číslo jednací: 25425/2024/500
spisová značka: S0418/2024
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Geotechický průzkum (GTP) v rámci přípravy stavby silnice II/470 Ostrava-Severní spoj |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 14. 8. 2024 |
| Související rozhodnutí | 25425/2024/500 30119/2024/163 |
| Dokumenty |  2024_S0418.pdf 360 KB |
|
S0418/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-25425/2024/500 |
|
Brno 27. 6. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 5. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava,
- navrhovatel – společníci společnosti „SON-GEO GTP, OVA sever“ sdružující společníka SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, a společníka GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno, kteří dne 30. 1. 2024 uzavřeli „Smlouvu o společnosti“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 2. 4. 2024 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 31, 702 00 Ostrava,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Geotechický průzkum (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-052691, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 224-704880, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Geotechický průzkum (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘ “ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-052691, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 224-704880, ve znění pozdějších oprav, zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 11. 4. 2024 dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když bez dalších podrobností toliko uvedl, že ruší zadávací řízení „s ohledem na potřebu doplnění zadávací dokumentace o přílohy, které by mohly být nezbytné pro objektivní zpracování nabídek účastníky zadávacího řízení – zejména se jedná o dokumentaci předběžného GTP včetně jeho doplnění“, přičemž dále neozřejmil ani okamžik, od kterého výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona odvozuje, a tedy neposkytl účastníkům zadávacího řízení odůvodnění zrušení zadávacího řízení dle citovaného zákona, které by bylo zpětně přezkoumatelné, čímž se postup citovaného dodavatele ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení stal netransparentním, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 4. 2024 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Geotechický průzkum (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-052691, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 224-704880, ve znění pozdějších oprav, a všechny případné další úkony citovaného zadavatele učiněné ve jmenovaném zadávacím řízení.
III.
Zadavateli – Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Geotechický průzkum (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-052691, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 224-704880, ve znění pozdějších oprav, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0418/2024/VZ.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 16. 11. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Geotechický průzkum (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-052691, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 224-704880 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).
2. Dle čl. I. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „provedení podrobného geotechnického průzkumu (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘ “.
3. V čl. I. zadávací dokumentace zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 10 000 000 Kč bez DPH.
4. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 6 nabídek na plnění veřejné zakázky, a to včetně nabídky dodavatelů – společníci společnosti „SON-GEO GTP, OVA sever“ sdružující společníka SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, a společníka GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno, kteří dne 30. 1. 2024 uzavřeli „Smlouvu o společnosti“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 2. 4. 2024 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 31, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“).
5. Z rozhodnutí o výběru ze dne 22. 2. 2024 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru dodavatele – Projekce iGEO, s.r.o., IČO 06190499, se sídlem náměstí 28. října 1899/11, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“), přičemž toto rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 27. 2. 2024.
6. Dne 13. 3. 2024 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti rozhodnutí o výběru (dále jen „námitky proti výběru“).
7. Rozhodnutím ze dne 28. 3. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti výběru“), zadavatel námitky proti výběru odmítl.
8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti výběru za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 8. 4. 2024 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne, jež je řešen v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0300/2024/VZ[1].
9. Rozhodnutím ze dne 11. 4. 2024 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“), které odeslal účastníkům zadávacího řízení téhož dne.
10. Dne 26. 4. 2024 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (dále jen „námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“).
11. Rozhodnutím ze dne 10. 5. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti zrušení zadávacího řízení“), zadavatel námitky proti zrušení zadávacího řízení odmítl.
12. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 20. 5. 2024 u Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU
13. Navrhovatel úvodem svého návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele rekapituluje průběh zadávacího řízení a především namítá, že pro zrušení zadávacího řízení není zákonný důvod, přičemž pokud existuje, tak není v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení transparentně komunikován. Dle navrhovatele netransparentnost rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je třeba spatřovat také v tom, že zadavatelův postup je motivován zcela jinými důvody, než které jsou uvedeny v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
14. Dle navrhovatele jsou zrušením zadávacího řízení dotčeny jeho oprávněné zájmy, přičemž toto zrušení dle něj způsobuje možnost vybraného dodavatele se opětovně účastnit veřejné zakázky, ačkoliv měl být v souladu se zákonem vyloučen z předmětného zadávacího řízení. Takový postup zadavatele je dle navrhovatele netransparentní a v rozporu se zásadou rovného zacházení, neboť zvýhodňuje vybraného dodavatele.
