číslo jednací: 21176/2024/163
spisová značka: R0073/2024/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Nástroj pro kontrolu zveřejňování smluv v Registru smluv |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 28. 5. 2024 |
| Související rozhodnutí | 12922/2024/500 21176/2024/163 |
| Dokumenty |  2024_R0073.pdf 344 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0073/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-21176/2024/163 |
|
Brno 24. 5. 2024 |
V řízení o rozkladu ze dne 8. 4. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –
- Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0072/2024/VZ, č. j. ÚOHS-12922/2024/500 ze dne 25. 3. 2024, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 25. 1. 2024 na návrh navrhovatele –
- společnosti DYNATECH s.r.o., IČO 25501003, se sídlem Londýnské náměstí 853/1, 639 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Nástroj pro kontrolu zveřejňování smluv v Registru smluv“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 11. 7. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00249020, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –
- společnost Public data s.r.o., IČO 08116342, se sídlem Nové sady 988/2, Staré Brno, 602 00 Brno,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 90 odst. 5 a § 152 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0072/2024/VZ, č. j. ÚOHS-12922/2024/500 ze dne 25. 3. 2024
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha, (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 17. 7. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00249020 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Nástroj pro kontrolu zveřejňování smluv v Registru smluv“, (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 3.1. zadávací dokumentace „zajištění služeb provozu kontrolního nástroje pro průběžný monitoring uveřejněných smluv, včasnou identifikaci rizik jejich nesprávného uveřejnění dle požadavků zákona o registru smluv a odstraňování těchto vad.“
3. Z bodu 3.2. zadávací dokumentace rovněž vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 3 590 640 Kč bez DPH.
4. Dne 1. 1. 2024 zadavatel obdržel námitky (dále jen „námitky“) navrhovatele – společnosti DYNATECH s.r.o., IČO 25501003, se sídlem Londýnské náměstí 853/1, 639 00 Brno, (dále jen „navrhovatel“) směřující proti oznámení o výběru dodavatele ze dne 18. 12. 2023 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“). Zadavatel rozhodnutím ze dne 12. 1. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl předmětné námitky navrhovatele. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 15. 1. 2024.
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách, podal dne 25. 1. 2024 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 24. 1. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgánu příslušnému podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“[1]), k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona. Dnem doručení návrhu Úřadu došlo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0072/2024/VZ.
6. Návrh navrhovatele směřoval proti oznámení o výběru dodavatele.
7. Navrhovatel v návrhu poukázal na nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách pro nedostatek důvodů. Navrhovatel mimo jiné uvedl, že z posouzení splnění účasti vybraného dodavatele není zřejmé, zda referenční zakázky skutečně dosahovaly finančního limitu stanoveného zadavatelem – fakt, že hodnota závazku přesahovala 500 000 Kč bez DPH při takto obecné formulaci dle navrhovatele, neprokazuje, zda skutečně byla vyčerpána předpokládaná hodnota referenčního závazku, tedy zda byly vybraným dodavatelem skutečně poskytnuty služby v požadovaném finančním objemu. Navrhovatel měl tedy za to, že v posouzení splnění účasti vybraného dodavatele mělo být výslovně uvedeno, zda byly referenční zakázky realizovány v minimálním požadovaném rozsahu, spolu s odkazem na jiné smlouvy vybraného dodavatele, které jsou zveřejněné v registru smluv a zdaleka nedosahují prahových hodnot stanovených zadavatelem pro referenční zakázky.
8. Navrhovatel se podáním návrhu domáhal toho, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele a všech navazujících úkonů zadavatele.
9. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-10164/2024/500 ze dne 6. 3. 2024 nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
II. Napadené rozhodnutí
10. Dne 25. 3. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0072/2024/VZ, č. j. ÚOHS-12922/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“).
11. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil k námitce, podle níž měl být vybraný dodavatel – společnost Public data s.r.o., IČO 08116342, se sídlem Nové sady 988/2, 602 00 Brno, (dále jen „vybraný dodavatel“) vyloučen z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, neboť v rámci jím podané nabídky předložil ve vztahu k požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci stanoveného v bodě 7.3. zadávací dokumentace významné služby, které nesplňovaly zadavatelem požadovaný finanční limit, čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.
12. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí Úřad výrokem II napadeného rozhodnutí podle § 263 odst. 5 zákona zrušil rozhodnutí o námitkách.
