číslo jednací: 23491/2024/500
spisová značka: S0281/2024/VZ

Instance	I.
Věc	KII-IT-90-18-00940_Rekonstrukce rozvodny 110kV - GIS
Účastníci	ČEZ, a.s. ASE, s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2024
Datum nabytí právní moci	26. 8. 2024
Související rozhodnutí	23491/2024/500 30888/2024/161
Dokumenty	2024_S0281.pdf 619 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0281/2024/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-23491/2024/500

Brno 12. 6. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 31. 3. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4,
navrhovatel – ASE, s.r.o., IČO 47536586, se sídlem Sadová 95, 250 65 Líbeznice – Bořanovice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „KII-IT-90-18-00940_Rekonstrukce rozvodny 110kV - GIS“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2023 pod ev. č. Z2023-041501 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 183-570288,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – ASE, s.r.o., IČO 47536586, se sídlem Sadová 95, 250 65 Líbeznice – Bořanovice – ze dne 31. 3. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „KII-IT-90-18-00940_Rekonstrukce rozvodny 110kV - GIS“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2023 pod ev. č. Z2023-041501 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 183-570288, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2023 zahájil zadavatel – ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání sektorové veřejné zakázky „KII-IT-90-18-00940_Rekonstrukce rozvodny 110kV - GIS“, přičemž oznámení bylo uveřejněno dne 20. 9. 2023 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2023-041501 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 183-570288 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle čl. 5., bodu 5.1 dokumentu s názvem „ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ČÁST 1 POKYNY PRO DODAVATELE PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ (dále jen „část 1 zadávací dokumentace“) je předmětem sektorové veřejné zakázky „demontáž stávající rozvodny GIS, dodání a instalace nové, moderní, plynem izolované rozvodny GIS s jedním systémem přípojnic SBB (Single Bus Bar) rozděleným na dvě sekce a jedním podélným dělením včetně el. ochran, ovládání a komunikace. Dále je součástí plnění sektorové zakázky uvedení rozvodny do provozu a zpracování požadované dokumentace.“

3. Z „Protokolu o otevírání žádostí o účast“ podepsaného dne 30. 10. 2023 (dále jen „protokol o otevírání žádostí o účast“) vyplývá, že navrhovatel – ASE, s.r.o., IČO 47536586, se sídlem Sadová 95, 250 65 Líbeznice – Bořanovice (dále jen „navrhovatel“) podal žádost o účast v zadávacím řízení.

4. Dne 6. 3. 2024 podal navrhovatel „Námitku proti zadávací dokumentaci“ z téhož dne (dále jen „námitky“). Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 21. 3. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno tentýž den, námitky navrhovatele odmítl.

5. Navrhovatel nesouhlasil se způsobem vyřízení námitek, a proto dne 31. 3. 2024 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel uvádí, že v rámci svých námitek napadal zejména skutečnost, že zadávací podmínky jsou v rozporu s právními předpisy, mohou vést na výrobek/řešení jediného výrobce a mohou omezit hospodářskou soutěž. Navrhovatel uvádí, že dále odkazuje na text námitek, které obsahují podrobnosti, v čem spočívá nedostatek zadávacích podmínek (k námitkám Úřad odkazuje na body 98. až 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále navrhovatel žádá „o přezkoumání postupu zadavatele při vyřízení námitek navrhovatele“. Navrhovatel uvádí, že zadavatel jeho námitky zcela odmítl a rovněž odmítl změnit zadávací dokumentaci po podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace.

7. Dále navrhovatel uvádí, že dle zadavatele navrhovatel v námitkách odkazoval na výjimku uvedenou v čl. 13 odst. 11 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 (dále jen „nařízení“), která připouští za splnění určitých podmínek a po omezenou dobu použití rozvaděčů VVN s globálním potenciálem oteplování nižším než 1000. Navrhovatel dále uvádí, že se „nedomáhá výjimky pro dvouleté přechodné období, ale poukazuje na LCA, které nemá žádné časové omezení.“

8. Dle navrhovatele je třeba v souladu s nařízením vzít v potaz celkovou uhlíkovou stopu, která podle dostupných studií vychází s ohledem na ukazatel LCA[1] u řešení na bázi C4-FN (která mají GWP[2] vyšší než 1) nižší než u řešení na bázi vzduchu[3] (která mají GWP nižší než 1). Dle navrhovatele řešení využívající vakuové přerušovače a vzduch pro izolaci, které jako jediné řešení plní podmínku GWP menší než 1, nemají žádné emise znečišťujících plynů, ale zvětšení jejich velikosti má přímý dopad na jeho znečištění šedou energií, takže je celkově více znečišťující než řešení C4-FN. K tomu navrhovatel dále odkazuje na „studii Cigre“[4] a uvádí, že dle závěru této studie „[ř]ešení využívající vakuové přerušovače a vzduch pro izolaci nemají žádné emise znečišťujících plynů, ale zvětšení velikosti má přímý dopad na jeho znečištění šedou energií, takže je více znečišťující než řešení C4-FN.“ Dle navrhovatele uvedené prokazuje, že požadavek zadavatele na GWP menší než 1 nevede k ekologičtějšímu řešení. Dle navrhovatele prahové hodnoty GWP, ani „energetická účinnost během provozu“ plně nezohledňují dopad zařízení na emise uhlíku, a proto nemohou být jedinými ukazateli výkonnosti. Dle navrhovatele pro rozvaděče používající F plyny[5], které vykazují nižší emise CO₂, nejsou použitelné jakékoli prahové hodnoty GWP. K tomu navrhovatel dále cituje čl. 13 odst. 13 nařízení a uvádí, že zařízení s GWP menším než 1 mají vyšší uhlíkovou stopu dle posouzení LCA, a proto zadavatele vyzval k úpravě zadávacích podmínek tak, aby tyto byly v souladu s nařízením a reflektovaly jeho čl. 13 odst. 13, jelikož takto nastavené zadávací podmínky jsou dle navrhovatele v rozporu s právními předpisy a mohou bezdůvodně vést na jednoho výrobce, a tedy k omezení hospodářské soutěže.

9. Navrhovatel dále uvádí, že pro dokreslení celého kontextu vzniku nové legislativy týkající se omezení SF6 plynů upozorňuje na stanovisko European Network of Transmission System Operators for Electricity (dále jen „ENTSOE“) sdružující provozovatele přenosových soustav v Evropě ze dne 17. 3. 2023 k revizi nařízení, které přikládá k návrhu. Dle navrhovatele je ve stanovisku uvedeno následující: „(…) Je nezbytné, aby ambiciózní cíle v oblasti snižování GWP nenarušily konkurenceschopný a efektivní trh EU, nevytvářely překážky v bezpečnosti dodávek elektrických zařízení, neprodlužovaly procesy zadávání veřejných zakázek provozovateli přenosových soustav a nebránily včasné realizaci projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie.“ Navrhovatel dále uvádí, že k návrhu přikládá „dokument ENTSO-E“, kterýje „reakcí k legislativnímu návrhu EK nařízení o F plynech zveřejněnému 5. 4. 2022“ a který v části „(i) Stanovit přiměřené limity GWP pro alternativní plyny, které zvýší dostupnost na trhu“ uvádí, že „(…) Zachování možnosti vývoje technických řešení s 10<GWPZejména některá alternativní řešení s GWP<2000, která představují 93 % snížení GWP, jsou podstatně pokročilejší. (…)“ Dle navrhovatele dále „dokument ENTSO-E“ v části „(iii) Zohledněte vyspělost alternativních řešení“ uvádí: „Aby byla zajištěna bezpečnost dodávek energie, kladou provozovatelé přenosových soustav velmi vysoké požadavky na spolehlivost a dostupnost svých vysokonapěťových zařízení. (…) Proto ENTSO-E doporučuje minimální úroveň technologické připravenosti (TRL) 8, aby bylo řešení považováno za vhodnou alternativu, a jeho dostupnost alespoň dvěma dodavateli, aby byla zaručena minimální úroveň konkurence.“

10. Navrhovatel dále uvádí, že GWP menší než 1 či menší než 10 je řešení Siemens s technickým vzduchem, do GWP větší než 10 a menší než 2000 spadá řešení s plynem C4-FN, přičemž limity GWP ve výši 10 a 2000 jsou limity z návrhu nařízení z 5. 4. 2022, které však nakonec nebyly použity a Evropská komise se dle navrhovatele s připomínkami ENTSOE vypořádala jiným způsobem. Dle navrhovatele provozovatelé přenosových soustav poukazují na to, že řešení s GWP menším než 2000 jsou podstatně pokročilejší než ta s GWP menším než 10. Dle navrhovatele zadavatel chce omezit trh na jednoho výrobce s méně pokročilou a dražší technologií. Dle navrhovatele provozovatelé přenosových soustav bojovali za to, aby nedošlo k omezení konkurence a aby nebyla omezována podstatně pokročilejší řešení s plynem C4-FN, jež využívají například výrobní závody „HITACHI“, „GE“ a další. Dle navrhovatele úsilí provozovatelů přenosových soustav bylo promítnuto v nařízení tak, že je umožněno nadále používat a uvádět do provozu i GIS s plyny C4-FN, a to na základě parametru LCA, jež vyjadřuje zatížení ekvivalentem CO₂ po celý životní cyklus, jež pro tato řešení vycházejí lépe, než pro řešení s technickým vzduchem, který vyžaduje mnohem větší zařízení o mnohem větší hmotnosti, a to má vlivem tzv. šedé energie při zpracování materiálů, výrobě, transportu atd. mnohem vyšší negativní zatížení životního prostředí, než je tomu u pokročilejšího zařízení GIS s plynem C4-FN. Ačkoli dle navrhovatele nařízení umožňuje nadále po neomezenou dobu uvádět do provozu zařízení s použitými plyny s GWP menším než 1000 za splnění podmínky lepšího parametru LCA než u zařízení s GWP menším než 1, tak zadavatel s ohledem na dobu uvedení do provozu GIS pro tuto veřejnou zakázku dle navrhovatele mohl použít řešení s plynem SF6, a pokud chtěl být ekologičtější, mohl požadovat řešení s plynem jiným než SF6. Navrhovatel uvádí, že vzhledem k tomu, že je v současnosti dostupné pouze řešení jednoho výrobce s GWP menším než 1, tak zadavatel mohl požadovat GWP menší než 1000 i bez prokazování parametru LCA a měl jistotu, že i kdyby se uvedení do provozu zpozdilo, tak by se na toto výběrové řízení aplikovala výjimka z nařízení po přechodné období dalších 2 let, případně se vydat cestou prokazování LCA.

11. Navrhovatel dále cituje část rozhodnutí o námitkách k námitce, že požadavek na maximální výši GWP použitého izolačního média (plynu) jako menší než 1 omezuje hospodářskou soutěž, a uvádí, že zadavatel uvádí argumenty pouze v obecné rovině a neopírá je o reálné důkazy. Dle navrhovatele není pravdou, že plyny SF6 a plyny v kategorii GWP menší než 1000 a zároveň větší než 1 by neměly být dostupné, naopak plyn SF6 je velmi často používaný a rozšířený, což platí i o plynu C4-FN, který je používán výrobci jako jsou „General Electric“, „LS Electric“, „Hitachi Energy“, „Hyosung“ nebo „Hyundai Electric“. Argument o ohrožení provozu elektrárny s negativním dopadem na spolehlivost přenosu a dodávky elektrické energie se dle navrhovatele rovněž nezakládá na reálných argumentech, ale jde pouze o účelové tvrzení zadavatele. Dále dle navrhovatele je rozvodna GIS rozdělena na mnoho plynových oddílů tak, aby v případě úniku plynu z důvodu havárie nedošlo k úniku jeho zásadního množství z celého objemu rozvodny. Dle navrhovatele samotný plyn není neřešitelným problémem, ale zásadní je odstranění příčiny vzniku masivního úniku plynu. Zadavatel dle navrhovatele hovoří o plánované délce životnosti 50let, dle navrhovatele však žádný výrobce neustrne takovou dobu u jednoho výrobku. Plyn může mít zadavatel dle navrhovatele skladem (potřebné množství se bude dle navrhovatele pohybovat v desítkách kg pro takovouto havárii), ale náhradní díly všech typů pravděpodobně ne. Odstranění závady pak vede dle navrhovatele obvykle na dobu odstávky v jednotkách měsíců, avšak nikoliv kvůli plynu. Dále dle navrhovatele zadavatel připouští, že si drží zásoby izolačního plynu. Dle navrhovatele rovněž není potřeba držet ani pro případ havárie zásobu větší než v desítkách kg.

12. Dále navrhovatel cituje pasáže z rozhodnutí o námitkách týkající se problémů s údržbou a doplňováním plynu SF6 a uvádí, že se zadavatel bez konkrétního důkazu obává, že dodávky alternativních plynů (C4-FN) by mohly být do budoucna problematické. Dle navrhovatele tvrzení zadavatele, že musí zajišťovat zásoby izolačního plynu (SF6) v rámci zbylých zásob a že dodací lhůty jsou 6 měsíců, jsou účelová a svědčí o jeho neschopnosti plánovat zásoby plynu. Dle navrhovatele „[z]adavatel neuvádí žádné objektivní důvody a důkazy pro svá tvrzení, ale jeho argumenty jsou v úrovni „reálných“ obav.“ Navrhovatel dále nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že na rozdíl od tzv. F plynů, zařízení pracující na bázi tzv. syntetického vzduchu bude méně náročné z hlediska požadavků na výrobu, skladování, evidenci, dostupnost, a s tvrzením, že při zpoždění dodávky izolačního plynu není možno technologii provozovat a musí dojít k jejímu neprodlenému odstavení s následnou ekonomickou ztrátou z nevýroby. Dle navrhovatele technický vzduch používaný v zařízení „Siemens“ s GWP menším než 1 je také plyn, který je nutno nakupovat a držet jeho zásoby právě pro případné doplňování či havárie stejně jako plyn SF6 anebo C4-FN. Dále dle navrhovatele zařízení pracující na bázi syntetického vzduchu jsou z hlediska náročnosti požadavků na výrobu (ekologické stopy) atd. méně šetrné a jsou podstatně větší a těžší, a tedy i provoz a servis bude dražší.

13. Dále navrhovatel uvádí, že z čl. 13 odst. 11 nařízení povinnost použít tuto výjimku nevyplývá, nicméně vyplývá ze zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle navrhovatele má zadavatel povinnost umožnit hospodářskou soutěž tam, kde je to možné, a vyhnout se jejímu omezení. Dále navrhovatel uvádí, že se ve své námitce nedovolává pouze této výjimky, ale také časově neomezeného pravidla dle čl. 13 odst. 13 nařízení. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel zadávací podmínku stanovil s cílem omezení hospodářské soutěže, aby v soutěži zůstalo řešení jednoho výrobce. Dle navrhovatele tvrzení zadavatele, že se zadávacího řízení účastní dalších 6 účastníků je zavádějící, neboť všichni mohou mít řešení jednoho výrobce. Dle navrhovatele není možné požadavek nastavit na jednoho výrobce s plynem, který má GWP menší než 1, když legislativa na toto zadávací řízení umožňuje použít i plyn SF6 pro instalace do konce roku 2027 nebo plyn s GWP menším než 1000 v případě instalace do konce roku 2029.

14. Dále dle navrhovatele „[a]čkoliv zadavatel deklaruje, že ochranu životního prostředí považuje za nedílnou součást svého systému řízení atd.“, tak ke „studii Cigre“ uvedl, že jde pouze o studii, která není normativním aktem, a neodráží provozní realitu, jakou poznal. Nicméně dle navrhovatele zadavatel neuvádí žádné argumenty ani důkazy o tom, jakou provozní realitu poznal. Dle navrhovatele zadavatel nemá zkušenosti s plynem C4-FN.

15. Dále navrhovatel cituje pasáž z rozhodnutí o námitkách týkající se čl. 13 odst. 13 nařízení a důvodů stanovení parametru GWP menší než 1 a uvádí, že zadavatel si je vědom skutečnosti, že nařízení prolamuje v případě zařízení s menší ekologickou stopou než zařízení s GWP menším než 1 zákaz jejich používání, nicméně ho nijak nereflektoval v nastavení zadávacích podmínek. Dále dle navrhovatele nelze spojovat výši úniku plynu se spolehlivostí zařízení. Dle navrhovatele není výše běžného úniku plynu za rok dána vyšší kvalitou zpracování GIS, ale je dána např. velikostí molekul plynu nebo plnícími tlaky. Dle navrhovatele výrobce „General Electric“ má certifikaci pro těsnost 0,5 % za rok a předpoklad je, že únik bude menší. Dle navrhovatele při úniku 0,5 % za rok není třeba doplňovat rozvodnu GIS plynem ročně, bude stačit doplnit plyn při běžné kontrole servisním technikem, přičemž jde o doplnění malého množství plynu v řádech jednotek kg, a tedy jedna láhev plynu je na několik let dostačující.

16. Dále dle navrhovatele zadavatel uvádí, že klade důraz na nejekologičtější řešení z hlediska provozní části životního cyklu, nicméně dle navrhovatele opomíjí skutečnost, že toto řešení není nejekologičtější, což potvrzuje výjimka v nařízení udělená pro řešení s plyny s GWP menším než 1000. Dle navrhovatele zadavatel vyzdvihuje pouze ekologičnost provozní části životního cyklu GIS, aby ospravedlnil požadavek na GWP menší než 1. Dle navrhovatele zadavatele nezajímá ekologičnost celého životního cyklu zařízení. Dále dle navrhovatele není ničím potvrzeno tvrzení zadavatele, že zvýšením těsnosti chce dosáhnout snížení počtu neočekávaných odstávek zařízení.

17. Dále navrhovatel cituje pasáž z rozhodnutí o námitkách týkající se nastavení požadavku na únik plynu méně než 0,1 %/rok a uvádí, že doplňování plynu vlivem běžného úniku není nutné provádět často a provádí se při pravidelných revizích GIS anebo při odstávkách a revizích zařízení připojených ke GIS. Dle navrhovatele tak nedochází k žádnému omezení provozu vlivem běžného úniku plynu. Tlaky plynu v jednotlivých oddílech GIS jsou dle navrhovatele trvale monitorovány v řídícím systému, což je mimo jiné požadavek zadávací dokumentace, a provozovatel tedy má dostatek času při signalizovaném poklesu tlaku k jeho doplnění tak, aby nedošlo k nadbytečnému omezení provozu. Zadavatel dle navrhovatele nijak nedokládá, že zařízení s plynem C4-FN je méně spolehlivé než zařízení s hodnotou úniku plynu méně než 0,1 %/rok. Dle navrhovatele takto nastaveným kritériem zadavatel omezuje okruh možných výrobců a omezuje hospodářskou soutěž.