15. Navrhovatel je přesvědčen, že odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je zcela nedostačující a zakládá nezákonnost postupu zadavatele. Navrhovatel namítá, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvádí, kdy zjistil potřebu doplnit dokumenty, přičemž kromě dokumentace předběžného GTP neuvádí, jaké přílohy dokumentace je nutné doplnit. K tomu navrhovatel doplňuje, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ani neříká, jakým způsobem by mohly být dokumenty nezbytné a proč by dodavatelé nebyli schopni bez nich sestavit nabídky. Dle navrhovatele skutečnost, že součástí dokumentace mohly být i některé další podklady, které by dodavatelům mohli ulehčit sestavení jejich nabídek, není sama o sobě problematická, nečiní zadávací řízení nezákonným a nezakládá důvod hodný zvláštního zřetele, pro který by mohlo být zadávací řízení zrušeno. K tomu navrhovatel doplňuje, že žádný dodavatel nenamítal, že by absence těchto dokumentů vedla k nemožnosti nacenění nabídky či by způsobovala neporovnatelnost nabídek.
16. Dále navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách proti zrušení zadávacího řízení odkazuje na vyjádření dalšího účastníka zadávacího řízení ze dne 25. 4. 2024, jehož obsah upozorňuje zadavatele na nepředložení kompletních podkladů o předešlé etapě GTP, přičemž tak mohla vzniknout výhoda pro dodavatele, který předešlou etapu realizoval. K tomuto navrhovatel uvádí, že toto upozornění jiného dodavatele na absenci podkladů až po zrušení zadávacího řízení považuje za nestandardní, avšak nic neměnící na skutečnosti, že není dán důvod pro zrušení zadávacího řízení.
17. Pro svá tvrzení navrhovatel v návrhu uvádí rozhodovací praxi Úřadu, respektive jeho předsedy a správních soudů, která se zabývá problematikou zrušení zadávacího řízení.
18. Navrhovatel také poukazuje na skutečnost, že pokud by měl být problematickým aspektem střet zájmů vybraného dodavatele, resp. jeho poddodavatele (jak však zadavatel uvádí až v rozhodnutí o námitkách proti zrušení zadávacího řízení), pak ani v takovém případě by nebylo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zákonným, neboť zrušení zadávacího řízení má být opatřením ultima ratio, kdy současná situace v zadávacím řízení umožňuje užití i mírnějšího opatření k odstranění důsledků střetu zájmů, konkrétně vyloučení vybraného dodavatele. Nepřiměřenost zrušení zadávacího řízení se pak jeví i s ohledem na skutečnost, že v zadávacím řízení je velký počet účastníků, tudíž je na místě zachovat soutěž o veřejnou zakázku. I ve vztahu k uvedenému pak navrhovatel v návrhu poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, resp. jeho předsedy a správních soudů.
19. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení nezákonného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
20. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dne 20. 5. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
21. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
22. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 21. 5. 2024.
23. Usnesením ze dne 21. 5. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
24. Dne 28. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
25. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je uvedeno příslušné ustanovení, dle kterého je zadávací řízení zrušeno, stejně tak jsou v krátkosti uvedeny důvody, které jej k tomuto kroku vedly, přičemž dotčené rozhodnutí bylo prostřednictvím elektronického nástroje odesláno všem účastníkům zadávacího řízení. Proto se zadavatel domnívá, že lze jeho postup považovat za zákonný.
26. Zadavatel doplňuje, že v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení mj. sdělil podrobněji důvody pro zrušení zadávacího řízení, kdy „[…] nebylo správné spoléhat na schopnosti účastníků zadávacího řízení zajistit si další potřebné informace“. Zadavatel dále konstatuje, že úmyslem vydaného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je narovnání podmínek vůči všem účastníkům zadávacího řízení tak, aby „[…] disponovali stejným souborem informací, byli oproštěni od nutnosti informace si sami vyhledávat a tím přicházet o čas potřebný ke zpracování nabídky“. Zároveň zadavatel informuje, že si příslušné podklady již vyžádal od subjektů jimi disponujících.
