číslo jednací: 06445/2025/162
spisová značka: R0205/2024/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Dodatky ke smlouvám na odpadové služby |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí v části potvrzeno, v části změněno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 2. 2025 |
| Související rozhodnutí | 48262/2024/500 06445/2025/162 |
| Dokumenty |  2024_R0205.pdf 290 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0205/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-06445/2025/162 |
|
Brno 19. 2. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 20. 12. 2024, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 23. 12. 2024 obviněným –
- obec Bílovice, IČO 00290793, se sídlem Bílovice 70, 687 12 Bílovice,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-48262/2024/500 ze dne 13. 12. 2024, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0605/2024/VZ ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění obviněným při uzavírání přílohy č. 2/12 a 2/13 ke smlouvě o odběru obalových a dalších druhů odpadů č. 3/73/2001 ze dne 10. 10. 2001 s dodavatelem – Sběrné suroviny UH, s.r.o., IČO 25599895, se sídlem Průmyslová 1147, 686 01 Staré Město – a dále při uzavírání dodatků č. 15 a 16 ke smlouvě o dílo č. 17/713/02/4O ze dne 8. 11. 2001 s dodavatelem – Technické služby Zlín, s.r.o., IČO 60711086, se sídlem Záhumení V 321, 763 02 Zlín - Louky,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:
I.
Výroky I, II, IV a VI rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0605/2024/VZ, č. j. ÚOHS-48262/2024/500 ze dne 13. 12. 2024, podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a § 90 odst. 5 téhož zákona
p o t v r z u j i
a podaný rozklad v této části
z a m í t á m.
II.
Výrok III rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0605/2024/VZ, č. j. ÚOHS-48262/2024/500 ze dne 13. 12. 2024, podle § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
m ě n í m
tak, že nově zní takto:
III.
Obviněný – obec Bílovice, IČO 00290793, se sídlem Bílovice 70, 687 12 Bílovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 cit. zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona či jiného cit. zákonem aprobovaného postupu uzavřel se zhotovitelem – Technické služby Zlín, s.r.o., IČO 60711086, se sídlem Louky 321, 760 31 Zlín – dodatek č. 15 ze dne 4. 2. 2022 s účinností ode dne 1. 1. 2022 ke smlouvě o dílo č. 17/713/02/4O ze dne 8. 11. 2001, jehož prostřednictvím navýšil finanční odměnu jmenovaného zhotovitele za svoz a odstranění komunálního odpadu, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazku z předmětné smlouvy, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele,
a současně rozklad proti tomuto výroku podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a § 90 odst. 5 téhož zákona
z a m í t á m.
III.
Výrok V rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0605/2024/VZ, č. j. ÚOHS-48262/2024/500 ze dne 13. 12. 2024, podle § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a § 90 odst. 1 písm. c) téhož zákona
m ě n í m
tak, že nově zní takto:
V.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí se obviněnému – obec Bílovice, IČO 00290793, se sídlem Bílovice 70, 687 12 Bílovice – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 150 000 Kč (sto padesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Postup obviněného při pořizování předmětného plnění a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Obviněný – obec Bílovice, IČO 00290793, se sídlem Bílovice 70, 687 12 Bílovice – uzavřel dne 10. 10. 2001 s dodavatelem – Sběrné suroviny UH, s.r.o., IČO 25599895, se sídlem Průmyslová 1147, 686 01 Staré Město (dále jen „dodavatel Sběrné suroviny UH“) – smlouvu o odběru obalových a dalších druhů odpadů č. 3/73/2001 (dále jen „smlouva na tříděný odpad“).
2. Předmětem smlouvy na tříděný odpad je dle jejího čl. II. bodu 3 předání odpadu produkovaného obviněným a jeho převzetí dodavatelem Sběrné suroviny UH za účelem využití nebo likvidace.
3. Podle čl. IV bodu 1 smlouvy na tříděný odpad byla tato uzavřena na dobu neurčitou.
4. V průběhu let 2001 až 2023 obviněný na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona (resp. podle dříve platných právních předpisů) uzavřel s dodavatelem Sběrné suroviny UH celkem 18 příloh ke smlouvě na tříděný odpad, mj. i přílohu č. 2/12 ze dne 29. 9. 2021 platnou a účinnou ode dne 1. 10. 2021 (dále jen „příloha č. 2 ze dne 1. 10. 2021“) a nedatovanou přílohu č. 2/13 platnou a účinnou ode dne 1. 7. 2022 (dále jen „příloha č. 2 ze dne 1. 7. 2022“ a společně s přílohou č. 2 ze dne 1. 10. 2021 dále také jen jako „přílohy“).
5. Obviněný dále dne 8. 11. 2001 uzavřel s dodavatelem – Technické služby Zlín, s.r.o., IČO 60711086, se sídlem Záhumení V 321, 763 02 Zlín - Louky (dále jen „dodavatel Technické služby Zlín“) – smlouvu o dílo č. 17/713/02/4O (dále jen „smlouva na komunální odpad“).
6. Předmětem smlouvy na komunální odpad je dle jejího čl. II. bodů 1 a 2 komplexní nakládaní s odpady spočívající ve sběru, třídění, dopravě, využívání a odstranění odpadů a současně vedení evidence odpadů dle platné legislativy.