18. Dále navrhovatel cituje pasáže z rozhodnutí o námitkách týkající se vyjádření zadavatele k nastavení zadávacích podmínek z pohledu zákona a uvádí, že zadavatel porušuje základní zásady rovného zacházení, přiměřenosti a zákazu diskriminace, jelikož jeho požadavky nevycházejí z objektivně zdůvodněných potřeb, bezdůvodně zvýhodňuje určitého výrobce a prolamuje základní zásady zákona. Dle navrhovatele zadavatel musí zvýhodnění určitého dodavatele odůvodnit, což však dle navrhovatele činí pouze v obecné rovině, a tedy neunesl při svých tvrzeních důkazní břemeno. Dále dle navrhovatele zadavatel neprokázal, že nezvýhodnil jednoho konkrétního výrobce. Závěrem navrhovatel požaduje, aby Úřad rozhodl, že se zadavatel dopustil přestupku, neboť stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 zákona, a aby Úřad zrušil zadávací řízení, neboť zadávací podmínky nejsou v souladu se zákonem.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19. Úřad obdržel dne 31. 3. 2024 návrh navrhovatele a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

20. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 3. 4. 2024.

22. Dne 10. 4. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 9. 4. 2024 a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

23. Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že obdržel 3 předběžné nabídky od 3 účastníků zadávacího řízení ze 7 vyzvaných k podání předběžných nabídek. Dále zadavatel uvádí, že návrh navrhovatele považuje za nedůvodný, neboť je přesvědčen, že postupoval v souladu s právními předpisy, především pak přímo aplikovatelným nařízením. Zadavatel dále uvádí, že prostou aplikací zvláštních právních předpisů upravujících používání skleníkových plynů nemohl porušit zákon. Zadavatel dále pokládá návrh za předčasný s ohledem na použitý druh zadávacího řízení (jednací řízení s uveřejněním), ale i aktuální fázi zadávacího řízení (po podání předběžných nabídek), přičemž dle zadavatele napadená zadávací podmínka nepatří mezi minimální technické podmínky, a tedy o ní může být jednáno. Dále zadavatel uvádí, že 7 žádostí o účast splnily kvalifikační podmínky, přičemž napadená zadávací podmínka byla dle zadavatele všem účastníkům zadávacího řízení známa a nikdo kromě navrhovatele proti ní nebrojil. Dále zadavatel uvádí, že obdržel 3 předběžné nabídky, a tedy hospodářská soutěž zjevně existuje. Dle zadavatele kromě navrhovatele dále odstoupili ze zadávacího řízení 2 účastníci, jeden z kapacitních důvodů, druhý z důvodu, že se nedohodl s poddodavatelem na obchodních podmínkách, poslední účastník zadávacího řízení nepodání předběžné nabídky neodůvodnil.

24. Zadavatel uvádí, že navrhovatel zjevně nabízí technické řešení nevyhovující zvláštním právním předpisům, a proto se zadavatele snažil nejprve v námitkách přesvědčit k aplikaci přechodných výjimek v používání skleníkových plynů, a poté když neuspěl, snaží se o zrušení zadávacího řízení jako takového. Zadavatel uvádí, že si je vědom toho, že poptává technické řešení, které může být na trhu nové, stejně jako jsou nové povinnosti, kterým v nedaleké budoucnosti bude muset dostát. Zadavatel uvádí, že „[v]zhledem k účinnosti zákazu používání fluorovaných skleníkových plynů, resp. uvádění do provozu elektrických spínacích zařízení tyto plyny používající k 1. 1. 2028 (…) nelze Zadavateli spravedlivě požadovat, aby s přípravou na novou legislativu otálel a čekal, až se na trhu stane vyhovující technické řešení běžným.“ Proto se zadavatel nedomnívá, že by byla skutečnost, že danou část technologie zatím nabízí málo či dokonce jeden poddodavatel pro hospodářskou soutěž omezující, pokud je takový dodavatel ochoten své technické řešení v rámci trhu dále poskytnout.

25. Dle zadavatele požadavek na dodání nového VVN rozvaděče s izolačním médiem GIS jiným než SF6, který zároveň bude izolačním plynem s parametrem GWP menším než 1, vychází z čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že tento nepožaduje aplikaci výjimky dle čl. 13 odst. 11 písm. b) nařízení, neboť této výjimce navrhovatel věnoval podstatnou část podaných námitek. Zadavatel uvádí, že ve svém rozhodnutí o námitkách uvedl, že aplikace takové výjimky nebyla jeho povinností a vysvětlil navrhovateli, z jakých objektivních důvodů k tomuto nepřistoupil.

26. K tvrzení navrhovatele, že měl zadavatel do zadávacích podmínek zapracovat výjimku při aplikaci tzv. LCA, zadavatel uvádí, že navrhovatel tvrdí, že řešení na bázi plynu C4-FN (které zřejmě navrhovatel nabízí) má v rámci hodnocení znečištění za životní cyklus nižší než u řešení na bázi vzduchu, aniž by to však prokázal jinak než předložením obecných odborných studií, ze kterých však nic konkrétního ve vztahu k jím nabízenému řešení nevyplývá. Dále zadavatel podotýká, že uplatnění této výjimky se navrhovatel začal domáhat poprvé až v podaných námitkách, přičemž nikdy neprokázal, že je schopen ji materiálně naplnit. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel ve stanovené lhůtě předběžnou nabídku nepodal.

27. Zadavatele dále cituje čl. 13 odst. 13 nařízení a uvádí, že nařízení neobsahuje ani neodkazuje na žádnou relevantní metodiku, jak LCA rozvaděčů měřit. Zadavatel uvádí, že tuto možnost nemůže v zadávacích podmínkách přímo implementovat, protože v současné době nemá relevantní nástroj, jak splnění tohoto parametru v zadávacích podmínkách obecně definovat a následně posoudit a hodnotit. Zadavatel uvádí, že se aplikaci tohoto ustanovení nařízení nikterak nebrání s tím, že jej vzhledem k jeho přímé aplikovatelnosti nemusí do zadávacích podmínek nikterak propisovat, nicméně že je na dodavateli, pokud se rozhodne této výjimky využít, že musí přímo ve vztahu k jím nabízenému technickému řešení/konkrétnímu produktu prokázat, že podmínky pro aplikaci výjimky z titulu LCA cyklu jsou přesvědčivě naplněny. To však dle zadavatele navrhovatel neučinil a pouze se jej snažil na základě obecných argumentů opřených o obecné studie donutit k prolomení požadavků, které mu ukládá nařízení, změnou zadávacích podmínek.

28. Dále zadavatel uvádí, že navrhovatel své tvrzení o z hlediska LCA ekologičtějším řešení rozvoden s izolačním plynem C4-FN oproti rozvodnám s izolačním médiem na bázi technického vzduchu opírá o „studii Cigre“. Dle zadavatele však autoři studie v jejím úvodu uvádí, že neexistuje objektivní metodika posouzení LCA a nabízí svůj zjednodušený model. Dle zadavatele však uvedený model porovnává jen jednotlivé technologické koncepce, a ne konkrétní výrobky dostupné na trhu, které je ale třeba hodnotit. Daný zjednodušený obecný model je tak dle zadavatele stěží použitelný pro hodnocení v rámci zadávacího řízení a prokázání, zda je výjimka při aplikaci tzv. LCA cyklu aplikovatelná. Zadavatel dále uvádí, že autoři studie jsou zaměstnanci společnosti „GE Grid Solutions“, tedy výrobce zařízení pro energetiku, a tedy jednoho z potencionálních účastníků zadávacích řízení na předmět napadené VZ, který má přirozeně zájem na jeho výsledku. Dle zadavatele tedy v případě, že neexistuje objektivní metodika pro hodnocení a prokázání LCA, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby výjimku na základě tohoto parametru přímo použil v zadávacích podmínkách. Zadavatel uvádí, že je odpovědný za vymezení předmětu veřejné zakázky a je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby. K tomu zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0083/2018/VZ-12068/2018/531/VNe ze dne 23. 4. 2018. Zadavatel uvádí, že stanovením napadeného parametru sleduje naplnění smyslu a účelu nařízení a skrze takto stanovený parametr chce dosáhnout toho, že získá nejekologičtější provozní řešení, jaké lze vybrat, a to na základě objektivně porovnatelných a ověřitelných dat, která jsou v době zadávacího řízení dostupná.

29. Dále dle zadavatele stanoviska ENTSOE, na která odkazuje navrhovatel v návrhu, nebyla součástí námitek, přestože byla v době jejich podání veřejně dostupná, a tedy by nemělo být k těmto stanoviskům z procesních důvodů – zásady koncentrace v rámci řízení o návrhu přihlédnuto. Zadavatel doplňuje, že se jedná o stanoviska provozovatelů přenosových soustav, přičemž přenosové soustavy v ČR pracují v napěťových hladinách od 220 kV výše, požadované zařízení je však určeno pro napěťovou hladinu 110 kV, kde je technické řešení s izolačním plynem s parametrem GWP menším než 1 dostupné. Dle zadavatele zdaleka ne všechny návrhy z těchto stanovisek byly do konečného znění nařízení promítnuty. Zadavatel uvádí, že není provozovatelem přenosové soustavy a že zařízení má pracovat v jiné napěťové hladině, vůči plnění, jež poptává, proto tato stanoviska dle něj nejsou relevantní.

30. Dle zadavatele navrhovatel v návrhu tvrdí, že zadavatel uvádí pouze argumenty v obecné rovině a neopírá je o reálné důkazy, dle zadavatele však navrhovatel neuvádí, v čem obecnost argumentace spatřuje. Dle zadavatele však znění právních předpisů, předpokládaná délka životnosti zařízení nebo to, že se jedná o součást kritické infrastruktury, jsou skutečnosti obecně známé, které není třeba prokazovat.

31. K tvrzení navrhovatele, že není pravdou, že plyny SF6 a plyny v kategorii GWP menší než 1000 a zároveň GWP větší než 1 by neměly být dostupné, zadavatel uvádí, že účelem nařízení je ukončení používání fluorovaných skleníkových plynů. Dále dle zadavatele je od 1. 1. 2035 zakázáno používat SF6 pro údržbu nebo servis elektrických spínacích zařízení, pokud nejsou regenerovány nebo recyklovány s deklarovanými výjimkami, se zákazem uvádění předmětných zařízení do provozu k 1. 1. 2028. Již z tohoto faktu dle zadavatele vyplývá, že lze důvodně přepokládat, že se jejich dostupnost bude zhoršovat a náklady na dovoz, skladování a manipulaci zvyšovat. Nařízení dle zadavatele cílí na zavedení technologií, jež se obejdou bez užití F plynů. Zadavatel uvádí, že hledá technické řešení pro futuro s tím, že i vzhledem k potřebě naplnění vlastních legitimních enviromentálních závazků hodlá nařízení naplnit v maximální možné formě. Dle zadavatele vzhledem k neustále se zpřísňující legislativě, jež se týká užití F plynů, je legitimní předpoklad, že i dočasný provoz zařízení, jejichž technologie vyžaduje použití F plynů, sebou ponese neustále se zvyšující náklady a nároky na jejich provoz. Vzhledem k těmto skutečnostem zadavatel považuje řešení využívající F plyny jako neperspektivní s tím, že i z hlediska provozních důvodů se nejedná o plnohodnotnou alternativu k zařízením, jež splňují parametr GWP menší než 1. Dále dle zadavatele jsou řešení s C4-FN určena pro trhy mimo EU. Dále zadavatel uvádí, že navrhovatel relativizuje jeho obavy ze zhoršení úrovně provozuschopnosti zařízení využívající F plyny v důsledku jejich obtížné dostupnosti. Dle zadavatele navrhovatel rozvíjí vlastní havarijní scénář, aniž by se vyjádřil k podstatě zadavatelova tvrzení, a to k logicky horší dostupnosti v budoucnu zakázaných F plynů. Dle zadavatele vzhledem k zpřísňující se legislativě i záměru ukončit užívání F plynů v EU lze legitimně očekávat jejich obtížnou dostupnost do budoucna a neustále se se zvyšující náročnost na obstarání, uskladnění a manipulaci. Dle zadavatele tyto činnosti se zakázanými látkami, jež mají negativní vliv na životní prostředí, z povahy věci podléhají regulaci, náročné administrativě a obtížné dostupnosti.

32. K tvrzení navrhovatele, že technický vzduch používaný v zařízeních Siemens s GWP menším než 1 je také plyn, který je nutno nakupovat a držet jeho zásoby pro případné doplňování či havárie stejně jako plyn SF6 nebo C4-FN, zadavatel uvádí, že technický vzduch je na rozdíl od F plynů médium bez enviromentální zátěže a rizik, proto nároky a náklady na jeho pořízení, skladování a manipulaci jsou podstatně odlišné a méně náročné, než to v budoucnu bude v případě F plynů.

33. Zadavatel uvádí, že obava z větších ztrát z nevýroby v případě havárie zařízení využívající F plyny je legitimní. Dle zadavatele vzhledem k postupně nižší dostupnosti a zvyšující se náročnosti na obstarání, skladování a manipulaci s F plyny lze v případně havarijních situací předpokládat obtížnější dostupnost než v případě všeobecně dostupného technického vzduchu. Lze tak očekávat delší dobu opravy, a tudíž delší odstávku a větší ztráty z nevýroby. Rovněž případný únik F-plynu bude dle zadavatele jistě považován za škodu na životním prostředí, což nese nejen další náklady, ale i podstatné reputační riziko.

34. K tvrzení navrhovatele, že nařízení neukládá povinnost využít výjimku dle čl. 13 odst. 11 písm. b), ale tato povinnost vyplývá ze základních zásad, aby byla umožněna hospodářská soutěž tam, kde je to možné, zadavatel uvádí, že navrhovatel opomíjí i další zásady zadávání veřejných zakázek, jako je zásada environmentálně odpovědného zadávání. Dle zadavatele využití dočasné výjimky dle čl. 13 odst. 11 písm. b) nařízení, které není odůvodněno provozní potřebou, je pak v přímém rozporu s touto zásadou. Zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že zásady zadávání veřejných zakázek bezezbytku naplnil a že naplněním právních předpisů a jejich účelu se nemůže dopustit porušení zákona.

35. Dále dle zadavatele zařízení využívající F plyny minimálně z provozních důvodů nejsou alternativou k zařízením splňujícím parametr GWP menší než 1, jak uvádí navrhovatel. Navrhovatel dle zadavatele neprokázal, že existuje konkrétní zařízení využívající F plyny, jež by mělo LCA lepší než zařízení splňující parametr GWP menší než 1.

36. K provozním zkušenostem zadavatel uvádí, že jeho provozní zkušenost vychází z provozování zařízení, jež využívají plyn SF6. Zadavatel uvádí, že s plynem C4-FN provozní zkušenost nemá, nicméně podstata problému je dle něj obdobná. Dle zadavatele se jedná o F plyn, podléhá stejné legislativě a do budoucna i stejným omezením, jako SF6, jeho použití tak není pro zadavatele perspektivním řešením. Tvrzená větší ekologičnost z pohledu LCA zařízení využívajícího plyn C4-FN dle zadavatele nebyla objektivně prokázána, zvlášť ne v případě konkrétního zařízení.

37. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel spojuje výši ročního úniku plynu z GIS se zvýšením spolehlivosti zařízení, zadavatel uvádí, že vyšší únik plynu, z povahy věci, znamená vyšší provozní náklady a častější nákup plynu a jeho doplňování, a tedy i vyšší náklady na servisního technika, a v případě použití F plynu pak i větší negativní dopady na životní prostředí. Dle zadavatele požadovaná těsnost rozvoden je již dnes standardem u zařízení, jež využívají plyn SF6, a proto nevidí důvod, proč z již dosaženého kvalitativního standardu ustupovat.

38. Dále zadavatel uvádí, že považuje za nejdůležitější provozní část životního cyklu zařízení z důvodu, že je provozovatelem příslušného zařízení, a právě provozní charakteristiky, včetně dopadů na životní prostředí, mají zásadní vliv na výkon jeho činnosti a náklady, odpovědnost a rizika s tím spojená. Dle zadavatele je zcela logické, že nastavil zadávací podmínky mimo jiné s ohledem na životní cyklus zařízení a s ohledem na tuto oblast do zadávací dokumentace promítl i dodržování zásad environmentálně odpovědného zadávání. Zadavatel dále znovu opakuje, že požadovaná hodnota těsnosti rozvodny je v souladu s průmyslovým standardem a že menší těsnost, a tedy vyšší únik plynu pak znamená zvýšené náklady na jeho doplňování, a tedy i provoz.

39. Zadavatel dále uvádí, že vzhledem k tomu, že SF6 i C4-FN spadají do kategorie fluorovaných regulovaných plynů, platí pro ně stejná legislativa. Zadavatel dále uvádí, že pro tuto oblast má zpracována svá interní pravidla, kterými se v obdobných případech musí řídit, přičemž se jedná zejména o označování zařízení obsahujících F plyny, vedení evidence zařízení obsahujících F plyny, provádění kontrol těsnosti (systémy kontrol úniku v případě, že není systém detekce), povinnost provádět manipulaci s plyny pouze certifikovanou osobou z MŽP (osoba splňující požadavky stanovené požadavky EU a mající povolení od MŽP), povinnost opravy v případě úniku bez zbytečného prodlení certifikovanou osobou.

40. K tvrzení navrhovatele, který s odkazem na „studii Cigre“ uvádí, že řešení C4-FN je ekologičtější, zadavatel uvádí, že studie nepotvrzuje a navrhovatel nijak neprokázal, že alespoň existuje konkrétní řešení využívající plyn C4-FN, u kterého je objektivním způsobem prokázáno, že jeho dopady na životní prostředí z hlediska LCA jsou nižší, než u řešení využívajících technologii s parametrem GWP menší než 1.

41. Zadavatel dále uvádí, že požadované vlastnosti poptávaného plnění jsou založeny na základě jeho legitimních potřeb, které řádně odůvodnil. Hlavními důvody pro stanovení zadávacích podmínek je dle zadavatele snaha naplnit účel nařízení, a to získat plnění, jehož technické řešení je do budoucna perspektivní a co možná nejekologičtější, a provést transparentní zadávací řízení. Zadavatel uvádí, že zásady zadávaní veřejných zakázek nijak neprolamuje, pouze požaduje z objektivních důvodů řešení, jehož parametrům neodpovídají úplně všechny výrobky na trhu. Zadavatel uvádí, že zadávací podmínky byly nastaveny v souladu se zásadami základního zadávaní dle § 6 zákona a jeho objektivními požadavky, a proto navrhuje návrh navrhovatele zamítnout.

Další průběh správního řízení

42. Usnesením ze dne 12. 4. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl, a dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

43. Usnesením ze dne 26. 4. 2024 stanovil Úřad zadavateli lhůtu ke sdělení, zda jsou mu známi výrobci, jejichž výrobek/řešení splňuje zadávací podmínku uvedenou v bodě E.2 „Rozsah zadání – Část Elektro“ dokumentu s názvem „Dodatek č. 2_ZD_část 4_TECHNICKÁ SPECIFIKACE.docx“ uveřejněného na profilu zadavatele dne 9. 2. 2024 na dodání nového VVN rozvaděče »[s] izolačním médiem GIS jiným něž SF6 - S izolačním médiem GIS splňujícím parametr GWP < 1, „potenciál globálního oteplování“ nebo „GWP“ znamená potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO₂), počítaný jako stoletý potenciál globálního oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO₂«, a zároveň zadávací podmínku uvedenou v bodě E.2 „Rozsah zadání – Část Elektro“ dokumentu s názvem „Dodatek č. 2_ZD_část 4_TECHNICKÁ SPECIFIKACE.docx“ uveřejněného na profilu zadavatele dne 9. 2. 2024: „[j]e požadováno použití bezešvých kovových krytů/pouzder, použitý těsnící systém omezí únik plynu na méně než 0,1 procenta za rok“, a případnou identifikaci takových výrobců.

