číslo jednací: 25426/2024/500
spisová značka: S0373/2024/VZ

• Instance: I.
• Věc: Komplexní dodávka elektronického systému spisové služby
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo kultury
  2. GEM System a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2024
• Datum nabytí právní moci: 13. 7. 2024

Spisová značka:  ÚOHS-S0373/2024/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-25426/2024/500

Brno 27. 6. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 5. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha,
• navrhovatel – GEM System a.s., IČO 27189929, se sídlem Štětkova 1638/18, 140 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Komplexní dodávka elektronického systému spisové služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-006296, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 2. 2024 pod ev. č. 81653-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha – při zadávání veřejné zakázky „Komplexní dodávka elektronického systému spisové služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 2. 2024 a bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-006296, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 2. 2024 pod ev. č. 81653-2024, ve znění pozdějších oprav, nedodržel pravidla stanovená v § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když rozhodnutím ze dne 15. 4. 2024 vyloučil navrhovatele – GEM System a.s., IČO 27189929, se sídlem Štětkova 1638/18, 140 00 Praha –  ze zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku s odůvodněním, že navrhovatel předložil nabídku, která dle zadavatele zjevně nesplňuje zadávací podmínku stanovenou v čl. 11 odst. 11.2 zadávací dokumentace citované veřejné zakázky, a to konkrétně proto, že ve svém návrhu řešení, který byl součástí předmětné nabídky, navrhovatel nezohlednil nefunkční požadavek NP022 stanovený v příloze č. 4 zadávací dokumentace, resp. požadavek na využití „tenkého klienta (webový prohlížeč Microsoft Edge, Google Chrome, Mozilla Firefox, Apple Safari ve verzi a funkční specifikaci dle standardů Objednatele)“, přestože v předloženém návrhu řešení navrhovatel uvedl, že „[u]živatelské rozhraní je realizováno webovou aplikací (tenkým klientem), pro korektní zobrazení je podporována verze prohlížeče Microsoft Edge od verze 100.xx“ a v přiložené tabulce „nefunkční požadavky“ citovaný požadavek deklaroval za splněný, kdy zadavatel považoval předmětnou nabídku i po jejím objasnění navrhovatelem za vnitřně rozpornou, přestože z dokumentace o zadávacím řízení nebylo možné jednoznačně dovodit, že tento důvod pro vyloučení byl dán, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí jmenovaného zadavatele ze dne 15. 4. 2024 o vyloučení navrhovatele – GEM System a.s., IČO 27189929, se sídlem Štětkova 1638/18, 140 00 Praha – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Komplexní dodávka elektronického systému spisové služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 2. 2024 a bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-006296, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 2. 2024 pod ev. č. 81653-2024, ve znění pozdějších oprav, a současně ruší všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku, a to včetně oznámení o rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 7. 6. 2024.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Komplexní dodávka elektronického systému spisové služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 2. 2024 a bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-006296, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 2. 2024 pod ev. č. 81653-2024, ve znění pozdějších oprav, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0373/2024/VZ.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.          ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.        Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 7. 2. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Komplexní dodávka elektronického systému spisové služby“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-006296, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 8. 2. 2024 pod ev. č. 81653-2024 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.        Dle čl. 5 odst. 5.1. zadávací dokumentace je cílem veřejné zakázky „nasadit do prostředí Ministerstva kultury a následně provozovat informační systém určený pro výkon spisové služby a archivnictví (dále jen ‚eSSL‘) […]“, přičemž dle odst. 5.2. citovaného článku zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „dodávka eSSL, provozní údržba, podpora a rozvoj programového vybavení, jejich implementace, datové integrace, migrace a zajištění služeb podpory a rozvoje potřebných v souvislosti se zajištěním výkonu spisové služby“.

3.        Dle čl. 16 odst. 16.1. zadávací dokumentace je lhůta pro podání nabídek uvedena na profilu zadavatele[1], ze kterého vyplývá, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena do dne 15. 3. 2024 do 9:00 hod.

4.        Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 6 nabídek na plnění veřejné zakázky, a to včetně nabídky dodavatele – GEM System a.s., IČO 27189929, se sídlem Štětkova 1638/18, 140 00 Praha (dále jen „navrhovatel“).

5.        Rozhodnutím o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 15. 4. 2024 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) zadavatel na základě § 48 odst. 2 písm. b) zákona rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Citované rozhodnutí obdržel navrhovatel dne 15. 4. 2024.

6.        Dne 19. 4. 2024 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti rozhodnutí o vyloučení (dále jen „námitky“).

7.        Rozhodnutím ze dne 26. 4. 2024. které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky odmítl.

8.        Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 3. 5. 2024 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

II.        OBSAH NÁVRHU

9.        Navrhovatel nejprve shrnuje průběh zadávacího řízení a obecně vymezuje postup zadavatele v souvislosti s jím podanou nabídkou a jejím objasňováním, které svým návrhem mj. napadá. Návrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení. Navrhovatel namítá, že nebyl naplněn důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona a ani podle písm. a) citovaného ustanovení zákona, přičemž dle navrhovatele je postup zadavatele v rozporu se zásadou transparentnosti.

10.    Navrhovatel předně uvádí, že ve smyslu žádosti zadavatele o vysvětlení jeho nabídky vysvětlil, že se ve vztahu k podpoře prohlížečů uvedených v požadavku NP022 o žádný rozpor v jeho nabídce nejedná, přičemž řešení podporuje všechny požadované prohlížeče. K tomu navrhovatel zdůraznil, že Microsoft Edge uvedl v návrhu řešení proto, že je nejčastěji užíván původci. Nicméně dotčená věta v návrhu řešení neznamená, že by jeho řešení podporovalo pouze Microsoft Edge a nevylučuje podporu všech požadovaných prohlížečů uvedenou v nabídce. Navrhovatel tedy nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že návrh řešení a doplněná příloha č. 4 zadávací dokumentace v rozsahu požadavku NP022 jsou nadále v rozporu.

