číslo jednací: 05749/2025/500
spisová značka: S1001/2024/VZ

Instance	I.
Věc	Rekonstrukce pavilonu gynekologie včetně vybudování 6. centrálního operačního sálu
Účastníci	Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje ESOX, spol. s r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2024
Datum nabytí právní moci	4. 3. 2025
Dokumenty	2024_S1001.pdf 602 KB

Spisová značka: ÚOHS-S1001/2024/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-05749/2025/500

Brno 14. 2. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 11. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 6. 12. 2024 JUDr. Martinem Vychopněm, advokátem ev. č. ČAK 02690, Advokátní kancelář Camrda, Premus, Vychopeň, Vachoušek, Zeman a partneři, se sídlem Masarykovo náměstí 225, 256 01 Benešov,
navrhovatel – ESOX, spol. s r.o., IČO 00558010, se sídlem Libušina třída 826/23, 623 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 26. 11. 2024 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce pavilonu gynekologie včetně vybudování 6. centrálního operačního sálu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 10. 2024, pod ev. č. Z2024-051678, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 10. 2024 pod ev. č. 638933-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – ESOX, spol. s r.o., IČO 00558010, se sídlem Libušina třída 826/23, 623 00 Brno – ze dne 29. 11. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce pavilonu gynekologie včetně vybudování 6. centrálního operačního sálu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 10. 2024, pod ev. č. Z2024-051678, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 10. 2024 pod ev. č. 638933-2024, ve znění pozdějších oprav, se v části návrhu týkající se namítané nedostatečné délky lhůty pro podání nabídek podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Zadavatel – Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Rekonstrukce pavilonu gynekologie včetně vybudování 6. centrálního operačního sálu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 10. 2024, pod ev. č. Z2024-051678, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 10. 2024 pod ev. č. 638933-2024, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 cit. zákona, když předmět plnění veřejné zakázky, jenž zahrnuje podle čl. 2.1. zadávací dokumentace kompletní rekonstrukci stávajícího gynekologicko-porodnického pavilonu včetně „provedení stavebních, montážních a řemeslných pracích a dodávek (…) i vybavení prostor, včetně lékařských přístrojů (…)“ i dodávku „lékařských technologií, přístrojů, mobiliáře a vybavení“, vymezil natolik široce, že zahrnoval i některá dílčí plnění, která jinak běžně samostatně na trhu poskytuje rozdílný okruh dodavatelů, aniž by zadavatel prokázal, že pro takový postup měl legitimní důvod, a v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel umožnil podat nabídky na jednotlivá dílčí plnění, nabídku podat mohli.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce pavilonu gynekologie včetně vybudování 6. centrálního operačního sálu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 10. 2024, pod ev. č. Z2024-051678, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 10. 2024 pod ev. č. 638933-2024, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Zadavateli – Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S1001/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ESOX, spol. s r.o., IČO 00558010, se sídlem Libušina třída 826/23, 623 00 Brno – ze dne 29. 11. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce pavilonu gynekologie včetně vybudování 6. centrálního operačního sálu“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 10. 2024, pod ev. č. Z2024-051678, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 10. 2024 pod ev. č. 638933-2024, ve znění pozdějších oprav.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov (dále jen „zadavatel“) – dne 18. 10. 2024 zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) za účelem zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce pavilonu gynekologie včetně vybudování 6. centrálního operačního sálu“ otevřené řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 10. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 10. 2024, pod ev. č. Z2024-051678, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 10. 2024 pod ev. č. 638933-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle článku 2.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „kompletní rekonstrukce stávajícího gynekologicko-porodnického pavilonu (pavilon G) (…), včetně provedení přístavby stávajícího 4 NP a nástavby 5 NP (…) Rovněž bude vybudován nový operační sál č. 6. (…) Předmětem veřejné zakázky je i vybavení prostor, včetně lékařských přístrojů, a to v rozsahu dle a rozpočtů.“.

3. Zadavatel dne 18. 11. 2024 obdržel námitky navrhovatele – ESOX, spol. s r.o., IČO 00558010, se sídlem Libušina třída 826/23, 623 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

4. Zadavatel rozhodnutím ze dne 21. 11. 2024, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 29. 11. 2024 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel úvodem svého návrhu rekapituluje průběh procesu podání námitek a jejich následného odmítnutí rozhodnutím zadavatele ze dne 21. 11. 2024. Navrhovatel se v návaznosti na zmíněné rozhodnutí domnívá, že jím podané námitky nebyly náležitě posouzeny, a to po věcné ani po právní stránce.

7. Předně se navrhovatel vyjadřuje k námitce nerozdělení předmětu dotčené veřejné zakázky na části. Navrhovatel je přesvědčen, že je zcela irelevantní, že z hlediska předpokládané hodnoty jsou převažujícím plněním veřejné zakázky stavební práce a nerozdělení zakázky není tímto způsobem možné obhajovat, neboť stále dochází k porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek stanovených v § 6 zákona a narušování hospodářské soutěže.

8. Dále se navrhovatel v návrhu vyjadřuje k argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách ohledně předmětu veřejné zakázky „na klíč“. Navrhovatel uvádí, že argumentace metodou „design and build“, která spočívá v realizaci stavby způsobem, při kterém zadavatel vymezí pouze účel a rozsah plnění a zhotovitel následně zajistí projektovou dokumentaci spolu s realizací stavby, je v daném případě zcela nepřiléhavá, jelikož dotčená zakázka touto metodou zadávána není a argumentace zadavatele tak působí zmatečně. Navrhovatel současně dodává, že ani případné využití této metody by zadavatele neopravňovalo k nedovolenému slučování nesouvisejících plnění. Stavba na klíč nadto typicky zahrnuje pouze přípravu díla (domu), nikoli jeho kompletní vybavení nábytkem či elektronickými spotřebiči. Ačkoli nelze při zadávání veřejných zakázek vyloučit, že v některém případě bude objednatel po zhotoviteli požadovat realizaci stavby včetně kompletního vybavení, musí se tento postup řídit právní úpravou, která stanovuje podmínky a mantinely, a zadavatel nemůže postupovat pouze tak, jak je mu to pohodlné. V dotčeném případě zadavatel dle navrhovatele zadává zcela standardní zakázku na stavební práce, jejímž předmětem však učinil rovněž dodávku kuchyňského a kancelářského vybavení a lékařských technologií.

9. Navrhovatel dále namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, a to z důvodu jeho stručného zpracování. Zadavatel se zde dle navrhovatele omezil na obecné fráze a nikoli konkrétní a technický popis existence funkčního celku, který by opravňoval rozsah stanovení předmětu. Rozhodnutí o námitkách současně podle navrhovatele nereaguje na rozhodovací praxi Úřadu ani na judikaturu soudů, kterou navrhovatel v námitkách citoval.

10. Navrhovatel poté uvádí, že žádné subjektivní pohnutky zadavatele, tj. pohodlnost či provozní výhodnost, jej nezbavují povinnosti postupovat v souladu se zásadami zadávání veřejných zakázek a zákonem obecně, přičemž zadavatel musí udělat vše pro to, aby neomezoval hospodářskou soutěž, což v daném případě zadavatel neprovedl, když obecnými argumenty bez relevantních důkazů a bližšího odůvodnění svůj postup obhajuje pouze výhodností a rychlostí. Navrhovatel tak nabývá dojmu, že zadavatel je v časovém presu, který se projevil nedostatečnou přípravou zadávacího řízení.

11. K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách ohledně potenciálních průtahů a složitější koordinace rekonstrukce při soutěžení jednotlivých částí samostatně navrhovatel dodává, že zadavatel může tyto části soutěžit rovněž souběžně tak, aby nedocházelo k porušování zákona a zároveň, aby bylo docíleno efektivní realizace plnění předmětu dotčené veřejné zakázky. K zadavatelovu tvrzení o ekonomické výhodnosti poté navrhovatel uvádí, že jej považuje za liché, neboť v případě, kdy zadavatel cíleně omezuje hospodářskou soutěž, tj. neumožňuje dodavatelům podávat nezávislé nabídky, a tyto subjekty jsou nuceny ke společnému spojení, jedná se o postup ekonomicky nevýhodný a diskriminační.

12. Veřejná zakázka má být dle navrhovatele rozdělena přinejmenším do 4 různých částí, a to na část provádění stavebních prací, dodávky kuchyňského vybavení, dodávku kancelářského vybavení a dodávku lékařských technologií, neboť na trhu nepůsobí subjekt, který by byl schopen dodat předmět plnění jako celek, aniž by využil poddodavatele. K výše uvedenému navrhovatel uvádí demonstrativní výčet jednotlivých položek výkazu výměr, které by dle jeho názoru měly být od stávajícího předmětu veřejné zakázky vyděleny do citovaných kategorií, a to zejména vybavení místností, tj. např. „PC vč. LCD monitoru vč. přísl. (klávesnice, myš)“, „trouba mikrovlnná“, „televizor LCD vč. nástěnného držáku (ve výšce 150cm)“ či „konvice varná“ nebo položky lékařské technologie, tedy kupříkladu „přístroj anesteziologický vč. monitoru“, „přístroj elektrochirurgický vč. 6x pinzeta + kabel bipol.“, „instrumentárium k císařskému řezu“, „přístroj ultrazvukový diagnostický“ či „uroflowmetr vč. křesla“. Navrhovatel rovněž uvádí, že postupem zadavatele, tj. vymezením příliš širokého předmětu plnění dotčené veřejné zakázky, byl navrhovatel omezen právě zejména v oblasti dodávky lékařských technologií, jejichž dodání je pro něj spojeno s obtížemi při hledání obchodního partnera a současnými vyššími náklady, což je jeden z důvodů, pro který navrhovatel nemohl podat do daného zadávacího řízení nabídku. Úplné vyloučení hospodářské soutěže pak navrhovatel spatřuje v nemožnosti některých dodavatelů podávat samostatné nabídky a jejich faktickém odkázání na velké stavební dodavatele.

13. Navrhovatel poté konstatuje, že na základě vlastních zkušeností může potvrdit, že dodávky zdravotnických a jiných zařízení, včetně jejich instalace a montáže do stavebních konstrukcí (zdí, podlah, stropu), jsou běžně na trhu poptávány samostatně, nikoliv společně se stavebními pracemi. Navrhovatel rovněž dodává, že na základě výše uvedeného není odborníkem na zdravotnické prostředky a s dodavateli tohoto vybavení ani nespolupracuje, ale přesto má za to, že ani případné zadávání všech zdravotnických prostředků a souvisejících dodávek v jedné zakázce by nebylo souladné se zákonnými ustanoveními, neboť jednotlivé zdravotnické prostředky a související dodávky poskytují rozdílné okruhy dodavatelů/výrobců.

