číslo jednací: 20630/2024/163
spisová značka: R0067/2024/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Národní geoportál územního plánování |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 5. 2024 |
| Související rozhodnutí | 12092/2024/500 20630/2024/163 |
| Dokumenty |  2024_R0067.pdf 272 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0067/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-20630/2024/163 |
|
Brno 21. 5. 2024 |
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 3. 4. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- Eviden Czech Republic s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 26. 1. 2024 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem, ev. č. ČAK 15040, společníkem advokátní kanceláře Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 04677111, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. 3. 2024, č. j. ÚOHS-12092/2024/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0139/2024/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 22. 2. 2024 společností Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25628470, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Národní geoportál územního plánování“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-038759, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 10. 2021 pod ev. č. 541896-2021, ve znění pozdějších oprav,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0139/2024/VZ, č. j. ÚOHS-12092/2024/500 ze dne 19. 3. 2024
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] obdržel dne 12. 2. 2024 návrh navrhovatele – Eviden Czech Republic s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 26. 1. 2024 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem, ev. č. ČAK 15040, společníkem advokátní kanceláře Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 04677111, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 22. 2. 2024 společností Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25628470, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Národní geoportál územního plánování“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 10. 2021 pod ev. č. Z2021- 038759, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 10. 2021 pod ev. č. 541896-2021, ve znění pozdějších oprav, (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem obdržení předmětného návrhu navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 12. 2. 2024 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).
3. Návrh navrhovatele směřoval proti zadávacím podmínkám a proti rozhodnutí o námitkách ze dne 2. 2. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Ve vztahu k zadávacím podmínkám navrhovatel uváděl, že způsob nacenění celkové nabídkové ceny je nejednoznačný, neboť ze zadávací dokumentace jednoznačně nevyplývá, v jakém rozsahu a v jaké délce budou čerpány paušální služby. Navrhovatel byl přesvědčen, že duplicitní nacenění paušálních služeb bez stanovení hodnoticích variant pro jedno či druhé řešení do celkové nabídkové ceny je překážkou pro stanovení celkové nabídkové ceny z hlediska maximálního cenového stropu. Navrhovatel také ze zadávacích podmínek dovozoval, že požadují nacenění dvou typů paušálních služeb, které se mají sčítat do celkové nabídkové ceny, avšak čerpána bude každá služba v různých časových obdobích, v čemž navrhovatel vidí požadavek na variantní plnění. Podle navrhovatele se také zadavatel dostatečně nevypořádal s jeho námitkami ze dne 25. 1. 2024 (dále jen „námitky“), což dle jeho názoru činí rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 19. 3. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0139/2024/VZ, č. j. ÚOHS-12092/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
5. Úřad nejprve v reakci na tvrzení zadavatele dovodil, že navrhovatel je aktivně legitimovaným k podání návrhu. Úřad také uvedl, že v řízení se soutěžním dialogem je dodavatel oprávněn podat námitky i proti zadávacím podmínkám, které byly diskutovány v rámci samotného soutěžního dialogu. K námitce týkající se nedostatečného vypořádání námitek navrhovatele Úřad uvedl, že zadavatel podrobně a srozumitelně popsal svůj postup při zahrnutí paušálních služeb do celkové nabídkové ceny, proč tak učinil a o jaké služby se jedná. Zadavatel také uvedl, za jakých podmínek budou paušální služby poskytovány na základě smlouvy o implementačním projektu, vývoji a implementaci národního geoportálu územního plánování (dále jen „implementační smlouva“), jejíž návrh tvoří přílohu č. 6 výzvy k podání nabídek, a za jakých podmínek na základě smlouvy o údržbě, podpoře a rozvoji NGÚP (dále jen „servisní smlouva“), jejíž návrh tvoří přílohu č. 7 výzvy k podání nabídek. Tím zadavatel vypořádal i související námitky týkající se nacenění dalších služeb. I u dalších námitek Úřad shledal, že se s nimi zadavatel vypořádal v souladu se zákonem.
