číslo jednací: 27410/2021/500/AIv
spisová značka: S0240/2021/VZ

zrušeno na základě rozhodnutí soudu

Instance	I.
Věc	Spolupráce při poskytování služeb pultu centralizované ochrany (dále jen PCO) a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na PCO za účelem zajišťování reakce výkonných složek HZS
Účastníci	Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 268 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2021
Datum nabytí právní moci	29. 10. 2021
Související rozhodnutí	27410/2021/500/AIv 34319/2021/161/HBa 22318/2024/500
Dokumenty	2021_S0240.pdf 738 KB

pozn.: výroky I., III. a IV. rozhodnutí byly zrušené na základě soudního rozsudku

Spisová značka: ÚOHS-S0240/2021/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-27410/2021/500/AIv

Brno 12.08.2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupcích zahájeném dne 23. 6. 2021 z moci úřední, jehož účastníkem je

obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha, ve správním řízení zastoupena společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, na základě plné moci ze dne 30. 6. 2021

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) a přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha, ve správním řízení zastoupena společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, na základě plné moci ze dne 30. 6. 2021 – v souvislosti se smlouvou, jejímž předmětem je spolupráce při poskytování služeb pultu centralizované ochrany a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na pult centralizované ochrany za účelem zajišťování reakce výkonných složek obviněného, uzavřenou dne 19. 8. 2019 mezi citovaným obviněným a společností PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b, 586 01 Jihlava,

rozhodl takto:

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona ve spojení s § 176 odst. 1 citovaného zákona, když dne 19. 8. 2019 uzavřel smlouvu na koncesi, jejímž předmětem je spolupráce při poskytování služeb pultu centralizované ochrany a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na PCO za účelem zajišťování reakce výkonných složek obviněného, se společností – PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b, 586 01 Jihlava – mimo zadávací řízení, a tedy předmětnou koncesi nezadal v koncesním řízení nebo v jiném v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle § 55 citovaného zákona, ačkoliv se jednalo o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 20 000 000 Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 254 odst. 6 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0352/2019/VZ ve věci návrhu ze dne
17. 9. 2019 na uložení zákazu plnění smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb pultu centralizované ochrany a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na pult centralizované ochrany za účelem zajištění reakce výkonných složek na území hl. m. Prahy, uzavřené dne
19. 8. 2019 mezi citovaným obviněným a společností PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b, 586 01 Jihlava, nedoručil své vyjádření k návrhu navrhovatele –
M connections s.r.o., IČO 26432595, se sídlem Na horce 159/1, 182 00 Praha 8 – ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, tedy nejpozději do 27. 9. 2019, ale učinil tak až dne 4. 10. 2019, a v důsledku toho ani nesdělil důvody, pro něž při uzavírání výše uvedené smlouvy nepostupoval v zadávacím řízení.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – podle § 268 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – ukládá

pokuta ve výši 100 000,- Kč (sto tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich,
v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. UZAVŘENÍ SMLOUVY

1. Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha, ve správním řízení zastoupena společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, na základě plné moci ze dne 30. 6. 2021 (dále jen „obviněný“ nebo „HZS hl. m. Prahy“) uzavřel dne 19. 8. 2019 Smlouvu o spolupráci se společností PATROL group s.r.o., IČO 46981233, se sídlem Romana Havelky 4957/5b,
586 01 Jihlava (dále jen „PATROL group“), jejímž předmětem je spolupráce při poskytování služeb pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) a zajištění přenosu signálů z objektů připojovaných na PCO za účelem zajišťování reakce výkonných složek obviněného (dále jen „smlouva o PCO“).

II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

Správní řízení sp. zn. S0352/2019/VZ

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 17. 9. 2019 návrh navrhovatele – M connections s.r.o., IČO 26432595, se sídlem Na horce 159/1, 182 00 Praha 8 (dále jen „M connections“) – z téhož dne na uložení zákazu smlouvy o PCO.

3. Dnem 17. 9. 2019, kdy Úřad předmětný návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení
s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO vedené pod sp. zn. S0352/2019/VZ.

4. Oznámením č. j. ÚOHS-S0352/2019/VZ-25719/2019/511/THl ze dne 23. 9. 2019 Úřad uvědomil o zahájení správního řízení účastníky řízení. V oznámení o zahájení správního řízení, které bylo obviněnému doručeno dne 24. 9. 2019, Úřad obviněného mimo jiné upozornil, že je podle § 254 odst. 5 zákona povinen doručit Úřadu do 10 dnů od doručení návrhu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení, a pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, že je povinen sdělit Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup. Úřad obviněného také upozornil na povinnost zadavatele podle § 254 odst. 6 zákona Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 citovaného ustanovení zákona rovněž doručit své vyjádření k návrhu.

5. Dne 4. 10. 2019 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný mj. uvedl, že smlouvu nezadával v zadávacím, řízení, sdělil důvody tohoto postupu, a k podání přiložil dokumenty související s jeho postupem při uzavírání smlouvy. Podnět k prošetření postupu obviněného

6. Úřad jako orgán příslušný podle § 248 zákona obdržel dne 7. 7. 2020 podnět týkající se postupu obviněného při uzavírání smlouvy o PCO, který následně na základě výzvy Úřadu přípisem ze dne 27. 7. 2020 doplnil.

III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

7. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) a podle § 150 odst. 1 správního řádu, řízení o přestupcích z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-20908/2021/510/MKo ze dne 22. 6. 2021 (dále jen „příkaz“).

8. Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu) a přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona (výrok II. příkazu) a současně byla obviněnému za spáchání těchto přestupků uložena pokuta ve výši 100 000 Kč (výrok III. příkazu) byl obviněnému doručen dne 23. 6. 2021. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.

9. Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

Odpor obviněného ze dne 1. 7. 2021

10. Dne 1. 7. 2021 podal obviněný proti příkazu odpor z téhož dne. Obviněný v odporu uvádí, že dle jeho názoru Úřad nesprávně vyhodnotil skutkový a právní stav, což způsobuje nezákonnost příkazu, a že odpor podává v plném rozsahu proti jeho výrokům I. až III.

Další průběh řízení o přestupku

11. Usnesením č. j. ÚOHS-22580/2021/511/LHl ze dne 7. 7. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

12. Dne 15. 7. 2021 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 15. 7. 2021

13. Obviněný úvodem svého vyjádření rekapituluje dosavadní průběh správního řízení. V další části vyjádření obviněný shrnuje skutkový stav případu. Konkrétně k tomu uvádí, že
s ohledem na relevantní právní úpravu poskytuje majitelům budov na území hlavního města Prahy službu dálkového požárního dozoru k zajištění pohotového zásahu hasičského záchranného sboru v případě požáru (dále též jen „služba PCO“). Po technické stránce je dle obviněného nutné zajistit propojení elektrické požární signalizace (EPS) instalované
v těchto budovách na pult centralizované ochrany (PCO), který je umístěn
v prostorách obviněného; za tímto účelem obviněný uzavírá smlouvy se specializovanými subjekty, které právě tuto technickou stránku zajišťují. Mezi tyto subjekty patří dle obviněného PATROL group a M Connections, se kterým obviněný uzavřel smlouvu o podmínkách připojení zařízení elektrické požární signalizace na operační středisko ze dne
28. 7. 2004.

14. Obviněný dle svého vyjádření na konci října 2018 přistoupil k výpovědi smlouvy
s M Connections, přičemž tříletá výpovědní doba dle obviněného uplyne dne 1. 11. 2021. Při hledání nového poskytovatele služby PCO zadavatel dle svých slov z opatrnosti vycházel z toho, že by uzavíraná smlouva mohla naplňovat znaky koncese, a proto přistoupil k ověření celkové hodnoty plnění a také k průzkumu dostupných nabídek na trhu. Zadavatel uvádí, že na základě počtu objektů využívajících službu PCO na území hlavního města Prahy nejprve ověřil, že celková hodnota koncese nepřesáhne 20 mil. Kč. V návaznosti na to zadavatel dle svých slov vyzval k předložení nabídky PATROL group a dále společnost AEC Novák, tj. dva největší poskytovatele dané služby na trhu. Jelikož od AEC Novák ve stanoveném termínu nabídku neobdržel, uzavřel dne 31. 1. 2019 smlouvu o poskytování služby PCO s PATROL group (dále jen „smlouva o PCO 1“).

15. V návaznosti na uzavření smlouvy s PATROL group podal M Connections k Úřadu návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO 1, čímž bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S0091/2019/VZ. Vzhledem ke skutečnostem zjištěným v průběhu správního řízení obviněný dle svých slov přistoupil k ukončení smlouvy o PCO 1 dohodou ze dne
19. 8. 2019 a téhož dne uzavřel s PATROL group smlouvu o PCO. Před uzavřením smlouvy o PCO došlo dle obviněného k provedení nové kalkulace předpokládaných příjmů koncesionáře.

16. Následně M Connections podal k Úřadu návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO, na základě něhož bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S0352/2019/VZ. V návaznosti na průběh správního řízení pak obviněný dle svých slov uzavřel s PATROL group dohodu o ukončení smlouvy o PCO.

17. V další části svého vyjádření se obviněný vyjadřuje k závěrům Úřadu ohledně výpočtu předpokládané hodnoty koncese uvedeným v příkazu, které jsou dle obviněného nesprávné, neboť zkreslují skutkové okolnosti případu a dezinterpretují podstatu fungování systému poskytování služeb PCO a současně nepřípustně rozšiřují definici předpokládané hodnoty koncese podle § 175 zákona.

18. Obviněný konkrétně uvádí, že závěr Úřadu, že obviněný fakticky vystupuje v roli poddodavatele PATROL group, nemá oporu ve smlouvě o PCO ani v relevantních právních předpisech. Obviněný dále rozebírá jednotlivá ustanovení smlouvy o PCO a konstatuje, že smlouva o PCO je svou povahou dohodou o tom, že PATROL group bude uzavírat smlouvy se zákazníky, které představují smlouvy o plnění třetí osoby ve smyslu § 1769 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, když obsahují závazek PATROL group, že tento poskytne své služby a zároveň zajistí, že obviněný poskytne zákazníkům přímo jím poskytované (dále též „služby HZS“), čemuž dle obviněného plně odpovídal i způsob hrazení odměny, kdy byly zcela jasně odděleny částky hrazené za služby PATROL group a za služby HZS, jejichž poskytnutí zákazníkům PATROL group pouze zajistil. Dále obviněný uvádí, že služby, které je dle smlouvy o PCO oprávněn PATROL group v zastoupení obviněného fakturovat, smí i podle příslušných právních předpisů poskytovat pouze obviněný (HZS), a tedy nemůže docházet k „outsorcingu“ těchto služeb na třetí subjekty. Dále obviněný vysvětluje, že pokud by měl PATROL group poskytovat dotčené služby obviněnému, jak Úřad v příkazu dovodil, byl by takový postup v přímém rozporu s Pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 40/2018 ze dne 17. 8. 2018, uveřejněným ve Sbírce interních aktů řízení Generálního ředitele HZS ČR, částka 40, ročník 2018. Obviněný k tomu uzavírá, že závěr Úřadu, že služby HZS poskytuje obviněný koncesionáři PATROL group, je v rozporu se skutkovým stavem věci.

19. Dále se obviněný ve vyjádření věnuje z jeho pohledu nesprávnému právnímu posouzení věci Úřadem, k čemuž uvádí, že závěr Úřadu, podle něhož částka 3 135 Kč bez DPH za služby HZS patří do předpokládané hodnoty koncese na základě § 175 odst. 3 písm. f) zákona, je nesprávný, a to jak s ohledem na systematické zařazení tohoto ustanovení v zákoně, tak s ohledem na pro výklad zákona závazné znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, o udělování koncesí.

20. Obviněný je přesvědčen, že v případě odměny za služby HZS dle čl. VI. bodu 4 smlouvy o PCO nejsou naplněny definiční znaky příjmu koncesionáře ve smyslu § 175 zákona, a tento svůj názor dále ve vyjádření podrobně vysvětluje. Obviněný následně shrnuje, že z nastavení plateb za jednotlivé služby dle smlouvy o PCO jednoznačně plyne, že PATROL group měl ve vztahu k výběru plateb za služby HZS vystupovat jako zástupce, mandatář obviněného, přičemž se nejednalo s vztah komisní. S ohledem na to, že platby za služby poskytované obviněným měly být ze strany PATROL group účtovány jménem obviněného na základě mandátního vztahu mezi PATROL group a obviněným, nemohly být a nebyly dle obviněného na základě smlouvy o PCO v rámci účetnictví PATROL group účtovány výsledkově, ale jen rozvahově na účty zúčtovacích vztahů. Z toho obviněný s odkazem na zákon o účetnictví dovozuje, že platby za služby HZS nejsou výnosem, a tedy ani obratem PATROL group, neboť nevyplývají z jeho aktivní činnosti a nejsou účetně zaznamenávány na výnosové účty třídy 6 v podvojném účetnictví. Dle obviněného tyto platby nepředstavují ani nákladovou položku na straně PATROL group.

21. Obviněný konstatuje, že není-li ve vztahu k platbám za služby HZS naplněna definice obratu koncesionáře, resp. podmínky dle § 175 odst. 1 zákona, nemůže být tato položka zahrnuta do předpokládané hodnoty koncese. Tento závěr pak obviněný dovozuje i z účelu § 175 odst. 3 zákona, jehož výklad ve vyjádření prezentuje.

22. Obviněný k přestupku dle výroku I. příkazu shrnuje, že k uzavření smlouvy o PCO došlo v souladu se zákonem, a proto se uzavřením smlouvy o PCO nemohl dopustit přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

23. K přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, jehož spáchání obviněným konstatoval Úřad ve výroku II. příkazu, obviněný uvádí, že dle jeho názoru řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy nese znaky deliktního správního řízení, neboť i přesto, že v něm není ukládána sankce pokuty, stále má výsledek řízení závažné negativní dopady do sféry obviněného v podobě zákazu plnění smlouvy a uložení nákladů řízení, v čemž lze dle obviněného spatřovat sankční účinky. S ohledem na to je obviněný přesvědčen, že se i v tomto typu řízení mají uplatňovat základní principy trestního práva, tedy i právo obviněného nevyjádřit se, a že tedy nemůže být trestán pouze za to, že se odmítá vyjádřit či dokonce přiznat. Zadavatel uvádí, že dle jeho názoru je „ustanovení § 254 odst. 6 zákona ve spojení s § 268 odst. 1 písm. e) zákona v rozporu s čl. 37 odst. 1 ústavního zákona
č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1988 Sb., Listina základních práv a svobod“.