14. Navrhovatel se dále vyjadřuje k zadavatelem stanovené délce lhůty pro podání nabídek, k čemuž uvádí následující. Zadavatel stanovil původní lhůtu pro podání nabídek do dne 20. 11. 2024, přičemž zadávací řízení bylo zahájeno dne 18. 10. 2024. U otevřeného nadlimitního řízení přitom zákon stanoví minimální lhůtu pro podání nabídek v délce 30 kalendářních dnů. Zadavatel si v dotčeném případě v souladu s § 242 odst. 5 zákona vyhradil, že námitky proti zadávacím podmínkám lze podávat nejpozději do 72 hodin před skončením lhůty pro podání nabídek. Navrhovatel uvádí, že v takovém případě byl zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o identický časový úsek a lhůta tak měla končit dne 21. 11. 2024, tj. o den později, než na který byla zadavatelem stanovena. Navrhovatel dodává, že zadavatel také pořádal prohlídku místa plnění, která měla být dle jeho názoru dalším důvodem pro přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel však prodloužil lhůtu pro podání nabídek až v průběhu samotného řízení o pouhé dva kalendářní dny, přestože uveřejnil více než 30 vysvětlení zadávací dokumentace a také přestože zajištění nezbytné spolupráce dodavatelů, ať už formou společné účasti, či formou poddodavatelskou, způsobuje zvýšenou časovou náročnost přípravy na účast v zadávacím řízení. Z výše uvedených důvodů se zadavatel domnívá, že lhůta pro podání nabídek měla trvat již při jejím původním stanovení nejméně do dne 22. 11. 2024, a že se zadavatel dopustil excesu v podobě stanovení lhůty pro podání nabídek v délce 29 dnů a došlo tedy k porušení zásady přiměřenosti podle § 6 zákona ve spojení s § 36 odst. 5 a § 57 zákona.

15. Závěrem navrhovatel shrnuje, že zadavatel svým jednáním porušil nejméně § 6 zákona, tj. zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace a § 36 odst. 1 zákona, když zadávací podmínky stanovil takovým způsobem, že bezdůvodně vytváří překážky hospodářské soutěže. Navrhovateli tímto vznikla újma v podobě nemožnosti podat nabídku do zadávacího řízení samostatně, případně v běžné kooperaci se svými obchodními partnery. Z těchto důvodů navrhovatel navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 29. 11. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Stejnopis návrhu byl doručen do datové schránky zadavatele taktéž dne 29. 11. 2024.

17. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 3. 12. 2024.

19. Ve dnech 6. a 9. 12. 2024 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu spolu s přístupovými údaji do certifikovaného elektronického nástroje.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20. Zadavatel nejprve ve svém vyjádření ze dne 9. 12. 2024 rekapituluje, co má být předmětem dotčené veřejné zakázky, k čemuž uvádí, že úkolem vybraného dodavatele bude realizace dodávky „na klíč“, tj. předání zrekonstruovaného gynekologicko-porodnického pavilonu včetně vybavení k jeho bezprostřednímu užívání. Dále zadavatel shrnuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 360 mil. Kč, přičemž z podkladů zadavatele vyplývá, že stavební práce činí 265 mil. Kč, čisté prostory (operační sály) 14 mil. Kč, lékařské technologie 62 mil. Kč, nábytek 16,5 mil. Kč, z čehož činí 2,3 mil. Kč nelékařský nábytek a interiér v chodbách a recepci 1,7 mil. Kč a položky označené jako „Gastro“ zadavatel zahrnuje jak do skupiny lékařských technologií, tak do skupiny nábytku, a činí dohromady 1,014 mil. Kč, a to vše bez DPH. Zadavatel současně uvádí, že stavební práce představují, s ohledem na předpokládanou hodnotu, nejpodstatnější část předmětu díla a na základě této části byl zvolen druh veřejné zakázky, přičemž v rámci klasifikace předmětu veřejné zakázky zadavatel zohlednil i dodávku vybavení lékařských přístrojů.

21. Zadavatel vyjádřil nesouhlas s tvrzením navrhovatele ohledně oddělení jednotlivých částí veřejné zakázky, neboť cílem zadavatele je rekonstrukce celého pavilonu včetně zajištění nového vybavení. Zadavatel je přesvědčen, že svým jednáním neporušil ani základní zásady uvedené v § 6 zákona, ani navazující ustanovení § 15 a § 35 zákona, když předmětem veřejné zakázky stanovil současně stavební práce, dodávky i služby.

22. Při stanovení předmětu veřejné zakázky zadavatel vycházel ze svých zkušeností s výstavbou pavilonů v rámci nemocnice, kdy jeho postup nebyl napaden, ale naopak umožnil otevřít stavbu dříve, než bylo v zadávací dokumentaci předpokládáno, a také ze zkušeností ostatních nemocnic. Dále zadavatel podotýká, že zákon nikde nestanoví výslovnou povinnost rozdělení předmětu veřejné zakázky, nýbrž rozdělení stanoví jako fakultativní a vázané na zohlednění dopadů veřejné zakázky na hospodářskou soutěž a na soulad se zásadami zadávání veřejných zakázek, které zadavatel v daném případě posoudil a zohlednil. Jak stavební práce, tak dodávka lékařského vybavení totiž tvoří podle zadavatele jeden funkční celek, bez jehož kompletního dodání není možné pavilon gynekologie provozovat, a existuje zde tudíž věcná, místní i časová souvislost, neboť se předmět veřejné zakázky týká jednoho pavilonu a dodávka proběhne v jeden okamžik.

23. Dále zadavatel poukazuje na nabídky jednotlivých účastníků zadávacího řízení, jichž zadavatel obdržel 13 a z nichž dle zadavatele vyplývá, že dodávka stavebních prací včetně dodání vybavení, resp. lékařských technologií, není neobvyklá. K uvedenému zadavatel odkazuje na konkrétní referenční zakázku „Přístavby, nástavby a stavební úpravy pavilonu CH, Nemocnice České Budějovice, a.s.“ (dále jen „referenční zakázka Nemocnice České Budějovice“) zadavatele Nemocnice České Budějovice, a.s., IČO 26068877, se sídlem Boženy Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice (dále jen „zadavatel referenční zakázky“) doloženou účastníkem OHLA ŽS a.s., IČO 46342796, se sídlem Tuřanka 1554/115b, Slatina, 627 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“), v níž byly předmětem plnění veřejné zakázky jak stavební práce, tak dodávky nábytku a lékařských technologií do pavilonu nemocnice. K nabídce vybraného dodavatele poté zadavatel podotýká, že jím doložená nabídková cena byla významně nižší než původně zamýšlená předpokládaná hodnota veřejné zakázky, a proto zadavatel postupoval ekonomicky, když dosáhl nejnižší možné ceny.

24. Zadavatel se rovněž domnívá, že pokud by části dotčené veřejné zakázky soutěžil jednotlivě, neobdržel by více nabídek, naopak by mohla nastat situace, kdy obdrží pouze cca 3 až 5 nabídek na lékařskou technologii, přičemž by se současně vystavoval riziku, že pokud by byla lékařská technologie dále rozdělena na jednotlivé druhy, nebylo by možno lékařské vybavení vysoutěžit vůbec, nebo s významnou časovou prodlevou, a zároveň by mohlo dojít ke zvýšení konečné celkové ceny za lékařské vybavení kvůli účasti tzv. „kompletátora“. Zadavatel dále uvádí, že efektivní hospodářskou soutěž dokazuje jak množství podaných nabídek, tak množství žádostí o podání vysvětlení a současně dodává, že nikdo z účastníků nenamítal příliš široce vymezený předmět plnění. Zadavatel rovněž podotýká, že skutečnost, že navrhovatel dle svého vyjádření není odborníkem na zdravotnické prostředky a s dodavateli těchto prostředků ani nespolupracuje, nemůže jít k tíži zadavatele.

25. Dále zadavatel uvádí, že vybraný způsob vymezení předmětu plnění dotčené veřejné zakázky umožní brzké plné obnovení funkčnosti gynekologicko-porodnického pavilonu, přičemž bez dodání lékařského vybavení a nábytku by nemohl pavilon řádně fungovat. Významná část nábytku a přístrojů je přitom spojena se samotnou stavbou, kdy podstatná část nábytku je současně vestavná (zadavatel odhaduje, že minimálně 65 % ceny nábytkového vybavení tvoří takový nábytek, který je „přidělán do zdi“). Za samostatnou kapitolu poté zadavatel označuje čisté prostory, tj. operační sály, u nichž nelze provést univerzální stavební přípravu a poté soutěžit jejich samostatné dodání s ohledem na odlišné typy jejich realizace, a které jsou v rámci rozpočtů uvedeny samostatně, a záleží na dodavateli, jakým způsobem prostory zrealizuje. Zadavatel uzavírá, že dodávka vybavení, lékařských technologií a přístrojů tvoří jeden komplexní celek a případné dělení zakázky by představovalo značné komplikace při koordinaci plnění, a dodává, že některé části vybavení jsou přímo nezbytné ke kolaudaci.

26. Zadavatel se ve svém vyjádření rovněž zabývá nově uplatněnými skutečnostmi oproti skutečnostem obsaženým v námitkách, a to konkrétně námitkou stanovení krátké lhůty pro podání nabídek v délce trvání 29 dnů. Zadavatel předně uvádí, že k tvrzením navrhovatele nelze přihlížet, neboť uvedenou námitku mohl navrhovatel uplatnit vůči zadavateli již při podání námitek, avšak takto neučinil. Nad rámec však zadavatel dodává, že lhůta stanovená pro podání nabídek byla stanovena řádně, a to i při zohlednění prohlídky místa plnění. Zadavatel stanovenou lhůtu považuje za přiměřenou i vzhledem k počtu uveřejněných vysvětlení zadávací dokumentace, neboť na základě těchto vysvětlení nedošlo k rozšíření ani zúžení okruhu potenciálních dodavatelů a současně nedošlo k zásadní změně ve smlouvě o dílo, ani ve výkazu výměr.