6. K namítané nezákonnosti zadávacích podmínek ve vztahu ke stanovení nabídkové ceny Úřad uvedl, že do celkové nabídkové ceny jsou započítány i paušální služby dvojího typu. Paušální služby v počtu 24 měsíčních jednotek na základě implementační smlouvy a paušální služby v počtu 60 měsíčních jednotek na základě servisní smlouvy. Každá ze smluv obsahuje definici paušálních služeb a podle Úřadu zahrnují paušální služby podle každé ze smluv odlišnou skupinu činností. Ty podle implementační smlouvy zahrnují poskytování záruky za vady, které mohou nastat v době, kdy není účinná servisní smlouva, nebo závazek z této smlouvy zanikne. Servisní smlouva naopak zahrnuje širokou škálu činností, z nichž jen jednou je poskytování záruk za vady. Z výkladu jednotlivých ustanovení smluv lze dovodit dobu poskytování obou typů paušálních služeb. Úřad dovodil, že paušální služby budou poskytovány buď na základě implementační smlouvy, nebo na základě servisní smlouvy, a nemůže proto dojít k jejich souběhu. Zadavatel neví, v jakém rozsahu bude čerpat paušální služby dle implementační smlouvy, proto požaduje nacenit všech 24 měsíců a zároveň 60 měsíců u servisní smlouvy, což je doba jejího trvání. Úřad také uvedl, že nemožnost nacenit nabídkovou cenu pod maximálním cenovým stropem je překážkou na straně dodavatele. Úřad dodal, že jde o podmínky splnitelné, a to i ve vztahu k maximální nabídkové ceně, což potvrzují dvě podané nabídky. I způsob nacenění služeb na objednávku dle implementační a servisní smlouvy shledal Úřad jako jednoznačný.
7. Úřad rovněž odmítl námitku týkající se údajného požadavku zadavatele na varianty nabídek podle § 102 zákona. Podle Úřadu zadavatel varianty nepožadoval. U variant platí, že se při plnění veřejné zakázky uplatní vždy pouze jedna z nich. V tomto případě mohou být poskytovány obojí služby, tedy paušální služby podle implementační i servisní smlouvy. K další námitce Úřad uvedl, že nemá pravomoc zkoumat, zda byly kroky zadavatele, které by měly směřovat k vydání stanoviska odboru Hlavního architekta eGovernmentu, provedeny v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a usneseními vlády. Úřad může pouze zkoumat, zda mohla mít absence stanoviska vliv na určitost vymezení zadávacích podmínek, přičemž dospěl k tomu, že nikoliv, neboť jde pouze o určitou „licenci“ vydanou orgánem veřejné správy.
8. Závěrem se Úřad vyjádřil k tvrzením navrhovatele, že mu byla Úřadem odepřena procesní práva ve správním řízení, když mu nebyla zpřístupněna veškerá dokumentace rozhodná pro rozhodnutí ve věci. Konkrétně jde o dokumenty týkající se výběru dodavatele a jednání mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. Výběr dodavatele ale není předmětem správního řízení, a tedy Úřad neprováděl důkaz ani takovými dokumenty, neboť z nich nemohl zjistit nic relevantního k předmětu správního řízení. Proto je vyloučil z nahlížení do spisu podle § 260 odst. 1 zákona.
III. Rozklad navrhovatele
9. Dne 3. 4. 2024 Úřad obdržel rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 19. 3. 2024. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
10. Navrhovatel v rozkladu vyjadřuje znepokojení ohledně nevypořádání námitky týkající se nezákonnosti zadávacích podmínek ve vztahu ke stanovení nabídkové ceny. Ani Úřad, ani zadavatel ji neměli vypořádat s dostatečnou pozorností. Vypořádání námitky by mělo zahrnovat komplexní přístup k veškerým aspektům zadávacích podmínek, zejména ke konkrétnímu způsobu formulace paušálních služeb v kontextu celkové nabídkové ceny. Požadavky na nacenění dvou typů paušálních služeb zahrnují čerpání každé služby zvlášť v různých obdobích. Je tedy nutné brát v úvahu možnost variantního plnění, což měl zadavatel zohlednit v rámci soutěžního dialogu. Zadavatel vyloučil možnost podání variantních nabídek, ale následně ji v rámci výzvy k podání nabídek implicitně připustil. Navrhovatel odkazuje na související rozhodovací praxi k vymezení variantních nabídek v zadávacích podmínkách. Navrhovatel dodává, že se nejedná o dílčí argument, jak uvádí Úřad, ale o klíčovou součást kalkulace nabídkové ceny.
