číslo jednací: 49691/2024/500
spisová značka: S0790/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Geotechický průzkum (GTP) v rámci přípravy stavby "Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj" |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 11. 3. 2025 |
| Související rozhodnutí | 49691/2024/500 09222/2025/163 |
| Dokumenty |  2024_S0790.pdf 408 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0790/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-49691/2024/500 |
|
Brno 27. 12. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 30. 9. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava,
- navrhovatel – společníci společnosti „SON-GEO GTP, OVA sever“ sdružující společníka SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, a společníka GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno, kteří dne 30. 1. 2024 uzavřeli „Smlouvu o společnosti“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 2. 4. 2024 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 31, 702 00 Ostrava,
ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Geotechický průzkum (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘ “ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-052691, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 224-704880, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – společníků společnosti „SON-GEO GTP, OVA sever“ sdružující společníka SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, a společníka GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno, kteří dne 30. 1. 2024 uzavřeli „Smlouvu o společnosti“ – ze dne 30. 9. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Geotechický průzkum (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘ “ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-052691, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 224-704880, ve znění pozdějších oprav, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 16. 11. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Geotechický průzkum (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘ “, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-052691, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 224-704880 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).
2. Dle čl. I. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „provedení podrobného geotechnického průzkumu (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘ “.
3. V čl. I. zadávací dokumentace zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 10 000 000 Kč bez DPH.
4. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 6 nabídek na plnění veřejné zakázky, a to včetně nabídky dodavatelů – společníků společnosti „SON-GEO GTP, OVA sever“ sdružující společníka SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, a společníka GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, 627 00 Brno, kteří dne 30. 1. 2024 uzavřeli „Smlouvu o společnosti“, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 2. 4. 2024 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 31, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“).
5. Z rozhodnutí o výběru ze dne 22. 2. 2024 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru dodavatele – Projekce iGEO, s.r.o., IČO 06190499, se sídlem náměstí 28. října 1899/11, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) – přičemž toto rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 27. 2. 2024.
6. Dne 13. 3. 2024 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti rozhodnutí o výběru (dále jen „námitky proti výběru“).
7. Rozhodnutím ze dne 28. 3. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti výběru“), zadavatel námitky proti výběru odmítl.
8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti výběru za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 8. 4. 2024 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne, jež je řešen v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0300/2024/VZ[1].
9. Rozhodnutím ze dne 11. 4. 2024 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zrušení ZŘ 1“), které odeslal účastníkům zadávacího řízení dne 12. 4. 2024.
10. Dne 26. 4. 2024 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti rozhodnutí o zrušení ZŘ 1 (dále jen „námitky proti zrušení ZŘ 1“).
11. Rozhodnutím ze dne 10. 5. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti zrušení ZŘ 1“), zadavatel námitky proti zrušení ZŘ 1 odmítl.
12. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti zrušení ZŘ 1 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 20. 5. 2024 u Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh 1“), jež byl řešen v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0418/2024/VZ. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-25425/2024/500 ze dne 27. 6. 2024 rozhodl podle § 263 odst. 2 zákona o zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení ZŘ 1. Citované rozhodnutí Úřadu bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-30119/2024/163 ze dne 13. 8. 2024.
13. Rozhodnutím ze dne 19. 8. 2024 zadavatel opětovně rozhodl o zrušení zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zrušení ZŘ 2“), které odeslal účastníkům zadávacího řízení téhož dne.[2]
14. Dne 3. 9. 2024 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky z téhož dne proti zrušení ZŘ 2 (dále jen „námitky proti zrušení ZŘ 2“).
15. Rozhodnutím ze dne 18. 9. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti zrušení ZŘ 2“), zadavatel námitky proti zrušení ZŘ 2 odmítl.
16. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti zrušení ZŘ 2 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 30. 9. 2024 u Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh 2“). Stejnopis návrhu 2 byl zadavateli doručen téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU 2
17. Navrhovatel úvodem svého návrhu 2 rekapituluje průběh zadávacího řízení a především namítá, že zadavatel nebyl oprávněn ke zrušení zadávacího řízení na základě § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť odůvodnění prezentované v rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 nenaplňuje důvody hodné zvláštního zřetele. Dále dle navrhovatele skutečnosti uváděné v rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 nejsou srozumitelné, transparentní, ani pravdivě komunikovány. Dle navrhovatele je rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 taktéž netransparentní z důvodu, že všechny okolnosti postupu zadavatele jasně nasvědčují tomu, že zadavatel je motivován zcela jinými důvody, než které jsou v rozhodnutí prezentovány.
K důvodu týkajícímu se chybějící dokumentace
18. Dle navrhovatele je tento důvod, i přes mírně podrobněji pojatý popis okolností oproti rozhodnutí o zrušení ZŘ 1, popsán tak nejasně a neurčitě, že z něj nevyplývá žádná relevance.
19. Navrhovatel má za to, že je daný důvod postaven na jeho dřívějších námitkách proti výběru, nicméně dle navrhovatele „[s]kutečnost, že jeden dodavatel disponuje jasnou informační výhodou, nezakládá důvod pro zrušení zadávacího řízení, nýbrž toliko jen potenciální střet zájmů […]“ a zadavatel měl takového dodavatel vyloučit, namísto přistoupit ke zrušení zadávacího řízení, což je opatření ultima ratio. K tomu navrhovatel dodává, že nikdy nenamítal, že by sama tato výhoda vybraného dodavatele bránila navrhovateli či komukoliv jinému sestavit nabídku (čemuž i odpovídá počet obdržených nabídek).
20. Dále navrhovatel konstatuje, že „[z]adavatel není žádným nováčkem ani amatérem v zadavatelské činnosti a z toho důvodu musí vědět, že DÚR či předchozí etapu geotechnického průzkumu si dodavatelé nemohou jen tak sami obstarat, resp. nemůže se zcela naivně domnívat, že jsou všechny informace dokonce volně dostupné např. na portálu ČÚZK“. Poskytnutí všech podkladů všem dodavatelům a v důsledku toho opakování zadávacího řízení není dle navrhovatele důvodem hodný zvláštního zřetele (přičemž takový důvod je také v logickém rozporu s tvrzením zadavatele, že zakázku ani s ohledem na pozbytí financí zadávat nebude).
21. Navrhovatel dále upozorňuje, že zadavatel konkrétně neuvádí, jaká dokumentace a z jakého důvodu zakládá důvod pro zrušení zadávacího řízení, přičemž místo toho uvádí, že samotné poskytnutí dokumentace v novém zadávacím řízení je tím důvodem. Dle navrhovatele s ohledem na 6 podaných nabídek, kdy žádný z dodavatelů si na chybějící dokumentaci včasně nestěžoval v jiném smyslu, než že by dispozice s ní mohla založit neoprávněnou konkurenční výhodu jednoho z dodavatelů, je nutno odůvodnění tohoto důvodu zrušení zadávacího řízení považovat za stále velmi neurčité a nepřezkoumatelné.
22. Dle navrhovatele skutečnost, že součástí dokumentace mohly být i některé další podklady, které by dodavatelům mohli ulehčit sestavení jejich nabídek, není sama o sobě problematická, nečiní zadávací řízení nezákonným a nezakládá důvod hodný zvláštního zřetele, pro který by mohlo být zadávací řízení zrušeno.
23. Argumentace zadavatele v rozhodnutí o námitkách proti zrušení ZŘ 2 na str. 4 dle navrhovatele nepřípustně doplňuje důvody zrušení zadávacího řízení. Co se týče zadavatelem odkazované zásady rovného zacházení, pak zákonnými nástroji k jejímu dodržení jsou dle navrhovatele mechanismy k řešení střetu zájmů, nikoli hned zrušení celého zadávacího řízení jako prostředek ultima ratio.
