číslo jednací: 34530/2024/163
spisová značka: R0133/2024/VZ

Instance II.
Věc Služby provozní podpory systému eREG, IS registrace a jejich rozvoj
Účastníci
  1. Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  2. CCA Group a. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2024
Datum nabytí právní moci 11. 9. 2024
Související rozhodnutí 28118/2024/500
34530/2024/163
Dokumenty file icon 2024_R0133.pdf 360 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0133/2024/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-34530/2024/163  

 

 

Brno 10. 9. 2024  

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 6. 8. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • CCA Group a. s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 2. 2024 JUDr. Sylvií Sobolovou, advokátkou ev. č. ČAK 09582, se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0420/2024/VZ, č. j. ÚOHS-28118/2024/500 ze dne 22. 7. 2024, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 20. 5. 2024 na návrh navrhovatele z téhož dne, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2,

učiněných za účelem uzavření rámcových dohod pro část 1 „Jednotná technologická platforma (JTP)“, část 4 „Národní registr reprodukčního zdraví (NRRZ) a Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí (NRKOI)“ a část 6 „Ostatní registry NZIS (NRHOSP, NKRN, NRLUD, NRNP, NROD)“ otevřeného řízení s názvem „Služby provozní podpory systému eREG, IS registrace a jejich rozvoj“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-053579, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2023 pod ev. č.: 2023/S 228-718197, ve znění pozdějších oprav,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdější předpisů ve spojení s § 90 odst. 5 a § 152 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0420/2024/VZ, č. j. ÚOHS-28118/2024/500 ze dne 22. 7. 2024

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení realizované zadavatelem

1.             Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2, (dále jen „zadavatel“) jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] zahájil podle zákona dne 22. 11. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení „Služby provozní podpory systému eREG, IS registrace a jejich rozvoj“, jehož cílem je uzavření rámcových dohod mj. na část 1 „Jednotná technologická platforma (JTP)“, část 4 „Národní registr reprodukčního zdraví (NRRZ) a Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí (NRKOI)“ a část 6 „Ostatní registry NZIS (NRHOSP, NKRN, NRLUD, NRNP, NROD)“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-053579, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2023 pod ev. č.: 2023/S 228- 718197, ve znění pozdějších oprav (dále jen „zadávací řízení“ nebo „rámcové smlouvy“ či „část 1, 4 a 6 zadávacího řízení“).

2.             Podle bodu 2.2 zadávací dokumentace se jedná o otevřené zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové smlouvy pro každou z celkem 10 samostatných částí. Předpokládaná hodnota činí dle bodu 2.5.1 zadávací dokumentace 191 765 200 Kč, přičemž z toho je předpokládaná hodnota pro část 1 – 59 250 400 Kč, část 4 – 29 524 900 Kč a část 6 – 22 867 700 Kč.

3.             Podle bodu 2.3.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky poskytování služeb provozní podpory informačního systému eREG a zajištění aplikační podpory IS registrace a řešení rozvojových a udržovacích požadavků, tedy technická, uživatelská a administrativní správa a podpora zahrnující všechny kategorie činností nezbytných k tomu, aby informační systém eREG fungoval bez vad a dále rozvoj registrů.

4.             Dne 26. 4. 2024 navrhovatel podal námitky proti svému vyloučení z části 1, 4 a 6 zadávacího řízení. Přestože námitky byly vyhotoveny samostatně ke každé části, tak s ohledem na totožné odůvodnění těchto námitek bude předseda Úřadu v souladu s textací prvostupňového rozhodnutí dále souhrnně užívat označení jen „námitky“. Zadavatel rozhodnutími o námitkách ze dne 10. 5. 2024 námitky navrhovatele odmítl. Zadavatel rovněž vyhotovil rozhodnutí o námitkách samostatně ke každé části. S ohledem na totožné odůvodnění těchto rozhodnutí o námitkách bude předseda Úřadu v souladu s textací prvostupňového rozhodnutí dále souhrnně užívat označení „rozhodnutí o námitkách“.

II.             Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný k výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy podle § 248 zákona, obdržel dne 20. 5. 2024 návrh účastníka zadávacího řízení – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha 2, ve  správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 2. 2024 JUDr. Sylvií Sobolovou, advokátkou ev. č. ČAK 09582, se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha, (dále jen „navrhovatel“) z téhož dne podle § 250 odst. 1 zákona (dále jen „návrh“) proti úkonům zadavatele, konkrétně proti „Oznámení a rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ ze dne 11. 4. 2024 na části 1, 4 a 6 zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“).

6.             Dnem, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0420/2024/VZ, jehož účastníky jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel (dále jen „správní řízení“).

III.           Napadené rozhodnutí

7.             Dne 22. 7. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0420/2024/VZ, č. j. ÚOHS-28118/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím Úřad podle § 265 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

8.             Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve předložil obecná východiska vztahující se právě k ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona, včetně příslušné judikatury a rozhodovací praxe (viz body 95–98 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

9.             K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení Úřad po přezkoumání skutkového stavu a po přezkoumání argumentace obou stran uvedl, že navrhovatel nesplnil svou povinnost dodat objednané plnění včas u 8 objednávek (resp. dalších 5 objednávek nebylo dodáno vůbec, nicméně po vzájemné dohodě stran). Jak vyplývá z příloh rozhodnutí o vyloučení i návrhu, tak navrhovatel nijak nezpochybňuje fakt, že by k prodlení nemělo dojít, ale v této souvislosti pouze odkazuje na okolnosti, jež dle něj toto prodlení zapříčinily. Podle navrhovatele není uvedené prodlení přičitatelné pouze navrhovateli, neboť bylo způsobeno i na straně zadavatele a dalšími objektivními okolnostmi. Konkrétně navrhovatel zmiňuje bezútěšný a značně zastaralý stav jednotlivých registrů, absenci součinnosti na straně zadavatele, „prioritizování“ ze strany zadavatele a objektivně nepředvídatelné okolnosti, jež vyvstaly v průběhu plnění předmětných smluv (konec podpory využívané technologie).

10.         K tomuto Úřad uvedl, že navrhovatel se mohl před podáním nabídky do zadávacího řízení seznámit s technickou částí zadávací dokumentace, přičemž po uzavření rámcových smluv prošel procesem „inicializace“ (tedy jinými slovy předáním podstatných znalostí poskytovateli služeb [navrhovateli]). Navrhovatel tedy měl anebo alespoň měl mít přehled o využitých technologiích a podle toho přistupovat k plnění rámcových smluv, resp. dílčích ad hoc objednávek. S ohledem na znění rámcové smlouvy eREG[2] byla součástí ad hoc služeb i taková plnění, která nejsou výslovně uvedena v požadavku, ale poskytnutí těchto plnění je nezbytné k realizaci příslušné ad hoc služby a navrhovatel jako odborník o nutnosti poskytnutí takových plnění věděl, nebo měl vědět (viz bod 86 odůvodnění napadeného rozhodnutí), a tedy pokud navrhovatel věděl o zastaralosti technologií, měl předpokládat potenciální potřebu dílčích úprav nad rámec uvedený v požadavku a z toho titulu si stanovit dostatečnou časovou rezervu pro termín dodávek plnění.

