číslo jednací: 14677/2024/500
spisová značka: S0422/2023/VZ

• Instance: I.
• Věc: Dodávka mycího stroje pro školní jídelnu
• Účastníci:
  1. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86
  2. Multi CZ s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.; ; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 3. 5. 2024

Spisová značka:  ÚOHS-S0422/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-14677/2024/500

Brno 9. 4. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 6. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86/14, 397 01 Písek,
• navrhovatel – Multi CZ s.r.o., IČO 27488837, se sídlem Anenská 1715, 530 02 Pardubice,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka mycího stroje pro školní jídelnu“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 5. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86/14, 397 01 Písek – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Dodávka mycího stroje pro školní jídelnu“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 5. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 cit. zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 cit. zákona, když v příloze č. 5 „Technická specifikace a požadavky“ nedatované „Výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace“ stanovil požadavek na maximální šířku mycího stroje a požadavek na minimální rozměry a minimální počet modulů a zón mycího stroje tak, že požadoval celkovou šířku mycího stroje v hodnotě max. 820 mm a skladbu a rozměry mycího stroje, ve které zakládací zóna bude měřit min. 800 mm, modul předmytí min. 700 mm, modul mytí č. 1 min. 600 mm, modul mytí č. 2 min. 600 mm, modul oplachu min. 700 mm, modul vyfukovací a modul sušení dohromady celkem  min. 1400 mm a vykládací zóna min. 800 mm, přičemž uvedený způsob, kterým cit. požadavky specifikoval, vedl k zásadnímu omezení hospodářské soutěže, aniž by zadavatel cit. požadavky odůvodnil skutečnostmi, které by byly přiměřené jeho potřebám a zásadnímu omezení okruhu potenciálních dodavatelů, a vytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele– Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86/14, 397 01 Písek – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dodávka mycího stroje pro školní jídelnu“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 5. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele.

III.

Zadavateli – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86/14, 397 01 Písek – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0422/2023/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Multi CZ s.r.o., IČO 27488837, se sídlem Anenská 1715, 530 02 Pardubice – ze dne 23. 6. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Dodávka mycího stroje pro školní jídelnu“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 5. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86/14, 397 01 Písek – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86/14, 397 01 Písek (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 5. 5. 2023 uveřejněním nedatované „Výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace“ (dále jen „výzva k podání nabídek“) na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka mycího stroje pro školní jídelnu“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Zadavatel se nechal ve smyslu § 43 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), při provádění úkonů souvisejících se zadávacím řízením zastoupit svým zřizovatelem, kterým je Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice.

3.             Podle čl. 5. „Vymezení předmětu veřejné zakázky a technické podmínky“ výzvy k podání nabídek je předmětem plnění veřejné zakázky „dodávka pásového elektrického mycího stroje pro školní jídelnu v objektu Budějovická ulice č.p. 1664 a provedení prací a služeb s tím spojených, které jsou podrobně popsány v příloze Technická specifikace a požadavky. Jedná se zejména o služby spojené s dodávkou mycího stroje a demontáž, přesun a uskladnění stávajícího stroje v objektu Na Spravedlnosti. Dále jde o demontáž parapetní části SDK konstrukce příčky umývárny stolního nádobí a její uvedení do původního stavu po uskutečnění přesunů strojů. Podrobná specifikace požadovaných technických parametrů stroje je uvedena v příloze č. 5 této zadávací dokumentace.“.

4.             Z čl. 4 „Klasifikace veřejné zakázky a zadávacího řízení“ výzvy k podání nabídek vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 3 269 000 Kč bez DPH.

5.             Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena do 30. 5. 2023 do 8:45 hodin.

6.             Ze „Seznamu podaných nabídek“ ze dne 30. 5. 2023 je zřejmé, že zadavatel obdržel celkem čtyři nabídky, přičemž jednou z nich byla nabídka navrhovatele – Multi CZ s.r.o., IČO 27488837, se sídlem Anenská 1715, 530 02 Pardubice (dále jen „navrhovatel“).

7.             Dne 30. 5. 2023 v 7:44 hodin byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, jimiž brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a také proti skutečnosti, že zadavatel dle názoru navrhovatele změnil zadávací dokumentaci takovým způsobem, který mohl rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek (dále jen „námitky“).

8.             Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 13. 6. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl.

9.             Dne 15. 6. 2023 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele^[1] „Oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ z téhož dne, kterým vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení (dále jen „oznámení o vyloučení“).

10.         Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele o námitkách neztotožnil, podal dne 23. 6. 2023 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.            OBSAH NÁVRHU

11.         Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel v rozporu s § 99 odst. 2 zákona změnil zadávací dokumentaci takovým způsobem, který mohl rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek.

12.         Konkrétně zadavatel v rámci přílohy č. 5 „Technická specifikace a požadavky“ výzvy k podání nabídek (dále jen „technická specifikace“) požadoval výšku stroje „ve většině jeho půdorysu cca max. 2 000 mm (není limitní)“. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 16. 5. 2023 a vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 22. 5. 2023 (dále jen „vysvětlení ZD č. 1“ a „vysvětlení ZD č. 2“) zadavatel v reakci na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace sdělil, že akceptuje dodání mycího stroje s celkovou výškou větší než 2 000 mm ve většině svého půdorysu a že tuto hodnotu uvedl v zadávacích podmínkách jako hodnotu orientační, nikoli limitní. Dle názoru navrhovatele tím však došlo ke změně zadávacích podmínek, neboť zadavatel připustil překročení původně stanoveného limitu výšky mycího stroje, a došlo tak k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení, kteří původní požadavek na maximální výšku stroje nesplňovali (např. o stroje značky Meiko).

13.         Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že zadavatel výšku mycího stroje nijak nelimitoval, když její hodnotu v zadávací dokumentaci uvedl jako „cca“ a „není limitní“ a od tohoto pojetí se údajně nikdy neodchýlil. Navrhovatel upozorňuje na kolonku v technické specifikaci, ve které zadavatel vyžadoval v případě splnění požadovaných parametrů doplnění konkrétních hodnot, čímž podmínil splnění zadávacích podmínek splněním předepsaných parametrů. Rozměry mycího stroje jsou tak dle navrhovatele maximální bez ohledu na skutečnost, že jsou spojeny s výrazy „cca“ nebo „není limitní“.

14.         Navrhovatel je také přesvědčen, že použití neurčitých výrazu jako „většina půdorysu“, „orientační hodnota“, „cca“ nebo „není limitní“ není v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona a dále s § 36 odst. 3 zákona, přičemž se zadavatel tyto neurčité výrazy nepokusil upřesnit ani ve vysvětlení zadávací dokumentace. Povinností zadavatele je zadávací podmínky stanovit jasně, přesně, srozumitelně a jednoznačně tak, aby objektivně nepřipouštěly rozdílný výklad. K tomuto navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-01387/2021/500/AIv ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0447/2020/VZ.

15.         Zadavatel navíc dle navrhovatele v rozporu s § 99 odst. 2 zákona neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, ačkoli mohlo dojít k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení, a to tak, aby lhůta pro podání nabídek činila nejméně celou svou původní délku, popř. měla být prodloužena alespoň o několik týdnů či vyšší počet dnů. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-03043/2022/500 ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0337/2021/VZ.

16.         Netransparentnost a absurditu postupu zadavatele dokládá dle navrhovatele také skutečnost, že zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení s odůvodněním, že mycí stroj navrhovatele nesplnil požadovanou technickou specifikaci, a to např. také výšku stroje ve většině jeho půdorysu. Tímto je tedy dle navrhovatele vyvráceno tvrzení zadavatele, že výšku mycího stroje nelimitoval a nebyl povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

17.         Zadavatel v rámci technické specifikace dále stanovil, že „[m]nožství vody, využité nezbytně pro oplach a další technologické potřeby mycího stroje (již napuštěného) při jeho provozu bude v objemu 180 litrů/hod. (…).“. Ve vysvětlení ZD č. 2 zadavatel na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že umožní dodání mycího stroje i s nižší spotřebou vody, než je 180 litrů/hod., a že tento objem je v zadávacích podmínkách definován jako maximální (což plyne z užitého výrazu „nezbytně“). Dle navrhovatele však z gramatického výkladu uvedeného plyne, že zadavatel požadoval přesný objem vody nezbytně využité pro oplach v hodnotě 180 litrů/hod. a nestanovil žádnou toleranci či horní nebo spodní omezení. Maximální hodnotu zadavatel stanovil až u požadavku na objem vody pro standardní provozní podmínky.

18.         Navrhovatel nesouhlasí s argumentací zadavatele, že z významu slova „nezbytně“ plyne, že se jedná o hodnotu maximálně potřebnou, či že tento význam plyne z obsahu celého souvětí, kde se v jeho druhé části jedná o maximální hodnotu. Ani jistá exotičnost požadavku (neboť zadavatel uvádí, že výrobci mycích strojů se v této oblasti obecně snaží o co nejnižší hodnoty) nemůže dle navrhovatele znamenat, že by měl být tento požadavek vykládán jinak, než je doslovně uveden v zadávacích podmínkách.

19.         Navrhovatel s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu uvádí, že je to zadavatel, kdo je odpovědný za správnost, úplnost a srozumitelnost zadávacích podmínek, a zadávací podmínky musí být stanoveny tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad. Navrhovatel je proto i v tomto případě přesvědčen, že zadavatel vysvětlením zadávací dokumentace změnil zadávací podmínky, čímž došlo k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení (o účastníky nabízející stroje se spotřebou vody menší než 180 litrů/hod.), a tudíž měl zadavatel prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku.

20.         Navrhovatel v návrhu dále brojí proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Konkrétně je přesvědčen, že určité technické požadavky (či jejich kombinace) vedou k omezení hospodářské soutěže a ke zvýhodnění konkrétního dodavatele, neboť nepřímo odkazují na výrobek společnosti Winterhalter [jedná se konkrétně o společnost Winterhalter Deutschland GmbH, Winterhalterstraße 2–12, 88074 Meckenbeuren, Spolková republika Německo (dále jen „výrobce Winterhalter“) – pozn. Úřadu].

21.         Navrhovatel rozporuje požadavek zadavatele na maximální šířku mycího stroje v hodnotě 820 mm. Podle zkušeností navrhovatele tento požadavek brání dodání řady mycích strojů renomovaných světových značek, a tedy omezuje okruh účastníků zadávacího řízení.

22.         Navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel odůvodňuje tento požadavek tvrzením, že maximální šířka stroje 820 mm je na samé hranici možností vzhledem k velikosti pracoviště, jeho konkrétní dispozici a intenzitě jeho zatížení, považuje navrhovatel toto tvrzení za účelové, neboť v současné době je na stejném místě stroj o šířce cca 990 mm (který navrhovatel zadavateli dodal v rámci předchozí veřejné zakázky z roku 2022 a který splňoval požadavky zadavatele), a velikost pracoviště tedy umístění takového stroje bezpochyby umožňuje. Navrhovatel spolu s návrhem doložil výkres prostoru k umístění mycího stroje, do kterého navrhovatel také naznačil, kudy probíhá postup práce s mycím strojem. Z výkresu vyplývá, že vedle mycího stroje o šířce 960 mm zbývá rezerva 1360 mm, resp. vedle stroje o šířce 990 mm rezerva 1330 mm. Navrhovatel doplňuje, že před stávajícím mycím strojem zadavatel 20 let používal stroj značky Electrolux o šířce cca 900 mm. Tvrzení zadavatele, že je požadovaná šířka mycího stroje na samé hranici prostorových možností pracoviště je tedy dle navrhovatele nesmyslné a nepravdivé. Navrhovatel dodává, že z vlastní zkušenosti s provozem na místě ví, že stávající mycí stroj o šířce 990 mm nepřekračuje možnosti dané velikostí pracoviště a neznemožňuje bezpečný pohyb a práci personálu.

23.         Navrhovatel dále uvádí a dokládá (Studií přestavby kuchyně Nemocnice Pardubického kraje, a.s. a hygienickým předpisem sv. 84/1987 č. 72), že podle hygienických předpisů nesmí docházet ke křížení tzv. špinavé zóny (na vstupu do mycího stroje) a tzv. čisté zóny (na výstupu z mycího stroje). Tyto zóny musí být provozně odděleny. Práce personálu po celé délce stroje během mytí je tedy dle navrhovatele přímo zakázána.

24.         Jako nepravdivé navrhovatel označuje tvrzení zadavatele v rámci rozhodnutí o námitkách, že existuje množina výrobců schopných dodat stroj o šířce max. 820 mm. Dle navrhovatele tomuto požadavku vyhoví pouze mycí stroj výrobce Winterhalter o šířce 800 mm. Ostatní výrobci, jejichž mycí stroje se nejčastěji používají v obdobných provozech (např. mycí stroje značek Hobart, Meiko, Wexiodisk, Electrolux, Comenda, Kromo, Fagor), tomuto požadavku dle navrhovatele nevyhoví, přičemž navrhovatel právě uvedené dokládá prospekty jednotlivých výrobců a smlouvami navrhovatele uzavřenými v minulosti s jinými zadavateli.

25.         Navrhovatel v souvislosti s šířkou mycích strojů dále poukazuje na skutečnost, že u strojů značky Winterhalter se obecně dveře stroje otvírají do prostoru, zatímco u ostatních výrobců se dveře otvírají vzhůru. Šířka strojů značky Winterhalter se tedy v případě otevření dveří zvyšuje a při plném otevření dveří činí až 1500 mm (šířka stroje 800 mm plus otevřené dveře modulů 700 mm).

26.         Navrhovatel je přesvědčen, že ani výrobce Winterhalter by požadavek na šířku stroje nesplnil, neboť zadavatel požaduje v bodech 24 a 25 technické specifikace vybavení pro napájení externích dávkovačů mycího a oplachového prostředku a zobrazení informace o nedostatku mycího prostředku na displeji, přičemž vzhledem k tomu, že tyto dávkovače se nachází na boku stroje a měří 200 mm, šířka stroje činí 1000 mm místo 800 mm. Při tomto nastavení zadávacích podmínek zadavatelem by tedy bylo nemožné splnit technické parametry jakýmkoliv mycím strojem.

27.         Navrhovatel dále rozporuje požadavek zadavatele na minimální rychlost posuvu pásu při současném požadavku na minimální výkon mycího stroje.

28.         Zadavatel v rámci zadávacích podmínek konkrétně požaduje výkon mycího stroje při splnění časových požadavků podle normy DIN 10510 v hodnotě min. 2400 talířů/hod. a zároveň požaduje rychlost pásu min. 1,3 m/min. Dle navrhovatele je požadavek na rychlost pásu nadbytečný, diskriminační a omezující okruh účastníků zadávacího řízení, neboť někteří dodavatelé výkon stroje při splnění časových požadavků dle uvedené normy splňují, ale při nižší rychlosti pásu.

29.         K argumentu zadavatele, že definice rychlosti pásu slouží ke stanovení požadovaného výkonu stroje za dodržení normy při mytí nádobí umístěného v transportních koších (umístěných na pásu), kde definice v podobě počtu talířů nemá vypovídací hodnotu, navrhovatel uvádí, že zadavatel zřejmě nepochopil účel a obsah normy DIN 10510.

30.         Navrhovatel na tomto místě návrhu vysvětluje, že „v dané problematice jde o definování daného kontaktního času nádobí s aktivní mycí zónou stroje, to vše vyjádřeno v jednotce talířů. To přirozeně znamená, že kratší stroj (tj. stroj s menší délkou předmycí, mycí a oplachové zóny) bude mít rychlost pásu nevyhnutelně nižší (právě aby bylo nádobí v kontaktní zóně mycího stroje shodnou dobu) než stroj delší (tj. s větší délkou předmycí, mycí a oplachové zóny), přičemž oba stroje umyjí normovaně (dle DIN 10510) za hodinu stejné množství nádobí. To přirozeně platí bez ohledu na rychlost pohybu pásu, neboť aby pás projel delším úsekem, musí se pohybovat vyšší rychlostí než v případě úseku kratšího. Bez ohledu na délku takového úseku bude přitom nádobí v kontaktu s vodou, chemickými prostředky a požadovanými teplotami 2 minuty, jak norma definuje. A konečně, nedává žádný smysl zdůvodnění Zadavatele, že definice v podobě počtu talířů ztrácí při mytí v koších vypovídací hodnotu a potenciálně by nemusela být dodržena rychlost umývání nádobí v transportních koších. To, zda-li je umýván talíř, případně jiný druh nádobí, založený na pás nebo v koši, je zcela irelevantní, stále jde totiž o kapacitu normovanou.“.

31.         Navrhovatel je toho názoru, že také argument zadavatele, že uvedenou formou definice výkonu stroje ponechal prostor pro to, aby zadání vyhověly stroje různých výrobců s různou konstrukcí pásu (roztečí trnů pásu), je nepravdivý.

32.         Navrhovatel s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-34354/2022/500 ze dne 3. 10. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0378/2022/VZ, upozorňuje na skutečnost, že technická specifikace musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků, avšak zadavatel v tomto případě dle navrhovatele takové odůvodnění neposkytl.

33.         Navrhovatel vysvětluje, že na rychlost mytí nádobí při splnění časových požadavků dle normy DIN 10510 má vliv především délka pro uvedenou normu rozhodných zón mycího stroje, nikoli samotná rychlost pásu, neboť rychlost pásu vždy souvisí s délkou mycího stroje. Výrobci mycích strojů právě z tohoto důvodu definují výkonnost stroje v počtu talířů za hodinu v souladu s normou DIN 10510.

34.         Zadavatel se dle navrhovatele mylně domnívá, že parametr rychlosti pohybu pásu má přímý vztah k rychlosti mytí nádobí v transportních koších, zadavatel však přehlíží parametr délky rozhodné zóny mycího stroje i délku celého mycího stroje bez vstupní a výstupní zóny.

35.         Navrhovatel dále v návrhu předkládá příklady, které mají vyvracet argument zadavatele, že požadovaná rychlost pásu je minimální možná, aby došlo ke splnění požadavku na rychlost mytí nádobí v transportních koších.

36.         Zadavatel stanovil minimální délky jednotlivých modulů, tedy i minimální délku celého mycího stroje – ta bez zakládací a vykládací zóny činí min. 4000 mm. Při délce stroje bez zakládací a vykládací zóny 5000 mm (tedy minimální délky modulů s připočtením 1000 m, aby byl celý transportní koš o velikosti 500×500 na obou stranách venku z mycího tunelu) a rychlosti 1,3 m/min. urazí transportní koš dráhu za 3,85 min., tj. 231 s. Při délce stroje bez zakládací a vykládací zóny 5400 mm (moduly delší než v minimální délce, zároveň je však splněn požadavek na maximální délku stroje 6010 mm, přičemž opět přičteno 1000 mm, aby byl transportní koš celý vně stroje) a rychlosti 1,3 m/min. urazí koš dráhu za 4,15 min., tj. 249 s. Navrhovatel tedy vyvozuje, že zadavatel akceptuje čas 249 s, a to tedy při délce stroje z prvního příkladu 5000 mm znamená, že mycí stroj umyje transportní koš ještě při rychlosti pásu 1,21 m/min. Navrhovatel tak uzavírá, že mycí stroj splňuje požadovanou rychlost mytí i při rychlosti posuvu pásu alespoň 1,21 m/min., tzn. zadavatelem požadovaná rychlost pásu 1,3 m/min. není minimální možná pro splnění požadavků na rychlost mytí nádobí v transportních koších.

37.         Navrhovatel nechápe argumentaci zadavatele tím, že norma DIN 10510 není v České republice normou závaznou, když splnění časových požadavků dle této normy stanovil sám zadavatel.

38.         Zadávací podmínky jsou dle názoru navrhovatele v rozporu se zásadou přiměřenosti i zákazem diskriminace. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na komentářovou literaturu k zákonu a rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 150/2018-163 ze dne 28.4.2020. Navrhovatel dále uvádí, že kumulace požadavků (minimální rychlost posuvu pásu, minimální výkon mycího stroje, minimální délky a počet modulů, maximální délka stroje) bez objektivního odůvodnění zadavatele, které by vycházelo z jeho potřeb, bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž.

39.         Dalšími požadavky zadavatele, které navrhovatel ve svém návrhu rozporuje, jsou požadavek na minimální průchozí profil stroje 600×440 mm, požadavek na šířku pásu minimálně 590 mm a současně požadavek na možnost umytí dvou talířů o průměru minimálně 280 mm vedle sebe. Navrhovatel je přesvědčen, že „[p]ožadavek na šířku pásu umožňující umytí dvou talířů průměru min. 280 mm vedle sebe [] sám o sobě definuje potřebnou šířku pásu a průchozí profil mycího stroje bez nutnosti jejich dalšího omezení a souvisejícího omezení hospodářské soutěže v podobě zúžení okruhu možných dodavatelů.“. Zbývající dva požadavky jsou tedy dle navrhovatele kumulativní a omezují hospodářskou soutěž.

40.         Navrhovatel kritizuje odůvodnění zadavatele, a to nejprve v rámci vysvětlení zadávací dokumentace, kde zadavatel k možnosti dodat mycí stroj s šířkou pásu min. 570 mm pouze uvedl, že „možností umývat dva talíře (průměru min. 280 mm) vedle sebe nejsou výkonové požadavky na stroj ani zdaleka vyčerpány“, a dále v rozhodnutí o námitkách, že zvolená velikost talířů odpovídá současné a budoucí provozní potřebě zadavatele.

41.         K velikosti talířů navrhovatel uvádí, že je mu známo, že zadavatel používá talíře o menším průměru, než je 280 mm. Navíc je toho názoru, že talíře o průměru 280 mm nejsou pro provoz zadavatele vzhledem k jejich velikosti, váze a velikosti porcí vhodné. Vzhledem k ceně mycího stroje navíc navrhovatel nevidí smysl v přizpůsobování mycího stroje talířům, které bude zadavatel v budoucnu možná používat. Nakonec navrhovatel dodává, že na pás o šířce 570 mm (kterým disponuje tazatel v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace) se 2 talíře o průměru 280 mm vejdou.

42.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k odůvodnění zadavatele, že šířka pásu min. 590 mm má užitnou hodnotu ve vztahu k transportním košům a předmětům, které se vkládají do těchto košů nebo na pás mycího stroje. Pokud zadavatel argumentuje tím, že pro stabilitu transportních košů a pro přiměřenou náročnost práce personálu je nutné, aby byly předměty umístěny na pás s přiměřenou rezervou na obou stranách, navrhovatel uvádí, že zadavatel nijak nespecifikoval, jaké další předměty bude na pás vkládat, přičemž šířka pásu 570 mm bude pro transportní koš o rozměru 500x500 mm zcela jistě dostačovat. Navíc dle navrhovatele není pravdivé tvrzení o stabilitě koše, neboť mycí stroje na mytí transportních košů o rozměru 500x500 mm jsou konstruovány tak, aby průchozí profil byl co nejbližší rozměru koše (standardně 510 - 570 mm). Rezerva 70 mm navíc musí být přiměřená, a to vzhledem ke skutečnosti, že rezerva 30 mm u 2 talířů o průměru 280 mm na pásu o šířce 590 mm zcela naplňuje požadavky zadavatele.

43.         Navrhovatel označuje další argumentaci zadavatele (sníženou užitnou hodnotou mycího stroje či vzájemným působením součástí myčky a umývaných předmětů) za obecnou, vágní a postrádající reálný základ. K tvrzení zadavatele, že talíře nejsou jedinými předměty, které je nutné ve značném množství umývat, a tedy že se nejedná o základní požadavek, ale pouze o jeden z požadavků, navrhovatel uvádí, že sám zadavatel tento požadavek bez dalšího stanovil a evidentně nezamýšlí umývat nic širšího než 2 talíře vedle sebe o součtovém rozměru 560 mm.

44.         Navrhovatel doplňuje, že obecně platí, že čím širší je pás, tím širší musí být mycí stroj. Dle navrhovatele tedy zadavatel požaduje zjevně nepotřebnou šířku pásu a zároveň omezuje celkovou šířku mycího stroje, čímž omezuje okruh účastníků zadávacího řízení (až zbyde pouze výrobce Winterhalter, pokud vůbec).

45.         Dalším požadavkem zadavatele v rámci technické specifikace, který navrhovatel ve svém návrhu rozporuje, je stanovený minimální počet a stanovené minimální rozměry modulů a zón mycího stroje.

46.         Navrhovatel upozorňuje, že nerozporuje požadavek na skladbu mycího stroje, neboť dle jeho názoru má přítomnost všech požadovaných zón svůj význam, avšak rozporuje odmítnutí možnosti dodat mycí stroj „se součtovou délkou předmycích, mycích a oplachových zón, která bude odpovídat požadované kapacitě mycího stroje bez ohledu na jejich členění, či jinou, pakliže bude takový stroj dosahovat požadované normované kapacity dle normy DIN 10510.“.

47.         Navrhovatel nesouhlasí s odůvodněním zadavatele, který tvrdí, že požadované minimální počty a minimální rozměry jednotlivých zón mycího stroje jsou předpokladem pro dosažení požadovaného technologického účinku.

48.         Dle navrhovatele není rozhodné, jestli mycí stroj disponuje jednou mycí zónou o délce např. 1200 mm nebo dvěma mycími zónami o délce každé z nich 600 mm. Dále také není rozhodné konkrétní rozdělení aktivních mycích zón, když zadavatel současně stanovil požadavek na normovanou kapacitu při splnění časových požadavků podle normy DIN 10510. Navrhovatel uvádí, že v praxi řada výrobců splní požadavek na normovanou kapacitu, ale nesplní nároky na konkrétní sestavení stroje, čímž dochází k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

49.         Navrhovatel považuje argumentaci zadavatele v rámci rozhodnutí o námitkách týkající se zón mycího stroje za obecnou, vágní a nepravdivou. Nesouhlasí s odůvodněním zadavatele, že je provozně, ekonomicky a technologicky důležité, jestli obsahuje mycí stroj určité konkrétní zóny s konkrétními minimálními parametry a jestli obsahuje jednu nebo dvě mycí zóny. Navrhovatel dále v návrhu rozporuje jednotlivé argumenty zadavatele ve vztahu k problematice jedné či dvou mycích zón (sestava dvou mycích zón poskytuje dle zadavatele možnost technologicky výhodného škálování teploty, nižší spotřebu základních mycích prostředků dávkovaných jen do první mycí zóny, zvýšení provozní spolehlivosti, možnost dávkování dalšího mycího prostředku, tvorbu distanční zóny oddělující předmycí zónu od druhé mycí zóny, ve které je následně čistší mycí roztok, což chrání oplachovou zónu, do které roztok migruje). Dle navrhovatele nemá odlišné nastavení teplot v jednotlivých mycích zónách význam, neboť obecně platí, že čím vyšší teplota, tím lepší výkon. Zadavatel také dle názoru navrhovatele bezdůvodně definuje přesné teploty (61 a 65°C), které mají v zónách být, což považuje za diskriminační. Připuštěním tolerance teplot v hodnotě 2°C, kdy je možné, že v obou zónách bude v souladu se zadávacími podmínkami 63°C, je navíc tento argument dle navrhovatele již zcela vyvrácen. Ke spotřebě základních mycích prostředků navrhovatel uvádí, že tato není v zadávacích podmínkách nijak upravena, a proto zadavatel otevřením tohoto tématu až v rámci rozhodnutí o námitkách porušil zásadu transparentnosti. Dle navrhovatele se dávkování mycích prostředků odvíjí např. od typu a koncentrace použitých mycích prostředků a mycí efekt prostředku a jeho dávkování nejsou přímo úměrné jeho množství. V současnosti jsou navíc vyspělé stroje schopny řešit otázku úspory mycích prostředků technologicky.  Co se týče zadavatelem tvrzené zvýšené provozní spolehlivosti plynoucí z užití dvou mycích zón, navrhovatel nerozumí tomu, jak by mohlo více komponent přinést větší spolehlivost než méně komponent. Argument zadavatele o možnosti dávkování dalšího mycího prostředku je pak dle navrhovatele v rozporu s již zmíněným argumentem úspory mycích prostředků. K ochraně oplachové zóny navrhovatel uvádí, že čistota mycího roztoku je ve strojích řešena technologicky, přičemž zadavatel zajištění takového čištění mycího roztoku v rámci technické specifikace požaduje. Distanční zónu navíc zajišťuje zadavatelem požadovaný předoplachový okruh a do nádrže oplachu je vždy dopouštěna čerstvá voda.