24. Zadavatel je dále přesvědčen, že porušení § 254 odst. 6 zákona doručením vyjádření k návrhu o 7 dní později představuje situaci, kdy lze vyvrátit domněnku společenské škodlivosti zakotvenou v § 270 odst. 1 zákona. Dle zadavatele „je totiž zřejmé, že důvodem prodlení Zadavatele nebyla snaha přezkum jeho úkonů v rámci správního řízení jakkoli komplikovat či protahovat, nýbrž prostý omyl ohledně okamžiku počátku běhu desetidenní lhůty, již Zadavatel omylem počítal nikoli ode dne doručení Návrhu Úřadu, nýbrž ode dne, kdy jemu samotnému bylo doručeno oznámení Úřadu o zahájení řízení“. Obviněný je přesvědčen, že svým postupem Úřadu ani jinému subjektu nezpůsobil žádnou újmu, ani v důsledku takto krátkého prodlení nedošlo k ohrožení projednání věci v zákonných lhůtách. Dle obviněného tak není naplněna podmínka společenské škodlivosti přestupku.

25. Závěrem obviněný uvádí, že pro případ, že by Úřad při dalším posouzení věci dospěl k závěru, že přestupek dle výroku I. příkazu nebyl spáchán, je přesvědčen, že vzhledem k okolnostem a povaze obviněného lze jeho nápravy dosáhnout i mimořádným snížením výměry pokuty za přestupek dle výroku II. příkazu na symbolickou částku 1000 Kč.

Další průběh řízení o přestupku

26. Usnesením č.j. ÚOHS-S25274/2021/511/LHl ze dne 27. 7. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

27. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s postupem obviněného při zadávání předmětného plnění, odporu a vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 ve spojení s § 176 odst. 1 zákona, když uzavřel smlouvu o PCO mimo zadávací řízení, a tedy koncesi, jež je jejím předmětem, nezadal v koncesním řízení nebo v jiném v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle § 55 zákona, a dále se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 254 odst. 6 citovaného zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0352/2019/VZ ve věci návrhu ze dne 17. 9. 2019 na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO nedoručil své vyjádření k návrhu navrhovatele ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, tedy nejpozději do 27. 9. 2019, ale učinil tak až dne 4. 10. 2019, a v důsledku toho ani nesdělil důvody, pro něž při uzavírání výše uvedené smlouvy nepostupoval v zadávacím řízení.

28. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

29. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.

30. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle
§ 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3 nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

31. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

32. Podle § 174 odst. 3 zákona se za zadání koncese na služby považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel

a) zadá poskytnutí jiných činností než podle § 14 odst. 3 písm. a) až c), dodavateli, přičemž protiplnění spočívá v právu braní užitků vyplývajících z poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou a

b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb.

33. Podle § 174 odst. 4 zákona se má za to, že došlo k přenesení provozního rizika podle odstavců 2 a 3, pokud dodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese. Může se jednat o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné.

34. Podle § 175 odst. 1 zákona se za předpokládanou hodnotu koncese považuje celkový obrat dodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající
z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí.

35. Podle § 175 odst. 2 zákona předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví
k okamžiku zahájení zadávacího řízení.

36. Podle § 175 odst. 3 zákona předpokládanou hodnotu koncese zadavatel stanoví metodou založenou na objektivních skutečnostech a blíže vymezenou v zadávací dokumentaci. Do předpokládané hodnoty koncese zadavatel zahrne zejména

a) hodnotu případných opcí v jakékoli formě včetně prodloužení doby trvání koncese,

b) příjem z plateb uhrazených uživateli předmětu koncese,

c) platby nebo finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté zadavatelem nebo jiným orgánem veřejné moci dodavateli, včetně náhrady za plnění závazku veřejné služby a veřejných investičních dotací,

d) platby nebo hodnotu finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté třetí stranou za plnění koncese,

e) příjem z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou spojená s předmětem koncese,

f) hodnotu všech dodávek, služeb nebo stavebních prací, které dodavateli pro plnění koncese poskytne zadavatel, nebo

g) ceny nebo platby účastníkům zadávacího řízení.

37. Podle § 176 odst. 1 zákona věty první koncese je zadavatel povinen zadat v koncesním řízení, nepoužije-li jiný druh zadávacího řízení podle § 55.

38. Podle § 178 zákona není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat koncesi malého rozsahu, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 20 000 000 Kč; ustanovení
§ 27 a 31 se nepoužijí.

39. Podle § 180 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje koncesní řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

40. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel se dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentů, které jsou součástí spisu sp. zn. S0352/2019/VZ

41. Jelikož úřad v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ přezkoumával postup obviněného při uzavření smlouvy o PCO, rozhodl se Úřad rámci zásady rychlosti a procesní ekonomie některé z dokumentů, které získal v předmětném správním řízení, využít i
v současném řízení o přestupku.

Smlouva o PCO ze dne 19. 8. 2019

42. V čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno: »Společnost PATROL se zavazuje vybudovat systém pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) pro připojení elektrických požárních signalizací (dále jen „EPS“), instalovaných v objektech na území hl. m. Prahy a poskytovat třetím osobám (dále jen „uživatelům EPS“) po připojení jejich objektů do systému PCO služby provozu PCO (dále jen „služby“). HZS se zavazuje umožnit společnosti PATROL brát užitky spojené s využíváním poskytnuté služby. Smluvní strany se dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese společnost PATROL, zejména riziko poptávky, neboť uživatelé služeb PCO společnosti PATROL mají možnost efektivně zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem, než přes připojení EPS na PCO s využitím služby společnosti PATROL. Společnosti PATROL není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při vybudování nebo poskytování služeb a činností dle této smlouvy.«

43. V čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 3 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL se zavazuje uživatelům umožnit připojení na PCO prostřednictvím společnosti PATROL, monitorovat systém EPS a při tom provádět vyhodnoceni poruchových stavů (vyhodnocení poplachových stavů při monitoringu EPS a případný požární zásah provádí HZS).“

44. V čl. III. „Práva a povinnosti smluvních stran“ bodu 10 smlouvy o PCO je uvedeno, že se PATROL group zavazuje „připojovat do systému PCO zařízení EPS po vydání souhlasného stanoviska HZS a po splnění technických podmínek systému PCO požadovaných společností PATROL (…).“

45. V čl. IV. „Doba trvání smlouvy“ smlouvy o PCO je uvedeno: „Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu 5 let ode dne účinnosti této smlouvy“.

46. V čl. VI. „Způsob financování“ bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL má na základě této smlouvy právo uzavírat svým jménem Smlouvy s uživateli objektů zapojených do systému PCO prostřednictvím společnosti PATROL, ve znění odpovídajícím znění vzorové smlouvy, která bude předem (nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne účinnosti této smlouvy) písemně odsouhlasena HZS, a přijímat plnění ze smluv s uživateli (…). Ve smlouvách s uživateli budou sjednány mimo jiné následující platby:

a. částka nákladů HZS za plnění smlouvy s uživateli, jejíž výše je stanovená dle aktuálního ceníku HZS stanoveného Pokynem generální ředitele HZS České republiky, a která bude na základě čl. VI odst. 4 proplacena HZS:

za zajišťování trvalé obsluhy PCO za jeden každý objekt s EPS připojený do systému PCO za kalendářní měsíc,
za každý výjezd k připojeným objektům s EPS,
za nově připojený objekt s EPS v daném kalendářním měsíci za 1 objekt s EPS (jednorázově), přičemž nově připojeným objektem se rozumí objekt připojený nově na HZS, nikoliv objekt, který bude přepojován pouze z PCO provozovaného stávajícím dodavatelem,
za změnu technických podmínek pro provedení EPS v daném kalendářním měsíci (…).

b. odměna, která náleží společnosti PATROL za provoz služby PCO bude účtována uživatelům společností PATROL a je příjmem společnosti PATROL.“

47. V čl. VI. „Způsob financování“ bodu 4 smlouvy o PCO je uvedeno: „Společnost PATROL se zavazuje bezúplatně obstarat pro HZS přijetí peněžních částek od uživatelů dle čl.VI odst. 1 písm. a). Za tímto účelem je společnost PATROL oprávněna účtovat uživatelům celou částku za plnění Smlouvy s uživateli, přičemž částka představující náklady HZS, na jejichž zaplacení vzniklo HZS právo, a které společnost PATROL přijala nebo měla přijmout, bude na faktuře PATROL uvedena samostatně. Společnost PATROL je povinna tuto částku uhradit HZS na základě faktury vystavené HZS do 14 kalendářních dnů po skončení kalendářního měsíce,
v němž byly nebo měly být peněžní prostředky přijaty. Splatnost této faktury bude 21 kalendářních dnů od doručení“.

Vzor Smlouvy o podmínkách poskytování služby PCO HZS hl. m. Prahy

48. V čl. I. „Předmět smlouvy“ vzorové smlouvy „Smlouva o podmínkách poskytování služby PCO HZS hl. m. Prahy“, která má být uzavírána na základě čl. VI. bodu 1 smlouvy o PCO mezi PATROL group a uživateli objektů (dále jen „vzorová smlouva“) je uvedeno: »Předmětem smlouvy je stanovení podmínek pro připojení elektrické požární signalizace včetně zařízení dálkového přenosu k (dále jen „ZDP“) zákazníka v objektu: ... k zařízení pultu centralizované ochrany elektrické požární signalizace (dále jen „zařízení PCO EPS“), umístěného a nepřetržitě obsluhovaného na krajském operačním a informačním středisku HZS hl.m.Prahy (dále jen „KOPIS“) poskytujícím službu PCO HZS hl.m.Prahy zajištění trvalé obsluhy a poskytování služby výjezdu techniky dle požárně poplachového plánu HZS hl.m.Prahy (dále jen „služba PCO HZS hl.m.Prahy“). Ústředna elektrické požární signalizace (dále jen ,,EPS“) připojená kZDP nemusí být trvale obsluhovaná, musí však být trvale obsluhovaná po dobu výpadku ZDP«.

49. V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 1 vzorové smlouvy je uvedeno: »Zákazník zaplatí PATROLu za služby dle této smlouvy smluvní cenu 3.535,-Kč bez DPH (slovně: tři tisíce pět set třicet pět korun českých) měsíčně (dále jen „cena služby“). V ceně služby je zahrnuto:

a) Platba za služby HZS – 3.135,- Kč bez DPH měsíčně za:

o trvalé střežení systému EPS napojeného objektu, střežení je prováděno v režimu 24/7/365 operačním důstojníkem KOPIS. Jednotná platba pro HZS ČR vychází ze sbírky interního aktu řízení GŘ HZS ČR částka 40/2018 -za účelem sjednocení výše úhrad za poskytování služeb HZS ČR, souvisejících s připojením elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje, se vydává ceník těchto služeb. Jednotná úhrada se zavádí z důvodu unifikace a vychází ze zjištění kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, která shledala nesystémovou disproporcionalitu v dosavadní praxi úhrady nákladů. Ceník byl stanoven na základě odborného znaleckého posudku č. 25-01-2018/010.

Fakturace za služby HZS hl.m.Prahy probíhá tak, že výše uvedený poplatek PATROL na HZS hl.m.Prahy pouze přeúčtuje.

b) Platba za služby PATROLu – 400,- Kč bez DPH měsíčně za:

o napojení střeženého systému EPS objektu do PCO provozovaných společností PATROL na KOPIS HZS hl.m.Prahy, (…)«

50. V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 4 vzorové smlouvy je uvedeno:
„V případě planého poplachu majícího příčinu na straně zákazníka, zavazuje se zákazník zaplatit za každý uskutečněný výjezd požární jednotky k hasebnímu zásahu částku dle jednotného ceníku služeb vydaným Generálním ředitelstvím HZS pokyn částka 40/2018 ve výši 2.955,- Kč. Poplatek bude přičten k částce fakturované za služby PATROLem měsíčně
k poslednímu dni v měsíci.

Fakturace této platby probíhá tak, že uvedený poplatek PATROL na HZS hl.m.Prahy pouze přeúčtuje“.

51. V čl. IV. „Cenové podmínky a úhrada služby“ bodu 6 vzorové smlouvy je uvedeno: „Smluvní strany se výslovně dohodly, že PATROL je oprávněn veškeré ceny podle smlouvy upravovat podle meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen vyhlášeného Českým statistickým úřadem za uplynulý kalendářní rok. Toto ujednání se týká i zjištěné deflace. K úpravě ceny za služby podle shora uvedeného ujednání dojde vždy od následujícího měsíce poté, co bude vyhlášen inflační index ČSÚ.“

Vyjádření obviněného k návrhu ve správním řízení sp. zn. S0352/2019/VZ

52. Ve vyjádření k návrhu obviněný vysvětlil, že majitelům budov na území Prahy poskytuje službu dálkového požárního dozoru k zajištění pohotového zásahu hasičského sboru v případě požáru a že v souvislosti s tím je nutno zajistit propojení elektronické požární signalizace v těchto budovách na pult centralizované ochrany v prostorách obviněného. Dále uvedl, že v roce 2004 uzavřel s M connections s.r.o. (dále též jen „předchozí poskytovatel“) za účelem zajištění technické stránky propojení „smlouvu o podmínkách připojení zařízení elektrické požární signalizace na operační středisko ze dne 28. 7. 2004“ a že na konci října 2018 tuto smlouvu vypověděl s tím, že výpovědní doba uplyne dne 1. 11. 2021. Následně obviněný uvedl, že oslovil za účelem uzavření nové smlouvy PATROL group, s níž následně v lednu roku 2019 uzavřel smlouvu (dále jen „smlouva o PCO 1“), která však byla (zejména vzhledem k průběhu správního řízení u Úřadu sp. zn. S0091/2019/VZ ve věci uložení zákazu plnění smlouvy o PCO 1) ke dni 19. 8. 2019 dohodou smluvních stran ukončena. Současně s ukončením smlouvy o PCO 1 obviněný dle svých slov uzavřel s PATROL group smlouvu o PCO, a to mimo zadávací řízení. Dle obviněného byla smlouva o PCO uzavřena za stejných cenových podmínek a se stejným rozsahem služeb jako smlouva o PCO 1, ale pouze na dobu 5 let (zatímco smlouva o PCO 1 byla uzavřena na 10 let).