11.         Úřad dále uvedl, že navrhovatel v prvé řadě věděl, resp. měl vědět o zastaralosti systému a využívaných technologiích. V tomto ohledu měl tedy jako odborník v daném oboru přizpůsobit svůj přístup ke stanovení pracnosti či termínu dodání jednotlivých objednávek. Pakliže daná situace stavěla navrhovatele do špatně řešitelné situace, pak měl dle znění rámcové smlouvy eREG oznámit překážky písemnou formou zadavateli a upozornit zadavatele na vhodné rozšíření či změnu služeb (viz bod 88 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Ve své podstatě tedy smluvní strany mohly dojít k vytvoření dalších ad hoc objednávek řešících vyvstalý problém. Argument navrhovatele, že vyvstalé problémy musel řešit mnohdy na své náklady, je dle názoru Úřadu lichý, neboť navrhovatel tento problém měl řešit se zadavatelem a spíše to svědčí o pasivitě navrhovatele při řešení daných problémů (dle bodu 7. 7. 12 rámcové smlouvy eREG byl navrhovatel odpovědný za případná dodatečná plnění, která sice nebyla přímo uvedena v požadavku zadavatele, ale byla nezbytná pro realizaci příslušné ad hoc služby a navrhovatel jako odborník o nutnosti poskytnutí takových plnění věděl nebo měl vědět).

12.         Úřad dále přezkoumal závěry vyplývající z rozhodnutí o vyloučení (intenzitu pochybení navrhovatele, naplnění časové podmínky a vznik kvalifikovaného následku), přičemž dospěl k závěru, že tyto jsou ze strany zadavatele relevantní a odůvodněné (viz body 116–118 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

13.         K argumentaci navrhovatele, že zadavatel použil obecný výpovědní důvod (výpověď bez udání důvodu) a nikoliv odstoupení od smlouvy, resp. výpověď z důvodu porušení rámcové smlouvy navrhovatele, Úřad uvedl, že ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona nerozlišuje způsoby ukončení smluvního vztahu, ale podstatné je samotné „předčasné ukončení smluvního vztahu“ s tím, že je dána příčinná souvislost mezi závažným nebo dlouhodobým pochybením navrhovatele a předvídaným následkem.

14.         Závěrem napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že dlouhodobé prodlení navrhovatele s plněním jednotlivých úkolů vyplývajících z rámcových smluv eREG bylo označeno zadavatelem jako závažné pochybení. V předložených písemnostech v rámci rozhodnutí o vyloučení je jasně zachycen průběh plnění dílčích objednávek a ve vztahu k popisu situace není podstatné, zda daná komunikace proběhla před nebo až po termínu plnění, neboť skutečnost, že navrhovatel neplnil včas, je zadavatelem i Úřadem prokázána výše (a tento fakt nezpochybňuje ani navrhovatel). Předmětná komunikace pak dle Úřadu pouze zachycuje celý proces vzniku důvodů, ze kterých následně vyvstalo prodlení navrhovatele.

15.         Dle názoru Úřadu tak zadavatel v rozhodnutích o vyloučení odůvodnil a prokázal, že se navrhovatel v souvislosti s plněním díla dle rámcových smluv eREG dopustil evidentně alespoň dvou závažných nebo dlouhodobých pochybení (pochybení spočívajícího v prodlení s plněním 8 dílčích objednávek), přičemž současně došlo k naplnění i zbylých podmínek (podmínka subjektu smluvního vztahu, podmínka časová a podmínka kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení), jež ve svém důsledku odůvodňovaly právo zadavatele přistoupit k vyloučení navrhovatele z části 1, 4 a 6 zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro nezpůsobilost dle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Zadavatel tedy postupoval v souladu se zákonem, neboť došlo k naplnění všech předpokladů pro možnou aplikaci ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona a navrhovatel tak byl v šetřeném případě zadavatelem vyloučen z účasti v části 1, 4 a 6 zadávacího řízení na veřejnou zakázku oprávněně.

IV.          Rozklad navrhovatele

16.         Dne 6. 8. 2024 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele ze stejného dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 23. 7. 2024. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

17.         Navrhovatel k napadenému rozhodnutí uvedl, že je v prvé řadě nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Důvody vedoucí k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí navrhovatel spatřuje zejména v nevypořádání argumentace uvedené v části II.B návrhu ve znění části II.A vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 7. 2024 (dále jen „vyjádření k podkladům“). Dle názoru navrhovatele se Úřad konkrétně nevypořádal s tvrzeními navrhovatele ve vztahu k dílčím prodlením s plněním rámcových dohod eREG. Dle názoru navrhovatele jsou prodlení ve skutečnosti přičítána pouze jemu, nicméně byla zapříčiněna mj. i bezútěšným a značně zastaralým stavem jednotlivých registrů, absencí součinnosti na straně zadavatele, „prioritizováním“ ze strany zadavatele jakož i dílčími objektivně nepředvídatelnými okolnostmi, které vyvstaly v průběhu plnění dílčích smluv, jež nelze klást k tíži navrhovatele.

18.         Úřad dále bez náležitého zdůvodnění nezohlednil ani dílčí argumentaci a důkazy předložené navrhovatelem a v zásadě bez dalšího převzal tvrzení zadavatele, a to i přesto, že v právě posuzované věci dosud vůbec nebylo dostatečně postaveno najisto, že by předmětná prodlení měla být opravdu přičitatelná výlučně jen navrhovateli a bylo by tudíž možné tyto považovat za kvalifikovaná pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

19.         Tuto část rozkladu navrhovatel uzavírá konstatováním, že Úřad vydal napadené rozhodnutí bez řádného vypořádání argumentace navrhovatele obsažené v části II.B návrhu ve znění části II.A vyjádření k podkladům, čímž zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů a jsou tedy dány důvody pro jeho zrušení předsedou Úřadu.

20.         V další části rozkladu navrhovatel uvádí, že napadené rozhodnutí je nezákonné i pro jeho věcnou nesprávnost a nesprávné právní posouzení věci Úřadem, které navrhovatel spatřuje především v závěru Úřadu, že zadavatel v rozhodnutích o vyloučeních odůvodnil a prokázal, že se navrhovatel v souvislosti s plněním díla dle rámcových smluv eREG dopustil evidentně alespoň dvou závažných nebo dlouhodobých pochybení (bod 121 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

21.         Z napadeného rozhodnutí je zjevné, že Úřad se při svém rozhodnutí ve věci opřel především o přehledovou tabulku předloženou zadavatelem, ve které byla zadavatelem specifikována jednotlivá údajná pochybení navrhovatele a na ni navazující zadavatelem připojené dílčí materiály a dokumenty. Navrhovatel k tomu uvádí, že data uvedená v tabulkách a informace obsažené v dalších dílčích materiálech a dokumentech byly zadavatelem účelově a zavádějícím způsobem vyselektovány a poskládány tak, aby vzbudily dojem závažných a dlouhodobých pochybení na straně navrhovatele a jeho celkové nezpůsobilosti.