50.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k tvrzení zadavatele, že smyslem požadavku na stroj s těmito parametry je zajistit potřebný výkon, kvalitu, hygienické podmínky a ekonomický provoz. Navrhovatel zdůrazňuje, že normovaná výkonnost záleží na jasně daném parametru, a to době kontaktu nádobí s aktivní mycí zónou za dodržení minimálně požadovaných teplot, a ten je stanoven na min. 2 minuty. Je-li tato zóna kratší, je nutné, aby se pás pohyboval pomaleji, čím je tato zóna delší, tím se může pás pohybovat rychleji. Navrhovatel tedy uzavírá, že samotná délka nebo počet mycích, předmycích a oplachových zón může být i nižší, a přesto bude takový stroj splňovat požadovanou výkonnost. K argumentu kvality navrhovatel uvádí, že kvalitu mytí, tedy čistotu a vlhkost nádobí na výstupu ze stroje, zadavatel v rámci zadávacích podmínek nijak nedefinoval. Pokud bude nádobí v aktivní mycí zóně min. 2 minuty, není dle navrhovatele žádný důvod, aby bylo nádobí méně čisté nebo více vlhké. A nakonec co se týče ekonomičnosti provozu, navrhovateli není jasný vliv jiného rozložení zón či jiné délky stroje na ekonomiku provozu. Z jeho pohledu může být takový vliv jedině pozitivní.

51.         Navrhovatel v souvislosti s tvrzením zadavatele, že parametry stanovil jako nejnižší přípustné, aby bylo možné nabídnout mycí stroje různého provedení, upozorňuje na fakt, že zadavatel zároveň omezil maximální délku stroje (na hodnotu max. 6010 mm, přičemž v rámci rozhodnutí o námitkách zadavatel zmiňuje, že v místnosti zbývá ještě 2500 mm prostoru), což v kombinaci s minimálně požadovanými moduly vede k tomu, že podmínkám vyhoví pouze výrobce Winterhalter (pokud vůbec, z důvodu otevírání dveří a dávkovače – viz bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

52.         Na tomto místě návrhu navrhovatel uvádí, že kromě toho, že žádný výrobce nesplní požadovanou šířku max. 820 mm, ostatní výrobci (např. výrobci Hobart, Meiko či Kromo Silver) z důvodu požadavků zadavatele na moduly nesplňují maximální délku stroje.

53.         Dle navrhovatele zadavatel popsal mycí stroj bez odůvodnění natolik konkrétně a určitě, že mu vyhoví pouze mycí stroj výrobce Winterhalter (pokud vůbec – viz bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Mycí stroj požadovaný zadavatelem musí splnit více než 100 technických parametrů, což je dle zkušeností navrhovatele naprosto extrémní (navrhovatel uvedené dokládá výňatkem ze zadávacích podmínek jiné veřejné zakázky).

54.         Navrhovatel je přesvědčen o nepravdivosti tvrzení zadavatele, že předmět veřejné zakázky mohou dodat minimálně výrobci Hobart GmbH, Jackson WWS, Inc., Velox Barchitta S.r.L. a Winterhalter Gastronom GmbH. Mycí stroje společnosti Hobart totiž nesplňují maximální šířku stroje nebo také skladbu zón v kombinaci s dodržením maximální délky stroje. Stroje společnosti Jackson WWS kromě toho, že nesplňují např. požadavek na maximální šířku stroje, nejsou dle navrhovatele v České republice (v Evropě) dostupné, neboť jsou to stroje určené pro americký trh. Stroje společnosti Velox Barchitta také požadované parametry nesplňují, přičemž tato společnost vyrábí typologicky odlišné typy tunelových strojů, než jsou ty zadavatelem požadované. Navrhovatel uznává, že společnost Winterhalter je pravděpodobně schopna požadovaný mycí stroj dodat, je však jedinou takovou společností, jelikož jí dle navrhovatele byly technické parametry takzvaně „ušity na míru“. Tuto skutečnost pak navrhovatel označuje za stěžejní předmět jeho návrhu.

55.         Navrhovatel dále v návrhu odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-07370/2022/500 ze dne 28. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0378/2021/VZ, ve kterém se dle navrhovatele jednalo o typově shodnou situaci, kdy zadavatel stanovil požadavky natolik konkrétním způsobem, že tyto umožňovaly dodání jediného výrobku, a tedy zadavatel na tento výrobek nepřímo odkázal. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v cit. případě neunesl důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, resp. o bezdůvodné konkurenční zvýhodnění konkrétního dodavatele či skupiny dodavatelů zadávacími podmínkami.

56.         Dle navrhovatele se zadavatel dále nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele a použil pouze obecné fráze, které nevysvětlují jeho postup, čímž nedodržel zásadu transparentnosti dle § 6 zákona.

57.         Pro výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení a současně zadavatele zavázal k náhradě nákladů řízení navrhovateli.

III.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

58.         Úřad obdržel návrh dne 23. 6. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Předmět správního řízení je vymezen obsahem návrhu.

59.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona

• zadavatel a
• navrhovatel.

60.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 26. 6. 2023.

61.         Dne 3. 7. 2023 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a část dokumentace o zadávacím řízení, přičemž zbývající část dokumentace o zadávacím řízení obdržel Úřad na technickém nosiči dat dne 17. 7. 2023.

Vyjádření zadavatele k návrhu

62.         Zadavatel úvodem svého vyjádření konstatuje, že jím stanovené zadávací podmínky jsou zcela v souladu se zákonem, jsou přiměřené zajištění hospodářské soutěže a současně odůvodněným potřebám zadavatele a nedochází zde k diskriminaci dodavatelů. Dále konstatuje, že jím poskytnutá vysvětlení zadávací dokumentace nepřinesla žádné nové skutečnosti, a proto nebyl důvod pro prodloužení lhůty pro podání nabídek.

63.         Zadavatel dále obecně uvádí, že s ohledem na rozdílnou odbornost dodavatelů na trhu a soutěžení na cenu je dle jeho názoru potřeba popsat mycí stroj v zadávací dokumentaci dostatečně konkrétně a určitě, neboť v případě, že tak zadavatel neučiní, nemá již později možnost své požadavky na potřebné vlastnosti stroje prosazovat. Navíc v případě, že některý z dodavatelů vybaví stroj lépe, než zadavatel požadoval, vystaví se riziku neúspěchu v zadávacím řízení v důsledku pravděpodobně vyšší ceny. Zadavatel nemá pochybnosti o tom, že existuje množina výrobců mycích strojů schopných nabídnout stroj s požadovanými parametry, neboť se jedná o trh složitých technologických zařízení vyráběných pro konkrétního zákazníka a jeho podmínky a veřejně dostupné materiály výrobců poskytují pouze hrubou orientaci v části jejich sortimentu. Dle zadavatele také v předmětném oboru není možné s ohledem na obsah a ne/závaznost norem na tento obor dopadajících možné spoléhat ani na základní funkčnost výrobku (na rozdíl od např. domácích spotřebičů). Je proto nutné stanovit kontrolovatelné (měřitelné) technické předpoklady.

64.         Zadavatel tedy uvádí, že „stanovil nejnižší parametry, které důvodně považuje za základně potřebné pro možnost umístit stroj na pracoviště, pro jeho efektivní provoz na daném pracovišti a pro dosažení potřebných výsledků činnosti stroje a současně ovšem důsledně tak, že ponechal prostor pro parametry lepší.“. Zadavatel dodává, že nepožadoval další důvodné parametry, aby umožnil účast co největšího počtu dodavatelů. Zadavatel dále upozorňuje, že v rámci zadávacích podmínek neodkazuje na žádný dílčí prvek nebo skupinu prvků, které by byly chráněny patenty či průmyslovými vzory, ani na nechráněná řešení a komponenty.

65.         K navrhovatelem namítanému neprodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatel sděluje, že žádné z vysvětlení zadávací dokumentace, které zadavatel poskytl, nepředstavovalo změnu zadávacích podmínek, a tudíž nebyl dán důvod pro prodloužení lhůty pro podání nabídek.

66.         Zadavatel uvádí, že výška mycího stroje byla již v zadávací dokumentaci definována jako „cca“ a „není limitní“, a zadavatel se od tohoto pojetí nikdy neodchýlil. Navrhovatelem uvedenou formulaci „výškový limit stroje max. 2000 mm“ zadavatel nikde nepoužil.

67.         Dle zadavatele bylo již v zadávací dokumentaci výslovně uvedeno, že hodnota „není limitní“, a ze všech podkladů je jasné, že zadavatel výšku stroje nijak nelimituje. Proto není relevantní námitka navrhovatele ve vztahu k užití výrazů jako „většina půdorysu“ nebo „orientační hodnota“.

68.         Zadavatel sděluje, že uvedení kolonky v technické specifikaci, ve které zadavatel vyžadoval v případě splnění požadovaných parametrů doplnění konkrétních hodnot, neznamená, že i vyšší číselná hodnota nebude vyhovující. Dle zadavatele je tomu stejně jako např. u právních předpisů, tedy že přednost má úprava uvedená přímo u konkrétního detailu, což je v tomto případě pokyn u řádku 4.3 obsahující výrazy „cca“ a „není limitní“.

69.         Zadavatel dodává, že výška cca 2000 mm ve většině půdorysu je u výrobců zcela běžná, a tato skutečnost vyplývá i z podkladů doložených navrhovatelem spolu s návrhem.                                                                                            

70.         Co se týče vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, je zadavatel přesvědčen, že postupoval v souladu se zákonem.

71.         Dle zadavatele ani v případě vysvětlení zadávací podmínky týkající se objemu vody pro oplach a další technologické potřeby stroje ke změně zadávacích podmínek nedošlo. Z pojmu „nezbytně“ vyplývá, že zadavatel stanovil uvedenou hodnotu jako maximálně nezbytnou/potřebnou pro funkci stroje. Tento význam plyne i z obsahu celého souvětí, když se i v druhé části tohoto souvětí jedná o maximální hodnotu. Dle názoru zadavatele je navíc v oboru všeobecně známo, že co se týče objemu vody, výrobci trvale usilují o co nejnižší hodnoty. Požadavek na přesnou hodnotu by tedy byl exotický a není možné se domnívat, že by jej některý z dodavatelů takto mylně chápal. Požadavek na maximální spotřebu vody je v praxi běžný, avšak požadavek na konkrétní průtok vody se v praxi nevyskytuje.

72.         Zadavatel tedy uzavírá, že pro prodloužení lhůty pro podání nabídek nebyl důvod, neboť k žádné změně zadávacích podmínek nedošlo a okruh dodavatelů nebyl ovlivněn.

73.         Zadavatel doplňuje, že požadavek na správnost, úplnost a srozumitelnost zadávacích podmínek má svoje hranice a při užití principu proporcionality byl zajisté tento požadavek naplněn.

74.         V další části vyjádření se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým namítaným technickým parametrům mycího stroje.

75.         K požadované maximální šířce stroje zadavatel uvádí, že hodnota 820 mm je na samé hranici možností, které jsou dány velikostí pracoviště, jeho konkrétní dispozicí (úzká místnost) a intenzitou jeho zatížení. Ačkoli zadavatel v současnosti využívá mycí stroj o šířce cca 990 mm, není toto dostatečným důvodem pro upuštění od požadavku na stroj užší, jelikož zadavatel potřebuje na pracovišti zajistit nezbytný prostor i pro ostatní funkce (přítomnost další mycí linky s potřebným prostorem pro její obsluhu, další manipulační a komunikační potřeby). Navíc právě i zkušenosti ze současného provozu zadavatele se strojem o šířce cca 990 mm k předmětnému požadavku vedly. Dle zadavatele je možné, že by požadavek na maximální šířku stroje v hodnotě 820 mm vznikl již dříve, pokud by se autoři koncepcí mycích strojů zabývali více otázkou prostoru v umývárně. Zadavatel uvádí, že „[d]íky požadovanému limitnímu (nebo menšímu) rozměru stroje vznikne na tomto nárazově významně zatíženém pracovišti (což umývárny stolního nádobí obecně jsou) po celé délce stroje alespoň základní potřebný prostor pro současnou práci personálu a manipulaci s materiálem (nezbytné parkování transportních vozíků a jejich průjezdy v úzké místnosti, s vazbou na chodbu a průjezd do výdejny, případně jídelny), když nyní je tento prostor (v jedné části limitovaný pohybem personálu u jiných zařizovacích předmětů a v druhé části pak zdí) nedostatečný. Význam volné podlahové plochy pro bezpečný pohyb a práci personálu je zřejmější, pokud se vezme v úvahu skutečnost, že mycí stroj zabírá převážnou délku místnosti (bez cca dvou a půl metru celou místnost), která byla v minulosti na umývárnu stolního nádobí adaptována kompromisním způsobem z pracoviště zcela jiného účelu. To mj. v daných podmínkách znamená, že mycí stroj musí být umístěn s minimálním odstupem od obvodové zdi, ve které jsou okna (atd.). Zadavatel uvedl, že dispozice objektu neumožňuje ani při případném vynaložení značných nákladů na stavební úpravy zvětšení pracoviště pro mytí stolního nádobí tak, aby nyní či v budoucnu šířka mycího stroje nebyla zásadně limitována.“.

76.         Zadavatel k tvrzení navrhovatele o zákazu tzv. křížení opakovaně uvádí, že místnost, ve které bude stroj umístěn, je dispozičně významně suboptimální, a tedy není možné učinit tolik stavebně – technických a provozních opatření, kolik navrhovatel pokládá za standardní či nezbytné. O to více se musí zadavatel snažit o maximální možný prostor pro práci personálu a zabránění nežádoucího křížení (přičemž toto je tedy nutné aplikovat adekvátně místním podmínkám, respektovat danosti místnosti jako jsou pouze jedny dveře z umývárny, provoz další mycí linky, nutnost alespoň krátkodobého umístění vozíků s nádobím a jejich průjezdy podél stroje apod.). K tomuto ještě zadavatel dodává, že hygienické předpisy zmiňované navrhovatelem jsou neaktuální a tvrzení o zákazu práce personálu a manipulace s materiálem po celé délce stroje během mytí je nepravdivé.

77.         Zadavatel je přesvědčen, že „[e]xistuje-li [] při pořízení mycího stroje ekonomicky rozumně dostupná možnost (prokázalo/prokáže výběrové řízení) zlepšit podmínky pro pohyb personálu na pracovišti, ergonomii práce a její bezpečnost, je zásadně žádoucí, resp. zcela nezbytné, ji využít - není vhodné upřednostňovat hledisko co největšího počtu možných dodavatelů či výrobců a současně tím konzervovat, nebo dokonce zhoršit stávající nevyhovující stav.“.

78.         Zadavatel dále sděluje, že jím uváděné důvody jsou relevantní pro dobu, kdy je umýváno nádobí. V době, kdy nádobí umýváno není, tedy v době čištění po skončení směny, již není zatížení velké, a tedy nevadí, má-li stroj otevírání dveří do prostoru (nenarazí-li při pohybu na protější stěnu). K tvrzení navrhovatele týkajícímu se umisťování dávkovačů zadavatel uvádí, že pokud mycí stroj nesplní požadovaný parametr šířky stroje v důsledku umístění dávkovačů, nevyhoví zadávacím podmínkám.

79.         Dle zadavatele je jeho odůvodněný požadavek na šířku stroje realizovatelný a existuje množina výrobců či dodavatelů, kteří jsou schopni požadovaný stroj dodat. Mycí stroje jsou dle zadavatele vyráběny na individuální zakázku, a výrobci či dodavatelé tedy mohou stoj vyrobit podle konkrétního požadavku zákazníka. Tvrzení navrhovatele vychází pouze z podkladů, které výrobci v omezeném rozsahu zveřejňují, či se kterými se navrhovatel v praxi setkal.

80.         Další rozporovaný požadavek zadavatele – požadavek na minimální rychlost posuvu pásu při současném požadavku na minimální výkon mycího stroje – zadavatel odůvodňuje skutečností, že oba tyto parametry mají svůj význam a jsou pro zadavatele důležité. Zadavateli nepostačuje, pokud má mycí stroj výkon alespoň 2400 talířů/hod., pokud současně nedosahuje rychlosti pásu alespoň 1,3 m/min., neboť z těchto parametrů „[j]eden má přehledný a přímý vztah k rychlosti mytí nádobí v transportních koších, umístěných na pásu stroje (tedy těsně vedle sebe, bez ohledu na rozteč trnů pásu) a druhý má přehledný a přímý vztah k počtu talířů, vložených do pásu stroje (tedy navíc zcela závisle na konkrétní rozteči trnů pásu). Oba parametry se vzájemně nevylučují.“. Vzájemný poměr mezi počtem talířů a počtem košů nelze vzhledem k tomu, že zadavatel nestanovil pevnou rozteč trnů pásu, určit. Dle názoru zadavatele je zde ponechán prostor pro stroje různých výrobců s různou konstrukcí pásu, resp. roztečí trnů pásu. Za účelem splnění požadavků zadavatele mohou také dodavatelé zvolit stroj s jinou rychlostí posunu pásu nebo jinou rozhodnou délkou mycího stroje.

81.         K tvrzení navrhovatele, že rychlost dle normy DIN 10510 je normovaná za účelem porovnatelnosti výkonnosti mycích strojů, a že tedy další požadavky zadavatele jsou nadbytečné, zadavatel uvádí, že cit. normu použil „pro definici kapacity stroje při chodu stroje za touto normou specifikovaných podmínek, což je údaj, který mu napomáhá v porovnatelnosti strojů různých výrobců/typů strojů. Dále, že je tu předpoklad, že právě takové nastavení stroje (tedy provoz podle DIN 10510) bude podle provozní potřeby uživatelem používáno. Tedy zřetelně neměl v úmyslu (a nebylo to současně ani v žádném směru jeho povinností) ponechat parametry stroje odvozené pouze od počtu umytých talířů dosahovaného za podmínek podle DIN 10510 a tyto jsou tedy pouze částí požadavků na stroj Zadavatelem kladených. Tento postup Zadavatele při určení parametrů mycího stroje není ničím výjimečný a reflektuje skutečnost, kterou Navrhovatel ve svém podání opomíjí, že splnění technické normy není ve všech případech zárukou všech požadovaných výkonových parametrů a technologických výsledků[,] ale pouze jejich částečným předpokladem.“. K normě DIN 10510 zadavatel dodává, že není v České republice normou závaznou a ani její splnění neznamená naplnění všech odůvodněných požadavků zadavatele.

82.         Zadavatel již v rozhodnutí o námitkách navrhovateli sdělil, že pokud má stroj rozteč trnů pásu menší, bude dosahovat vyšší kapacity v počtu talířů za splnění časových požadavků podle DIN 10510 než stroj s roztečí trnů pásu větší, a to aniž by se jakkoli změnila délka stroje či rychlost pásu. V důsledku rozdílné rozteče trnů pásu mohou mít kratší i delší stroj stejnou rychlost pásu, a přesto dosahovat stejné kapacity v počtu talířů za splnění časových požadavků podle normy DIN 10510. A v této souvislosti zadavatel navrhovatele upozornil, že záměrně konkrétní hodnotu rozteče trnů pásu nestanovil, a tedy zde ponechal prostor pro různá řešení výrobců. Dle zadavatele navrhovatel trvale ignoruje otázku rozteče trnů pásu ovlivňující kapacitu mycího stroje.

83.         Zadavatel také dodává, že potřebnou rychlost posunu pásu mohl vyjádřit i počtem transportních košů za jednotku času, tedy v tomto případě se jedná o 156 transportních košů/hod. (rychlost 1,3 m/min. krát 2 koše o rozměru 500×500 mm, které se vejdou na 1 m pásu, krát 60, aby údaj vyjadřoval počet košů za 1 hodinu).

84.         Zadavatel k tomuto bodu uzavírá, že právě argumentace navrhovatele potvrzuje nutnost podrobně definovat parametry, které mají vliv na užitnou hodnotu stroje, tedy i rychlost pásu.

85.         K požadavkům na minimální průchozí profil stroje 600×440 mm, šířku pásu minimálně 590 mm a možnost umytí dvou talířů o průměru minimálně 280 mm vedle sebe zadavatel uvádí, že poslední jmenovaný požadavek není v žádném případě parametrem základním, ale každý jeden má pro zadavatele užitnou hodnotu ve svém směru. Talíře totiž nejsou jedinými předměty, které zadavatel potřebuje umývat.

86.         Zadavatel k uvedeným požadavkům uvádí, že „parametr počtu talířů daného rozměru slouží pro určení užitné hodnoty ve vztahu specificky přímo k talířům, vkládaným do pásu mycího stroje. Velikost talířů je zvolena v zadávací dokumentaci tak, jak odpovídá současné a budoucí provozní potřebě (což nevylučuje, že většina talířů, užívaných v současnosti zadavatelem, je rozměrem menší). Parametr má, jak je z textu zadávacích podmínek zřejmé, vztah ke konstrukci pásu a nikoli pouze k průchozímu profilu stroje. (…) parametr šířky pásu alespoň daného rozměru slouží pro určení užitné hodnoty ve vztahu k transportním košům a dalším předmětům, vkládaným do těchto košů a na pás mycího stroje. Pro jejich stabilitu a pro přiměřenou náročnost na práci personálu (při zohlednění jejich hmotnosti a velikosti, např. u transportního koše je obvykle jeho půdorysný rozměr 500 mm x 500 mm) je nezbytné, aby tyto předměty mohly být na pás uloženy s přiměřenou rezervou na obou stranách, což je zajištěno právě tak, že pás mycího stroje může být zadávacími podmínkami určeného rozměru anebo může být širší. Hodnota alespoň 590 mm byla zvolena tak, aby byl mycí stroj osazen pásem, který využije co nejlépe, jen s nezbytnou rezervou pro zohlednění konstrukčních specifik jednotlivých výrobců, požadovaný minimální průchozí profil stroje, a tedy poskytne v daném kontextu nejvyšší užitnou hodnotu (plochu a stabilitu pro umývané předměty). Snižovat tuto hodnotu na Navrhovatelem uváděných 570 mm by přineslo nelogicky a neekonomicky sníženou užitnou hodnotu celého mycího stroje. Je zřejmé, že tyto vlastnosti nemůže, odchylně od názoru Navrhovatele, dostatečně a pro dodavatele i pro Zadavatele přehledným způsobem definovat pouhý požadavek na počet talířů určitého rozměru. (…) parametr průchozího profilu daného rozměru slouží pro určení užitné hodnoty mycího stroje ve vztahu k výšce umývaných předmětů (ať už vložených do pásu nebo do transportního koše) a jejich šířce. Jedná se o údaj jednoznačný a kontrolovatelný, stanovený tak, aby umývané předměty mohly strojem procházet s přiměřenou minimální rezervou na obou stranách i nahoře. V ní se promítá zejména problematika vzájemného působení jednotlivých součástí myčky a umývaného předmětu (přiměřená vzdálenost předmětu, pohybujícího se na pásu, od krycích plechů, konstrukčních částí, dále od mycích a oplachových ramen/trysek, dále pohyb clon mezi zónami, vyvolaný pohybujícím se umývaným předmětem, dále problematika vzpříčení předmětu v mycím stroji, která je tím vážnější, čím je průchozí profil stroje menší atd.). Je zřejmé, že tyto vlastnosti nemůže, odchylně od názoru Navrhovatele, dostatečně a pro dodavatele i pro Zadavatele přehledným způsobem definovat pouhý požadavek na počet talířů určitého rozměru.“. Zadavatel doplňuje, že požadované hodnoty jsou zcela běžné. Co se týče argumentace navrhovatele používanou velikostí talířů, zadavatel opakuje, že navrhovatel zde směšuje různé technické požadavky a ani by nebylo vhodné omezovat rozměr pásu nejběžnější velikostí talíře, když další technické požadavky, které zadavatel má, umožní i mytí talířů větších než v současnosti nejběžnějších. K tvrzení navrhovatele, že průchozí profil stroje má být co nejbližší rozměru koše, zadavatel sděluje, že problematika mycích strojů, u kterých je vždy nezbytné použití transportních košů, je odlišná od problematiky pásových strojů, a proto zde uvedené nelze aplikovat.

87.         Zadavatel v souvislosti s předmětnými požadavky upozorňuje na pohyb clon mezi zónami, který je tím větší, čím je nižší průchozí profil stroje. Clony pak (bez ohledu na šířku pásu) mechanicky působí na umývané předměty. Zadavatel dále uvádí, že „[j]e potřebné, aby pás byl vůči umývanému předmětu široký s takovou rezervou, která zajistí, že vždy přítomné vibrace pásu, působení tlaku vody z trysek a mechanické působení clon nezpůsobí snadno jeho posun na kraj, kde by se např. zachytil či vzpříčil.“.

88.         Zadavatel k namítané skutečnosti, že stanovil minimální šířku pásu a zároveň omezil maximální šířku stroje (když platí, čím je širší pás, tím širší musí být mycí stroj), uvádí, že tento rozpor není jediným, který se u těchto strojů vyskytuje, a obecně je u řešení technických otázek běžný. Navíc poměr šířky mycího stroje a vnitřního užitného rozměru není předmětem patentu či průmyslového vzoru, a je ho tedy schopna uskutečnit množina výrobců (pokud navrhovatel uvádí výrobce Winterhalter, je tento dobrým příkladem).