24. Dále navrhovatel k dotčené problematice odkazuje na příslušnou komentářovou literaturu a judikaturu Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu zabývající se zejména otázkou transparentnosti a otázkou naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení.
K důvodu týkajícímu se upozornění jednoho z účastníků zadávacího řízení na nezákonnost jedné z oceňovaných položek
25. Dle navrhovatele tato skutečnost nemůže být sama o sobě důvodem pro zrušení zadávacího řízení, a to obzvláště za situace, kdy toto upozornění zadavatel obdrží dlouho po podání nabídek i rozhodnutí o zrušení ZŘ 1.
26. Z rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 nevyplývá, že by zadavatel v této otázce učinil jakékoliv další prověřování či vlastní úsudky, resp. tyto úsudky nijak nezdůvodňuje ani nerozvádí. Zadavatel nijak nevysvětluje, o co konkrétně a jaké zadávací podmínky jsou tyto závěry opřeny nebo proč není možné nabídky spravedlivě porovnat. Navrhovateli tedy není jasné, z jakého důvodu daná položka nemůže vstupovat do hodnocení a z jakého důvodu jsou nabídky neporovnatelné, když toto zadavatel nevysvětluje ani v rozhodnutí o námitkách proti zrušení ZŘ 2. Tudíž uvedený důvod je dle navrhovatele nepřezkoumatelný.
K důvodu týkajícímu se nemožnosti zajištění finančních prostředků v následujícím roce
27. Navrhovatel uvádí, že stejný důvod byl teoreticky dán již při prvním zrušení zadávacího řízení, avšak zadavatel jej nikde nekomunikoval. Dle navrhovatele zadavatel disponuje alokovanými prostředky a není nereálné zahájit zadávací řízení ještě v roce 2024.
28. Navíc zadavatel nepracuje s jasným stanoviskem svého zřizovatele, že veřejnou zakázku financovat nebude. Dle navrhovatele zadavatel pouze konstatuje, že možná pro rok 2025 znovu finanční prostředky mít nebude a odůvodňuje to primárně výsledky voleb do krajských zastupitelstev. Navrhovatel je přesvědčen, že ekonomický důvod lze uplatnit pouze v případě, kdy zadavatel o financování přišel nebo je jisté, že přijde, což v šetřeném případě nenastalo. Naopak je dle navrhovatele vysoce pravděpodobné, že veřejná zakázka bude realizována, neboť provedení podrobného GTP je nutnou podmínkou pro realizaci stavby „Severní spoj“, přičemž se jedná o strategický projekt.
Další argumentace navrhovatele
29. Nadto navrhovatel považuje celý zadavatelům postup za netransparentní, neboť se jím snaží zastřít pravý důvod svého postupu, čímž je dle navrhovatele skutečnost, že zadavatel by na místo s navrhovatelem chtěl uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem, např. s vybraným dodavatelem. Dle navrhovatele transparentnímu postupu nenasvědčuje ani sled událostí během zadávacího řízení. Rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 bylo učiněno velmi opožděně (od zjištění tvrzeného pochybení, kdy tato prodleva nebyla zadavatelem věrohodně a přesvědčivě vysvětlena), v pozdní fázi zadávání veřejné zakázky a v jasné časové souvislosti s podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve vazbě na námitky proti výběru. Dle navrhovatele jsou jednoznačně dány zásadní pochybnosti o skutečných důvodech zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel pro podporu svých tvrzení odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu (zabývající se otázkou transparentnosti a důvody hodnými zvláštního zřetele).
30. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 z důvodu jeho nezákonnosti.
III. PRHŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
31. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dne 30. 9. 2024, kdy Úřad obdržel návrh 2 navrhovatele.
32. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
33. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 2. 10. 2024.
34. Usnesením ze dne 2. 10. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
35. Dne 14. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu 2 z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
36. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že v rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 je uvedeno příslušné ustanovení, dle kterého je zadávací řízení zrušeno, stejně tak jsou uvedeny důvody, které jej k tomuto kroku vedly, včetně informace o dalším postupu.
37. Zadavatel vidí nápravu svého pochybení nejen v poskytnutí kompletní dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DÚR) dotčené stavby, ale také v odstranění sporné položky z výkazu výměr, která vstupovala do hodnocení nabídkové ceny, přestože ji nemá platit vybraný dodavatel a neměla by tak ovlivňovat jím stanovenou nabídkovou cenu. Opatřením k odstranění tohoto závadného stavu, kdy je zřejmé, že zadavatel nedodržel zásady rovného zacházení ve smyslu § 6 zákona, je dle názoru zadavatele možné odstranit jen kompletní revizí zadávací dokumentace a jejích příloh a novým zahájením zadávacího řízení.
38. Dle zadavatele však s ohledem na současnou situaci opakování zadávacího řízení v nejbližší době nelze předpokládat. Zadavatel poukazuje na to, že konstatování v rozhodnutí o námitkách proti zrušení ZŘ 2, že nyní není schopen garantovat financování veřejné zakázky na další období s ohledem na původní předpokládané ukončení v listopadu 2024, je zcela pravdivé a s velkou pravděpodobností bude dána přednost aktuálně více potřebným realizacím. K tomu zadavatel doplňuje, že převod financí do dalšího období není automaticky aplikován pro ještě nezahájené realizace, včetně přípravy předmětné stavby „Silnice – Ostrava severní spoj“.
39. Zadavatel doplňuje, že v rozhodnutí o námitkách proti zrušení ZŘ 2 sdělil také aktuálně závažné důvody týkající se povodní, v jejichž důsledku je vhodné upozadit dotčenou veřejnou zakázkou na pozdější realizaci. V této souvislosti zadavatel také sdělil, že tato skutečnost ovlivní předpokládané stavební realizace na několik období, a to také s ohledem na předpokládanou výši vzniklých škod. Zadavatel bere rovněž v potaz aktuální situaci spočívající v nedostatku kvalitního drceného kameniva, které je používáno do asfaltových směsí, což zřejmě povede ke zvyšování nákladů oproti roku 2024.
40. Zadavatel žádá Úřad, aby potvrdil druhé usnesení S0300/2024/VZ.
Další průběh správního řízení
41. Úřad se přípisem ze dne 21. 10. 2024 obrátil na ostatní účastníky předmětného zadávacího řízení (mimo navrhovatele), tedy oslovil následující společnosti:
- vybraný dodavatel;
- SG Geotechnika a.s., IČO 41192168, se sídlem Geologická 988/4, 152 00 Praha (dále jen „SG Geotechnika“);
- INSET s.r.o., IČO 03579727, se sídlem Lucemburská 1170/7, 130 00 Praha (dále jen „INSET“);
- SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc (dále jen „SAFETY PRO“);
- UNIGEO a.s., IČO 45192260, se sídlem Místecká 329/258, 720 00 Ostrava (dále jen „UNIGEO“);
s žádostí o sdělení následujícího:
„[p]ovažujete za problematické, že zadávací dokumentace dotčené veřejné zakázky neobsahovala zadavatelem zmiňovanou dokumentaci? Respektive měla by dle Vašeho názoru tato dokumentace význam pro sestavení nabídky, potažmo měla absence dané dokumentace dle Vás v tomto kontextu významný dopad? Pokud ano, uveďte prosím, jaký dopad měla absence dané dokumentace v rámci zadávací dokumentace veřejné zakázky, respektive jaký by byl rozdíl, pokud by daná dokumentace byla součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky. Naopak v případě, pokud nepovažujete danou dokumentaci za významnou pro sestavení nabídky, uveďte prosím, na základě čeho se domníváte, že takové informace nejsou nezbytné/potřebné pro sestavení nabídek.“
42. Pro úplnost Úřad uvádí, že společnost UNIGEO své stanovisko k dané věci neposkytla.
Stanovisko vybraného dodavatele
43. Dne 25. 10. 2024 Úřad obdržel stanovisko vybraného dodavatele z téhož dne, v němž tento poukazuje na dotazy týkající se technologie provádění statických penetrací a geochemických analýz zemin, které zadavateli v rámci zadávacího řízení zaslal. Dle názoru vybraného dodavatele, pokud by měl nějaké speciální podklady, které by jej zvýhodňovaly oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení, nemusel by se zadavatele na nic doptávat. K tomu vybraný dodavatel doplňuje, že původně byla zvýhodněna společnost TERRATEST, jelikož jako jediná v České republice tou dobou vlastnila zařízení s tlačnou silou 200 kN, přičemž tento požadavek byl po dotazech zadavatelem zmírněn.