22.         K zastaralému stavu jednotlivých registrů navrhovatel uvádí, že dílčí registry byly, jak se ukázalo v plném rozsahu až při předání předmětných registrů navrhovateli, v naprosto bezútěšném a technologicky zastaralém stavu, kdy navíc většina registrů fungovala ještě na bázi technologií, které v době zahájení plnění předmětných Rámcových dohod již nebyly podporovány, popř. zcela nečekaně přestaly být podporovány v průběhu plnění rámcových dohod eREG navrhovatelem.

23.         K absenci součinnosti na straně zadavatele navrhovatel uvádí, že zadavatel mu neposkytl řádně a včas veškeré požadované dokumenty ani veškeré informace týkající se předmětu plnění daných rámcových dohod či další jinou potřebnou součinnost. Jak už navrhovatel opakovaně uváděl ve svých předchozích podáních, o součinnost žádal zadavatele neformálně prostřednictvím projektového webu, k němuž však již nemá v současné době přístup.

24.         K prioritizaci ze strany zadavatele navrhovatel uvádí, že průběžné dodatečné pokyny ze strany zadavatele ohledně změn v prioritizaci jednotlivých objednávek/zadání logicky vedly k různým dílčím posunům v termínech méně „urgentních“ zadání.[3]

25.         Navrhovatel uvádí, že navzdory tvrzením zadavatele a obsahu rámcových dohod eREG si nemohl stanovovat termíny realizace jednotlivých objednávek dle svého volného uvážení, ale tyto mu byly nezřídka reálně nepřímo „diktovány“ zadavatelem, což navrhovatel v rámci řízení před Úřadem prokázal i komunikací se zadavatelem. Fakticky tedy byl navrhovatel povinen akceptovat „šibeniční“ lhůty ze strany zadavatele, a to navíc v kombinaci s častými změnami v obsahu jednotlivých zadání, resp. v jejich prioritizaci oproti jiným dřívějším požadavkům zadavatele.

26.         K objektivně nepředvídatelným okolnostem navrhovatel uvádí, že ty se vztahují k registru PiVo[4]. Tento registr fungoval na produktu VS 2012[5], který byl v době podpisu rámcové dohody eREG výrobcem (společností Microsoft) podporován. V průběhu plnění předmětné rámcové dohody eREG však byla tato podpora poměrně neočekávaně ukončena, o čemž byl také zadavatel neprodleně ze strany navrhovatele informován. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nedílnou složku registru, ukončení její podpory bylo nepředvídatelnou okolností, která logicky vedla ke zkomplikování práce navrhovatele, jakož i ke zvýšení míry potřeby dalších zásahů do systému v důsledku výše popisovaných rizik. Jednalo se tedy nepochybně o objektivní a nepředvídatelný zásah do práce navrhovatele, který mu nemůže být přičítán k tíži, a proto ani nemůže zakládat kvalifikované pochybení při plnění rámcové dohody eREG.

27.         V závěru rozkladu se navrhovatel vyjadřuje k absenci kvalifikovaného následku. Dle názoru navrhovatele se Úřad nevypořádal ani s otázkou, zda v případě rámcových dohod eREG došlo ke vzniku kvalifikovaného následku dle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona či nikoliv, přičemž navrhovatel i po seznámení se s obsahem napadeného rozhodnutí setrvává na tom, že tento v případě rámcových dohod eREG nenastal, a to z důvodů, na které navrhovatel detailněji poukazoval již ve svých dřívějších podáních ve věci.

28.         K ukončení smluvního vztahu z rámcových dohod eREG došlo ze strany zadavatele výpovědí v souladu s čl. 21. 6 rámcových dohod eREG. Jednalo se o výpověď bez udání důvodu, která nemá sankční povahu. Navrhovatel uvádí, že pokud by přitom rámcové dohody eREG závažným způsobem porušil, měl zadavatel k dispozici jiné prostředky (např. odstoupení od smlouvy), které mohl v takovém případě využít – pokud je tedy zadavatel nevyužil, potvrzuje to, že se nejednalo o „sankční“ ukončení předmětných smluv.

29.         Pokud by navrhovatel akceptoval výklad Úřadu k této otázce, tj. že za kvalifikovaný následek ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona lze považovat v zásadě jakékoliv ukončení smluvního vztahu, pak by uvedené mohlo založit velmi nebezpečný precedent a vést k poměrně bezbřehé libovůli na straně zadavatelů, jež by popírala původní smysl a účel předmětného ustanovení zákona, jakož i zásady přiměřenosti, transparentnosti a zákonný požadavek na dodržení co nejširší soutěže o veřejné zakázky. V uvedeném kontextu tedy navrhovatel považuje předmětný výklad kvalifikovaného následku ve smyslu ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona, k němuž se v napadeném rozhodnutí přiklonil i Úřad, za výklad zjevně nesprávný nezákonný.

Závěr rozkladu

30.         Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že přezkoumá všechny tři rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách, a zároveň uloží zadavateli nápravná opatření ve smyslu ustanovení § 263 odst. 2 a 5 zákona spočívající ve zrušení všech tří rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách.

V.            Řízení o rozkladu

31.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

32.         Zadavatel ve vyjádření k rozkladu ze dne 14. 8. 2024 uvádí, že tvrzení navrhovatele považuje za nepravdivá, a dokonce i urážející, neboť registry navrhovatel obdržel ve zcela funkčním stavu, a to jak po uživatelské, tak i po administrátorské stránce, což zadavatel zdůraznil v rozhodnutí o námitkách (čl. III. odst. 12.). Použité technologie registrů, o kterých navrhovatel v námitkách uvedl, že byly technologicky na úrovni let 2008 až 2011, byly implementovány v roce 2014, přičemž jsou bez problémů nadále používány i v současné době, a to i v dalších registrech, které bez problémů spravují jiní dodavatelé. V této souvislosti považuje zadavatel za nezbytné poznamenat, že v průběhu zadávacích řízení, na základě jejichž výsledků byly mezi zadavatelem a navrhovatelem následně uzavřeny příslušné smlouvy, si mohl každý z potenciálních dodavatelů (i navrhovatel) prostudovat veškerou dokumentaci ke konkrétní části registru, a to včetně systémové a bezpečnostní dokumentace, což zadavatel zdůraznil v rozhodnutí o námitkách. Každý z dodavatelů tak měl možnost se řádně seznámit se samotnými registry, jejich chováním a jejich účelem, případně mohl požádat zadavatele o podání vysvětlení zadávací dokumentace. K otázce funkčnosti registrů zadavatel dále odkazuje na své vyjádření k návrhu v čl. II. v odst. 4.

33.         Ve vztahu k tvrzené absenci součinnosti zadavatel uvádí, že navrhovatel své tvrzení nepodložil žádnými důkazními prostředky a nedodal jediný podklad (např. dokument, písemný záznam apod.) o neposkytnutí součinnosti ze strany zadavatele v nějakém konkrétním případě. Naopak zadavatel veškeré podklady, včetně konkrétních zadání úprav, vždy obratem (neprodleně) navrhovateli předával, přičemž v zápisech z projektových porad není nikde uvedeno, že by ze strany zadavatele nebyla poskytována řádná součinnost.

