číslo jednací: 22318/2024/500
spisová značka: S0240/2021/VZ

• Instance: I.
• Věc: Spolupráce při poskytování služeb pultu centralizované ochrany (dále jen PCO) a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na PCO za účelem zajišťování reakce výkonných složek HZS
• Účastníci:
  1. Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb.; § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb.; § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 20. 6. 2024
• Související rozhodnutí: 27410/2021/500/AIv; 34319/2021/161/HBa; 22318/2024/500

Spisová značka:  ÚOHS-S0240/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-22318/2024/500

Brno 4. 6. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 23. 6. 2021, jehož účastníkem je

• obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha, ve správním řízení zastoupena společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, na základě plné moci ze dne 30. 6. 2021

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, a ve věci uložení sankce za přestupek dle § 268 odst. 1 písm. e) citovaného zákona v souvislosti se smlouvou, jejímž předmětem je spolupráce při poskytování služeb pultu centralizované ochrany a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na pult centralizované ochrany za účelem zajišťování reakce výkonných složek obviněného, uzavřenou dne 19. 8. 2019 mezi citovaným obviněným a společností PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b, 586 01 Jihlava,

rozhodl takto:                 

I.

 Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0240/2021/VZ, které bylo zahájeno z moci úřední dne 23. 6. 2021 ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, obviněným – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha, tím, že jmenovaný obviněný nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 176 odst. 1 citovaného zákona, když dne 19. 8. 2019 uzavřel smlouvu na koncesi, jejímž předmětem je spolupráce při poskytování služeb pultu centralizované ochrany a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na PCO za účelem zajišťování reakce výkonných složek obviněného, se společností PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b, 586 01 Jihlava, mimo zadávací řízení, a tedy předmětnou koncesi nezadal v koncesním řízení nebo v jiném v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle § 55 citovaného zákona, ačkoliv se jednalo o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 20 000 000 Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele,

se podle § 257 písm. f) cit. zákona zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 cit. zákona.

II.

Za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů o němž bylo rozhodnuto výrokem II. rozhodnutí č. j. ÚOHS-27410/2021/500/AIv ze dne 12. 8. 2021, který nabyl právní moci dne 29. 10. 2021, a kterého se obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – dopustil tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 254 odst. 6 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0352/2019/VZ ve věci návrhu ze dne 17. 9. 2019 na uložení zákazu plnění smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb pultu centralizované ochrany a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na pult centralizované ochrany za účelem zajištění reakce výkonných složek na území hl. m. Prahy, uzavřené dne 19. 8. 2019 mezi jmenovaným obviněným a společností PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b, 586 01 Jihlava, nedoručil své vyjádření k návrhu navrhovatele – M connections s.r.o., IČO 26432595, se sídlem Na horce 159/1, 182 00 Praha 8 – ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, tedy nejpozději do 27. 9. 2019, ale učinil tak až dne 4. 10. 2019, a v důsledku toho ani nesdělil důvody, pro něž při uzavírání výše uvedené smlouvy nepostupoval v zadávacím řízení, se jmenovanému obviněnému podle § 268 odst. 3 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění – ukládá

pokuta ve výši 8 000,- Kč (osm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich,
v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               UZAVŘENÍ SMLOUVY  

1.             Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha, ve správním řízení zastoupena společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, na základě plné moci ze dne 30. 6. 2021 (dále jen „obviněný“ nebo „HZS hl. m. Prahy“) uzavřel dne 19. 8. 2019 se společností PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b, 586 01 Jihlava (dále jen „PATROL group“ nebo „koncesionář“) Smlouvu o spolupráci, jejímž předmětem je spolupráce při poskytování služeb pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na PCO za účelem zajišťování reakce výkonných složek obviněného (dále jen „smlouva o PCO“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

Správní řízení sp. zn. S0352/2019/VZ

2.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 17. 9. 2019 návrh navrhovatele – M connections s.r.o., IČO 26432595, se sídlem Na horce 159/1, 182 00 Praha 8 (dále jen „M connections“) – z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO.

3.             Dnem 17. 9. 2019, kdy Úřad předmětný návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení
s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO vedené pod sp. zn. S0352/2019/VZ.

4.             Oznámením ze dne 23. 9. 2019 Úřad uvědomil o zahájení správního řízení účastníky řízení.
V oznámení o zahájení správního řízení, které bylo obviněnému doručeno dne 24. 9. 2019, Úřad obviněného mimo jiné upozornil, že je podle § 254 odst. 5 zákona povinen doručit Úřadu do 10 dnů od doručení návrhu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení, a pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje
v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, že je povinen sdělit Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup. Úřad obviněného také upozornil na povinnost zadavatele podle § 254 odst. 6 zákona Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 citovaného ustanovení zákona rovněž doručit své vyjádření k návrhu.

5.             Dne 4. 10. 2019 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný mj. uvedl, že smlouvu nezadával v zadávacím řízení, sdělil důvody tohoto postupu, a k podání přiložil dokumenty související s jeho postupem při uzavírání smlouvy.

Podnět k prošetření postupu obviněného

6.             Úřad jako orgán příslušný podle § 248 zákona obdržel dne 7. 7. 2020 podnět týkající se postupu obviněného při uzavírání smlouvy o PCO, který pisatel podnětu následně na základě výzvy Úřadu přípisem ze dne 27. 7. 2020 doplnil.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

7.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) a podle § 150 odst. 1 správního řádu, řízení o přestupcích z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-20908/2021/510/MKo ze dne 22. 6. 2021 (dále jen „příkaz“).

8.             Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu) a přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona (výrok II. příkazu) a současně byla obviněnému za spáchání těchto přestupků uložena pokuta ve výši 100 000 Kč (výrok III. příkazu) byl obviněnému doručen dne 23. 6. 2021. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.

9.             Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

Odpor obviněného ze dne 1. 7. 2021

10.         Dne 1. 7. 2021 podal obviněný proti příkazu odpor z téhož dne. Obviněný v odporu uvádí, že dle jeho názoru Úřad nesprávně vyhodnotil skutkový a právní stav, což způsobuje nezákonnost příkazu, a že odpor podává v plném rozsahu proti jeho výrokům I. až III.

Další průběh řízení o přestupku

11.         Usnesením z dne 7. 7. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

12.         Dne 15. 7. 2021 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 15. 7. 2021

13.         Obviněný úvodem svého vyjádření rekapituluje dosavadní průběh správního řízení. V další části vyjádření obviněný shrnuje skutkový stav případu. Konkrétně k tomu uvádí, že s ohledem na relevantní právní úpravu poskytuje majitelům budov na území hlavního města Prahy službu dálkového požárního dozoru k zajištění pohotového zásahu hasičského záchranného sboru
v případě požáru (dále též jen „služba PCO“). Po technické stránce je dle obviněného nutné zajistit propojení elektrické požární signalizace (dále též jen „EPS“) instalované v těchto budovách na PCO, který je umístěn v prostorách obviněného; za tímto účelem obviněný uzavírá smlouvy se specializovanými subjekty, které právě tuto technickou stránku zajišťují. Mezi tyto subjekty patří dle obviněného PATROL group a M connections, se kterým obviněný uzavřel smlouvu o podmínkách připojení zařízení elektrické požární signalizace na operační středisko ze dne 28. 7. 2004.

14.         Obviněný dle svého vyjádření na konci října 2018 přistoupil k výpovědi smlouvy
s M connections, přičemž tříletá výpovědní doba dle obviněného uplyne dne 1. 11. 2021. Při hledání nového poskytovatele služby PCO zadavatel dle svých slov z opatrnosti vycházel z toho, že by uzavíraná smlouva mohla naplňovat znaky koncese, a proto přistoupil k ověření celkové hodnoty plnění a také k průzkumu dostupných nabídek na trhu. Zadavatel uvádí, že na základě počtu objektů využívajících službu PCO na území hlavního města Prahy nejprve ověřil, že celková hodnota koncese nepřesáhne 20 mil. Kč. V návaznosti na to zadavatel dle svých slov vyzval k předložení nabídky PATROL group a dále společnost AEC Novák, tj. dva největší poskytovatele dané služby na trhu. Jelikož od AEC Novák ve stanoveném termínu nabídku neobdržel, uzavřel dne 31. 1. 2019 smlouvu o poskytování služby PCO s PATROL group (dále jen „smlouva o PCO 1“).

15.         V návaznosti na uzavření smlouvy s PATROL group podal M connections k Úřadu návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO 1, čímž bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S0091/2019/VZ. Vzhledem ke skutečnostem zjištěným v průběhu správního řízení obviněný dle svých slov přistoupil k ukončení smlouvy o PCO 1 dohodou ze dne
19. 8. 2019 a téhož dne uzavřel s PATROL group smlouvu o PCO. Před uzavřením smlouvy o PCO došlo dle obviněného k provedení nové kalkulace předpokládaných příjmů koncesionáře.

16.         Následně M connections podal k Úřadu návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO, na základě něhož bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S0352/2019/VZ. V návaznosti na průběh správního řízení pak obviněný dle svých slov uzavřel s PATROL group dohodu o ukončení smlouvy o PCO.

17.         V další části svého vyjádření se obviněný vyjadřuje k závěrům Úřadu ohledně výpočtu předpokládané hodnoty koncese uvedeným v příkazu, které jsou dle obviněného nesprávné, neboť zkreslují skutkové okolnosti případu a dezinterpretují podstatu fungování systému poskytování služeb PCO a současně nepřípustně rozšiřují definici předpokládané hodnoty koncese podle § 175 zákona.

18.         Obviněný konkrétně uvádí, že závěr Úřadu, že obviněný fakticky vystupuje v roli poddodavatele PATROL group, nemá oporu ve smlouvě o PCO ani v relevantních právních předpisech. Obviněný dále rozebírá jednotlivá ustanovení smlouvy o PCO a konstatuje, že smlouva o PCO je svou povahou dohodou o tom, že PATROL group bude uzavírat smlouvy se zákazníky, které představují smlouvy o plnění třetí osoby ve smyslu § 1769 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, když obsahují závazek PATROL group, že tento poskytne své služby a zároveň zajistí, že obviněný poskytne zákazníkům služby přímo jím poskytované (dále též „služby HZS“), čemuž dle obviněného plně odpovídal i způsob hrazení odměny, kdy byly zcela jasně odděleny částky hrazené za služby PATROL group a za služby HZS, jejichž poskytnutí zákazníkům PATROL group pouze zajistil. Dále obviněný uvádí, že služby, které je dle smlouvy o PCO oprávněn PATROL group v zastoupení obviněného fakturovat, smí i podle příslušných právních předpisů poskytovat pouze obviněný (HZS), a tedy nemůže docházet k „outsorcingu“ těchto služeb na třetí subjekty. Dále obviněný vysvětluje, že pokud by měl PATROL group poskytovat dotčené služby obviněnému, jak Úřad v příkazu dovodil, byl by takový postup v přímém rozporu s Pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 40/2018 ze dne 17. 8. 2018, uveřejněným ve Sbírce interních aktů řízení Generálního ředitele HZS ČR, částka 40, ročník 2018. Obviněný k tomu uzavírá, že závěr Úřadu, že služby HZS poskytuje obviněný koncesionáři PATROL group, je v rozporu se skutkovým stavem věci.

19.         Dále se obviněný ve vyjádření věnuje z jeho pohledu nesprávnému právnímu posouzení věci Úřadem, k čemuž uvádí, že závěr Úřadu, podle něhož částka 3 135 Kč bez DPH za služby HZS patří do předpokládané hodnoty koncese na základě § 175 odst. 3 písm. f) zákona, je nesprávný, a to jak s ohledem na systematické zařazení tohoto ustanovení v zákoně, tak s ohledem na pro výklad zákona závazné znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, o udělování koncesí.

20.         Obviněný je přesvědčen, že v případě odměny za služby HZS dle čl. VI. bodu 4 smlouvy o PCO nejsou naplněny definiční znaky příjmu koncesionáře ve smyslu § 175 zákona, a tento svůj názor dále ve vyjádření podrobně vysvětluje. Obviněný následně shrnuje, že z nastavení plateb za jednotlivé služby dle smlouvy o PCO jednoznačně plyne, že PATROL group měl ve vztahu k výběru plateb za služby HZS vystupovat jako zástupce, mandatář obviněného, přičemž se nejednalo s vztah komisní. S ohledem na to, že platby za služby poskytované obviněným měly být ze strany PATROL group účtovány jménem obviněného na základě mandátního vztahu mezi PATROL group a obviněným, nemohly být a nebyly dle obviněného na základě smlouvy o PCO v rámci účetnictví PATROL group účtovány výsledkově, ale jen rozvahově na účty zúčtovacích vztahů. Z toho obviněný s odkazem na zákon o účetnictví dovozuje, že platby za služby HZS nejsou výnosem, a tedy ani obratem PATROL group, neboť nevyplývají z jeho aktivní činnosti a nejsou účetně zaznamenávány na výnosové účty třídy 6 v podvojném účetnictví. Dle obviněného tyto platby nepředstavují ani nákladovou položku na straně PATROL group.

21.         Obviněný konstatuje, že není-li ve vztahu k platbám za služby HZS naplněna definice obratu koncesionáře, resp. podmínky dle § 175 odst. 1 zákona, nemůže být tato položka zahrnuta do předpokládané hodnoty koncese. Tento závěr pak obviněný dovozuje i z účelu § 175 odst. 3 zákona, jehož výklad ve vyjádření prezentuje.

22.         Obviněný k přestupku dle výroku I. příkazu shrnuje, že k uzavření smlouvy o PCO došlo v souladu se zákonem, a proto se uzavřením smlouvy o PCO nemohl dopustit přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

23.         K přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, jehož spáchání obviněným konstatoval Úřad ve výroku II. příkazu, obviněný uvádí, že dle jeho názoru řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy nese znaky deliktního správního řízení, neboť i přesto, že v něm není ukládána sankce pokuty, stále má výsledek řízení závažné negativní dopady do sféry obviněného v podobě zákazu plnění smlouvy a uložení nákladů řízení, v čemž lze dle obviněného spatřovat sankční účinky. S ohledem na to je obviněný přesvědčen, že se i v tomto typu řízení mají uplatňovat základní principy trestního práva, tedy i právo obviněného nevyjádřit se, a že tedy nemůže být trestán pouze za to, že se odmítá vyjádřit či dokonce přiznat. Zadavatel uvádí, že dle jeho názoru je „ustanovení § 254 odst. 6 zákona ve spojení s § 268 odst. 1 písm. e) zákona v rozporu s čl. 37 odst. 1 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1988 Sb., Listina základních práv a svobod“.

24.         Zadavatel je dále přesvědčen, že porušení § 254 odst. 6 zákona doručením vyjádření k návrhu o 7 dní později představuje situaci, kdy lze vyvrátit domněnku společenské škodlivosti zakotvenou v § 270 odst. 1 zákona. Dle zadavatele „je totiž zřejmé, že důvodem prodlení Zadavatele nebyla snaha přezkum jeho úkonů v rámci správního řízení jakkoli komplikovat či protahovat, nýbrž prostý omyl ohledně okamžiku počátku běhu desetidenní lhůty, již Zadavatel omylem počítal nikoli ode dne doručení Návrhu Úřadu, nýbrž ode dne, kdy jemu samotnému bylo doručeno oznámení Úřadu o zahájení řízení“. Obviněný je přesvědčen, že svým postupem Úřadu ani jinému subjektu nezpůsobil žádnou újmu, ani v důsledku takto krátkého prodlení nedošlo k ohrožení projednání věci v zákonných lhůtách. Dle obviněného tak není naplněna podmínka společenské škodlivosti přestupku.