27. Závěrem svého vyjádření zadavatel shrnuje, že je přesvědčen o tom, že k omezení hospodářské soutěže z jeho strany nedošlo a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

28. Usnesením ze dne 11. 12. 2024 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

29. Usnesením ze dne 16. 12. 2024 Úřad určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonů:

1) sdělení, jakým způsobem mají být lékařské přístroje a technologie, na které zadavatel odkazuje ve svém vyjádření k návrhu ze dne 9. 12. 2024 „spojeny se stavbou“;

2) sdělení výčtu, resp. označení (např. ve výkazu výměr) všech lékařských přístrojů a technologií, jež jsou předmětem plnění veřejné zakázky, které mají být pevně spjaty s budovou nemocničního zařízení, přičemž se současně nejedná o takové lékařské přístroje a technologie, které mají být s budovou propojeny pouze na základě jejich prostého zapojení do elektrické či jiné sítě obdobného typu,

3) sdělení a specifikace, z jakých konkrétních ustanovení zadávací dokumentace (resp. kterých konkrétních částí projektové dokumentace) vyplývá pevné spojení s budovou nemocničního zařízení u lékařských přístrojů a technologií identifikovaných zadavatelem na základě předchozího bodu; k jednotlivým lékařským přístrojům a technologiím uvedení odkazu na konkrétní část zadávací dokumentace, z níž tato skutečnost (tj. pevné spojení s budovou nemocničního zařízení) vyplývá;

4) sdělení výše předpokládané hodnoty následujících částí předmětu veřejné zakázky:

a. veškeré lékařské přístroje a technologie, které jsou předmětem veřejné zakázky;

b. lékařské přístroje a technologie, které mají být pevně spjaty s budovou nemocničního zařízení ve smyslu bodu 2) výše.

30. Dne 18. 12. 2024 obdržel Úřad doplnění vyjádření zadavatele k návrhu obsahující návrh důkazu prostřednictvím referenční zakázky České Budějovice, z níž dle zadavatele vyplývá, že jejím předmětem byly obdobně jako v šetřené věci stavební práce současně s dodávkami zdravotnického nábytku a lékařských technologií.

31. Dne 30. 12. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k výše uvedenému usnesení ze dne 16. 12. 2024.

Vyjádření zadavatele ze dne 30. 12. 2024

32. Zadavatel se ve svém vyjádření ze dne 30. 12. 2024 vyjadřuje zejména ke čtyřem kategoriím předmětu plnění dotčené veřejné zakázky, a to k poptávaným medicinálním plynům, čistým prostorám, nábytkovému vybavení a lékařské technologii, přičemž přikládá oceněné rozpočty, resp. výkaz výměr, těchto částí.

33. Ve vztahu k rozvodům medicinálních plynů, které se na technologie a přístroje napojují, zadavatel uvedl, že je považuje jako součást stavby a jsou s ní tudíž nedílně spojeny.

34. Co se týče čistých prostor, tj. operačních sálů, zadavatel uvádí, že jsou fakticky stavebními vestavbami pevně spojenými se zbytkem stavby, jejichž součástmi jsou mj. stěnové systémy, prosklení stěnových systémů, dveře, podlahy, vzduchotechnické komponenty ad. Zadavatel poté shrnuje, že čisté prostory jsou se stavbou spojeny jak prostřednictvím samotné stavby, tak prostřednictvím sítí a technologií, k čemuž dále uvádí jejich cenové vyčíslení v návaznosti na poskytnuté oceněné výkazy výměr:

- spojeno se stavbou (modře označené) - součet:

14 049 959,68 Kč bez DPH 17 000 451,21 Kč s DPH

- nespojeno se stavbou (neoznačené) - součet:

140 320,32 Kč bez DPH 169 787,59 Kč s DPH

- ostatní náklady – součet:

1 549 720, 00 Kč bez DPH 1 875 161,20 Kč s DPH

CELKEM 15 740 000,00 Kč bez DPH 19 045 400,00 Kč s DPH

Po provedení poměrového rozdělení ostatních nákladů:

- spojeno se stavbou (modře označené) - součet:

15 584 182,48 Kč bez DPH 18 856 860,80 Kč s DPH

- nespojeno se stavbou (neoznačené) - součet

155 817,52 Kč bez DPH 188 539,20 Kč s DPH

CELKEM 15 740 000,00 Kč bez DPH 19 045 400,00 Kč s DPH“.

35. K poptávanému nábytkovému vybavení zadavatel uvádí, že za nábytek spojený se stavbou považuje vestavěný nábytek, který je pevně kotven do zdí a stropů a současně se u něj předpokládá „úzká koordinace se stavbou“. Celková cena nábytku spojeného se stavbou přitom činí 13 041 077 Kč bez DPH a cena nábytku, který se stavbou spojen není, činí 3 335 120 Kč bez DPH. Zadavatel dále uvádí, že vestavěný nábytek má být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky vyráběn, přičemž výroba se předpokládá i u pořizovaných stolů. Nakoupen by měl být současně také sedací nábytek, tj. židle, sedací soupravy či křesla. Nábytkové vybavení pořízené v rámci jedné zakázky pak má zajistit totožný, či co možná nejbližší vzhled jednotlivých prvků. Zadavatel rovněž dodává, že v případě, kdy by byl nábytek soutěžen samostatně, byla by ztížena instalace vestavěných částí, což by mohlo vést k prodloužení rekonstrukce celého pavilonu.

36. K části předmětu plnění dotčené veřejné zakázky související s dodávkou lékařských technologií zadavatel uvádí, že lékařské technologie, které jsou považovány za spojené se stavbou
(v doloženém výkazu výměr označeno modře), jsou přikotveny ke zdem, či stropu, a naopak lékařské technologie napojené na medicinální plyny a technologie zapojené prostřednictvím „prostých zástrček“ (v doloženém výkazu výměr nezvýrazněno) za spojené se stavbou nepovažuje, k čemuž rovněž dokládá shrnutí ocenění rozpočtu lékařské technologie:

„Rozpočet lékařské technologie:

- modře označené - součet: 3 886 346,00 Kč bez DPH 4 702 478,66 Kč s DPH

- tyrkysově označené - součet: 1 827 000,00 Kč bez DPH 2 210 670,00 Kč s DPH

- neoznačené - součet: 56 264 129,90 Kč bez DPH 68 079 597,18 Kč

s DPH CELKEM 61 977 475,90 Kč bez DPH 74 992 746,00 Kč s DPH“.

37. Zadavatel shrnuje, že stavební práce včetně čistých prostor, dodávky nábytku i lékařských přístrojů a technologií tvoří jeden funkční celek, u kterého existuje věcná, místní i časová souvislost, neboť tyto části mají být dodány v jeden okamžik a týkají se jednoho pavilonu, a jejich rozdělení by působilo značné komplikace při koordinaci plnění předmětu veřejné zakázky.

38. Závěrem zadavatel uvádí, že případné rozdělení dodávek lékařských technologií do vyššího počtu zakázek či částí by znamenalo delší dobu realizace rekonstrukce pavilonu, přičemž časové hledisko je pro zadavatele, s ohledem na poskytování lékařské péče, významné. Případným dělením by také dle zadavatele mohlo dojít k tomu, že pouhá část lékařského vybavení nebude pro potenciální účastníky natolik atraktivní, aby se této soutěže účastnili, což může vést k dalšímu prodloužení procesu rekonstrukce.

Další průběh správního řízení

39. Rozhodnutím ze dne 14. 1. 2025 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

40. Usnesením ze dne 28. 1. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

41. Dne 3. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření účastníků řízení k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

42. Zadavatel ve svém vyjádření opětovně shrnuje, že stavební práce i dodávka vybavení, včetně dodávky lékařských technologií a přístrojů tvoří jeden komplexní celek a je žádoucí, aby byla rekonstrukce provedena kompletně, tj. aby zadavatel mohl po jeho převzetí pavilon ihned začít využívat. K uvedenému zadavatel připomíná referenční zakázku a podotýká, že zakázky obdobného charakteru obsahují tentýž rozsah předmětu plnění. Zadavatel dále podotýká, že k efektivní hospodářské soutěži ve věci došlo, čemuž odpovídají doložené nabídky, přičemž vysoutěžená cena byla významně nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky.

43. Zadavatel současně žádá Úřad o stanovisko a vyjasnění, do kolika veřejných zakázek či částí má být předmět veřejné zakázky, v případě zrušení zadávacího řízení, dělen. Zadavatel v návaznosti na potenciální dělení předmětu plnění vyjadřuje obavy ohledně rizika nevysoutěžení jednotlivých částí, či případných prodlev, kterým chtěl svým postupem ve věci zamezit.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

44. Navrhovatel ve svém vyjádření zejména reaguje na vyjádření zadavatele k návrhu, k čemuž uvádí, že zadavatel žádným způsobem nerozporuje, že přistoupil k poptání na sobě nezávislých plnění, přičemž minimálně lékařské vybavení o předpokládané hodnotě přes 60 mil. Kč bez DPH a nábytek o předpokládané hodnotě 16 mil. Kč bez DPH výrazně přesahují limity pro stanovení nadlimitní veřejné zakázky. Navrhovatel dále opakuje, že zadavatelova cíle, tj. rekonstrukce pavilonu nemocnice je možné dosáhnout i prostřednictvím dílčích veřejných zakázek, které jsou vzájemně koordinovány a provázány, kupříkladu prostřednictvím smluvních podmínek s jednotlivými dodavateli dílčích veřejných zakázek. Argumentace zadavatele ohledně financování šetřené zakázky je pak z hlediska posouzení zákonnosti jeho postupu nerelevantní, neboť dle navrhovatele si lze jen stěží představit, že by poskytovatel dotace, který kontroluje souladnost zadavatelova postupu se zákonem problematickou zakázku profinancoval bez provedení krácení dotace.

45. Navrhovatel poté dodává, že zadavatelem odkazovaná praxe, nebo obdobná veřejná zakázka, ať už jeho, či jiného subjektu, žádným způsobem nezhojuje nezákonnost jeho aktuálního postupu. Současně ani počet obdržených nabídek nevypovídá o zákonnosti jednání zadavatele, neboť je logické, že velké stavební firmy mají zájem se účastnit zakázek obdobného charakteru a velikosti. Zároveň navrhovatel podotýká, že ani nebylo garantováno, zda byly splněny veškeré podmínky účasti subjektů, které v šetřeném případě podaly nabídku, neboť zadavatel posuzoval pouze ekonomickou výhodnost nabídek. Navrhovatel poté shrnuje, že zadavatel znemožnil účast jak stavebním dodavatelům, kteří nemohou zajistit spolupráci s vyšším množstvím poddodavatelů, s nimiž nemají zavedené obchodní vztahy, tak účast potenciálních specializovaných dodavatelů jednotlivých dílčích zakázek – např. lékařské technologie.