34.         K průběžnému zpřesňování a navyšování požadavků ze strany zadavatele, které navrhovatel zmiňuje v souvislosti s „prioritizováním“ požadavků a využívá je k omluvě nedostatků při plnění smluvních povinností, zadavatel konstatuje, že u některých ad hoc požadavků sice mohl zmínit jejich prioritu, avšak současně upozorňoval navrhovatele na fakt, že termín dodání každého požadavku je závazný dle termínu v objednávce, přičemž tato informace je uvedena v zápisech z projektových porad (viz čl. III. odst. 14 rozhodnutí o námitkách). Zadavatel považuje za důležité poznamenat, že termíny dodání jednotlivých požadavků zadavatele si určoval samotný navrhovatel, a pokud i přesto nebyl termín dodání navrhovatelem dodržen, spočívá plná odpovědnost na straně navrhovatele. Zdůvodňování nedostatků při plnění smluvních povinností dílčími, objektivně nepředvídatelnými okolnostmi, na které poukazuje navrhovatel, dle jehož názoru je pak nelze klást k tíži navrhovatele, jako je např. nepředvídaná nemocnost zaměstnanců navrhovatele, nemůže podle zadavatele obstát ve světle dlouhodobých pochybení, ke kterým průkazně docházelo v celém průběhu a trvání smluvních vztahů.

35.         Zadavatel trvá v prvé řadě na tom, že dokumentace dostupná v rámci veřejné zakázky plně umožňovala každému účastníku zadávacího řízení plně pochopit rozsah požadovaných prací, strukturu systému a použité technologie. V souvislosti s poukazováním navrhovatele na bezútěšný a značně zastaralý stav jednotlivých registrů zadavatel dále sděluje, že navrhovatel spravoval celou řadu registrů již v období let 2018-2022 (celkem 19 registrů servisovaných v rámci 9 rámcových dohod) a tím pádem se již dávno seznámil s používanou technologií v jednotlivých registrech, která se do dnešního data nijak neměnila. Již v průběhu let 2018 – 2022 tedy navrhovatel realizoval změny a úpravy v těchto registrech, tedy argumentace, že se navrhovatel nemohl seznámit s technickou dokumentací a stavem registrů, je zcela lichá a nesmyslná.

36.         Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že mohl jen těžko odhadovat dostatečnou časovou rezervu pro řešení jednotlivých požadavků zadavatele, jelikož práce s nepodporovanými technologiemi s sebou nese řadu rizik, jejichž rozsah je předem jen velmi obtížně předvídatelný, stejně jako čas potřebný k jejich eliminaci či alespoň mitigaci. Zadavatel sděluje, že navrhovatel nikdy v rámci plnění objednávek nezmiňoval rizika pozdního dodání v souvislosti s nepodporovanými technologiemi a riziky, které zmiňuje výše. Na plnění těchto činností se navrhovatel v rámci veřejné zakázky sám přihlásil a akceptoval všechna její kritéria podpisem smlouvy. Jak již bylo zmíněno výše, s technickým stavem registrů i technologií byl navrhovatel seznámen již od roku 2018, navrhovatel si sám stanovoval termíny dodání jednotlivých ad hoc objednávek. Pro zadavatele se tedy jedná pouze o další liché a nepravdivé výmluvy navrhovatele.

37.         K údajné důkazní nerovnováze, na kterou navrhovatel poukazuje v bodech 30 a 31 rozkladu, zadavatel uvádí, že navrhovatel měl na úložiště přístup po celou dobu, kdy byl oficiálním dodavatelem, nicméně žádné upozornění či požadavek na součinnost zadavatele nebyl touto cestou předložen a pokud by byl, navrhovatel by si ho pochopitelně uložil také ve své interní dokumentaci. Žádný takový dokument však na projektovém úložišti nebyl a není a navrhovatel s ním tedy také nedisponuje.

38.         S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad navrhovatele zamítl.

Stanovisko předsedy Úřadu

39.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

40.         Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.

41.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.

VI.          K námitkám rozkladu

K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí

42.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že je napadené rozhodnutí stiženo vadou nepřezkoumatelnosti z toho důvodu, že Úřad nevypořádal všechny jeho námitky uvedené v návrhu. Tyto námitky pak navrhovatel jednotlivě vyjmenovává.

43.         Ve věci zmíněného namítaného pochybení považuji za nutné upozornit na ustálenou rozhodovací praxi, podle které není třeba doslovně vypořádat každou jednotlivou námitku, nýbrž postačí, když je v rozhodnutí vypořádáno meritum návrhu – srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 68/2020-31: „O nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů se jedná zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016 - 64). Naopak, pokud se správní orgán podstatou námitky řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky, o nepřezkoumatelnost rozhodnutí se nejedná. Správní orgány a soudy zároveň nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí; takový postup shledal ústavně konformním i Ústavní soud (srov. nález ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015, č. j. 9 As 221/2014 – 43, nebo ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017 - 38). (…) Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího správního orgánu není nepřezkoumatelné, pokud je odpověď na dílčí odvolací námitku alespoň implicitně obsažena ve vypořádání jiné námitky nebo pokud správní orgán postaví proti námitkám vlastní ucelenou argumentaci, vedle níž námitka neobstojí. Zbývá dodat, že o nepřezkoumatelnost nejde ani tehdy, pokud je námitka, kterou správní orgán pominul, pro posouzení věci zjevně irelevantní.“

44.         Veškerou dle navrhovatele nevypořádanou argumentaci lze shrnout do námitky, že Úřad se nevypořádal s tvrzeními navrhovatele ve vztahu k dílčím prodlením s plněním rámcových dohod eREG. Dle názoru navrhovatele jsou prodlení ve skutečnosti přičítána pouze jemu, nicméně byla zapříčiněna mj. i bezútěšným a značně zastaralým stavem jednotlivých registrů, absencí součinnosti na straně zadavatele, „prioritizováním“ ze strany zadavatele jakož i dílčími objektivně nepředvídatelnými okolnostmi, které vyvstaly v průběhu plnění dílčích smluv, jež nelze klást k tíži navrhovatele.

45.         Považuji tuto námitku za zcela neopodstatněnou, neboť navrhovatel tuto námitku uplatňuje v rozkladu minimálně dvakrát. Jednou jako důvod nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí a podruhé jako důvod nezákonnosti napadeného rozhodnutí, kdy námitky navrhovatele směřují právě proti zmíněným okruhům, na základě kterých se snaží tvrzeními prokázat, že za prodlení s plněním jednotlivých úkolů v rámcových dohodách eREG z větší části nenese odpovědnost. Úřad se právě otázkami prodlení s plněním, údajné absence součinnosti zadavatele, „prioritizováním“ ze strany zadavatele zabýval, a to tak, že důkladně mj. v bodech 104–109, 112–113 a 116–117 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

46.         Pokud má navrhovatel stále za to, že tyto námitky nebyly dostatečně vypořádány, je třeba odkázat na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle nějž není třeba vypořádat každou dílčí námitku, pokud proti ní správní orgán postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí, nebo je odpověď na tuto námitku alespoň implicitně obsažena ve vypořádání jiné námitky. Úřad se v odkazovaných bodech odůvodnění napadeného rozhodnutí jednoznačně zabýval námitkami navrhovatele, postavil proti nim svůj ucelený právní názor a navrhovateli tak vysvětlil, proč nepovažuje argumentaci za správnou a také z jakých důvodů jeho námitky neobstojí. Se závěry Úřadu pak navrhovatel dále polemizuje, což je rovněž známkou toho, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2018 č. j. 5 As 247/2016-66).