7. Podle čl. V bodu 1 smlouvy na komunální odpad byla tato uzavřena na dobu neurčitou.
8. V průběhu let 2001 až 2023 obviněný na základě postupu mimo zadávací řízení podle zákona (resp. podle dříve platných právních předpisů) uzavřel s dodavatelem Technické služby Zlín, celkem 16 dodatků ke smlouvě na komunální odpad, mj. dodatek č. 13 ze dne 19. 12. 2018, dodatek č. 14 ze dne 23. 12. 2019, dodatek č. 15 ze dne 4. 2. 2022 (dále jen „dodatek č. 15“) a dodatek č. 16 ze dne 18. 6. 2022 (dále jen „dodatek č. 16“ a společně s dodatkem č. 15 dále také jen jako „dodatky“).
9. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 a podle § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadávání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 14. 2. 2023 podnět z téhož dne (dále jen „podnět“) a dne 6. 3. 2023 jeho doplnění s žádostí o prošetření postupu obviněného v souvislosti s uzavíráním smluv na zajištění svozu odpadu v obci Bílovice, přičemž šetření tohoto podnětu bylo vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0086/2023/VZ. Stěžovatel v podnětu a jeho doplnění mj. vyjádřil domněnku, že obviněný zajišťuje svoz odpadu v rozporu se zákonem postupem mimo zadávací řízení.
10. Následně probíhala mezi Úřadem a obviněným komunikace ohledně skutečností uvedených v podnětu, která byla předmětem několika doplnění ze strany obviněného. Tato komunikace je podrobně popsána v bodech 10-24 napadeného rozhodnutí.
11. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti o tom, zda se obviněný nedopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, konkrétně zda obviněný v souvislosti s uzavíráním přílohy č. 2 ze dne 1. 10. 2021 a přílohy č. 2 ze dne 1. 7. 2022 ke smlouvě na tříděný odpad a dále při uzavírání dodatku č. 15 a dodatku č. 16 ke smlouvě na komunální odpad dodržel pravidla pro změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 222 zákona, zahájil Úřad z moci úřední správní řízení o přestupcích.
II. Napadené rozhodnutí
12. Dne 13. 12. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0605/2024/VZ, č. j. ÚOHS-48262/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu uzavřel s dodavatelem Sběrné suroviny UH přílohu č. 2 ze dne 1. 10. 2021 ke smlouvě na tříděný odpad, jejímž prostřednictvím rozšířil předmět plnění přidáním nových shromažďovacích prostředků na sběr odpadů a současně navýšil finanční odměnu uvedeného dodavatele za svoz a odstranění tříděného odpadu, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) a b) zákona umožnil podstatnou změnu závazku z předmětné smlouvy, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, resp. učinil takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
13. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu uzavřel s dodavatelem Sběrné suroviny UH přílohu č. 2 ze dne 1. 7. 2022 ke smlouvě na tříděný odpad, jejímž prostřednictvím navýšil finanční odměnu uvedeného dodavatele za svoz a odstranění tříděného odpadu, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazku z předmětné smlouvy, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
14. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu uzavřel s dodavatelem Technické služby Zlín dodatek č. 15 ke smlouvě na komunální odpad, jehož prostřednictvím navýšil finanční odměnu uvedeného dodavatele za svoz a odstranění komunálního odpadu, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazku z předmětné smlouvy, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
15. Výrokem IV napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, když bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona či jiného zákonem aprobovaného postupu uzavřel s dodavatelem Technické služby Zlín dodatek č. 16 ke smlouvě na komunální odpad, jehož prostřednictvím navýšil finanční odměnu uvedeného dodavatele za svoz a odstranění komunálního odpadu, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. b) zákona umožnil podstatnou změnu závazku z předmětné smlouvy, neboť se jednalo o takovou změnu smluvních podmínek, která změnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
16. Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I, II, III a IV napadeného rozhodnutí Úřad obviněnému prostřednictvím výroku V napadeného rozhodnutí uložil podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 200 000 Kč.
17. Výrokem VI uložil Úřad obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč.
III. Rozklad obviněného
18. Proti napadenému rozhodnutí podal obviněný rozklad, který byl Úřadu doručen dne 23. 12. 2024. Vzhledem k tomu, že obviněný obdržel napadené rozhodnutí dne 13. 12. 2024, byl rozklad podán včas.
Námitky rozkladu
19. Obviněný ve svém rozkladu upozorňuje na skutečnost, že vedle zákona je povinen respektovat rovněž zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) a zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), přičemž požadavky všech těchto tří zákonů jsou pro obviněného stejně důležité a není snadné mezi nimi najít rovnováhu.
20. K úpravám smlouvy na tříděný odpad a smlouvy na komunální odpad docházelo podle obviněného vždy v dobré víře v naplnění všech zákonných požadavků a v reakci na objektivní skutečnosti, které nemohl ovlivnit. S tím, jak se díky činnosti obviněného zvyšuje povědomí o potřebnosti třídění odpadů, stále narůstá i množství vytříděného odpadu, objem a množství kontejnerů na tříděný odpad a logicky dochází i k navýšení četnosti svozu a poplatků, což platí i pro odpad komunální.
21. Při navýšení počtu sběrných nádob v rámci smlouvy na tříděný odpad postupoval obviněný v dobré víře, že naplňuje rámec § 222 odst. 5 zákona. Spolu s navýšením míst pro odběr tříděného odpadu se podle obviněného jedná o změnu, která nepodléhá povinnosti vyhlásit nové zadávací řízení, neboť se jedná o rozšíření a zkvalitnění možností pro třídění odpadů.