25.         Závěrem obviněný uvádí, že pro případ, že by Úřad při dalším posouzení věci dospěl k závěru, že přestupek dle výroku I. příkazu nebyl spáchán, je přesvědčen, že vzhledem k okolnostem a povaze obviněného lze jeho nápravy dosáhnout i mimořádným snížením výměry pokuty za přestupek dle výroku II. příkazu na symbolickou částku 1000 Kč.

Další průběh řízení o přestupku

26.         Usnesením ze dne 27. 7. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 12. 8. 2021 a rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 29. 10. 2021

27.         Na základě zjištěných skutečností vydal Úřad dne 12. 8. 2021 rozhodnutí č. j. ÚOHS-27410/2021/500/AIv (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), jehož výrokem I. rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona ve spojení s § 176 odst. 1 zákona, když dne 19. 8. 2019 uzavřel smlouvu na PCO se společností PATROL group mimo zadávací řízení, a tedy předmětnou koncesi nezadal v koncesním řízení nebo v jiném v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle § 55 zákona, ačkoliv se jednalo o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 20 000 000 Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele. Výrokem II. pak Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0352/2019/VZ ve věci návrhu ze dne 17. 9. 2019 na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO nedoručil své vyjádření k návrhu navrhovatele ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, tedy nejpozději do 27. 9. 2019, ale učinil tak až dne 4. 10. 2019, a v důsledku toho ani nesdělil důvody, pro něž při uzavírání výše uvedené smlouvy nepostupoval v zadávacím řízení. Za spáchání přestupků dle výroku I. a II.  prvoinstančního rozhodnutí uložil Úřad obviněnému výrokem III. tohoto rozhodnutí podle § 268 odst. 3 písm. a) zákona pokutu ve výši 100 000 Kč. Výrokem IV. prvoinstančního rozhodnutí pak Úřad uložil obviněnému uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč.

28.         Dne 27. 8. 2021 byl Úřadu doručen rozklad obviněného z téhož dne směřující proti prvoinstančnímu rozhodnutí.

29.         Dne 29. 10. 2021 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-34319/2021/161/HBa z téhož dne (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“), jímž prvoinstanční rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítnul.

Řízení před Krajským soudem v Brně

30.         Proti rozhodnutí předsedy Úřadu podal obviněný správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „KS“). KS rozhodl o žalobě obviněného rozsudkem č. j. 31 Af 84/2021-122 ze dne 31. 5. 2023 (dále jen „rozsudek KS“), kterým rozhodnutí předsedy Úřadu a výroky I., II. a IV. prvoinstančního rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.

31.         KS nejprve zrekapituloval skutkový stav věci. Následně se KS věnoval výkladu pojmu obrat a tomu, co má být zahrnuto do předpokládané hodnoty. V tomto ohledu KS došel k závěru, že je nutno za obrat koncesionáře považovat souhrn hodnot všech plnění, které koncesionář za služby, jež jsou předmětem koncese, obdržel, a zároveň nezbytných nákladů na poskytnutí služeb, které koncesionář nemusel vynaložit, protože je nesl přímo zadavatel. Aby bylo možné plnění nebo náklad zohlednit v předpokládané hodnotě koncese, musí z nich mít koncesionář přímý ekonomický prospěch.

32.         KS se ztotožnil s argumentací obviněného, že § 175 odst. 1 zákona představuje jakousi „generální klauzuli“ plnění, které je nutno zohlednit při výpočtu předpokládané hodnoty koncese. Platba, jež odpovídá některé z položek uvedených v § 175 odst. 3 zákona, musí být podřaditelná předně pod obecnou definici v § 175 odst. 1 zákona. Pokud tato platba netvoří obrat koncesionáře, nelze ji dle KS zohlednit v odhadu předpokládané hodnoty koncese. Současně však uvedl, že do hodnoty koncese je nutno primárně zahrnout ekonomický prospěch, nikoliv platbu jako takovou. Platba totiž sama o sobě nemusí mít přímou vazbu na hodnotu prospěchu koncesionáře, tj. fakticky se nepromítá do reálné hodnoty koncese.

33.         K šetřenému případu pak KS uvedl, že Úřad služby HZS podřadil pod § 175 odst. 3 písm. f) zákona, a to z důvodu, že se jedná o služby, které pro plnění koncese zadavatel poskytl koncesionáři. S tímto hodnocením se KS neztotožnil, a to jednak proto, že se v případě služeb HZS nejednalo o plnění poskytnuté obviněným koncesionáři, a dále proto, že z plateb za tyto služby ani z těchto služeb samotných neměl koncesionář žádný ekonomický prospěch, a proto nemohly být zahrnuty do obratu koncesionáře.

34.         Dle názoru KS na základě ustanovení smlouvy o PCO nelze dospět k závěru, že obviněný fakticky představuje poddodavatele koncesionáře. Ze smlouvy o PCO dostatečným způsobem vyplývá, že předmětem koncese je zřízení a zajištění provozu PCO; ostatní služby HZS, které budou uživatelům koncese poskytovány, jsou pak poskytovány přímo obviněným, nejsou tudíž předmětem koncese. Současně dle KS ze vzájemného uspořádání práv a povinností mezi obviněným a koncesionářem vyplývá, že koncesionář i obviněný poskytují uživatelům koncese každý samostatně dvě různé služby. Koncesionář poskytuje službu provozu PCO a obviněný poskytuje služby HZS. Předmět koncese tak dle KS představuje provozování PCO, a nikoliv poskytování služeb HZS. Dle KS Úřad nesprávným způsobem kvalifikoval skutkový stav, když považoval vztah mezi obviněným a koncesionářem při poskytování služeb HZS za vztah de facto poddodavatelský, a z tohoto důvodu započítal platby za služby HZS do předpokládané hodnoty koncese. Takové hodnocení totiž nemá dle KS oporu ve smlouvě o PCO ani
v materiální povaze jednotlivých závazků.

35.         Zároveň má KS za to, že Úřad svým výkladem nepřípustně rozšířil kategorii uvedenou v § 175 odst. 3 písm. f) zákona o platby, které nemohou být započítány do hodnoty koncese, neboť nesplňují obecnou definici uvedenou v § 175 odst. 1 zákona. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze totiž započítat pouze ty platby, ze kterých přímo profituje koncesionář. Pouze v takovém případě totiž mohou být takové platby součástí obratu koncesionáře ve smyslu § 175 odst. 1 zákona.

36.         Platby za služby HZS z výše uvedených důvodů tak dle KS neměly být zohledněny ve výpočtu předpokládané hodnoty koncese.

37.         K druhé části žaloby týkající se opožděného podání vyjádření k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy pak KS konstatoval, že odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu v této věci je dostatečné, a tedy přezkoumatelné. Dále KS uvedl, že nelze souhlasit s obviněným, že daný čin nedosahuje minimální hranice typové škodlivosti. KS tedy potvrdil závěry Úřadu ve vztahu k výroku o vině, tj. výroku II. prvostupňového rozhodnutí. Současně však KS dodal, že společenská škodlivost opomenutí obviněného není vysoká, neboť trvalo pouhých sedm dní a obviněného sám dobrovolně protiprávní stav napravil. Ačkoliv se tato skutečnost nepromítá do výroku o vině, je dle KS na místě ji zohlednit při stanovení výše pokuty a Úřad by měl k těmto skutečnostem přihlédnout.

Nové projednání věci Úřadem

38.         Poté, co bylo KS rozhodnutí o rozkladu a prvoinstanční rozhodnutí zrušeno, oznámil Úřad obviněnému dne 28. 6. 2023 přípisem z téhož dne, který byl doplněn přípisem ze dne 29. 6. 2023, že se ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0240/2021/VZ pokračuje, a to ve věci možného spáchání přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a dále ve věci uložení sankce za přestupek dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

39.         Usnesením ze dne 30. 6. 2023 Úřad správní řízení dle § 85 odst. 1 přestupkového zákona přerušil z důvodu podání kasační stížnosti.

Řízení před Nejvyšším správním soudem

Proti rozsudku KS podal předseda Úřadu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „NSS“). NSS rozhodl o kasační stížnosti rozsudkem č. j. 9 As 165/2023 - 38 ze dne 22. 3. 2024 (dále jen „rozsudek NSS“), kterým kasační stížnost zamítnul.

40.         NSS v prvé řadě uvedl, že posloupnost úvah KS ve vztahu k tomu, co je v šetřeném případě nutno zahrnout do předpokládané hodnoty, není správná, byť vede ke správnému závěru. Jeho argumentaci je proto dle NSS nezbytné korigovat.

41.         NSS má za to, že obviněný koncesoval vybudování systému PCO a zajištění připojení EPS na PCO, přičemž dle jeho názoru obviněný službu monitoringu PCO na koncesionáře nepřevedl, a i po uzavření smlouvy o PCO tuto službu poskytoval on sám. NSS tedy má za to, že v nyní projednávaném případě bylo předmětem koncese pouze vybudování pultu PCO a připojování EPS na PCO. Službu monitoringu PCO obviněný nekoncesoval a nadále ji poskytoval on sám.

42.         Dále se NSS zabýval výkladem pojmu obrat a tím, co vše zahrnout do předpokládané hodnoty koncese. V této části rozsudku NSS korigoval závěr KS, neboť dle NSS obrat ve smyslu § 175 odst. 1 zákona nelze vykládat tak, že je tímto obratem pouze koncesionářský zisk. Dle NSS totiž určité plnění totiž není možné vyřadit z předpokládané hodnoty koncese jen proto, že koncesionáři negeneruje zisk.

43.         K nyní projednávanému případu pak NSS konstatuje, že platby ve výši 3 155 Kč za služby žalobce spočívající v monitoringu PCO nelze podřadit pod § 175 odst. 1 a 3 písm. f) zákona, avšak nikoliv proto, že by z nich koncesionář neměl žádný „přímý ekonomický prospěch“, ale jednoduše proto, že se nejedná o platby za služby, které jsou předmětem koncese. Předmětem koncese je totiž nikoliv služba monitoringu PCO, ale služba připojení EPS k PCO. Monitoring PCO není ani službou, kterou by obviněný koncesionáři poskytoval pro plnění koncese, neboť pro připojení EPS k PCO není monitoring zapotřebí – monitoring PCO je až službou navazující na připojení EPS k PCO. Platby ve výši 400 Kč za službu připojení EPS k PCO pak dle NSS jsou součástí předpokládané hodnoty koncese, neboť se jedná o platby podřaditelné pod § 175 odst. 1 a odst. 3 písm. b) zákona.

44.         NSS současně uvedl, že obsahem smluvní dokumentace jsou dle jeho názoru další služby, u kterých by se dalo uvažovat o podřazení pod § 175 odst. 3 písm. f) zákona, tedy služby, které obviněný poskytuje koncesionáři pro plnění koncese. Jedná se zejména o součinnost, kterou obviněný koncesionáři poskytuje při připojování EPS k PCO. Koncesionář uživatelům EPS za tuto službu účtuje jednorázovou platbu ve výši 21 591 Kč, kterou následně bez dalšího přefakturuje obviněnému. Důvodem, proč by tato jednorázová platba do předpokládané hodnoty koncese měla být zahrnuta, zatímco platba ve výši 3 155 Kč měsíčně nikoliv, je dle NSS to, že v prvním případě se jedná o služby poskytnuté koncesionáři pro plnění předmětu koncese (připojení EPS k PCO), zatímco v druhém případě se jedná o služby, které předmětem koncese vůbec nejsou (monitoring PCO).

45.         NSS uzavřel, že Úřad pochybil, když platbu ve výši 3 155 Kč za službu obviněného spočívající ve střežení PCO zahrnul do předpokládané hodnoty koncese. K uvedenému závěru však NSS dospěl nikoliv proto, že koncesionář z platby neměl žádný „přímý ekonomický prospěch“, jak argumentoval KS, ale proto, že se jednalo o platbu za službu, která vůbec nebyla předmětem koncese. V tomto směru tedy NSS korigoval závěry KS. V úvahách, které NSS vedly k závěru, že služba obviněného spočívající ve střežení PCO není předmětem koncese, se nicméně NSS s KS v zásadě shoduje. NSS proto neshledal důvod ke zrušení rozsudku KS, neboť jeho důvody v převážné míře obstojí.

Další průběh řízení o přestupku

46.         Přípisem ze dne 3. 4. 2024 Úřad oznámil obviněnému pokračování ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0240/2021/VZ.

47.         Usnesením ze dne 12. 4. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

48.         Usnesením ze dne 16. 4. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu – sdělení, zda jednorázovou platbu ve výši 21 591 Kč za připojení elektrické požární signalizace z objektu zákazníka prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na zařízení PCO krajského operačního a informačního střediska HZS hl. m. Prahy dle čl. IV. bodu 2 „Smlouvy o podmínkách poskytování služby PCO HZS hl. m. Prahy“, která má být uzavírána na základě čl. VI. bodu 1 smlouvy o PCO mezi PATROL group a uživateli objektů (dále jen „vzorová smlouva“), byli povinni uhradit všichni zákazníci, kteří uzavřou vzorovou smlouvu s novým poskytovatelem služeb – PATROL group, a pokud nikoliv, vysvětlení, na které zákazníky se tato povinnost nevztahovala a proč.

49.         Dne 23. 4. 2024 bylo Úřadu prostřednictvím datové schránky doručeno vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 23. 4. 2024“).

Vyjádření obviněného ze dne 23. 4. 2024

50.         Obviněný se v prvé řadě vyjadřuje k dotazu Úřadu položenému v usnesení ze dne 16. 4. 2024, přičemž uvádí, že jednorázovou platbu za připojení EPS ve výši 21 591,- Kč bez DPH hradí pouze noví zákazníci služby PCO. Platba je dle obviněného hrazena pouze při prvním připojení EPS na PCO obviněného, tj. v situaci, kdy EPS daného zákazníka dosud nikdy nebyla připojena na PCO obviněného. Dosavadní zákazníci, kteří ke koncesionáři PATROL group přešli od předchozího poskytovatele služeb připojení na PCO – společnosti M connections, tedy tuto platbu dle obviněného nehradili, neboť jejich EPS již k PCO obviněného připojena byla. Tato skutečnost dle obviněného vyplývá z čl. VI. odst. 1 písm. a) třetí odrážky smlouvy o PCO.

51.         Dosavadnímu zákazníkovi by v souladu s čl. IV část C. odst. 2 vzorové smlouvy byla jednorázová platba ve výši 21 591,- Kč bez DPH účtována pouze v konkrétním specifickém případě, který obviněný ve vyjádření vysvětluje a dodává, že k takové situaci při přepojování stávajících zákazníků od M connections ke koncesionáři PATROL group dosud nikdy nedošlo, a obviněný při uzavírání smlouvy o PCO nepředpokládal, že by k této situaci mělo dojít.

52.         Skutečnost, že tato částka nebyla ze strany obviněného ani koncesionáře při přepojování zákazníků M connections na nového provozovatele účtována, dokládají dle obviněného také dopisy, které byly zaslány stávajícím zákazníkům připojeným na PCO obviněného prostřednictvím M connections v souvislosti se změnou poskytovatele připojení na PCO. Dopisy obviněný přiložil Úřadu v příloze vyjádření.

