číslo jednací: 12922/2024/500
spisová značka: S0072/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Nástroj pro kontrolu zveřejňování smluv v Registru smluv |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 28. 5. 2024 |
| Související rozhodnutí | 12922/2024/500 21176/2024/163 |
| Dokumenty |  2024_S0072.pdf 368 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0072/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-12922/2024/500 |
|
Brno 25. 3. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 25. 1. 2024 na návrh ze dne 24. 1. 2024, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha,
- navrhovatel – DYNATECH s.r.o., IČO 25501003, se sídlem Londýnské náměstí 853/1, Štýřice, 639 00 Brno,
- vybraný dodavatel – Public data s.r.o., IČO 08116342, se sídlem Nové sady 988/2, Staré Brno, 602 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nástroj pro kontrolu zveřejňování smluv v Registru smluv“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 11. 7. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00249020,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Nástroj pro kontrolu zveřejňování smluv v Registru smluv“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 11. 7. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00249020, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. 1. 2024 o námitkách navrhovatele – DYNATECH s.r.o., IČO 25501003, se sídlem Londýnské náměstí 853/1, Štýřice, 639 00 Brno – jež byly zadavateli doručeny dne 1. 1. 2024, podrobně nevyjádřil k námitce jmenovaného navrhovatele, podle níž měl být vybraný dodavatel – Public data s.r.o., IČO 08116342, se sídlem Nové sady 988/2, Staré Brno, 602 00 Brno – vyloučen z účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, neboť v rámci jím podané nabídky předložil ve vztahu k požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci stanoveného v bodě 7.3. zadávací dokumentace významné služby, které nesplňovaly zadavatelem požadovaný finanční limit, čímž se výše uvedené rozhodnutí zadavatele ze dne 12. 1. 2024 o námitkách citovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 12. 1. 2024 o námitkách navrhovatele – DYNATECH s.r.o., IČO 25501003, se sídlem Londýnské náměstí 853/1, Štýřice, 639 00 Brno – vydané v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Nástroj pro kontrolu zveřejňování smluv v Registru smluv“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 11. 7. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00249020.
III.
Zadavateli – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0072/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele – DYNATECH s.r.o., IČO 25501003, se sídlem Londýnské náměstí 853/1, Štýřice, 639 00 Brno – ze dne 24. 1. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Nástroj pro kontrolu zveřejňování smluv v Registru smluv“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 11. 7. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00249020.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil dne 11. 7. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00249020 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nástroj pro kontrolu zveřejňování smluv v Registru smluv“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dle bodu 3.1. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „zajištění služeb provozu kontrolního nástroje pro průběžný monitoring uveřejněných smluv, včasnou identifikaci rizik jejich nesprávného uveřejnění dle požadavků zákona o registru smluv a odstraňování těchto vad.“
3. Dle bodu 3.2. zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 3 590 640 Kč bez DPH.
4. Dne 18. 12. 2023 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru vybraného dodavatele – Public data s.r.o., IČO 08116342, se sídlem Nové sady 988/2, Staré Brno, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) – z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“). Dne 1. 1. 2024 navrhovatel – DYNATECH s.r.o., IČO 25501003, se sídlem Londýnské náměstí 853/1, Štýřice, 639 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – podal námitky z téhož dne proti oznámení o výběru (dále jen „námitky“). Rozhodnutím ze dne 12. 1. 2024, které bylo doručeno navrhovateli dne 15. 1. 2024, zadavatel podané námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v rozporu se zákonem, podal dne 25. 1. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky ze dne 24. 1. 2024 (dále jen „návrh“).
II. OBSAH NÁVRHU
6. V čl. II návrhu navrhovatel napadá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách pro nedostatek důvodů. Navrhovatel dle svých slov v námitkách upozornil na existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. absenci zákonem předepsaného postupu při jejím zjištění na straně zadavatele. Navrhovatel dle svých slov v námitkách také označil konkrétní indicie vedoucí k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny – značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou vybraného dodavatele a dřívější účast jednatele vybraného dodavatele v subjektech, které skončily v likvidaci a zanikly často bez schopnosti uhradit stávající dluhy. Na tento okruh námitek však zadavatel v rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele reagoval pouze obecně, aniž by svá tvrzení opřel o relevantní argumentaci.