Shrnutí další rozkladové argumentace

47.         Navrhovatel se rozkladem proti napadenému rozhodnutí ve výsledku domáhá zrušení úkonu zadavatele – rozhodnutí o vyloučení, kterým byl navrhovatel vyloučen z části 1, 4 a 6 zadávacího řízení. Dle navrhovatele nebyly naplněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Navrhovatel zásadně rozporuje dvě podmínky: a) pochybení navrhovatele neměla závažnou nebo dlouhodobou povahu; b) pochybení nevedla ke vzniku kvalifikovaného následku. V tomto případě navrhovatel nepovažuje ukončení rámcové dohody eREG výpovědí ze strany zadavatele jako jednání vedoucí k předčasnému ukončení smluvního vztahu. Rovněž navrhovatel poukazuje na to, že většinu prodlení nezpůsobil sám, ale až v závislosti na nedostatečnou kooperaci ze strany zadavatele a v závislosti na jiných objektivních skutečnostech. Jinými slovy navrhovatel poukazuje na to, že za značnou část prodlení s plněním jednotlivých úkolů nese odpovědnost i zadavatel.

K obecným východiskům

48.         Dříve než přejdu k vypořádání uvedených rozkladových námitek, považuji za vhodné na tomto místě odkázat v prvé řadě na body 95–98 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad předestřel základní východiska aplikace ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Nepovažuji za nutné tato obecná východiska opakovat, neboť jsou správná. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele z části 1, 4 a 6 zadávacího řízení. Předmětem sporu zde vedeného správního řízení je tak posouzení souladu postupu zadavatele se zákonem v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení, kdy předmětem sporu mezi účastníky správního řízení je oprávněnost vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

K námitkám nezákonnosti napadeného rozhodnutí

49.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Nezákonnost dle názoru navrhovatele spočívá v tom, že Úřad aproboval závěry zadavatele vyplývající z rozhodnutí o vyloučení. Konkrétně navrhovatel nesouhlasí s tvrzením, že by se při plnění díla rámcových smluv eREG dopustil evidentně dvou závažných nebo dlouhodobých pochybení a že by došlo ke vzniku kvalifikovaného následku.

50.         Úvodem je třeba k námitkám navrhovatele konstatovat, že nerozporuje skutkový stav věci jako takový (ve smyslu, že by se uvedená pochybení vůbec nestala), namítá však, že zadavatelem uvedená pochybení navrhovatele nelze právně kvalifikovat jako důvody, resp. podmínky umožňující vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

51.         Je nesporné, že zadavatel rozhodnutím o vyloučení vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na uzavření rámcových smluv na části 1, 4 a 6 dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

52.         Konkrétně zadavatel v rozhodnutí o vyloučení k naplnění podmínky existence pochybení uvedl: „V průběhu doby trvání smluvního vztahu se Účastník započal dopouštět závažných a dlouhodobých pochybení při plnění smluvně sjednaných závazků, spočívajících v nedodržení sjednaných termínů dodávek dle objednávek zadavatele, resp. nereakce na zadavatelem nahlášené chyby. Pro přehlednost zadavatel zpracoval exc. „Tabulku závažných a dlouhodobých pochybení Účastníka“ (viz Příloha č. 1 tohoto Rozhodnutí) …“

53.         „Tabulka závažných a dlouhodobých pochybení Účastníka“, která je přílohou č. 1 rozhodnutí o vyloučení (dále jen „tabulka pochybení navrhovatele“), obsahuje čísla a data uzavření smluv, předmět požadovaného plnění, číslo objednávky, termín dodání dle objednávky zadavatele (popř. jeho aktualizaci či vzájemnou dohodu smluvních stran), datum akceptace či převzetí, datum ukončení prací bez dodání a vyčíslení konečné sankce (viz bod 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

54.         Následně zadavatel poukázal na konkrétní jednání navrhovatele, která považuje za závažná a z hlediska časového rovněž za dlouhodobá pochybení při plnění závazků plynoucích z uzavřených dílčích smluv. Nepovažuji za nutné tato skutková zjištění opakovat, a proto zcela odkazuji na body 72–80 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

K podmínce existence závažného nebo dlouhodobého pochybení

55.         V odborné literatuře, rozhodovací praxi a judikatuře správních soudů panuje shoda na tom, že vytýkaná pochybení ze strany zadavatele musí být buď závažná, či dlouhodobá, nebo i obojí zároveň. V tom se projevuje ústavní princip přiměřenosti, neboť ojedinělá drobná pochybení zásadně nejsou způsobilá vyloučení odůvodnit – jednalo by se totiž o nepřiměřený zásah do práv dodavatele.

56.         Z tabulky pochybení navrhovatele je zřejmé, že navrhovatel byl v prodlení po různou dobu:

  • objednávky č. 100_2023 a 101_2023 cca 1 měsíc,
  • objednávky č. 079_2023, 090_2023, 091_2023 a 092_2023 cca 2 měsíce,
  • objednávky č. 046_2023 (dva požadavky) a 073_2023 cca 4 měsíce.

57.         Dále z tabulky pochybení navrhovatele vyplývá, že některé požadavky nebyly vůbec dodány:

  • objednávka č. 011_2023 – ukončena po cca 8 měsících,
  • objednávka č. 058_2023 – termín dodání 26. 6.2023; aktualizovaný termín dodání dle vzájemné dohody stran 18. 9. 2023 – ukončeno prací bez dodání dne 16. 11. 2023 – ukončena po cca 4,5 měsících,
  • objednávka č. 082_2023 a 086_2023 – ukončena po cca 2 měsících,
  • objednávka č. 102_2023 – ukončena po cca 4 týdnech.

58.         Rovněž konstatuji, že z předložených dokumentů jsem nezjistil, že by údaje v tabulce pochybení navrhovatele byly nepravdivé či zkreslující. Uvedená pochybení jsou zcela doložena jednotlivými přílohami, které zadavatel učinil součástí rozhodnutí o vyloučení (celkem se jedná o 29 dokumentů označených jako příloha rozhodnutí o vyloučení).

59.         Z tabulky pochybení navrhovatele je zřejmé, že u některých požadavků navrhovatel měl prodlení cca měsíc, u některých dva měsíce. U dvou požadavků došlo k prodlení čtyři a osm měsíců, přičemž se strany dohodly na tom, že požadavek nebude realizován. Z tabulky rovněž vyplývá, že celkem pět požadavků navrhovatel nedodal a z těchto pěti požadavků tři nebudou vůbec realizovány a dva „ještě nejsou hotové“. Mám tedy za to, že k prodlení výše uvedených objednávek/požadavků skutečně došlo.

60.         Zadavatel v části 4) písm. c) rozhodnutí o vyloučení odkázal např. na přílohu č. 4 (emailová komunikace), ze které vyplývá, že navrhovatel je v prodlení s plněním dodávek, což znemožňuje provádění testování, a to i ze strany externích uživatelů. Dne 7. 9. 2023 nebyl registr NRKI vůbec dostupný k testování a po obnovení funkčnosti se opět projevila v rámci testování celá řada chyb, např. formulář pro typ výkonu č. 7 opět nebyl opraven.