89.         Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že navrhovatel argumentuje limitními hodnotami, které jsou sice objektivně zjistitelné, ale v praxi nepoužitelné (zadavatel pro srovnání uvádí příklad hypotetického úkolu, kdy by zadavatel měl ve varném kotli o kapacitě 150 l uvařit 150 l polévky). Dle zadavatele pouze neinformovaná osoba může očekávat dobré výsledky při vkládání předmětů s rozměry blízkými limitním hodnotám. Zadavatel uvádí, že „[p]roto se pracuje s rezervami, jejichž hodnota vychází ze zkušenosti a je stanovována arbitrárně (neboť pro její určení neexistují žádná pevná pravidla). Zadavatel má za to, že jsou-li hodnoty obvyklé, nikoli extrémní a odůvodněné, je takový postup oprávněný, když v každém případě jediný funkční pro dosažení praktických výsledků.“.

90.         Zadavatel také zmiňuje, že je třeba zvažovat i otázku náročnosti pro personál, kdy platí, že čím přesněji je nutné v důsledku menší rezervy transportní koš na pás umisťovat, tím se zvyšuje pracnost a riziko provozních nehod.

91.         Navrhovatel dle zadavatele ignoruje skutečnou provozní realitu.

92.         Nakonec se zadavatel vyjadřuje také k požadované minimální skladbě a minimálním délkám jednotlivých zón a modulů mycího stroje. Dle zadavatele „[j]e provozně a technologicky důležité, zda je mycí stroj osazen určitými jednotlivými konkrétními zónami, které mají určité konkrétní minimální parametry.“.

93.         Zadavatel zdůrazňuje důležitost předmycí zóny, neboť na předmytí závisí schopnost stroje odstranit nečistoty škrobové povahy, přičemž jednou z hlavních obtíží zadavatele je právě obtížné odstraňování nečistot škrobové povahy. Přesto stanovil za účelem účasti co nejvíce možných výrobců/dodavatelů požadavek na min. délku konzervativně v hodnotě 700 mm.

94.         K otázce mycích zón zadavatel uvádí, že „[j]e provozně, ekonomicky a technologicky důležité, zda je mycí stroj osazen jednou mycí zónou o délce např. alespoň 1200 mm anebo 2 mycími zónami o délce každé z nich alespoň 600 mm, celkem tedy též alespoň 1200 mm. Sestava dvou mycích zón (oproti jedné velké mycí zóně) poskytuje možnost technologicky výhodného škálování teploty, nižší spotřeby základních mycích prostředků (dávkovaných jen do první mycí zóny), zvýšení provozní spolehlivosti, budoucí možnost dávkování dalšího (jiného) mycího prostředku, představuje současně distanční zónu, která žádoucím způsobem odděluje předmycí zónu od druhé mycí zóny, kde je díky tomu čistší mycí roztok, což je výhodné pro ochranu oplachové zóny, kam roztok při provozu stroje migruje (atd.). Výsledkem je, že mycí stroj pracuje s vyšší provozní spolehlivostí, lepší ekonomikou, lepšími mycími výsledky, větší variabilitou volby a nasazení mycích prostředků atd.“.

95.         Co se týče škálování teploty, zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že čím vyšší teplota mytí, tím lepší výkon. Dle zadavatele je škálování teploty vhodné pro řešení problémů se škrobovými usazeninami a také pro možnost použít více než jeden mycí prostředek, případně možnost postupné teplotní aktivace složek jednoho mycího prostředku. Ke smyslu škálování zadavatel dále uvádí, že „[j]e samozřejmě předpoklad (obdobně samozřejmý, jako je úprava nastavení teploty v mycím stroji s jedním mycím tankem např. z důvodu přechodu na jiný mycí prostředek), že teploty budou upravovány dle provozní potřeby. Zachovány zůstanou tolerance dodržení nastavených teplot, a tedy v případě potřeby výraznějšího škálování teplot[,] a nebo třeba přímé provozní zkušenosti, že v důsledku např. teplotní setrvačnosti ohřevu tanku dochází k ohřevu mycího roztoku právě v horní části tolerančního pásma, tu bude navolena cílová teplota o to nižší. Tedy Navrhovatelem zpochybňovaný smysl škálování bude zachován.“.

96.         Ke snížení spotřeby mycích prostředků pak dochází z důvodu menšího objemu tanku, do kterého je mycí prostředek dávkován. Jako příklad zvýšení provozní spolehlivosti zadavatel uvádí situaci, kdy v případě selhání čerpadla v jedné zóně, je k dispozici ještě další čerpadlo v zóně druhé. Výhodou dvou samostatných mycích zón je dále možnost aplikovat nejen mycí prostředek, ale také speciální prostředky pro odstraňování určitých druhů znečištění. Přítomnost dvou mycích zón je dále jedním z prostředků, který přispívá k větší čistotě mycího roztoku v druhé mycí zóně a tím i ochraně oplachové zóny (kde dochází k nežádoucí migraci mycího prostředku do oplachové zóny).

97.         Zadavatel se dále vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, že není pravda, že jen mycí stroj sestavený požadovaným způsobem bude pracovat s potřebným výkonem, neboť výkon je dán dodržením normy DIN 10510. Zadavatel uvádí, že „hovoří-li o výkonu, pak má na mysli výkon, který představuje množství přiměřeně kvalitně umytých talířů založených v pásu mycího stroje anebo jiného nádobí, umístěného v koších (kde odvozuje výkon od rychlosti pohybu pásu, jakkoli by tak mohl činit i jinými způsoby, jak už v tomto podání uvedeno). Takový výkon není podle Zadavatele, jak již uvedl a vysvětlil, zajištěn bez dalšího pouhým dodržením časového požadavku podle DIN 10510. Mnohokrát opakovaná, ničím nepodložená tvrzení Navrhovatele o tom, jak s uvedenou normou Zadavatel údajně pracuje a co měl na mysli vložit do její gesce[,] je nutno opět odmítnout. Z opatrnosti zde Zadavatel znovu opakuje, že výkon, vysvětlený výše v tomto odstavci, nevložil do rukou citované normy, jak je ze zadávací dokumentace zřejmé. Zadavatel doplňuje, že stanovil i jiné výkonové parametry, než jen ve vazbě na dodržení časového požadavku podle DIN 10510.“.

98.         Důvodem, proč zadavatel stanovil požadovanou skladbu stroje, je také snaha o dosažení alespoň minimální kvality mytí a ekonomiky provozu. Jelikož kvalita mytí (tedy čistota a vlhkost nádobí) a také ekonomika provozu jsou obtížně definovatelné a měřitelné veličiny, zadavatel za účelem jejich zajištění stanovil technické požadavky na jednotlivé části mycího stroje.

99.         K omezení maximální délky mycího stroje zadavatel uvádí, že je dáno prostorovými možnostmi pracoviště a navrhovatel opomíjí prostor nezbytný pro práci personálu včetně manipulace s nádobím.

100.     Zadavatel je přesvědčen o existenci množiny výrobců schopných vyrobit stroj požadovaných parametrů (přičemž se nejedná pouze o čtyři zadavatelem v rozhodnutí o námitkách jmenované), a skutečnost, že je jeden z takových výrobců navrhovateli (byť podmíněně) znám, označuje za příznivou. Zadavatel opět upozorňuje, že jde o zakázkovou výrobu, a navrhovatel vychází pouze z podkladů k výrobkům, které má k dispozici.

101.     Zadavatel je toho názoru, že navrhovatelem odkazovaný příklad rozhodovací praxe Úřadu, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-07370/2022/500 ze dne 28. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0378/2021/VZ, není přiléhavý. V uvedeném případě totiž „nelze vysledovat soustředění se na určení minimálních požadavků na ty prvky stroje, které jsou nositeli jeho užitné hodnoty, (…).“. V případě pásového mycího stroje se nejedná o sériový výrobek s fixně danými parametry, který je možné vybírat z běžně dostupného katalogu. Navíc výrobky jako jsou pásové mycí stroje „musí s ohledem na svoje značné rozměry významně intenzivněji korespondovat s pro jejich umístění dostupným prostorem.“.

102.     Zadavatel jen pro úplnost uvádí, že i další moduly a zóny a jejich parametry jsou pro funkčnost stroje důležité.

103.     Stanovení konkrétní skladby mycího stroje a minimálních parametrů zadavatel odůvodňuje cílem „zajistit, aby mycí stroj pracoval s potřebným výkonem (počty umytého nádobí za určitý čas, definované v kusech či prostřednictvím rychlosti pásu) a potřebnou kvalitou (čistota nádobí na výstupu ze stroje, vlhkost nádobí na výstupu ze stroje) za potřebných hygienických podmínek a s potřebnými hygienickými výsledky (nádobí přichází do přímého kontaktu s potravinami - což je důležité i ve vztahu k odstranění všech chemických prostředků, které jsou ve stroji použity, z nádobí). V neposlední řadě také co možná nejekonomičtěji.“.

104.     K tvrzení navrhovatele, že není důležité, jakým konkrétním rozdělením aktivních mycích zón stroj disponuje, pokud zadavatel zároveň stanovil požadavek na normovanou kapacitu při splnění časových požadavků podle normy DIN 10510, zadavatel sděluje, že požadavek stanovený pomocí normy DIN 10510 je pouze jedním z požadavků na vlastnosti stroje, není v žádném případě požadavkem základním. Skutečnost, že bude splněna cit. norma, tedy neznamená, že budou splněny všechny odůvodněné požadavky zadavatele.

105.     Zadavatel navrhuje, aby byl návrh navrhovatele jako neoprávněný dle § 265 písm. a) zákona zamítnut.

Další průběh správního řízení

106.     Usnesením ze dne 19. 7. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

107.     Dne 26. 7. 2023 Úřad oslovil celkem devět společností, které se pohybují na relevantním trhu (dle webových stránek jsou výrobci nebo dodavateli pásových mycích strojů), s žádostí o poskytnutí stanoviska k otázce, zda by byli schopni vyrobit/dodat stroj splňující požadavky zadavatele v plném rozsahu (dále jen „žádost o sdělení ze dne 26. 7. 2023“). Jednalo se o tyto společnosti: RM GASTRO CZ s.r.o., IČO 27871550, se sídlem Jilmová 2685/10, Žižkov, 130 00 Praha 3; Electrolux Professional Czech Republic s.r.o., IČO 08340226, se sídlem Budějovická 779/3b, Michle, 140 00 Praha 4 (dále jen „společnost Electrolux“); ALTESE s.r.o., IČO 05066409, se sídlem Slavíčkova 93/11, Bubeneč, 160 00 Praha 6; MEIKO Clean Solutions Czech s.r.o., IČO 09681086, se sídlem Voctářova 2449/5, Libeň, 180 00 Praha 8 (dále jen „společnost MEIKO“); FAGOR GASTRO CZ s.r.o., IČO 27201139, se sídlem Třebohostická 9/564, 100 00 Praha 10; HRASPO spol. s.r.o., IČO 25323610, se sídlem Tuřanka 1148/107, Slatina, 627 00 Brno (dále jen „společnost HRASPO“); PROGASTRO GTE s.r.o., IČO 29240786, se sídlem Javorová 788/1a, 693 01 Hustopeče; GASTRO NOVOTNÝ, družstvo, IČO 27684971, se sídlem Dornych 384/102, Komárov, 617 00 Brno a GAVONA GASTRO s.r.o., IČO 09019499, se sídlem Polní 755, 788 13 Rapotín (dále jen „společnost GAVONA GASTRO“). Úřad tyto společnosti v uvedené žádosti dále požádal o konkretizaci, které technické podmínky považují za problematické, resp. které požadované parametry nesplňují. Současně Úřad uvedené společnosti (a navíc společnost Winterhalter Gastronom s.r.o., IČO 43750176, se sídlem Modletice 103, 251 01 Říčany, dále jen „společnost Winterhalter Gastronom“) požádal o stanovisko, zda by byli schopni přizpůsobit parametry stroje/poptat přizpůsobení parametrů stroje tak, aby splňoval všechny požadavky uvedené v technické specifikaci, a zda by byli schopni vyrobit/poptat mycí stroj, který není uveden v rámci veřejně dostupných materiálů. Úřad se také s přihlédnutím k pozici oslovených společností jako odborníků pohybujících se na relevantním trhu otázal, zda považují stanovení požadavku na minimální rychlost posuvu pásu jakožto způsobu zajištění určitého výkonu stroje ve vztahu k rychlosti mytí nádobí v transportních koších umístěných na pásu stroje za smysluplné.

108.     Dne 26. 7. 2023 Úřad obdržel podání z téhož dne, kterým společnost Electrolux reagovala na uvedenou žádost o sdělení ze dne 26. 7. 2023, a v němž je uvedeno následující:

„(…) K dotazům, zda by naše pásové stroje splnily požadavky výběrového řízení na tunelovou pásovou myčku uvádíme, že:

• Požadavek na šířku stroje bod 4.2
• - tento parametr bychom nesplnili – naše myčky mají šířku 880 mm
• Požadavek na min. rychlost pásu bod 3.4
• - při uvažované rychlosti splňující DIN normu by std kapacita naší myčky byla 3200 talířů/hod při rychlosti 1,45 m/min (při pásu se vzdáleností mezi řadami prstů 60 mm – tj. 16.6 řad na 1 m pásu); zde je třeba říci, že délka aktivních mycích zón má přímý vztah k rychlosti a tím i kapacitě při splnění kontaktního času 2 min. – proto zde mohou být rozdíly vyvolané různou délkou modulů v aktivní zóně mytí, takže v tomto bodě bychom mohli u naší myčky nastavit nižší rychlost pásu tak, abychom dosáhli požadované nižší kapacity dle DIN normy v souladu se zadáním
• Požadavek na sklad[b]u mycího stroje a jejich minimální velikost bod 2
• - skladba modulů u [n]ašich myček
• Nakládací zóna – std. 1100 mm, ale lze upravit na požadovanou délku
• Předmývací zóna – std. 600 nebo 900 mm
• Mycí zóna 1 délka 900 mm
• Mycí zóna 2 + Oplachová zóna v jednom modulu std. délka 1400 mm
• Sušící zóna std 1100 mm
• Vykládací zóna std. 700 mm, ale lze upravit na požadovanou délku
• Požadavek na šířku pásu umožňující umytí 2 talířů o průměru min. 280 mm v řadě vedle sebe
• - průchod naším strojem je 660×420 mm (š×v) a tedy nesplňuje požad[ov]anou výšku 440 mm
• - využitelná šíře pásu 600 mm umožňuje umývat vedle sebe 2 talíře o průměru 280 mm

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud bychom nebyli schopni dodat mycí stroj splňující všechny výše uvedené požadavky zadavatele v plném rozsahu. Některé z parametrů bychom byli schopni upravit, jako např. rychlost pásu či délky nakládacích a vykládacích zón, ale pokud jde o konstrukční prvky, pak tyto upravit nelze. Rychlost posunu pásu má samozřejmě přímý vliv na výkon stroje, protože výkon je dán skladbou/počtem nádobí, které lze přímo umístit na 1 m pásu (navíc ovlivněno i vzdáleností řad prstů na pásu) nebo kapacitou košů a jejich obsahem na 1 m pásu (např. 1 m pásu pojme 2 ks mycích košů 500×500 mm). Jelikož v ČR nemáme žádný standard pro kapacitu vztažený na výsledky mytí, celkem běžně je využívá[na] německá DIN norma udávající kapacitu při dodržení kontaktního času v aktivní[ch] mycích zónách min. 2 minuty a prakticky všichni výrobci uvádí i tuto kapacitu na svých technických listech[,] a tudíž lze i kapacitu myček dle tohoto parametru celkem objektivně vyhodnotit. (…).“.

109.     Dne 7. 8. 2023 Úřad obdržel podání, kterým společnost HRASPO reagovala na žádost o sdělení ze dne 26. 7. 2023 a v němž je uvedeno následující:

„(…) Úvodem bych Vám rád sdělil, že naše společnost zastupuje, v oblasti mytí nádobí, německou značku MEIKO (www.meiko.cz). Tento výrobce patří mezi největší výrobce mycích strojů na světě a je schopen vyrábět i speciální mycí linky na míru.

Add 1.) Naše společnost by nebyla schopna dodat stroj, který by přesně odpovídal uvedenému zadání. A to zejména z důvodů skladby mycího stroje (rozměry jednotlivých částí) a celkové[ho] rozměru. Dále potom počty trysek, objemy průtoku vody a další exaktně stanovená číselná data uvedená ve specifikaci a popisy[,] jak mají jednotlivé části stroje fungovat.

Add 2.) Nedovedu si představit, že by se tímto takto byl schopen zabývat jakýkoliv výrobce. Pokud tedy po něm někdo nebude chtít vyrobit např. 1000 stejných strojů.

Tunelové mycí stroje jsou téměř vždy vyráběny tak, že 100 % parametrů nelze najít v běžných materiálech (web výrobce, prospekt, apod.), neboť u všech výrobců se jedná o modulové skládání a kombinování jednotlivých sekcí (zakládací zóna, předmytí, mytí, oplach, sušení, atd.)[,] avšak každý výrobce má předdefinované takové moduly, které nemění. (viz. příloha č. 1 – část prospektu firmy Winterhalter).

Add 3.) Ano, z profesního hlediska a pohledu budoucího uživatele, považuji tento parametr za jeden z nejdůležitějších. Neboť stanovuje potřebný výkon stroje na základě platné normy DIN 10510, které se drží všichni výrobci. A toto lze pak porovnávat v rámci soutěže.

Závěrem bych Vám rád sdělil, že uvedené specifikaci vyhovuje pouze stroj značky Winterhalter.“.

110.     Dne 7. 8. 2023 Úřad obdržel podání, kterým společnost Winterhalter Gastronom reagovala na žádost o sdělení ze dne 26. 7. 2023 a v němž je uvedeno následující:

„(…) viz otázka č. 1.

1.      Ano pokud je to v našich výrobních možnostech přizpůsobujeme tunelové stroje technickým požadavkům klienta a zároveň je naše firma schopna vyrobit i stroj, který není ve veřejně dostupných materiálech.

viz otázka č. 2.

2.      Stanovení požadavku na minimální rychlost posuvu pásu je smysluplný. Kvalita mytí dle sinnerova kruhu závisí na mechanice, teplotě, chemii a času (v tomto případě pak rychlosti posuvu).“.

111.     Dne 10. 8. 2023 Úřad obdržel podání, kterým společnost GAVONA GASTRO reagovala na žádost o sdělení ze dne 26. 7. 2023 a v němž je uvedeno následující:

„Nejsme výrobci, ale jen dodavatelé myček nádobí a v oblasti tunelových myček spolupracujeme dlouhodobě výhradně s firmou Winterhalter.

Odpovědi na otázky:

1) ano, dle popsaného zadání jsme schopni dodat takovýto stroj, ale nejedná se o standar[d]ní sériový stroj, je potřeba jej přizpůsobit a doplnit některé části

2) viz. 1)

3) ano, rychlost posuvu při mytí v koších určuje kapacitu umytého nádobí. Kapacita koše je dána a určujícím faktorem je právě rychlost jeho posuvu.“.

112.     Rozhodnutím č. j. ÚOHS-30121/2023/500 ze dne 11. 8. 2023 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení.

113.     Dne 14. 8. 2023 požádal Úřad společnost GAMA HOLDING Praha a.s., IČO 26467259, se sídlem Budějovická 220, 252 42 Jesenice (dále jen „společnost GAMA HOLDING“) o stanovisko k otázkám, které Úřad položil jiným společnostem v rámci žádosti o sdělení ze dne 26. 7. 2023 (blíže viz bod 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

114.     Dne 21. 8. 2023 Úřad obdržel podání, kterým společnost GAMA HOLDING reagovala na žádost o sdělení ze dne 14. 8. 2023 a v němž je uvedeno následující:

„(…) na základě zaslaný[ch] otázek, naše společnost GAMA HOLDING Praha a.s. jako zástupce a dovozce značek mycích systémů HOBART a COMENDA, poskytuje následující stanovisko.

otázka 1

Takto vypsané a požadované parametry nejsou výrobci HOBART a COMENDA schopni splnit.

otázka 2

Výběrovým řízením zadané parametry[] výrobce není schopen přizpůsobit, a to z důvodu návaznosti vícero aspektů. Případnou úpravou parametrů by se jednalo o nevyzkoušený prototyp.

Pro příklad uvádíme některé základní parametry, které jsou vypsány jinak oproti standardu námi dodávaných mycích systémů

Modul předmytí – požadováno min. 700 mm, možno nabídnout 500 mm a 900 mm

Modul mytí – požadováno min. 600 mm, možno nabídnout 900 mm

Modul oplachu – požadováno min. 700 mm[,] možno nabídnout 650 mm

celková šířka stroje – požadováno max. 820 mm, možno nabídnout 980 mm

Výška stroje – požadováno max. 2000 mm, možno nabídnout 2150 mm

Veškeré tyto délky jednotlivých zón nelze sestavit tak, aby maximální délka stroje byla 6010 mm[.]

V přiložené tabulce je velké množství parametrů, které je nutné splnit a toto v našem případě není možné, proto doporučujeme zadávací dokumentaci rozvolnit.

otázka 3

Minimální posuv pásu je u našich výrobců stanoven na rychlost 1,42 resp. 1,46 metru/m[,] tato rychlost zabezpečuje správnou kontaktní dobu nádobí v jednotlivých zónách mycí[ho] stroje.

Požadovanou rychlost pásu 1,3 m/m lze uzpůsobit.

Závěr sdělení

Výrobci HOBART a COMENDA nejsou schopni splnit zadání.“.

115.     Dne 22. 8. 2023 Úřad obdržel podání, kterým společnost MEIKO reagovala na žádost o sdělení ze dne 26. 7. 2023 a v němž je uvedeno následující:

„1. Byli byste schopni vyrobit/dodat stroj splňující výše uvedené požadavky zadavatele v plném rozsahu? Svou odpověď, prosím, blíže rozveďte a případně konkretizujte, která z výše uvedených kritérií technické kvalifikace považujete za problematická, resp. které požadované parametry nesplňujete.

Odpověď: Ano, jsme schopni dodat/postavit stroj, který splňuje výše uvedené požadavky/kritéria. Šířka průchodu 570 mm je zcela dostačující pro mytí 2 talířů o šířce 280 mm vedle sebe.

2. Jako výrobce/dodavatel pásových mycích strojů, byli byste schopni přizpůsobit parametry stroje/poptat přizpůsobení parametrů stroje tak, aby splňoval všechny požadavky uvedené v příloze? Byli byste schopni vyrobit/poptat mycí stroj, který není uveden v rámci veřejně dostupných materiálů?

Odpověď: Ano, jsme schopni splnit všechny požadované parametry. Jsme schopni postavit myčky, které nejsou uvedeny ve veřejně přístupných dokumentech, jako je šířka vstupu do stroje do 1220 mm a výška vstupu do stroje do 705 mm, a např. s tepelnou dezinfekcí s termo štítkem nebo A030, nebo stroje se zvláštními požadavky na tento dopravní pás.

3. S přihlédnutím k Vaší pozici odborníka pohybujícího se na relevantním trhu, považujete stanovení požadavku na minimální rychlost posuvu pásu jakožto způsobu zajištění určitého výkonu stroje ve vztahu k rychlosti mytí nádobí v transportních koších umístěných na pásu stroje za smysluplný?

Odpověď: Ano, je důležité/rozumné nastavit minimální rychlost pásu, aby byla zajištěna potřebná/požadovaná kapacita disků.“.

116.     Dne 23. 8. 2023 požádal Úřad společnosti HOBART GmbH, Robert-Bosch-Straße 17, 776 56 Offenburg, Germany (dále jen „společnost HOBART“), Jackson WWS, Inc., 6209 N U.S. Hwy 25E, Gray, KY 40734, United States (dále jen „společnost Jackson WWS“) a Velox Barchitta s.r.l., Via F. Petrarca 37-43, 20030 Senago MI, Italy (dále jen „společnost Velox Barchitta“) o sdělení, zda dodávají pásové elektrické mycí stroje na nádobí do České republiky a zda mají obchodní zastoupení pro český trh (potažmo evropský).

117.     Dne 23. 8. 2023 Úřad obdržel podání, kterým společnost HOBART reagovala na žádost o sdělení z téhož dne a ve kterém Úřadu sdělila, že dodává mycí stroje do České republiky a má obchodní zastoupení pro český trh.

118.     Dne 24. 8. 2023 požádal Úřad společnost HOBART o poskytnutí stanoviska k otázkám, které Úřad položil jiným společnostem v rámci žádosti o sdělení ze dne 26. 7. 2023 (blíže viz bod 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

119.     Dne 24. 8. 2023 Úřad obdržel podání, kterým společnost HOBART reagovala na žádost o sdělení z téhož dne a v němž uvádí, že by stroj dle požadavků zadavatele nevyrobila. V uvedeném sdělení společnost HOBART dále uvádí, že považuje za problematické ohraničení minimální délky jednotlivých modulů, tj. hlavně modulu předmytí (požadavek min. 700 mm, přičemž standard společnosti HOBART je 500 mm nebo 900 mm), modulu mytí 1 (požadavek min. 600 mm, standard společnosti HOBART je 900 mm), modulu mytí 2 (požadavek min. 600 mm, standart společnosti HOBART je 900 mm) a modulu oplachu (požadavek min. 700 mm, standard společnosti HOBART je 650 mm). Za problematické společnost HOBART dále označuje ohraničení celkové délky stroje v hodnotě max. 6010 mm, přičemž uvádí, že tuto maximální délku společnost součtem jednotlivých modulů přesahuje. Dalším problematickým parametrem je dle společnosti HOBART celková šířka mycího stroje, standardem této společnosti je šířka v hodnotě 860 mm a šířka stroje včetně ovládací skříně činí 980 mm. Společnost HOBART na dotaz Úřadu v cit. podání sděluje, že parametry uvedené výše jsou standardem společnosti a nelze je přizpůsobit. Společnost HOBART také uvádí, že by nebyla schopna vyrobit/poptat stroj, který není uveden v rámci veřejně dostupných materiálů. K dotazu Úřadu týkajícímu se smysluplnosti požadavku na minimální rychlost posuvu pásu jakožto způsobu zajištění určitého výkonu stroje ve vztahu k rychlosti mytí nádobí v transportních koších umístěných na pásu stroje, společnost HOBART uvádí, že jej za smysluplný považuje, pokud se minimální rychlost posuvu pásu odvolává na čas 2 minut, které nádobí stráví v aktivních mycích zónách stroje (modul předmytí, mytí 1, mytí 2, oplachu) s takovým výsledkem, aby bylo nádobí čisté.

120.     Dne 29. 8. 2023 Úřad obdržel podání, kterým společnost Velox Barchitta reagovala na žádost o sdělení ze dne 23. 8. 2023 a ve kterém Úřadu sdělila, že dodává mycí stroje do České republiky a zajišťuje obchodní zastoupení vč. údržby strojů pro český trh.