7. Co se týče namítané mimořádně nízké nabídkové ceny, tak zadavatel měl podle přesvědčení navrhovatele alespoň ve stručnosti nastínit, z čeho vycházel při uřčení cen v místě a čase obvyklých, neboť takto lze obecnou floskulí o cenách v místě a čase obvyklých zdůvodnit jakýkoli zřejmý rozpor mezi nabídkovou cenou a předmětem veřejné zakázky. Současně měl zadavatel dle navrhovatele se jasně vyjádřit k námitce poukazující na působení jednatele vybraného dodavatele v jiných subjektech, které jsou momentálně v insolvenci vč. závazků vůči státu. Dílčí námitku upozorňující na virtuální sídlo vybraného dodavatele pak zadavatel v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou dle navrhovatele nevypořádal vůbec.
8. Také v souvislosti s vypořádáním námitek týkajících se technické kvalifikace je rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Poukazoval-li tak navrhovatel na obsah smluv dostupných v registru smluv, snažil se tím dle svých slov poukázat na rozpor mezi funkcemi kontrolního nástroje vybraného dodavatele a požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace. Zadavatel tak dle názoru navrhovatele pochybil, jestliže se v rozhodnutí o námitkách věcně nezabýval tím, zda referenční zakázky předložené vybraným dodavatelem splňují požadavky zadavatele.
9. V čl. III návrhu pak navrhovatel opět brojí proti mimořádně nízké nabídkové ceně v nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel podle navrhovatele pochybil tím, že nepožádal vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 odst. 4 zákona. V prvé řadě navrhovatel upozorňuje na to, že nabídková cena vybraného dodavatele je o cca 1 mil. nižší než předpokládaná hodnota (a nabídková cena navrhovatele). Možnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu v nabídce vybraného dodavatele indikuje dle navrhovatele také fakt, že jediný jednatel vybraného dodavatele je spjat s právnickými osobami, které skončily v likvidaci a zanikly, přičemž tyto společnosti evidují závazky včetně dluhů za veřejné zdravotní pojištění a nedoplatků na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Kromě uvedeného může být dle navrhovatele významnou indicií také to, že sídlo vybraného dodavatele Nové Sady 988/2, 602 00 Brno je umístěno v budově, kde jsou inzerovány „virtuální kanceláře“. Všechny tyto skutečnosti v souhrnu nepochybně vedou dle navrhovatele k závěru o možné existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, a zadavatel tak měl vybraného dodavatele požádat o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Nepostupoval-li zadavatel dle § 113 odst. 4 zákona, postupoval tak dle navrhovatele v rozporu se zákonnými pravidly pro zadávání veřejných zakázek.
10. V čl. IV návrhu pak navrhovatel napadá nesprávné posouzení naplnění podmínek technické kvalifikace u vybraného dodavatele. Konkrétně navrhovatel uvádí, že z předmětu plnění veřejné zakázky (resp. přílohy č. 1 návrhu smlouvy) vyplývá, že klíčovými prvky poptávaného plnění je implementace nástroje, resp. zajištění jeho provozu, tak, aby kontrolní nástroj mohli využívat přímo zaměstnanci zadavatele a nikoli dodavatel. Tak je nutné také interpretovat kvalifikační požadavky zadavatele na „implementaci a podporu či zajištění provozu“ kontrolního nástroje, který stanovil v bodě 7.3. zadávací dokumentace.
11. Navrhovatel následně zpochybňuje relevantnost referencí předložených vybraným dodavatelem, neboť dle jeho názoru zadavatel stanovil požadavek na doložení referenčních zakázek (významných služeb) spočívající v implementaci kontrolního nástroje – obsahem referenčních zakázek tak nemělo být poskytnutí služeb v podobě obsahové kontroly registru smluv vybraným dodavatelem, nýbrž implementace kontrolního nástroje tak, že kontrola registru byla realizována přímo zaměstnanci či pověřenými subjekty odběratele. To však z referencí předložených vybraným dodavatelem dle navrhovatele neplyne.