61.         Zadavatel v části 4) písm. o) rozhodnutí o vyloučení odkázal např. na přílohu č. 18 (emailová komunikace), která dokládá, že navrhovatel je opětovně v prodlení s dodáním plnění objednávky PIVO 102_2023 k testování, v souladu s termíny uvedených v zápise z jednání rady PIVO ze dne 13. 6. 2023 (viz příloha č. 16). V části 4) písm. p) rozhodnutí o vyloučení zadavatel odkázal na přílohu č. 19 („Zavedení směrnice EU 2184 do IS PiVo“; emailová komunikace), ze které vyplývá další prodlení navrhovatele, kdy měly být vyřešeny požadavky k informačnímu systému PiVo během července 2023, v srpnu 2023 mělo dojít k testování a od 1. 9. 2023 mělo dojít na ostrý provoz. Zadavatel se navrhovatele dotázal: „Jak to prosím vypadá? Máme 22.8. a už jsme to dávno měli testovat. Mělo být nasazeno v ostrém provozu k 1.9.2023!“ Zadavatel rovněž dne 18. 8. 2023 obdržel email od zaměstnance zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě (Národní referenční laboratoř pro komunální hluk): „Prosím o urgenci. Do konce července to mělo být hotové, v srpnu už jsme to měli testovat. Máme 18.8 a nic ...“ Navrhovatel reagoval: „Na tiketu kolegové pracují. Jakmile bude nasazen alespoň část, dáme vědět. Jen se aktuálně potýkáme s vážnými problémy s nasazením registru PIVO v oblasti BI reportingu… nefunguje aktuální stará verze technologie BI ve spojení s DevOps, proto všechno strašně trvá. Navíc kolegové řešící tento registr urgentně vypomáhají s opravami registru NRKI.

62.         Z emailové komunikace např. vyplývá i to, že navrhovateli pro některé požadavky „chybí lidé“ (příloha č. 5 emailová komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem z ledna 2024). Z reakce na výpověď rámcové dohody ze dne 13. 11. 2023, podepsané předsedkyní představenstva navrhovatele, vyplývá, že navrhovatel výpověď plně respektuje, tím spíše, že zákazník má možnost vzájemně uzavřené smlouvy vypovědět i bez udání důvodu, jak se ostatně stalo již v minulosti. Navrhovatel zde uvedl, že plnění servisu z jeho strany bylo kvalitní. K chybovosti dle navrhovatele docházelo právě při ad hocových objednávkách, kdy si termíny určoval sám. „Co způsobovalo problémy při jejich plnění byl jednak špatný odhad, který často nereflektoval testování na straně zákazníka a dále nešťastný zásah do prostředí v březnu a dubnu tohoto roku, kdy jsme pak už jen snažili opravit chyby, které zásah způsobil. Víme, že se uvedené jeví jako neprofesionální, ale je třeba konstatovat, že napravení chyb vedlo k vylepšení stávajících systémů a opravení chyb v IT prostředí.“ Navrhovatel rovněž uvedl, že má informace o tom, že jiný dodavatel IT systémů měl o rok dříve obdobné problémy, takže se dá předpokládat, že by s velkou jistotou uvedené problémy potkaly každého dodavatele.

63.         Z rozhodnutí o vyloučení a jednotlivých příloh (např. tabulka pochybení navrhovatele, emailová komunikace mezi zaměstnanci zadavatele a navrhovatele), pak jednoznačně vyplývá, že navrhovatel si nepočínal důsledně při plnění jednotlivých požadavků a situace byla dlouhodobá (na různé nedostatky byl navrhovatel upozorňován soustavně emailovou komunikací od května 2023 do března 2024). Ať už byly vnitřní příčiny jakékoliv, navrhovatel nedostál svým povinnostem vyplývajících z uzavřených rámcových dohod eREG.

64.         S ohledem na výše uvedené mám za to, že navrhovatel se skutečně dopustil nejméně dvou závažných či dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního závazku se zadavatelem. Důvody pro vyloučení navrhovatele uvedené v rozhodnutí o vyloučení považuji za prokázané a řádně zdůvodněné.

65.         Navrhovatel dále uvádí, že: „ve vztahu k této otázce navrhovatel trpí důkazní nerovnováhou, když veškeré záznamy písemné komunikace jsou uloženy v systému, do kterého má přístup výhradně navrhovatel (sic!). Úřad přitom pochybil, když navrhovateli neuložil vysvětlovací povinnost a neuložil mu předložit veškerou komunikaci se zadavatelem uloženou v jeho interním systému. Pokud by si tyto záznamy Úřad vyžádal, zjistil by, že navrhovatel o součinnost zadavatele opakovaně žádal, přičemž zadavatel tuto součinnost navrhovateli neposkytl. V důsledku toho by pak Úřad nemohl dospět k závěru, že se snad navrhovatel ve vztahu k Rámcovým dohodám eREG dopustil jakéhokoliv pochybení.“

66.         Zcela odmítám názor navrhovatele, že Úřad pochybil, když navrhovateli neuložil vysvětlovací povinnost a neuložil mu předložit veškerou komunikaci se zadavatelem uloženou v jeho interním systému. Nejedná se totiž důkazní nerovnováhu, ale o projev dispoziční zásady u návrhového řízení (srov. ustanovení § 251 odst. 1 a odst. 5 zákona).

67.         Z obsahu správního spisu nevyplývá, že by navrhovatel adresoval zadavateli upozornění či požadavek na součinnost zadavatele. Žádný takový dokument dle názoru zadavatele však na projektovém úložišti nebyl a není a navrhovatel jím tedy také nedisponuje. To, jestli takový dokument existuje či neexistuje a co je jeho obsahem, nelze přezkoumat, neboť navrhovatel žádný takový dokument jako důkaz nepředložil, a uvedené tedy zůstává v rovině tvrzení navrhovatele. Jelikož dané tvrzení navrhovatele nemá oporu ve skutkovém stavu a ani v obsahu správního spisu, je třeba konstatovat, že nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatel takovou žádost o součinnost obdržel. Absenci součinnosti ze strany zadavatele jako důvod vyvstalých problémů navrhovatel nezmiňuje ani v reakci navrhovatele na oficiální výtku zadavatele ze dne 24. 10. 2023 a ani v reakci navrhovatele k výpovědím rámcových smluv eREG a CRS ze dne 13. 11. 2023. Úřad tedy nemusel navrhovatele vyzývat, protože mu ani nevznikla důvodná pochybnost, že by nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci. Ztotožňuji se proto s názorem Úřadu, že tvrzená absence součinnosti tedy zřejmě dle navrhovatele nedosahovala takové intenzity, že by navrhovateli bránila v plnění objednávek, když uvedené tvrdí až ex post a současně jeho argumentace ohledně absence součinnosti ze strany zadavatele je v podstatě obecná. Nelze proto konstatovat, že by na prodlení navrhovatele měl vliv i zadavatel. Ostatně takové důkazy (které údajně mohou zpochybnit věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí) mohl navrhovatel dle ustanovení § 251 odst. 5 zákona předložit i po koncentrační lhůtě, což však neučinil. Zároveň je jeho argument vnitřně rozporný, když na jedné straně tvrdí, že důkazy jsou v systému, do kterého již nemá přístup, ale současně vytýká Úřadu procesní pochybení spočívající v jeho nevyzvání Úřadem k předložení takových důkazů.