27. Zadavatel žádá Úřad, aby v rámci svého rozhodovacího procesu potvrdil usnesení S0300/2024/VZ.
Další průběh správního řízení
28. Usnesením ze dne 6. 6. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
29. Dne 13. 6. 2024 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 6. 2024 (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“).Zadavatel v tomto uvádí, že je přesvědčen, že sdělil všechny relevantní důvody vedoucí k vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení včetně přijatých opatření. Zároveň zadavatel opětovně informuje, že již disponuje kompletní dokumentací pro vydání územního rozhodnutí[2], která mj. obsahuje veškeré předcházející stupně geotechnického průzkumu, přičemž tuto dokumentaci hodlá zadavatel poskytnout účastníkům zadávacího řízení v případě opětovně vyhlášené veřejné zakázky. Zadavatel proto opětovně žádá Úřad, aby rozhodl o zastavení správního řízení a potvrdil tak své usnesení S0300/2024.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
30. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, dospěl k závěru, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. rozhodnutí
Relevantní ustanovení právních předpisů
31. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
32. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
33. Podle § 128 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.
34. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
35. Zadavatel rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení oznámil účastníkům zadávacího řízení dne 12. 4. 2024 prostřednictvím elektronického nástroje. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel odkazuje na § 127 odst. 2 písm. d) zákona s odůvodněním, že „[z]adavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, s ohledem na potřebu doplnění zadávací dokumentace o přílohy, které by mohly být nezbytné pro objektivní zpracování nabídek účastníky zadávacího řízení - zejména se jedná o dokumentaci předběžného GTP včetně jeho doplnění“.
Obsah rozhodnutí o námitkách proti zrušení zadávacího řízení
36. Zadavatel námitky proti zrušení zadávacího řízení navrhovatele svým rozhodnutím odmítnul, neboť se neztotožňuje s tvrzením, že bylo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zdůvodněno nedostatečně, resp. že při zdůvodnění došlo k porušení zásady transparentnosti dle ustanovení § 6 zákona.
37. Zadavatel konstatoval, že rozhodné pro zrušení zadávacího řízení jsou námitky navrhovatele proti výběru dodavatele, neboť v nich navrhovatel namítal rozpornost postupu zadavatele se zásadami transparentnosti a rovného zacházení s ohledem na skutečnost, že jeden z účastníků zadávacího řízení disponuje informacemi, které nemají ostatní účastníci k dispozici v celém rozsahu. K tomu zadavatel doplnil, že spoléhal na schopnost účastníků zadávacího řízení si další potřebné informace zajistit, přičemž po opětovném přezkoumání musel konstatovat své pochybení.
38. Dále zadavatel konstatoval, že „údaje rozhodné pro toto rozhodnutí jsou datovány ke dni vyhotovení (tj. k 10.04.2024), kdy byly opětovně přezkoumány veškeré možné souvislosti. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo v souladu s ustanovením § 128 odst. 1 ZZVZ. Samotné rozhodnutí bylo vyhotoveno dne 10.04.2024, podepsáno osobou oprávněnou jednat za [z]adavatele dne 11.04.2024 a odesláno pověřenou osobou [z]adavatele k úkonům ve věci administrace zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje dne 12.04.2024, a to všem účastníkům zadávacího řízení. V tomto případě je na místě konstatovat, že ZZVZ neomezuje lhůtu, ve které má [z]adavatel možnost zadávací řízení zrušit“.
39. Zadavatel následně uvedl, že konstatoval důvod zrušení zadávacího řízení a také opatření, kterým bude nedostatek spočívající v absenci dokumentů odstraněn, tj. doplnění všech dokumentů tak, aby byly rozptýleny pochybnosti o porušení zásad transparentnosti a rovného zacházení.
40. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách proti zrušení zadávacího řízení také informoval, že učinil kroky k získání veškeré relevantní dokumentace od jejich držitelů, čím dle zadavatele dojde k odstranění možné konkurenční výhody kteréhokoliv z účastníků zadávacího řízení.
41. Dle zadavatele Úřad akceptoval obsah rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a lze tak označit toto rozhodnutí za souladné se zákonem, neboť Úřad v návaznosti na obdržení předmětného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení usnesením S0300/2024 zastavil správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0300/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele proti výběru dodavatele.
