číslo jednací: 05670/2025/500
spisová značka: S0112/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | LOKALITA ‚PODVIHOVSKÁ’ V OBCI PUSTÁ POLOM II |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 26. 2. 2025 |
| Dokumenty |  2025_S0112.pdf 310 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0112/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-05670/2025/500 |
|
Brno 14. 2. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Pustá Polom, IČO 00300608, se sídlem Slezská 94, 747 69 Pustá Polom,
v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 2 uzavřeného dne 12. 12. 2023 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 16. 5. 2023 s vybraným dodavatelem – BERKASTAV s.r.o., IČO 02657392, se sídlem Nádražní 955/11, 792 01 Bruntál – na realizaci veřejné zakázky „LOKALITA ‚PODVIHOVSKÁ’ V OBCI PUSTÁ POLOM II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 22. 12. 2022 pod systémovým číslem N006/22/V00034339,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Pustá Polom, IČO 00300608, se sídlem Slezská 94, 747 69 Pustá Polom– se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 2 uzavřený dne 12. 12. 2023 ke Smlouvě o dílo na realizaci veřejné zakázky „LOKALITA ‚PODVIHOVSKÁ’ V OBCI PUSTÁ POLOM II“, kterou uzavřel dne 16. 5. 2023 s vybraným dodavatelem – BERKASTAV s.r.o., IČO 02657392, se sídlem Nádražní 955/11, 792 01 Bruntál – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 11. 1. 2024, když předmětný Dodatek č. 2 ke smlouvě neuveřejnil na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Pustá Polom, IČO 00300608, se sídlem Slezská 94, 747 69 Pustá Polom – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Zadavatel – obec Pustá Polom, IČO 00300608, se sídlem Slezská 94, 747 69 Pustá Polom („obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 16. 5. 2023 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – BERKASTAV s.r.o., IČO 02657392, se sídlem Nádražní 955/11, 792 01 Bruntál (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „LOKALITA ‚PODVIHOVSKÁ’ V OBCI PUSTÁ POLOM II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 22. 12. 2022 pod systémovým číslem N006/22/V00034339 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky byla dle čl. II. smlouvy realizace díla „LOKALITA ‚PODVIHOVSKÁ’ V OBCI PUSTÁ POLOM II“ v rozsahu dle projektové dokumentace.
II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 8. 1. 2025 podnět s žádostí mj. o prošetření postupu zadavatele při plnění uveřejňovacích povinností ve vztahu k Dodatku č. 2 ke smlouvě, který měl dle podnětu uzavřít zadavatel s vybraným dodavatelem dne 12. 12. 2023 (dále jen „dodatek č. 2“).
4. Přípisem ze dne 13. 1. 2025 Úřad vyzval zadavatele k poskytnutí písemného vyjádření k obsahu podnětu a rovněž o zaslání smlouvy včetně jejích příloh a příp. dodatků.
5. Zadavatel ve sdělení ze dne 20. 1. 2025 uvedl, že smlouva včetně dodatků byla zveřejněna v Registru smluv na základě výjimky dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, a že si je vědom spáchaného přestupku. Zároveň zadavatel zaslal Úřadu smlouvu včetně tří jejích dodatků.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
7. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
8. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
9. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je Česká republika.
10. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv platí, že osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
11. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.
Zjištěné skutečnosti
12. Obviněný uzavřel dne 16. 5. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku. Dne 12. 12. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2. Nedílnou součástí dodatku č. 2 jsou „Příloha č. 1 – Změnový list č. 6“, „Příloha č. 2 – Položkový rozpočet MNP č. 7“, „Příloha č. 5 – Změnový list č. 7“ a „Příloha č. 4 – Položkový rozpočet MNP č. 7 (dále jen „přílohy dodatku č. 2“).
13. Podle čl. V. odst. 1. smlouvy činila celková cena plnění ze smlouvy 12 964 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), resp. 15 686 440 Kč vč. DPH. Na základě dodatků č. 1 až 3 došlo ke zvýšení ceny díla na částku 13 540 701,16 Kč bez DPH, resp. 16 384 248,40 Kč vč. DPH.