44. Dne 7. 5. 2024 Úřad obdržel odpověď zadavatele ze dne 6. 5. 2024 na usnesení ze dne 26. 4. 2024. K obsahu vyjádření zadavatele k usnesení viz body 114. až 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

45. Rozhodnutím ze dne 10. 5. 2024 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0281/2024/VZ.

46. Usnesením ze dne 20. 5. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 28. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 5. 2024 a dále vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

47. Zadavatel ve vyjádření k podkladům uvádí, že nestanovil zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně omezil hospodářskou soutěž. K podmínce týkající se potenciálu globálního oteplování zadavatel uvedl, že promítl do zadávacích podmínek povinnosti, které jsou závazně stanoveny nařízením, což dle jeho názoru nemůže být považováno za diskriminační, popř. zvýhodňující. Dle zadavatele za situace, kdy je požadavek aprobován sekundárním právem EU, se nemohl dopustit porušení pravidel či narušení hospodářské soutěže, neboť důsledkem zákonného postupu nemůže být nezákonný stav. K zadávací podmínce týkající se zamezení úniku plynu zadavatel uvádí, že „tento požadavek je požadavkem běžným, poskytovaným i jinými výrobci“, a tedy ani kombinace obou podmínek nemůže být diskriminační. Zadavatel uvádí, že otevřenou soutěží „otestoval“, jakým způsobem bude reagovat trh na jeho objektivně odůvodněné požadavky, a výsledkem je to, že obdržel tři předběžné nabídky od tří různých dodavatelů. Dle názoru zadavatele byl jeho postup v souladu se zákonem, tedy není důvod uložit nápravné opatření.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

48. Dle navrhovatele z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že obdržel 3 předběžné nabídky, ve kterých je nabízeno řešení jednoho výrobce. Dle navrhovatele vzhledem k tomu, že zadavatelem vybrané řešení je dražší o desítky milionů Kč (rozdíl proti technologii s C4-FN je cca 40-50 mil Kč a rozdíl proti stále povolené technologii s SF6 je ještě o několik desítek procent vyšší) je možné, že zadavatel sám dospěje k závěru, že bude nucen z ekonomických důvodů zakázku zrušit a vypsat ji znovu tak, aby se jí mohlo účastnit větší množství uchazečů a neplýtvat zbytečně svými finančními prostředky na řešení, které je nejenom výrazně dražší, ale i méně ekologické než ostatní dostupná řešení. Dle navrhovatele zadání neumožňuje hospodářskou soutěž, tj. motivace jediného výrobce tohoto zařízení nabídnout dobrou cenu je nulová, jelikož nemá žádnou konkurenci. Dále navrhovatel uvádí, že pokud nařízení umožňuje použít i řešení umožňující hospodářskou soutěž, měl by se zadavatel v souladu se zákonem a zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, snažit hospodářskou soutěž umožnit, a ne naopak zneužít část nařízení k tomu, aby tyto předpisy obešel. K tvrzení zadavatele, že o napadených zadávacích podmínkách může být jednáno, navrhovatel uvádí, že zadavatel vytváří zdánlivý prostor pro „jednání“ o dané podmínce a jde pouze o snahu zadavatele zakrýt rozpor dané podmínky se zásadami § 6 zákona, když na jeho dotazy zadavatel uvedl, že požaduje izolační médium GIS s jiným než SF6 – s izolačním médiem splňující GWP menší než 1.

49. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel přiznává, že tři účastníci nabídli řešení jediného výrobce, dle navrhovatele se tedy o hospodářskou soutěž nemůže jednat v případě, pokud jsou záměrně vyloučeny výrobky jiných výrobců, které se pohybují na nižších cenových hladinách a jejichž řešení vyhovují všem právním předpisům včetně nařízení EU. Dle navrhovatele zadavatel sice obdržel dle jeho tvrzení 3 předběžné nabídky, ale vzhledem k tomu, že dodávka rozvaděče 110kV dosahuje více než 2/3 ceny díla, dále je prakticky nutné stejného subdodavatele použít i pro nutné úpravy řídícího systému, tak reálná hospodářská soutěž probíhá u těchto nabídek v rámci drobných stavebních a elektromontážních prací cca v rozsahu 20-30 % ceny díla. Dle navrhovatele je diskutabilní, zda se jedná o skutečnou hospodářskou soutěž a zda zadavatel nakupuje skutečně efektivně. Navrhovatel uvádí, že chtěl nabídnout technické řešení v souladu s nařízením a navíc takové, které je podstatně levnější a na trhu je déle, tj. jsou s ním větší zkušenosti. Navrhovatel dále uvádí, že nežádá, aby zadavatel otálel s přípravou na novou legislativu, otázky přípravy na novou legislativu a zadání veřejné zakázky jsou však naprosto rozdílné otázky. Dle navrhovatele dceřiná společnost zadavatele ČEZ Distribuce, a.s. a ostatní subjekty na trhu stále běžně aktuálně vypisují zakázky na řešení rozvoden GIS VVN s SF6, jelikož jim to legislativa umožňuje a má to pro ně ekonomický smysl. Navrhovatel uvádí, že tímto nechce říci, že by neměl zadavatel dbát o environmentální stránku věci, avšak by neměl postupovat tak, aby byla omezena hospodářská soutěž.

50. Dále navrhovatel cituje pasáž z vyjádření k návrhu a z rozhodnutí o námitkách a uvádí, že čl. 13 odst. 11 písm. b) nařízení nepředstavuje výjimku, ale ustanovení, které nelze ze zadávací dokumentace vyloučit, což zadavatel de facto učinil. Dále navrhovatel k argumentaci zadavatele, že nařízení neodkazuje na relevantní metodiku, jak LCA měřit, uvádí, že není jeho odpovědností, aby za zadavatele stanovoval zadávací podmínky v souladu se zákonem, zadavatel mohl LCA parametr alespoň umožnit, a ne ho vyloučit. Dále dle navrhovatele s ohledem na znění rozhodnutí o námitkách není pravdivé tvrzení zadavatele, že se aplikaci ustanovení s LCA nebrání, jelikož je to právě zadavatel, kdo uvedl, že v rámci zadávacího řízení bez dalšího omezil parametr GWP na menší než 1. Dle navrhovatele není pravda, že by doložení LCA, resp. toho, že je LCA jeho zařízení lepší, než LCA řešení konkurence bylo na dodavateli. Dle navrhovatele není zřejmé, jak by byl schopen doložit, že LCA jeho zařízení je lepší než LCA zařízení konkurence. Dle navrhovatele je podstatné, že se v nařízení nejedná o ustanovení přechodné (nějakou výjimku), ale trvalé, tj. je zřejmé, že zařízení používající F plyny bude možné uvádět do provozu i v dalších letech, pakliže budou mít nižší parametr LCA. Dle navrhovatele se jedná o logické podpoření ekologičtějších řešení včetně řešení s F plynem C4FN. Dle navrhovatele i přes tvrzení zadavatele, že se snaží vybrat co nejekologičtější provozní řešení, není jisté, že se zadavatel objektivně snaží získat nejekologičtější řešení.

51. Navrhovatel dále uvádí, že stanoviska provozovatelů přenosových soustav relevantní jsou, jelikož mnozí z nich provozují přenosová zařízení s napěťovou hladinou 110 kV. Zadavatel dle navrhovatele správně uvádí, že přenosová soustava v ČR pracuje v napěťových hladinách od 220kV a výše, v rámci ENTSOE, která sdružuje přenosové soustavy v Evropě toto však neplatí. Dle navrhovatele se stanovisko ENTSOE vyjadřuje a zahrnuje i hladiny VVN, tedy i u nás běžných 110 kV. Zadavatel dále dle navrhovatele nesmyslně a účelově dovozuje, že smyslem nařízení je ukončení používání fluorovaných plynů. Dle navrhovatele je smyslem nařízení a souvisejícího nařízení o ekodesignu budoucí používání ekologičtějších zařízení, což je naprosto jasné například z umožnění použití zařízení s LCA lepším než u zařízení s GWP menším než 1. Dle navrhovatele se o žádnou výjimku, natož o přechodnou výjimku, nejedná, ale jedná se o nové normou určení směru a setrvalý stav.

52. Dále dle navrhovatele na trhu rozvoden GIS VVN nepoužívajících plyn SF6 je obecně známo, že jediné řešení používající tzv. technický vzduch, tj. s GWP menším než 1 je o vyšší desítky procent dražší než řešení s SF6 anebo s plynem C4FN. Jelikož samotný plyn není předmětem oprav a za dobu životnosti zařízení není potřeba jej měnit či doplňovat ve velkém množství, tj. nejpodstatnějším nákladem životního cyklu z pohledu servisu je práce techniků a náhradní díly. Vzhledem k značné ceně zařízení s technickým vzduchem je dle navrhovatele jasné, že náklady životního cyklu zadavatelem preferované rozvodny jediného výrobce budou mnohem vyšší než u ekologičtějšího zařízení s plynem C4FN jiných výrobců. K tvrzení zadavatele, že řešení s plynem jsou určena pro trhy mimo EU, navrhovatel uvádí, že zástupci zadavatele, zejména ČEZ Distribuce, a.s., se často účastní různých konferencí, kde se řeší i problematika zařízení VVN s F plyny. Zadavateli tedy dle navrhovatele musí být známo, že mimo EU a Kalifornii není legislativně ani do budoucna omezeno použití plynu SF6. Z toho dle navrhovatele plyne, že zařízení s plynem C4FN jsou určena právě pouze pro země EU a Kalifornii. Vývoj zařízení s plynem C4FN byl dle navrhovatele velmi významně podporován z dotací EU. Nedávalo by žádný smysl, kdyby EU podporovala miliony Euro z prostředků daňových poplatníků vývoj zařízení s plynem C4FN, aby následně výsledky vývoje omezila či zakázala vlastním nařízením.

53. Dle navrhovatele zadavatelem požadované zařízení s GWP menším než 1 není v současné době nejekologičtější dostupné zařízení, jak se domnívá zadavatel, dle názoru navrhovatele tak zadavatel nepostupuje v souladu se zásadami environmentálně odpovědného zadávání. Ke „studii Cigre“ navrhovatel uvádí, že se nejedná o jedinou studii se stejným výsledkem. Ke stejnému výsledku došla dle navrhovatele „studie Hitachi“, která je veřejně dohledatelná. Dle názoru navrhovatele je to naopak zadavatel, kdo neprokazuje, že jím poptávané technické řešení jediného výrobce je ekologičtější, resp. v souladu s enviromentálními aspekty zadávání. Dle navrhovatele je nesmysl, aby navrhovatel prokazoval z pohledu LCA větší ekologičnost zařízení, než zařízení s plynem s GWP menším než 1. K tvrzení zadavatele, že vyšší únik plynu znamená vyšší provozní náklady, navrhovatel uvádí, že náklady na servis jsou nepochybně větší u poptávaného řešení. Náklady na servisního technika na doplňování plynu jsou dle navrhovatele minimální, protože již dnes je schopna obsluha takových zařízení si doplňovat plyn sama. U řešení s C4FN je dle navrhovatele požadavek technických norem na parametr těsnosti méně než 0,5 %/rok a výrobce neměl důvod měřit a dokládat nižší hodnotu. Dále dle navrhovatele zadavatel přiznal, že nastavené zadávací podmínky splní jeden výrobce, a tedy je nepochybné, že kombinací těchto dvou podmínek dosáhl toho, že je mohl splnit jediný výrobce.

54. Dále navrhovatel reaguje na vyjádření zadavatele k usnesení Úřadu ze dne 26. 4. 2024 a uvádí, že zadavatel uvedl, že požadavek na únik plynu méně než 0,1 % za rok je jedna z podmínek uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení, nicméně zadavatel neuvádí, že jde pouze o jednu z podmínek při jejichž splnění se těsnost elektrického spínacího zařízení nekontroluje. Dle navrhovatele jde tedy o podmínku volitelnou a je možné zvolit jednu z ostatních dvou podmínek. Dle navrhovatele je standardem, že zařízení s plynem C4FN je vybaveno přístrojem pro sledování tlaku či hustoty s automatickým varováním, jak požaduje zadavatel v zadávací dokumentaci. Dle navrhovatele je hodnota úniku 0,1 % za rok běžná pro technologie užívající plyn SF6 nikoli C4FN a zadavatel sám uvedl, že informace o hodnotě úniku plynu není běžně dostupná. Dle navrhovatele není jasné, jak zadavatel může prohlásit, že hodnota úniku plynu menší než 0,1 %/rok běžně je dostupná například u výrobce „Hitachi Energy“, který používá také technologii s plynem C4FN. Dle navrhovatele je kombinace zadávacích podmínek č. 1 a č. 2 diskriminační a omezuje hospodářskou soutěž. Navrhovatel uvádí, že zadavatel měl okruh potenciálních dodavatelů rozšířit již teď, pokud by postupoval v souladu s nařízením a ostatními předpisy. K tvrzení zadavatele, že nemá informace, zda zadávací podmínku splňuje pouze jeden dodavatel, navrhovatel uvádí, že měl provést tržní konzultace nebo průzkum trhu. Navrhovatel dále nesouhlasí, že jediný výrobce nabízí parciální část veřejné zakázky, ale jde o 70-80 % veřejné zakázky, a tedy zadavatel se snaží pouze problém bagatelizovat.

55. Dle navrhovatele tedy není jiné možné řešení než zadávací řízení zrušit, a proto navrhuje, aby Úřad zadávací řízení zrušil a rozhodl, že se zadavatel dopustil přestupku, když stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 6 zákona.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

56. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

57. Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

58. Dle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

59. Dle § 6 odst. 4 zákona zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

60. Dle § 28 odst. 1 písm. q) zákona se pro účely tohoto zákona environmentálně odpovědným zadáváním rozumí postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou.

61. Dle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

62. Dle § 61 odst. 4 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci označí, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídka splňovat.

63. Dle § 61 odst. 5 zákona po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

64. Dle § 61 odst. 8 zákona zadavatel jedná s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách s cílem zlepšit předběžné nabídky ve prospěch zadavatele. V rámci jednání může být snižován počet předběžných nabídek, o nichž se bude jednat podle § 112, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení.

65. Dle § 61 odst. 9 zákona zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit, že nemusí o předběžných nabídkách jednat a může zadat veřejnou zakázku na základě předběžné nabídky. V takovém případě se při otevírání předběžných nabídek postupuje podle § 108, § 109 odst. 1 a 2 a § 110 obdobně.

66. Dle § 61 odst. 11 zákona zadavatel může v průběhu jednání změnit nebo doplnit zadávací podmínky, zejména technické podmínky, vyjma minimálních technických podmínek podle odstavce 4 a vyjma pravidel pro hodnocení nabídek podle § 115. O takové změně nebo doplnění zadávacích podmínek musí zadavatel účastníky zadávacího řízení písemně informovat a poskytnout jim přiměřenou dobu pro úpravu předběžných nabídek. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním.

67. Dle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

68. Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

69. Dle č. 3 odst. 1 nařízení se rozumí „potenciálem globálního oteplování“ nebo „GWP“ potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO₂), počítaný, není-li uvedeno jinak, jako stoletý potenciál globálního oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO₂ v souladu s přílohami I, II, III a VI nebo, v případě směsí, počítaný podle přílohy VI.

70. Dle č. 3 odst. 33 nařízení se rozumí „elektrickým spínacím zařízením“ spínací zařízení a kombinace takových zařízení se souvisejícím ovládacím, měřicím, ochranným a regulačním zařízením a soubory těchto přístrojů a zařízení se souvisejícími propojeními, příslušenstvími, zapouzdřeními a podpůrnými strukturami určená k použití v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie.

71. Dle č. 5 odst. 1 nařízení provozovatelé a výrobci zařízení, které obsahuje nejméně 5 tun ekvivalentu CO₂ fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo nejméně 1 kilogram fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II, které nejsou obsaženy v pěnách, zajistí, aby byla provedena kontrola těsnosti tohoto zařízení.

Těsnost hermeticky uzavřeného zařízení se nekontroluje, pokud je označeno jako hermeticky uzavřené zařízení a splňuje jednu z těchto podmínek:

a) obsahuje méně než 10 tun ekvivalentu CO₂ fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo

b) obsahuje méně než 2 kilogramy fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II.

Odchylně od druhého pododstavce, pokud je hermeticky uzavřené zařízení nainstalováno v obytných budovách, se jeho těsnost nekontroluje, pokud toto zařízení obsahuje méně než 3 kilogramy fluorovaných skleníkových plynů, za předpokladu, že je označeno jako hermeticky uzavřené.

Těsnost elektrického spínacího zařízení se nekontroluje za předpokladu, že splňuje jednu z těchto podmínek:

a) má podle technické specifikace prověřenou míru úniku nižší než 0,1 % za rok a je příslušným způsobem označeno;

b) je vybaveno přístrojem pro sledování tlaku či hustoty s automatickým systémem varování během provozu;

c) obsahuje méně než 6 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I.

72. Dle č. 5 odst. 2 nařízení se odstavec 1 vztahuje na provozovatele a výrobce následujících stacionárních zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle 1 přílohy II:

a) chladicí zařízení;

b) klimatizační zařízení;

c) tepelná čerpadla;

d) protipožární zařízení;

e) organické Rankinovy cykly;

f) elektrická spínací zařízení.

73. Dle č. 13 odst. 7 nařízení je od 1. ledna 2035 zakázáno používat SF6 pro údržbu nebo servis elektrických spínacích zařízení, pokud nejsou regenerovány nebo recyklovány, s výjimkou případů, kdy je prokázáno, že regenerované nebo recyklované SF6:

a) nelze z technických důvodů použít nebo

b) nejsou k dispozici v případě nouzové opravy.

V takových případech musí uživatel na požádání předložit příslušnému orgánu dotčeného členského státu nebo Komisi doklady, které zdůvodňují použití.

Tento odstavec se nevztahuje na vojenské vybavení.

74. Dle č. 13 odst. 9 nařízení se zakazuje uvádět do provozu následující elektrická spínací zařízení, která používají fluorované skleníkové plyny jako izolační nebo zhášecí médium nebo jejichž fungování je na nich závislé:

a) od 1. ledna 2026 elektrická spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvody do 24 kV včetně;

b) od 1. ledna 2030 elektrická spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvody od více než 24 kV do 52 kV včetně;

c) od 1. ledna 2028 elektrická spínací zařízení vysokého napětí od více než 52 kV do 145 kV včetně a do zkratového proudu 50kA včetně, s potenciálem globálního oteplování 1 nebo více;

d) od 1. ledna 2032 elektrická spínací zařízení vysokého napětí nad 145 kV nebo zkratovém proudu nad 50 kA s potenciálem globálního oteplování 1 nebo více.