11. Úřad v napadeném rozhodnutí nesprávně zaměňuje plnění veřejné zakázky dle uzavřených smluv a způsob vyplnění nabídkové ceny za účelem hodnocení nabídek. Podle navrhovatele není možné dovozovat způsob vyplnění nabídkové ceny rozhodné pro hodnocení nabídek odkazem na výklad příslušných smluv, které budou plněny až po vyhodnocení nabídek. Jestliže zadavatel takto formuloval způsob vyplnění nabídkové ceny, jednal nezákonně.
12. Zadavatel podle navrhovatele požadoval nacenění nabídkové ceny v různých smluvních variantách a při neurčitě vymezeném časovém rozsahu. K tomu navrhovatel uvádí konkrétní časový rozsah, který dle něj ze zadávacích podmínek vyplývá, respektive konkrétně nevyplývá. Navrhovatel proto neměl k dispozici jednoznačné předpoklady pro nacenění i dalších služeb, např. služeb na objednávku.
13. Navrhovatel k tomu poukazuje i na maximální výši nabídkové ceny. Tou zadavatel vytvořil omezení pro formulování nabídkové ceny. Navrhovatel opakuje, že není možné zaměňovat vyhodnocení nabídky na straně jedné, tedy fázi dopadající do zadávacího řízení, a způsob čerpání služeb po uzavření smlouvy na straně druhé. Není podle navrhovatele možné, aby dodavatel, který je limitován maximální výší nabídkové ceny, alternativně zadefinoval výši paušálních služeb dle implementační a servisní smlouvy bez ohledu na to, jaká část služeb a v jaké délce bude čerpána, a současně byl schopen kalkulovat např. zmiňované služby na objednávku. Požadavek na nacenění paušálních služeb je proto v rozporu s § 36 odst. 3 zákona a rozhodovací praxí Úřadu.
14. Navrhovatel dodává, že vyplnění nabídkové ceny nebylo stanoveno odkazem na řešené smlouvy, ale vyplněním přílohy č. 3 výzvy k podání nabídek. Navrhovatel cituje, jaké paušální služby jsou dle tohoto dokumentu součástí nabídkové ceny. Tento dokument ani samotná výzva k podání nabídek nestanoví nic o alternativním čerpání paušálních služeb, pouze mají být doplněny ceny těchto služeb v celém rozsahu. Úřad se svým výkladem pouze dopustil úvah ohledně budoucího čerpání paušálních služeb, aniž by vypořádal námitku týkající se vyplnění nabídkové ceny.
15. Podle navrhovatele nelze na jedné straně stanovit požadavek na vyplnění ceny čerpání paušálních služeb po celou dobu jejich čerpání bez ohledu na to, v jakém rozsahu budou skutečně čerpány a zároveň zastropovat maximální nabídkovou cenu i na nevyužitý rozsah.
Závěr rozkladu
16. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad napadené rozhodnutí zrušil.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
17. Ve svém vyjádření k rozkladu navrhovatele zadavatel uvedl, že výklad Úřadu nelze považovat za ex post úvahy, když vzory smluv měli dodavatelé k dispozici jako přílohy výzvy k podání nabídek a jako takové byly součástí zadávacích podmínek. Úřad podle zadavatele správně vyjádřil smysl a účel dotčených ustanovení implementační a servisní smlouvy. Jestliže navrhovatel tvrdí, že nabídková cena pro účely hodnocení nabídek a cena plnění podle uzavíraných smluv jsou dvě odlišné záležitosti, jedná se podle zadavatele o fatální nepochopení principů veřejného zadávání.