22. Dále se obviněný věnuje popisu objektivních příčin, které nemohl ovlivnit ani předvídat, a které jej dle jeho tvrzení pravidelně trápí. Obec Bílovice doplácí na svou centrální polohu, která vybízí, aby na jejích sběrných místech odkládali odpad i lidé, kteří v ní nebydlí.
23. Co se týče nádob na třídění kovových obalů a jedlých tuků, upozorňuje obviněný na nesoulad mezi legislativou a praxí, přičemž ještě před přijetím nové právní úpravy hodlal otestovat zájem občanů o třídění tohoto typu odpadů. Jako logické, účelné a efektivní mu přišlo podřadit tento nákup pod stávající smlouvu na tříděný odpad.
24. Obviněný se dále vyjadřuje k aplikaci § 222 odst. 5 zákona. Pomocí příloh rozkladu obviněný dokládá, že počet obyvatel obce Bílovice kontinuálně roste, což s sebou přináší rovněž nárůst komunálního i tříděného odpadu. Jestliže Úřad v napadeném rozhodnutí označil tuto okolnost za očekávatelný kontext ekonomického vývoje, obviněný s ním nesouhlasí a poukazuje na to, že v řadě okolních obcí počet obyvatel stagnuje či klesá. Obviněný nemá možnost ovlivnit přihlášení obyvatel k trvalému pobytu a tím i k poplatkové povinnosti vůči obci. Roste také počet rodinných domů, které jsou obsluhovány svozovou technikou, přičemž tyto nové domy nejsou koncentrovány v jedné oblasti, ale jsou roztroušeny po celém území obce Bílovice.
25. Každoroční navyšování cen je způsobeno meziroční mírou inflace, zvýšením cen energií a pohonných hmot a podle obviněného se jedná o neočekávanou změnu ve smyslu zákona. V této souvislosti obviněný upozorňuje na mimořádné okolnosti způsobené epidemií onemocnění covid-19.
26. Obě smlouvy obsahují možnost úpravy cen a jejich aktualizaci, obviněný je tedy přesvědčen, že při uzavírání dodatků postupoval v souladu s jejich obsahem. Občané obce i neomezený okruh zájemců byli pravidelně informováni o schvalování příslušných dodatků na veřejných zasedáních zastupitelstva obce.
27. Obviněný je přesvědčen, že se stal objektem konkurenčního boje, nicméně neobdržel žádnou cenově výhodnější či srovnatelnou nabídku od jiného dodavatele. Dále se vymezuje proti výpočtu, kterým Úřad odůvodnil překročení limitu pro přímé zadání a je přesvědčen o tom, že striktní násobek 48 měsíci dle § 21 zákona pro něj znamená povinnost každé čtyři roky vybírat nového poskytovatele dotčených služeb. To je podle názoru obviněného v rozporu s požadavkem na efektivitu samosprávy a znamená to pro něj byrokratickou zátěž.
Závěr rozkladu
28. Závěrem svého rozkladu obviněný navrhuje, aby v situaci, kdy nebude shledán důvod pro vyhovění jeho rozkladu, došlo ke snížení uložené pokuty.
IV. Řízení o rozkladu
29. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
30. Po projednání věci rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumán soulad výroků napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále byla přezkoumána rovněž správnost napadeného rozhodnutí. S přihlédnutím k návrhu rozkladové komise předseda Úřadu dospěl k následujícímu závěru.
31. Úřad tím, že výroky I, II, III, IV a VI napadeného rozhodnutím rozhodl tak, jak je v nich uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které byl rozklad v této části zamítnut. V souvislosti s výrokem III byla provedena oprava zřejmé nesprávnosti formální povahy, kterou tento výrok obsahoval.
32. Pokud jde o výrok V napadeného rozhodnutí, přistoupil předseda Úřadu k jeho změně, konkrétně ke snížení uložené pokuty, a to z důvodů, které jsou uvedeny dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu.
V. K důvodům rozhodnutí o rozkladu
K výroku I tohoto rozhodnutí o rozkladu
33. Než budou vypořádány konkrétní rozkladové námitky, lze předeslat, že s posouzením věci, všemi závěry a precizním odůvodněním ze strany Úřadu je možné se plně ztotožnit. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat situaci, na kterou Úřad správně poukázal v bodu 67 napadeného rozhodnutí[2], kdy uzavřením dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku malého rozsahu dochází ke změně režimu původní uzavřené smlouvy, a to v důsledku zvýšení finanční hodnoty předmětu plnění (tj. hodnota veřejné zakázky bude nově překračovat finanční limity stanovené v § 27 zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu). V takovém případě není možné zamýšlený dodatek realizovat, aniž by bylo provedeno nové zadávací řízení.
34. Při zvažování potřeby uzavření jakéhokoli dodatku ke smlouvě, která byla zadána mimo příslušné zadávací řízení (ať už pro svůj předmět nebo předpokládanou hodnotu), je třeba důkladně uvážit, zda jeho uzavřením nedojde k takové změně uzavřené smlouvy, která by znamenala, že se již při započítání hodnoty dodatku zadavatel nacházel v situaci, kdy hodnota předmětu plnění překročila limity pro zakázku malého rozsahu.