121.     Dne 1. 9. 2023 požádal Úřad společnost Velox Barchitta o poskytnutí kontaktních údajů obchodního zástupce společnosti Velox Barchitta pro český trh.

122.     Dne 5. 9. 2023 požádal Úřad společnost Jackson WWS opětovně o sdělení, zda dodávají pásové elektrické mycí stroje na nádobí do České republiky a zda mají obchodní zastoupení pro český trh (potažmo evropský). Společnost Jackson WWS na předmětnou žádost až do vydání tohoto rozhodnutí nereagovala.

123.     Dne 18. 9. 2023 Úřad obdržel podání, kterým společnost Velox Barchitta reagovala na žádost o poskytnutí kontaktních údajů obchodního zástupce společnosti pro český trh ze dne 1. 9. 2023. Společnost Velox Barchitta za svého obchodního zástupce pro český trh, který se zabývá prodejem i údržbou strojů, označila podnikatele Miroslava Bílka, IČO 68135122, se sídlem Bělohorská 4086/95, 636 00 Brno (dále jen „společnost MB Gastrotechnika“).

124.     Dne 19. 9. 2023 požádal Úřad společnost MB Gastrotechnika o poskytnutí stanoviska k otázkám, které Úřad položil jiným společnostem v rámci žádosti o sdělení ze dne 26. 7. 2023 (blíže viz bod 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

125.     Dne 19. 9. 2023 Úřad usnesením stanovil zadavateli lhůtu k zaslání sdělení, v němž zadavatel blíže vysvětlí, příp. doloží relevantními podklady, z jakého důvodu požaduje v rámci technické specifikace celkovou šířku mycího stroje v max. hodnotě 820 mm, a tedy není možné akceptovat šířku stroje např. v hodnotě 860 mm, a dále lhůtu k zaslání sdělení, v němž zadavatel blíže vysvětlí, příp. doloží relevantními podklady, z jakého důvodu požaduje v rámci technické specifikace pás o celkové šířce min. 590 mm a průchozí profil stroje min. 600 × 440 mm, když zároveň požaduje pás umožňující mytí 2 talířů průměru min. 280 mm v řadě vedle sebe, a současně zadavatel blíže vysvětlí, z jakého důvodu požaduje výšku průchozího profilu stroje v min. hodnotě 440 mm, a tedy není možné akceptovat výšku např. v hodnotě 420 mm. Dále měl zadavatel v daném sdělení blíže vysvětlit, příp. doložit relevantními podklady, z jakého důvodu požaduje v rámci technické specifikace konkrétní rozložení jednotlivých zón a modulů mycího stroje a minimální délku těchto zón a modulů.

126.     Dne 25. 9. 2023 zadavatel doručil Úřadu sdělení z téhož dne, kterým reagoval na usnesení Úřadu ze dne 19. 9. 2023 (dále jen „sdělení zadavatele“).

Sdělení zadavatele

127.     Zadavatel k žádosti Úřadu o zaslání sdělení, v němž zadavatel blíže vysvětlí, příp. doloží relevantními podklady, z jakého důvodu požaduje v rámci technické specifikace celkovou šířku mycího stroje v max. hodnotě 820 mm, a tedy není možné akceptovat šířku stroje např. v hodnotě 860 mm, ve svém sdělení nejprve odkazuje na své vyjádření k návrhu a následně uvádí, že „[j]iž uvedený nedostatek prostoru, pociťovaný také personálem, dokládá Zadavatel tím, že odborná literatura předpokládá pro umývárnu stolního nádobí výměru 35 m2 (důkaz P 1.1) až 40 m2 (důkaz P 1.2) a to uvedeno bez přirážky na atypičnost prostoru, jaká je výrazným znakem řešeného prostoru Zadavatele, který má výměru pouhých 24 m2. Za těch podmínek je nezbytné volit prostorově úsporné zařizovací předměty a to zvláště tehdy, pokud disponují potřebným výkonem.“. Uvedenými důkazy jsou výňatky z české a německé publikace týkající se školního stravování.

128.     Dále zadavatel Úřadu předkládá plánek místnosti (výkres z března roku 2023), ve které má být mycí stroj umístěn, spolu s následujícím výpočtem: „celkový prostor pro umístění stroje 2320 mm ... mínus 50 mm pro mezeru mezi mycím strojem a stěnou (taková mezera je nadto výrazně poddimenzovaná a standardní by byla větší) ... mínus šířka (v oboru označováno spíše jako hloubka) stroje max. 820 mm .... na průchod před strojem zbývá přinejlepším 1450 mm, což už neposkytuje prostor pro vozík (je nezbytné je v prostoru umisťovat) o zcela běžné šířce 70 cm a prostor pro průchod osoby kolem něj v profilu 80 cm (nebo pro průchod osoby s dalším obdobným vozíkem, kdy pro reálný pohyb v provozní situaci je požadavek na rezervu na každé straně pohybujícího se vozíku s nákladem v hodnotě 50 mm na hranici bezpečnosti).“. Zadavatel upozorňuje na omezený prostor v oblasti vstupní části mycího stroje, kde dochází k pohybu personálu u obou mycích pracovišť a manipulační techniky. Zadavatel také uvádí, že šířka stroje v hodnotě 860 mm by snížila již tak suboptimální čistý průchod.

129.     Úřad dále po zadavateli požadoval vysvětlení, příp. doložení, z jakého důvodu požaduje v rámci technické specifikace pás o celkové šířce min.590 mm a průchozí profil stroje min. 600 × 440 mm, když zároveň požaduje pásumožňující mytí 2 talířů průměru min. 280 mm v řadě vedle sebe, přičemž k tomuto zadavatel uvádí:

„Požadavek na ‚pás umožňující mytí 2 talířů průměru min. 280 mm v řadě vedle sebe‘ určuje požadovanou využitelnost stroje v otázce umývání talířů (jako jednoho konkrétního druhu předmětu, který také bude v mycím stroji umýván) a není dostatečný pro popis potřebných užitných vlastností mycího stroje pro mytí dalších předmětů, které budou ve stroji umývány. Důvodem je nesnadno definovatelný tvar trnů pásu mycího stroje a dalších prvků pásu, které by mohly mít negativní vliv na průchodnost jiných předmětů mycím strojem (než talířů), při nezbytném zohlednění způsobu, kterým je možno umývané předměty uložit do pásu či uložit na pás a to přímo a nebo s nutným použitím transportních košů. Dalším podstatným důvodem, převážně vyplývajícím již z právě řečeného je, že talíře se zakládají do pásu (a tedy jsou v něm, zjednodušeně ‚zapuštěny či zasunuty‘) a nemohou tedy být dostatečným měřítkem pro užitnou hodnotu mycího stroje pro mytí jiných předmětů, které takto umístit nelze. Zadavatel proto použil ve vztahu k jiným umývaným předmětům (než talířům) parametr ‚pás o celkové šířce min. 590 mm a průchozí profil stroje min. 600 × 440 mm‘ i když zároveň žádá pro talíře ‚pás umožňující mytí 2 talířů průměru min. 280 mm v řadě vedle sebe‘“.

130.     Ve vztahu k požadovaným hodnotám šířky transportního pásu a průchozího profilu stroje zadavatel uvádí, že jsou využitelné jen s přiměřenou rezervou, a to vzhledem k častému vkládání transportních košů, kde musí být zohledněna hmotnost těchto transportních košů, časové nároky na přesné usazení košů na pás a dále skutečnost, že při průchodu strojem dochází k nežádoucímu posunu transportního koše. Zadavatel i v tomto případě předkládá následující výpočty:

„výpočet min. šířky pásu .... půdorysné rozměry transportního koše 500 x 500 (mm) ... přičtena rezerva na každou stranu koše (nutný odstup od teoretického průchozího profilu na každé straně alespoň /alespoň, stanoveno konzervativně/ 10 mm x 2 .... současně tolerance nepřesnosti uložení koše /včetně odchylky hrany koše od směru pohybu/.. tj. pouhých 35 (mm) x 2 ... s výsledkem 590 (mm)“

„výpočet min. půdorysu průchozího profilu, odvozeně od šířky pásu ... min. šířka pásu 590 (mm) ... plus rezerva na každou stranu (stanoveno konzervativně) 5 mm x 2 ... s výsledkem 600 (mm)“

131.     Zadavatel uvádí, že uvedené rozměry jsou v oboru obvyklé a toto dokládá prospekty několika výrobců a také odkazem na prospekty předložené navrhovatelem spolu s návrhem.

132.     Výšku průchozího profilu stroje v min. hodnotě 440 mm zadavatel odůvodňuje mj. následujícím výpočtem:

„výpočet - stanovení hodnoty 440 mm .... výška pásu v rozmezí 120 až 170 mm .... plus alternativně výška dna transportního koše cca 20 mm ... plus výška nejvyšších předmětů, které budou umývány 340 mm.... plus rezerva pro průchod (významně menší, než realistická, pro dosažení praktické průchodnosti) 10 mm .... činí dohromady 470 až 540 mm. Vyhledána běžně dostupná hodnota tohoto parametru ... činí 440 mm“

Zadavatel uvádí, že požadovanou výšku stroje stanovil právě uvedeným výpočtem a snížením výsledné hodnoty tak, aby byla na trhu reálně dostupná. I z tohoto výpočtu je dle zadavatele patrné, že případná hodnota 420 mm by snížila již tak suboptimální užitnou hodnotu stroje.

133.     Dle zadavatele je tedy tato hodnota běžně dostupná, jedná se o parametr s podstatnou vypovídací hodnotou a možností reálné kontroly a stanovená hodnota poskytuje prostor většině předmětů, které budou umývány, při započtení racionální minimální rezervy (neboť stroj nelze využívat na úrovni limitních hodnot). „Řešení provozní bude spočívat v praktickém zjištění maximální výšky předmětů, schopných projít strojem s bezpečnou rezervou, vyšší předměty pak již nezbude, než umývat ručně. Cílem Zadavatele je, aby takových předmětů bylo co nejméně. Zohledněny jsou nejen předměty (typicky nádoby) používané ve výdejně, která s prostorem umístění mycího stroje sousedí, ale také ostatní, které je potřebné umývat v případě provozní potřeby. Pro úplnost Zadavatel uvádí, že většina takových předmětů se v pásovém mycím stroji umývá za tzv. časového oddělení (podle HACCP, GMP, GHP).“.

134.     Zadavatel se dále vyjadřuje ke smyslu rezervy a uvádí, že dostatečné rozměrové rezervy pomáhají bránit negativním následkům souhry nepříznivých okolností. Jako příklad uvádí destrukci vnitřních částí stroje (poškození trnů pásu, utržení závěsů zástěrek, zohýbání držáků ramen, popraskání mycích ramen), v případě poruchy zátěž pro personál či náklady na opravu. Zadavatel je přesvědčen, že „čím větší rezerva, tím z pohledu provozní bezpečnosti a servisních nákladů lépe.“.

135.     K žádosti Úřadu o vysvětlení konkrétního rozložení jednotlivých zón a modulů mycího stroje zadavatel nejprve obecně uvádí, že se jedná o nejběžnější řešení používané většinou výrobců a je odvozeno od procesů, které v mycím stroji probíhají a které mají vzájemnou posloupnost, kterou je nutné pro dosažení požadovaného technologického výsledku respektovat. To dle zadavatele platí i pro vyfukovací zónu, i přestože ta je užívána jen v případech, kdy je třeba oplachový roztok odstraňovat intenzivněji, než tak činí sušící zóny, a někteří výrobci ji nenabízejí. Její rozložení v rámci mycího stroje je ale také v oboru obvyklé a standardní. K prokázání svého tvrzení zadavatel předkládá schéma automatického mycího stroje z odborné publikace.

136.     Zadavatel dále za účelem odůvodnění požadavků na konkrétní rozložení jednotlivých mycích zón a modulů zmiňuje analogii s ručním mytím nádobí, u kterého dochází ke stejné posloupnosti procesů.

137.     Zadavatel se dále ve svém sdělení postupně vyjadřuje k jednotlivým zónám a modulům mycího stroje.

138.     Co se týče zakládací zóny, stanovení jejích parametrů zadavatel odůvodňuje skutečností, že existují mycí stroje zcela bez zakládací zóny nebo také stroje se zakládací zónou, která neumožňuje umístění celého transportního koše o standardní velikosti 500 x 500 mm kolmo na volnou plochu pásu, což pro zadavatele představuje podstatnou vlastnost stroje. Absence stanovených parametrů by také dle zadavatele vedla ke zhoršení pracovních podmínek pro personál. Ke stanovení minimální délky zakládací zóny zadavatel uvádí:

„Požadavek Zadavatele na délku zakládací/vkládací zóny stroje v hodnotě min. 800 mm s výše uvedeným souvisí a je primárně nutný ve vztahu k zatížení personálu účinky z mycího stroje při jeho provozu vždy unikajícím: horkému vzduchu s vysokou vlhkostí; plynům, uvolňujícím se při technologickém procesu; kapky, které obsahují vše, co v mycím stroji najdeme, tedy vodu, mycí i oplachový roztok, nečistoty. Tento únik se vyskytuje u každého pásového mycího stroje, jakkoli se ho výrobci snaží minimalizovat. Jeho intenzita kolísá v čase s tím, do jaké míry umývané předměty rozhrnou clony, které jsou na vstupu do stroje zavěšeny. Rozměr zakládací/vkládací zóny stroje v hodnotě min. 800 mm zajišťuje, že personál nebude při obsluze mycího stroje v bezprostřední blízkosti předmývací zóny, ze které popsané imise přicházejí a která přímo sousedí se zakládací zónou. Jeho ochrana bude dále posílena, pokud zakládací zónu výrobce opatří vstupním tunelem, vybaveným případně doplňkovým ochranným závěsem – tento prvek ponechává Zadavatel v gesci dodavatele.

Dále dává předpoklad pro alespoň malou plochu v prostoru před začátkem pásu, která je důležitá pro ergonomii práce (opora pro umývané předměty a současně distanční prvek mezi personálem a jeho oděvem a pohybujícími se trny pásu).

V neposlední řadě Zadavatelem požadovaný rozměr zakládací/vkládací zóny stroje poskytuje personálu potřebný prostor pro pohyb (zejména horní části těla, u kratších vstupních zón je práce podobná práci u zdi či jiné překážky, je nepohodlná a zvyšuje nerovnoměrné zatížení těla pracovníka).

Ani při zde přítomném tlaku na dosažení co nejmenších celkových rozměrů mycího stroje při dodržení potřebné kapacity a dalších užitných vlastností nemůže Zadavatel nechránit personál opatřeními v nadepsané, alespoň základní, míře. Požadovaný rozměr nevybočuje z možností řady výrobců. (…).“.

139.     U modulu předmycího zadavatel zdůrazňuje důležitost jeho funkce a stanovenou minimální délku 700 mm odůvodňuje následovně: „Taková hodnota vyhovuje většině výrobců (…) a současně znemožňuje použít ve stroji modul, který by již ve skutečnosti neměl dostatek místa na to, aby mohl pracovat s očekávanými výsledky (popsanými již dříve, zejména využití ve stroji dostupných zdrojů /teplota lázně, koncentrace mycího roztoku, mechanický účinek předmycích ramen se může v provozu projevit pouze na určité nezbytné délce modulu – v opačném případě ji dokáží částečně blokovat závěsy (clony), vždy ty, které ohraničují modul na jeho vstupu. Specifikem předmycího modulu je dále jeho umístění v přímém kontaktu se vstupní/zakládací zónou, kdy hrana proudu vody z trysek musí směřovat hlouběji do modulu (v opačném případě by, při dostatečném počtu ramen s tryskami, byl proud roztoku méně účinný v důsledku nadměrného soustředění do úzkého prostoru anebo by měl tendenci znečišťovat vstupní/zakládací zónu).“.

140.     Co se týče mycích zón, zadavatel nejprve opakuje svoji argumentaci z vyjádření k návrhu týkající se odůvodnění požadavku na 2 mycí zóny. Dále uvádí, že prostor určený pro mytí nemůže být nepřiměřeně krátký, neboť nádobí „musí být [] vystaveno účinkům mycího a oplachového roztoku na tím delší trase, čím rychleji se v prostoru mycího stroje pohybuje[].“. Pro zadavatele je důležitá nejen schopnost umývat nádobí, ale také kvalita výsledku a jednotkové provozní náklady. Požadovaná velikost mycích zón je na hranici technických možností, co se týče schopnosti pojmout všechny potřebné pro svou funkci nezbytné agregáty, aby byl dostatečný čas pro účinek mycího roztoku na umývané nádobí.

141.     Požadovanou minimální délkou modulu oplachu v hodnotě 700 mm zadavatel odůvodňuje potřebou „zajistit dostatek prostoru pro funkci oplachového systému, který je trojstupňový (se započtením předoplachu, který probíhá také v tomto modulu). Pro úplnost je vhodné uvést, že aby měl trojstupňový oplach očekávaný účinek, nelze nezbytné prostorové podmínky pro jeho osazení srovnávat s podmínkami, do kterých výrobci osazují oplachové systémy dvojstupňové. Samozřejmě ovšem nelze vyloučit, že se vyskytují výrobci, kteří i do menšího modulu, než je 700 mm umístí i třístupňový oplach – v tom případě jde o řešení, které objektivně ztrácí účinnost.“.  Uvedené zadavatel dokládáprospekty několika výrobců. Zadavatel dodává, že nízká spotřeba vody u trojstupňového oplachu je klíčovým prvkem úspornosti celého stroje.

142.     V případě modulu vyfukovacího a modulu sušení zadavatel zdůrazňuje, že „[p]ro dosažení příslušného účinku musí působit proudící vzduch na umývané předměty po určitou dobu. Při nezbytné rychlosti pohybu transportního pásu (pro dosažení požadovaného výkonu) je tedy nutná určitá minimální délka příslušných modulů. V tomto případě Zadavatel ponechal na dodavateli, aby zvolil vzájemný poměr velikostí těchto modulů (celkem oba dohromady min. 1400 mm).“. V případě kratšího modulu hrozí dle zadavatele poddimenzování a nedostatečná funkčnost.

143.     A nakonec požadavek na minimální délku vykládací zóny v hodnotě 800 mm je dle zadavatele „primárně nutný ve vztahu k zatížení personálu účinky z mycího stroje při jeho provozu vždy unikajícím: horkému vzduchu s vysokou vlhkostí; plynům, uvolňujícím se při technologickém procesu; v omezené míře kapky, které obsahují zejména oplachový roztok. Tento únik se vyskytuje u každého pásového mycího stroje, jakkoli se ho výrobci snaží minimalizovat. Jeho intenzita kolísá v čase s tím, do jaké míry umývané předměty rozhrnou clony, které jsou ve stroji na více místech zavěšeny. Rozměr vykládací/výstupní zóny stroje v hodnotě min. 800 mm zajišťuje, že personál nebude při obsluze mycího stroje v bezprostřední blízkosti sušící zóny, ze které popsané imise přicházejí a která přímo sousedí s vykládací/výstupní zónou. Jeho ochrana bude dále posílena, pokud vykládací/výstupní zónu výrobce opatří výstupním tunelem, vybaveným případně také doplňkovým ochranným závěsem – tento prvek ponechává Zadavatel v gesci dodavatele. Dále dává předpoklad pro alespoň malou plochu v prostoru za koncem transportního pásu (konstrukce prvku, aktivujícího koncový spínač není předmětem úpravy ze strany Zadavatele), která je potřebná jako distanční prvek mezi personálem a jeho oděvem a pohybujícími se trny pásu).“. Požadovaná minimální délka také poskytuje personálu čas pro odebrání nádobí vkládaného přímo do pásu, prostor pro pohyb a také čas pro další schnutí umývaného nádobí. Stanovení parametrů vykládací zóny zadavatel také odůvodňuje skutečností, že existují mycí stroje zcela bez vykládací zóny nebo také stroje s vykládací zónou, která neumožňuje vyjmutí transportního koše o standardní velikosti 500 x 500 mm kolmo z pásu, aniž by byl aktivován koncový spínač pásu.

144.     U modulu předmycího, mycího, oplachového i modulu vyfukovacího a modulu sušení pak zadavatel zmiňuje, že při provozu stávajícího stroje naráží právě ve vztahu k funkcím uvedených modulů na významné obtíže. Co se týče sušení, zadavatel uvádí, že je na výzvu Úřadu připraven poskytnout fotodokumentaci stávajícím strojem nedostatečně usušeného nádobí.

145.     Zadavatel shrnuje, že jím požadované rozložení zón a modulů stroje je nezbytné, neboť jiné rozložení by vedlo k méně vhodné provozní ekonomice a nižší kvalitě mytí.

146.     Zadavatel dále ve svém sdělení uvádí, že je obecně nutné pracovat s výkonovými rezervami zkušenostního charakteru, neboť hodnoty uváděné výrobci mycích strojů (stejně jako např. výrobci aut) jsou často teoretické a použití v praxi je často značně odlišné.

147.     Zadavatel dále poukazuje na možnost vlastního šetření Úřadu mezi výrobci pásových mycích strojů a zavedenými servisními organizacemi, které disponují negativními informacemi od provozovatelů mycích strojů.

148.     Zadavatel potřebu stanovit alespoň základní parametry stroje hájí neexistencí norem v daném oboru, na které by se bylo možné odvolat, a v důsledku čehož dle názoru zadavatele výrobci „nakládají [] s provedením [] funkčních jednotek svých strojů značně kreativně“. Prodejci pak dle názoru zadavatele nekriticky pracují s katalogovými údaji od výrobců, příp. se pouze soustředí na generování zisku. Obojí vede k práci se stroji s poddimenzovanými zónami, bez odpovídajících technologických výsledků a provozní ekonomiky.

149.     Zadavatel upozorňuje, že je obtížné měřitelně popsat požadované výsledky činnosti jednotlivých zón a modulů stroje, a proto stanovil parametry dávající předpoklad potřebné funkčnosti, přičemž zvolil v praxi reálně kontrolovatelné požadavky.

150.     Na závěr sdělení zadavatel poukazuje na pravidla dobré správy, očekávatelnou konzistentnost rozhodovací praxe a pravidla proporcionality při rozhodování správního orgánu. Je přesvědčen, že v předmětném případě by mělo být rozhodnuto analogicky s případem široce medializované zakázky na dostavbu metra D v Praze. Zadavatel je toho názoru, že „[t]aké v této věci by hypoteticky bylo možno u některých požadovaných parametrů mycího stroje usuzovat Úřadem na ‚bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže‘. Avšak i v této věci by pak nepochybně bylo možno konstatovat, že (formulováno Zadavatelem analogicky) překážka vytvořená namítanou technickou kvalifikací se sice může jevit jako bezdůvodná, nicméně v rámci dané veřejné zakázky není prokázáno, že se jedná o reálnou překážku hospodářské soutěže, a to ani u Navrhovatele. Mycí stroje s požadovanými technickými parametry jsou na trhu dostupné. A pak by tedy podle Zadavatele nemělo být možno ze strany Úřadu konstatovat, že by byl přístup k nim reálně omezen – čímž absentuje prvek faktického narušení hospodářské soutěže.“.

151.     Zadavatel dodává, že navrhovatel „měl možnost nabídnout v rámci veřejné zakázky stroj, který požadavků, stanoveným v zadání odpovídal, a to díky nejméně jednomu poddodavateli, kterého Navrhovatel sám ne/přímo označil (stroje Winterhalter, možný poddodavatel Winterhalter Gastronom s. r. o.).“, přičemž zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel s tímto poddodavatelem udržuje obchodní spolupráci. Stejně tak mohly uvedený stroj nabídnout desítky dalších subjektů, které mají taktéž s cit. poddodavatelem navázánu obchodní spolupráci, a dále také výrobci, kteří nebyli navrhovatelem jmenovitě identifikováni.

Další průběh správního řízení

152.     Dne 26. 9. 2023 byl Úřad telefonicky kontaktován společností MB Gastrotechnika v reakci na žádost Úřadu o poskytnutí stanoviska ze dne 19. 9. 2023. Společnost MB Gastrotechnika Úřadu sdělila, že pravděpodobně na předmětnou žádost Úřadu písemně neodpoví, neboť by to bylo časově velmi náročné. Společnost MB Gastrotechnika dále Úřadu sdělila, že má za to, že z podkladů, které jí byly Úřadem zaslány, nejsou jasné některé údaje ohledně počtu jídel, času na umytí, transportu, prostoru, kam má být myčka umístěna apod. Společnost MB Gastrotechnika dále Úřadu sdělila, že mycí stroje vyráběné společností Velox Barchitta jsou velmi kvalitní a bytelné, dle jeho názoru však právě z těchto důvodů (s čímž souvisí také vyšší cena) nejsou tyto stroje pro provoz běžné školní jídelny nutné. Nakonec se společnost MB Gastrotechnika také obecně vyjadřovala k některým technickým parametrům mycích strojů.

153.     Usnesením ze dne 6. 10. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

154.     Dne 19. 10. 2023 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele ze dne 19. 10. 2023 k podkladům rozhodnutí

155.     Navrhovatel zdůrazňuje, že není pravdivé tvrzení zadavatele, že v rámci zadávacích podmínek nijak nelimitoval výšku stroje, neboť zadavatel následně navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení právě z důvodu nesplnění požadavku na výšku stroje, v rozporu s vysvětlením zadávací dokumentace. Zadavatel svým postupem porušil zásadu transparentnosti, zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace a ustanovení § 36 odst. 3 zákona.

156.     K požadavku zadavatele na spotřebu vody navrhovatel uvádí, že výrazy „nezbytně“ a „maximálně nezbytně“ jsou dle jeho názoru zcela odlišného významu. Dle navrhovatele je také smutné, že zadavatel, který je vzdělávací institucí, popírá význam slova „nezbytně“, který vychází ze slovníku spisovného jazyka českého. Navrhovatel dále uvádí, že „[d]odavatelé v této souvislosti nemohou vědět, zda zadavatel například nepovažuje uvedenou konkrétní spotřebu 180 litrů vody/hod. za hodnotu právě potřebnou k zabezpečení oplachu a dalších technologických potřeb stroje a spotřeba nižší by tyto technologické potřeby nenaplnila (…).“. Dle navrhovatele došlo změnou zadávacích podmínek v souvislosti se spotřebou vody k rozšíření okruhu účastníků zadávacího řízení „o ty, jejichž mycí stroje spotřebují nikoliv konkrétně 180 litrů vody/hod. (Winterhalter), ale 180 litrů vody/hod. a méně (např. Hobart, Meiko a další).“.

157.     Dle navrhovatele z odůvodnění a důkazů předložených zadavatelem ve vztahu k požadavku na maximální šířku mycího stroje nijak nevyplývá nutnost šířku stroje omezit. Zadavatelem předložené výňatky z publikací o školním stravování označuje navrhovatel za nicneříkající a uvádí, že se netýkají potřebné šířky prostoru pro umístění mycího stroje.