18. Zadavatel souhlasí s úvahami Úřadu týkajícími se maximální nabídkové ceny. Zadavatel uvádí, že není srozumitelné, na čem navrhovatel staví svou argumentaci proti takovému požadavku zadavatele. Zadavatel také zopakoval, že jeho záměrem nebylo obdržet variantní nabídky a zadávací podmínky neobsahují více možností. Zadavatel proto navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
IV. Řízení o rozkladu
19. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
20. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
21. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení, případně změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
22. Námitky navrhovatele směřují primárně proti výkladu paušálních služeb na základě implementační a servisní smlouvy a způsobu stanovení nabídkové ceny. Navrhovatel také uvádí, že se Úřad ani zadavatel dostatečně nezabývali nezákonností zadávacích podmínek ve vztahu ke stanovení nabídkové ceny.
23. Považuji za vhodné se nejprve zabývat právě námitkou nedostatečného vypořádání. Jak se s namítanou nezákonností stanovení nabídkové ceny vypořádal zadavatel, Úřad shrnul v bodu 126 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úřad správně uvedl, že v rozhodnutí o námitkách zadavatel popsal svoje úvahy při zahrnutí paušálních služeb do celkové nabídkové ceny, proč tak učinil, o jaké služby se jedná a kdy budou poskytovány na základě implementační smlouvy a kdy na základě smlouvy servisní. I po vlastním přezkoumání rozhodnutí o námitkách souhlasím s napadeným rozhodnutím, že zadavatel zcela zřejmě vypořádal podstatu námitky týkající se neurčité formulace rozsahu čerpání paušálních služeb.
24. Zároveň samozřejmě platí, což Úřad taktéž uvedl, že pokud zadavatel odůvodní, proč není daná zadávací podmínka neurčitá, je současně jasný jeho postoj k tomu, zda lze na základě ní stanovit nabídkovou cenu. To se dotýká i související námitky týkající se nemožnosti nacenit služby na objednávku s ohledem na nejednoznačné určení rozsahu čerpání paušálních služeb. Není-li tento rozsah neurčitý, není nutné u navazující námitky požadovat další odůvodnění. Úřad pak sice v bodu 126 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že jde o okrajovou námitku, to ale nemířilo k její podstatě či důležitosti, ale právě k její vazbě na určitost vymezení rozsahu paušálních služeb, o které mluvil navrhovatel.
25. Pokud navrhovatel současně zpochybňuje to, jak stejnou námitku vypořádal Úřad, patrně přehlédl body 131-149 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad nejprve představil východiska týkající se zadávacích podmínek a jejich stanovení a následně podrobně vysvětlil, proč považuje způsob stanovení nabídkové ceny ve vztahu k paušálním službám podle implementační a servisní smlouvy za jasný. Úřad popsal ustanovení zadávací dokumentace, ze kterých vycházel při posouzení jednoznačnosti a jasnosti nacenění paušálních služeb, a následně učinil závěr o návrhových námitkách. Vypořádání Úřadu je podrobné a úplné, přičemž ani navrhovatel nepředložil žádné bližší námitky, kterými by jej byl schopen vyvrátit.
26. Tuto část proto uzavírám konstatováním, že zadavatel se řešenou námitkou zabýval dostatečně a v souladu se zákonem. Úřad potom zadávací podmínky podrobil vlastnímu zkoumání a ve výsledku dal za pravdu zadavateli, přičemž své závěry dostatečně a přesvědčivě odůvodnil.
27. Meritem případu je pak samotný způsob stanovení nabídkové ceny především ve vztahu k paušálním službám. Úřad v bodu 138 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že ty jsou ve smyslu přílohy č. 3 výzvy k podání nabídek dvojího typu. Paušální služby v počtu 24 měsíčních jednotek ve smyslu implementační smlouvy a paušální služby v počtu 60 měsíčních jednotek ve smyslu servisní smlouvy. Úřad také uvedl, že každá ze smluv vymezuje, jaké služby pod paušální služby spadají a kdy se ty které paušální služby mohou využít.
28. V případě implementační smlouvy jde konkrétně o odstranění vad v příslušných lhůtách za situace, kdy v době trvání záruční doby není účinná servisní smlouva, nebo závazek založený servisní smlouvou zanikne. Úřad v bodu 139 odůvodnění přidal i další detaily týkající se záruční doby a souvisejících ustanovení implementační smlouvy. Na daný bod zároveň odkazuji pro bližší popis tohoto typu paušálních služeb.