53.         Dále se obviněný vyjadřuje k samotnému výpočtu koncese v kontextu rozsudků KS a NSS, přičemž konstatuje, že provedl propočet předpokládané hodnoty koncesní smlouvy i se zohledněním jednorázové platby 21 591,- Kč bez DPH, a to jednak na základě výpočtu předpokládané hodnoty koncese provedeného Úřadem ve správním řízení a dále na základě scénářů, podle nichž obviněný stanovil předpokládanou hodnotu koncese před uzavřením koncesní smlouvy. Detailní výpočty všech variant obviněný připojil v rámci tabulek jako přílohu tohoto vyjádření. Ve všech výše popsaných variantách výpočtu předpokládané hodnoty koncesní smlouvy je předpokládaná hodnota dle obviněného nižší než 20 000 000,- Kč bez DPH, a je tedy v limitu stanoveném § 178 zákona pro předpokládanou hodnotu koncese malého rozsahu. Obviněný tedy dle jeho názoru nebyl povinen postupovat v koncesním (zadávacím) řízení dle zákona a nedopustil se tak přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

54.         Nad rámec výše uvedeného obviněný poznamenává, že úvahy NSS k povaze jednorázové platby 21 591,- Kč bez DPH za připojení EPS k PCO vyslovené v rozsudku NSS nebyly předmětem soudního přezkumu. NSS tak neměl k dispozici veškeré relevantní skutečnosti, na jejichž základě by mohl povahu této platby adekvátně posoudit. Obviněný se tak s názorem NSS neztotožňuje, neboť jednorázová platba za připojení EPS k PCO dle obviněného ve skutečnosti představuje úhradu nákladů vznikajících pouze obviněnému při provedení úkonů, které jsou nezbytné pro připojení EPS a jsou dle § 97 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPO“) svěřeny pouze obviněnému. 

55.         Závěrem svého vyjádření se pak obviněný vyjadřuje k ukládání pokuty za přestupek § 268 odst. 1 písm. e) zákona a uvádí, že Úřad je vázán právním názorem KS vysloveným v rozsudku KS, podle něhož je namístě při stanovení výše pokuty zohlednit, že společenská škodlivost opomenutí obviněného není vysoká, neboť trvalo pouhých sedm dní a obviněný sám dobrovolně protiprávní stav napravil. Obviněný poukazuje dále na to, že výše pokuty ukládaná Úřadem v obdobných případech se pohybuje v řádech jednotek tisíc Kč, přičemž Úřad je na základě zásad správního trestání povinen při ukládání pokuty za přestupek obviněného § 268 odst. 1 písm. e) zákona postupovat dle obdobných případů.

Další průběh správního řízení

56.         Usnesením č. j. ÚOHS-16861/2024/511 ze dne 24. 4. 2024 určil Úřad obviněnému lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě a ani po ní k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

57.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení veškerých podkladů, zejména poskytnuté dokumentace, vyjádření obviněného, na základě vlastního zjištění a při zohlednění závěrů rozsudku KS a rozsudku NSS řízení o přestupku výrokem I. tohoto rozhodnutí zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona. Současně výrokem II. uložil pokutu za spáchání přestupku, o němž bylo pravomocně rozhodnuto výrokem II. prvostupňového rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

58.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.

59.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle
§ 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3 nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

60.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

61.         Podle § 174 odst. 3 zákona se za zadání koncese na služby považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel

a) zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c), dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a

b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.

62.         Podle § 174 odst. 4 zákona se má za to, že došlo k přenesení provozního rizika podle odstavců 2 a 3, pokud dodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese. Může se jednat o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné.

63.         Podle § 175 odst. 1 zákona se za předpokládanou hodnotu koncese považuje celkový obrat dodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající
z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí.

64.         Podle § 175 odst. 2 zákona předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví
k okamžiku zahájení zadávacího řízení.

65.         Podle § 175 odst. 3 zákona předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví metodou založenou na objektivních skutečnostech a blíže vymezenou v zadávací dokumentaci. Do předpokládané hodnoty koncese zadavatel zahrne zejména

a) hodnotu případných opcí v jakékoli formě včetně prodloužení doby trvání koncese,

b) příjem z plateb uhrazených uživateli předmětu koncese,

c) platby nebo finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté zadavatelem nebo jiným orgánem veřejné moci dodavateli, včetně náhrady za plnění závazku veřejné služby a veřejných investičních dotací,

d) platby nebo hodnotu finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté třetí stranou za plnění koncese,

e) příjem z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou spojená s předmětem koncese,

f) hodnotu všech dodávek, služeb nebo stavebních prací, které dodavateli pro plnění koncese poskytne zadavatel, nebo

g) ceny nebo platby účastníkům zadávacího řízení.

66.         Podle § 176 odst. 1 zákona věty první koncese je zadavatel povinen zadat v koncesním řízení, nepoužije-li jiný druh zadávacího řízení podle § 55.

67.         Podle § 178 zákona není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat koncesi malého rozsahu, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 20 000 000 Kč; ustanovení
§ 27 a 31 se nepoužijí.

68.         Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269.

Skutečnosti zjištěné z dokumentů, které jsou součástí spisu sp. zn. S0352/2019/VZ

69.         Jelikož Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ přezkoumával postup obviněného při uzavření smlouvy o PCO, rozhodl se s ohledem na zásady rychlosti a procesní ekonomie některé z dokumentů, které získal v předmětném správním řízení, využít i
v současném řízení o přestupku.

Smlouva o PCO ze dne 19. 8. 2019

70.         V čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno: »Společnost PATROL se zavazuje vybudovat systém pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) pro připojení elektrických požárních signalizací (dále jen „EPS“), instalovaných v objektech na území hl. m. Prahy a poskytovat třetím osobám (dále jen „uživatelům EPS“) po připojení jejich objektů do systému PCO služby provozu PCO (dále jen „služby“). HZS se zavazuje umožnit společnosti PATROL brát užitky spojené s využíváním poskytnuté služby. Smluvní strany se dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese společnost PATROL, zejména riziko poptávky, neboť uživatelé služeb PCO společnosti PATROL mají možnost efektivně zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem, než přes připojení EPS na PCO s využitím služby společnosti PATROL. Společnosti PATROL není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při vybudování nebo poskytování služeb a činností dle této smlouvy.«

71.         V čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 3 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL se zavazuje uživatelům umožnit připojení na PCO prostřednictvím společnosti PATROL, monitorovat systém EPS a při tom provádět vyhodnoceni poruchových stavů (vyhodnocení poplachových stavů při monitoringu EPS a případný požární zásah provádí HZS).“

72.         V čl. III. „Práva a povinnosti smluvních stran“ bodu 10 smlouvy o PCO je uvedeno, že se PATROL group zavazuje „připojovat do systému PCO zařízení EPS po vydání souhlasného stanoviska HZS a po splnění technických podmínek systému PCO požadovaných společností PATROL (…).“

73.         V čl. IV. „Doba trvání smlouvy“ smlouvy o PCO je uvedeno: „Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 5 let ode dne účinnosti této smlouvy“.

74.         V čl. VI. „Způsob financování“ bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL má na základě této smlouvy právo uzavírat svým jménem Smlouvy s uživateli objektů zapojených do systému PCO prostřednictvím společnosti PATROL, ve znění odpovídajícím znění vzorové smlouvy, která bude předem (nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne účinnosti této smlouvy) písemně odsouhlasena HZS, a přijímat plnění ze smluv s uživateli (…). Ve smlouvách s uživateli budou sjednány mimo jiné následující platby:

a.      částka nákladů HZS za plnění smlouvy s uživateli, jejíž výše je stanovená dle aktuálního ceníku HZS stanoveného Pokynem generální ředitele HZS České republiky, a která bude na základě čl. VI odst. 4 proplacena HZS:

• za zajišťování trvalé obsluhy PCO za jeden každý objekt s EPS připojený do systému PCO za kalendářní měsíc,
• za každý výjezd k připojeným objektům s EPS,
• za nově připojený objekt s EPS v daném kalendářním měsíci za 1 objekt s EPS (jednorázově), přičemž nově připojeným objektem se rozumí objekt připojený nově na HZS, nikoliv objekt, který bude přepojován pouze z PCO provozovaného stávajícím dodavatelem,
• za změnu technických podmínek pro provedení EPS v daném kalendářním měsíci (…).

b.      odměna, která náleží společnosti PATROL za provoz služby PCO bude účtována uživatelům společností PATROL a je příjmem společnosti PATROL.“

75.         V čl. VI. „Způsob financování“ bodu 4 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL se zavazuje bezúplatně obstarat pro HZS přijetí peněžních částek od uživatelů dle čl.VI odst. 1 písm. a). Za tímto účelem je společnost PATROL oprávněna účtovat uživatelům celou částku za plnění Smlouvy s uživateli, přičemž částka představující náklady HZS, na jejichž zaplacení vzniklo HZS právo, a které společnost PATROL přijala nebo měla přijmout, bude na faktuře PATROL uvedena samostatně. Společnost PATROL je povinna tuto částku uhradit HZS na základě faktury vystavené HZS do 14 kalendářních dnů po skončení kalendářního měsíce,
v němž byly nebo měly být peněžní prostředky přijaty. Splatnost této faktury bude 21 kalendářních dnů od doručení“.

Vzor Smlouvy o podmínkách poskytování služby PCO HZS hl. m. Prahy

76.         V čl. I. „Předmět smlouvy“ vzorové smlouvy je uvedeno: »Předmětem smlouvy je stanovení podmínek pro připojení elektrické požární signalizace včetně zařízení dálkového přenosu
k (dále jen „ZDP“) zákazníka v objektu: ... k zařízení pultu centralizované ochrany elektrické požární signalizace (dále jen „zařízení PCO EPS“), umístěného a nepřetržitě obsluhovaného na krajském operačním a informačním středisku HZS hl.m.Prahy (dále jen „KOPIS“) poskytujícím službu PCO HZS hl.m.Prahy zajištění trvalé obsluhy a poskytování služby výjezdu techniky dle požárně poplachového plánu HZS hl.m.Prahy (dále jen „služba PCO HZS hl.m.Prahy“). Ústředna elektrické požární signalizace (dále jen ,,EPS“) připojená kZDP nemusí být trvale obsluhovaná, musí však být trvale obsluhovaná po dobu výpadku ZDP«.

77.         V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 1 vzorové smlouvy je uvedeno: »Zákazník zaplatí PATROLu za služby dle této smlouvy smluvní cenu 3.535,-Kč bez DPH (slovně: tři tisíce pět set třicet pět korun českých) měsíčně (dále jen „cena služby“). V ceně služby je zahrnuto:

a) Platba za služby HZS – 3.135,- Kč bez DPH měsíčně za:

o   trvalé střežení systému EPS napojeného objektu, střežení je prováděno v režimu 24/7/365 operačním důstojníkem KOPIS. Jednotná platba pro HZS ČR vychází ze sbírky interního aktu řízení GŘ HZS ČR částka 40/2018 -za účelem sjednocení výše úhrad za poskytování služeb HZS ČR, souvisejících s připojením elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje, se vydává ceník těchto služeb. Jednotná úhrada se zavádí z důvodu unifikace a vychází ze zjištění kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, která shledala nesystémovou disproporcionalitu v dosavadní praxi úhrady nákladů. Ceník byl stanoven na základě odborného znaleckého posudku č. 25-01-2018/010.

Fakturace za služby HZS hl.m.Prahy probíhá tak, že výše uvedený poplatek PATROL na HZS hl.m.Prahy pouze přeúčtuje.

b) Platba za služby PATROLu – 400,- Kč bez DPH měsíčně za:

o   napojení střeženého systému EPS objektu do PCO provozovaných společností PATROL na KOPIS HZS hl.m.Prahy, (…)«

78.         V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 2 vzorové smlouvy je uvedeno: „Zákazník zaplatí jednorázovou platbu 21.591,- Kč pro HZS hl.m.Prahy za připojení EPS z objektu zákazníka prostřednictvím ZDP na zařízení PCO KOPIS (náklady HZS spojené s uvedením objektu do provozu dle jednotného ceníku služeb vydaným Generálním ředitelstvím HZS pokyn částka 40/2018 ). Platba bude součástí první faktury vystavené PATROL.

Fakturace této jednorázové platby probíhá tak, že uvedený poplatek PATROL na HZS hl.m.Prahy pouze přeúčtuje.“

79.         V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 4 vzorové smlouvy je uvedeno:
„V případě planého poplachu majícího příčinu na straně zákazníka, zavazuje se zákazník zaplatit za každý uskutečněný výjezd požární jednotky k hasebnímu zásahu částku dle jednotného ceníku služeb vydaným Generálním ředitelstvím HZS pokyn částka 40/2018 ve výši 2.955,- Kč. Poplatek bude přičten k částce fakturované za služby PATROLem měsíčně
k poslednímu dni v měsíci.

Fakturace této platby probíhá tak, že uvedený poplatek PATROL na HZS hl.m.Prahy pouze přeúčtuje“.

80.         V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 6 vzorové smlouvy je uvedeno: „Smluvní strany se výslovně dohodly, že PATROL je oprávněn veškeré ceny podle smlouvy upravovat podle meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen vyhlášeného Českým statistickým úřadem za uplynulý kalendářní rok. Toto ujednání se týká i zjištěné deflace. K úpravě ceny za služby podle shora uvedeného ujednání dojde vždy od následujícího měsíce poté, co bude vyhlášen inflační index ČSÚ.“

Vyjádření obviněného k návrhu ve správním řízení sp. zn. S0352/2019/VZ

81.         Ve vyjádření k návrhu obviněný vysvětlil, že majitelům budov na území Prahy poskytuje službu dálkového požárního dozoru k zajištění pohotového zásahu hasičského sboru v případě požáru a že v souvislosti s tím je nutno zajistit propojení EPS v těchto budovách na PCO v prostorách obviněného. Dále uvedl, že v roce 2004 uzavřel s M connections (dále též jen „předchozí poskytovatel“) za účelem zajištění technické stránky propojení „smlouvu o podmínkách připojení zařízení elektrické požární signalizace na operační středisko ze dne 28. 7. 2004“ a že na konci října 2018 tuto smlouvu vypověděl s tím, že výpovědní doba uplyne dne 1. 11. 2021. Následně obviněný uvedl, že oslovil za účelem uzavření nové smlouvy PATROL group, s níž následně v lednu roku 2019 uzavřel smlouvu (dále jen „smlouva o PCO 1“), která však byla (zejména vzhledem k průběhu správního řízení u Úřadu sp. zn. S0091/2019/VZ ve věci uložení zákazu plnění smlouvy o PCO 1) ke dni 19. 8. 2019 dohodou smluvních stran ukončena. Současně s ukončením smlouvy o PCO 1 obviněný dle svých slov uzavřel s PATROL group smlouvu o PCO, a to mimo zadávací řízení. Dle obviněného byla smlouva o PCO uzavřena za stejných cenových podmínek a se stejným rozsahem služeb jako smlouva o PCO 1, ale pouze na dobu 5 let (zatímco smlouva o PCO 1 byla uzavřena na 10 let).

