číslo jednací: 10213/2024/500
spisová značka: S0004/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | REALIZACE STAVBY PRO ENERGETICKOU INFRASTRUKTURU - STAVBA 1 - HANGÁR G – KOLEKTOR, LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ A TRAFOSTANICE TS20 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 5. 2024 |
| Související rozhodnutí | 10213/2024/500 20008/2024/162 |
| Dokumenty |  2024_S0004.pdf 412 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0004/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-10213/2024/500 |
|
Brno 6. 3. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 1. 2024 na návrh ze dne 1. 1. 2024, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Letiště Praha, a. s., IČO 28244532, se sídlem K letišti 1019/6, Ruzyně, 161 00 Praha
- navrhovatel – SMP Vodohospodářské stavby a.s., IČO 11637471, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „REALIZACE STAVBY PRO ENERGETICKOU INFRASTRUKTURU - STAVBA 1 - HANGÁR G – KOLEKTOR, LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ A TRAFOSTANICE TS20“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-050625 ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 215-677552 ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – SMP Vodohospodářské stavby a.s., IČO 11637471, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha – ze dne 1. 1. 2024 se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Letiště Praha, a. s., IČO 28244532, se sídlem K letišti 1019/6, Ruzyně, 161 00 Praha (dále jen „zadavatel“) zahájil jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 3. 11. 2023 zadávání veřejné zakázky „REALIZACE STAVBY PRO ENERGETICKOU INFRASTRUKTURU - STAVBA 1 - HANGÁR G – KOLEKTOR, LETIŠTĚ PRAHA RUZYNĚ A TRAFOSTANICE TS20“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-050625 ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 215-677552 ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle bodu II.1.4) Oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky stavba kolektoru, tj. uzavřené podzemní chodby technického charakteru a rozsáhlé úpravy vedení inženýrských sítí, z důvodů vyvolaných samotnou stavbou.
3. Podle bodu II.1.5) Oznámení o zahájení zadávacího řízení (ve znění opravy uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 11. 2023) činí předpokládaná celková hodnota veřejné zakázky 1 033 748 771 Kč bez DPH.
4. Dne 7. 12. 2023 podal navrhovatel – SMP Vodohospodářské stavby a.s., IČO 11637471, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky navrhovatele“). Námitky byly zadavateli doručeny téhož dne.
5. Zadavatel rozhodnutím ze dne 21. 12. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám navrhovatele nevyhověl a námitky odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 1. 1. 2024 Úřad obdržel dne 2. 1. 2024. Stejnopis návrhu zadavatel obdržel rovněž dne 2. 1. 2024.
II. OBSAH NÁVRHU
6. Navrhovatel předně namítá, že zadavatel obdržel 5 dnů před uplynutím lhůty pro doručení žádosti o účast námitky a rovněž žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, ve které navrhovatel žádal zadavatele o prodloužení lhůty pro doručení žádosti o účast do doby řádného vypořádání námitek, avšak zadavatel nikterak nedbal možných rizik a ponechal lhůtu pro podání žádosti o účast na den 12. 12. 2023, tj. před vypořádáním námitek navrhovatele.
7. Navrhovatel ve vztahu k zadávacím podmínkám namítá, že požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci, přesněji požadavky na seznam osob (členů realizačního týmu) jsou nepřiměřené a diskriminační a způsobují bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, s vlivem na účast dodavatelů jinak způsobilých pro plnění předmětu veřejné zakázky, a tedy i vlivem na výběr dodavatele. Navrhovatel konkrétně namítá požadavky zadavatele dle části V.10. zadávací dokumentace, aby osoby hlavní stavbyvedoucí, hlavní technolog důlní činnosti (ražba) a hlavní technolog (technologie) disponovaly vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu. V této souvislosti navrhovatel rovněž namítá, že na tyto požadavky byl zadavatel opakovaně dotazován v rámci žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, avšak vysvětlení zadavatele obsahovala zcela nedostatečné odůvodnění, které nutnost, opodstatněnost ani nezbytnost přítomností osob realizačního týmu, které disponují vysokoškolským magisterským vzděláním nikterak nezdůvodňují, ani neobsahovala žádné relevantní důvody, pro které by omezení hospodářské soutěže a zamezení účasti jinak odborným a zkušeným dodavatelům bylo důvodné.
8. Navrhovatel má za to, že požadavek zadavatele na vysokoškolské vzdělání u všech osob realizačního týmu je nepřiměřený a diskriminační, když odbornost předmětných osob je zajištěna již splněním zákonných podmínek pro udělení příslušných autorizací, resp. požadovaných osvědčení, a navíc tyto osoby splňují další zadavatelovy požadavky na praxi. Dle navrhovatele se zadavatel může odchýlit od standardu a požadovat tak vzdělání nad rámec minimální požadované úrovně zvláštními předpisy, avšak toliko za podmínky, že takový požadavek odpovídá předmětu zakázky, složitosti a rozsahu, a že je toto řádně zadavatel prokázáno a odůvodněno. S odkazem na rozhodovací praxi Úřadu pak zadavatel odmítá argumenty zadavatele, jež uvedl v rámci svého rozhodnutí o námitkách navrhovatele, když opodstatněnost napadených kvalifikačních podmínek dle navrhovatele nezdůvodňují ani zadavatelem uváděné specifika předmětné veřejné zakázky související s místem a předmětem stavby, koordinací souběžných stavebních akcí, navazujícími stavebními akcemi ani objemem finančních prostředků.
9. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má navrhovatel za to, že zadavatel postupoval v rozporu s § 6 odst. 1 a 2, § 73 odst. 6 a § 36 odst. 1 zákona a vytváří nedůvodné překážky hospodářské soutěže. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách a ve zrušení zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
10. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 2. 1. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Stejnopis návrhu byl doručen do datové schránky zadavatele taktéž dne 2. 1. 2024.
11. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dne 4. 1. 2024.
Vyjádření zadavatele k návrhu
13. Zadavatel se ve svém vyjádření k návrhu navrhovatele předně odkazuje na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele a dále rekapituluje a doplňuje tam uvedené důvody, pro které dospěl k závěru, že požadavek na vysokoškolské vzdělání členů realizačního týmu odpovídá rozsahu a složitosti veřejné zakázky. V této souvislosti zadavatel uvedl, že místem realizace předmětné stavby je areál mezinárodního civilního Letiště Václava Havla Praha, tedy ve vyhrazeném bezpečnostním prostoru, přičemž tato skutečnost znamená, že vedení stavby musí nastudovat velké množství předpisů v oblasti civilního letectví, tyto předpisy reflektovat v rámci provádění stavby a rovněž musí být schopno pružně reagovat na provozní opatření letiště. Ve vztahu k předmětu veřejné zakázky pak zadavatel uvedl, že dle jeho informací byly v České republice v posledních 10 letech realizovány řádově jednotky obdobných zakázek, přičemž nyní má být předmětná stavba řízena metodou BIM, jejíž použití stále ještě není v tuzemských podmínkách obvyklé. Zadavatel dále uvedl, že důležitým úkolem členů realizačního týmu bude zajistit, aby se realizace stavby v co možná nejmenší míře dotkla místní komunikace, s níž bude bezprostředně sousedit staveniště, neboť tato slouží jako dopravní tepna pro přepravu cestujících a zboží na a z letiště. Zadavatel ve svém vyjádření rovněž uvedl, že řádné a včasné provedení předmětné stavby je nezbytným předpokladem pro další rozvoj letiště, tedy pro plánovaný komplex staveb v celkovém objemu 32 mld. Kč.