29. V bodu 140 odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno, které paušální služby spadají pod servisní smlouvu – např. řízení a zajištění dostupnosti a provozní monitoring systému, servis, zálohování atd. Tyto paušální služby se dle čl. 5.1 servisní smlouvy poskytují po dobu trvání servisní smlouvy, což je dle článku 24. 1 servisní smlouvy 60 měsíců od milníku E. Úřad dále správně dovodil, že dle přílohy č. 3 implementační smlouvy nastává milník E 4 měsíce a 15 dní po datu uzavření implementační smlouvy a od této doby dodavatel poskytuje paušální služby podle servisní smlouvy. Opět pro podrobnější popis odkazuji na příslušný bod odůvodnění napadeného rozhodnutí.
30. V následujícím bodu odůvodnění napadeného rozhodnutí pak Úřad učinil správný závěr, tedy že paušální služby podle implementační smlouvy a paušální služby podle servisní smlouvy jsou jinými službami, přičemž nikdy nemohou být poskytovány zároveň. Pokud nebude servisní smlouva účinná, budou se poskytovat pouze služby týkající se záruky za vady podle implementační smlouvy. Ve chvíli, kdy servisní smlouva již účinná bude, nemohou být využity paušální služby podle implementační smlouvy, což je v této smlouvě výslovně uvedeno.
31. Jde-li o samotný způsob nacenění obou typů paušálních služeb, ze zadávací dokumentace a argumentace zadavatele vyplývá, z jakého důvodu požadoval nacenit 24 měsíců paušálních služeb podle implementační smlouvy a 60 měsíců paušálních služeb podle servisní smlouvy. V servisní smlouvě je výslovně uvedeno, že paušální služby budou poskytovány podle bodu 5.1 servisní smlouvy po dobu jejího trvání a dobou trvání je podle přílohy č. 2 servisní smlouvy 60 měsíců. V případě implementační smlouvy zadavatel reflektuje svoje potřeby týkající se nutnosti daných služeb v případě, že dosud nebude účinná servisní smlouva, případně závazek z ní zanikne. V takovém případě zadavatel potřebuje mít některé služby zakotvené jinak. Zadavatel však nezná konkrétní počet měsíců, ke kterému by délku poskytování služeb vázal, proto stanovil maximální počet měsíčních jednotek a určil jejich počet na 24. Stejně se vyjádřil Úřad v bodu 142 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde zároveň uvedl, že nelze vyloučit možnost, že zadavatel využije paušální služby na základě implementační smlouvy v plném rozsahu. Je tedy logické, že v takovém případě požaduje nacenit maximální počet měsíčních jednotek u paušálních služeb obou typů.
32. Souhlasím s Úřadem i v tom, že navrhovateli nic nebránilo zadávací podmínky prostudovat a pochopit tak, jak to zamýšlel a v zadávací dokumentaci předložil zadavatel, jak to pochopili účastníci zadávacího řízení, kteří podali nabídku, i jak to pochopil Úřad, když řešené zadávací podmínky přezkoumával. K tomu dále odkazuji na bod 143 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad správně vychází z předpokladu dostatečné odborné úrovně uchazeče o veřejnou zakázku. Souhlasím proto i s tím, že zadavatel neporušil § 36 odst. 3 zákona.
33. Navrhovatel k tomu uvádí, že nelze dovozovat způsob vyplnění nabídkové ceny rozhodné pro hodnocení nabídek odkazem na výklad příslušných smluv, které budou plněny až po vyhodnocení nabídek.
34. Podle § 28 odst. 1 zákona jsou zadávacími podmínkami podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
35. V § 37 odst. 1 písm. b) zákon stanoví, že podmínkami účasti jsou technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku. Podle § 37 odst. 1 písm. c) zákona jsou podmínkami účasti v zadávacím řízení obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu plnění.
36. V § 36 odst. 2 zákona je uvedeno, že zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu anebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání. Bod B přílohy č. 6 zákona obsahuje minimální náležitosti výzvy k podání nabídek i v řízení se soutěžním dialogem. Z toho plyne, že i ve výzvě k podání nabídek mohou být uvedeny zadávací podmínky, tj. i podmínky účasti. Součástí výzvy k podání nabídek jsou pak samozřejmě i její přílohy.