Informace k předpokládané hodnotě koncese

82.         V dokumentu „Kalkulace předpokládaných výnosů z poskytování služby PCO u HZS hl. m. Prahy“ ze dne 19. 8. 2019, který obviněný zaslal Úřadu v rámci správního řízení
sp. zn. S0352/2019/VZ společně s vyjádřením k návrhu (dále jen „kalkulace výnosů“), byly uvedeny následující tabulky: 

K výše uvedeným tabulkám byly v kalkulaci výnosů připojeny tyto vysvětlující informace:

»Obecně:

• Modře podbarvená část tabulky –jedná se o reálná čísla v rámci provozování služeb pultu centralizované ochrany („PCO“) za uplynulých 5 let se stávajícím provozovatelem společností M connection s.r.o („M Con“). Tato část tabulky slouží k celkovému přehledu a jako podklad pro výpočet průměrného předpokládaného nárůstu připojovaných objektů a celkového počtu objektů připojených na PCO za trvání nové smlouvy se společností PATROL group s.r.o. („Patrol“).
• Zeleně podbarvená část tabulky –jedná se o přechodné období, kdy bude stále v platnosti stávající smlouva uzavřená s M Con a současně již v účinnosti nová smlouva uzavřená se společností Patrol. V tomto období tak budou na trhu de facto působit dva oprávnění provozovatelé připojení na PCO Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy („HZS“), pročež je v tomto období kalkulace předpokládaného meziročního nárůstu nově připojených objektů (54) dělena mezi tyto dva provozovatele rovným dílem.
• Vycházíme z předpokladu, že smlouva se společností Patrol bude uzavřena ke dni 19.8.2019. V účinnost vstoupí ke dni uveřejnění v registru smluv. Dále předpokládáme, že smlouva uzavřená se společností Patrol bude do registru smluv doručena dne 19.8.2019 a téhož dne bude uveřejněna a vstoupí tak v účinnost v den jejího podpisu.

• Dále vycházíme z toho, že smlouva uzavřená se stávajícím provozovatelem společností MCon bude ukončena po uplynutí výpovědní doby ke dni 1. 11. 2021. Nejpozději k tomuto datu předpokládáme přepojení všech objektů na PCO prostřednictvím služeb Patrol (ačkoli k faktickému přepojení všech objektů nemusí nakonec dojít, a to z různých důvodů –zejména nezájmu objektu o zajištění služeb prostřednictvím společnosti Patrol nebo nevydání souhlasného stanoviska HZS k připojení na PCO).
• Pro vlastní vývoj přepojování objektů pak vycházíme ze dvou variant –konzervativní a optimistické. Rozdíl mezi nimi spočívá v časovém období, ve kterém se stávající objekty rozhodnou přepojit (trvalý provoz) na nového provozovatele společnost Patrol. Z opatrnosti vycházíme z předpokladu, že se přepojí všechny.

- Varianta 1 – zde je počítáno, že v průběhu roku 2019 bude od M Con přepojeno, tj. rozhodne se změnit poskytovatele služeb PCO, celkem 10 objektů. V průběhu roku 2020 se pak v této variantě předpokládá, že se pro změnu poskytovatele služeb PCO rozhodne celkem 250 objektů, tj. cca polovina z objektů připojených přes M Con.

- Varianta 2 – do konce roku 2019 se pro změnu poskytovatele služeb PCO rozhodne celkem 30 objektů připojených přes M Con. V roce 2020 se pak v tomto optimistickém výhledu počítá s tím, že se pro změnu poskytovatele služeb PCO rozhodne až 70 % v tomto roce připojených objektů u M Con, tj. 70 % z celkového počtu 465 objektů připojených přes M Con [438 objektů na konci roku 2019 + 27 nově připojených objektů] (zejména z důvodu nižších nákladů při poskytování služeb společností Patrol).

K počtu objektů:

• Při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vycházím z dat týkajících se připojování a odpojování objektů získaných za posledních 4,5 let trvání smlouvy uzavřené sM Con.

Z těchto dat (pouze nově připojených bez zahrnutí odchozích objektů) byl následně vytvořen průměr, který je využit pro potřeby koncese. Jedná se o tato data:

-          rok 2015: stav připojených objektů na konci roku: 276, v tomto roce nově připojeno objektů: 45

-          rok 2016: stav připojených objektů na konci roku: 310, v tomto roce nově připojeno objektů: 41

-          rok 2017: stav připojených objektů na konci roku: 348, v tomto roce nově připojeno objektů: 82

-          rok 2018: stav připojených objektů na konci roku: 423, v tomto roce nově připojeno objektů: 45

-          rok 2019: stav připojených objektů k30. 4.: 440, v první polovině roku nově připojeno objektů: 32

-          Aktuální počet všech připojených objektů (ke dni 30. 6. 2019) činí 455 objektů v trvalém režimu.

Tato data jsou ve výše uvedené tabulce uvedena černě a tučně.

• Z opatrnosti HZS při výpočtu předpokládaných výnosů vychází z průměrného meziročního nárůstu. Za uplynulých 5 let (viz modře podbarvená část tabulky) činí 54 objektů ročně, přičemž z těchto 54 objektů se jedná v průměru o 20 objektů, které jsou dle interního pokynu HZS definovány jako objekty se zvýšeným požárním rizikem. Ačkoliv se HZS chystá v budoucnu v rámci připojování preferovat objekty se zvýšeným požárním rizikem a celkový počet nově připojených objektů redukovat z kapacitních důvodů, z opatrnosti v rámci predikce předpokládaných výnosů vychází z předpokladu, že budou připojovány všechny objekty v rozsahu, v jakém byly připojovány za uplynulých 5 let za trvání smlouvy s M Con. Taktéž z opatrnosti HZS v kalkulaci vychází

z optimistického předpokladu, že za trvání smlouvy s Patrol se žádný z připojených objektů neodpojí.

K ceně služby PCO:

• Cena služby PCO pro připojené objekty činí 400,-Kč bez DPH za měsíc, tj. 4.800,- Kč za rok. Cena služeb PCO zahrnuje tyto činnosti:

-          využití a konfiguraci rádiové sítě Patrol pro připojované zařízení dálkového přenosu („ZDP“)

-          využití a konfiguraci přenosové trasy GPRS pro připojované ZDP

-          připojení a konfiguraci připojené EPS na PCO v softwaru HZS „spojař“

-          připojení a konfiguraci připojené EPS na PCO dohledu

-          odbavování poruchových stavů připojených EPS

-          aktualizace databáze (zapracování změn konfigurace a kontaktních osob) připojených objektů na PCO a dohledu

• Cena služby PCO pro připojené objekty činí 400,-Kč bez DPH za měsíc, tj. 4.800,- Kč za rok. Cena služeb PCO zahrnuje tyto činnosti:

-          periodické kontroly provozuschopnosti (roční pololetní a měsíční zkoušky ZDP dle vyhlášky č. 246/2001 Sb.)

-          zákonné revize elektrického zařízení ZDP dle technické normy ČSN EN 54-21

-          zajištění servisní pohotovosti k opravám ZDP

·         Servisní činnosti, které nejsou zahrnuty v ceně služeb PCO, mohou být zajišťovány třetími subjekty. Volba poskytovatele servisních služeb je výhradně na vlastníkovi/uživateli připojeného objektu a nedochází tak k neodůvodněnému a nepřiměřenému omezení při výběru poskytovatele servisních služeb, kterým může být jak společnost Patrol, tak jakýkoli třetí subjekt působící na relevantním trhu.«

83.         Usnesením ze dne 16. 10. 2019 určil Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ obviněnému lhůtu k vysvětlení, jak stanovil předpokládanou hodnotu koncese, jež je předmětem smlouvy o PCO, a pro případ, že ji stanovil na základě kalkulace výnosů, určil obviněnému lhůtu k vysvětlení, jak stanovil předpokládaný meziroční nárůst nově připojených objektů (54) a z jakého důvodu tento počet v letech 2020 a 2021 rozdělil rovným dílem mezi předchozího poskytovatele a PATROL group, dále k vysvětlení, jak stanovil počet (14) objektů, které by v roce 2019 měla nově připojit PATROL group, a k poskytnutí přesného matematického výpočtu, kterým byly stanoveny částky uvedené v posledním sloupci tabulek v kalkulaci výnosů, tedy položky „celkem za rok“, v letech 2019, 2020 a 2021, včetně zdůvodnění tohoto výpočtu.

84.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 10. 2019 uvedl, že předpokládanou hodnotu koncese stanovil na základě kalkulace výnosů.

85.         Obviněný dále vysvětlil, že při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vycházel z dat týkajících se připojování a odpojování objektů za posledních 4,5 let trvání smlouvy
s předchozím poskytovatelem, z nich vypočítal průměrný nárůst za jeden rok a na jeho základě pak predikoval budoucí vývoj.

86.         Obviněný uvedl, že při predikci do budoucna z opatrnosti vycházel z předpokladu, že nové objekty budou připojovány i nadále stejně vysokým průměrným tempem, jako byly připojovány za trvání smlouvy s předchozím poskytovatelem, současně obviněný dle svých slov v predikci nezohlednil odpojované objekty. Obviněný dle svých slov při výpočtu předpokládané hodnoty koncese volil nejpřísnější postup vycházející z nejvíce optimistického scénáře zvyšování počtu připojovaných objektů v čase.

87.         Podle obviněného bude do konce roku 2021 stále v platnosti stávající smlouva uzavřená mezi předchozím poskytovatelem a obviněným, a současně bude v účinnosti také smlouva o PCO. Po celé toto období tak budou vedle sebe působit oba dva oprávnění poskytovatelé připojení na PCO, proto je v tomto období předpokládaný meziroční nárůst nově připojených objektů (tj. 54 objektů za rok) dle obviněného dělen mezi tyto dva poskytovatele rovným dílem.

88.         Ke stanovení počtu (14) objektů, které v roce 2019 měla nově připojit PATROL group, obviněný uvedl, že vycházel z průměrného meziročního nárůstu nově připojených objektů, tj. z čísla 54 za rok, a dále ze skutečnosti, že PATROL group uzavřela smlouvu o PCO dne 19. 8. 2019. Obviněný dle svých slov vzal v úvahu, kolik objektů může být průměrným tempem připojeno za druhou polovinu roku 2019, tj. 54 vydělil dvěma a toto číslo vydělil dvěma
s ohledem na skutečnost, že v druhé polovině roku 2019 již měly zajišťovat připojení na PCO jak PATROL group, tak předchozí poskytovatel (tedy 27:2 = 13,5). Obviněný pak dle svých slov z opatrnosti zaokrouhlil výsledné číslo na 14.

89.         K přesnému matematickému výpočtu, kterým byly stanoveny částky uvedené v posledním sloupci tabulek obsažených v kalkulaci výnosů, tedy položky „celkem za rok“, v letech 2019, 2020 a 2021, obviněný uvedl, že přílohu jeho vyjádření tvoří tabulky uvádějící podrobný výpočet. Předkládané dvě varianty v kalkulaci se dle obviněného liší
v předpokladu, jak rychle bude docházet k přepojování stávajících objektů, připojených dosud prostřednictvím předchozího poskytovatele, na systém připojení PATROL group. Podle obviněného jespolečným předpokladem, že k tomuto přepojení dojde u všech objektů
z důvodu zájmu o zajištění kontinuity služby připojení na PCO obviněného, a otázkou je, jaký bude mít přepojování časový průběh. Podle obviněného varianta 1 (konzervativní) počítá
s tím, že velké množství objektů se rozhodne k přepojení spíše ke konci výpovědní lhůty, a varianta 2 (optimistická) vychází z toho, že majitelé objektů se budou přepojovat průběžně. Obviněný dále popsal skutečnosti, které budou dle jeho názoru časový průběh přepojování ovlivňovat.

90.         Pro rok 2019 obviněný uvedl, že počty objektů ve sloupcích „přepojeno z původního PCO“ a „připojeno nově v průběhu roku“ vynásobil hodnotou 4,5, což je počet měsíců od účinnosti smlouvy o PCO do konce roku, a že vycházel ze zjednodušeného předpokladu, že k připojení všech objektů v tomto roce dojde hned od začátku. Následně byly tyto hodnoty vynásobeny číslem 400, což je cena služby za jeden objekt za jeden měsíc poskytování služeb PATROL group.

91.         Pro rok 2020 a 2021 obviněný uvedl, že počty objektů ve sloupcích „přepojeno
z původního PCO“ a „připojeno nově v průběhu roku“ vynásobil hodnotou 6, neboť
k přepojování objektů bude docházet lineárně, tj. tento počet bude průběžně narůstat po celou dobu roku, a tomu odpovídá situace, jako by se připojili všichni najednou k 1. 7. Následně byly tyto hodnoty vynásobeny číslem 400. Hodnota uvedená ve sloupci „přepojeno nově
v průběhu roku“ je dle obviněného vynásobena 4.800, jelikož se předpokládá, že tyto objekty budou nově připojeny po celý rok 2020/2021, tedy budou ze strany PATROL group získány hned k začátku příslušného roku.

Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy

92.         Dokument „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“, který obviněný doručil Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ společně se svým vyjádřením k návrhu, obsahuje následující tabulku, která udává počet objektů, které byly na PCO HZS hl. m. Prahy připojeny za každý rok trvání předchozí smlouvy o podmínkách připojení (tj. smlouvy uzavřené mezi obviněným a předchozím poskytovatelem služby připojení PCO):

rok	počet objektů ve zkušebním provozu	počet objektů vtrvalém provozu k 31. 12.	poznámka
2004		7
2005		13
2006		29
2007		45
2008		54
2009		74
2010		104
2011		130
2012		150
2013		191
2014		231
2015		276
2016		310
2017		348
2018		423
2019	80	440	Data k 30. 4.

„Za dobu provozu služby PCO hl. m. Prahy byl ukončen smluvní vztah s 18 objekty.“

538	celkový počet uzavřených smluvních vztahů

Skutečnosti zjištěné z dokumentů, které jsou součástí spisu sp. zn. S0091/2019/VZ

93.         Úřad vedl správní řízení sp. zn. S0091/2019/VZ, zahájené dne 28. 2. 2019 na návrh z téhož dne. Předmětem správního řízení bylo s ohledem na obsah návrhu posouzení existence důvodů pro uložení zákazu plnění smlouvy o PCO 1, uzavřené mezi obviněným a dodavatelem PATROL group dne 31. 1. 2019. Dne 18. 9. 2019 bylo správní řízení
sp. zn. S0091/2019/VZ usnesením zastaveno, neboť na základě Dohody o ukončení smlouvy uzavřené dne 19. 8. 2019 mezi obviněným a společností PATROL group došlo
k zániku smlouvy o PCO 1.

94.         Vzhledem k tomu, že předmět smlouvy a princip fungování smluvních vztahů mezi obviněným a PATROL group je v případě smlouvy o PCO a smlouvy o PCO 1 v podstatě totožný (smlouvy se liší pouze délkou svého trvání), rozhodl se Úřad v rámci zásady rychlosti a procesní ekonomie některé z dokumentů, které získal ve správním řízení sp. zn. S0091/2019/VZ, využít i v současném řízení o přestupku.

95.         Úřad ve správním řízení sp. zn. S0091/2019/VZ přezkoumával mj. to, zda předmět smlouvy o PCO 1 naplňuje pojmové znaky koncese. Pro účely posouzení přenosu provozního rizika na společnost PATROL group se Úřad rozhodl zjistit, zda existuje právním předpisem stanovená povinnost pro některé subjekty připojit své objekty na pult centralizované ochrany (dále jen „PCO“) Hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“) a požádal generální ředitelství HZS ČR o poskytnutí souvisejících informací. Informace získané od generálního ředitelství HZS ČR dále upřesňoval u obviněného.