75. Dle č. 13 odst. 11 nařízení je odchylně od odstavce 9 povoleno uvádět do provozu elektrická spínací zařízení, která používají izolační nebo zhášecí médium s potenciálem globálního oteplování nižším než 1 000 nebo jejichž fungování závisí na tomto médiu, pokud na základě zadávacího řízení, které zohledňuje technické zvláštnosti zařízení požadovaného pro dané použití, nastane jedna z následujících situací:

a) během prvních dvou let od příslušných dat uvedených v odst. 9 písm. a) a b) nebyly obdrženy žádné nabídky nebo byly obdrženy pouze nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem, které nepoužívá fluorované skleníkové plyny;

b) během prvních dvou let od příslušných dat uvedených v odst. 9 písm. c) a d) nebyly obdrženy žádné nabídky nebo pouze nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než jedna;

c) po uplynutí dvouletého období uvedeného v bodě a) nebyly obdrženy žádné nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem, které nepoužívá fluorované skleníkové plyny nebo

d) po uplynutí dvouletého období uvedeného v bodě b) nebyly obdrženy žádné nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než jedna.

76. Dle č. 13 odst. 13 nařízení se odstavec 9 nevztahuje na elektrické spínací zařízení, u nějž bylo podle požadavků na ekodesign přijatých podle směrnice 2009/125/ES stanoveno, že by jeho emise vyjádřené ekvivalentem CO₂ vznikající během životního cyklu byly nižší než emise rovnocenného zařízení, které splňuje příslušné požadavky na ekodesign, a že by jeho limit pro GWP podle odstavce 9 měl být splněn.

77. Dle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 Text s významem pro EHP (dále jen „nařízení č. 517/2014“)[6] provozovatelé zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO₂ nebo větším v jiné než pěnové formě, zajistí u tohoto zařízení kontroly těsnosti.

Na hermeticky uzavřené zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství nižším než 10 tun ekvivalentu CO₂, se kontroly těsnosti podle tohoto článku nevztahují, pokud je toto zařízení označeno jako hermeticky uzavřené.

Kontroly těsnosti podle tohoto článku se nevztahují na elektrické spínací zařízení, pokud splňuje jednu z těchto podmínek:

a) má podle technické specifikace prověřenou míru úniku nižší než 0,1 % za rok a je příslušně označeno;

b) je vybaveno přístrojem pro sledování tlaku či hustoty; nebo

c) obsahuje méně než 6 kg fluorovaných skleníkových plynů.

78. Dle čl. 4 odst. 2 písm. f) nařízení č. 517/2014 se odstavec 1 vztahuje na provozovatele elektrických spínacích zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny.

Zjištěné skutečnosti z dokumentace o zadávacím řízení

79. Dle čl. 5., bodu 5.1 části 1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „demontáž stávající rozvodny GIS, dodání a instalace nové, moderní, plynem izolované rozvodny GIS s jedním systémem přípojnic SBB (Single Bus Bar) rozděleným na dvě sekce a jedním podélným dělením včetně el. ochran, ovládání a komunikace. Dále je součástí plnění sektorové zakázky uvedení rozvodny do provozu a zpracování požadované dokumentace.“

80. V části A „Stanovení minimálních technických podmínek“ dokumentu s názvem „Dodatek č. 2_ZD_část 4_ TECHNICKÁ SPECIFIKACE.docx“ (uveřejněného na profilu zadavatele dne 9. 2. 2024), který tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení a jehož obsahem je zadávací dokumentace, konkrétně technická specifikace předmětu plnění veřejné zakázky (dále jen „technická specifikace“), zadavatel uvedl, že ve smyslu § 61 odst. 4 zákona označuje za minimální technické podmínky, které musí předběžná nabídka/nabídka splňovat, tyto požadavky:

„POŽADOVANÉ PARAMETRY ROZVÁDĚČE GIS 110KV:

Parametry nového rozvaděče GIS:

- Jmenovité napětí min. 121 kV

- Jmenovitý proud min. 1250 A

Zkratová odolnost nového rozvaděče GIS:

- Jmenovitý krátkodobý výdržný proud min. Ith (1 sec) 25 kA,

- Dynamický (špičkový proud min. ip 63 kA.“

81. V části E „Technická část“, bodě E.2 „Rozsah zadání – Část Elektro“ technické specifikace zadavatel uvedl, že „[z]volenou technologií je systém GIS (Gas Insulated Switchgear – plynem izolovaný rozvaděč), v provedení plynem izolovaných modulů s jedním systémem přípojnic (SBB – Single Bus Bar).“

82. V části E „Technická část“, bodě E.2 „Rozsah zadání – Část Elektro“ technické specifikace zadavatel stanovil mj. následující požadavky:

»Zhotovitel dodá nový VVN rozvaděč, který bude splňovat následující kritéria:

- (…)

- S izolačním médiem GIS jiným než SF6 - S izolačním médiem GIS splňujícím parametr GWP < 1, „potenciál globálního oteplování“ nebo „GWP“ znamená potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO₂), počítaný jako stoletý potenciál globálního oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO₂« (dále také jako „zadávací podmínka č. 1“),

„(…) Je požadováno použití bezešvých kovových krytů/pouzder, použitý těsnící systém omezí únik plynu na méně než 0,1 procenta za rok. (…)“ (dále také jako „zadávací podmínka č. 2“).

83. V bodě E.8 „Spolehlivost a životnost“ technické specifikace zadavatel uvedl, že „[n]ový VVN rozvaděč GIS bude navržen pro životnost minimálně 50 let.“

84. Dle čl. 10., bodu 10.1 písm. c) části 1 zadávací dokumentace si zadavatel vyhradil právo „nejednat o Předběžných nabídkách a zadat veřejnou zakázku na základě Předběžné nabídky.“

85. V čl. 22., bodu 22.2 části 1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „je po posouzení a hodnocení Předběžných nabídek oprávněn rozhodnout, že o Předběžných nabídkách nebude jednáno. (…).“

86. Dle printscreenu z elektronického nástroje NEN, resp. ze skutečností vyplývajících z elektronického nástroje NEN k předmětné veřejné zakázce vyplývá, že konec lhůty pro podání žádostí o účast byl stanoven na 30. 10. 2023 v 10 hod.

87. Z protokolu o otevírání žádostí o účast vyplývá, že navrhovatel podal žádost o účast ve lhůtě pro podání žádostí o účast.

88. Dle printscreenu z elektronického nástroje NEN, resp. ze skutečností vyplývajících z elektronického nástroje NEN k předmětné veřejné zakázce vyplývá, že navrhovatel byl dne 4. 1. 2024 zadavatelem vyzván k podání předběžné nabídky.

89. Dle printscreenu z elektronického nástroje NEN, resp. ze skutečností vyplývajících z elektronického nástroje NEN k předmětné veřejné zakázce vyplývá, že konec lhůty pro podání předběžných nabídek byl stanoven na 5. 4. 2024 v 10 hod.

90. Dle „Protokolu o otevírání předběžných nabídek“ ze dne 5. 4. 2024 (dále jen „protokol o otevírání předběžných nabídek“) obdržel zadavatel ve lhůtě pro podání předběžných nabídek celkem 3 předběžné nabídky od tří různých dodavatelů.

91. Úřad konstatuje, že z protokolu o otevírání předběžných nabídek vyplývá, že navrhovatel předběžnou nabídku nepodal.

92. Úřad uvádí, že z printscreenu relevantní části cenové specifikace („Tabulka 3 – DODÁVKY ZAŘÍZENÍ A MATERIÁLŮ“) předložené v předběžné nabídce č. 1 vyplývá, že účastník zadávacího řízení, který podal předběžnou nabídku č. 1, uvedl u položky „Rozvodna GIS“ a u položky „izolační plyn“ dodavatele „Siemens“. Dle printscreenu relevantní části cenové specifikace („Tabulka 3 – DODÁVKY ZAŘÍZENÍ A MATERIÁLŮ“) předložené v objasnění (doplnění) předběžné nabídky č. 2, uvedl účastník zadávacího řízení, který podal předběžnou nabídku č. 2, u položky „Rozvodna GIS“ a u položky „izolační plyn“ dodavatele „Siemens Energy“. Dle printscreenu relevantní části „Seznamu poddodavatelů“ předloženého v předběžné nabídce č. 3 nabízí účastník zadávacího řízení, který podal předběžnou nabídku č. 3, rozvodnu GIS od poddodavatele „Siemens Energy s.r.o., IČO 08496943, se sídlem Olomoucká 3419/7, 618 00 Brno“ (dále jen „Siemens Energy“). Dle printscreenu relevantní části cenové specifikace („Tabulka 3 – DODÁVKY ZAŘÍZENÍ A MATERIÁLŮ“) předložené v objasnění (doplnění) předběžné nabídky č. 3 účastník zadávacího řízení, který podal předběžnou nabídku č. 3, uvedl u položky „Rozvodna GIS“ a u položky „izolační plyn“ dodavatele „Siemens“.

93. Dle čl. 6., bodu 6.1 části 1 zadávací dokumentace „[p]lnění Předmětu veřejné zakázky musí být předáno Zadavateli nejpozději do 4. 5. 2026. Konkrétní termíny plnění jsou uvedeny v ZD ČÁST 3 - Návrh smlouvy“.

94. V čl. 4, bodu 4.2.6 dokumentu s názvem „Dodatek č. 2_ZD_část 3_ NÁVRH SMLOUVY.docx“ je uvedeno, že se zhotovitel zavazuje předat a převzít dílo včetně dokumentace skutečného stavu DSS, PTD nejpozději do 4. 5. 2026.

95. V dokumentu s názvem „Vysvětlení k zadávací dokumentaci v JŘSU – odpověď č. 44-57_rev.pdf“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace k dotazům č. 44-57“) obsahující vysvětlení zadávací dokumentace k dotazům č. 44-57 zadavatel k žádosti na úpravu GWP izolačního média alespoň na menší než 1000 uvedl, že „návrh účastníka na úpravu GWP nižší než 1000 Zadavatel neakceptuje.“ Dále zadavatel k žádosti na úpravu požadavku na únik plynu alespoň na 0,5 % za rok uvedl, že „trvá na hodnotě úniku plynu méně než 0,1 %/rok (…)“

Zjištěné skutečnosti ze „studie Cigre“

96. Úřad uvádí, že internetový odkaz na „studii Cigre“, na kterou odkazoval navrhovatel v návrhu a v námitkách, odkazuje na dokument s názvem „Life Cycle Assessment comparison of different high voltage substation technologies using SF6 and alternative insulation gases“. Úřad konstatuje, že „studie Cigre“ pojednává o porovnání dopadů provozování 145 kV GIS s použitím plynu SF6, s použitím vakua a vzduchu a s použitím směsi na bázi C4-FN na emise CO₂ na základě zjednodušené verze posouzení životního cyklu. Úřad dále uvádí, že studie za použití zjednodušeného modelu posouzení životního cyklu dospěla k závěru, že řešení na bázi C4-FN mají nejnižší stopu CO₂ a že řešení s vakuem a vzduchem sice nemají emise znečišťujícího plynu, ale zvětšení jejich velikosti má přímý dopad na znečištění šedou energií, a tedy je více znečišťující než řešení s C4-FN.

Zjištěné skutečnosti k „dokumentům ENTSOE“

97. Úřad uvádí, že navrhovatel připojil k návrhu dokument s názvem „stanovisko_Entsoe“ a dokument s názvem „stanovisko_Entsoe_2“. Dokument s názvem „stanovisko_Entsoe_2“ dle Úřadu obsahuje článek ze dne 17. 3. 2023 o postoji organizace ENTSOE k návrhu Evropské komise ze dne 5. 4. 2022 na revizi regulace o fluorovaných plynech. Dokument s názvem „stanovisko_Entsoe“ dle Úřadu obsahuje reakci organizace ENTSOE k navrhovanému znění nařízení ze dne 5. 4. 2022, která obsahuje témata (návrhy na úpravu), která by dle ENTSOE měla být předložena v legislativní diskusi.

Zjištěné skutečnosti z námitek

98. Navrhovatel v námitkách nejprve citoval definici GWP dle nařízení a uvedl, že dle návrhu nařízení bude platit zákaz pro uvedení do provozu rozvaděčů 110kV s GWP vyšším než 1 až od 1. 1. 2028, přičemž uvedení do provozu rozvaděče dle této veřejné zakázky je požadováno mnohem dříve. Navrhovatel dále uvádí, že obava týkající se údržby a servisu je nedůvodná, jelikož se v navrhovaném nařízení zavádí nová pravidla, která za splnění daných podmínek umožňují pro servis a údržbu zařízení i po roce 2035 používat tzv. F plyny. K tomu navrhovatel cituje čl. 13 odst. 7 nařízení. Dle navrhovatele regenerované F plyny se běžně používají i dnes, jedná se o osvědčenou technologii. Dle navrhovatele ani po roce 2035 tedy nebude nijak omezena údržba starších rozvaděčů VVN, dokonce ani těch, jež používají plyn SF6, ani některými výrobci používaných směsí s plynem obsahujícím fluor (F plyny). Dle navrhovatele se dle nového nařízení ani pro nové instalace rozvaděčů VVN omezení plynů s GWP větším než 1 neuplatní v prvních dvou letech po nabytí účinnosti daného opatření (v daném případě tedy 2 roky po 1.1.2028), a pokud pro takové zařízení nebyly obdrženy žádné nabídky nebo jen nabídka od jednoho výrobce rozváděčů s izolačním nebo vypínacím médiem s GWP nižším než 1, tak v takovém případě je možné použít zařízení s GWP nižším než 1000. Dle navrhovatele je tedy evidentní, že evropská legislativa podporuje hospodářskou soutěž a brání se tomu, aby výběrové řízení vedlo na jednoho výrobce, což dle názoru navrhovatele činí zadavatel. K tomu navrhovatel cituje čl. 13 odst. 11 písm. a) návrhu nařízení.

99. Navrhovatel uvádí, že chápe snahu zadavatele o ekologičtější řešení než s plynem SF6, není však dle jeho názoru možné zadávací dokumentací omezit řešení jiných výrobců než na jednoho s plynem, jež má GWP menší než 1, když legislativa umožňuje dokonce pro tuto zakázku použít i plyn SF6 (pro instalace do konce roku 2027) anebo plyn s GWP menším než 1000 (pro instalace až do konce roku 2029) tak, aby byla dodržena pravidla hospodářské soutěže a zákona. Dle navrhovatele může zadavatel i neúmyslně usilovat o zadání vedoucí na řešení jediného výrobce, které by nebylo odůvodnitelné a ekonomické. Dále dle navrhovatele by takové řešení bylo proti § 6 zákona, a to především proti zásadám přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle navrhovatele by takto nastavené zadávací podmínky mohly být v rozporu se zákonem, jelikož by mohly vést k omezení hospodářské soutěže tím, že vedou bez oprávněných důvodů na jednoho výrobce. Navrhovatel uvedl, že žádá o změnu zadávací dokumentace umožňující použití plynu jako izolačního média alespoň s GWP menším než 1000.

100. Dále dle navrhovatele nebude zadávací podmínka stanovená pouze s ohledem na parametr GWP v souladu s normou ČSN EN ISO 14001 a se zásadami odpovědného enviromentálního chování. Dle navrhovatele je třeba v souladu s nařízením vzít v potaz celkovou uhlíkovou stopu, která podle dostupných studií vychází s ohledem na ukazatel LCA u řešení na bází C4-FN (která mají GWP vyšší než 1) nižší než u řešení na bázi vzduchu (která mají GWP nižší než 1). Dle navrhovatele řešení využívající vakuové přerušovače a vzduch pro izolaci (v současné době jediné řešení plnící podmínku GWP menší než 1) nemají žádné emise znečišťujících plynů, ale zvětšení jejich velikosti má přímý dopad na jeho znečištění šedou energií, takže je celkově více znečišťující než řešení C4-FN. K tomu navrhovatel odkazuje na studii „Cigre“, která dle navrhovatele uvádí, že „[ř]ešení využívající vakuové přerušovače a vzduch pro izolaci nemají žádné emise znečišťujících plynů, ale zvětšení velikosti má přímý dopad na jeho znečištění šedou energií, takže je více znečišťující než řešení C4-FN.“ Dle navrhovatele uvedená skutečnost prokazuje, že požadavek zadavatele na GWP menší než 1 nevede k ekologičtějšímu řešení. Dále dle navrhovatele nařízení stanoví výjimky týkající se GWP u zařízení s nižším LCA. Dle navrhovatele ani prahové hodnoty potenciálu globálního oteplování, ani „energetická účinnost během provozu“ plně nezohledňují dopad zařízení na emise uhlíku, a proto nemohou být jedinými klíčovými ukazateli výkonnosti. Dle navrhovatele jakékoliv prahové hodnoty GWP nejsou použitelné pro rozvaděče jiných výrobců mimo výrobce „Siemens“ používajícího technický vzduch. Navrhovatel dále cituje čl. 13 odst. 13 nařízení. Navrhovatel dále uvedl, že žádá zadavatele s ohledem na to, že i zařízení s GWP menším než 1 mají vyšší uhlíkovou stopu dle posouzení LCA, o úpravu zadávacích podmínek tak, aby tyto byly v souladu s nařízením a zákonem, jelikož takto nastavené zadávací podmínky jsou v rozporu s právními předpisy a mohou bezdůvodně vést na jednoho výrobce, a tedy k omezení hospodářské soutěže.

101. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel u zadávací podmínky č. 2 požaduje ještě přísnější parametry GIS oproti nařízení č. 517/2014 a i oproti nařízení, podle nichž je proto, aby nebyly nutné pravidelné kontroly těsnosti, požadováno buď hlídání tlaků každého plynového prostoru, nebo použití technologie s únikem plynu méně než 0,1 procenta za rok.

102. Dle navrhovatele je v nařízení č. 517/2014 uvedeno, že aby nebylo nutné provádět pravidelné kontroly těsnosti certifikovanou osobou, stačí splnit alespoň jednu ze tří podmínek. Dle navrhovatele však zadavatel požaduje splnění současně dvou podmínek, kdy jedna je splněna osazením GIS denzostaty (kontrola těsnosti, resp. úniku plynu), jež jsou signalizovány do ŘS, a navíc ještě požaduje splnění i druhé podmínky, že únik plynu je méně než 0,1 % za rok. Dle navrhovatele tento požadavek je zbytečný a prodražuje nabízenou technologii. Dále navrhovatel žádal o úpravu daného požadavku na alespoň 0,5 % za rok, jelikož požadavek zadavatele zdražuje veřejnou zakázku a vede na zařízení jediného výrobce, a to i tehdy, pokud se zadavatel rozhodne připustit řešení s GIS s izolačním plynem jiným než SF6, avšak s GWP vyšším než 1, resp. GWP menším než 1000. Dále navrhovatel cituje čl. 4 nařízení č. 517/2014 a čl. 5 nařízení. Dále dle navrhovatele technologie používající směs C4FN, která má nižší uhlíkovou stopu, neumožňuje provedení s únikem menším než 0,1 % za rok, ale počítá s úniky 0,5 % za rok.