14. Zadavatel má za to, že požadavky na členy realizačního týmu odpovídají rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Dále uvádí, že požadavek na vysokoškolské vzdělání včetně další specifikace u předmětných členů týmů stanovil v přímé souvislosti s předmětem veřejné zakázky, když požadoval, aby osoba vykonávající funkci hlavního stavbyvedoucího měla vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním oboru, osoba vykonávající funkci hlavního technologa důlní činnosti (ražba) měla vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo báňském oboru a osoba vykonávající funkci hlavního technologa (technologie) měla vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo elektrotechnickém oboru. Zadavatel rovněž uvádí, že před zahájením zadávacího řízení vedl předběžné tržní konzultace s dodavateli, přičemž jejich předmětem bylo mimo jiné také uvažované nastavení kvalifikačních požadavků, včetně požadavku na vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu u členů realizačního týmu. V této souvislosti zadavatel dále sděluje, že neobdržel žádné výhrady dodavatelů oproti uvažovaným požadavkům zadavatele na vzdělání členů realizačního týmu a nešlo tedy usuzovat, že by předmětné požadavky, ani v kombinaci s ostatními požadavky, byly nepřiměřené, diskriminační, zaručující bezdůvodně určitým dodavatelům konkurenční výhodu, nebo že by vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.
15. K námitce navrhovatele, že zadavatel nedbal na rizika vyplývající z neposunutí lhůty pro podání žádostí o účast, zadavatel uvádí, že si byl vědom všech rizik a své rozhodnutí o odmítnutí námitek navrhovatele učinil teprve po pečlivém posouzení argumentace navrhovatele a souvisejících rozhodnutí Úřadu a správních soudů. Zadavatel však má za to, že požadavky na vzdělání členů realizačního týmu odpovídají rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky a že se mohl odchýlit od pravidla, dle kterého nelze stanovovat požadavek na dosažené vzdělání nad rámec minimální úrovně stanovené zvláštními předpisy. Obsazení předmětných pozic realizačního týmu osobami se středoškolským vzděláním by dle zadavatele bylo neodpovědné, neprofesionální a představovalo by značné riziko nejen pro úspěšnou realizaci a včasné dokončení akce a stavebních akcí souběžných, či navazujících.
16. Zadavatel k námitce navrhovatele, že zadavatelem učiněné vysvětlení zadávací dokumentace neobsahovalo dostatečné odůvodnění požadavku na vzdělání členů realizačního týmu, uvedl, že poskytnuté vysvětlení považuje za zcela odpovídající povaze tohoto úkonu a zákonné lhůtě a rovněž, že toto vysvětlení obsahovalo základní důvody, které ho ke stanovení požadavků na vzdělání členů týmu vedly.
17. Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že jeho postup v zadávacím řízení, včetně nastavení požadavků na technickou kvalifikaci, je zcela v souladu se zákonem a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.
Další průběh správního řízení
18. Usnesením ze dne 9. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí obdržel Úřad dne 23. 2. 2024. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 22. 2. 2024
19. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 22. 2. 2024, jež Úřad obdržel dne 23. 2. 2024, předesílá, že zadavatel přichází až v rámci vyjádření k návrhu se zcela novými důvody, které měl uvést již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace při opakovaných žádostech účastníků a nejpozději v rozhodnutí o námitkách. Dle navrhovatele by tedy Úřad neměl k těmto nově uvedeným skutečnostem přihlížet, ani tato však dostatečně neodůvodňují požadavek na magisterské vzdělání u tří ze čtyř členů realizačního týmu, namísto pouze středoškolského či vysokoškolského bakalářského.
20. Navrhovatel se vymezuje vůči tvrzení zadavatele, že navrhovatel požaduje jako kvalifikační požadavek na členy realizačního týmu pouze vzdělání středoškolské, což je dle názoru zadavatele vzdělání pro realizaci veřejné zakázky zcela nedostatečné. Navrhovatel však má za to, že nelze činit významné rozdíly mezi osobou s bakalářským vzděláním (tj. vysokoškolským) oproti magisterskému, zvláště u osoby disponující požadovanými zkušenostmi, autorizací v příslušném oboru a délkou praxe. Navrhovatel uvádí, že i autorizovaný technik je oprávněn odborně vést provádění stavby nebo její změny v pozici stavbyvedoucího, řídit příslušné odborné stavební a montážní práce, vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, koordinovat vypracování projektové dokumentace či provádět stavebně technické průzkumy.
21. Dle navrhovatele tak zadavatel nastavil požadavky u všech třech předmětných osob realizačního týmu maximální možné (vysokoškolské magisterské vzdělání, autorizace v příslušném odboru, délka praxe), jež jsou však pro stavbyvedoucího umožněny pouze ve zcela nezbytných a zadavatelem (předem) řádně odůvodněných případech. Na podporu svých tvrzení navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu.
22. Navrhovatel rozporuje tvrzení zadavatele, že na trhu neexistuje dostatečná praktická zkušenost, a že vysokoškolské vzdělání nelze u konkrétních činností, které autorizační zákon konkrétně uvádí, nahradit sebedelší praxí, a nesouhlasí tak s odůvodněním zadavatele pro požadavek na vysokoškolské magisterské vzdělání. Rovněž není navrhovateli zřejmé, z jakého důvodu zadavatel požaduje u osob až desetiletou praxi, pokud podle jeho tvrzení neexistuje relevantní praxe k předmětu této zakázky, kterou by mohl člen realizačního týmu nabýt a jediným způsobem, jak takovou odbornost plně zajistit, je podle zadavatele vysokoškolské magisterské vzdělání, které má zajistit logické, kritické myšlení a schopnost s nadhledem posuzovat řešené problémy.
23. Navrhovatel rovněž nepovažuje za důvodné argumentovat počtem obdržených nabídek, jelikož kvalifikační požadavky byly výsledkem právě předběžné tržní konzultace s vybranými oslovenými dodavateli, a naopak dodavatelé, jež se těchto konzultací neúčastnili, se tázali a namítali nedůvodnost kvalifikačního požadavku na vzdělání členů realizačního týmu.
24. Závěrem svého vyjádření navrhovatel požaduje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách a ve zrušení zadávacího řízení.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
25. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
26. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
27. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
28. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
29. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
30. Podle § 73 odst. 6 zákona zadavatel musí, pokud požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,
a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a
b) minimální úroveň pro jejich splnění.
31. Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.
32. Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.
33. Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.
34. Podle § 151 odst. 1 zákona je sektorovou veřejnou zakázkou veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.
35. Podle § 153 odst. 1 písm. f) zákona se relevantní činností pro účely tohoto zákona rozumí činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové, veřejné autobusové nebo lanové dopravy (dále jen „dopravní síť“); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována za podmínek stanovených příslušnými správními orgány.
36. Dle § 167 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky může stanovit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 76 a § 81 až 88 se použijí obdobně. Zadavatel však nesmí zejména
a) stanovit některým dodavatelům podmínky, které nejsou stanoveny jiným dodavatelům, nebo
b) požadovat doklady, zkoušky nebo jiné údaje bez vážného důvodu opakovaně.
37. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
38. Dle čl. II.4. zadávací dokumentace vedl zadavatel při přípravě zadávacích podmínek veřejné zakázky ústní a písemnou formou předběžné tržní konzultace (dále jen „PTK“) dle § 33 zákona se subjekty:
- POHL cz, a.s., IČO: 25606468, se sídlem Na Pomezí 2483, 252 63 Roztoky,
- STRABAG a.s., IČO: 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, Praha,
- HOCHTIEF CZ a. s., IČO: 46678468, se sídlem Plzeňská 3217/16, Praha,
- Skanska a.s., IČO: 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00,
- Metrostav DIZ s.r.o., IČO: 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, Praha,
přičemž předmětem PTK bylo ověření kvalifikačních požadavků.
39. V čl. III.1.1. zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že „[p]ředmětem Veřejné zakázky je stavba kolektoru, tj. uzavřené podzemní chodby technického charakteru, vystupující na povrch pouze v místě vstupních šachet a objektů VZT. Bude sloužit k propojení páteřních sítí letiště ze severu na jih. Kolektor naváže na kolektorovou síť letiště ve stávající šachtě Š6 (v DSP označena Š5) a bude ukončen šachtou Š11. Bude vybaven ocelovou výstrojí (podesty, stojiny s výložníky atd.), pro ukládání inženýrských sítí a pohyb osob, následně zde budou uloženy inženýrské sítě (vodovod, silové kabely, sdělovací a optické kabely). Součástí plnění jsou dále rozsáhlé úpravy vedení inženýrských sítí (IS), z důvodů vyvolaných samotnou stavbou (kolize kolektoru se stávajícími trasami IS, nebo z důvodů připojení ZS a nově budovaných objektů k IS). Součástí těchto úprav vedení IS jsou i objekty, které jsou řešené v rámci samostatných st. povolení. Jedná se o: (…) Přeložky vodovodních řadů u TK7 (…) Přeložky silnoproudých kabelů - Letiště Praha a.s. (…) Přeložky silnoproudých kabelů – PREdi a.s. (…) Přeložky sl. kabelů - Letiště Praha (…) Napájení ZS el. energií (…) Slaboproudé přípojky pro ZS (…) Kácení dřevin a výsadba nových stromů (…) Výstavba kolektoru předpokládá hloubení v otevřené stavební jámě (…). V místech frekventované komunikace (…) je uvažována ražba.“.
40. Dle čl. IV.1.1. zadávací dokumentace je místem plnění Letiště Václava Havla Praha a dále že, »[s] ohledem na místo plnění předmětu Veřejné zakázky bude vybraný účastník zadávacího řízení povinen zajistit splnění podmínek stanovených zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o civilním letectví“) a dalšími předpisy.«.
41. V čl. IV.1.2. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[p]lnění bude vybraným účastníkem zadávacího řízení realizováno za provozu letiště v jeho neveřejném a vyhrazeném bezpečnostním prostoru při dodržování provozních opatření Zadavatele.“.
42. V čl. V.10.1. písm. c) zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že dodavatel k prokázání technické kvalifikace dle § 79 zákona předloží:
»„Seznam osob – členů realizačního týmu v níže uvedeném složení, které se budou osobně podílet na realizaci Veřejné zakázky, když alespoň jedna z těchto osob bude při realizaci Plnění vždy přítomna na staveništi
a. Osoba vykonávající funkci „Hlavní stavbyvedoucí“ musí splňovat tyto následující předpoklady:
i. musí mít vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním oboru;
ii. musí nejpozději před uzavřením smlouvy na Veřejnou zakázku disponovat platným osvědčením ČKAIT o autorizaci autorizovaných inženýrů nebo techniků dle § 7 zák. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon č. 360/1992 Sb.“), nebo platným osvědčením (potvrzením) ČKAIT o registraci usazené nebo hostující osoby dle Zákona č. 360/1992 Sb., a to v oboru, který opravňuje autorizovanou osobu k výkonu činnosti odborného vedení stavby v souladu se zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů; tato autorizace nesmí být uvedené osobě odejmuta nebo pozastavena;
iii. musí mít odbornou praxi v oblasti provádění staveb v délce minimálně 10 let;
iv. musí mít zkušenosti s řízením realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět této Veřejné zakázky (stavební prací obdobného charakteru se rozumí řízení výstavby samostatně stojící průchozí liniové stavby určené pro vedení sdružených tras inženýrských sítí nebo samostatně stojící průchozí liniové stavby dopravní infrastruktury);
v. musí mít praxi v oblasti provádění staveb - výkon funkce hlavního stavbyvedoucího nebo stavbyvedoucího, a to na minimálně 2 stavbách v posledních 10 letech před zahájením tohoto zadávacího řízení, každá ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH nebo na 2 stavbách v posledních 10 letech před zahájením tohoto zadávacího řízení, přičemž celkový finanční objem za tyto stavby (načítaně) musí být ve výši min. 1.000 mil. Kč bez DPH;
vi. musí mít znalost českého jazyka minimálně na úrovni C1 nebo rodilý mluvčí.
Tato část předmětného kvalifikačního požadavku NEMŮŽE být plněna prostřednictvím jiné osoby (poddodavatele), tj. člen zpracovatelského týmu musí mít s dodavatelem uzavřen nejpozději před uzavřením smlouvy mezi Zadavatelem a vybraným dodavatelem platný pracovně právní vztah.
b. Osoba vykonávající funkci „Hlavní technolog důlní činnosti (ražba)“ musí splňovat tyto následující předpoklady:
i. musí mít vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo báňském oboru;
ii. musí být držitelem osvědčení osoby odpovědné za práce prováděné hornickým způsobem v rozsahu dle § 4 písm. c) úroveň „závodní“ Vyhlášky č. 298/2005 Sb. a v rozsahu ustanovení § 3 písm. c), e) a i) Zákona č. 61/1988 Sb.
iii. musí mít odbornou praxi v oblasti provádění staveb nebo v oblasti činnosti prováděné hornickým způsobem v délce minimálně 10 let;
iv. musí mít zkušenosti s realizací stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět této Veřejné zakázky (stavební prací obdobného charakteru se rozumí řízení výstavby samostatně stojící průchozí liniové stavby určené pro vedení sdružených tras inženýrských sítí nebo samostatně stojící průchozí liniové stavby dopravní infrastruktury);
v. musí mít praxi v oblasti liniových staveb prováděných hornickým způsobem (ražbou) na minimálně 2 stavbách v posledních 10 letech před zahájením tohoto zadávacího řízení, každá ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH;
vi. musí mít znalost českého jazyka minimálně na úrovni C1 nebo rodilý mluvčí.