12. Současně má navrhovatel za to, že z posouzení splnění účasti vybraného dodavatele není zřejmé, zda skutečně referenční zakázky dosahovaly finančního limitu stanoveného zadavatelem. To, že hodnota závazku přesahovala 500 000 Kč bez DPH, při takto obecné formulaci dle navrhovatele neprokazuje, zda skutečně došlo k vyčerpání předpokládané hodnoty referenčního závazku, tedy zda byly vybraným dodavatelem skutečně poskytnuty služby v požadovaném finančním objemu. Navrhovatel se tak domnívá, že v posouzení splnění účasti vybraného dodavatele mělo být výslovně uvedeno, zda byly referenční zakázky realizovány v minimálním požadovaném rozsahu. V tomto kontextu navrhovatel odkazuje na jiné smlouvy vybraného dodavatele, které jsou umístěné v registru smluv a zdaleka nedosahují prahových hodnot stanovených zadavatelem pro referenční zakázky.
13. S ohledem na výše uvedené se navrhovatel proto domáhá, aby Úřad v souladu s § 263 zákona uložil zadavateli nápravné opatření – zrušení rozhodnutí (oznámení) o výběru dodavatele a všech navazujících úkonů zadavatele.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
14. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 25. 1. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
15. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel,
- vybraný dodavatel.
16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 26. 1. 2024.
17. Dne 2. 2. 2024 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
18. Zadavatel nejprve k namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách uvádí, že v nich reagoval na celý obsah námitek a předložil úvahy, které jej při přezkoumávání námitek vedly. Z rozhodnutí o námitkách má dle zadavatele vyplývat, že zadavatel nepovažuje dílčí námitky navrhovatele za relevantní. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dle svých slov zároveň předkládá ucelené věcné odpovědi, kterými podrobně odůvodňuje své kroky v zadávacím řízení, a reaguje na dílčí námitky i námitky jako celek. Co se týče postupu vypořádání námitek, tak zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-R0220/2018/VZ-07050/2019/323/JKt ze dne 11. března 2019. Zadavatel tak konstatuje, že se v rámci rozhodnutí o námitkách jasně a srozumitelně vypořádal se všemi navrhovatelem namítanými skutečnostmi a toto rozhodnutí tak netrpí vadou nepřezkoumatelnost.
19. K námitce týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel uvádí, že stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v souladu s § 16 odst. 6 zákona, a to konkrétně dle ceny pilotního provozu nástroje pro kontrolu zveřejňování smluv a dle provedeného průzkumu trhu. Pilotní provoz přitom zajišťoval pro zadavatele přímo navrhovatel, s kterým následně provedl průzkum trhu s cílem zjistit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Na základě provedeného průzkumu pak zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu. Zadavatel nicméně dle svých slov očekával, že v zadávacím řízení obdrží nabídky odpovídající aktuálním cenám na trhu a zároveň předpokládal, že nabídkové ceny budou z důvodu zvýšení konkurence na trhu se službami v oblasti automatizované kontroly záznamů v registru smluv nižší než stanovená předpokládaná hodnota.
20. Následně v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku zadavatel provedl přezkum nabídkové ceny jednoho z dodavatelů, kterou shledal jako mimořádně nízkou. Tento dodavatel byl vyzván k objasnění nabídkové ceny a zadavatel provedl následně přezkum doručeného objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Pro úplnost zadavatel uvádí, že se jedná o dodavatele, který byl původně vybrán pro plnění veřejné zakázky, nicméně následně ze zadávacího řízení řádně odstoupil. Z tohoto postupu zadavatel získal podrobnější a konkrétní informace o cenách na daném trhu i postupu účastníka při nacenění předmětu veřejné zakázky.
