stavebního zákona. Toto připomínkové řízení probíhalo v květnu a červnu roku 2022.

53.         Zadavatel dále uvádí, že v této době také zahájil intenzivnější práce na specifikaci ISSŘ, a to s ohledem na skutečnosti, které vyplynuly z připomínkového řízení k věcné novele stavebního zákona, přičemž na základě těchto prací byly odhaleny zásadní nedostatky v původní koncepci digitalizace stavebního řízení a vyvstala nutnost její revize. Zadavatel dodává, že revize koncepce proběhla po personálních změnách v příslušných útvarech zadavatele.

54.         O nepotřebnosti integrační platformy tedy zadavatel získal první indicie v květnu roku 2022 v rámci mezirezortního připomínkového řízení k věcné novele stavebního zákona. V návaznosti na nově nabyté znalosti zadavatel učinil kroky k vytvoření nové koncepce projektu digitalizace stavebního řízení, přičemž návrh na tuto změnu (změnu architektury projektu digitalizace stavebního řízení) byl interně předložen v září roku 2022. Po obdržení souhlasného stanoviska OHA (z 15. 11. 2022) se stala předchozí architektura fakticky nerealizovatelnou, neboť byla současně zrušena předcházející souhlasná stanoviska OHA.

55.         Zadavatel si je vědom skutečnosti, že již dne 11. 9. 2020 byl PSP předložen vládní návrh stavebního zákona (sněmovní tisk číslo 1008/0 vedoucí k přijetí stavebního zákona, který byl vyhlášen dne 29. 7. 2021), který ve svém § 267 předpokládal existenci ISSŘ, avšak tento ISSŘ byl povinný pouze pro státní stavební správu, jejíž existence byla vzhledem k stále probíhající politické diskusi nejistá. I v důsledku této skutečnosti nebylo v říjnu roku 2021 zahájeno zadávací řízení na pořízení ISSŘ.

56.         Ani po vydání souhlasného stanoviska OHA k ISSŘ dne 27. 1. 2022 nebyl vývoj ISSŘ a také vývoj celé architektury digitalizace stavebního řízení ukončen. V průběhu práce na jednotlivých funkcionalitách došlo ke změnám, přičemž zároveň se změnil okruh stavebních úřadů, pro které měl být ISSŘ určen.

57.         Ačkoli tedy nynější § 267 stavebního zákona nedoznal změn co se týče výčtu jednotlivých informačních systémů, značné změny probíhaly v oblasti struktury stavebních úřadů, což muselo být zohledněno v technickém řešení. Konečná podoba ISSŘ potřebná pro plnění funkce agendového informačního systému pro potřeby finální podoby struktury stavebních úřadů se ustálila teprve se schválením nové architektury k 15. 11. 2022. V konečném důsledku se tedy jedná o zásadně odlišný informační systém. V nové architektuře již nemá místo integrační platforma podle původní koncepce stejně jako další samostatné informační systémy.

58.         K otázce, která se týkala dopadů věcné novely stavebního zákona na zadávací řízení, zadavatel odkázal na rozhodnutí o námitkách, kde jsou dopady věcné novely shrnuty. Vliv novely zadavatel shledává zejména ve:

-   změně struktury stavebních úřadů: věcná novela upustila od vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a zachovala dosavadní strukturu stavebních úřadů; činnost stavebních úřadů tedy budou zajišťovat územní samosprávné celky v přenesené působnosti, což dle zadavatele vede k nemožnosti zakomponovat některé z procesů zejména v oblasti integrace na spisové služby; to vede k dalším nutným řešením souvisejícím s původně zamýšlenou integrací na státní stavební správu a následnou dezintegrací v souvislosti se setrváním na přenesené působnosti,

-   změně nakládání s dokumenty: v důsledku novelizace § 275 odst. 3 stavebního zákona odpadla povinnost duplicitního vedení dokumentů ve spisové službě stavebního úřadu a informačních systémech digitalizace stavebního řízení,

-   změně procesů a integrací mezi jednotlivými aktéry ve stavebním řízení: v této souvislosti zadavatel zmiňuje jednotné environmentální stanovisko, integraci procesů vyjadřování a integraci na procesy EIA a SEA[2].

59.         Zadavatel v závěru vyjádření upozorňuje, že nelze přihlížet pouze k důsledkům věcné novely stavebního zákona, ale také k dalším technickým zjištěním ohledně nedostatků původní architektury digitalizace stavebního řízení.

Další průběh správního řízení

60.         Usnesením ze dne 13. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

61.         Dne 20. 2. 2024 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření navrhovatele i zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 2. 2024

62.         Navrhovatel sděluje, že se neztotožňuje s argumentací zadavatele odůvodňující zrušení zadávacího řízení, neboť toto zdůvodnění nesplňuje zákonné požadavky, jelikož absentuje konkrétní a jednoznačný popis důvodů zvláštního zřetele. Zadavatel podle navrhovatele uvádí pouze obecné důvody jako „legislativní změna“, „nutná změna architektury“, „finanční úspora“, a u „nových“ technologických poznatků zadavatel nekonkretizuje jejich dopady do zadávacího řízení. Podle navrhovatele chybí v rozhodnutí o zrušení ZŘ jasný popis toho, jak tyto údajné důvody ovlivnily zadávací řízení, proč je není možné odstranit v rámci soutěžního dialogu a absentuje i uvedení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt jím tvrzených důvodů. Navrhovatel spatřuje zjevný rozpor v tvrzeních zadavatele, když zpochybňuje datum 20. 12. 2022, kdy měl zadavatel získat „nové“ technologické a architektonické poznatky, neboť ty jsou veřejně známé řadu let, a když naproti tomu zadavatel navíc ve svém předchozím rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky uvedl, že se o těchto technologických poznatcích dozvěděl v průběhu května-června 2022. Rozhodnutí o zrušení ZŘ dále podle navrhovatele neobsahuje specifikaci okamžiku, kdy se zadavatel dozvěděl o dalších důvodech zvláštního zřetele, a proto v tomto smyslu rozhodnutí nesplňuje zákonné požadavky.

63.         Navrhovatel dále odkazuje na odpověď zadavatele na dotaz Úřadu v rámci správního řízení vedeného u Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ. Úřad se v cit. správním řízení dotazoval zadavatele na aktuální fázi pořizování informačních systémů veřejné správy dle § 267 odst. 2 písm. a) – e) stavebního zákona a na informaci, které tyto informační systémy již byly dodány a k jakému datu. Zadavatel ve vztahu k systému Evidence elektronických dokumentací odpověděl, že „[f]unkcionalita tohoto informačního systému bude pořizována v rámci připravované nadlimitní veřejné zakázky. VZ je před vyhlášením.“. Z právě uvedeného navrhovatel vyvozuje, že zadavatel plánuje zadat dodávku systému Evidence elektronických dokumentací opět v rámci nové nadlimitní veřejné zakázky, což je v přímém rozporu s jeho tvrzením o nutnosti zrušit předmětný soutěžní dialog na dodávku totožného informačního systému, v rámci kterého je možné upravovat technické zadání i další podmínky dle aktuálního stavu a potřeb zadavatele.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 2. 2024

64.         Zadavatel ohledně naplnění důvodů vedoucích ke zrušení zadávacího řízení odkazuje na rozhodnutí o zrušení ZŘ a z hlediska nedůvodnosti argumentů navrhovatele pak odkazuje na rozhodnutí o námitkách a na své vyjádření k návrhu.

65.         Podotýká rovněž, že ze zápisu z jednání ke zrušení soutěžních dialogů ze dne 31. 1. 2023 vyplývá, že zadavatel již před více než rokem transparentně informoval dodavatele o nutnosti zrušit zadávací řízení a sdělil jim důvody, jež nadále trvají.

66.         Zadavatel dále uvádí, že nemohl předvídat, jaký bude legislativní vývoj ohledně stavebního zákona. Znění stavebního zákona z doby vymezení předmětu plnění se zásadně liší od znění aktuálního, v daném kontextu zejména strukturou stavebních úřadů, pro něž mají výsledky digitalizace stavebního řízení sloužit. Na změny struktury stavebních úřadů pak dle zadavatele navazují změny, jejichž výsledkem je jednotné využívání ISSŘ, který nahrazuje lokální agendové informační systémy stavebních úřadů. Tato změna taktéž zásadně ovlivňuje celkovou architekturu řešení digitalizace stavebního řízení.

67.         Zadavatel dále upozorňuje, že změny v architektuře informačních systémů byly schváleny OHA, a to rovněž po zahájení zadávacího řízení. Tyto změny vč. zrušení původní koncepce také svědčí o existenci důvodů hodných zvláštního zřetele.

68.         Závěrem zadavatel dodává, že nastalé změny není možné zhojit ani v řízení se soutěžním dialogem, neboť aktuální koncepci informační infrastruktury pro oblast digitalizace stavebního řízení není možné realizovat prostřednictvím výsledku odděleně vedených řízení se soutěžním dialogem, tj. monolitickými informačními systémy propojenými nákladnou integrační platformou.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

69.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

70.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

71.         Podle § 68 odst. 2 zákona zadavatel zahajuje řízení se soutěžním dialogem odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast.

72.         Podle § 69 odst. 1 zákona zadavatel s účastníky zadávacího řízení vede soutěžní dialog s cílem nalézt řešení způsobilá splnit potřeby zadavatele.

73.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

74.         Podle § 128 odst. 1 zákona zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

75.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

76.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

77.         Podle § 267 odst. 2 stavebního zákona informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu jsou

a) portál stavebníka,

b) národní geoportál územního plánování,

c) evidence stavebních postupů,

d) evidence elektronických dokumentací,

e) informační systém identifikačního čísla stavby a

f) informační systém stavebního řízení.

78.         Podle § 271 odst. 1 stavebního zákona se do evidence elektronických dokumentací vkládá dokumentace pro povolení záměru, projektová dokumentace s výjimkou projektové dokumentace pro provádění stavby a výsledky zeměměřických činností, včetně souvisejících informací, za účelem plnění povinností podle tohoto zákona.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

Ze zadávací dokumentace a jejích příloh

79.         Podle čl. 2 zadávací dokumentace „[ú]daje obsažené v této zadávací dokumentaci vyjadřují požadavky zadavatele, které jsou mu známy v době zahájení řízení se soutěžním dialogem. Informace zadavatele uvedené v této zadávací dokumentaci vyjadřují pouze obecný záměr a základní představy zadavatele o plnění veřejné zakázky. Zadavatel není v současné době objektivně schopen definovat všechny podrobné a konkrétní technické, právní, finanční a jiné podmínky pro plnění veřejné zakázky. Tyto podmínky budou vymezeny v zadávací dokumentaci až na základě výsledků jednání s jednotlivými účastníky soutěžního dialogu. (…) V daném případě bude předmětem plnění jedinečný systém vytvářený na míru zadavatele dle jeho specifických požadavků. (…) veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem veřejné zakázky. V souladu s § 60 odst. 1 písm. a), b) a c) ZZVZ v návaznosti na § 68 odst. 1 ZZVZ zadavatel využil pro zadání veřejné zakázky řízení se soutěžním dialogem dle § 68 ZZVZ.“.