13. Výrokem III napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli podle § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
14. Výrokem IV napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
15. V odůvodnění napadeného rozhodnutí, po shrnutí dosavadního průběhu správního řízení a údajů zjištěných z obdržené dokumentace, Úřad uvedl, že z posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele není zřejmé, jakou konkrétní smlouvou či realizací jakého konkrétního smluvního vztahu měla být prokazována kvalifikace, ale je zde pouze uvedeno časové rozpětí plnění, které však mohlo být plněno na základě více samostatných smluv, a to v menší finanční hodnotě než je minimální úroveň stanovená zadavatelem. V této souvislosti Úřad zadavateli vytkl, že za účelem rozptýlení těchto pochybností vznesených navrhovatelem v námitkách v rozhodnutí o námitkách nepředložil navrhovateli konkrétní údaje, které by vyvrátily předmětné námitky, a to například dokumenty předloženými vybraným dodavatelem, ověřením referenčních zakázek u jejich objednatelů či jinými informacemi, neboť splnění požadovaného limitu na hodnotu referenčních zakázek je nezbytné k prokázání kvalifikace.
16. Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem navrhovatelem předestřeným námitkám.
III. Rozklad zadavatele
17. Dne 8. 4. 2024 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 25. 3. 2024. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
18. V úvodu rozkladu zadavatel poukazuje na to, že při vypořádání námitek navrhovatele postupoval plně v souladu se zákonem, když v rozhodnutí o námitkách reagoval na celý obsah podaných námitek, zabýval se jejich podstatou a dostatečně se vypořádal se všemi relevantními skutečnostmi namítanými navrhovatelem. Takto zpracované rozhodnutí o námitkách považuje zadavatel za jasné, srozumitelné a přezkoumatelné.
19. Zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatel ve svých námitkách explicitně nedovozuje Úřadem uváděnou souvztažnost smluv uveřejněných v Registru smluv a hodnoty referenčních zakázek vybraného dodavatele. Z obsahu námitek podle zadavatele nevyplývá, z jakého důvodu navrhovatel odkazuje na jiná plnění poskytnutá vybraným dodavatelem zveřejněná v Registru smluv. Zadavatel není povinen dovozovat z námitek význam a myšlenky navrhovatele, které z nich přímo nevyplývají, doplňovat za navrhovatele jím myšlené souvztažnosti a vypořádávat takto zadavatelem doplněné námitky. Zadavatel uvádí, že vybraný dodavatel předložil k prokázání technické kvalifikace referenční zakázky v souladu se zadávací dokumentací a tyto referenční zakázky byly poskytovány výhradně pro subjekty, které nejsou povinny zveřejňovat smlouvy v Registru smluv.
20. Zadavatel podotýká, že Úřad z textu námitek dovozuje skutečnosti, které v nich nejsou formulovány. Zadavatel uvádí, že po účastnících nepožadoval, aby jimi dokládané referenční zakázky byly ověřitelné z Registru smluv či jiných zdrojů. Zadavatel k prokázání splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, konkrétně k prokázání splnění technické kvalifikace, požadoval pouze a výhradně předložení seznamu významných služeb s uvedením konkrétních údajů. Vybraný dodavatel přitom předložil zadavatelem požadovaný seznam významných služeb včetně uvedení požadovaných údajů. Jelikož zadavateli nevznikly pochybnosti o správnosti a pravdivosti předložených údajů, nebyl povinen provádět další ověření předložených referenčních zakázek nad rámec přezkumu učiněného při vypořádání námitek.
21. Zadavatel doplňuje, že na něj nelze přenášet povinnost podrobně se vyjádřit k námitce, která je však sama o sobě nejasně formulována. Nelze selektivně vybírat pouze smlouvy uveřejněné v Registru smluv, jejichž smluvní stranou je vybraný dodavatel, a z nich dovozovat závěry o neprokázání kvalifikace vybraného dodavatele.
22. Následně zadavatel v rozkladu poukazuje na skutečnost, že v Zápisu o posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele (dále jen „zápis o posouzení podmínek účasti“) mimo jiné uvedl, že vybraný dodavatel k prokázání technické kvalifikace předložil seznam významných služeb, a ke každé významné službě v tomto dokumentu uvedl konkrétní rozhodné skutečnosti (identifikace objednatele, rozsah poskytnuté služby, doba poskytnutí, finanční objem atd.). Zadavatel má tedy za to, že ze zápisu o posouzení podmínek účasti vyplývá, na základě čeho učinil závěr o prokázání splnění kvalifikace vybraného dodavatele.