21. Při posuzování nabídkové ceny nabídky vybraného dodavatele, tak zadavatel dle svých slov vycházel již z poznatků uvedených v předchozím odstavci, přičemž nabídková cena vybraného dodavatele byla o cca 600 tisíc vyšší než nabídková cena odstoupivšího dodavatele.
22. Zadavatel současně konstatuje, že předpokládaná hodnota není závazným ukazatelem pro identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel je při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny povinen vycházet z cen v místě a čase obvyklých. Nabídkovou cenu tak nelze dle jeho názoru posuzovat výhradně ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky a na základě toho pak paušálně konstatovat, že všechny nabízené ceny pod stanovenou předpokládanou hodnotou jsou mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Zadavatel, resp. jím jmenovaná hodnotící komise posoudila nabídkovou cenu vybraného dodavatele a neidentifikovala ji jako mimořádně nízkou.
23. Současně zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, dle které zadavatel není povinen ve zprávě o hodnocení dopodrobna vysvětlovat postup při posouzení nabídkové ceny dodavatele.
24. K argumentaci navrhovatele k účasti statutárních orgánů vybraného dodavatele v jiných právnických osobách zadavatel plně odkazuje na svou argumentaci v rozhodnutí o námitkách.
25. Zadavatel závěrem k této námitce konstatuje, že posoudil nabídkovou cenu vybraného dodavatele v souladu s § 113 odst. 1 zákona a neshledal ji jako mimořádně nízkou. Z uvedeného důvodu dle svého názoru nebyl vůči vybranému dodavateli povinen postupovat dle § 113 odst. 4 zákona.
26. K námitkám týkající se referenčních zakázek vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že vybraný dodavatel v rámci své nabídky předložil referenční zakázky (v počtu nad rámec stanovený zadávací dokumentací), ze kterých vyplývá, že jejich předmětem bylo zajištění provozování nástroje na průběžný monitoring a kontrolu smluv zveřejněných v registru smluv a identifikaci rizik a jejich následná eliminace. Vybraným dodavatelem předložené referenční zakázky tedy dle zadavatele spočívaly v provozu automatizovaného kontrolního nástroje, který zajišťoval monitoring smluv uveřejněných v registru smluv dle zákona registru smluv. Finanční hodnota všech těchto referenčních zakázek pak přesahovala 500 tis. Kč bez DPH.
27. Zadavatel zdůrazňuje, že pro splnění technické kvalifikace nepožadoval doložení významných služeb, jejichž předmětem bylo využití kontrolního nástroje přímo zaměstnanci objednatele. Zadavatel dále v rámci požadavků na technickou kvalifikaci dle svých slov blíže nespecifikoval, pro jaký konkrétní okruh objednatelů/zadavatelů měly být referenční zakázky realizovány. Navrhovatelem v návrhu předestřené požadavky na kvalifikaci (odkaz na přílohu č. 1 návrhu smlouvy) nebyly dle zadavatele součástí zadávací dokumentace a po dodavatelích tak nelze požadovat jejich splnění.
28. Zadavatel závěrem konstatuje, že vybraný dodavatel prokázal splnění technické kvalifikace dle požadavků zadávací dokumentace a zákona v plném rozsahu. Zadavatel z dostupných podkladů neměl a nadále nemá pochybnosti o vybraným dodavatelem realizovaných referenčních zakázkách uvedených v jeho nabídce.
29. Zadavatel tak navrhuje, aby Úřad správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v rámci veřejné zakázky zastavil.
Další průběh správního řízení
30. Usnesením ze dne 6. 2. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
31. Usnesením ze dne 19. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel a vybraný dodavatel doručili Úřadu svá vyjádření dne 26. 2. 2024.
Vyjádření navrhovatele ze dne 26. 2. 2024
32. Navrhovatel v prvé řadě namítá neúplnost správního spisu, a to ve spojení s podklady obsaženými v dokumentaci o zadávacím řízení vztahujícími se k mimořádně nízké nabídkové ceně účastníků zadávacího řízení. Navrhovatel namítá, že zadavatel těmito dokumenty argumentuje nicméně on k nim nemá přístup.