46. K argumentaci zadavatele ohledně potenciálně nižšího počtu (3 až 5) obdržených nabídek v případě, kdy by lékařské technologie soutěžil samostatně, navrhovatel uvádí, že od konkrétních dodavatelů lékařských technologií zadavatel neobdržel nabídku žádnou, protože tito dodavatelé s ohledem na koncipování předmětu plnění šetřené veřejné zakázky nemohli podat nabídky a tímto byli de facto vyřazeni z hospodářské soutěže, když jsou závislí na generálním dodavateli stavby. Lékařské vybavení se proto fakticky nesoutěží a může zvítězit i takový dodavatel, který předloží nejdražší lékařské vybavení, pokud generální dodavatel stavby sníží ceny v jiných částech veřejné zakázky. Pokud by mezi sebou soutěžili specializovaní dodavatelé, mohly by být náklady projektu nižší.

47. Ke spojení vybavení se stavbou navrhovatel uvádí, že samotné „přidělání ke zdi“ automaticky neznamená pevné a neoddělitelné spojení se stavbou. Může se jednat o prostou montáž, přičemž k danému tvrzení navrhovatel odkazuje kupříkladu na dodávku gastrotechnologií, které jsou sice „přidělány ke zdi“, ale jsou soutěženy samostatně. Navrhovatel dále upozornil, že zadavatel sice ve svém dřívějším vyjádření uvádí, že významné části lékařských technologií jsou spojeny se stavbou, později však upřesňuje, že touto významnou částí myslí zhruba pouhých 10 % těchto technologií, čímž jednoznačně potvrzuje nezákonnost svého postupu.

48. Navrhovatel podotýká, že nesouhlasí ani s argumentací zadavatele ohledně poskytování zdravotní péče, neboť zákon ve vztahu k poskytovatelům zdravotních služeb nestanovuje žádné výjimky, a i tyto subjekty jsou tak povinny postupovat v souladu se základními zásadami uvedenými v zákoně. Navrhovatel také dodává, že právě efektivní vynakládání veřejných prostředků povede ke zvyšování úrovně zdravotní péče pro pacienty.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

49. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí, k čemuž uvádí následující.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

50. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

51. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

52. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

53. Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 zákona věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

54. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

55. V čl. 3. zadávací dokumentace se uvádí, že lhůta pro podání nabídek „končí dne 20. listopadu 2024 ve 8:00 hod.“

56. V dokumentu „[v]ysvětlení zadávací dokumentace č. 6 Sdělení zadavatele o prodloužení lhůty k podání nabídek“ ze dne 6. 11. 2024 (dále jen „sdělení o prodloužení lhůty“) zadavatel uvádí, že prodlužuje lhůtu pro podání nabídek do 22. listopadu 2024 do 8:00 hod.

57. Dne 18. 11. 2024 zadavatel obdržel námitky navrhovatele z téhož dne. V předmětných námitkách navrhovatel brojil proti široce vymezenému předmětu plnění dotčené veřejné zakázky.

Právní posouzení

58. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je předcházející podání námitek zadavateli. Z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, včetně stanovení zadávacích podmínek. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

59. V podaném návrhu navrhovatel mj. namítá, že zadavatel jednal v rozporu s § 6 zákona ve spojení s § 35 odst. 5 a § 57 zákona, když stanovil délku lhůty pro podání nabídek kratší, než jakou předpokládá zákon. Zadavatel ve vyjádření k návrhu upozornil, že toto tvrzení navrhovatele nebylo součástí námitek a Úřad by se jím proto neměl zabývat.

60. Po porovnání obsahu námitek ze dne 18. 11. 2024 s obsahem návrhu ze dne 29. 11. 2024 Úřad zjistil, že tvrzení navrhovatele ohledně délky lhůty pro podání nabídek je uvedeno pouze v návrhu, nikoli v námitkách navrhovatele. Úřad k tomu podotýká, že ze zpřístupněné dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku před podáním návrhu k Úřadu doručil zadavateli jiná podání, jejichž obsahem by byly námitky ve smyslu § 241 a násl. zákona, než námitky ze dne 18. 11. 2024, kterými navrhovatel brojil proti shora popsaným skutečnostem. Z uvedeného důvodu Úřad vycházel dále při posouzení splnění předmětné povinnosti navrhovatele (podmínky vedení správního řízení) toliko z obsahu těchto jediných námitek navrhovatele, které předcházely podání návrhu k Úřadu.

61. Úřad konstatuje, že pokud některým částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž jejich řádné a včasné podání je dle jazykového výkladu § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že není splněna zákonná podmínka pro projednání uvedené části návrhu Úřadem. Z uvedeného důvodu Úřad správní řízení v dané části návrhu (tj. v části týkající se namítané nedostatečné délky lhůty pro podání nabídek) podle § 257 písm. h) zákona zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

62. Úřad ve vztahu k výše uvedenému rovněž doplňuje, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení řízení o uvedené části návrhu (viz výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž mj. uvedl, že „Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“.

63. Pro úplnost Úřad dodává, že v reakci na tvrzení navrhovatele v návrhu, že se jedná o natolik závažné pochybení, že by se jím měl Úřad zabývat z úřední povinnosti, zaevidoval namítané skutečnosti týkající se délky lhůty pro podání nabídek pod sp. zn. ÚOHS-P0055/2025/VZ jako podnět k zahájení řízení z moci úřední dle § 42 správního řádu.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

64. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

65. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

66. Dle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

67. Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

68. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

69. Podle čl. 2.1 zadávací dokumentace je předmětem plnění:

„kompletní rekonstrukce stávajícího gynekologicko-porodnického pavilonu (pavilon G) v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, včetně provedení přístavby stávajícího 4 NP a nástavby 5 NP, a zahrnuje provedení stavebních, montážních a řemeslných pracích a dodávek. Rovněž bude vybudován nový operační sál č. 6. V rámci rekonstrukce dojde i k úplné výměně silnoproudých a slaboproudých rozvodů, dále budou vyměněny rozvody vody a teplé užitkové vody, vzduchotechniky a nově bude zhotoveno přímé chlazení prostor – klimatizace. Předmětem veřejné zakázky je i vybavení prostor, včetně lékařských přístrojů.

(…)

V rámci díla dojde k realizaci stavebních úprav 1NP, 2NP, 3NP, zvětšení 4NP a nástavbě 5NP pavilonu G. (…)

Navržené využití pavilonu G je následující:

Přízemí (1NP) – ambulance

1. patro (2NP) – gynekologie – lůžková část

- COS + zázemí

2. patro (3NP) – porodnice

- sekční zákrokový sál + zázemí

3. patro (4NP) – 6 ti nedělí – lůžková část

- novorozenecké oddělení

4. patro (5NP) – TZB

- lékařské pokoje se zázemím

- šatny

(…)

Předmětem veřejné zakázky je i dodávka lékařských technologií, přístrojů, mobiliáře a vybavení jmenovitě uvedeného v projektové dokumentaci a výkazu výměr, specifikace vybavení, včetně lékařských přístrojů, je obsažena v projektové dokumentaci. Vybavení jednotlivých místností je graficky značeno v grafické části projektové dokumentace. Součástí díla je rovněž montáž a rozmístění mobiliáře dle pokynů zadavatele a projektové dokumentace. Součástí dodávky lékařských technologií a přístrojů je jejich dodávka, rozmístění, montáž, uvedení do provozu, předání dokumentace a proškolení obsluhy.

70. Článek 2.4. zadávací dokumentace stanoví následující klasifikaci předmětu veřejné zakázky:

„1) 45000000-7 Stavební práce

2) 45215100 -8 Stavební úpravy objektů soužících pro zdravotní péči

3) 45215140-0 Výstavba nemocničních zařízení

4) 45215141-7 Výstavba operačních sálů

5) 33100000-1 Zdravotnické přístroje.“

71. Podle čl. 4.1. zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 360 mil. Kč bez DPH.

72. Dle čl. 4.3. zadávací dokumentace budou na úhradu ceny díla poskytnuty finance z investičních prostředků Středočeského kraje.

73. V čl. 5.1. zadávací dokumentace je uvedeno, že doba realizace díla včetně dodávky vybavení je 23 kalendářních měsíců od podpisu smlouvy o dílo oběma stranami.

74. Podle čl. 5.3. zadávací dokumentace je místem plnění díla areál Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov.

75. Článek 8.5. zadávací dokumentace stanoví, že k prokázání technické kvalifikace zadavatel požaduje:

„min. 3 stavební práce obdobného charakteru, za které jsou považovány stavební práce spočívající ve výstavbě nebo rekonstrukci objektů pozemních staveb, z nichž bude min. 1 stavba ve finančním objemu min. 150 mil. Kč bez DPH, a další 2 stavby ve finančním objemu minimálně 50 mil. Kč bez DPH každá, a současně minimálně jedna stavba z těchto tří referenčních staveb bude spočívat ve výstavbě nebo rekonstrukci zdravotnického zařízení nebo jeho části včetně lůžkové části (mimo zařízení sociálních služeb – tedy nebudou akceptovány stavby typu LDN, domovy pro seniory apod.) včetně uvedení jejich ceny, doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Pokud by zdravotnické zařízení nebo jeho část byly součástí jiného objektu, vztahuje se uvedený finanční limit na zdravotnické zařízení nebo jeho část (tj. podmínku by neplnila stavba v ceně přes 50 mil. Kč, z níž zdravotnické zařízení či jeho část bude v ceně jen např. 10 mil. Kč.).“

76. Výkaz výměr, který je součástí projektové dokumentace šetřené veřejné zakázky se skládá z následujících částí:

„REKAPITULACE NÁKLADŮ STAVBY

(…) Stavební část - budova

Stavební část - přístřešek, okolní plochy

Stavební část - kanál VZT

Stavební část - kolektor

Zdravotně technické instalace

Medicinální plyny

Elektroinstalace SIL+SLP

Elektroinstalace SLP - sestra-pacient

Vodní chlazení

Zařízení vzduchotechniky I a chlazení

Zařízení vzduchotechniky II

Vytápění

Měření a regulace

Vedlejší rozpočtové náklady

(…) VYBAVENÍ, LÉKAŘSKÁ TECHNOLOGIE

Vybavení - nábytek

Vybavení - LT

Vybavení - P2 - čisté prostory.“

77. V Seznamu vybavení po místnostech, který je součástí výkazu výměr, je mj. uveden následující seznam položek:

*1.02*	*„Ambulance 1 - sono (+ 1.06 Kabinka - sono + 1.07 Kabinka - sono)*		*Celkem Kč*
107101	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	0

(…)

*1.08*	*Ambulance 2 - sono*		*Celkem Kč*
107101	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	0

(…)