80.         Podle čl. 3 zadávací dokumentace je záměrem zadavatele „vytvoření nového informačního systému Evidence elektronických dokumentací (…) a zajištění provozu, podpory a rozvoje vytvořeného informačního systému.“. Obecná představa zadavatele o předmětu plnění veřejné zakázky je dále obsažena v příloze č. 1 zadávací dokumentace „Technická specifikace“ ze dne 24. 5. 2021 (dále jen „technická specifikace“).

81.         V čl. 1.2 technické specifikace je ke konceptu digitalizace stavebního řízení a územního plánování (dále také jen „DSŘÚP“) uvedeno následující:

„Program digitalizace stavebního řízení a územního plánování se sestává z realizace pěti samostatných informačních systémů, přičemž čtyři z těchto informačních systém[ů] bude realizovat MMR a jeden systém bude realizovat Český úřad zeměměřičský a katastrální (dále také jen „ČUZK“). Tedy, jedná se o následující informační systémy:

• Integrační platforma DSŘÚP včetně Portálu stavebníka a IS identifikačního čísla stavby
• Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů
• Evidence elektronických dokumentací
• Národní geoportál územního plánování
• Informační systém Digitální mapy veřejné správy

Výše uvedené informační systémy budou realizovány ze strany MMR, vyjma informačního systému Digitální mapy veřejné správy realizovaného ze strany ČUZK. (…)

K pěti výše uvedeným samostatným IS se v rámci programu digitalizace stavebního řízení a územního plánování připravuje zavedení nového informačního systému, tzv. Informační systém stavebního řízení (ISSŘ). Informační systém stavebního řízení bude představovat centrální řešení a bude nahrazovat stávající SW na straně agendových systémů stavebních úřadů.“.

82.         Podle čl. 1.2.1.3 technické specifikace evidence elektronických dokumentací „bude sloužit k zajištění služby úložiště elektronických dokumentací staveb, o nichž jsou vedena územní a stavební řízení nebo která jsou dotčena jinými postupy podle stavebního zákona. Do úložiště je možné ukládat také dokumentace staveb nad rámec výše uvedených řízení a postupů, je-li to jinými právními předpisy umožněno. (…) Evidence elektronických dokumentací bude vedle vlastních dokumentací spravovat také údaje (metadata) o dokumentacích. Jedním ze zásadních údajů bude také Identifikační číslo stavby. Prostřednictvím tohoto údaje bude možné dohledat všechny dokumentace vztahující se k jedné stavbě a propojovat údaje z této evidence s údaji z Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů, případně s údaji z Digitální technické mapy kraje.“.

83.         V čl. 7 přílohy č. 10 „Studie proveditelnosti“ technické specifikace (dále jen „studie proveditelnosti“) je k projektu DSŘÚP obecně uvedeno:

„Projekt je součástí programu DSŘÚP, který se skládá z realizace 5 samostatných informačních systémů, 4 z těchto systémů bude realizovat Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) a 1 bude realizovat Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Těchto 5 informačních systémů bylo rozděleno do 3 projektů, dle hlavních oblastí, na které se projekty zaměřují. Tři IS budou realizovány v rámci projektu zaměřeného na oblast stavebního řízení - Digitalizace stavebního řízení (Integrační platforma včetně Portálu stavebníka a IS čísla stavby, Evidence elektronické dokumentace a Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů), tyto IS tvoří komplexní celek a jsou na sobě závislé, z toho důvodu je vhodné zajistit jejich realizaci v rámci jednoho projektu. Jeden projekt bude zaměřen na oblast územního plánování - Národní geoportál územního plánování. Další projekt pak na oblast digitálních map - Digitální technická mapa.“.

84.         V čl. 3 studie proveditelnosti se uvádí:

„Projekt Digitalizace stavebního řízení je součástí programu DSŘÚP (…).

(…)

V tomto projektu budou vytvořeny následující 3 nové informační systémy:

Integrační platforma DSŘÚP bude centrálním informačním systémem programu DSŘÚP, který bude zajišťovat integraci dalších IS vytvářených v rámci tohoto projektu, a zároveň na ní budou napojeny další systémy veřejné správy. Součástí integrační platformy bude Portál stavebníka, který bude frontendem pro komunikaci stavebníka se stavebním úřadem a dalšími aktéry stavebního řízení. Dalším podsystémem bude Informační systém identifikačního čísla stavby, který bude sloužit k přidělování unikátních identifikátorů stavebním objektům i stavebním záměrům, podle identifikátoru bude možné jednoznačně určit daný objekt a dokumentaci, která se k němu vztahuje.

Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů bude sloužit k evidenci územních nebo stavebních postupů, úkonů, vydaných rozhodnutí, stanovisek a jiných opatření. Bude sloužit pro sdílení dat mezi dotčenými orgány, stavebním úřadem a stavebníkem.

Evidence elektronické dokumentace bude sloužit pro ukládání dokumentace stavebníkem ve formátu PDF (který je dnes standardem pro úřední podání a jako jediný je schopen zajistit dlouhodobou čitelnost a důvěryhodnost), ale i v dalších formátech a standardech (např. DWG, BIM…)“.

85.         V čl. 2.1 technické specifikace je uvedeno, že „[c]entrálním informačním systémem programu DSŘÚP, který bude zajišťovat integraci dalších IS (EÚSŘ, EED) a zároveň na něj budou napojeny další systémy veřejné správy, bude Integrační platforma DSŘÚP.“.

86.         Z přílohy č. 7 „Komponenty DSŘ – funkční specifikace“ technické specifikace plyne, že integrační platforma měla prostřednictvím interního rozhraní propojovat jednotlivé informační systémy programu DSŘÚP a prostřednictvím externího rozhraní pak další externí systémy a také:

„Aplikační řešení na stavebních úřadech (současný stav)	Rozhraní pro přístup jednotlivých AIS stavebních úřadů do systémů DSŘ. Pokud úředníci povedou kompletní agendu stavebního řízení ve svém individuálním AIS, data a metadata budou prostřednictvím integrační platformy předávána do evidenčních systémů DSŘ.
Aplikační řešení na stavebních úřadech (po rekodifikaci stavebního práva, také ISSŘ)	Rozhraní pro přístup centrálního AIS do systémů DSŘ. Pokud úředníci povedou kompletní agendu stavebního řízení v centrálním AIS, data a metadata budou prostřednictvím integrační platformy předávána do evidenčních systémů DSŘ.“

87.         V čl. 4.3 studie proveditelnosti je jako jeden z negativních faktorů okolního prostředí, které by mohly mít vliv na projekt, jmenována nejasná podoba nového stavebního zákona, přičemž je zde dále uvedeno, že „v době přípravy studie proveditelnosti je v legislativním procesu návrh nového stavebního zákona, což může přinášet částečnou nejistotu do prostředí, ve kterém je projekt realizován. Projekt je nastaven tak, aby IS vytvořené v rámci něj byly nezávislé na podobě stavebního zákona a byly funkční v jakékoliv jeho podobě.“.

Z rozhodnutí o zrušení ZŘ

88.         V rozhodnutí o zrušení ZŘ zadavatel oznámil, že rozhodl o zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a dále uvedl, že „[d]ůvody hodné zvláštního zřetele, které původně vedly ke zrušení zadávacího řízení, nadále trvají.V průběhu správního řízení byly současně osvědčeny další ekonomické, technické a faktické důvody hodné zvláštního zřetele. Mezi nimi je podstatná nerealizovatelnost původního záměru získat komplex informačních systémů pomocí tří zadávacích řízení se soutěžním dialogem. Jedno z nich bylo definitivně zrušeno, což také způsobuje nevyhnutelnost zrušení tohoto zadávacího řízení, které samostatně nemá opodstatnění, neboť jeho výsledek by pro zadavatele nebyl samostatně nijak využitelný.“.

89.         Zadavatel dále v rozhodnutí o zrušení ZŘ poukazuje na stavební zákon, když uvádí, že „[s]tavební zákon v době zahájení zadávacího řízení (v říjnu 2021) v ustanovení § 267 odst. 2 stanovil, že pod správou Nejvyššího stavebního úřadu měly být následující informační systémy:

a) portál stavebníka,

b) národní geoportál územního plánování,

c) evidence stavebních postupů,

d) evidence elektronických dokumentací,

e) informační systém identifikačního čísla stavby a

f) informační systém stavebního řízení.“

a dále pokračuje, že „[z]adavatel zahájil v rámci projektu DSŘÚP (…) čtyři (4) řízení se soutěžním dialogem za účelem naplnění tohoto ustanovení (…)“. Zadavatel popisuje, že „[t]oto zadávací řízení, jež mělo vést k vytvoření informačního systému Evidence elektronických dokumentací (‚EED´), která měla být propojena prostřednictvím integrační platformy (‚IP´)
[v zadávacím řízení společně s Portálem stavebníka (‚PS´), které zároveň konzumovalo Informační systém identifikačního čísla stavby (‚ISIČS´)] (souhrnně jako ‚IPPS´]) ve výsledný informační systém společně s Evidencí stavebních postupů (‚ESP´). Předmětné informační systémy byly zadávány v samostatných zadávacích řízeních; vzniklé tři informační systémy však měly představovat fakticky propojený soubor systémů, funkční celek pro část digitalizace stavebního řízení (‚DSŘ´). Národní geoportál územního plánování (‚NGÚP´) představuje funkčně relativně samostatný informační systém pro část digitalizace územního plánování (‚ÚP´) a je zadáván ve čtvrtém zadávacím řízení. V rozhodném období ještě nebylo rozhodnuto o řešení informačního systému stavebního řízení (‚ISSŘ´).“.