Informace k předpokládané hodnotě koncese

53. V dokumentu „Kalkulace předpokládaných výnosů z poskytování služby PCO u HZS hl. m. Prahy“ ze dne 19. 8. 2019, který obviněný zaslal Úřadu v rámci správního řízení
sp. zn. S0352/2019/VZ společně s vyjádřením k návrhu (dále jen „kalkulace výnosů“), byly uvedeny následující tabulky:

K výše uvedeným tabulkám byly v kalkulaci výnosů připojeny tyto vysvětlující informace:

»Obecně:

Modře podbarvená část tabulky –jedná se o reálná čísla v rámci provozování služeb pultu centralizované ochrany („PCO“) za uplynulých 5 let se stávajícím provozovatelem společností M connection s.r.o („M Con“). Tato část tabulky slouží k celkovému přehledu a jako podklad pro výpočet průměrného předpokládaného nárůstu připojovaných objektů a celkového počtu objektů připojených na PCO za trvání nové smlouvy se společností PATROL group s.r.o. („Patrol“).
Zeleně podbarvená část tabulky –jedná se o přechodné období, kdy bude stále v platnosti stávající smlouva uzavřená s M Con a současně již v účinnosti nová smlouva uzavřená se společností Patrol. V tomto období tak budou na trhu de facto působit dva oprávnění provozovatelé připojení na PCO Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy („HZS“), pročež je v tomto období kalkulace předpokládaného meziročního nárůstu nově připojených objektů (54) dělena mezi tyto dva provozovatele rovným dílem.
Vycházíme z předpokladu, že smlouva se společností Patrol bude uzavřena ke dni 19.8.2019. V účinnost vstoupí ke dni uveřejnění v registru smluv. Dále předpokládáme, že smlouva uzavřená se společností Patrol bude do registru smluv doručena dne 19.8.2019 a téhož dne bude uveřejněna a vstoupí tak v účinnost v den jejího podpisu.
Dále vycházíme z toho, že smlouva uzavřená se stávajícím provozovatelem společností MCon bude ukončena po uplynutí výpovědní doby ke dni 1. 11. 2021. Nejpozději k tomuto datu předpokládáme přepojení všech objektů na PCO prostřednictvím služeb Patrol (ačkoli k faktickému přepojení všech objektů nemusí nakonec dojít, a to z různých důvodů –zejména nezájmu objektu o zajištění služeb prostřednictvím společnosti Patrol nebo nevydání souhlasného stanoviska HZS k připojení na PCO).
Pro vlastní vývoj přepojování objektů pak vycházíme ze dvou variant –konzervativní a optimistické. Rozdíl mezi nimi spočívá v časovém období, ve kterém se stávající objekty rozhodnou přepojit (trvalý provoz) na nového provozovatele společnost Patrol. Z opatrnosti vycházíme z předpokladu, že se přepojí všechny.

-Varianta 1 –zde je počítáno, že v průběhu roku 2019 bude od M Con přepojeno, tj. rozhodne se změnit poskytovatele služeb PCO, celkem 10 objektů. V průběhu roku 2020 se pak v této variantě předpokládá, že se pro změnu poskytovatele služeb PCO rozhodne celkem 250 objektů, tj. cca polovina z objektů připojených přes M Con.

-Varianta 2 –do konce roku 2019 se pro změnu poskytovatele služeb PCO rozhodne celkem 30 objektů připojených přes M Con. V roce 2020 se pak v tomto optimistickém výhledu počítá s tím, že se pro změnu poskytovatele služeb PCO rozhodne až 70 % v tomto roce připojených objektů u M Con, tj. 70 % z celkového počtu 465 objektů připojených přes M Con [438 objektů na konci roku 2019 + 27 nově připojených objektů] (zejména z důvodu nižších nákladů při poskytování služeb společností Patrol).

K počtu objektů:

Při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vycházím z dat týkajících se připojování a odpojování objektů získaných za posledních 4,5 let trvání smlouvy uzavřené sM Con.

Z těchto dat (pouze nově připojených bez zahrnutí odchozích objektů) byl následně vytvořen průměr, který je využit pro potřeby koncese. Jedná se o tato data:

- rok 2015: stav připojených objektů na konci roku: 276, v tomto roce nově připojeno objektů: 45

- rok 2016: stav připojených objektů na konci roku: 310, v tomto roce nově připojeno objektů: 41

- rok 2017: stav připojených objektů na konci roku: 348, v tomto roce nově připojeno objektů: 82

- rok 2018: stav připojených objektů na konci roku: 423, v tomto roce nově připojeno objektů: 45

- rok 2019: stav připojených objektů k30. 4.: 440, v první polovině roku nově připojeno objektů: 32

- Aktuální počet všech připojených objektů (ke dni 30. 6. 2019) činí 455 objektů v trvalém režimu.

Tato data jsou ve výše uvedené tabulce uvedena černě a tučně.

Z opatrnosti HZS při výpočtu předpokládaných výnosů vychází z průměrného meziročního nárůstu. Za uplynulých 5 let (viz modře podbarvená část tabulky) činí 54 objektů ročně, přičemž z těchto 54 objektů se jedná v průměru o 20 objektů, které jsou dle interního pokynu HZS definovány jako objekty se zvýšeným požárním rizikem. Ačkoliv se HZS chystá v budoucnu v rámci připojování preferovat objekty se zvýšeným požárním rizikem a celkový počet nově připojených objektů redukovat z kapacitních důvodů, z opatrnosti v rámci predikce předpokládaných výnosů vychází z předpokladu, že budou připojovány všechny objekty v rozsahu, v jakém byly připojovány za uplynulých 5 let za trvání smlouvy s M Con. Taktéž z opatrnosti HZS v kalkulaci vychází

z optimistického předpokladu, že za trvání smlouvy s Patrol se žádný z připojených objektů neodpojí.

K ceně služby PCO:

Cena služby PCO pro připojené objekty činí 400,-Kč bez DPH za měsíc, tj. 4.800,- Kč za rok. Cena služeb PCO zahrnuje tyto činnosti:

- využití a konfiguraci rádiové sítě Patrol pro připojované zařízení dálkového přenosu („ZDP“)

- využití a konfiguraci přenosové trasy GPRS pro připojované ZDP

- připojení a konfiguraci připojené EPS na PCO v softwaru HZS „spojař“

- připojení a konfiguraci připojené EPS na PCO dohledu

- odbavování poruchových stavů připojených EPS

- aktualizace databáze (zapracování změn konfigurace a kontaktních osob) připojených objektů na PCO a dohledu

Cena služby PCO pro připojené objekty činí 400,-Kč bez DPH za měsíc, tj. 4.800,- Kč za rok. Cena služeb PCO zahrnuje tyto činnosti:

- periodické kontroly provozuschopnosti (roční pololetní a měsíční zkoušky ZDP dle vyhlášky č. 246/2001 Sb.)

- zákonné revize elektrického zařízení ZDP dle technické normy ČSN EN 54-21

- zajištění servisní pohotovosti k opravám ZDP

· Servisní činnosti, které nejsou zahrnuty v ceně služeb PCO, mohou být zajišťovány třetími subjekty. Volba poskytovatele servisních služeb je výhradně na vlastníkovi/uživateli připojeného objektu a nedochází tak k neodůvodněnému a nepřiměřenému omezení při výběru poskytovatele servisních služeb, kterým může být jak společnost Patrol, tak jakýkoli třetí subjekt působící na relevantním trhu.«

54. Usnesením č. j. ÚOHS-S0352/2019/VZ-28015/2019/511/THl ze dne 16. 10. 2019 určil Úřad
v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ obviněnému lhůtu k vysvětlení, jak stanovil předpokládanou hodnotu koncese, jež je předmětem smlouvy o PCO, a pro případ, že ji stanovil na základě kalkulace výnosů, určil obviněnému lhůtu k vysvětlení, jak stanovil předpokládaný meziroční nárůst nově připojených objektů (54) a z jakého důvodu tento počet v letech 2020 a 2021 rozdělil rovným dílem mezi předchozího poskytovatele a PATROL group, dále k vysvětlení, jak stanovil počet (14) objektů, které by v roce 2019 měla nově připojit PATROL group, a k poskytnutí přesného matematického výpočtu, kterým byly stanoveny částky uvedené v posledním sloupci tabulek v kalkulaci výnosů, tedy položky „celkem za rok“, v letech 2019, 2020 a 2021, včetně zdůvodnění tohoto výpočtu.

55. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 10. 2019 uvedl, že předpokládanou hodnotu koncese stanovil na základě kalkulace výnosů.

56. Obviněný dále vysvětlil, že při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vycházel z dat týkajících se připojování a odpojování objektů za posledních 4,5 let trvání smlouvy
s předchozím poskytovatelem, z nich vypočítal průměrný nárůst za jeden rok a na jeho základě pak predikoval budoucí vývoj.

57. Obviněný uvedl, že při predikci do budoucna z opatrnosti vycházel z předpokladu, že nové objekty budou připojovány i nadále stejně vysokým průměrným tempem, jako byly připojovány za trvání smlouvy s předchozím poskytovatelem, současně obviněný dle svých slov v predikci nezohlednil odpojované objekty. Obviněný dle svých slov při výpočtu předpokládané hodnoty koncese volil nejpřísnější postup vycházející z nejvíce optimistického scénáře zvyšování počtu připojovaných objektů v čase.

58. Podle obviněného bude do konce roku 2021 stále v platnosti stávající smlouva uzavřená mezi předchozím poskytovatelem a obviněným, a současně bude v účinnosti také smlouva o PCO. Po celé toto období tak budou vedle sebe působit oba dva oprávnění poskytovatelé připojení na PCO, proto je v tomto období předpokládaný meziroční nárůst nově připojených objektů (tj. 54 objektů za rok) dle obviněného dělen mezi tyto dva poskytovatele rovným dílem.

59. Ke stanovení počtu (14) objektů, které v roce 2019 měla nově připojit PATROL group, obviněný uvedl, že vycházel z průměrného meziročního nárůstu nově připojených objektů, tj. z čísla 54 za rok, a dále ze skutečnosti, že PATROL group uzavřela smlouvu o PCO dne 19. 8. 2019. Obviněný dle svých slov vzal v úvahu, kolik objektů může být průměrným tempem připojeno za druhou polovinu roku 2019, tj. 54 vydělil dvěma a toto číslo vydělil dvěma
s ohledem na skutečnost, že v druhé polovině roku 2019 již měly zajišťovat připojení na PCO jak PATROL group, tak předchozí poskytovatel (tedy 27:2 = 13,5). Obviněný pak dle svých slov z opatrnosti zaokrouhlil výsledné číslo na 14.

60. K přesnému matematickému výpočtu, kterým byly stanoveny částky uvedené v posledním sloupci tabulek obsažených v kalkulaci výnosů, tedy položky „celkem za rok“, v letech 2019, 2020 a 2021, obviněný uvedl, že přílohu jeho vyjádření tvoří tabulky uvádějící podrobný výpočet. Předkládané dvě varianty v kalkulaci se dle obviněného liší
v předpokladu, jak rychle bude docházet k přepojování stávajících objektů, připojených dosud prostřednictvím předchozího poskytovatele, na systém připojení PATROL group. Podle obviněného jespolečným předpokladem, že k tomuto přepojení dojde u všech objektů z důvodu zájmu o zajištění kontinuity služby připojení na PCO obviněného, a otázkou je, jaký bude mít přepojování časový průběh. Podle obviněného varianta 1 (konzervativní) počítá s tím, že velké množství objektů se rozhodne k přepojení spíše ke konci výpovědní lhůty, a varianta 2 (optimistická) vychází z toho, že majitelé objektů se budou přepojovat průběžně. Obviněný dále popsal skutečnosti, které budou dle jeho názoru časový průběh přepojování ovlivňovat.

61. Pro rok 2019 obviněný uvedl, že počty objektů ve sloupcích „přepojeno z původního PCO“ a „připojeno nově v průběhu roku“ vynásobil hodnotou 4,5, což je počet měsíců od účinnosti smlouvy o PCO do konce roku, a že vycházel ze zjednodušeného předpokladu, že k připojení všech objektů v tomto roce dojde hned od začátku. Následně byly tyto hodnoty vynásobeny číslem 400, což je cena služby za jeden objekt za jeden měsíc poskytování služeb PATROL group.

62. Pro rok 2020 a 2021 obviněný uvedl, že počty objektů ve sloupcích „přepojeno
z původního PCO“ a „připojeno nově v průběhu roku“ vynásobil hodnotou 6, neboť
k přepojování objektů bude docházet lineárně, tj. tento počet bude průběžně narůstat po celou dobu roku, a tomu odpovídá situace, jako by se připojili všichni najednou k 1. 7. Následně byly tyto hodnoty vynásobeny číslem 400. Hodnota uvedená ve sloupci „přepojeno nově v průběhu roku“ je dle obviněného vynásobena 4.800, jelikož se předpokládá, že tyto objekty budou nově připojeny po celý rok 2020/2021, tedy budou ze strany PATROL group získány hned k začátku příslušného roku.

Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy

63. Dokument „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“, který obviněný doručil Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ společně se svým vyjádřením k návrhu, obsahuje následující tabulku, která udává počet objektů, které byly na PCO HZS hl. m. Prahy připojeny za každý rok trvání předchozí smlouvy o podmínkách připojení (tj. smlouvy uzavřené mezi obviněným a předchozím poskytovatelem služby připojení PCO):

rok	počet objektů ve zkušebním provozu	počet objektů vtrvalém provozu k 31. 12.	poznámka
2004		7
2005		13
2006		29
2007		45
2008		54
2009		74
2010		104
2011		130
2012		150
2013		191
2014		231
2015		276
2016		310
2017		348
2018		423
2019	80	440	Data k 30. 4.