*1.11*	*Ambulance 3 (+ 1.12 Kabinka - ambulance 3)*		*Celkem Kč*
107102	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	0
129601	uroflowmetr vč. křesla	1 ks	0

(…)

*1.16*	*Ambulance 4 (+ 1.15 Kabinka - ambulance 4)*		*Celkem Kč*
107102	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	0
129601	uroflowmetr vč. křesla	1 ks	0

(…)

*1.17*	*Ambulance 5 (+ 1.19 Kabinka - ambulance 5)*		*Celkem Kč*
107102	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	0
129601	uroflowmetr vč. křesla	1 ks	0

(…)

*1.20*	*Ambulance 6 (+ 1.22 Kabinka - ambulance 6)*		*Celkem Kč*
107102	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	0
129601	uroflowmetr vč. křesla	1 ks	0

(…)

*1.23*	*Ambulance 7 (+ 1.25 Kabinka - ambulance 7)*		*Celkem Kč*
107102	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	0
129601	uroflowmetr vč. křesla	1 ks	0

(…)

*2.51*	*COS*
(…)			*Celkem Kč*
131000	přístroj anesteziologický vč. monitoru	1 ks	0
133002	přístroj elektrochirurgický vč. 6x pinzeta + kabel bipol.	1 ks	0
141130	monitor základních životních fcí pro novorozence	1 ks	0
143107	defibrilátor,monitor	1 ks	0
(…)			*Celkem Kč*
361002	hysteroskop s odsáváním tkáně	1 sada	0
361003	hysteroresektoskop - 1 sada	1 sada	0
361004	hysteroskop diagnostický - 2 sady	1 sada	0
361005	instrumentárium laparoskopické	1 sada	0

(…)

*3.32*	*Předsálí*		*Celkem Kč*
131011	přístroj anesteziologický (transportní - pro porodní boxy)	1 ks	0

(…)

*3.34, 3.36*	*Sekční zákrokový sál, sterilní sklad*
(…)			*Celkem Kč*
130001	stůl operační mobilní vč. oper. desky	1 ks	0
131000	přístroj anesteziologický vč. monitoru	1 ks	0
133002	přístroj elektrochirurgický vč. 6x pinzeta + kabel bipol.	1 ks	0
141130	monitor základních životních fcí pro novorozence	1 ks	0“

(…)

78. V dokumentu „Sdělení zadavatele – neprodloužení lhůty pro podání nabídek“ ze dne 20. 11. 2024 zadavatel uvádí, že:

„S ohledem na nutnost zajistit projektovou dokumentaci a stavební povolení nemohl zadavatel zahájit zadávací řízení dříve. Současně je zadavatel limitován způsobem financování celé akce. Zadavatel má zajištěny finanční prostředky počínaje rokem 2024, pro který má zajištěnu částku 40 mil Kč. To zadavatel uvedl již v zadávací dokumentaci. Jde o finanční prostředky z individuální účelové dotace z prostředků Středočeského kraje, které však mohou být použity jen do 31.12.2024. O poskytnutí těchto prostředků je uzavřena Veřejnoprávní smlouva, která je zveřejněna v registru smluv. Proto zadavatel postupuje tak, aby bylo možné zahájení realizace díla ještě v prosinci 2024.

S ohledem na výše uvedené proto zadavatel již v této fázi řeší organizačně přesun zdravotní péče ze stávajícího pavilonu Gynekologie na jiná pracoviště nemocnice a v té souvislosti řeší rovněž organizaci medicínských výkonů. (…) Všechny tyto úkony představují narušení poskytování lékařské péče v rámci zdravotnického zařízení a zadavatel se je proto snaží minimalizovat. Součástí toho je i nutnost provést změny v předem stanovených termínech, jinak by byl zásah do činnosti zdravotnického zařízení delší a rozsáhlejší.

Postup zadavatele tedy není projevem libovůle zadavatele či důsledkem snahy mařit činnost jednotlivých uchazečů. Postup zadavatele vychází z objektivních skutečností.“

79. V příloze vyjádření zadavatele ze dne 30. 12. 2024 zadavatel doložil oceněné výkazy výměr, které mj. obsahovaly následující:

*1.02*	*„Ambulance 1 - sono (+ 1.06 Kabinka - sono + 1.07 Kabinka - sono)*		*Celkem Kč*
107101	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	1 370 000,00

(…)

*1.08*	*Ambulance 2 - sono*		*Celkem Kč*
107101	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	1 370 000,00

(…)

*1.11*	*Ambulance 3 (+ 1.12 Kabinka - ambulance 3)*		*Celkem Kč*
107102	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	1 370 000,00
129601	uroflowmetr vč. křesla	1 ks	570 000,00

(…)

*1.16*	*Ambulance 4 (+ 1.15 Kabinka - ambulance 4)*		*Celkem Kč*
107102	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	1 370 000,00
129601	uroflowmetr vč. křesla	1 ks	570 000,00

(…)

*1.17*	*Ambulance 5 (+ 1.19 Kabinka - ambulance 5)*		*Celkem Kč*
107102	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	1 370 000,00
129601	uroflowmetr vč. křesla	1 ks	570 000,00

(…)

*1.20*	*Ambulance 6 (+ 1.22 Kabinka - ambulance 6)*		*Celkem Kč*
107102	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	1 370 000,00
129601	uroflowmetr vč. křesla	1 ks	570 000,00

(…)

*1.23*	*Ambulance 7 (+ 1.25 Kabinka - ambulance 7)*		*Celkem Kč*
107102	přístroj ultrazvukový diagnostický	1 ks	1 370 000,00
129601	uroflowmetr vč. křesla	1 ks	570 000,00

(…)

*4.19*	*Apartmán – obývací pokoj, KK*
503000	televizor LCD vč. nástěnného držáku (ve výšce 150cm)
LM	chladnička s mrazničkou podstavná
MN	myčka nádobí
VD	sklokeramická varná deska dvouplotýnková

(…)

*2.51*	*COS*
(…)			*Celkem Kč*
131000	přístroj anesteziologický vč. monitoru	1 ks	477 400,00
133002	přístroj elektrochirurgický vč. 6x pinzeta + kabel bipol.	1 ks	333 590,00
141130	monitor základních životních fcí pro novorozence	1 ks	295 000,00
143107	defibrilátor,monitor	1 ks	166 335,00
(…)			*Celkem Kč*
361002	hysteroskop s odsáváním tkáně	1 sada	793 050,00
361003	hysteroresektoskop - 1 sada	1 sada	173 950,00
361004	hysteroskop diagnostický - 2 sady	1 sada	294 110,00
361005	instrumentárium laparoskopické	1 sada	184 330,00

(…)

*3.32*	*Předsálí*		*Celkem Kč*
131011	přístroj anesteziologický (transportní - pro porodní boxy)	1 ks	821 000,00

(…)

*3.34, 3.36*	*Sekční zákrokový sál, sterilní sklad*
(…)			*Celkem Kč*
130001	stůl operační mobilní vč. oper. desky	1 ks	684 300,00
131000	přístroj anesteziologický vč. monitoru	1 ks	864 090,00
133002	přístroj elektrochirurgický vč. 6x pinzeta + kabel bipol.	1 ks	333 590,00
141130	monitor základních životních fcí pro novorozence	1 ks	295 000,00

(…)

CELKEM CENA BEZ DPH

61 977 475,90“

80. V oznámení o výběru dodavatele ze dne 27. 11. 2024 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) zadavatel mj. uvádí:

„OHLA ŽS, a.s., předložil veškeré doklady dle zadávací dokumentace a ZZVZ, a to:

(…)

4) Doklady ke kvalifikaci:

(…)

a) Přístavby, nástavby a stavební úpravy pavilonu CH, Nemocnice České Budějovice, a.s., doba realizace 11/2019 – 05/2022, objednatel Nemocnice České Budějovice, a.s., Boženy Němcové 585/54, 370 01 České Budějovice, (…)

7) Seznam poddodavatelů ze dne 21.11.2024, (…):

- Prima Tech s.r.o., IČ 48244694, Vančurova 2904, 390 01 Tábor –Vodní chlazení, Zdravotně technické instalace, Vytápění, (…)

- Arridere s.r.o., IČ 04374525, Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5 – Stodůlky – Elektroinstalace silnoproud a slaboproud, systém sestra pacient, (…)

- BLOCK CRS a.s., IČ 07333366, U Kasáren 727, 757 01 Valašské Meziříčí – Vybavení LT, vybavení čisté prostory, (…)

- Luwex, a.s., IČ 00138207, Praha 9 – Libeň, Stará Spojovací 2418/6, PSČ 19000 - Zařízení vzduchotechniky, (…)“.

Právní posouzení

81. Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona, když vymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že omezil možnost účasti dodavatelům, kteří by byli schopni dodat jen některá z požadovaných plnění. V dotčeném případě je navrhovatel přesvědčen, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky definovaného v zadávací dokumentaci jsou minimálně 4 oddělitelné oblasti – a to provedení stavebních prací, dodávka kuchyňského vybavení, dodávka kancelářského vybavení a dodávka lékařských přístrojů a technologií.

82. Úřad nejprve k otázce vymezení předmětu veřejné zakázky v obecné rovině uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně nejlépe definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami uvedenými v ustanovení § 6 zákona, mimo jiné tedy i v § 6 odst. 2 zákona uvedenou zásadou zákazu diskriminace.

83. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010 – 182[1] ze dne 16. 11. 2010 ve vztahu ke smyslu zásady zákazu diskriminace uvedl, že „smysl zmíněné zásady rovného zacházení a její opačné polohy v podobě zákazu diskriminace, k němuž se v oblasti veřejných zakázek blíže vyjadřoval i zdejší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152, publ. pod č. 1771/2009 Sb. NSS, www.nssoud.cz, spočívá souhrnně řečeno v zajištění konkurence mezi dodavateli, umožnění hospodářské soutěže a tím také dosáhnutí efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatelé většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu. Veškeré úkony zadavatele by proto měly být činěny takovým způsobem, aby zadávání veřejných zakázek bylo transparentní a byly při něm dodržovány zásady stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.“. Nejvyšší správní soud také zdůraznil, že zákaz diskriminace zahrnuje jak zákaz diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný, jiný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak zákaz diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé.