42. Zadavatel dále upozornil, že dne 25. 4. 2024 obdržel v reakci na odeslání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyjádření dalšího účastníka zadávacího řízení, jehož obsahem je sdělení, že „nebyly předloženy kompletní podklady o předešlé etapě GTP a mohla tak vzniknout výhoda pro dodavatele, který předešlou etapu průzkumu realizoval“, přičemž jedna z položek výměr neměla být součástí hodnocení nabídkové ceny.
Právní posouzení
43. Úřad uvádí, že s ohledem na podaný návrh je ve správním řízení předmětem přezkumu oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy proto, že se v průběhu zadávacího řízení měly vyskytnout důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
44. Předně Úřad konstatuje, že zadavatel je povinen v průběhu celého zadávacího řízení dodržovat zásadu transparentnosti jako jednu ze základních zásad zadávacího řízení. Je tak na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný[3].
45. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, „[z]ákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (...)“. Je tedy nepochybně nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení výše uvedené zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti tak obstojí pouze takové odůvodnění zrušení zadávacího řízení, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné.
46. Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona pak pro zrušení zadávacího řízení vyplývají dvě základní podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by proto mělo obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a mělo by obsahovat rovněž konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele (k tomu srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0046/2024/VZ, č. j ÚOHS-18633/2024/161 ze dne 9. 5. 2024). Důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem, kterému dávají rozměr právě konkrétní skutkové okolnosti případu (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 či rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 23/2021-56 ze dne 26. 1. 2023). Důvody hodné zvláštního zřetele je tak třeba vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení. Zároveň je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval.
47. Úřad rovněž konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, resp. oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm by zadavatel měl uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. K této skutečnosti se vyjádřil předseda Úřadu například v rozhodnutí sp. zn. ÚOHSR0074/2023/VZ, č. j. ÚOHS-29848/2023/162 ze dne 9. 8. 2023, ve kterém uvedl, že „[p]ři posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je pak třeba právě s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, případně v oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel je povinen v těchto dokumentech uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění by mělo být dostatečně konkrétní a srozumitelné, a to zejména z hlediska přezkoumatelnosti takového rozhodnutí. Právě rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je totiž předmětem přezkumu, nikoliv případné následné rozhodnutí o námitkách, neboť rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je úkonem, které zadavatel zveřejňuje a tím předkládá veřejnosti“. Obdobně pak předseda Úřadu uzavřel např. i v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0016/2023/VZ, č. j. ÚOHS-10655/2024/163 ze dne 14. 3. 2024 či rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0149/2023, č. j. ÚOHS-00745/2024/162 ze dne 9. 1. 2024.
48. Úřad tedy shrnuje, že ačkoliv zákon neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, zastává Úřad s ohledem na povinnost dodržení zásady transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení [v tomto konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona], musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a v jeho oznámení ve smyslu § 128 odst. 1 zákona. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, přičemž v odůvodnění by mělo být i určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Účelem povinnosti podle § 128 odst. 1 zákona, který stanoví, že zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení, totiž není pouze skutečnost, že se účastníci zadávacího řízení neprodleně dozvědí o tom, že zadávací řízení bylo zrušeno a nebude nadále pokračovat, ale význam této povinnosti spočívá též v možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem a popřípadě brojit proti tomuto postupu zadavatele námitkami, případně následně návrhem podaným k Úřadu.
49. V projednávaném případě Úřad zkoumal, zda zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dodržel zásadu transparentnosti či nikoliv, resp. zda zadavatel v předmětném rozhodnutí formuloval důvody zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně, tedy dostatečně podrobně a tím i přezkoumatelně.
50. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel pouze odkázal na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona s odůvodněním, že „[…] přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, s ohledem na potřebu doplnění zadávací dokumentace o přílohy, které by mohly být nezbytné pro objektivní zpracování nabídek účastníky zadávacího řízení - zejména se jedná o dokumentaci předběžného GTP včetně jeho doplnění“. Nic dalšího zadavatel v dotčeném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení k důvodům zrušení zadávacího řízení neuvedl.