11.    Dále navrhovatel rozporuje tvrzení zadavatele o změně nabídky, přičemž k tomu uvádí, že „[ř]ešení navrhovatele bez jakékoliv pochybnosti všechny požadované prohlížeče skutečně podporuje. K žádné změně [n]ávrhu řešení ani dojít nemohlo, když příslušná věta [n]ávrhu řešení nestanoví, že by řešení podporovalo pouze prohlížeč Microsoft Edge.“ Dále navrhovatel namítá, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nijak neodůvodňuje, proč by mělo dojít ke změně nabídky. K problematice týkající se změny nabídky navrhovatel odkazuje na komentářovou literaturu a rozhodovací praxi Úřadu.

12.    Navrhovatel dále nesouhlasí se zadavatelem v tom, že jím předložená nabídka nesplňuje zadávací podmínku v čl. 11 odst. 11.2. zadávací dokumentace, neboť citované ustanovení nestanoví, že by měl dodavatel v návrhu řešení doslovně odcitovat znění všech požadavků v přiložených tabulkách (základní funkční požadavky, nefunkční požadavky a doplňující požadavky), nýbrž tyto požadavky má dodavatel v návrhu řešení zohlednit. Dle navrhovatele není důvod se domnívat, že požadavek NP022 ohledně požadovaných prohlížečů v návrhu řešení nezohlednil, jelikož neuvedl, že by jím nabízené řešení další požadované prohlížeče nepodporovalo.

13.    Navrhovatel dále v návrhu rozporuje důvod na základě, kterého jej zadavatel vyloučil, tj. dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona. K tomu navrhovatel konstatuje, že poskytl objasnění nabídky řádně a ve lhůtě stanovené zadavatelem, přičemž jakékoliv pochybnosti o údajích v nabídce musely být rozptýleny.

14.    Navrhovatel se také vyjadřuje k tvrzení zadavatele obsaženého v rozhodnutí o námitkách o tom, že nebylo požadováno, aby dodavatel v návrhu řešení zdůrazňoval jakékoliv skutečnosti, které nemají opodstatnění v požadavcích zadavatele. Dle navrhovatele ze skutečnosti o potvrzení podpory Microsoft Edge pro nabízené řešení, ačkoliv takové potvrzení zadavatel nepožadoval, nelze dovodit závěr o nesplnění zadávacích podmínek. Navrhovatel doplňuje, že v návrhu řešení se zmínil o prohlížeči Microsoft Edge a pouze k němu upřesnil, že „pro korektní zobrazení je ohledně tohoto prohlížeče třeba verze 100.xx a vyšší.“, a to z důvodu podstatné změny klíčových funkcionalit ve vztahu k prohlížeči Microsoft Internet Explorer (byť u něho zadavatel podporu nepožaduje). Navrhovatel je tak přesvědčen, že znění jeho návrhu řešení nelze vykládat tak, že korektní zobrazení v jiných prohlížečích nebude.

15.    Dále navrhovatel uvádí, že z vyjádření zadavatele v rozhodnutí o námitkách není zřejmé, který požadavek by měl být nadřazen kterému. Dle navrhovatele taktéž není zřejmé, zda byl vyloučen dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona nebo z důvodu podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

16.    Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a veškeré úkony po vydání rozhodnutí o vyloučení.

III.      PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17.    Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dne 3. 5. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

18.    Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

19.    Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 7. 5. 2024.

20.    Usnesením ze dne 7. 5. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

21.    Dne 10. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

22.    Zadavatel úvodem svého vyjádření odkazuje na odůvodnění rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách. Dále zadavatel shrnuje relevantní požadavky v zadávací dokumentaci a průběh zadávacího řízení, přičemž k namítaným skutečnostem uvádí následující.

23.    Zadavatel uvádí, že „[…] stanovil dva navzájem se doplňující požadavky, kdy jeden byl nadřazen tomu druhému, čemuž i odpovídaly zadávací podmínky – viz odst. 11.1 a 11.2 ZD. Dodavatelé byli povinni nejprve doplnit tabulky ve smyslu odst. 11.1 ZD a odpovídající požadavky pak měli případně zohlednit v rámci svého návrhu řešení dle odst. 11.2 ZD“. Zadavatel konstatuje, že považuje předložený návrh řešení a doplněné nefunkční požadavky ve vzájemném rozporu, neboť tyto dokumenty obsahovaly rozdílné informace. Proto zadavatel zkonstatoval, že nabídka navrhovatele nesplňuje zadávací podmínku dle čl. 11 odst. 11.2. zadávací dokumentace, jelikož navrhovatel ve svém návrhu nezohlednil technické požadavky zadavatele vyplívajících z doplněných tabulek, a to konkrétně nefunkční požadavek NP022. K tomu zadavatel dodává, že návrh řešení považoval za zásadní dokument pro plnění veřejné zakázky, přičemž mu není zřejmé, z čeho by měla vyplývat skutečnost, že předložený návrh řešení navrhovatele skutečně umožňuje korektní zobrazení i v jiných prohlížečích, když navrhovatel explicitně uvedl jen prohlížeč Microsoft Edge od verze 100.xx.

24.    Dle zadavatele se navrhovatel snaží vykládat svůj návrh řešení způsobem, který neodpovídá skutečnosti, neboť z dotčené části návrhu řešení nevyplývá, že by tato měla být vnímána jako poznámka či zdůraznění.

25.    Zadavatel zdůrazňuje, že důvodem vyloučení byla skutečnost, že nabídka navrhovatele nesplňuje zadávací podmínky, tj. skutečnost, že navrhovatel zcela nezohlednil nefunkční požadavek NP022 z doplněné tabulky, a nikoliv primárně skutečnost související se změnou nabídky.

26.    Dle zadavatele navrhovatel vykládá dotčenou část návrhu řešení ve svůj prospěch, kdy se na základě textového výkladu snaží zdůraznit, že nepoužil výrazy „pouze“, „výlučně“ apod. Zadavatel má tak pochybnosti o důvěryhodnosti nabídky navrhovatele, resp. co další mohlo být vykládáno optikou, jakou navrhovatel nahlíží na dotčenou část návrhu řešení.

27.    Dále zadavatel uvádí, že návrh řešení včetně nefunkčních požadavků budou součástí smlouvy na veřejnou zakázku, pročež nelze připustit vzájemnou rozpornost těchto dokumentů.

28.    Ve vztahu k námitkám navrhovatele týkajících se zadávacích podmínek uvádí, že k těmto nelze přihlížet, neboť mohou být vysvětleny či namítány ve lhůtě pro podání nabídek.