„Za dobu provozu služby PCo hl. m. Prahy byl ukončen smluvní vztah s 18 objekty.“

538	celkový počet uzavřených smluvních vztahů

Skutečnosti zjištěné z dokumentů, které jsou součástí spisu sp. zn. S0091/2019/VZ

64. Úřad vedl správní řízení sp. zn. S0091/2019/VZ, zahájené dne 28. 2. 2019 na návrh z téhož dne. Předmětem správního řízení bylo s ohledem na obsah návrhu posouzení existence důvodů pro uložení zákazu plnění smlouvy o PCO 1, uzavřené mezi obviněným a dodavatelem PATROL group dne 31. 1. 2019. Dne 18. 9. 2019 bylo správní řízení
sp. zn. S0091/2019/VZ usnesením zastaveno, neboť na základě Dohody o ukončení smlouvy uzavřené dne 19. 8. 2019 mezi obviněným a společností PATROL group došlo
k zániku smlouvy o PCO 1.

65. Vzhledem k tomu, že předmět smlouvy a princip fungování smluvních vztahů mezi obviněným a PATROL group je v případě smlouvy o PCO a smlouvy o PCO 1 v podstatě totožný (smlouvy se liší pouze délkou svého trvání), rozhodl se Úřad rámci zásady rychlosti a procesní ekonomie některé z dokumentů, které získal ve správním řízení
sp. zn. S0091/2019/VZ, využít i v současném řízení o přestupku.

66. Úřad ve správním řízení sp. zn. S0091/2019/VZ přezkoumával mj. to, zda předmět smlouvy o PCO 1 naplňuje pojmové znaky koncese. Pro účely posouzení přenosu provozního rizika na společnost PATROL group se Úřad rozhodl zjistit, zda existuje právním předpisem stanovená povinnost pro některé subjekty připojit své objekty na pult centralizované ochrany (dále jen „PCO“) Hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“) a požádal generální ředitelství HZS ČR o poskytnutí souvisejících informací. Informace získané od generálního ředitelství HZS ČR dále upřesňoval u obviněného.

67. Úřad ve správním řízení sp. zn. S0091/2019/VZ také přezkoumával předpokládanou hodnotu koncese a v souvislosti s tím si vyžádal od České národní banky poskytnutí informace týkající se prognózy meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen pro období leden 2019 – prosinec 2028 (tj. pro období, na něž byla uzavřena smlouva o PCO 1) a sdělení aktuální prognózy na celé uvedené období.

Povinnost připojit objekty do systému PCO provozovaného hasičským záchranným sborem kraje

68. Žádostí č. j. ÚOHS-S0091/2019/VZ-09462/2019/511/THl ze dne 4. 4. 2019 požádal Úřad generální ředitelství HZS ČR o poskytnutí informace, zda existuje právní předpis, který by fyzickým či právnickým osobám stanovoval povinnost připojit jimi vlastněné či užívané objekty do systému PCO provozovaného hasičským záchranným sborem kraje, případně provozovaného jiným subjektem, který byl HZS kraje k provozování systému PCO smluvně pověřen.

69. Generální ředitelství HZS ČR Úřadu svou odpovědí ze dne 12. 4. 2019 sdělilo, že PCO slouží jako trvale obsluhované přijímací a vyhodnocovací nadstavbové poplachové zařízení umístěné na místní či vzdálené ohlašovně požáru, do kterého jsou předávány informace týkající se stavu jednoho nebo více zařízení nebo systémů elektrické požární signalizace.

70. Technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby dle generálního ředitelství HZS ČR stanovuje vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (dále jen „vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb“). Stavba musí být dle generálního ředitelství HZS ČR v souladu s § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, tj. mimo jiné i elektrické požární signalizace, stanovené
v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1 této vyhlášky. Konkrétní podrobnosti pro oblast elektrické požární signalizace řeší dle generálního ředitelství HZS ČR zejména technická norma ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně-bezpečnostního řešení a technická norma ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba. Dle výše uvedených norem lze dle generálního ředitelství HZS ČR elektrické požární signalizace zjednodušeně řečeno provozovat „ve dvou variantách“, a to s trvalou obsluhou nebo bez trvalé obsluhy, avšak se zajištěním přenosu signalizace ústředny elektrické požární signalizace.

71. Dle čl. 4.14.1 technické normy ČSN 73 0875 musí být dle generálního ředitelství HZS ČR
v případě elektrické požární signalizace navržené s trvalou obsluhou zajištěna trvalá přítomnost 2 osob (trvalé obsluhy) v místě hlavní ústředny nebo v místě s ovládacím a signalizačním poplachem. Pokud není pro elektrickou požární signalizaci zajištěna požadovaná trvalá obsluha, musí být dle generálního ředitelství HZS ČR elektrická požární signalizace vybavena zařízením dálkového přenosu.

72. Generální ředitelství HZS ČR dále uvedlo, že dle čl. 4.6.2 technické normy ČSN 73 0875, je-li požadován dálkový přenos dat z ústředny elektrické požární signalizace prostřednictvím zařízení dálkového přenosu, je v případě elektrické požární signalizace navržené na základě požadavků norem požární bezpečnosti staveb podle 4.2.1a), 4.2.1b) a 4.2.1c) technické normy ČSN 730875 možný přenos pouze na PCO příslušného HZS kraje, resp. za podmínek příslušného HZS kraje. V těchto případech je na zpracovateli požárně-bezpečnostního řešení, kterou ze dvou variant sledování ústředny elektrické požární signalizace pro konkrétní objekt navrhne.

73. Generální ředitelství HZS ČR dále upozornilo, že dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875 existují objekty, u kterých musí být elektrická požární signalizace navržena se zařízením dálkového přenosu včetně připojení na PCO příslušného HZS kraje. Generální ředitelství HZS ČR dále citovalo čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875: »„Pokud je v požárním úseku stavebního objektu nebo v objektu nečleněném do požárních úseků požadována instalace zařízení EPS, pak musí být EPS navržena včetně zařízení dálkového přenosu (ZDP) zejména v případech, kdy je uvažováno se zásahem předurčené jednotky požární ochrany
v časovém pásmu H3 (podle ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804), a současně je splněna alespoň jedna z podmínek a) až e):

a) u objektů s výškou h > 45 m (v případě požadavku vybavit celý objekt) nebo požárních úseků s výškovou polohou hp > 45 m (v případě požadavku vybavit EPS požární úsek), kromě objektů OB2 podle ČSN 73 0833. Požární výšku objektu (h) a výškovou polohu požárního úseku (hp) je třeba určit podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804;

b) v případě shromažďovacích prostorů (podle ČSN 73 0831):

1) ve výškovém pásmu VP3 bez ohledu na velikost shromažďovacího prostoru;

2) ve výškovém pásmu s velikostí shromažďovacího prostoru nad 3SP/VP2 nebo 5SP/VP1;

c) v případě zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče posuzovaných podle ČSN 73 0835:2006, kapitoly 8 nebo kapitoly 10, které mají více než 4 nadzemní podlaží (u změn staveb skupiny II podle ČSN 73 0834 – více než 8 podlaží, stejně tak i při změnách staveb skupiny III, v případě změn takovýchto stávajících zařízení);

d) v případech, kdy plocha požárního úseku není omezena (např. podle ČSN 73 0804:2010, článek 7.1.7 apod.) a tohoto ustanovení je využito v požárně bezpečnostním řešení, přičemž se nejedná o požární úsek bez požárního rizika;

e) tam, kde není zajištěna trvalá obsluha nebo nelze splnit čas T2 (viz článek 4.5).“«

74. Dle generálního ředitelství HZS ČR v souladu s ustanovením § 99 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, je autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb (dále jen „autorizovaná osoba“) při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených vyhláškou o technických podmínkách požární ochrany staveb oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dle generálního ředitelství HZS ČR dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb. Z výše uvedeného dle generálního ředitelství HZS ČR vyplývá, že je obecně možné stavbu navrhnout i odchylně od předmětných českých technických norem (tj. v řešeném případě např. bez připojení k PCO HZS kraje), pakliže autorizovaná osoba prokáže, že její řešení vede ke stejnému výsledku, tj. ke splnění základních požadavků na požární bezpečnost staveb definovaných např. v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 ze dne 9. 3. 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.

75. V dokumentu „Přehled objektů v trvalém provozu měsíc Listopad 2018“ (dále jen „seznam připojených objektů“), který obviněný doručil Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0091/2019/VZ, je uveden seznam všech objektů, které byly k listopadu 2018 připojeny na PCO HZS hl. m. Prahy. Jedná se o tabulku s 423 objekty v Praze a okolí.

76. Usnesením č. j. ÚOHS-S0091/2019/VZ-11055/2019/511/THl ze dne 17. 4. 2019 určil Úřad obviněnému lhůtu k označení objektů uvedených v seznamu připojených objektů, které naplňují podmínky pro povinné připojení elektrické požární signalizace na PCO HZS hl. m. Prahy uvedené v čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875, tj. je u nich uvažováno se zásahem předurčené jednotky požární ochrany v časovém pásmu H3 (podle technické normy ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804), a současně je splněna alespoň jedna z podmínek a) až e) ustanovení čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875.

77. Obviněný ve své odpovědi ze dne 29. 4. 2019 uvedl, že dle jeho zjištění žádný z objektů, které byly v té době připojeny na PCO HZS, nenaplňoval podmínky povinného připojení uvedené v čl. 4.2.3. technické normy ČSN 73 0875. Dle obviněného všechny objekty uvedené v seznamu připojených objektů byly na PCO HZS připojeny na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí.

78. Dle obviněného musí být dle čl. 4.2.3. technické normy elektronická požární signalizace navržena včetně zařízení dálkového přenosu zejména v případech, kdy je uvažováno se zásahem předurčené jednotky požární ochrany v časovém pásmu H3 a současně je splněna alespoň jedna z podmínek a) až e) téhož článku. Podle technické normy ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 jsou dle obviněného rozlišována časová pásma H1 – H3. Časová pásma jsou dle obviněného definována jako doba od ohlášení požáru do zahájení zásahu. V časovém pásmu H3 se podle obviněného předpokládá zásah požární jednotky v čase delším než 15 minut od ohlášení požáru. Obviněný uvedl, že žádný z připojených objektů se v časovém pásmu H3 nenachází, neboť se jedná o koncentrované území hl. města Prahy s rozvinutou infrastrukturou a u všech těchto objektů je doba předpokládaného zásahu požární jednotky od ohlášení požáru kratší než uvedený limit. Vzhledem k uspokojivým dojezdovým časům tak dle obviněného nevzniká povinnost napojení na PCO HZS.

79. Obviněný uvedl, že každý z dotčených objektů byl na PCO HZS připojen na základě vlastního rozhodnutí. Na základě platných předpisů a kodexu norem požární bezpečnosti mají dle obviněného provozovatelé elektronické požární signalizace možnost při nastavování požární bezpečnosti objektu zvolit alternativní řešení, například trvalou obsluhu na ústředně elektronické požární signalizace. Rozhodnutí vlastníků a uživatelů těchto objektů být připojen na PCO HZS může být dle obviněného také kdykoli změněno a HZS či poskytovatel služeb připojení na PCO nemá možnost jejich rozhodnutí jakkoli ovlivnit.

80. Dle obviněného je možné požární ochranu zabezpečit i jiným způsobem odchylně od postupu stanoveného technickými normami, pokud řešení vede ke stejnému výsledku, viz
§ 99 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

81. Podle obviněného z žádného právního předpisu ani technických norem za popsané situace nevyplývá zákonná povinnost být napojen na PCO HZS, ale jedná se o jednu
z možných variant zajištění požární ochrany dotčených objektů na území hl. města Prahy.

K inflaci

82. Žádostí č. j. ÚOHS-S0091/2019/VZ-09511/2019/511/THl ze dne 8. 4. 2019 požádal Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S0091/2019/VZ Českou národní banku o poskytnutí informace, zda je Česká národní banka schopna stanovit prognózu meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen pro období leden 2019 – prosinec 2028, a pokud ano, aby sdělila aktuální prognózu (konkrétní výši předpokládaného nárůstu v %) na celé uvedené období, v členění na jednotlivé kalendářní roky. V případě, že by Česká národní banka nebyla schopna pro celé výše uvedené období stanovit prognózu meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen, Úřad Českou národní banku požádal o uvedení informace, pro jaké nejdelší období do budoucna je prognózu meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen možno vytvořit, a současně o sdělení aktuální prognózy (konkrétní výši předpokládaného nárůstu v %) na celé toto období, v členění na jednotlivé kalendářní roky. Dne 26. 4. 2019 Úřad obdržel od České národní banky odpověď na žádost o informace.

83. Česká národní banka ve své odpovědi ze dne 26. 4. 2019 uvedla, že prognózu meziročního nárůstu spotřebitelských cen připravuje a publikuje ve čtvrtletní frekvenci, zpravidla na období nejbližších 6 - 10 čtvrtletí, poslední prognóza o inflaci tak pokrývá období do konce roku 2020.

84. Dle České národní banky byly hodnoty dostupné prognózy inflace následující:

I/19 2,7 %

II/19 2,3 %

III/19 2,0 %

IV/19 2,2 %

I/20 2,0 %

II/20 1,9 %

III/20 2,0 %

IV/20 2,0 %

85. Celoroční hodnoty pro jednotlivé kalendářní roky uvedené v předpovědi dle České národní banky činily 2,2 % pro rok 2019 a 2 % pro rok 2020.

86. Česká národní banka dále uvedla, že prognózu na delší období nesestavuje ani nepublikuje. Dle České národní banky je při odhadu cenového vývoje v delším výhledu oprávněné předpokládat, že vývoj meziroční inflace bude v průměru odpovídat inflačnímu cíli České národní banky, který je stanoven na 2 % pro meziroční růst spotřebitelských cen.

Právní posouzení

87. Předmětem posouzení ze strany Úřadu je to, zda obviněný postupoval v souladu se zákonem, když smlouvu o PCO uzavřel mimo zadávací řízení, a zda se tak nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

Ke koncesnímu řízení

88. Úřad na tomto místě obecně uvádí, že při uzavírání koncesní smlouvy musí zadavatel dodržovat zákonem stanovený postup. Koncesní řízení je normativně upravený proces, který je zahájen uveřejněním oznámení o jeho zahájení, které je zároveň výzvou neomezenému počtu dodavatelů k podání žádostí o účast v koncesním řízení a
k prokázání splnění požadované kvalifikace. Koncesní řízení směřuje k uzavření koncesní smlouvy, přičemž jeho účelem je umožnění transparentní a nediskriminační soutěže mezi jednotlivými dodavateli.

89. Ze zákona vyplývá, že za zadání koncese na služby se považuje uzavření úplatné smlouvy, kterou zadavatel

b) na dodavatele přenáší provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících
z poskytování služeb.