103. Dále dle navrhovatele zadavatel uvedl, že hodnota úniku plynu méně než 0,1 % za rok je běžnou limitní hodnotou. Dle navrhovatele je pravda, že výrobci zařízení byli schopni potvrdit únik menší než 0,1 % za rok, avšak v dřívějších výběrových řízeních, která počítala s využitím technologie s plynem SF6. Technologie používající směs plynu s C4FN dle navrhovatele toto neumožňuje vzhledem k vlastnostem plynu a vyššímu použitému tlaku plynu, a proto požadoval změnu daného parametru na přípustný únik izolačního média na méně než 0,5 % za rok. Při zachování povoleného úniku izolačního plynu na hodnotě méně než 0,1 % za rok by zadávací řízení mohlo vést dle navrhovatele na nabídku řešení od jediného výrobce.

Zjištěné skutečnosti z rozhodnutí o námitkách

104. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že nařízení stanoví pravidla a zákazy pro používání F plynů a citoval čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení. Dále dle zadavatele navrhovatel upozorňuje, že nařízení obsahuje v čl. 13 odst. 11 písm. b) výjimku, která připouští za splnění určitých podmínek a po omezenou dobu použití rozvaděčů VVN s globálním potenciálem oteplování nižším než 1000. Zadavatel poznamenává, že navrhovatel v námitkách citoval čl. 13 odst. 11 písm. a), ale dle názoru zadavatele se zjevně jedná o čl. 13 odst. 11 písm. b) nařízení.

105. Dále zadavatel uvádí, že veřejnou zakázku považuje za pilotní projekt, který má skupině ČEZ zajistit dostatek provozních zkušeností a dostatek informací pro plánování projektů dalších rozvoden GIS v rámci budoucí investiční výstavby, které budou muset splňovat požadavky v nařízení, a tedy i požadavek na GWP. Zadavatel dále uvádí, že rozvodna patří do kategorie tzv. kritické infrastruktury a že hodlá tuto rozvodnu provozovat nejméně 50 let. Zadavatel uvádí, že má zájem osvojení si know-how s výhledem na provozování této technologie v rámci skupiny ČEZ a s ohledem na skutečnost, že z časového hlediska a životnost rozvodny bude její provozování realizováno v období, kdy uvedené parametry budou z obecného hlediska na základě nařízení závazné pro všechny subjekty, a proto považuje tento požadavek za přiměřený a odpovídající jeho legitimním potřebám.

106. Zadavatel rovněž argumentuje tím, že na technologii s GWP menším než 1 rovněž přistoupil s ohledem na její budoucí údržbu, protože během víceletého provozu rozvodny nedokáže predikovat dostupnost doplňovaných plynů, a to jak SF6 plynů, tak plynů v kategorii GWP menší než 1000 a zároveň větší než 1. Dle zadavatele v případě havárie GIS a úniku izolačního plynu, tak hrozí riziko, že by nemohlo dojít k opravě GIS a jeho doplnění, jelikož prostá náhrada F plynu jiným typem izolačního plynu není dle stavu dnešního poznání technicky možná. V konečném důsledku by tak dle zadavatele mohlo dojít k ohrožení elektrárny s negativním dopadem na spolehlivost přenosu a dodávky elektrické energie včetně výroby a dodávky tepla. Zadavatel uvádí, že musí i z titulu péče řádného hospodáře výše uvedené riziko spočívající v omezení možnosti dalšího použití izolačního F plynu promítnout do plánování investiční výstavby.

107. Dále zadavatel uvádí, že z provozní praxe vyplývá, že již v současné době je údržba a doplňování izolačního plynu problematická. Dodací lhůty nádob s izolačním plynem SF6 jsou již nyní neúměrně dlouhé a neustále se prodlužují (aktuálně je dodací lhůta cca 6 měsíců) a existuje reálná obava, že v budoucnu dojde ještě k dalšímu prodloužení. Zadavatel uvádí, že z tohoto důvodu musí již současné době zajišťovat zásoby izolačního plynu SF6 v rámci zbylých zásob skupiny ČEZ, což není do budoucna z provozních důvodů udržitelné. V návaznosti na tuto zkušenost zadavatel předpokládá, že dodávky alternativních plynů (s GWP menším než 1000) by mohly být problematické podobným způsobem z důvodu zajištění dodávek od výrobců mimo EU. V případě dodání GIS s parametrem GWP menším než 1 zadavatel přepokládá, že výroba izolačního plynu s GWP menším než 1 bude zajištěna v dostatečné kapacitě, a to vzhledem k platné legislativě EU. V této souvislosti zadavatel předpokládá, že na rozdíl od tzv. F plynů, zařízení pracující na bázi tzv. syntetického vzduchu (tj. plnící parametr GWP menší než 1) bude méně náročné i z hlediska požadavků na výrobu, skladování, evidenci, dostupnost. Při zpoždění dodávky izolačního plynu není dle zadavatele možné technologii provozovat a musí dojít k jejímu neprodlenému odstavení s následnou ekonomickou ztrátou z nevýroby.

108. V rozhodnutí o námitkách zadavatel akcentuje, že při stanovení zadávacích podmínek vycházel ze svých provozních potřeb s přihlédnutím k tomu, jak uvedená oblast (zejména GWP) bude v blízké budoucnosti upravena v rámci nařízení. Zadavatel uvádí, že v nejbližší budoucnosti dojde k závazné úpravě rámci nařízení a stanovení zákazu použití F plynů (čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení), a proto nastavil zadávací podmínky mimo jiné i tak, aby sledovaly účel stanovený v nařízení, a aby dosáhl požadovaného technicko-environmentálního standartu, které nařízení sleduje a který skupina ČEZ bude v budoucnu podporovat a prosazovat. Zadavatel uvádí, že při stanovení zadávacích podmínek např. nevyužil výjimky, kterou nařízení umožňuje využít rámci čl. 13 odst. 11 písm. b), neboť dle jeho názoru jeho legitimní potřeby jsou oprávněné pro nastavení zadávacích podmínek, tak jak je nyní uvedeno v technické specifikaci, a rovněž ze samotného znění nařízení nevyplývá příkaz, popř. povinnost předmětnou výjimku aplikovat. Zadavatel je toho názoru, že při nastavení zadávacích podmínek v oblasti technické specifikace a ve vztahu k nařízení reflektoval úpravu stanovenou nařízením a že nestanovil nepřiměřená omezení nad rámec toho, jak uvedená oblast je/bude závazně od určitého termínu upravena na celoevropské úrovni.

109. Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že je předčasné tvrzení navrhovatele, že zadávací podmínky umožňují nabídnout řešení jednoho konkrétního výrobce, neboť se zadávacího řízení kromě navrhovatele účastní dalších 6 účastníků, přičemž nikdo nenapadl zadávací podmínky tak, jak to učinil navrhovatel, a dosud neuplynula lhůta pro podání předběžných nabídek.

110. K části námitek, kdy navrhovatel uvádí, že nastavení zadávací podmínky pouze s ohledem na parametr GWP není v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO 14001 a se zásadami environmentálně odpovědného chování, neboť je nutné vzít v potaz celkovou uhlíkovou stopu, která vychází u řešení na bázi C4-FN nižší než na bázi technického vzduchu, zadavatel uvádí, že požadavky technické specifikace stanovil s ohledem na svoje potřeby, cíl zakázky a dosavadní provozní zkušenost. Zadavatel dále uvádí, že považuje ochranu životního prostředí za nedílnou součást svého systému řízení. Systém environmentálního managementu (EMS) skupiny ČEZ je dle zadavatele v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO 14001. Skupina ČEZ identifikuje v rámci EMS environmentální rizika, vytváří podmínky pro jejich prevenci a eliminaci a podává zprávy o environmentálním chování a dopadech své činnosti. Proto zadavatel do zadávací dokumentace a zadávacích podmínek zahrnul požadavek na doložení certifikátu ČSN EN ISO 14001 a dále v technické specifikaci (a v souladu s nařízením) stanovil konkrétní požadavek na hodnotu GWP, což považoval v rámci a pro účely této veřejné zakázky za dostačující k zohlednění a dodržení zásad environmentálně odpovědného zadávání dle § 6 odst. 4 zákona. Dle zadavatele je tento způsob a přístup plně v souladu s rozhodovací praxí Úřadu. K tomu zadavatel cituje rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-19105/2022/500 ze dne 7. 6. 2022. Ke „studii Cigre“ zadavatel uvedl, že se nejedná o normativní závazný akt, a pouze reflektuje jeden z možných přístupů k dané problematice, nicméně neodráží provozní realitu, kterou poznal.

111. Zadavatel dále uvádí, že si je vědom úpravy čl. 13 odst.13 nařízení, který prolamuje zákaz stanovený v čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení, nicméně důvody, pro které nastavil požadavek na použité izolační médium s GWP menší než 1, byly i jeho negativní provozní zkušenosti a provozní problémy s použitím F plynů v obdobných zařízeních. Zadavatel uvádí, že požaduje dodání zařízení, které by bylo co nejvíce bezúdržbové. Zadavatel uvádí, že z tohoto důvodu stanovil požadavky na těsnost (úniky plynu), čímž dosáhne snížení množství skladové zásoby izolačního plynu. Dále z důvodu snížení provozních nákladů na skladování izolačního plynu stanovil zadavatel požadavek na technologii používající izolační plyn bez negativního dopadu na životní prostředí. Zadavatel uvádí, že klade důraz na co nejekologičtější řešení z hlediska provozní části životního cyklu GIS. Zvýšením spolehlivosti (těsnosti) chce zadavatel dosáhnout snížení počtu neočekávaných odstávek zařízení, výpadků dodávek elektrické energie s nutností hradit způsobené škody třetím stranám apod.

112. K zadávací podmínce na požadovaný únik plynu na méně než 0,1 % za rok zadavatel uvádí, že požadovaný parametr nesouvisí s čl. 4 nařízení č. 517/2014 a čl. 5 nařízení, hodnota tohoto parametru je určena na základě požadavků na spolehlivost provozu GIS a na snížení provozních nákladů GIS. Tento parametr dle zadavatele vychází ze zkušenosti provozování v rámci skupiny ČEZ. Zadavatel uvádí, že požaduje dodávku a montáž zařízení pro měření tlaku a zavedení signalizace do řídicího systému z důvodu svých provozních zkušeností s provozováním GIS, tj. požadavku mít okamžitou kontrolu nad případnými poruchami GIS. Zadavatel tedy požadavek nepovažuje za neadekvátní nebo nepřiměřený. Dále zadavatel uvádí, že požadovaná hodnota úniku plynu je běžnou limitní hodnotou. Zadavatel uvádí, že v souladu s nařízením požaduje izolační plyn s GWP menší než 1, což směs plynu s C4FN nesplňuje. Zadavatel uvádí, že požaduje těsnost s hodnotou úniku plynu méně než 0,1 % za rok, jelikož tato hodnota zaručuje bezpečný a spolehlivý provoz bez nutnosti častého doplňování izolačního plynu a tím pádem také nutných odstávek technologie a minimalizaci provozních nákladů. Právě negativní provozní zkušenosti s vyššími úniky izolačního plynu v průběhu životnosti zařízení dle zadavatele vedou k tomu, proč nastavuje uvedenou podmínku. V případě vyššího úniku plynu by dle zadavatele bylo nutné zařízení častěji odstavovat, což by zapříčinilo mj. ekonomické ztráty z hlediska nevýroby a zároveň udržovat vyšší skladovou zásobu izolačního média a tím i vyšší náklady na údržbu. Dle zadavatele požadavky zadavatele vychází z jeho provozní zkušenosti a byť mohou vést k pořízení nákladnější technologie, vidí v nich jednoznačný provozní a enviromentální přínos.

113. Závěrem se zadavatel vyjadřuje k nastavení zadávacích podmínek z pohledu zákona a odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0083/2018/VZ-12068/2018/531/VNe ze dne 23. 4. 2018 a na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016 a rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009. Zadavatel uvádí, že nastavil zadávací podmínky přiměřeně s ohledem na své provozní zkušenosti, výrobní potřeby a současně s výhledem na to, jak uvedená technická oblast bude závazně upravena a nastavena v rámci nařízení, a aby dosáhl požadovaného environmentálně-technického standardu, který bude v rámci obdobných veřejných zakázek v budoucnu prosazovat.

Zjištěné skutečnosti z vyjádření zadavatele k usnesení Úřadu ze 26. 4. 2024

114. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 6. 5. 2024 uvedl, že vyhlášením zadávacího řízení pouze reagoval na nové povinnosti, které mu ukládá nové nařízení,přičemž se rozhodl otestovat reálné možnosti trhu otevřenou soutěží, a to právě s ohledem na to, že bude muset zákazu uvádět do provozu elektrická zařízení, která používají fluorované skleníkové plyny, dostát v relativně blízkém horizontu 4 let.

115. Dále dle zadavatele zadávací podmínka č. 1 představuje text převzatý přímo z nařízení. Zadavatel uvádí, že pouze (i) stanovil, aby koncepce nového VVN rozvaděče byla zhotovitelem navržena s izolačním médiem jiným než fluorované skleníkové plyny, tedy s ohledem na zákaz v čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení (a tedy žádné konkrétní technické řešení nepředepisoval); (ii) stanovil, aby toto izolační médium splňovalo parametr GWP menší než 1, což vyplývá z čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení, (iii) přičemž použil definici GWP dle čl. 3 odst. 1 nařízení.

116. Dle zadavatele za »diskriminační, resp. zvýhodňující zadávací podmínku nemůže být označena právní povinnost, která Zadavateli vyplývá z přímo aplikovatelných předpisů Evropské unie, kterou Zadavatel pouze „převzal“ z nařízení, aniž ji nějak upravoval či doplňoval. Postup aprobovaný zákonem nemůže být současně jeho porušením.«

117. K zadávací podmínce č. 2 zadavatel uvádí, že „tato podmínka rozhodně nepatří mezi podmínku, která by přímo směřovala na výrobky jediného výrobce (pozn. navíc se jedná o jednu z podmínek vyplývající z čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení). Jedná se o hodnotu, která je v oblasti těsnosti zcela běžně dostupnou na trhu pro obdobné technologie plynem izolovaných rozvaděčů GIS – např. výrobce Hitachi Energy, Siemens Energy (pozn. informace o úniku plynu nejsou běžně uváděny na www stránkách výrobce, ale jsou uváděny např. až v realizační dokumentaci).“

118. Dle zadavatele ani kombinace obou podmínek nemůže být pokládána za diskriminační, neboť podmínka č. 1 je pouze promítnutím právní povinnosti, a podmínka č. 2 je naopak kritériem zcela běžným. Dle zadavatele i kdyby s ohledem na novost technického řešení byl zatím díky podmínce č. 1 okruh potenciálních dodavatelů užší, bude to právě ona, která by byla potenciálně schopna okruh dodavatelů omezit, přičemž běžný požadavek podmínky č. 2 by s tímto neměl žádnou spojitost.

119. Zadavatel dále uvádí, že „je-li mu uložena právní povinnost v krátkém horizontu čtyř let zavést nové technické řešení k povinnému zajištění ochrany životní prostředí snižováním emisí fluorovaných skleníkových plynů, pak s ohledem na nutnost provést zadávací řízení a následně toto nové opatření realizovat, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby odkládal nezbytnou rekonstrukci rozvodny 110 kV – GIS v lokalitě Prunéřov, jen proto, aby případně rozšířil okruh potenciálních dodavatelů. Dále Zadavatel zastává stanovisko, že do doby ukončení zadávacího řízení nelze nikterak dovodit či předpokládat počet poddodavatelů a z tohoto pohledu odmítá tvrzení Navrhovatele o zvýhodnění jediného dodavatele.“

120. Zadavatel uvádí, že „nedisponuje informacemi o tom, že by se technologií, která by byla schopná splnit zadávací podmínky, zabýval pouze jediný výrobce (pozn. Zadavatel nemůže být do všech detailů seznámen s aktuálním výrobním portfoliem všech potencionálních světových výrobců, kteří by dokázali nabídnout požadovaný produkt), ale důvodně předpokládá, že na novou evropskou legislativu trh zareaguje. Navrhovatel svá tvrzení ohledně požadavků údajně zvýhodňujících jediného dodavatele, které mají reprezentovat podmínky č. 1 a podmínky č. 2, ničím nedokládá, ani blíže neupřesňuje, jak k takovému závěru dospěl. Zadavatel je proto odmítá jako účelová a ničím nepodložená.“

121. Zadavatel k dotazu, zda jsou mu známi výrobci, jejichž výrobek/řešení splňuje obě zadávací podmínky, uvádí, že mu známi jsou, neboť v zadávacím řízení obdržel tři předběžné nabídky, od tří různých účastníků zadávacího řízení, kteří nabízí (jako parciální část svého technického řešení) produkty výrobce „Siemens Energy“. Dle zadavatele z uvedené skutečnosti lze stěží vyvodit, že by koncipoval zadávací podmínky jako zvýhodňující jediného dodavatele, nebo že by výše uvedený poddodavatel nějak hospodářskou soutěž prostřednictvím svých (pod)dodávek nějak omezoval.

Právní posouzení

122. Úřad nejprve uvádí, že návrh navrhovatele směřuje proti nastavení zadávacích podmínek. Úřad uvádí, že předmětem veřejné zakázky je dle zadávacích podmínek demontáž stávající rozvodny GIS a dodání a instalace nové, moderní, plynem izolované rozvodny GIS s jedním systémem přípojnic SBB rozděleným na dvě sekce a jedním podélným dělením vč. elektrických ochran, ovládání a komunikace. Zadavatel v technické specifikaci uvádí, že zvolenou technologií je „systém GIS (Gas Insulated Switchgear – plynem izolovaný rozvaděč), v provedení plynem izolovaných modulů s jedním systémem přípojnic (SBB – Single Bus Bar).“

123. Navrhovatel v návrhu nejprve napadá zadávací podmínku uvedenou v technické specifikaci, na základě které zadavatel požaduje dodat VVN rozvaděč »[s] izolačním médiem GIS jiným než SF6 – S izolačním médiem GIS splňujícím parametr GWP < 1, „potenciál globálního oteplování“ nebo „GWP“ znamená potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO₂), počítaný jako stoletý potenciál globálního oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO₂«, přičemž dle navrhovatele tato zadávací podmínka vede na výrobek/řešení jednoho výrobce a omezuje hospodářskou soutěž. Stejně tak dle navrhovatele vede na výrobek/řešení jednoho výrobce i zadávací podmínka rovněž uvedená v technické specifikaci, která stanovuje, že „[j]e požadováno použití bezešvých kovových krytů/pouzder, použitý těsnící systém omezí únik plynu na méně než 0,1 procenta za rok.“ V této souvislosti dle navrhovatele zadavatel postupoval v rozporu se zásadou rovného zacházení, zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace, neboť požadavky zadavatele nevychází z objektivně zdůvodněných potřeb.