96.         Úřad ve správním řízení sp. zn. S0091/2019/VZ také přezkoumával předpokládanou hodnotu koncese a v souvislosti s tím si vyžádal od České národní banky poskytnutí informace týkající se prognózy meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen pro období leden 2019 – prosinec 2028 (tj. pro období, na něž byla uzavřena smlouva o PCO 1) a sdělení aktuální prognózy na celé uvedené období.

Povinnost připojit objekty do systému PCO provozovaného hasičským záchranným sborem kraje

97.         Žádostí ze dne 4. 4. 2019 požádal Úřad generální ředitelství HZS ČR o poskytnutí informace, zda existuje právní předpis, který by fyzickým či právnickým osobám stanovoval povinnost připojit jimi vlastněné či užívané objekty do systému PCO provozovaného hasičským záchranným sborem kraje, případně provozovaného jiným subjektem, který byl HZS kraje
k provozování systému PCO smluvně pověřen.

98.         Generální ředitelství HZS ČR Úřadu svou odpovědí ze dne 12. 4. 2019 sdělilo, že PCO slouží jako trvale obsluhované přijímací a vyhodnocovací nadstavbové poplachové zařízení umístěné na místní či vzdálené ohlašovně požáru, do kterého jsou předávány informace týkající se stavu jednoho nebo více zařízení nebo systémů elektrické požární signalizace.

99.         Technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby dle generálního ředitelství HZS ČR stanovuje vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (dále jen „vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb“). Stavba musí být dle generálního ředitelství HZS ČR
v souladu s § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, tj. mimo jiné i elektrické požární signalizace, stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1 této vyhlášky. Konkrétní podrobnosti pro oblast elektrické požární signalizace řeší dle generálního ředitelství HZS ČR zejména technická norma ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně-bezpečnostního řešení a technická norma ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba. Dle výše uvedených norem lze dle generálního ředitelství HZS ČR elektrické požární signalizace zjednodušeně řečeno provozovat „ve dvou variantách“, a to s trvalou obsluhou nebo bez trvalé obsluhy, avšak se zajištěním přenosu signalizace ústředny elektrické požární signalizace.

100.     Dle čl. 4.14.1 technické normy ČSN 73 0875 musí být dle generálního ředitelství HZS ČR
v případě elektrické požární signalizace navržené s trvalou obsluhou zajištěna trvalá přítomnost 2 osob (trvalé obsluhy) v místě hlavní ústředny nebo v místě s ovládacím a signalizačním poplachem. Pokud není pro elektrickou požární signalizaci zajištěna požadovaná trvalá obsluha, musí být dle generálního ředitelství HZS ČR elektrická požární signalizace vybavena zařízením dálkového přenosu.

101.     Generální ředitelství HZS ČR dále uvedlo, že dle čl. 4.6.2 technické normy ČSN 73 0875, je-li požadován dálkový přenos dat z ústředny elektrické požární signalizace prostřednictvím zařízení dálkového přenosu, je v případě elektrické požární signalizace navržené na základě požadavků norem požární bezpečnosti staveb podle 4.2.1a), 4.2.1b) a 4.2.1c) technické normy ČSN 730875 možný přenos pouze na PCO příslušného HZS kraje, resp. za podmínek příslušného HZS kraje. V těchto případech je na zpracovateli požárně-bezpečnostního řešení, kterou ze dvou variant sledování ústředny elektrické požární signalizace pro konkrétní objekt navrhne.

102.     Generální ředitelství HZS ČR dále upozornilo, že dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875 existují objekty, u kterých musí být elektrická požární signalizace navržena se zařízením dálkového přenosu včetně připojení na PCO příslušného HZS kraje. Generální ředitelství HZS ČR dále citovalo čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875: »„Pokud je v požárním úseku stavebního objektu nebo v objektu nečleněném do požárních úseků požadována instalace zařízení EPS, pak musí být EPS navržena včetně zařízení dálkového přenosu (ZDP) zejména
v případech, kdy je uvažováno se zásahem předurčené jednotky požární ochrany v časovém pásmu H3 (podle ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804), a současně je splněna alespoň jedna
z podmínek a) až e):

a) u objektů s výškou h > 45 m (v případě požadavku vybavit celý objekt) nebo požárních úseků s výškovou polohou hp > 45 m (v případě požadavku vybavit EPS požární úsek), kromě objektů OB2 podle ČSN 73 0833. Požární výšku objektu (h) a výškovou polohu požárního úseku (hp) je třeba určit podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804;

b) v případě shromažďovacích prostorů (podle ČSN 73 0831):

1) ve výškovém pásmu VP3 bez ohledu na velikost shromažďovacího prostoru;

2) ve výškovém pásmu s velikostí shromažďovacího prostoru nad 3SP/VP2 nebo 5SP/VP1;

c) v případě zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče posuzovaných podle ČSN 73 0835:2006, kapitoly 8 nebo kapitoly 10, které mají více než 4 nadzemní podlaží (u změn staveb skupiny II podle ČSN 73 0834 – více než 8 podlaží, stejně tak i při změnách staveb skupiny III,
v případě změn takovýchto stávajících zařízení);

d) v případech, kdy plocha požárního úseku není omezena (např. podle ČSN 73 0804:2010, článek 7.1.7 apod.) a tohoto ustanovení je využito v požárně bezpečnostním řešení, přičemž se nejedná o požární úsek bez požárního rizika;

e) tam, kde není zajištěna trvalá obsluha nebo nelze splnit čas T2 (viz článek 4.5).“«

103.     Dle generálního ředitelství HZS ČR v souladu s ustanovením § 99 ZPO je autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb (dále jen „autorizovaná osoba“) při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených vyhláškou o technických podmínkách požární ochrany staveb oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dle generálního ředitelství HZS ČR dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb. Z výše uvedeného dle generálního ředitelství HZS ČR vyplývá, že je obecně možné stavbu navrhnout i odchylně od předmětných českých technických norem (tj. v řešeném případě např. bez připojení k PCO HZS kraje), pakliže autorizovaná osoba prokáže, že její řešení vede ke stejnému výsledku, tj. ke splnění základních požadavků na požární bezpečnost staveb definovaných např. v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 ze dne 9. 3. 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.

104.     V dokumentu „Přehled objektů v trvalém provozu měsíc Listopad 2018“ (dále jen „seznam připojených objektů“), který obviněný doručil Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0091/2019/VZ, je uveden seznam všech objektů, které byly k listopadu 2018 připojeny na PCO HZS hl. m. Prahy. Jedná se o tabulku s 423 objekty v Praze a okolí.

105.     Usnesením ze dne 17. 4. 2019 určil Úřad obviněnému lhůtu k označení objektů uvedených v seznamu připojených objektů, které naplňují podmínky pro povinné připojení elektrické požární signalizace na PCO HZS hl. m. Prahy uvedené v čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875, tj. je u nich uvažováno se zásahem předurčené jednotky požární ochrany v časovém pásmu H3 (podle technické normy ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804), a současně je splněna alespoň jedna z podmínek a) až e) ustanovení čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875.

106.     Obviněný ve své odpovědi ze dne 29. 4. 2019 uvedl, že dle jeho zjištění žádný z objektů, které byly v té době připojeny na PCO HZS, nenaplňoval podmínky povinného připojení uvedené
v čl. 4.2.3. technické normy ČSN 73 0875. Dle obviněného všechny objekty uvedené v seznamu připojených objektů byly na PCO HZS připojeny na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí.

107.     Dle obviněného musí být dle čl. 4.2.3. technické normy elektronická požární signalizace navržena včetně zařízení dálkového přenosu zejména v případech, kdy je uvažováno se zásahem předurčené jednotky požární ochrany v časovém pásmu H3 a současně je splněna alespoň jedna z podmínek a) až e) téhož článku. Podle technické normy ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 jsou dle obviněného rozlišována časová pásma H1 – H3. Časová pásma jsou dle obviněného definována jako doba od ohlášení požáru do zahájení zásahu. V časovém pásmu H3 se podle obviněného předpokládá zásah požární jednotky v čase delším než 15 minut od ohlášení požáru. Obviněný uvedl, že žádný z připojených objektů se v časovém pásmu H3 nenachází, neboť se jedná o koncentrované území hl. města Prahy s rozvinutou infrastrukturou a u všech těchto objektů je doba předpokládaného zásahu požární jednotky od ohlášení požáru kratší než uvedený limit. Vzhledem k uspokojivým dojezdovým časům tak dle obviněného nevzniká povinnost napojení na PCO HZS.

108.     Obviněný uvedl, že každý z dotčených objektů byl na PCO HZS připojen na základě vlastního rozhodnutí. Na základě platných předpisů a kodexu norem požární bezpečnosti mají dle obviněného provozovatelé elektronické požární signalizace možnost při nastavování požární bezpečnosti objektu zvolit alternativní řešení, například trvalou obsluhu na ústředně elektronické požární signalizace. Rozhodnutí vlastníků a uživatelů těchto objektů být připojen na PCO HZS může být dle obviněného také kdykoli změněno a HZS či poskytovatel služeb připojení na PCO nemá možnost jejich rozhodnutí jakkoli ovlivnit.

109.     Dle obviněného je možné požární ochranu zabezpečit i jiným způsobem odchylně od postupu stanoveného technickými normami, pokud řešení vede ke stejnému výsledku, viz § 99 ZPO.

110.     Podle obviněného z žádného právního předpisu ani technických norem za popsané situace nevyplývá zákonná povinnost být napojen na PCO HZS, ale jedná se o jednu z možných variant zajištění požární ochrany dotčených objektů na území hl. města Prahy.

K inflaci

111.     Žádostí ze dne 8. 4. 2019 požádal Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S0091/2019/VZ Českou národní banku o poskytnutí informace, zda je Česká národní banka schopna stanovit prognózu meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen pro období leden 2019 – prosinec 2028, a pokud ano, aby sdělila aktuální prognózu (konkrétní výši předpokládaného nárůstu v %) na celé uvedené období, v členění na jednotlivé kalendářní roky. V případě, že by Česká národní banka nebyla schopna pro celé výše uvedené období stanovit prognózu meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen, Úřad Českou národní banku požádal o uvedení informace, pro jaké nejdelší období do budoucna je prognózu meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen možno vytvořit, a současně o sdělení aktuální prognózy (konkrétní výši předpokládaného nárůstu v %) na celé toto období, v členění na jednotlivé kalendářní roky. Dne 26. 4. 2019 Úřad obdržel od České národní banky odpověď na žádost o informace.

112.     Česká národní banka ve své odpovědi ze dne 26. 4. 2019 uvedla, že prognózu meziročního nárůstu spotřebitelských cen připravuje a publikuje ve čtvrtletní frekvenci, zpravidla na období nejbližších 6 - 10 čtvrtletí, poslední prognóza o inflaci tak pokrývá období do konce roku 2020.

113.     Dle České národní banky byly hodnoty dostupné prognózy inflace následující:

I/19               2,7 %

II/19             2,3 %

III/19             2,0 %

IV/19             2,2 %

I/20               2,0 %

II/20             1,9 %

III/20             2,0 %

IV/20             2,0 %

114.     Celoroční hodnoty pro jednotlivé kalendářní roky uvedené v předpovědi dle České národní banky činily 2,2 % pro rok 2019 a 2 % pro rok 2020.

115.     Česká národní banka dále uvedla, že prognózu na delší období nesestavuje ani nepublikuje. Dle České národní banky je při odhadu cenového vývoje v delším výhledu oprávněné předpokládat, že vývoj meziroční inflace bude v průměru odpovídat inflačnímu cíli České národní banky, který je stanoven na 2 % pro meziroční růst spotřebitelských cen.

Právní posouzení

116.     Předmětem posouzení ze strany Úřadu je to, zda obviněný postupoval v souladu se zákonem, když smlouvu o PCO uzavřel mimo zadávací řízení, a zda se tak nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

Ke koncesnímu řízení

117.     Úřad na tomto místě obecně uvádí, že při uzavírání koncesní smlouvy musí zadavatel dodržovat zákonem stanovený postup. Koncesní řízení je normativně upravený proces, který je zahájen uveřejněním oznámení o jeho zahájení, které je zároveň výzvou neomezenému počtu dodavatelů k podání žádostí o účast v koncesním řízení a k prokázání splnění požadované kvalifikace. Koncesní řízení směřuje k uzavření koncesní smlouvy, přičemž jeho účelem je umožnění transparentní a nediskriminační soutěže mezi jednotlivými dodavateli.

118.     Ze zákona vyplývá, že za zadání koncese na služby se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel

a) zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c), dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a

b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.

119.     Za závazek dodavatele se tedy považuje poskytování služby; přitom je nutné uvést, že poskytování veřejných služeb není základním znakem koncesní smlouvy. Jelikož koncesní smlouva je obecná, může se týkat v podstatě jakékoli činnosti, kterou zadavatel vykonává.

120.     Závazek zadavatele přitom spočívá v tom, že umožní dodavateli brát užitky vyplývající z poskytování služeb, popřípadě spolu s poskytnutím části plnění v penězích. Jinak řečeno, dodavatel poskytne zadavateli plnění a zadavatel umožní dodavateli realizovat užitek z jím poskytnutého plnění, přičemž právo brát užitky je základním znakem koncese, jak vyplývá z § 174 odst. 3 zákona. Tento pojmový znak je typicky naplněn tehdy, když dodavatel vybírá platby (užitky) od koncových uživatelů.

121.     Dalším znakem koncese na služby je (jak vyplývá z § 174 odst. 3 zákona), že provozní riziko spojené s braním užitků nese dodavatel, přičemž riziko je nutné chápat jen a pouze v ekonomické souvislosti, tedy jako riziko výnosnosti (dodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese). Může se jednat o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné.

122.     Pokud výše uvedené pojmové znaky smlouva nenaplňuje, nejedná se v takovém případě o koncesi na služby ve smyslu § 174 odst. 3 zákona. S ohledem na výše uvedené tedy musí Úřad nejdříve ověřit, zda smlouva o PCO naplňuje pojmové znaky koncese dle zákona.

123.     Dle čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 1 smlouvy o PCO se PATROL group zavazuje »vybudovat systém pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) pro připojení elektrických požárních signalizací (dále jen „EPS“), instalovaných v objektech na území hl. m. Prahy a poskytovat třetím osobám (dále jen „uživatelům EPS") po připojení jejich objektů do systému PCO služby provozu PCO (dále jen „služby“). HZS se zavazuje umožnit společnosti PATROL brát užitky spojené s využíváním poskytnuté služby. Smluvní strany se dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese společnost PATROL, zejména riziko poptávky, neboť uživatelé služeb PCO společnosti PATROL mají možnost efektivně zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem, než přes připojení EPS na PCO s využitím služby společnosti PATROL. Společnosti PATROL není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při vybudování nebo poskytování služeb a činností dle této smlouvy.«

124.     Dle čl. VI. „Způsob financování“ bodu 1 smlouvy o PCO má PATROL group „právo uzavírat svým jménem Smlouvy s uživateli objektů zapojených do Systému PCO (…). Ve smlouvách s uživateli budou sjednány mimo jiné následující platby:

a) částka nákladů HZS za plnění smlouvy s uživateli, jejíž výše je stanovena dle aktuálního ceníku HZS stanoveného Pokynem generální ředitele HZS České republiky, a která bude na základě čl. VI odst. 4 proplacena HZS:

• za zajišťování trvalé obsluhy PCO za jeden každý objekt s EPS připojený do systému PCO za kalendářní měsíc,
• za každý výjezd k připojeným objektům s EPS,
• za nově připojený objekt s EPS v daném kalendářním měsíci za 1 objekt s EPS (jednorázově), přičemž nově připojeným objektem se rozumí objekt připojený nově na HZS, nikoliv objekt, který bude přepojován pouze z PCO provozovaného stávajícím dodavatelem,
• za změnu technických podmínek pro provedení EPS v daném kalendářním měsíci (…).

b) odměna, která náleží společnosti PATROL za provoz služby PCO bude účtována uživatelům společností PATROL a je příjmem společnosti PATROL.“

125.     Z výše uvedeného je zřejmé, že PATROL group se v šetřeném případě zavazuje poskytovat služby spočívající ve vybudování systému PCO a zajištění připojení EPS na PCO třetím osobám, přičemž obviněný umožní PATROL group brát z poskytování těchto služeb užitky, a to formou výběru platby za poskytnutí uvedených služeb od koncových uživatelů služeb, která je příjmem PATROL group.