158.     Navrhovatel uvádí, že nemá možnost vyjádřit se k zadavatelem uvedenému důkazu P 1.3, neboť tento není obsahem správního spisu. Ledaže by se jednalo o zadavatelem provedenou kalkulaci šířky stroje, která však dle navrhovatele nevychází.

159.     Z plánku místnosti předloženého zadavatelem navrhovatel „usuzuje, že se Zadavatel snaží demonstrovat, že se vedle sebe (mezi mycí stroj a zeď) nevejdou 2 vozíky o šířce 700 mm. Pak je na místě otázka, jak je možné, že byl tedy Zadavatel schopen vůbec fungovat, jak sám uvádí, od roku 2005 až do dnešního dne, kdy disponoval nejdříve myčkou Electrolux o šířce cca 900 mm a následně mycím strojem Silver o šířce cca 990 mm. Pokud byl schopen fungovat do současného okamžiku s mycími stroji o šířkách cca 900 a cca 990 mm, pak je nepochybně s těmito rozměry strojů schopen fungovat i nadále. Navrhovateli rovněž není zřejmé, proč má zadavatel potřebu umisťovat vozíky zrovna doprostřed mycího stroje, když dle nákresu je vhodný prostor pro umístění sběrného vozíku na umyté nádobí na konci místnosti v rohu vedle výstupu z mycího stroje, kde je mezi oběma zdmi prostor v šířce 2320 mm (logicky). Jak Navrhovatel poukázal ve svém Návrhu, s takovým vozíkem pak musí personál Zadavatele odejít dveřmi na chodbu a chodbou převézt čisté nádobí k výdeji, který je v rámci stravovacího provozu umístěn zcela mimo umývárnu, v žádném případě ovšem nemůže vozíky během provozu z důvodu křížení cest převážet na místo vstupu do mycího stroje na začátku místnosti. Zadavatel dále v popisu k důkazu P 1.3 (který ve spise absentuje) uvádí, že v místnosti již nezbývá prostor pro umístění vozíku o šířce 700 mm a průchodu osoby kolem něj v profilu 800 mm. Krom toho, že dle Navrhovatele je takový způsob provozu nepochopitelný (viz. výše), tak tímto Zadavatel demonstruje, že by nebylo možné umístit ani požadovaný mycí stroj o šířce 820 mm, neboť vedle něj zbývá prostor 1450 mm a Zadavatel dle předloženého výpočtu potřebuje minimálně 1500 mm. Pokud takový stroj podle Zadavatele umístit lze, tak pak je ovšem celá argumentace Zadavatele popřena. Obdobně jestliže Zadavatel tvrdí, že potřebuje projít s vozíkem o šířce 700 mm okolo dalšího zaparkovaného vozíku o šířce 700 mm a okolo vozíku s nákladem je třeba rezerva v hodnotě 50 mm na obou stranách, vychází výpočtem potřebný prostor na 1500 – 1550 mm (zaparkovaný prázdný vozík o šířce 700 mm + průchod s naloženým vozíkem o šířce 700 mm + rezerva 50 mm nalevo a 50 mm napravo, případně další rezerva 50 mm v případě zaparkovaného vozíku, který by byl rovněž naložen. Takový prostor by zadavatel neměl ani v případě mycího stroje o šířce max. 820 mm a takový mycí stroj by tedy dle výpočtů Zadavatele umístit opět nebylo možné.“.

160.     Navrhovateli dále není jasné, z jakého důvodu zadavatel do plánku umístil vozíky o rozměru 700 mm, když se dle jeho názoru běžně používají vozíky o šířce 585 či 595 mm (v příloze předmětného vyjádření navrhovatel Úřadu zaslal technické listy konkrétních vozíků o uvedených šířkách).

161.     V souvislosti s argumentací zadavatele omezeným prostorem zejména v oblasti vstupní části mycího stroje navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel do maximálních rozměrů stroje započítává všechny výstupky, včetně odkládacích pultů, ovládacích panelů, madel, úchytů, ovládacích prvků vypínače apod. „Mycí stroje výrobců Hobart a Meiko jsou typické tím, že jsou po celé délce stroje relativně úzké a rozšiřují se pouze v místě, kde mají ovládací panel s elektronikou (v případě mycího stroje Hobart je tento cca v polovině mycího stroje, v případě mycího stroje Meiko je v druhé polovině, blíže ke konci mycího stroje). A právě mycí stroj Meiko s šířkou pásu 570 mm (který, jak se ukázalo, je pro potřeby uvedené Zadavatelem naprosto dostatečný, jak bude uvedeno dále) je v místě, které Zadavatel označuje jako pomezí ‚Mycího pracoviště 1‘ a ‚Prostoru pro mycí stroj‘ široký pouze 815 mm, jeho rozměr včetně všech výstupků (jak uvádí Zadavatel) je ovšem 920-950 mm. Přestože tak v místě, které Zadavatel označuje jako kritické a odůvodňuje jím omezení max. šířky, má tento stroj šířku vyhovující, požadavek Zadavatele na rozměr včetně všech výstupků však nesplní. Rovněž v místě, kam Zadavatel zakreslil předmětné vozíky, je tento mycí stroj široký pouze 815 mm a tedy způsobu použití umývárny Zadavatelem zjevně nebrání.“. Navrhovatel tedy uzavírá, že může dojít k situaci, kdy bude na mycím stroji umístěn výstupek, který nebude pohybu personálu s vozíky či parkování vozíků bránit (neboť bude umístěn ve vrchní části stroje či na druhé straně stroje směrem ke zdi), avšak vzhledem k tomu, že se výstupek bude započítávat do celkové šířky stroje, nebude možné takový stroj v zadávacím řízení nabídnout. Uvedené navrhovatel dokládá fotografiemi mycích strojů.

162.     Navrhovatel tak odůvodnění maximální šířky stroje poskytnuté zadavatelem označuje za obecné, teoretické, účelové, v rozporu s dosavadním dlouholetým fungováním, a nakonec i nepravdivé, neboť „by dle předloženého odůvodnění nebylo možné umístit ani mycí stroj o šířce 820 mm anebo mycí stroj ještě užší s výstupkem zcela mimo pracovní prostor personálu Zadavatele.“.

163.     Navrhovatel se dále vyjadřuje k argumentaci zadavatele týkající se požadavků na průchozí profil pásu a šířku pásu mycího stroje, přičemž ji označuje za nicneříkající a vágní.

164.     Navrhovatel upozorňuje na vyjádření společnosti MEIKO, které společnost na dotaz Úřadu poskytla v rámci předmětného správního řízení. Dle navrhovatele z něj vyplývá, že šířka průchodu v hodnotě 570 mm je zcela dostačující pro mytí dvou talířů o šířce 280 mm vedle sebe. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že další argumentace zadavatele je pouhým teoretizováním.

165.     Navrhovatel uvádí, že „Zadavatel v myčce myje talíře umístěné vedle sebe, přičemž požadoval pás umožňující mytí 2 talířů o rozměru 280 mm (tyto talíře navíc ani dle svých předchozích vyjádření nepoužívá, naopak používá talíře menší!) vedle sebe (k čemuž je šířka průchodu 570 mm dostatečná, viz. výše), dále umývá nádobí umístěné v koších 500x500 (pro něž je samozřejmě šířka průchodu 570 mm také naprosto dostatečná) a dále umývá podnosy, přičemž typický rozměr používaný ve školních jídelnách je 460x344 mm, pro než je šířka průchodu 570 mm rovněž zcela dostatečná. I za hypotetického předpokladu použití podnosu s maximální šířkou 530 mm (který existuje, ale ve školním stravování se téměř nepoužívá), je šířka průchodu rovněž dostatečná. Požadavek na pás o šířce 590 mm a průchozí šířku 600 mm tak Zadavatel není schopen ve svých vyjádřeních dlouhodobě nijak konkrétně odůvodnit, namísto toho pouze teoretizuje o potřebných vlastnostech mycího stroje pro mytí dalších předmětů (jaké to budou ale setrvale neuvádí), teoretizuje o průchodnosti jiných předmětů mycím strojem (rovněž neuvádí jakých) anebo teoretizuje o potřebné rezervě pro eliminaci pohybu nádobí založeném v pásu z důvodu vibrací pásu, působení tlaku vody z trysek anebo vzpříčením za záclonku stroje.“.

166.     Navrhovatel souhlasí, že požadované rozměry jsou v oboru obvyklé, v kombinaci s omezením celkové maximální šířky stroje jsou však již problematické.

167.     K výpočtům zadavatele týkajícím se minimální šířky pásu a minimálního průchozího profilu stroje navrhovatel uvádí, že nerozumí jejich významu a také doplněným parametrům, neboť mu např. není jasné, z jakého důvodu činí tolerance nepřesnosti uložení koše právě 35 mm, či z jakého důvodu zadavatel stanovil odstup od teoretického průchozího profilu v hodnotě 10 mm. Dle názoru navrhovatele je možné průchozí profil mycího stroje využít v plné výši a důvody zadavatele pro stanovení rezervy jsou tak pouze zástupné a nesmyslné. K jevům jako jsou otřesy pásu, pohyb nádobí vlivem proudu vody či zachycení za záclonku stroje pak dle navrhovatele nemůže dojít a v praxi se s nimi nesetkal.

168.     K výšce průchozího profilu navrhovatel uvádí, že „Úřadem dotazovaná výška 420 mm užitnou hodnotu stroje nijak nesnižuje, neboť Zadavatel takto vysoké předměty vůbec neumývá. Obdobně jako v předchozím případě Zadavatel umývá talíře o průměru, tedy i výšce, max. 280 mm a tácy uložené na pásu na šířku, o jejich výšce cca 325-344 mm, oboje založené mezi trny na pásu, tedy se spodní hranou na úrovni vstupu do mycího stroje a využívající tak výšku vstupu do mycího stroje v plné výši od spodní hrany vstupního otvoru. Rezerva vrchní hrany tácu od horní hrany vstupu do mycího stroje (v případě průchozí výšky 420 mm) je tak 76-144 mm (tedy zcela dostačující i pro průchozí výšku strojem 420 mm, přičemž žádná rezerva v tomto potřebná není). Zadavatel dále v mycím stroji umývá předměty umístěné v transportních koších, které jsou umístěné na trnech pásu, nikoliv mezi nimi, a tedy k dispozici má užitnou výšku volného průchodu mínus výšku samotných trnů (a dna transportního koše). V transportních koších jsou typicky umývány pouze sklenice a misky na polévku nebo na salát. Misky na polévku používané ve školním stravování jsou typicky výšky 50-100 mm. Sklenice používané ve školním stravování jsou typicky výšky max. 100 mm. Hrnek na čaj používaný ve školním stravování je typicky výšky max. 100 mm. Nic vyššího Zadavatel v myčce nemyje, a tak i při zohlednění výšky trnů až 170 mm a výšky dna koše 20 mm (oba údaje uvádí sám Zadavatel) zbývá k vrchní hraně vstupu do stroje 230 mm (při výšce vstupního otvoru 420 mm). Zadavatel přesto ve výpočtu (Důkaz P 2.7) uvádí výšku nejvyšších předmětů, které mají být umývány, v hodnotě 340 mm, přičemž dále opět neuvádí[,] jaké předměty to mají být. Navrhovatel je přesvědčen, že žádné takové předměty Zadavatel neumývá, viz. vysvětlení výše. I pokud by je ovšem umýval, Navrhovatel pak nerozumí výpočtu, který Zadavatel předložil, kdy došel k potřebné výšce 470 – 540 mm, a touto odůvodňuje požadovanou výšku stroje v hodnotě 440 mm (!). Není snad třeba podotýkat, že Zadavateli takový výpočet nevychází, neboť dle výpočtu potřebných 470 – 540 mm je více než požadovaných 440 mm a uváděný předmět o výšce 340 mm tak v mycím stroji umývat nemůže! Nadto Navrhovatel uvádí, že v místě, které Zadavatel označuje jako Mycí pracoviště 1, je umístěn zdvihový mycí stroj Winterhalter PT-M, určený výhradně na mytí košů 500x500, se světlou vstupní výškou 440 mm, kterou lze využít v plné výši, neboť v tomto mycím stroji žádný pás s trny, které by v případě použití s košem 500x500 vstupní otvor snižoval, není, a koš je tak umístěn přímo na dno vstupního otvoru. Pokud by tedy Zadavatel skutečně pociťoval potřebu umývat zmíněné předměty o výšce 340 mm, bude je logicky umývat v tomto zdvihovém mycím stroji.“.

169.     Ve vztahu k požadavkům na jednotlivé zóny a moduly mycího stroje navrhovatel opakuje, že nerozporuje samotnou přítomnost těchto zón a modulů, ale požadavky na jejich minimální délky nebo množství. Pokud zadavatel tvrdí, že jím stanovené minimální délky modulů nejsou nijak výjimečné, pak je možné souhlasit pouze do té míry, že různí výrobci nabízejí jednotlivé moduly o požadovaných délkách, avšak mycí stroje je vždy potřeba složit z modulů jen jednoho výrobce a také v rámci požadované maximální délky mycího stroje.

170.     Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že pouze moduly o minimálních požadovaných délkách mohou plnit svou funkci. Funkčnost modulu se odvíjí nejen od jeho délky, ale také od výkonu čerpadla, vnitřního uspořádání a tvaru ramen s tryskami vč. jejich počtu, tlaku tryskající vody, hospodaření s vodou, použitého oplachového prostředku atd. Navrhovatel uvádí, že co se týče funkce, není rozdíl mezi modulem oplachu o zadavatelem požadované minimální délce 700 mm a modulem oplachu o délce 650 mm, který je nabízen společností Hobart. Navrhovatel nesouhlasí i s dalším tvrzením zadavatele, že modul oplachu kratší než 700 mm vybavený trojstupňovým oplachem ztrácí svou účinnost. Zadavatelem předložené důkazy uvedené nedokládají, navíc je dle navrhovatele velmi odvážné a nepravdivé tvrdit, že by výsledek oplachu mycího stroje výrobce Hobart, který patří k technicky nejpokročilejším výrobcům na trhu (a je také vybaven trojstupňovým oplachem), byl nedostatečný. Pokud zadavatel argumentuje tím, že požadovaný trojstupňový oplach zajišťuje nízkou spotřebu vody, je třeba uvést, že spotřeba oplachové vody výrobce Hobart je 160 l/hod., tedy méně než maximálně požadovaných 180 l/hod.

171.     K požadavku na dvě samostatné mycí zóny navrhovatel ve svém vyjádření doplňuje, že zadavatel opomíjí skutečnost, že „i jedn[a] dvojitá mycí zóna může disponovatdvěma čerpadly a dvěma nádržemi, může mít oba dva okruhy samostatně teplotně řízené,stejně tak mohou být chemické prostředky dávkované jen do jedné z jejích částí a do druhé částimůže být další chemický přípravek v budoucnu přidáván. Veškerá argumentace Zadavatelek rozdílu mezi dvěma samostatnými nebo jednou dvojitou mycí zónou je pak neplatná.“.

172.     Navrhovatel se k dalším argumentům zadavatele týkajícím se ostatních modulů mycího stroje nevyjadřuje, neboť má za to, že zadavatel ani u jednoho z nich nijak objektivně nezdůvodnil jím požadované minimální délky.

173.     V reakci na tvrzení zadavatele, že jen jím požadovaná skladba modulů zajišťuje výsledek mytí v potřebné kvalitě spočívající v čistotě a vlhkosti nádobí a že složitá měřitelnost tohoto výsledku vedla zadavatele ke stanovení technických požadavků na jednotlivé moduly, navrhovatel upozorňuje zadavatele na existenci normy DIN EN 17735, která na celoevropské úrovni stanovuje standard pro hygienicky dokonalé výsledky mytí. Dle navrhovatele tedy není nutné stanovením technických parametrů stroje omezovat hospodářskou soutěž. Navrhovatel dále uvádí, že výrobce Winterhalter (vyrábějící modul oplachu o délce 700 mm) i výrobce Hobart (vyrábějící modul oplachu o délce 650 mm) se k plnění této normy na svých webových stránkách hlásí, a proto lze tvrdit, že účinnost oplachu u obou výrobců je stejná.

174.     Tvrzení zadavatele o jisté „kreativitě“ výrobců snažících se podvést zákazníka a o skutečnosti, že prodejci údajně nerozumí svému oboru, považuje navrhovatel za útočné subjektivní domněnky zadavatele.

175.     Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel ve svém sdělení uvádí, že chtěl stanovit pouze reálně kontrolovatelné požadavky, kterými by nebyly limitace příkonu ani limitace provozní spotřeby vody. V rámci zadávacích podmínek (konkrétně v bodech 5.3 a 17 technické specifikace) ale zadavatel požadavky na příkon a spotřebu vody stanovil. Navrhovateli tedy není jasné, zda tyto dvě veličiny zadavatel limitoval či nikoli.

176.     Navrhovatel dále připouští, že mycí stroje jsou do určité míry vyráběny na zakázku, avšak je přesvědčen, že pouze v rámci existujícího výrobního programu výrobce, tedy pouze v rámci existujících modulů o určitých délkách a šířkách. Výroba zcela na míru mimo standardizovaný výrobní program dle navrhovatele neprobíhá. Navrhovatel rovněž upozorňuje, že právě uvedené potvrdily i subjekty na relevantním trhu. Dle navrhovatele není výroba na míru možná i z důvodu nutnosti dostatečné skladové zásoby náhradních dílů, které však lze udržovat pouze v rámci typizovaných náhradních dílů. Rovněž není možné takový stroj na míru či náhradní díly k němu zajistit v požadované lhůtě dle smluvních podmínek.

177.     Navrhovatel odmítá závěr zadavatele, že k omezení hospodářské soutěže nedošlo, neboť stroj Winterhalter jsou schopny dodat desítky subjektů na českém trhu. I když může konkrétní výrobek dodat více dodavatelů, nejedná se o hospodářskou soutěž, neboť pouze v případě účasti více výrobců (nikoli dodavatelů jednoho výrobce) dochází k řádné hospodářské soutěži. Navrhovatel dodává, že předmětná situace je podobná situaci řešené v rámci rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-07370/2022/500 ze dne 28. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0378/2021/VZ. Zadavatel tedy dle navrhovatele jedná v rozporu s péčí řádného hospodáře.

178.     Navrhovatel uzavírá, že zadavatel neodůvodnil nezbytnost stanovených technických parametrů, jeho argumentace je subjektivní, účelová nebo i často nepravdivá. Navrhovatel je „přesvědčen, že Zadavatel nepřipravoval technickou specifikaci tak, aby naplnil své ospravedlnitelnépotřeby, ale zejména tak, aby mu byl dodán mycí stroj Winterhalter, aniž by to předmět veřejnézakázky vyžadoval.“.

Rozhodnutí ve věci

179.     Dne 8. 11. 2023 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0422/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44298/2023/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž rozhodl

o   ve výroku I. napadeného rozhodnutí o tom, že se návrh s výjimkou části, ve vztahu ke které je správní řízení zastavováno výrokem II. napadeného rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,

o   ve výroku II. napadeného rozhodnutí o tom, že se správní řízení vedené v části týkající se požadavku navrhovatele, aby Úřad uložil zadavateli povinnost nahradit navrhovateli náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka předmětného správního řízení, podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu zastavuje, neboť žádost (návrh) navrhovatele je v této části zjevně právně nepřípustná.

180.     Úřad se v odůvodnění k výroku I. napadaného rozhodnutí nejprve zabýval námitkou navrhovatele směřující proti postupu zadavatele, který dle navrhovatele v rámci vysvětlení ZD č. 1 a vysvětlení ZD č. 2 změnil zadávací podmínky tím, že umožnil dodání stroje s výškou větší než 2000 mm ve většině svého půdorysu a dodání stroje s nižší spotřebou vody pro oplach než 180 l/hod., čímž mělo dle navrhovatele dojít k rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů, a zadavatel tak byl povinen odpovídajícím způsobem prodloužit lhůtu pro podání nabídek, což však neučinil. Úřad provedl výklad zadávacích podmínek, přičemž dospěl k závěru, že v rámci předmětných vysvětlení ZD nedošlo ke změně zadávacích podmínek, ale v obou navrhovatelem namítaných případech se jednalo toliko o potvrzení stanovené podmínky. Zadavatel proto dle Úřadu nebyl povinen v souvislosti s odpověďmi na dotazy týkající se výšky stroje a spotřeby vody pro oplach v rámci vysvětlení ZD č. 1 a vysvětlení ZD č. 2 prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

181.     Dále se Úřad v odůvodnění k výroku I. napadeného rozhodnutí zabýval námitkami navrhovatele týkajícími se určitých technických požadavků stanovených zadavatelem pro dodání nového mycího stroje, neboť dle navrhovatele tyto požadavky (či jejich kombinace) vedly k omezení hospodářské soutěže a ke zvýhodnění konkrétního dodavatele, neboť nepřímo odkazovaly na výrobek výrobce Winterhalter. Úřad z průzkumu trhu zjistil, že zadavatel nestanovil technickou specifikaci prostřednictvím nepřímého odkazu na výrobek společnosti Winterhalter, neboť existuje nejméně jeden další výrobce schopný požadavky zadavatele splnit, nicméně také zjistil, že požadavky zadavatele znamenají ve vztahu k zadávané veřejné zakázce značné omezení hospodářské soutěže na relevantním trhu. Úřad se tak dále zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítané technické podmínky nebyly zadavatelem stanoveny bezdůvodně. Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovením některých parametrů omezil hospodářskou soutěž, nicméně unesl důkazní břemeno k odůvodněnosti parametru maximální šířky mycího stroje, a tedy toto omezení nelze považovat za bezdůvodné překážky ve smyslu § 36 odst. 1 zákona. Ostatní případné sporné požadavky již nemohly mít na výběr dodavatele vliv, neboť limitovaly toliko dodavatele, kteří by nenaplnili ani odůvodněný požadavek na maximální šířku stroje.

182.     Ve vztahu k námitce navrhovatele směřující proti údajně nedostatečnému vypořádání jeho námitek zadavatelem v rámci rozhodnutí o námitkách Úřad uzavřel, že rozhodnutí o námitkách naplnilo požadavky zákona.

183.     Pokud jde o výrok II. napadeného rozhodnutí, Úřad v odůvodnění konstatoval, že žádosti, ve které se navrhovatel domáhal, aby bylo rozhodnuto o uložení povinnosti zadavatele nahradit mu náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka vedeného správního řízení, nelze vyhovět, neboť to stávající právní úprava neumožňuje. Úřad tak uzavřel, že se v posuzovaném případě jedná o žádost zjevně právně nepřípustnou ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu.

Řízení o rozkladu

184.     Dne 23. 11. 2023 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne (dále jen „rozklad“). Navrhovatel nesouhlasí s následujícími závěry Úřadu v rámci napadeného rozhodnutí.

185.     Navrhovatel rozkladem mj. brojí proti závěrům týkajícím se neprodloužení lhůty pro podání nabídek po údajné změně zadávacích podmínek tím, že zadavatel umožnil dodání stroje s výškou větší než 2 000 mm ve většině svého půdorysu. Navrhovatel je přesvědčen, že si Úřad v napadeném rozhodnutí protiřečí, neboť dle Úřadu zadavatel nestanovil pevný limit výšky stroje, avšak současně Úřad uvádí, že zadavatel posuzoval pouze deklaraci navrhovatele o nesplnění daného technického požadavku. Pokud tedy zadavatel u nabídek posuzoval pouze deklaraci o (ne)splnění daného technické požadavku, a následně navrhovatele z důvodu jeho nesplnění vyloučil, je dle navrhovatele zřejmé, že zadavatel stroj s výškou větší než 2 000 mm neakceptoval. Navrhovatel tak usuzuje, že zadavatel pevný limit výšky stroje stanovil.

186.     Navrhovatel se dále vyjadřuje k tvrzení Úřadu, že navrhovatel nebrojil námitkami proti svému vyloučení z účasti v zadávacím řízení, a toto tedy není předmětem daného správního řízení. Navrhovatel k tomu uvádí, že proti svému vyloučení nebrojil, avšak odůvodnění tohoto vyloučení předkládá jako důkaz proti tvrzení zadavatele, že výška stroje nebyla technickým požadavkem. Dle navrhovatele se skutečně jednalo o technický požadavek, a zadavatel tak byl povinen při jeho změně lhůtu pro podání nabídek prodloužit.

187.     Navrhovatel dále brojí proti závěrům týkajícím se neprodloužení lhůty pro podání nabídek po údajné změně zadávacích podmínek tím, že zadavatel umožnil dodání stroje s nižší spotřebou vody pro oplach než 180 l/hod. Úřad dle navrhovatele nesprávně vyhodnotil předložené důkazy a argumenty vztahující se k parametru spotřeby vody. Ze znění technického požadavku v zadávacích podmínkách je dle navrhovatele zřejmé, že zadavatel původně požadoval konkrétní hodnotu spotřeby vody pro oplach, kdy současně tuto hodnotu definoval jako nezbytnou. Navrhovatel nesouhlasí s výkladem slova „nezbytně“ provedeným Úřadem v tom smyslu, že by se mělo jednat o hodnotu maximální. Z gramatického výkladu navrhovatel vyvozuje, že požadované množství vody využité pro oplach bylo stanoveno objemem, pokud ne konkrétním, tak minimálním (spodním) rozsahem 180 l/hod., nikoliv maximálním.

188.     Navrhovatel uvádí, že bez ohledu na erudovanost dodavatelů je povinností zadavatele ve smyslu § 36 zákona vždy stanovit požadavky v zadávací dokumentaci jasně, konkrétně a srozumitelně. Chyby a nepřesnosti v zadávacích podmínkách jsou vždy přičítány k tíži zadavatele. V této souvislosti pak navrhovatel odkazuje na komentářovou literaturu a rozhodovací praxi Úřadu. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovil požadavek na spotřebu vody naprosto jasně a vysvětlením ZD č. 2 změnil požadavek tak, že umožnil i dodání stroje s nižší spotřebou vody, než je 180 l/hod. Navrhovatel dále vysvětluje, že část výrobců zastává názor, že čím nižší spotřeba vody pro oplach, tím lépe, jiná část výrobců a dodavatelů mycích strojů je však toho názoru, že extrémně nízké množství vody pro oplach negativně ovlivňuje kvalitu oplachu, a proto upřednostňují vyšší spotřebu vody. Dodavatelé tak nemohli mít ani přes svou odbornost představu o tom, který z těchto dvou přístupů zadavatel preferoval.