29.    Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl jako nedůvodný.

Další průběh správního řízení

30.    Usnesením ze dne 31. 5. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

31.    Dne 7. 6. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“) a vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

32.    Navrhovatel své vyjádření k podkladům rozhodnutí koncipuje jako repliku k vyjádření zadavatele k návrhu, přičemž v této souvislosti opakuje svoji argumentaci předestřenou již v návrhu, na kterém trvá a navrhuje, aby Úřad rozhodl v souladu s jeho petitem.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

33.    Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům odkazuje na svá předchozí vyjádření a informuje Úřad o provedení výběru dodavatele a jeho oznámení všem účastníkům zadávacího řízení.

34.    Dále zadavatel upozorňuje, že součástí podkladů pro rozhodnutí jsou také informace o zadávacím řízení (např. identifikace jednotlivých dodavatelů, identifikace dodavatelů, kteří nebyli vyloučeni, a kteří byli hodnoceni), které zadavatel doposud chránil, nicméně Úřad je sdělil navrhovateli jako jednomu z účastníků zadávacího řízení. Dle zadavatele by tyto informace mohly být potencionálně zneužity navrhovatelem a za situace, kdy by byl navrhovatel vrácen zpět do zadávacího řízení, disponoval by informacemi na úkor ostatních účastníků zadávacího řízení.

35.    Na tomto místě Úřad považuje za vhodné vyjádřit se k přesvědčení zadavatele, které uvedl v rámci jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, a to že došlo ze strany Úřadu ke zpřístupnění informací vyplývajících z podkladů pro rozhodnutí navrhovateli, kterými nedisponují ostatní účastníci zadávacího řízení. K tomu Úřad předně uvádí, že nelze blíže určit, které z podkladů pro vydání rozhodnutí mají obsahovat takové informace, jelikož zadavatel je ve svém vyjádření podrobněji neidentifikuje. Nicméně ve vztahu k takto obecně zmíněné identifikaci dodavatelů, informace o jejich vyloučení a hodnocení, Úřad uvádí, že se jedná o standardní postup poskytnutí informací ze správního spisu účastníku řízení, přičemž Úřadu není známo, jakým způsobem by mohl tyto informace navrhovatel zneužít či by mohly navrhovatele zvýhodňovat oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení, přičemž ani toto zadavatel blíže nespecifikuje. Úřad tak neshledává ve svém postupu nic nezákonného.

IV.     ZÁVĚRY ÚŘADU

36.    Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl, že zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

37.    Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

38.    Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

39.    Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

40.    Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

41.    Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

42.    Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)        nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)        nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c)         neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

43.    Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

44.    Podle § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

45.    Dle čl. 5 odst. 5.2. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „dodávka eSSL, provozní údržba, podpora a rozvoj programového vybavení, jejich implementace, datové integrace, migrace a zajištění služeb podpory a rozvoje potřebných v souvislosti se zajištěním výkonu spisové služby“.

46.    Dle čl. 11 odst. 11.1. zadávací dokumentace je dodavatel povinen „doplnit a následně předložit ve své nabídce tabulky Základních funkčních požadavků, které tvoří přílohu č. 3 této ZD (dále jen ‚Základní funkční požadavky‘) a Nefunkčních požadavků, které tvoří přílohu č. 4 této ZD (dále jen ‚Nefunkční požadavky‘). Tyto přílohy obsahují požadavky Zadavatele na předmět plnění, které musí být v rámci nabízeného řešení splněny. Bližší instrukce jsou pak obsaženy v rámci těchto příloh“.

47.    Dle čl. 11 odst. 11.2. zadávací dokumentace zadavatel požaduje, aby „dodavatel v nabídce předložil informace o nabízeném řešení (dále jen ‚Návrh řešení‘), ve kterém budou obsaženy veškeré požadované náležitosti relevantní pro splnění předmětu veřejné zakázky a ve kterém budou zohledněny technické požadavky Zadavatele vyplývající z doplněných tabulek Základních funkčních požadavků, Nefunkčních požadavků a Doplňujících funkčních požadavků, které tvoří přílohu č. 5 této ZD […]“.

48.    Dle čl. 11 odst. 11.4. zadávací dokumentace „[t]abulky dle odst. 11.1 a Návrh řešení dle odst. 11.2 budou tvořit přílohu č. 1 Návrhu smlouvy. Stávající znění přílohy č. 1 Návrhu smlouvy tak bude rozšířeno (aktualizováno) o Návrh řešení obsažený v nabídce dodavatele“.

49.    Dle čl. 11 odst. 11.5. zadávací dokumentace „[z]adavatel může vyloučit z další účasti v Zadávacím řízení dodavatele, jehož Návrh řešení nebude splňovat požadavky vymezené v této ZD či který Návrh řešení nepředloží […]“.

50.    Příloha č. 4 zadávací dokumentace – Nefunkční požadavky (dále jen „tabulka nefunkční požadavky“) uvádí:

„Nabídnuté řešení musí splňovat Nefunkční požadavky na nový eSSL.

Ve sloupci ‚Splnění‘ Uchazeč vyjádří stav splnění požadavku ve svém řešení jedním z následujících symbolů:

S   splněno nabízeným standardním řešením,

V   bude splněno zákaznickým vývojem v rámci dodání Díla (nejpozději v termínu Předání Testovacích scénářů ve II. etapě – Akceptační testování dodávky aplikace eSSL),

N  nesplněno.

Pokud v tabulce níže bude ve sloupci ‚splnění‘ uvedena jiná klasifikace než klasifikace S (splněno nabízeným standardním řešením) nebo V (bude splněno zákaznickým vývojem), tzn., že Uchazeč vyplnil klasifikaci N (nesplňuje Nefunkční požadavek) nebo nechal pole nevyplněné, Objednatel vyloučí Uchazeče ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávací podmínky“.

Dále citovaná příloha zadávací dokumentace obsahuje tabulku s jednotlivými nefunkčními požadavky, přičemž v rámci požadavku NP022 je uvedeno, že „eSSL bude jako rozhraní pro běžné uživatele využívat tenkého klienta (webový prohlížeč Microsoft Edge, Google Chrome, Mozilla Firefox, Apple Safari ve verzi a funkční specifikaci dle standardů Objednatele). Pro vybrané funkce (digitalizace, vytěžování, anonymizace) může eSSL využívat těžkého klienta“ (dále jen „požadavek NP022“).

