číslo jednací: 28118/2024/500
spisová značka: S0420/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Služby provozní podpory systému eREG, IS registrace a jejich rozvoj |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 11. 9. 2024 |
| Související rozhodnutí | 28118/2024/500 34530/2024/163 |
| Dokumenty |  2024_S0420.pdf 608 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0420/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-28118/2024/500 |
|
Brno 22. 7. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 5. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Česká republika - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2,
- navrhovatel – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 2. 2024 JUDr. Sylvií Sobolovou, advokátkou ev. č. ČAK 09582, se sídlem Jungmannova 745/24 110 00 Praha,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných za účelem uzavření rámcových dohod pro část 1 „Jednotná technologická platforma (JTP)“, část 4 „Národní registr reprodukčního zdraví (NRRZ) a Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí (NRKOI)“ a část 6 „Ostatní registry NZIS (NRHOSP, NKRN, NRLUD, NRNP, NROD)“ otevřeného řízení s názvem „Služby provozní podpory systému eREG, IS registrace a jejich rozvoj“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-053579, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2023 pod ev. č.: 2023/S 228- 718197, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha 2 – ze dne 20. 5. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2 – učiněných za účelem uzavření rámcových dohod pro část 1 „Jednotná technologická platforma (JTP)“, část 4 „Národní registr reprodukčního zdraví (NRRZ) a Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí (NRKOI)“ a část 6 „Ostatní registry NZIS (NRHOSP, NKRN, NRLUD, NRNP, NROD)“ otevřeného řízení s názvem „Služby provozní podpory systému eREG, IS registrace a jejich rozvoj“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-053579, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2023 pod ev. č.: 2023/S 228- 718197, ve znění pozdějších oprav se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Česká republika - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 22. 11. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení „Služby provozní podpory systému eREG, IS registrace a jejich rozvoj“, jehož cílem je uzavření rámcových dohod mj. na část 1 „Jednotná technologická platforma (JTP)“, část 4 „Národní registr reprodukčního zdraví (NRRZ) a Národní registr kardiovaskulárních operací a intervencí (NRKOI)“ a část 6 „Ostatní registry NZIS (NRHOSP, NKRN, NRLUD, NRNP, NROD)“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-053579, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 11. 2023 pod ev. č.: 2023/S 228- 718197, ve znění pozdějších oprav (dále jen „zadávací řízení“ nebo „rámcové smlouvy“ či „část 1, 4 a 6 zadávacího řízení“).
2. Podle bodu 2.2 zadávací dokumentace se jedná o otevřené zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové smlouvy pro každou z celkem 10 samostatných částí. Předpokládaná hodnota činí dle bodu 2.5.1 zadávací dokumentace 191 765 200 Kč, přičemž z toho je předpokládaná hodnota pro část 1 – 59 250 400 Kč, část 4 – 29 524 900 Kč a část 6 – 22 867 700 Kč. Podle bodu 2.3.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky poskytování služeb provozní podpory informačního systému eREG a zajištění aplikační podpory IS registrace a řešení rozvojových a udržovacích požadavků, tedy technická, uživatelská a administrativní správa a podpora zahrnující všechny kategorie činností nezbytných k tomu, aby informační systém eREG fungoval bez vad a dále rozvoj registrů. Těmito službami se zejména rozumí dohled nad správnou funkčností a bezproblémovým chodem systémů, řešení nahlášených incidentů v rámci garantovaných reakčních časů, realizace změnových požadavků, optimalizace výkonu a další rozvoj tohoto systému. Předmětem veřejné zakázky tak je podpora informačního systému eREG a IS registrace, jejich rozvoj a dále ad hoc služby dle požadavků zadavatele.
3. Dne 11. 4. 2024 vyhotovil zadavatel „Oznámení a rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ na části 1, 4 a 6 zadávacího řízení, jimiž rozhodl o vyloučení navrhovatele – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 2. 2024 JUDr. Sylvií Sobolovou, advokátkou ev. č. ČAK 09582, se sídlem Jungmannova 745/24 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) z části 1, 4 a 6 zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona (přestože rozhodnutí byla vyhotovena samostatně ke každé části, tak s ohledem na totožné odůvodnění těchto rozhodnutí bude Úřad dále užívat souhrnně jen „rozhodnutí o vyloučení“). Předmětná rozhodnutí o vyloučení byla navrhovateli doručena téhož dne. Dne 26. 4. 2024 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne, jimiž brojil proti svému vyloučení z části 1, 4 a 6 zadávacího řízení (přestože námitky byly vyhotoveny samostatně ke každé části, tak s ohledem na totožné odůvodnění těchto námitek bude Úřad dále užívat souhrnně jen „námitky“). Zadavatel rozhodnutími o námitkách ze dne 10. 5. 2024 námitky navrhovatele odmítl (přestože rozhodnutí o námitkách byla vyhotovena samostatně ke každé části, tak s ohledem na totožné odůvodnění těchto rozhodnutí o námitkách bude Úřad dále užívat souhrnně jen „rozhodnutí o námitkách“).
4. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutích o námitkách, podal dne 20. 5. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 20. 5. 2024.
II. OBSAH NÁVRHU
5. Navrhovatel úvodem v čl. I návrhu rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení. Následně navrhovatel objasňuje důvody, jež ho vedly k podání návrhu.
6. Navrhovatel v prvé řadě uvádí, že zadavatel v rozhodnutích o vyloučení neodůvodnil a ani neprokázal kumulativní naplnění podmínek vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona[1]. Současně má navrhovatel za to, že ani v jednom ze zadavatelem zmiňovaných dřívějších smluvních vztahů navrhovatele ve skutečnosti ke kumulativnímu naplnění zákonných podmínek ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona vůbec nedošlo.
7. Následně se navrhovatel vyjadřuje ke svému vyloučení pro nezpůsobilost z důvodu domnělých pochybení v předchozím smluvním vztahu se zadavatelem. K tomu navrhovatel konstatuje, že tvrzení zadavatele obsažená v rozhodnutích o vyloučení a v jeho přílohách, jakož i následně v rozhodnutích o námitkách, jsou dle jeho názoru účelově tendenční, zavádějící a „poskládána“ tak, aby vyvolala „dojem“ závažných a dlouhodobých pochybení navrhovatele při plnění předmětných rámcových dohod.
8. V tomto ohledu má navrhovatel za to, že v případě rámcové smlouvy uzavřené na základě zadávacího řízení s názvem „Poskytování služeb podpory Registračního a objednávkového systému“ (dále jen „rámcová smlouva CRS“) zadavatel účelově navozuje dojem, že se navrhovatel dopouštěl dílčích porušení této dohody, a to přestože navrhovateli nebylo v minulosti ani v rámci rozhodnutí o vyloučení reálně v souvislosti s touto dohodou ze strany zadavatele nic vytknuto, což dle navrhovatele fakticky potvrzuje i sám zadavatel v rozhodnutích o námitkách. V případě rámcových smluv uzavřených na základě zadávacího řízení s názvem „Služby provozní podpory systému eREG a rozvoj“ v období od 11. 4. 2022 do 28. 4. 2022 (dále jen „rámcové smlouvy eREG“) pak dle názoru navrhovatele zadavatel účelově zkresluje skutkový stav věci a zcela odhlíží od té skutečnosti, že dílčí prodlení s plněním rámcových smluv eREG nejsou přičitatelná výhradně navrhovateli, což navrhovatel v detailu rozvádí dále ve svém návrhu.
K porušování závazků z dílčích rámcových smluv eREG navrhovatelem
9. K argumentaci odůvodnění rozhodnutí o vyloučení ve vztahu ke smlouvě č. S047-2022 ze dne 11. 4. 2024, resp. v souvislosti s registrem NRKI, která se opírá o komunikaci mezi zadavatelem a navrhovatelem, navrhovatel uvádí, že předmětná elektronická komunikace je pro účely případného vyloučení zcela irelevantní, neboť se týká období, které předcházelo smluvně sjednanému termínu plnění a nelze tudíž na jejich základě dle navrhovatele ještě jakkoliv usuzovat na porušení příslušné rámcové dohody navrhovatelem či toto jakkoliv předjímat.
10. Navíc se dle navrhovatele jednalo o poměrně standardní technickou výměnu informací při vývoji software, kdy je dle něj zcela běžné, že se daný systém před nasazením do produkčního prostředí ještě ladí a vykazuje dílčí nedostatky. Dílčí prodlení dle názoru navrhovatele není v plném rozsahu přičitatelné navrhovateli ani nepředstavuje „závažné nebo dlouhodobé pochybení“, a to z důvodů, že dílčí registry (vč. NRKI) byly dle navrhovatele v bezútěšném stavu a technologicky na úrovni let 2008 až 2011, kdy navíc většina registrů fungovala ještě na bázi technologií, které v době plnění předmětných rámcových dohod již nebyly podporovány. V tomto ohledu se navrhovatel ohrazuje proti tvrzení zadavatele, že navrhovatel obdržel předmětné registry „ve zcela funkčním stavu, a to jak po uživatelské, tak i po administrátorské stránce“ nebo, že se navrhovatel s registry „předem náležitým způsobem neseznámil“. Navrhovatel tato tvrzení považuje za neprokázaná a zavádějící, když zadavatel má opomíjet navrhovatelem nikterak nezaviněné a v době uzavření rámcových smluv eREG i objektivně nepředvídatelné problémy s JTP, jakož i s dalšími technologiemi, které v mezidobí plnění rámcových smluv eREG přestaly být ze strany jejich výrobců podporovány, průběžné ex post změny v dřívějších požadavcích zadavatele (včetně rozšiřování daných požadavků) apod., které zpochybňují bezvýhradnou přičitatelnost dílčích prodlení s plněním rámcových dohod eREG právě navrhovateli. V tomto ohledu navrhovatel odkazuje na námitky, kde uvedl, že zadavatel měl v předstihu informovat navrhovatele o tom, že v mezidobí zajistí upgrade dílčích komponentů JTP, potřebných pro správnou funkčnost registru NRKI, což se však dle navrhovatele nakonec nestalo.
11. Dle navrhovatele je poněkud zavádějícím a zkratkovitým i tvrzení zadavatele o tom, že ukončení oficiální podpory u některých registry využívaných technologií neomezuje funkčnost daných technologií v registrech. Ukončení oficiální podpory dílčích technologií totiž sice dle navrhovatele neomezuje funkčnost daných technologií jako takových, avšak má neoddiskutovatelný dopad na vývoj a rozvoj daných registrů a jejich jednotlivých funkcionalit, když mj. významně navyšuje náročnost vývoje a rozvoje z důvodů: zvýšených požadavků na prověřování kompatibility již nepodporovaného řešení s novějšími komponentami registrů, vyšší míry výskytu objektivně nepředvídatelných chybových hlášení v takových registrech a nutnosti hledání a vývoje řešení, způsobilých „obejít“ neočekávané nedostatky v již zastaralých a nekompatibilních technologiích.
12. Navrhovateli tak dle jeho slov mnohdy nezbylo než realizovat na své náklady i další činnosti a práce jdoucí vysoce nad rámec původně sjednaného rozsahu. Vyvstalou situaci přitom podle navrhovatele značně komplikovala i ta skutečnost, že potřebný upgrade užívané technologie navrhovatelem nepřipadl do úvahy, resp. nebyl vždy možný z důvodu provázanosti se zastaralým registrem zadavatele JTP, který tvořil základ pro fungování všech ostatních registrů a který by musel být taktéž zadavatelem upgradován, což ale bylo dle jeho slov zase vyloučeno z důvodu provázanosti registru JTP na jiné registry státní správy.
13. Dalším důvodem vzniku dílčích prodlení a nemožnosti jejich přičitatelnosti v plném rozsahu navrhovateli pak byla absence patřičné míry součinnosti ze strany zadavatele. Zadavatel totiž navrhovateli mj. ani po zahájení plnění dílčích rámcových smluv neposkytl řádně a včas veškeré navrhovatelem požadované dokumenty ani veškeré informace týkající se předmětu plnění daných rámcových dohod či další jinou potřebnou součinnost. Navrhovatel přitom považuje za poměrně absurdní, že zadavatel vznáší výhrady vůči tomu, že navrhovatel nedoložil svá tvrzení stran absence součinnosti na straně zadavatele příslušnými důkazy, když zadavateli je velmi dobře známo, že navrhovatel již nemá přístup k patřičné dokumentaci, resp. projektovému webu, v němž byly tyto primárně zalogovány.
14. K tomu, že si dle zadavatele navrhovatel stanovoval termíny dodání sám, pak navrhovatel uvádí, že termíny byly zpravidla nepřímo určeny zadavatelem, přičemž současně zadavatel měnil prioritizaci požadavků a neposkytoval potřebnou součinnost, což vedlo k různým dílčím posunům v termínech méně „urgentních“ zadání. V tomto ohledu navrhovatel taktéž zmiňuje ex post předefinování tzv. „Výstupných vět“ zadavatelem. K tomu navrhovatel konstatuje, že jakkoliv se z pohledu zadavatele mohlo jednat o marginální úpravu, tak po detailnější analýze tohoto ex post požadavku zadavatele se ukázalo, že dodatečná změna v předmětných výstupních větách s sebou ponese nutnost úpravy několika set položek v rámci 3 různých sestav, a že se tedy bude jednat o velmi komplexní a časově náročnou úpravu, a nikoliv jen o prosté „přejmenování“ položek.
15. S ohledem na výše uvedené navrhovatel má za to, že dané „prodlení“ oproti původně sjednaným termínům u dílčích registrů eREG zmiňovaných zadavatelem tak není plně přičitatelné navrhovateli a nelze jej tudíž považovat bez dalšího za závažná ani dlouhodobá pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
16. V neposlední řadě se pak navrhovatel v souvislosti s registrem NRKI ohrazuje i proti dle jeho názoru účelovým snahám zadavatele navodit dojem, že ani v lednu 2024 nebyl registr NRKI dokončen a funkční. O účelovosti daného tvrzení má dle navrhovatele svědčit fakt, že zadavatel v mezidobí dané plnění převzal a akceptoval. V dané souvislosti pak navrhovatel v obecné rovině dodává, že na trhu IT služeb je zcela běžné, že v prvních měsících užívání nového systému ještě dochází k dílčím laděním daného systému a odstraňování dílčích nedorozumění. Navrhovatel následně uvádí, že komunikace předložená zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení porušení závazku navrhovatele, které by bylo možné kvalifikovat jako závažné nebo podstatné ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona nedokládá, přičemž v dané souvislosti odkazuje na rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-465/11 ze dne 13. prosince 2012.
17. K nepodepsání akceptačního protokolu k vypořádání výhrad z akceptačním protokolu ze dne 1. 10. 2023 navrhovatel uvádí, že předmětné výhrady byly ve skutečnosti vypořádány již v únoru 2024, což navrhovatel dokládá screen-shoty z komunikace k číslům ticketů HD 21891 a HD 21892 registru NRKI. Oficiální podpis akceptačního protokolu k vypořádání výhrad deklarovaných v akceptačním protokolu přitom nikdy dle navrhovatele nepředstavoval zažitou praxi mezi smluvními stranami a navrhovateli tudíž ani není nikterak zřejmé, proč se ho nyní zadavatel domáhá.
18. K tvrzením zadavatele týkajícím se registru PiVo navrhovatel uvádí, že dílčí rámcová dohoda na registr PiVo sestávala ze dvou typových kategorií plnění, a to samotného provozu registru a dále úpravy, resp. odstranění chybových výstupů manažerské reportovací nadstavby. Uvedená nadstavba byla v okamžiku, kdy ji převzal navrhovatel, postavena na produktu VS 2012. V mezidobí trvání dané rámcové dohody však došlo k tomu, že Microsoft coby výrobce produktu VS 2012 ho přestal podporovat. Vyvstalou situaci přitom navíc dle navrhovatele značně komplikovala i ta skutečnost, že potřebný upgrade užívané technologie nepřipadal do úvahy, resp. nebyl možný z důvodu provázanosti s registrem zadavatele JTP, který by musel být ze strany zadavatele taktéž upgradován, což ale bylo zase vyloučeno z důvodu návaznosti registru JTP na jiné registry. Navrhovatel má za to, že dané zpoždění oproti původně sjednaným termínům by za daných navrhovatelem nezaviněných a objektivně nepředvídaných okolností nastalo i v případě plnění předmětné rámcové dohody jakýmkoliv jiným dodavatelem.
19. Co se týče zadavatelova tvrzení o údajném opakovaném neplnění SLA navrhovatelem, tak dle navrhovatele, pokud by navrhovatel skutečně předmětné SLA porušil, pak by ho nepochybně zadavatel za dané pochybení bez zbytečného odkladu sankcionoval, což se však dle navrhovatele nestalo.
20. Závěrem pak navrhovatel uvádí, že došlo-li po dohodě smluvních stran k posunu termínu plnění, či dohodě o tom, že zadavatel již nebude dané plnění po navrhovateli požadovat, pak v daném ohledu nelze vůči daným plněním ve vztahu k navrhovateli namítat kvalifikované porušení smlouvy ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, neboť změna oproti původnímu termínu, popř. rozsahu plnění byla odsouhlasena zadavatelem.
K porušování závazků z dílčích rámcových smluv CRS navrhovatelem
21. Navrhovatel považuje zmínění rámcové smlouvy CRS v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyloučení za toliko účelové, když z rozhodnutí o vyloučení ani z k nim připojených dokumentů, nelze vyvodit, že by se snad navrhovatel v souvislosti s tímto smluvním vztahem dopustil jakéhokoliv porušení dané rámcové smlouvy, natož tak porušení, které by vedlo ke vzniku kvalifikovaného následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Žádná konkrétní porušení rámcové dohody CRS navrhovatelem pak zadavatel neuvádí ani v rozhodnutích o námitkách.
K domnělému vzniku kvalifikovaného následku v případě rámcových smluv uzavřených se zadavatelem
22. Zadavatel v případě rámcových smluv eREG a CRS neunesl dle názoru navrhovatele ani důkazní břemeno vzniku kvalifikovaného následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
23. V případě předmětných smluvních vztahů mezi zadavatelem a navrhovatelem dle navrhovatele došlo k jejich ukončení výpovědí ze strany zadavatele; jednalo se nicméně ve všech případech o výpověď „v souladu s čl. 21.6“ příslušné rámcové smlouvy. Tedy o právní jednání, které nemá „sankční“ povahu, tj. výpověď bez udání důvodu. Na uvedené nemá mít dle navrhovatele vliv ani to, že zadavatel v případě výpovědi k rámcové smlouvě eREG měl uvést výhradu k prodlení navrhovatele. Současně navrhovatel uvádí, že v případě výpovědi rámcové smlouvy CRS takovouto výhradu zadavatel ani neměl.
24. K uplatnění smluvní pokuty pak navrhovatel uvádí, že k němu došlo až prostřednictvím dopisu zadavatele ze dne 26. 3. 2024, doručeného navrhovateli dne 2. 4. 2024, tj. téměř 5 měsíců po skončení předmětných rámcových smluv a současně těsně před opětovným pokusem o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel považuje tento krok zadavatele za účelový a za zneužití práva. Současně navrhovatel považuje smluvní pokuty za nelegitimní.
25. Zadavatelem tvrzený závažný následek spočívající v opožděném plnění ZP_IA2023_NRKI_001, resp. plnění dle objednávky 046-2023, které údajně vedlo k tomu, že nemohlo docházet k řádnému vykazování nového druhu intervencí dle moderních medicinských postupů konkrétním pacientům a nezajištění včasné transpozice evropské směrnice EU 2020/2184 v důsledku opožděného dodání plnění ZP PiVo, resp. plnění dle objednávky 102-2023, navrhovatel rozporuje, neboť dle jeho názoru by dané důsledky neměly být přičitatelné právě a výlučně jen navrhovateli.
26. Současně navrhovatel poukazuje na to, že v případě objednávky 046-2023 zadavatelem tvrzenou nemožnost řádného vykazování nového druhu intervencí dle medicinských postupů konkrétním pacientům zadavatel nikterak neprokázal. K nezajištění včasné transpozice evropské směrnice EU 2020/2184 v důsledku opožděného dodání plnění ZP PiVo pak navrhovatel konstatuje, že to byl zadavatel, kdo předně stanovil termín pro dané plnění až po účinnosti transpozičního zákona č. 167/2023 a kdo následně od daného požadavku upustil.
K vyloučení navrhovatele pro nezpůsobilost z důvodu pochybení navrhovatele v předchozím smluvním vztahu s Českou správou sociálního zabezpečení
27. Zadavatel v souvislosti s jím tvrzeným domnělým závažným pochybením navrhovatele při plnění „Rámcové dohody na podporu a rozvoj aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost a úložiště informací o důchodech“, která byla uzavřena mezi navrhovatelem a Českou správou sociální zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) dne 14. 11. 2023 (dále jen „rámcová smlouva EXE“), dle navrhovatele absolutně nedostál zákonným požadavkům kladeným na postup zadavatele ustanovením § 48 odst. 5 písm. d) zákona ve spojení s § 48 odst. 1, § 48 odst. 11 a § 6 odst. 1 zákona a dle názoru navrhovatele nemohly být ani splněny zákonné podmínky pro využití předmětného institutu zadavatelem. K tomu navrhovatel doplňuje, že zadavatel předmětné uznal v rozhodnutí o námitkách. S ohledem na skutečnost, že zadavatel svá rozhodnutí o vyloučení nezrušil, tak navrhovatel na svých námitkách trvá i v návrhu. Zejména opakuje, že v daném případě nebyla naplněna časová podmínka ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
K vyloučení navrhovatele pro nezpůsobilost z důvodu pochybení v předchozím smluvním vztahu s Ministerstvem práce a sociálních věcí
28. Navrhovatel i k tomuto důvodu vyloučení uvádí, že zadavatel ve vztahu k předmětnému domnělému závažnému pochybení navrhovatele při plnění „Smlouvy o zajištění provozu a rozvoje IS ESF“ uzavřené mezi navrhovatelem a Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „MPSV“) dne 24. 5. 2022 (dále jen „smlouva IS ESF“) neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní stran kumulativního naplnění zákonných podmínek pro postup zadavatele podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona a nebyly tudíž ani naplněny zákonné předpoklady pro využití daného institutu zadavatelem. Současně dle navrhovatele zadavatel ani nedostál zákonným požadavkům na odůvodnění rozhodnutí o vyloučení ve smyslu § 48 odst. 11 zákona ve spojení s ustanovením § 6 odst. 1 zákona. K tomu navrhovatel doplňuje, že zadavatel předmětné uznal v rozhodnutí o námitkách.
29. Zadavatel dle slov navrhovatele fakticky v odůvodněních rozhodnutí o vyloučení vůbec neuvedl, v čem konkrétně spatřuje jím tvrzenou závažnost a dlouhodobost domnělého prodlení navrhovatele při plnění smluvního závazku s MPSV a namísto toho jen zkratkovitě usoudil závažnost a dlouhodobost pochybení toliko z údajných „smluvních sankcí“ uplatněných vůči navrhovateli ze strany MPSV. Navrhovatel jednak poukazuje na neposkytnutí součinnosti ze strany MPSV a současně má za to, že sleva z ceny služeb není sankcí, ale nárokem z vad a ten nelze považovat za sankci srovnatelnou ke vzniku škody či předčasnému ukončení smluvního vztahu.
Závěr
30. Navrhovatel ve svém návrhu žádá o uložení nápravných opatření ve smyslu § 263 odst. 2 a 5 zákona spočívajících ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z částí 1, 4 a 6 zadávacího řízení a rozhodnutí o námitkách k uvedeným částem zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
31. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 20. 5. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
32. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.
33. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne 22. 5. 2024.
34. Dne 30. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele ze dne 29. 5. 2024 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 29. 5. 2024“).
Vyjádření zadavatele ze dne 29. 5. 2024
35. Zadavatel v prvé řadě má za to, že zákonné podmínky pro použití postupu dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, resp. existence pochybení navrhovatele byly náležitým a transparentním způsobem zadavatelem prokázány a doloženy.
36. K námitkám týkajícím se smluv uzavřených na základě rámcových smluv eREG zadavatel uvádí, že registry obdržel navrhovatel ve zcela funkčním stavu, a to jak po uživatelské, tak i po administrátorské stránce. Použité technologie registrů, o kterých navrhovatel tvrdí, že byly technologicky na úrovni let 2008 až 2011, byly dle zadavatele implementovány v roce 2014, přičemž jsou bez problémů používány v současné době i v dalších registrech, které bez problémů spravují jiní dodavatelé. Současně zadavatel dodává, že v rámci zadávacího řízení na uzavření rámcových smluv eREG si mohl každý z potenciálních dodavatelů prostudovat veškerou dokumentaci ke konkrétní části registru, a to včetně systémové a bezpečnostní dokumentace. Každý z dodavatelů tak měl možnost se řádně seznámit se samotnými registry, jejich chováním a jejich účelem, případně mohl požádat zadavatele o podání vysvětlení zadávací dokumentace. V souvislosti s poukazováním navrhovatele na bezútěšný a značně zastaralý stav jednotlivých registrů zadavatel odkazuje na registr NRKI, který spravoval navrhovatel již v předcházejícím období 2018-2022.
37. Současně v souvislosti s poukazováním navrhovatele na bezútěšný a značně zastaralý stav jednotlivých registrů zadavatel poznamenává, že v případě použitých technologií NET Framework a Postsharp v registru NRKI, jakož i dalších registrů, stejně tak technologií VS 2012, navrhovatel jejich použití znal a mohl si tak sám termíny dodání stanovit. Podle zadavatele skutečnost, že u některých využívaných technologií již byla ukončena oficiální podpora, neomezuje jejich funkčnost, přičemž lze tedy tyto technologie i nadále v registrech, a to včetně JTP, používat bez problémů i nyní.
38. Zadavatel tak má za to, že opakované poukazování navrhovatele na bezútěšný a značně zastaralý stav jednotlivých registrů podle zadavatele jen prokazuje odbornou nezpůsobilost příslušných pracovníků navrhovatele, jakožto poskytovatele služeb, který si nesprávně určil termíny plnění objednávek a neodhadl pracnost úprav, které si konkrétní plnění vyžadovalo.
39. K navrhovatelem vytýkané absenci součinnosti ze strany zadavatele pak zadavatel konstatuje, že své tvrzení navrhovatel, na rozdíl od zadavatele, nepodložil jakýmikoliv důkazními prostředky a nedodal jediný podklad (např. dokument, písemný záznam apod.) o neposkytnutí součinnosti ze strany zadavatele v nějakém konkrétním případě. Například v zápisech z projektových porad dle zadavatele není nikde uvedeno, že by zadavatel neposkytoval vyžádanou součinnost. Veškeré podklady včetně konkrétních zadání úprav vždy a obratem zadavatel navrhovateli předal. V této souvislosti je třeba zdůraznit cíl plnění rámcových smluv, konkrétně pak plnění jednotlivých úprav v rámci ad hoc požadavků, kterými bylo mj. posouzení a analýza provedená navrhovatelem, tj. co konkrétní úpravy a jejich implementace v rámci dopadu na funkčnost registru znamená. Nelze se ze strany navrhovatele odvolávat na nedodání něčeho, a to konkrétně dokladů a informací, které měly být předmětem samotného požadavku, tedy jejich samotného dopadu na registr, provedení analýzy a vypracování návrhu řešení. Veškeré, zadavatelem požadované činnosti, měl a mohl navrhovatel promítnout do odhadu pracnosti příslušné objednávky včetně termínu její realizace, a pokud tak neprovedl, je logické, že pochybení spočívá na jeho straně.
40. Co se týče namítané prioritizace požadavků, tak k tomu zadavatel uvádí, že u některých ad hoc požadavků sice mohl zmínit jejich prioritu, avšak současně upozorňoval navrhovatele na fakt, že termín dodání každého požadavku je závazný dle termínu v objednávce, přičemž tato informace je uvedena v zápisech z projektových porad.
41. K námitce navrhovatele týkající se elektronické komunikace uskutečněné mezi zástupci zadavatele a navrhovatele během měsíců VII-VIII/2023, která se týká období, které předcházelo smluvně sjednanému termínu plnění a nelze tudíž na jejich základě jakkoliv usuzovat na porušení příslušné rámcové dohody navrhovatelem či toto jakkoliv předjímat, zadavatel uvádí, že u smlouvy č. S047-2022 ze dne 11. 4. 2022 původní termín dodání dle objednávky 31. 5. 2023 byl aktualizovaný na základě vzájemné dohody smluvních stran do 31. 8. 2023, avšak skutečný termín dodání byl až dne 10. 10. 2023. Stejně tomu bylo dle zadavatele i v případě zpracování dávky z CUD a aktualizace existujících funkcionalit.
42. K námitce týkající se dokumentů přiložených zadavatelem k rozhodnutí o vyloučení, které mají prokazovat závažné a dlouhodobé pochybení navrhovatele, zadavatel uvádí, že v souvislosti s ukončenou oficiální podporou některých využívaných technologií nedošlo k tomu, že by byla omezena jejich funkčnost, ale předmětné technologie jsou i nadále v registrech, a to včetně JTP, bez problému používány. Navrhovatelem namítané dokumenty pak dle zadavatele transparentním způsobem dokládají a prokazují realizovaná jednání mezi zástupci zadavatele a navrhovatele v průběhu trvání smluvního vztahu, která měla za cíl nápravu a zejména přijetí odpovídajících organizačně-technických opatření ze strany navrhovatele za účelem odstranění přetrvávajících závažných pochybení při plnění objednávek.
43. K poukazu navrhovatele na to, že ukončení podpory dílčích technologií mělo dopad na vývoj a rozvoj daných registrů a jejich jednotlivých funkcionalit, což dle navrhovatele významně navýšilo náročnost vývoje a rozvoje, zadavatel uvádí, že navrhovatel měl možnost tyto veškeré jím uváděné „dopady“ promítnout do odhadu pracnosti příslušné objednávky včetně termínu její realizace. Pokud však tak neprovedl, je dle zadavatele zřejmé a logické, že pochybení spočívá na straně navrhovatele. V případech, kdy bylo třeba hledat a vyvíjet nová řešení a opravit nějakou část registru, což vedlo po vzájemné dohodě pracovníků smluvních stran k dalšímu ad hoc požadavku na plnění, náklady na realizaci plnění měl navrhovatel dle zadavatele vyfakturovat. Tvrzení navrhovatele, že musel realizovat na své náklady i další činnosti a práce, a to vysoce nad rámec původně sjednaného rozsahu, zejména pak práce zahrnující opravu historických chyb nebo řešení neočekávaných a navrhovatelem nijak nezaviněných komplikací způsobených nepodporovanými technologiemi apod., jsou dle zadavatele lichá a nepravdivá. K navrhovatelem namítané nemožnosti potřebného upgrade užívané technologie z důvodu provázanosti se zastaralým registrem zadavatele JTP, který fungoval na nepodporovaných technologiích Servis Bus for Windows 1.0, Biztalk 2010 a Postsharp 3.0.31., zadavatel uvádí, že navrhovatel se již v rámci inicializace seznámil s použitými technologiemi v těchto registrech, stejně tak jako se samotným registrem, jeho daty, což měl následně stvrdit podpisem inicializačního protokolu.
44. K poznámce navrhovatele, že navrhovatel neměl – na rozdíl od zadavatele – přístup k patřičné dokumentaci, resp. projektovému webu, ve kterém byly dokumenty a informace primárně zalogovány, zadavatel uvádí, že navrhovatel se mohl ještě v průběhu výběrového řízení seznámit s veškerou dokumentací ke všem částem registrů, včetně JTP. Pro tyto účely organizoval zadavatel v souladu se zněním zadávací dokumentace informační schůzky, kde si účastníci mohli s veškerou dokumentací seznámit, prohlédnout si ji, a to, že to navrhovatel neudělal, svědčí dle zadavatele o jeho lehkomyslnosti a neprofesionalitě. Ihned po skončení zadávacího řízení byla navrhovateli navíc na projektovém webu v části určené pro navrhovatele zpřístupněna veškerá dostupná dokumentace ke všem registrům, kde navrhovatel zvítězil, a kterou zadavatel disponoval.
45. Současně zadavatel uvádí, že nikdy nepotvrdil navrhovateli, že zajistí nutný upgrade komponent JTP potřebných pro správnou funkčnost NRKI. Dle zadavatele registr NRKI byl a je funkční i bez jakýchkoli upgradů komponent JTP, vyjma upgradu číselníků, kterou navrhovatel provedl, čehož je důkazem i jeho dnešní funkčnost. Dále zadavatel konstatuje, že pokud navrhovatel upgradem komponent JTP myslí celou modernizaci JTP, tak ta nemá na správnou funkčnost NRKI žádný vliv a veškerá opožděná plnění, která jsou předmětem přezkumu jsou proveditelná i bez modernizace JTP.
46. K polemice navrhovatele ve věci předefinování tzv. „Výstupních vět“ a nutnosti úpravy několika set položek v rámci 3 různých sestav, zadavatel konstatuje, že u úpravy výstupních vět 4, 5, 6 a 7 a 8 navrhovatel sám v rámci analýzy již v květnu 2023 definoval prvotní návrh názvů polí, který následně ještě jednou zaslal dne 29. 1. 2024 ke kontrole a případné úpravě zadavateli. Cílem kontroly bylo sjednocení navržených názvů položek v rámci registru NRKI a zajištění srozumitelnosti názvů pro uživatele lékaře, aby případné připomínky ze strany zadavatele nebylo nutné opravovat dodatečně. Na základě vzájemné dohody mezi zadavatelem a navrhovatelem došlo k revizi asi 253, nikoli 400 názvů položek. Z výše uvedeného je dle zadavatele patrné, že šlo o vzájemnou dohodu, na kterou nemusel navrhovatel přistoupit, pokud usoudil, že by se jednalo o tak náročný úkon. Navrhovatel dle zadavatele nenavrhnul ani možnost zajištění těchto úprav separátní objednávkou, kde by definoval pracnost těchto uprav, ani neupozornil na údajný případný vliv tohoto kroku na termín plnění objednávky. Navíc celá tato skutečnost dle zadavatele nastala až dávno po termínech plnění objednávek. To, že se jednalo o náročný úkon, se zadavatel dle svých slov dozvěděl až ex post. Podle zadavatele je zřejmé, že původní analýza návrhu polí připravená navrhovatelem v květnu 2023 nebyla řádně provedena, a proto byla zaslána doplněná znovu až dne 29. 1. 2024.
47. Ke konstatování navrhovatele, že v souvislosti s registrem NRKI se zadavatel snaží navodit dojem, že ani v lednu 2024 nebyl registr NRKI dokončen a funkční, zadavatel uvádí, že z akceptačního protokolu ze dne 10. 10. 2024 je jasně patrné, že i když bylo plnění převzato, stále obsahovalo závady, a navrhovatel nesplnil všechny práce z objednávky, a dokonce ještě v lednu 2024 nebylo plnění kompletní a obsahovalo závady, které nebyl navrhovatel schopen ani k lednu 2024 vyřešit. Současně k tomu zadavatel doplňuje, že předmětný protokol obsahuje výčet zjištěných závad, které sice na straně jedné nebrání akceptaci, ale na straně druhé prokazují nedostatky funkcionalit v rámci registru NRKI, jež dokreslují celkový stav při plnění smluvních závazků ze strany navrhovatele.
48. K námitce týkající se rámcové smlouvy na registr PiVo zadavatel konstatuje, že se tato rámcová dohoda sestávala ze dvou typových kategorií plnění, a to ze samotného provozu registru a jednak z úpravy, resp. odstranění chybových výstupů manažerské reportovací nadstavby, která byla v okamžiku jejího převzetí navrhovatelem postavena na produktu VS 2012. Samotné požadované úpravy se dle zadavatele týkaly především změn datových struktur reportů, respektive jejich výstupů a nijak nesouvisely s ukončenou podporou nástroje VS 2012, na kterou navrhovatel opakovaně poukazuje. K tomu zadavatel dodává, že předmětem úprav byla úprava v datech a nikoli v použité technologii VS 2012, která pouze pomáhá data zobrazovat. Úpravu dat je dle zadavatele nutné provést na vstupu anebo pak v datové kostce. Poukazování navrhovatele na nutnost upgradu platformy JTP je tak dle zadavatele v návaznosti na řešení této problematiky zcela liché, jelikož pro zprovoznění plnění opravy reportů v registru PiVo nebylo nutné upgrade registru JTP provést.
49. K námitce navrhovatele týkající se údajného opakovaného neplnění SLA navrhovatelem a absence sankcí ze strany zadavatele, resp. dohody smluvních stran k posunu termínu plnění, zadavatel odkazuje na obsah přílohy 12 rozhodnutí o vyloučení, která obsahuje skutečnosti dokládající/prokazující konkrétní chyby systému registrací, a tudíž v žádném případě se dle zadavatele nemůže jednat o pouhou účelovou dezinterpretaci skutkového stavu ze strany zadavatele. Zadavatel tyto chyby považuje za zcela relevantní ve vztahu k vyloučení navrhovatele, přestože v této souvislosti nebyl navrhovatel zadavatelem nijak sankciován.
50. Zadavatel dále nesouhlasí s názorem navrhovatele, že uvedení rámcové smlouvy CRS v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatelem je toliko účelové, neboť z tohoto rozhodnutí a jeho příloh nelze vyvodit, že by došlo k porušení jakékoliv rámcové smlouvy ze strany navrhovatele. Výpověď rámcové smlouvy CRS byla zadavatelem dána v souvislosti s celkovou nezpůsobilostí navrhovatele, jakožto dodavatele, ovšem ne u tohoto IS.
51. V souvislosti s výše uvedeným zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že v případě předchozích smluvních vztahů se zadavatelem, založených na předmětných rámcových dohodách, neunesl důkazní břemeno stran kvalifikovaného následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Skutečnost, že ve výpovědích z rámcových smluv zadavatel odkázal na čl. 21.6 příslušné rámcové smlouvy, tedy na právní jednání, jež nemá „sankční“ povahu, a které mohla dle daného ustanovení učinit kterákoliv smluvní strana, nemůže dle zadavatele nic změnit na důvodech, na základě kterých se zadavatel rozhodl podat výpovědi ze smluvních vztahů.
52. K uplatnění smluvních pokut až po 5 měsících po skončení předmětných rámcových smluv zadavatel uvádí, že výpovědní doba rámcových smluv končila 29. 2. 2024, přičemž do této doby navrhovatel stále poskytoval plnění z nich plynoucí. Zadavatel tedy nemohl vyčíslit veškeré sankce, jelikož ze stále platných rámcových smluv mohly vzniknout další. K uplatnění smluvních pokut tedy dle zadavatele nedošlo po 5měsíční prodlevě, jak uvádí navrhovatel, ale po necelém měsíci od skončení rámcových smluv. Nadto zadavatel konstatuje, že vyčíslení a ověření podmínek pro uplatnění smluvních pokut v souladu s ujednáními obsaženými v rámcových smlouvách v takovém rozsahu, v jakém jsou vůči navrhovateli uplatňovány, si vyžaduje potřebnou dobu a součinnost mnoha odborných úseků zadavatele. Zadavatel tedy jednal velmi rychle a také jako řádný hospodář, kdy musel vyčkat na ukončení poskytování plnění navrhovatelem, aby mohl vyzvat k úhradě veškerých smluvních pokut. Proto zadavatel důrazně odmítá, že by se dopustil zjevného zneužití práva.
53. K námitkám týkajícím se následků prodlení navrhovatele zadavatel uvádí, že v případě opožděného plnění ZP_IA2023_NRKI001, resp. plnění dle objednávky 046-2023 nemohly být řádně vykazovány nové druhy intervencí dle moderních medicínských postupů konkrétním pacientům a došlo také k nezajištění včasné transpozice evropské směrnice EU 2020/2184, a to v důsledku opožděného dodání plnění ZP PiVo, resp. plnění objednávky 102-2023. K poznámce navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení ani v rozhodnutí o námitkách uvedenou nemožnost řádného vykazování nového druhu intervencí dle moderních medicínských postupů konkrétním pacientům nikterak neprokázal, zadavatel uvádí, že toto tvrzení se nezakládá na pravdě, a jak už zadavatel dříve uvedl, tak řádné vykazování nového druhu intervencí dle medicinských postupů konkrétním pacientům nemohlo být splněno, jelikož tato věc byla předmětem objednávky, která nebyla v řádném termínu splněna. Co se týče nezajištění včasné transpozice evropské směrnice EU 2020/2184 v důsledku opožděného dodání plnění ZP PiVo, resp. objednávky 102-2023, zadavatel nezpochybňuje skutečnost, že termín pro dané plnění stanovil samotný zadavatel až po účinnosti transpozičního zákona č. 167/2023 Sb., a že sám následně od daného požadavku upustil, což však vzešlo až v důsledku schůzky ze dne 16. 11. 2023, na níž ústně potvrdil navrhovatel, že nedokáže plnění realizovat, a tak vznikla dohoda uvedená v zápisu z této schůzky 16. 11. 2023, v níž bylo mj. uvedeno, že tato objednávka dále nebude dodavatelem realizována. Je patrné, že výše uvedená dohoda vzešla až z informace od navrhovatele, a to až po řádném termínu dodání plnění z objednávky. Zadavatel tak ve sjednané době nedostal objednané a odsouhlasené plnění a musel zajistit transpozici směrnice EU 2020/2184 jiným dodavatelem. To se bohužel do konce roku 2023 dle zadavatele nepodařilo.
54. Dále zadavatel konstatuje, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že rozhodnutí o vyloučení postavil na pochybeních vyplývajících z rámcové smlouvy EXE. K tomu pak doplňuje, že v rozhodnutí o vyloučení ve vztahu k pochybením navrhovatele při plnění závazků vyplývajících ze smluvních vztahů z uzavřených smluv s MPSV a ČSSZ použil slovní spojení „Nad rámec pochybení vůči zadavateli“, což dle slov zadavatele značí, že pochybení navrhovatele při plnění závazků vyplývajících rámcové smlouvy EXE nebylo důvodem pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel nadále trvá na názoru, že pochybení navrhovatele při plnění rámcové smlouvy EXE uzavřené s ČSSZ mohlo vést k závažným negativním důsledkům při provozu integrovaného informačního systému ČSSZ, nicméně zadavatel nezpochybňuje, že předmětná rámcová smlouva EXE nabyla účinnosti až po zahájení zadávacího řízení, ze kterého zadavatel navrhovatele vyloučil, a tudíž pochybení, kterých se navrhovatel dopustil, nenaplňují časovou podmínku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
55. Obdobně se zadavatel vyjadřuje i k uvedeným pochybením vyplývajícím ze smlouvy IS ESF uzavřené s MPSV, neboť i tato smlouva byla uvedena „nad rámec pochybení vůči zadavateli“. Nicméně dále k tomu zadavatel uvádí, že zadavatel prodlení navrhovatele ve vztahu k MPSV považoval za zásadní pochybení, které lze považovat za „významný nedostatek“. Zadavatel však dále konstatuje, že k informaci navrhovatele uvedené v návrhu, že smluvní vztah založený smlouvou IS ESF byl ukončen v důsledku odstoupení navrhovatele od smlouvy IS ESF, a to z důvodu jejího podstatného porušování ze strany MPSV, zadavatel stejně jako v rozhodnutí o námitkách uvádí, že ve spojení s dalšími navrhovatelem tvrzenými skutečnostmi lze pak souhlasit s názorem navrhovatele, že v daném případě část odůvodnění rozhodnutí o vyloučení ve vztahu navrhovatele k plnění smlouvy IS ESF nesplňuje podmínky stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
56. Zadavatel závěrem ještě doplňuje, že navrhovatel podal návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení pouze na část 1, 4 a 6, přestože byl vyloučen z 8 částí veřejné zakázky. Navrhovatel dle zadavatele v pěti částech zadávacího řízení, ze kterých byl vyloučen pro nezpůsobilost, a proti čemuž podal námitky, dále nekonal, nepostupoval v rámci svých zákonných možností, když nepodal návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, a to ani u části, ve které po něm zadavatel vymáhá uhrazení smluvních sankcí. Jakkoliv je tento postup dle zadavatele nepochybně zcela nezpochybnitelným právem navrhovatele, zadavatel z něj usuzuje, že zvolený postup navrhovatele má pouze šikanózní podobu, neboť navrhovatel podal svůj návrh pouze u částí, u kterých předpokládá, že svým jednáním způsobí zadavateli nejvážnější provozní komplikace.
57. Na základě výše uvedených skutečností zadavatel doporučuje, aby Úřad po posouzení obsahu návrhu, vyjádření zadavatele k návrhu a kontrole obsahu dokumentace zadávacího řízení podle § 265 písm. a) zákona návrh zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Další průběh správního řízení
58. Usnesením ze dne 31. 5. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
59. Úřad usnesením ze dne 13. 6. 2024 stanovil zadavateli lhůtu k doložení objednávek č. 073_2023, 090_2023, 091_2023, 092_2023, 100_2023 a dodatků, kterými byly aktualizovány termíny dodání plnění u objednávek č. 046_2023 a 058_2023.
60. Dne 1. 7. 2024 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, jímž zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít rámcové dohody v části 1, 4 a 6 zadávacího řízení.
61. Usnesením ze dne 1. 7. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.
62. Dne 4. 7. 2024 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. V tomto vyjádření zadavatel pouze uvedl, že důkazní materiál, který obdržel Úřad k vydání rozhodnutí předal rovněž dne 13. 5. 2024 Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „ÚZSVM“), se kterým dne 14. 5. 2024 uzavřel dohodu o jednání ÚZSVM před soudy na místo zadavatele v rámci vymáhání doposud stále neuhrazené částky za vyměřené smluvní pokuty v souhrnné výši 26 064 000 Kč.
63. Dne 9. 7. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Navrhovatel v tomto vyjádření primárně opakuje svou argumentaci obsaženou v návrhu, přičemž dále trvá na svých námitkách. V reakci na vyjádření zadavatele ze dne 29. 5. 2024 pak doplňuje, že zadavatel nerozumí problematice ukončení podpory dílčích technologií, přičemž ukončení podpory dle něj přináší celou řadu poměrně významných rizik a potencionálních problémů, mezi které patří mimo jiné: zásadní a nepředvídatelné bezpečnostní chyby, absence oprav chyb softwaru ze strany vydavatele, problémy s kompatibilitou, problémy s integrací, snížená spolehlivost softwaru, omezení škálovatelnosti a v konečném důsledku i nutnost překonávání uvedených „nedostatků“ pomocí jednorázových a neautomatizovaných řešení, což ovšem s sebou nese dle navrhovatele i potřebu následného rozsáhlého testování nezbytného k zajištění stability registrů. Dle navrhovatele uvedené problémy a rizika přitom rozhodně nešlo eliminovat předem již v rámci zadávacího řízení pouhým seznámením se s příslušnou dokumentací. Následně k rozsahu podaného návrhu navrhovatel konstatuje, že navrhovatel přestal mít s ohledem na přístup zadavatele zájem na plnění částí 2, 5, 8, 9 a 10 zadávacího řízení, o něž se původně v rámci zadávacího řízení také ucházel.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
64. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení k veřejné zakázce, obsahu dalších dokumentů a vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
65. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
66. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodu stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
67. Podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.
68. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení a dalších dokumentů
Rozhodnutí o vyloučení
69. Z obsahu rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na uzavření rámcových smluv na části 1, 4 a 6 dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, neboť se navrhovatel dle zadavatele dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných a dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem, která vedla ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.
70. K naplnění podmínky existence pochybení na straně navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že v průběhu doby trvání smluvního vztahu se navrhovatel započal dopouštět závažných a dlouhodobých pochybení při plnění smluvně sjednaných závazků, spočívajících v nedodržení sjednaných termínů dodávek dle objednávek zadavatele, resp. nereakci na zadavatelem nahlášené chyby. Pro přehlednost zadavatel zpracoval „Tabulku závažných a dlouhodobých pochybení Účastníka“, která je přílohou č. 1 rozhodnutí o vyloučení (dále jen „tabulka pochybení navrhovatele“).
71. V tabulce pochybení navrhovatele jsou mj. tyto údaje:
72. Následně zadavatel poukazuje na konkrétní jednání navrhovatele, která považuje za závažná a z hlediska časového rovněž za dlouhodobá pochybení při plnění závazků plynoucích z uzavřených dílčích smluv:
a. Smlouva č.S047-2022 ze dne 11.04.2022, registr NRKI (požadavky na nové moduly)
Zadavatel v příloze č. 2 rozhodnutí o vyloučení předložil elektronickou komunikaci s navrhovatelem týkající se existence problémů ve formulářích výkonů typu 4–8, kde jsou popsány chyby v těchto formulářích identifikované v rámci testování zaměstnancem zadavatele. V příloze je také zmíněna neexistující provazba na číselníky.
b. Smlouva č.S047-2022 ze dne 11.04.2022, registr NRKI (požadavky na doplnění modulů Strukturální intervence, Ablace a implantace/explantace PC a ICD, ZP_IA2023_NRKI_001 a doplnění nových modulů pro zpracování dávky z CUD a aktualizace existujících funkcionalit, ZP_IA2023_NRKI_002)
Zde zadavatel poukazuje na prodlení navrhovatele viz termíny dodání v tabulce pochybení navrhovatele. V příloze č. 3 rozhodnutí o vyloučení pak dokládá elektronickou komunikaci s navrhovatelem o tom, že se stále objevují závažné chyby ve formuláři pro typ výkonu u č. 8 a obsahující také informaci, že vývojáři navrhovatele na typu 7 zatím vůbec nic neřeší. Následně přikládá zadavatel přílohu č. 3a dle které zástupce zadavatele opětovně informuje zástupce navrhovatele o špatném stavu objednávky.
c. Smlouva č.S047-2022 ze dne 11.04.2022, registr NRKI (požadavky na ZP_IA2023_NRKI_001, ZP_IA2023_NRKI_002)
Zadavatel v příloze č. 4 rozhodnutí o vyloučení dokládá elektronickou komunikaci s navrhovatelem, která se týká prodlení splnění dodávek, které znemožňuje provádění testování. Z konverzace vyplývá, že funkční verze registru NRKI byla nasazena na test prostředí 7. 9. 2023. Současně se komunikace týká nezprovoznění/neopravení formuláře 7.
d. Smlouvy č.S047-2022 ze dne 11.04.2022, registr NRKI (požadavky na ZP_IA2023_NRKI_001, ZP_IA2023_NRKI_002)
Zadavatel v příloze č. 5 rozhodnutí o vyloučení dokládá elektronickou komunikaci s navrhovatelem z ledna 2024, která se týká oprav formulářů NRKI.
e. Smlouva č.S047-2022 ze dne 11.04.2022, registr NRKI (požadavky na ZP_IA2023_NRKI_002)
Zadavatel v příloze č. 6 rozhodnutí o vyloučení dokládá elektronickou komunikaci s navrhovatelem z dubna 2024 shrnující aktuální stav NRKI se seznamem výhrad.
73. Dále zadavatel k rozhodnutí o vyloučení připojil dokumenty, které mají dokladovat realizovaná jednání mezi navrhovatelem a zadavatelem v průběhu trvání smluvního vztahu:
a. Zápis z jednání HTP ze dne 22. 6. 2023 (příloha č. 7 rozhodnutí o vyloučení), kde jsou definovány konkrétní požadavky, jejichž termín nebyl následně dle zadavatele dodržen. K tomu navíc zadavatel dodal, že u požadavků ZP PiVo 096 a ZP PiVo 094 již bylo plnění v danou chvíli v prodlení.
b. Zápis z jednání HTP ze dne 5. 10. 2023 (příloha č. 8 tohoto rozhodnutí o vyloučení), kde jsou definovány konkrétní požadavky, které jsou již po termínu plnění, tato informace je doplněna také v rámci textu u konkrétních požadavků a nebyla dle slov zadavatele ze strany navrhovatele nijak rozporována.
c. Dopis ze dne 9. 10. 2023 (příloha č. 9 rozhodnutí o vyloučení) adresovaný navrhovateli obsahující oficiální výtku z důvodu neplnění smluvních povinností. Z dopisu vyplývá, že min. 12 objednávek je po termínu dodání. Současně zadavatel přiložil i reakci generálního ředitele navrhovatele ze dne 24. 10. 2023, ve kterém navrhovatel informoval zadavatele mj. o personálních opatřeních a současně uvedl, že: „S vytýkanými vadami na registru PIVO a NRKI lze souhlasit, neboť práce na uvedených registrech jsou značně komplikované a s tím souvisí opožděnost jejich dodání. Nelze však vinu přičítat pouze nám. Předně je třeba uvést, že na základě schůzky 12.1.2023 jsme přistoupili vstřícně k zákaznickému požadavku na přenos zdrojových kódů z TFS do DevOps, a to v rámci paušálního servisu eREG, mimo běžné Ad-Hoc objednávky. Celá akce trvala několik následujících měsíců, kdy došlo postupně k přenosu všech kódů dotčených registrů. Opět jsme tak vyšli vstříc zákazníkovi, protože zákaznické TFS má problémy s AD na daném serveru. V té době ale nemohlo být jasné, že tento přenos způsobí problémy všem registrům, které mají BI reporting postavený na zastaralé a nepodporované technologii, resp. verzi. Dalším významnou příčinou řetězených zpoždění je stáří některých technologií využitých v JTP, které už dlouhodobě nemají oficiální podporu. I z tohoto důvodu došlo během vývoje a oprav RUIAN importů k funkčnímu rozpadu testovacího prostředí, které ani následný návrat k poslední archivní verzi nenapravil. Řešení tohoto problému mělo absolutní prioritu a v průběhu řešení jsme současně napravili i několik historických problémů. I na tomto našem přístupu je vidět, že vám jako našemu zákazníkovi věnujeme značnou pozornost, Věřte, že nás velice mrzí každý den zpoždění, který jak vám, tak i nám působí značné komplikace.“.
d. Akceptační protokol ze dne 10. 10. 2023 (příloha č. 11 rozhodnutí o vyloučení), ve kterém jsou definovány nedostatky funkcionalit vč. stanovení termínů k jejich odstranění ve vztahu k realizaci objednávky č. 046_2023. Z akceptačního protokolu pak vyplývá, že závěr akceptace byl takový, že: „Při akceptaci byly zjištěny závady, které nebrání akceptaci“.
e. El. komunikace mezi zástupcem z pohotovostního operačního centra MZČR a navrhovatelem ve dnech 10. až 17. 10. 2023 (příloha č. 12 rozhodnutí o vyloučení), dokládající dle zadavatele nereakci navrhovatele na zadavatelem nahlášené chyby systému registrací.
f. Zápis z jednání HTP ze dne 2. 11. 2023 (příloha č. 13 rozhodnutí o vyloučení), na kterém byl projednáván stav objednávek. V předmětném zápisu jsou definovány/označeny konkrétní požadavky včetně opětovných informací o dodání po termínu a další nespokojenosti s prací navrhovatele, např. u požadavku ZP PiVo 100. U požadavku ZP JTP 266 je pak sděleno, že: „ÚZIS ČR sice stanovil prioritu opožděných ZP, ale stále je pro něj pozdější dodání nepřijatelné. Prioritizace opožděných ZP nemá žádný vliv na termín dodání uvedený na objednávce, který je dle smlouvy závazný“.
g. „Zápis z jednání k vypořádání objednaných plnění dle platných smluv mezi ÚZIS ČR a CCA Group, a.s. ze dne 16.11.2023“ (příloha č. 14 rozhodnutí o vyloučení), ve kterém byl vypořádán aktuální stav objednaných plnění a současně bylo mj. dohodnuto, že objednávky, které jsou již po termínu dodání, nebudou dokončeny. Přílohou pak je tabulka digitálně podepsaná zástupcem navrhovatele dne 1. 12. 2023 obsahující seznam objednávek a jejich vypořádání (příloha č. 15 rozhodnutí o vyloučení).
h. Zápis z jednání rady registru PiVo konané dne 13. 6. 2023 spolu s prezenční listinou dokládající účast 4 zástupců navrhovatele (přílohy č. 16 a 17 rozhodnutí o vyloučení), dokládající nespokojenost s dodavatelem registru PiVo, přičemž v zápisu je mj. konkrétně uvedeno: „Nespokojenost rady s dodavatelem registru Pivo firmou CCA group. Rada vyjadřuje nespokojenost s novým dodavatelem IS Pivo. Požadavky jsou řešeny se značným zpožděním, opravy registru vyvolávají nové problémy v registru. V současné době není stabilní analytik registru na straně dodavatele, není ani kontakt na řešitelský tým systému IS Pivo. Komunikace je zdlouhavá a problematická.“.
i. El. komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem ve dnech 17. 8. 2023 - 28. 8. 2023 (příloha č. 18 rozhodnutí o vyloučení), dokládající opětovné prodlení s dodáním plnění objednávky PiVo 102_2023 k testování. Zástupce navrhovatele zde prodlení zdůvodňuje následovně: „Jen se aktuálně potýkáme s vážnými problémy s nasazením registru PIVO v oblasti BI reportingu… nefunguje aktuální stará verze technologie BI ve spojeni s DevOps, proto všechno strašně trvá. Navíc kolegové řešící tento registr urgentně vypomáhají s opravami registru NRKI.“.
j. El. komunikace mezi zadavatelem, navrhovatelem, zástupcem Ministerstva zdravotnictví ČR a zástupcem Státního zdravotního ústavu ve dnech 17. 8. 2023 až 28. 8. 2023 (příloha č. 19 rozhodnutí o vyloučení) dokládající nespokojenost a prodlení s dodávkami ze strany navrhovatele.
74. Ve vztahu k naplnění podmínky § 48 odst. 5 písm. d) zákona předčasného ukončení smluvního vztahu nebo využití jiných srovnatelných sankcí, pak zadavatel k rozhodnutí o vyloučení připojil jako přílohy č. 20, 21 a 23 následující dokumenty:
- Výpověď ze dne 7. 11. 2023, kterou zadavatel vypověděl rámcové smlouvy eREG k částem 1, 5 až 8, 10 až 15, 18, 20, 22, 24. Ve výpovědi zadavatel uvedl mj. následující:
„Z důvodu dlouhodobé neuspokojivé situace, kdy ze strany CCA Group a.s. docházelo, a i nadále dochází k opožděného plnění objednaných Služeb u mnoha rámcových dohod, ÚZIS ČR vypovídá všechny výše uvedené rámcové dohody, a to v souladu s čl. 21.6 rámcové dohody.“
- Výpověď ze dne 7. 11. 2023, kterou zadavatel vypověděl rámcovou smlouvu CRS. Ve výpovědi zadavatel uvedl mj. následující: ¨
„ÚZIS ČR vypovídá Rámcovou dohodu, a to v souladu s čl. 21. 6 Rámcové dohody.“
- Dopis ze dne 26. 3. 2024 označený jako „Výzva k úhradě smluvních pokut, předžalobní výzva“ (dále jen „předžalobní výzva“), který obsahuje podrobné zdůvodnění nároku na smluvní pokutu ve výši 26 064 000 Kč.
75. Zadavatel taktéž odkazuje na reakci navrhovatele k výpovědím rámcových dohod ze dne 13. 11. 2023 (příloha č. 22 rozhodnutí o vyloučení), kde je mj. uvedeno následující:
„Předně bychom chtěli uvést, že výpověď plně respektujeme, tím spíše, že zákazník má možnost vzájemně uzavřené smlouvy vypovědět i bez udání důvodu, jak se ostatně stalo již u zmiňovaného registru TRINIS. Nicméně bychom vás chtěli ujistit, že nás vyústění našeho partnerství velmi mrzí. Jsme přesvědčeni, že plnění servisu z naší strany bylo kvalitní. K chybovosti docházelo právě při ad hocových objednávkách, kdy jsme si termíny určovali sami. Co způsobovalo problémy při jejich plnění byl jednak špatný odhad, který často nereflektoval testování na straně zákazníka a dále nešťastný zásah do prostředí v březnu a dubnu tohoto roku, kdy jsme pak už jen snažili opravit chyby, které zásah způsobil. Víme, že se uvedené jeví jako neprofesionální, ale je třeba konstatovat, že napravení chyb vedlo k vylepšení stávajících systémů a opravení chyb v IT prostředí. Dle našich informací měla o rok dříve obdobné problémy společnost ICZ, takže se dá předpokládat, že by s velkou jistotou uvedené problémy potkali každého dodavatele.“
76. V další části rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvádí další pochybení navrhovatele při plnění dřívějších smluvních vztahů s jinými veřejnými zadavateli. Konkrétně pak uvádí:
- Smlouvu IS ESF uzavřenou s MPSV, ke které zadavatel konstatuje: „Zadavatel má za prokázané, že se Účastník při plnění smluvních závazků vyplývajících ze „Smlouvy o zajištění provozu a rozvoje IS ESF“ uzavřené dne 24.05.2022 s MPSV opakovaně dopustil dlouhodobých pochybení, která vedla objednatele služeb – veřejného zadavatele – k uplatnění sankcí ve výši 320.000,00 Kč tedy ke kvalifikovanému následku ve smyslu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona.“.
- Rámcovou smlouvu EXE uzavřenou s ČSSZ, ke které zadavatel konstatuje: „Zadavatel má za prokázané, že se Účastník při plnění smluvních závazků vyplývajících z Rámcové dohody uzavřené dne 14.11.2023 s ČSSZ dopustil závažného pochybení ve smyslu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona, které vedlo objednatele služeb – veřejného zadavatele – k předčasnému ukončení smluvního vztahu. Závažnost pochybení Účastníka spatřuje ČSSZ, resp. zadavatel v tom, že Účastník vůbec nesplnil požadavek ČSSZ na předložení návrhu dílčí smlouvy na realizaci podpory provozu APV EXK, EDS, jejíž součástí bylo i převzetí celého systému, přestože k tomu byl prokazatelně ČSSZ písemně a v souladu s uzavřenou rámcovou dohodou vyzván, což mohlo vést k závažným negativním důsledkům při provozu integrovaného informační systému ČSSZ (IIS ČSSZ), který je prvkem kritické informační infrastruktury státu a to z důvodu toho, že předmětem daného zadávacího řízení byly jedny z klíčových subsystémů IIS ČSSZ. Předmětné subsystémy jsou neoddělitelně spojeny se zpracováním dat elektronických podání klientů, externích subjektů a interních elektronických dokumentů klíčových agendových subsystémů IIS ČSSZ.“
77. Ke splnění časové podmínky zadavatel konstatuje v rozhodnutí o vyloučení následující:
»Relevantní jsou pouze taková pochybení, kterých se Účastník dopustil v období maximálně tři roky před zahájením zadávacího řízení. Zadavatel otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Služby provozní podpory systému eREG, IS registrace a jejich rozvoj“, která je rozdělena 10 samostatných částí, zahájil dne 22. 11. 2023. Pochybení při plnění závazků z uzavřených smluv, která zadavatel výše specifikoval, se Účastník prokazatelně dopustil maximálně tři roky před zahájením zadávacích řízení, neboť:
- v případě zadavatele, byly smlouvy (Rámcové dohody) uzavřeny v období od 08.03.2022 do 28.04.2022, přičemž k vytýkaným závažným a dlouhodobým pochybením ze strany Účastníka, na základě, kterých zadavatel vypověděl rámcové dohody, resp. uplatnil smluvní pokuty, docházelo v průběhu roku 2023 a na počátku roku 2024, jak zadavatel dokladoval v čl. II. odst. 4.) a 5.) tohoto Rozhodnutí;
- v případě veřejného zadavatele MPSV byla „Smlouva o zajištění provozu a rozvoje IS ESF“ s Účastníkem uzavřena dne 24.05.2022, a k pochybením ze strany Účastníka, na základě, kterých MPSV uplatnilo slevu z ceny za plnění předmětu veřejné zakázky ve výši 320.000,00 Kč, jak zadavatel dokladoval v čl. IV. odst.8.1) tohoto Rozhodnutí, došlo v průběhu roku 2023;
- v případě veřejného zadavatele ČSSZ byla „Rámcová dohoda na podporu a rozvoj aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost a úložiště informací o důchodech“ uzavřena dne 14.11.2023, přičemž k pochybením ze strany Účastníka, na základě, kterých ČSSZ vypověděla uzavřenou rámcovou dohodu, došlo v závěru roku 2023 a na počátku roku 2024, jak zadavatel dokladoval v čl. IV. odst.8.2) tohoto Rozhodnutí.«
78. K podmínce intenzity pochybení zadavatel konstatuje v rozhodnutí o vyloučení následující:
»Zadavatel má za prokázané, že Účastník se ve smyslu Směrnice 2014/24/EU a ustálené rozhodovací praxe ÚOHS (viz např. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0176/2019/VZ ze dne 11.06.2019) dopustil závažných pochybení při plnění smluvního vztahu se zadavatelem, když v řadě případů splnil objednávky zadavatele s časovým prodlením v průměru cca o 2 měsíce oproti zadavatelem požadovaným termínům, přičemž v jednom případě dokonce s prodlením 4 měsíce (viz Příloha č. 1 tohoto Rozhodnutí, Registr PIVO smlouva č. S053-2022 z 11.04.2022, požadavek - „Chybné zobrazování vzorků“, termín dodání dle objednávky 16.06.2023, skutečný termín převzetí zadavatelem 20.10.2023). Požadavek ZP_PIVO realizovaný na základě rámcové smlouvy č. S053-2022 z 11.04.2022 pak nebyl Účastník schopen realizovat vůbec.«
79. K podmínce kvalifikovaného následku zadavatel konstatuje v rozhodnutí o vyloučení následující:
„Zadavatel má za prokázané, že se Účastník při plnění smluvně sjednaných závazků se zadavatelem dopustil závažných a dlouhodobých pochybení, která vedla ke kvalifikovanému následku, tedy k ukončení smluvního vztahu a k uplatnění smluvně sjednaných sankcí. Tato pochybení považuje zadavatel v souvislosti s tímto Rozhodnutím za zásadní, která již sama o sobě splňují podmínky § 48. odst. 5 písm. d) zákona. Nad rámce pochybení vůči zadavateli, zadavatel přikládá další pochybení Účastníka vůči jiným veřejným zadavatelům, přičemž i u nich jsou evidentní pochybení Účastníka při plnění, resp. nesplnění smluvně sjednaných závazků. Pochybení vůči MPSV a ČSSZ lze nepochybně považovat za taková, která vedla ke kvalifikovanému následku, tj. v případě MPSV k uplatnění smluvně sjednaných sankcí, a v případě ČSSZ k ukončení smluvního vztahu. Ve všech třech případech, tj. jak u Rámcových dohod uzavřených zadavatelem s Účastníkem, tak i v případě smluv sjednaných MPSV a ČSSZ s Účastníkem, zadavatel transparentním způsobem a bez jakýchkoliv pochybností prokázal příčinnou souvislost mezi doloženými pochybeními Účastníka a zákonem předpokládanými následky, tj. ukončení smluvních vztahů, resp. uplatnění smluvně sjednaných sankcí.“
80. V závěrečné části rozhodnutí o vyloučení pak zadavatel popisuje důsledky nedodání plnění navrhovatelem, když uvádí následující:
„Včasné nedodání plnění ZP_IA2023_NRKI_001, objednávka 046-2023 vedlo k tomu, že nemohlo docházet k řádnému vykazování nového druhu intervencí dle moderních medicínských postupů konkrétním pacientům. Nedošlo tak včas k zajištění spolehlivého a efektivního vykazování nových druhů intervencí, což vedlo k nemožnosti využití těchto dat pro hodnocení sledovaných postupů a případné léčby pacientů. Nedodáním plnění ZP_PIVO_100, objednávka 102-2023, došlo k tomu, že není zajištěna transpozice evropské směrnice EU 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 a dochází tak k nedodržování zákonných předpisů, což se může projevit případnou sankcí ze strany kontrolních orgánů.
Kvůli nedodání požadavku ZP_JTP_266, objednávka 058-2023, nemůže být registr Inspektorátu omamných a psychotropních látek napojen na spisovou službu, čímž dochází k porušení právních předpisů, a to z důvodu, že v registru se vedou řádná správní řízení, která musí být řádně uchovávána ve spisové službě.
Stav nedodání jednotlivých plnění mimo jiné také ohrozil funkčnost celého systému registrů Národního zdravotnického informačního systému NZIS, jehož některé komponenty mají přímou souvislost s poskytováním zdravotní péče pacientům (registry NOR a NRKI).“
Rámcové smlouvy eREG
81. Úřad v prvé řadě uvádí, že rámcové smlouvy eREG k částem 1, 5, 7, 10, 11, 12, 13, 18 označené v tabulce pochybení navrhovatele jako smlouvy č. S053-2022 ze dne 11. 4. 2022 (část 18), S047-2022 11. 4. 2022 (část 7), S045-2022 11. 4. 2022 (část 1), S065-2022 ze dne 28. 4. 2022 (část 12), S049-2022 ze dne 11. 4. 2022 (část 10), S050-2022 ze dne 11. 4. 2022 (část 11), S056-2022 ze dne 28. 4. 2022 (část 13), S046-2022 ze dne 11. 4. 2022 (část 5) jsou v níže uvedených bodech totožné.
82. V bodě 4.3 rámcové smlouvy eREG je uvedeno následující:
„Objednatel poskytne Poskytovateli součinnost za předpokladu, že si Poskytovatel tuto součinnost výslovně vyžádal a s ohledem na předmět plnění této Rámcové dohody lze její poskytnutí po Objednateli spravedlivě požadovat. Objednatel zejména není povinen poskytnout Poskytovateli požadovanou součinnost v rozsahu, v jakém si Poskytovatel může zajistit obdobné plnění, jako je předmět požadované součinnosti, jinými způsoby než prostřednictvím součinnosti Objednatele nebo je předmět požadované součinnosti součástí předmětu plnění této Rámcové dohody.“
83. V bodě 4.4 rámcové smlouvy eREG je uvedeno mj. následující:
»Nestanoví-li tato Rámcová dohoda výslovně jinak, není povinností Poskytovatele podle této Rámcové dohody obstarávat pro Objednatele prodloužení trvání užívacích práv k software, který Objednatel užíval v okamžiku nabytí účinnosti Rámcové dohody (dále jen „Stávající software“), a Poskytovatel není povinen hradit udržovací či jiné poplatky spojené se Stávajícím softwarem, není-li touto Rámcovou dohodou výslovně sjednáno jinak.«
84. V bodě 7.1 a 7.2 rámcové smlouvy eREG je uvedeno následující:
»Poskytovatel se zavazuje provést inicializaci služeb paušální podpory v souladu s čl. 7.1 a 7.2 Rámcové dohody (dále jen „Inicializace“). Služby paušální podpory budou poskytovány od okamžiku ukončení jejich Inicializace, který bude smluvními stranami potvrzen v písemném protokolu o Inicializaci služby. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že obecné parametry služeb paušální podpory, které jsou specifikovány v této Rámcové dohodě, nepodléhají samostatné Inicializaci.
Služby paušální podpory budou inicializovány ve spolupráci Poskytovatele s Objednatelem a též ve spolupráci s dosavadním poskytovatelem služeb obdobných službám paušální podpory (dále jen „služby obdobné“ a „Dosavadní poskytovatel“), pokud tento existuje. Smyslem Inicializace je předání znalostí Poskytovateli a seznámení se Poskytovatele s podmínkami poskytování služeb obdobných v takovém rozsahu, aby Poskytovatel byl schopen poskytování služby paušální podpory řádně zahájit a nést plnou odpovědnost za toto plnění.«
85. V bodě 7.7.1 rámcové smlouvy eREG je uvedeno mj. následující:
»Objednatel je oprávněn objednat u Poskytovatele plnění ad-hoc Služeb (dále též jen „objednávka“), přičemž objednávka musí obsahovat:
7.7.1.1 Konkrétní označení a termín dodání plnění
(…)
7.7.1.3 Změnovou kartu požadavku (dále též jen „ZP“), která obsahuje
technickou specifikaci a je na ní uvedeno:
(…)
d) Případné požadavky na nezbytnou součinnost Objednatele při realizaci plnění, je-li to požadováno;
e) Dobu poskytnutí plnění, která musí respektovat v Objednávce určený termín plnění, ledaže by tento termín byl nepřiměřeně krátký a Poskytovatel tuto skutečnost ve specifikaci dostatečně odůvodní s návrhem nejbližšího možného termínu plnění, který je realizovatelný;
f) Počet MD, který musí respektovat v objednávce stanovený rozsah pracnosti, ledaže by tento rozsah byl nepřiměřeně nízký a Poskytovatel tuto skutečnost v příslušné specifikaci dostatečně odůvodní s návrhem nejnižšího rozsahu pracnosti, v rámci kterého je realizace plnění proveditelná;
g) V případě prodlení Poskytovatele s dodáním požadovaného plnění ve stanoveném termínu, má Objednatel nárok na smluvní pokutu ve výši 1 000,- Kč za každou započatou hodinu prodlení
(…)
7.7.1.4 Body c) – f) vyplňuje Poskytovatel samostatně zdarma, ostatní Objednatel ve spolupráci s Poskytovatelem.«
86. V bodě 7.7.12 rámcové smlouvy eREG je uvedeno následující:
„Objednatel není povinen vystavit byť jediný ad-hoc požadavek dle Rámcové dohody. Objednatel dále není povinen vyčerpat celý objednaný rozsah ad-hoc služeb sjednaný dle daného požadavku. Součástí ad-hoc služeb jsou i taková plnění, která nejsou výslovně uvedena v požadavku, ale poskytnutí těchto plnění je nezbytné k realizaci příslušné ad-hoc služby a Poskytovatel jako odborník o nutnosti poskytnutí takových plnění věděl, nebo měl vědět; pro vyloučení pochybností, cena za ad-hoc služby již zahrnuje odměnu za taková dodatečná plnění. V případě zrušení ad-hoc požadavku z důvodu na straně Objednatele, má Poskytovatel nárok na proplacení účelně vynaložených nákladů.“
87. V bodě 8.6 rámcové smlouvy eREG je uvedeno mj. následující:
„Poskytovatel se zavazuje:
a) upozorňovat Objednatele včas na všechny hrozící vady svého plnění, a to včetně vad vycházejících ze stávající platné legislativy dle této Rámcové dohody nebo dle objednávky, jakož i poskytovat Objednateli veškeré informace, které jsou pro plnění této Rámcové dohody nebo objednávky nezbytné;
(…)
c) neprodleně oznámit písemnou formou Objednateli překážky, které mu brání v plnění předmětu této Rámcové dohody nebo objednávky a výkonu dalších činností souvisejících s plněním předmětu této Rámcové dohody nebo objednávky;
(…)
j) upozorňovat Objednatele na možné či vhodné rozšíření či změny Služeb;
k) upozorňovat Objednatele v odůvodněných případech na případnou nevhodnost pokynů Objednatele.“
88. V bodě 21.6 rámcové smlouvy eREG je uvedeno následující:
„Objednatel je oprávněn Rámcovou dohodu ukončit výpovědí bez udání důvodu, s výpovědní dobou tří měsíců, která začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena.“
Další dokumenty
89. Dne 18. 6. 2024 zadavatel doručil Úřadu reakci na usnesení ze dne 13. 6. 2024 (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž doložil požadované objednávky a ve vztahu k aktualizaci termínů dodání plnění u části objednávek uvedl, že dodatky uvedených objednávek nikdy nevznikly, posun dodání plnění byl dojednán ústně, případně pak na základě přiložených dokumentů. Posun termínu u objednávky 046_2023 byl dle zadavatele vzájemně dohodnut na společné schůzce managementů obou organizací dne 15. 6. 2023, přičemž posun zadavatel následně dokládá dokumentem „Dopis CCA–výtka za neplnění smluvních podmínek-1.pdf“. Dále pak zadavatel uvádí, že i posun termínu objednávky 058_2023 byl dohodnut ústně, přičemž posun zadavatel následně dokládá dokumentem "příloha_po_terminu_dodání_CCA_9.10_fin(3)(1).xlsx".
90. V bodě 14 s názvem „Informační místnost“ zadávací dokumentace k zadávacímu řízení s názvem „Služby provozní podpory systému eREG a rozvoj,“ na jejímž základě byly uzavřeny rámcové smlouvy eREG je uvedeno následující:
„14.1 S ohledem na skutečnost, že Zadavatel je provozovatelem kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů ve smyslu zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, a technické částí zadávací dokumentace obsahují citlivé informace technologické architektury Zadavatele, bude pouze zpřístupnění technické části provedeno na základě následujícího postupu.
14.2 Zadavatel zpřístupní přílohu č. 7[2] k dané části, do které chce podávat nabídku dle této zadávací dokumentace účastníkovi nejpozději do tří pracovních dnů od doručení žádosti účastníka o její poskytnutí, jejíž součástí bude Prohlášení o zachování mlčenlivosti ve znění uvedeném v příloze č. 8 této zadávací dokumentace, podepsané osobou oprávněnou jednat za účastníka. Zadavatel v takovém případě zpřístupní přílohu č. 7 této zadávací dokumentace účastníkovi v prostorách zadavatele, na adrese sídla zadavatele (dále jen „Informační místnost“), a to v pracovních dnech od pondělí do pátku, v době od 9:00 hod. do 16:00 hod. Zadavatel sdělí účastníkovi v návaznosti na jeho žádost termíny, ve kterých je možné navštívit Informační místnost tak, aby příloha č. 7 této zadávací dokumentace byla účastníkovi zpřístupněna ve výše uvedené lhůtě. V návaznosti na toto sdělení účastník zadavateli potvrdí svou návštěvu Informační místnosti v konkrétním navrhovaném termínu. V případě, že účastník žádný z navrhovaných termínů návštěvy Informační místnosti nepotvrdí, nebude mu příloha č. 7 této zadávací dokumentace zpřístupněna. Zadavatel doporučuje účastníkům podat výše uvedené žádosti tak, aby byli s ohledem na předmět veřejné zakázky a potřebu návštěvy v Informační místnost schopni řádně a včas zpracovat a podat svoji nabídku.“
91. V bodě 21 rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl následující:
„Ke skutečnostem uvedeným stěžovatelem v čl. II. odst. 4.1. a 4.2. tohoto rozhodnutí zadavatel poznamenává, že nadále trvá na tom, že se Účastník v souvislosti s poskytováním služeb provozní podpory systému eREG, a jejich rozvoj dopouštěl závažných a dlouhodobých pochybení, která vedla k ukončení smluvního vztahu, a to i u Rámcové dohody CRS. Na ukončení smluvního vztahu v případě Rámcové dohody CRS nemá vliv ani ta skutečnost, že v souvislosti s touto Rámcovou dohodou zadavatel neuplatňuje smluvní sankce, a tudíž stěžovatel ani nemůže z obsahu Rozhodnutí či jiných dokumentů (viz např. příl. č. 1 Rozhodnutí – exc. tabulka) vyvodit, že by se v souvislosti s plněním služeb dle Rámcové dohody CRS dopouštěl závažných či dlouhodobých pochybení. K tomu zadavatel poznamenává, že výpověď z této Rámcové dohody CRS byla dána v souvislosti s celkovou nezpůsobilostí Účastníka, jakožto dodavatele, ovšem ne u tohoto informačního systému.“
92. V bodě 24.1 a 24.2 rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl následující:
»Zadavatel je názoru, pochybení Účastníka při plnění Rámcové dohody EXE uzavřené s ČSSZ dne 14. 11. 2023 s nabytím účinnosti k 30. 11. 2023, která byla ČSSZ následně vypovězena dopisem ze dne 11. 3. 2024, mohlo vést k závažným negativním důsledkům při provozu integrovaného informačního systému ČSSZ (IIS ČSSZ), který je prvkem kritické informační infrastruktury státu, a to z toho důvodu, že předmětem daného zadávacího řízení byly jedny z klíčových subsystémů IIS ČSSZ. Zadavatel nezpochybňuje, že předmětná rámcová dohoda nabyla účinnosti až po zahájení zadávacího řízení, ze kterého zadavatel Účastníka vyloučil, a tudíž pochybení, která se Účastník dopustil, nenaplňují časovou podmínku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Proto také zadavatel v odůvodnění Rozhodnutí uvedl, že nad rámec pochybení vůči zadavateli, zadavatel přikládá…. (viz výše), a tudíž k poznámce stěžovatele „z procesní opatrnosti“ se zadavatel dále nevyjadřuje. Vzhledem k tomu, že okolnosti jednání Účastníka vůči ČSSZ při nereakci, resp. dílčí prodlení na výzvu objednatele k předložení návrhu dílčí smlouvy na realizaci „Služby podpory provozu APV EXK,ESD“ zadavatel v odůvodnění Rozhodnutí blíže nerozváděl, lze souhlasit s názorem stěžovatele, že v daném případě část odůvodnění Rozhodnutí ve vztahu Účastníka k plnění Rámcové dohody EXE nesplňuje podmínky stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
K poznámkám stěžovatele ke způsobu ukončení Rámcové dohody EXE dle čl. 21.9., tj. právním jednáním, které nemá a priori sankční povahu, zadavatel odkazuje na své vyjádření výše v odst. 21.) tohoto rozhodnutí o námitkách, přičemž zdůrazňuje, že Účastníka vyloučil ze zadávacího řízení na základě prokázaných a transparentně doložených závažných i dlouhodobých pochybení, kterých se dopustil při plnění smluvních vztahů se zadavatelem, a nikoli na základě pochybení Účastníka při plnění Rámcové dohody EXE, jak uvádí stěžovatel. K tomu zadavatel rovněž odkazuje na své vyjádření v bodu 24.1.) tohoto rozhodnutí o námitkách.«
93. V bodě 24.3 rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl následující:
»Co se týče stěžovatelem rozporovaného pochybení Účastníka při plnění „Smlouvy o zajištění provozu a rozvoje IS ESF“ uzavřené mezi Účastníkem a MPSV dne 24. 5. 2022 zadavatel mj. odkazuje na svá vyjádření výše v bodech 24.1.) a 24.2.) tohoto rozhodnutí o námitkách.
(…)
Vzhledem k tomu, že okolnosti jednání Účastníka při plnění závazků plynoucích ze Smlouvy IS ESF, resp. Objednávky zadavatel blíže v odůvodnění Rozhodnutí nerozváděl, nevyjadřuje se ani ke stěžovatelem uvedené poznámce ve vztahu k absenci míry intenzity, tedy zda sleva z ceny plnění významně přesahuje s přihlédnutím k porušené smluvní povinnosti obvyklý rozsah či nikoliv. K informaci stěžovatele, že smluvní vztah založený Smlouvou IS ESF byl ukončen v důsledku odstoupení Účastníka od Smlouvy IS ESF s odkazem na § 2001 a násl. občanského zákoníku, a to z důvodu jejího podstatného porušování ze strany MPSV, zadavatel uvádí, že ve spojení s výše uvedenými skutečnostmi lze pak souhlasit s názorem stěžovatele, že v daném případě část odůvodnění Rozhodnutí ve vztahu Účastníka k plnění Smlouvy IS ESF nesplňuje podmínky stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona.«
Posouzení věci
94. Předmětem zde vedeného správního řízení je posouzení souladu postupu zadavatele se zákonem v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení, kdy předmětem sporu mezi účastníky správního řízení je oprávněnost vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
Obecná východiska
95. Úřad předně ve vztahu k ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona, zakotvujícímu možnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost z důvodu závažných nebo dlouhodobých pochybení tohoto účastníka při plnění dřívějšího smluvního vztahu, v obecné rovině uvádí, že důvod vyloučení dle tohoto písmene lze vnímat jako určité přiblížení zadávacího řízení kontraktačnímu procesu v odběratelsko-dodavatelských vztazích, kde předchozí zkušenosti a obchodní pověst dodavatele hraje při výběru smluvního partnera významnou roli. K vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro nezpůsobilost však musí být současně splněny níže uvedené zákonné podmínky:
a. musí existovat určitý typ pochybení ze strany účastníka zadávacího řízení,
b. účastník zadávacího řízení se dopustil uvedených pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem veřejné zakázky, nebo jiným veřejným zadavatelem – tj. jedná se o podmínku subjektu smluvního vztahu v tom smyslu, že relevantní jsou pouze pochybení při plnění povinností ze smluvního vztahu se zadavatelem, který vede zadávací řízení, ze kterého je dodavatel vylučován, anebo ze vztahu s jiným veřejným zadavatelem,
c. uvedených pochybení se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních třech letech od zahájení zadávacího řízení – tj. jedná se o podmínku časovou, tedy relevantním je pochybení, kterého se dodavatel dopustil v období maximálně 3 roky nazpět před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má být pro dané pochybení vyloučen,
d. uvedená pochybení měla závažnou nebo dlouhodobou povahu – tj. jedná se o podmínku intenzity pochybení, tzn. že pochybení musí být buď závažné či dlouhodobé anebo i obojí zároveň, kdy v uvedeném se projevuje ústavní princip přiměřenosti, kdy pouze ojedinělá drobná pochybení zásadně nejsou způsobilá vyloučení účastníka zadávacího řízení odůvodnit, neboť by se jednalo o nepřiměřený zásah do práv dodavatele,
e. uvedená pochybení vedla ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo k jiným srovnatelným sankcím – tj. jedná se o podmínku kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení, což znamená, že relevantní jsou pouze ta pochybení, která vedla ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím; za srovnatelné sankce je potom třeba považovat veškeré právní prostředky, které právní řád či ujednání stran poskytuje zadavateli k tomu, aby zhojil následky pochybení dodavatele či aby jej za toto pochybení sankcionoval (typicky se bude jednat o práva z vadného plnění či právo na smluvní pokutu); současně zde musí existovat příčinná souvislost mezi pochybeními a zákonem předvídanými následky těchto pochybení.
96. Z ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona též vyplývá, že důvodem pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení je, dopustil-li se při plnění dřívějšího smluvního vztahu více závažných nebo dlouhodobých pochybení, kdy nutnost plurality spáchaných pochybení byla potvrzena i dosavadní soudní rozhodovací praxí (viz. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 66/2019-95 ze dne 16. 12. 2020). Lze přitom uvést, že pro naplnění podmínky „mnohosti“ pochybení je dostačující, pokud zadavatel prokáže, že se účastník v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení dopustil alespoň 2 závažných nebo dlouhodobých pochybení[3].
97. Kumulativně tedy musí být splněny výše uvedené předpoklady pro to, aby bylo možné přistoupit k vyloučení účastníka zadávacího řízení dle citovaného ustanovení zákona[4]. Úřad však dodává, že z dosavadní rozhodovací praxe Úřadu i správních soudů[5] plyne, že pro účely prokázání naplnění předpokladů vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona není nezbytná existence pravomocného soudního (ani správního) rozhodnutí, jímž by bylo deklarováno porušení smluvních závazků a současně přiznány soukromoprávní nároky jedné ze stran smlouvy. V tomto kontextu Úřad pro úplnost uvádí, že ač platí, že Úřad nesupluje úlohu civilního soudnictví, v zákoně existují ustanovení, jejichž hypotézy vycházejí z otázek soukromého práva a v takových případech se bez jejich předchozího předběžného posouzení Úřad nemůže obejít. Proto v tomto kontextu činí Úřad závěry o tom, zda se dopustil pochybení, tj. zda zhotovitel plnil vadně či řádně, včas nebo pozdě, a zda nastal předvídaný následek, tj. zda v tomto kontextu vzniklo, resp. bylo uplatněno právo z vadného plnění, škoda a právo na náhradu škody nebo právo na smluvní pokutu, a to na základě zjištění a posouzení skutkových okolností případu, tedy např. zjištění, jak bylo plněno či zda a za jakých podmínek byla sjednána smluvní pokuta. Úřad v této souvislosti odkazuje i na soudní rozhodovací praxi[6] a obdobný postup správních soudů v takovýchto případech, které jakožto předběžnou otázku hodnotí, zda zadavatel dostatečně přesvědčivě prokázal existenci závažného nebo dlouhodobého pochybení, s nímž je spojen kvalifikovaný následek, ač závazné posouzení těchto otázek spadá do pravomoci soudů rozhodujících v civilním soudním řízení (tj. tyto pak např. závazně posuzují oprávněnost, resp. zákonnost uplatnění smluvní pokuty či odstoupení od smlouvy a zaštiťují jejich vymahatelnost). Úřad i správní soudy jsou tedy oprávněni prošetřovat naplnění podmínek pro daný důvod vyloučení vč. existence a charakteru (závažnosti či dlouhodobosti) pochybení a jestli měla tato pochybení předvídaný následek, tedy vznik škody, předčasného ukončení smluvního vztahu nebo nástup podobného následku.
98. Úřad tedy shrnuje, že zadavatel může splnění podmínek nezpůsobilosti účastníka zadávacího řízení prokázat i jinými relevantními způsoby a důkazy než pravomocným rozhodnutím, kdy v tomto kontextu Úřad poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, resp. jeho předsedy[7], podle níž zadavatel postupuje při prokazování důvodů vyloučení dodavatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona v souladu se zákonem, pokud v rozhodnutí o vyloučení uvede a dostatečně spolehlivě prokáže, že se měl daný účastník zadávacího řízení dopustit pochybení, která by byla způsobilá naplnit intenzitu a následky, s nimiž zákon spojuje možnost vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení. Zejména tedy zadavatel musí v rozhodnutí o vyloučení srozumitelně, určitě a jednoznačně uvést relevantní informace v takových podrobnostech, aby bylo z rozhodnutí o vyloučení, případně z dokumentů, na které toto přímo odkazuje, zřejmé, že byly naplněny podmínky citovaného ustanovení zákona, aby se mohl dodavatel proti tvrzenému splnění daných podmínek kvalifikovaně bránit, respektive aby mohl Úřad předmětnou skutečnost kvalifikovaně posoudit. Především platí, že uvedené skutečnosti musí vyplývat z obsahu těchto dokumentů, tedy je třeba, aby zadavatel dodavateli transparentně sdělil důvody jeho vyloučení již v rámci rozhodnutí (oznámení) o vyloučení, stejně tak důkazní prostředky musí zadavatel uplatnit vůči účastníkovi zadávacího řízení v souvislosti s rozhodnutím (oznámením) o vyloučení, pokud tak neučinil již dříve[8], neboť právě proti rozhodnutí (oznámení) o vyloučení účastníka zadávacího řízení je dodavatel oprávněn brojit podáním svých námitek. Úřad dodává, že nejde o to, aby zadavatel uvedl v rozhodnutí (oznámení) o vyloučení vyčerpávající popis pochybení dodavatele či právně je podřadil jako dlouhodobá či závažná, nýbrž aby rozvedl rozhodné skutečnosti, kterými prokazuje nezpůsobilost dodavatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, potažmo tyto skutečnosti podpořil důkazy, z nichž jednoznačně daná pochybení vyznívají, byť by bylo na tyto důkazy jen odkazováno.
K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona
99. S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení, zda v šetřeném případě zadavatel dostatečně odůvodnil a prokázal naplnění všech zákonem stanovených podmínek pro vyloučení navrhovatele z části 1, 4 a 6 zadávacího řízení podle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
100. Zadavatel v rozhodnutích o vyloučení uvedl, že se navrhovatel závažných nebo dlouhodobých pochybení dopustil ve smluvním vztahu uzavřeném se zadavatelem, konkrétně v rámci rámcových smluv eREG. Současně zadavatel v rozhodnutích o vyloučení zmiňuje předčasné ukončení smluvního vztahu v rámci rámcové smlouvy CRS uzavřené opět přímo se zadavatelem, kterou vypověděl v reakci na pochybení u rámcových smluv eREG. Nad rámec pochybení vůči zadavateli, zadavatel zmínil další pochybení navrhovatele vůči jiným veřejným zadavatelům, a to smlouvu o zajištění provozu a rozvoje IS ESF uzavřenou s MPSV a rámcovou smlouvu na podporu a rozvoj aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost a úložiště informací o důchodech uzavřenou s ČSSZ.
101. K uvedenému Úřad v prvé řadě uvádí, že údajná pochybení navrhovatele vůči jiným veřejným zadavatelům, resp. v rámci smluvních vztahů s MPSV a ČSSZ, se stala předmětem námitek navrhovatele. Z rozhodnutí o námitkách však vyplývá, že zadavatel v těchto případech dal za pravdu navrhovateli, neboť uvedené případy dle jeho slov nesplňují podmínky stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona (viz body 93. a 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí).Navrhovatel tyto námitky dle svých slov z procesní opatrnosti následně opakuje i v návrhu, nicméně zadavatel ve svém vyjádření ze dne 29. 5. 2024 opětovně poukazuje na to, že si je vědom nesplnění podmínek stanovených v § 48 odst. 5 písm. d) zákona v případě využití těchto dvou dřívějších smluvních vztahů s veřejnými zadavateli. Úřad tak k údajným pochybením navrhovatele vůči jiným veřejným zadavatelům uzavírá, že v šetřeném případě není mezi stranami sporu o tom, že předmětné případy u jiných veřejných zadavatelů nesplňují podmínky pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona a považuje za uzavřené, že ani zadavatel zmíněné nepovažuje za oprávněný důvod vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
102. Co se týče smluvních vztahů uzavřených se zadavatelem, tak Úřad uvádí, že z pohledu rámcových smluv eREG a rámcové smlouvy CRS lze shledat, že zadavatel v rozhodnutích o vyloučení (resp. ve spojení s tabulkou pochybení viz bod 71. odůvodnění rozhodnutí) jednoznačně identifikoval smluvní vztahy, v souvislosti s nimiž se měl navrhovatel dopustit vytýkaných pochybení. Z textu předmětných rámcových smluv pak vyplývá, že tyto smlouvy byly uzavřeny mezi navrhovatelem a zadavatelem. Vytýkaných pochybení se tak měl navrhovatel dopustit při plnění dřívějších smluvních vztahů uzavřených mezi ním a zadavatelem veřejné zakázky, čímž je splněna první podmínka dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
103. Zadavatel dále v rozhodnutích o vyloučení popsal konkrétní pochybení, jichž se měl navrhovatel v souvislosti s realizací rámcových smluv eREG dopustit (viz bod 71. odůvodnění rozhodnutí). V případě rámcové smlouvy CRS však zadavatel konkrétní pochybení z této smlouvy neuvádí, přičemž v rozhodnutích o námitkách, resp. následně i ve svém vyjádření ze dne 29. 5. 2024 konstatuje, že smluvní vztah v rámci této rámcové smlouvy byl ukončen na základě závažných a dlouhodobých pochybení učiněných navrhovatelem v souvislosti s plněním rámcových smluv eREG, a tedy z rozhodnutí o vyloučení (a jejich příloh) nelze vyvodit, že by se navrhovatel v souvislosti s plněním služeb dle rámcové smlouvy CRS dopouštěl závažných či dlouhodobých pochybení (viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného Úřad dovozuje, že zadavatel tedy vidí problém pouze s plněním rámcových smluv eREG, přičemž všechna pochybení spočívají v prodlení s plněním dílčích objednávek uzavřených na základě předmětných rámcových smluv eREG. Dle Úřadu je tedy nepochybné, že se navrhovatel závažných či dlouhodobých pochybení v rámci plnění rámcové smlouvy CRS nedopustil.
104. Úřad tak dále posoudil skutečnosti týkající se možného pochybení navrhovatele spočívajícího v prodlení s plněním dílčích objednávek uzavřených na základě předmětných rámcových smluv eREG, a to v kontextu zadavatelem v rozhodnutích o vyloučení uváděných skutečností a důkazů (viz body 70. až 81. odůvodnění tohoto rozhodnutí), k čemuž uvádí následující.
105. Zadavatel v rozhodnutích o vyloučení, resp. v přehledové tabulce pochybení navrhovatele, uvedl celkem 18 dílčích požadavků v rámci celkem 13 objednávek uzavřených na základě rámcových smluv eREG (viz bod 71. odůvodnění rozhodnutí). Z předmětné tabulky pochybení dále vyplývá, že plnění objednávky č. 046_2023 zadavatel akceptoval dne 10. 10. 2023 (původní termín dodání 31. 5. 2023, který byl prodloužen dohodou stran na 31. 8. 2023); plnění objednávky č. 073_2023 akceptoval dne 20. 10. 2023 (původní termín dodání 16. 6. 2023); plnění objednávky č. 079_2023 akceptoval dne 31. 10. 2023 (původní termín dodání 11. 8. 2023); plnění objednávek č. 090_2023, 091_2023, 092_2023 akceptoval dne 13. 10. 2023 (původní termín dodání 17. 8. 2023); plnění objednávky č. 100_2023 akceptoval dne 13. 10. 2023 (původní termín dodání 12. 9. 2023) a plnění objednávky č. 101_2023 akceptoval dne 13. 10. 2023 (původní termín dodání 19. 9. 2023). Současně z tabulky pochybení navrhovatele vyplývá, že objednávky č. 011_2023, 058_2023, 082_2023, 086_2023, 102_2023 nebyly navrhovatelem dodány vůbec, neboť po vypovězení rámcových smluv eREG zadavatelem se zadavatel s navrhovatelem vzájemně dohodli o ukončení prací na těchto objednávkách.
106. Z výše uvedeného vyplývá, že navrhovatel evidentně nesplnil svou povinnost dodat objednané plnění včas u 8 objednávek (resp. dalších 5 objednávek nebylo dodáno vůbec, nicméně po vzájemné dohodě stran). Jak vyplývá z příloh rozhodnutí o vyloučení i návrhu, tak navrhovatel nijak nezpochybňuje fakt, že by k prodlení nemělo dojít, ale v této souvislosti pouze odkazuje na okolnosti, jež dle něj toto prodlení zapříčinily. Podle navrhovatele není uvedené prodlení přičitatelné pouze navrhovateli, neboť bylo způsobeno i na straně zadavatele a dalšími objektivními okolnostmi. Konkrétně navrhovatel zmiňuje bezútěšný a značně zastaralý stav jednotlivých registrů, absenci součinnosti na straně zadavatele, „prioritizování“ ze strany zadavatele a objektivně nepředvídatelné okolnosti, jež vyvstaly v průběhu plnění předmětných smluv (konec podpory využívané technologie).
107. K bezútěšnému a značně zastaralému stavu jednotlivých registrů zadavatel konstatuje, že navrhovatel stav registrů znal a mohl si tak sám termíny dodání stanovit. Navrhovatel v tomto kontruje argumentací, že míra dopadu daných zastaralých technologií na nově vyvíjené a rozvíjené komponenty a funkcionality registrů rozhodně nešla v plném rozsahu předem (tj. v rámci inicializace) předvídat. Úřad k tomu v prvé řadě konstatuje, že navrhovatel se mohl před podáním nabídky do zadávacího řízení seznámit s technickou částí zadávací dokumentace (viz bod 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž po uzavření rámcových smluv prošel procesem „inicializace“ (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tedy jinými slovy předáním podstatných znalostí poskytovateli služeb (navrhovateli). Navrhovatel tedy měl anebo alespoň měl mít přehled o využitých technologiích a podle toho přistupovat k plnění rámcových smluv, resp. dílčích ad hoc objednávek. S ohledem na znění rámcové smlouvy eREG byla součástí ad hoc služeb i taková plnění, která nejsou výslovně uvedena v požadavku, ale poskytnutí těchto plnění je nezbytné k realizaci příslušné ad hoc služby a navrhovatel jako odborník o nutnosti poskytnutí takových plnění věděl, nebo měl vědět (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a tedy pokud navrhovatel věděl o zastaralosti technologií měl předpokládat potenciální potřebu dílčích úprav nad rámec uvedený v požadavku a z toho titulu si stanovit dostatečnou časovou rezervu pro termín dodávek plnění. Na uvedeném nic nemění ani navrhovatelův odkaz na „Projektový záměr Modernizace JTP (nová verze JTP 2.0)“, resp. tvrzené skutečnosti kolem provázanosti JTP a dalších systémů a problémů s jejich úpravou, neboť, jak Úřad uvedl výše, navrhovatel měl k dané věci přistupovat tak, že namítaná provázanost na JTP v daném případě existuje a on bude muset složitější cestou hledat řešení ke splnění požadavku zadavatele a tomu přizpůsobit pracnost, resp. termín dodání objednávky. K tomu Úřad dodává, že jak určení rozsahu pracnosti, tak termínu plnění mohl navrhovatel ovlivňovat (viz bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu je nepochybné, že v tomto ohledu ležela odpovědnost za výsledek plnění vždy na straně navrhovatele.
108. S výše uvedeným souvisí i navrhovatelem namítané nepředvídatelné skutečnosti, jež vyvstaly v průběhu plnění předmětných smluv, resp. konkrétně namítané ukončení podpory použité technologie. V tomto ohledu navrhovatel sám tvrdí, že ukončení oficiální podpory dílčích technologií neomezuje funkčnost daných technologií jako takových, avšak má neoddiskutovatelný dopad na vývoj a rozvoj daných registrů a jejich jednotlivých funkcionalit, když mj. významně navyšuje náročnost vývoje a rozvoje. K tomu Úřad uvádí, že jak již popsal v předchozím bodě, tak navrhovatel v prvé řadě věděl, resp. měl vědět o zastaralosti systému a využívaných technologiích. V tomto ohledu měl tedy jako odborník v daném oboru přizpůsobit svůj přístup ke stanovení pracnosti či termínu dodání jednotlivých objednávek. Pakliže daná situace stavěla navrhovatele do špatně řešitelné situace, tak měl dle znění rámcové smlouvy eREG oznámit překážky písemnou formou zadavateli a upozornit zadavatele na vhodné rozšíření či změnu služeb (viz bod 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve své podstatě tedy smluvní strany mohly dojít k vytvoření dalších ad hoc objednávek řešících vyvstalý problém. Argument navrhovatele, že vyvstalé problémy musel řešit mnohdy na své náklady, je tak dle Úřadu lichý, neboť navrhovatel tento problém měl řešit se zadavatelem a spíše to svědčí o pasivitě navrhovatele při řešení daných problémů. Nicméně Úřad v tomto ohledu upozorňuje i na to, že dle bodu 7.7.12 rámcové smlouvy eREG byl navrhovatel odpovědný za případná dodatečná plnění, která sice nebyla přímo uvedena v požadavku zadavatele, ale byla nezbytná pro realizaci příslušné ad hoc služby a navrhovatel jako odborník o nutnosti poskytnutí takových plnění věděl nebo měl vědět (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K argumentaci navrhovatele, že situaci značně komplikovala i ta skutečnost, že potřebný upgrade užívané technologie navrhovatelem nepřipadl do úvahy, resp. nebyl vždy možný z důvodu provázanosti se zastaralým registrem zadavatele JTP, pak Úřad opětovně uvádí, že navrhovatel od počátku smluvního vztahu se zadavatelem věděl o této provázanosti a zastaralosti technologie, takže s touto situací měl při plnění objednávek dopředu počítat.
109. Co se týče volnosti v možnosti stanovení termínů dodávek plnění navrhovatelem, tak v prvé řadě Úřad souhlasí se zadavatelem, že dle znění rámcové smlouvy si termíny dodání určoval primárně sám navrhovatel (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zmíněné potvrdil i navrhovatel ve své reakci na výpověď rámcových smluv, kde přímo konstatuje, že: „K chybovosti docházelo právě při ad hocových objednávkách, kdy jsme si termíny určovali sami [pozn. vytučněno Úřadem]. Co způsobovalo problémy při jejich plnění byl jednak špatný odhad, který často nereflektoval testování na straně zákazníka a dále nešťastný zásah do prostředí v březnu a dubnu tohoto roku, kdy jsme pak už jen snažili opravit chyby, které zásah způsobil“ (viz bod 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného plyne, že navrhovatel jednoduše řešeno špatně odhadoval termíny dodání plnění. Úřad současně nezpochybňuje tvrzení navrhovatele, že zadavatel měl určité představy o termínech plnění některých objednávek (navrhovatel ve svém návrhu odkazuje na jednu takovouto situaci). Nicméně je nutné podotknout, že navrhovatel na tyto představy zadavatele přistoupil a zavázal se k dodání v daném termínu, takže se nelze následně dovolávat toho, že není odpovědný za prodlení v termínu dodání, když daný termín akceptoval.
110. K absenci součinnosti na straně zadavatele navrhovatel ve svém návrhu obecně tvrdí, že ani po zahájení plnění dílčích rámcových smluv zadavatel neposkytl řádně a včas veškeré navrhovatelem požadované dokumenty ani veškeré informace týkající se předmětu plnění daných rámcových dohod či další jinou potřebnou součinnost, přičemž následně konkrétně doplňuje, že zadavatel měl navrhovatele informovat o tom, že zajistí upgrade dílčích komponentů JTP, potřebných pro správnou funkčnost registru NRKI, což se však nakonec dle navrhovatele nestalo. Zadavatel naopak tvrdí, že potřebnou součinnost poskytnul; upgrade dílčích komponentů JTP navrhovateli nijak neslíbil a navrhovatel své obecná tvrzení ani nijak nedoložil.
111. Úřad k uvedenému konstatuje, že z rámcových smluv eREG dle Úřadu vyplývá, že zadavatel měl povinnost poskytnout navrhovateli součinnost v případech, kdy o to navrhovatel výslovně požádal a s ohledem na předmět plnění dané rámcové smlouvy lze je po zadavateli spravedlivě požadovat (viz bod 82. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z dokumentace o zadávacím řízení, resp. z dalších dokumentů předložených navrhovatelem Úřadu jako přílohy návrhu pak nijak nevyplývá, že by v předmětných případech navrhovatel požadoval součinnost zadavatele, kterou by nedostal (např. zápisy z jednání HTP a el. komunikace mezi zástupci/zaměstnanci zadavatele a navrhovatele obsažené v přílohách rozhodnutích o vyloučení).
112. Co se týče „prioritizování“ ze strany zadavatele, tak v prvé řadě je nutno uvést, že ze skutkového stavu věci vyplývá, že k prioritizování požadavků skutečně docházelo, přičemž uvedené nijak nevyvrací ani sám zadavatel. K tomu však dále Úřad uvádí, že z rámcových smluv eREG nevyplývá, že by kvůli prioritizaci stanovené termíny dodání plnění dílčích objednávek nebyly pro navrhovatele závazné. Současně i ze zápisů z jednání HTP, které byly přílohou rozhodnutí o vyloučení, vyplývá, že zadavatel upozorňoval navrhovatele, že prioritizování požadavků nemá vliv na to, že dílčí objednávky s nižší prioritou mají být tak jako tak dodány v dohodnutém termínu plnění.
113. Současně je v dané věci dle Úřadu podstatné znění samotných rámcových smluv eREG, neboť ve vztahu k součinnosti zadavatele a prioritizování z rámcových smluv eREG vyplývá, že navrhovatel měl povinnost neprodleně oznámit písemnou formou zadavateli překážky, které mu brání v plnění objednávky a výkonu dalších činností souvisejících s objednávkou a současně upozorňovat zadavatele na případnou nevhodnost pokynů zadavatele (viz bod 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel však Úřadu nepředložil žádné písemné oznámení, kterým by vytýkal zadavateli jeho postup či oznamoval překážky v plnění objednávky. Úřad podotýká, že absenci součinnosti ze strany zadavatele jako důvod vyvstalých problémů navrhovatel nezmiňuje ani v reakci navrhovatele na oficiální výtku zadavatele ze dne 24. 10. 2023 a ani v reakci navrhovatele k výpovědím rámcových smluv eREG a CRS ze dne 13. 11. 2023, kde navrhovatel naopak za důvody vyvstalé situace označuje jiné okolnosti (viz body 74. a 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel v tomto ohledu tvrdí, že nemá přístup k projektovému webu, a tedy nemůže doložit více dokladů k jeho tvrzením. Úřad k tomu však opětovně uvádí, že navrhovatel v případě překážek, které mu bránili v plnění objednávek (což absence součinnosti zadavatele bezesporu je), měl neprodleně zadavateli písemnou formou takovouto skutečnost oznámit. Navrhovatel však žádné takové oznámení k návrhu nepřiložil (byť je z předložených dokumentů nepochybné, že smluvní strany spolu v podstatných věcech komunikovali oficiální cestou v rámci emailové komunikace či datovou schránkou) a ani sám netvrdí, že by ho vůbec učinil. Tvrzená absence součinnosti tedy zřejmě ani dle navrhovatele nedosahovala takové intenzity, že by navrhovateli bránila v plnění objednávek, když uvedené tvrdí až ex post a současně jeho argumentace ohledně absence součinnosti ze strany zadavatele je v podstatě obecná.
114. Obdobně i k argumentaci navrhovatele o tom, že zadavatel průběžně zpřesňoval a navyšoval rozsah a složitost svých požadavků na dané plnění (např. navrhovatelem zmíněné navýšení datových entit a výstupních vět), pak Úřad konstatuje, že navrhovatel i v tomto případě měl povinnost informovat zadavatele o nevhodnosti jeho pokynů či případně upozornit objednatele na možné či vhodné rozšíření služeb (viz bod 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a tedy iniciovat případně novou ad hoc objednávku na rozšíření plnění.
115. Úřad tak k uvedenému uzavírá, že se nepřiklání k názoru navrhovatele, že by výše uvedené mělo být bráno jako důvod „vyviňující“ navrhovatele z prodlení s plněním objednávek. Zvláště pak opětovně Úřad opakuje, že s ohledem na zastaralost využitých technologií bylo zcela očekávatelné, že v průběhu plnění mohou vyvstat a patrně i vyvstanou okolnosti, jež zapříčiní potřebu realizovat jisté změny, což však byla skutečnost, s níž byl navrhovatel jakožto dodavatel plnění obeznámen a byl povinen ji reflektovat u dílčích ad hoc objednávek.
116. Co se týče podmínky intenzity pochybení, tak k tomu zadavatel v rozhodnutích o vyloučení uvedl, že se navrhovatel dopustil závažných pochybení při plnění smluvního vztahu se zadavatelem, když v řadě případů splnil objednávky zadavatele s časovým prodlením v průměru cca o 2 měsíce oproti zadavatelem požadovaným termínům, přičemž v jednom případě dokonce s prodlením 4 měsíce a požadavek ZP_PIVO (objednávka č. 011_2023) nebyl navrhovatel schopen realizovat vůbec. K tomu Úřad uvádí, že zadavatelem vytýkaná prodlení nelze shledat jako nevýznamná či zanedbatelná, neboť se jednalo o sérii 8 objednávek v prodlení více jak měsíc (nejdelší prodlení cca 4 měsíce), přičemž nad rámec toho Úřad dodává, že dalších 5 objednávek nebylo v konečném důsledku dodáno vůbec (sice po vzájemné dohodě stran, nicméně do dohody o datu ukončení byl navrhovatel v mnohaměsíčním prodlení). Současně Úřad podotýká, že rámcové smlouvy eREG obsahují i sankci ve formě smluvní pokuty za každou započatou hodinu prodlení v dodání plnění dle objednávky (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Prodlení v šetřeném případě však nebylo v řádech hodin či dnů, ale až měsíců, a to dokonce u více objednávek současně. Úřad tak nemá pochybnost, že uvedené prodlení navrhovatele naplňuje znaky pochybení dlouhodobého, dokonce i závažného charakteru.
117. K naplnění časové podmínky ve vztahu k vytýkanému pochybení navrhovatele zadavatel v rozhodnutích o vyloučení mj. sdělil, že zadavatel zadávací řízení zahájil dne 22. 11. 2023, přičemž pochybení při plnění závazků z uzavřených smluv, která zadavatel výše specifikoval, se navrhovatel prokazatelně dopustil maximálně tři roky před zahájením zadávacího řízení, neboť rámcové smlouvy eREG byly uzavřeny v období od 8. 3. 2022 do 28. 4. 2022, přičemž k vytýkaným závažným a dlouhodobým pochybením ze strany navrhovatele, na základě kterých zadavatel vypověděl rámcové smlouvy eREG docházelo v průběhu roku 2023. K tomu Úřad uvádí, že dle tabulky pochybení navrhovatele poslední akceptace proběhla 31. 10. 2023, resp. u některých dodávek bylo dohodnuto nedodání dne 16. 11. 2023. Prodlení v šetřeném případě tak lze plně zahrnout do rozhodného období 3 let zpětně od zahájení zadávacího řízení, které bylo v šetřeném případě zahájeno dne 22. 11. 2023.
118. Ohledně následku prodlení navrhovatele s realizací objednávek dle rámcových smluv eREG zadavatel v rozhodnutích o vyloučení uvedl, že předmětná pochybení navrhovatele vedla ke kvalifikovanému následku, tedy k ukončení smluvního vztahu a k uplatnění smluvně sjednaných sankcí. Úřad k tomuto uvádí, že dle znění § 48 odst. 5 písm. d) zákona stačí pouze jedno z uvedeného, tedy pokud zadavatel předčasně ukončil smluvní vztah, tak není potřeba dále řešit uplatnění smluvních sankcí. Argumentace navrhovatele o účelovosti uplatnění smluvních sankcí, tak v této věci není podstatná. Úřad pouze dodává, že z rozhodnutí o vyloučení a jejich příloh je zjevné, že zadavatel proti navrhovateli kvalifikovaně uplatnil (doručením předžalobní výzvy) i smluvní sankce.
119. Co se týče argumentace navrhovatele, že zadavatel použil obecný výpovědní důvod (tj. výpověď bez udání důvodu) a nikoliv odstoupení od smlouvy, resp. výpověď z důvodu porušení rámcové smlouvy navrhovatelem, tak Úřad v prvé řadě konstatuje, že § 48 odst. 5 písm. d) zákona nerozlišuje způsoby ukončení smluvního vztahu, ale podstatné je samotné „předčasné ukončení smluvního vztahu“ s tím, že je dána příčinná souvislost mezi závažným nebo dlouhodobým pochybením navrhovatele a předvídaným následkem. K tomu Úřad dodává, že v případě výpovědi rámcových smluv eREG zadavatel přímo uvedl, že rámcové smlouvy vypovídá z důvodu prodlení navrhovatele v plnění dílčích objednávek (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na výše uvedené má pak Úřad za prokázané, že pochybení navrhovatele spočívající v prodlení s plněním dílčích ad hoc objednávek reálně nastalo a v jeho příčinné souvislosti nastal předvídaný následek ve formě předčasného ukončení smluvního vztahu. Nad rámec uvedeného Úřad uvádí, že z rozhodnutí o vyloučení taktéž vyplývá, že včasné nedodání některých objednávek mělo pro zadavatele důsledky především v tom, že např. nemohlo docházet k řádnému vykazování nového druhu intervencí dle moderních medicínských postupů konkrétním pacientům; nebyla zajištěna transpozice evropské směrnice EU 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 a docházelo tak k nedodržování právních předpisů; registr Inspektorátu omamných a psychotropních látek nemohl být napojen na spisovou službu, čímž dochází k porušení právních předpisů; ohrožení funkčnosti celého systému registrů Národního zdravotnického informačního systému NZIS, jehož některé komponenty mají přímou souvislost s poskytováním zdravotní péče pacientům (registry NOR a NRKI). V této souvislosti Úřad dodává, že polemika navrhovatele o tom, zda k zadavatelem popisovaným následkům došlo či nikoliv, je nepodstatná, když k dovození naplnění důvodu vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona je ve vztahu ke kvalifikovanému následku podstatné pouze to, zda došlo ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím, což však bylo v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí dovozeno.
120. K argumentaci navrhovatele týkající se toho, že některé pasáže a dokumenty přiložené k rozhodnutí o vyloučení (zejména el. komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem) neprokazují jeho závažné či dlouhodobé pochybení z toho důvodu, že předmětná komunikace se uskutečnila před termínem plnění předmětných objednávek a dále popis vyvstalé situace předkládaný zadavatelem je značně zavádějící a účelový, Úřad uvádí, že za pochybení navrhovatele bylo označeno zadavatelem jeho dlouhodobé prodlení, které bylo s největší pravděpodobností zapříčiněno podceněním situace kolem použití starších technologií a současně nereflektováním některých věcí jako je testování na straně zadavatele apod. V předložených písemnostech v rámci rozhodnutí o vyloučení je jasně zachycen průběh plnění dílčích objednávek a ve vztahu k popisu situace není podstatné, zda daná komunikace proběhla před nebo až po termínu plnění, neboť skutečnost, že navrhovatel neplnil včas, je zadavatelem i Úřadem prokázána výše (a tento fakt nezpochybňuje ani navrhovatel). Předmětná komunikace pak dle Úřadu pouze zachycuje celý proces vzniku důvodů, ze kterých následně vyvstalo prodlení navrhovatele.
Shrnutí k naplnění podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení
121. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zadavatel v rozhodnutích o vyloučení odůvodnil a prokázal, že se navrhovatel v souvislosti s plněním díla dle rámcových smluv eREG dopustil evidentně alespoň dvou závažných nebo dlouhodobých pochybení (pochybení spočívajícího v prodlení s plněním 8 dílčích objednávek), přičemž současně došlo k naplnění i zbylých podmínek (podmínka subjektu smluvního vztahu, podmínka časová a podmínka kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení), jež ve svém důsledku odůvodňovaly právo zadavatele přistoupit k vyloučení navrhovatele z části 1, 4 a 6 zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro nezpůsobilost dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
122. Zadavatel tedy dle závěrů Úřadu postupoval v souladu se zákonem, neboť došlo k naplnění všech předpokladů pro možnou aplikaci § 48 odst. 5 písm. d) zákona a navrhovatel tak byl v šetřeném případě zadavatelem vyloučen z účasti v části 1, 4 a 6 zadávacího řízení na veřejnou zakázku oprávněně.
123. Úřad uzavírá, že s ohledem na vše výše uvedené neshledal pochyb o tom, že zadavatel v rozhodnutích o vyloučení navrhovatele z části 1, 4 a 6 zadávacího řízení náležitě v souladu s§ 6 odst. 1 zákona a § 48 odst. 1 zákona (a v souladu se závěry vyplývajícími ze soudní judikatury a rozhodovací praxe, kterou Úřad popsal ve svých obecných závěrech) popsal i prokázal existenci pochybení navrhovatele při plnění dle rámcových smluv eREG, které dosahovalo zákonem požadovaného charakteru a intenzity a splňovala i další podmínky odůvodňující vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2
2. JUDr. Sylvie Sobolová, Jungmannova 745/24 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] V tomto kontextu navrhovatel odkazuje i na rozhodovací praxi Úřadu, a to na rozhodnutí č.j. ÚOHSS0103/2019/VZ-11886/2019/522/JKr ze dne 26.4. 2019, rozhodnutí předsedy Úřadu u č. j. ÚOHS-R0085/2019/VZ-19700/2019/322/LKa ze dne 18. 7. 2019.
[2] Pozn. Úřadu: Příloha č. 7 obsahuje technickou část zadávací dokumentace
[3] Viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0167/2019/VZ-32866/2019/321/EDo ze dne 28. 11. 2019 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. R0167/2019/VZ.
[4] Blíže viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08115/2021/163/MBr ze dne 18. 3. 2021 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0010/2021/VZ.
[5] Viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 63/2019-77 ze dne 1. 7. 2020 či rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0083/2019/VZ-19427/2019/322/JSu/PJe ze dne 16. 7. 2019.
[6] Viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 36/2021-56 ze dne 15. 12. 2022 a č. j. 7 As 223/2020-51 ze dne 24. 8. 2022.
[7] Viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0093/2019/VZ-20435/2019/321/OMa ze dne 25. 7. 2019.
[8] Viz kupř. závěry z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0093/2019/VZ-20435/2019/321/OMa ze dne 25. 7. 2019.