90.         V rozhodnutí o zrušení ZŘ zadavatel dále uvedl, že „[b]ěhem zahájení prací na specifikaci informačního systému stavebního řízení, které časově spadalo do období květen–červen 2022 (po projednání druhé novely stavebního zákona, zákona č. 152/2023 Sb., tzv. ‚věcné novely´ v mezirezortním připomínkovém řízení), došlo k zásadním zjištěním na straně zadavatele, které vedly k revizi dosavadní koncepce naplnění účelu stavebního zákona. Prvotní revizi vyvolala potřeba zjistit, jaké důsledky na architekturu DSŘÚP budou mít legislativní změny, konkrétně zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony (…)“ a pokračuje, že „[v] důsledku Novely dochází mj. k významným změnám ve způsobu vedení stavebních řízení, vedení spisů, ve strukturách stavebních úřadů a dalším souvisejícím změnám.“. Zadavatel z toho vyvozuje, že „původní zamýšlená architektura DSŘÚP zejména:

• nerespektovala nové potřeby agendy stavebního řízení dle Novely stavebního zákona,
• nebyla uzpůsobena k provedení změn (změny struktury soustavy stavebních úřadů, změny procesů a další rozvoj ať už z pohledu organizačního nebo technického)
• nebyla od začátku funkčně koncipována pro centralizovaný agendový informační systém (informační systém stavebního řízení ISSŘ), ale na začátku počítala s několika sty lokálních agendových informačních systémů stavebních úřadů (viz Záměr stavebního zákona z roku 2019 ^[] Informační systémy digitalizace stavebních agend str. 89 a Software stavebních úřadů str.91) a potřebou integrace na jejich jednotlivé spisové služby; jednotný ISSŘ byl následně jen doplněn^[], ovšem bez zapracování změn do celkové architektury DSŘ, ke kterým vedlo až souhlasné stanovisko OHA se schválením architektury ISSŘ (příloha č. 1 tohoto rozhodnutí) ze dne 27. 1. 2022, tedy po vypsání soutěžních dialogů, ve kterých tak nebyly plně zohledněny možné přínosy jednotného ISSŘ pro celkovou architekturu DSŘ a zjednodušení přímým přístupem k jednotlivým službám e-governmentu),
• byla od začátku navrhnuta na integraci velkého množství lokálních informačních systémů stavebních úřadů a dotčených orgánů, a tudíž byla postavena na využití výkonné a velmi nákladné integrační platformy (která při existenci jednotného ISSŘ není potřebná).
• byla navržena v rozporu s požadavky archivního zákona na vedení spisové služby a archivnictví (dělení spisu na stavební dokumentace a ostatní dokumenty a absence řešení dlouhodobého uložení dokumentů po jejich vyřízení),
• byla v principu navržena jako monolitická pro každý z dílčích systémů, které měly všechny přístupy a vzájemné propojení realizovat přes integrační platformu; vhodnější je DSŘ vystavět na menších funkčních celcích podle poskytovaných služeb (moderní modulární přístup),
• počítala s manuálními úkony a duplicitním vedením a zadáváním údajů (několik číselníků na stejné informace), tj. nebyla navržena tak, aby vedla k automatizaci úkonů a snižování administrativní zátěže;
• nebyla navržena pro využívání standardizovaných technologií a rozhraní (např. propojení agendového informačního systému na úložiště dokumentů přes API[3] národního standardu pro elektronické spisové služby, přímá komunikace jednotlivých informačních systémů digitalizace stavebního řízení a územního plánování s propojeným datovým fondem přes eGovernment On-Line Service Bus / Informační systém sdílené služby).

91.         Zadavatel dále uvádí, že „[v] souvislosti s ověřováním dopadů legislativních změn bylo zjištěno, že Novela stavebního zákona má dopad i na způsob nakládání s dokumenty: změnou statusu informačních systémů z pohledu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů (…), změnou procesů a integrací mezi jednotlivými aktéry (jednotné environmentální stanovisko, integrace procesů vyjadřování, integrace na procesy EIA a SEA), změnou struktury stavebních úřadů (místo zamýšlené státem kontrolované struktury budou činnost stavebních úřadů zajišťovat v přenesené působnosti  územní samosprávné celky, což vede k nemožnosti některých procesů, integraci na spisové služby atd.).“ a „[z]ároveň se jako nesprávná ukázala premisa, že v době nasazení DSŘÚP již budou mít všichni občané České republiky zřízenou datovou schránku. Využití datové schránky se předpokládalo například při předávání dat z portálu stavebníka do elektronické spisové služby atd. Původní architektura byla také postavena na předpokladu absolutní dostupností účastníků stavebního řízení díky datovým schránkám.“.

92.         Zadavatel dále v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvádí, že „[v] tomto období, tedy při ověřování dopadů legislativních změn, zároveň na straně zadavatele došlo ke zjištění nových skutečností v oblasti technologických poznatků, které umožňují celé řešení koncipovat jiným způsobem, než byl původní návrh enterprise architektury DSŘ a docílit tak lepšího výsledku při nižších nákladech. Rovněž tyto nové technologické poznatky a možnosti architektury IS DSŘ byly dříve zadavateli neznámé a objevily se až v průběhu zadávacího řízení.“. Zadavatel tak dospěl k závěru, že „komplexní změnu koncepce DSŘ není možné provést v řízeních se soutěžním dialogem, které (…) měly za úkol poskytnout jeden komplexní soubor vzájemně propojených a podmíněných informačních systémů. Zadavateli proto nezbývalo než přistoupit ke zrušení stávajících zadávacích řízení. Naplnění funkcí předpokládaných DSŘ je z pohledu zadavatele možné efektivně docílit prostřednictvím jediného jednotného zadávacího řízení na dodávku komplexního informačního systému namísto do té doby zamýšlených tří (resp. čtyř – včetně ISIČS) systémů, propojených IP, zadávaných ve třech řízeních se soutěžním dialogem. Každé z těchto zadávacích řízení mělo mírně odlišný okruh účastníků (…). Ani při postupu v soutěžním dialogu nebylo možné docílit stavu, ve kterém by došlo ke spojení tří zadávacích řízení (nebo jejich předmětu) do jednoho řízení, jehož výsledkem bude komplexní systém namísto do té doby zamýšlených tří propojených systémů.“.

93.         Zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ sdělil, že „[z] těchto důvodů zadavatel přistoupil ke zrušení tří předmětných řízení se soutěžním dialogem na IPPS, EED a ESP. Zadávací řízení na ESP bylo s definitivní platností ukončeno^[]. S ohledem na skutečnost, že jedno ze tří vzájemně podmíněných zadávacích řízení již bylo zrušeno, nemůže samostatně ani Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka, ani Evidence elektronických dokumentací plnit původně zamýšlenou funkci v rámci celku.“. Podle zadavatele totiž ani v rámci soutěžního dialogu „není [] možné vytvořit jednotný komplexní systém, který by měl pojmout více oblastí v současnosti spadající do více veřejných zakázek.“.

94.         Zadavatel považuje výše uvedené důvody za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení na veřejnou zakázku pokračoval, neboť „[p]ožadavky stavebního zákona a DSŘÚP mohou být v souladu s principy hospodárného vynakládání veřejných prostředků naplněny pouze zadáním veřejné zakázky na jediný komplexní informační systém zahrnující portál stavebníka a též evidenci elektronických dokumentací a evidenci stavebních postupů, bez potřeby samostatné integrační platformy.“.

95.         Zadavatel další popis důvodů zrušení zadávacího řízení v rozhodnutí o zrušení ZŘ rozdělil do kapitol

(i)        Nové technologické poznatky a

(ii)      Úspora veřejných prostředků.

96.         K novým technologickým poznatkům zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvádí, že mezi ně lze zařadit například „možnost aplikace nových návrhových principů jako je dekompozice, zaměření na výsledky, API-first design, využívání standardních API rozhraní, jednoúčelovost, kontejnery, mikroservices, cloud ready aplikace, agilní vývoj a další.“.  Dle zadavatele na základě aplikace nových technologických poznatků

„A. není třeba realizovat integrační platformu stavebního řízení,

B. funkcionalita evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací je do značné míry duplicitní a požadavky plynoucí z příslušné legislativy lze realizovat jiným efektivnějším způsobem,

C.  je možné využívat standardní API pro propojení jednotlivých informačních systémů.“ a k těmto zjištěním uvádí v dalším textu podrobnosti.

97.         K bodu A. zadavatel uvádí, že „v původní architektuře integrační platforma neplnila jenom roli zjednodušení propojení mezi jednotlivými samostatnými informačními systémy v DSŘÚP, ale nahrazovala i komunikaci vůči informačním systémům jiných organizací. Role integrační platformy v napojení dalších informačních systémů mimo DSŘÚP, ať už to byly plánované DMVS/DTM, INSPIRE a další (…), byla z pohledu původní architektury problematická, jelikož i koncepce propojeného datového fondu a výměna dat, jak je popisovaná v dokumentu Globální architektura propojeného datového fondu (GA PPDF) vydaného odborem hlavního architekta na MV, preferuje nepřímou komunikaci přes PPDF (…) všechny informační systémy v rámci původní architektury DSŘÚP byly závislé na funkci a zajištění provozu integrační platformy a při výpadku služeb této integrační platformy by byly všechny informační systémy DSŘÚP mimo provoz (nebyly by schopné provozu a nebyly by schopné poskytovat služby sobě navzájem, ale ani pro ostatní IS státu), a současně jakýkoliv další informační systém, který by zadavatel v budoucnosti realizoval, by musel být integrován obdobným způsobem přes integrační platformu a přistupovat přes ni pro realizaci čerpání služeb Informačních systémů DSŘÚP.“.

98.         Zadavatel dále doplňuje, že „[p]ředpokládané náklady na pořízení integrační platformy byly (…) původně odhadovány na 19 mil. Kč bez DPH (…). Reálné náklady zadavatel s ohledem na současné znalosti (…) předpokládá mnohem vyšší.“.

99.         K bodu B. zadavatel uvádí, že „[f]unkcionalitu obou informačních systémů stanovuje zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, a to v části sedmé, konkrétně § 270 – Evidence stavebních postupů a § 271 – Evidence elektronických dokumentací. (…) Původní koncepce se striktně držela textace stavebního zákona, kdy obě evidence jsou uváděny jako samostatné informační systémy, i přesto, že jak z reálného využití, tak i z vlastního popisu v zadávacích specifikacích a popisu v zákoně je zřejmé, že oba informační systémy ukládají shodný typ informací a druh dat o shodném předmětu řízení. Stavební zákon nestanovil požadavek na vytvoření technicky oddělených informačních systémů.“. Zadavatel tak dospěl k tomu, že „[a]rchitektura obou informačních systémů je z velké části shodná (…)“, a dále „[p]ři úpravě architektury celého řešení v souvislosti s odstraněním integrační platformy a zavedením centrálního AIS ISSŘ zadavatel zjistil, že dva informační systémy DSŘÚP mají shodnou funkcionalitu a že navíc díky propsání architektury do stavebního zákona dochází k dělení spisu (…). Zadavatel ve snaze zajistit nápravu tohoto stavu (…) navrhnul řešení spočívající ve vytvoření pouze jednoho informačního systému, který by splnil požadavky kladené na oba informační systémy“. Zadavatel dodává, že „současně nechal zpracovat právní stanovisko od advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, které řeší po právní stránce možnost plnění funkce informačního systému jiným informačním systémem a shodu s právním řádem. Finální znění analýzy, která toto umožňuje, získal zadavatel 20. prosince 2022, tzn. tyto nové technologické a architektonické poznatky a možnosti dříve zadavateli neznámé se objevily až v průběhu zadávacího řízení.“. Tímto dle zadavatele zároveň dojde k významné finanční úspoře.