90. Za závazek dodavatele se tedy považuje poskytování služby; přitom je nutné uvést, že poskytování veřejných služeb není základním znakem koncesní smlouvy. Jelikož koncesní smlouva je obecná, může se týkat v podstatě jakékoli činnosti, kterou zadavatel vykonává.

91. Závazek zadavatele přitom spočívá v tom, že umožní dodavateli brát užitky vyplývající z poskytování služeb, popřípadě spolu s poskytnutím části plnění v penězích. Jinak řečeno, dodavatel poskytne zadavateli plnění a zadavatel umožní dodavateli realizovat užitek z jím poskytnutého plnění, přičemž právo brát užitky je základním znakem koncese, jak vyplývá z § 174 odst. 3 zákona. Tento pojmový znak je typicky naplněn tehdy, když dodavatel vybírá platby (užitky) od koncových uživatelů.

92. Dalším znakem koncese na služby je (jak vyplývá z § 174 odst. 3 zákona), že provozní riziko spojené s braním užitků nese dodavatel, přičemž riziko je nutné chápat jen a pouze v ekonomické souvislosti, tedy jako riziko výnosnosti (dodavateli za běžných tržních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese). Může se jednat o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Může se jednat i o částečný přenos provozního rizika, pokud část provozního rizika přenesená na dodavatele zahrnuje skutečné vystavení výkyvům trhu tak, aby případné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné.

93. Pokud výše uvedené pojmové znaky smlouva nenaplňuje, nejedná se v takovém případě o koncesi na služby ve smyslu § 174 odst. 3 zákona. S ohledem na výše uvedené tedy musí Úřad nejdříve ověřit, zda smlouva o PCO naplňuje pojmové znaky koncese dle zákona.

94. Dle čl. I. „Předmět smlouvy“ bodu 1 smlouvy o PCO se PATROL group zavazuje »vybudovat systém pultu centralizované ochrany (dále jen „PCO“) pro připojení elektrických požárních signalizací (dále jen „EPS“), instalovaných v objektech na území hl. m. Prahy a poskytovat třetím osobám (dále jen „uživatelům EPS") po připojení jejich objektů do systému PCO služby provozu PCO (dále jen „služby“). HZS se zavazuje umožnit společnosti PATROL brát užitky spojené s využíváním poskytnuté služby. Smluvní strany se dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese společnost PATROL, zejména riziko poptávky, neboť uživatelé služeb PCO společnosti PATROL mají možnost efektivně zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem, než přes připojení EPS na PCO s využitím služby společnosti PATROL. Společnosti PATROL není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při vybudování nebo poskytování služeb a činností dle této smlouvy.«

95. Dle čl. VI. „Způsob financování“ bodu 1 smlouvy o PCO má PATROL group „právo uzavírat svým jménem Smlouvy s uživateli objektů zapojených do Systému PCO (…). Ve smlouvách s uživateli budou sjednány mimo jiné následující platby:

a) částka nákladů HZS za plnění smlouvy s uživateli, jejíž výše je stanovena dle aktuálního ceníku HZS stanoveného Pokynem generální ředitele HZS České republiky, a která bude na základě čl. VI odst. 4 proplacena HZS:

o za zajišťování trvalé obsluhy PCO za jeden každý objekt s EPS připojený do systému PCO za kalendářní měsíc,

o za každý výjezd k připojeným objektům s EPS,

o za nově připojený objekt s EPS v daném kalendářním měsíci za 1 objekt s EPS (jednorázově), přičemž nově připojeným objektem se rozumí objekt připojený nově na HZS, nikoliv objekt, který bude přepojován pouze z PCO provozovaného stávajícím dodavatelem,

o za změnu technických podmínek pro provedení EPS v daném kalendářním měsíci (…).

b) odměna, která náleží společnosti PATROL za provoz služby PCO bude účtována uživatelům společností PATROL a je příjmem společnosti PATROL.“

96. Z výše uvedeného je zřejmé, že PATROL group se v šetřeném případě zavazuje poskytovat služby spočívající ve vybudování systému PCO a poskytování služby provozu PCO třetím osobám, přičemž obviněný umožní PATROL group brát z poskytování těchto služeb užitky, a to formou výběru platby za poskytnutí služby provozu PCO od koncových uživatelů služby, která je příjmem PATROL group.

97. Z čl. 1 smlouvy o PCO plyne, že se smluvní strany dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby nese společnost PATROL group. Úřad se za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, již ve správním řízení sp. zn. S0091/2019/VZ zabýval tím, zda uživatelé služeb provozu PCO mají možnost zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem, než přes připojení na PCO HZS hl. m. Prahy. Úřad pro účely posouzení přenosu provozního rizika na společnost PATROL group ověřoval, zda existuje právně stanovená povinnost pro některé subjekty připojit své objekty na PCO HZS. V případě, že by totiž všechny subjekty, které byly v době datu uzavření smlouvy o PCO na PCO HZS hl. m. Prahy připojeny, měly právním předpisem stanovenou povinnost připojit své objekty na PCO HZS, PATROL group by nenesla provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služby, neboť by se tyto subjekty nemohly od PCO HZS hl. m. Prahy odpojit, což by PATROL group garantovalo příjem a měla by tak zaručenou alespoň částečnou návratnost vynaložených investic.

98. Úřad tedy ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0091/2019/VZ požádal generální ředitelství HZS ČR o poskytnutí informace, zda existuje právní předpis, který by fyzickým či právnickým osobám stanovoval povinnost připojit jimi vlastněné či užívané objekty do systému PCO provozovaného hasičským záchranným sborem kraje, případně provozovaného jiným subjektem, který byl hasičským záchranným sborem kraje k provozování systému PCO smluvně pověřen.

99. Generální ředitelství HZS ČR ve své odpovědi ze dne 12. 4. 2019 sdělilo Úřadu, že dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875 existují objekty, u kterých musí být elektrická požární signalizace navržena se zařízením dálkového přenosu včetně připojení na PCO příslušného HZS kraje (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

100. Úřad se dále ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0091/2019/VZ rozhodl ověřit, zda objekty připojené na PCO HZS hl. m. Prahy, jejichž seznam obviněný Úřadu zaslal, naplňují podmínky pro povinné připojení objektu dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875. Úřad tedy určil obviněnému lhůtu k označení objektů uvedených v seznamu objektů připojených na PCO HZS hl. m. Prahy, které naplňují podmínky pro povinné připojení elektrické požární signalizace na PCO HZS hl. m. Prahy uvedené v čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875.

101. Obviněný ve své odpovědi ze dne 29. 4. 2019 (viz body 77. – 81. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedl, že dle jeho zjištění žádný z objektů připojených na PCO HZS hl. m. Prahy nenaplňuje podmínky povinného připojení uvedené v čl. 4.2.3. technické normy ČSN
73 0875. Dle obviněného všechny objekty uvedené v předmětném seznamu připojených objektů byly na PCO HZS připojeny na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí. Obviněný ve svém vyjádření dále uvedl, že na základě platných předpisů a kodexu norem požární bezpečnosti mají subjekty možnost při nastavování požární bezpečnosti objektu zvolit alternativní řešení, například trvalou obsluhu na ústředně elektrické požární signalizace. Dle obviněného může být rozhodnutí vlastníků a uživatelů objektů být připojen na PCO HZS kdykoli změněno a HZS či poskytovatel služeb připojení na PCO nemá možnost jejich rozhodnutí jakkoli ovlivnit.

102. Úřad v souladu se zásadou rychlosti a procesní ekonomie přejal výše popsaná zjištění Úřadu učiněná během správního řízení vedeného pod sp. zn. S0091/2019/VZ pro přezkoumávaný případ. Z výše uvedeného plyne, že žádný subjekt uvedený v seznamu připojených objektů neměl povinnost připojit svůj objekt na PCO HZS hl. m. Prahy dle čl. 4.2.3 technické normy ČSN 73 0875, ale dle vyjádření obviněného mají všichni uživatelé svůj objekt připojen na PCO HZS hl. m. Prahy dobrovolně a mohou kdykoliv ukončit smlouvu na užívání služeb PCO HZS hl. m. Prahy.

103. Dle názoru Úřadu je tak zřejmé, že sice existuje technická norma ČSN 73 0875, ze které vyplývá povinnost pro některé subjekty připojit své objekty na PCO HZS hl. m. Prahy, ale tato norma se, jak plyne z vyjádření obviněného, žádného z objektů připojených na PCO HZS hl. m. Prahy netýkala. Z vyjádření obviněného současně vyplynulo, že může docházet k výpovědím služeb PCO ze strany připojených subjektů, tedy k odpojování objektů. Dle vyjádření zadavatele existují pro zajištění požární bezpečnosti alternativy k připojení objektu na PCO HZS hl. m. Prahy, např. trvalá obsluha na ústředně elektrické požární signalizace.

104. Je tedy zřejmé, že společnosti PATROL group vzniká minimálně riziko na straně poptávky, když PATROL group nemá zaručeno, že všechny objekty připojené na PCO zůstanou připojeny i nadále. Úřad dodává, že také v čl. I. bodu 1 smlouvy o PCO je uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících
z poskytování služby nese PATROL group, zejména riziko poptávky, neboť uživatelé PCO mají možnost efektivně zajišťovat požární ochranu svých objektů i jiným způsobem než přes připojení elektrické požární signalizace na PCO s využitím služby PATROL group.

105. Úřad k tomu dodává, že seznam připojených objektů, ve vztahu k němuž situaci ohledně povinnosti připojení ověřoval, zachycoval stav platný v listopadu 2018. Dle Úřadu však lze důvodně předpokládat, že v mezidobí od listopadu 2018 do doby uzavření smlouvy o PCO nedošlo k takové změně v připojených objektech, která by znamenala, že by všechny subjekty, jejichž objekty jsou na PCO připojeny, měly právním předpisem stanovenou povinnost je připojit, a že by tedy nebyla naplněna podmínka přenosu provozního rizika
z obviněného na PATROL group. Aby k takové změně došlo, musely by být totiž jednak odpojeny všechny objekty, které byly uvedeny v seznamu připojených objektů k listopadu 2018, a současně každý nově připojený objekt by musel podléhat zákonné povinnosti připojení na PCO. Taková situace (zejména odpojení všech stávajících objektů) dle názoru Úřadu nemohla nastat, a to zejména s ohledem na údaje uvedené v dokumentu „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“ (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z nichž plyne, že od roku 2004 do 30. 4. 2019 došlo k odpojení pouze 18 objektů; Úřad proto považuje za nereálné, aby v mezidobí od 30. 4. 2019 do 19. 8. 2019, kdy byla uzavřena smlouva o PCO, byly odpojeny všechny dosud připojené objekty (a současně bylo připojeno přes 400 nových objektů, z nichž všechny by měly zákonem stanovenou povinnost připojení).

106. Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že smlouva o PCO naplňuje pojmové znaky koncese dle § 174 odst. 3 zákona, neboť se jedná o úplatnou smlouvu, na základě níž má PATROL group vybudovat systém PCO pro připojení elektrických požárních signalizací instalovaných v objektech na území hl. m. Prahy a poskytovat uživatelům po připojení jejich objektů do systému PCO služby provozu PCO, přičemž protiplnění spočívá v právu společnosti PATROL group brát užitky z poskytované služby, a to formou výběru platby za provoz služby PCO, a současně obviněný na PATROL group přenesl provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb. Jedná se tedy o koncesi ve smyslu zákona.

K předpokládané hodnotě koncese

107. Jak vyplývá z § 178 zákona, zadavatel není povinen zadat koncesní smlouvu, tj. provést výběr dodavatele v zadávacím řízení podle zákona, pokud jde o koncesní smlouvu, u které předpokládaná hodnota koncese stanovená podle § 175 nepřevyšuje 20 000 000 Kč. Z uvedeného plyne, že zadavatel musí vždy stanovit předpokládanou hodnotu koncese, neboť její výše je rozhodná pro určení, zda zadavatel musí koncesi zadat v koncesním řízení, či se jedná o koncesi malého rozsahu a koncesní řízení proběhnout nemusí. Podle
§ 175 odst. 2 zákona zadavatel předpokládanou hodnotu koncese stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení; zadavatel však musí stanovit předpokládanou hodnotu koncese i v případě, kdy ji z důvodu, že jde o koncesi malého rozsahu, v zadávacím řízení zadávat nehodlá; že jde o koncesi malého rozsahu, totiž může zadavatel zjistit právě a pouze na základě stanovení předpokládané hodnoty. V případě, že zadavatel koncesi posoudí podle předpokládané hodnoty jako koncesi malého rozsahu a v koncesním řízení ji nezadá, musí být tento svůj postup schopen zpětně obhájit, tedy prokázat, že v době, kdy předpokládanou hodnotu stanovoval, odpovídala její výše podle všech zadavateli objektivně dostupných informací skutečně koncesi malého rozsahu.

108. Úřad proto dále přistoupil k výpočtu předpokládané hodnoty koncese, aby zjistil, zda byl obviněný povinen smlouvu o PCO zadat v zadávacím řízení podle zákona, či nikoliv.

109. Dle § 175 odst. 1 zákona se za předpokládanou hodnotu koncese považuje celkový obrat dodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí. Dle § 175 odst. 3 zákona se předpokládaná hodnota koncese stanoví metodou založenou na objektivních skutečnostech a zahrnuje se do ní zejména hodnota případných opcí v jakékoli formě včetně prodloužení doby trvání koncese; příjem z plateb uhrazených uživateli předmětu koncese; platby nebo finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté zadavatelem nebo jiným orgánem veřejné moci dodavateli, včetně náhrady za plnění závazku veřejné služby a veřejných investičních dotací; platby nebo hodnota finanční výhody v jakékoli formě poskytnuté třetí stranou za plnění koncese; příjem z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou spojená s předmětem koncese; hodnota všech dodávek, služeb nebo stavebních prací, které dodavateli pro plnění koncese poskytne zadavatel, nebo ceny nebo platby účastníkům zadávacího řízení.

110. Zadavatel tak v rámci výpočtu předpokládané hodnoty koncese musí vycházet z charakteru předmětu smlouvy a reflektovat veškeré možné předpokládané příjmy dodavatele, které mu mohou z realizace koncesní smlouvy plynout. Ve většině případů je přesná kalkulace dodavatelova budoucího celkového obratu nemožná, protože samotná povaha koncese implikuje existenci rizika. Obrat se tedy mění v závislosti na celé řadě faktorů (např. počtu uživatelů služby, jež je předmětem koncese).