44. Dále dle vybraného dodavatele je chybou v zadání vyčíslení očekávaných škod, přičemž v případě, kdy se má naceňovat předpokládaná výše škody, ačkoliv zadavatel uhradí skutečnou výši škody, jsou díky tomu nabídky vzájemně neporovnatelné, resp. může dojít k takovému ovlivnění zadávacího řízení, že hodnotící kritérium neodráží vztah ceny a kvality. K tomu vybraný dodavatel uvádí, že k dané položce uvedl 25 000 Kč, přičemž bylo možné uvést i 1 Kč, ačkoliv by zadavatel následně uhradil více.
45. Závěrem vybraný dodavatel konstatuje, že v případě zrušení zadávacího řízení očekává, že bude dopracován projekt „geo“ prací, které přinesou požadované moderní výsledky dle platných norem a ušetří veřejné finance.
Stanovisko společnosti INSET
46. Dne 29. 10. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti INSET ze dne 28. 10. 2024, v němž tato společnost uvádí, že nepovažuje za problematickou skutečnost ohledně chybějící dokumentace. K tomu citovaná společnost dále uvádí, že není povolána hodnotit, zda tyto informace jsou či nejsou nezbytné pro sestavení nabídek, a nakonec uvádí, že při sestavení nabídky čerpala z dosavadní praxe a znalosti trhu.
Stanovisko společnosti SG Geotechnika
47. Dne 29. 10. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti SG Geotechnika z téhož dne, v němž tato společnost konstatuje, že „pokud by měli k dispozici veškerou dokumentaci, dokázali by precizněji ocenit náklady na vrtání, vstupy na pozemky a také náročnost zpracování průzkumných prací“. Dle názoru citované společnosti absence této dokumentace měla dopad na zpracování nabídky.
Stanovisko společnosti SAFETY PRO
48. Dne 1. 11. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti SAFETY PRO z téhož dne, v němž tato uvádí, že při nacenění nabídky vycházela z dostupných informací a ze svých odborných zkušeností. Dále citovaná společnost poukazuje na to, že zadavatel i přes dotaz na důležitost poskytnutí dokumentace předchozích etap, neposkytl předchozí stupeň průzkumu v rámci zadávací dokumentace (viz např. dotaz a odpověď č. 10 ze dne 22.12.2023).
49. Dle společnosti SAFETY PRO je znalost podrobných informací minimálně z předchozích etap průzkumů pro cenovou kalkulaci a nabídku vždy důležitá, a v tomto ohledu mohla mít vliv i při zpracování nabídky pro případný subjekt, který disponoval uvedenými podklady (vybraný uchazeč). K tomu citovaná společnost dodává, že pro vybraného uchazeče mohlo být nacenění nabídky na základě poskytnutých informací vhodnější, a to zejm. při stanovení ceny terénních prací, kde zadavatel upravoval/měnil v průběhu soutěže požadavky, a to např. na statické penetrační zkoušky (viz např. dotaz a odpověď č. 8 ze dne 22.12.2023) a mohl zde být vliv také na odhad pracnosti zpracování a nákladovosti všeobecných položek.
50. Dle názoru společnosti SAFETY PRO je absence uvedených podkladů problematická (vysoce nestandardní) a mimo výše uvedené jí také zvýšila míru rizika při zpracování nabídky.
Další průběh správního řízení
51. Rozhodnutím ze dne 14. 11. 2024 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.
52. Usnesením ze dne 20. 11. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 27. 11. 2024 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 26. 11. 2024 (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“). Dne 28. 11. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).
Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí
53. Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí předně uvádí, že dle jeho názoru v rozhodnutí o námitkách proti zrušení ZŘ 2 přednesl navrhovateli veškeré relevantní skutečnosti, které jej vedly ke zrušení zadávacího řízení. Dále k tomu zadavatel opakuje, že je aktuálně zatížen odstraňováním následků po povodních ze září roku 2024 v Moravskoslezském kraji, přičemž prioritu mají veřejné zakázky na obnovu dopravní infrastruktury, jejíž obnova potrvá několik let. Dále zadavatel uvádí, že svou situaci sdělil také Úřadu ve svém vyjádření k návrhu a doplňuje, že o rozpočtu zadavatele na rok 2025 bude rozhodováno na zasedání zastupitelstva Moravskoslezského kraje dne 16. 12. 2024. Dle zadavatele je nutné se zamyslet také nad aktuálností nabídkových cen všech účastníků z pohledu navýšení všech provozních a mzdových nákladů, přičemž by mohlo v případě uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dojít ke značným vícepracím. Zadavatel taktéž potvrzuje, že nemá v úmyslu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, tedy ani podávat rozklad proti rozhodnutí Úřadu ze 14. 11. 2024 o předběžném opatření.
54. Zadavatel konstatuje, že „ukončení zadávacího řízení zrušením je také jediným východiskem, jak se zachovat v současné situaci stejně vůči všem účastníkům. Navrhovatel v případě námitek ze dne 13.03.2024 považoval znalost informací a dat z dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) za klíčové pro vyloučení účastníka, který měl být vybraným dodavatelem, následně pak své stanovisko přehodnotil v námitkách proti zrušení zadávacího řízení“. Závěrem zadavatel žádá Úřad, aby potvrdil druhé usnesení S0300/2024.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
55. Navrhovatel se ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí především vyjadřuje k obsahu vyjádření zadavatele k návrhu. Navrhovatel považuje zadavatelův postup za účelový, když si zadavatel „začal všímat údajných chyb a vad zadávacího řízení až v okamžiku, kdy se navrhovatel obrátil na Úřad se svým návrhem ohledně nezákonného výběru konkurenčního dodavatele […]“. Navrhovatel odmítá zadavatelovo odůvodnění v nastavení rovnosti mezi dodavateli během zadávacího řízení s tím, že k takto zásadnímu kroku dospěl s velkým časovým odstupem od upozornění, nedostatky nejsou takové intenzity a ostatním dodavatelům údajné nedostatečné zadávací podmínky nevadily v sestavení jejich nabídek, přičemž žádný z nich nepodal ani námitky proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud by nepodal k Úřadu návrh (ve věci výběru dodavatele), zadavatel by nikdy nepřistoupil k „revizi“ zadávacích podmínek a plnění veřejné zakázky by v tuto chvíli pravděpodobně probíhalo.
56. Pokud jde o ekonomické a další důvody zrušení zadávacího řízení, tyto považuje navrhovatel za spekulativní a nemá informaci o tom, že by skutečně nastaly k okamžiku rozhodnutí o zrušení ZŘ 2, pročež tyto důvody nepovažuje za relevantní.