126.     Z čl. 1 smlouvy o PCO plyne, že se smluvní strany dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese společnost PATROL group. Úřad se za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, již ve správním řízení sp. zn. S0091/2019/VZ zabýval tím, zda uživatelé služeb provozu PCO mají možnost zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem, než přes připojení na PCO HZS hl. m. Prahy. Úřad pro účely posouzení přenosu provozního rizika na společnost PATROL group ověřoval, zda existuje právně stanovená povinnost pro některé subjekty připojit své objekty na PCO HZS. V případě, že by totiž všechny subjekty, které byly v době datu uzavření smlouvy o PCO na PCO HZS hl. m. Prahy připojeny, měly právním předpisem stanovenou povinnost připojit své objekty na PCO HZS, PATROL group by nenesla provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby, neboť by se tyto subjekty nemohly od PCO HZS hl. m. Prahy odpojit, což by PATROL group garantovalo příjem a měla by tak zaručenou alespoň částečnou návratnost vynaložených investic.

127.     Úřad tedy ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0091/2019/VZ požádal generální ředitelství HZS ČR o poskytnutí informace, zda existuje právní předpis, který by fyzickým či právnickým osobám stanovoval povinnost připojit jimi vlastněné či užívané objekty do systému PCO provozovaného hasičským záchranným sborem kraje, případně provozovaného jiným subjektem, který byl hasičským záchranným sborem kraje k provozování systému PCO smluvně pověřen.

128.     Generální ředitelství HZS ČR ve své odpovědi ze dne 12. 4. 2019 sdělilo Úřadu, že dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875 existují objekty, u kterých musí být elektrická požární signalizace navržena se zařízením dálkového přenosu včetně připojení na PCO příslušného HZS kraje (viz bod 102. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

129.     Úřad se dále ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0091/2019/VZ rozhodl ověřit, zda objekty připojené na PCO HZS hl. m. Prahy, jejichž seznam obviněný Úřadu zaslal, naplňují podmínky pro povinné připojení objektu dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875. Úřad tedy určil obviněnému lhůtu k označení objektů uvedených v seznamu objektů připojených na PCO HZS hl. m. Prahy, které naplňují podmínky pro povinné připojení elektrické požární signalizace na PCO HZS hl. m. Prahy uvedené v čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875.

130.     Obviněný ve své odpovědi ze dne 29. 4. 2019 (viz body 106. – 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedl, že dle jeho zjištění žádný z objektů připojených na PCO HZS hl. m. Prahy nenaplňuje podmínky povinného připojení uvedené v čl. 4.2.3. technické normy ČSN 73 0875. Dle obviněného všechny objekty uvedené v předmětném seznamu připojených objektů byly na PCO HZS připojeny na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí. Obviněný ve svém vyjádření dále uvedl, že na základě platných předpisů a kodexu norem požární bezpečnosti mají subjekty možnost při nastavování požární bezpečnosti objektu zvolit alternativní řešení, například trvalou obsluhu na ústředně elektrické požární signalizace. Dle obviněného může být rozhodnutí vlastníků a uživatelů objektů být připojen na PCO HZS kdykoli změněno a HZS či poskytovatel služeb připojení na PCO nemá možnost jejich rozhodnutí jakkoli ovlivnit.

131.     Úřad v souladu se zásadou rychlosti a procesní ekonomie přejal výše popsaná zjištění Úřadu učiněná během správního řízení vedeného pod sp. zn. S0091/2019/VZ pro přezkoumávaný případ. Z výše uvedeného plyne, že žádný subjekt uvedený v seznamu připojených objektů neměl povinnost připojit svůj objekt na PCO HZS hl. m. Prahy dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875, ale dle vyjádření obviněného mají všichni uživatelé svůj objekt připojen na PCO HZS hl. m. Prahy dobrovolně a mohou kdykoliv ukončit smlouvu na užívání služeb PCO HZS hl. m. Prahy.

132.     Dle názoru Úřadu je tak zřejmé, že sice existuje technická norma ČSN 73 0875, ze které vyplývá povinnost pro některé subjekty připojit své objekty na PCO HZS hl. m. Prahy, ale tato norma se, jak plyne z vyjádření obviněného, žádného z objektů připojených na PCO HZS hl. m. Prahy netýkala. Z vyjádření obviněného současně vyplynulo, že může docházet k výpovědím služeb PCO ze strany připojených subjektů, tedy k odpojování objektů. Dle vyjádření zadavatele existují pro zajištění požární bezpečnosti alternativy k připojení objektu na PCO HZS hl. m. Prahy, např. trvalá obsluha na ústředně elektrické požární signalizace.

133.     Je tedy zřejmé, že společnosti PATROL group vzniká minimálně riziko na straně poptávky, když PATROL group nemá zaručeno, že všechny objekty připojené na PCO zůstanou připojeny i nadále. Úřad dodává, že také v čl. I. bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese PATROL group, zejména riziko poptávky, neboť uživatelé PCO mají možnost efektivně zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem než přes připojení elektrické požární signalizace na PCO s využitím služby PATROL group.

134.     Úřad k tomu dodává, že seznam připojených objektů, ve vztahu k němuž situaci ohledně povinnosti připojení ověřoval, zachycoval stav platný v listopadu 2018. Dle Úřadu však lze důvodně předpokládat, že v mezidobí od listopadu 2018 do doby uzavření smlouvy o PCO nedošlo k takové změně v připojených objektech, která by znamenala, že by všechny subjekty, jejichž objekty jsou na PCO připojeny, měly právním předpisem stanovenou povinnost je připojit, a že by tedy nebyla naplněna podmínka přenosu provozního rizika z obviněného na PATROL group. Aby k takové změně došlo, musely by být totiž jednak odpojeny všechny objekty, které byly uvedeny v seznamu připojených objektů k listopadu 2018, a současně každý nově připojený objekt by musel podléhat zákonné povinnosti připojení na PCO. Taková situace (zejména odpojení všech stávajících objektů) dle názoru Úřadu nemohla nastat, a to zejména s ohledem na údaje uvedené v dokumentu „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“ (viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z nichž plyne, že od roku 2004 do 30. 4. 2019 došlo k odpojení pouze 18 objektů; Úřad proto považuje za nereálné, aby v mezidobí od 30. 4. 2019 do 19. 8. 2019, kdy byla uzavřena smlouva o PCO, byly odpojeny všechny dosud připojené objekty (a současně bylo připojeno přes 400 nových objektů, z nichž všechny by měly zákonem stanovenou povinnost připojení).

135.     Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že smlouva o PCO naplňuje pojmové znaky koncese dle § 174 odst. 3 zákona, neboť se jedná o úplatnou smlouvu, na základě níž má PATROL group vybudovat systém PCO pro připojení elektrických požárních signalizací instalovaných v objektech na území hl. m. Prahy a poskytovat uživatelům po připojení jejich objektů do systému PCO služby provozu PCO, přičemž protiplnění spočívá v právu společnosti PATROL group brát užitky z poskytované služby, a to formou výběru platby za provoz služby PCO, a současně obviněný na PATROL group přenesl provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb. Jedná se tedy o koncesi ve smyslu zákona.

K předmětu a předpokládané hodnotě koncese

136.     Jak vyplývá z § 178 zákona, zadavatel není povinen zadat koncesní smlouvu, tj. provést výběr dodavatele v zadávacím řízení podle zákona, pokud jde o koncesní smlouvu, u které předpokládaná hodnota koncese stanovená podle § 175 nepřevyšuje 20 000 000 Kč.
Z uvedeného plyne, že zadavatel musí vždy stanovit předpokládanou hodnotu koncese, neboť její výše je rozhodná pro určení, zda zadavatel musí koncesi zadat v koncesním řízení, či se jedná o koncesi malého rozsahu a koncesní řízení proběhnout nemusí. Podle § 175 odst. 2 zákona zadavatel předpokládanou hodnotu koncese stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení; zadavatel však musí stanovit předpokládanou hodnotu koncese i v případě, kdy ji
z důvodu, že jde o koncesi malého rozsahu, v zadávacím řízení zadávat nehodlá; že jde o koncesi malého rozsahu, totiž může zadavatel zjistit právě a pouze na základě stanovení předpokládané hodnoty. V případě, že zadavatel koncesi posoudí podle předpokládané hodnoty jako koncesi malého rozsahu a v koncesním řízení ji nezadá, musí být tento svůj postup schopen zpětně obhájit, tedy prokázat, že v době, kdy předpokládanou hodnotu stanovoval, odpovídala její výše podle všech zadavateli objektivně dostupných informací skutečně koncesi malého rozsahu.

137.     Jak plyne z rozsudku NSS, před posouzením předpokládané hodnoty koncese je nutné vyjasnit, co je předmětem koncese a co nikoliv, neboť pokud služba není předmětem koncese, zpravidla nebude důvodu, aby protiplnění za tuto službu bylo zahrnuto do předpokládané hodnoty koncese, jakkoliv s koncesovanou službou může úzce souviset a tvořit s ní „funkční celek“.

138.     NSS ve svém rozsudku došel k závěru, že obviněný v šetřeném případě koncesoval vybudování systému PCO a zajištění připojení EPS na PCO. K tomu NSS pak blíže dodal, že nijak nepopírá, že služby HZS (monitoring PCO) a služby přenesené na koncesionáře (vybudování systému PCO a zajištění připojení EPS na PCO) spolu velmi úzce souvisejí, neboť zřízení PCO a následné připojení EPS na PCO je nepochybně předpokladem poskytování služby HZS, tj. monitoringu PCO. Obviněný však službu monitoringu PCO dle NSS na koncesionáře nepřevedl, a i po uzavření koncesní smlouvy tuto službu poskytoval on sám. V tomto ohledu není dle NSS relevantní, jakým způsobem byly upraveny smluvní vztahy mezi uživateli EPS, koncesionářem a obviněným.

139.     NSS taktéž došel k závěru, že služba monitoringu PCO zůstává konstantně v rukou obviněného, resp. příslušných hasičských záchranných sborů, zatímco účelem a předmětem koncese v nyní projednávaném případě bylo pouze přenést na koncesionáře zajištění technických předpokladů pro poskytování služby HZS. Podle NSS služba obviněného obsahuje prvek, který nemůže vykonávat jakýkoliv jiný komerční subjekt. Tento prvek spočívá dle NSS
v bezprostředním přechodu od vyhodnocení signálu k aktivaci požárního zásahu, neboť dle čl. 4 odst. 5 pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 40/2018 »při přijetí stavu „VŠEOBECNÝ POPLACH“ zajistí obsluha krajského operačního a informačního střediska územně příslušného hasičského záchranného sboru kraje neprodlené vyslání sil a prostředků dle požárního poplachového plánu kraje na střežený objekt«.

140.     Dle závazného právního názoru NSS tak v nyní projednávaném případě bylo předmětem koncese pouze vybudování pultu PCO a připojování EPS na PCO. Službu monitoringu PCO obviněný nekoncesoval a nadále ji poskytoval on sám.

141.     K samotnému stanovení předpokládané hodnoty koncese Úřad uvádí následující.

142.     Dle § 175 odst. 1 zákona se za předpokládanou hodnotu koncese považuje celkový obrat dodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí. Následně § 175 odst. 3 zákona demonstrativně vyjmenovává, co je do předpokládané hodnoty koncese nutné zahrnout. NSS ve svém rozsudku konstatoval, že s ohledem na princip vnitřní obsahové bezrozpornosti právního řádu je pojem „předpokládaná hodnota koncese“ nutné ve všech odstavcích daného paragrafu vykládat stejně, tj. jako celkový obrat koncesionáře za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění (tedy z „užitků“ zmíněných v § 174 odst. 3 zákona).

143.     Definicí obratu se detailně zabývaly ve svých rozsudcích KS a NSS, přičemž z jejich závěrů vyplývá, že při vymezení pojmu obrat podle § 175 odst. 1 zákona nelze vycházet z toho, jak je obrat definován v jiných zákonech, například v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Pojem obrat použitý v § 175 odst. 1 zákona je nutno dle zmíněných soudů vykládat s ohledem na smysl a účel daného ustanovení a kontext, v jakém je používán. Konkrétní plnění tudíž nemusí být z účetního pohledu součástí obratu koncesionáře, přesto však může být součástí obratu ve smyslu § 175 odst. 1 zákona. NSS k výše uvedenému však doplňuje, že obrat ve smyslu § 175 odst. 1 není myšlen pouze jako koncesionářův zisk, neboť určité plnění není možné vyřadit z předpokládané hodnoty koncese jen proto, že koncesionáři negeneruje zisk.

144.     Zadavatel tak v rámci výpočtu předpokládané hodnoty koncese musí vycházet z charakteru předmětu smlouvy a reflektovat veškeré možné předpokládané příjmy dodavatele, které mu mohou z realizace koncesní smlouvy plynout.

145.     S ohledem na to je nutné nejprve posoudit, které platby či finanční výhody lze považovat v šetřené koncesi za relevantní.

146.     V šetřeném případě smlouvou o PCO uzavřenou mezi obviněným a PATROL group bylo sjednáno, že obviněný a PATROL group se zavazují každý svým jménem uzavřít s  uživateli koncese trojstrannou smlouvu o připojení, v jejímž rámci bude sjednána odměna PATROL group za poskytování služby připojení na PCO, s výslovným uvedením, že tato odměna pokrývá úhradu činností PATROL group spojených s plněním jeho povinností dle smlouvy o PCO, tj. s vybudováním PCO, jeho provozem a zajištěním služby připojení objektů na PCO a zajištěním přenosu signálu z EPS těchto objektů na PCO.

147.     Dle vzorové smlouvy uživatelé koncese budou hradit PATROL group za technické připojení střežené EPS objektu na PCO a zajišťování připojení cenu 400 Kč bez DPH měsíčně, přičemž tuto cenu může PATROL group upravovat dle meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen.

148.     Současně ze vzorové smlouvy vyplývá, že uživatelé koncese budou hradit obviněnému za jím poskytované služby spočívající v trvalém střežení, resp. monitoringu EPS napojeného objektu) cenu 3 135 Kč měsíčně.