Tato část předmětného kvalifikačního požadavku NEMŮŽE být plněna prostřednictvím jiné osoby (poddodavatele), tj. člen zpracovatelského týmu musí mít s dodavatelem uzavřen nejpozději před uzavřením smlouvy mezi Zadavatelem a vybraným dodavatelem platný pracovně právní vztah.
c. Osoba vykonávající funkci „Hlavní technolog (technologie)“ musí splňovat tyto následující předpoklady:
i. musí mít vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo elektrotechnickém oboru,
ii. musí nejpozději před uzavřením smlouvy na Veřejnou zakázku disponovat platným osvědčením ČKAIT o autorizaci autorizovaného inženýra nebo technika dle § 7 Zákona č. 360/1992 Sb., nebo platným osvědčením (potvrzením) ČKAIT o registraci usazené nebo hostující osoby (autorizovaného inženýra nebo technika) dle Zákona č. 360/1992 Sb., a to v oboru Technologická zařízení staveb nebo Technika prostředí staveb; tato autorizace nesmí být uvedené osobě odejmuta nebo pozastavena;
iii. musí mít odbornou praxi v oblasti provádění staveb v délce minimálně 10 let;
iv. musí mít zkušenosti s řízením realizace stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět této Veřejné zakázky (stavební prací obdobného charakteru se rozumí řízení výstavby samostatně stojící průchozí liniové stavby určené pro vedení sdružených tras inženýrských sítí nebo samostatně stojící průchozí liniové stavby dopravní infrastruktury);
v. musí mít praxi v oblasti realizace staveb - výkon funkce stavbyvedoucího - technolog na minimálně 2 stavbách v posledních 10 letech před zahájením tohoto zadávacího řízení, každá ve výši min. 500 mil. Kč bez DPH nebo na 2 stavbách v posledních 10 letech před zahájením tohoto zadávacího řízení, přičemž celkový finanční objem za tyto stavby (načítaně) musí být ve výši min. 1.000 mil. Kč bez DPH;
vi. musí mít znalost českého jazyka minimálně na úrovni C1 nebo rodilý mluvčí.«.
43. V čl. V.10.2. písm. b) zadávací dokumentace zadavatel ve vztahu ke způsobu prokázání technické kvalifikaci mj. stanovil, že dodavatel předloží seznam osob – členů realizačního týmu, přičemž dle bodu i. citovaného ustanovení zadávací dokumentace musí být vzdělání členů realizačního týmu prokázáno prostou kopií vysvědčení/diplomu o úspěšném dokončení požadovaného studia.
Právní posouzení
44. V šetřeném případě navrhovatel brojí proti zadavatelem stanoveným požadavkům na prokázání technické kvalifikace dle § 79 zákona, když navrhovatel považuje požadavek zadavatele na vysokoškolské vzdělání u osob vykonávajících funkce „Hlavního stavbyvedoucího“, „Hlavního technologa důlní činnosti (ražba)“ a „Hlavního technologa (technologie)“ za nepřiměřený a diskriminační, tedy protizákonný.
45. Úřad se tedy zabýval tím, zda jsou zadavatelem stanovená kritéria technické kvalifikace (ve vztahu k namítaným členům realizačního týmu) formulována v souladu se zákonem, zejm. pak základními zásadami zadávání veřejných zakázek uvedenými v § 6 zákona. K tomu Úřad sděluje následující.
46. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že v rámci zadávacího řízení dochází k omezení okruhu dodavatelů pro účely výběru vhodného dodavatele, s nímž bude následně uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Předmětné omezení je uskutečňováno prostřednictvím nastavení technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky, kvalifikačních kritérií, jimiž může být např. předložení seznamu významných služeb, kvalitativní složení odborného personálu dodavatele apod. Tyto požadavky musí být přitom stanoveny především takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit primárně zásady zakotvené v § 6 zákona. K férovému vymezení požadavků
na kvalifikaci se opakovaně vyjádřila jak rozhodnutí Úřadu, tak judikatura soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, v němž byla řešena i problematika zjevné nepřiměřenosti ve vztahu k nastavení kritérií kvalifikace).
47. V souvislosti s užitím pojmu „zjevná nepřiměřenost“ lze podotknout, že zakotvení této zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece stran volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku v požadované kvalitě a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se o zásadu, kterou by se zadavatel měl řídit ve všech fázích zadávacího řízení, např. při stanovení požadavků na kvalifikaci dodavatele, i při vymezení předmětu plnění a požadavků na něj kladených.
48. Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť pakliže zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej) a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, pakliže by jim však byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Z uvedeného je tedy patrné, že zásada zákazu diskriminace je úzce spjata se zásadou přiměřenosti. Ostatně toto je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
49. Co se pak týče účelu prokazování kvalifikace v zadávacím řízení, lze konstatovat, že se jedná o nástroj, který má zadavateli pomoci identifikovat dodavatele, který následně bude schopen veřejnou zakázku řádně a včas realizovat. Stanovení požadavků na kvalifikaci dodavatele tak představuje pro zadavatele nástroj pro zajištění větší míry jistoty úspěšné realizace předmětu veřejné zakázky. Jedná se tedy o určité „síto“ pro výběr dodavatele, jež určuje, kteří dodavatelé se mohou ucházet o získání veřejné zakázky a kteří nikoliv. Za kvalifikaci je tedy třeba považovat způsobilost (schopnost) dodavatele realizovat zadavatelem zadávanou veřejnou zakázku. Skutečnost, že dodavatel prokáže splnění požadované kvalifikace, poskytuje zadavateli určitou jistotu, že bude moci uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s dodavatelem, který je po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit. Důsledkem kvalifikace pak je vyloučení nezpůsobilých dodavatelů, tj. zadavatel tak určitým způsobem omezuje soutěž o veřejnou zakázku.
50. V případě, že zadavatel shledá nutnost ověřit technickou způsobilost dodavatelů, stanoví v zadávacích podmínkách odpovídající kritéria technické kvalifikace a požadavky na jejich prokázání. Samotný účel stanovení kritérií technické kvalifikace pak směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost, čímž je minimalizováno riziko zadavatele, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace veřejné zakázky. Zadavatelem vymezené požadavky na splnění kritérií technické kvalifikace tedy mají zajistit, aby smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky byla uzavřena toliko s takovým dodavatelem, který je fakticky schopen po stránce technické a materiální či po stránce lidských zdrojů, příp. odborných schopností a zkušeností, v odpovídající kvalitě předmětnou zakázku úspěšně splnit. Zde je namístě podotknout, že je důležité si uvědomit, že stanovení kritérií technické kvalifikace musí být ze strany zadavatele zdůvodnitelné, přičemž předmětná kritéria nesmí být v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Na příliš přísně stanovené požadavky na kvalifikaci tak bude nahlíženo jako na diskriminující. Z toho důvodu by si měl zadavatel před tím, než vysloví své požadavky na kvalifikaci dodavatelů, ujasnit, kudy vede hranice mezi oprávněným (zákonným) a neoprávněným (nezákonným) omezením okruhu dodavatelů způsobilých účastnit se soutěže o veřejnou zakázku. Zadavatel by si měl být vědom, že nastavení kvalifikačních kritérií je vždy třeba poměřovat zásadou přiměřenosti, neboť zadavatel nesmí své požadavky vymezit způsobem, který by vedl k bezdůvodnému vyloučení dodavatelů, kteří by jinak byli schopni předmět veřejné zakázky splnit.
51. Na tomto místě tak lze shrnout, že zadavatel má ze zákona dány konkrétní možnosti, jak ověřit, potažmo docílit toho, aby obdržel plnění, jež bude plně uspokojovat jeho potřeby, přičemž těmito možnostmi jsou myšleny především kritéria kvalifikace. Při stanovení těchto „možností“ si však musí zadavatel počínat tak, aby jeho požadavky na dodavatele byly přiměřené předmětu veřejné zakázky a současně nebyly pro dodavatele diskriminační. Zadavatel tedy musí své požadavky vyjádřené do zadávacích podmínek „vybalancovat“ tak, aby mu tyto na jedné straně poskytovaly záruku, že obdrží kvalitní plnění, na straně druhé, aby však bezdůvodně nediskriminovaly konkrétní dodavatele a nejednalo se o zadávací podmínky zjevně nepřiměřené.