84. V této souvislosti Úřad rovněž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010, jehož závěry potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011, ve kterém soud dovodil, že pokud by zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil příliš široce, v důsledku čehož by podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato jednotlivá plnění byla poptávána samostatně, mohl by zadavatel porušit jednu ze základních zásad zadávacího řízení, tj. zmíněnou zásadu zákazu diskriminace. Diskriminováni jsou v takovém případě ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna. Tímto způsobem také dochází k omezení konkurenčního prostředí. K podmínkám, za kterých je zadavatel povinen veřejnou zakázku na části rozdělit, Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010 uvedl následující: „K tomu, aby bylo možno dospět k závěru, zda zadavatel byl povinen v daném případě veřejnou zakázku rozdělit či nikoliv, je tedy třeba posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“.

85. Jak dále judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace v skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části podle § 98 ZVZ, pokud to její povaha připouštěla (a zároveň rozdělení nebrání ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ). Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku judikoval, že ačkoli ZVZ explicitně nestanoví, že by v určitých případech měl zadavatel povinnost veřejnou zakázku rozdělit, je povinností zadavatele využít všechny možnosti, které mu ZVZ (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl. Soud v citovaném rozsudku ve vztahu k jím řešené věci taktéž uvedl, že je „nezbytné vycházet z charakteru a fáze trhu a z počtu dodavatelů, kteří jsou schopni se samostatně o plnění v každém z obou segmentů ucházet. (…) postup, který se na jednom trhu může jevit jako přiměřený a v souladu se ZVZ, může na jiném trhu vykazovat výrazně diskriminační charakter (…); třeba je totiž zohlednit i to, že podpora hospodářské soutěže je sekundárním cílem zákonodárství v oblasti zadávání veřejných zakázek (…)“. Úřad doplňuje, že není sporu o tom, že zákonodárce tento základní princip zachoval i v zákoně, tj. právním předpise, který nahradil ZVZ. Nejvyšší správní soud
v rozsudku č. j. 4 As 337/2018-84 ze dne 19. 11. 2020 dále k projednávané problematice uvedl, že „zadavatel bude povinen [rozdělit veřejnou zakázku na části] za situace, kdy to povaha předmětu zakázky umožňuje, a kdy by zároveň nerozdělení veřejné zakázky na části mohlo mít v důsledku omezení konkurence mezi dodavateli vliv na výběr nejvhodnější nabídky. [44] Pokud tedy zadavatel přistoupí ke spojení souvisejících plnění do jedné veřejné zakázky, jako tomu bylo v posuzované věci, musí se zároveň zabývat tím, zda v rámci této veřejné zakázky není nutno využít možnosti k jejímu rozdělení na dílčí části, a to tak, aby vymezený rozsah předmětu plnění nepřiměřeně nezužoval okruh potenciálních dodavatelů. Požadavek na rozdělení veřejné zakázky na dílčí části zpravidla vyvstane u plnění, která jsou v obchodní praxi běžně dodávána samostatně, čímž bude otevřena možnost i pro nabídky těch dodavatelů, kteří nemohou dodat všechna plnění. Naopak u plnění, u nichž je dána vzájemná podmíněnost, provázanost či závislost, takový požadavek zpravidla nevyvstane, neboť by to nebylo účelné z důvodu zjevné nevhodnosti či potenciální nefunkčnosti plnění.“

86. Obecně lze tedy shrnout, že zadavatel má povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části za splnění těchto předpokladů:

předmět veřejné zakázky bude vymezen natolik široce (byť se stále jedná o jednu veřejnou zakázku), že ho může takto v souhrnu dodávat pouze omezený počet dodavatelů, zatímco jeho jednotlivé části by bylo schopno dodat dodavatelů více a s předpokladem výhodnějších podmínek pro zadavatele v důsledku širší a efektivnější hospodářské soutěže v těchto dílčích částech
poptávané plnění není nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat jako plnění jediné (společné).

Úřad k danému dodává, že je přitom vždy nutné při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil předmět veřejné zakázky, vzít v úvahu všechny okolnosti daného individuálního případu. Je tedy třeba zkoumat zejména dopad, který určité vymezení předmětu veřejné zakázky má na konkurenční prostředí, a důvody, které zadavatele k takovému vymezení vedly. Dle výše uvedené judikatury správních soudů je třeba vzít v úvahu i to, jak dané dodávky, služby či stavební práce se běžně nabízejí (dohromady či samostatně) a jakým okruhem dodavatelů (shodným či jiným).

87. Obecně v souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra limitace volnosti zadavatele na straně jedné, resp. dodavatele na straně druhé, je zákonem předem předvídána. Uvedená míra přípustnosti omezení hospodářské soutěže je však limitována konkrétními ustanoveními zákona, zejména zásadami zakotvenými v § 6 zákona.

88. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení, resp. požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je pak povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, mj. § 6 odst. 1 a 2 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci zadávacích podmínek kromě jiného zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé z dodavatelů. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost vymezit předmět veřejné zakázky podle svých potřeb. Vymezení předmětu veřejné zakázky pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad přitom uvádí, že citované ustanovení zákona musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 zákona. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tj. mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pro posouzení, zda zadavatel postupoval při vymezení předmětu veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona je tedy třeba také posoudit, zda lze vymezení předmětu veřejné zakázky, jímž zadavatel pro určité dodavatele vytvořil výhodu, odůvodnit objektivními skutečnostmi na straně zadavatele.

89. Ve světle shora uvedených tezí Úřad přezkoumal vymezení předmětu veřejné zakázky v předmětném zadávacím řízení. Úřad se tudíž zabýval otázkou, zda byly dány zákonné předpoklady pro to, aby byla jednotlivá plnění (v tomto případě stavební práce, dodávky vybavení a lékařských přístrojů a technologií) zadavatelem zadávána v jednom celku, či zda naopak bylo na místě s ohledem na povinnost dodržování zásady zákazu diskriminace umožnit podávat dodavatelům nabídky na jednotlivé části veřejné zakázky.

90. Z obsahu zadávacích podmínek, zejména pak čl. 2.1. zadávací dokumentace, vyplývá, že předmět veřejné zakázky byl zadavatelem koncipován jako stavební práce spočívající ve stavebních, montážních a řemeslných úpravách objektu sloužícího pro zdravotní péči, ale také v dodávkách vybavení prostor a dodávkách lékařských přístrojů a technologií. Ze zadávací dokumentace dále plyne, že zadavatel nedělil veřejnou zakázku na části ve smyslu § 35 zákona, a dodavatelé tak mohli podávat nabídky výlučně na souhrn celého plnění veřejné zakázky, tedy jak ve vztahu k stavebním pracím, tak i k požadovaným dodávkám. Z uvedení rozdílných CPV kódů v bodu 2.4. zadávací dokumentace, tj. kódů „45000000-7 Stavební práce, 45215100-8 Stavební úpravy objektů sloužících pro zdravotní péči, 45215140-0 Výstavba nemocničních zařízení, 45215141-7 Výstavba operačních sálů a 33100000-1 Zdravotnické přístroje“, přitom lze dovodit, že již od počátku zadávacího řízení si byl zadavatel vědom různých druhů poptávaného plnění, tj. stavebních prací a předmětných dodávek. Zadavatel jak v rozhodnutí o námitkách, tak ve svém vyjádření k návrhu ze dne 9. 12. 2024 uvádí, že shora uvedená poptávaná plnění (tj. stavební práce a dodávky zdravotnických přístrojů a technologií i běžného vybavení) tvoří jeden funkční celek, neboť mezi plněními existuje věcná, místní a časová souvislost v podobě jednoho okamžiku dodání a společného místa plnění, tzn. totožného pavilonu nemocnice, přičemž i financování bylo zadavatelem zajištěno za účelem kompletní rekonstrukce, tj. za účelem provedení stavebních prací i dodávek jednotlivého vybavení a lékařských přístrojů a technologií. Zadavatel taktéž v obou výše citovaných dokumentech uvádí, že vybraná varianta řešení předmětu plnění veřejné zakázky je ekonomicky i provozně nejvýhodnější a nejefektivnější.

91. V návaznosti na výše uvedené Úřad předesílá, že v šetřeném případě nepovažuje pro posouzení věci za nezbytné zodpovězení otázky, zda všechna plnění obsažená v rámci předmětu plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek či více funkčních celků. Ačkoli v šetřeném případě jsou dány významné indicie (kdy součástí předmětu šetřené veřejné zakázky jsou plnění věcně značně rozdílná), že by předmět veřejné zakázky mohl obsahovat spíše více funkčních celků než jen jeden, a to zejména s ohledem na skutečnost, že stěží mohou jeden funkční celek představovat plnění, která jsou věcně nesouvisející a jsou běžně dodávána rozdílným okruhem dodavatelů, nemá uvedená otázka vliv na posouzení, zda v šetřeném případě došlo k porušení zásady zákazu diskriminace či nikoliv.

92. V souvislosti s otázkou, zda v daném případě došlo k takovému vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, kterým mohlo dojít k rozporu se zásadou diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona a tudíž k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, Úřad přihlédl k tomu, že jednou z namítaných oddělitelných částí předmětu dotčené veřejné zakázky jsou dodávky lékařských přístrojů a technologií, u nichž nejmarkantněji vyvstává otázka rozdílného charakteru plnění a rozdílného okruhu relevantních dodavatelů ve srovnání s částí veřejné zakázky týkající se stavebních prací.

93. Jak již bylo předestřeno výše, z bodu 2.1. zadávací dokumentace vyplývá, že součástí předmětu plnění dotčené veřejné zakázky zadavatel stanovil vedle stavebních prací také „dodávk[u] lékařských technologií, přístrojů, mobiliáře a vybavení jmenovitě uvedeného v projektové dokumentaci a výkazu výměr (…)“, a to v jednotlivých patrech rekonstruovaného pavilonu, tj. od prvního nadzemního podlaží s ambulancemi, až po páté nadzemní podlaží zahrnující mj. lékařské pokoje se zázemím. Jednotlivé položky poptávaného lékařského vybavení poté zadavatel ve výkazu výměr rozdělil podle jejich umístění v areálu nemocničního zařízení. Ve vyjádření k návrhu ze dne 9. 12. 2024 zadavatel uvádí, že významná část lékařských přístrojů a technologií je spjata se stavbou, přičemž „zdravotní technika musí být zkoordinována se stavbou“ a také z tohoto důvodu je dodávka lékařských přístrojů a technologií neoddělitelně spjata s realizací díla ve zdravotnictví. Na dotaz Úřadu, jakým způsobem jsou lékařské přístroje a technologie spojeny se stavbou, zadavatel ve vyjádření ze dne 30. 12. 2024 označil, jaké objekty považuje za fyzicky spojeny se stavbou, tj. objekty, které jsou přikotveny ke zdem či stropu a současně k citovanému vyjádření přiložil oceněný výkaz výměr. Z citovaného vyjádření a jeho přílohy poté vyplývá, že položky spojené se stavbou dosahují předpokládané hodnoty 5 713 346 Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota položek, které stavebně technicky s budovou propojeny nejsou, činí 56 264 129,90 Kč bez DPH.