37. Ve výzvě k podání nabídek zadavatel stanovil, že nabídka bude obsahovat mj. rozpočet pro určení nabídkové ceny, jehož vzor je přílohou č. 3 výzvy k podání nabídek, návrh implementační smlouvy, který je přílohou č. 6 výzvy, a návrh servisní smlouvy, který je přílohou č. 7 výzvy k podání nabídek. V bodu 7 výzvy k podání nabídek zadavatel také výslovně uvedl, že návrhy smluv jsou její součástí. V témže bodu také uvedl, že návrhy smluv jsou pro účastníky závazné.
38. Příloha č. 3 výzvy k podání nabídek obsahuje dva typy paušálních služeb, a to ty spadající pod implementační smlouvu a ty spadající pod servisní smlouvu. Paušální služby jsou v této příloze vždy přiřazeny k jedné ze smluv. Je tedy zřejmé, že pro řádné nacenění těchto služeb je nutné nahlédnout do příslušných smluv, aby dodavatel věděl, jaké služby jsou v nich vůbec zahrnuty a za jakých podmínek a kdy budou poskytovány. Jedná se tak o technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona, neboť dodavatelům sdělují, co konkrétně zadavatel pod paušálními službami požaduje a kdy budou využívány. Uvažovat ale lze i o kategorii obchodních a jiných smluvních podmínek, neboť právě závazný návrh smlouvy je možné obecně podřadit právě pod § 37 odst. 1 písm. c) zákona. V obou případech je však nutné učinit závěr, že implementační i servisní smlouva, jako závazné návrhy smluv, obsahují zadávací podmínky a ustanovení týkající se paušálních služeb a rozsahu jejich čerpání jsou takovými zadávacími podmínkami.
39. Nesouhlasím proto ani s námitkou, že není možné zaměňovat vyhodnocení nabídky na straně jedné a způsob čerpání služeb po uzavření smlouvy na straně druhé. Způsob čerpání paušálních služeb a jejich obsah totiž definuje samotné paušální služby pro účely jejich nacenění. Jistě, na základě smluvního určení bude dodavatel služby poskytovat, ale na základě tohoto určení prostřednictvím zadávacích podmínek obsažených ve smlouvě je také má nacenit. Navrhovatel není povinen tak činit, ale ponese důsledky toho, že neanalyzoval veškeré zadávací podmínky a cenu za paušální služby stanovil bez znalosti všech zadávacích podmínek. Stejně tak nemůže úspěšně namítat nejednoznačnost a neurčitost způsobu stanovení nabídkové ceny.
40. Uvádí-li tedy navrhovatel, že vyplnění nabídkové ceny nebylo stanoveno odkazem na implementační či servisní smlouvu, ale vyplněním přílohy č. 3 výzvy k podání nabídek, nemá pravdu. Označené paušální služby nejsou pouze prázdným slovním spojením dle přílohy č. 3 výzvy k podání nabídek, ale nachází svůj význam právě odkazem na danou smlouvu, na základě které jsou poskytovány. Ve smlouvách jsou jednoznačně obsaženy zadávací podmínky mající vztah k nacenění paušálních služeb. Smlouvy navíc zadavatel učinil součástí zadávacích podmínek, když je označil jako přílohy výzvy k podání nabídek a závazné vzory. Současně zadavatel určil návrhy smluv jako součást nabídky. Dodavatelé tedy pro účely podání nabídky zjevně museli smlouvy projít a vyplnit potřebné údaje. Smlouvy tedy nestojí mimo ostatní dokumenty obsahující zadávací podmínky, ale jsou s nimi provázané.
41. Je také nepochybné, že zadávací podmínky jsou běžně obsaženy v přiložených smlouvách a z ničeho nevyplývá, že by to tak být nemohlo. Ani navrhovatel nic konkrétního neuvádí. Součástí smlouvy bývá například harmonogram plnění, což je i zdejší případ. Logikou navrhovatele by dodavatelé nemohli brát harmonogram obsažený ve smlouvě vůbec v potaz a nemohli by jej využít pro účely nacenění nabídky. Harmonogram totiž není součástí výzvy k podání nabídek, ale jednotlivých smluv. Je tedy možné se v tomto směru navrhovatele ptát, zda by harmonogram při podání nabídky využil k tomu, aby časové požadavky zadavatele zakomponoval do nabídkové ceny, nebo by namítal, že není v zadávacích podmínkách jednoznačně specifikován, když se dle něj pravděpodobně jedná pouze o způsob budoucího průběhu plnění veřejné zakázky, který ale na samotné nacenění nemůže mít vliv. I z tohoto příkladu je zřejmá nesprávnost úvah předložených navrhovatelem.