K námitce zadavatele o předčasnosti návrhu

124. S ohledem na argumentaci zadavatele ve vyjádření k návrhu se Úřad nejprve zabýval tím, zda je návrh navrhovatele předčasný. Dle zadavatele totiž může být s ohledem na použitý druh zadávacího řízení (jednací řízení s uveřejněním) a aktuální fázi zadávacího řízení (fáze po podání předběžných nabídek) o navrhovatelem napadených zadávacích podmínkách jednáno, neboť nepatří mezi minimální technické podmínky.

125. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že podstatou použití jednacího řízení s uveřejněním, ve kterém je mj. zadávána předmětná veřejná zakázka, je přímé jednání zadavatele s účastníky o jejich předběžných nabídkách. Průběh jednacího řízení s uveřejněním je dle zákona rozdělen do několika fází – podání žádostí o účast, podání předběžných nabídek a podání nabídek. Smyslem jednacího řízení s uveřejněním je jednání mezi zadavatelem a účastníky řízení, jehož podkladem jsou podmínky uvedené v zadávací dokumentaci a v předběžných nabídkách. Cílem jednání zadavatele s účastníky je vyjednání co nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele, přičemž jednání může probíhat o všech vlastnostech nabízeného plnění s výjimkou minimálních technických podmínek podle § 61 odst. 4 zákona a pravidel pro hodnocení nabídek dle § 115 zákona. Na základě jednání pak může docházet k doplňování či změně zadávacích podmínek viz § 61 odst. 11 zákona. Jednání tedy může probíhat o všech aspektech a vlastnostech nabízeného plnění s výjimkou minimálních technických podmínek. Následně po ukončení jednání zadavatel vyzve účastníky k předložení (finálních) nabídek.

126. Určitou výjimku ze stanoveného průběhu jednacího řízení s uveřejněním představuje situace předpokládaná v § 61 odst. 9 zákona, které zadavateli umožnuje si vyhradit právo o předběžných nabídkách nejednat a přistoupit k zadání veřejné zakázky již na základě předběžné nabídky. „Současně pokud zadavatel takové výhrady využije, tak se na předběžnou nabídku pohlíží jako na nabídku se všemi dopady s tím spojenými (např. vyloučení účastníka zadávacího řízení za nesplnění zadávacích podmínek)“[7].

127. Úřad uvádí, že v šetřeném případě navrhovatel podal dne 6. 3. 2024 námitky a dne 31. 3. 2024 návrh směřující proti nastavení zadávací podmínky č. 1 a č. 2, tedy před uplynutím lhůty pro podání předběžných nabídek, neboť konec lhůty pro podání předběžných nabídek byl zadavatelem stanoven na 5. 4. 2024 (viz bod 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že navrhovatel podal ve lhůtě pro podání žádostí o účast žádost o účast (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále Úřad uvádí, že dne 4. 1. 2024 byl navrhovatel vyzván k podání předběžné nabídky (viz bod 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

128. Dále Úřad konstatuje, že zadávací podmínka č. 1 a zadávací podmínka č. 2 nepatří mezi minimální technické podmínky, které zadavatel označil v technické specifikaci dle § 61 odst. 4 zákona a, že si zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil právo nejednat o předběžných nabídkách a zadat veřejnou zakázku na základě předběžné nabídky.

129. Úřad uvádí, že v šetřeném případě navrhovatel podal před uplynutím lhůty pro podání předběžných nabídek námitky a následně návrh proti zadávacím podmínkám č. 1 a č. 2, které nepatří mezi minimální technické podmínky dle § 61 odst. 4 zákona. Dle Úřadu by tedy obecně navrhovatelem v návrhu napadané zadávací podmínky č. 1 a č. 2 týkající se technických parametrů předmětu plnění veřejné zakázky mohly být předmětem jednání o předběžných nabídkách, na jehož základě by mohl navrhovatel přesvědčit zadavatele o potřebě změny zadávacích podmínek, přičemž v takovém případě by dle Úřadu bylo možné si položit otázku, zda není návrh navrhovatele předčasný, neboť finální podoba zadávacích podmínek do skončení jednání o předběžných nabídkách je nejistá, resp. může být na základě jednání s účastníky zadávacího řízení, kteří podali předběžnou nabídku, změněna. Nicméně je nutné zdůraznit, že v šetřeném případě si zadavatel v zadávacích podmínkách na základě § 61 odst. 9 zákona vyhradil možnost o předběžných nabídkách nejednat. V daném případě tak může nastat situace, že zadavatel dospěje k závěru, že obdržel natolik výhodnou předběžnou nabídku, že se na základě toho rozhodne o předběžných nabídkách nejednat, a vybere dodavatele s danou předběžnou nabídkou k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Dle Úřadu tedy v daném případě neměl navrhovatel jistotu, že k jednání o předběžných nabídkách, kde by mohl zadavatele přesvědčit, aby upravil zadávací podmínky, skutečně dojde. Dle Úřadu tedy v případě, že by navrhovatel vyčkával s rozporováním zadávacích podmínek až na jednání o předběžných nabídkách, mohl by se připravit o možnost podat proti nim námitky, neboť by hrozila možnost, že k jednání o předběžných nabídkách zadavatel nepřistoupí. S ohledem na uvedené, nelze dle Úřadu považovat námitky navrhovatele a potažmo samotný návrh podaný před uplynutím lhůty pro podání předběžných nabídek za předčasný, jak se domnívá zadavatel, neboť by navrhovateli byla upřena možnost zadávací podmínky rozporovat v případě, že by zadavatel po podání předběžných nabídek přistoupil k uplatnění výhrady dle § 61 odst. 9 zákona a o předběžných nabídkách by nejednal.

130. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace k dotazům č. 44-57 k požadavku na změnu zadávací dokumentace tak, aby bylo možné použití izolačního média alespoň s GWP nižším než 1000, uvedl, že návrh na úpravu GWP s nižším než 1000 neakceptuje (viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále k návrhu na úpravu požadavku maximálně přípustného úniku na alespoň 0,5 % za rok zadavatel uvedl, že trvá na hodnotě úniku plynu méně než 0,1 % za rok (blíže viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uvedená vyjádření zadavatele lze dle Úřadu chápat jako vyjádření vůle zadavatele, že zadávací podmínku požadované hodnoty GWP použitého izolačního plynu a podmínku maximálně přípustného úniku plynu nehodlá změnit, z čehož by bylo dle Úřadu možné rovněž usuzovat, že se jedná o technické parametry, o kterých by i v rámci případného jednání o předběžných nabídkách zadavatel nechtěl jednat, a tedy by pro navrhovatele nemělo smysl do případné fáze jednání o předběžných nabídkách vyčkávat.

K rozhodnutí o námitkách

131. Úřad se dále zabýval žádostí navrhovatele uvedené v návrhu „o přezkoumání postupu zadavatele při vyřízení námitek navrhovatele“ (pozn. Úřadu: navrhovatel v návrhu konkrétně nespecifikoval, v čem by měl zadavatel při vyřizování nabídek pochybit). S ohledem na to Úřad přistoupil k posouzení, zda zadavatel při vyřizování námitek postupoval dle § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem tvrzeným v námitkách a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

132. Úřad nejprve v obecné rovině k problematice institutu námitek uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek je pak v ustanovení § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Úřad dále v obecnosti konstatuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

133. Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 6. 3. 2024 námitky z téhož dne, přičemž zadavatel námitky navrhovatele dle § 245 odst. 1 zákona odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 21. 3. 2024, které bylo navrhovateli doručeno tentýž den.

134. Dle Úřadu námitky navrhovatele směřovaly proti zadavatelem požadované hodnotě GWP izolačního média GIS (zadávací podmínka č. 1), kdy navrhovatel požadoval mj. s ohledem na výjimky z nařízení a s ohledem na ekologičnost životního cyklu zařízení s GWP menším než 1000 úpravu zadavatelem požadované hodnoty GWP izolačního média, neboť zadávací podmínka dle něj směřuje na výrobek/řešení jednoho výrobce. Dále navrhovatelovy námitky směřovaly proti požadavku na maximální únik izolačního média na méně než 0,1 % za rok (zadávací podmínka č. 2), kdy navrhovatel žádal s ohledem na nařízení a ekologičnost řešení s únikem plynu 0,5 % za rok o úpravu požadované maximálně přípustné výše úniku izolačního média, neboť dle jeho názoru zadávací podmínka vedla na výrobek/řešení jednoho výrobce.

135. Dle Úřadu zadavatel v rozhodnutí o námitkách představil ucelený argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na argumentaci navrhovatele v námitkách obsaženou. Dle Úřadu je z rozhodnutí o námitkách zřejmé, na základě jakých důvodů nastavil zadavatel zadávací podmínku č. 1 tak, jak byla uvedena v technické specifikaci. Zadavatel rovněž uvedl důvody, na základě kterých neaplikoval výjimky uvedené v nařízení, na které poukazoval navrhovatel. Dle Úřadu zadavatel rovněž předestřel důvody, na jejichž základě přistoupil k nastavení zadávací podmínky č. 2 na požadovaný maximální roční únik izolačního plynu. Z rozhodnutí o námitkách je tak dle Úřadu zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl podle § 245 odst. 2 zákona jako nedůvodné, resp. je z něj tedy patrné, proč považuje svůj postup v zadávacím řízení za souladný se zákonem. Dle Úřadu tedy rozhodnutí o námitkách postihuje gros námitek, čímž byla naplněna povinnost vymezená v § 245 odst. 1 zákona spočívající v podrobném a srozumitelném vypořádání odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Takové rozhodnutí je tak dle Úřadu dostačující a přezkoumatelné.

136. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek uvedených navrhovatelem dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách k těmto námitkám vyjádřil.

K nastavení zadávací podmínky č. 1 a č. 2

137. Jak již bylo uvedeno výše, návrh navrhovatele směřuje proti nastavení dvou zadávacích podmínek uvedených v technické specifikaci týkajících se požadované hodnoty potenciálu globálního oteplování použitého izolačního média (plynu) GIS u VVN rozvaděče a maximálně přípustné hodnoty úniku plynu za rok.

138. Úřad se tedy v projednávaném případě zabýval otázkou, zda jsou navrhovatelem namítané požadavky na předmět plnění veřejné zakázky v souladu se zákonem, tj. zda stanovením navrhovatelem v návrhu napadených zadávacích podmínek mohl zadavatel bezdůvodně vytvořit překážky hospodářské soutěže, resp. zvýhodnit některé potenciální dodavatele, jinými slovy Úřad posoudil, zda jsou navrhovatelem napadené parametry předmětu plnění zadavatelem vymezené v souladu s § 36 odst. 1 zákona a § 6 odst. 2 zákona.

139. Nejprve Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávací podmínky jsou nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, a proto musí být zadávací podmínky zpracovány s maximální pozorností dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek vytváří z povahy věci jistou nerovnováhu mezi dodavateli, to znamená, že zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. Přesto dle Úřadu lze v zadávacím řízení ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je zákon konstruován a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i k nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit zadávací, resp. technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad uvádí, že citované ustanovení zákona musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení dle § 6 zákona. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.

140. Dle Úřadu lze tedy tvrdit, že v zásadě veškeré zadávací podmínky mohou být ve své podstatě diskriminační, jde ovšem o posouzení toho, zda jde o diskriminaci nepřiměřenou a tedy protiprávní, nebo nikoliv. Při takovém posouzení je nutno nejprve zjistit, zda posuzované zadávací podmínky vedly k vyloučení hospodářské soutěže, tedy zda valná většina potencionálních dodavatelů není objektivně schopna plnit veřejnou zakázku, ač by jinak při absenci posuzovaných podmínek byla. Následně je nutno přihlédnout k tomu, zda diskriminační požadavek obsažený v zadávacích podmínkách reflektuje zadavatelův oprávněný zájem, protože v takovém případě, byť by uvedený požadavek de facto vyloučil hospodářskou soutěž, se nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace. Úřad podotýká, že zásadu zákazu diskriminace však nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. realizovat předmět plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě či rozsahu. Stejně tak dle Úřadu není na jednotlivých dodavatelích, aby jakkoliv zasahovali do toho, jakým způsobem zadavatel vymezil předmět dané veřejné zakázky. V tomto duchu se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 1. 11. 2012, č. j. 62 Af 57/2011 – 96, kde je mj. uvedeno, že „vymezení předmětu veřejné zakázky (tedy co vlastně zadavatel po dodavatelích potřebuje a jaké plnění tak v rámci zadávacího řízení poptává) je otázkou, jejíž zodpovězení závisí výlučně na potřebách zadavatele (především bod 47. prvostupňového rozhodnutí žalovaného), neboť i podle soudu je to právě zadavatel, který zná nejlépe své vlastní potřeby a je schopen je nejpřesněji a věcně nejlépe definovat. Stejně tak zdejší soud nezpochybňuje, že je na zadavateli, aby se on sám na základě svých vlastních potřeb rozhodl, v jakém rozsahu bude plnění v zadávacím řízení poptávat.“

141. Úřad uvádí, že v šetřeném případě navrhovatel jako první napadá požadavek uvedený v technické specifikaci, tj. že dodavatel dodá VVN rozvaděč s izolačním médiem GIS jiným než SF6 – s izolačním médiem GIS splňujícím parametr GWP menší než 1, přičemž „potenciál globálního oteplování“ nebo „GWP“ znamená potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO₂), počítaný jako stoletý potenciál globálního oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO₂. Navrhovatel je především toho názoru, že daný požadavek zadavatele směřuje na výrobek/řešení jednoho výrobce, a to výrobce „Siemens“, neboť požadavek na potenciál globálního oteplování izolačního média GIS menší než 1 v současné době splňuje pouze řešení na bázi technického vzduchu, který nabízí právě tento výrobce.

142. Úřad uvádí, že zadavatel primárně k důvodům pro stanovení zadávací podmínky č. 1 odkazuje na čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení. Čl. 13 odst. 9 nařízení dle Úřadu upravuje zákaz uvádění do provozu elektrická spínací zařízení, která používají fluorované skleníkové plyny jako izolační nebo zhášecí médium nebo jejichž fungování je na nich závislé, a dále upravuje data, od kterých je zákaz uvádění takových elektrických spínacích zařízení do provozu platný, a to v závislosti na hodnotě elektrického napětí daného zařízení. Dále Úřad uvádí, že se dle čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení, na který odkazuje zadavatel, zakazuje od 1. 1. 2028 uvádět do provozu elektrická spínací zařízení vysokého napětí od více než 52 kV do 145 kV včetně a do zkratového proudu 50kA včetně, která používají fluorované skleníkové plyny jako izolační nebo zhášecí médium nebo jejichž fungování je na nich závislé s potenciálem globálního oteplování 1 nebo více.[8]

143. Navrhovatel k čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení uvádí, že zákaz uvedený v tomto ustanovení je platný až od 1. 1. 2028, a tedy dle jeho názoru není možné požadovat řešení s GWP menším než 1, které vede na výrobek/řešení jednoho výrobce, když zadavatel může pro danou veřejnou zakázku použít i plyn SF6 nebo plyn s GWP menším než 1000.

144. Úřad uvádí, že čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení zavádí nové pravidlo, které budou muset provozovatelé elektrických spínacích zařízení vysokého napětí od více než 52 kV do 145 kV včetně a do zkratového proudu 50kA včetně dodržovat, tj. nebude možné od roku 2028 uvádět do provozu elektrická spínací zařízení vysokého napětí od více než 52 kV do 145 kV včetně a do zkratového proudu 50kA včetně s GWP vyšším nebo rovno 1. Dle Úřadu tedy nebude možné používat v těchto elektrických spínacích zařízeních jako izolační nebo zhášecí médium především plyn SF6[9], který je v současné době v elektrických spínacích zařízeních, jak uvádí zadavatel i navrhovatel, běžně používán, a také nebude možné použít i jiná řešení s plyny, jejichž GWP je větší nebo rovno 1. Dle Úřadu lze bezpochyby souhlasit s navrhovatelem, že v současné době je tedy stále možné uvádět do provozu tato elektrická spínací zařízení s plynem SF6, případně s plyny s GWP větším nebo rovno 1, když jejich zákaz uvádění do provozu je platný až od 1. 1. 2028. Současně lze souhlasit, že i v případě šetřené veřejné zakázky (kdy zadavatel, jak sám uvádí, požaduje elektrické spínací zařízení 110 kV), by zadavatel mohl taková řešení využít, neboť datum dokončení veřejné zakázky je dle zadávacích podmínek stanoven na 4. 5. 2026 (viz bod 93. a 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále Úřad uvádí, že dle čl. 13 odst. 7 nařízení bude zakázáno používání plynu SF6 od 1. 1. 2035 pro údržbu nebo servis elektrických spínacích zařízení, pokud není regenerován nebo recyklován. Dle Úřadu tedy lze rovněž souhlasit s navrhovatelem, že údržba elektrických spínacích zařízeních na bázi plynu SF6, která budou uvedena do provozu před rokem 2028, bude možná i v situaci, kdy bude pro údržbu a servis používání plynu SF6 od roku 2035 zakázáno, neboť bude možné využít regenerovaný nebo recyklovaný plyn SF6. Nicméně z uvedeného však dle Úřadu nevyplývá, že by zadavatel nemohl využít řešení s plynem s GWP menším než 1, resp. že by zadavatel musel zvolit řešení přímo SF6 nebo jiné řešení s plynem s GWP větším nebo rovno 1 jen proto, že zákaz uvádění do provozu takových zařízení platí až od roku 2028. Dle Úřadu si zadavatel může stanovit takové řešení, které bude nejvíce odpovídat jeho potřebám za předpokladu, že je schopen si jej řádně odůvodnit.

145. Úřad uvádí, že zadavatel uvedl, že důvodem pro nastavení zadávací podmínky č. 1 byl právě zákaz uvedený v čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení, jenž bude muset v blízkém časovém horizontu 4 let dodržovat. Dále zadavatel uvedl, že veřejnou zakázku považuje za pilotní projekt pro získání zkušeností s provozováním řešení splňujícím požadavky nařízení a že zařízení hodlá provozovat nejméně 50 let. Rovněž zadavatel uvedl, že zadávací podmínku stanovil i s ohledem na budoucí údržbu zařízení, neboť nedokáže predikovat dostupnost plynu SF6, případně plynu s GWP větším než 1 a menším než 1000, přičemž již v současné době je údržba a doplňování plynu SF6 problematická z důvodu dlouhých dodacích lhůt nádob s izolačním plynem SF6. Rovněž zadavatel uvedl, že náhrada F plynu je možná pouze stejným typem, což by v případě jeho výpadku znamenalo ohrožení provozu elektrárny s negativním dopadem na spolehlivost přenosu a dodávky elektrické energie včetně výroby a dodávky tepla. Dle zadavatele řešení na bázi technického vzduchu plnící parametr GWP menší než 1 bude méně náročné z hlediska požadavků na výrobu, skladování, evidenci, dostupnost. Dále zadavatel uvedl, že zohlednil i účel sledovaný nařízením a že chce dosáhnout technicko-environmentálního standardu, který nastavuje nařízení a který chce skupina ČEZ podporovat a prosazovat.