100.     V souvislosti s tímto bodem zadavatel dále uvádí, že „architektura, podle které byla vyhlášena řízení se soutěžními dialogy na Evidenci stavebních postupů a Evidenci elektronických dokumentací, nepočítala s nasazením jednoho centrálního agendového informačního systému (dále jako ,AIS´) [viz § 274 stavebního zákona: Informační systém stavebního řízení (ISSŘ)],
a i z toho důvodu při návrhu nevyužila standardní architektonický princip provázání AIS s informačním systémem pro zajištění vedení spisové služby (dále také jako ,eSSL´) podle archivního zákona, pomocí standardního API Národního standardu pro elektronické systémy spisové služby.“. Dále zadavatel vysvětluje, že „v každé agendě veřejné správy, ve které se buď vytváří, nebo zpracovávají, nebo odesílají, nebo evidují dokumenty, anebo u ní dochází k zápisu záznamu do spisu (z pohledu legislativy týkající se spisové služby), je nutno zajistit úkony spojené se spisem a dokumentem. Vesměs existují dvě formy, jak zajistit povinnosti výkonu spisové služby v souvislosti s daným AIS, a to následující:

• Integrovat AIS na eSSL prostřednictvím předepsaného rozhraní a zajistit, aby úkony spojené s dokumentem vykonával AIS prostřednictvím tohoto rozhraní.
• Zajistit, aby daný AIS splňoval požadavky Národního standardu pro eSSL kladené na tzv. ,samostatnou evidenci´ a vykonávat úkony spojené s dokumenty a všechny procesy týkající se výkonu spisové služby v samostatné evidenci tímto systémem.“.

101.     K bodu C. zadavatel uvádí, že „[d]íky úpravě architektury a odstranění této bariéry spočívající ve využívání prostředníka (IP) zadavatel bude moci nově využít již hotové veřejně dostupné API třetích stran.“.

102.     K úspoře veřejných prostředků zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ mj. uvádí, že kdyby „nepřistoupil ke zrušení zadávacího řízení, dopustil by se nedůvodného vynaložení veřejných prostředků v řádech až stovek milionů Kč na pořízení integrační platformy. Ta by však byla nadbytečná s ohledem na možnost získat jednotný informační systém namísto roztříštěné struktury informačních systémů. Úspora veřejných prostředků je přitom natolik významná, že dle Zadavatele sama o sobě odůvodňuje zrušení zadávacího řízení.“. Zadavatel zdůrazňuje, že „změny v architektuře informačního systému bylo nutné zapracovat v návaznosti na legislativní změny, které objektivně nastaly až poté, co zadavatel započal s řízením se soutěžním dialogem. Zadávací podmínky nemohou již být změněny tak, aby reflektovaly legislativní změnu architektury. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky již není adekvátní.“. Ohledně finanční úspory při této změně uvádí následující: „Finanční úspora je při této změně odhadována až poloviční (cca o 459 milionu Kč), oproti původnímu odhadu, aniž se však při zjednodušení architektury ubírá funkcionalitám systému, naopak se o určité funkcionality navyšuje.“.

103.     Přílohou rozhodnutí o zrušení ZŘ je „Stanovisko odboru Hlavního architekta eGovernmentu k projektu ‚Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) – Digitalizace stavebního řízení část III.‘“ ze dne 27. 1. 2022, jímž bylo ze strany OHA vydáno souhlasné stanovisko k projektu.

Z rozhodnutí o námitkách

104.     Protože zadavatel ve svém vyjádření k návrhu plně odkazuje na rozhodnutí o námitkách, uvádí Úřad na tomto místě stěžejní závěry z tohoto rozhodnutí, resp. jeho odůvodnění.

105.     Zadavatel odůvodňuje zrušení zadávacího řízení změnou koncepce realizace DSŘ, kdy tři informační systémy chce nahradit jedním, čímž se zásadně změnila potřeba zadavatele oproti stavu při zahájení zadávacího řízení. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách zdůrazňuje, že architektura informačního systému pro DSŘ již byla schválena OHA a spolu s tím byla zrušena i předchozí souhlasná stanoviska týkající se architektury zamýšlené k realizaci prostřednictvím soutěžních dialogů.

106.     K časové podmínce zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že důvody pro zrušení zadávacího řízení nastaly až po zahájení zadávacího řízení dne 8. 10. 2021 a zadavatel všechny transparentně uvedl v rozhodnutí o zrušení ZŘ. Zadavatel dále uvedl, že nejprve v období května až června 2022 po projednání novely stavebního zákona došlo k zásadním zjištěním na straně zadavatele, které vedly k revizi dosavadní koncepce. Návrh novely stavebního zákona byl podle zadavatele předložen PSP dne 1. 11. 2022, přičemž podepsán prezidentem republiky byl dne 22. 5. 2023. Dne 15. 11. 2022 bylo vydáno souhlasné stanovisko OHA s novým konceptem řešení. Dne 20. 12. 2022 zadavatel obdržel finální verzi právní analýzy potvrzující shodu řešení s právním řádem a dále došlo k ukončení soutěžního dialogu na Evidenci stavebních postupů. Zadavatel tedy vyjádřil nesouhlas s tvrzením navrhovatele, že v rozhodnutí o zrušení ZŘ nespecifikoval, kdy se o důvodech dozvěděl. Zadavatel také označil za absurdní tvrzení navrhovatele, že zmiňovaná právní analýza obsahovala technologické poznatky, neboť tato potvrdila realizovatelnost řešení jediného komplexního informačního systému.

107.     Zadavatel shrnul důvody zrušení zadávacího řízení jako důvody technické, faktické a ekonomické. Za technické důvody zrušení zadávacího řízení zadavatel podle rozhodnutí o námitkách považuje zjištění nových technologických poznatků umožňujících realizovat informační systém DSŘ jedním komplexním systémem bez potřeby integrační platformy
a s možností odstranění duplicitních řešení či problematičnosti vícero dodavatelů. Faktickým důvodem je zrušení jednoho ze tří soutěžních dialogů tvořících vzájemně propojený celek a ekonomickým pak finanční úspora související s nadbytečností integrační platformy a možností promítnutí funkcionalit do jediného informačního systému.

108.     K formě zadávacího řízení jako soutěžního dialogu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že cílem každého soutěžního dialogu mělo být vytvoření pouze dílčího informačního systému v rámci DSŘ, a dále odkazuje na § 69 odst. 1 a 5 zákona s tím, že své potřeby revidoval a žádné z řešení, které by mohlo být v souladu se zadávacími podmínkami předloženo, nemůže být vhodné. Technické podmínky v soutěžním dialogu by podle zadavatele mohly sice být upřesňovány, nikoliv však od základu měněny na zcela jiný informační systém. Zadavatel je toho názoru, že ačkoliv se v případě řízení se soutěžním dialogem jedná o flexibilní druh zadávacího řízení, není v něm možné dosáhnout sloučení vícero samostatných zadávacích řízení do jediného. Důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou podle zadavatele neodstranitelné, soutěžní dialogy nejsou vymezením svého předmětu způsobilé vést k realizaci potřeby zadavatele, tedy soutěžními dialogy nelze dosáhnout řešení, které by vedlo k jednomu komplexnímu informačnímu systému.

109.     Zadavatel také uvedl, že změna zadávacích podmínek by ovlivnila okruh potenciálních dodavatelů a musela by vést k prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast. Tato lhůta však již uplynula a potenciální noví dodavatelé by již neměli možnost na změnu předmětu veřejné zakázky reagovat projevením zájmu o účast.

110.     K argumentu navrhovatele, že pokračování v soutěžním dialogu na systém NGÚP je důkazem toho, že je soutěžní dialog flexibilním druhem zadávacího řízení, ve kterém je možné reagovat na technologické a legislativní změny, zadavatel uvedl, že je zde rozdíl mezi soutěžními dialogy na DSŘ a NGÚP. Systém NGÚP se totiž týká jiné agendy (územní plánování) a pokrývá tuto agendu celou. V případě soutěžních dialogů na DSŘ se však jednalo o vzájemně propojené systémy.

111.     Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách vyjádřil přesvědčení, že systémy DSŘ jsou závislé na struktuře stavebních úřadů, neboť „[p]ři vzniku, změně a zrušení stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu se fungování celého řešení mění (změna procesů, změna vlastnictví dokumentů, změna integrací na IS třetích stran atd.). V rámci nové architektury je však tato změna mnohem jednodušší, jelikož dochází pouze ke změnám workflow a vlastnictví a přístupu k informacím a dokumentům, které jsou uloženy v rámci informačních systémů. V původní architektuře bylo nad rámec uvedeného nutné např. vytvořit přes integrační platformu na každý stavební úřad integraci na spisovou službu a agendový informační systém dotčeného orgánu viz zajištění povinnosti v původním znění § 275 (Orgány územního plánování a státní stavební správy vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby) a viz schéma v Archimate modelu integrace agendových informačních systémů („AIS“) dotčených orgánů na integrační platformu. V rámci novel stavebního zákona např. došlo k zásadnímu zjednodušení všech vazeb, a to díky úpravě nakládání s dokumenty ve výše uvedeném paragrafu (odpadá povinnost duplicitního vedení dokumentů ve spisové službě úřadu a v IS DSŘ). (…). Původní architektura a integrační platforma počítala s integrací původních cca 700 AISů obecních stavebních úřadů, následně s integrací na státní stavební správu (NSÚ, SOSÚ a 14 krajských stavebních úřadů), a konečně (podle současného znění legislativy) opětovné navýšení počtu stavebních úřadů.“.

112.     V další části rozhodnutí o námitkách se zadavatel vyjádřil k námitkám navrhovatele týkajícím se údajně chybějících funkcionalit v rámci původního řešení a k námitkám týkajícím se nedostatků původní architektury, přičemž námitky navrhovatel vyvrací.

113.     K legislativním důvodům pro zrušení zadávacího řízení zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že vliv novely stavebního zákona spočívá především v dopadu na povinnost nakládání s dokumenty, změnu procesů a integraci mezi jednotlivými aktéry a změnu struktury stavebních úřadů. U EED a ESP byla problematická jejich částečná duplicita a z toho plynoucí rozpor s požadavky na vedení spisové služby. Zadavatel také upozornil, že změny vyvolané novelou stavebního zákona zadavatele vedly k prvotní revizi soutěžních dialogů, na kterou navazovala další zjištění zásadních nedostatků jejich koncepce. Novelu tedy není možné chápat izolovaně, ale jako součást komplexu důvodů.