42. I zde pak platí teze týkající se odbornosti dodavatelů. Pokud je nutné nacenit služby, které jsou výslovně vztaženy k určité smlouvě, je jediným racionálním a logickým postupem hledat tento pojem a jeho bližší výklad právě ve smlouvě. Tvrzení navrhovatele jsou naopak z pohledu praxe zcela neracionální, neboť by fakticky pouze požadovala, aby byly všechny zadávací podmínky zachyceny v jediném dokumentu.
43. Poukazuji také na to, že v bodu 1.4 rozkladu navrhovatel sám výslovně uvedl, že dle přílohy č. 3 výzvy k podání nabídek jsou součástí plnění mimo jiné paušální služby dvojího charakteru, a to „[p]aušální služby v počtu 24 měsíčních jednotek poskytované v rozsahu Implementační smlouvy (viz řádek č. 21 Přílohy č. 3 ve sloupci ‚Dílčí část díla ‘)“ a „[p]aušální služby v počtu 60 měsíčních jednotek poskytované v rozsahu Servisní smlouvy (viz řádek pod řádkem č. 21 Přílohy č. 3 ve sloupci ‚Dílčí část díla ‘)“. Navrhovateli je tedy zjevně také zřejmé, že jde vždy o paušální služby dle konkrétní smlouvy a že pro jejich výklad musí danou smlouvu analyzovat. Nedává smysl, aby navrhovatel uváděl, že jde o nabídkovou cenu za paušální služby vždy v rozsahu dané smlouvy, ale dále tvrdil, že se tyto služby dle dané smlouvy nemají vykládat pro účely nabídkové ceny. Je také nutno podotknout, že navrhovatel si stěžuje na výklad paušálních služeb dle smluv, ale nezmiňuje další složky nabídkové ceny dle přílohy č. 3 výzvy k podání nabídek, služby exitu, které rovněž nachází svůj význam až v servisní smlouvě, a služby na objednávku dle obou smluv.
44. S ohledem na výše uvedené musím jednoznačně odmítnout argumentaci navrhovatele, že ve smlouvách, které jsou přílohami výzvy k podání nabídek, nemohou být obsaženy zadávací podmínky mající vliv na stanovení nabídkové ceny.
45. Uzavírám tedy, že stejně jako obsahuje zadávací podmínky samotná výzva k podání nabídek i její příloha č. 3, což navrhovatel nezpochybňuje, obsahují zadávací podmínky i návrhy implementační a servisní smlouvy, které jsou také přílohami výzvy k podání nabídek a ve smyslu § 37 zákona podmínkami účasti. V tomto případě jde konkrétně o ustanovení týkající se rozsahu čerpání paušálních služeb. Nelze tedy přisvědčit tvrzení o nejasném způsobu nacenění. Navrhovatel mohl a měl do řešených smluv nahlédnout a potřebné informace z nich zjistit, což bylo z výzvy k podání nabídek a její přílohy č. 3 jednoznačné.
46. Navrhovatel má také za to, že nacenění paušálních služeb bez stanovení hodnoticích variant je v rozporu s maximální nabídkovou cenou stanovenou zadavatelem. K tomuto požadavku zadavatele se Úřad obsáhle vyjádřil v bodu 144 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde zároveň popsal důvody, proč je tento požadavek legitimní a zákonný. Navrhovatel tvrdí, že samotnou oprávněnost požadavku nezpochybňuje a rozporuje jej právě jen ve vztahu k nezákonnosti nacenění nabídky. Pokud jsem ale dospěl k tomu, že způsob nacenění je v pořádku, nemohu s jeho námitkou souhlasit. Dodavatelé věděli, jaké všechny služby mají nacenit, přičemž pokud toho v souvislosti s cenovým stropem nebyli schopni, jedná se o překážku na straně dodavatele, jak správně uvedl Úřad. Dodávám, že celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí podle bodu 6 výzvy k podání nabídek 273 225 300 Kč bez DPH. Stanovil-li zadavatel v témže bodu maximální celkovou nabídkovou cenu na 600 000 000 Kč bez DPH, nelze ji ani z tohoto pohledu považovat za rozpornou se zákonem.