189.     Navrhovatel se dále vyjadřuje ke stanovení technických podmínek formou nepřímého odkazu na mycí stroj výrobce Winterhalter. Navrhovatel odmítá závěr Úřadu o tom, že by mycí stroj dle zadavatelem požadovaných parametrů byla schopná dodat i společnost MEIKO, a to s ohledem na zcela protichůdné vyjádření společnosti HRASPO, která společnost MEIKO zastupuje. Dle navrhovatele měl Úřad ověřit tvrzení společnosti MEIKO, zda je skutečně schopná vyrobit mycí stroj se všemi zadavatelem požadovanými technickými parametry a současně splnit zadavatelem stanovené dodací termíny. Úřad se však bez dalšího přiklonil k vyjádření výrobce, společnosti MEIKO, ačkoliv dle navrhovatele je „směrodatnější“ názor dodavatele, neboť je to dodavatel, kdo podává nabídku do zadávacího řízení.

190.     Navrhovatel se dále vyjadřuje k požadavku zadavatele na maximální šířku mycího stroje, přičemž nesouhlasí se závěrem Úřadu, že jde o oprávněný požadavek zadavatele. Navrhovatel má za to, že Úřad přejímá argumentaci zadavatele, aniž by ji podrobil kritickému zkoumání.

191.     Navrhovatel nerozporuje, že pracoviště zadavatele je prostorově omezené. Navrhovatel však považuje za omezující spíše délku, nikoli šířku, o čemž svědčí i nákres, kde je myčka umístněná mezi dvěma zdmi a disponuje extrémně krátkými moduly právě kvůli velmi malé délce prostoru. Dle navrhovatele tak zadavatele neomezuje šířka natolik, že by nemohl připustit i mycí stroj o šířce větší než 820 mm.

192.     Navrhovatel se neztotožňuje se závěrem Úřadu, že právě zkušenosti se stávajícím provozem vedly zadavatele k požadavku na omezení šířky stroje na 820 mm. Zadavatel totiž dlouhou dobu, tj. 17 let, používal stroj o šířce cca 900 mm, přičemž následně si pořídil stroj o šířce až 990 mm. To je dle navrhovatele důkaz o tom, že mycí stroj o šířce cca 900 mm nemohl pro zadavatele představovat žádný značný problém.

193.     Dále navrhovatel nesouhlasí s tvrzením Úřadu, že zadavatel unesl důkazní břemeno k parametru šířky stroje tím, že předložil plánek s míjejícími se vozíky o rozměrech 700 mm. Úřad žádným způsobem neověřil, zda je předložený plánek v souladu s realitou a zda zadavatel skutečně disponuje těmito vozíky.

194.     Navrhovatel dále považuje za nesprávný závěr Úřadu o tom, že bude-li výstupek na mycím stroji umístěn na druhé straně, bude nutné stroj umístit dále od zdi. Dle navrhovatele je ale právě na druhé straně místnost z důvodu přítomnosti oken zapuštěných do zdi mnohem širší.

195.     Co se týče požadavku zadavatele na šířku pásu a průchozí profil stroje, navrhovatel nesouhlasí s tvrzením Úřadu, že je třeba přihlédnout k tomu, že zadavatel zamýšlí v mycím stroji umývat i jiné předměty jako např. transportní koše. Dle navrhovatele pro koš s šířkou 500 mm bude nepochybně šířka pásu alespoň 570 mm zcela dostačující, je-li dostačující pro 2 talíře vedle sebe s jejich souhrnnou šířkou 560 mm. Jiné předměty zadavatel nedefinoval.

196.     Navrhovatel se dále ve vztahu k zadavatelem tvrzeným nutným rezervám pro umístnění transportního koše na pás domnívá, že si zadavatel uváděné hodnoty pouze dosadil tak, aby mu výpočet na podporu jeho tvrzení vyšel. Zadavatel ničím neprokázal pravdivost svého tvrzení ohledně nutných rezerv. Všechna tvrzení zadavatele jsou dle navrhovatele pouze v rovině obecných tvrzení nepodložených žádným důkazem. V napadeném rozhodnutí dle navrhovatele zcela absentuje odůvodnění ve vztahu k požadavku na šířku pásu a průchozí profil stroje.

197.     Nakonec navrhovatel brojí také proti závěru Úřadu týkajícímu se požadavku na minimální rozměry a minimální počet modulů a zón mycího stroje. Navrhovatel odmítá závěr Úřadu, že když zadavatel obhájil svůj požadavek na maximální šířku stroje, je nadbytečné se zabývat jinými parametry, neboť dodavatelé, kteří by mohli být těmito požadavky ze soutěže vyloučeni, nesplňují již požadavek na šířku stroje. Navrhovatel považuje tento závěr Úřadu za nebezpečný z hlediska vytvoření budoucí rozhodovací praxe Úřadu, neboť zadavatelům pak bude postačovat odůvodnit pouze jediný technický parametr z množiny namítaných parametrů bezdůvodně omezujících hospodářskou soutěž, a Úřad bude v přezkumu ignorovat všechny další namítané parametry. Navrhovatel je přesvědčen, že žádný parametr nemá přednost před jiným, a Úřad je povinen zhodnotit všechny stejně.

198.     Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Rozhodnutí o rozkladu

199.     Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-02909/2024/162 ze dne 5. 2. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0156/2023/VZ, které nabylo právní moci téhož dne (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), zrušil výrok I. napadeného rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Výrok II. napadeného rozhodnutí byl druhostupňovým rozhodnutím předsedy Úřadu potvrzen, a nabyl tak právní moci dne 5. 2. 2024.

200.     Z druhostupňového rozhodnutí vyplývá, že Úřad ve věci rozhodl nesprávně, neboť zadavatel stanovil řadu konkrétních zadávacích podmínek, které s velkou pravděpodobností směřují k jednomu výrobku společnosti Winterhalter. Zadavatelem stanovené požadavky, zejména požadavek na maximální celkovou šířku mycího stroje, vedly k zásadnímu omezení hospodářské soutěže, přičemž zadavatel neunesl důkazní břemeno o důvodnosti a nezbytnosti předmětných požadavků. Předseda Úřadu vyjádřil nesouhlas se závěrem Úřadu, že požadavek na maximální šířku mycího stroje je důvodný, a tedy není třeba zabývat se ostatními nedůvodně diskriminačními požadavky. Předseda Úřadu uzavřel, že přiměřenost zadávacích podmínek je třeba hodnotit nejen ve vztahu k potřebám zadavatele, ale i ve vztahu k omezení hospodářské soutěže.

201.     Co se týče namítaného neprodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s údajnou změnou zadávacích podmínek provedenou v rámci vysvětlení ZD č. 1 a vysvětlení ZD č. 2 tím, že zadavatel umožnil dodání stroje s výškou větší než 2000 mm ve většině svého půdorysu a dodání stroje s nižší spotřebou vody pro oplach než 180 l/hod., předseda Úřadu uzavřel, že v rámci předmětných vysvětlení ZD nedošlo ke změně zadávacích podmínek, ale v obou navrhovatelem namítaných případech se jednalo toliko o potvrzení stanovené podmínky. Zadavatel proto nebyl v této souvislosti povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

202.     Bližší odůvodnění předsedy Úřadu týkající se jednotlivých závěrů Úřad uvádí dále v textu tohoto rozhodnutí.

Nové projednání věci Úřadem

203.     Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 16. 2. 2024 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

204.     Usnesením ze dne 29. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

205.     Dne 6. 3. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí Úřad ve stanovené lhůtě (ani později) neobdržel.

Vyjádření zadavatele ze dne 6. 3. 2024 k podkladům rozhodnutí

206.     Zadavatel poukazuje na již dříve předložený plánek místnosti, ve které má být mycí stroj umístěn, který je součástí projektové dokumentace zadavatelem pořízené za účelem stanovení zadávacích podmínek. Z uvedeného plánku vyplývá, že prostor pro umístění mycího stroje určil projektant – autorizovaný technik v oboru technologická zařízení staveb, který je zodpovědný za aplikaci zákonných a podzákonných předpisů. Zadavatel tak postupuje podle projektového řešení a není kvalifikován se od něj odchýlit.

207.     Přílohou vyjádření zadavatel učinil odborné vyjádření projektanta ze dne 4. 3. 2024, ze kterého dle zadavatele vyplývá, že druhostupňové rozhodnutí a podklady předložené navrhovatelem neaplikují hodnoty plynoucí např. z normy ČSN 26 9010 a z nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále jen „nařízení vlády“) vhodně. Zadavatel uvádí, že „[j]e nutno s nimi pracovat jako s hodnotami obecnými, zcela minimálními a zohlednit, pokud jsou případně vztaženy jen k občasnému pohybu pracovníků. Dále vzít v potaz, zda norma obsahuje pro danou situaci přiléhavější ustanovení či zda tu není norma (předpis), která na věc dopadá příměji či lépe přiléhavě.“.

208.     V rámci cit. odborného vyjádření ze dne 4. 3. 2024 se mj. uvádí, že pro prostor podél mycího stroje pro personál a materiál v době probíhajícího technologického procesu je potřebné minimum stanoveno normou ČSN 26 9010, konkrétně čl. 3.4.1 bod b), takto: 200 mm je bezpečnostní vůle plus maximální šířka vozíku 700 mm plus 600 mm pro pohyb pracovníka, tedy celkem nutný prostor činí 1500 mm. Nejbližší dosažitelnou hodnotou je 1450 mm, přičemž rozdíl v hodnotě 50 mm bude zhojen na úkor bezpečnostní rezervy zvýšenou opatrností a pomalejším pohybem s manipulační technikou. Dále se zde uvádí, že pro osobu s břemenem v rukou míjející vozík předpokládá dobrá projektová praxe průchozí profil v hodnotě 750 mm a pro dvě osoby činí doporučená hodnota průchozího profilu 1400 mm. V prostoru poblíž zakládací zóny mycího stroje je třeba dle cit. odborného vyjádření navíc počítat s podstatně vyšší frekvencí pohybu osob s břemenem i bez něj, a to při obsluze obou mycích stojů a obsluze odkládacího prostoru s nádobím. V tomto prostoru častěji dochází k práci více osob současně a je třeba počítat s břemeny jako jsou sloupce nádobí, koše s nádobím či nádoby s biologickým odpadem. S vyšší frekvencí pohybu osob s břemenem i bez něj je třeba počítat i v prostoru poblíž vykládací zóny mycího stroje, neboť zde dochází k obsluze pásového mycího stroje a ukládání umytého nádobí do manipulační techniky. I v tomto prostoru dochází k práci více osob současně. V cit. odborném vyjádření je dále zdůrazněno, že se jedná o průchod mezi dvěma vysokými překážkami, zdí a pásovým mycím strojem o výšce cca 2 m, což pohyb limituje více než při průchodu kolem překážek nižších. Pohyb nádobí je pak převážně jednosměrný, pohyb osob a manipulační techniky probíhá všemi směry.

209.     Projektant dále v cit. odborném vyjádření uvádí, že:

-   upřednostnit při alokaci prostoru technologické zařízení na úkor místa pro personál není možné,

-   umístit manipulační techniku na jiné místo než podél mycího stroje není možné,

-   provozovat manipulační techniku bez možnosti se míjet lze akceptovat jen jako krátkodobé nouzové řešení,

-   podél mycího stroje není místo, kde by nebylo na překážku, pokud by byl stroj širší,

-   pokud se i nadále budou provozu účastnit v rámci své praxe nezletilí žáci odborných škol a učilišť, doporučuje se věnovat pracovním podmínkám nadstandardní pozornost.

210.     V závěru odborného vyjádření projektant uvádí, že provozní situaci vyplývající z projektového řešení považuje za daných podstatných limitů za objektivně nejlepší možnou a tato situace je „spolehlivě na bezpečné straně v otázce ergonomie a bezpečnosti při práci“.

211.     Zadavatel v další části vyjádření reaguje na konkrétní body druhostupňového rozhodnutí.

212.     Zadavatel je předně přesvědčen, že nelze bez dalšího pominout nejrůznější objektivně existující a také odbornou literaturou reflektované požadavky praxe. Pokud by stačily jen zákony, vyhlášky či jiné zákonné normy, nebyly by potřeba normy ostatní (např. podnikové) a ani odborná literatura, která se zabývá problematikou hlouběji. Zadavatel je přesvědčen, že prostor kolem mycího stroje je nezbytně potřebný a místní podmínky nedovolují poskytnout pro umístění mycího stroje více místa. Druhostupňové rozhodnutí se zabývá otázkou místa neúplně a pracuje nesprávně s normami.

213.     Nařízení vlády hovoří jen o obecně požadovaných minimech a nezohledňuje tedy konkrétní provozní potřeby, které se odvíjí mj. od velikosti předmětů průběžně se vyskytujících v daném prostoru. Nařízení vlády operuje pouze se stabilními zařízeními, zatímco v praxi se na pracovištích vyskytuje řada dalších, nikoli stabilních, předmětů či zařízení, které by při předsedou Úřadu předestřeném způsobu aplikace nařízení vlády vedly třeba až k nulovému prostoru pro pracovníky – přesto by takové pracoviště bylo podle nařízení vlády vyhovující.

214.     Předseda Úřadu dále vychází z čl. 3.1.6 normy ČSN 26 9010, ve kterém je stanoveno, že nejmenší šířka průchozí uličky pro občasný pohyb pracovníků s břemeny v obou směrech je 1150 mm, nicméně zadavatel je toho názoru, že normu je třeba aplikovat jiným způsobem, a to dle čl. 3.4.1 b) cit. normy ČSN 26 9010, který stanovuje následující: 200 mm bezpečnostní vůle plus maximální šířka vozíku 700 mm plus 600 mm pro pohyb pracovníka, tedy celkem nutný prostor 1500 mm, což je o 50 mm méně, než je při požadavku na stroj o max. šířce 820 mm dosaženo.

215.     Zadavatel dále opakuje, že v důsledku prostorové nouze v celém 2. nadzemním podlaží není třeba umístit pouze jeden vozík, o kterém hovoří předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí, ale standardně více vozíků (podél zdi) a dále zde musí docházet k míjení osoby s vozíky či jinými osobami.

216.     Zadavatel rozporuje tvrzení předsedy Úřadu, že mu jde o vyšší „komfort“, jelikož v tomto případě jde spíše o situaci na hranici dodržení nezbytných hodnot. Pokud předseda Úřadu hovoří o nedůležitosti pouhých 40 mm v celé délce, nelze souhlasit, neboť primárním cílem zadavatele není obecné ušetření prostoru v porovnání se současným stavem, ale dosažení konkrétního prostoru tak, jak jej zadavatel odůvodnil. Zadavatel navíc považuje za kritický prostor po celé délce stroje, jelikož problematika na začátku, uprostřed a na konci stroje je jiná, tedy není možné požadavek zúžit jen na nejkritičtější místo provozu. Vliv prvků jako jsou madla, vypínače apod. se dle zadavatele podceňuje, avšak v praxi tyto prvky bývají zdrojem provozních komplikací a úrazů (přičemž tyto prvky není možné připustit ani ve větší výšce, jelikož průchozí profil osob je vyšší). Zadavatel dále uvádí, že nemůže podkročit normy a odborná doporučení, přičemž Úřad není autoritou, která by mohla vyložit otázky bezpečnosti a ergonomie při práci, za tuto oblast zodpovídá zadavatel.

217.     Zadavatel dále vyjadřuje přesvědčení, že není na místě, aby svou potřebu manipulovat v prostoru před mycím strojem vozíky, aniž by bylo nutné je pro každé jejich míjení vyvést všechny do vedlejší místnosti, dokládal právními předpisy či odbornými posudky.

218.     Zadavatel dále reaguje na tvrzení předsedy Úřadu, že zadavatel neprokázal, že „již v rámci požadavku na konkrétní šířku výrobku nelze připustit i výrobky o něco málo širší případně obdobné šířky po většinu délky stroje, aniž by mu to způsobovalo zásadní provozní problémy.“. Zadavatel k tomuto uvádí, že i o málo širší stroj zásadní provozní problém představuje. Zadavatel sice netvrdí, že by personál nebyl schopný v nedostatečném prostoru podat nezbytný pracovní výkon, avšak nelze rezignovat na stavebně-technické a bezpečnostní předpisy či na stále větší důraz společnosti kladený na ergonomii a ochranu zdraví při práci.

219.     Zadavatel dále rozporuje tvrzení předsedy Úřadu, že možnost vyrobit mycí stroj na míru je třeba brát s rezervou, neboť není jisté, zda by společnost dokázala takový stroj vyrobit v požadované dodací lhůtě. Zadavatel uvádí, že výrobci běžně pracují s provedeními strojů, které nejsou veřejně dostupné, a výroba těchto strojů nutně neznamená podstatné navýšení nákladů či prodloužení dodací lhůty. Dle zadavatele takový stroj není svým provedením a problematikou výroby strojem na míru.

220.     K tvrzení předsedy Úřadu, že nelze přisvědčit tomu, že pouze zadavatelem požadované délky a skladba modulů jsou schopné umýt nádobí kvalitně, zadavatel uvádí, že má i nadále za to, že i bez znalosti všech technologických řešení jsou jím stanovené minimální parametry potřebné pro dosažení žádaného technologického výsledku, kterým není pouze kvalitně umyté nádobí, ale i např.  provozní náklady na dosažení kvalitně umytého nádobí apod. Dále zadavatel uvádí, že pokud by existovalo nějaké nové řešení, které by nepotřebovalo dostatek místa a času pro technologický proces, bylo by široce prezentováno. Proto tedy zadavatel může setrvat na svých požadavcích, aniž by bránil aplikaci jakéhokoli nového řešení. K tomu zadavatel dodává, že není povinen dát prostor praxí neprověřenému řešení s neznámými riziky.

221.     K tvrzení předsedy Úřadu, že i zadavatel přiznává, že existuje modul o délce menší než požadovaných 700 mm s třístupňovým oplachem, zadavatel uvádí, že taková délka oplachu je pro dostatečnou účinnost oplachu nedostatečná. Ačkoli se 50 mm může zdát zanedbatelných, není tomu tak.

222.     Zadavatel tím, že v rámci řízení o rozkladu předložil rozměrové nákresy modulů (zón) s doplňujícím popisem, přinejmenším vykročil z oblasti pouhých obecných tvrzení o podmínkách nutných pro zaručení kvalitně umytého nádobí. Poskytnout důkazy, které by byly dostatečně pádné, není dle zadavatele snadné, jelikož měření např. závislosti technologických výsledků na délce zón si provádějí výrobci na své náklady a ponechávají si je pro svou interní potřebu. Přinejmenším ale platí tzv. Sinnerův kruh znázorňující faktory ovlivňující kvalitu mytí – teplotu, čas, mechanickou práci a chemické působení. Snížíme-li vliv jednoho faktoru, vede to ke zvýšení faktoru jiného, přičemž cílem je najít optimální kombinaci těchto faktorů.

223.     V další části vyjádření zadavatel reaguje na některá tvrzení navrhovatele v rámci řízení o rozkladu. Zadavatel se nejprve obecně vyjadřuje k provedenému ústnímu jednání a upozorňuje, že přesnost, jednoznačnost a kontextová úplnost vyjádření účastníků při ústním jednání má svoje limity. Zadavatel dále upozorňuje na skutečnost, že navrhovatel pracuje s technickými informacemi o strojích, které jsou veřejně dostupné, avšak výrobci vyrábějí i odlišná provedení. Z tohoto důvodu pak dle zadavatele řada informací a závěrů navrhovatele ztrácí relevanci.Zadavatel dále opakovaně upozorňuje na rozdíl v náročnosti výroby stroje neobsaženého ve veřejně dostupné nabídce a náročností výroby stroje na míru (stroje atypického).

224.     Co se týče vozíků, zadavatel plánuje koupit nové vozíky, přičemž navrhovatel uvádí pouze jeden z široké palety vozíků, se kterými se lze setkat v provozech společného stravování. Zadavatel plánuje pořídit vozíky o něco málo větší než ty, které provozuje nyní, přičemž stávající vozíky nebudou z provozu vyřazeny. Skutečnost, že lze pořídit vozíky menší, není dle zadavatele relevantní, neboť otázkou je také užitná hodnota menších vozíků. Zadavatel upozorňuje také na otázku skutečných maximálních rozměrů vozíků (problematika z profilu nárazníků vybočujících částí kol vozíků).

225.     K tvrzení navrhovatele o potřebném prostoru v přední části mycího stroje (tedy že v případě břemen v obou rukách je dle čl. 3.1.6 normy ČSN 26 9010 potřeba 1150 mm, nikoli dvakrát 750 mm), zadavatel uvádí, že je třeba brát v úvahu konkrétní rozměry břemen a předměty, které jsou v prostoru umístěny (např. nádoba na sběr biologického odpadu).

226.     K tvrzení navrhovatele, že z popisu zadavatele plyne, že na vstupu do tunelového mycího stroje dochází ke křížení čisté a špinavé zóny, zadavatel uvádí, že provoz zadavatele podléhá průběžnému dohledu hygienické služby, která provoz ve stávající dispozici schválila, a v umývárně se neodehrává nic, co by bylo v rozporu s hygienickými předpisy.

227.     Pokud navrhovatel tvrdí, že zdvihový mycí stroj, tedy druhý mycí stroj přítomný na pracovišti, slouží pouze jako záložní, a tudíž je používán pouze zřídka, zadavatel uvádí, že funguje nikoli pouze jako záložní, ale také jako záložní, aktuálně je např. v denním provozu, a využití tohoto stroje tedy do otázky limitů hovoří významně.

228.     K navrhovatelem předloženým plánkům jiných pracovišť zadavatel uvádí, že nejsou srovnatelné, neboť v předmětném případě je zadavatel limitován po celé délce stroje, v jiných provozech je taková limitace pouze omezená.

229.     Zadavatel ve vztahu k pořízení předchozího stroje o šířce 900 mm a pak následně o šířce 990 mm, uvádí, že není při modernizaci svého provozu vázán stávajícím stavem nebo stavem předcházejícím, ať už vznikl z důvodu objektivní nedostupnosti určitého řešení na trhu či z jiných důvodů.

230.     Zadavatel setrvává na svých tvrzeních ohledně potřebnosti rezerv v průchozím profilu stroje (z důvodu nedostatečného mytí předmětů na okraji pásu, posunu předmětů atd.). Dle zadavatele je nutné odlišit teoretické a v praxi dosažitelné hodnoty. Zadavatel dále trvá na tom, že existují výrobci, kteří vyrábí hrubě nekvalitní až nepoužitelné stroje, a dostatečná definice minimálních parametrů je tak nezbytná. Právě kvůli argumentaci navrhovatele, že práce se strojem je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím stroj, musí zadavatel na svých požadavcích trvat, neboť problémy se strojem nelze dohánět chemií či zvýšenou spotřebou vody a energie.

231.     Zadavatel k navrhovatelem uváděným alternativním strojům, které by mohly být připuštěny, kdyby zadavatel netrval na minimálních délkách modulů a požadovanou šířku stroje by omezil jen na prostor, kde jsou vozíky, uvádí, že tyto stroje nevyhovují z pohledu dostatku prostoru podél mycího stroje, dále že skutečnost, že tyto stroje vyhoví normě DIN, není pro zadavatele dostačující a zadavatel také upozorňuje, že nižší příkon automaticky neznamená nižší spotřebu energie.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

232.     Úřad – vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v druhostupňovém rozhodnutí – přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky správního řízení a stanovisek oslovených subjektů konstatuje, že zadavatel nepostupoval při stanovení zadávacích podmínek v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

233.     Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

234.     Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

235.     Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.         podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.         podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.         pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.         pravidla pro hodnocení nabídek,

5.         další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

236.     Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

237.     Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a)        parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b)        odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c)        odkazu na štítky.

238.     Podle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a)        určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b)        patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

239.     Podle § 99 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

240.     Podle § 99 odst. 2 zákona platí, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

241.     Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

242.     Zadavatel v rámci technické specifikace stanovil mimo jiné následující technické parametry:

„Parametry, požadované zadáním

(…)

2.	Skladba mycího stroje (moduly a zóny)
2.1.	zakládací zóna min. 800 mm
2.2.	modul předmytí min. 700 mm
2.3.	modul mytí č. 1 min. 600 mm
2.4.	modul mytí č. 2 min. 600 mm
2.5.	modul oplachu min. 700 mm
2.6.	modul vyfukovací a modul sušení, celkem oba dohromady min. 1400 mm
2.7.	vykládací zóna min. 800 mm
3.	Výkonové parametry mycího stroje
	(…)
3.4.	výkon mycího stroje při splnění časových požadavků podle DIN 10510 - minimálně 2400 talířů za 1 hodinu, rychlost pásu minimálně 1,3 m za 1 minutu
4.	Rozměry mycího stroje (do uvedených maximálních půdorysných rozměrů stroje se započítávají veškeré výstupky, včetně prvků jako jsou odkládací pulty, ovládací panely, madla, úchyty, ovládací prvky vypínače apod.)
4.1.	celková délka stroje max. 6010 mm
4.2.	celková šířka stroje max. 820 mm
4.3.	výška stroje ve většině jeho půdorysu cca max.  2000 mm (není limitní)
	(…)
13.	Průchozí profil stroje min. 600x440 mm, pás umožní mytí 2 talířů průměru min. 280 mm v řadě vedle sebe. Pás o celkové šířce min. 590 mm (…)
17.	Množství vody, využité nezbytně pro oplach a další technologické potřeby mycího stroje (již napuštěného) při jeho provozu bude v objemu 180 litrů/hod., objem pro standardní provozní podmínky max. 310 litrů/hod. (…)“

243.     Ve vysvětlení ZD č. 1 zadavatel na dotaz ve znění „[z]adavatel požaduje dle bodu 4.3 Přílohy č. 5 –Technická specifikace, stroj o výšce ve většině jeho půdorysu max. cca 2000 mm (není limitní). Žádáme o vysvětlení tohoto bodu. Bude tedy zadavatel akceptovat dodání stroje s výškou větší než 2000 mm nebo nikoliv?“ odpověděl, že „požaduje, aby stroj měl ve většině svého půdorysu výšku max. cca 2000 mm (není limitní). Na dotaz uchazeče zadavatel uvádí, že bude v souladu se zadávací dokumentací akceptovat dodání stroje s výškou větší než 2000 mm.“.

244.     Ve vysvětlení ZD č. 2 zadavatel na dotaz ve znění „[z]adavatel dle Vysvětlení č. 1 ze dne 16.5.2023 na dotaz jednoho z uchazečů, zda bude akceptovat dodání stroje o celkové výšce větší než 2000 mm uvedl, že ano, nicméně v téže odpovědi zároveň uvádí, že požaduje, aby stroj měl ve většině svého půdorysu výšku max. cca 2000 mm (není limitní). Domníváme se, že takto formulované požadavky mohou být zavádějící a rozporné s § 6 a § 36 ZZVZ, neboť na jedné straně zadavatel akceptuje dodání stroje o celkové výšce větší než 2000 mm, na straně druhé zadavatel požaduje, aby stroj měl ve většině svého půdorysu výšku max. cca 2000 mm (není limitní). Žádáme tak zadavatele, aby najisto postavil, zda akceptuje dodání stroje, který bude mít celkovou výšku větší než 2000 mm ve většině svého půdorysu (…).“ odpověděl, že „akceptuje dodání stroje, který bude mít celkovou výšku větší než 2000 mm ve většině svého půdorysu (když tuto v zadávacích podmínkách uvedl jako hodnotu orientační a nikoli limitní) (…).“.