111. V šetřeném případě, kdy je předmětem koncese služba spočívající ve vybudování a provozování PCO, tj. vybudování systému pro připojení elektrických požárních signalizací instalovaných v objektech na území hl. m. Prahy a jejich propojení s PCO HZS hl. m. Prahy, bylo logicky nutné při výpočtu předpokládané hodnoty koncese kalkulovat s příjmy od uživatelů dané služby a s množstvím jednotlivých uživatelů připojených k PCO HZS
hl. m. Prahy.

112. Dle čl. VI. bodu 1 smlouvy o PCO má PATROL group právo uzavírat svým jménem smlouvy
s uživateli objektů zapojených do systému PCO, v nichž budou sjednány 2 druhy plateb. Jedná se jednak o platbu podle písm. a) uvedeného článku smlouvy o PCO „částka nákladů HZS za plnění smlouvy s uživateli,“ jejíž výše je stanovena dle části II sbírky interních aktů a která bude na základě čl. VI. bodu 4 smlouvy o PCO proplacena zadavateli, a dále o platbu podle písm. b) uvedeného článku smlouvy o PCO „odměna, která náleží společnosti PATROL za provoz služby PCO,“ která je příjmem PATROL group.

113. Dle čl. IV. bodu 1 vzorové smlouvy bude uživatel platit PATROL group smluvní cenu, ve které je zahrnuta jednak „Platba za služby HZS hl. m. Prahy – 3.135,-Kč bez DPH měsíčně“ podle písm. a) uvedeného článku vzorové smlouvy a dále „Platba za služby PATROLu – 400,- Kč bez DPH měsíčně“ podle písm. b) uvedeného článku vzorové smlouvy. Fakturace za služby HZS dle uvedeného článku vzorové smlouvy (dále jen „služby HZS“) probíhá tak, že výše uvedenou platbu PATROL group obviněnému pouze přeúčtuje.

114. Úřad se ohledem na konstrukci smlouvy o PCO předně zabýval tím, zda měl obviněný pro účely výpočtu předpokládané hodnoty koncese zohlednit pouze částku 400,- Kč bez DPH/měsíc, představující platbu uživatelů koncese za služby poskytované PATROL group, či zda byl povinen do předpokládané hodnoty započítat též částku 3 135 Kč bez DPH/měsíc, která představuje platbu uživatelů za služby poskytované obviněným. Jinými slovy řečeno, pro účely posouzení zákonnosti postupu obviněného je nutno zodpovědět otázku, zda platby za služby spočívající v poskytování dálkového požárního dozoru, které poskytuje obviněný, tvoří součást předpokládané hodnoty koncese, či nikoli.

115. Podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona platí, že za předpokládanou hodnotu koncese se považuje celkový obrat dodavatele bez daně z přidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnění za stavební práce a služby, jež jsou předmětem koncese, jakož i za dodávky, jež s těmito stavebními pracemi a službami souvisejí. Způsob výpočtu koncese dále specifikuje ustanovení § 175 odst. 3 zákona, podle něhož je do předpokládané hodnoty koncese třeba obligatorně zahrnout mj. hodnotu všech dodávek, služeb nebo stavebních prací, které dodavateli pro plnění koncese poskytne zadavatel.

116. Úřad v příkazu, jenž předcházel tomuto rozhodnutí, v souvislosti s postupem při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vyšel ze závěrů uvedených v rozhodnutí předsedy úřadu vydaném pod sp. zn. R0078/2021/VZ dne 9. 6. 2021 (dále též jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“). V uvedeném rozhodnutí byl řešen postup obviněného při uzavírání Smlouvy o PCO 1. Tato smlouva předcházela nyní přezkoumávané smlouvě o PCO, resp. smlouva o PCO byla uzavřena v návaznosti na zrušení smlouvy o PCO 1; vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, rozsah poskytovaných služeb, jakož i tok finančních prostředků (plateb a přefakturací), je přitom v obou smlouvách upraven shodně, tj. v obou případech je koncesionář (PATROL group) tím, přes něhož proudí veškeré finanční prostředky mající původ ze smlouvy o PCO (obě smlouvy se fakticky liší pouze v délce svého trvání).
S ohledem na zásadu předvídatelnosti uvedenou v § 2 odst. 4 správního řádu, podle níž dbá správní orgán na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, proto Úřad při posouzení nyní šetřené věci ze závěrů uvedených v rozhodnutí předsedy Úřadu vycházel.

117. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uvedl, že skutečnost, že služby HZS smí poskytovat a poskytuje konečným uživatelům koncese přímo obviněný, není rozhodná pro posouzení nezbytnosti zahrnutí plateb za služby HZS do výpočtu předpokládané hodnoty koncese ve smyslu § 175 zákona. Dle předsedy Úřadu je v daném kontextu podstatný dodavatelský řetězec, na jehož základě jsou konečným uživatelům služby HZS poskytovány. Obviněný neposkytuje tyto služby třetím osobám na základě samostatně uzavíraných smluv, ale poskytl je PATROL group pro plnění koncese dle smlouvy o PCO. Služby HZS jsou následně de facto poskytovány a fakturovány konečným uživatelům na základě vzorových smluv vybraným dodavatelem. Jak konstatoval předseda Úřadu ve svém rozhodnutí, v uvedeném kontextu tedy služby HZS představují určitou poddodávku pro PATROL group ze strany obviněného a lze na ně pohlížet jako na služby poskytnuté obviněným dodavateli pro plnění koncese ve smyslu § 175 odst. 3 písm. f) zákona, které musí obviněný do výpočtu předpokládané hodnoty koncese obligatorně zahrnout, neboť vypovídají o celkovém objemu koncese. Uvedený závěr přitom nevyvrací ani skutečnost, že PATROL group je povinna platby za služby HZS obviněnému přeúčtovat a vyplatit, neboť se fakticky jedná o nákladovou položku na straně PATROL group, ať již poskytnutou obviněným či jinou osobou, kterou PATROL group potřebuje pro poskytnutí komplexní služby konečným zákazníkům.

118. Obviněný ve svém vyjádření po podaném odporu vyjadřuje se závěry Úřadu uvedenými
v příkazu, které vycházejí ze závěrů rozhodnutí předsedy Úřadu, nesouhlas a prezentuje své argumenty, jež dle jeho názoru správnost závěrů plynoucích z rozhodnutí předsedy Úřadu vyvracejí (viz body 17. – 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

119. Jak již Úřad uvedl výše, v rozhodnutí předsedy Úřadu byl posuzován postup obviněného při uzavření smlouvy o PCO 1, která byla z hlediska práv a povinností smluvních stran i z hlediska úpravy plateb a přefakturací shodná s nyní přezkoumávanou smlouvou o PCO. Je tedy nepochybné, že nyní šetřený případ je skutkově podobný, resp. v relevantních aspektech shodný, jako případ, k němuž se vztahuje rozhodnutí předsedy Úřadu. Vzhledem k tomu (a též při zohlednění toho, že judikované závěry aplikovatelné na šetřený případ jsou obsaženy v rozhodnutí vydaném právě předsedou Úřadu, tedy nadřízeným správním orgánem) Úřad považuje za nutné i po podání odporu postupovat
v souladu se závěry plynoucími z rozhodnutí předsedy Úřadu a zajistit tak, aby zásada předvídatelnosti dle § 2 odst. 4 správního řádu nebyla porušena.

120. V souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu tak Úřad konstatuje, že služby HZS jsou integrálně provázány se službami provozu PCO poskytovanými PATROL group, jejichž prostřednictvím se dostávají ke konečným uživatelům, přičemž obě tyto služby tvoří jeden funkční celek. Služby HZS jsou proto nezbytné pro poskytování služeb provozu PCO, a do předpokládané hodnoty koncese je tak nutno zahrnout platby za obě tyto služby.

121. Jak Úřad vyložil výše, předpokládanou hodnotu koncese musí zadavatel stanovit předtím, než přistoupí k realizaci případného koncesního řízení, neboť musí zjistit, zda má povinnost koncesi zadat v koncesním řízení, či nikoliv. Jak ze samotného pojmu „předpokládaná hodnota“ plyne, jde o hodnotu, kterou zadavatel předpokládá, tedy kterou stanoví předem za použití jemu známých údajů a informací o předmětu koncese. Nemusí se tedy jednat o hodnotu zcela přesnou. V šetřeném případě z informací a podkladů předložených obviněným (zejména z kalkulace výnosů – viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí) plyne, že obviněný předtím, než s PATROL group uzavřel smlouvu o PCO, předpokládanou hodnotu koncese stanovil, resp. se jí zabýval; svůj postup při jejím stanovení též Úřadu popsal v podáních učiněných ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0352/2019/VZ. Dospěl přitom k závěru, že se jedná o koncesi malého rozsahu, a tedy není povinen ji zadávat v koncesním řízení.

122. Ze zjištění v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0352/2019/VZ vyplývá, že obviněný při stanovení předpokládané hodnoty koncese vycházel z kalkulace výnosů (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obviněný na základě kalkulace výnosů dospěl
k závěru, že hodnota koncese nepřekročí limit 20 mil. Kč, tedy se jedná o koncesi malého rozsahu.

123. Dále se Úřad zabýval množstvím jednotlivých uživatelů připojených k PCO HZS hl. m. Prahy. Úřad se obviněného usnesením dotázal, z jakých podkladů vycházel při stanovení předpokládané hodnoty koncese. Obviněný ve svém vyjádření z 23. 10. 2019 potvrdil, že při stanovení předpokládané hodnoty koncese vycházel z kalkulace výnosů.

124. Z kalkulace výnosů vyplývá, že obviněný při stanovení předpokládané hodnoty koncese zohlednil běh výpovědní doby smlouvy uzavřené s předchozím poskytovatelem a situaci, kdy v průběhu této doby budou vedle sebe působit předchozí poskytovatel i PATROL group a oba budou poskytovat služby provozu PCO HZS hl. m. Prahy. V kalkulaci výnosů jsou uvedeny 2 tabulky, jedna pro předpokládaný konzervativní vývoj a druhá pro optimistický vývoj. Tyto varianty se liší pouze časovým obdobím, ve kterém se stávající připojené objekty rozhodnou přepojit předchozího poskytovatele k novému poskytovateli služeb PCO (PATROL group). Předpokládanou hodnotu koncese zde tvoří následující položky: počet objektů přepojených z původního PCO, počet nově připojených objektů a cena za služby měsíčně. V kalkulaci výnosů je uvedeno, že při výpočtu předpokládané hodnoty koncese se vycházelo z toho, že nejpozději k 1. 11. 2021, tedy po uplynutí výpovědní doby smlouvy s přechozím poskytovatelem, budou přepojeny všechny objekty od předchozího poskytovatele k PATROL group. V kalkulaci výnosů je dále uvedeno, že při výpočtu předpokládané hodnoty koncese se vycházelo z údajů týkajících se připojování a odpojování objektů za posledních 4,5 let trvání smlouvy uzavřené s předchozím poskytovatelem a z těchto údajů byl pak vytvořen průměrný roční počet připojovaných objektů pro výpočet koncese.

125. Úřad v rámci přezkoumání kalkulace výnosů zjistil, že není zřejmé, jak obviněný došel
k některým v ní uvedeným výpočtům. Úřad tedy usnesením požádal obviněného o objasnění těchto výpočtů (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z odpovědi obviněného (viz body 55. – 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí) mj. vyplývá, že zadavatel při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vycházel z údajů týkajících se připojování a odpojování objektů za posledních 4,5 let trvání smlouvy s předchozím poskytovatelem,
z nich vypočítal průměrný nárůst 54 objektů za jeden rok a na jeho základě pak predikoval budoucí vývoj. Z kalkulace výnosů a z vyjádření obviněného vyplývá, že obviněný při výpočtu průměrného počtu připojených objektů vycházel z údajů uvedených
v dokumentu „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“ (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle dokumentu „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“ a podle kalkulace výnosů bylo na konci roku 2015 na PCO HZS
hl. m. Prahy připojeno 276 objektů a v tomto roce bylo nově připojeno 45 objektů, na konci roku 2016 bylo připojeno 310 objektů, nově připojeno 41 objektů, na konci roku 2017 bylo připojeno 348 objektů, nově připojeno 82 objektů, na konci roku 2018 bylo připojeno 423 objektů, nově připojeno 45 objektů a v roce 2019 bylo nově připojeno 32 objektů, k 30. 6. 2019 činil počet připojených objektů 455 objektů. Obviněný ve svém vyjádření uvádí, že sečetl hodnoty nově připojených objektů (239 nově připojených objektů) a součet následně vydělil 4,5 (tj. počtem let sledovaného období) a výsledek zaokrouhlil na celé číslo směrem nahoru. Předpokládaný mezi roční nárůst nově připojených objektů tak dle obviněného činí 54.

126. Z vyjádření obviněného k návrhu vyplývá, že obviněný na konci října 2018 přistoupil
k výpovědi smlouvy ze dne 28. 7. 2004 o podmínkách připojení zařízení elektrické požární signalizace na operační středisko uzavřené s předchozím poskytovatelem, přičemž výpovědní doba činí 3 roky a uplyne dne 1. 11. 2021.

127. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 10. 2019 uvedl, že do konce roku 2021 bude stále
v účinnosti smlouva s předchozím poskytovatelem, ale zároveň bude již v účinnosti smlouva o PCO. Obviněný přitom dle svých slov předpokládá, že ze strany předchozího poskytovatele bude docházet k připojování nových objektů, ale o tyto objekty bude soupeřit s PATROL group. Podle obviněného také ve výpovědní době bude docházet
k postupnému přepojování objektů od předchozího poskytovatele k PATROL group. Tyto úvahy se dle obviněného promítly do kalkulace výnosů.

