číslo jednací: 41627/2024/500
spisová značka: S0825/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zajištění dopravní obslužnosti města Jindřichův Hradec městskou hromadnou dopravou na období let 2025 - 2035 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 257 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 11. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0825.pdf 335 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0825/2024/VZ |
|
|
|
Číslo jednací: ÚOHS-41627/2024/500 |
|
Brno 1. 11. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 10. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – město Jindřichův Hradec, IČO 00246875, se sídlem Klášterská 135, 377 01 Jindřichův Hradec, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci[1] ze dne 26. 1. 2024 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno,
- navrhovatel – ČSAD Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 60071109, se sídlem U Nádraží 694, 377 14 Jindřichův Hradec,
- vybraný dodavatel – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice,
ve věci návrhu na přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti města Jindřichův Hradec městskou hromadnou dopravou na období let 2025 - 2035“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-022590, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2024 pod ev. č. 296711-2024, ve znění pozdější opravy,
vydává toto
usnesení:
I.
Správní řízení se podle § 257 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť v souvislosti s podáním návrhu navrhovatele – ČSAD Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 60071109, se sídlem U Nádraží 694, 377 14 Jindřichův Hradec – ze dne 14. 10. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Jindřichův Hradec, IČO 00246875, se sídlem Klášterská 135, 377 01 Jindřichův Hradec – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti města Jindřichův Hradec městskou hromadnou dopravou na období let 2025 - 2035“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-022590, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2024 pod ev. č. 296711-2024, ve znění pozdější opravy, nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v souladu s § 255 citovaného zákona.
II.
Žádosti navrhovatele – ČSAD Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 60071109, se sídlem U Nádraží 694, 377 14 Jindřichův Hradec – ze dne 14. 10. 2024 o přerušení správního řízení vedeného u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0825/2024/VZ se nevyhovuje.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 14. 10. 2024 návrh navrhovatele – ČSAD Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 60071109, se sídlem U Nádraží 694, 377 14 Jindřichův Hradec (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Jindřichův Hradec, IČO 00246875, se sídlem Klášterská 135, 377 01 Jindřichův Hradec, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 26. 1. 2024 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti města Jindřichův Hradec městskou hromadnou dopravou na období let 2025 - 2035“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-022590, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2024 pod ev. č. 296711-2024, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Úřad obdržel uvedený návrh dne 14. 10. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
3. Návrh směřuje proti rozhodnutí o výběru dodavatele – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice (dále jen „vybraný dodavatel“), které dle názoru navrhovatele bylo učiněno v rozporu se zákonem.
4. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel,
- vybraný dodavatel.
5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem ze dne 16. 10. 2024.
6. Dne 24. 10. 2024 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne a rovněž dokumentaci o zadávacím řízení na technickém nosiči dat.
K výroku I. tohoto usnesení
7. Po přezkoumání splnění zákonných podmínek vážících se k podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřad konstatuje, že navrhovatel nenaplnil požadavky stanovené v § 255 odst. 1 zákona, tj. nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v zákonem stanovené lhůtě, a proto Úřadu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
8. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
9. Podle § 245 odst. 1 věty první zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli.
10. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
11. Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle § 255 odst. 2 zákona, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. Za nabídkovou cenu se pro účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena uvedená v předběžné nabídce. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
12. Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.
13. Jak vyplývá z předložené dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel dne 6. 9. 2024 prostřednictvím elektronického nástroje odeslal navrhovateli oznámení o výběru dodavatele. Z dokumentace o zadávacím řízení rovněž vyplývá, že navrhovatel dne 23. 9. 2024 podal zadavateli námitky proti oznámení o výběru dodavatele, přičemž tyto námitky byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel námitky navrhovatele odmítl rozhodnutím, které prostřednictvím datové schránky navrhovateli odeslal dne 4. 10. 2024.
14. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že základním účelem institutu složení kauce na účet Úřadu je zajistit, aby nebyly podávány neodůvodněné návrhy na přezkoumání úkonů zadavatele. K uvedenému závěru dochází mj. také Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 10 As 331/2017-104 ze dne 29. 8. 2018, podle kterého je účelem kauce v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele „bránit podávání účelových návrhů a případnému zneužití tohoto přezkumného řízení“.[2]
15. Podle § 251 odst. 2 zákona navrhovatel v případě, kdy se chce domoci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení před uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky ze strany Úřadu, musí návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele doručit Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel jeho námitky odmítl, a dle § 255 odst. 1 zákona ve stejné lhůtě složit kauci na účet Úřadu. Úřad pro úplnost doplňuje, že výjimkou z tohoto postupu je pouze situace, kdy zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona, přičemž pak by pro podání návrhu platila lhůta podle § 251 odst. 3 zákona (tedy lhůta 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem). V šetřeném případě nicméně posledně uvedená situace nenastala, neboť zadavatel obdržel námitky navrhovatele dne 23. 9. 2024[3] a odmítl je rozhodnutím ze dne 4. 10. 2024 (tj. zadavatel o námitkách rozhodl ve lhůtě 15 dnů od jejich doručení, tedy ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 4. 10. 2024 prostřednictvím datové schránky.
16. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo tedy v posuzovaném případě posledním dnem lhůty pro doručení návrhu Úřadu podle § 251 odst. 2 zákona pondělí 14. 10. 2024, nejpozději tedy k tomuto dni mělo dojít ke složení kauce na účet Úřadu v souladu s § 255 odst. 1 zákona.
17. Návrh byl Úřadu doručen dne 14. 10. 2024, tedy ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 2 zákona; součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o složení kauce podle § 251 odst. 1 zákona (byť v samotném textu návrhu je v seznamu příloh doklad o složení kauce zmiňován) a z bankovních výpisů Úřadu vyplývá, že ke složení kauce na účet Úřadu ve lhůtě podle § 255 odst. 1 zákona, tj. do 14. 10. 2024, ani později, nedošlo. Úřad tak považuje za nesporné, že nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu podle § 255 odst. 1 zákona.
18. V této souvislosti Úřad doplňuje, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona], a náležitosti, resp. podmínky řízení, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mj. i situace uvedená v § 257 písm. c) zákona, tedy že nedojde ke složení kauce v souladu s § 255 zákona (tj. v řádné výši a ve stanovené lhůtě). Pro ustanovení § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení absentující podmínky řízení v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat, či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v zákonem stanovené lhůtě nedošlo.
19. Úřad dále poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.
20. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel nesložil na účet Úřadu kauci ve lhůtě pro doručení návrhu, tj. v souladu s § 255 odst. 1 zákona, rozhodl Úřad podle § 257 písm. c) zákona o zastavení správního řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.
21. Pro úplnost Úřad dodává, že v předmětném správním řízení by byl dán i další důvod pro zastavení správního řízení, neboť navrhovatel k návrhu nepřipojil doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona (viz výše), přičemž uvedený nedostatek návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem dodatečně neodstranil, což zakládá rovněž důvod pro zastavení řízení podle § 257 písm. a) zákona.
K výroku II. tohoto usnesení
22. Součástí návrhu byla rovněž žádost navrhovatele o přerušení správního řízení „do doby, než Evropská komise rozhodne o tom, zda zahájí formální vyšetřovací řízení ve smyslu čl. 6 ve spojení s čl. 12 Nařízení Rady 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, a pokud tak učiní, do vydání rozhodnutí Evropské komise o posouzení slučitelnosti veřejné podpory s vnitřním trhem ve smyslu čl. 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 15 uvedeného nařízení“.
23. Dle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu může správní orgán řízení usnesením přerušit, probíhá-li řízení o předběžné otázce. Podle § 64 odst. 2 správního řádu pak v řízení o žádosti správní orgán přeruší řízení na požádání žadatele. Uvedené však neznamená, že správní orgán musí na požádání žadatele správní řízení přerušit vždy. Komentářová literatura k tomu uvádí, že žádosti nemusí být vyhověno s odůvodněním, že s ohledem na § 64 odst. 4 správního řádu není dán reálný důvod pro přerušení řízení.[1] Tento názor potvrzuje rovněž závěr č. 104 Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu (uveřejněný na stránkách Ministerstva vnitra), kde se v této souvislosti mimo jiné uvádí: „Jestliže tedy správní orgán shledá, že není dán žádný důvod pro přerušení řízení, zejména v případě, kdy je z postupu žadatele patrné, že se snaží o průtahy v řízení, a jde tedy o zřejmé zneužití práva, nelze řízení s ohledem na uvedené ustanovení přerušit. Opačný výklad by byl v rozporu se základními zásadami správního řízení.“ [2] Je tedy zřejmé, že odstavec 2 výše cit. ustanovení je nutné vykládat ve vazbě na odstavec 4, dle něhož lze řízení přerušit jen na dobu nezbytně nutnou. To relativizuje výklad, podle kterého by správní orgán měl absolutní povinnost na požádání žadatele řízení přerušit.
24. K závěru, že z pravidla o přerušení řízení na požádání žadatele mohou existovat výjimky, dospěl i Městský soud v Praze ve svém rozsudku č. j. 11 A 13/2010-25 ze dne 30. 11. 2010.[3] Z něj plyne, že správní orgán není povinen vždy na žádost účastníka správní řízení přerušit. Je oprávněn tak neučinit s odvoláním na zásady rychlosti a hospodárnosti správního řízení. V případě opaku by totiž byl umožněn výklad, podle něhož by byl účastník správního řízení oprávněn libovolně a případně i bezdůvodně prodlužovat správní řízení. Tento závěr potvrzuje i Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 A 163/2017-76 ze dne 31. 1. 2019, kdy konstatoval, že povinnost správního orgánu přerušit řízení podle § 64 odst. 2 správního řádu není automatická a neomezená bez ohledu na situaci, v níž je požadavek ve smyslu § 64 odst. 2 správního řádu uplatňován. Typicky nemá správní orgán povinnost řízení přerušit v případě, že zjistí, že (podle aktuálního právního a skutkového stavu, ohledně něhož ani nemá v dohledné době dojít ke změně ve prospěch účastníka řízení – žadatele) žádosti není možné vyhovět a že je namístě ji bez dalšího dokazování zamítnout (mutatis mutandis rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2015, čj. 5 A 267/2010-36). V neposlední řadě lze k uvedenému poukázat i na rozhodovací praxi Úřadu či jeho předsedy, v rámci níž se daná otázka taktéž řešila a kdy právě s ohledem na výše jmenované skutečnosti, tj. zejm. s ohledem na neexistující důvod pro přerušení řízení a veřejný zájem na jeho rychlém a hospodárném vedení, nebylo žádosti o přerušení řízení vyhověno (srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0045/2016/VZ-25706/2016/323/KKř ze dne 17. 6. 2016, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-42019/2020/521/Opi ze dne 31. 12. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0409/2020/VZ nebo rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-15352/2022/500 ze dne 9. 5. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0003/2022/VZ).