245.     Ve vysvětlení ZD č. 2 zadavatel na dotaz ve znění „[z]adavatel požaduje dle bodu 17 Přílohy č. 5 – Technická specifikace stroj s množstvím vody nezbytně využité pro oplach a další technologické potřeby mycího stroje v konkrétním objemu 180 litrů/hod. Existují mycí stroje se spotřebou nižší než uvedených 180 litrů/hod. Umožní zadavatel dodání stroje i s nižší spotřebou vody než požadovaných 180 litrů za hodinu? (…).“ odpověděl, že „umožní dodání stroje i s nižší spotřebou vody, než 180 litrů/hod. Zadavatel doplňuje, že objem 180 litrů/hod. je v zadávacích podmínkách definován jako maximální (ad "nezbytně").“.

246.     V oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zadavatel uvedl, že „vylučuje účastníka na základě § 48 odst. 2 písmena a) zákona. Účastník v nabídce nesplnil zadávací podmínky zadavatele, konkrétně požadovanou technickou specifikaci v rámci přílohy č. 5 zadávací dokumentace. Nabízené technické parametry výrobku nesplňují např[.]: celkovou délku stroje, celkovou šíři stroje, výšku stroje ve většině jeho půdorysu.“.

Posouzení věci Úřadem

K namítanému neprodloužení lhůty pro podání nabídek

247.     Úřad se nejprve zabýval námitkou navrhovatele směřující proti postupu zadavatele, který dle navrhovatele v rámci vysvětlení ZD č. 1 a vysvětlení ZD č. 2 (viz body 246. - 248. odůvodnění tohoto rozhodnutí) změnil zadávací podmínky tím, že umožnil dodání stroje s výškou větší než 2000 mm ve většině svého půdorysu a dodání stroje s nižší spotřebou vody pro oplach než 180 l/hod., čímž došlo k rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů, a zadavatel tak byl povinen odpovídajícím způsobem prodloužit lhůtu pro podání nabídek, což však neučinil.

248.     Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatel prodlouží lhůtu pro podání nabídek za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací podmínky a povaha této změny nebo doplnění prodloužení těchto lhůt vyžaduje. Zákon tak nechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávacích podmínek vyžadují prodloužení lhůty pro podání nabídek. Posouzení povahy této změny nebo doplnění sice náleží do kompetencí zadavatele, nicméně postup zadavatele by vždy měl směřovat k dodržení základních zásad zadávacího řízení. Pokud tedy změna či doplnění zadávacích podmínek objektivně vyžadují přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, je nezbytné, aby tak zadavatel opravdu učinil a tuto lhůtu přiměřeně prodloužil. Jestliže však zadavatel dojde k závěru, že jím provedená změna nebo doplnění zadávací dokumentace jsou způsobilé rozšířit okruh možných dodavatelů, je povinen prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek.^[2]

249.     Úřad se proto zabýval povahou odpovědí na dotazy týkající se výšky stroje a spotřeby vody pro oplach v rámci vysvětlení ZD č. 1 a vysvětlení ZD č. 2, tedy zda tyto odpovědi skutečně představovaly změnu zadávacích podmínek a zda byly způsobilé změnit okruh potenciálních uchazečů.

250.     Co se týče výšky stroje, jak vyplývá z technické specifikace, zadavatel definoval svůj požadavek jako „výška stroje ve většině jeho půdorysu cca max. 2000 mm (není limitní)“. Přestože uvedené spojení výrazů „cca“ a „max.“ je ve své podstatě v protikladu, Úřad má za to, že z výrazu uvedeného v závorce „není limitní“ lze jasně dovodit, že zadavatel pevný limit výšky stroje nestanovil. Úřad dodává, že právě uvedené potvrdil i předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí, přičemž k tomuto dále poznamenal, že užitím výrazů jako „cca“ a „není limitní“ zadavatel vyjádřil, že považuje uvedenou hodnotu výšky stroje za orientační.

251.     Úřad dále uvádí, že ani z požadavku zadavatele na doplnění konkrétní hodnoty výšky nabízeného stroje do technické specifikace nelze vyvodit, že by stroj s výškou větší než 2000 mm nebyl zadavatelem akceptován, neboť Úřad má za to, že účelem této kolonky je pouze dozvědět se konkrétní parametry stroje, který je zadavateli nabízen.

252.     Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že nesprávnost postupu zadavatele dokládá také skutečnost, že zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení s odůvodněním, že mycí stroj navrhovatele nesplnil požadovanou technickou specifikaci, a to např. právě také výšku stroje ve většině jeho půdorysu.

253.     K tomuto Úřad sděluje, že navrhovatel proti svému vyloučení nebrojil námitkami, a jeho vyloučení tedy není ani předmětem tohoto správního řízení. Pokud však navrhovatel odůvodnění svého vyloučení předkládá jako důkaz proti tvrzení zadavatele, že výška stroje nebyla technickým požadavkem, Úřad uvádí, že navrhovatel v rámci své nabídky neuvedl žádnou konkrétní hodnotu výšky jím nabízeného stroje, pouze výslovně uvedl, že daný parametr nesplňuje. Zadavatel tedy neposuzoval konkrétní hodnotu parametru, ale pouze deklaraci navrhovatele o nesplnění daného technického požadavku. Jak poznamenal i předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, pokud navrhovatel v nabídce bez uvedení jakékoli hodnoty výšky jím nabízeného stroje pouze uvedl, že parametr výšky stroje nesplňuje, zadavatel logicky nemohl splnění tohoto požadavku akceptovat. Předseda Úřadu k uvedenému dále doplnil, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen pro nesplnění hned několika technických parametrů, u kterých v nabídce neuvedl žádnou hodnotu.

254.     Co se týče parametru spotřeby vody pro oplach a další technologické potřeby, zadavatel jej v rámci zadávacích podmínek definoval jako „[m]nožství vody, využité nezbytně pro oplach a další technologické potřeby mycího stroje (již napuštěného) při jeho provozu bude v objemu 180 litrů/hod.“.

255.     Byť se na první pohled může daná podmínka jevit tak, že zadavatel požaduje pro daný proces mytí spotřebu vody přesně v daném objemu, je nutné vzít v úvahu skutečnost, že v rámci zadávacího řízení se zadavatel obrací na odborníky pohybující se v daném oboru. V tomto ohledu se poté jeví jako poněkud absurdní domnívat se, že by zadavatel požadoval přesnou hodnotu spotřeby vody pro oplach. Rovněž zadavatelem užité slovo „nezbytně“ napovídá tomu, že o jedině možnou přípustnou variantu nejde. Úřad připouští, že by se bylo možno domnívat, že by hodnota 180 l/hod. mohla být i minimální požadovaná pro zajištění kvalitního oplachu, avšak z kontextu dokumentace o zadávacím řízení, kde zadavatel v souvislosti s jiným požadavkem – na objem vody pro standardní provozní podmínky – uváděl hodnotu maximální spotřeby, vyplynulo, že tomu tak není, přičemž Úřad zastává ten názor, že předmětná skutečnost musí být zřejmá též odborníkům pohybujícím se na daném trhu. Již z formulace dotazu týkajícího se spotřeby vody uvedeného v rámci vysvětlení ZD č. 2 je totiž patrné, že si potenciální dodavatel potřeboval pouze potvrdit svou domněnku, že budou akceptovány i stroje se spotřebou nižší. I tazatel tedy pochopil smysl tohoto požadavku zadavatelem zamýšleným způsobem. Úřad má proto za to, že se v daném případě jednalo toliko o upřesnění zadávacích podmínek a nikoliv jejich změnu. Pro úplnost Úřad dodává, že uvedenému nasvědčuje také z veřejně dostupných zdrojů patrná snaha o snižování spotřeby vody v rámci oboru mytí nádobí i všeobecná celospolečenská snaha o snižování spotřeby vody.

256.     Navrhovatel v rámci rozkladu uvedl, že existuje část výrobců, která zastává názor, že čím nižší spotřeba vody pro oplach, tím lépe, jiná část výrobců a dodavatelů mycích strojů je však toho názoru, že extrémně nízké množství vody pro oplach negativně ovlivňuje kvalitu oplachu, a proto upřednostňují vyšší spotřebu vody. Dodavatelé tak dle navrhovatele nemohli mít ani přes svou odbornost představu o tom, který z těchto dvou přístupů zadavatel preferoval.

257.     K tomu se však vyjádřil předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, když uvedl, že „zadavatel nestanovil extrémně nízkou spotřebu vody, což podporuje i dotaz navrhovatele na nižší spotřebu vody při oplachu v rámci vysvětlení č. 2. Je tak zřejmé, že pro zadavatele má větší význam, když bude nabízené plnění při nižším množství vody provádět kvalitní oplach. Argumentace navrhovatele týkající se kvality oplachu nemůže obstát, neboť jen stěží si lze představit, že by zadavatel požadoval větší objem vody z důvodu lepší kvality oplachu, když na kvalitu oplachu může mít vliv také teplota vody, přičemž v kombinaci s menší spotřebou vody by mohl být také dosažený kýžený výsledek. (…) Pro zadavatele je výhodnější, když mycí stroj využije u oplachu menší množství vody v dobré kvalitě.“.

258.     Navrhovatel obecně v rámci své argumentace týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatelem odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-03043/2022/500 ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0337/2021/VZ, které se věnovalo posouzení změn či doplnění zadávacích podmínek, a také na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-01387/2021/500/AIv ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0447/2020/VZ, ve kterém se uvádí, že jednou ze základních povinností zadavatele je řádné stanovení zadávacích podmínek, přičemž zadávací podmínky musí být určité a jednoznačné, aby nevznikaly pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele. Ačkoli jejich obecné závěry samozřejmě platí, Úřad upozorňuje na skutečnost, že Úřad v prvním z uvedených rozhodnutí dospěl k závěru, že předmětné změny nebyly změnami, jejichž povaha by vyžadovala prodloužení lhůty pro podání nabídky, a v druhém pak Úřad konstatoval, že hodnocení, zda byly zadávací podmínky stanoveny určitě a jednoznačně, by mělo být prováděno z pohledu dodavatele jednajícího s obvyklými znalostmi a péčí s přihlédnutím k podmínkám na trhu.

259.     V souvislosti s parametrem spotřeby vody pro oplach lze pak odkázat právě na druhé z navrhovatelem odkazovaných rozhodnutí Úřadu, neboť i v předmětném případě je potřeba určitost a jednoznačnost zadávací podmínky hodnotit z pohledu dodavatele mycích strojů disponujícího v oboru obvyklými znalostmi.

260.     Také předseda Úřadu se v rámci druhostupňového rozhodnutí vyjádřil tak, že „[v] daném případě [] zadávací podmínka nebyla tak nejasná, že by si odborníci na trhu obchodující s mycími stroji nebyli schopni udělat jasnou představu o tom, zda jde o maximální či minimální spotřebu vody při oplachu.“. Na tomto místě je možné uvést i předsedou odkazovanou rozhodovací praxi Úřadu a soudů, konkrétně rozhodnutí předsedy č. j. ÚOHS-R0146/2018/VZ-31305/2018/322/JSu ze dne 29. 10. 2018, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 91/2008-103 ze dne 3. 5. 2010, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0070/2018/VZ-20411/2018/322/JSu ze dne 11. 7. 2018, sp. zn. ÚOHS-R0198/2019/VZ, č. j. ÚOHS-01251/2020/321/ZSř ze dne 13. 1. 2020 a č. j. ÚOHS-R0194/2018/VZ-03955/2019/321/EDo ze dne 28. 2. 2019, ze které dle předsedy Úřadu vyplývá, že „v souladu s presumpcí profesionality není zadavatel povinen stanovit veškeré dílčí zadávací podmínky zcela vyčerpávajícím způsobem, neboť oprávněně spoléhá na to, že dodavatelé disponují odbornými zkušenostmi, díky kterým tyto „nedostatky“ v zadávací dokumentaci překlenou a nebudou jim bránit v podání srovnatelné nabídky.“.

261.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad tedy dospěl k závěru, že v rámci předmětných vysvětlení zadávací dokumentace nedošlo ke změně zadávacích podmínek, nadto snad dokonce ke změně, která by byla způsobilá rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, nýbrž se v obou navrhovatelem namítaných případech jednalo toliko o potvrzení stanovené podmínky. Zadavatel proto nebyl povinen v souvislosti s odpověďmi na dotazy týkající se výšky stroje a spotřeby vody pro oplach v rámci vysvětlení ZD č. 1 a vysvětlení ZD č. 2 prodloužit lhůtu pro podání nabídek, přičemž správnost uvedeného závěru stvrdil i předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí.

K namítanému stanovení zadávacích podmínek

262.     Navrhovatel v návrhu dále namítá, že určité technické požadavky (či jejich kombinace) vedou k omezení hospodářské soutěže a ke zvýhodnění konkrétního dodavatele, neboť nepřímo odkazují na výrobek výrobce Winterhalter.

263.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatelé jsou povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo ke zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, kteří dodávají konkrétní výrobky. Zadavatelé jsou rovněž povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo k eliminaci dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni dostát požadavkům na předmět veřejné zakázky. Zadavatelé jsou povinni vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazovali na určité identifikační znaky konkrétních dodavatelů, resp. výrobků. V rámci stanovení zadávacích podmínek jsou zadavatelé povinni postupovat v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou obecně uvedeny v § 6 odst. 2 zákona a ve vztahu k zadávacím podmínkám rozvinuty v § 36 odst. 1 zákona.

264.     Tyto zásady jsou dále konkretizovány v § 89 odst. 5 zákona, ze kterého vyplývá obecné pravidlo, že zadavatelé nesmí technické podmínky stanovit prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků. Pokud by tedy použití odkazu ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků nevedlo, je možné ho využít, a to bez splnění dalších podmínek. K tomu předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0153/2018/VZ-32251/2018/323/PBl ze dne 6. 11. 2018 uvedl, že se bude jednat o zcela výjimečné a specifické případy, protože v naprosté většině situací odkaz k omezení hospodářské soutěže povede, a proto ho nebude možné připustit, ledaže bude aplikována jedna ze dvou výjimek ze zákazu používání odkazů (podrobněji viz níže). Zadavatelé jsou tedy při přípravě technických podmínek povinni učinit veškeré kroky k tomu, aby se vyvarovali použití odkazů na určité výrobky. Zákon z tohoto jinak striktního zákazu připouští v § 89 odst. 5 a 6 výjimky, kdy lze odkaz použít. Konkrétně se jedná o situaci, kdy je to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky (viz § 89 odst. 5 zákona), nebo pokud jiného stanovení technických podmínek není objektivně schopen, neboť by nebylo dostatečně přesné a srozumitelné (viz § 89 odst. 6 zákona). Předseda Úřadu pak např. ve výše citovaném rozhodnutí zdůrazňuje, že tyto výjimky je třeba vykládat restriktivně (tedy velmi přísně), a v případě, že zadavatel odkaz v zadávací dokumentaci použije, musí být schopen s ohledem na zásadu transparentnosti tento postup odůvodnit a doložit.

265.     Úřad pochopitelně nepřehlédl, že v šetřeném případě zadavatel postupoval ve zjednodušeném podlimitním řízení. Pravidla pro nadlimitní režim (uvedená v části čtvrté zákona) se ve zjednodušeném podlimitním řízení použijí pouze, pokud je na tato pravidla výslovně odkázáno v ustanovení § 53 zákona, případně pokud se pro jejich využití rozhodne sám zadavatel (srov. k tomu § 53 odst. 4 zákona). Pravidla obsažená v ustanovení § 89 zákona se tak na postup zadavatele v šetřeném případě neaplikují, protože výslovný odkaz na předmětné ustanovení není v § 53 zákona uveden a zadavatel si jejich použití v zadávacích podmínkách nevyhradil. Uvedený závěr však nelze chápat tak, že je zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení oprávněn bez dalšího požadovat dodávku konkrétních výrobků. Požadavek zadavatele na konkrétní výrobek je třeba považovat za „překážku hospodářské soutěže“ ve smyslu § 36 odst. 1 zákona, protože takovýto požadavek vylučuje ze soutěže o veřejnou zakázku dodavatele všech jiných (třeba i z technického a užitného hlediska srovnatelných) výrobků. V tomto kontextu pokládá Úřad shora uvedená východiska vycházející z výkladu § 89 zákona za všeobecně platná.

266.     Navrhovatel za stěžejní předmět svého návrhu považuje skutečnost, že jediným výrobcem, který je schopen naplnit požadavky zadavatele, je výrobce Winterhalter. Proto se Úřad nejprve zaměřil na to, zda nedošlo k nepřímému odkazu na výrobek výrobce Winterhalter.

267.     Za účelem zjištění relevantních skutkových okolností Úřad provedl průzkum trhu, v rámci kterého oslovil celkem 10 společností, které jsou výrobci nebo dodavateli pásových mycích strojů, s žádostí o poskytnutí stanoviska k otázce, zda by byli schopni vyrobit či dodat stroj splňující požadavky zadavatele v plném rozsahu. Úřad tyto společnosti v uvedené žádosti dále požádal o konkretizaci, které technické podmínky zadavatele považují za problematické, resp. které požadované parametry nesplňují. Současně Úřad uvedené společnosti požádal o stanovisko, zda by byly schopny přizpůsobit parametry stroje/poptat přizpůsobení parametrů stroje tak, aby splňoval všechny požadavky uvedené v technické specifikaci, a zda by byly schopny vyrobit/poptat mycí stroj, který není uveden v rámci veřejně dostupných materiálů. Úřad se také s přihlédnutím k pozici oslovených společností jako odborníků pohybujících se na relevantním trhu otázal, zda považují stanovení požadavku na minimální rychlost posuvu pásu jakožto způsobu zajištění určitého výkonu stroje ve vztahu k rychlosti mytí nádobí v transportních koších umístěných na pásu stroje za smysluplné.

268.     Dále Úřad oslovil 4 výrobce mycích strojů, které zadavatel označil v rámci rozhodnutí o námitkách za výrobce schopné předmět veřejné zakázky dodat.

269.     V reakci na uvedené žádosti Úřad obdržel podání celkem 8 společností (blíže viz body 108. - 111., 114. - 115., 119. a 152. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z nichž vyplynulo, že mycí stroj splňující požadované parametry v plném rozsahu je schopna dodat společnost GAVONA GASTRO, přičemž tato společnost dle svého vyjádření dlouhodobě spolupracuje výhradně s výrobcem Winterhalter^[3], a dále společnost MEIKO vyrábějící vlastní stroje.

270.     V případě společnosti MEIKO bylo však nutné přihlédnout také ke sdělení společnosti Hraspo, která dle svého vyjádření zastupuje výrobce Meiko a která v rámci svého vyjádření zcela odlišně uvedla, že by stroj o požadovaných parametrech nebyla schopna dodat mj. z důvodu skladby mycího stroje a celkového rozměru.

271.     Vzhledem k tomu, že společnost MEIKO je na rozdíl od společnosti Hraspo přímo výrobcem mycích strojů, mohlo by teoreticky být její vyjádření považováno za směrodatnější, nicméně, jak uvedl předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí, „odpověď společnosti MEIKO (…), že je schopna splnit všechny zadavatelem požadované parametry, je třeba brát s rezervou, neboť tato odpověď je natolik stručná a obecná, že z ní nelze bez veškerých pochybností učinit závěr o splnění požadavku na max. šířku mycího stroje. (…).“. Předseda Úřadu dále dospěl k závěru, že i v případě, že by společnost MEIKO byla schopna všechny požadavky zadavatele naplnit, není vůbec jisté, že by byla schopna takto na míru vyrobený mycí stroj dodat v zadavatelem stanovené dodací lhůtě. Z provedeného průzkumu trhu totiž vyplynulo, že kromě šířky stroje zde existuje řada dalších problematických parametrů, jejichž přizpůsobení by představovalo složitější úpravu než např. pouhou úpravu rychlosti pohybu pásu stroje.

272.     K tomu Úřad dodává, že je dále zřejmé, že kromě společnosti Winterhalter ani ostatní společnosti odkazované zadavatelem jako společnosti schopné zadávací podmínky splnit (Hobart, Jackson WWS a Velox Barchitta) ve skutečnosti podmínky nenaplní, resp. je otázka, zda vůbec působí na evropském trhu. V případě společnosti Hobart je nenaplnění podmínek postaveno zcela najisto, neboť společnost Hobart poskytla Úřadu své vyjádření. Společnost Jackson WWS se nepodařilo kontaktovat, nicméně z webových stránek společnosti vyplývá, že tato společnost operuje výhradně na území Spojených států amerických. Společnost Velox Barchitta poskytla Úřadu kontakt na společnost MB Gastrotechnika, která ji zastupuje na českém trhu, přičemž z telefonního hovoru s touto společností je zřejmé, že stroje Velox Barchitta budou pravděpodobně vhodné spíše pro odlišné provozy, než je provoz zadavatele.

273.     Ačkoli tedy není možné zcela s jistotou uzavřít, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky jsou nepřímým odkazem na výrobek společnosti Winterhalter, z průzkumu trhu (kde nelze přehlédnout zejména vyjádření společnosti Hraspo) nepochybně vyplývá, že požadavky zadavatele k tomuto výrobku pravděpodobně směřují, v každém případě pak nezpochybnitelně znamenají značné omezení hospodářské soutěže na relevantním trhu.

274.     Navrhovatel v návrhu rozporuje čtyři technické požadavky či jejich kombinace, a to maximální šířku mycího stroje, rychlost posuvu pásu při současném požadavku na min. výkon mycího stroje, dále požadavek na možnost umytí dvou talířů o průměru minimálně 280 mm vedle sebe v kombinaci s požadavky na minimální průchozí profil stroje 600×440 mm a šířku pásu minimálně 590 mm, a nakonec také stanovený minimální počet a minimální rozměry modulů a zón mycího stroje.

275.     Co se týče namítané rychlosti posuvu pásu při současně stanoveném výkonu stroje, v rámci prováděného průzkumu trhu se Úřad obrátil na výrobce/dodavatele s otázkou, zda tento požadavek považují za smysluplný. Z odpovědí vyplynulo, že tento požadavek je obecně považován za smysluplný a nečiní na trhu obtíže. V případě kumulace 3 požadavků týkajících se šířky transportního pásu a průchozího profilu stroje, tedy požadavku na možnost umytí dvou talířů o průměru minimálně 280 mm vedle sebe v kombinaci s požadavky na minimální průchozí profil stroje 600×440 mm a šířku pásu minimálně 590 mm, které navrhovatel již považuje za nadbytečné, z průzkumu trhu taktéž nevyplynulo, že by tyto požadavky činily na trhu obtíže. Jedině společnost Electrolux nenaplňuje parametr výšky průchozího profilu stroje, když nabízí výšku 420 mm (požadovaná je 440 mm), nicméně tento parametr nebyl navrhovatelem v rámci návrhu namítán (k oběma požadavkům blíže viz body 108. - 111., 114. - 115. a 119. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

276.     V případě maximální šířky mycího stroje a požadované skladby jednotlivých zón a modulů stroje je však situace jiná, neboť tyto požadavky nejsou dle získaných informací z průzkumu trhu schopni splnit výrobci Electrolux (šířka 880 mm, jiné rozložení zón a modulů), Hobart (šířka 860 mm, problematické minimální délky modulů, také v kombinaci s celkovou maximální délkou stroje) a Comenda.

277.     Úřad na tomto místě v obecné rovině uvádí, že veškeré požadavky zadavatele na předmět plnění (technické podmínky) musí vždy vycházet z jeho objektivně zdůvodnitelných potřeb, aby bylo dosaženo účelu předvídaného zákonem, tj. uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku za dodržení základních zásad veřejného zadávání, jež jsou stanoveny v § 6 zákona. Obdobně se vyjádřil i předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019, v rámci něhož mj. uvedl, že „[n]astavením zadávacích podmínek stanovuje zadavatel základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit určitou svou oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny.“. K tomu lze doplnit, že je to samozřejmě zadavatel, kdo stanovuje požadavky na poptávaný předmět plnění a obecně zadávací podmínky, jež mají reflektovat jeho potřeby; to je ostatně i důvodem, proč veřejnou zakázku zadává. Nicméně stále platí, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby způsobovaly bezdůvodnou (nepřiměřenou) překážku soutěže mezi dodavateli (k tomu viz § 36 odst. 1 zákona).

278.     K problematice stanovení zadávacích podmínek předseda Úřadu ve shora citovaném rozhodnutí uvádí, že zadávací podmínky musí být stanoveny tak, aby zaručovaly spravedlivou soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku a zároveň aby plnění podle zadávacích podmínek naplnilo potřeby a legitimní očekávání zadavatele. Zadavatel tedy může ve smyslu § 36 odst. 1 zákona nastavením zadávacích podmínek omezit hospodářskou soutěž, toto omezení ale musí být odůvodněné jeho oprávněnými potřebami.  Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem. Dle názoru Úřadu přitom důkazní břemeno ohledně objektivní povahy důvodů pro vznik nerovnováhy mezi dodavateli leží plně na zadavateli (k tomu srov. shodný závěr vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp.zn. 29 Af 53/2019).

279.     Důvodnost určité zadavatelem stanovené zadávací podmínky, ve zde posuzovaném případě tedy technických podmínek stanovených v rámci technické specifikace a jejich kombinací (k tomu viz dále), je dále nutno posuzovat prizmatem zásady přiměřenosti, tzn. že nikoliv pouze samotná zadávací podmínka musí být stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, nýbrž i důvod, proč zadavatel ke stanovení dané zadávací podmínky přistoupil, musí být ve vztahu k této podmínce přiměřený. Podle shora citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu pak „[v] praxi (…) nelze po zadavateli požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní podmínku stanovenou pro požadované plnění odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro její použití svědčí jednoduché avšak logické vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval.“

280.     Za účelem posouzení, zda se tedy stanovením předmětných zadávacích podmínek zadavatel nedopustil porušení zákona, se Úřad zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítané technické podmínky nebyly stanoveny bezdůvodně, jinými slovy řečeno, zda stanovením těchto zadávacích podmínek zadavatel bezdůvodně neomezil hospodářskou soutěž zvýhodněním, resp. znevýhodněním některých potencionálních dodavatelů.