51.    Navrhovatel podal do zadávacího řízení svou nabídku, jejíž součástí byl mj. návrh řešení nabízeného plnění, ve kterém je mj. uvedeno, že „[u]živatelské rozhraní je realizováno webovou aplikací (tenkým klientem), pro korektní zobrazení je podporována verze prohlížeče Microsoft Edge od verze 100.xx“.

Součástí nabídky navrhovatele byla také příloha č. 4 – Nefunkční požadavky (dále jen „doplněná tabulka nefunkční požadavky“) s doplněnou tabulkou, kdy u požadavku NP022 je ve sloupci pro splnění uvedeno „S“.

52.    Žádostí o písemné objasnění ze dne 26. 3. 2024 (dále jen „žádost o objasnění“) zadavatel ve smyslu § 46 odst. 1 zákona požádal navrhovatele o objasnění jeho nabídky, resp. o objasnění vzniklého rozporu, když mj. uvádí:

„Komise zjistila, že [d]odavatel v odst. 1.2.1 svého [n]ávrhu řešení uvedl informaci: ‚Uživatelské rozhraní je realizováno webovou aplikací (tenkým klientem), pro korektní zobrazení je podporována verze prohlížeče Microsoft Edge od verze 100.xx.‘ […] Kdežto v doplněných [n]efunkčních požadavcích NP022 uvádí odlišné informace […] Komise je toho názoru, že [n]ávrh řešení a [n]efunkční požadavky doplněné [d]odavatelem jsou ve vzájemném rozporu. Komise proto žádá [d]odavatele o vysvětlení tohoto rozporu“.

53.    V reakci na žádost o objasnění obdržel zadavatel dne 8. 4. 2024 odpověď navrhovatele (dále jen „odpověď“), že:

„Návrh řešení a zmíněný nefunkční požadavek v rozporu nevnímáme. V rámci návrhu řešení je zmíněn explicitně prohlížeč EDGE, který bývá v rámci dodávek nejčastěji veřejnoprávními původci využíván. Řešení podporuje zobrazení v rámci všech prohlížečů, tedy včetně zmíněných v NP022 jmenovitě Google Chrome, Mozilla, Firefox, Apple Safari.

Uživatelské rozhraní je realizováno webovou aplikací (tenkým klientem). Některé funkcionality probíhají mimo prezentační vrstvu webové aplikace, tj. jsou řešeny formou služby těžkého klienta nebo na straně serveru. Výstupy z těchto činností jsou následně přenášeny do zobrazení v rámci webové aplikace uživatele. Příkladem je konverze dokumentů do formátu PDFA, kdy samotný proces převodu uložených souborů ve spisové službě ve formátu docx., xlsx do formátu PDF/A probíhá na straně těžkého klienta, a po převedení dojde k vizuálnímu výstupu do webové aplikace účtu uživatele, který tuto činnost inicioval“.

54.    Dne 15. 4. 2024 rozhodnutím o vyloučení zadavatel rozhodl podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, přičemž v tomto zrekapituloval výše uvedený proces objasňování nabídky navrhovatele a své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele odůvodnil následovně:

„S ohledem na vyjádření [d]odavatele měla komise za potvrzené, že [d]odavatelem podaný návrh řešení a doplněná příloha č. 4 ZD v rozsahu požadavku NP022 jsou i nadále ve vzájemném rozporu, a navíc by se bylo lze domnívat, že se [d]odavatel v rámci svého vyjádření pokusil jím podaný návrh řešení změnit. Na tomto místě je nutno připomenout, že (materiální) změny nabídky nejsou přípustné, a to s ohledem na zákon a ustálenou rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Komise proto konstatovala, že [d]odavatel předložil nabídku, která zjevně nesplňuje podmínku stanovenou [z]adavatelem v odst. 11.2 ZD, neboť [d]odavatel ve svém návrhu řešení nezohlednil ‚(…) technické požadavky [z]adavatele vyplývající z doplněných tabulek Základních funkčních požadavků, Nefunkčních požadavků a Doplňujících funkčních požadavků, které tvoří přílohu č. 5 této ZD.‘ – konkrétně nefunkční požadavek NP022.

Na základě výše uvedeného proto komise navrhla [z]adavateli vyloučení dotčeného účastníka zadávacího řízení z výše uvedeného zadávacího řízení. Zadavatel se s tímto ztotožnil, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí“.

Právní posouzení

55.    Úřad uvádí, že s ohledem na podaný návrh je ve správním řízení předmětem přezkumu oprávněnost vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

56.    Úřad v souvislosti s možným vyloučením účastníka ze zadávacího řízení předně v obecnosti uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že účastníka může vyloučit výlučně z důvodů stanovených zákonem. Úřad dodává, že mezi tyto důvody patří mj. důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž lze účastníka zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil, a důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. b) zákona, přičemž uvedený důvod dopadá na případy, kdy účastník zadávacího řízení na základě žádosti o objasnění nebo doplnění informací podle § 46 odst. 1 zákona požadované informace buď neobjasní či nedoplní. Současně Úřad poznamenává, že v každém případě je povinností zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené § 6 zákona, tj. mj. zásady přiměřenosti a transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona; zadavatel zejména musí rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona odůvodnit tak, aby toto bylo určité, jasné, srozumitelné a zpětně přezkoumatelné.

57.    Co se týče zásady přiměřenosti, ta vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení.

58.    Současně Úřad uvádí, že z rozhodovací praxe jasně vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem uplatněném) ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody za prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Jinými slovy, z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku tak musí být zřejmé, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle dotčeného ustanovení zákona existují. Zachycení těchto důvodů v dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vede k naplnění shora uvedené zásady transparentnosti zadávacího řízení.