57. Dále se navrhovatel vyjadřuje ke stanoviskům oslovených dodavatelů, přičemž dle navrhovatele by Úřad k nim měl přistupovat s odstupem, neboť bez dalšího je nelze považovat za důkaz o možnosti či nemožnosti sestavit nabídky v souvislosti s chybějícími podklady. Dle navrhovatele je však z těchto vyjádření oslovených dodavatelů zřejmé, že „absentující podklady nezpůsobily na straně dodavatelů diskomfort takové intenzity, že by tímto došlo k zásadnímu ovlivnění jejich nabídky nebo způsobení zásadnějších komplikací“. Ke stanovisku společnosti SG Geotechnika navrhovatel uvádí, že „pouhá možnost přesnějšího nacenění nabídky ještě nemůže založit nezákonnost zadávacího řízení nebo neporovnatelnost nabídek (všichni dodavatelé vyjma vybraného dodavatele mají k dispozici stejné informace)“. Obdobně se navrhovatel vyjadřuje ke stanovisku společnosti SAFETY PRO, ze kterého dle navrhovatele nevyplývá, že „by absence předmětných podkladů měla zcela zásadní a klíčový dopad do sestavení a podání nabídky (hovoří se zde o horším odhadu položek a vyšší míře rizika, což jsou atributy, které jsou ve větším či menším rozsahu přítomny při zadávání každé veřejné zakázky […]“. Ani společnost UNIGEO (v rámci přípisu ze dne 25. 4. 2024) zadavatele neupozorňovala na komplikace při sestavení nabídky, pouze na možnost zvýhodnění dodavatele, který realizoval předchozí etapu.
58. Závěrem navrhovatel uvádí, že trvá na svém návrhu 2, neboť je přesvědčen, že zájem na řádném a transparentním provedení a dokončení zahájeného zadávacího řízení musí převážit nad zadavatelem prezentovanými nedostatky zadávacích podmínek, respektive že zrušení zadávacího řízení by bylo v aktuální situace nepřiměřené, tedy opětovně navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení ZŘ 2.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
59. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a provedeném šetření trhu mezi účastníky zadávacího řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení právních předpisů
60. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
61. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace.
62. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
63. Podle § 128 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.
64. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
65. Zadavatel rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 ze dne 19. 8. 2024 oznámil účastníkům zadávacího řízení téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje. V rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 zadavatel odkazuje na § 127 odst. 2 písm. d) zákona s následujícím odůvodněním.
66. Zadavatel uvádí, že v rámci obdržených námitek proti výběru bylo mj. poukazováno na skutečnost, že vybraný dodavatel disponuje mimořádným souborem informací a dat, které neměli pro zpracování nabídek ostatní účastníci zadávacího řízení. Dále zadavatel uvádí, že následně (i přes ujištění vybraného dodavatele, že jsou veškeré informace veřejně dostupné všem účastníkům zadávacího řízení, např. na stránkách ČZÚK) bylo opravdu zjištěno, že DÚR obsahující také předchozí stupně geotechnického průzkumu není možné získat v kompletním vyhotovení.
67. Zadavatel tak dále uvádí, že se tedy mylně domníval, že veškerá dokumentace je přístupná a účastníci ji mohou pro zpracování své nabídky využít (potažmo že se mylně domníval, že všichni účastníci zadávacího řízení disponují stejnými znalostmi a chybějící dokumentaci budou schopni pro zpracování nabídky získat bez jeho přičinění), nicméně tento jeho předpoklad se ukázal jako mylný, a proto se rozhodl zadávací řízení zrušit, s úmyslem získat veškerou (stěžovatelem zmiňovanou) dokumentaci a ve smyslu zásad dle § 6 zákona – tedy mimo jiné zásady rovného zacházení, zajistit její poskytnutí účastníkům v rámci nově vyhlášené veřejné zakázky. Poskytnutí chybějící dokumentace v rámci nově zahájeného zadávacího řízení je dle názoru zadavatele důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který je možné zadávací řízení zrušit.
68. Dále zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 uvádí, že v návaznosti na rozhodnutí o zrušení ZŘ 1 obdržel připomínku dalšího účastníka zadávacího řízení, ve které tento účastník upozorňuje, že „jedna z položek výkazu výměr nemůže vstupovat do hodnocené nabídkové ceny, jelikož položku ‚Škody na majetku třetích osob‘, která není hrazena z prostředků dodavatele není možné spravedlivě porovnat“ a dodržet tak zásadu rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona. Z tohoto důvodu jsou nabídky v této části neporovnatelné. Dle zadavatele nelze takovou vadu napravit jiným způsobem než zrušením zadávacího řízení.
69. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 uvádí také ekonomické důvody zvláštního zřetele, pro které nelze v zadávacím řízení pokračovat, kdy „[s] ohledem na způsob financování předmětu veřejné zakázky a významné časové prodlevě s uzavřením smlouvy a samotným plněním předmětu veřejné zakázky zadavatel nemá z výše uvedených důvodů zajištěny finanční prostředky na pokrytí nákladů na předmět zakázky.“ K tomu zadavatel dodává, že financování projektů zadavatele podléhá schválení jeho zřizovateli, přičemž nevyčerpané finance jemu odvádí zpět a o jejich opětovné přidělení musí požádat. Zadavatel tudíž musí danou akci zahrnout do návrhu rozpočtu roku 2025, přičemž schválení této akce k financování není automatické s ohledem na konec volebního období. Dle zadavatele skutečnost, že v rámci rozpočtu na rok 2024 fakticky přišel o alokované finance na danou akci, zakládá ekonomické důvody, pro které je možné veřejnou zakázku také zrušit.
Právní posouzení
70. Úřad uvádí, že s ohledem na podaný návrh je ve správním řízení předmětem přezkum oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy proto, že se v průběhu zadávacího řízení měly vyskytnout důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
Obecně ke zrušení zadávacího řízení
71. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení podle jeho uvážení, ovšem za předpokladu, že tak učiní z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů.
72. Zároveň platí, že jakékoliv zrušení zadávacího řízení je nutné vykládat restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli či svévoli zadavatele, která by mohla vyústit k zadávání veřejné zakázky tzv. „na zkoušku“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2018, č. j. 10 As 356/2017‑67). Zrušení zadávacího řízení je vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek. Je tedy nepochybně nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti tak obstojí pouze takové odůvodnění zrušení zadávacího řízení, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné.
73. Úřad rovněž konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, resp. oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm by zadavatel měl uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. K této skutečnosti se vyjádřil předseda Úřadu například v rozhodnutí sp. zn. ÚOHSR0074/2023/VZ, č. j. ÚOHS-29848/2023/162 ze dne 9. 8. 2023, ve kterém uvedl, že „[p]ři posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je pak třeba právě s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, případně v oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel je povinen v těchto dokumentech uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění by mělo být dostatečně konkrétní a srozumitelné, a to zejména z hlediska přezkoumatelnosti takového rozhodnutí. Právě rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je totiž předmětem přezkumu, nikoliv případné následné rozhodnutí o námitkách, neboť rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je úkonem, které zadavatel zveřejňuje a tím předkládá veřejnosti“. Obdobně pak předseda Úřadu uzavřel např. i v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0016/2023/VZ, č. j. ÚOHS-10655/2024/163 ze dne 14. 3. 2024 či rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0149/2023, č. j. ÚOHS-00745/2024/162 ze dne 9. 1. 2024.
74. Zákon v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) umožňuje zadavateli zrušit zadávací řízení v případě, že se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona tak pro zrušení zadávacího řízení vyplývají dvě základní podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Při kumulativním naplnění těchto podmínek je na uvážení zadavatele, zda zadávací řízení zruší. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by však mělo obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele.
75. Úřad v tomto kontextu zdůrazňuje, že i když tedy zákon fakticky umožňuje, aby zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení z jakéhokoliv důvodu, a to i z důvodu zadavatelem zaviněného, nelze v dané souvislosti přehlédnout, že možnost zrušení zadávacího řízení je podmíněna tím, že musí jít o důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, tj. o důvody, „které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení zrušeno“[3]. Za takové důvody je tak možné považovat pouze reálně existující okolnosti, které jsou natolik závažné, že mají objektivní dopad do zadávacího řízení, tedy kdy dokončení zadávacího řízení by bylo v rozporu s účelem a cílem zákona. Jinými slovy, mělo by jít o důvody, kvůli kterým by nešlo nebo nemělo význam v zadávacím řízení pokračovat, případně by pokračování zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem. Důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem, kterému dávají rozměr právě konkrétní skutkové okolnosti případu (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 či rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 23/2021-56 ze dne 26. 1. 2023). Důvody hodné zvláštního zřetele je tak třeba vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení.