114.     Podle zadavatele se původní koncepce striktně držela textu stavebního zákona, když poptávala existenci dvou separátních informačních systémů, a to Evidence stavebních postupů a Evidence elektronických dokumentací, avšak takové řešení by bylo rozporné s § 17 správního řádu, dle něhož se v každé věci zakládá spis. Vedle toho dle § 65 zákona o archivnictví se dle zadavatele při vyřizování dokumentů všechny dokumenty týkající se téže věci spojí ve spis, a platí tedy, že spis vedený v jedné věci má být úplný a jen jeden. S ohledem na tuto skutečnost zadavatel navrhl řešení spočívající ve vytvoření pouze jednoho informačního systému, který by splnil požadavky kladené na oba informační systémy.

115.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách podotýká, že celé technické řešení původní architektury bylo postaveno na existenci integrační platformy, kdy návrh původní architektury vedl k úplné závislosti fungování všech informačních systémů pro DSŘ na integrační platformě, bez které by ani EED a ESP neměly zajištěn nezbytný přístup k žádnému informačnímu systému státní správy, včetně dalších systémů DSŘ.

116.     K části námitek nadepsaných jako „nové technologické poznatky“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že důsledkem nových technologických poznatků byla zjištění, že integrační platforma je nadbytečná, funkcionalita evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací je duplicitní a je možné využívat standardní API pro propojení jednotlivých informačních systémů. Ačkoli zadavatel připustil, že tyto technologické principy byly odbornou veřejností již diskutovány, možnost jejich aplikovatelnosti pro zadavatele nebyla před zahájením zadávacího řízení zřejmá. Zadavatel doplnil, že v květnu – červnu roku 2022 byly pouze zahájeny práce na specifikaci ISSŘ, přičemž došlo k zásadním zjištěním vedoucím k revizi koncepce DSŘ. V této době však zadavatel neměl k dispozici právní stanovisko umožňující právní realizovatelnost technického řešení, postaveného na jediném komplexním informačním systému, který bude plnit funkce informačních systémů popsaných v stavebním zákoně. Toto stanovisko zadavatel získal až dne 20. 12. 2022. K tomuto datu je tedy nutno vztáhnout okamžik, kdy se zadavatel o poznatcích dozvěděl.

117.     K části námitek nadepsané jako „finanční úspora“ zadavatel uvedl, že finanční úspora spočívá v tom, že nebude realizována nadbytečná integrační platforma a že budou eliminovány duplicitní funkce samostatných systémů. Při srovnání nákladů na realizaci soutěžních dialogů a restrukturovaného řešení zadavatel podle rozhodnutí o námitkách vycházel především z předpokládaných hodnot obou plnění. Zadavatel dodal, že i když zadávací řízení na veřejnou zakázku Zajištění DSŘ bylo Úřadem zrušeno, obdržel cenové nabídky, které předpoklad zadavatele o finanční úspoře potvrzují.

118.     K části námitek nadepsané jako „zrušení 3. výběrového řízení“ zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil, že jej nelze nutit do opětovného zahájení již zrušeného zadávacího řízení (Evidence stavebních postupů), které není s to naplnit jeho potřeby. Zadavatel dodal, že řešení založené na soutěžních dialozích není v souladu s aktuální architekturou schválenou OHA.

119.     K části námitek nadepsané jako „netransparentnost výběrového řízení“ zadavatel nejprve uvedl, že související soutěžní dialogy byly napadány nejdříve námitkami a pak návrhy u Úřadu, kterými se navrhovatel[4] domáhal zrušení daných zadávacích řízení (správní řízení vedená pod sp. zn. ÚOHS-S0040/2022/VZ a ÚOHS-S0041/2022/VZ[5]). Pokračování v předmětném zadávacím řízení tedy nebylo účelné. Zadavatel dále uvedl, že účastníci zadávacího řízení byli již počátkem roku 2023 informováni o záměru zrušení zadávacího řízení, což zadavatel považuje za transparentní postup. Nejpozději od této doby podle zadavatele nemohli mít účastníci legitimní očekávání, že budou realizovat poptávané plnění.

Ze souhlasného stanoviska OHA ze dne 15. 11. 2022

120.     Dle souhlasného „Stanoviska odboru Hlavního architekta eGovernmentu k projektu ‚DSŘ – Digitalizace stavebního řízení – Nová architektura´“ ze dne 15. 11. 2022 se vydáním tohoto stanoviska „současně ruší předchozí stanoviska ve stejné věci, konkrétně č.j.: (…) ze dne 23. 12. 2020 (Integrační platforma DSŘ včetně Portálu stavebníka a IS čísla stavby), (…) ze dne 23. 12. 2020 (Evidence elektronických dokumentací), (…) ze dne 23. 12. 2020 (Národní geoportál územního plánování), (…) ze dne 30. 12. 2020 (Evidence územních a stavebních postupů) a (…) ze dne 27. 1. 2022 (Informační systém stavebního řízení ISSŘ – Digitalizace stavebního řízení část III.)“.

Posouzení věci Úřadem

121.     Předmětné správní řízení bylo zahájeno na základě návrhu, který směřuje proti rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ. Mezi účastníky správního řízení je sporu o to, zda zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem. Zatímco zadavatel je přesvědčen, že jsou dány důvody pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a že tyto důvody řádně ozřejmil, navrhovatel je přesvědčen, že pro zrušení zadávacího řízení nebyly naplněny zákonné podmínky a že bylo vydáno v rozporu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti.

122.     K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

123.     Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne
15. 10. 2015, „[z]ákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (...).“ Úřad dodává, že přestože se výše uvedené závěry Krajského soudu v Brně vztahují k předchozí právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), lze tyto obecné závěry aplikovat rovněž ve vztahu k zákonu. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků.

124.     Aby mohlo být zrušení zadávacího řízení považováno za souladné se zákonem, musí tedy zadavatel naplnit některý (či některé) ze zákonných důvodů pro možnost zrušení zadávacího řízení uvedených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona. Zadavatel rovněž musí důvod či důvody zrušení zadávacího řízení transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení.

125.     V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Ačkoliv zákon neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na oznámení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 zákona, zastává Úřad s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést v oznámení o zrušení zadávacího řízení. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, a které musí být dostatečně konkrétně, jednoznačně a srozumitelně popsány, přičemž odůvodnění musí obsahovat stejně tak určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Význam těchto nároků na obsah odůvodnění postupu zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení totiž spočívá i v možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem a popřípadě brojit proti tomuto postupu zadavatele námitkami, případně následně návrhem podaným k Úřadu.

126.     Úřad dále konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, případně v oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel by v něm měl uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. K této skutečnosti se vyjádřil Úřad např. ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. ÚOHS-S412/2013/VZ, ve kterém uvádí, že „Úřad v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R80/2014/VZ-10687/2015/322/MLr/KMr ze dne 4. 5. 2015 konstatuje, že základem pro skutková zjištění při právním posuzování zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Tyto důvody musí být přitom vyjádřeny v oznámení o zrušení zadávacího řízení, jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně ve správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní.“.

127.     Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona pak pro zrušení zadávacího řízení vyplývají dvě základní podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by proto mělo obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a mělo by obsahovat rovněž konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem, kterému dávají rozměr konkrétní skutkové okolnosti případu. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 je ve vztahu k tomuto mj. uvedeno: „Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009-109, (...) ‚důvody hodné zvláštního zřetele‘ jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit (…)“. Úřad dodává, že Nejvyšší správní soud se zabýval zrušením zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona v relativně nedávné době v rozsudku č. j. 10 As 23/2021-56 ze dne 26. 1. 2023, v němž mj. podotýká, že s účinností stávajícího zákona se rozšířila množina důvodů hodných zvláštního zřetele ve srovnání s předchozí úpravou, když nově zahrnuje též subjektivní důvody včetně důvodů ekonomických.

128.     Ze shora uvedeného vyplývá, že důvody hodné zvláštního zřetele je třeba vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení. Zároveň je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval.

129.     Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 28/2008-74 ze dne 7. 4. 2009 k pojetí důvodů hodných zvláštního zřetele vyplývá, že se jedná o důvody, „(…) které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele
a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.“. Uvedený výklad důvodů hodných zvláštního zřetele, byť provedený ve vztahu k ZVZ, je dle názoru Úřadu přes mírně odlišnou dikci zákona stále použitelný, neboť i podle zákona se musí jednat o důvody, které reálně (objektivně) nastaly v průběhu zadávacího řízení, resp. mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení; dle zákona však mohou tyto důvody „nově“ výslovně spočívat i v důvodech ekonomických, současně platí, že tyto důvody mohl způsobit i zadavatel, a mohou tedy případně vyplývat i z vnitřních poměrů zadavatele, resp. z vlastního pochybení zadavatele.

130.     Jak již Úřad uvedl výše, v šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy proto, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. S ohledem na skutečnosti namítané v návrhu navrhovatele je tedy třeba v souladu s výše uvedenými závěry přezkoumat, zda zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení, resp. v tomto případě v rozhodnutí o zrušení ZŘ, dodržel zásadu transparentnosti či nikoliv, tedy zkoumat, zda zadavatel v předmětném rozhodnutí formuloval důvody zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně, tedy dostatečně podrobně a tím i přezkoumatelně, a také zda byly naplněny zákonné podmínky pro zrušení zadávacího řízení vyplývající z § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

131.     Na úvod je nutné zmínit kontext zadávání předmětné veřejné zakázky. Veřejná zakázka je zadávána v rámci širšího záměru zadavatele s názvem digitalizace stavebního řízení a územního plánování, v rámci něhož má vzniknout komplex informačních systémů sloužících všem účastníkům stavebního řízení a územního plánování. V gesci zadavatele jsou pak dva projekty spadající do uvedeného záměru – jeden projekt zaměřený na digitalizaci stavebního řízení (dále jen „DSŘ“) a druhý zaměřený na digitalizaci územního plánování.

132.     V rámci projektu DSŘ zadavatel plánoval pořídit tři informační systémy, a to:

• Evidenci územních a stavebních řízení a jiných postupů,
• Evidenci elektronických dokumentací, která má sloužit pro ukládání dokumentace stavebníkem a zrušení jejíhož zadání je předmětem předmětného správního řízení, a
• Integrační platformu DSŘÚP včetně Portálu stavebníka a informačního systému identifikačního čísla stavby.

133.     Co se týče posledně jmenovaného systému, integrační platforma měla zajišťovat integraci jednotlivých informačních systémů v rámci projektu (tzn. systémů EED a ESP) a zároveň na ni měly být napojeny další systémy veřejné správy. Portál stavebníka měl být frontendem pro komunikaci stavebníka se stavebním úřadem a informační systém identifikačního čísla stavby měl sloužit k přidělování identifikátorů stavebním objektům a záměrům.