14. Z profilů zadavatele[1] vyplývá, že dodatek č. 2 nebyl ani na jednom z nich uveřejněn, a to ani ke dni vydání tohoto příkazu.
15. Z registru smluv[2] vyplývá, že dodatek č. 2 v něm byl uveřejněn dne 18. 11. 2024 bez svých příloh. Přílohy dodatku č. 2 zadavatel neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
Právní posouzení
16. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v něm promítá zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.
17. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.
18. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy (resp. jejich změny a dodatky), příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
19. Co týče konkrétně výjimky dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, k tomu uvádí Úřad následující.
20. Úřad nepřehlédl, že obviněný v šetřeném případě uveřejňoval dodatek č. 2 v registru smluv. Pakliže přitom obviněný hodlal pro uveřejnění dodatku č. 2 a splnění povinnosti dle § 219 odst. 1 zákona využít výjimku dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, byl povinen dodatek č. 2 uveřejnit v registru smluv nejpozději dne 11. 1. 2024, neboť pro využití předmětné výjimky pro uveřejnění podle zákona o registru smluv je nutné dodržet lhůty z něho vyplývající, aby bylo takové uveřejnění možno považovat za řádné. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv přitom musí dojít k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. I přesto, že s pozdějším uveřejněním zákon o registru smluv nespojuje žádnou sankci (to až v případě neuveřejnění smlouvy do tří měsíců od jejího uzavření), není uveřejnění smlouvy později než 30. den od jejího uzavření způsobilé naplnit výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona. Obviněný ovšem v šetřeném případě zveřejnil dodatek č. 2 v registru smluv až dne 18. 11. 2024 (tj. více než 10 měsíců po termínu, kdy tak měl učinit dle zákona, resp. zákona o registru smluv), a to bez příloh, tj. nikoli v úplném znění, přičemž předmětné přílohy neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu. Z uvedeného tedy vyplývá, že lhůta pro uveřejnění dodatku č. 2 podle jiného právního předpisu (zákona o registru smluv) nebyla v šetřeném případě dodržena, a podmínky pro aplikaci výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona tudíž nebyly naplněny.
21. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 2 uzavřen dne 12. 12. 2023, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 11. 1. 2024. Obviněný nicméně tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, neboť předmětný dodatek na profilu zadavatele neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
22. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
23. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
24. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
25. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 12. 1. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 2 na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
26. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
27. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
28. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
29. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
30. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k dočasnému ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti účinné zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
31. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad v neprospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková hodnota činí 13 540 701,16 Kč bez DPH, resp. 16 384 248,40 Kč vč. DPH, tedy velmi významně překračuje hranici pro povinné uveřejnění na profilu zadavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
32. Úřad dále zohlednil, že zadavatel projevil snahu o zveřejnění dodatku č. 2, když tak učinil dne 18. 11. 2024 prostřednictvím registru smluv. V této souvislosti ovšem nelze přehlédnout, že uveřejnění v registru smluv nebylo učiněno v souladu se zákonem o registru smluv.
33. V neprospěch obviněného bylo nicméně třeba zohlednil i fakt, že přílohy dodatku č. 2 obviněný na profilu zadavatele neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
34. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.
35. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nižší.
36. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
37. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
38. Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem, který obviněný spáchal dne 14. 6. 2024, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0056/2025/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-03768/2025/500 ze dne 31. 1. 2025, jímž byla obviněnému uložena pokuta ve výši 5 000 Kč.
39. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
40. Pokud má Úřad uložit obviněnému pokutu za uvedený přestupek a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupku), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jež je s projednávaným přestupkem v souběhu. Uvedenou skutečnost tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.
41. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří se schválenými příjmy ve výši 50 276 000 Kč. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
42. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
43. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
44. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Pustá Polom, Slezská 94, 747 69 Pustá Polom
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupných na internetové adrese: https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/obecpustapolom/uzavrene-zakazky/detail-zakazky/N006-22-V00034339 a https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00300608 (dále jen „profil zadavatele“).