76. K tomu lze dále uvést, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 23/2021-56 ze dne 26. 1. 2023 vyplývá, že „[v]odítkem pro určení, kdy porušení zákona ze strany zadavatele dosáhne intenzity dostačující ke zrušení zadávacího řízení, je možnost uložení nápravného opatření úřadem. […] Podle NSS v případech, kdy pochybení zadavatele dosáhne intenzity, která by vedla úřad ke zrušení zadávacího řízení postupem podle § 263 zákona o zadávání veřejných zakázek, může k jeho zrušení přistoupit i sám zadavatel. Opačný přístup by postrádal účelnost a měl by za následek pouze oddálení zrušení zadávacího řízení a s ním spojené neúčelně vynaložené náklady. Než tedy zadavatel přistoupí k užití § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek, musí v souladu se zásadou přiměřenosti zvážit, zda by jím způsobené porušení zákona vedlo ke zrušení zadávacího řízení i samotný úřad, pokud by proběhlo řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Jinak řečeno, zadavatel zváží, zda převáží zájem na dokončení zadávacího řízení, nebo zda bude nejvhodnějším postupem zadávací řízení zrušit“. Úřad konstatuje, že je dle uvedeného rozsudku tedy důležité posouzení, zda v konkrétním případě dosáhlo pochybení zadavatele intenzity, která by odůvodňovala zrušení zadávacího řízení. Jinými slovy, je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval. V této souvislosti Nejvyšší správní soud v obecné rovině podotýká, že „mezi okolnosti, které je třeba při výkladu pojmu důvodů hodných zvláštního zřetele zkoumat, lze zařadit například intenzitu porušení zákonné povinnosti zadavatelem, případně následky, které by mohly nastat v případě, že zadavatel zadávací řízení nezruší. Mezi ty se řadí třeba riziko nevyplacení dotace nebo její části v důsledku porušení pravidel pro zadávání veřejné zakázky (např. podle § 14e zákona č 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů), nebo hrozící trest za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek.“
77. Typicky lze považovat za důvod hodný zvláštního zřetele takový důvod zjištění zadavatele během probíhajícího zadávacího řízení, že porušil postup předepsaný zákonem a nemá již možnost přijmout jiné opatření k nápravě nezákonného stavu ve smyslu § 49 odst. 1 zákona. Bylo by totiž nepochybně proti smyslu a účelu zákona požadovat po zadavateli, aby za takových okolností v zadávacím řízení zatíženém vadou nezákonnosti pokračoval a vědomě tak páchal přestupek s možností uložení pokuty, případně se vystavoval riziku uložení nápravného opatření ze strany Úřadu v rámci řízení o přezkoumání jeho úkonů.
Ke zrušení zadávacího řízení v šetřeném případě
78. V projednávaném případě návrh 2 navrhovatele směřuje proti zrušení zadávacího řízení, jež zadavatel odůvodnil tím, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předmětem vedeného správního řízení je tak posouzení, zda zadavatel provedl rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 v souladu se zákonem. Úřad zde podotýká, že s ohledem na výše řečené obecné závěry, resp. zásadu transparentnosti, je nutné při posouzení zákonnosti přezkoumávaného úkonu zadavatele vycházet pouze z odůvodnění uvedeného v samotném rozhodnutí o zrušení ZŘ 2, nikoliv z toho, co zadavatel dále konstatoval např. v rozhodnutí o námitkách proti zrušení ZŘ 2 či ve vyjádření k návrhu 2. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 vymezil tři důvody, které ho k danému rozhodnutí vedly, kdy tedy Úřad nejprve přistoupil k přezkoumání prvního z nich ve světle otázky naplnění podmínek dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
K důvodu týkajícímu se chybějící dokumentace v rámci zadávací dokumentace veřejné zakázky
79. V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení mj. s odůvodněním, že v návaznosti na námitky upozorňující na skutečnost, že vybraný dodavatel disponuje mimořádným souborem informací a dat, které neměli ostatní dodavatelé k dispozici pro zpracování nabídek, dospěl následnou kontrolu dostupnosti dokumentace pro dodavatele ke zjištění, že „DÚR obsahující také předcházející stupně geotechnického průzkumu“ není možné získat v kompletním vyhotovením (ač původně mylně předpokládal, že veškerá dokumentace je přístupná a dodavatelé/účastníci zadávacího řízení ji mohou pro zpracování nabídek využít, resp. že všichni dodavatelé/účastníci zadávacího řízení disponují stejnými znalostmi a chybějící dokumentaci budou schopni pro zpracování nabídky získat bez jeho přičinění). Zadavatel se tak rozhodl zrušit zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona, aby zajistil dotčené chybějící dokumenty a ve smyslu zásad dle § 6 zákona (mj. zásady rovného zacházení) tyto poskytl dodavatelům v rámci nově vyhlášené zakázky.
80. Úřad se s ohledem na navrhovatelem zmíněnou otázku transparentnosti rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 primárně ve vztahu k danému důvodu zrušení zadávacího řízení zabýval tím, zda byl tento důvod komunikován dostatečně transparentně. Z textu dotčeného rozhodnutí je dle Úřadu jasně patrný důvod, pro který zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, když z něj vyplývá, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel zjistil, že zadávací dokumentace neobsahuje veškeré podklady, které byly potřebné pro zpracování nabídek účastníků zadávacího řízení (ve smyslu absence výše zmíněné dokumentace), resp. že v této souvislosti nebyly dodrženy zásady dle § 6 zákona, zejm. rovného zacházení, neboť nezajistil relevantním dodavatelům rovné podmínky, pročež toto vnímá jako takovou nezákonnost zadávacího řízení, že zadávací řízení v zájmu zajištění základních zásad dle zákona ruší s úmyslem jej vyhlásit znovu při doplnění dotčené dokumentace. Pokud tak jde o tvrzení navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 konkrétně neuvedl, jaká chybějící dokumentace a z jakého důvodu zakládá důvod pro zrušení zadávacího řízení, Úřad s uvedeným nemůže souhlasit, když z rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 jasně vyplývá, že co se týká chybějící dokumentace, jde o „DÚR obsahující také předcházející stupně geotechnického průzkumu“, tedy zadavatel jasně identifikoval, které dokumenty chyběly, a ostatně i proč považuje tuto absenci za důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze v zadávacím řízení pokračovat. Dle Úřadu tedy zadavatel přednesl konkrétní důvod, pro který po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení nadále pokračoval, a ač tento důvod uvedl jednoduše, učinil tak výstižně a jasně, tedy srozumitelně. Zadavatel tak dostatečně popsal, na základě jakých skutečností dospěl ke svému závěru zrušit zadávací řízení. Úřad má proto za to, že zadavatel přezkoumatelným způsobem zdůvodnil svůj postup dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Na základě uvedeného Úřad seznal rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 v tomto ohledu za souladné se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.
81. Úřad se dále zabýval věcným posouzením rozhodnutí o zrušení ZŘ 2, resp. zadavatelem uváděným důvodem z pohledu naplnění zákonem stanovených podmínek, při jejichž splnění je možné zadávací řízení zrušit dle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
82. První z již výše zmíněných zákonných podmínek pro možnost zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona je, aby se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, a to včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (a to bez ohledu na to, zda tyto důvody způsobil zadavatel či nikoliv).