35. Tuto okolnost je možné demonstrovat právě na případu obviněného, ačkoli ten se v době uzavření dotčených smluv nacházel v právním stavu, který ke změnám uzavřených smluv neposkytoval tak výslovné a podrobné vodítko jako nyní. Jednalo se o zákon č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 142/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Ten se ke změnám smluv tak, jak jsme zvyklí dnes, výslovně nevyjadřoval, ve svém § 50 odst. 1 písm. c) ovšem stanovoval, že uzavření smlouvy na podkladě písemné výzvy zaslané zadavatelem jednomu zájemci se připouští v případě dodatečné nebo opakované veřejné zakázky (především z důvodu standardizace nebo slučitelnosti předmětu veřejné zakázky), pokud svým rozsahem nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky a výzva bude zadavatelem učiněna do 12 měsíců od splnění veřejné zakázky, a v písm. d) tohoto ustanovení připouštěl částečnou obnovu, rozšíření nebo úpravu předmětu původní zakázky, pokud by změna uchazeče vedla k tomu, že by zadavatel musel pořizovat plnění veřejné zakázky s odlišnými technickými znaky, které by s sebou přinášelo technickou neslučitelnost nebo potíže při provozu a údržbě. Vzhledem k tomu, že původní smlouvy byly obviněným uzavřeny na dobu neurčitou a obviněný k nim průběžně až do současnosti uzavíral přílohy a dodatky, byl povinen při uzavírání každého z nich respektovat právě aktuální právní stav (tedy zákon ve znění účinném ke dni uzavírání předmětného dodatku).
36. Pro názorný příklad správného postupu budeme uvažovat situaci, kdy by se zadavatel rozhodoval ohledně uzavření první z příloh či dodatků k předmětným smlouvám nyní. Podstatnou okolností je, že původní závazek představuje smlouvu na dobu neurčitou. Takovou smlouvu fakticky limituje zejména vůle stran plnit ji za původně uzavřených podmínek. Ve chvíli, kdy se tyto podmínky zásadně změní natolik, že je potřeba uzavřít ke smlouvě dodatek, musí si zadavatel položit otázku, zda není vhodné uzavřít smlouvu zcela novou v řádném zadávacím řízení. Změny uzavřených smluv jsou totiž striktně limitovány zákonem. V prvé řadě musí zadavatel dle § 222 odst. 1 zákona respektovat, že i pokud by příloha či dodatek sám o sobě představoval veřejnou zakázku malého rozsahu (stejně jako původní smlouva), mohl by jej jako veřejnou zakázku zadat mimo zadávací řízení, pouze pokud by celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročila limit podle § 27 zákona, tedy 2 000 000 Kč bez DPH. Tuto úvahu by následně musel zadavatel učinit u každého následujícího dodatku, a ve chvíli, kdy by hodnota smlouvy ve znění všech dosud uzavřených dodatků, a rovněž při zohlednění dodatku uvažovaného, tento limit překročila, nebyl by zadavatel oprávněn jej uzavřít mimo zadávací řízení.
37. Co se týče předpokládané hodnoty takové veřejné zakázky, může pravidelný svoz, sběr, třídění, využívání, odstraňování a další nakládání s odpady představovat veřejnou zakázku pravidelné povahy ve smyslu § 19 zákona. V podrobnostech lze odkázat na body 101-104 a bod 139 napadeného rozhodnutí, v nichž se Úřad zabýval právě otázkou pravidelné povahy veřejné zakázky obviněného. I kdyby však zadavatel při určování předpokládané hodnoty takové veřejné zakázky postupoval dle § 16 a 21 zákona, je potřeba reflektovat dlouhodobý charakter poptávaných služeb, neboť zadavatel, jakožto původce odpadů dle zákona o odpadech dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona, bude otázku nakládání s odpady řešit v podstatě nepřetržitě.
38. Zadavateli lze také doporučit, aby již v rámci zadávacích podmínek zohlednil možné budoucí změny plánované smlouvy pomocí zakotvení výhrady změny závazku dle § 100 zákona, a to dostatečně jednoznačným a určitým způsobem, tedy pomocí konkrétního uvedení podmínek, na jejichž základě, když nastanou, dojde ke změně závazku. Současně by měl být i dostatečně určitě vymezen obsah takové změny, tj. jaká konkrétní změna (její obsah a rozsah) závazku bude v případě naplnění konkrétně určených podmínek provedena. Tímto způsobem (jednoznačně a určitě) může být upravena např. i inflační doložka.
39. Shora uvedený postup je pouze příkladmý a jeho cílem není předjímat či stanovovat povinné postupy zadavatele poptávajícího služby nakládání s odpady. Jde pouze o nastínění možných postupů v souladu se zákonem, které umožňují řešit situaci, kterou obviněný v rozkladu vnímá jako bezvýchodnou.
40. Cílem shora uvedeného bylo také opakovaně zdůraznit nemožnost uzavírání příloh či dodatků k veřejným zakázkám, které by měnily jejich hodnotu takovým způsobem, že by zakázka přestala odpovídat režimu, ve kterém byla původně zadávána.