134.     Úřad prostudoval velmi obsáhlé rozhodnutí o zrušení ZŘ (vč. dokumentů, na které zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ odkazuje, tj. „Věcný záměr stavebního zákona“ z roku 2019 a „Vládní návrh stavebního zákona – sněmovní tisk 1008/0“ doručený poslancům PSP dne 11. 9. 2020), přičemž na tomto místě v zájmu přehlednosti pouze ve stručnosti konstatuje, že zadavatel jako důvody hodné zvláštního zřetele, pro které přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, identifikoval:

• změny vyvolané legislativní změnou stavebního zákona, konkrétně zákonem č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb. a některé další související zákony, který byl předložen PSP dne 1. 11. 2022 (věcná novela stavebního zákona),
• zjištění nových technologických poznatků, které umožnily změnit celou koncepci DSŘ, tedy spojit předmět tří zadávacích řízení do jednoho, jehož výsledkem bude jediný komplexní systém namísto původně zamýšlených tří propojených systémů,
• skutečnost, že zadávací řízení na ESP již bylo definitivně ukončeno, a
• úspora veřejných prostředků.

135.     V následujících bodech již Úřad uvedené důvody rozvede blíže vč. kontextu vyplývajícího z odkazovaných dokumentů, tak, jak vyplývají z rozhodnutí o zrušení ZŘ, přičemž vše uvede v časovém sledu tak, jak se důvody v průběhu času vyskytly.

136.     „Věcný záměr stavebního zákona“ z roku 2019 obecně k digitalizaci stavební agendy uvádí: „Nové stavební právo by mělo odpovídat 21. století i po stránce používaných technologií. Mělo by být samozřejmostí, aby agenda územního plánování, povolování staveb a souvisejících úkonů byla digitalizovaná, resp. digitální v podobě odkudkoli a kdykoli přístupného elektronického informačního systému stavebních úřadů, který by obsahoval rejstříková metadata, elektronický originál správních spisů stavebních úřadů a propojení na informační systémy veřejné správy a další datové zdroje, a stal se náhradou za papírově vedený spis. (…) V České republice v současné době neexistuje ucelený informační systém pro výkon stavebních agend, který by umožnil dostupnost (on-line) všech potřebných informací. Takový systém by zjednodušil paralelní práci všech orgánů veřejné moci podílejících se na výkonu agend podle stavebního zákona. (…) Standardizace a vybudování jednotného informačního systému zajistí vyšší úroveň služeb stavebních úřadů veřejnosti i vyšší úroveň ochrany veřejných zájmů a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky.“.

137.     Z cit. věcného záměru dále plyne předpoklad zákonodárce, že „ke dni účinnosti nového stavebního zákona již bude dokončen a provozován soubor informačních systémů, který umožní digitalizaci stavebních agend zahrnující:

1.      Portál stavebníka jako součást portálu občana na portálu veřejné správy s interaktivními formuláři pro komunikaci se stavebními úřady a s možností vzdáleného on-line přístupu oprávněných osob (podle rozsahu jejich práv) do spisu stavebních úřadů a do digitálních úložišť na základě prokázání elektronické identity přistupující osoby elektronickým občanským průkazem nebo přístupovými údaji do datové schránky.

2.      Datová úložiště zahrnující propojení do digitálního archivu stavebních úřadů obsahujícího úložiště správních aktů, úložiště projektových dokumentací, úložiště územně plánovacích dokumentací a úložiště digitální technické mapy.

3.      Vlastní software stavebních úřadů, tj. elektronický systém spisové služby vedený v souladu s požadavky § 63 odst. 3 zákona o archivnictví a spisové službě a elektronický originál správního spisu.

4.      Propojení do dalších informačních systémů veřejné správy (zejména informačního systému základních registrů, informačního systému katastru nemovitostí, informačního systému datových schránek a dalších).“.

138.     K softwaru stavebních úřadů v cit. věcném záměru dále zákonodárce uvádí, že „[p]ři výběru [] bude vycházeno ze zkušeností s již existujícími informačními systémy stavebních úřadů a orgánů územního plánování na obecních a krajských úřadech. (…) Případné využití již existujících software stavebních úřadů by mohlo zjednodušit náběh případně realizovaného řešení mimo jiné proto, že se nebude podstatně měnit prostředí, ve kterém většina zaměstnanců stavebních úřadů pracuje. Nový stavební zákon si vyžádá nejen nasazení vytvořeného systému do nových stavebních úřadů, ale též jeho přizpůsobení nové procesní i hmotněprávní úpravě (…).“.

139.     Zákonodárce tedy, co se týče softwaru stavebních úřadů, plánoval využít několik set lokálních agendových informačních systémů stavebních úřadů a počítal s potřebou jejich integrace na jejich jednotlivé spisové služby.

140.     Dne 11. 9. 2020 byl poslancům PSP předložen „Vládní návrh stavebního zákona – sněmovní tisk 1008/0“, ze kterého je zřejmé, že „digitalizací stavebního řízení a územního plánování se bude rozumět zavedení ne jednoho informačního systému, nýbrž celé soustavy informačních systémů (dále též „IS“), složené z integrační platformy DSŘ, jejíž součástí bude mj. Portál stavebníka, Informační systém identifikačního čísla stavby a rozhraní na další IS veřejné správy, a dále ze 3 samostatných IS, kterými budou Evidence stavebních postupů, Evidence elektronických dokumentací a Národní[] geoportál územního plánování.“.

141.     Kromě výše vyjmenovaných systémů byl do cit. vládního návrhu stavebního zákona doplněn centralizovaný agendový informační systém, tedy informační systém stavebního řízení (ISSŘ), který měl zajistit podporu výkonu činností na jednotlivých stavebních úřadech, jako je tomu i u jiných agend výkonu státní správy v oblasti přenesené působnosti, neboť stav, kdy každý stavební úřad pořizuje a spravuje software na své vlastní náklady, není pro projekt digitalizace stavebního řízení udržitelný. Podle tohoto návrhu zákona tedy informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu byly

a) portál stavebníka,

b) národní geoportál územního plánování,

c) evidence stavebních postupů,

d) evidence elektronických dokumentací,

e) informační systém identifikačního čísla stavby a

f) informační systém stavebního řízení.

142.     Po završení legislativního procesu byl zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, dne 29. 7. 2021 vyhlášen ve Sbírce zákonů.

143.     Dne 8. 10. 2021 pak zadavatel zahájil zadávací řízení se soutěžním dialogem na předmětnou veřejnou zakázku a téhož dne zahájil zadávací řízení se soutěžním dialogem také na veřejné zakázky ESP a Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka. V této době však nezahájil zadávací řízení za účelem pořízení centralizovaného agendového ISSŘ, neboť v této době ještě nebylo rozhodnuto o jeho řešení.

144.     Dne 27. 1. 2022 OHA schválil doplnění centralizovaného agendového ISSŘ, čímž byla změna přijata do architektury DSŘ [„Stanovisko odboru Hlavního architekta eGovernmentu k projektu ‚Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) – Digitalizace stavebního řízení část III.‘“ ze dne 27. 1. 2022], avšak vývoj ISSŘ a celé architektury DSŘ nebyl ještě ukončen.

145.     V květnu až červnu roku 2022 po projednání věcné novely stavebního zákona zadavatel přistoupil k posouzení, jaké důsledky bude uvedená novela mít na architekturu DSŘ. Věcná novela dle zadavatele přinesla změny ve způsobu nakládání s dokumenty, a to změnou statusu informačních systémů z pohledu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů (dále jen „archivní zákon“), změnou procesů a integrací mezi jednotlivými aktéry (v této souvislosti zadavatel zmiňuje jednotné environmentální stanovisko, integraci procesů vyjadřování, integraci na procesy EIA a SEA) a změnou struktury stavebních úřadů (kdy místo zamýšlené státem kontrolované struktury stavebních úřadů budou činnost stavebních úřadů zajišťovat v přenesené působnosti územní samosprávné celky, což dle zadavatele vede k nemožnosti některých procesů, integraci na spisové služby atd.).

146.     V témže období po projednání věcné novely stavebního zákona také započaly práce zadavatele na specifikaci centralizovaného agendového ISSŘ. A právě v této době mělo dojít ke zjištěním, které vedly k revizi koncepce DSŘ. Zadavatel měl zjistit, že není třeba realizovat integrační platformu, neboť ta není při existenci centralizovaného agendového ISSŘ potřebná. Zadavatel měl dále zjistit, že skutečnost, že integrační platforma má zajišťovat nejen propojení mezi jednotlivými informačními systémy, ale také propojení vůči informačním systémům mimo DSŘÚP, může působit problémy, neboť při výpadku integrační platformy by všechny systémy nebyly schopné poskytovat služby jak vůči sobě navzájem, tak i vůči ostatním informačním systémům státu.

147.     Zadavatel dále při úpravě architektury DSŘ v souvislosti s odstraněním potřeby integrační platformy a zavedením centralizovaného agendového ISSŘ naznal, že informační systémy ESP a EED ukládají shodný typ informací a druh dat o shodném předmětu a že také oddělené zadávání těchto dvou systémů vede k dělení spisu, což odporuje § 17 správního řádu a § 65 archivního zákona. Proto bylo navrhnuto řešení vytvořit pouze jeden informační systém, který by naplňoval požadavky kladené zákonem na oba tyto systémy (definované v § 270
a § 271 stavebního zákona). V této souvislosti si zadavatel nechal zpracovat právní stanovisko týkající se možnosti plnit funkci jednoho informačního systému jiným informačním systémem, tedy zda je toto řešení ve shodě s právním řádem.

148.     V důsledku takovéto úpravy architektury a odstranění integrační platformy dále zadavatel zjistil, že bude možné využít již hotové veřejně dostupné API třetích stran.

149.     Následně zadavatel požádal OHA o schválení změny architektury, přičemž tato byla schválena dne 15. 11. 2022 („Stanovisko odboru Hlavního architekta eGovernmentu k projektu ‚DSŘ – Digitalizace stavebního řízení – Nová architektura´“ ze dne 15. 11. 2022). Dne 20. 12. 2022 pak zadavatel získal finální znění právního stanoviska ohledně možnosti spojení dvou informačních systémů, které potvrdilo shodu s právním řádem.

150.     Dne 26. 1. 2023 pak zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení a taktéž ke zrušení zadávacího řízení na ESP a Integrační platformu stavebního řízení a portál stavebníka.

151.     Zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ opakovaně zmiňuje své zjištění, že již není třeba realizovat integrační platformu stavebního řízení.  Původní architektura počítala s využitím několika set lokálních agendových informačních systémů stavebních úřadů, a tedy s potřebou jejich integrace. Následně byl do stavebního zákona doplněn centralizovaný agendový ISSŘ, ačkoli, jak zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ uvádí, v této době nebyl zkoumán dopad centralizovaného agendového ISSŘ na architekturu DSŘÚP, a tedy nebyla známa jeho konkrétní podoba. Následně zadavatel o cca jeden rok později, v říjnu roku 2021, zahájil předmětné zadávací řízení, přičemž krátce po jeho zahájení – v lednu 2022 – bylo doplnění centralizovaného agendového ISSŘ (avšak stále bez konkrétní podoby a bez zapracování do architektury DSŘ) schváleno OHA. Následně v květnu – červnu roku 2022 došlo po projednání věcné novely stavebního zákona k zahájení prací na specifikaci centralizovaného agendového ISSŘ, což dle zadavatele vedlo ke zjištění možnosti odstranit integrační platformu, neboť integrační platforma není při centralizovaném agendovém ISSŘ potřebná.