83. Úřad k tomu předně uvádí, že zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé zvažují svou účast v soutěži o veřejnou zakázku a zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli adekvátně připravit a podat vzájemně porovnatelné nabídky. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat právě v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V tomto smyslu má zadavatel povinnost dostát požadavku na úplnost zadávací dokumentace, tedy musí poskytnout dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, kdy v tomto kontextu nesmí přenášet odpovědnost za správnost. Současně zadavatel nesmí nastavením zadávacích podmínek určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovat konkurenční výhodu nebo naopak vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Tedy jinými slovy musí vždy i dodržet základní zásady dle § 6 zákona, mj. zásadu transparentnosti, zásadu zákazu diskriminace, ale i zásadu rovného zacházení. Pokud by zadavatel porušil některou z povinností ve vztahu k zadávací dokumentaci a nedošlo-li by k odstranění takových nedostatků zadávací dokumentace, zatížil by zadavatel zadávací řízení nezákonností.
84. Ve světle výše uvedeného je třeba konstatovat, že dle Úřadu v případě, kdy předmětem veřejné zakázky je „provedení podrobného geotechnického průzkumu (GTP) v rámci přípravy stavby ‚Silnice II/470 Ostrava-Severní spoj‘ “, jež z povahy věci musí navazovat, resp. „stavět“ na poznatcích získaných z předcházejících etap plánování dané stavby, např. předchozích etap geotechnických průzkumů a podobných prací, je dokumentace vztahující se k DÚR a předchozím etapám geotechnického průzkumu důležitým podkladem pro zpracování nabídek dodavatelů majících v úmyslu se tohoto zadávacího řízení účastnit. K tomuto přesvědčení Úřad vede i skutečnost, že se nedostupnost této dokumentace, resp. její absence v rámci zadávací dokumentace veřejné zakázky stala předmětem mj. jednotlivých námitek navrhovatele (ač tyto směřovaly primárně na tu skutečnost, že vybraný dodavatel danými informacemi a podklady dle navrhovatele disponoval, což je důvod pro jeho vyloučení) a zadavatel byl na tento nedostatek upozorněn v průběhu zadávacího řízení i ze strany jiných dodavatelů. Nicméně i přesto Úřad za účelem zjištění dopadu zadavatelem označené chyby zadávací dokumentace veřejné zakázky, tj. chybějící dokumentace v rámci zadávací dokumentace veřejné zakázky, provedl šetření mezi účastníky zadávacího řízení (mimo navrhovatele), kteří byli dotázáni, zda považují za problematické, že zadávací dokumentace neobsahovala zadavatelem zmiňovanou dokumentaci, resp. zda je tato dokumentace významná pro sestavení nabídek. Celkem 4 z 5 ostatních účastníků zadávacího řízení Úřadu zaslalo své odpovědi, z nichž společnost SG Geotechnika a společnost SAFETY PRO jsou tohoto názoru, že absence dotčené dokumentace měla dopad do zpracování nabídek, resp. je problematická. Společnost SG Geotechnika je konkrétně přesvědčena, že pokud by měla k dispozici veškerou dokumentaci, dokázala by precizněji ocenit náklady na vrtání, vstupy na pozemky a také náročnost zpracování průzkumných prací, tedy uvedené by mělo dopad na zpracování její nabídky. Dle společnosti SAFETY PRO znalost podrobných informací minimálně z předchozích etap průzkumů je pro cenovou kalkulaci a nabídku vždy důležitá a v tomto kontextu mohla mít vliv i při zpracování nabídky pro případný subjekt, který disponoval danými podklady (zejm. při stanovení ceny terénních praxí či v kontextu požadavků na statické penetrační zkoušky, ale i pro odhad pracnosti zpracování a nákladovosti všeobecných položek). Absence uvedených podkladů je tak z pohledu této společnosti problematická. Společnost INSET absenci dokumentace nepovažuje za problematickou, avšak dle jejího názoru nejsou povoláni hodnotit, zda tyto informace jsou či nejsou nezbytné pro sestavení nabídek. Vybraný dodavatel se vyjádřil de facto pouze ve vztahu ke zvýhodnění jeho osoby oproti ostatním dodavatelům, přičemž poukázal na jinou společnost, která byla původně zadávacími podmínkami dle jeho mínění zvýhodněna. K jádru šetřené věci se vybraný dodavatel ve svém stanovisku blíže nevyjádřil.
85. Z uvedeného dle Úřadu jasně vyplývá, že absence zmiňované dokumentace měla dopad do zadávacího řízení, resp. vliv na zpracování nabídek předložených účastníky zadávacího řízení, neboť pokud ze stanovisek minimálně části zúčastněných dodavatelů v zadávacím řízení vyplývá, že taková absence je problematická a že by dodavatelé v případě, kdyby disponovali danými podklady, zpracovali nabídky odlišně, resp. ocenili by položky v nabídce jinak (když jsou např. přesvědčeni, že v případě informací z předchozích etap průzkumu mohli lépe připravit svou nabídku a lépe ocenit některé z nákladů), je třeba tuto absenci považovat za nedostatek zadávacích podmínek, jež mohl zapříčinit omezení dodavatelů ve zpracování nabídek. Daná situace je tak okolností, která již od počátku zadávací řízení zasahuje. Navíc ve zde šetřeném případě vzniká v případě absence takových podkladů mezi účastníky zadávacího řízení určitá nerovnost, neboť je zjevné, že někteří z dodavatelů, resp. účastníků zadávacího řízení danou dokumentací disponovali či mohli disponovat, jiní nikoliv, tedy ne všichni relevantní dodavatelé disponovali stejnými podmínkami (jak bylo poukazováno mj. i navrhovatelem). Uvedené se pak jistě mohlo promítnout i do porovnání nabídek, resp. jejich hodnocení. Úřad tedy i na podkladě šetření mezi účastníky dotčeného zadávacího řízení dospěl k závěru, že zadávací řízení a zejm. zpracování a hodnocení nabídek bylo absencí daných dokumentů zásadně ovlivněno.[4] K tomu lze doplnit, že absence daných podkladů mohla mít vliv i na jiné relevantní dodavatele, kteří např. nemuseli být schopni či ochotni nabídku sestavit a podat, ač by při zahrnutí daných informací a podkladů do zadávací dokumentace toho schopni a ochotni byli. Uvedený nedostatek zadávacích podmínek tak nemusel mít dopad jen na účastníky zadávacího řízení, ale mohl ovlivnit soutěž o předmět veřejné zakázky i tímto způsobem.
86. Úřad má tedy vzhledem k výše uvedenému za to, že absencí dotčené dokumentace v podstatě došlo k poskytnutí neúplné zadávací dokumentace relevantním dodavatelům, což není postup transparentní a souladný s § 36 odst. 3 zákona, a navíc v důsledku toho došlo či mohlo dojít v rozporu s § 6 odst. 2 ve spojení s § 36 odst. 1 zákona k vytvoření nerovnosti mezi dodavateli, kteří pak neměli rovnocenné podmínky v soutěži o dotčenou veřejnou zakázku, neboť nedisponovali stejnými podklady pro zpracování svých nabídek od počátku zadávacího řízení. Jinými slovy se jeví jako důvodný závěr, že zadavatel chybně nezahrnul do zadávací dokumentace příslušnou předchozí dokumentaci, na níž měl předmět plnění nyní navazovat, kdy toto nejen že mohlo způsobit nedostatečnou podrobnost a úplnost zadávacích podmínek, tedy jejich netransparentnost, ale zároveň mohlo dojít ke zvýhodnění určitých subjektů, respektive naopak znevýhodnění subjektů jiných. Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že se v šetřeném případě jedná o situaci, která má do zadávacího řízení natolik intenzivní dopady, že atakuje samotný smysl dokončení zahájeného zadávacího řízení a vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, neboť nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení stižené takovouto vadou a uzavřel smlouvu s dodavatelem, jehož výběr mohl být ovlivněn postupem rozporným se zákonem a jeho základními zásadami. Dle názoru Úřadu je tedy důvod pro zrušení zadávacího řízení uvedený zadavatelem reálně existující okolností, která je natolik závažná, že má objektivní dopad do zadávacího řízení, neboť platí, že dokončení zadávacího řízení by bylo v rozporu s účelem a cílem zákona.