94. Úřad k obdrženým informacím předně uvádí, že a priori nelze považovat za položky spojené se stavbou veškeré vybavení, které je dle zadavatele „přikotveno ke zdem či stropu“, neboť toto označení nemusí automaticky znamenat, že objekty jsou skutečně pevně spojeny se stavbou ve smyslu stavebně-technickém, tj. např. v návaznosti na jejich demontáž, kdy jejich oddělení od stavby vyžaduje zvýšené úsilí a nejedná se kupříkladu o jejich prosté odpojení, nebo jejich oddělení od stavby způsobí podstatné narušení její konstrukce. Ačkoli pouhé slovní označení zadavatelem tedy nemůže být považováno za určující pro posouzení charakteru položek, z oceněného výkazu výměr plyne, že sám zadavatel značnou většinu lékařských přístrojů a technologií za spojenou s objektem ani neoznačuje. Z oceněného výkazu výměr vyplývá, že celková předpokládaná hodnota lékařských přístrojů a technologií činí 61 977 475,90 Kč bez DPH, z čehož poté 56 264 129,90 Kč bez DPH tvoří pouze takové lékařské přístroje a technologie, které zadavatel označuje jako nespojené se stavbou. Nelze proto souhlasit s tvrzením zadavatele, že „[v]ýznamná část lékařských technologií a přístrojů je spojena se stavbou“, neboť část zdravotnického vybavení, které má být na základě součtu předpokládaných hodnot těchto položek spojeno se stavbou, tvoří pouze 9,2 % z celkové předpokládané hodnoty dodávek lékařských přístrojů a technologií. Z uvedeného tedy vyplývá, že v daném případě nenastala taková situace, kdy by pořizované lékařské přístroje a technologie byly v podstatném rozsahu spojeny se stavbou a mohly by tak zakládat těsné propojení s prováděnými stavebními pracemi, což by bezpochyby naznačovalo objektivní technické důvody svědčící pro zadání veřejné zakázky jako jeden celek (tedy nikoli dělené na části).

95. Z citovaného oceněného výkazu výměr Úřad taktéž zjistil, že mezi neukotvené položky, tj. zdravotnické zařízení nespojené se stavbou, zadavatel řadí mj. „přístroj anesteziologický vč. monitoru“ v předpokládané hodnotě 864 090 Kč bez DPH, „přístroj anesteziologický (transportní – pro porodní boxy)“ v předpokládané hodnotě 821 000 Kč bez DPH, nebo „přístroj ultrazvukový diagnostický“, jehož předpokládaná hodnota činí 1 370 000 Kč bez DPH. Tyto položky se přitom v oceněném výkazu výměr objevují několikrát, kdy anesteziologické přístroje se vyskytují třikrát a tvoří v součtu částku 2 549 180 Kč bez DPH[2], a ultrazvukové diagnostické přístroje jsou obsaženy až v devíti místnostech a v součtu činí jejich předpokládaná hodnota částku ve výši 12 330 000 Kč bez DPH[3]. V této souvislosti Úřad akcentuje, že už jen ve vztahu k ultrazvukovým diagnostickým přístrojům překračuje součet jejich předpokládaných cen zákonný limit pro výjimku z povinnosti zadání veřejné zakázky dle § 27 písm. a) zákona a není tedy možné pohlížet na dodávku zdravotnického vybavení jako na zanedbatelnou součást stavební zakázky.

96. S ohledem na výše uvedená zjištění se proto Úřad dále zaměřil na informace o situaci na trhu se zejména ultrazvukovými přístroji a okruhu relevantních dodavatelů těchto lékařských přístrojů.

97. Z veřejně dostupných informací o veřejných zakázkách na dodávku ultrazvukových diagnostických přístrojů Úřad zjistil, že tyto bývají realizovány nejen v rámci veřejných zakázek s rozděleným předmětem plnění, tj. jako součást širší dodávky zdravotnického vybavení, ale také jako samostatné veřejné zakázky zaměřené výhradně na pořízení ultrazvukových přístrojů. Úřad se přitom zaměřil na veřejné zakázky, které byly zadány subjektem, které vlastní totožný akcionář[4] jako je zadavatele (tj. Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5), a to veřejné zakázky zadavatele Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno (dále jen „nemocnice Kladno“), ale také veřejné zakázky dalších vybraných subjektů, tj. Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice (dále jen „nemocnice Pardubice“), či PRIVAMED a.s., IČO 46885251, se sídlem Kotíkovská 927/19, Severní Předměstí, 323 00 Plzeň (dále jen „PRIVAMED a.s.“). Skutečnost, že veřejné zakázky na dodávky ultrazvukových přístrojů bývají zadávány jako součást rozsáhlejších veřejných zakázek na lékařské vybavení, jejichž předmět plnění je rozdělen na části v návaznosti na poptávané druhy přístrojů, potvrzují například:

veřejná zakázka nemocnice Pardubice s názvem „Ultrazvukové přístroje 1“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3. 8. 2020 pod ev. č. Z2020-027054 (dále jen „Ultrazvukové přístroje 1“),
nadlimitní veřejná zakázka nemocnice Kladno s názvem „Pořízení přístrojového vybavení III“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 14. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-014514 (dále jen „přístrojové vybavení III“),
nadlimitní veřejná zakázka nemocnice Kladno s názvem „Rekonstrukce bloku C2 - zdravotní technika“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054717 (dále jen „rekonstrukce bloku C2“) či
nadlimitní veřejná zakázka PRIVAMED a.s., s názvem „Modernizace a dovybavení návazných pracovišť urgentního příjmu PRIVAMED a.s. - část 11 – operační sály“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 5. 2023 pod ev. č. F2023-021181 (dále jen „modernizace PRIVAMED a.s.“).

98. Tyto zakázky poté obsahují části předmětu plnění označené například jako „[u]ltrazvuk pro RTG pracoviště“, „[u]ltrazvuk“, „[u]ltrazvuk pro COS“ (veřejná zakázka přístrojové vybavení III), „[u]ltrazvuk gynekologický“ (veřejná zakázka rekonstrukce bloku C2) nebo „[u]ltrazvukový přístroj“ (veřejná zakázka modernizace PRIVAMED a.s.). Veřejná zakázka „Ultrazvukové přístroje 1“ zadavatele nemocnice Pardubice se přitom skládala ze dvou částí, jejichž obsahem byla dodávka dvou druhů ultrazvukových přístrojů, a to „ultrazvukov[ého] přístroj[e] pro urologické pracoviště“ v části I. a „ultrazvukové[ho] přístroje pro gynekologicko-porodnické pracoviště“ v části II.

99. Nadto Úřad uvádí, že ačkoli se ve své argumentaci omezil výlučně na veřejné zakázky týkající se ultrazvukových přístrojů, ani zadávání částí jiného lékařského vybavení (které bylo zároveň součástí předmětu plnění šetřené veřejné zakázky) jako samostatně oddělitelných kategorií není výjimkou, jak dokládají kupříkladu i následující veřejné zakázky, které byly realizovány samotným zadavatelem:

veřejná zakázka malého rozsahu s názvem „Přístroje EKG“, na profilu zadavatele uvedená pod systémovým číslem P23V00248480, na jejíž plnění uzavřel zadavatel dne 24. 8. 2023 smlouvu s vybraným dodavatelem POLYMED medical CZ, a.s., IČO 27529053, se sídlem Petra Jilemnického 14/51, 503 01 Hradec Králové,
nadlimitní veřejná zakázka s názvem „Anesteziologické přístroje“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 6. 8. 2018 pod ev. č. Z2018-026683 nebo
nadlimitní veřejná zakázka s názvem „Laboratorní přístroje“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10. 8. 2018 pod ev. č. Z2018-027149.

100. Z poslední citované veřejné zakázky, tj. zakázky „Laboratorní přístroje“ je přitom patrné, že zadavatel již v minulosti rozlišoval i jednotlivé druhy lékařských přístrojů, když v dotčeném případě požadoval „dodávk[u] 1 ks univerzální stolní centrifugy chlazené a 1 ks univerzální stolní centrifugy ventilované“ v první části zakázky a „dodávk[u] 5 ks chladicích boxů stojanových, 1 ks mrazicího boxu a 4 ks chladících transportních boxů“ v části druhé.

101. Úřad rovněž poukazuje na další veřejné zakázky zadávané samotným zadavatelem, v rámci nichž byly ultrazvukové přístroje poptávány jako výlučný a samostatný předmět plnění; konkrétně se jedná např. o nadlimitní veřejnou zakázku s názvem „Ultrazvukový systém“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 5. 2017 pod ev. č. Z2017-011613, či veřejnou zakázku s názvem „Ultrazvukové přístroje“, na jejíž plnění zadavatel uzavřel dne 4. 5. 2022 „Kupní smlouvu č. j. R-03/12-2022“ s vybraným dodavatelem Z TECHNIK s.r.o., IČO 04115490, se sídlem Lochotínská 275, Horní Měcholupy, 109 00 Praha 10 (dále jen „Z TECHNIK s.r.o.“).

102. Na základě uvedených informací Úřad identifikoval samostatný okruh dodavatelů, kteří se účastnili některých shora uvedených zadávacích řízení a zabývají se dodávkou ultrazvukových přístrojů. Mezi tyto subjekty patří mj. PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, Bubeneč, 160 00 Praha 6, FORSON CZ s.r.o., IČO 04645821, se sídlem Ohradní 1087/63, Michle, 140 00 Praha 4, MEDKONSULT, s.r.o., IČO 47679522, se sídlem Balcárkova 1258/8, Nová Ulice, 779 00 Olomouc, AURA Medical s.r.o., IČO 65412559, se sídlem K Veneráku 1193/4, Kunratice, 148 00 Praha 4, NIMOTECH, s.r.o., IČO 18825605, se sídlem Šumavská 416/15, Ponava, 602 00 Brno, EXRAY s.r.o., MEDtechnic services s.r.o., IČO 03175651, se sídlem Váňova 3180, 272 01 Kladno či Z TECHNIK s.r.o. Úřad podotýká, že ačkoli je tento výčet dodavatelů pouze demonstrativní, a jejich omezený počet souvisí s výše citovanými vybranými zadávacími řízeními, naznačuje, že i při omezeném okruhu specializovaných dodavatelů ultrazvukových diagnostických přístrojů existuje na trhu dostatečný počet subjektů schopných realizovat veřejné zakázky v této oblasti. Jestliže současně zadavatel v minulosti zadával ultrazvukové vybavení odděleně od ostatních přístrojů, musel si být vědom skutečnosti, že na trhu existuje okruh dodavatelů, kteří se specializují výlučně na tento typ přístrojů.