152.     Úřadu tedy z výše uvedených skutečností vyplývalo, že potřeba integrační platformy byla odstraněna v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že nebudou využity lokální agendové informační systémy stavebních úřadů, ale bude zaveden centralizovaný agendový ISSŘ. Zároveň však bylo zjištěno, že ačkoli bylo zavedení centralizovaného agendového ISSŘ schváleno OHA až po zahájení zadávacího řízení v lednu 2022, k doplnění centralizovaného agendového ISSŘ do stavebního zákona došlo již v září roku 2020, tedy více než jeden rok před zahájením zadávacího řízení.

153.     Úřad se tedy za účelem vyjasnění časové posloupnosti z důvodu ověření naplnění časové podmínky pro zrušení zadávacího řízení, tj. že k důvodům hodným zvláštního zřetele došlo v průběhu zadávacího řízení, obrátil na zadavatele s dotazem, kdy bylo přijato rozhodnutí odstranit integrační platformu.

154.     Zadavatel na dotaz Úřadu odpověděl, že si je vědom skutečnosti, že již dne 11. 9. 2020 byl předložen vládní návrh stavebního zákona, který ve svém § 267 předpokládal existenci centralizovaného agendového ISSŘ, avšak tento ISSŘ byl povinný pouze pro státní stavební správu. Zadávací dokumentace veřejné zakázky tedy počítala pro integrační platformu s externím rozhraním pro integraci jak centralizovaného agendového ISSŘ primárně pro státní stavební správu, tak i lokálních agendových informačních systémů. Tato koncepce však byla později opuštěna a v rámci nové architektury je ISSŘ předpokládán pro výkon agendy stavebních řízení i při struktuře stavebních úřadů v prvním stupni na úrovni obcí s rozšířenou působností. Koncepce využití centralizovaného agendového ISSŘ se tedy vyvíjela společně s legislativní úpravou struktury stavebních úřadů. Centralizovaný agendový ISSŘ doplněný v roce 2020 je tedy zásadně odlišným informačním systémem než ten, jehož podoba se ustálila se schválením nové architektury k 15. 11. 2022 (blíže viz odpověď zadavatele v bodech 49. - 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

155.     Úřad k tomu dále uvádí, že v důvodové zprávě k „Vládnímu návrhu stavebního zákona – sněmovní tisk 1008/0“ je k § 273 upravujícímu ISSŘ uveden následující komentář: „Ustanovení konstituuje agendový informační systém státní stavební správy, který bude sloužit k vedení agendy stavebních úřadů a dotčených orgánů k úkonům podle stavebního zákona, zejména jako rozhraní pro služební přístup do informačních systémů státní stavební správy, jejich editaci a správu.“. Je tedy patrné, že záměr zákonodárce v tomto období opravdu byl zřídit centralizovaný agendový ISSŘ, avšak primárně pro státní stavební správu, tak jak zadavatel uvedl ve svém sdělení.

156.     V technické specifikaci (příloha zadávací dokumentace), která je z 27. 5. 2021, tedy z doby před zahájením zadávacího řízení, se tedy sice počítá se zavedením ISSŘ, ale v té době ještě nebylo rozhodnuto o jeho finálním řešení, systém se připravoval, a to tedy pro státní stavební správu (blíže viz bod 81. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

157.     Úřad z přílohy č. 7 „Komponenty DSŘ – funkční specifikace“ technické specifikace ověřil, že integrační platforma měla prostřednictvím externího rozhraní předávat data do systémů DSŘ nejen z individuálních agendových informačních systémů stavebních úřadů mimo státní stavební správu, ale i z centrálního ISSŘ v rámci státní stavební správy (blíže viz bod. 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

158.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad na tomto místě shrnuje, že důvod zrušení vyplývající z rozhodnutí o zrušení ZŘ je následující.

159.     Věcná novela stavebního zákona projednaná v období května až června roku 2022 vedla mj. ke změně struktury stavebních úřadů. Bylo upuštěno od dříve zamýšlené státem kontrolované struktury stavebních úřadů a činnost stavebních úřadů mají zajišťovat v přenesené působnosti územní samosprávné celky. Tato změna ovlivnila práce na specifikaci centralizovaného agendového ISSŘ, jelikož tento byl původně zamýšlen právě pro státní stavební správu. Bylo zjištěno, že podoba ISSŘ potřebná pro účely struktury stavebních úřadů, která vyplynula z věcné novely stavebního zákona, nevyžaduje realizaci integrační platformy. Integrační platforma totiž měla prostřednictvím externího rozhraní integrovat jak centralizovaný agendový ISSŘ primárně pro státní stavební správu, tak i lokální agendové informační systémy. Nově však je ISSŘ předpokládán i pro výkon agendy stavebních řízení i při struktuře stavebních úřadů v prvním stupni na úrovni obcí s rozšířenou působností. Upuštění od realizace integrační platformy dále vyústilo v původně neplánovanou aplikaci určitých technologických poznatků (např. možné využití standardních API třetích stran). V konečném důsledku pak tato změna vyústila i ve spojení systémů ESP a EED (tedy systému, jehož realizace je předmětem přezkoumávané veřejné zakázky), tedy v celkovou změnu architektury projektu DSŘ.

160.     Úřad tedy uzavírá, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ logicky popsal objektivní změnu a následující související skutečnosti, ke kterým došlo při zadávání veřejných zakázek v rámci projektu DSŘ, do kterého přezkoumávaná veřejná zakázka spadá, a které tedy lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení na pořízení informačního systému EED pokračoval. Tyto důvody lze považovat za takové, které prokazatelně atakují samotný smysl dokončení zadávacího řízení, tak jak judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 28/2008-74 ze dne 7. 4. 2009 (blíže viz bod 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

161.     Pro úplnost Úřad uvádí, že nepřehlédl informaci uvedenou ve studii proveditelnosti (příloha technické specifikace), že „[p]rojekt je nastaven tak, aby IS vytvořené v rámci něj byly nezávislé na podobě stavebního zákona a byly funkční v jakékoliv jeho podobě.“. Úřad však k tomuto uvádí, že studie proveditelnosti vypracovaná k datu 28. 8. 2020 řeší pouze soubor informačních systémů spadajících do projektu DSŘ (Integrační platformu včetně Portálu stavebníka a informačního systému identifikačního čísla stavby a systémy EED a ESP). Přitom to byly právě práce na specifikaci centralizovaného agendového ISSŘ, které byly změnou stavebního zákona ovlivněny.

162.     K námitce navrhovatele, že § 267 odst. 2 stavebního zákona obsahuje i nadále všechny původně požadované informační systémy (a taktéž k bodu vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 2. 2024 týkajícímu se dotazu Úřadu na stav zadávacího řízení), Úřad uvádí, že uvedené není důkazem, že nedošlo ke změně. Zadavatel totiž nadále plánuje tyto informační systémy (ve smyslu jejich funkcionalit) zřídit a provozovat, jen v rámci jednoho systému místo několika vzájemně propojených systémů. Stavební zákon totiž v cit. ustanovení pouze vyjmenovává potřebné systémy, neřeší však způsob jejich provedení.

163.     Právě uvedené dokládá skutečnost, že zadavatel zahájil po zrušení soutěžních dialogů na realizaci projektu DSŘ dne 24. 3. 2023 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky Zajištění DSŘ, jejímž předmětem je dle zadávací dokumentace[6] „výběr generálního dodavatele souboru informačních systémů pro zajištění digitalizace stavebního řízení (‚DSŘ´). Součástí Veřejné zakázky je vývoj, dodání a implementace, jakož i následná podpora provozu a rozvoj komplexního řešení agendového informačního systému (‚AIS´), evidence autorizovaných osob ve stavebnictví a dalších podpůrných evidencí a komponent (předmět Veřejné zakázky dále souhrnně jako ‚IS DSŘ´), které mají sloužit k zajištění agendy stavebního řádu dle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (‚Stavební zákon´), a to zejména výkonu působnosti stavebních úřadů, dotčených orgánů, činí-li úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, ústředních správních úřadů při výkonu kontroly působnosti orgánů státní stavební správy, stavebníků a dalších účastníků řízení.“.

164.     V příloze č. 1 přílohy č. 4 zadávací dokumentace „Technická specifikace ‚Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)´“[7] se pak uvádí, že „Informační systém evidence dokumentů a postupů (dále též ‚EPD´) plní funkci podle § 270 Evidence stavebních postupů a § 271 Evidence elektronických dokumentací NSZ a zajišťuje zejména vedení informací o realizovaných stavebních řízeních, a to jak formou uložených dokumentů; tak i dalších strukturovaných informací. Zadavatel požaduje, aby EDP sloužil stavebním úřadům a dotčeným orgánům, který činí úkony podle jiného právního předpisu, jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle stavebního zákona. Zadavatel požaduje, aby v rámci EDP byly v souladu se stavebním zákonem ve strukturované podobě ukládány:

• podání a jiné písemností,
• rozhodnutí a jiné úkony stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu,
• dokumenty jiných původců k dané věci,
• informace o oprávněné úřední osobě nebo osobách,
• stavební dokumentace,
• a další dokumenty.“.

165.     Na základě skutečností uvedených zadavatelem v odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ má Úřad za to, že zadavatel dostatečným a jasným způsobem zdůvodnil svůj postup dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. V daném případě dle Úřadu z rozhodnutí o zrušení ZŘ srozumitelně vyplývá, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl ke svému závěru. Z pohledu Úřadu zadavatel přednesl konkrétní důvody, pro které po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení nadále pokračoval.

166.     Co se týče časové podmínky obsažené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona (tj. že se důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení), Úřad na tomto místě uvádí, že zadavatel za prvotní okamžik výskytu důvodů považuje období květen až červen 2022, v rámci rozhodnutí o námitkách pak zmiňuje datum 20. 12. 2022, kdy obdržel finální verzi analýzy potvrzující, že plánované řešení je v souladu s právním řádem. Dle Úřadu je však podstatné pouze to, že k důvodům hodným zvláštního zřetele došlo v průběhu zadávacího řízení, což bylo potvrzeno. S námitkou navrhovatele ohledně časového okamžiku vzniku důvodů pak nelze souhlasit i z toho důvodu, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ, ani následně v rozhodnutí o námitkách netvrdí, že dne 20. 12. 2022 obdržel analýzu obsahující nové technologické a architektonické poznatky.