41. Nyní tedy k samotným rozkladovým námitkám. Na úvod lze uvést, že rozklad obviněného nemíří proti konkrétním skutkovým zjištěním Úřadu, výpočtům, které byly uvedeny v napadeném rozhodnutí, či proti aplikaci určitých právních norem. Obviněný spíše předkládá shrnutí okolností, které jej vedly k uzavírání dodatků a dovolává se jejich zohlednění ze strany Úřadu. Vzhledem k tomu, že s posouzením případu tak, jak jej učinil Úřad, bylo možné se ztotožnit, bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad zadavatele zamítnut. K rozkladovým námitkám pak lze uvést následující.
42. V prvé řadě obviněný ve svém rozkladu poukazuje na svou povinnost dodržovat vedle zákona i ustanovení zákona o obcích a zákona o odpadech. Dále však tuto argumentaci nerozvádí a konkrétně neuvádí, jak jej tato situace limituje v dodržování zákona, resp. jeho ustanovení o změnách závazků. V této souvislosti lze tedy jen podotknout, že v obdobné situaci jako obviněný se nachází i všichni ostatní zadavatelé dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, kteří taktéž musejí hledat rovnováhu mezi naplňováním svých povinností dle jednotlivých zákonů. Řádné, účelné a hospodárné nakládání s majetkem obce dle § 38 zákona o obcích je přitom zcela v souladu s cílem zákona, kterým je pomocí pravidel v zákoně stanovených zajistit co možná nejefektivnější nakládání s veřejnými prostředky. Zákon o odpadech obviněnému (jakožto původci odpadů dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech) ve vztahu k zadávání veřejných zakázek nestanovuje žádné zvláštní požadavky, resp. překážky. Povinnosti, které obviněnému ukládají uvedené zákony, tedy nestojí v protikladu, a nelze uzavřít, že by mu znemožňovaly dodržovat ustanovení zákona.
43. K tvrzení, že obviněný přistupoval k uzavírání příloh a dodatků k předmětným smlouvám v dobré víře v naplnění všech zákonných požadavků a pouze v reakci na objektivní skutečnosti, je potřeba uvést, že taková okolnost jej nemůže zbavit odpovědnosti za dodržování zákonných ustanovení, která limitují možnosti změn závazků. Obviněný dále uvádí, že v obci Bílovice narůstá množství vytříděného odpadu, tedy i objem a množství kontejnerů na tento odpad, čímž dochází rovněž k navýšení četnosti svozu i poplatků (totéž dle obviněného platí i pro odpad komunální). Lze pochopit, že se jedná o objektivní skutečnosti, na které je zadavatel povinen reagovat, nicméně vždy tak musí učinit v souladu se zákonem, tedy zákonným způsobem. Jak bylo uvedeno v napadeném rozhodnutí, obviněnému nesvědčí žádná z výjimek dle § 222 zákona, v jejímž důsledku by byl oprávněn uzavřít předmětné přílohy a dodatky mimo zadávací řízení.
44. Z rozkladu vyplývá, že obviněný je i přesto přesvědčen, že postupoval v souladu s výjimkou dle § 222 odst. 5 zákona, tedy že se v jeho případě jednalo o dodatečné služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, které byly nezbytné, a změna v osobě dodavatele nebyla možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými obviněným v původním zadávacím řízení a způsobila by obviněnému značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.
45. Možnosti aplikace této výjimky se Úřad věnoval v bodech 85-90 (ve vztahu ke smlouvě na tříděný odpad) a v bodech 128-129 (ve vztahu ke smlouvě na komunální odpad) napadeného rozhodnutí, přičemž uzavřel, že se obviněnému nepodařilo jeho postupy ve světle zákonných požadavků odůvodnit. Úřad k možnosti uplatnění výjimky dle § 222 odst. 5 zákona na postupy obviněného nepřistoupil, neboť obviněný nepředložil žádná konkrétní tvrzení, která by tuto výjimku odůvodňovala. K tomu lze dodat, že ani skutečnosti, které obviněný popisuje ve svém rozkladu, nemohou tento závěr zvrátit. Potřeba rozšířit a zkvalitnit možnosti pro třídění odpadů, i když spojena s výraznými pozitivními dopady, jak obviněný tvrdí, nepředstavuje naplnění podmínek § 222 odst. 5 zákona, které je s ohledem na povahu výjimky ze zákona nezbytné vykládat striktně. Dodatečné dodávky sběrných nádob, resp. navýšení svozových míst, nejsou nezbytné ve smyslu § 222 odst. 5 zákona, neboť mezi „novými“ dodávkami či službami neexistuje souvislost v takové míře, že bez jejich provedení by nemohla být původní smlouva vůbec plněna. Současně platí, že podmínka dodatečnosti dodávek či služeb nemůže být naplněna, pokud by zadavatel v době zadávání původní veřejné zakázky o nějakém plnění věděl, že ho bude třeba v budoucnu témuž dodavateli zadat, nebo pokud o něm zjevně vědět musel (což je v případě nakládání s odpady u původce odpadů dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech neoddiskutovatelný fakt). Obviněný ani nijak netvrdil, že by řádným uzavřením kterékoli přílohy či dodatku měla být narušena slučitelnost nebo interoperabilita se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi a obviněnému by způsobila jakékoli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů. Podmínka nemožnosti změny dodavatele z ekonomických nebo technických důvodů by byla naplněna zejména tam, kde by nutnost pořídit odlišné dodávky od jiného dodavatele znamenala znehodnocení, resp. nutnost nahrazení, původně pořízeného plnění či nutnost finančně náročných úprav. O takovou situaci se však v šetřeném případě nejedná. Důvody, které v této souvislosti obviněný ve svém rozkladu uvádí, spíše svědčí o tom, že původně uzavřené smlouvy již kapacitně neodpovídaly jeho potřebám, a proto bylo třeba zvážit, zda není třeba provést nové zadávací řízení.