87. Nadto je třeba upozornit, že ve fázi, ve které se zadávací řízení nachází (ve fázi po podání nabídek), nemá zadavatel jinou možnost, jak svůj postup napravit, než se uchýlit k samotnému zrušení zadávacího řízení a následně v případě nově zahájené veřejné zakázky doplnit zadávací dokumentaci o potřebné podklady, neboť s ohledem na výše uvedené nelze nápravu zajistit jiným způsobem, když daná situace zasáhla zadávací řízení již od samého počátku. Pokud tedy navrhovatel v návrhu 2 namítá, že místo zrušení zadávacího řízení měl zadavatel „zvolit“ vyloučení vybraného dodavatele, který souborem informací a podkladů z chybějících dokumentů má dle navrhovatele disponovat, tak takové opatření zde není vhodným, když průběh zadávacího řízení byl zjevně ovlivněn již od samého počátku, a to vůči více relevantním dodavatelům, tedy navrhovatelem navrhované opatření by nepostačovalo k nápravě výše popsaného. Lze také uvést, že zatímco vyloučení ze zadávacího řízení by znamenalo, že určitý dodavatel zakázku již získat nemůže, naopak zrušení zadávacího řízení znamená, že se o veřejnou zakázku mohou ucházet všichni relevantní dodavatelé, včetně navrhovatele, a to při jejím novém vypsání. V této souvislosti Úřad opakovaně zdůrazňuje, že zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení právě za tím účelem, aby v opětovně vyhlášeném zadávacím řízení zajistil dodavatelům přístup k relevantní dokumentaci a narovnal podmínky všem dodavatelům, což může nejen „narovnat“ soutěž mezi aktuálními účastníky zadávacího řízení, ale i případně rozšířit možný okruh dodavatelů a tím zajistit širší hospodářskou soutěž. Při novém vypsání veřejné zakázky budou mít tedy všichni relevantní dodavatelé šanci znovu se o zakázku ucházet za transparentních a rovných podmínek. Takový postup pak odpovídá účelu a smyslu zákona i samotného zadávacího procesu.
88. Úřad s ohledem na uvedené shrnuje, že dle jeho názoru lze mít vzhledem k okolnostem daného případu za to, že zadavatel nepřistoupil ke zrušení zadávacího řízení ze své libovůle, ale v návaznosti na skutečnost, že si na základě obdržených námitek uvědomil chybnost a rizikovost svého postupu, a proto zadávací řízení zrušil v úmyslu zajistit do budoucna transparentnost a rovnost pro všechny dodavatele, resp. účastníky zadávacího řízení při soutěži o předmět plnění. Je nutné také akcentovat, že i přijetí opatření k nápravě v podobě zrušení zadávacího řízení je vyjádřením přijetí odpovědnosti zadavatele za vlastní pochybení. Dle názoru Úřadu se právě s takovým postupem zadavatele, který se rozhodl využít cestu zrušení zadávacího řízení, lze ztotožnit. Stejně tak si lze představit, že pro jakéhokoli jiného zadavatele by se jednalo o stejně závažný a objektivní důvod pro zrušení zadávacího řízení jako pro zadavatele nyní šetřené veřejné zakázky. Zadavatelem prezentovaný důvod v rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 spočívající v absenci dokumentace DÚR obsahující předcházející stupně geotechnického průzkumu v rámci zadávací dokumentace veřejné zakázky lze tedy dle názoru Úřadu považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, pro který po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení dále pokračoval.
89. V tomto smyslu lze uzavřít, že výše předestřený důvod, pro který zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, naplnil znaky důvodu hodného zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, a to i ve světle závěrů relevantní judikatury. První podmínku aplikace § 127 odst. 2 písm. d) zákona tak Úřad považuje za splněnou.
90. Druhou podmínkou pro možnost zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona je podmínka, aby se důvody, pro které je zadávací řízení zrušeno, vyskytly v průběhu zadávacího řízení. Jak plyne z odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ 2, zadavatel v návaznosti na námitky obdržené v průběhu zadávacího řízení a následné zjišťování relevantních okolností nabyl vědomí o svém pochybení ve smyslu neposkytnutí kompletní dokumentace v rámci zadávací dokumentace veřejné zakázky a důsledcích takovéhoto postupu. Úřad přitom považuje uvedené časové určení okamžiku, kdy se zadavatel o existenci důvodu pro zrušení zadávacího řízení dozvěděl, stejně jako určení okamžiku výskytu dotčeného důvodu za dostatečné, kdy na základě uvedeného lze zcela jistě shledat, že důvody hodné zvláštního zřetele nastaly v průběhu zadávacího řízení. Úřad tak považuje také druhou podmínku pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona za splněnou, neboť uvedený důvod se bezpochyby vyskytl až v průběhu zadávacího řízení.
91. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zákonné podmínky pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona byly v kontextu rozebíraného důvodu uplatněného zadavatelem naplněny.
92. Nelze ani shledat, že by v šetřeném případě zrušením zadávacího řízení došlo k porušení zásady přiměřenosti, jak tvrdí navrhovatel ve svém návrhu 2, respektive že zde musí převážit zájem na dokončení zadávacího řízení, a to např. i s ohledem na počet podaných nabídek. S navrhovatelem lze sice souhlasit, že v souladu s rozhodovací praxí Úřadu i soudů zrušení zadávacího řízení představuje opatření ultima ratio, tedy krajní možnost, ke které se má zadavatel uchýlit až poté, co vyčerpal všechny možnosti vedoucí ke standardnímu a požadovanému ukončení zadávacího řízení uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky, kdy musí zvažovat i to, zda zájem na dokončení zadávacího řízení nepřeváží nad zájmem na jeho zrušení. Jak však Úřad již podrobně rozebral výše, dle přesvědčení Úřadu nelze shledat jako pochybení, pokud se zadavatel za uvedených skutkových okolností přiklonil ke zrušení celého zadávacího řízení, neboť dospěl k závěru, že v důsledku jeho pochybení nebyly zadávací podmínky kompletní, tedy dodavatelé neměli relevantní informace a podklady pro zpracování nabídek, resp. že to mohlo způsobit mezi dodavateli i nerovnost a výhodu některých, tedy že pokud by v zadávacím řízení pokračoval, nebude schopen zaručit naplnění zásady zákazu diskriminace či rovného zacházení, respektive i zásady transparentnosti. V souladu s účelem a smyslem zákona a mj. i právě např. zásadou transparentnosti dle § 6 zákona je naopak spíše postup zadavatele, který obezřetně zadávací řízení zrušil, aby možnost takovéhoto nezákonné ovlivnění soutěže o veřejnou zakázku nepřipustil. Úřad opakuje, že v situaci, kdy bylo zadávací řízení již ve fázi po podání nabídek, neměl zadavatel v podstatě žádnou jinou možnost, jak uvedené pochybení napravit a riziku nezákonnosti jeho dalšího postupu předejít. Úřad také nepřehlíží, že zde existují i zájmy navrhovatele (příp. jiných účastníků zadávacího řízení) na jeho dokončení, když tito např. museli vynaložit určité prostředky na účast ve zde řešeném zadávacím řízení atp., tedy nepřehlíží, v jaké fázi dotčené zadávací řízení je, nicméně zájem na férové, otevřené a transparentní hospodářské soutěži o předmět plnění jako celku musí v tomto případě převážit nad zájmem na ochraně jednotlivého dodavatele, respektive jeho zájmem na dokončení zadávacího řízení. Navíc lze podotknout, že nové vyhlášení veřejné zakázky je i ve prospěch dodavatelů aktuálně se účastnících šetřeného zadávacího řízení (včetně navrhovatele), neboť tito neměli relevantní informace a podklady pro zpracování nabídky. Při novém vyhlášení veřejné zakázky budou mít k dispozici relevantní informace a podklady, na základě kterých mohou lépe připravit a nacenit své nabídky (a třeba se díky tomu i vyhnout např. problémům při plnění), kdy v tomto kontextu budou mít i rovné podmínky. Je tedy sice pravda, že jednou zahájené zadávací řízení by zásadně mělo být dokončeno, nicméně v projednávaném případě zájem na dokončení zadávacího řízení nad jeho zrušením nemůže převážit.