52. V rámci samotného posouzení případu Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel stanovil jako podmínku účasti v zadávacím řízení mimo jiné požadavek na prokázání kritéria technické kvalifikace ve smyslu § 79 zákona, konkrétně dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, spočívající v předložení seznamu odborného personálu dodavatele. Zadavatel rovněž požadoval předložení dokumentů prokazujících splnění požadované profesní způsobilosti členů realizačního týmu. Zadavatel tak mj. požadoval prokázání vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním oboru u osoby „Hlavní stavbyvedoucí“, vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo báňském oboru u osoby „Hlavní technolog důlní činnosti (ražba)“ a vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo elektrotechnickém oboru u osoby „Hlavní technolog (technologie)“. Navrhovatel má naproti tomu za to, že požadavek vysokoškolského vzdělání u předmětných osob je nepřiměřený a diskriminační, neboť odbornost předmětných osob je zajištěna již splněním zákonných podmínek pro udělení příslušných autorizací, resp. požadovaných osvědčení, a dále také příslušnou praxí, kterou zadavatel u těchto osob rovněž požaduje. V této souvislosti pak Úřad akcentuje, že ve vztahu k zadávacím podmínkám, jež upravují prokázání technické kvalifikace, navrhovatel v návrhu rozporuje toliko požadavek na vysokoškolské vzdělání u předmětných členů realizačního týmu. Z obsahu návrhu pak neplyne, že by navrhovatel brojil současně i proti nějakým dalším předpokladům, které musí předmětní členové realizačního týmu v rámci kritérií technické kvalifikace splňovat a lze tedy usuzovat, že je navrhovatel nepovažuje za nedůvodné.
53. K námitce, kterou navrhovatel uvedl v rámci svého vyjádření k podkladům rozhodnutí, a sice, že „není navrhovateli zřejmé, z jakého důvodu zadavatel požaduje u osob až desetiletou praxi, pokud podle jeho tvrzení neexistuje relevantní praxe k předmětu této zakázky“, však Úřad pro úplnost doplňuje, že navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že „z (…) argumentace zadavatele (…) vyplývá potřeba realizace Veřejné zakázky zkušeným stavbyvedoucím s několikaletou praxí a případně zkušeností s odborným vedením obdobných staveb, což však zadavatel opodstatněně požaduje v rámci dalších požadavků“ a dále, že „zadavatel (…) nad rámec zákonného minima požaduje navíc u všech Osob desetiletou praxi a zkušenosti s konkrétními zakázkami, což je důvodné.“. Uvedené skutečnosti tedy jednoznačně nasvědčují závěru, že navrhovatel považoval v rámci svého návrhu předmětné požadavky na délku praxe za opodstatněné. Úřad v této souvislosti akcentuje, že předmět správního řízení byl vymezen návrhem navrhovatele, přičemž navrhovatel tak zároveň vymezil skutková tvrzení, která jsou předmětem vedeného správního řízení. Skutečnosti neuvedené v podaném návrhu pak nemohou být předmětem tohoto správního řízení. Úřad je povinen rozhodnout o podaném návrhu, resp. o skutečnostech v něm uvedených, nikoliv tedy o skutečnostech jiných, které byly sděleny nad rámec návrhu až v průběhu správního řízení, neboť Úřad je v průběhu správního řízení vázán právě podaným návrhem a je oprávněn rozhodnout pouze o skutečnostech v něm uvedených. Výše uvedené pak zároveň explicitně vyplývá z § 251 odst. 4 zákona, kde je stanoveno, že náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány. Úřad pak k takovým změnám a doplněním nepřihlíží, přičemž § 251 odst. 1 zákona uvádí, že návrh musí mimo jiné obsahovat, v čem je spatřováno porušení zákona. Zákon tedy Úřadu výslovně stanoví povinnost k dalším skutečnostem neuvedeným v návrhu a doplněným dodatečně, nepřihlížet. Pokud tedy navrhovatel v rámci svého vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí nově (tedy nad rámec návrhu) rozporuje i předmětné požadavky na délku praxe členů realizačního týmu, tak Úřad k této v návrhu neuvedené a dodatečně (po uplynutí lhůt dle § 251 odst. 1, 2 a 4 zákona) doplněné námitce přihlížet nemůže.
54. Úřad uvádí, že stejně jako u ostatních kvalifikačních požadavků a kritérií, je i v případě požadovaného vzdělání nezbytné pečlivě zvážit, zda jsou tyto nastavené požadavky přiměřené rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Stěžejní v šetřeném případě tedy je posouzení otázky, zdali požadavek na vysokoškolské vzdělání u osob „Hlavní stavbyvedoucí“, „Hlavní technolog důlní činnosti (ražba)“ a „Hlavní technolog (technologie)“ (společně dále jen „členové realizačního týmu“) odpovídá rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.
55. V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 4. 12. 2023 odůvodňuje zadavatel požadavek na vysokoškolské vzdělání předmětných členů realizačního týmu tak, že je v souvislosti s realizací předmětné stavby potřeba klást zvýšené nároky na vzdělání osob, které se jako členové realizačního týmu vybraného dodavatele budou osobně podílet na realizaci stavby, neboť se jedná:
- „o rozsáhlou stavbu technické infrastruktury v délce více než 600 metrů prováděnou v prostoru mezinárodního letiště (po přechodnou dobu v SRA zóně),
- o stavbu, jejíž předpokládaná hodnota činí více než 1 miliardu Kč bez DPH,
- o stavbu, která klade vysoké nároky na koordinaci stavebních prací s ohledem na provoz letiště, veřejnou dopravu mimo areál letiště a další rozvojové projekty zadavatele,
- o stavbu, která klade vysoké nároky z hlediska zajištění bezpečnosti leteckého provozu,
- o stavbu, která je vedena v metodě BIM.“.
56. V rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 21. 12. 2023 zadavatel výše uvedené důvody rozvádí, když ve vztahu k místu plnění konstatuje, že toto na dodavatele klade mimořádně vysoké nároky z pohledu dodržování omezení souvisejících s leteckým provozem a se zajištěním jeho bezpečnosti, když stavba bude realizovaná ve vyhrazeném bezpečnostním prostoru letiště. V této souvislosti pak zadavatel apeluje na to, aby se předmětná stavba v co možná nejmenší míře dotkla místní komunikace „K Letišti“, s níž bude bezprostředně sousedit staveniště a která bude fungovat jako hlavní zásobovací trasa pro stavbu a pod kterou bude v rámci realizace předmětné stavby prováděna ražba tunelu pro kolektor, neboť tato slouží jako dopravní tepna pro přepravu cestujících a zboží na a z letiště. Ve vztahu k samotnému předmětu veřejné zakázky zadavatel uvedl, že jím je „výstavba 600 metrů kolektoru, a to částečně v otevřené stavební jámě a částečně v raženém tunelu a výstavba trafostanice, zahrnující vymístění inženýrských sítí, které se nacházejí v prostoru stávající hlavní trafostanice, do jednoho stále přístupného koridoru, přeskupení přívodního zdroje elektrické energie pro klíčové systémy leteckého provozu a propojení páteřních inženýrských sítí mezi areálem Sever a areálem Jih Letiště“. Ve vztahu k řízení stavby zadavatel uvedl, že bude řízená metodou BIM, přičemž členové realizačního týmu si tak pravděpodobně budou muset osvojit celou řadu nových kompetencí. Zadavatel rovněž uvedl, že realizaci předmětné stavby bude nezbytné koordinovat s dalšími místně a časově souvisejícími stavebními akcemi, z nichž některé jsou součástí rozvojového programu, v rámci kterého má být v souvislosti s rozvojem letiště proinvestováno přibližně 32 miliard Kč. V této souvislosti zadavatel uvedl, že má mimořádný zájem na tom, aby byla předmětná stavba realizována řádně a v souladu s plánovaným harmonogramem, tak aby nebyly narušeny harmonogramy souvisejících stavebních akcí a aby byly všechny související stavby řádně koordinovány. Ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky zadavatel uvedl, že se jedná o zcela mimořádnou investici, když předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí více než 1 miliardu Kč bez DPH a zadavatel proto klade zvýšené nároky na osoby, které budou pověřeny prováděním díla, když má za to, že teoretické znalosti, schopnosti a praxe těchto osob jsou pro zadavatele garancí úspěšné realizace akce.