146. V této souvislosti Úřad uvádí, že je pochopitelná snaha zadavatele již teď zohlednit nové požadavky, které budou muset provozovatelé elektrických spínacích zařízení v blízké době splňovat na základě stanoveného zákazu v čl. 13 odst. 9 nařízení. Dle Úřadu nelze zadavateli vyčítat snahu zvolit řešení s obsahem co nejmenšího množství fluorovaných skleníkových plynů případně přímo bez fluorovaných skleníkových plynů, tedy se snažit již v současné době přijmout řešení, které směřuje ke snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů, tedy přijmout takové řešení, které předpokládá nařízení. Dále Úřad uvádí, že dle technické specifikace zadavatel požaduje minimální životnost rozvaděče GIS nejméně 50 let (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí), s ohledem na to je dle Úřadu pochopitelná snaha zadavatele zvolit pro danou veřejnou zakázku „nejaktuálnější“ řešení, resp. řešení, které bude na evropské úrovni do budoucna prosazováno. Dle Úřadu lze tedy považovat za logické požadovat řešení, které bude vyhovovat požadavkům nařízení, i přesto, že tak zadavatel s ohledem na platnost zákazu uvedeném v nařízení prozatím nemusí učinit.

147. Rovněž je dle Úřadu pochopitelná snaha zadavatele poptat takové řešení, které bude na evropské úrovni v dohledné době zcela běžné právě i s ohledem na údržbu zařízení, neboť zadavatel bude provozovat rozvaděč GIS v době, kdy nebudou na trh uváděna elektrická spínací zařízení s fluorovanými plyny s GWP větším nebo rovno 1. Z pohledu Úřadu nelze proto považovat obavu zadavatele, že bude údržba zařízení obsahující plyny s GWP větším nebo rovno 1 problematická, za nepodstatnou, neboť nelze vyloučit, že dostupnost takových plynů v době, kdy již nebudou ve velké míře v elektrických spínacích zařízeních využívány, může být omezena, neboť z logiky věci po nich nebude tak velká poptávka, jako je tomu nyní. Úřad uvádí, že zadavatel poukazuje, že již v současné době dodací lhůty plynu SF6 činí 6 měsíců. Dle Úřadu je úvaha zadavatele logická, když se snaží reflektovat dostupnost plynů potřebných pro údržbu požadovaného elektrického spínacího zařízení. Úřad opětovně dodává, že zadavatel plánuje provozovat elektrické spínací zařízení po dobu 50 let, je tedy bezpochyby možné, že za několik desítek let plyn s SF6 nebo plyny s GWP menším než 1000 nebudou dostupné nebo jen v omezené míře. Dle Úřadu je tedy postup zadavatele logický, když volí řešení s plynem, který bude s největší pravděpodobností dobře dostupný, tak aby zabezpečil plynulost provozu požadovaného zařízení a eliminoval možné problémy, které mohou při jeho provozu nastat.

148. K tvrzení navrhovatele, že není pravda, že by neměly být plyny SF6 a plyny s GWP menším než 1000 dostupné, neboť jsou velmi často používané a hodně rozšířené, Úřad uvádí, že tomu tak v současné době může být, nicméně se nelze zaměřit pouze na současný stav, když zadavatel plánuje zařízení provozovat po několik desetiletí. Rovněž se dle Úřadu nelze ztotožnit s názorem navrhovatele, že v případě, že dodací lhůty jsou již v současné době 6 měsíců, znamená to pouhou neschopnost zadavatele plánovat potřebné zásoby plynu. Dle Úřadu spíše tato skutečnost ukazuje, že dostupnost plynu SF6 se může v čase spíše zhoršovat, když bude na celoevropské úrovni používání fluorovaných skleníkových plynů omezováno. Stejně tak je dle Úřadu možné předpokládat, že bude omezenější dostupnost i jiných plynů s GWP větším nebo rovno 1, když nebudou elektrická spínací zařízení s těmito plyny v budoucnu hojně využívána.

149. Dále dle Úřadu lze souhlasit s navrhovatelem, že technický vzduch je také plyn, který bude zadavatel muset nakupovat a skladovat, nicméně dle Úřadu lze považovat za relevantní tvrzení zadavatele, že používání izolačního média (výroba, skladování, manipulace, doplňování apod.) plnící GWP menší než 1, jehož používání bude na úrovni EU podporováno, bude snazší než izolačního média SF6 a jiných fluorovaných plynů, u kterých je snaha s ohledem na jejich negativní vliv na životní prostředí o jejich výrazné omezení.

150. Dle Úřadu tedy lze považovat postup zadavatele, kdy zvolil řešení pro futuro za legitimní. Úřad dodává, že nový požadavek, resp. zákaz, který je zakotven v čl. 13 odst. 9 nařízení, v sobě nese jistá omezení a povinnosti, tedy taková, která v současné době mohou omezit výrobce na trhu, nicméně i přesto bude trh muset na nové legislativní požadavky reagovat a přizpůsobit se jim. K tvrzení navrhovatele, že zadavatelem zvolená technologie je dražší, resp. že navrhovatel nabízí ekologičtější a s ohledem na použitou technologii i levnější řešení, Úřad uvádí, že nelze vyloučit, že řešení na bázi technického vzduchu, resp. na bázi plynu splňující požadavek na GWP menší než 1 bude v současné době nákladnější na pořízení, nicméně tato skutečnost dle Úřadu může vycházet z toho, že jde o nový požadavek, kterému se bude trh teprve přizpůsobovat, přičemž dle Úřadu tato skutečnost není důvodem, pro který by zadavatel nesměl požadovat zařízení s plynem s GWP menším než 1, neboť dle Úřadu požadování řešení, které může být finančně nákladnější, není v rozporu se zákonem, resp. základními zásadami dle § 6 zákona.

151. S ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje Úřad stanovenou zadávací podmínku č. 1 z hlediska potřeb zadavatele za objektivní a logickou, a tedy důvodnou. Úřad dodává, že důvody, pro které zadavatel požaduje zadávací podmínku č. 1 nejsou pouze obecné, jak tvrdí navrhovatel, neboť zadavatel uvedl, že vycházel zejména z délky životnosti a délky provozování elektrického spínacího zařízení, z úpravy nařízení zejména ze zákazu uvedeného v čl. 13 odst. 9 nařízení, tj. z nových povinností, které bude nutné dodržovat, dále ze svých zkušeností s provozem zařízení s plynem SF6 s ohledem na současnou dostupnost plynu SF6 atd. Dle Úřadu tedy zadavatel předložil objektivní, smysluplné a nikoliv obecné důvody, pro které nastavil zadávací podmínku č. 1 tak, jak je vymezena v technické specifikaci. Úřad rovněž podotýká, že zadavatel nastavuje požadavky na předmět plnění s ohledem na své potřeby, které byly v daném případě objektivně zdůvodněny, a nikoliv tak, aby vyhověl co nejvíce dodavatelům.

152. K tvrzením navrhovatele uvedeným v námitkách, v návrhu a vyjádření k podkladům rozhodnutí týkajícím se toho, že zadávací podmínka č. 1 omezuje hospodářskou soutěž, neboť vede na výrobek/řešení jednoho výrobce, a to výrobce „Siemens“, Úřad uvádí následující. Z protokolu o otevírání předběžných nabídek vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání předběžných nabídek obdržel tři předběžné nabídky. Dále Úřad uvádí, že z podaných předběžných nabídek a případně jejich objasnění (doplnění) vyplývá, že dva účastníci zadávacího řízení ve svých předběžných nabídkách uvedli, že nabízejí rozvodnu GIS a izolační plyn od dodavatele, resp. výrobce „Siemens“ nebo Siemens Energy (viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále Úřad uvádí, že zadavatel ve vyjádření k usnesení ze dne 26. 4. 2024 uvedl, že obdržel tři nabídky od tří různých účastníků zadávacího řízení, kteří v předběžných nabídkách nabídli produkty výrobce Siemens Energy (viz bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu z uvedeného vyplývá, že když účastníci zadávacího řízení v předběžných nabídkách použili u dodavatele rozvodny GIS a izolačního plynu pouze označení „Siemens“, byl tímto označením myšlen výrobce Siemens Energy.Z uvedeného dle Úřadu rovněž vyplývá, že dodavatelé, kteří podali předběžnou nabídku, nabídli řešení s izolačním plynem stejného výrobce. Dle Úřadu tedy nelze vyloučit, že skutečně v současné době dokáže splnit zadavatelem požadovanou zadávací podmínku č. 1 pouze výrobek/řešení jednoho výrobce na trhu, jak uvádí navrhovatel. Dle Úřadu však nelze pominout skutečnost, že dané řešení (výrobek) bylo v předmětném zadávacím řízení nabídnuto třemi dodavateli (třemi účastníky zadávacího řízení), a tedy hospodářská soutěž nemohla být v daném případě zcela vyloučena. Úřad uvádí, že i v případě, že dojde nastavením zadávací podmínky k omezení hospodářské soutěže, nejedná se o postup rozporný se zákonem, pokud nastavení zadávací podmínky reflektuje oprávněný zájem zadavatele, resp. jeho požadavek je podpořen legitimními potřebami zadavatele. Úřad rovněž odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20715/2024/161 ze dne 21. 5. 2024, dle kterého „dva klíčové aspekty ovlivňující zákonnost postupu zadavatele, tedy omezení hospodářské soutěže a důvodnost požadavků zadavatele, nelze posuzovat každý samostatně, ale vždy ve vzájemné souvislosti. Protože, jak vyplývá i z výše odkazovaného rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020-88 ze dne 3. 11. 2021, i pokud by existoval byť jen 1 dodavatel schopný požadavkům zadavatele dostát, lze i takové požadavky označit za zákonné, pokud budou dostatečně odůvodněny. (…) Určitý stupeň omezení hospodářské soutěže tak není sám o sobě nezákonný, nezákonným může být označen pouze tehdy, pokud zadavatel nepředloží relevantní odůvodnění svého požadavku, kterým je hospodářská soutěž omezena.“ Dle Úřadu, jak bylo dovozeno výše, tedy požadavek zadavatele na izolační médium s GWP menším než 1, resp. omezení hospodářské soutěže bylo v daném případě odůvodněno zadavatelem dostatečně na základě objektivních důvodů, navíc hospodářská soutěž nebyla omezena zásadním způsobem, když zadavatel obdržel tři předběžné nabídky. Dle Úřadu tedy nemohla být v šetřeném případě hospodářská soutěž omezena v důsledku požadavku zadavatele bezdůvodně, a tedy se nejedná o porušení zákazu diskriminace a § 36 odst. 1 zákona.

153. K čl. 13 odst. 11 písm. b) nařízení, na který navrhovatel odkázal v námitkách[10], Úřad uvádí, že dle daného ustanovení je odchylně od odstavce 9 povoleno uvádět do provozu elektrická spínací zařízení, která používají izolační nebo zhášecí médium s potenciálem globálního oteplování nižším než 1 000 nebo jejichž fungování závisí na tomto médiu, pokud na základě zadávacího řízení, které zohledňuje technické zvláštnosti zařízení požadovaného pro dané použití, nastane situace, že během prvních dvou let od data uvedeného v odst. 9 písm. c) nebyly obdrženy žádné nabídky nebo pouze nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než jedna. Dle Úřadu z uvedeného ustanovení nařízení vyplývá snaha o podporu hospodářské soutěže, nicméně již z prostého jazykového výkladu tohoto ustanovení lze dovodit, že toto ustanovení dopadá na situace, které mohou nastat během prvních dvou let od data uvedeného v čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení, tj. v prvních dvou letech od 1. 1. 2028, tedy nikoli na současné zadávací řízení, kdy je stanoven termín pro dokončení veřejné zakázky na 4. 5. 2026. Úřad dále uvádí, že toto ustanovení hovoří o možnosti přijmout i zařízení s GWP menším než 1000, nehovoří však o povinnosti. Úřad rovněž podotýká, že navrhovatel se v návrhu již uplatnění tohoto ustanovení nařízení nedomáhal, neboť v návrhu uvedl, že se „nedomáhá výjimky pro dvouleté přechodné období, ale poukazuje na LCA, které nemá žádné časové omezení“ (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

154. Úřad k tvrzení navrhovatele uvedeném v námitkách, že stanovení zadávací podmínky č. 1 pouze s ohledem na potenciál globálního oteplování není v souladu se zásadou environmentálně odpovědného chování a že je nutné vzít v potaz celkovou uhlíkovou stopu, která vychází dle LCA u řešení na bázi C4-FN nižší než u řešení na bázi vzduchu (a tedy, že řešení na bázi plynu s GWP menším než 1 není nejekologičtější), uvádí, že § 6 odst. 4 zákona zakotvuje povinnost zadavatele zohlednit při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací za předpokladu, že je to vzhledem k povaze a smyslu veřejné zakázky vhodné. Dle Úřadu ze samotných zásad odpovědného zadávání pro zadavatele nevyplývají samy o sobě žádné konkrétní povinnosti, neboť neurčují, jaká konkrétní opatření má zadavatel ve vztahu k odpovědnému zadávání přijmout. Pojem environmentálně odpovědné zadávání je definován v § 28 odst. 1 písm. q) zákona, dle kterého se jedná o postup, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou. Jak vyplývá z právě uvedeného, zákonná definice environmentálně odpovědného zadávání vychází z demonstrativního výčtu oblastí, v nichž se předmětné postupy zadavatele mohou uplatnit, pročež představují určité interpretační vodítko z hlediska vhodného výkladu zásady environmentálně odpovědného zadávání veřejných zakázek. Jelikož daný výčet oblastí není uzavřený, je tak ponecháno na zadavateli, aby s ohledem na povahu a smysl zakázky a taktéž její předmět rozhodl nejen, zda je aplikace dodržování těchto zásad pro účely konkrétního zadávacího řízení vhodná, ale rovněž v případě, že dojde k závěru, že tomu tak skutečně je, je mu ponechána i určitá volnost pro volbu konkrétního způsobu jejich naplnění. Úřad uvádí, že dle navrhovatele měl zadavatel nastavit zadávací podmínku tak, aby byl připuštěn izolační plyn s GWP menším než 1000, neboť požadavek na GWP menší než 1 není ekologičtějším řešením s ohledem na uhlíkovou stopu řešení na bázi vzduchu. Dle Úřadu lze uvedený požadavek považovat za přístup, jímž se lze bezpochyby inspirovat, avšak není ve vztahu k § 6 odst. 4 zákona vymahatelný jakožto povinnost zadavatele. Úřad opakovaně uvádí, že i ze samotného § 28 odst. 1 písm. q) zákona vyplývá rozmanitost možných přístupů ve vztahu k dodržení zásady environmentálně odpovědného chování. Úřad dodává, že není oprávněn autoritativně určovat, která vhodnější opatření měl zadavatel přijmout, resp. jak měl zadávací podmínku stanovit, aby co nejvíce naplňovala zásadu dle § 6 odst. 4 zákona. Úřad tedy není v pozici, kdy by mohl určovat zadavateli, které řešení by bylo vhodnější zvolit, tak aby bylo co nejvíce ekologické, a tedy nemůže stanovit, že měl zadavatel např. zvolit jinou požadovanou hodnotu GWP z důvodu, že je ekologičtější, požadovat zařízení s posouzením životního cyklu zařízení, zohlednit celý životní cyklus zařízení nikoliv jeho část apod., jak naznačuje navrhovatel. Úřad dodává, že z § 6 odst. 4 zákona neplyne povinnost zadavatele přijmout opatření, které je nejvhodnější, ale má povinnost zásadu environmentálně odpovědného zadávání toliko zohlednit. Dle Úřadu tedy postup zadavatele, kdy nastavil zadávací podmínku č. 1 v návaznosti na hodnotu GWP izolačního média (konkrétně izolační médium s GWP menším než 1), nelze považovat za rozporný se zásadou uvedenou v § 6 odst. 4 zákona, i přesto, že může být dle navrhovatele méně ekologické, neboť, jak již bylo uvedeno výše, ze zákona, resp. § 6 odst. 4 zákona nevyplývá zadavateli povinnost volit pouze nejekologičtější možné řešení. Úřad dodává, že zadavatel má povinnost zásadu environmentálně odpovědného zadávání zohlednit, přičemž dle názoru Úřadu tak zadavatel učinil, když hodnotu GWP izolačního média stanovil s ohledem na pravidlo stanovené v nařízení, jehož účelem je mj. omezování uvádění do provozu elektrických spínacích zařízeních, která používají fluorované skleníkové plyny jako izolační nebo zhášecí médium nebo jejichž fungování je na nich závislé. S ohledem na uvedené tedy dle Úřadu postup zadavatele neodporuje § 6 odst. 4 zákona.