59.    Úřad také připomíná význam a důležitost řádné a pečlivě zpracované zadávací dokumentace pro průběh celého zadávacího řízení. Zadávací dokumentace je základním dokumentem, na jehož podkladě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky a veškerých podmínek jeho plnění je tedy základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a současně nabídek vzájemně porovnatelných. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace musí být pro dodavatele, jež mají v úmyslu soutěžit o veřejnou zakázku, natolik čitelná, aby po seznámení se s jejím obsahem bez pochybností věděli, „co“ mají zadavateli nabídnout a jakými podmínkami jsou vázáni, přičemž sám zadavatel je takto stanovenými podmínkami dále vázán. Zadávací dokumentace musí obsahovat informace nutné k vypracování nabídek, přičemž pokud zadávací dokumentace neobsahuje veškeré informace pro zpracování nabídek, popř. jsou takové informace nejasné a lze je vyložit více možnými způsoby, jedná se o pochybení na straně zadavatele. Nabídka, která splňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, pak nemůže být ze zadávacího řízení vyřazena. Je to vždy zadavatel, kdo zodpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 19/2011-116 ze dne 2.8.2012). Jak uvádí komentářová literatura, důvodem pro vyloučení účastníka může být pouze rozpor předložených údajů, dokladů atd. se zadávacími podmínkami, nikoli s představami zadavatele, které nebyly v zadávacích podmínkách jednoznačně popsány.

60.    K průběhu zadávacího řízení Úřad připomíná, že zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval v rámci nabídky předložit mj. dodavatelem doplněnou tabulku nefunkčních požadavků, jejíž součástí je požadavek NP022. Dále zadavatel požadoval v rámci nabídky předložit návrh řešení, ve kterém měly být obsaženy požadované náležitosti relevantní pro splnění předmětu veřejné zakázky a v němž budou zohledněny technické požadavky zadavatele vyplývající mj. z doplněné tabulky nefunkční požadavky.

61.    Současně z dokumentace o zadávacím řízení jasně vyplývá, že se navrhovatel ve své nabídce zavázal dodat požadované plnění vč. požadavku NP022, když v doplněné tabulce nefunkční požadavky výslovně deklaroval splnění dotčeného požadavku, tj. že „eSSL bude jako rozhraní pro běžné uživatele využívat tenkého klienta (webový prohlížeč Microsoft Edge, Google Chrome, Mozilla Firefox, Apple Safari ve verzi a funkční specifikaci dle standardů Objednatele)“. Nadto navrhovatel v souladu s požadavky zadavatele v rámci své nabídky předložil také návrh řešení požadovaného plnění, kde uvedl, že „[u]živatelské rozhraní je realizováno webovou aplikací (tenkým klientem), pro korektní zobrazení je podporována verze prohlížeče Microsoft Edge od verze 100.xx“.

62.    Vzhledem k tomu, že zadavatel považoval návrh řešení a doplněnou tabulku nefunkční požadavky za vzájemně si odporující, požádal navrhovatele o objasnění nabídky ve smyslu § 46 zákona.

63.    Navrhovatel v odpovědi mj. uvedl, že „[n]ávrh řešení a zmíněný nefunkční požadavek v rozporu nevnímáme. V rámci návrhu řešení je zmíněn explicitně prohlížeč EDGE, který bývá v rámci dodávek nejčastěji veřejnoprávními původci využíván. Řešení podporuje zobrazení v rámci všech prohlížečů, tedy včetně zmíněných v NP022 jmenovitě Google Chrome, Mozilla, Firefox, Apple Safari“.

64.    V návaznosti na uvedené zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona s odůvodněním, že navrhovatelem předložená nabídka nesplňuje zadávací podmínku stanovenou v čl. 11 odst. 11.2. zadávací dokumentace, neboť v návrhu řešení navrhovatel nezohlednil technické požadavky zadavatele vyplývající z tabulek Základních funkčních požadavků, Nefunkčních požadavků a Doplňujících požadavků, konkrétně nefunkční požadavek NP022, přičemž s ohledem na odpověď navrhovatele (na výzvu k objasnění nabídky) měl zadavatel za potvrzené, že navrhovatelem podaný návrh řešení a doplněná tabulka nefunkčních požadavků jsou i nadále ve vzájemném rozporu a navíc se lze domnívat, že se navrhovatel pokusil změnit svoji nabídku.

65.    Úřad pro úplnost považuje nejprve za vhodné se vyjádřit k otázce transparentnosti rozhodnutí o vyloučení ve vztahu k uvedení odkazu na ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona, který zadavatel označil jako důvod vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v rozhodnutí o vyloučení (jelikož sám navrhovatel tuto námitku ve svém návrhu zmiňuje a Úřad řeší oprávněnost vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení). Byť zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatele vylučuje na základě § 48 odst. 2 písm. b) zákona, podle navrhovatele z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že jej zadavatel nemínil vyloučit právě z tohoto důvodu a není mu jasné z jakého konkrétního důvodu opřeného o konkrétní ustanovení zákona jej vlastně vyloučil. K tomu Úřad uvádí, že zadavatel sice ve výroku rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatele vylučuje za základě ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona, z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení však dále vyplývá, že důvod vyloučení spočívá v nesplnění zadávacích podmínek (konkrétně zadávací podmínky stanovené v čl. 11 odst. 11.2. zadávací dokumentace) s tím, že zadavatel s ohledem na odpověď navrhovatele na výzvu k objasnění nabídky nadále považoval údaje uvedené v nabídce ve vzájemném rozporu.

66.    Úřad k tomu uvádí, že podle komentářové literatury uvedený důvod vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona dopadá na případy, kdy účastník na základě výzvy zadavatele dle § 46 odst. 1 zákona sice předloží údaje, doklady atd., avšak tyto údaje, doklady atd. neobsahují objasnění nebo doplnění dostatečné k prokázání souladu se zadávacími podmínkami.[2] Podle jiné komentářové literatury, pokud jsou účastníkem na výzvu dle § 46 předložené další informace a tyto nic neobjasňují či nedoplňují, může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení dle písmene b) citovaného ustanovení.[3]