57. Úřad rekapituluje, že předmětem veřejné zakázky je stavba kolektoru (uzavřené podzemní chodby technického charakteru) k propojení páteřních sítí letiště ze severu na jih a dále rozsáhlé úpravy vedení inženýrských sítí z důvodů vyvolaných samotnou stavbou, přičemž výstavba kolektoru předpokládá hloubení v otevřené stavební jámě a v místech frekventované komunikace je uvažována ražba. Místem plnění je Letiště Václava Havla Praha a předpokládaná celková hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 1 033 748 771 Kč bez DPH. V této souvislosti je nutno akcentovat, že Letiště Václava Havla Praha je největším mezinárodním letištěm v České republice. Dle údajů z veřejně dostupných zdrojů[1] toto letiště nabízí spojení s více než 160 destinacemi po celém světě, přičemž v roce 2023 odbavilo téměř 14 milionů pasažérů a zaměstnává přibližně 2 700 zaměstnanců. Lze tedy usoudit, že se jedná o významný a jedinečný dopravní uzel České republiky a Úřad tedy považuje Letiště Václava Havla Praha za objekt zásadního strategického významu s mezinárodním přesahem.
58. Úřad dále uvádí, že z rozhodovací praxe Úřadu[2] a soudů[3] je patrné, že v případě nastavení kritérií technické kvalifikace (a jejich prokazování) ve vztahu k seznamu techniků, jež se budou podílet na realizaci veřejné zakázky, není zadavateli zapovězena možnost odchýlit se od určitého standardu, avšak v takové situaci musí přednést dostatečně silné důvody, proč požaduje takový vyšší standard, v posuzovaném případě tedy vysokoškolské vzdělání (v magisterském studijním programu) u členů realizačního týmu. Obecně tedy zadavatel je oprávněn stanovit požadavek na dosažené vzdělání i nad rámec minimální úrovně stanovené zvláštními právními předpisy, avšak pouze v případě, že požadavek zadavatele bude primárně souviset s předmětem plnění veřejné zakázky a současně bude odpovídat rozsahu a složitosti veřejné zakázky.
59. Úřad tedy kriticky zhodnotil tvrzení zadavatele, jimiž odůvodňuje svůj požadavek na vysokoškolské vzdělání (v magisterském studijním programu) členů realizačního týmu a uvádí následující skutečnosti. Pokud zadavatel apeluje na to, že místem plnění veřejné zakázky je Letiště Václava Havla Praha, s čímž se pojí dodržování omezení souvisejících s leteckým provozem a se zajištěním jeho bezpečnosti, Úřad konstatuje, že tyto skutečnosti jsou zcela patrné již ze zadávací dokumentace, kde zadavatel mj. stanovil, že vybraný účastník zadávacího řízení je povinen zajistit splnění podmínek stanovených zákonem o civilním letectví a dalšími předpisy, přičemž bude povinen také zajistit, aby v místech, kde realizace předmětu veřejné zakázky vyžaduje vstup do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště, byly přítomny jím pověřené osoby, které se podrobily ověření spolehlivosti a absolvovaly integrované bezpečnostní školení a byly jim vydány identifikační karty pro vstup do vyhrazeného bezpečnostního prostoru. Dále ze zadávací dokumentace plyne, že předmětná stavba bude realizovaná za provozu letiště v jeho neveřejném a vyhrazeném bezpečnostním prostoru při dodržování provozních opatření zadavatele. Z veřejně dostupných zdrojů[4] pak Úřad zjistil, že v rámci vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště je pohyb osob a vjezd vozidel regulován speciálními pravidly s důrazem zejména na kontrolu pro zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy. V této souvislosti pak dle Úřadu lze učinit dílčí závěr, že stavba prováděná v prostorách, resp. areálu letiště se co do pravidel, které je nutno dodržovat, nepochybně vymyká stavbám běžným, tedy jinými slovy, že již samotná organizace předmětné stavby (stavba kolektoru a trafostanice) bude v rámci letiště složitější, než by tomu bylo v běžném prostředí (tedy mimo letiště). V této souvislosti je pak nutno akcentovat, že v šetřeném případě se stavba týká Letiště Václava Havla Praha, tedy objektu zásadního strategického významu, který je v rámci České republiky jedinečným dopravním uzlem. Rovněž tedy nelze považovat za nepodstatné, že předmětná stavba se týká i pozemků u Hangáru F přiléhajícím k ulici „K Letišti“ a staveniště tedy bude nepochybně ovlivňovat i dopravu na této komunikaci, přičemž se jedná o hlavní komunikaci k Letišti Václava Havla Praha. Úřad má za to že jakékoliv neplánované omezení této stěžejní komunikace by mohlo představovat vážný problém pro provoz předmětného letiště, což by v kontextu strategického postavení tohoto objektu mohlo negativní důsledky dále vystupňovat. Ze zadávací dokumentace (konkrétně z přílohy č. 5 - Situace souběžných stavebních akci, jež je nedílnou součástí přílohy E zadávací dokumentace – Vzoru Smlouvy o Dílo) rovněž plyne, že v horizontu let 2024-2029 je plánovaná realizace dalších projektů v rámci Letiště Václava Havla Praha. Sám zadavatel v této souvislosti zmiňuje rozvojový program, v rámci kterého má být v souvislosti s rozvojem letiště proinvestováno přibližně 32 miliard Kč. Informace o plánovaném rozvoji letiště jsou patrné také z veřejně dostupných zdrojů[5]. V kontextu uvedeného je pak dle Úřadu zadavatelův vysoký nárok na precizní plánování zcela pochopitelný a zadavateli tedy nelze vytýkat, že se ve vztahu k prokazování technické kvalifikace týkající se předmětných členů realizačního týmu odchýlil od určitého standardu. Nelze mu rovněž ničeho vytýkat, pokud byl při stanovení zadávacích podmínek veden snahou o získání co nejkvalitnějšího dodavatele s výrazným rozsahem znalostí a dovedností a požadoval kromě příslušné autorizace a odborné praxe také vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu předmětných členů realizačního týmu. Úřad konstatuje, že zadavatel byl tedy při stanovení požadavků na vysokoškolské vzdělání předmětných členů realizačního týmu veden oprávněnou snahou o zabezpečení kvalifikovaného zajištění předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž vzhledem k tomu, že předmětem plnění veřejné zakázky je rozsáhlá stavba v rámci strategického objektu dopravní infrastruktury České republiky, tak je tyto požadavky zadavatele nutno považovat za zcela legitimní. Nad rámec uvedeného Úřad považuje za důležité zdůraznit, že byť navrhovatel ve svém návrhu odkazuje na relevantní rozhodovací praxi Úřadu[6] k problematice stanovování požadavku na prokázání technické kvalifikace (ve vztahu k osobě stavbyvedoucího), tak závěry učiněné v těchto rozhodnutích nelze bez dalšího vztáhnout na nyní šetřený případ (nebo en bloc na jakýkoliv další skutkově podobný případ). Platí totiž, že pro posouzení zadávacích podmínek dotčené veřejné zakázky je podstatné, zda požadavek, který je rozporován jako diskriminační, či nepřiměřený, je odůvodnitelný objektivními okolnostmi, které jsou však vždy specifické pro každou veřejnou zakázku. V případech řešených v rámci odkazovaných rozhodnutí se Úřad zabýval veřejnými zakázkami, které byly skutkově podobné nyní šetřené zakázce toliko v tom, že se jednalo o zakázky na stavební práce, když se jednalo o výstavbu nadzemních koridorů v areálu Slezské nemocnice v Opavě, nebo celkovou rekonstrukci a modernizaci vysokoškolských kolejí ve Zlíně, či stavební úpravy bytového domu v Jílovém, přičemž u žádné z těchto zakázek nepřekročila předpokládaná hodnota částku 123 milionů Kč bez DPH. Úřad má za to, že argumentace navrhovatele vystavená na dílčích závěrech rozhodnutí Úřadu, na které ve svém návrhu odkazuje, není ve vztahu k nyní šetřené veřejné zakázce zcela přiléhavá a univerzálně aplikovatelná, neboť v nyní posuzovaném případě jsou předmětem veřejné zakázky stavební práce v rámci Letiště Václava Havla Praha, tedy objektu v rámci České republiky jedinečného se zásadním strategickým významem i s mezinárodním přesahem, přičemž předpokládaná hodnota byla stanovena ve výši přesahující 1 miliardu Kč bez DPH.
60. Úřad dále uvádí, že vzdělání a délka praxe, které jsou nezbytné k vydání autorizačního osvědčení, nemusí automaticky znamenat, že držitel autorizačního osvědčení má takové zkušenosti, které by zadavateli garantovaly kvalitní realizaci veřejné zakázky. Úřad přesto částečně dává za pravdu navrhovateli, že zárukou kvalitní realizace veřejné zakázky nemusí být nutně ani vysokoškolské vzdělání předmětných členů realizačního týmu, avšak nelze souhlasit s jeho námitkou, že by v posuzovaném případě bylo zcela nepřiměřené požadovat u předmětných členů realizačního týmu vysokoškolské vzdělání, „když jejich odbornost je zajištěna již splněním zákonných podmínek pro udělení příslušných autorizací / požadovaných osvědčení a navíc tito splňují další zadavatelovy požadavky (na délku práce, zkušenost s realizací konkrétní stavby a další)“. V této souvislosti Úřad akcentuje, že byť zadavatel u předmětných členů realizačního týmu v rámci čl. V.10.1. zadávací dokumentace požadoval odbornou praxi v oblasti provádění staveb, resp. v oblasti činnosti prováděné hornickým způsobem v délce minimálně 10 let a dále též prokázaní se praxí na minimálně dvou kvalifikovaných stavbách v posledních 10 letech před zahájením předmětného zadávacího řízení, tak zadavatel nikterak nestanovil požadavek, že by se mělo jednat o praxi se stavbami v prostoru mezinárodního civilního letiště. Nelze tedy bez dalšího předjímat, že požadovaná odbornost předmětných členů realizačního týmu by byla bez dalšího zajištěna již splněním zákonných podmínek pro udělení příslušných autorizací a splnění požadavků na praxi. Je však nepochybné, že osoba, která nad rámec uvedeného disponuje rovněž vysokoškolským vzděláním v požadovaném oboru, disponuje navíc dalšími znalostmi, resp. zkušenostmi, než osoba, která předmětné vysokoškolské vzdělání nemá, neboť se mj. připravuje na výkon povolání min. o 5 let déle – již to lze považovat za určité „plus“ pro zadavatele, tedy, že vysokoškolské vzdělání přináší pro zadavatele přidanou hodnotu. Získané vzdělání se tak vzájemně doplňuje s praxí, avšak jedno nenahrazuje druhé. Konkrétně k požadavku na vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu pak lze v obecné rovině dále dodat, že magisterský studijní program může navazovat na bakalářský studijní program, má v případě, že je nástavbou bakalářského studijního programu standardní délku studia 1,5 až 3 roky, přičemž standardní doba studia bakalářského studijního programu činí 3 nebo 4 roky. I z této skutečnosti je tedy evidentní, že absolvent magisterského studijního programu může oproti absolventu magisterského studijního programu disponovat rozsáhlejšími znalostmi, resp. zkušenostmi. V souvislosti s požadavkem na vysokoškolské vzdělání lze také odkázat na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0372/2017/VZ-31947/2017/532/ZČa ze dne 1. 11. 2017, kde se ve vztahu ke vzdělání a praxi konstatuje, že „v průběhu studia dochází k osvojení si teoretických poznatků, specifických přístupů k předmětu studia apod., které lze následně aplikovat v praxi. Samotná praxe, ať už je jakkoliv dlouhá, nemusí být způsobilá plně nahradit dosažené vzdělání v určitém oboru, přičemž jsou přímo některá povolání, která bez dosaženého vzdělání vykonávat nelze. (…) pouze délka praxe nemůže zaručit, že se daná osoba při výkonu praxe setkala se všemi potenciálními krizovými situacemi, které mohou při realizaci nastat, a současně samotná praxe nemusí zaručit, že zvolený postup při řešení krizové situace bude zaručeně správný, přičemž poznatky o těchto situacích lze získat právě prostřednictvím absolvování relevantního vzdělání. Tím spíše je však podle Úřadu důležité řádně vymezit požadavky na vzdělání v kontextu předmětu veřejné zakázky, neboť lze jistě konstatovat, že poznatky o řešení krizových situací jsou v rámci různých oborů odlišné.“. Úřad pak akcentuje, že zadavatel v posuzovaném případě stanovil požadavek na konkrétní vysokoškolské vzdělání členů realizačního týmu v souvislosti s předmětem veřejné zakázky, když konkrétně požadoval prokázání vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním oboru u osoby „Hlavní stavbyvedoucí“, vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo báňském oboru u osoby „Hlavní technolog důlní činnosti (ražba)“ a vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo elektrotechnickém oboru u osoby „Hlavní technolog (technologie) a lze tedy předpokládat, že by tyto osoby mohly v rámci svého oboru disponovat rozsáhlejšími znalostmi či schopnostmi, než osoby, které předmětným stupněm vzděláni nedisponují. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je poměrně rozsáhlá stavba v rámci strategického objektu dopravní infrastruktury České republiky, je možné a nutné akceptovat přísnější požadavky zadavatele než ty, které vyplývají z minimálního rozsahu stanoveného stavebním či autorizačním zákonem, a které nejsou excesivního charakteru, čili tyto je nutno považovat za zcela legitimní.