23. Zadavatel uvádí, že navrhovatelovy námitky neobsahovaly žádnou konkrétní argumentaci týkající se reference předložené vybraným dodavatelem, na jejímž základě by byl zadavatel povinen takovou referenční zakázku neuznat k prokázání splnění kvalifikace – navrhovatel v námitkách nepředložil relevantní informace, z nichž by bylo možné usuzovat na skutečnost, že významné služby vybraného dodavatele byly poskytnuty v jiném než tvrzeném rozsahu.
24. Zadavatel v závěru rozkladu dodává, že dovozování nesplnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem pouze na základě toho, že pro různé subjekty povinné zveřejnit smlouvu v Registru smluv poskytuje plnění menší než pro soukromoprávní subjekty, jde nad rámec povinností zadavatele zakotvených v zákoně, respektive posuzování smluv nesouvisejících s předmětnou veřejnou zakázkou je rozporné s § 6 zákona. Zadavatel v zápisu o posouzení podmínek účasti i v rozhodnutí o námitkách uvedl konkrétní skutečnosti, na jejichž základě učinil závěr o prokázání splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem. Závěry obsažené v napadeném rozhodnutí dle něj nemají oporu ve skutkovém stavu, který by Úřad zjistil, pokud by postupoval dle zákona.
Závěr rozkladu
25. Zadavatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení a aby mu adresoval závazný právní názor, a sice aby návrh zamítl dle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona.
IV. Řízení o rozkladu
26. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a dle § 88 odst. 1 téhož právního předpisu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele
27. Úřad obdržel dne 16. 4. 2024 vyjádření navrhovatele z téhož dne k rozkladu zadavatele. Navrhovatel ve svém vyjádření uvádí, že na Registr smluv odkazoval z toho důvodu, že neměl přístup k podaným nabídkám a mohl tak vycházet pouze z veřejně dostupných informací. Odkaz na Registr smluv tak souvisel s upozorněním na charakter a nízkou cenu plnění poskytnutého vybraným dodavatelem. Z toho důvodu navrhovatel zpochybnil naplnění prahových hodnot referenčních zakázek vybraného dodavatele, a bylo na zadavateli, aby pochybnosti srozumitelně vyjádřené v námitkách řádně vyvrátil či aby přijal opatření k nápravě. Podle navrhovatele zadavatel rozostřuje povinnost řádně odůvodnit rozhodnutí o námitkách tím, že interpretuje obsah námitek absurdním způsobem. Navrhovatel připouští, že není povinností zadavatele domýšlet či jakkoli nahrazovat argumentaci obsaženou v námitkách. To však zadavatele nezbavuje povinnosti věcně vypořádat alespoň nosnou část námitek, což zadavatel dle navrhovatele neučinil.
28. V další pasáži svého vyjádření navrhovatel shrnuje, že prostřednictvím odkazu na Registr smluv pouze upozornil na fakt, že podle veřejně dostupných zdrojů dříve realizovaná plnění nedosahovala prahové hodnoty (500 000 Kč bez DPH) pro zadavatelem stanovené referenční zakázky, a zadavatel se tak měl konkrétněji vyjádřit k hodnotám referenčních zakázek vybraného dodavatele. Navrhovatel rovněž akcentuje, že si zadavatel protiřečí, když odmítá podpůrné využití údajů z Registru smluv, a současně požaduje, aby navrhovatel předložil „relevantní informace, natož podklady, ze kterých by bylo možné usuzovat na skutečnost, že významné služby vybraného dodavatele byly poskytnuty v jiném než tvrzeném rozsahu…“. Navrhovatel považuje Registr smluv za jediný relevantní zdroj, na jehož základě mohl prokázat opodstatněnost pochybností o dosažení prahových hodnot referenčních plnění. Navrhovatel se tedy ztotožňuje se stěžejním závěrem Úřadu učiněným v napadeném rozhodnutí, a sice s tím, že v rozhodnutí o námitkách absentují údaje o charakteru referenčních smluv (včetně jejich finanční hodnoty), pročež vyvstaly pochybnosti o dosažení zadavatelem požadované finanční hodnoty referenčních plnění.
29. Navrhovatel má za to, že napadené rozhodnutí vychází z řádně zjištěného skutkového stavu, Úřad aplikoval příslušná ustanovení zákona ve shodě s jeho názorem, pročež navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo potvrzeno a podaný rozklad zamítnut.