67.    Úřad nepovažuje rozhodnutí o vyloučení v této souvislosti za netransparentní, resp. neshledává zde rozpor se zákonem, neboť z jeho obsahu vyplývá na základě jakého důvodu zadavatel vyloučil navrhovatele a jaké skutečnosti zadavatele k tomu vedly (tj. jedná se o vyloučení pro nesplnění zadávací podmínky stanovené v čl. 11 odst. 11.2 zadávací dokumentace s ohledem na skutečnost, že navrhovatel v předloženém návrhu nezohlednil technické požadavky zadavatele, přičemž toto považoval zadavatel za potvrzené i po předloženém objasnění navrhovatele). Úřad rozumí tomu, že může být lehce matoucí, když zadavatel v rozhodnutí o vyloučení neuvedl výslovně jako důvod pro vyloučení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když z odůvodnění plyne, že navrhovatele vyloučil pro nesplnění zadávací podmínky. V takovém případě je však rozhodnutí o vyloučení nezbytné posuzovat podle jeho obsahu, ze kterého vyplývá jasný důvod, pro který byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení a jehož oprávněnost Úřad tomto správním řízení šetří. Nadto, s ohledem na sdělení v komentářové literatuře k ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona, nelze zadavateli na uvedení důvodu podle písm. b) citovaného zákona ničeho vyčítat, přestože uvedení rovněž odkazu na písm. a) citovaného ustanovení by bylo za daných okolností na místě. Dle Úřadu je však záměr a skutečný důvod vyloučení navrhovatele zřejmý, což zadavatel následně potvrzuje i v rozhodnutí o námitkách.

68.    S ohledem na výše uvedené se proto Úřad dále zabývá oprávněností vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu, že jeho nabídka nesplňovala zadávací podmínku stanovenou v čl. 11 odst. 11.2 zadávací dokumentace, a to z důvodu, že údaje v ní jsou ve vzájemném rozporu (resp. podaný návrh řešení a doplněná tabulka nefunkčních požadavků), tedy důvodem vyloučení, který zadavatel popsal v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení. V šetřeném případě tedy Úřad posuzoval, zda zadavatel na základě informací shromážděných v průběhu zadávacího řízení postupoval správně, pokud dospěl k uvedenému závěru. Pouze pro úplnost Úřad uvádí, že předmětem tohoto správního řízení není posuzování správnosti zadávacích podmínek, ale toliko otázka, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení.

69.    Z dokumentace zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel k uvedenému závěru přistoupil, jelikož v nabídce navrhovatele identifikoval rozpor spočívající v tom, že v návrhu řešení, v němž navrhovatel uváděl informace o nabízeném plnění, nebyl zohledněn požadavek NP022, jehož splnění navrhovatel deklaroval v doplněné tabulce nefunkčních požadavků. Dle Úřadu však samotný návrh řešení předložený navrhovatelem, resp. informace o předmětu plnění v něm obsažené a doplněná tabulka nefunkčních požadavků, v níž navrhovatel deklaroval splnění daného požadavku NP022, nejsou ve vzájemné rozporu. Úřad připomíná, že navrhovatel v doplněné tabulce nefunkční požadavky deklaruje, že předmět plnění bude jako rozhraní pro běžné uživatele využívat tenkého klienta (webový prohlížeč Microsoft Edge, Google Chrome, Mozilla Firefox, Apple Safari ve verzi a funkční specifikaci dle standardů zadavatele), přičemž v další části jeho nabídky (návrh řešení) uvádí mj. informaci o podpoře prohlížeče Microsoft Edge od verze 100.xx, z níž podle Úřadu nevyplývá nic jiného, než že navrhovatel pouze vyzdvihl podporu prohlížeče Microsoft Edge až od verze 100.xx pro korektní zobrazení jeho produktu. Úřadu tak není zřejmé, jak by mohly být informace obsažené v těchto dvou částech nabídky ve vzájemném rozporu, když ani ze sdělení uvedeného v návrhu řešení nelze vyvodit, že by navrhovatel podporu ostatních požadovaných prohlížečů vyloučil. Jinak by tomu mohlo být například v situaci, kdy by navrhovatel v předloženém návrhu řešení použil slovo „pouze“ nebo jiné slovo obdobného významu, kterým by zadavateli sdělil, že řešení podporuje pouze daný prohlížeč a v důsledku toho by došlo k vyloučení ostatních prohlížečů, u kterých na jiném místě nabídky navrhovatel deklaroval, že je nabízené řešení splňuje. V takovém případě by mohlo být na údaje předložené navrhovatelem nahlíženo jako na vzájemně rozporné. Nicméně k takové situaci nedošlo, neboť navrhovatel svůj návrh řešení v dotčené části takto neformuloval, a naopak právě konkretizoval informace vztahující se k verzi prohlížeče Microsoft Edge, z čehož lze dovodit záměr navrhovatele zdůraznit skutečnost vztahující se k tomuto jednomu prohlížeči. V tomto kontextu je třeba říct, že podobně jako zadávací dokumentaci, je nutné i podanou nabídku posuzovat komplexně jako celek. Úřad proto shrnuje, že vzhledem k tomu, že podle čl. 11 odst. 11.1. zadávací dokumentace je doplněná tabulka nefunkční požadavky součástí nabídky, přičemž navrhovatel dotčenou tabulku v rámci své nabídky předložil společně s požadovaným návrhem řešení, bylo by v rozporu se zásadou přiměřenosti, aby zadavatel uvedené skutečnosti posoudil ve svém souhrnu tak, že navrhovatel vyloučil podporu ostatních požadovaných prohlížečů (když taková skutečnost z nabídky navrhovatele podle názoru Úřadu nevyplývá).