K podmínce vzniku škody, předčasného ukončení nebo jiné srovnatelné sankce

68.         Navrhovatel má za to, že výpověď nelze podřadit pod zákonnou definici předčasného ukončení smluvního vztahu. Pokud by navrhovatel akceptoval výklad prezentovaný Úřadem (za kvalifikovaný následek ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona lze považovat v zásadě jakékoliv ukončení smluvního vztahu[6]), pak by uvedené mohlo založit velmi nebezpečný precedent a vést k poměrně bezbřehé libovůli na straně zadavatelů.

69.         V odborné literatuře, rozhodovací praxi a judikatuře správních soudů rovněž panuje shoda na výkladu podmínky kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení, což znamená, že relevantní jsou pouze ta pochybení, která vedla ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím. Za srovnatelné sankce je potom třeba považovat veškeré právní prostředky, které právní řád či ujednání stran poskytuje zadavateli k tomu, aby zhojil následky pochybení dodavatele či aby jej za toto pochybení sankcionoval. Typicky se bude jednat o práva z vadného plnění či právo na smluvní pokutu.

70.         Pro uplatnění postupu dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona je ovšem podstatné, že s pochybením účastníka řízení je takový následek spojen. Mezi pochybeními a zákonem předvídanými následky těchto pochybení proto musí existovat příčinná souvislost. Ostatně komentářová literatura k tomu uvádí následující: „[Z]ávažné nebo dlouhodobé pochybení na straně dodavatele samo o sobě není postačující pro naplnění důvodu pro vyloučení daného dodavatele dle komentovaného ustanovení, ale je vždy ještě třeba, aby toto pochybení vyvolalo určitý kvalifikovaný následek; tímto následkem je dle komentovaného ustanovení předčasné ukončení smluvního vztahu, vznik škody nebo jiné srovnatelné sankce. Předčasné ukončení smluvního vztahu z důvodu závažného nebo dlouhodobého pochybení bude zřejmě nejčastěji provedeno odstoupením od uzavřené smlouvy. Pokud došlo k předčasnému ukončení předchozího smluvního vztahu v důsledku závažných či dlouhodobých pochybení dodavatele jinou formou než odstoupením, například výpovědí nebo dohodou, podmínky pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle komentovaného ustanovení budou naplněny též.“ (viz Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 305).

71.         Při posouzení naplnění této podmínky pro vyloučení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona lze vycházet z posouzení provedeného v bodech 118–119 odůvodnění napadeného rozhodnutí. V těchto bodech byla totiž učiněna správná úvaha týkající se právě předčasného ukončení smluvního vztahu formou výpovědi, a tedy s tím související naplnění podmínky existence kvalifikovaného následku.

72.         K této námitce uvádím, že zákon pro aplikaci citovaného ustanovení vyžaduje „předčasné ukončení smluvního vztahu“. Je zřejmé, že na rozdíl od odstoupení od smlouvy či výpovědi je dohoda dvoustranné právní jednání, ale stále (pokud by na dohodu došlo) naplňuje definici předčasného ukončení smluvního vztahu. Zákon tedy nevyžaduje přesnou formu předčasného ukončení smluvního vztahu, a proto i výpověď ze smlouvy nebo dohoda stran o ukončení smlouvy tuto zákonnou definici naplňuje (by naplnila). Uvedené zcela koresponduje i se systematikou zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“)[7], který dohodu stran výslovně uvádí jako jeden ze způsobů zániku závazku. Samozřejmě, pokud kvalita plnění dodavatele neodpovídá sjednanému závazku ze smlouvy, nabízí se zásadně tento problém řešit odstoupením od smlouvy nebo výpovědí, dohoda stran nedává příliš smysl, neboť lze předpokládat, že jsou strany ve sporu, kdy jedna strana tvrdí pochybení a druhá tato pochybení neuznává. Taková dohoda by byla těžko proveditelná oběma stranami, které se ocitly ve sporu. Nicméně, pokud by se na předčasném ukončení smlouvy obě strany dohodly, pak zákon tuto možnost předpovídá. Vždy však bude záležet na konkrétním obsahu dohody stran smlouvy a její příčinné souvislosti s případnou existencí závažného či dlouhodobého pochybení. V tomto případě však došlo k výpovědi, a to lze považovat za předčasné ukončení smluvního vztahu, když rámcová smlouva eREG byla původně uzavřena ve smyslu čl. 21. 1 na dobu určitou, a to na dobu čtyř let ode dne nabytí její účinnosti[8] nebo do vyčerpání finančního limitu 50 000 000,- Kč bez DPH, podle toho, která skutečnost nastane dříve.

73.         S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že kvalifikovaný následek v podobě ukončení rámcových smluv eREG zde nastal, přičemž je patrná taktéž příčinná souvislost mezi pochybením navrhovatele (nedodání požadavků včas/nedodání požadavků vůbec) a výpovědí z důvodu porušení rámcové smlouvy eREG navrhovatelem.[9] Jelikož je podmínka existence kvalifikovaného následku a příčinné souvislosti s pochybením splněna, je nepochybně splněna i podmínka jako celek ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

74.         V daném případě lze dále uvést, že v posuzované věcí nastal i jiný kvalifikovaný následek, a sice nárok na smluvní pokutu.

75.         Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že pokuty za jednotlivá nesplnění požadavků (objednávek) byly stanoveny v rozmezí od 576 000 Kč až do výše 1 368 000 Kč v případě opožděně splněných požadavků. V případě požadavků, které nakonec nebyly realizovány, byly smluvní pokuty stanoveny v rozmezí od 648 000 Kč až do 6 024 000 Kč. Jak vyplývá z výzvy k úhradě smluvních pokut ze dne 26. 3. 2024, zadavatel požaduje po navrhovateli uhrazení smluvní pokuty v celkové výši 26 064 000 Kč, a to za celkem 26 064 hodin prodlení.

76.         Uplatněný nárok na uplatnění smluvní pokuty lze totiž považovat za tzv. jinou srovnatelnou sankci. Obdobné dovodil taktéž Krajský soud ve svém rozsudku ze dne 1. 7. 2020, č. j. 29 Af 63/2019-77, ve kterém uvedl, že: „Předmětné ustanovení je pak potřeba vykládat tak, že za srovnatelnou sankci je potřeba považovat nikoliv sankci, která bude nutně povahou srovnatelná se sankcí předčasného ukončení smlouvy, nýbrž která bude srovnatelná závažností své sankční povahy vůči dodavateli. Krajský soud si v tomto ohledu nedokáže představit vhodnější srovnatelnou sankci ve vztahu k předčasnému ukončení smlouvy, než je smluvní pokuta, která kromě sankčního má taktéž satisfakční charakter, anebo reparační charakter, má-li představovat paušalizovanou náhradu škody.“ Předně lze k tomuto uvést, že posouzení oprávněnosti nároku na smluvní pokutu spadá do pravomoci civilních soudů, předseda Úřadu si ovšem může ve smyslu § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu učinit o této otázce úsudek. Ze zjištění provedených výše je nepochybné, že navrhovatel svoji povinnost řádně a včas provést plnění, resp. dílčí část plnění porušil. Dle čl. 7.6.16 a 7.6.17 rámcové smlouvy eREG plyne zadavateli v případě porušení této smluvní povinnosti nárok na smluvní pokutu. Je tedy mj. také naplněn i další zákonem předvídaný kvalifikovaný následek, který je taktéž v příčinné souvislosti s pochybeními navrhovatele. Je rovněž zřejmé, že zadavatel nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatnil (viz výzva k úhradě smluvních pokut ze dne 26. 3. 2024).