167.     Úřad pro úplnost uvádí, že v rámci předchozího správního řízení dospěl k závěru, že zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023 dostatečně konkrétně a jednoznačně nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, a proto Úřad zrušil mj. rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení. Toto rozhodnutí Úřadu bylo potvrzeno předsedou Úřadu a předseda se v rámci svého rozhodnutí okrajově vyjádřil i k tomu, jaké důvody by mohly obstát jako důvody hodné zvláštního zřetele. V bodě 54. rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že „tak razantní změna zamýšlené architektury, jako je spojení tří soutěžních dialogů do jednoho zadávacího řízení (tedy jednoho nového zadávacího řízení), by skutečně mohla být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zadavatel však tuto skutečnost fakticky zmiňuje jen ,mezi řádky´, přičemž jako hlavní důvody zrušení zadávacího řízení uvádí novelu stavebního zákona a nové technologické poznatky. Ani tento zcela stručně uvedený důvod proto nemůže z hlediska naplnění zásady transparentnosti obstát.“.

168.     Úřad konstatuje, že v tomto případě již zadavatel důvody, které jej vedly ke zrušení zadávacího řízení, jasně a srozumitelně popsal a je zcela zřejmé, jaký dopad měly tvrzené důvody do předmětného zadávacího řízení. Postup zadavatele je čitelný, a tedy přezkoumatelný. Lze tedy uzavřít, že rozhodnutí o zrušení ZŘ bylo vydáno v souladu se zásadou transparentnosti.

169.     Navrhovatel dále namítá, že v rozhodnutí o zrušení ZŘ není uvedeno, z jakého důvodu není možné důvody zrušení zadávacího řízení překlenout v rámci soutěžního dialogu. K tomu Úřad uvádí, že se zadavatel k nemožnosti důvody překlenout v soutěžním dialogu vyjadřuje v bodech 22. – 26. rozhodnutí o zrušení ZŘ, kde sdělil, že „[a]ni při postupu v soutěžním dialogu nebylo možné docílit stavu, ve kterém by došlo ke spojení tří zadávacích řízení (nebo jejich předmětu) do jednoho řízení, jehož výsledkem bude komplexní systém namísto do té doby zamýšlených tří propojených systémů.“. Zadavatel zde dále uvedl, že „[s] ohledem na skutečnost, že jedno ze tří vzájemně podmíněných zadávacích řízení již bylo zrušeno, nemůže samostatně ani Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka, ani Evidence elektronických dokumentací plnit původně zamýšlenou funkci v rámci celku. Tuto ztrátu smysluplnosti zadávacího řízení nelze nijak zhojit; formou soutěžního dialogu je sice možné dotvářet určité technologické či procesní požadavky systému, není však možné vytvořit jednotný komplexní systém, který by měl pojmout více oblastí v současnosti spadající do více veřejných zakázek.“. Uvedené námitce navrhovatele proto nelze přisvědčit. Lze přitom souhlasit se zadavatelem, že za situace, kdy je jeho legitimním záměrem namísto tří informačních systémů poptávaných ve třech zadávacích řízeních pořídit informační systém jediný, není možné takový systém pořídit v žádném z původních zadávacích řízení, i když se jednalo o řízení se soutěžním dialogem. Z povahy věci by bylo – prima vista – nezbytné dvě ze tří zadávacích řízení zrušit a podstatným způsobem upravit předmět zadávacího řízení zbývajícího. Takový postup (včetně nutně arbitrárního rozhodnutí, které zadávací řízení „přežije“) by byl nepochybně mnohem méně transparentní než postup, který zadavatel nakonec zvolil.

170.     K míře odůvodnění zrušení zadávacího řízení se soutěžním dialogem se vyjádřil předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-30017/2023/163 ze dne 11. 8. 2023 vydaném v předchozím správním řízení, kde uvedl: „Konstatuji, že nelze jistě říci, že by mělo být obecně zrušení zadávacího řízení se soutěžním dialogem odůvodněno více než jakýkoliv jiný druh zadávacího řízení. Myšlenka Úřadu však míří k tomu, že požadavek na transparentnost či míra transparentnosti odůvodnění zrušení zadávacího řízení bude u tohoto druhu zadávacího řízení naplněna jindy, než například u otevřeného řízení. To ale vyplývá z povahy věci, tj. právě ze zvoleného druhu zadávacího řízení.“. I ve světle uvedeného vyjádření předsedy Úřadu však Úřad uzavírá, že míra transparentnosti byla v tomto případě dostačující.

171.     Pro úplnost Úřad uvádí, že text návrhu se shoduje s textem námitek navrhovatele, přičemž Úřadu je z úřední činnosti známo, že tyto námitky se zároveň shodují s námitkami podanými navrhovatelem v rámci předchozího správního řízení. Ačkoli tedy navrhovatel svými námitkami reagoval na odlišné rozhodnutí o zrušení ZŘ a měl také k dispozici další argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, nepředestřel v návrhu žádné další argumenty, proč tyto důvody nepovažuje za vyhovující zákonu. Uvedený postup tak vzbuzuje pochybnosti o pravých úmyslech navrhovatele v souvislosti s podaným návrhem.

172.     Co se týče dalších zadavatelem předestřených důvodů pro zrušení zadávacího řízení, tedy skutečnosti, že zadávací řízení na ESP bylo ukončeno, a finanční úspory, Úřad se jimi v souladu se zásadou hospodárnosti správního řízení vyjádřenou v § 6 správního řádu dále nezabýval, neboť jeden důvod zrušení již byl prokázán, tudíž posuzování zákonnosti všech zadavatelem uváděných důvodů považuje Úřad v šetřeném případě za neúčelné, a to s přihlédnutím k tomu, že případný přezkum dalších důvodů by vedl pouze k prodloužení správního řízení, aniž by však měl vliv na jeho výsledek.

K ostatním argumentům

173.     Navrhovatel je dále přesvědčen o netransparentnosti celého zadávacího řízení, neboť zadavatel dlouhodobě nedodržoval vlastní předpokládaný harmonogram uvedený v zadávací dokumentaci a o prodlení a jeho důvodech účastníky zadávacího řízení po dobu roku 2022 nijak neinformoval.

174.     K tomu Úřad předně uvádí, že v rámci předmětného správního řízení je přezkoumávána zákonnost zrušení zadávacího řízení, a právě uvedené tedy není předmětem probíhajícího přezkumu. Nicméně jak sám navrhovatel uvádí, na stav zadávacího řízení se v průběhu roku 2022 sám aktivně informoval a ze strany zadavatele došlo po zrušení zadávacího řízení v lednu roku 2023 k uspořádání informační schůzky, na které zadavatel účastníkům osobně sdělil důvody, jež jej ke zrušení zadávacího řízení vedly, a účastníky taktéž informoval o plánované veřejné zakázce Zajištění DSŘ.

175.     Pokud jde o údajnou netransparentnost postupu zadavatele plynoucí ze skutečnosti, že zadavatel zrušil pouze tři ze čtyř zadávacích řízení vypsaných v rámci projektu DSŘÚP, resp. že nezrušil zadávací řízení na NGÚP, Úřad upozorňuje, že, jak plyne ze studie proveditelnosti, tři zrušené informační systémy byly součástí projektu DSŘ, zatímco NGÚP je součástí odlišného projektu digitalizace územního plánování (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

176.     Navrhovatel v návrhu dále namítá ve vztahu k rozhodnutí o námitkách, že se zadavatel „s podanými námitkami Navrhovatele dostatečně nevypořádal a jeho rozhodnutí o námitkách je vadné“, přičemž konkrétněji se k uvedené námitce nevyjádřil. V tomto kontextu Úřad předně předestírá, že obecně platí, že podrobnost vypořádání vznesené námitky je dána podrobností/obecností jí samotné [k tomu obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 62/2019-101 ze dne 25. 11. 2021, v němž soud judikoval: „Platí tedy, že čím obecněji navrhovatel formuluje své návrhové body, tím obecnější bude vypořádání ze strany soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2014, 1 Aos 6/2013 - 55, bod 17).“]

177.     Úřad na tomto místě konstatuje, že přezkoumal obsah rozhodnutí o námitkách, přičemž uzavřel, že se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele, a tedy dostál požadavkům zákona. Z obsahu rozhodnutí o námitkách je zřejmá argumentace zadavatele ohledně důvodů zrušení zadávacího řízení, a tedy proč se zadavatel s námitkami neztotožňuje. Zadavatel dal rozhodnutím o námitkách navrhovateli jasnou představu o svém postoji a navrhovatel tak měl dostatek podkladů k informovanému rozhodnutí o tom, zda má zájem se dále bránit podáním návrhu u Úřadu.

178.     Úřad dodává, že vzhledem k tomu, že navrhovatel blíže nekonkretizuje, v čem konkrétně shledává nedostatečnost vyjádření zadavatele v rámci rozhodnutí o námitkách, Úřad se podrobnějším vypořádáním s odkazem na výše cit. rozsudek Nejvyššího správního soudu nezabýval.

Závěr

179.     Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení ZŘ, tedy objektivní změnu architektury koncepce DSŘ, ke které došlo v důsledku legislativních změn a aplikace technologických poznatků, lze v šetřeném případě považovat za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tyto důvody transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsal a sdělil účastníkům zadávacího řízení.

180.     Z uvedených důvodů Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1

2.             Mgr. Petra Koutná, advokátka, Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7 – Holešovice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“ zadávanou zadavatelem v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-001086, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 063-188074, ve znění pozdějších oprav, a jež bylo zrušeno rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-33680/2023/500 vydaným ve správním řízení vedeném pod sp.zn. S0321/2023, které nabylo právní moci dne 20. 11. 2023 (dále jen „veřejná zakázka Zajištění DSŘ“).

[2] Proces EIA = posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, proces SEA = posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (dále jen „procesy EIA a SEA“), obojí upravené zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) – pozn. Úřadu

[3] API = aplikační programové rozhraní (dále jen „API“) – pozn. Úřadu

[4] Odlišný od navrhovatele v předmětném správním řízení – pozn. Úřadu

[5] Správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0040/2022/VZ se týkalo veřejné zakázky Evidence stavebních postupů, přičemž návrh byl zamítnut rozhodnutím č. j. ÚOHS-25109/2022/500 ze dne 26. 7. 2022. Správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0041/2022/VZ se týkalo veřejné zakázky Národní geoportál územního plánování, přičemž návrh byl zamítnut rozhodnutím č. j. ÚOHS-25110/2022/500 ze dne 26. 7. 2022. – pozn. Úřadu

[6] Dostupné na https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-23-V00008205/zadavaci-dokumentace/p:pzd:page=2

[7] Dostupné na https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-23-V00008205/zadavaci-dokumentace/p:pzd:page=1