51. Jak již Úřad uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, přezkoumatelný je jen takový úkon zadavatele, v němž jsou srozumitelně a dostatečně uvedeny důvody pro jeho postup, v daném případě pro zrušení zadávacího řízení. Z předmětného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení však konkrétní úvahy zadavatele, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, zřejmé nejsou. Z výše formulovaného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení se účastníci zadávacího řízení pouze dozvěděli, že zadavatel má za to, že vznikla potřeba doplnit zadávací dokumentaci o přílohy, které by mohly být nezbytné pro objektivní zpracování nabídek účastníky zadávacího řízení, a to zejm. o dokumentaci předběžného GTP včetně jeho doplnění. Nicméně uvedená formulace nebyla doprovozena jakýmkoliv bližším zdůvodněním, jak zadavatel k danému závěru dospěl a proč právě skutečnost spočívající v absenci dotčených dokumentů v rámci zadávací dokumentace považuje za důvod zvláštního zřetele, pro který po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel tedy nijak blíže například nevysvětluje, jaký konkrétní vliv měla mít absence zadavatelem výslovně uvedených dokumentů (příp. i jiných nespecifikovaných dokumentů) v zadávací dokumentaci na zpracování nabídek dodavatelů, pouze obecně konstatuje, že uvedené dokumenty (potažmo zřejmě i jiné výslovně neuvedené dokumenty) mohou být nezbytné pro objektivní zpracování nabídek. Jinými slovy, zadavatel jakkoliv blíže neobjasňuje, z jakých důvodů a jak konkrétně dle něj absence daných podkladů mohla zasáhnout do zpracování nabídek ze strany dodavatelů a proč vyhodnotil tento dopad jako takový, že je třeba jej zhodnotit jako důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze pokračovat v zadávacím řízení (přesto, že je v zadávacím řízení 6 nabídek, což samo o sobě o tvrzené objektivní nemožnosti zpracovat nabídku nesvědčí).
52. Úřad též konstatuje, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nebyl uveden rozhodný okamžik, od kterého výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel odvozuje. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení se účastníci zadávacího řízení pouze dozvěděli, že se zadavatel rozhodl zrušit zadávací řízení s ohledem na absenci některých dokumentů v rámci zadávací dokumentace, avšak nikoliv od kterého okamžiku zadavatel výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele odvozuje a jaké konkrétní argumenty vedly zadavatele právě nyní k závěru o potřebě doplnit dokumenty, tedy v důsledku i k závěru pro zrušení zadávacího řízení.
53. Úřad konstatuje, že dotčený způsob zdůvodnění zrušení zadávacího řízení nepovažuje za dostatečně konkrétní, jednoznačný a určitý, neboť na základě takto formulovaných důvodů je fakticky znemožněno přezkoumat, zda je tvrzený potenciální nedostatek zadávací dokumentace, resp. potřeba doplnění dotčených dokumentů do zadávací dokumentace opravdu důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nelze v předmětném zadávacím řízení pokračovat. S ohledem na to, že „důvody hodné zvláštního zřetele“ jsou obecným pojmem, tím spíše měl zadavatel konkrétně uvést, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že je zde tvrzená situace, a proč má za to, že daná situace a její konkrétní dopad do zadávacího řízení je natolik závažný, že ji lze subsumovat pod důvody umožňující zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, aby, jak již Úřad uvedl výše, si i sami účastníci zadávacího řízení mohli učinit názor na oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení. Uvedené zdůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení proto Úřad nepovažuje za přezkoumatelné. Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatel v projednávaném případě při zrušení zadávacího řízení nedodržel zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť konkrétní důvody zrušení zadávacího řízení nejsou v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně specifikovány a odůvodněny.
54. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách proti zrušení zadávacího řízení konstatuje, že rozhodné pro zrušení zadávacího řízení byly námitky proti výběru podané navrhovatelem spočívající v námitce rozpornosti postupu zadavatele se zásadami transparentnosti a rovného zacházení zejm. tím, že jeden z účastníků zadávacího řízení (konkr. vybraný dodavatel skrze svého poddodavatele) disponuje (v důsledku střetu zájmů) informacemi, kterými ve stejném rozsahu nedisponují ostatní. K tomu zadavatel doplňuje, že spoléhal na schopnosti účastníků zadávacího řízení si zajistit potřebné další informace, přičemž po opětovném přezkoumání svého postupu musel v této souvislosti konstatovat své pochybení. V souvislosti s tím pak zadavatel uzavírá, že deklarovaným opatřením spočívajícím v doplnění daných podkladů dojde k odstranění jakékoliv možné konkurenční výhody některého z účastníků zadávacího řízení. Na základě uvedeného se lze domnívat, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení dospěl k závěru, že potencionálně mohla vzniknout nerovnost mezi účastníky zadávacího řízení, když jeden z nich disponuje jiným rozsahem informací oproti ostatním, což považuje zadavatel za rozhodné pro zrušení zadávacího řízení. Zadavatel však nic takového v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvádí. Úřad na tomto místě opakuje, že může důvody pro zrušení zadávacího řízení podrobit přezkumu jen tehdy, pokud jsou zadavatelem v příslušném dokumentu jasně vyjádřeny. Z předmětného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení však takto předestřené konkrétní úvahy zadavatele, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, zřejmé nejsou. Když tedy zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že v rámci rozhodnutí o námitkách proti zrušení zadávacího řízení navrhovateli podrobněji sdělil důvody pro zrušení zadávacího řízení, tak je třeba akcentovat, že důvody je třeba sdělit již v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to v kontextu zásady transparentnosti v potřebném detailu. Teprve na konkrétní, jasné, podrobné a srozumitelné důvody by mohli účastníci zadávacího řízení případně konkrétně reagovat, a to buď tak, že je akceptují (tj. uznají, že jde skutečně o důvody hodné zvláštního zřetele), nebo tak, že se s uvedenými důvody neztotožní (a pak mají možnost se proti takovému postupu zadavatele bránit). Jak bylo Úřadem výše řečeno, přezkoumatelný je jen takový úkon zadavatele, v němž jsou srozumitelně a dostatečně uvedeny důvody pro jeho postup, v daném případě pro zrušení zadávacího řízení. Z předmětného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení však konkrétní úvahy zadavatele, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, zřejmé nejsou, a už vůbec ne v podobě, jak je zadavatel tvrdí dodatečně, což transparentnosti jeho postupu zcela jistě nepřispívá. Obdobně je třeba reagovat i na situaci, kdy až v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel konstatuje, že údaje rozhodné pro zrušení zadávacího řízení jsou datovány ke dni vyhotovení daného rozhodnutí, tj. dne 10. 4. 2024, kdy byly opětovně přezkoumány veškeré možné souvislosti jeho postupu. Zadavatel rozhodný okamžik pro odvození výskytu důvodu hodných zvláštního zřetele má uvést v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Ani takové dovysvětlení tedy nelze považovat za dostačující a v tomto smyslu za transparentní, když ostatní účastníci zadávacího řízení nemají přístup k vypořádání podaných námitek a nemohli se tak se skutečností osvětlující okamžik, kdy zadavatel zjistil existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, ale ostatně ani se zadavatelem tvrzenými dalšími okolnostmi svědčícími pro zrušení zadávacího řízení, seznámit a zvážit oprávněnost takového postupu. Jinými slovy, nedostatky odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení není možné zhojit ani odkazem na rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel měl podrobněji důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona navrhovateli osvětlit. Takovým postupem zadavatel nepochybně zasáhl do práv ostatních účastníků zadávacího řízení, kteří se proti takovému postupu nemohli případně bránit.[4]
55. Co se týče názoru zadavatele prezentovaného v rozhodnutí o námitkách proti zrušení zadávacího řízení, potažmo i ve vyjádření k návrhu, o tom, že Úřad obsah rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení plně akceptoval, když na základě rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vydal usnesení S0300/2024, a je tedy možné dotčené rozhodnutí označit za zákonné, Úřad konstatuje, že s tímto nelze souhlasit. Úřad předně uvádí, že předmětem správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0300/2024/VZ nebyl přezkum rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, nýbrž výběru dodavatele. Úřad dále připomíná, že v případě, kdy v rámci zahájeného správního řízení nastane skutečnost předvídaná v § 257 písm. g) zákona, tj. zadavatel zruší zadávací řízení, Úřad bez dalšího z úřední povinnosti předmětné správní řízení usnesením zastaví (aniž by meritorně rozhodoval, neboť není účelné dále pokračovat ve správním řízení ve věci návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele, jehož základní cíl, tj. uložit nápravné opatření, již nemůže být naplněn, respektive jeho uložení nemá žádný smysl). Úřad tedy v případě zadavatelem zmíněného správního