77.         Nelze se tak ztotožnit s názorem navrhovatele, že se jedná o účelovou smluvní pokutu, neboť ji zadavatel uplatnil po výpovědi smluvního vztahu až v přímé souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení. Je právem každého zadavatele rozhodnout se o tom, kdy bude smluvní pokutu vymáhat, pokud mu na ni vznikne nárok. Jelikož si strany v rámcové smlouvě eREG neujednaly speciální úpravu pro promlčení nároku ze smluvní pokuty, platí, že promlčecí lhůta trvá tři roky (srov. ustanovení § 629 občanského zákoníku). Předseda Úřadu má tedy za prokázané, že zadavatel uplatnil nárok na smluvní pokutu, uplatnil ji v rámci promlčecí doby, když smlouva byla vypovězena 7. 11. 2023 a smluvní pokuta byla uplatněna 26. 3. 2024, má odraz v ustanoveních rámcové smlouvy eREG a lze dospět k příčinné souvislosti mezi vytýkaným jednáním navrhovatele a důvodem pro uplatnění smluvní pokuty (což je další kvalifikovaný následek).

 

Souhrnně k námitkám zastaralých registrů, k absenci součinnosti na straně zadavatele, k prioritizaci požadavků ze strany zadavatele a k objektivně nepředvídatelným okolnostem

78.         Navrhovatel v rozkladu namítl, že za prodlení, která jsou mu kladena za vinu, nenese odpovědnost sám. Konkrétně navrhovatel zmínil bezútěšný a značně zastaralý stav jednotlivých registrů, absenci součinnosti na straně zadavatele, „prioritizování“ požadavků ze strany zadavatele a objektivně nepředvídatelné okolnosti, jež vyvstaly v průběhu plnění předmětných smluv (konec podpory využívané technologie). Považuji za vhodné doplnit, že část navrhovatelovy argumentace ohledně zastaralých registrů se překrývá s námitkami uvedenými v části rozkladu „Objektivně nepředvídatelné okolnosti“, jejichž společným znakem je ukončení podpory „software“, který navrhovatel používá a který potřebuje pro vývoj, rozvoj a údržbu IT systémů.

79.         Souhrnně k těmto námitkám uvádím, že je Úřad zcela vypořádal v napadeném rozhodnutí, a proto se odkazuji na body 107–115 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úřad zde jasně dospěl k závěru, že za prodlení nese odpovědnost právě navrhovatel, neboť určení rozsahu pracnosti, tak termínu plnění mohl navrhovatel ovlivňovat (viz bod 85 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Rovněž navrhovatel nepředložil žádné listiny, které by dokládaly, že by v předmětných případech navrhovatel požadoval součinnost zadavatele, kterou by neobdržel. K prioritizacím skutečně docházelo (zadavatel to nepopírá). Z rámcových smluv eREG nevyplývá, že by kvůli prioritizaci stanovené termíny dodání plnění dílčích objednávek nebyly pro navrhovatele závazné. Současně i ze zápisů z jednání HTP[10], které byly přílohou rozhodnutí o vyloučení[11], vyplývá, že zadavatel upozorňoval navrhovatele, že „prioritizování“ požadavků nemá vliv na to, že dílčí objednávky s nižší prioritou mají být tak jako tak dodány v dohodnutém termínu plnění.

80.         V bodě 8.6 rámcové smlouvy eREG je uvedeno mj. následující:

„Poskytovatel se zavazuje:

a) upozorňovat Objednatele včas na všechny hrozící vady svého plnění, a to včetně vad vycházejících ze stávající platné legislativy dle této Rámcové dohody nebo dle objednávky, jakož i poskytovat Objednateli veškeré informace, které jsou pro plnění této Rámcové dohody nebo objednávky nezbytné;

(…)

c) neprodleně oznámit písemnou formou Objednateli překážky, které mu brání v plnění předmětu této Rámcové dohody nebo objednávky a výkonu dalších činností souvisejících s plněním předmětu této Rámcové dohody nebo objednávky;

(…)

j) upozorňovat Objednatele na možné či vhodné rozšíření či změny Služeb;

k) upozorňovat Objednatele v odůvodněných případech na případnou nevhodnost pokynů Objednatele.“

81.         Ve vztahu k součinnosti zadavatele a „prioritizování“ z citovaného bodu 8. 6 rámcové smlouvy eREG vyplývá, že navrhovatel měl povinnost neprodleně oznámit písemnou formou zadavateli překážky, které mu brání v plnění objednávky a výkonu dalších činností souvisejících s objednávkou a současně upozorňovat zadavatele na případnou nevhodnost pokynů zadavatele (viz bod 88 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Navrhovatel však Úřadu nepředložil žádné písemné oznámení, kterým by vytýkal zadavateli jeho postup či oznamoval překážky v plnění objednávky.

82.         Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným, přičemž zároveň konstatuji, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci. Současně řádně označil všechny podklady pro vydání rozhodnutí a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní předpisy (a v nich obsažené právní normy), které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

VII.        Závěr

83.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, lze dospět k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

1.             Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2

2.             JUDr. Sylvie Sobolová, Jungmannova 745/24 110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[2] Rámcové smlouvy uzavřené na základě zadávacího řízení s názvem „Služby provozní podpory systému eREG a rozvoj“ v období od 11. 4. 2022 do 28. 4. 2022 (dále jen „rámcové smlouvy eREG“).

[3] viz např. zápisy v oficiálním projektovém webu daného projektu ze dne 19. ledna 2023, 2. února 2023, 16. února 2023, 2. března 2023, 16. března 2023, 30. března 2023, 13. a 27. dubna 2023, 11. a 25. května 2023, 22. června 2023, 20. a 27. července 2023, 24. srpna 2023, 7. září 2023 apod.

[4] Informační systém pitná voda – pozn. předsedy Úřadu.

[5] Microsoft Visual Studio 2012 – pozn. předsedy Úřadu.

[6] Dle názoru navrhovatele tedy i ukončení bez uvedení důvodů či ad absurdum i ukončení dohodou.

[7] Zánik závazků – Oddíl 2 – Jiné způsoby zániků závazků – ustanovení § 1981, § 1998 a násl. a § 2001 a násl. občanského zákoníku.

[8] Rámcová smlouva eREG byla dle registru smluv uzavřena a publikována dne 3. 8. 2022 a byla vypovězena zadavatelem dne 7. 11. 2023.

[9] Viz bod 66 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[10] Pozn. předsedy Úřadu – Pravděpodobně znamená hlavní tým projektu.

[11] Přílohy č. 7, 8, 13 a 14 rozhodnutí o vyloučení.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
cs | en