46. Z rozkladu dále vyplývá, že se obviněný na základě napadeného rozhodnutí domnívá, že dle Úřadu by jediným správným řešením mělo být uzavření potřebných příloh a dodatků ke smlouvám s jinými dodavateli (než těmi stávajícími). Tak tomu ovšem není, Úřad obviněnému takový závěr nepodsouvá. Takový výsledek ostatně ani nelze předjímat, neboť je možné, že o plnění pro obviněného by i při realizaci zadávacího řízení měli zájem opět jen stávající dodavatelé. Úřad i jeho předseda však ve shodě obviněnému doporučují jako vhodné řešení jeho situace celou veřejnou zakázku „přesoutěžit“ a vybrat dodavatele na celé její plnění. V takovém případě by nehrozilo obviněným obávané účelové dělení předmětu veřejné zakázky či svoz odpadů z jednoho území od více různých dodavatelů.
47. Obviněný dále popisuje nepříjemnou situaci, kdy do jeho sběrných nádob pravidelně odkládají odpad i náhodní kolemjedoucí. Na jedné straně obviněný tvrdí, že se jedná o okolnost, kterou nemohl předvídat, v té samé větě však uvádí, že tento problém jej trápí pravidelně. V tomto smyslu se tedy nemůže jednat o nepředvídatelnou okolnost, a je na obviněném, aby ji řešil, když o ní ví a tuší, že se bude opakovat i do budoucna. Každopádně tato okolnost není s to podřadit postup obviněného pod jakoukoli z výjimek dle § 222 zákona.
48. Přístup obviněného k pořízení nádob na třídění kovových obalů a jedlých tuků je sice možné ve shodě s ním označit jako logický či účelný, nicméně nikoli jako zákonný. Jak vyplývá z bodu 87 napadeného rozhodnutí, obviněný měl možnost Úřadu vylíčit konkrétní specifické důvody, na základě kterých se domníval, že bylo možné na jeho postupy aplikovat výjimky dle § 222 zákona, nicméně tak učinil pouze v obecné rovině. Nyní v této souvislosti tvrdí, že k pořízení předmětných nádob přistoupil z důvodu snahy otestovat zájem o třídění určitých odpadů před tím, než nabyde účinnosti právní úprava, která obviněnému zavede povinnost sběru těchto odpadů. Ani tato okolnost nemůže odůvodnit shora popsanou výjimku dle § 222 odst. 5 zákona, neboť nijak neodůvodňuje nezbytnost nových nádob (z důvodu testování zájmu obyvatel) ani nemožnost změny stávajícího dodavatele dle podmínek § 222 odst. 5 zákona.
49. K uplatnění § 222 odst. 5 zákona se obviněný dále dovolává skutečnosti, že počet obyvatel obce Bílovice od roku 2001 „kontinuálně roste“, kdy „obec je díky své občanské vybavenosti a dobré dopravní poloze vyhledávanou lokalitou k bydlení“. Podle obviněného se jedná o hlavní důvod, proč dochází ke kontinuálnímu navyšování množství komunálního i vytříděného odpadu, a zároveň je to důvod, který obviněný nemůže ovlivnit. Z vyjádření obviněného však vyplývá, že se jedná o setrvalou tendenci, tedy očekávatelný vývoj, na který může obviněný v čase reagovat a do budoucna s ním počítat. Tyto okolnosti však nijak neodpovídají podmínkám uplatnění výjimky dle § 222 odst. 5 zákona (a z důvodu jejich předvídatelnosti ani podmínkám uplatnění výjimky dle § 222 odst. 6 zákona). Je tedy irelevantní, že v okolních obcích počet obyvatel spíše stagnuje, obviněný musí při plánování a realizaci svých veřejných zakázek vycházet z údajů, které jsou relevantní pro něj.
50. Jestliže obviněný poukazuje na skutečnost, že nárůst počtu obyvatel obce Bílovice neznamená novou řadovou výstavbu (a tedy vznik nové svozové oblasti v podobě nové čtvrti), ale nahodilé budování jednotlivých domů v intravilánu, ani tuto okolnost nelze pod uvedenou výjimku podřadit. Lze souhlasit s tím, že z technických důvodů se nejeví jako logické či účelné, aby v obci provádělo svoz odpadů více společností. V této souvislosti lze také opět upozornit na zákaz dělení veřejných zakázek dle § 18 odst. 2 zákona, resp. v případě rozdělení zakázky na části, zadat všechny části v režimu příslušnému celé veřejné zakázce. Nicméně není naplněna podmínka nezbytnosti těchto dodatečných služeb dle § 222 odst. 5 zákona (ve smyslu návaznosti na dokončení původní smlouvy), popsaná shora. Obviněnému lze tedy opět doporučit shora uvedený postup, tedy realizaci nového zadávacího řízení pro celý předmět veřejné zakázky – svoz odpadů z celého území obce.