Stanovisko předsedy Úřadu
30. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
31. Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu zadavatele.
V. K námitkám rozkladu zadavatele
K nedostatečnosti odůvodnění rozhodnutí o námitkách
32. Je nutno připomenout, že dle nyní účinné právní úpravy zákon v § 245 odst. 1 stanoví, že zadavatel „[v] rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách“. Nestačí tedy pouhé (stručné) uvedení důvodu, ale je vyžadováno, aby se zadavatel vyjádřil ke všem stěžovatelem uváděným skutečnostem, a to dokonce podrobně a srozumitelně. Je tedy kladen důraz na podrobnost a konkrétnost odůvodnění, neboť je žádoucí, aby se zadavatel pokusil obhájit svůj postup před stěžovatelem takovým způsobem, aby následně umožnil stěžovateli učinit kvalifikované rozhodnutí, zda chce podávat návrh k Úřadu a platit kauci. Je tak posílena férovost zadávání veřejných zakázek, neboť by bylo zajisté nespravedlivé nutit stěžovatele k rozhodnutí, zda podat návrh k Úřadu, aniž zná pravé důvody, které vedly zadavatele (v tomto případě) k akceptování referencí vybraného dodavatele, a nutit ho riskovat propadnutí kauce tím, že bude brojit proti něčemu, o čem mu zadavatel neposkytl dostatek informací.
33. Odborná literatura k tomuto ustanovení uvádí: „Zadavatel je pak povinen v rozhodnutí uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to tak, aby bylo přezkoumatelné. Jedná se o zcela logický požadavek, neboť zadavatel je osobou odpovědnou za průběh zadávacího řízení, a měl by proto být schopen svůj postup v rámci zadávacího řízení zcela obhájit. Zákon navíc výslovně uvádí povinnost se v odůvodnění podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Tuto svou povinnost zadavatel nesplní, pokud se vypořádá s námitkami pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za dostačující proto nelze považovat např. konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní.“ (PODEŠVA Vilém, SOMMER Lukáš, VOTRUBEC Jiří, FLAŠKÁR Martin, HARNACH JIŘÍ, MĚKOTA Jan, JANOUŠEK Martin. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, str. 894).
34. K důležitosti dostatečného odůvodnění jako předpokladu informovaného rozhodnutí stěžovatele, zda podat návrh Úřadu, se ve své rozhodovací praxi již opakovaně vyjadřoval Úřad (např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0123/2017/VZ-15529/2017/533/HKu ze dne 19. 5. 2017, č. j. ÚOHS-S0157/2017/VZ-16331/2017/523/ASo ze dne 29. 5. 2017 nebo též v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0087/2017/VZ-13401/2017/553/MBu ze dne 25. 4. 2017).
35. Úřad tedy má k problematice řádného odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách konzistentní rozhodovací praxi podpořenou judikaturou, dle které odůvodnění rozhodnutí o námitkách musí obsahovat podrobné a srozumitelné odpovědi zadavatele na obsah podaných námitek (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 314/2020–36 ze dne 21. 10. 2021).