70.    Pokud jde o další aspekt argumentace zadavatele k danému důvodu vyloučení, a to že požadavek NP022 nebyl podle zadavatele v návrhu řešení „zohledněn“, při vyhodnocení nabídky navrhovatele (resp. splnění dané zadávací podmínky) zadavatel zjevně nevzal v úvahu znění zadávacích podmínek, kdy blíže nespecifikoval, jakým způsobem mají dodavatelé přistupovat ke zohlednění požadavků uvedených v dotčené tabulce tvořících přílohu č. 4 zadávací dokumentace v návrhu řešení, resp. jakým konkrétním způsobem mají zohlednit požadavky z předmětných tabulek do návrhu řešení předkládaného v rámci nabídky. Za znění zadávacích podmínek je zodpovědný zadavatel a nemůže jít k tíži dodavatelů skutečnost, když blíže nestanoví, jakým způsobem mají dodavatelé učinit, aby požadavky, resp. představy zadavatele splnili. Navrhovatel splnil požadavek v čl. 11 odst. 11.1. zadávací dokumentace a v rámci nabídky předložil mj. doplněnou tabulku nefunkční požadavky, kde deklaroval, že nabízené řešení splňuje požadavek NP022. Dále navrhovatel splnil i požadavek v čl. 11 odst. 11.2. zadávací dokumentace, když v nabídce předložil návrh řešení, kde mj. uvedl informaci, že uživatelské rozhraní je realizováno webovou aplikací (tenkým klientem). Byť tedy navrhovatel v rámci návrhu řešení výslovně nevyjmenoval všechny webové prohlížeče uvedené v požadavku NP022, jejich podporu ani nevyloučil, nadto upřesnil detaily pro zobrazení u prohlížeče Microsoft Edge od konkrétní verze (jak již Úřad rozebral výše). Dle Úřadu proto nelze dojít k závěru, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínku podle čl. 11 odst. 11.2. zadávací dokumentace, resp. že nezohlednil v předloženém návrhu řešení technické požadavky zadavatele vyplývající z dotčené tabulky, když daná zadávací podmínka blíže neupřesňovala, co si zadavatel představuje pod slovem „zohlednit“, resp. že by měl navrhovatel uvedené technické požadavky do návrhu řešení přepsat či všechny výslovně uvést. Přístup zadavatele k nabídce navrhovatele je tak vystavěný v neprospěch navrhovatele, kdy z nabídky navrhovatele závěr zadavatele jednoznačně nevyplývá. Úřad k tomu s odkazem na výše uvedená obecná stanoviska dále dodává, že pokud v průběhu zadávacího řízení vyjde najevo, že zadávací podmínky jsou nejasné či mnohoznačné, nelze tuto skutečnost vykládat k tíži dodavatelů a přistoupit k jejich vyloučení pro nesplnění zadávacích podmínek. Jak již Úřad uvedl výše, z nabídky navrhovatele jakožto celku lze dovodit jednoznačný závěr, že v návrhu řešení chtěl navrhovatel informovat pouze o minimální verzi tenkého klienta (pouze u prohlížeče Microsoft Edge), dané sdělení však neobsahuje žádnou informaci, která by znamenala vyloučení podpory ostatních prohlížečů, jejichž podporu navrhovatel již deklaroval u požadavku NP022 v doplněné tabulce nefunkční požadavky. Pro úplnost Úřad dodává, že daný závěr je souladný i se sdělením navrhovatele uvedeným v podaném návrhu na zahájení správního řízení.

71.    Pokud tedy zadavatel chtěl, aby zadávací podmínka znějící na zohlednění technických požadavků vyplývajících z předmětných doplněných tabulek požadavků byla dodavateli vykládána určitým konkrétním způsobem, měl ji formulovat precizněji. Zadávací dokumentace však navrhovateli stanovila pouze zohlednit dotčenou tabulku v návrhu řešení, a naopak zde nebylo specifikováno, jakým způsobem to má navrhovatel, resp. jakýkoliv jiný účastník zadávacího řízení, učinit. Pokud pak návrh řešení má být stěžejním dokumentem v rámci podané nabídky, jak se snaží dovozovat zadavatel, tak měl tuto svou potřebu vyjádřit jednoznačným způsobem. Dle Úřadu v případě, kdy zadavatel podrobněji nespecifikuje svůj požadavek na zohlednění technických požadavků z jedné části nabídky v rámci jiné části nabídky, je postup zadavatele ve vyloučení z důvodu právě nesplnění dotčeného požadavku nutné považovat za nepřiměřený, když z jiné (rovnocenné) části nabídky vyplývá, že nabízené řešení dotčený technický požadavek splňuje. Pokud jde o argumentaci zadavatele o nadřazenosti jednoho požadavku nad druhým ve smyslu čl. 11 odst. 11.1. a 11.2. zadávací dokumentace, Úřad uvádí, že ze znění zadávacích podmínek veřejné zakázky nelze tato skutečnost dovodit. Lze souhlasit se zadavatelem, že jde o navzájem se doplňující požadavky, kdy dodavatelé měli nejprve doplnit dotčené tabulky a ty následně zohlednit v návrhu řešení. V této souvislosti však nelze dotčené tabulky obsahující požadavky zadavatele na předmět plnění, které musí být v rámci nabízeného plnění splněny (viz znění čl. 11 odst. 11.1. zadávací dokumentace), považovat za druhořadé, když další podrobnosti na jejich zohlednění v návrhu řešení v kontextu významnosti tohoto dokumentu zadavatel blíže nespecifikoval. Naopak si lze těžko představit situaci, kdy by zadavatel požadoval po dodavatelích v rámci předložené nabídky duplicitně přepsat informace z jedné části nabídky (z dotčené tabulky) do druhé (do návrhu řešení). I pokud by zadavatel považoval předkládaný návrh řešení za stěžejní dokument nabídky, nelze popírat význam dotčené tabulky a v ní obsažených informací, neboť nabídku je nutné posuzovat jako celek. Úřad shrnuje, že zadavatel tak nemůže navrhovateli přičítat k tíži skutečnost, jakým způsobem ke zohlednění technických požadavků v návrhu řešení přistoupil, když konkrétní představa zadavatele není v zadávací dokumentaci promítnuta.