33. K vyjádření zadavatele k návrhu pak uvádí, že zadavatel ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceně předkládá až zde, přičemž své argumenty měl předložit již v rozhodnutí o námitkách. Kromě toho se zadavatel dle navrhovatele opět blíže nevypořádal s upozorněním navrhovatele na dřívější působení jednatele vybraného dodavatele v dalších právnických osobách, které skončily v likvidaci či v insolvenci, což může být indikátorem výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel nesouhlasí se zadavatelem ve výkladu jím zmiňované rozhodovací praxe Úřadu ve vztahu k uplatnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Současně podotýká, že pakliže zadavatel argumentuje ověřováním mimořádně nízké nabídkové ceny u jiného z účastníků, měl stejný postup učinit i u vybraného dodavatele. Ve zbytku navrhovatel opakuje svou argumentaci učiněnou v návrhu a dále trvá na svých závěrech.
Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 26. 2. 2024
34. K části návrhu týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny vybraný dodavatel uvádí, že v případě veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním zadávacím řízení není zadavatel povinen přezkoumávat mimořádně nízkou nabídkovou cenu.
35. Dále pak vybraný dodavatel uvádí, že kalkulace jeho nabídkové ceny vychází z mnohaletých zkušeností s provozováním nástroje na kontrolu správnosti uveřejňování smluv v registru smluv jak pro organizace ve veřejném sektoru, tak i v soukromém. Současně je vybraný dodavatel připraven případně poskytnout i rozpad nabídkové ceny a kalkulační vzorce pro doložení bezproblémové realizovatelnosti předmětu veřejné zakázky v souladu s podmínkami smlouvy na veřejnou zakázku.
36. Vybraný dodavatel taktéž uvádí, že znalost relevantního trhu na straně navrhovatele nemusí zohledňovat skutečnost, o čemž vypovídá i cenová strategie při podávání nabídky, kdy zjevně nepředpokládal, že by nebyl jediným účastníkem. Vybraný dodavatel současně nebere jako relevantní námitku zadavatele ohledně působení jednatele vybraného dodavatele v jiných společnostech, přičemž se odvolává na splnění kvalifikace v šetřené veřejné zakázce.
37. K námitce týkající se nesprávného posouzení naplnění podmínek technické kvalifikace u vybraného dodavatele nejprve vysvětluje ve vztahu ke svým referenčním zakázkám, proč mají soukromé subjekty zájem na tom kontrolovat povinné subjekty, zda uveřejnily smlouvy v registru smluv.
38. Závěrem pak uvádí, že zadávací řízení proběhlo řádně a argumentace navrhovatele je buď zmatečná nebo nerelevantní.
Další průběh správního řízení
39. Dne 6. 3. 2024 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-10164/2024/500, kterým nařídil předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0072/2024/VZ.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
40. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřadu uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
41. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.
42. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
43. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.
44. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.
45. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
46. Z bodu 7.3. zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel v rámci technické kvalifikace požadoval „doložení realizace alespoň 2 významných služeb za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, které spočívaly v implementaci a podpoře či zajištění provozu: (i) kontrolního nástroje pro průběžný monitoring smluv uveřejněných v registru smluv, nebo (ii) kontrolního nástroje pro detekci rizik nesprávného uveřejnění smluv v registru smluv v minimálním rozsahu finančního plnění ve výši 400.000 Kč bez DPH za každou takovou službu. Postačuje, pokud významná služba byla ukončena v posledních 3 letech nebo pokud v případě nedokončené služby byl v posledních 3 letech dosažen požadovaný finanční objem.“.
47. Z posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, které je přílohou oznámení o výběru, vyplývá, že zadavatel ke splnění požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona vybraným dodavatelem uvedl mezi údaji rozhodnými pro prokázání splnění kvalifikace celkem 5 významných služeb vybraného dodavatele, přičemž u všech uvedl vedle popisu předmětu významné služby i dobu realizace významné služby s rozpětím od – do s konkrétními daty a taktéž údaj o tom, že dané významné služby měly hodnotu „přes 500 tis. Kč bez DPH“.