K napadenému rozhodnutí obecně
36. Předmětem řízení o rozkladu je posouzení, jakým způsobem zadavatel vypořádal námitku navrhovatele, a to konkrétně argumentaci navrhovatele uvedenou na stranách 5 a 6 námitek. Předmětná argumentace navrhovatele zní:
„Konečně z posouzení splnění účasti vybraného dodavatele není zřejmé, zda skutečně referenční zakázky dosahovaly finančního limitu stanoveného zadavatelem. To, že hodnota závazku přesahovala 500.000 Kč bez DPH, při takto obecné formulaci neprokazuje, zda skutečně došlo k vyčerpání předpokládané hodnoty referenčního závazku, tedy zda byly vybraným dodavatelem skutečně poskytnuty služby v požadovaném finančním objemu. Stěžovatel se tak domnívá, že v posouzení splnění účasti vybraného dodavatele mělo být výslovně uvedeno, zda byly referenční zakázky realizovány v minimálním požadovaném rozsahu. Tyto pochybnosti plynou také z toho, že ty smlouvy, které jsou veřejně dostupné v registru smluv (https://smlouvy.gov.cz/vyhledavani?q=08116342&search=Vyhledat&do= quickSearchForm-submit), zdaleka nedosahují prahových hodnot stanovených zadavatelem pro referenční zakázky.“
37. Zadavatel na tuto argumentaci reagoval na straně 7 rozhodnutí o námitkách:
„Zadavatel na základě námitek Stěžovatele přezkoumal referenční zakázky Vybraného dodavatele a ani na základě opětovného přezkumu nezjistil nejasnosti tvrzené Stěžovatelem. V této souvislosti Zadavatel podotýká, že Stěžovatel v námitkách odkazuje na smlouvy mezi Vybraným dodavatelem a povinnými subjekty dle zákona o registru smluv. Vybraný dodavatel nicméně tyto smlouvy pro účely prokázání technické kvalifikace nepředložil. Zadavateli tak není jasné, jakým způsobem jsou tyto smlouvy relevantní pro účely tohoto zadávacího řízení.“
38. V napadeném rozhodnutí bylo zadavateli vytýkáno, že pokud se s poměrně konkrétními formulovanými námitkami navrhovatele vypořádal pomocí obecných sdělení ve smyslu, že „vybraný dodavatel prokázal splnění technické kvalifikace dle zadávací dokumentace v plném rozsahu“ či že „zadavatel nemá pochybnosti o relevantnosti realizovaných referenčních zakázek vybraným dodavatelem v rozsahu uvedených údajů“, nenaplnil požadavky zákona.
39. Z argumentace zadavatele k odmítnutí námitky je v obecné rovině zřejmé, že prakticky jen opakuje, že „vybraný dodavatel prokázal splnění technické kvalifikace dle zadávací dokumentace v plném rozsahu“ či že „[n]a základě námitek Stěžovatele přezkoumal referenční zakázky Vybraného dodavatele a ani na základě opětovného přezkumu nezjistil nejasnosti tvrzené Stěžovatelem.“ Je na první pohled patrné, že takovéto odůvodnění je velice obecné, přenositelně použitelné, a nedává konkrétní odpověď na dotčenou navrhovatelovu námitku. Pokud rozhodnutí o námitkách v nyní šetřené věci porovnáme s měřítky dle výše uvedené rozhodovací praxe, zjistíme, že zadavatel svým zákonným povinnostem skutečně nedostál. Je proto nutné konstatovat, že rozhodnutí zadavatele o námitkách nesplňuje požadavky kladené na něj zákonem, podrobněji viz následující pasáž odůvodnění tohoto rozhodnutí.
K dílčím námitkám rozkladu zadavatele
K námitce, že Úřad z námitek dovozuje skutečnosti, které v nich nejsou formulovány
40. Zadavatel v rozkladu namítá, že Úřad z navrhovatelových námitek dovozoval skutečnosti, které v nich nejsou formulovány, přičemž po účastnících nepožadoval, aby dokládané referenční zakázky byly ověřitelné z Registru smluv.
41. Úřad v bodu 59 napadeného rozhodnutí popsal obsah přezkoumávané námitky. Uvedl, že námitky směřují vůči posouzení splnění účasti vybraného dodavatele, konkrétně vůči tomu, zda referenční zakázky dosahovaly finančního limitu stanoveného zadavatelem. Úřad rovněž vyvodil konkrétní pochybnosti navrhovatele a uvedl, že spočívají na tom, že smlouvy vybraného dodavatele, které jsou veřejně dostupné v registru smluv, zdaleka nedosahují prahových hodnot stanovených zadavatelem. Současně si byl vědom, že takovými smlouvami není prokazována kvalifikace.