51. Pokud jde o změny způsobené každoročním navyšováním cen z důvodu nárůstu meziroční míry inflace, zvyšování cen energií a pohonných hmot a mzdových nákladů pracovníků poskytovatelů služeb, ani tyto nelze podřadit pod § 222 odst. 5 zákona. Z rozkladu ani výslovně neplyne, že by tak obviněný chtěl učinit. Tyto okolnosti označuje obviněný za „neočekávané ve smyslu zákona“, což by mohla být teoreticky okolnost, která je rozhodná pro uplatnění výjimky dle § 222 odst. 6 zákona (podle níž se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky).
52. Těmito skutečnostmi se Úřad zabýval v bodech 91-94 (ve vztahu ke smlouvě na tříděný odpad) a v bodech 130-132 (ve vztahu ke smlouvě na komunální odpad) napadeného rozhodnutí. Uzavřel, že obviněný v této souvislosti nepředložil žádné konkrétní argumenty, zabýval se též určitou rozporností v argumentaci obviněného (v případě dodatků ke smlouvě na komunální odpad) a objasnil, proč se v tomto případě ani nejedná o změnu nepředvídatelnou ve smyslu § 222 odst. 6 zákona. S tímto posouzením Úřadu se lze plně ztotožnit. V situaci, kdy obviněný provádí uvedené změny smlouvy kontinuálně, pravidelně a setrvale, se nemůže jednat o změny neočekávané, a to i z toho důvodu, že se jedná o důsledky standardního socio-ekonomického vývoje.
53. Ani argumentace obviněného související s epidemií onemocnění covid-19 není s to odůvodnit jeho postupy v souladu s jakoukoli výjimkou dle § 222 zákona. Z této argumentace nevyplývá, že by obviněný skutečně v důsledku této neočekávatelné a neovlivnitelné okolnosti uzavřel jakoukoli přílohu či dodatek ke stávajícím smlouvám. Podle tvrzení obviněného došlo k úpravě ceny smlouvy „opět až při každoroční aktualizaci“. Není tedy možné uzavřít, že tato každoroční aktualizace byla oproti aktualizacím z předešlých let nějakým způsobem odlišná a obviněný ani žádné konkrétní tvrzení v této souvislosti neuvádí.
54. Ačkoli obě smlouvy obsahovaly ve svém původním textu možnost úpravy smluvených cen, nezbavuje tato okolnost obviněného povinnosti respektovat zákon. Jak je uvedeno v úvodu tohoto odůvodnění, obviněný není oprávněn k takovým změnám závazku, které znamenají, že původní veřejná zakázka malého rozsahu překročí zákonem stanovený limit a začne představovat nejprve podlimitní a později třeba i nadlimitní veřejnou zakázku. Nadto zákon stanovuje podmínky a limity, za kterých lze ke změnám závazků dle § 222 zákona přistoupit.
55. V šetřeném případě obviněný tyto skutečnosti nerespektoval a Úřad správně uzavřel, že se v souvislosti s přezkoumávanými přílohami a dodatky dopustil přestupků. Na tomto závěru rozkladová argumentace ničeho nemění, neboť neodůvodňuje možnost využít jakékoli výjimky dle § 222 zákona. Vzhledem k tomu, že obviněnému nesvědčí žádná z výjimek dle § 222 zákona, byl povinen v souvislosti s uzavřením příloh a dodatků ke smlouvám dle výroků I-IV napadeného rozhodnutí provést některé z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle zákona.
56. Závěrem je možné shrnout zásadní body shora uvedené argumentace. V případě, kdy zadavatel poptává služby dlouhodobého charakteru, o nichž mu musí být zřejmé, že je bude potřebovat i v budoucnosti, je třeba, aby tuto dlouhodobost a předvídatelnost zohlednil již v rámci stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, od níž se bude odvíjet režim jejího zadávání a druh zadávacího řízení. V situaci, kdy bude potřeba k již uzavřené smlouvě uzavřít dodatek, je zadavatel povinen zvážit, jestli po změně provedené takovým dodatkem, bude smlouva ve znění dodatku stále odpovídat režimu, ve kterém byla zadána. Pokud ne, je zadavatel povinen zahájit nové zadávací řízení.
57. Pokud jde o potvrzení výroku VI napadeného rozhodnutí, který se týká uložení povinnosti uhradit náklady řízení, dochází k jeho potvrzení vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím o rozkladu byly současně potvrzeny i všechny výroky o vině obviněného.
K výroku II tohoto rozhodnutí o rozkladu
58. Při posuzování napadeného rozhodnutí bylo shledáno, že jeho výrok III obsahuje zřejmou nesprávnost – evidentní písařská pochybení. Konkrétně se jedná o údaj o dni uzavření dodatku č. 15 („4. 2. 2024“) a údaj o jeho účinnosti („1. 1. 2020“). Tento dodatek však byl uzavřen dne 4. 2. 2022 a z jeho čl. 2 vyplývá, že se dotčená smlouva mění s účinností od 1. 1. 2022.
59. Vzhledem k tomu, že opravou těchto formálních a zřejmých nesprávností nedochází ke změně vlastního obsahu dotčeného výroku napadeného rozhodnutí ani důsledků, které z něj pro obviněného plynou, bylo v souladu s § 70 správního řádu přistoupeno k opravě výroku III napadeného rozhodnutí tak, aby obsahoval všechny správné údaje.