155. Úřad dále uvádí, že dle navrhovatele měl zadavatel při stanovení zadávací podmínky č. 1 zohlednit čl. 13 odst. 13 nařízení. Úřad uvádí, že dle čl. 13 odst. 13 nařízení se odstavec 9 nevztahuje na elektrické spínací zařízení, u nějž bylo podle požadavků na ekodesign přijatých podle směrnice 2009/125/ES stanoveno, že by jeho emise vyjádřené ekvivalentem CO₂ vznikající během životního cyklu byly nižší než emise rovnocenného zařízení, které splňuje příslušné požadavky na ekodesign, a že by jeho limit pro GWP podle odstavce 9 měl být splněn. Dle Úřadu by se v daném případě jednalo o výjimku z čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení, tedy jde o výjimku ze zákazu platného až od 1. 1. 2028. Z daného lze usuzovat, že po roce 2028 bude zadavatel za splnění podmínek uvedených v čl. 13 odst. 13 nařízení moci uvést do provozu i elektrické spínací zařízení s izolačním médiem s GWP menším než 1000. Úřad doplňuje, že do roku 2028, jak již bylo uvedeno výše, je možné uvést do provozu i elektrické spínací zařízení s GWP menším než 1000, nicméně zadavatel požadoval elektrické spínací zařízení s izolačním médiem s GWP menším než 1, a v rozhodnutí o námitkách k tomuto uvedl, že si je vědom úpravy v čl. 13 odst. 13 nařízení, avšak zadávací podmínku č. 1 nastavil zejména s ohledem na zkušenosti s provozováním F plynů v obdobných zařízeních, s ohledem na snížení provozních nákladů na skladování plynu a s důrazem na co nejekologičtější řešení z hlediska provozní části životního cyklu zařízení. Tvrzení zadavatele dle Úřadu odpovídá skutečnost, že zadavatel v zadávací podmínce na čl. 13 odst. 13 nařízení nijak neodkazoval. K tvrzení zadavatele uvedenému ve vyjádření k návrhu, že pokud by navrhovatel doložil, že jím nabízené zařízení splňuje požadavky uvedené v čl. 13 odst. 13 nařízení, tak by takové zařízení akceptoval, Úřad uvádí, že zadávací podmínka tomuto neodpovídá, a rovněž zadavatel v rozhodnutí o námitkách nic takového netvrdil, pročež Úřad považuje toto tvrzení přinejmenším za zavádějící. Úřad nicméně uvádí, že v šetřeném případě je podstatná ta skutečnost, že si zadavatel, jak bylo dovozeno výše, řádně zdůvodnil nastavení požadavku na izolační médium GIS jiné než SF6 a splňující GWP menší než 1, tedy objektivně odůvodnil, proč nepožadoval řešení přímo na bázi plynu SF6 nebo na bázi plynu s GWP větším nebo rovno 1 (případně menší než 1000), jež by mohl u rozvaděče GIS s ohledem na platnost zákazu až od 1. 1. 2028, příp. znění čl. 13 odst. 13 nařízení také požadovat, resp. připustit. Úřad znovu podotýká, že zadavatel stanovuje zadávací podmínky na základě svých potřeb, tedy nikoliv tak, aby podmínky vyhovovali všem dodavatelům, tedy i dodavatelům, kteří by naplnili požadavek na GWP menší než 1000 nebo s plynem SF6. Dále je dle Úřadu nutné zohlednit tvrzení zadavatele, že čl. 13 odst. 13 nařízení neodkazuje na žádnou relevantní metodiku, jak LCA rozvaděčů měřit, a že nemá relevantní nástroj, jak splnění tohoto parametru v zadávacích podmínkách definovat, posoudit a hodnotit. Úřad uvádí, že v čl. 13 odst. 13 nařízení skutečně není uveden postup, jak naplnění této výjimky posuzovat a hodnotit a v tomto ohledu by dle Úřadu bylo možné chápat požadavek na to, aby předmětný čl. 13 odst. 13 nařízení zadavatel promítl přímo do zadávacích podmínek, za nepřiměřeně zatěžující. Úřad nad rámec uvedeného podotýká, že navrhovatel pouze tvrdí, že řešení na bázi C4-FN má nižší uhlíkovou stopu než řešení na bázi vzduchu (a tedy, že je ekologičtější), z tvrzení navrhovatele však nijak nevyplývá, že by disponoval, resp. že existuje pro danou veřejnou zakázku vhodný rozvaděč GIS fungující na bázi C4-FN (který má dle navrhovatele GWP menší než 1000), který by splňoval podmínky uvedené v čl. 13 odst. 13 nařízení, tedy že se jedná o elektrické spínací zařízení, u nějž bylo podle požadavků na ekodesign přijatých podle směrnice 2009/125/ES stanoveno, že by jeho emise vyjádřené ekvivalentem CO₂ vznikající během životního cyklu byly nižší než emise rovnocenného zařízení, které splňuje příslušné požadavky na ekodesign, a že by jeho limit pro GWP podle odstavce 9 měl být splněn. Úřad dodává, že uvedené nevyplývá ani ze „studie Cigre“, kterou navrhovatel předložil pro podporu svého tvrzení, neboť ta pouze na základě zjednodušeného modelu posouzení životního cyklu dospěla k závěru, že řešení na bázi C4-FN má nižší uhlíkovou stopu než řešení na bázi vzduchu (viz bod 96. odůvodnění tohoto rozhodnutí), „studie Cigre“ tedy nehovoří o tom, že by zařízení s izolačním médiem na bázi C4-FN splnilo podmínky v čl. 13 odst. 13 nařízení.

156. K tvrzení navrhovatele uvedenému v námitkách, že stanovení zadávací podmínky č. 1 pouze s ohledem na parametr GWP není v souladu s normou ČSN EN ISO 14001, Úřad uvádí, že je příslušný k posouzení souladu zadávacích podmínek se zákonem nikoliv s normami ČSN, tudíž se tímto tvrzením nemůže zabývat.

157. K dokumentům s názvem „stanovisko_Entsoe“ a „stanovisko_Entsoe_2“, které navrhovatel přiložil k návrhu ve vztahu k požadavku na nastavení hodnoty GWP izolačního média GIS a které dle zadavatele nebyly součástí námitek, a tedy k nim dle názoru zadavatele nemůže být přihlédnuto, Úřad uvádí, že jejich obsahem je postoj organizace ENTSOE k návrhu Evropské komise ze dne 5. 4. 2022 na revizi regulace o fluorovaných skleníkových plynech a dále reakce organizace ENTSOE na navrhované znění nařízení, která obsahuje témata (návrhy), o nichž by bylo dle organizace ENTSOE vhodné v rámci legislativního procesu jednat (viz bod 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nicméně tyto dokumenty nejsou dle Úřadu pro posouzení dané věci relevantní, neboť jde pouze o témata (návrhy) k legislativní diskuzi vztahující se k návrhu nařízení, přičemž sám navrhovatel v návrhu uvedl, že návrhy ENTSOE nebyly nakonec použity a Evropská komise se s připomínkami vypořádala jiným způsobem.

158. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad neshledal ve stanovení zadávací podmínky č. 1 porušení zákona, dle Úřadu tedy požadavek zadavatele na splnění zadávací podmínky č. 1 není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace dle 6 odst. 2 zákona a ani nevytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, resp. nezaručuje konkurenční výhodu určitým dodavatelům dle § 36 odst. 1 zákona.

159. Další zadávací podmínkou, kterou navrhovatel rozporuje, je parametr maximálně přípustného úniku plynu. Úřad uvádí, že zadavatel stanovil v technické specifikaci, že požaduje „použití bezešvých kovových krytů/pouzder, použitý těsnící systém omezí únik plynu na méně než 0,1 procenta za rok.“ Navrhovatel v námitkách uvedl, že zadavatel požaduje přísnější parametry GIS oproti čl. 4 nařízení č. 517/2014, tak i oproti čl. 5 nařízení, neboť v obou je dle navrhovatele shodně uvedeno, že stačí, aby byla splněna jedna ze tří podmínek proto, aby nebylo kontroly těsnosti nutné provádět, nicméně dle navrhovatele zadavatel kromě podmínky na únik plynu menší než 0,1 % za rok požaduje také osazení GIS denzostaty pro kontrolu těsnosti, resp. úniku plynu. Dle navrhovatele vede požadavek zadavatele na únik plynu na méně než 0,1 % za rok na zařízení jednoho výrobce, a to i tehdy, pokud se by se zadavatel rozhodl připustit řešení izolačním médiem GIS jiným než SF6, avšak s GWP vyšším než 1, resp. GWP menším než 1000. Navrhovatel rovněž uvedl, že technologie obsahující směs plynu C4-FN neumožňuje provedení s garantovaným únikem menší než 0,1 %, ale počítá s únikem 0,5 % za rok, přičemž řešení s plynem C4-FN má dle studie prokazující uhlíkovou stopu po celou dobu života uhlíkovou stopu nižší, než řešení používající vakuum a technický vzduch.

160. Úřad uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že požadavek na únik plynu na méně než 0,1 % za rok nesouvisí s čl. 4 nařízení č. 517/2014 ani s čl. 5 nařízení. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že tento požadavek nastavil na základě zkušeností s provozováním technologie GIS v rámci skupiny ČEZ, resp. s ohledem na negativní zkušenosti s většími úniky plynu. Dle zadavatele se rovněž jedná o běžnou limitní hodnotu. Dále zadavatel uvedl, že požadavek nastavil i s ohledem na bezpečný a spolehlivý provoz zařízení bez nutnosti častého doplňování izolačního plynu a s ohledem na snížení provozních nákladů. Zadavatel rovněž uvedl, že dodávku a montáž přístroje pro měření tlaku a signalizace do řídícího systému stanovil z důvodu potřeby mít okamžitou kontrolu nad případnými poruchami GIS.

161. Úřad k nastavení předmětné zadávací podmínky uvádí, že lze zcela jistě souhlasit s tvrzením navrhovatele uvedeným v návrhu, že větší únik plynu sám o sobě neznamená, že zařízení, resp. jeho provoz je méně spolehlivý či méně bezpečný. Nicméně dle Úřadu nelze popřít, že menší únik plynu bude logicky znamenat i menší potřebný objem pro jeho doplnění, s čímž se pojí i nižší vynaložené finanční prostředky na jeho pořízení. Dle Úřadu nelze zadavateli vyčítat snahu o co největší snížení nákladů na provoz a údržbu zařízení, zejména v případě, že bude takové zařízení provozovat 50 let. Dle Úřadu tedy lze považovat požadavek na co nejnižší únik plynu za logický, resp. odůvodněný, neboť je dle Úřadu zcela běžné, že společnosti se snaží v rámci svého hospodaření vynakládat finanční prostředky co nejvíce efektivně, případně volí taková řešení, které odpovídají jejich finančním možnostem.

162. Dle Úřadu tedy zadávací podmínka č. 2 reflektuje potřeby zadavatele, resp. zadavatel odůvodnil na základě objektivních důvodů nastavení zadávací podmínky č. 2.

163. Úřad dále k tvrzení navrhovatele, že řešení s plynem C4-FN je ekologičtější, neboť má nižší uhlíkovou stopu, ale jeho únik by činil 0,5 % za rok, resp. k požadavku navrhovatele, aby zadavatel nastavil požadavek na roční únik plynu na méně než 0,5 % za rok, uvádí, že zadavatel stanovuje zadávací podmínky, resp. požadavky na předmět plnění s ohledem na své potřeby, nikoliv tak, aby se přizpůsobil konkrétnímu výrobci nabízejícímu určité zřízení, zadavatel tedy nemá povinnost nastavovat zadávací podmínku tak, aby vyhověl navrhovateli a potažmo všem dodavatelům, ale tak aby dosáhl naplnění potřeb, které sleduje zadáním veřejné zakázky.

164. Dále navrhovatel v návrhu uvedl, že je pravda, že „výrobci takovýchto zařízení jsou schopni potvrdit takto nízký únik“ u řešení s plynem SF6, což dle Úřadu koresponduje s tvrzením zadavatele, že jde o běžnou limitní hodnotu, resp. o standart u zařízení s plynem SF6. Zadavatel rovněž v reakci na usnesení Úřadu ze dne 26. 4. 2024 uvedl, že jde o hodnotu, která je na trhu běžně dostupná pro obdobné technologie s plynem izolovaných rozvaděčů GIS např. výrobce „Hitachi Energy“ nebo Siemens Energy (viz bod 117. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu je tedy pochopitelné, že zadavatel požadoval hodnotu úniku plynu, se kterou má dle svého vyjádření zkušenosti a o které věděl, že je v současné době (byť u zařízení s SF6) běžná, a kterou je schopen splnit více než jeden dodavatel. Dle Úřadu zadavatel podmínku na únik plynu nevázal na druh izolačního média, ale nastavil ji s ohledem na údržbu zařízení. Úřad uvádí, že únik plynu může být ovlivněn druhem použitého plynu jako izolačního média, nicméně předmětná zadávací podmínka č. 2 hovoří pouze o hodnotě úniku plynu, není tedy výslovně navázána na použitý druh plynu, případně jeho GWP. Úřad dále uvádí, že i za předpokladu, že v důsledku nastavení zadávací podmínky č. 1, tj. požadavku na izolační plyn s GWP menším než 1 bude moci požadovanou hodnotu úniku plynu méně než 0,1 % za rok splnit pouze jeden výrobce, tak v daném případě, jak již bylo uvedeno výše, obdržel zadavatel tři předběžné nabídky, a tedy hospodářská soutěž nemohla být v daném případě zcela vyloučena. Úřad dodává, že stěžejní v daném případě je však skutečnost, že Úřad požadavek na únik plynu tak, jak je vymezen v zadávací podmínce č. 2, považuje z hlediska potřeb zadavatele za odůvodněný. Úřad nad rámec uvedeného dodává, že technická specifikace obsahuje velké množství požadavků, které zadavatel u předmětu plnění požaduje splnit, přičemž zadávací podmínka č. 1 a č. 2 představují pouze dva z nich, a tedy jejich požadování dle Úřadu nezpůsobuje významné omezení hospodářské soutěže.

165. K čl. 5 odst. 1 nařízení, na které odkazuje navrhovatel, Úřad uvádí, že tento upravuje mj. povinnost kontrol těsnosti u zařízení, která obsahují nejméně 5 tun ekvivalentu CO₂fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo nejméně 1 kilogram fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle II, které nejsou obsaženy v pěnách. Dle čl. 5 odst. 1 nařízení není kontrola těsnosti nutná, pokud elektrické spínací zařízení splňuje jednu z uvedených podmínek, a to (i) elektrické spínací zařízení má podle technické specifikace prověřenou míru úniku nižší než 0,1 % za rok a je příslušným způsobem označeno; (ii) je vybaveno přístrojem pro sledování tlaku či hustoty s automatickým systémem varování během provozu; nebo (iii) obsahuje méně než 6 kilogramů fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I. Dále Úřad uvádí, že nařízení č. 517/2014, které bylo zrušeno nařízením, upravovalo podmínky pro kontroly těsnosti v čl. 4 obdobně (viz bod 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu tedy z čl. 5 odst. 1 nařízení vyplývá, že nutnost provádění kontrol těsnosti se uplatní pouze v případě, že zařízení obsahuje některý nařízením předpokládaný objem a druh fluorovaných skleníkových plynů, a tedy dle Úřadu potřeba kontroly těsnosti u zařízení požadovaného v daném zadávacím řízení bude záviset na druhu plynu, který bude v zařízení použit. Dle Úřadu je otázka, zda by se v případě, že zadavatel požaduje izolační médium s GWP menším než 1 za účelem omezení použití F plynů, vůbec kontroly těsnosti musely provádět, tedy zda by se v případě zařízení s izolačním médiem s GWP menším než 1, jednalo o zařízení obsahující nejméně 5 tun ekvivalentu CO₂fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo nejméně 1 kilogram fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle II, které nejsou obsaženy v pěnách. Úřad uvádí, že zadavatel v odpovědi na usnesení Úřadu ze dne 26. 4. 2024 uvedl, že hodnota úniku plynu menší než 0,1 % za rok představuje požadavek uvedený v čl. 5 odst. 1 nařízení, dle Úřadu je sice uvedené tvrzení pravdivé, avšak zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že zadávací podmínka, resp. její nastavení nesouvisí s čl. 4 nařízení č. 517/2014 nebo čl. 5 nařízení. Dle Úřadu však i za předpokladu, že by zadavatel chtěl dosáhnout toho, aby nemusel v případě používání zařízení obsahujícího nařízením předpokládaný objem fluorovaných skleníkových plynů provádět kontroly těsnosti, nemá povinnost požadovat splnění pouze jedné ze tří podmínek jen z toho důvodu, že stačí splnit jen jedna z nich. Dle Úřadu tedy i za předpokladu, že zadavatel, jak sám uvedl v rozhodnutí o námitkách, požaduje přístroj pro měření úniku plynu, tak to automaticky neznamená, že by nemohl požadovat i požadavek na únik plynu. Dále Úřad podotýká, že důvodem pro požadování nízkého úniku plynu (méně než 0,1 % za rok) byla podle zadavatele zejména snaha o snížení provozních nákladů, nikoliv snaha se vyhnout kontrolám těsnosti.

166. Úřad s ohledem na uvedené skutečnosti považuje stanovenou zadávací podmínku č. 2 z hlediska potřeb zadavatele za odůvodněnou, resp. zadávací podmínka č. 2 není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona ani nevytváří bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, resp. bezdůvodně nezaručuje konkurenční výhodu určitým dodavatelům dle § 36 odst. 1 zákona.

167. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad uvádí, že zadavatel navrhovatelem namítané zadávací podmínky č. 1 a č. 2 nestanovil v rozporu se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona, ani nevytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, resp. bezdůvodně nezaručují konkurenční výhodu určitým dodavatelům dle § 36 odst. 1 zákona.

Závěr

168. Na základě výše uvedených skutečností Úřad uvádí, že v postupu zadavatele v intencích návrhu namítaných skutečností neshledal porušení zákona, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. ČEZ, a.s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4

2. ASE, s.r.o., Sadová 95, 250 65 Líbeznice – Bořanovice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pozn. Úřadu: Zadavatel a navrhovatel používají zkratku „LCA“ ve smyslu „Life Cycle Assessment“, tj. posouzení životního cyklu.

[2] Pozn. Úřadu: Zadavatel a navrhovatel používají zkratku „GWP“ ve smyslu „global warming potential“, tj. potenciál globálního oteplování.

[3] Pozn. Úřadu: Zadavatel a navrhovatel používají u řešení na bázi vzduchu také označení „řešení na bázi technického vzduchu“ nebo „řešení na bázi syntetického vzduchu“.

[4] Pozn. Úřadu: Navrhovatel uvádí, že „studie Cigre“ je dostupná na internetových stránkách https://www.researchgate.net/publication/369304836_Life_Cycle_Assessment_comparison_of_different_high_voltage_substation_technologies_using_SF6_and_alternative_insulation_gases.

[5] Pozn. Úřadu: Zadavatel a navrhovatel používají označení „F plyny“ ve smyslu „fluorované plyny“, „fluorované skleníkové plyny“ nebo „plyny obsahující fluor“.

[6] Pozn. Úřadu: Nařízení č. 517/2014 bylo zrušeno čl. 37 odst. 1 nařízení.

[7] ŠEBESTA, M., NOVOTNÝ, P., MACHUREK, T., DVOŘÁK, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.

[8] Úřad pro úplnost k podřazení pod čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení doplňuje, že z technické specifikace vyplývá, že zadavatelem zvolenou technologií je u předmětné veřejné zakázky „systém GIS (Gas Insulated Switchgear – plynem izolovaný rozvaděč)“, přičemž pro v nařízení uvedený pojem „elektrické spínací zařízení“ je v anglické verzi nařízení užíván pojem „switchgear“, dle Úřadu tedy pojem „rozvaděč“ a „elektrické spínací zařízení“ je užíváno ve stejném smyslu. Úřad dodává, že z technické specifikace vyplývá, že zadavatel požaduje rozvaděč s elektrickým napětím 110 kV (viz bod 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

[9] Pozn. Úřadu: plyn SF6 má dle přílohy Přílohy I nařízení (Fluorované skleníkové podle čl. 2 písm. A) (1) – částečně fluorované uhlovodíky, perfluoruhlovodíky a další fluorované sloučeniny) hodnotu GWP 24 300.

[10] Pozn. Úřadu: Úřad uvádí, že navrhovatel v námitkách citoval čl. 13 odst. 11 písm. a) nařízení, nicméně z kontextu námitek dle Úřadu vyplývá, že navrhovatel měl na mysli čl. 13 odst. 11 písm. b) nařízení.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 23491/2024/500spisová značka: S0281/2024/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 23491/2024/500
spisová značka: S0281/2024/VZ