128. Úřad se za účelem ověření výpočtu obviněného rozhodl přepočítat průměrný nárůst objektů připojených na PCO obviněného v uplynulých 4,5 letech podle údajů dostupných
z podkladů předložených obviněným v rámci správního řízení sp. zn. S0352/2019/VZ. Úřad z dokumentu „Počet objektů připojených na službu PCO HZS hl. m. Prahy“ zjistil následující:

Rok	Počet objektů	Přibylo objektů
2014	231
2015	276	45
2016	310	34
2017	348	38
2018	423	75
2019 k 30. 6.	455	32
		Celkem přibylo 224 nových objektů

129. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že v období od roku 2015 do 30. 6. 2019 celkem přibylo 224 nových objektů, které byly připojeny na PCO hl. m. Prahy. Po vydělení tohoto počtu číslem 4,5 (počet let, během nichž nové objekty přibyly) vyjde číslo 49,8. Po zaokrouhlení je možno dojít k číslu 50, které představuje průměrný počet objektů, které byly ročně připojeny na PCO v období od roku 2015 do 30. 6. 2019; tuto hodnotu měl tedy obviněný použít při výpočtu předpokládané hodnoty koncese jako předpokládaný meziroční nárůst nově připojených objektů. Jak vyplývá z kalkulace výnosů i vyjádření obviněného, obviněný počítal při výpočtu předpokládané hodnoty koncese s počtem 54 nově připojených objektů ročně, což je číslo vyšší, než ke kterému došel Úřad. Obviněný tak fakticky navýšil výslednou částku předpokládané hodnoty koncese. Úřad nicméně pro výpočet předpokládané hodnoty koncese použil hodnotu 50 nově připojených objektů ročně, která je dle jeho názoru správná a pro obviněného příznivější.

130. Úřad dále ve správním řízení sp. zn. S00352/2019/VZ požádal obviněného o vysvětlení,
z jakého důvodu rozdělil předpokládaný meziroční nárůst nově připojených objektů rovným dílem mezi předchozího poskytovatele a PATROL group, a dále jej požádal o přesný matematický výpočet, kterým byly stanoveny částky uvedené v posledním sloupci tabulek obsažených v kalkulaci výnosů, tedy položky „celkem za rok“, v letech 2019, 2020 a 2021, včetně zdůvodnění tohoto výpočtu.

131. Přestože obviněný zaslal Úřadu vyjádření s určitým výkladem svých výpočtů, Úřad se rozhodl předpokládanou hodnotu koncese přepočítat.

132. Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty koncese vycházel z hypotetické situace, kdy by všechny objekty připojené k předchozímu poskytovateli byly k PATROL group připojeny až dne 1. 11. 2021, kdy bude uplynutím výpovědní doby ukončena smlouva uzavřená předchozím poskytovatelem. Do této doby musejí být všechny subjekty přepojeny od předchozího poskytovatele k PATROL group. Obviněný ve svých výpočtech sice počítal se dvěma variantami – konzervativní a optimistickou – ve kterých dochází k postupnému přepojování objektů v průběhu let 2019 – 2021, jelikož však Úřad nemůže odhadnout,
v jakém časovém období bude docházet k přepojování objektů od předchozího poskytovatele k PATROL group, vycházel z opatrnosti z teoretické situace, kdy v letech 2019 a 2020 nebudou k PATROL group od předchozího poskytovatele přepojeny žádné subjekty a k přepojení všech subjektů dojde až dne 1. 11. 2021, kdy bude ukončena uplynutím výpovědní doby smlouva uzavřená s předchozím poskytovatelem a přepojení uživatelů bude tedy nezbytné. Varianta, se kterou kalkuloval Úřad, je tak pro obviněného výhodnější.

133. Úřad současně počítal s teoretickou variantou, že všechny nové objekty (50 nových objektů ročně – viz výše) se budou do dne 1. 11. 2021 připojovat pouze k předchozímu poskytovateli, a od 1. 11. 2021 se všechny nové objekty budou připojovat k PATROL group. Do 1. 11. 2021 tedy nebude docházet k rozdělování nově připojených objektů mezi předchozího poskytovatele a PATROL group rovným dílem, jak kalkulovat ve svých výpočtech obviněný. I tato varianta je pro obviněného výhodnější.

134. Vývoj počtu objektů připojených k předchozímu poskytovateli a k PATROL group je uveden v následující tabulce:

	M connection		PATROL group
rok	připojeno objektů nově	stav připojených objektů na konci roku/období	stav připojených objektů na začátku roku/období	přepojeno objektů z původního PCO	připojeno objektů nově	stav připojených objektů na konci roku/období
2019	50	473	0	0	0	0
2020	50	523	0	0	0	0
2021 (do 1.11.)	42	565	0	0	0	0
2021 (od 1.11.)	0	0	565	565	8	573
2022	0	0	573	0	50	623
2023	0	0	623	0	50	673
2024 (do 19.8.)	0	0	673	0	31	704

135. Z dat, která zadavatel zaslal Úřadu, vyplývá, že ke konci roku 2018 bylo připojeno celkem 423 objektů (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Od 19. 8. 2019 měla být v platnosti smlouva uzavřená s PATROL group. Úřad nicméně vychází z předpokladu, že
k přepojení všech objektů od předchozího poskytovatele k PATROL group dojde až
k 1. 11. 2021 (viz bod 132. odůvodnění tohoto rozhodnutí), proto je ve výpočtu Úřadu
v roce 2019 všech 50 nově připojených objektů připojeno k předchozímu poskytovateli. Celkový počet připojených objektů k předchozímu poskytovateli ke konci roku 2019 je tedy 473 a k PATROL group nebude připojen žádný objekt. V roce 2020 pak bude
k předchozímu poskytovateli připojeno dalších 50 objektů, přičemž počet připojených objektů k PATROL group zůstává stále na nule. Při výpočtu nově připojených objektů
v roce 2021 Úřad vycházel z toho, že průměrně má být v každém roce připojeno celkem 50 objektů; každý měsíc bude průměrně připojeno 4,17 objektů. Do 1. 11. 2021 bude tedy k předchozímu poskytovateli připojeno 41,7 domácností (10 * 4,17), tj. po zaokrouhlení na celé číslo 42 domácností. Následně k 1. 11. 2021 dojde k přepojení všech objektů (565 objektů) od předchozího poskytovatele k PATROL group. Od 1. 11. 2021 do konce roku pak dojde k připojení zbývajících 8 nových objektů (2 * 4,17 = 8,34, po zaokrouhlení na celé číslo 8). V roce 2022 a v roce 2023 bude v platnosti již pouze smlouva s PATROL group, proto se bude každý rok počet připojených objektů zvyšovat o 50. Smlouva
s PATROL group bude platná do 19. 8. 2024, pro rok 2024 tedy Úřad počet nově připojených objektů vypočítal jako součin průměrného měsíčního přírůstku nově připojených objektů (4,17) a počtu měsíců v tomto roce, kdy bude smlouva s PATROL group platná (po zaokrouhlení 7,5). V roce 2024 tedy bude do 19. 8. nově připojeno 31,3 objektů, po zaokrouhlení na celé číslo 31 objektů.

136. Dále Úřad přistoupil k výpočtu předpokládané hodnoty koncese.

rok	stav připojených objektů na začátku roku/období	cena za služby za objekt/měsíc v Kč	počet měsíců	celkem za rok v Kč
2019 (od 19.8.)	0	3535	4,5	0
2020	0	3535	12	0
2021 (do 1.11.)	0	3535	10	0
2021 (od 1.11.)	565	3535	2	3 994 550
2022	573	3535	12	24 306 660
2023	623	3535	12	26 427 660
2024 (do 19.8.)	673	3535	7,5	17 842 912,5
			CELKEM:	72 571 782,5

137. Předpokládanou hodnotu koncese v jednotlivých letech Úřad vypočítal tak, že vynásobil stav připojených objektů na začátku roku/období s cenou za služby za objekt za měsíc (3 535 Kč) a počtem měsíců v daném roce/období. Úřad si je vědom toho, že připojování nových objektů bude v daném roce probíhat průběžně, nicméně pro výpočet předpokládaného příjmu v jednotlivých letech s těmito novými objekty nepočítal, neboť nelze s jistotou určit, k jakému datu budou přesně připojeny a v jakém měsíci se tedy
v příjmu PATROL group projeví. Do předpokládané hodnoty koncese je tedy Úřad započítal až v roce následujícím, kdy je jisté, že se skutečně v předpokládaném příjmu PATROL group tyto platby projeví.

138. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že i při použití parametrů, které odpovídají krajní a nepravděpodobné situaci popsané výše (tj. k připojení objektů k PATROL group dojde až k 1. 11. 2021, do té doby budou všechny nové objekty připojovány k předchozímu poskytovateli a PATROL group nebude mít připojeny žádné objekty, a nově připojené objekty se do předpokládaného příjmu PATROL group započítají až v roce následujícím), dosáhne předpokládaná hodnota koncese částky 72 571 782,50 Kč. V případě postupného převodu objektů od navrhovatele k PATROL group již od počátku platnosti smlouvy o PCO a v případě postupného započítávání nově připojených objektů již v průběhu daného roku a nikoliv v roce následujícím by byla předpokládaná hodnota koncese ještě vyšší.

139. Úřad si je současně vědom toho, že může rovněž dojít k odpojování některých objektů, nicméně stejně jako obviněný ve svých výpočtech předpokládané hodnoty koncese vycházel z předpokladu, že za trvání smlouvy o PCO se žádný z připojených objektů neodpojí. Nadto nelze dle Úřadu předpokládat, že by odpojování objektů probíhalo v tak velkém rozsahu, aby došlo ke snížení předpokládané hodnoty koncese ze 72 571 782,50 Kč na méně než 20 000 000 Kč (limit pro koncesi malého rozsahu).

140. Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty koncese dále zohlednil rovněž čl. IV. bodu 6 vzorové smlouvy, kde je uvedeno, že společnost PATROL group je oprávněna upravovat veškeré ceny vyplývající ze vzorové smlouvy podle meziročního nárůstu indexu spotřebitelských cen vyhlášeného Českým statistickým úřadem za uplynulý kalendářní rok. Ze sdělení České národní banky lze přitom předpokládat, že vývoj meziroční inflace bude v průměru odpovídat inflačnímu cíli České národní banky, který je stanoven na 2 % pro meziroční růst spotřebitelských cen (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí); Úřad dodává, že byť sdělení České národní banky si Úřad vyžádal v rámci správního řízení
sp. zn. S0091/2019/VZ ve vztahu ke smlouvě o PCO 1, v něm uvedené údaje lze použít i pro smlouvu o PCO, neboť k prvnímu navýšení o inflaci u této smlouvy mělo dojít od roku 2020, ve vztahu k němuž je prognóza inflace ve sdělení zahrnuta. Při započítání inflace je přitom předpokládaná hodnota koncese ještě vyšší, a to konkrétně 79 821 776,68 Kč. Konkrétní výpočet předpokládané hodnoty koncese při zohlednění navyšování cen dle vzorové smlouvy o inflaci je patrný z následující tabulky:

rok	stav připojených objektů na začátku roku/období	cena za služby za objekt/měsíc v Kč	počet měsíců	celkem za rok v Kč
2019 (od 19.8.)	0	3535	4,5	0
2020	0	3605,7	12	0
2021 (do 1.11.)	0	3377,81	10	0
2021 (od 1.11.)	565	3751,37	2	4 239 048,1
2022	573	3826,4	12	26 310 326,4
2023	673	3902,93	12	29 178 304,68
2024 (do 19.8.)	673	3981	7,5	20 094 097,5
			CELKEM:	79 821 776,68

141. Při přepočítání předpokládané hodnoty koncese samotným Úřadem za použití dostupných údajů a při zohlednění předpokládané výše inflace tak Úřad dospěl k závěru, že celková předpokládaná hodnota koncese činí 79 821 776,68 Kč (přičemž se jedná o hodnotu odpovídající modelové „krajní situaci“ vytvořené za účelem výpočtu minimální předpokládané hodnoty koncese). Úřad tak shrnuje, že v případě smlouvy o PCO se nejedná o koncesi malého rozsahu dle § 178 zákona, neboť předpokládaná hodnota této koncese je výrazně vyšší než 20 000 000 Kč. Podle § 2 odst. 2 zákona je koncese na služby dle § 174 odst. 3 zákona veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel dle § 2 odst. 3 zákona povinen zadat v zadávacím řízení. Z § 176 odst. 1 zákona pak plyne, že koncese musí být zadána v koncesním řízení, případně v jiném druhu zadávacího řízení podle § 55 zákona. Obviněný však v daném případě smlouvu o PCO uzavřel přímo s dodavatelem PATROL group mimo zadávací řízení, čím porušil pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 ve spojení s § 176 odst. 1 zákona.

142. Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze jakkoliv vyloučit možnost, že pokud by obviněný zadal koncesi v zadávacím řízení, mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů, z nichž některá mohla být ekonomicky výhodnější než smlouva uzavřená se společností PATROL group.

143. Z uvedeného vyplývá, že postup obviněného naplnil formální znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy obviněný nedodržel pravidlo stanovené zákonem pro zadání veřejné zakázky, svým postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a uzavřel smlouvu o PCO. K tomu, aby mohl být učiněn závěr o tom, že byl přestupek spáchán, však musí jednání zadavatele kromě formálních znaků skutkové podstaty naplnit též znak materiální, tj. společenskou škodlivost. Úřad k tomu uvádí, že materiální znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, pokud nezákonné jednání naplňující formální znaky skutkové podstaty přestupku reálně vede k ohrožení či narušení právem chráněného zájmu; za takový zájem je v šetřeném případě nutno považovat zajištění řádné soutěže o zakázku (koncesi), resp. řádného výběru koncesionáře. Dle Úřadu je přitom nepochybné, že k narušení tohoto právem chráněného zájmu došlo, neboť obviněný tím, že smlouvu o PCO uzavřel přímo s PATROL group, aniž by provedl zadávací řízení, soutěž o zakázku reálně vyloučil. Materiální stránka přestupku je tedy v šetřeném případě naplněna. Úřad tedy uzavírá, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona ve spojení s § 176 odst. 1 zákona, když uzavřel smlouvu o PCO mimo zadávací řízení, a tedy koncesi, jež je předmětem smlouvy o PCO, nezadal v koncesním řízení nebo v jiném v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle § 55 citovaného zákona, ačkoliv se jednalo o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 20 000 000 Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele. S ohledem na to rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

144. Úřad tedy uzavírá, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona ve spojení s § 176 odst. 1 zákona, když uzavřel smlouvu o PCO mimo zadávací řízení, a tedy koncesi, jež je předmětem smlouvy o PCO, nezadal v koncesním řízení nebo v jiném
v úvahu připadajícím druhu zadávacího řízení podle § 55 citovaného zákona, ačkoliv se jednalo o koncesi, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 20 000 000 Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele.