60. Rozklad obviněného neobsahuje konkrétní námitky proti jednotlivým výrokům, nýbrž obecně se vymezuje proti celému napadenému rozhodnutí. Shora uvedené odůvodnění týkající se potvrzení výroků I, II a IV napadeného rozhodnutí se tedy vztahuje i na důvody potvrzení jeho výroku III. Oprava tohoto výroku na tuto okolnost nemá vliv.
K výroku III tohoto rozhodnutí o rozkladu
61. Výrokem V napadeného rozhodnutí byla obviněnému za spáchání přestupků dle výroků I-IV napadeného rozhodnutí uložena pokuta ve výši 200 000 Kč.
62. Lze souhlasit s posouzením maximální možné výše pokuty, z níž Úřad při ukládání pokuty vycházel (blíže srov. bod 156 napadeného rozhodnutí), neboť obě smlouvy včetně dotčených příloh a dodatků byly uzavřeny na dobu neurčitou a plnění z těchto smluv dosud probíhá, přičemž současně obsahují určení pouze jednotkových cen. V posuzovaném případě tak lze uložit pokutu do výše 20 000 000 Kč. Úřad v této souvislosti v poznámce pod čarou č. 30 upozornil i na to, že vzal v potaz rovněž ceny, které obviněný prokazatelně uhradil za plnění smluv ve znění dotčených dodatků a příloh, které jsou poměrně nízké[3]. Tuto okolnost považuje za podstatnou rovněž předseda Úřadu.
63. Dále je však třeba zohlednit skutečnost, že z dostupných informací vyplývá, že v době, kdy byly dotčené smlouvy uzavřeny, bylo jejich zadání (jakožto zakázek malého rozsahu) v souladu s tehdy účinnou právní úpravou. Jak bylo zmíněno výše, tato právní úprava nebyla v otázkách změn uzavřených smluv výslovná. S přihlédnutím k této okolnosti a k charakteru a reálné hodnotě změn závazků ze smlouvy na tříděný odpad a smlouvy na komunální odpad, která se v případě obou příloh a dodatku č. 15 pohybuje v řádech statisíců, a rovněž s ohledem na to, že není vyjasněno, kdy přesně přestaly smlouvy představovat veřejné zakázky malého rozsahu, přistoupil předseda Úřadu ke snížení uložené pokuty na 150 000 Kč tak, aby její represivní i preventivní povaha zůstala zachována. Současně předseda Úřadu neshledal žádné polehčující či přitěžující okolnosti nad rámec těch, které zohlednil Úřad v napadeném rozhodnutí.
64. Pro provedení změny výroku V napadeného rozhodnutí jsou naplněny podmínky § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť tato změna jde ve prospěch obviněného.
VI. Závěr
65. V šetřeném případě nebyly shledány důvody pro změnu či zrušení výroků o vině obviněného, neboť bylo prokázáno, že se obviněný dopustil přestupků dle výroků I-IV napadeného rozhodnutí.
66. Ke změně výroku III napadeného rozhodnutí došlo pouze z důvodu opravy zřejmé nesprávnosti týkající se účinnosti dodatku č. 15.
67. Tímto rozhodnutím o rozkladu došlo ke snížení uložené pokuty, a to z důvodů, které jsou uvedeny shora.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
Obec Bílovice, Bílovice 70, 687 12 Bílovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Úřad je povinen zohlednit jakoukoli pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda je tato úprava pro obviněného příznivější. Uvedené vyplývá z článku 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a ostatně tak je třeba postupovat i podle § 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Úřad a jeho předseda posoudil otázku příznivosti pozdější právní úpravy a pozdější právní úprava zákona nebyla shledána v rámci posuzovaných přestupků příznivější, neboť zejména i nadále by bylo možné konstatovat spáchání týchž přestupků obviněným při nedodržení stejné povinnosti a stejná by byla při posuzování kontextu trestu i možná sazba výše pokuty, kdy shodná by byla též úprava promlčecí doby, resp. zániku odpovědnosti obviněného za přestupky. Nad rámec uvedeného je možné poukázat na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-08937/2024/500 ze dne 27. 2. 2024, kde je podrobně rozebráno, z jakého důvodu nelze znění § 222 zákona pozměněné „novelou“ zákona účinnou ode dne 16. 7. 2023 en blonc považovat za příznivější oproti předchozí úpravě.
[2] Úřad v tomto bodu napadeného rozhodnutí upozornil na stanovisko výkladové skupiny Ministerstva pro místní rozvoj dostupné na https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf.
[3] Cena, kterou obviněný prokazatelně uhradil za plnění na základě smlouvy na tříděný odpad ve znění platnosti a účinnosti přílohy č. 2 ze dne 1. 10. 2021, činí 383 035,21 Kč bez DPH, resp. 442 778,78 Kč vč. DPH. Za období platnosti a účinnosti přílohy č. 2 ze dne 1. 7. 2022 (do 6. 10. 2023) se jednalo o částku 242 812,30 Kč bez DPH, resp. 280 874,48 Kč včetně DPH. Za plnění na základě smlouvy na komunální odpad ve znění platnosti a účinnosti dodatku č. 15 (tj. od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022) se jedná o částku 531 990,53 Kč bez DPH, resp. 602 024,68 vč. DPH. Za dodatek č. 16 (od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022) se jednalo o částku 649 583,27 Kč bez DPH, resp. 734 539,65 Kč včetně DPH.