42. V následujícím bodě (60) napadeného rozhodnutí Úřad dále interpretoval námitky navrhovatele: „V šetřeném případě však navrhovatel zpochybnil dosažení požadovaného limitu odkazem na podobná plnění zveřejněná v registru smluv, přičemž zadavatel se k uvedenému vyjádřil pouze v tom smyslu, že vybraný dodavatel těmito smlouvami neprokazoval předmětnou podmínku technické kvalifikace. Navrhovatel však argumentoval zmíněným odkazem v kontextu zásadního rozdílu mezi hodnotami obdobných plnění, neboť smlouvy vybraného dodavatele zveřejněné v registru smluv se pohybují pouze v částkách od 27 000 do 240 000 Kč , z čehož lze dovodit, že vybraný dodavatel standardně poskytuje plnění výrazně nižší hodnoty.“ A v bodě 61 napadeného rozhodnutí Úřad také uvedl: „Právě v kontextu odkazu navrhovatele na jiná plnění vybraného dodavatele, která jsou však menšího rozsahu, vyvstává pochybnost, zda bylo plněno opravdu v uvedené finanční hodnotě (resp. zda nebylo plněno i na základě více smluvních závazků).“
43. Úřad v souladu se zněním námitky uvedl, že námitky směřují vůči finančnímu limitu a že pochybnosti navrhovatele mohly oprávněně vyvstat při porovnání výše referenčních zakázek se smlouvami zveřejněnými v registru smluv, což je jediný relevantní zdroj, na jehož základě mohl navrhovatel podložit své pochybnosti o dosažení prahových hodnot u příslušných referenčních plnění. Z argumentace Úřadu naopak nevyplývá tvrzení, že referenční zakázky měly být ověřitelné z veřejně dostupných zdrojů, či snad aby se zadavatel automaticky zabýval všemi smlouvami vybraného dodavatele, které jsou dostupné v Registru smluv. Dospěl jsem tedy k závěru, že Úřad nedovodil nic, co by bylo mimo rozumný a myslitelný výklad předmětné námitky. Námitka zadavatele, že Úřad z navrhovatelových námitek dovodil skutečnosti, které v nich nejsou formulovány, tak pro svou nedůvodnost neobstojí.
K tvrzení zadavatele, že není povinen zabývat se odkazovanými smlouvami z Registru smluv
44. Pokud jde o zadavatelovu námitku, že není povinen zabývat se smlouvami, které jsou veřejně dostupné v Registru smluv a není jimi prokazována kvalifikace a které nesouvisí s danou veřejnou zakázkou, uvádím následující.
45. Ze zápisu o posouzení a splnění podmínek účasti vybraného dodavatele jsem zjistil, že všech 5 dokládaných významných služeb vybraný dodavatel poskytl „soukromým“ subjektům (nemajících povinnost uveřejňovat uzavřené smlouvy v Registru smluv), přičemž jejich předmět byl vždy formulován zcela identicky takto: „kontrola správnosti uveřejnění v ISRS (registr smluv) a identifikace rizik, která mohou mít vliv na účinnost a platnost uveřejněných smluv, a to vč. smluv zveřejněných jinou smluvní stranou, přes 500 tis. Kč bez DPH.“ Doba realizace je též téměř identická pro všech 5 služeb, a to 11 či 12/2019 až 03/2022 (ZŘ bylo zahájeno 11.7.2023….). Navrhovatel prostřednictvím odkazu na Registr smluv „pouze“ upozornil na skutečnost, že podle veřejně dostupných zdrojů dříve realizovaná plnění nedosahovala limitu (400 000 Kč bez DPH za každou významnou službu) pro zadavatelem stanovené referenční zakázky. Souhlasím s Úřadem, že pak bylo na zadavateli, aby se detailně vyjádřil k hodnotám referenčních zakázek předložených vybraným dodavatelem, přičemž ani Úřad v napadeném rozhodnutí nekonstatoval, že by předmětné veřejné zakázky, kterými operoval navrhovatel v námitkách, respektive v návrhu, byly předmětem dané veřejné zakázky. Jak je srozumitelně uvedeno v bodě 61 napadeného rozhodnutí, navrhovatel poukázal na tato jiná – dříve uskutečněná – plnění vybraného dodavatele, která jsou menšího rozsahu, demonstrativně, respektive z toho důvodu, že jakožto „pouhý“ účastník zadávacího řízení neměl přístup do nabídek a neměl tak postaveno najisto, jaká byla skutečná hodnota referenčních plnění vybraného dodavatele. Jedinou možností, jak podložit své relevantní pochybnosti týkající se splnění požadovaného limitu na hodnotu referenčních zakázek ze strany vybraného dodavatele, byl právě odkaz na tento veřejně přístupný zdroj. V šetřeném případě tudíž po zadavateli nikdo nepožadoval, aby „[s]e zabýval smlouvami vybraného dodavatele, které jsou veřejně dostupné v registru smluv“, jak uvádí v bodě 21 rozkladu.