149.     K výše uvedenému Úřad v prvé řadě uvádí, že platby ve výši 400 Kč za službu připojení EPS k PCO jsou s ohledem na závěry NSS součástí předpokládané hodnoty koncese, neboť se jedná o platby podřaditelné pod § 175 odst. 1 a odst. 3 písm. b) zákona. Současně Úřad dodává, že uvedené nezpochybňuje ani sám obviněný, který ve svých kalkulacích uvedenou částku zahrnuje do svého výpočtu předpokládané hodnoty koncese.

150.     Pokud jde o platby ve výši 3 155 Kč za služby HZS spočívající v monitoringu PCO, NSS ve svém rozsudku konstatoval, že je nelze podřadit pod § 175 odst. 1 a 3 písm. f) zákona, neboť se nejedná o platby za služby, které jsou předmětem koncese. Jak bylo uvedeno výše, předmětem koncese je totiž nikoliv služba monitoringu PCO, ale služba připojení EPS k PCO. Monitoring PCO není ani službou, kterou by obviněný koncesionáři poskytoval pro plnění koncese, neboť pro připojení EPS k PCO není monitoring zapotřebí – monitoring PCO je až službou navazující na připojení EPS k PCO. Platby za služby HZS ve výši 3 155 Kč za služby HZS tedy do předpokládané hodnoty koncese započítat nelze.

151.     Úřad dále uvádí, že NSS ve svém rozsudku vyslovil názor, že o podřazení pod § 175 odst. 3 písm. f) zákona (a tedy o zahrnutí příslušných plateb do předpokládané hodnoty koncese) by se dalo uvažovat též v případě poskytnutí součinnosti, kterou poskytuje obviněný koncesionáři při připojování EPS k PCO a za kterou koncesionář uživatelům EPS účtuje jednorázovou platbu ve výši 21 591 Kč, kterou následně bez dalšího přefakturuje obviněnému.

152.     Úřad u obviněného v této souvislosti zjišťoval, zda všichni zákazníci měli povinnost uhradit jednorázovou platbu ve výši 21 591 Kč za připojení EPS k PCO, a pro případ, že ne, požadoval vysvětlení, na které zákazníky se tato povinnost nevztahovala a proč. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 4. 2024 uvedl, že dosavadní zákazníci, kteří ke koncesionáři PATROL group přešli od předchozího poskytovatele služeb připojení na PCO – společnosti M connections, tuto platbu nehradili, neboť jejich EPS již k PCO obviněného připojena byla, tedy jinými slovy tuto platbu platili pouze zákazníci noví. Tato skutečnost dle obviněného vyplývá z čl. VI. odst. 1 písm. a) třetí odrážky smlouvy o PCO.. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 4. 2024 popsal jednu specifickou situaci, ve které by byl tento poplatek účtován i stávajícím zákazníkům, nicméně současně dodal, že k dané situaci nikdy nedošlo, a tedy ji ani ve své kalkulaci nezohledňoval.

153.     Úřad tedy s ohledem na skutečnost, že jednorázová platba za připojení EPS k PCO ve výši
21 591 Kč se vztahuje pouze na ty zákazníky, kteří žádné připojení EPS k PCO ještě nemají, bral při výpočtu předpokládané hodnoty koncese v potaz tuto platbu pouze v případech nově připojených subjektů.  

K samotnému výpočtu předpokládané hodnoty

154.     Jak Úřad vyložil výše, předpokládanou hodnotu koncese musí zadavatel stanovit předtím, než přistoupí k realizaci případného koncesního řízení, neboť musí zjistit, zda má povinnost koncesi zadat v koncesním řízení, či nikoliv. Jak ze samotného pojmu „předpokládaná hodnota“ plyne, jde o hodnotu, kterou zadavatel předpokládá, tedy kterou stanoví předem za použití jemu známých údajů a informací o předmětu koncese. Nemusí se tedy jednat o hodnotu zcela přesnou. V šetřeném případě z informací a podkladů předložených obviněným plyne, že obviněný předtím, než s PATROL group uzavřel smlouvu o PCO, předpokládanou hodnotu koncese stanovil, resp. se jí zabýval; svůj postup při jejím stanovení též Úřadu popsal
v podáních učiněných ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0352/2019/VZ. Dospěl přitom k závěru, že se jedná o koncesi malého rozsahu, a tedy není povinen ji zadávat v koncesním řízení. Za účelem ověření správnosti tohoto závěru obviněného přistoupil Úřad k přepočítání předpokládané hodnoty koncese, a to s využitím údajů použitých obviněným v kalkulaci výnosů a s přihlédnutím k závěrům týkajícím se výpočtu předpokládané hodnoty koncese uvedeným v rozsudcích KS a NSS.

155.     Ze zjištění v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0352/2019/VZ vyplývá, že obviněný při stanovení předpokládané hodnoty koncese vycházel z kalkulace výnosů (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obviněný na základě kalkulace výnosů dospěl k závěru, že hodnota koncese nepřekročí limit 20 mil. Kč, tedy se jedná o koncesi malého rozsahu.

156.     Dále se Úřad zabýval množstvím jednotlivých uživatelů připojených k PCO HZS hl. m. Prahy.

157.     Z kalkulace výnosů vyplývá, že obviněný při stanovení předpokládané hodnoty koncese zohlednil běh výpovědní doby smlouvy uzavřené s předchozím poskytovatelem a situaci, kdy v průběhu této doby budou vedle sebe působit předchozí poskytovatel i PATROL group a oba budou poskytovat služby provozu PCO HZS hl. m. Prahy. V kalkulaci výnosů jsou uvedeny 2 tabulky, jedna pro předpokládaný konzervativní vývoj a druhá pro optimistický vývoj. Tyto varianty se liší pouze časovým obdobím, ve kterém se stávající připojené objekty rozhodnou přepojit předchozího poskytovatele k novému poskytovateli služeb PCO (PATROL group). Předpokládanou hodnotu koncese zde tvoří následující položky: počet objektů přepojených z původního PCO, počet nově připojených objektů a cena za služby měsíčně. V kalkulaci výnosů je uvedeno, že při výpočtu předpokládané hodnoty koncese se vycházelo z toho, že nejpozději k 1. 11. 2021, tedy po uplynutí výpovědní doby smlouvy s přechozím poskytovatelem, budou přepojeny všechny objekty od předchozího poskytovatele k PATROL group. V kalkulaci výnosů je dále uvedeno, že při výpočtu předpokládané hodnoty koncese se vycházelo z údajů týkajících se připojování a odpojování objektů za posledních 4,5 let trvání smlouvy uzavřené s předchozím poskytovatelem a z těchto údajů byl pak vytvořen průměrný roční počet připojovaných objektů pro výpočet koncese.

158.     Úřad v rámci přezkoumání kalkulace výnosů zjistil, že není zřejmé, jak obviněný došel k některým v ní uvedeným výpočtům. Úřad tedy v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ usnesením požádal obviněného o objasnění těchto výpočtů. Z odpovědi obviněného mj. vyplývá, že zadavatel při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vycházel
z údajů týkajících se připojování a odpojování objektů za posledních 4,5 let trvání smlouvy
s předchozím poskytovatelem, z nich vypočítal průměrný nárůst 54 objektů za jeden rok a na jeho základě pak predikoval budoucí vývoj. Z kalkulace výnosů a z vyjádření obviněného vyplývá, že obviněný při výpočtu průměrného počtu připojených objektů vycházel z údajů uvedených v dokumentu „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“ (viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle dokumentu „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“ a podle kalkulace výnosů bylo na konci roku 2015 na PCO HZS hl. m. Prahy připojeno 276 objektů a v tomto roce bylo nově připojeno 45 objektů, na konci roku 2016 bylo připojeno 310 objektů, nově připojeno 41 objektů, na konci roku 2017 bylo připojeno 348 objektů, nově připojeno 82 objektů, na konci roku 2018 bylo připojeno 423 objektů, nově připojeno 45 objektů a v roce 2019 bylo nově připojeno 32 objektů, k 30. 6. 2019 činil počet připojených objektů 455 objektů. Obviněný ve svém vyjádření uvádí, že sečetl hodnoty nově připojených objektů (239 nově připojených objektů) a součet následně vydělil 4,5 (tj. počtem let sledovaného období) a výsledek zaokrouhlil na celé číslo směrem nahoru. Předpokládaný mezi roční nárůst nově připojených objektů tak dle obviněného činí 54.

159.     Z vyjádření obviněného k návrhu ve správním řízení sp. zn. S0352/2019/VZ vyplývá, že obviněný na konci října 2018 přistoupil k výpovědi smlouvy ze dne 28. 7. 2004 o podmínkách připojení zařízení elektrické požární signalizace na operační středisko uzavřené s předchozím poskytovatelem, přičemž výpovědní doba činí 3 roky a uplyne dne 1. 11. 2021.

160.     Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 10. 2019 uvedl, že do konce roku 2021 bude stále v účinnosti smlouva s předchozím poskytovatelem, ale zároveň bude již v účinnosti smlouva o PCO. Obviněný přitom dle svých slov předpokládá, že ze strany předchozího poskytovatele bude docházet k připojování nových objektů, ale o tyto objekty bude soupeřit s PATROL group. Podle obviněného také ve výpovědní době bude docházet k postupnému přepojování objektů od předchozího poskytovatele k PATROL group. Tyto úvahy se dle obviněného promítly do kalkulace výnosů.

161.     Úřad se za účelem ověření výpočtu obviněného rozhodl přepočítat průměrný nárůst objektů připojených na PCO obviněného v uplynulých 4,5 letech podle údajů dostupných z podkladů předložených obviněným v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ. Úřad z dokumentu „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“ zjistil následující:

Rok	Počet objektů	Přibylo objektů
2014	231
2015	276	45
2016	310	34
2017	348	38
2018	423	75
2019 k 30. 6.	455	32
		Celkem přibylo 224 nových objektů

162.     Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že v období od roku 2015 do 30. 6. 2019 celkem přibylo 224 nových objektů, které byly připojeny na PCO hl. m. Prahy. Po vydělení tohoto počtu číslem 4,5 (počet let, během nichž nové objekty přibyly) vyjde číslo 49,8. Po zaokrouhlení je možno dojít k číslu 50, které představuje průměrný počet objektů, které byly ročně připojeny na PCO v období od roku 2015 do 30. 6. 2019; tuto hodnotu měl tedy obviněný použít při výpočtu předpokládané hodnoty koncese jako předpokládaný meziroční nárůst nově připojených objektů. Jak vyplývá z kalkulace výnosů i vyjádření obviněného, obviněný počítal při výpočtu předpokládané hodnoty koncese s počtem 54 nově připojených objektů ročně, což je číslo vyšší, než ke kterému došel Úřad. Obviněný tak fakticky navýšil jím vypočtenou výslednou částku předpokládané hodnoty koncese.

163.     Úřad dále ve správním řízení sp. zn. S00352/2019/VZ požádal obviněného o vysvětlení,
z jakého důvodu rozdělil předpokládaný meziroční nárůst nově připojených objektů rovným dílem mezi předchozího poskytovatele a PATROL group, a dále jej požádal o přesný matematický výpočet, kterým byly stanoveny částky uvedené v posledním sloupci tabulek obsažených v kalkulaci výnosů, tedy položky „celkem za rok“, v letech 2019, 2020 a 2021, včetně zdůvodnění tohoto výpočtu.

164.     Obviněný zaslal Úřadu vyjádření s výkladem svých výpočtů, přičemž popsal své předpoklady při tvorbě svého tzv. „konzervativního“ a „optimistického“ scénáře, které se liší v předpokladu, jak rychle bude docházet k přepojování stávajících objektů, připojených dosud prostřednictvím původního koncesionáře, na systém připojení nového koncesionáře, tj. PATROL group. Obviněný společně k oběma scénářům uvedl, že podle něj je společným předpokladem, že k tomuto přepojení dojde u všech objektů z důvodu zájmu o zajištění kontinuity služby připojení na PCO zadavatele, a otázkou je, jaký bude mít přepojování časový průběh. Podle obviněného konzervativní varianta počítá s tím, že velké množství objektů se rozhodne k přepojení spíše ke konci výpovědní lhůty, a optimistická varianta vychází z toho, že majitelé objektů budou spíše uvědomělí a budou se přepojovat průběžně. Současně obviněný vychází ze dvou okolností, které ovlivňují tento časový průběh: množství objektů přepojených v jednotlivém roce je limitováno kapacitami PATROL group (přepojení každého objektu musí dle slov obviněného proběhnout individuálně a musí být otestováno, přičemž reálné počty možného přepojení byly s PATROL group dle obviněného řádně konzultovány), a druhou okolností je, že ne všichni stávající zákazníci (tj. připojené objekty) budou ochotni okamžitě přestoupit, resp. změnit stávajícího dodavatele za PATROL group. Podle obviněného může v této souvislosti hrát významnou roli i to, že ze strany obviněného dochází k nutnému přechodu na jednotný systém poplatků za služby HZS dle jednotného ceníku služeb HZS ČR, vydaného „Pokynem Generálního ředitele HZS ČR č. 40/2018“, a reálně tak dochází k navýšení poplatků účtovaných ze strany obviněného (za jeho služby) připojeným objektům. Podle obviněného je v případě uzavírání nových smluvních vztahů prostřednictvím PATROL group toto navýšení již zohledněno, a navíc zde existují mechanismy, jak promítnout i další případné navýšení do budoucna, ale v případě stávajícího vztahu s M connections obviněný dle svých slov nemá smluvní nástroj, jak M connections k aktualizaci poplatků přimět. Podle obviněného lze spíše očekávat, že aktualizace bude odkládána, což může přispět k motivaci připojených objektů (platících stále starý poplatek HZS) zůstat u stávajícího poskytovatele připojení co nejdéle.

165.     Úřad se v rámci přezkumu zákonnosti postupu obviněného rozhodl předpokládanou hodnotu koncese přepočítat podle údajů uvedených v kalkulaci výnosů. Co se týče údajů o připojování nových a stávajících zákazníků, vyšel Úřad ze scénářů, které obviněný předložil Úřadu
(tj. konzervativní a optimistický scénář). Úřad konstatuje, že tyto scénáře se mu jeví jako racionální a logicky zdůvodněné, a tedy i reálné; proto jsou i relevantním základem pro výpočet předpokládané hodnoty koncese. Jelikož z důvodu rychlejšího přesunu zákazníků od původního poskytovatele k novému je optimistický scénář spojen s vyšší předpokládanou hodnotou koncese než scénář konzervativní, přepočítal Úřad nejprve tuto variantu.

166.     Z kalkulace výnosů vyplývá, že zadavatel při výpočtu předpokládané hodnoty koncese počítal s tím, že PATROL group si bude za poskytované služby účtovat částku 400 Kč, když tuto částku uvádí ve sloupci „cena služby za objekt (měsíc/rok)“ a násobí ji počtem měsíců v příslušném roce; tuto skutečnost zadavatel také potvrzuje ve svém vyjádření ze dne 23. 10. 2019.