25. Při úvahách o tom, zda Úřad přistoupí k přerušení správního řízení, je nutné reflektovat konkrétní okolnosti daného případu. Úřad zejména posuzuje zájem žadatele na přerušení správního řízení a jím tvrzený důvod pro takovéto přerušení, ale bere v úvahu rovněž veřejné zájmy, zejména s ohledem na účel správního řízení a specifika průběhu tohoto správního řízení. Úřad rovněž přihlíží k celkové délce správního řízení, tzn. že posuzuje o jakou dobu by se probíhající správní řízení prodloužilo, přičemž v této souvislosti je kladen důraz na zásadu rychlosti a hospodárnosti správního řízení, aby Úřad vyhověl základním zásadám činnosti správních orgánů upraveným ve správním řádu.
26. Úřad vycházel z výše popsaných závěrů a po posouzení citované žádosti navrhovatele neshledal, že by vyhověním této žádosti došlo k naplnění smyslu a účelu institutu přerušení řízení, proto Úřad citované žádosti navrhovatele nevyhovuje, k čemuž uvádí následující.
27. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že jsou naplněny zákonné důvody pro zastavení předmětného správního řízení (viz výše), v důsledku čehož není možné námitky navrhovatele uvedené v návrhu věcně posoudit. S ohledem na právě uvedené je vyloučeno, aby navrhovatelem uváděné skutečnosti, se kterými spojuje svoji žádost o přerušení řízení, představovaly předběžnou otázku ve smyslu § 57 správního řádu.
28. Úřad rovněž upozorňuje na to, že při zvažování přerušení řízení musí přihlédnout také k veřejnému zájmu na rychlém a hospodárném vyřešení věci, respektive také k zájmu zadavatele i účastníků výběrového řízení vč. navrhovatele na co nejdřívějším získání informace o tom, jak Úřad ve správním řízení rozhodne. Úřad tak shrnuje, že není navrhovatelem tvrzeného důvodu pro přerušení zde vedeného správního řízení, naopak je zde veřejný zájem na rychlém a hospodárné projednání věci. Úřad má za to, že navrhovateli v šetřeném případě nejsou upírána žádná práva, a to ani v souvislosti s nepřerušením předmětného správního řízení na danou žádost navrhovatele.
29. Lze proto uzavřít, že v právě projednávaném případě nejsou naplněna východiska dle § 64 odst. 2 ve spojení s § 64 odst. 4 správního řádu, na jejichž základě by bylo možné uzavřít, že je třeba správní řízení na nezbytně nutnou dobu přerušit, respektive naopak jsou v souladu s výše uvedeným naplněny předpoklady, které i dle soudní judikatury umožňují správní řízení dle § 64 odst. 2 správního řádu nepřerušit.
30. Úřad tak uzavírá, že předmětné žádosti navrhovatele o přerušení zde vedeného správního řízení nevyhovuje, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
Poučení
Proti výroku I. tohoto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
Proti výroku II. tohoto usnesení není podle § 262 písm. a) zákona podání rozkladu přípustné, neboť se jedná o usnesení, kterým se upravuje vedení správního řízení.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno
2. ČSAD Jindřichův Hradec s.r.o., U Nádraží 694, 377 14 Jindřichův Hradec
3. ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] jež je součástí Příkazní smlouvy ze dne 26. 1. 2024
[2] Byť se závěry Nejvyššího správního soudu učiněné v daném rozsudku vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), lze tyto závěry ohledně účelu institutu kauce zcela jistě aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu č. 134/2016 Sb.
[3] V případě doručování prostřednictvím elektronického nástroje se uplatní § 4 odst. 1 vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, v němž je stanoveno, že doručením prostřednictvím elektronického nástroje je okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta či adresátů datové zprávy v elektronickém nástroji.
[1] JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. § 64 [Důvody pro přerušení řízení]. In: JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. Správní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 473, marg. č. 17.
[2] tamtéž
[3] Pro úplnost Úřad uvádí, že v daném případě se jednalo o situaci, kdy správní orgán v řízení o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky řešil opakovanou žádost o přerušení řízení, nicméně závěry Městského soudu jsou obecného charakteru, a proto je lze aplikovat na různé „druhy“ správních řízení.