93. Pokud jde o skutečnost, že zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení s časovým odstupem od chvíle, kdy mohl důvod pro jeho zrušení zjistit, příp. zjistil, Úřad akcentuje, že na rozdíl od předchozí právní úpravy [tj. § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb.] je současná právní úprava vůči zadavatelům benevolentnější, neboť již neobsahuje podmínku, že ke zrušení zadávacího řízení musí dojít bez zbytečného odkladu. Tedy i v situaci, kdy by vznik důvodu pro zrušení zadávacího řízení předcházel samotnému rozhodnutí o zrušení o několik měsíců, nelze shledat, že by se mělo automaticky jednat o netransparentnost postupu zadavatele. Je sice pravdou, že zadavatel mohl dotčený nedostatek odhalit již dříve. Nicméně při posouzení otázky, zda zadavatel nemohl při přípravě zadávacích podmínek či později postupovat pečlivěji, nelze přehlédnout, že ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona umožňuje zadavateli zrušit zadávací řízení i z důvodů, které sám způsobil. V případě tak závažné chyby, která ve zdejším případě nastala, je vcelku bezpředmětné se zabývat tím, zda zadavatel jednal s dostatečnou péčí, aby nastalé situaci úspěšně předešel (ledaže by bylo prokázáno úmyslné obcházení zákona, což však v šetřeném případě prokázáno nebylo). Tedy ani v případě, že by si zadavatel při přípravě zadávacích podmínek či později (např. při vyřizování námitek navrhovatele) počínal nedostatečně obezřetně, nešikovně či nedbale, v daném případě nelze dovodit nezákonnost samotného zrušení zadávacího řízení. Byť si totiž zde řešený důvod pro zrušení zadávacího řízení zadavatel způsobil sám, jedná se o zrušení zadávacího řízení, které je v souladu s účelem a cílem právní úpravy zákona o zadávání veřejných zakázek. Nadto zde není důvodu nevěřit, že zadavatel si své pochybení uvědomil až opožděně, jak uvádí v samotném rozhodnutí o zrušení ZŘ 2. Podstatné pak je, že důvody pro zrušení byly dány i v okamžiku rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, přičemž tyto důvody nastaly v průběhu zadávacího řízení.
94. Pokud jde o námitku navrhovatele, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval netransparentně, když reálný důvod pro zrušení zadávacího řízení je jiný než zadavatelem prezentovaný, tedy že zadavatel postupoval účelově, je třeba uvést, že z obsahu rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 ani z obsahu spisu se nijak nepodává, že by zadavatel postupoval tak, jak tvrdí navrhovatel. Ostatně toto tvrzení navrhovatele zůstává jen v rovině tvrzení bez toho, aby Úřad mohl získat pochybnost o tom, že zadavatel postupoval jinak, než jak vyplývá z jeho vyjádření a ze správního spisu, resp. že by důvody pro zrušení zadávacího řízení opravdu měly ve skutečnosti spočívat například v přání zadavatele, aby zvítězil konkrétní dodavatel. Pokud jde o časové aspekty učinění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, odkazuje Úřad na výše uvedené a podotýká, že ani z načasování daného úkonu nelze bez dalšího dovozovat účelovost postupu zadavatele. Pro úplnost Úřad dodává, že ani možné ne zcela logická návaznost či provázanost výše předestřeného důvodu pro zrušení zadávacího řízení s důvodem, že zadavatel nemá zajištěno financování veřejné zakázky, nečiní tento důvod méně transparentním či věrohodným, neboť z ničeho nevyplývá, že by zadavatel novou veřejnou zakázku realizovat již vůbec nechtěl, a Úřad nemá důvod pochybovat, že tomu tak není. Lze tak shrnout, že ze skutkových zjištění vyplývá, že důvodem pro zrušení byly skutečnosti uvedené v rozhodnutí o zrušení ZŘ 2, jež, jak Úřad ověřil, jsou existujícími a objektivními. Jiné důvody se nepodařilo zjistit ani prokázat a tvrzení navrhovatele k tomu nepostačuje. Je tedy nutné uzavřít, že zadavatel zrušil zadávací řízení z důvodů, které byly v rozhodnutí skutečně uvedeny a minimálně v rozsahu výše uvedeného důvodu bylo zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona oprávněné.
95. Na základě uvedeného tak Úřad neshledal zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem, potažmo v rozporu se základními zásadami dle § 6 zákona.
K dalším důvodům pro zrušení zadávacího řízení
96. Úřad na tomto místě konstatuje, že posuzování dalších důvodů pro zrušení zadávacího řízení prezentovaných zadavatelem v rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 by nebylo účelné, neboť jejich případná nelegitimnost by nikterak nemohla ovlivnit skutečnost, že byl naplněn alespoň jeden legitimní důvod pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, což je pro takový úkon dostatečné, pročež Úřad zamítl návrh navrhovatele. Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad považuje případné šetření dalších navrhovatelem namítaných skutečností za nadbytečné, neboť by nemohlo mít na výsledek řízení, a tedy na rozhodnutí Úřadu ve věci vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání otázky zákonnosti dalších důvodů pro zrušení zadávacího řízení je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod pro zrušení zadávacího řízení. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro zrušení zadávacího řízení existoval, je zkoumání existenci dalších důvodů nadbytečné.
Závěr
97. Na základě shora uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Ing. Petr Vévoda
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava
2. Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 31, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] V tomto správním řízení Úřad vydal dne 23. 4. 2024 v souladu s § 257 písm. g) zákona usnesení o zastavení správního řízení (dále jen „usnesení S0300/2024“), jež bylo rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-30087/2024/163 ze dne 14. 8. 2024 zrušeno.
[2] V návaznosti na rozhodnutí o zrušení ZŘ 2 vydal Úřad ve správním řízení vedeným pod sp. zn. ÚOHS-S0300/2024/VZ dne 22. 8. 2024 v souladu s § 257 písm. g) zákona usnesení o zastavení správního řízení (dále jen „druhé usnesení S0300/2024“), jež však s ohledem na navrhovatelem podaný rozklad a následné přerušení řízení o rozkladu ze strany předsedy Úřadu (do doby pravomocného skončení zde řešeného správního řízení) dosud nenabylo právní moci.
[3] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010 – uvedený rozsudek byl sice vydán ve vztahu k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jenž obsahoval oproti zákonu ve svém § 84 odst. 2 písm. e) mírně odlišnou úpravu týkající se důvodů hodných zvláštního zřetele, avšak podmínka, že musí jít o důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, v ní byla rovněž obsažena. Z tohoto důvodu lze dle názoru Úřadu uvedený rozsudek aplikovat i na výklad důvodů hodných zvláštního zřetele dle zákona.
[4] Úřad podotýká, že v tomto kontextu nesouhlasí s navrhovatelem v tom, že by odpovědím dotazovaných dodavatelů neměl přikládat důležitost. Úřad je naopak přesvědčen, že právě dotaz na účastníky zadávacího řízení jakožto dodavatele potenciálně přímo ovlivněné absencí uvedené dokumentace v rámci zadávací dokumentace veřejné zakázky, je legitimní postup, na základě něhož lze získat relevantní informace ohledně dopadu takové situace do zadávacího řízení.