167.     Dále Úřad přistoupil k výpočtu předpokládané hodnoty koncese dle optimistického scénáře obviněného. V prvním kroku Úřad přepočítal celkovou cenu za službu připojení k PCO poskytovanou koncesionářem v jednotlivých letech, což je zachyceno v následující tabulce:

Rok	Stav připojených objektů celkem na konci roku/období	Přepojeno z původního PCO	Připojeno nově k PCO provozovanému Patrol group v průběhu roku	Cena za službu připojení k PCO poskytovanou koncesionářem za objekt/měsíc v Kč	Počet měsíců	Cena za službu celkem za rok v Kč
2019 (od 19.8.)	44	30	14	400	4,5	79200
2020	397	326	27	400	12	1123200
2021	590	166	27	400	12	2433600
2022	644	0	54	400	12	3091200
2023	698	0	54	400	12	3350400
2024 (do 19.8.)	732	0	34	400	7,5	2196000
				Celkem:		12273600

168.     Úřad vycházel z následujících parametrů:

• Do výpočtu je zahrnuta doba od začátku do konce trvání koncese, tj. od 19. 8. 2019 do 19. 8. 2024.
• Průměrně bude připojeno ročně 54 nových objektů (viz výpočet obviněného v kalkulaci výnosů).
• Údaje o počtu objektů přepojených v jednotlivých letech od původního poskytovatele jsou převzaty z kalkulace výnosů pro tzv. optimistický scénář.
• Částka 400 Kč (tj. měsíční platba za služby poskytované PATROL group) je vynásobena 12, což je počet měsíců v roce, výjimku tvoří rok 2019 (objekty se připojují až v srpnu, tj. do konce roku zbývá 4,5 měsíce) a rok 2024 (smlouva s PATROL group končí v srpnu, tedy objekty budou připojeny jen 7,5 měsíce). Další odchylky (roky 2019 až 2021) jsou popsány v dalších dvou bodech.
• Pro rok 2019 jsou počty objektů ve sloupcích „přepojeno z původního PCO“ a „Připojeno nově k PCO provozovanému Patrol group v průběhu roku“ vynásobeny hodnotou 4,5, což je počet měsíců od účinnosti smlouvy o PCO do konce roku, přičemž je vycházeno ze zjednodušeného předpokladu, že k připojení všech objektů v tomto roce dojde hned od začátku trvání koncese (tedy z pohledu obviněného ten nejpřísnější možný scénář, nicméně vycházející z kalkulace obviněného).
• Pro rok 2020 a 2021 jsou počty objektů ve sloupcích „přepojeno z původního PCO“ vynásobeny hodnotou 6, což reflektuje skutečnost, že k přepojování objektů bude docházet lineárně, tj. tento počet bude průběžně narůstat po celou dobu roku a tomu odpovídá situace, jako by se připojili všichni najednou v půlce roku, tj. k 1. 7. Následně jsou tyto hodnoty vynásobeny hodnotou 400, tj. výší měsíční platby za služby poskytované PATROL group. Platby za připojené objekty přecházející již z předešlého období se pak standardně počítají po celý rok, tj. jsou vynásobeny hodnotou 4800 (počet 12 měsíců * 400 Kč). Hodnota uvedená ve sloupci „Připojeno nově k PCO provozovanému Patrol group v průběhu roku“ je dle kalkulace obviněného vynásobena hodnotou 4 800, jelikož se předpokládá, že tyto objekty budou nově připojeny po celý rok 2020 a 2021, tedy budou k PATROL group přepojeny hned od 1. 1. příslušného roku (dle Úřadu se i v tomto případě se dá uvažovat o lineárním přístupu, nicméně Úřad použil právě přísnější přístup výpočtu odpovídající kalkulaci obviněného). Pro ilustraci Úřad uvádí konkrétní přepočet roku 2020: (počet objektů z předešlého období – 44 * 4800 = 211 200) + (počet objektů připojených v tomto roce z původního PCO – 326 * 6 * 400 = 782 400) + (počet objektů nově připojených k PCO provozovaném Patrol group – 27 * 4800 = 129 600) = 1 123 200 Kč. Úřad závěrem uvádí, že teze výpočtu uvedená v tomto bodě vychází z parametrů výpočtu obviněného, které obviněný popsal ve vyjádření ze dne 23. 10. 2019 (viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a které Úřad považuje za reálné, jak vysvětlil výše.

169.     Z kalkulace výnosů plyne, že obviněný při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vycházel z částky 400 Kč, kterou si PATROL group účtuje za služby provozu PCO od jednotlivých uživatelů služby. Z této částky vycházel i Úřad při přepočtu předpokládané hodnoty koncese popsaném výše. Úřad však dále zjistil, že v čl. IV. bodu 6 vzorové smlouvy je uvedeno, že PATROL group je oprávněna upravovat veškeré ceny vyplývající ze vzorové smlouvy podle meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen vyhlášeného Českým statistickým úřadem za uplynulý kalendářní rok. K úpravě ceny za služby dojde podle vzorové smlouvy vždy od následujícího měsíce poté, co bude vyhlášen inflační index ČSÚ. Tato úprava ceny za služby poskytované PATROL group však není zahrnuta v předložené kalkulaci výnosů, kde se počítá se stálou cenou za služby PCO ve výši 400 Kč, ačkoliv to, že k navyšování ceny o inflaci bude docházet, se výslovně předpokládá ve vzorové smlouvě.

170.     Ze sdělení České národní banky, které si Úřad vyžádal v rámci správního řízení sp. zn. S0091/2019/VZ, přitom vyplývá, že vývoj meziroční inflace měl v průměru odpovídat inflačnímu cíli České národní banky, který byl stanoven na 2 % pro meziroční růst spotřebitelských cen; Úřad dodává, že byť sdělení České národní banky si Úřad vyžádal v rámci správního řízení sp. zn. S0091/2019/VZ ve vztahu ke smlouvě o PCO 1, v něm uvedené údaje lze použít i pro smlouvu o PCO, neboť k prvnímu navýšení o inflaci u této smlouvy mělo dojít od roku 2020, ve vztahu k němuž je prognóza inflace ve sdělení zahrnuta. Konkrétní výpočet při zohlednění navyšování cen dle vzorové smlouvy o inflaci je patrný z následující tabulky:

Rok	Stav připojených objektů celkem na konci roku/období	Přepojeno z původního PCO	Připojeno nově k PCO provozovanému Patrol group v průběhu roku	Cena za službu připojení k PCO poskytovanou koncesionářem za objekt/měsíc v Kč (po meziročním navýšení o 2 %)	Počet měsíců	Cena za službu celkem za rok v Kč
2019 (od 19.8.)	44	30	14	400	4,5	79200
2020	397	326	27	408	12	1145664
2021	590	166	27	416,16	12	2531917,44
2022	644	0	54	424,48	12	3280381,44
2023	698	0	54	432,97	12	3626556,72
2024 (do 19.8.)	732	0	34	441,63	7,5	2424548,7
				Celkem:		13 088 268,3

171.     Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že v důsledku každoroční úpravy ceny za poskytované služby podle výše inflace dojde při kalkulaci předpokládané průměrné výše inflace 2 % k nárůstu celkového obratu PATROL group za poskytované služby na 13 088 268,30 Kč. V takovém případě by se jednalo o koncesi malého rozsahu a zadavatel by tedy nebyl povinen zadat koncesní smlouvu, tj. provést výběr dodavatele, v zadávacím řízení podle zákona.

172.     S ohledem na rozsudek NSS, podle něhož by do předpokládané hodnoty koncese potenciálně mohly být zahrnuty i jednorázové platby za připojení EPS k PCO ve výši 21 591 Kč, Úřad následně k výše uvedenému výsledku připočetl ještě tyto platby. Úřad k výpočtu dodává, že s ohledem na to, že se tyto platby vztahují pouze na nově připojené objekty, tuto platbu započítal pouze k hodnotám ve sloupci „Připojeno nově k PCO provozovanému Patrol group v průběhu roku“, přičemž i zde započítal meziroční navýšení o inflaci, neboť i na tuto platbu se inflační doložka dle bodu 6 čl. IV. vzorové smlouvy vztahuje. Konkrétní výpočet celkové částky, jež by byla za dobu trvání koncese uhrazena za jednorázové platby za připojení EPS k PCO, je zachycen do následující tabulky.

Rok	Stav připojených objektů celkem na konci roku/období	Připojeno nově k PCO provozovanému Patrol group v průběhu roku	Jednorázová platba za připojení (po meziročním navýšení o 2 %)	Celkem za jednorázové platby za rok v Kč
2019 (od 19.8.)	44	14	21591	302274
2020	397	27	22022,82	594616,14
2021	590	27	22463,28	606508,56
2022	644	54	22912,54	1237277,16
2023	698	54	23370,79	1262022,66
2024 (do 19.8.)	732	34	23838,21	810499,14
			Celkem:	4 813 197,66

173.     Z výše uvedené tabulky vyplývá, že celkem by za jednorázové platby bylo uhrazeno 4 813 197,66 Kč. Po připočtení celkové ceny za služby PATROL group v hodnotě 13 088 268,30 Kč by výsledná předpokládaná cena koncese dosahovala po zaokrouhlení na celé číslo hodnoty 17 901 466 Kč.  Ani při započtení částky za jednorázové platby za připojení EPS k PCO by tedy předpokládaná hodnota koncese nepřesáhla zákonný limit 20 000 000 Kč dle § 178 zákona.  

174.     Úřad dodává, že s ohledem na zásady rychlosti a procesní ekonomie se blíže nezabýval tím, zda jednorázová platba ve výši 21 591 Kč, resp. služba, za kterou je tato platba účtována, je službou podřaditelnou pod § 175 odst. 3 písm. f) zákona, jak naznačuje ve svém rozsudku NSS, či nikoliv. Toto posouzení není nutné ve správním řízení činit, neboť i se započtením těchto jednorázových plateb předpokládaná hodnota koncese nepřevyšuje zákonný limit 20 000 000 Kč. Úřad se tedy nezabýval argumenty obviněného rozporujícími závěry NSS o potencialitě započítání předmětné platby do předpokládané hodnoty koncese.

175.     Současně Úřad konstatuje, že se dále nezabýval výpočtem předpokládané hodnoty koncese dle druhé varianty předložené obviněným, tj. dle konzervativního scénáře, neboť optimistický scénář je spojen s vyšší předpokládanou hodnotou koncese než scénář konzervativní z důvodu rychlejšího přesunu objektů od stávajícího koncesionáře k novému. Pokud tedy výše předpokládané hodnoty vypočtená dle optimistického scénáře nepřesáhla zákonný limit pro povinné zadání koncese v zadávacím řízení, zjevně nemůže tento limit přesáhnout ani předpokládaná hodnota vypočtená podle scénáře konzervativního.

176.     Úřad uzavírá, že předpokládaná cena koncese dle výpočtu Úřadu činí po zaokrouhlení na celé číslo částku 17 901 466 Kč. V takovém případě se jedná o koncesi malého rozsahu, a obviněný tedy nebyl povinen zadat koncesní smlouvu, tj. provést výběr dodavatele, v zadávacím řízení podle zákona.

177.     S ohledem na výše uvedené tedy Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí předmětné řízení o přestupku podle § 257 písm. f) zákona zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona.

K výroku II. rozhodnutí

178.     Úřad uvádí, že výrokem II. prvostupňového rozhodnutí rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona. Současně Úřad výrokem I. prvostupňového rozhodnutí rozhodl o spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) obviněným a výrokem III. uložil obviněnému za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. pokutu.

179.     Rozsudkem KS byl výrok I. prvostupňového rozhodnutí týkající se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona zrušen, a současně byl zrušen i související výrok III. prvostupňového rozhodnutí, kterým byla obviněnému za spáchané přestupky uložena pokuta. Výrok II. prvostupňového rozhodnutí, kde bylo konstatováno, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, však rozsudkem KS zrušen nebyl a dne 29. 10. 2021 nabyl právní moci.  S ohledem na zrušení výroku o uložení pokuty je tedy nutno znovu rozhodnout o uložení sankce za tento přestupek. K tomu Úřad uvádí následující.

180.     Obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 254 odst. 6 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0352/2019/VZ ve věci návrhu ze dne 17. 9. 2019 na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO nedoručil své vyjádření k návrhu navrhovatele ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, tedy nejpozději do 27. 9. 2019, ale učinil tak až dne 4. 10. 2019, a v důsledku toho ani nesdělil důvody, pro něž při uzavírání výše uvedené smlouvy nepostupoval v zadávacím řízení.

181.     Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

182.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

183.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda ve vztahu k přestupku neuplynula promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. prvostupňového rozhodnutí došlo dne 28. 9. 2019 marným uplynutím lhůty k doručení vyjádření k návrhu. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu.
Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula.

184.     Podle § 268 odst. 3 písm. c) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, jde-li o porušení pravidel stanovených pro postup pro zadávaní koncesí, se uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).

185.     Úřad se dále zabýval tím, zda je v daném případě namístě zohlednit i jiné přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona, a které jsou ve vztahu
k projednávanému přestupku v souběhu; k tomu Úřad konstatuje, že projednávaný přestupek není v souběhu s jiným přestupkem.

186.     Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Pokud jde o druh správního trestu za spáchání předmětného přestupku, zákon v tomto ohledu předkládá Úřadu jediný druh správního trestu, který je možno uložit za přestupek podle § 268 zákona, a to je pokuta.

187.     Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

188.     Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

189.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 254 odst. 6 zákona, když obviněný nedodržel zákonnou lhůtu pro zaslání vyjádření k návrhu Úřadu stanovenou citovaným ustanovením zákona (zákonem chráněný zájem). V důsledku tohoto jednání obviněného byl Úřadu až do doby doručení vyjádření k návrhu podstatně ztížen přezkum postupu zadavatele, neboť v rámci vyjádření k návrhu obviněný Úřadu mj. sděloval důvody, pro něž při uzavírání smlouvy o PCO nepostupoval v zadávacím řízení – tj. sděloval informace, které byly pro přezkum zákonnosti jeho postupu při uzavírání smlouvy o PCO stěžejní. Úřad nicméně
(v souladu se závazným právním názorem KS) konstatuje, že společenská škodlivost, resp. závažnost přestupku není vysoká, neboť prodlení obviněného s doručením vyjádření k návrhu trvalo pouhých sedm dní a současně sám obviněný dobrovolně protiprávní stav napravil.

190.     Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za jeho spáchání. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

191.     V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. prvostupňového rozhodnutí dne 28. 9. 2019, tedy od spáchání přestupku uplynulo ke dni vydání tohoto příkazu více než 4 a půl roku. Úřad proto při zvažování výše pokuty zohlednil v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby, jež od spáchání přestupku uplynula.

192.     Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech neshledal Úřad další polehčující či přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty.

193.     Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Podle výroční zprávy za rok 2022, resp. dokumentu „Zpráva o stavu požární ochrany“ za rok 2022 dostupné na https://www.hzscr.cz/hzs-hlavniho-mesta-prahy-menu-sluzby-pro-verejnost.aspx rozpočet obviněného v roce 2022 činil 930,6 mil. Kč (aktuálnější údaje nejsou z veřejně dostupných zdrojů ke dni vydání tohoto rozhodnutí k dispozici, Úřad však předpokládá, že se nebudou výrazně lišit od údaje pro rok 2022). Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

194.     Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. I přesto, že tedy byla pokuta stanovena při samé dolní hranici její možné výše, dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

195.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

196.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí

197.     Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

198.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

199.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel Úřad vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

200.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

201.     Úřad v této části opětovně konstatuje, že rozsudkem KS byl zrušen výrok I. prvostupňového rozhodnutí týkající se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž současně KS v tomto rozsudku zrušil i související výrok IV. týkající se stanovení nákladů řízení. Výrok II. prvostupňového rozhodnutí týkající se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona však rozsudkem KS zrušen nebyl a dne 29. 10. 2021 nabyl právní moci.  

202.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl
k závěru, že se obviněný dopustil přestupku (viz výrok II. prvostupňového rozhodnutí), je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

203.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky
v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000240.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy