číslo jednací: 30815/2024/500
spisová značka: S0880/2023/VZ

Instance I.
Věc Vypracování územní plánu města Pardubice
Účastníci
  1. statutární město Pardubice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 29. 8. 2024
Dokumenty file icon 2023_S0880.pdf 511 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0880/2023/VZ

 

 

Číslo jednací:      ÚOHS-30815/2024/500

 

Brno  13. 8. 2024

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 21. 12. 2023, jehož účastníkem je

  • obviněný – Statutární město Pardubice, IČO 00274046, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, 530 02 Pardubice

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona při zadávání veřejné zakázky veřejné zakázky „Vypracování územní plánu města Pardubice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 7. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 7. 2011 pod ev. č. 60062478,

vydává toto

usnesení:

Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0880/2023/VZ, které bylo zahájeno z moci úřední dne 21. 12. 2023 ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – Statutární město Pardubice, IČO 00274046, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, 530 02 Pardubice, při zadávání veřejné zakázky „Vypracování územní plánu města Pardubice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 7. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 7. 2011 pod ev. č. 60062478, se podle § 257 písm. f) cit. zákona zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 cit. zákona.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Statutární město Pardubice, IČO 00274046, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, 530 02 Pardubice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 18. 11. 2011 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r. o., IČO 45797170, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 (dále jen „původní dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Vypracování územní plánu města Pardubice“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 7. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 7. 2011 pod ev. č. 60062478 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 28. 3. 2022 byl mezi obviněným, původním dodavatelem a společností Ateliér CihlářSvoboda s.r.o., IČO 08438391, se sídlem Na Máchovně 1610, 266 01 Beroun (dále jen „nový dodavatel“) uzavřen dodatek č. 3 ke smlouvě na veřejnou zakázku (dále jen „dodatek č. 3“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248  zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, příslušný
k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

Obsah podnětu

4.             Stěžovatel na úvod vyjadřuje přesvědčení, že postup obviněného spočívající ve změně vybraného dodavatele prostřednictvím dodatku č. 3 ze dne 31. 3. 2022 byl v rozporu s § 222 odst. 10 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), neboť ve skutečnosti nedošlo k obviněným tvrzenému převodu části závodu původního dodavatele na nového dodavatele a nový dodavatel ani nesplňuje kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení. Dle stěžovatele obviněný svým jednáním umožnil podstatnou změnu závazku, aniž by tomu, ve smyslu § 222 odst. 1 zákona, předcházelo zadávací řízení. Dle stěžovatele tak došlo de iure k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, což mohlo mít vliv na výběr dodavatele. Stěžovatel je tak přesvědčen, že uzavřením dodatku č. 3 mohl zadavatel spáchat přestupek dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

5.             Stěžovatel dále namítá, že nedošlo k naplnění podmínek pro změnu vybraného dodavatele ve smyslu § 222 odst. 10 písm. b) zákona, neboť nový dodavatel nenabyl od původního dodavatele část závodu a rovněž nesplňuje kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení.

K nesplnění podmínek převodu části závodu

6.             Stěžovatel uvádí, že se zadavatel dovolává užití výjimky dle § 222 odst. 10 zákona, dle které je možné provést změnu dodavatele tehdy, je-li ta způsobena právním nástupnictvím. Stěžovatel dále cituje čl. 72 odst. 1 písm. d) bod ii. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU a tvrdí, že uzavření dodatku č. 3 je třeba vnímat jako snahu o obcházení směrnice a zákonných pravidel pro zadávání veřejných zakázek, neboť nový dodavatel není právním nástupcem původního dodavatele, neboť mezi těmito dvěma společnostmi došlo pouze k postoupení některých smluvních vztahů a jiných dílčích kroků, nikoliv k převodu části závodu.

7.             Stěžovatel dále odkazuje na vybraná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a cituje z komentářové literatury k důvodům, proč se v šetřeném případě nejedná o skutečný převod části závodu. Své tvrzení dále opírá též o smlouvu o převodu části závodu ze dne 16. 12. 2021, kterou uzavřeli původní dodavatel a nový dodavatel. Tvrdí, že z konkrétních ujednání smlouvy je zřejmé, že nebyla převedena část závodu, ale jen dílčí závazky a věci z majetku původního dodavatele. Stěžovatel k tomu dodává, že jsou z předmětu převodu také vyloučena některá další práva, která by jistě měla k samostatné organizační složce závodu náležet. Uvedenému dle stěžovatele svědčí také závazek prodávajícího doplatit kupujícímu částku ve výši 2 764 461 Kč, kterou jsou, dle stěžovatele, patrně kompenzovány záruky a povinnosti zhotovitele za vadné plnění.

8.             Stěžovatel na závěr této části podnětu vyjadřuje přesvědčení, že smlouva o převodu části závodu ve skutečnosti není smlouvou o převodu části závodu ve smyslu § 2183 občanského zákoníku, neboť na jejím základě nedochází k převodu samostatné organizační složky závodu. Dle stěžovatele bylo pravým úmyslem smluvních stran podle všeho obejít pravidla pro zadávání veřejných zakázek a postoupit na nového dodavatele smlouvy na nedokončené veřejné zakázky, když oběma stranám muselo být nepochybně známo, že podmínky kladené na převod části závodu nejsou naplněny.

K nesplnění kritérií kvalifikace

9.             Stěžovatel ve druhé části podnětu namítá, že není naplněna druhá podmínka dle § 222 odst. 10 písm. b) zákona, dle které musí nový dodavatel splňovat kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení. Dle stěžovatele není podmínka splněna ve vztahu ke kritériu technické kvalifikace, kterou nový dodavatel naplnil jen prostřednictvím smluvního poskytnutí referenčních práv od původního dodavatele. Dle stěžovatele je takové naplnění kritérií nesmyslné a zcela pomíjí smysl výše uvedené právní úpravy.

10.         Stěžovatel je přesvědčen, že uvedeným způsobem není možné prokázat splnění technické kvalifikace, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je skutečnost, že prokázání splnění technické kvalifikace by se mělo vztahovat k době, kdy dochází ke změně vybraného dodavatele, nikoliv k období, v němž byla zadávána veřejná zakázka jako taková. Uvádí k tomu, že předmětná podmínka jednoznačně směřuje ke snaze zajistit, aby nový dodavatel byl stejně kvalifikovaný, jako původní dodavatel. Dle stěžovatele tak prokazování splnění technické kvalifikace novým dodavatelem v době, kdy došlo k zadávání veřejné zakázky (rok 2011), když vstupuje do pozice vybraného dodavatele (rok 2022), zcela popírá zjevný smysl uvedené podmínky přípustné změny vybraného dodavatele, neboť prokázané splnění nic nevypovídá o kvalifikaci vybraného dodavatele v době, kdy začne plnit předmět veřejné zakázky.

11.         Druhý problém, který stěžovatel identifikuje, je skutečnost, že nový dodavatel nemůže svou kvalifikaci prokazovat referenčními zakázkami, které plnil původní dodavatel, zejména pak v situaci, kdy v rámci převodu části závodu nedochází k převodu jakéhokoliv „nositele dané reference“. Dle stěžovatele nelze uvedené referenční zakázky připisovat novému dodavateli, neboť na něj nepřešla žádná práva, aktiva, relevantní zaměstnanci nebo jiné hodnoty, které by přičitatelnost odůvodňovaly. Dle stěžovatele neexistuje žádný důvod, proč by zkušenost z tvorby územních plánů mezi lety 2009 a 2014 měla přejit na nového dodavatele, když ten od původního dodavatele získal pouze smlouvy a pomocného pracovníka, který ve společnosti pracuje od roku 2020, který zjevně nemá samostatnou odbornou způsobilost k tvorbě územních plánů.

12.         S ohledem na výše uvedené stěžovatel uzavírá, že nový dodavatel nemohl prokázat splnění kvalifikačních kritérií, které byly vyžadovány v zadávacím řízení na veřejnou zakázku a nesplnil tak podmínku dle § 222 odst. 10 písm. b) zákona.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

13.         Na základě uvedeného podnětu si Úřad přípisem ze dne 26. 6. 2023 vyžádal dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k obsahu podnětu. Dne 4. 7. 2023 Úřad obdržel dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření obviněného k podnětu ze dne 3. 7. 2023 (dále jen „vyjádření k podnětu“).

Vyjádření k podnětu

14.         Obviněný se úvodem zaobírá výkladem § 222 zákona. Tvrdí, že ustanovení § 222 zákona dopadá pouze na ty změny závazku ze smluv na veřejné zakázky, které jsou přímým důsledkem právního jednání zadavatele a pokud je právním důvodem pro změnu závazku v případě veřejné zakázky jiná skutečnost, pak se § 222 na danou situaci neuplatní. Dle obviněného je logické, že je-li zákaz adresován zadavateli, pouze zadavatel jej může porušit. Ustanovení § 222 odst. 1 zákona je dle obviněného koncipováno tak, že vyžaduje právní důsledek právního jednání zadavatele a pokud by na právním jednáním zadavatele nezáleželo, lze se pak domnívat, že by § 222 odst. 1 zákona vypadal jinak a byl by koncipován obecně.

15.         Obviněný dále rozebírá smysl a účel § 222 zákona a tvrdí, že dochází-li ke změně závazku bez ohledu na právní jednání zadavatele, nedochází tak k záměrnému obcházení původního zadávacího řízení. Obviněný jako příklad uvádí moderaci smluvní pokuty soudem, kdy se jedná o objektivní zásah do existujícího smluvního vztahu, který nevykazuje znaky toho, že by zadavatel obcházel původní zadávací podmínku. Dle obviněného zabránění změnám, ke kterým dochází nikoliv v důsledku právního jednání zadavatele, není účelem § 222 zákona. Uvedené dle obviněného dopadá i na předmětnou záležitost.

16.         Obviněný pokračuje s výkladem zákona, když tvrdí, že by § 222 neměl dopadat na situace, kdy ke změně závazku dochází ex lege. Dle obviněného je příkladem takové změny i převod (nebo pacht) závodu (či jeho části) a navazující vstup nabyvatele závodu do práv a povinností, které s převáděným závodem souvisí. Obviněný dále uvádí, že nabyvatel závodu se v takovém případě stává dlužníkem dluhů a věřitelem pohledávek a povinnost realizovat předmět veřejné zakázky je právě takovým dluhem a právo na zaplacení smluvní ceny právě takovou pohledávkou.

17.         Obviněný dále tvrdí, že svým právním jednáním nemohl tuto nastalou změnu v osobě dodavatele ovlivnit. Odkazuje na ustanovení § 2177 odst. 1 občanského zákoníku, který umožňuje zadavateli projevit s prodejem závodu souhlas, který zapříčiní to, že původní dodavatel ručí za realizaci předmětu veřejné zakázky. Obviněný dále konstatuje, že v popisovaném postupu dochází ke změně dodavatele automaticky bez aktivní účasti zadavatele a taková změna dodavatele musí být mimo regulaci v § 222 zákona, jinak by byl zadavatel sankcionován za situace, které nemohl ovlivnit. Obviněný tvrdí, že pokud by taková situace pod regulaci v § 222 zákona spadala, měl by mít zadavatel možnost prodeji/pachtu závodu zabránit.

18.         K převodu části podniku obviněný tvrdí, že mu nový dodavatel písemně sdělil, že došlo k převodu části podniku a obviněný tak toto právní jednání v podstatě nemohl nijak ovlivnit, natož mu zabránit. Obviněný si vyžádal od nového dodavatele dokumenty k řádnému prověření splnění podmínek kvalifikace, po jejichž řádném prověření přistoupil k uzavření dodatku č. 3.

19.         Obviněný závěrem konstatuje, že s ohledem na uvedené je zcela zřejmé že se nedopustil právního jednání, v jehož důsledku by došlo k podstatné změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku a tím k porušení § 222 odst. 1 zákona.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

20.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, vydal dne 21. 12. 2023 příkaz č. j. ÚOHS-51067/2023/500 z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky v § 222 odst. 1 a 10 zákona, když bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona ke smlouvě o dílo na realizaci veřejné zakázky kterou uzavřel dne 18. 11. 2011 s původním dodavatelem, uzavřel dne 28. 3. 2022 dodatek č. 3, jehož předmětem je nahrazení původního dodavatele novým dodavatelem, čímž ve smyslu § 222 odst. 10 zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na plnění veřejné zakázky po dobu jeho trvání, aniž by toto nahrazení bylo podle § 222 odst. 10 písm. a) či b) zákona možné, neboť nový dodavatel nesplňoval kritéria kvalifikace stanovená zadávací dokumentací původního zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Ve výroku II. příkazu uložil Úřad obviněnému za spáchání uvedeného přestupku pokutu ve výši 130 000 Kč.

21.         Doručením příkazu obviněnému dne 22. 12. 2023 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno řízení o přestupku.

22.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

23.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 29. 12. 2023 odpor z téhož dne (dále jen „odpor obviněného“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Odpor obviněného

24.         Obviněný se úvodem vyjadřuje k podmínkám dle rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Af 10/2022 ze dne 20. 7. 2023, tj. že musí být postaveno najisto, že nabyvatel prokazující se referencí původního dodavatele skutečně nabyl část závodu, a že právě tato část závodu realizovala referenční zakázky, které na něj přešly a kterými nyní prokazuje kvalifikaci. Dle obviněného plyne spolehlivý závěr o splnění uvedených podmínek ze smlouvy o prodeji části závodu, jež měl obviněný k dispozici a lze jej podpořit informacemi z veřejné dostupných zdrojů, konkrétně z obchodního rejstříku.

25.         Dle obviněného smlouva o převodu části závodu vymezuje převáděnou část závodu jako „organizovaný soubor Jmění primárně používaný a určený k provozování Projektů k Datu převodu ve smyslu §§ 502 a 503 Občanského zákoníku (...)“, což koresponduje se zápisem v obchodním rejstříku. Obviněný dále tvrdí, že původní dodavatel podnikal zejména v oblasti dopravního inženýrství, dopravního designu a územního plánování, což lze dovodit též z účetních závěrek původního dodavatele. Dle obviněného je zřejmé, že původní dodavatel byl organizačně členěn do samostatných oddělení se zcela odlišným zaměřením a šlo o jasně oddělené organizační útvary způsobilé samostatného fungování a jako takové se některé staly předmětem převodu části závodu. Obviněný dále tvrdí, že pokud existovaly oddělené organizační útvary, je nasnadě závěr, že referenční zakázky spočívající ve zpracování územních plánů byly realizovány právě v rámci útvaru, který se zabýval územním plánováním. Obviněný dále podotýká, že původní dodavatel již završil svou likvidaci a činnost v oblasti územního plánování již nevykonává a logicky tak nedisponuje žádným realizačním zázemím pro danou oblast.

26.         Obviněný dále tvrdí, že civilní právo počítá s tím, že závod, popř. část závodu jakožto předmět prodeje budou vymezeny funkčně, nikoliv skrze jednotlivosti a primární je vždy zkoumat, zda skutečně přešla jasně vymezená funkčně vymezená a oddělená část závodu. Obviněný dále poukazuje na skutečnost, že Úřad v příkazu nerozporoval, že se jedná o prodej závodu. K ověření, zda se referenční zakázky realizovaly právě v rámci převáděné části závodu obviněný opakovaně tvrdí, že byla jasně vymezená a odborově specializovaná složka zaměřená na projekty územního plánování, uvedená složka byla předmětem prodeje, předmětné referenční zakázky spočívaly ve zpracování územních plánů, tedy spadaly zcela jednoznačně pod převáděnou činnost a u původního dodavatele žádné realizační zázemí nezůstalo.

27.         Obviněný dále uvádí, že pokud na straně Úřadu vyvstaly pochybnosti v tom směru, že v rámci specifikace dlouhodobého majetku smlouva o převodu uvádí počítačovou sestavu, plotr, router a kotoučovou řezačku, pak jde o přístup zkoumající jednotlivosti, který byl v jeho vlastní rozhodovací praxi překonán. Obviněný dodává, že se ale ve vztahu k charakteru převáděné činnosti nejedná o nic neobvyklého či překvapivého a dodává, že provádění jednotlivých odborných činností v oblasti územního plánování mohlo být ve významné míře zajišťováno poddodavatelsky.

Další průběh řízení o přestupku

28.         Usnesením ze dne 2. 1. 2024 Úřad určil obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

29.         Dne 11. 1. 2024 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného“).

Vyjádření obviněného

30.         Obviněný se úvodem věnuje výkladu § 222 zákona a tvrdí, že aby bylo možné posuzovat, zda zadavatel dodržel zákaz uvedený v § 222 odst. 1 zákona, je nezbytné zkoumat jeho právní jednání. Dle obviněného § 222 zákona dopadá pouze na ty změny závazku ze smluv na veřejné zakázky, které jsou přímým důsledkem právního jednání zadavatele a právní následky, které jsou vztaženy ke konkrétní osobě (zadavateli), musí vycházet z právního jednání téže osoby. Obviněný dále uvádí, že smyslem a účelem § 222 zákona je ochránit zadávací řízení a limitovat zadavatele v postupu po uzavření smlouvy, kterým by došlo ke změně vzniklého závazku. Obviněný dodává, že dochází-li ke změně závazku bez ohledu na právní jednání zadavatele, nedochází k záměrnému obcházení původního zadávacího řízení.

31.         Obviněný dále uvádí, že v průběhu realizace smlouvy na veřejnou zakázku došlo k tomu, že původní dodavatel prodal část svého závodu a jako obchodní společnost existuje dál, přičemž na realizaci původní veřejné zakázky se podílí prodávaná část závodu. Dle obviněného tak vzniká otázka, jak mohl obviněný do takové změny zasáhnout, když byl v podstatě postaven před hotovou věc. Obviněný tvrdí, že svým jednáním nemohl tuto nastalou změnu v osobě dodavatele ovlivnit a že ke změně dochází automaticky bez přičinění obviněného, který nevyjadřuje s tímto postupem souhlas a převod závodu probíhá bez jeho aktivní účasti. Obviněný dále tvrdí, že právní nástupnictví je dle výše uvedeného změnou závazků ex lege a na tyto změny dopadá i § 222 odst. 10 písm. b) zákona a dodává, že předmětné ustanovení současně stanoví pravidlo, dle kterého musí nový dodavatel splňovat kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení. Obviněný dále uvádí, že řešil situaci, zda je vůbec možné pokračovat na dopracování územního plánu tak, aby se nedopustil podstatné změny závazku. Obviněný posoudil podmínku právního nástupnictví jako splněnou, a to na základě posouzení předložené smlouvy o převodu části závodu, která byla uzavřena mezi původním dodavatelem a novým dodavatelem, a dále si vyžádal od nového dodavatele dokumenty k řádnému prověření splnění podmínek kvalifikace. Obviněný uvádí, že po řádném prověření splnění kvalifikace bylo přistoupeno k uzavření dodatku č. 3.

32.         Obviněný dále odkazuje na příkaz, ve kterém Úřad odkazoval na rozsudek Krajského soudu v Brně 30 Af 10/2022 ze dne 20. 7. 2023. Obviněný vyjadřuje přesvědčení, že spolehlivý závěr o splnění obou podmínek dle uvedeného rozsudku, tedy že musí být postaveno najisto, že nabyvatel prokazující se referencí původního dodavatele skutečně nabyl část závodu a že právě tato část závodu realizovala referenční zakázky, které na něj přešly a kterými nyní prokazuje kvalifikaci, plyne ze smlouvy o prodeji části závodu a z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z obchodního rejstříku.

33.         Dle obviněného smlouva o převodu části závodu vymezuje převáděnou část závodu jako „organizovaný soubor Jmění primárně používaný a určený k provozování Projektů k Datu převodu ve smyslu §§ 502 a 503 Občanského zákoníku (...)“, což koresponduje se zápisem v obchodním rejstříku. Obviněný dále tvrdí, že původní dodavatel podnikal zejména v oblasti dopravního inženýrství, dopravního designu a územního plánování, což lze dovodit též z účetních závěrek původního dodavatele. Dle obviněného je zřejmé, že původní dodavatel byl organizačně členěn do samostatných oddělení se zcela odlišným zaměřením a šlo o jasně oddělené organizační útvary způsobilé samostatného fungování a jako takové se některé staly předmětem převodu části závodu. Obviněný dále tvrdí, že pokud existovaly oddělené organizační útvary, je nasnadě závěr, že referenční zakázky spočívající ve zpracování územních plánů byly realizovány právě v rámci útvaru, který se zabýval územním plánováním. Obviněný dále podotýká, že původní dodavatel již završil svou likvidaci a činnost v oblasti územního plánování již nevykonává a logicky tak nedisponuje žádným realizačním zázemím pro danou oblast.

34.         Obviněný dále tvrdí, že civilní právo počítá s tím, že závod, popř. část závodu jakožto předmět prodeje, budou vymezeny funkčně, nikoliv skrze jednotlivosti a primární je vždy zkoumat, zda skutečně přešla jasně vymezená funkčně vymezená a oddělená část závodu. Obviněný dále poukazuje na skutečnost, že Úřad v příkazu nerozporoval, že se jedná o prodej závodu. K ověření, zda se referenční zakázky realizovaly právě v rámci převáděné části závodu, obviněný opakovaně tvrdí, že byla jasně vymezená a odborově specializovaná složka zaměřená na projekty územního plánování, uvedená složka byla předmětem prodeje, předmětné referenční zakázky spočívaly ve zpracování územních plánů, tedy spadaly zcela jednoznačně pod převáděnou činnost a u původního dodavatele žádné realizační zázemí nezůstalo.

35.         Obviněný dále uvádí, že pokud na straně Úřadu vyvstaly pochybnosti v tom směru, že v rámci specifikace dlouhodobého majetku smlouva o převodu uvádí počítačovou sestavu, plotr, router a kotoučovou řezačku, pak jde o přístup zkoumající jednotlivosti, který byl v jeho vlastní rozhodovací praxi překonán. Obviněný dodává, že se ale ve vztahu k charakteru převáděné činnosti nejedná o nic neobvyklého či překvapivého, a dodává, že provádění jednotlivých odborných činností v oblasti územního plánování mohlo být ve významné míře zajišťováno poddodavatelsky.

36.         Obviněný poukazuje na skutečnost, že nový dodavatel v roce 2021 realizoval plnění ve zpracování návrhu územního plánu města Rumburk v plném rozsahu jako poddodavatel původního vybraného dodavatele, a uvádí, že tak vyplývá jednak z protokolů o předání a převzetí díla mezi původním dodavatelem a městem Rumburk z 30. 6. 2021 a 17. 12. 2021, potvrzením původního dodavatele, že dané plnění pro něj realizoval nový dodavatel jako poddodavatel a dále též potvrzením města Rumburk, že plnění uvedené v předávacím protokolu realizoval RNDr. Milan Svoboda.

37.         Dle obviněného je zřejmé, že technickou kvalifikaci pro původní veřejnou zakázku splňuje (a v okamžiku prodeje části závodu splňoval) i sám nový dodavatel, neboť realizoval v pozici poddodavatele původního dodavatele zakázku odpovídající požadavku na technickou kvalifikaci u původní veřejné zakázky.

Další průběh řízení o přestupku

38.         Usnesením ze dne 15. 2. 2024 Úřad obviněnému stanovil lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

39.         Dne 20. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 19. 2. 2024, ve kterém obviněný uvedl, že setrvává na svých tvrzeních a odkazuje na veškerá doposud zaslaná podání a vyjádření.

40.         Dne 5. 3. 2024 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-09979/2024/500 (dále jen „rozhodnutí Úřadu“), kterým obviněnému uložil pokutu ve výši 130 000 Kč za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že obviněný nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky v § 222 odst. 1 a 10 zákona, když bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona ke smlouvě o dílo na realizaci veřejné zakázky, kterou uzavřel dne 18. 11. 2011 s původním dodavatelem, uzavřel dne 28. 3. 2022 dodatek č. 3, jehož předmětem je nahrazení původního dodavatele novým dodavatelem, čímž ve smyslu § 222 odst. 10 zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na plnění veřejné zakázky po dobu jeho trvání, aniž by toto nahrazení bylo podle § 222 odst. 10 písm. a) či b) zákona možné, neboť nový dodavatel nesplňoval kritéria kvalifikace stanovená zadávací dokumentací původního zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

41.         Úřad obdržel dne 19. 3. 2024 rozklad obviněného proti rozhodnutí Úřadu z téhož dne.

42.         Dne 24. 5. 2024 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-20961/2024/162 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“), kterým rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. K otázce posouzení kvalifikace nového dodavatele (ve smyslu § 222 odst. 10 písm. b) zákona předseda Úřadu konstatoval, že je „potřebné pouze, aby nový dodavatel objektivně splňoval kritéria kvalifikace stanovená zadávací dokumentací původního zadávacího řízení. (…) nelze § 222 odst. 10 písm. b) zákona vykládat v tom smyslu, že zadavatel musí aktivně posuzovat kvalifikaci nového dodavatele, a to jen na základě podkladů, které nový dodavatel předložil zadavateli výlučně před akceptací změny dodavatele. Takováto povinnost pro zadavatele z ničeho nevyplývá. Ostatně nový dodavatel kvalifikován buď je nebo není.“. K otázce posouzení platnosti převodu části závodu ze strany Úřadu předseda Úřadu doplnil, že „Úřadu obecně není zapovězeno posuzovat otázky soukromého práva, a to včetně otázky platnosti právního jednání. To plyne z ustanovení § 57 správního řádu, který se týká institutu tzv. předběžné otázky. S ohledem na to, že správní řád správnímu orgánu otázku platnosti právního jednání posoudit nezapovídá, a na to, že ani ze soukromého práva neplyne, že by neplatnost nastávala až tehdy, vysloví-li ji civilní soud ve svém rozsudku, správní orgán se i touto otázkou zabývat obecně může. Zda by tak měl Úřad činit, či nikoliv, závisí výlučně od toho, jestli odpověď na takovou otázku potřebuje pro svoje rozhodnutí.“.

43.         Dne 6. 6. 2024 Úřad oznámil obviněnému pokračování ve správním řízení.

44.         Usnesením ze dne 9. 7. 2024 Úřad obviněnému stanovil lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

45.         Dne 11. 7. 2024 Úřad obdržel vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém obviněný uvádí, že odkazuje na veškerá svá doposud zaslaná podání a vyjádření, a dále vyjadřuje přesvědčení, že se nedopustil jednání, kterým by umožnil podstatnou změnu závazku na veřejnou zakázku a spáchal by tak přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť má za to, že závěr o splnění podmínek kvalifikace novým vybraným dodavatelem učinil obviněný po řádném a dostatečném prověření v souladu s § 222 odst. 10 zákona.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

46.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou a vyjádření neshledal důvody pro uložení sankce dle § 268 zákona, pročež předmětné správní řízení dle § 257 písm. f) zákona zastavil. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku tohoto usnesení

Relevantní ustanovení právních předpisů

47.         Podle § 100 odst. 2 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového dodavatele jednoznačně vymezeny.

48.         Podle § 222 odst. 1 zákona není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona.

49.         Podle § 222 odst. 10 zákona je podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku také nahrazení dodavatele jiným dodavatelem. Nahrazení dodavatele jiným dodavatelem je však možné

a)      v případě uplatnění vyhrazených změn sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 zákona, nebo

b)      pokud změna v osobě dodavatele je důsledkem právního nástupnictví v souvislosti s přeměnou dodavatele, jeho smrtí nebo převodem jeho závodu, popřípadě části závodu, a nový dodavatel splňuje kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení.

50.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

51.         Podle § 273 odst. 6 zákona se změny závazků ze smluv na veřejné zakázky nebo koncesních smluv uzavřených podle č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona (dále jen „ZVZ“), nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, ode dne nabytí účinnosti zákona posuzují podle zákona. Do součtu cenového nárůstu změn závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 5 písm. c) zákona a odst. 6 písm. c) zákona se započítávají i změny závazků ze smluv na veřejné zakázky nebo koncesních smluv provedené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

52.         Podle § 274 odst. 1 zákona se podle ZVZ nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona, postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají

a)               zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle ZVZ,

b)               zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy podle ZVZ,

c)                koncesního řízení a uzavírání koncesních smluv podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

d)               soutěží o návrh podle ZVZ.

53.         Podle § 2175 odst. 1 občanského zákoníku koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

54.         Podle § 2180 odst. 1 občanského zákoníku, je-li kupující zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

55.         V čl. II. bodu 3/ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„(…)

Požadavkem zadavatele je doložení min. 1 referenční zakázky poskytnuté dodavatelem v posledních 3 letech na zpracování územního plánu (i v rozpracovanosti - min. ve fázi koncept) pro město s min. 10 000 obyvatel.

(…).“

56.         V článku 2_4 části 2. nabídky původního dodavatele je uvedeno následující:

„(...)

Uchazeč – společnost DHV CR, spol. s r.o., se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 – (...) čestně prohlašuje, že v uplynulých 3 letech zpracoval v oblasti územního plánování tyto zakázky:

(...)

Územní plán Havlíčkův Brod (24 300 ob. / 6494 ha)

(...)

Územní plán Bílina (15 700 ob. / 3 251 ha)

(...)

Územní plán Šternberk (14 000 ob. / 4 881 ha)

(...)

Územní plán Lovosice (9 500 ob. / 1 189 ha)

(...)“. 

57.         Původní dodavatel uzavřel dne 16. 12. 2021 s novým dodavatelem smlouvu o převodu části závodu.

58.         V čl. 3 bodu 3.1 smlouvy o převodu části závodu je specifikována část závodu, jež je smlouvou převáděna, následovně:

Část závodu tvoří veškeré Jmění Prodávajícího tvořící Část závodu k Datu převodu. Jmění, které existuje k Datu uzavření Smlouvy, je vymezeno v Příloze č. 1 a tvoří ho zejména:

3.1.1      příslušný hmotný majetek Prodávajícího;

3.1.2      Pohledávky;

3.1.3      Smlouvy Prodávajícího (příslušná práva a povinnosti z nich vyplývající);

3.1.4      Soubory, záznamy a dokumenty obchodní, účetní, právní nebo technické povahy vztahující se výlučně k Části závodu a/nebo nezbytné pro provoz a řízení Projektů, jakož i všechny archivní záznamy Prodávajícího týkající se výhradně Části závodu, včetně souborů, záznamů a dokumentů vztahujících se k Zaměstnanci, avšak pouze s výjimkou účetních záznamů, které musí Prodávající uchovávat v souladu se zákonem;

3.1.5      Zaměstnanec (příslušná práva a povinnosti vyplývající z jeho pracovní smlouvy);

3.1.6      Dluhy.“.

59.         V bodu D.1 „Projekty v realizaci“ části D „Smlouvy – Orientační seznam Smluv k Datu uzavření Smlouvy“ přílohy č. 1 smlouvy o převodu části závodu je uvedeno následující:

„Smlouva k projektu: 11P365 Územní plán města Pardubice

(...)“.

60.         V části E „Dokončené projekty s expirovanou zárukou – práva reference“ je uvedeno následující:

„(...)

Územní plán Bílina

(...)

Územní plán Havlíčkův Brod

(...)

Územní plán Lovosice

(...)

Územní plán Šternberk

(...)“.

61.         V bodu 1.1 dodatku č. 3 je uvedeno následující:

„Strany konstatují a Objednatel souhlasí s tím, že smluvní stranou Smlouvy je nadále Nový zhotovitel. Všechny odkazy ve Smlouvě na zhotovitele (případně dodavatele nebo obdobný termín) znamenají odkazy na společnost:

Ateliér Cihlář-Svoboda s.r.o.

Se sídlem:                      Na Máchovně 1610, Beroun-Město, 266 01 Beroun,

Bank. spojení:               (…)

IČO:                               084 38 391, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 319021

DIČ:                               CZ 08438391

(…)“.

62.         V dokumentu označeném jako „ZPRÁVA O POSOUZENÍ KVALIFIKACE DODAVATELE“ je uvedeno následující:

»(...)

k prokázání splnění technické kvalifikace dodavatel Ateliér Cihlář-Svoboda s.r.o. doložil Seznam významných služeb poskytnutých v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení ze dne 2.2.2022 a osvědčení objednatele o řádném poskytnutí služeb:

„Osvědčení o řádném plnění služby pro účely nabídky podle § 56, odst. 1, písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.“ - objednatele Město Havlíčkův Brod ze dne 10.10.2014

„Územní plán Havlíčkův Brod“

(zpracování dokumentace ÚP Havlíčkův Brod v rozsahu zadání, koncept a návrh ÚP, v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, …)

(...)

Zadavatel dne 4.2.2022 posoudil splnění kritérií kvalifikace stanovených v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení se závěrem, že dodavatel Ateliér Cihlář-Svoboda s.r.o., Beroun, IČO: 08438391, prokázal splnění kritérií kvalifikace stanovených v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení s ohledem na aktuálně platný ZZVZ.

(...)«.

63.         V dokumentu označeném jako „POTVRZENÍ“ je uvedeno následující:

Potvrzujeme tímto, že Ateliér Cihlář-Svoboda s.r.o., IČO 08438391, se sídlem Na Máchovně 1610, Beroun-Město, 266 01 Beroun pro společnost HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., IČO 45797170, se sídlem Sokolovská 100/94, Karlín, 186 00 Praha 8 poskytla plnění spočívající ve zpracování návrhu územního plánu města Rumburk (CA1465-101) (...) Plnění bylo řádně dokončeno a předáno v roce 2021, územní plán byl vydán 04.01.2022.

V Praze dne 5.10.2022“.

Právní posouzení

64.         Úřad předně konstatuje, že smlouva byla uzavřena dne 18. 11. 2011 a dle § 274 odst. 1 písm. a) zákona se v případě řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinností zákona užije ZVZ, jestliže se týká zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle ZVZ. V šetřeném případě je však předmětem správního řízení změna závazku ve formě dodatku č. 3, jenž byl uzavřen dne 28. 3. 2022, tedy již v době účinnosti zákona. Z ustanovení § 273 odst. 6 zákona dále vyplývá, že změny závazků ze smluv na veřejné zakázky uzavřených podle ZVZ se ode dne nabytí účinnosti zákona posuzují podle zákona. Z uvedeného tak vyplývá, že zákonnost uzavření dodatku č. 3 je Úřad povinen posoudit podle aktuálně účinného zákona.

65.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zákaz umožnění podstatné změny závazku ze smlouvy uzavřené v zadávacím řízení je nezbytným pravidlem, jehož absence by zbavovala smyslu právem regulovaný proces zadávání veřejných zakázek, neboť jestliže by byl zadavatel limitován zákonem pouze do okamžiku uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem a nikoli po celou dobu účinnosti smlouvy na poskytované plnění, tedy aby měl sice povinnost uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného dodavatele, ale následně by do ní mohl zasahovat, tedy podmínky plnění odpovídající těm podmínkám, za nichž bylo zadávací řízení vedeno a ve vztahu k nimž byly podávány nabídky, měnit. Z toho plynoucím východiskem pak je, že veškeré zásahy do již uzavřených smluv (ve formě nejrůznějších dodatků) by měly vycházet ze zásady jejich minimalizace, přitom umožněny by měly být pouze změny nepodstatné, bagatelní.

66.         Konkrétní pravidla, za kterých může docházet ke změnám závazku z uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky, jsou stanovena v § 222 zákona. V tomto ustanovení je tak mimo jiné také vymezeno, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku učiněné po dobu trvání smlouvy je nutno považovat za podstatné, a tedy změny nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona. Podle § 222 odst. 10 zákona je podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku také nahrazení dodavatele jiným dodavatelem. Zákon však vymezuje dvě situace, v jakých je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možným, jak je uvedeno výše.

67.         Úřad předně uvádí, že obviněný si v zadávací dokumentaci nevyhradil změnu dodavatele a vyhrazené změny závazku tak ve smlouvě sjednány nebyly a vzhledem k absenci jejich vyhrazení v zadávací dokumentaci dle § 100 odst. 2 zákona ani nemohly ve smlouvě být sjednány, resp. jejich potenciální sjednání ve smlouvě by bylo neplatné. Pro úplnost Úřad uvádí, že si je vědom skutečnosti, že v době zadávání veřejné zakázky byla platná a účinná jiná právní úprava, tzn. § 100 odst. 2 zákona ani neexistoval, nicméně zadávací podmínky neobsahovaly ani obdobu tohoto ustanovení zákona. Lze tak bez dalšího konstatovat, že podmínky pro připuštění změny dodavatele podle § 222 odst. 10 písm. a) zákona nebyly naplněny.

68.         Úřad se dále zabýval možnou subsumpcí jednání obviněného pod § 222 odst. 10 písm. b) zákona. První podmínkou, která musí být v takovém případě splněna, je právní nástupnictví nového dodavatele v podobě přeměny původního dodavatele, smrti původního dodavatele nebo převodem závodu původního dodavatele či jeho části. Druhou podmínkou je, že i nový dodavatel musí splňovat kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení.

69.         O nesplnění první z výše uvedených podmínek, tedy podmínky právního nástupnictví, se v podnětu opíral stěžovatel, když namítal, že uzavřením smlouvy o převodu závodu ve skutečnosti nedošlo k převodu závodu či jeho části, ale došlo pouze k postoupení několika smluv a ke sjednání dalších dílčích práv a povinností. K posouzení platnosti smlouvy o převodu části závodu Úřad předně uvádí, že dle § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu si může správní orgán sám učinit úsudek o předběžné otázce, na jejímž řešení závisí vydání rozhodnutí a o které nebylo doposud pravomocně rozhodnuto. Správní orgán je v takovém případě limitován pouze v otázkách spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu a odpovědnosti za něj a o otázkách osobního stavu. Vzhledem k tomu, že otázka posouzení platnosti smlouvy o převodu části závodu nespadá do žádné z oblastí taxativně vyčtených v citovaném ustanovení, nebrání nic Úřadu v tom učinit vlastní úsudek o platnosti předmětné smlouvy.

70.         Jak vyplývá z § 502 občanského zákoníku, závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Problematika koupě závodu je zakotvena v pododdílu 6. „Zvláštní ustanovení o koupi závodu“ občanského zákoníku. Z § 2183 občanského zákoníku vyplývá, že ustanovení pododdílu 6. občanského zákoníku se užijí též na prodej nebo jiný převod části závodu tvořící samostatnou organizační jednotku. Aby mohla být smlouva o převodu závodu (resp. části závodu) považována za platnou, musí naplňovat jednak obecné náležitosti kupní smlouvy, tedy obsahovat čtyři základní závazky: prodávající se zavazuje, že předmět koupě odevzdá kupujícímu a umožní mu nabýt k němu vlastnické právo a prodávající se zavazuje, že předmět koupě převezme a zaplatí kupujícímu kupní cenu. Ve smlouvě musejí být dále jasně označeny strany smlouvy a předmět koupě, tedy závod, který má kupující nabýt.

71.         Stěžovatel v podnětu namítal, že se v šetřeném případě vůbec nejedná o převod části závodu, neboť předmět převodu není schopen samostatně fungovat a nelze jej chápat ani jako funkční celek určený k podnikání ve smyslu § 502 občanského zákoníku a smlouvou o převodu části závodu došlo pouze k nákupu referencí. Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 2645/2018 ze dne 29. 5. 2019 zabýval výkladem pojmu „část závodu“ ve smyslu § 190 odst. 2 písm. i) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“). Nejvyšší soud se v citovaném rozhodnutí vyjádřil tak, že část závodu je třeba chápat jako „samostatnou organizační složku závodu (a nikoliv jakoukoliv materiálně významnou složku závodu). Jde-li o převod, podléhá souhlasu valné hromady toliko převod samostatné organizační složky podle § 2175 až 2183 o. z., a to pouze za podmínky, že by znamenal podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo předmětu podnikání či činnosti společnosti. Oba předpoklady musí být splněny současně.“.

72.         Obecně k platnosti smlouvy o převodu části závodu v šetřeném případě Úřad uvádí, že z ní zjevně vyplývá, že smluvními stranami jsou původní dodavatel (coby prodávající) a nový dodavatel (coby kupující). Z čl. 2.1 smlouvy o převodu části závodu dále vyplývá závazek prodávajícího předat část závodu kupujícímu a závazek kupujícího přijmout část závodu a zaplatit kupní cenu v souladu s čl. 5 předmětné smlouvy. Ve čl. 3 smlouvy o převodu části závodu je následně definován předmět koupě, tedy část závodu, kterou má nový dodavatel coby kupující nabýt, jež je konkrétně specifikována v příloze č. 1 smlouvy o převodu části závodu. V příloze č. 1 smlouvy je konkrétně uvedeno, že částí závodu se rozumí majetek (počítačová sestava, plotr, router, kotoučová řezačka), dluhy, zaměstnanec na pozici projektového asistenta a smlouvy, jež byly v době uzavření smlouvy v realizaci a smlouvy, jejichž plnění již bylo ukončeno. Ve čl. 4 smlouvy o převodu části závodu jsou naopak uvedeny položky, které jsou z převodu vyloučeny. Na základě výše uvedeného tak ze smlouvy o převodu části závodu jednoznačně a konkrétně vyplývá vymezení té části závodu původního dodavatele, kterou nabyl nový dodavatel. Ze smlouvy o převodu části závodu současně neplyne, že by vůlí stran bylo něco jiného než právě převod ve smlouvě specifikované části závodu. Úřad tudíž v návaznosti na právě uvedené konstatuje, v souladu s § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu, že smlouva o převodu části závodu splňuje veškeré na ni občanským zákoníkem kladené náležitosti a nic nebrání tomu, aby byla smlouva platná. Úřad tak posoudil smlouvu o převodu části závodu jako platnou. K otázce, zda se v šetřeném případě skutečně jednalo o převod části závodu či nikoliv (jak se domnívá stěžovatel), Úřad konstatuje, že z výčtu položek, které jsou na nového dodavatele převáděny, nevyvěrají pochybnosti, že by se smluvní strany snažily pouze o „nákup referencí“, když jsou na nového dodavatele převáděny položky, které společně objektivně tvoří zázemí schopné realizovat projekty v oblasti územního plánování. Uvedené je dále podpořeno výpisem z obchodního rejstříku, a to ve smyslu § 2180 občanského zákoníku, dle kterého nabývá kupující vlastnické právo k závodu zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu. V obchodním rejstříku je konkrétně uvedeno, že „[d]ne 16.12.2021 byla mezi společností HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. jako prodávající a společností Ateliér Cihlář-Svoboda s.r.o. jako kupující uzavřena smlouva o převodu části závodu společnosti HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., která nabyla účinnosti dne 16.12.2021 (avšak vyjma účinnosti převodu samotného vlastnického práva k části závodu), jejímž předmětem je převod vlastnictví k části závodu společnosti HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., který tvoří organizovaný soubor jmění, primárně používaný a určený k realizaci služeb a projektů v oblasti územního plánování, s tím, že vlastnické právo k převáděné části závodu nabyl kupující dne 01.02.2022 (den zveřejnění údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin).“ [1] V kontextu § 2180 občanského zákoníku tak lze dle citovaného výpisu z obchodního rejstříku konstatovat, že nový dodavatel nabyl vlastnické právo k předmětné části závodu původního dodavatele. Konečně Úřad odkazuje též na účetní závěrku původního dodavatele z roku 2020. Z bodu 1 přílohy účetní závěrky původního dodavatele za rok 2020 vyplývá, že společnost původního dodavatele byla rozdělena na následující oddělení:

  • Praha – dopravní inženýring,
  • Praha – Prostorové plánování,
  • Praha – Program and resource management,
  • Brno – životní prostředí,
  • Brno – Doprava a infrastruktura,
  • Ostrava – Doprava a infrastruktura,
  • Ekonomické a personální,
  • Vedení společnosti.

Obviněný k tomu ve svém vyjádření ze dne 11. 1. 2024 doplňuje, že termín „prostorové plánování“ je překlad z anglického „spatial planning“, jenž se z historických důvodů v dokumentech původního dodavatele užíval namísto termínu „územní plánování“. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že původní dodavatel byl vnitřně členěn na více oddělení, kdy se každé z nich věnovalo odlišné agendě. V kontextu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu Úřad dodává, že pokud předmětem převodu byla část závodu, která slouží k realizaci služeb a projektů v oblasti územního plánování, a tato složka následně již nebyla součástí původního dodavatele, je zřejmé, že v případě původního dodavatele došlo ke změně struktury podnikání a předmětu podnikání, neboť od momentu převodu již nedisponoval zázemím potřebným pro výkon takové činnosti. Na základě všech výše uvedených skutečností považuje Úřad za prokázané, že v šetřeném případě skutečně došlo k převodu části závodu, a nikoliv pouze k nákupu referencí. Úřad tak považuje první podmínku dle § 222 odst. 10 písm. b) zákona, tedy že změna dodavatele je důsledkem právního nástupnictví v souvislosti převodu části závodu, za naplněnou.

73.         K naplnění požadavku splnění kritérií kvalifikace novým dodavatelem, jenž vychází z druhé podmínky uvedené § 222 odst. 10 písm. b) zákona, je nezbytné, aby byl nový dodavatel adekvátně kvalifikovaný tak, jak předvídají zadavatelem nastavené zadávací podmínky a nevznikaly tak o jejich naplnění pochybnosti. Úřad uvádí, že při přechodu referencí je tak třeba v šetřeném případě reflektovat smysl a účel technické kvalifikace, kterým je zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež disponují lidskými zdroji, technickými prostředky, odbornými schopnostmi a zkušenostmi nezbytnými pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

74.         Úřad pro úplnost dodává, že ve zrušeném prvostupňovém rozhodnutí Úřad založil posouzení kvalifikace nového dodavatele pouze na dokladech, jež byly obviněnému ze strany nového dodavatele předloženy a které měl obviněný k dispozici (zejm. redigovaná, resp. začerněná, smlouva o převodu závodu) a na základě kterých dospěl obviněný k závěru, že nový dodavatel požadavky na technickou kvalifikaci pro plnění veřejné zakázky splňuje. Jak ale bylo dovozeno v rozhodnutí předsedy Úřadu, podstatná je pouze skutečnost, zda je nový dodavatel objektivně kvalifikovaný, či nikoliv, nehledě pouze na doklady, které byly ze strany nového dodavatele obviněnému předloženy. Předseda Úřadu tak v citovaném rozhodnutí konstatoval a uložil Úřadu, aby Úřad nově posoudil kvalifikaci nového dodavatele optikou rozhodnutí předsedy Úřadu a posoudil, zda nový dodavatel objektivně v okamžiku změny vybraného dodavatele splňoval požadavky na splnění technické kvalifikace dle původní zadávací dokumentace, a to bez ohledu to, zda měl obviněný informace obsažené ve smlouvě o převodu závodu v okamžiku uzavření předmětného dodatku k dispozici.

75.         Úřad zdůrazňuje, že k přechodu referencí musí dojít na základě faktického stavu (reálné zkušenosti), a to za předpokladu, že na nabyvatele části závodu skutečně přešly v dostatečně relevantní míře prostředky převodce části závodu, které k plnění konkrétních referenčních zakázek tento předchůdce využíval. V rozsudku č. j. 30 Af 138/2012 ze dne 19. 2. 2015 se Krajský soud v Brně vyjádřil, že k prokázání kvalifikace nepostačí pouhé sdělení o přechodu referencí, ale mohl by postačovat doklad o převodu části závodu. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 10 As 55/2015 ze dne 20. 8. 2015 k úvaze Krajského soudu v Brně doplnil, že v pochybnostech by i předložení takového dokladu nemuselo být dostačující. Nejvyšší správní soud k tomu doplnil, že kvalifikovanost „nelze a priori dovozovat u subjektu, který doposud žádnou zakázku nezhotovil, a svou kvalifikaci odvíjí pouze od tvrzení, že převodem nabyl část podniku, která se (prý) v minulosti na takovýchto zakázkách podílela.“.

76.         K problematice přechodu referencí se ve své rozhodovací praxi věnoval také Úřad, když v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0264/2021/VZ ze dne 7. 10. 2021 konstatoval, že „aby mohl zadavatel kvalifikovaně posoudit, zda nabyvateli části závodu svědčí referenční zakázky převodce, musí vždy disponovat doklady prokazujícími, že skutečně došlo k převodu odpovídajícího realizačního zázemí, které převodce k plnění daných referenčních zakázek využíval.“. Uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřady sp. zn. R0167/2021/VZ ze dne 20. 12. 2021. Rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0167/2021/VZ bylo následně potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022 ze dne 20. 7. 2023, v němž krajský soud judikoval, že „referenční zakázku musí realizovat právě ta část, která přechází na právního nástupce. A to je případ vybraného dodavatele. Ten musí v řízení prokázat, že (i) skutečně nabyl část závodu, a že (ii) právě tato část závodu realizovala referenční zakázky, které na něj přešly a které dokládá v zadávacím řízení.“. Tedy, že v první řadě je třeba se ptát, zda skutečně převáděná část závodu v podstatné míře realizovala referenční zakázky, a dále je potřeba ověřit, zda vybraný dodavatel prokázal, že na něj opravdu přešla – opět v podstatné míře – ta část závodu, která referenční zakázky realizovala. V rozhodnutí předsedy Úřadu v nyní šetřeném případě bylo dovozeno, že dle § 222 odst. 10 písm. b) zákona je potřebné pouze, „aby nový dodavatel objektivně splňoval kritéria kvalifikace stanovená zadávací dokumentací původního zadávacího řízení.“. Zadavatel tedy není limitován posouzením kvalifikace nového dodavatele s ohledem na doklady, jež mu jsou oním dodavatelem předloženy, ale musí objektivně posoudit, zda je nový dodavatel skutečně kvalifikovaný pro plnění předmětu veřejné zakázky či nikoliv. Pokud však zadavatel na tuto svou povinnost rezignuje a nový dodavatel kritéria kvalifikace splňuje, nedojde k zakázané podstatné změně závazku a nelze tak hovořit o spáchání přestupku. Podstatná tedy je pouze skutečnost, zda nový dodavatel kvalifikovaný pro účely plnění konkrétní veřejné zakázky je, či nikoliv.

77.         Obviněný v šetřeném případě nastavil v zadávací dokumentaci podmínky technické kvalifikace tak, že od účastníků zadávacího řízení požadoval doložení „(…) min. 1 referenční zakázky poskytnuté dodavatelem v posledních 3 letech na zpracování územního plánu (…) pro město s min. 10 000 obyvatel (…).“.  Následně uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s původním dodavatelem, který obviněným nastavené podmínky splňoval. Dne 28. 3. 2022 byl uzavřen dodatek č. 3 mezi obviněným, původním dodavatelem a novým dodavatelem, kterým došlo ke změně smluvní strany smlouvy, když byl původní dodavatel nahrazen novým dodavatelem. Dle bodu 1.2 smlouvy nový dodavatel přebírá všechna práva, povinnosti a dluhy původního dodavatele vyplývající ze smlouvy.

78.         Nový dodavatel obviněnému, v rámci doložení splnění požadavků technické kvalifikace, předložil smlouvu o převodu části závodu, ze které vyplývá, že převodem části závodu na nového dodavatele přešla práva ze smluv na referenční zakázky. Z přílohy č. 1 smlouvy o převodu části závodu vyplývá, že součástí převáděné části závodu byla i práva mj. k dokončeným projektům „Územní plán Havlíčkův Brod“, „Územní plán Šternberk“, „Územní plán Bílina“ a „Územní plán Lovosice“ (dále jen souhrnně „referenční veřejné zakázky“). Právě těmito referenčními veřejnými zakázkami prokazoval nový dodavatel technickou způsobilost pro plnění veřejné zakázky, jak je uvedeno v dokumentu označeném jako „doložení splnění kvalifikačních předpokladů v souvislosti s převodem části závodu společnosti HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. na společnost Ateliér Cihlář-svoboda s.r.o.“ ze dne 2. 2. 2022. V rámci šetření podnětu před Úřadem, jež předcházelo zahájení řízení o přestupku, doplnil obviněný další dokumenty („zpráva o posouzení kvalifikace dodavatele“ a „doložení splnění kvalifikačních předpokladů v souvislosti s převodem části závodu společnosti HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. na společnost Ateliér Cihlář-svoboda s.r.o.“), jež dle něj prokazují, že je nový dodavatel pro plnění předmětu veřejné zakázky kvalifikován. Během probíhajícího řízení o přestupku obviněný doplnil další dokumenty („Potvrzení o plnění díla a splnění kvalifikace- RNDr. Milan Svoboda“, protokol k předání a převzetí díla města Rumburk ze dne 30. 6. 2021 a dne 17. 12. 2021, výpisy z obchodního rejstříku a účetní závěrky původního dodavatele za roky 2019, 2020 a 2021), jež dle něj mají prokazovat splnění kvalifikace novým dodavatelem.

79.         Aby bylo možné v daném případě učinit závěr o tom, že na nového dodavatele přešly referenční zakázky, muselo by být současně prokázáno, že nový dodavatel, resp. část původního dodavatele, jež poté byla smlouvou o převodu části závodu přeměněna na nového dodavatele (dále jen „odštěpená část“), dotčené referenční zakázky skutečně samostatně plnila. S odkazem na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0264/2021/VZ ze dne 7. 10. 2021, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0167/2021/VZ ze dne 20. 12. 2021, považuje Úřad za stěžejní posoudit:

a)             zda převodem dotčené referenční zakázky skutečně realizovala odštěpená část, a

b)             zda došlo k převodu odpovídajícího realizačního zázemí, jež odštěpená část k plnění převodem dotčených referenčních zakázek využívala,

resp. zda doklady předložené původním a novým dodavatelem splnění podmínek pro akceptaci převodu referencí uvedených pod písmeny a) a b) prokazují.

80.         Úřad opětovně odkazuje na výše uvedené rozhodnutí Úřadu, kde bylo dovozeno, „že požadavek na přechod veškerého realizačního zázemí nelze vykládat absolutisticky, ale vždy s nezbytnou mírou racionality, tj. v šetřeném případě je třeba posuzovat to, jestli došlo k převodu té části závodu (a to včetně odpovídajícího realizačního zázemí), která referenční zakázku skutečně realizovala a která díky tomu disponuje potřebnými zkušenostmi, a nikoliv zkoumat jednotlivosti, tj. posuzovat převod každého jednotlivého zaměstnance či technického vybavení, jež bylo využito převodcem k realizaci dané referenční zakázky. Úřad vzal v úvahu rovněž to, že ani v ostatních případech, tj. v případech, kdy k převodu části závodu nedochází, se skutečnost, zda dodavatel disponuje totožným realizačním zázemím jako v době plnění referenční zakázky, u referenčních zakázek neprokazuje a zadavatel ji není povinen při posouzení podmínek účasti zkoumat, neboť i kdyby k tomu došlo, tak to nezpůsobuje nekvalifikovanost dodavatele. Proto, jde-li ve svých důsledcích o obdobnou situaci, dle Úřadu není žádný logický a racionální důvod postupovat přísněji vůči nabyvateli části obchodního závodu, který se prokazuje získanými referencemi.“.

81.         Z informací, které jsou obsaženy ve smlouvě o převodu části závodu vyplývá, že na nového dodavatele přechází příslušný hmotný majetek, pohledávky, smlouvy, doklady a dokumentace, jeden zaměstnanec a dluhy. Tyto obecně vymezené položky jsou dále blíže specifikovány v příloze č. 1 předmětné smlouvy. Z přílohy č. 1 smlouvy o převodu části závodu vyplývá, že na nového dodavatele byla převedena jedna počítačová sestava, jeden plotr, jeden router, jedna kotoučová řezačka a jeden zaměstnanec na pozici projektového asistenta. Z přílohy č. 1 smlouvy o převodu části závodu dále plyne, že na nového dodavatele přešlo četné množství smluv k veřejným zakázkám, jež jsou (respektive byly v době uzavření předmětné smlouvy) v realizaci a dále dokončené veřejné zakázky s otevřenou zárukou a s expirovanou zárukou. V seznamu těchto veřejných zakázek se nachází mj. „Územní plán Havlíčkův Brod“, „Územní plán Šternberk“, „Územní plán Bílina“ a „Územní plán Lovosice“.

82.         V čl. 3 dokumentu označeném jako „doložení splnění kvalifikačních předpokladů v souvislosti s převodem závodu společnosti HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. na společnost Ateliér Cihlář-svoboda s.r.o.“, jenž obviněný doložil dne 4. 7. 2023 v rámci šetření podnětu, nový dodavatel uvádí seznam významných služeb, kterými prokazuje splnění požadavku technické kvalifikace a jež tvoří součást převodu části závodu původního dodavatele na nového dodavatele. Jako významné služby nový dodavatel uvádí významné dodávky „Územní plán Havlíčkův Brod“, „Územní plán Šternberk“, „Územní plán Bílina“ a „Územní plán Lovosice“, tedy významné dodávky, které na základě smlouvy o převodu části závodu přešly na nového dodavatele. U každé z uvedených dodávek jsou poté specifikovány následující údaje: kontaktní osoba, kontaktní telefon, kontaktní e-mail, název služby/zakázky, popis služby/zakázky, rozloha, počet obyvatel, celková hodnota bez DPH a termín realizace (doba trvání). K výše uvedeným významným dodávkám nový dodavatel doložil rovněž osvědčení objednatelů předmětných dodávek o řádném plnění z doby, kdy byl smluvní stranou smlouvy původní dodavatel, a ještě neproběhlo odštěpení části jeho závodu.

83.         Úřad k výše uvedenému odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022-392 ze dne 20. 7. 2023, ve kterém Krajský soud dovodil, že „[d]odavatel tyto ‚cizí‘ reference typicky získá koupí závodu nebo fúzí. Pak na něj přechází spolu se zaměstnanci a materiálním vybavením též možnost uplatňovat takto nabyté referenční zakázky k prokázání vlastní technické kvalifikace. Samozřejmě vyvstává otázka, co vlastně musí takový uchazeč zadavateli prokázat – zda jen převod závodu nebo podrobnější údaje o celé transakci“. V kontextu citovaného rozsudku krajského soudu tak nový dodavatel zcela oprávněně uplatňoval práva referencí z převedených veřejných zakázek. Ve spojení se smlouvou o převodu části závodu, která byla Úřadem posouzena jako platná a ze které vyplývá, že na nového dodavatele přešly mj. právě uvedené veřejné zakázky, Úřad konstatuje, že na nového dodavatele přešly mj. i veřejné zakázky specifikované v příloze č. 1 předmětné smlouvy, mezi kterými se nachází též „Územní plán Havlíčkův Brod“, „Územní plán Šternberk“, „Územní plán Bílina“ a „Územní plán Lovosice“, kterými nový dodavatel prokazuje splnění požadavků na technickou kvalifikaci.

84.         Úřad dále posuzoval, zda předmětné referenční veřejné zakázky skutečně realizovala odštěpená část závodu a zda současně došlo k převodu odpovídajícího realizačního zázemí, jež odštěpená část k plnění převodem dotčených referenčních zakázek využívala. Úřad na tomto místě opětovně odkazuje na bod 1 přílohy účetní závěrky původního dodavatele za rok 2020 a na výpis z obchodního rejstříku (k tomu blíže bod 70. tohoto usnesení). Z předmětně účetní závěrky je patrné, že původní dodavatel byl vnitřně členěn na více organizačních složek, z nichž každá měla na starosti odlišnou agendu. Aniž by se Úřad zabýval jednotlivostmi, jež byly dle smlouvy o převodu části závodu na nového dodavatele převedeny, je z celkového balíčku těchto položek (k tomu blíže bod 78. tohoto usnesení) patrné, že na nového dodavatele byla převedena právě ta část závodu, jejímž předmětem činnosti byla tvorba územně plánovací dokumentace a obdobných dokumentů. Uvedené nadto potvrzují informace uvedené v obchodním rejstříku, a to konkrétně že „[d]ne 16.12.2021 byla mezi společností HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. jako prodávající a společností Ateliér Cihlář-Svoboda s.r.o. jako kupující uzavřena smlouva o převodu části závodu společnosti HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., která nabyla účinnosti dne 16.12.2021 (avšak vyjma účinnosti převodu samotného vlastnického práva k části závodu), jejímž předmětem je převod vlastnictví k části závodu společnosti HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., který tvoří organizovaný soubor jmění, primárně používaný a určený k realizaci služeb a projektů v oblasti územního plánování, s tím, že vlastnické právo k převáděné části závodu nabyl kupující dne 01.02.2022 (den zveřejnění údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin).“. Úřad tak považuje za prokázané, že odštěpená část závodu původního dodavatele, jež byla převedena na nového dodavatele, byla původním dodavatelem využívána k tvorbě územně plánovací dokumentace, tedy k plnění veřejných zakázek, které byly novým dodavatelem předloženy za účelem požadované reference.

85.         Obviněný ve svém vyjádření dále uvádí, že podmínky § 222 odst. 10 písm. b) zákona jsou naplněny také tou skutečností, že nový dodavatel vypracoval územní plán města Rumburk jakožto poddodavatel původního dodavatele. Obviněný, na podložení svého tvrzení, Úřadu poskytnul Protokol k předání a převzetí díla a Potvrzení o plnění díla a splnění kvalifikace. Úřad k tomu uvádí, že z protokolu k předání a převzetí díla, jež je signován novým dodavatelem dne 14. 12. 2021 a městem Rumburk[2] dne 17. 12. 2021, vyplývá, že nový dodavatel předal městu Rumburk 4x tištěné vyhotovení dokumentace Územní plán Rumburk a 4x digitální verzi dokumentace na DVD. Z „Potvrzení o plnění díla a splnění kvalifikace“ města Rumburk dále vyplývá, že při provádění díla „Územní plán Rumburk“ v období od 21. 2. 2017 do 4. 1. 2022 „realizoval v pozici autorizované osoby a tedy zodpovědného projektanta a odbornou kvalifikaci zajišťoval pan RNDr. Milan Svoboda“. Ačkoliv citovaný dokument přímo neprokazuje, že by se nový dodavatel podílel jakožto dodavatel na veřejné zakázce, z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z výpisu z obchodního rejstříku, vyplývá, že RNDr. Milan Svoboda působí od 26. 8. 2019 jako jednatel nového dodavatele, tedy na dané pozici působil minimálně po část doby plnění veřejné zakázky „Územní plán Rumburk“. Uvedená skutečnost však bez dalšího nemůže prokázat, že nový dodavatel realizoval uvedené plnění v plném rozsahu jako poddodavatel, jak nový dodavatel tvrdí ve vyjádření ze dne 11. 1. 2024, neboť jediné, co je z předložených dokumentů patrné, je, že se na předmětné veřejné zakázce účastnil RNDr. Milan Svoboda a z žádných Úřadu dostupných dokumentů nevyplývá, že by se nový dodavatel jako poddodavatel veřejné zakázky „Územní plán Rumburk“ účastnil. Uvedené však může minimálně podpořit již výše vyslovený závěr, že nový dodavatel v době umožnění změny závazku v subjektu dodavatele disponoval potřebnou kvalifikací, ačkoliv z žádných Úřadu dostupných podkladů neplyne přímá účast nového dodavatele na předmětné veřejné zakázce, minimálně účast jednatele nového dodavatele je však prokázána.

86.         Ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tedy Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když umožnil změnu vybraného dodavatele za současného naplnění podmínek podle § 222 odst. 10 písm. b) zákona, jelikož změna v osobě dodavatele byla důsledkem právního nástupnictví v souvislosti s převodem části závodu a nový dodavatel splňoval kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení, a že se nedopustil tedy jednáním popsaným ve výroku I. příkazu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Proto Úřad podle § 257 písm. f) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, a správní řízení zahájené z moci úřední zastavil.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží:

Statutární město Pardubice, Pernštýnské náměstí 1, 530 02 Pardubice

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[2] město Rumburk, IČO 00261602, se sídlem Třída 9. května 1366/48, 408 01 Rumburk

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en