K požadavku na maximální šířku mycího stroje

281.     V případě prvního z namítaných požadavků, spočívajícího v požadavku na maximální šířku mycího stroje v hodnotě 820 mm, zadavatel argumentuje velikostí pracoviště, kdy uvádí, že místnost, ve které má být stroj umístěn, je úzká, a dále intenzitou zatížení tohoto pracoviště. Zadavatel potřebuje zajistit potřebný prostor pro práci personálu a manipulaci s materiálem (parkování a průjezdy transportních vozíků). Dále zadavatel upozorňuje na přítomnost další mycí linky, která také vyžaduje prostor pro obsluhu. Mycí stroj musí být dle tvrzení zadavatele umístěn s minimálním odstupem od obvodové zdi, ve které jsou okna. Zadavatel připouští, že v současnosti je na stejném místě užíván stroj o šířce cca 990 mm, avšak údajně právě zkušenosti se současným provozem jej ke stanovení uvedené maximální šířky vedly. Zadavatel také dodává, že dispozice objektu neumožňuje ani při vynaložení značných nákladů zvětšení pracoviště.

282.     Aby Úřad mohl posoudit, zda je omezení maximální šířky stroje odůvodněné, přistoupil k výzvě zadavateli (k tomu viz bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí) s požadavkem na vysvětlení a doložení, z jakého důvodu požaduje celkovou šířku mycího stroje v max. hodnotě 820 mm, a tedy není možné akceptovat šířku stroje např. v hodnotě 860 mm (kterou nabízí např. výrobce Hobart). Zadavatel na tuto výzvu Úřadu reagoval sdělením zadavatele, ve kterém upozornil na skutečnost, že výměra pracoviště, na kterém se mycí stroj nachází, činí pouze 24 m², přičemž odborná literatura dle zadavatele předpokládá výměru 35-40 m². Dále zadavatel předložil plánek místnosti s vyznačenými rozměry a výpočet^[4], kterým zadavatel ke stanovení požadované šířky stroje dospěl (k tomu blíže viz body 127. - 128. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

283.     Z uvedeného plánku a výpočtu plyne, že zadavatel má při šířce stroje v hodnotě 820 mm k dispozici prostor pro průchod kolem stroje v hodnotě 1450 mm. Zadavatel by dle svého sdělení ideálně potřeboval, aby tento prostor umožňoval umístění vozíku o velikosti 700 mm a průchod osoby kolem něj v hodnotě 800 mm (nebo průchod osoby s dalším vozíkem o velikosti 700 mm) s tím, že na každé straně vozíku s nákladem bude rezerva v hodnotě 50 mm, avšak to uvedený prostor neposkytuje. Zadavatel také upozorňuje na omezený prostor ve vstupní části mycího stroje, kde dochází k pohybu personálu u obou mycích pracovišť a manipulační techniky. Zadavatel uvádí, že šířka stroje v hodnotě 860 mm by snížila již tak suboptimální čistý průchod.

284.     Na tomto místě Úřad předně uvádí, že předložený plánek místnosti, ve které má být mycí stroj umístěn, dokládá, že zadavatel opravdu disponuje velmi omezeným prostorem, a je tedy zcela přirozené a pochopitelné, že se zadavatel vzhledem k objektivně malé velikosti místnosti snaží získat co nejvíce místa pro zajištění provozu.

285.     Právě uvedené přitom v rámci druhostupňového rozhodnutí potvrdil i předseda Úřadu, který také v souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2016, sp. zn. 31 Af 3/2015, ve kterém se uvádí, že „každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“.

286.     K tomu Úřad doplňuje, že zadavatel v minulosti používal na tomtéž pracovišti mycí stroj o šířce 900 mm a v současnosti zde užívá stroj o šířce 990 mm. V současné době má tedy zadavatel k dispozici prostor pro průchod kolem stroje v hodnotě 1280 mm, a je tedy evidentní, že zde nemůže docházet k míjení vozíků o šířce 700 mm a k průchodu osob tak, jak jej požaduje zadavatel. Úřad tedy dává zadavateli za pravdu v tom, že provoz na takovém pracovišti může být nekomfortní a limitující, a je tedy pochopitelné, že se zadavatel snaží tento stav změnit a podmínky provozu zlepšit.

287.     Jak však uvedl předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, pouze potřeba většího prostoru nemůže bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž a je třeba zohlednit i další okolnosti.

288.     Předseda Úřadu konkrétně upozorňuje na skutečnost, že z průzkumu trhu vyplynulo, že např. společnost Hobart je schopna dodat mycí stroj o šířce 860 mm, tedy stroj, který zadavatelem požadovanou maximální celkovou šířku přesahuje ve své většinové šířce (v místě ovládací skříně činí šířka stroje 980 mm) pouze o 40 mm.

289.     V této souvislosti předseda Úřadu argumentuje § 48 nařízení vlády, ve kterém je stanoveno, že „[p]ro jednoho zaměstnance musí být v prostoru určeném pro trvalou práci volná podlahová plocha nejméně 2 m², mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být stabilním zařízením v žádném místě zúžena pod 1 m.“. Jelikož při šířce stroje 820 mm má zadavatel k dispozici prostor pro průchod kolem stroje v hodnotě 1450 mm, i při šířce stroje 860 mm by nařízení vlády bylo dodrženo. Není sice možno opominout, že mezi mycím strojem a zdí je pravidelně umisťován vozík o šířce 700 mm, vozík však není stabilním provozním zařízením. Předseda Úřadu dále argumentuje navrhovatelem citovanou normou ČSN 26 9010, konkrétně čl. 3.1.6, který stanovuje, že „nejmenší šířka průchozí uličky pro občasný pohyb pracovníků s břemeny v obou směrech je 1150 mm“. Je zřejmé, že požadavky na prostor dané nařízením vlády a cit. normou ČSN jsou tak splněny i při osazení myčkou Hobart o šířce 860 mm. Předseda Úřadu dodává, že „[z]ávěry v otázce, jaká je skutečně potřebná šířka průchodu, plynoucí z nařízení vlády i z uvedené normy, se zadavateli zatím žádným důkazem nepodařilo vyvrátit.“.

290.     Předseda Úřadu dále uvádí, že „[p]ožadovaný vyšší ‚komfort‘ pohybu osob v prostoru tím, že ušetří v prostoru pouhých 40 mm, nemůže vyvážit skutečnost, že je tímto způsobem zcela zásadním způsobem omezena soutěž mezi dodavateli. Je třeba říci, že v porovnání se současným stavem, kdy zadavatel momentálně disponuje mycím strojem o rozměrech cca 960 mm, by svou potřebu o ušetření místa na pracovišti naplnil i vícerými stroji o rozměrech užších, než je 960 mm nebo 900 mm.“. V rámci řízení o rozkladu pak navrhovatel označil dva výrobky, které by za předpokladu jistých ústupků při vymezení požadavků zadavatele mohly rozšířit hospodářskou soutěž. Jedná se o výrobek Meiko M-iQ, který má dle navrhovatele šířku 815 mm ve většině svého půdorysu, přičemž pouze v místě, kde je umístěn ovládací panel, je rozšířen na 920-950 mm, a dále výrobek Hobart Premax FTPi v sestavení FTPi 1-L-AR-DS5, který má dle navrhovatele šířku ve většině svého půdorysu 865 mm, pouze v místě, kde je umístěný ovládací panel, je rozšířený na 980 mm. Jak uvádí předseda Úřadu, „[p]okud by tedy zadavatel vymezil své požadavky na šířku mycího stroje např. tak, že pouze v nejkritičtějším místě provozu (např. tam, kde stojí vozík o šíři 700 mm) má mít určitou maximální šířku, a zároveň připustil, že na ostatních částech mycího stroje se mohou vyskytovat i různé výstupky, odkládací pulty, ovládací panely, madla, úchyty, ovládací prvky vypínačů, apod., je možné, že by takový požadavek soutěž neomezoval v takové míře jako nyní, a současně by byly potřeby zadavatele vzhledem k parametrům umývárny naplněny. Přiměřenost zadávacích podmínek je totiž třeba zvážit nejen ve vztahu k potřebám zadavatele, ale i k možnostem potenciálních dodavatelů.“.

291.     Předseda Úřadu tak uzavřel, že „[v] daném případě [] zadavatel nedokázal přesvědčivě prokázat, že již v rámci požadavku na konkrétní šířku výrobku nelze připustit i výrobky o něco málo širší případně obdobné šířky po většinu délky stroje, aniž by mu to způsobovalo zásadní provozní problémy. A to v situaci, kdy by takový ústupek znamenal výrazné rozšíření soutěže. Jakkoliv lze mít pochopení pro snahu zadavatele zajistit personálu kuchyně co největší pracovní komfort, jeho odůvodnění takto konkrétních požadavků v kontrastu s nabídkou daných výrobků na trhu není dostatečné.“.

292.     Zadavatel v rámci své argumentace uvádí, že stanovil nejnižší parametry, které důvodně považuje za základně potřebné pro umístění stroje na pracovišti, pro jeho efektivní provoz a dosažení potřebných výsledků. K tomu Úřad uvádí, že ze současného stavu lze předpokládat, že provoz v rámci prostoru, který neumožňuje míjení vozíků vedle sebe či průchod osob, je sice nekomfortní, avšak je možný. Uvedené potvrdil i sám zadavatel v rámci vyjádření ze dne 6. 3. 2024 k podkladům rozhodnutí, když uvedl, že netvrdí, že by personál v současné době při užívání stroje o šířce 990 mm nebyl schopný v nedostatečném prostoru podat nezbytný pracovní výkon. Zadavatel dále v cit. vyjádření k tématu „křížení čisté a špinavé zóny“ uvedl, že provoz podléhá průběžnému dohledu hygienické služby, která provoz ve stávající dispozici schválila, a v umývárně se neodehrává nic, co by bylo v rozporu s hygienickými předpisy. Z právě uvedeného je tedy evidentní, že stanovené parametry nejsou základně potřebné pro zajištění provozu na pracovišti.

293.     Zadavatel dále uvádí, že je-li možné zlepšit podmínky pro pohyb personálu, ergonomii a bezpečnost práce, je zcela nezbytné tuto možnost využít. Dle zadavatele není vhodné upřednostnit co největší počet možných dodavatelů a současně tím konzervovat či zhoršit současný nevyhovující stav.

294.     K tomu Úřad uvádí, že potřeba zadavatele umožnit míjení vozíků na pracovišti a zlepšit podmínky na pracovišti pro personál je samozřejmě legitimní a je zcela na místě usilovat o zlepšení nevyhovujícího stavu, nicméně jak Úřad uvedl výše, tohoto zlepšení lze v předmětném případě dosáhnout i při výrazně menším omezení hospodářské soutěže. Úřad uvádí, že rozvolněním požadavků tak, jak navrhuje předseda Úřadu, nedojde ke konzervaci či dokonce zhoršení současného stavu.

K požadavku na minimální rozměry a minimální počet modulů a zón mycího stroje

295.     Z průzkumu trhu je patrné, že požadavky zadavatele spočívající ve stanovení minimálních rozměrů a počtu modulů a zón mycího stroje nesplňují výrobci Electrolux, Hobart a Comenda. Společnost Electrolux uvedla, že by byla schopna upravit parametr délky nakládací a vykládací zóny, u ostatních zón však nikoliv. Co se týče výrobce Hobart (a potažmo i výrobce Comenda), problematický je zejména modul oplachu, který nedosahuje požadované minimální délky 700 mm (ale má pouze 650 mm), a dále stanovené minimální délky v kombinaci s omezením maximální délky stroje. Samotný výrobce Hobart v rámci svého sdělení také uvedl, že tyto parametry jsou standardem společnosti a nelze je přizpůsobit.

296.     V případě výrobce MEIKO opět nelze přehlédnout rozpor mezi odpovědí společnosti Hraspo, která výrobce MEIKO zastupuje, a samotného výrobce. Společnost Hraspo uvedla, že není schopna dodat požadovaný stroj, a to také z důvodu stanovených rozměrů jednotlivých částí stroje, přičemž dále obecně k problematice modulů a zón sdělila, že existují stroje, jejichž parametry nelze najít ve veřejně dostupných materiálech, avšak dle jejího názoru má každý výrobce předdefinované moduly, které nemění. Společnost MEIKO pouze uvedla, že je schopna splnit všechny požadované parametry, k modulům a zónám však nic bližšího neuvádí.

297.     I tento parametr je tedy evidentně z hlediska vlivu na relevantní trh problematický.

298.     Zadavatel stanovení minimálních rozměrů modulů a zón obhajuje tím, že jedině při stanovených rozměrech bude dosaženo požadovaného technologického účinku. Zadavatel usiluje o dosažení potřebného výkonu (tj. počet umytého nádobí za určitý čas), potřebné kvality mytí (tj. čistoty a vlhkosti nádobí) za potřebných hygienických podmínek a o co nejekonomičtější provoz. Zadavatel uvádí, že pouhé splnění normované kapacity při splnění časových požadavků podle normy DIN neznamená, že jsou naplněny všechny požadavky zadavatele. Co se týče mycích zón, zadavatel je přesvědčen, že jeho požadavek na dvě mycí zóny je odůvodněný, neboť přináší řadu benefitů (např. možnost škálování teploty, nižší spotřeba mycích prostředků, zvýšení provozní spolehlivosti, možnost aplikace speciálních mycích prostředků, ochrana oplachové zóny). Omezení maximální délky stroje pak zadavatel odůvodňuje prostorovými možnostmi pracoviště.

299.     Stejně jako v případě požadavku na maximální celkovou šířku stroje Úřad vyzval zadavatele (k tomu viz bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí) k vysvětlení, z jakého důvodu požaduje v rámci technické specifikace konkrétní rozložení jednotlivých zón a modulů mycího stroje a minimální délku těchto zón a modulů. Zadavatel na tuto výzvu Úřadu reagoval sdělením zadavatele, ve kterém se postupně vyjádřil k jednotlivým zónám a modulům mycího stroje.

300.     Co se týče zakládací zóny, požadovanou min. délku v hodnotě 800 mm zadavatel odůvodňuje potřebou umístit celý transportní koš o standardní velikosti 500 × 500 mm, dále ochranou personálu před imisemi unikajícími z mycího stroje a požadavky na ergonomii práce. V případě předmycího modulu o požadované min. délce 700 mm pak jde o potřebné místo pro zajištění očekávaných výsledků, neboť mj. hrana proudu vody z trysek musí směřovat hlouběji do modulu, jinak by byl proud vody méně účinný z důvodu soustředění do úzkého prostoru či by mohlo docházet ke znečištění zakládací zóny. Minimální délku mycích zón v hodnotě 600 mm pro každou z nich pak zadavatel požaduje pro zajištění dostatečného času pro účinek mycího roztoku na nádobí. Pro modul oplachu zadavatel požaduje minimální délku 700 mm, neboť tato hodnota představuje dostatek místa pro požadovaný trojstupňový oplach. Zadavatel upozorňuje na to, že prostorové podmínky pro trojstupňový oplach nelze srovnávat s podmínkami pro oplach dvojstupňový, a dodává, že pokud některý výrobce umisťuje trojstupňový oplach do modulu menšího než 700 mm, jedná se o řešení, které objektivně ztrácí účinnost. V případě modulu vyfukovacího a modulu sušení zadavatel odůvodňuje minimální požadovanou délku (pro oba moduly dohromady) v hodnotě 1400 mm skutečností, že pro dosažení požadovaného účinku je zapotřebí, aby proudící vzduch působil na umývané předměty po určitou dobu. Pokud se tedy transportní pás pohybuje za účelem dosažení požadovaného výkonu určitou nezbytnou rychlostí, je nutné stanovit minimální délku těchto modulů. A nakonec co se týče vykládací zóny, požadovanou min. délku v hodnotě 800 mm zadavatel odůvodňuje ochranou personálu před imisemi unikajícími z mycího stroje, potřebou distanční zóny mezi personálem a jeho oděvem a pohybujícími se trny pásu, časem potřebným pro odebrání nádobí, časem pro další schnutí nádobí, prostorem pro pohyb a také možností vyjmout transportní koš o standardní velikosti 500 × 500 mm kolmo z pásu, aniž by došlo k aktivaci koncového spínače pásu.

301.     Zadavatel v cit. sdělení dále uvedl, že při provozu stávajícího stroje se potýká ve vztahu k funkcím modulu předmycího, mycího, oplachového i modulu vyfukovacího a modulu sušení s významnými obtížemi.

302.     Pro bližší odůvodnění jednotlivých zón zadavatelem Úřad odkazuje na body 135. - 145. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

303.     Úřad k problematice stanovení minimálních rozměrů a minimálního počtu modulů a zón mycího stroje uvádí, že výše uvedené odůvodnění zadavatele ve vztahu k požadovaným délkám některých modulů, zejména modulu předmycímu a modulu oplachu, by bylo možné zpochybnit, neboť rozdíl v hodnotě 50 mm u modulu oplachu je dle názoru Úřadu přinejmenším diskutabilní. V případě modulu oplachu i předseda Úřadu uzavřel, že zadavatel nebyl schopen objektivně zdůvodnit, z jakého důvodu právě pouze požadovaná minimální délka povede ke kvalitnímu výsledku.

304.     Předseda Úřadu dospěl k závěru, že nelze z ničeho dovodit, že by pouze zadavatelem požadované délky modulů zaručovaly kvalitně umyté nádobí. Předseda dodává, že zadavatel nemusí mít povědomí o technologických řešeních různých výrobců. Z tvrzení zadavatele o požadavku na minimální rozměry mycích modulů nelze dle předsedy Úřadu „shledat neoddiskutovatelnou příčinnou souvislost s kvalitou mytí. Jinými slovy, nelze přisvědčit závěru, že pouze zadavatelem specifikovaný mycí stroj je schopen umýt nádobí kvalitně. (…) Lze uzavřít, že zadavatel ani u tohoto požadavku neunesl důkazní břemeno o důvodnosti a nezbytnosti takto striktně zadavatelem stanovených zadávacích podmínek skladby mycího stroje.“.

K dalším tvrzením zadavatele

305.     Pro úplnost Úřad k tvrzení zadavatele, že existuje množina výrobců schopných dodat mycí stroj s požadovanými parametry, uvádí, že z provedeného průzkumu trhu uvedené nevyplynulo. Pokud zadavatel tvrdí, že výrobci nabízí také stroje mimo veřejně dostupné materiály či vyrábí stroje na individuální zakázku, Úřad uvádí, že z průzkumu trhu vyplývá, že výroba mycích strojů na zakázku je možná, ale pouze v rámci výrobního programu výrobce. Úřad k tomuto uvádí, že takto se vyjádřili výrobce Hobart, dodavatelé Hraspo a GAMA HOLDING (viz body 109., 114. a 119. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Sdělení společnosti MEIKO pak je, jak uvedl předseda Úřadu, příliš stručné a obecné na to, aby z něho bylo možno učinit jednoznačný závěr o schopnosti cit. společnosti požadavky zadavatele splnit.

306.     Úřad se na tomto místě vyjadřuje také k tvrzení zadavatele, že by v předmětném případě měl Úřad rozhodnout analogicky s případem na dostavbu metra D v Praze, tedy uzavřít, že nebylo prokázáno, že se jedná o reálnou překážku hospodářské soutěže, a to ani u navrhovatele, neboť mycí stroje s požadovanými technickými parametry jsou na trhu dostupné. Vzhledem k tomu, že z Úřadem provedeného šetření na trhu vyplynulo, že požadavky zadavatele pravděpodobně směřují k výrobku jednoho konkrétního výrobce, a znamenají tak naopak značné omezení hospodářské soutěže na relevantním trhu, není možné uvedenému tvrzení zadavatele přisvědčit.

307.     Pokud zadavatel dodává, že navrhovatel (stejně jako i další společnosti) měl možnost do zadávacího řízení nabídnout stroj splňující požadavky zadavatele, a to nejméně stroj výrobce Winterhalter, se kterým navrhovatel udržuje obchodní spolupráci, Úřad uvádí, že tato skutečnost nic nemění na tom, že došlo ke značnému omezení hospodářské soutěže.

308.     Zadavatel argumentuje také tím, že je třeba pracovat s výkonovými rezervami zkušenostního charakteru, neboť hodnoty uváděné výrobci jsou často značně odlišné. Obecně k výrobcům také zadavatel uvádí, že je možné se u výrobců setkat s poddimenzovanými zónami bez odpovídajících technologických výsledků a provozní ekonomiky. K tomu Úřad uvádí, že tato svá tvrzení zadavatel ničím nedokládá. Jedná se tedy o pouhé spekulace zadavatele. Pokud by však nějaký dodavatel dodal přístroj, který by při svém výkonu neodpovídal jeho nabídce, pak je možnost k řešení této situace využít jiných prostředků, než a priori omezení hospodářské soutěže.

309.     Úřad pro úplnost ještě podotýká, že dne 6. 3. 2024 obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (blíže viz body 206. - 231. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Přílohou cit. vyjádření zadavatel učinil mj. odborné vyjádření projektanta ze dne 4. 3. 2024.

310.     K tomu Úřad uvádí, že podle § 251 odst. 5 zákona mohou v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Výjimku ze zásady koncentrace správního řízení tak představuje pouze situace, kdy jde o dodatečně tvrzené skutečnosti, kterými je zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Úřad má za to, že v daném případě ale uvedená situace nenastala. Nově vznesené skutečnosti ze strany zadavatele nejsou způsobilé zpochybnit pravdivost a věrohodnost shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí a ani k tomu nesměřují. Smyslem zadavatelem nově tvrzených okolností je pouze podpořit obecnou argumentaci zadavatele. V souladu s ustanovením § 251 odst. 5 zákona tedy Úřad k uvedeným tvrzením/skutečnostem zadavatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 6. 3. 2024 nepřihlédl, neboť tyto nezpochybňují věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.

311.     Úřad se však přesto na tomto místě pro úplnost k předloženému odbornému vyjádření projektanta a vyjádření zadavatele ve stručnosti vyjádří.

312.     Zadavatel uvádí, že prostor pro umístění mycího stroje určil projektant, který je zodpovědný za aplikaci zákonných a podzákonných předpisů, a zadavatel tak pouze postupuje podle projektového řešení a není kvalifikován se od něj odchýlit.

313.     Úřad samozřejmě nepochybuje o tom, že projektant navrhl takové řešení, které je pro zadavatele nejlepší možné. Jak projektant v závěru cit. odborného vyjádření uvádí, provozní situaci vyplývající z projektového řešení považuje za daných podstatných limitů za objektivně nejlepší možnou a tato situace je na straně bezpečné co se týče ergonomie a bezpečnosti při práci. Úřad však uvádí, že je nutné reflektovat i ostatní právní předpisy, přičemž z pohledu zákona, nad jehož dodržováním vykonává Úřad dozor, je třeba usilovat o co nejširší hospodářskou soutěž a není možné připustit situaci, kdy dochází k jejímu bezdůvodnému omezení.

314.     Co se týče norem, kterými zadavatel argumentuje, je třeba přihlédnout k tomu, že ačkoli Úřad nepopírá, že současný provoz může být pro zadavatele nekomfortní, je možný, a není na místě pochybovat o tom, že by v současném provozu zadavatele docházelo k jakémukoli porušování norem. Zadavatel sám uvádí, že jeho provoz podléhá hygienickému dozoru a nepochybně i dalším kontrolám, plynoucím už např. ze skutečnosti, že se provozu účastní nezletilé osoby. Pokud jde o případné další normy či pravidla ergonomie práce vyplývající z odborné literatury, je vhodné o jejich zavedení usilovat, ale jak Úřad uvedl výše, nikoli „za každou cenu“; vždy je třeba reflektovat mj. i další právní předpisy.

315.     Úřad v této souvislosti upozorňuje na to, že nedospěl k závěru, že by se zadavatel měl smířit se současným nevyhovujícím stavem, ale měl by pouze rozvolnit některé své požadavky tak, aby umožnil širší okruh potenciálních dodavatelů. Úřad je přesvědčen, že např. přítomnost výstupků, madel apod. či přítomnost ovládací skříně na místě, kde nedochází k míjení vozíků, nepředstavuje až takové snížení komfortu či takové riziko, že by převážilo zájem na ochraně hospodářské soutěže.

K údajně nedostatečnému vypořádání námitek

316.     Dle navrhovatele se zadavatel dále nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele a použil pouze obecné fráze, které nevysvětlují jeho postup, čímž nedodržel zásadu transparentnosti dle § 6 zákona. Navrhovatel za vágní či nicneříkající sdělení označil například tvrzení zadavatele o snížení užitné hodnoty stroje při jiné než požadované šířce pásu či argumentaci zadavatele zvýšenou provozní spolehlivostí nebo ekonomičností ve vztahu k požadavku na 2 mycí zóny.

317.     Úřad nicméně na tomto místě uvádí, že ověřil, že výše uvedená i další sdělení zadavatele, která navrhovatel považuje za příliš obecná, nejsou jedinými sděleními, kterými zadavatel na jednotlivé námitky navrhovatele reagoval, a zadavatel tak nerezignoval na svou zákonnou povinnost vyjádřit se k předmětným námitkám navrhovatele. Z obsahu rozhodnutí o námitkách vyplývá, že se zadavatel se všemi předmětnými námitkami navrhovatele srozumitelně vypořádal, přičemž z celkového obsahu rozhodnutí o námitkách je jednoznačně seznatelný názor zadavatele na tyto námitky, na základě něhož se následně mohl navrhovatel kvalifikovaně rozhodnout, jaký bude jeho další postup v zadávacím řízení.

318.     Úřad proto k předmětné námitce navrhovatele shrnuje, že rozhodnutí o námitkách splňuje zákonné náležitosti a náležitosti, které vyplývají z rozhodovací praxe Úřadu a předsedy Úřadu (k tomu Úřad odkazuje např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j.ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020 vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ nebo č. j. ÚOHS-R0197,0199/2019/VZ-00212/2020/321/TMi ze dne 3. 1. 2020).

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

319.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

320.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad proto uložil v souladu s ust. § 263 odst. 3 zákona nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

321.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

322.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

323.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

324.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

325.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

326.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000422.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, Komenského 86/14, 397 01 Písek

2.             Multi CZ s.r.o., Anenská 1715, 530 02 Pardubice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Zadavatel si v souladu s § 53 odst. 5 zákona v čl. 24 výzvy k podání nabídek vyhradil „právo uveřejnit ‚Oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení‘ a ‚Oznámení o výběru dodavatele‘ na profilu zadavatele na internetové adrese: https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilJihoceskyKraj. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.“. – pozn. Úřadu

[2] PODEŠVA, Vilém, SOMMER, Lukáš, VOTRUBEC, Jiří, FLAŠKÁR, Martin, HARNACH, Jiří, MĚKOTA Jan, JANOUŠEK, Martin. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Wolters Kluwer, Praha, 2016.

[3] Úřad zde pro úplnost uvádí, že navrhovatelem zmiňovaná skutečnost, že se dveře strojů společnosti Winterhalter otvírají do prostoru, a tedy v případě otevření dveří je stroj širší, není relevantní, neboť je Úřad přesvědčen, že běžný provoz je touto skutečností ovlivněn pouze marginálně.

[4] Úřad se pro úplnost vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, že důkaz označený P 1.3 není obsahem správního spisu. Úřad je přesvědčen, že právě výpočet požadované šířky stroje je tímto důkazem, a tedy tento ve spise neabsentuje.