48. Navrhovatel ve svých námitkách k možnému neprokázání splnění požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona vybraným dodavatelem uvádí mj. následující:
„Konečně z posouzení splnění účasti vybraného dodavatele není zřejmé, zda skutečně referenční zakázky dosahovaly finančního limitu stanoveného zadavatelem. To, že hodnota závazku přesahovala 500.000 Kč bez DPH, při takto obecné formulaci neprokazuje, zda skutečně došlo k vyčerpání předpokládané hodnoty referenčního závazku, tedy zda byly vybraným dodavatelem skutečně poskytnuty služby v požadovaném finančním objemu. Stěžovatel se tak domnívá, že v posouzení splnění účasti vybraného dodavatele mělo být výslovně uvedeno, zda byly referenční zakázky realizovány v minimálním požadovaném rozsahu. Tyto pochybnosti plynou také z toho, že ty smlouvy, které jsou veřejně dostupné v registru smluv (https://smlouvy.gov.cz/vyhledavani?q=08116342&search=Vyhledat&do=quickSearchForm-submit), zdaleka nedosahují prahových hodnot stanovených zadavatelem pro referenční zakázky.“
49. V rozhodnutí o námitkách zadavatel k námitce týkající se možného neprokázání splnění požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona vybraným dodavatelem uvádí mj. následující:
„Vybraný dodavatel v rámci své nabídky předložil referenční zakázky, ze kterých vyplývá, že předmětem je zajištění provozování nástroje na průběžný monitoring a kontrolu smluv zveřejněných v registru smluv a identifikaci rizik a jejich následná eliminace. Referenční zakázky tedy spočívaly v provozu automatizovaného kontrolního nástroje, který zajišťoval monitoring smluv uveřejněných v registru smluv dle zákona registru smluv. Vybraný dodavatel tak prokázal splnění technické kvalifikace dle zadávací dokumentace v plném rozsahu a Zadavatel nemá pochybnosti o relevantnosti realizovaných referenčních zakázkách Vybraným dodavatelem v rozsahu uvedených údajů.
Zadavatel zároveň zdůrazňuje, že nepožadoval, aby pro splnění technické kvalifikace účastníci zadávacího řízení prokazovali, že součástí realizace významných služeb bylo využití kontrolního nástroje přímo objednatelem. Zadavatel blíže nespecifikoval, pro jaké objednatele měl účastník zadávacího řízení významné služby realizovat. Tuto povinnost plynoucí z přílohy č. 1 návrhu smlouvy musí Vybraný dodavatel realizovat v rámci plnění předmětu veřejné zakázky, nikoliv předkládat v rámci prokázání technické kvalifikace dle zadávací dokumentace. Pro stanovenou technickou kvalifikaci dle § 79 ZZVZ nejsou relevantní povinnosti vyplývající ze smlouvy a Stěžovatel tedy pouze dovozuje, co by mělo být součástí prokázání technické kvalifikace dle zadávací dokumentace, resp. co by Vybraný dodavatel měl navíc prokazovat.
Zadavatel na základě námitek Stěžovatele přezkoumal referenční zakázky Vybraného dodavatele a ani na základě opětovného přezkumu nezjistil nejasnosti tvrzené Stěžovatelem. V této souvislosti Zadavatel podotýká, že Stěžovatel v námitkách odkazuje na smlouvy mezi Vybraným dodavatelem a povinnými subjekty dle zákona o registru smluv. Vybraný dodavatel nicméně tyto smlouvy pro účely prokázání technické kvalifikace nepředložil. Zadavateli tak není jasné, jakým způsobem jsou tyto smlouvy relevantní pro účely tohoto zadávacího řízení.
Závěrem tedy k dané problematice Zadavatel uvádí, že Vybraný dodavatel prokázal splnění technické kvalifikace dle zadávací dokumentace v plném rozsahu.“
Právní posouzení
50. Ve vztahu k samotnému rozhodování o návrhu navrhovatele Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu namítá mimo jiné nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad předně právě posouzením náležitostí rozhodnutí o námitkách.
51. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.
52. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.
53. Jestliže tedy stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a připadnutí navrhovatelem složené kauce státu).
54. Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.
55. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.
56. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.
57. Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.
58. Úřad předně konstatuje, že v šetřeném případě je z obsahu námitek patrné, že námitky směřují proti rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele, přičemž jednou z námitek je možné nesplnění požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona, resp. konkrétně bodu 7.3. zadávací dokumentace.
59. Navrhovatel ve svých námitkách konkrétně uvádí, že z posouzení splnění účasti vybraného dodavatele není zřejmé, zda skutečně referenční zakázky dosahovaly finančního limitu stanoveného zadavatelem, neboť v něm zadavatel pouze obecně formuluje, že hodnota závazku přesahovala 500 000 Kč bez DPH. Navrhovatel pak své pochybnosti staví zejména na tom, že smlouvy vybraného dodavatele, které jsou veřejně dostupné v registru smluv (kterými sice není v tomto případě prokazována předmětná kvalifikace, ale mají dle navrhovatele obdobné plnění), zdaleka nedosahují prahových hodnot stanovených zadavatelem (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
60. Na základě porovnání výše uvedeného tvrzení navrhovatele s rozhodnutím zadavatele o námitkách Úřad konstatuje, že se zadavatel k tomuto tvrzení navrhovatele vyjádřil pouze ve velmi obecné rovině, když uvedl, že vybraný dodavatel prokázal splnění technické kvalifikace dle zadávací dokumentace v plném rozsahu a zadavatel nemá pochybnosti o relevantnosti realizovaných referenčních zakázkách vybraným dodavatelem v rozsahu uvedených údajů. V šetřeném případě však navrhovatel zpochybnil dosažení požadovaného limitu odkazem na podobná plnění zveřejněná v registru smluv, přičemž zadavatel se k uvedenému vyjádřil pouze v tom smyslu, že vybraný dodavatel těmito smlouvami neprokazoval předmětnou podmínku technické kvalifikace. Navrhovatel však argumentoval zmíněným odkazem v kontextu zásadního rozdílu mezi hodnotami obdobných plnění, neboť smlouvy vybraného dodavatele zveřejněné v registru smluv se pohybují pouze v částkách od 27 000 do 240 000 Kč[1], z čehož lze dovodit, že vybraný dodavatel standardně poskytuje plnění výrazně nižší hodnoty.
61. Navrhovateli tedy dle Úřadu nebyly zadavatelem ani v odůvodnění rozhodnutí o námitkách předloženy žádné skutečnosti či údaje, které by dokázaly rozptýlit jeho relevantní pochybnosti, neboť z napadeného posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nevyplývá, jakou konkrétní smlouvou (s její jasnou identifikací) či realizací jakého konkrétního smluvního vztahu měla být prokazována kvalifikace, ale je zde pouze uvedeno časové rozpětí plnění, které však fakticky mohlo být plněno na základě více samostatných smluv (v menší finanční hodnotě než je minimální úroveň stanovená zadavatelem). Právě v kontextu odkazu navrhovatele na jiná plnění vybraného dodavatele, která jsou však menšího rozsahu, vyvstává pochybnost, zda bylo plněno opravdu v uvedené finanční hodnotě (resp. zda nebylo plněno i na základě více smluvních závazků). Úřad tak uzavírá, že zadavatel k rozptýlení těchto pochybností navrhovatele měl v rámci rozhodnutí o námitkách předložit navrhovateli jasné konkrétní údaje, které by vyvrátily předmětné námitky, a to ať už např. na základě dokumentů předložených vybraným dodavatelem, ověřením referenčních zakázek u jednotlivých objednatelů referenčních zakázek či na základě jiných informací, neboť splnění požadovaného limitu na hodnotu referenčních zakázek je v šetřeném případě nezbytné k prokázání kvalifikace. Úřad nadto dodává, že i v kontextu dalších navrhovatelem podaných námitek je současně na zvážení zadavatele, zda má dostatečně ověřen způsob realizace referenčního plnění v kontextu navrhovatelem předložené argumentace v námitkách.