72.    Pokud však zadavatel přesto měl pochybnost o souladu dané nabídky se zadávacími podmínkami, resp. viděl v nabídce navrhovatele určitý rozpor, nelze mu vytýkat jeho rozhodnutí učinit vůči navrhovateli výzvu k objasnění jeho nabídky podle § 46 zákona v níž mj. žádal o vysvětlení rozporu mezi předloženým návrhem řešení a doplněnou tabulkou nefunkční požadavky, neboť v nich dle zadavatele byly uvedeny rozdílné informace. Pokud pak navrhovatel při objasňování nabídky upřesnil, že jím nabízené řešení podporuje zobrazení v rámci všech prohlížečů zmíněných v požadavku NP022 a tyto pak výslovně vyjmenoval, je třeba toto vnímat jako rozhodný údaj pro ověřovaní splnění zadávacích podmínek ze strany navrhovatele, neboť tímto navrhovatel jednoznačně odstranil jakékoli možné pochybnosti, co je součástí jeho nabídky. S ohledem na presumpci dobré víry a poctivosti ve smyslu § 7 občanského zákoníku, nemůže zadavatel předpokládat, že deklarace uvedená navrhovatelem je nepravdivá, přičemž v konečném důsledku, jak vyplývá z dokumentace zadávacího řízení, tuto skutečnost ani nijak neprokázal. Pokud by totiž pochybnost zadavatele i nadále přetrvávala, měl možnost si tuto skutečnost dále ověřovat (např. u jiných subjektů či z veřejně dostupných zdrojů) ve smyslu § 39 odst. 5 zákona, avšak součástí dokumentace o zadávacím řízení nejsou žádné dokumenty, ze kterých by vyplývaly kroky zadavatele, které by vedly k ověření pravdivosti, resp. nepravdivosti údajů předestřených navrhovatelem v nabídce a následně i v rámci objasnění.  

73.    Poté, co navrhovatel zadavateli na jeho výzvu nabídku výše uvedeným způsobem objasnil, Úřadu není zřejmé, v čem zadavatel dále spatřuje rozpor v nabídce navrhovatele, kdy v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení toto zadavatel blíže nerozvádí. Z předmětného odůvodnění by snad mohla nepřímo vyplývat nanejvýš ta skutečnost, že zadavatel dané objasnění nepřijal s ohledem na nepřípustnou materiální změnu nabídky, kdy měl za to, že se navrhovatel snažil odpovědí na jeho výzvu podaný návrh řešení změnit. K tomu Úřad uvádí, že ačkoliv zákon nepřipouští změnu nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek, je připuštěno její doplnění na základě žádosti zadavatele o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky, ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost. Pokud jde o zadavatelem tvrzenou (materiální) změnu nabídky, zde je nutné konstatovat, že odpovědí navrhovatele nemohlo dojít ke změně nabídky, neboť jak bylo uvedeno výše, navrhovatel deklaroval splnění požadavku NP022 již v doplněné tabulce nefunkčních požadavků v nabídce, která jak již bylo výše uvedeno nebyla v rozporu ani s informací uvedenou v návrhu řešení, přičemž v odpovědi pouze potvrdil, že jím nabízené plnění splňuje požadavek NP022 v rozsahu požadovaných prohlížečů a objasnil, že ve vztahu k prohlížeči Microsoft Edge pouze informuje o funkčnosti tohoto prohlížeče od určité verze. Nadto v rozhodnutí o vyloučení zadavatel blíže nekonkretizuje, z jakého důvodu by mělo v rámci objasnění dojít ze strany navrhovatele k materiální změně nabídky, přičemž uvedené blíže rozvádí až v rozhodnutí o námitkách. V tomto ohledu je nutné konstatovat, že rozhodnutí o námitkách nemůže nahrazovat funkci rozhodnutí o vyloučení v tom smyslu, že by mělo podrobně dotvářet odůvodnění vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a nelze tak k tomuto odůvodnění přihlížet.  Z uvedeného je zřejmé, že objasněním (odpovědí) nedošlo ke změně nabízeného produktu uvedeného v nabídce, tj. nedošlo k materiální změně nabídky. Úřad je přesvědčen, že navrhovatel v tomto ohledu neměl v úmyslu zadavateli předkládat nekompletní či mylné informace, ba naopak, snažil se přiblížit specifikum u jednoho z nejpoužívanějších prohlížečů Microsoft Edge.

74.    S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel neprokázal, a ani z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že řešení předložené navrhovatelem nesplňuje požadavek NP022, resp. že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky v kontextu zohlednění daného požadavku v předloženém návrhu řešení.

75.    Úřadu tedy nezbývá než uzavřít, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení z důvodu, že jeho nabídka nesplňuje zadávací podmínky v kontextu požadavku na zohlednění tabulky nefunkčních požadavků v návrhu řešení, neboť neprokázal nesplnění dotčené zadávací podmínky ze strany navrhovatele.

76.    Úřad dále uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, mohl by se stát vybraným dodavatelem. Podmínka pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona spočívající v existenci alespoň potencionálního vlivu na výběr dodavatele je tedy v daném případě naplněna. Nadto Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel v předmětném zadávacím řízení smlouvu, jsou tedy naplněny všechny podmínky pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona.

77.    S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

78.    Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

79.    Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když rozhodnutím o vyloučení vyloučil navrhovatel z další účasti v zadávacím řízení, přičemž uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít vliv na výběr dodavatele a dosud nebyla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku.

80.    Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při respektování základních zásad zadávání veřejných zakázek, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

81.    Jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil až v souvislosti s vyloučením navrhovatele, není třeba rušit celé zadávací řízení a postačí zrušit takové úkony zadavatele, které byly jeho nezákonným postupem v šetřeném případě dotčeny. Úřad tedy jako opatření k nápravě zvolil zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a současně i všech navazujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vč. oznámení o rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 7. 6. 2024, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. V návaznosti na zrušení uvedených úkonů zadavatel přistoupí k novému posouzení údajů a dokladů předložených navrhovatelem a podle výsledku tohoto posouzení zvolí v zadávacím řízení další postup.

82.    Pro úplnost Úřad poznamenává, že Úřad tímto rozhodnutím zadavateli nijak nepředjímá nový výsledek posouzení splnění zadávacích podmínek ze strany navrhovatele. Tímto rozhodnutím Úřad rozhoduje toliko o tom, že důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení nejsou dostatečné k tomu, aby mohlo dojít k vyloučení navrhovatele.

K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

83.    Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

84.    Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

85.    Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení výše uvedených úkonů zadavatele v zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

86.    Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

87.    Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení, rozhodl tak zároveň o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

88.    Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000373.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.        Česká republika – Ministerstvo kultury, Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha

2.        GEM System a.s., Štětkova 1638/18, 140 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] veřejně dostupném na internetové adrese: https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-24-V00000861

[2] PODEŠVA, V ., SOMMER, L ., VOTRUBEC, J ., FLAŠKÁR, M ., HARNACH, J ., MĚKOTA J ., JANOUŠEK, M . Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-6-25]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X. Právní stav komentáře je ke dni 16. 7. 2023.

[3] KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 281.