61. Úřad tedy uzavírá, že požadavky zadavatele nevybočují z jeho oprávněných potřeb, resp. nepřesahují účel kritérií technické kvalifikace (tedy objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu dodavatelů, kteří poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat), a Úřad tedy neshledává, že by postup zadavatele byl v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, a že by mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. V této souvislosti Úřad dále uvádí, že ze seznamu žádostí o účast k předmětné veřejné zakázce plyne, že zadavatel obdržel celkem 6 žádostí o účast. Lze proto předpokládat, že na relevantním trhu existují dodavatelé, kteří považují zadavatelem stanovenou výše specifikovanou zadávací podmínku ohledně vzdělání členů realizačního týmu za reálně splnitelnou. Celkový počet 6 žádostí o účast lze dle názoru Úřadu označit za dostatečný a přiměřený rozsáhlosti a technické náročnosti předmětu plnění posuzované veřejné zakázky (stavební práce v areálu mezinárodního letiště s předpokládanou hodnotou přesahující 1 miliardu Kč bez DPH), tj. tento počet žádostí a priori nesignalizuje, že přezkoumávaná zadávací podmínka trpí nezákonností. Úřad poukazuje také na skutečnost, že zadavatel provedl PTK, jejichž předmětem bylo ověření kvalifikačních požadavků a týkaly se tak mj. také požadavku na vysokoškolské vzdělání předmětných členů realizačního týmu. Ve vztahu k provedeným PTK zadavatel v rámci svého vyjádření k návrhu sdělil, že „[v] odpovědích pěti dodavatelů, kteří se do PTK zapojili (…), nezazněly žádné výhrady dodavatelů oproti uvažovaným požadavkům Zadavatele na vzdělání členů realizačního týmu.“. V této souvislosti dle Úřadu není zcela nepodstatné, že žádosti o účast podali také 2 dodavatelé, kteří se PTK neúčastnili. Ve vztahu k námitce navrhovatele, že není důvodné argumentovat počtem obdržených nabídek, jelikož kvalifikační požadavky byly výsledkem PTK s vybranými oslovenými dodavateli, přičemž dodavatelé, jež se PTK neúčastnili, namítali nedůvodnost kvalifikačního požadavku na vzdělání členů realizačního týmu, pak Úřad nad rámec uvedeného sděluje následující. Navrhovatel nikterak nespecifikuje subjekty, které by předmětný kvalifikační požadavek namítaly. Úřad dále sděluje, že vyjma navrhovatele nepodal v rámci předmětného zadávacího řízení námitky žádný jiný subjekt a Úřad rovněž nezjistil, že by zadavatel v rámci žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace obdržel dotaz související s předmětným požadavkem na vzdělání členů realizačního týmu od jiného subjektu, než je navrhovatel. Úřad tedy uzavírá, že kromě navrhovatele mu nejsou známy žádné další subjekty, jež by namítaly předmětný kvalifikační požadavek na vzdělání členů realizačního týmu.
62. S odkazem na úvahy popsané v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí tak Úřad dospěl k závěru, že zadávací podmínka týkající vysokoškolského vzdělání předmětných členů realizačního týmu nebyla zadavatelem stanovena v rozporu se zákonem,
tj. nejedná se o zadávací podmínku zjevně nepřiměřenou (excesivní), jež by nedůvodně omezovala hospodářskou soutěž. Lze proto dospět k závěru, že byly vytvořeny podmínky pro konkurenci mezi dodavateli a zachování hospodářské soutěže, a je proto možno konstatovat, že lze mít za to, že zadavatel při stanovení předmětné podmínky postupoval tak, aby své potřeby přizpůsobil tomu, co jsou dodavatelé schopni reálně splnit. S ohledem na složitost a rozsah veřejné zakázky (tedy i na strategický význam Letiště Václava Havla Praha) považuje Úřad v tomto konkrétním případě požadavky zadavatele na vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu u osob „Hlavní stavbyvedoucí“, „Hlavní technolog důlní činnosti (ražba)“ a „Hlavní technolog (technologie)“ stanovené v čl. V.10.1. písm. c) zadávací dokumentace za přiměřené, a tedy souladné se zákonem. V kontextu zde řešené problematiky pak Úřad doplňuje a odkazuje i na jiné své rozhodnutí, které řešilo v zásadě obdobnou otázku (kdy předmětem sporu byla oprávněnost požadavku na členy realizačního týmu, u nichž zadavatel požadoval, aby se jednalo o autorizované inženýry, nikoliv autorizované techniky), a to rozhodnutí ve věci sp. zn. ÚOHS-S0407/2022/VZ. Z citovaného rozhodnutí je pak ve shodě se zde projednávaným případem zjevné, že v případě, kdy se jedná určitým způsobem o specifickou a náročnou stavbu lze připustit i oprávněnost „přísnějších“ požadavků na kvalifikaci členů realizačního týmu, neboť nelze zcela bagatelizovat význam získaného vzdělání a znalostí právě díky vysokoškolskému vzdělání.
63. Nad rámec uvedeného Úřad ve vztahu k návrhu navrhovatele, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, uvádí Úřad následující. Předně Úřad v obecné rovině sděluje, že podle § 245 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vypořádat námitky stěžovatele, přičemž součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, v opačném případě lze shledat dané rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele Úřad zjistil, že zadavatel se ke všem námitkám navrhovatele vyjádřil, když relativně podrobně a srozumitelně uvedl své důvody proč trvá na stanoveném požadavku na vysokoškolské vzdělání předmětných členů realizačního týmu. Z obsahu návrhu navrhovatele je evidentní, že navrhovatel se s argumentací zadavatele v rozhodnutí o námitkách neztotožnil, nicméně Úřad upozorňuje, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách nelze dovozovat toliko ze skutečnosti, že zadavatel nerozptýlil pochybnosti navrhovatele, neboť rozdílné názory nemohou zakládat „automaticky“ chybu nebo nezákonný postup zadavatele při vyřizování námitek. Úřad má za to, že zadavatel, splnil svou povinnost dle § 245 odst. 1 zákona spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání odůvodnění rozhodnutí o námitkách. S ohledem na výše uvedené tak Úřad konstatuje, že v postupu zadavatele při vyřízení námitek navrhovatele porušení zákona neshledal a není tak důvod ke zrušení předmětného rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele.
64. S ohledem na výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Letiště Praha, a. s., K letišti 1019/6, Ruzyně, 161 00 Praha
2. SMP Vodohospodářské stavby a.s., Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupné online https://www.prg.aero/udaje-o-spolecnosti
[2] Srov. např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS- 12688/2023/500 ze dne 31. 3. 2023, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-32263/2020/500/JBě ze dne 14. 10. 2020, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-03558/2021/500/AIv ze dne 29. 1. 2021, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedu Úřadu č. j. ÚOHS-08361/2021/162/LKa ze dne 28. 4. 2021.
[3] Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 43/2021-210 ze dne 21. 10. 2022.
[4] Dostupné online https://www.prg.aero/vstupni-rad a https://www.prg.aero/sites/default/files/obsah/staticke-stranky/5224/soubory/dr2022lp-sm-004i2008.pdf
[5] Např. dostupné online https://www.prg.aero/letiste-praha-na-ceste-k-budoucnosti-kapacity-nove-linky-obchody-parkovani-na-miru nebo https://letisteprobudoucnost.cz/projekty-letiste
[6] Např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS- 12688/2023/500 ze dne 31. 3. 2023, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-32263/2020/500/JBě ze dne 14. 10. 2020, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-17395/2022/500 ze dne 24. 5. 2022.