62. Dle Úřadu se zadavatel s předmětným tvrzením navrhovatele, ohledně finanční úrovně referenčního plnění vybraného dodavatele věcně, nevypořádal, jelikož na tuto zcela konkrétní námitku navrhovatele, podpořenou i informace z registru smluv zadavatel vůbec nereagoval, zadavatel tedy podrobně neodůvodnil, proč navrhovatelovo tvrzení odmítá, a nedostál tak požadavku uvedenému v § 245 odst. 1 zákona podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.
63. K argumentaci zadavatele uvedené v jeho vyjádření ze dne 30. 1. 2024 týkající se odkazu na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0220/2018/VZ-07050/2019/323/JKt ze dne 11. března 2019 v kontextu toho, že v rozhodnutí o námitkách zadavatel reagoval na podstatu navrhovatelových námitek, přičemž dílčí námitky nepovažoval za relevantní, Úřad konstatuje, že v šetřeném případě se zadavatel podrobně nevyjádřil právě k podstatě námitky navrhovatele, a tedy závěry z citovaného rozhodnutí nijak nesvědčí ve prospěch zadavatele. Zadavatel tedy jinými slovy krom tvrzení, že nemá pochybnost o splnění kvalifikace vybraným dodavatele, nepředložil žádný konkrétní argument na námitku, zda vybraným dodavatelem předložené významné služby splnili požadovaný finanční limit. Jak již Úřad vyložil výše, pokud má zadavatel za to, že jeho postup v zadávacím řízení, jenž byl napaden námitkami, je souladný se zákonem, měl by být schopen tento svůj názor v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně (tj. přezkoumatelně) obhájit. V daném případě však, jak Úřad dovodil výše, zadavatel této zákonné povinnosti nedostál a při rozhodování o námitkách navrhovatele postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona.
64. Úřad dodává, že požadavky na řádné vypořádání námitek je nutné vykládat i dle judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku sp. zn. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021 mj. uvádí, že „[n]ámitkami a rozhodnutím o nich se skutečně vede určitý dialog mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které nevnímají jeho postup jako zákonný. Zadavatel (…) vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít dalším řízením. Rozhodnutí zadavatele o námitkách, ač je svou povahou určitým stanoviskem zadavatele k námitkám, má vést i v případě, že jsou námitky nedůvodné, k odstranění pochybností o jeho postupu při zadávání veřejné zakázky. Požadavek zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek není požadavkem nijak neurčitým (…). Obsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“
65. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že zadavatel v tomto případě zákonem stanoveným požadavkům na argumentační „kvalitu“ rozhodnutí o námitkách nedostál, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
66. Pro úplnost Úřad uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících dle navrhovatele o nezbytnosti uložení nápravného opatření je tedy v dané situaci nadbytečné. S ohledem na výše uvedené pak Úřad k námitce navrhovatele vztahující k neúplným podkladům rozhodnutí ve vztahu k šetření mimořádně nízké nabídkové ceny (zejména se má jednat o dokumenty týkající se šetření mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce dalšího účastníka zadávacího řízení společnosti – Datlab s.r.o., IČO 24213101, se sídlem Charlese de Gaulla 629/5, 160 00 Praha 6) a ve vztahu k prokazování technické kvalifikace vybraného dodavatele konstatuje, že tyto podklady nebyly relevantní pro výše uvedené závěry, a tudíž je nebylo zapotřebí vložit mezi podklady pro vydání rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
67. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.
68. Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně nevyjádřil ke vznesené námitce navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
69. Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému výše nastíněnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.
70. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu
71. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
72. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
73. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení
74. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
75. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
76. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000072.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha
2. DYNATECH s.r.o., Londýnské náměstí 853/1, Štýřice, 639 00 Brno
3. Public data s.r.o., Nové sady 988/2, Staré Brno, 602 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