47. S odkazem na výše uvedené je potřeba reagovat na další rozkladovou námitku tak, že je možné, aby dodavatelé nacenili jak paušální služby podle implementační, tak podle servisní smlouvy, a to i pokud jsou limitováni výší nabídkové ceny. Zadavatel jednoznačně popsal, za jakých podmínek budou paušální služby čerpány, z čehož je zároveň zřejmá nemožnost požadovat nacenění menšího počtu měsíčních jednotek než počtu maximálního (k tomu odkazuji výše). Zastropování nabídkové ceny navíc nijak neznemožňuje požadovat nacenění dvou různých typů paušálních služeb ve stanoveném rozsahu. Otázkou pouze je, zda je dodavatel schopen se do cenového stropu vejít. To ale nezpůsobuje nezákonnost ani stanovení dvou typů paušálních služeb a nacenění v plném měsíčním počtu, ani maximální nabídkové ceny.
48. Rozkladové námitky navrhovatel prokládá i tvrzeními, že zadavatel vyloučil možnost podání variantních nabídek, ale implicitně je připustil. V napadeném rozhodnutí mu ale bylo vysvětleno, že zadavatel žádné varianty nepožaduje. Zadavatel požaduje nacenit jedno plnění, které se skládá mj. z paušálních služeb dle implementační smlouvy a paušálních služeb dle servisní smlouvy. Je jasné, že oba typy paušálních služeb budou v určitém časovém úseku využívány. Služby dle implementační smlouvy před účinností servisní smlouvy (případně po zániku závazku z ní), služby dle servisní smlouvy po dobu její účinnosti. Po dobu plnění veřejné zakázky bude zadavatel využívat oba typy, nikoliv však současně, ale v jeden okamžik právě jeden typ paušálních služeb. Není to tedy tak, že by zadavatel po podpisu smlouvy využíval po celou dobu plnění veřejné zakázky buď paušální služby podle implementační smlouvy, nebo podle servisní smlouvy, tedy jen jednu z variant. Zadavatel bude používat oba typy, pouze v různé době. Ostatně zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně varianty nepřipustil. S ohledem na uvedené se neuplatní ani navrhovatelem odkazovaná rozhodovací praxe k vymezení variantních nabídek. Obecné závěry k variantě ve smyslu § 102 zákona Úřad předložil v bodech 151 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí a ty potvrzují výše uvedené.
49. K další námitce uvádím, že s odkazem na bod 142 odůvodnění napadeného rozhodnutí a především implementační a servisní smlouvu a přílohu č. 3 výzvy k podání nabídek je jasné, že rozsah plnění paušálních služeb a nacenění jejich množství byl stanoven jednoznačně. Navrhovatel sice tvrdí, že servisní smlouva počítá s pevnou účinností v délce 84 měsíců, to ale není pravda. Účinnost servisní smlouvy, a tedy i maximální trvání paušálních služeb je 60 měsíčních jednotek, jak bylo uvedeno výše. Na témže místě jsem uvedl, že maximální trvání paušálních služeb dle implementační smlouvy je 24 měsíčních jednotek. Stejně hovoří i napadené rozhodnutí. Tvrzená nejednoznačnost rozsahu čerpání služeb tedy není přítomna a nedotýká se tak ani služeb na objednávku. Způsob jejich nacenění Úřad správně uvedl v bodu 147 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
50. S ohledem na výše uvedené rozkladové námitky navrhovatele odmítám. Naopak jsem se plně ztotožnil s odůvodněním, které Úřad předložil v napadeném rozhodnutí.
VI. Závěr
51. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem
a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1
2. Mgr. Tomáš Biem, advokát, V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha 8
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona k okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