řízení pouze postupoval tak, jak mu ukládá zákon v ustanovení § 257 písm. g), tj. po zjištění úkonu zadavatele spočívajícímu v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení předmětné správní řízení ve věci přezkumu výběru dodavatele bez dalšího zastavil, aniž by však jakkoliv samotné zrušení zadávacího řízení věcně přezkoumal, neboť takový přezkum zákon pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. g) zákona nepředpokládá a Úřadu takový přezkum v dané chvíli nenáleží (tento Úřadu náleží až ve chvíli, kdy se samotní účastníci zadávacího řízení proti zrušení zadávacího řízení brání, jak je tomu např. v nyní řešeném správním řízení). Proto nelze jakkoliv dovodit, že by Úřad usnesením S0300/2004, jímž rozhodl o zastavení dotčeného správního řízení, potvrdil správnost rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jako takového, respektive jeho soulad se zákonem. K tomu Úřad pro úplnost dodává, že usnesení S0300/2024 vydával v době, kdy dosud nebylo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení napadeno námitkami ani návrhem u Úřadu, přičemž však v návaznosti na aktivitu navrhovatele spočívající v podání rozkladu prosti usnesení S0300/2024 a zpochybnění zákonnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v rámci zde vedeného správního řízení dosud usnesení S0300/2024 ani nenabylo právní moci, přičemž příslušné řízení o rozkladu bylo s ohledem na zde řešenou předběžnou otázku předsedou Úřadu do doby pravomocného vyřešení zde vedeného správního řízení přerušeno.
56. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neposkytl účastníkům zadávacího řízení odůvodnění zrušení zadávacího řízení v takové míře konkrétnosti, aby jej bylo možné zpětně přezkoumat.
57. Pro úplnost Úřad konstatuje, že postup zadavatele při zrušení nelze ze strany Úřadu pro přílišnou míru obecnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení věcně přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení. Úřad nevylučuje, že zadavatel ke zrušení zadávacího řízení skutečně mohl mít důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a že se tyto důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení, avšak bez dostatečně konkrétního odůvodnění nelze tyto okolnosti přezkoumat a ověřit, zda takové skutečnosti opravdu nastaly.
58. Úřad dále konstatuje, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, neboť po zrušení zadávacího řízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem, s nímž bude uzavřena smlouva.
59. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření
60. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
61. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla zákona, když v souvislosti s rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.
62. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.
63. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 4. 2024 o zrušení zadávacího řízení a všech případných dalších úkonů zadavatele učiněných ve jmenovaném zadávacím řízení.
K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
64. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
65. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
66. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení výše uvedených úkonů zadavatele v zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
67. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
68. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení výše uvedených úkonů zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl tak zároveň o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
69. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000418.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Ing. Petr Vévoda
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava
2. Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 31, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] V tomto správním řízení Úřad vydal dne 23. 4. 2024 v souladu s § 257 písm. g) zákona usnesení o zastavení správního řízení (dále jen „usnesení S0300/2024“), jež však s ohledem na navrhovatelem podaný rozklad a následné přerušení řízení o rozkladu ze strany předsedy Úřadu (do doby pravomocného skončení zde řešeného správního řízení) dosud nenabylo právní moci.
[2] Úřad dodává, že dotčenou informaci zadavatel sdělil již v rámci přípisu zadavatele ze dne 4. 6. 2024 obdrženého Úřadem dne 5. 6. 2024.
[3] Srov. např. rozsudek Krajského soudu Brně sp. zn. 62 Af 61/2012 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 64/2013 ze dne 6. 11. 2013 – Úřad pro úplnost dodává, že zde odkazované rozsudky byly vydány ve vztahu k předchozí právní úpravě, nicméně dotčená obecná východiska jsou uplatnitelná i ve vztahu k aktuální právní úpravě (což platí i ve vztahu k ostatním níže odkazovaným rozsudkům vztahujícím se k dřívější právní úpravě).
[4] Pokud jde o zadavatelem a navrhovatelem zmíněné sdělení jiného účastníka zadávacího řízení ze dne 25. 4. 2024 (jež bylo zadavateli doručeno po rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení), Úřad konstatuje, že se tímto blíže nezabýval, neboť jeho obsah není rozhodný pro posouzení dané věci, tj. otázku transparentnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kdy však i ve vztahu sdělení k tomuto je třeba připomenout, že ani tímto nelze ex post vysvětlovat či dokonce rozšiřovat důvody pro zrušení zadávacího řízení uvedené ve zrušení zadávacího řízení.