K výroku II. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

145. Podle § 254 odst. 5 zákona doručí zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.

146. Podle § 254 odst. 6 zákona doručí zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.

147. Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo § 258 odst. 1 zákona.

Právní posouzení

148. Úřad nejprve obecně uvádí, že v případě, že je k Úřadu podán návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, má zadavatel několik povinností. Podle § 254 odst. 5 zákona je povinen do 10 dnů ode dne, kdy mu byl návrhu doručen, doručit Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení, resp. sdělit důvody, proč v zadávacím řízení nepostupoval nebo postupoval
v zadávacím řízení, které pro zahájení nevyžaduje uveřejnění oznámení nebo výzvy, podle § 254 odst. 6 zákona je pak povinen doručit Úřadu své vyjádření k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, a to ve lhůtě podle § 254 odst. 5 zákona, tj. do 10 dnů od doručení návrhu.

149. V šetřeném případě obdržel Úřad dne 17. 9. 2019 návrh na uložení zákazu smlouvy o PCO, na základě něhož bylo zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. S0352/2019/VZ.
V návrhu navrhovatel namítal, že obviněný smlouvu PCO uzavřel bez zadávacího řízení, ačkoliv dle názoru navrhovatele mělo zadávací řízení proběhnout, a že je tedy dán důvod pro uložení zákazu plnění smlouvy o PCO dle § 254 odst. 1 písm. a) zákona. Obviněnému byl stejnopis návrhu navrhovatelem dle doručenky datové zprávy dodán (a ve smyslu ustanovení § 211 odst. 6 zákona i doručen) do datové schránky taktéž dne 17. 9. 2019. Úřad v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0352/2019/VZ-25719/2019/511/THl ze dne 23. 9. 2019, které bylo obviněnému doručeno dne 24. 9. 2019, obviněného poučil o jeho zákonných povinnostech dle § 254 odst. 5 a 6 zákona. Desetidenní lhůta ke splnění těchto povinností uplynula dne 27. 9. 2019.

150. Vyjádření k návrhu bylo Úřadu zadavatelem doručeno prostřednictvím datové schránky dne 4. 10. 2019, tedy po uplynutí lhůty stanovené v § 254 odst. 6 zákona. Ve vyjádření obviněný mj. uvedl, že při uzavírání smlouvy o PCO nepostupoval v zadávacím řízení, a popsal důvody pro tento svůj postup. Společně s tímto vyjádřením Úřad od obviněného obdržel dokumenty, jež s postupem obviněného při uzavírání smlouvy souvisejí.

151. Jak již Úřad uvedl výše, pokud je podán návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, je zadavatel podle § 254 odst. 5 zákona v případě, že při uzavírání smlouvy nepostupoval
v zadávacím řízení, sdělit Úřadu do 10 dnů od obdržení návrhu důvody pro takový postup. Jedná se o další zákonem stanovenou povinnost kromě povinnosti doručit své vyjádření
k návrhu. Přitom platí, že pokud zadavatel při uzavření smlouvy, jíž se návrh týká, nepostupoval v zadávacím řízení, bývá zpravidla obsahem návrhu námitka, že zadavatel
v něm postupovat měl. Z uvedeného plyne, že v takovém případě povinnost zadavatele sdělit Úřadu důvody pro uzavření smlouvy mimo zadávací řízení v podstatě obsahově splývá s jeho povinností doručit vyjádření k návrhu (neboť pokud je obsahem návrhu argumentace navrhovatele, proč měl zadavatel postupovat v zadávacím řízení, pak obsahem vyjádření
k návrhu bude logicky reakce zadavatele na tato tvrzení, tedy mj. i sdělení důvodů, pro něž v zadávacím řízení nepostupoval). Ačkoliv tedy obecně platí, v ustanoveních § 254 odst. 5 a § 254 odst. 6 zákona jsou zadavateli stanoveny dvě různé povinnosti (tj. sdělit důvody pro postup mimo zadávací řízení a doručit vyjádření k návrhu), které v případě jejich porušení obecně mohou představovat dva různé přestupky podle § 268 odst. 1 písm. e), v právě popsané situaci, kdy obě uvedené povinnosti de facto splývají, je na jejich současné nesplnění třeba nahlížet jako na jediný skutek.

152. V šetřeném případě se jedná o případ popsaný v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, tj. navrhovatel v návrhu namítal nezákonný postup obviněného při uzavření smlouvy o PCO spočívající v jejím uzavření mimo zadávací řízení, k čemuž uváděl svou argumentaci; obviněný ve svém vyjádření v rámci reakce na argumentaci navrhovatele
mj. vysvětlil, proč v zadávacím řízení nepostupoval.

153. Ačkoliv tedy obviněný v šetřeném případě reálně nesplnil povinnost dle § 254 odst. 5 zákona ani povinnost dle § 254 odst. 6 zákona, neboť ve lhůtě 10 dnů od obdržení návrhu nedoručil Úřadu své vyjádření k návrhu ani nesdělil důvody pro svůj postup mimo zadávací řízení, vzhledem k tomu, že obsah těchto povinností v šetřeném případě fakticky splývá, jak bylo vysvětleno výše, posoudil Úřad toto jednání, resp. opomenutí obviněného pouze jako jediný skutek naplňující formální znaky skutkové podstaty přestupku podle
§ 268 odst. 1 písm. e) zákona. Dle Úřadu tedy obviněný v šetřeném případě naplnil formální znaky skutkové podstaty přestupku dle§ 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že porušil povinnost stanovenou v § 254 odst. 6 zákona, když ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele, tj. do 27. 9. 2019, nedoručil Úřadu své vyjádření k návrhu, a
v důsledku toho ani nesdělil důvody, pro něž při uzavírání smlouvy o PCO nepostupoval
v zadávacím řízení, ale učinil tak až dne 4. 10. 2019, tj. o 7 dní později, než stanoví zákon.

154. Ve svém vyjádření po podaném odporu obviněný namítá, že jeho jednání spočívající v doručení vyjádření k návrhu 7 dní po uplynutí zákonné lhůty není společensky škodlivé. K tomu Úřad uvádí, že postup obviněného za společensky škodlivý, tedy narušující právem chráněný zájem, považuje. Právem chráněným zájmem je v případě lhůty k doručení vyjádření k návrhu možnost efektivního přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu, přičemž v šetřeném případě je význam včasného doručení vyjádření k návrhu o to vyšší, že v rámci vyjádření obviněný Úřadu mj. sděloval důvody, pro něž při uzavírání smlouvy o PCO nepostupoval v zadávacím řízení – tj. sděloval informace, které jsou pro přezkum zákonnosti jeho postupu při uzavírání smlouvy o PCO naprosto stěžejní. Do doby doručení vyjádření obviněného k návrhu tedy Úřad reálně nemohl přezkum postupu obviněného zahájit. Současně platí, že v případě podání návrhu na uložení zákazu plnění jde o situaci, kdy je již uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky (koncese), a tedy jakékoli prodloužení doby přezkumu ze strany Úřadu, byť v řádech jednotek dnů, je zcela nežádoucí vzhledem
k tomu, že ze smlouvy již může být plněno a účel přezkumu může být v důsledku prodloužení doby jeho trvání ohrožen či dokonce zmařen. K argumentaci obviněného, podle níž lze domněnku společenské škodlivosti vyvrátit s ohledem na to, že důvodem prodlení obviněného nebyla snaha o komplikování či maření přezkumu ze strany Úřadu, ale prostý omyl ohledně okamžiku počátku běhu zákonné lhůty, Úřad uvádí, že to, že k nesplnění zákonné povinnosti obviněným nedošlo úmyslně, na společenské škodlivosti jeho jednání nic nemění. Úřad tedy opakuje, že jednání obviněného spočívající v doručení vyjádření k návrhu 7 dnů po uplynutí zákonné lhůty je společensky škodlivé. Kromě formálních znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona je tedy naplněn i znak materiální.

155. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou
v § 254 odst. 6 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0352/2019/VZ ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o PCO nedoručil své vyjádření k návrhu navrhovatele ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, tedy nejpozději do 27. 9. 2019, ale učinil tak až dne 4. 10. 2019, a v důsledku toho ani nesdělil důvody, pro něž při uzavírání smlouvy o PCO nepostupoval v zadávacím řízení.

156. S ohledem na tuto skutečnost rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí

157. Úřad posoudil postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

158. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

159. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

160. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. rozhodnutí došlo tím, že obviněný uzavřel dne 19. 8. 2019 smlouvu o PCO. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. rozhodnutí došlo dne 28. 9. 2019 marným uplynutím lhůty k doručení vyjádření k návrhu Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu.
Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula.

161. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb. Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání
v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

162. Judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 41 odst. 1 zákona o přestupcích jsou výše uvedené závěry přímo zakotveny i pro správní trestání, neboť podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější (vyšší) pokutu.

163. Podle § 268 odst. 2 písm. c) za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).

164. Podle ustanovení § 268 odst. 3 písm. a) zákona za přestupek podle odstavce 1, jde-li o porušení pravidel stanovených pro postup pro zadávání koncesí, lze uložit pokutu do 5 % z předpokládané hodnoty koncese, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li předpokládanou hodnotu koncese zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c).

165. Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest přísnější než za přestupek uvedený ve výroku II.. Úřad proto podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

166. Úřad se dále zabýval tím, zda je v daném případě namístě zohlednit i jiné přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona, a které jsou ve vztahu
k projednávaným přestupkům v souběh; k tomu Úřad konstatuje, že projednávané přestupky nejsou v souběhu s jiným přestupkem.

167. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Pokud jde o druh správního trestu za spáchání předmětného přestupku, zákon v tomto ohledu předkládá Úřadu jediný druh správního trestu, který je možno uložit za přestupek podle § 268 zákona, a to je pokuta.

168. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

169. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

170. Po zvážení všech okolností šetřeného případu a přihlédnutí k výše uvedenému uvádí Úřad následující.

171. Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Nezákonným zadáním veřejné zakázky mimo zadávací řízení dochází k vyloučení jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek, jímž je zajištění otevřené hospodářské soutěže, která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona. Následkem nezákonného postupu obviněného tak bylo minimálně potenciální vyloučení řádné hospodářské soutěže mezi možnými zájemci o realizaci koncese, kteří by byli schopni předmět plnění realizovat, v důsledku čehož nebyl naplněn základní cíl zákona, kterým je zajištění transparentního prostředí pro soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů. Obviněný tak svým postupem zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona, jímž je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Postupem obviněného mohlo dojít
k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, přičemž tak nelze vyloučit, že plnění na základě nabídky jiného dodavatele mohlo být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější. Jedná se tedy o přestupek vysokého stupně závažnosti.

172. Za výrazně polehčující okolnost považuje Úřad tu skutečnost, že ačkoliv byla smlouva o PCO uzavřena na dobu 5 let, obviněný přistoupil v průběhu správního řízení vedeného pod sp. zn. S0352/2019/VZ k jejímu ukončení, když 28. 4. 2020 uzavřel s PATROL group dohodu o ukončení smlouvy o PCO, a k tomuto dni tak smlouva o PCO zanikla. Obviněný tak po necelých 9 měsících od uzavření smlouvy na koncesi tento smluvní vztah sám ukončil.

173. Úřad dále při zvažování výše pokuty zohlednil fakt, že v případě výpočtu předpokládané hodnoty koncese plynoucí ze smlouvy o PCO šlo díky kombinaci více různých typů plateb, jež koncesionář PATROL group dle smlouvy o PCO vybíral, o skutkově značně specifický případ, k němuž v době uzavření smlouvy o PCO neexistovala rozhodovací praxe (přičemž i samotný Úřad v prvostupňovém rozhodnutí vydaném ve správním řízení sp. zn. S0352/2019/VZ posoudil postup obviněného při výpočtu předpokládané hodnoty koncese jako souladný se zákonem; teprve až předseda Úřadu ve svém rozhodnutí tento názor Úřadu zkorigoval).

174. Podle § 40 písm. b) zákona o přestupcích se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména
k tomu, že pachatel spáchal více přestupků. Jako přitěžující okolnost tedy Úřad zohlednil, že obviněný se dopustil ještě přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Úřad dodává, že šlo o přestupek dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona spočívající v nedoručení vyjádření k návrhu v zákonné lhůtě; stupeň závažnosti tohoto přestupku přitom Úřad hodnotí jako výrazně nižší než v případě přestupku podle výroku I. rozhodnutí.

175. Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech neshledal Úřad další polehčující či přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty.

176. Při určení výměry pokuty se Úřad v souladu s ustanovením § 268 odst. 3 písm. a) zákona zabýval výší pokuty, kterou lze obviněnému uložit.

177. Jak plyne z § 268 odst. 3 písm. a) zákona, za přestupek podle § 268 odst. 1 a) týkající se koncesí se uloží pokuta, jejíž horní hranice je stanovena buď částkou odpovídající 5 % z předpokládané hodnoty koncese, nebo, nelze-li předpokládanou hodnotu zjistit, částkou 20 000 000 Kč.

178. Úřad konstatuje, že v nyní šetřeném případě činí předpokládaná hodnota koncese dle výpočtu Úřadu částku 79 821 776,68 Kč, 5 % z předpokládané hodnoty koncese,
tj. z částky 79 821 776,68 Kč, je 3 991 088,83 Kč, přičemž do této částky může Úřad podle § 268 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu.

179. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Podle výroční zprávy za rok 2019, resp. dokumentu „Zpráva o stavu požární ochrany“ za rok 2019 dostupné na https://www.hzscr.cz/hzs-hlavniho-mesta-prahy-menu-sluzby-pro-verejnost.aspx rozpočet obviněného v roce 2019 činil 899 mil. Kč (aktuálnější údaje nejsou z veřejně dostupných zdrojů ke dni vydání tohoto rozhodnutí k dispozici, Úřad však předpokládá, že se nebudou výrazně lišit od údaje pro rok 2019). Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

180. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 100 000,- Kč (tj. cca 2,5 % z její maximální možné výše). I přesto, že tedy byla pokuta stanovena při samé dolní hranici její možné výše, dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

181. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

182. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku IV. rozhodnutí

183. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

184. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

185. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel Úřad vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

186. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

187. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl
k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

188. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky
v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000240.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 27410/2021/500/AIvspisová značka: S0240/2021/VZ