46. K námitce zadavatele, že Úřad po něm požaduje „[č]init úkony, které jsou dle Zadavatele v rozporu se ZZVZ“, uvádím, že Úřad v bodě 61 napadeného rozhodnutí po zadavateli nepožadoval nic nadstandardního. Naopak, správní orgán v tomto bodě odůvodnění uvedl návodný a čistě demonstrativní výčet úkonů či postupů, pomocí nichž by zadavatel docílil přezkoumatelného odůvodnění rozhodnutí o námitkách (a naplnění požadavků zákona) – například vyžádáním dokumentů od vybraného dodavatele, ověřením referenčních zakázek u jejich objednatelů či prostřednictvím jiných informací. Naopak, právě proto, že vybraný dodavatel zvolil k prokázání kvalifikace reference od objednatelů, kteří nemají povinnost zveřejnit smlouvy v Registru smluv, bylo na zadavateli, aby srozumitelně předložené námitky vypořádal a pochybnosti vyvrátil, ideálně Úřadem navrženými způsoby. Tyto doporučující požadavky Úřadu tak dle mého nelze označit za rozporné se zněním zákona, jak nedůvodně tvrdí zadavatel v bodě 31 rozkladu.
K odkazu zadavatele na zápis o posouzení podmínek účasti
47. V této souvislosti zdůrazňuji, že neobstojí odkaz zadavatele na zápis o posouzení podmínek účasti. Zadavatel tento, navíc poměrně obecný, odkaz učinil až v rámci své rozkladové argumentace, tedy až dodatečně. V bodě 27 rozkladu zadavatel namítá, že „[v] dokumentu Zápis o posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele mimo jiné uvedl, že Vybraný dodavatel k prokázání technické kvalifikace předložil seznam významných služeb, a ke každé významné službě v tomto dokumentu uvedl konkrétní rozhodné skutečnosti (identifikace objednatele, rozsah poskytnuté služby, doba poskytnutí, finanční objem včetně uvedení kontaktní osoby atd.). Z tohoto dokumentu tak nade vší pochybnost vyplývá, na základě jakých konkrétních skutečností Zadavatel dospěl k závěru o prokázání splnění kvalifikace Vybraného dodavatele. Významné služby poskytované Vybraným dodavatelem jsou uvedeny v takové míře detailu, že o nich nemůže být jakýchkoliv pochyb.“ K této rozkladové argumentaci uvádím, že kromě jiného právě pomocí odkazu na zápis o posouzení podmínek účasti mohl zadavatel argumentovat v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, což však neučinil. Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl ke správnému závěru, že v rozhodnutí o námitkách absentují jakékoli údaje o charakteru referenčních smluv (včetně jejich finanční hodnoty), a můžou tak vyvstat pochybnosti o naplnění zadavatelem požadované finanční hodnoty referenčních plnění, přičemž tyto pochybnosti vyvstaly právě na základě údajů obsažených v Registru smluv coby veřejně dostupného zdroje. Se zřetelem na výše uvedené je tak nezbytné učinit závěr, že bylo odpovědností zadavatele, aby zřetelně a srozumitelně vyjádřené pochybnosti navrhovatele vyjádřené v námitkách řádně vyvrátil či aby přijal adekvátní opatření k nápravě.
K námitce, že způsob vypořádání odpovídá námitkám, které byly nejasně formulované
48. V rozkladu zadavatel uvádí, že na něj nelze přenášet povinnost podrobně se vyjádřit k námitce, která je však sama o sobě nejasně formulována.
49. Z obsahu námitek bylo evidentní, proč má navrhovatel pochybnosti o splnění kvalifikace vybraným dodavatelem, když z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že pro povinné subjekty běžně poskytuje plnění v podstatně menším objemu, než byly požadavky na referenční zakázky v předmětném zadávacím řízení. V námitce obsažené v článku III strana 5, kde navrhovatel poměrně konkrétně vysvětluje, proč mu z posouzení splnění účasti vybraného dodavatele není zřejmé, zda referenční zakázky skutečně dosahovaly finančního limitu stanoveného zadavatelem. Zadavatel pak reaguje pouhým konstatováním, že přezkoumal referenční zakázky vybraného dodavatele a ani na základě opětovného přezkumu nezjistil nejasnosti tvrzené navrhovatelem a že mu není jasné, jakým způsobem jsou odkazované smlouvy relevantní pro účely tohoto zadávacího řízení.
50. K uvedenému dále odkazuji např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) sp. zn. 2 Afs 103/2013 ze dne 10. 6. 2014: „povinnosti řádně, dostatečně a srozumitelně odůvodnit své rozhodnutí se nelze zbavit odkazem na subjektivní hodnocení, že i samotné námitky nebyly podány s dostatečně konkrétním a srozumitelným odůvodněním, na jehož základě by relevantní pochybnosti mohly vůbec vzniknout.“ V tomto případě pak stupeň konkrétnosti vypořádání námitek neodpovídal konkrétnosti námitek. Podrobněji toto bylo ostatně rozvedeno v napadeném rozhodnutí.
51. K této námitce tedy uzavírám, že míra konkrétnosti, se kterou zadavatel vypořádal námitky stěžovatele, neodpovídá konkrétnosti, s jakou byly námitky stěžovatele zpracovány, respektive jsem nezjistil, že by navrhovatelovy námitky byly formulovány nejasně či nesrozumitelně, jak uvádí zadavatel v rozkladu. I tuto námitku tak shledávám nedůvodnou.
K námitce, že úvahy a závěry uvedené v napadeném rozhodnutí nemají oporu ve skutkovém stavu, který by Úřad zjistil, pokud by postupoval dle zákona
52. K této obecné námitce se nelze blíže vyjádřit, protože zadavatel neuvádí, v čem konkrétně zjištění skutkového stavu neobstojí.
53. Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností a na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona. Úřad současně všechny podklady pro vydání napadeného rozhodnutí (zejména námitky, rozhodnutí o námitkách, oznámení o výběru, zápis o posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele …) řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě vyhodnotil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám navrhovatele. Úřad rovněž uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za srozumitelné a přezkoumatelné. S ohledem na výše uvedené konstatuji, že ani námitka poukazující na nedostatečné zjištění skutkového stavu Úřadem nemůže obstát.
54. Závěrem považuji za vhodné poukázat na dílčí nepřesnost obsaženou v bodě 62 odůvodnění napadeného rozhodnutí. V této části napadeného rozhodnutí Úřad uvedl následující: „Dle Úřadu se zadavatel s předmětným tvrzením navrhovatele, ohledně finanční úrovně referenčního plnění vybraného dodavatele věcně, nevypořádal, jelikož na tuto zcela konkrétní námitku navrhovatele, podpořenou i informace z registru smluv zadavatel vůbec nereagoval, zadavatel tedy podrobně neodůvodnil, proč navrhovatelovo tvrzení odmítá, a nedostál tak požadavku uvedenému v § 245 odst. 1 zákona podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.“ (zvýrazněno předsedou Úřadu) Z výše uvedených pasáží odůvodnění tohoto i napadeného rozhodnutí však vyplývá, že zadavatel na předmětnou námitku navrhovatele v rozhodnutí o námitkách reagoval nikoli „vůbec“, nýbrž nedostatečně. Jak vyplývá z rozsudku NSS č. j. 7 As 276/2017 – 28 ze dne 11. 10. 2018, obsah prvostupňového i napadeného rozhodnutí je nutné vnímat v jejich vzájemné souvislosti, jelikož tvoří jeden celek. Jak připustil NSS například v rozsudku sp. zn. 6 As 161/2013 ze dne 31. 10. 2014, „[ú]kolem odvolacího, resp. rozkladového orgánu je zejména reagovat na odvolací, resp. rozkladové námitky (§ 89 odst. 2 věta druhá správního řádu z roku 2004). Z hlediska ekonomie řízení není vyloučeno, aby odvolací orgán argumentaci správního orgánu prvního stupně pouze doplnil. Při soudním přezkumu odvolacího rozhodnutí je třeba vzít v úvahu, že ve správním řízení tvoří rozhodnutí obou stupňů jeden celek. Mezery v odůvodnění rozhodnutí o odvolání, které by jinak způsobovaly jeho nepřezkoumatelnost, proto mohou zaplnit argumenty obsažené již v rozhodnutí prvního stupně.“ Výše zmíněnou dílčí nepřesnost obsaženou v bodě 62 odůvodnění napadeného rozhodnutí jsem tedy překlenul v tomto rozhodnutí o rozkladu podaném proti napadenému rozhodnutí tak, jak to umožňuje právě výše citovaná judikatura NSS.
Závěr
55. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
56. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha
2. DYNATECH s.r.o., Londýnské náměstí 853/1, Štýřice, 639 00 Brno
3. Public data s.r.o., Nové sady 988/2, 602 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení – tj. ke dni 11. 7. 2023.Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení – tj. ke dni 2. 2. 2024. V tomto rozhodnutí budou citována a aplikována ustanovení právních předpisů účinná k uvedeným datům, ledaže výslovně bude uvedeno jinak.