103. V uvedené souvislosti Úřad poukazuje na skutečnost, že dodavatelé na trhu s lékařským vybavením, potažmo ultrazvukovými přístroji, se sdružují v profesních a zájmových organizacích, jako jsou např. Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků[5] nebo Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků[6]. Skutečnost, že dodavatelé lékařských přístrojů se sdružují v zájmových organizacích zaměřených specificky na tento segment trhu, přitom může významně nasvědčovat o jeho samostatnosti. Pokud by tento trh nebyl samostatný, ale byl součástí širšího odvětví, nebyla by potřeba vytvářet specializovaná sdružení, protože by dodavatelé své zájmy prosazovali v rámci širších asociací zahrnujících například celé zdravotnictví či technické vybavení obecně.

104. Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že je možné rozlišit široké spektrum dodavatelů, kteří působí na trhu zabývajícím se stavebními pracemi (nástavbou, přístavbou, rekonstrukcí) ať už nemocničních či jiných budov, a taktéž samostatný okruh dodavatelů, kteří se zabývají dodávkou lékařských přístrojů a technologií, resp. ultrazvukových diagnostických přístrojů. Segment trhu s lékařským vybavením se nadto od odvětví stavebnictví liší kupříkladu způsobem regulace a certifikace, neboť každé z odvětví podléhá jiným regulačním požadavkům (ISO normy, normy ČSN ad.), požadavky na odbornost a konkrétní znalosti, obchodními modely, dodavatelskými řetězci či způsoby financování. V praxi tedy dodavatelé působí zpravidla buď v jednom, nebo druhém segmentu.

105. Úřad proto považuje za nepochybné, že na stavebním trhu existují dodavatelé, kteří realizují pouze stavební práce (a nedodávají lékařské přístroje) a na druhé straně na trhu s lékařskými přístroji působí dodavatelé, kteří nerealizují stavební práce. V situaci, kdy zadavatel jako součást stavební veřejné zakázky (tj. veřejné zakázky, v rámci níž převažují stavební práce v předpokládané hodnotě 265 mil. Kč bez DPH) určil (kromě jiného) lékařské přístroje zahrnující mj. ultrazvukové přístroje, je zřejmé, že se vybraným dodavatelem veřejné zakázky mohl stát pouze dodavatel, který je schopen jak realizovat stavební práce, tak i dodat potřebné vybavení (mj. ultrazvukové přístroje). Úřad vzal při posouzení věci v úvahu, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky tak, že se o ni mohli ucházet v podstatě jen stavební firmy (když zadavatel stanovil v rámci technických kvalifikační předpokladů požadavky na předložení referenčních stavebních zakázek – pozn. Úřadu), které byly nuceny vybrat a oslovit dodavatele (mj. ultrazvukových) lékařských přístrojů za účelem sjednání poddodávek. Ačkoli teoreticky měli možnost i dodavatelé lékařských přístrojů vyhledat na stavebním trhu obchodního partnera, s nímž by podali společnou nabídku nebo který by realizoval stavební část zakázky jako poddodavatel, nelze si jako logickou představit situaci, že dodavatel specializovaných lékařských přístrojů hledá úspěšně na stavebním trhu partnera, když toto běžně při své podnikatelské činnosti nedělá (jistě lze považovat za obvyklé, že dodavatelé specializovaných přístrojů jsou oslovováni k dodávkám plnění, aniž by byli nuceni se pro účely dodávek sdružovat či navazovat obchodní partnerské vztahy s dodavateli z jiného segmentu trhu). Zadavatel tak významným způsobem zúžil okruh potenciálních dodavatelů předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, když ze soutěže předem vyloučil ty dodavatele, kteří jsou schopni z jakéhokoli důvodu realizovat jen stavební práce a ty dodavatele, jež jsou schopni dodat jen požadované vybavení – mj. ultrazvukové přístroje, resp. zadavatel nevyužil možnosti odstranit či zmínit případné omezení konkurenčního prostředí.

106. Zadavatel v šetřeném případě neumožnil dodavatelům podávat nabídky na jednotlivé části veřejné zakázky, přičemž dodavatel, který nebyl schopen zajistit realizaci stavebních prací a současně dodávek lékařského vybavení se nemohl šetřeného zadávacího řízení účastnit vůbec, nebo pouze ve spolupráci s poddodavateli či jinými dodavateli, aniž je to např. na trhu lékařských přístrojů běžné. Pokud by zadavatel v zadávacím řízení umožnil dodavatelům podávat nabídky na jednotlivé části veřejné zakázky, mělo by více dodavatelů z různých oblastí jejich působnosti šanci mezi sebou soutěžit, což by se také mohlo projevit v jejich nabídkových cenách, tj. v předložení ekonomicky výhodnějších nabídek na jednotlivé části předmětu plnění. K tomu Úřad dodává, že skutečnost, že nabídka vybraného dodavatele nepřekročila předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, ale naopak byla nižší, pak nikterak nevypovídá o správnosti postupu při vymezení předmětu plnění. Stejně jako lze, s ohledem na z povahy věci jeho hypotetickou úvahu, označit za spekulativní závěr Úřadu o tom, že nabídky podávané na jednotlivé části plnění by v důsledku širší a efektivnější soutěže přinesly zadavateli výhodnější cenové podmínky, za stejně spekulativní lze však považovat i závěr a přesvědčení zadavatele, že zadávání všech plnění v souhrnu mu přineslo celkově výhodnější podmínky.

107. Za situace, kdy zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky takovým způsobem, že určitému okruhu dodavatelů znemožnil účast v zadávacím řízení, nelze jeho diskriminační účinek zhojit skrze možnost plnění předmětu veřejné zakázky poddodavatelem. V případě, kdy je široce koncipovaný předmět veřejné zakázky možné plnit pouze ve spolupráci s poddodavateli, není zajištěna žádaná a efektivní hospodářská soutěž, neboť ta může být efektivní pouze v případě, kdy dodavatelé mohou soutěžit nezávisle na sobě, a jsou tak zároveň vystaveni působení konkurenčního prostředí. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, ve kterém se uvádí, že „pokud je předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce (lze-li plnění v něm zahrnuté dodávat samostatně a děje-li se tak v praxi) a v důsledku toho podává nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla plnění poptávána samostatně, vede to k diskriminaci těch dodavatelů, kteří by byli schopni podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna, bez ohledu na jejich možnost zajistit si subdodávky nebo podávat společnou nabídku; tím se totiž diskriminační účinek s vlivem na efektivní soutěžní prostředí,
v němž se dodavatelé o veřejnou zakázku mají nacházet, nikterak neeliminuje.“.

108. Úřad tedy shrnuje, že postupem zadavatele došlo nejen k diskriminaci dodavatelů působících na stavebním trhu, kteří však běžně nenavazují obchodní vztahy s dodavateli specializovaných lékařských přístrojů (v rámci své běžné podnikatelské činnosti k tomu nemají důvod) a pro účely šetřené veřejné zakázky by museli sjednat poddodávky (příp. dodavatele, s nímž podají společnou nabídku), ale i k diskriminaci dodavatelů specializovaných lékařských přístrojů (minimálně těch ultrazvukových), kteří nemají možnost reagovat na přímou poptávku zadavatele o dodávku přístrojů, nýbrž pouze se spoléhat na to, že si je vytipuje a vybere pro poddodávky některá ze stavebních firem, která má zájem realizovat předmětnou rekonstrukci budovy. Nelze přitom přehlížet, že takový postup zadavatele může mít negativní dopad na možnost soutěžit o realizaci dodávek specializovaných přístrojů, když tito dodavatelé o dané dodávky mezi sebou reálně nesoutěží či nemusí reálně soutěžit, rozhodne-li se stavební firma pro určitý konkrétní výrobek, a pokud by o realizaci dodávek měli zájem, pak by museli navazovat obchodní vztahy se stavebními firmami, což nelze s ohledem na povahu jejich podnikatelské činnosti považovat za běžné.

109. S ohledem na výše uvedené Úřad shledal, že zadávání šetřené veřejné zakázky na části je v daném případě s ohledem na rozsah a různorodost jednotlivých částí plnění nikoliv pouze možné, ale navíc rovněž žádoucí. Skutečnost, že stavební práce a dodávka lékařských přístrojů a technologií směřují k témuž cíli, nedokládá, že by byly natolik provázané, že by nebylo možné, aby zadavatel rozdělil předmětnou veřejnou zakázku na části a umožnil tak uvedeným postupem v konkrétních částech plnění účast vyššího počtu dodavatelů. Přestože zadavatel postupoval vůči všem potenciálním dodavatelům předmětné veřejné zakázky shodně, ve svém důsledku některé z nich (skrytě) diskriminoval, a svým postupem tak významně omezil hospodářskou soutěž na trzích mimo trh stavebních prací. Vzhledem k tomu, že zvoleným postupem zadavatele došlo k porušení jedné ze základních zásad zákona, nemohl zadavatel takového postupu využít, naopak měl nalézt takový postup, který by byl v souladu se zákonem, tj. měl využít institut rozdělení veřejné zakázky na části podle ustanovení § 35 zákona.

110. Přestože lze souhlasit, že v daném případě byl podán relativně vysoký počet nabídek (13), nemění to ničeho na tom, že postupem zadavatele došlo k diskriminaci nejen dodavatelů zdravotnických přístrojů (čímž dochází k pokřivování trhu), ale i dodavatelů stavebních prací, kteří jsou nuceni hledat poddodavatele lékařských přístrojů. V případě, kdy by zadavatel rozdělil předmět plnění na samostatné části, mohl být počet obdržených nabídek ještě vyšší právě v návaznosti na nezávislou účast dodavatelů z obou citovaných segmentů trhu (s tím, že i kdyby zadavatel obdržel například méně nabídek na část týkající se lékařských přístrojů, nelze vyloučit, že by současně obdržel více nabídek od stavebních firem, které by nebyly nuceny navazovat obchodní vztahy s dodavateli charakterově zcela odlišného plnění – tj. s dodavateli lékařského vybavení). Není přitom možné ignorovat fakt, že nelze považovat za obvyklé, aby stavební firmy, jež provádí rozsáhlou rekonstrukci budovy běžně nakupovaly vysoce specializované lékařské přístroje, jež by měly v dané budově sloužit svému účelu, aniž by byly stavebně propojeny se stavbou. Jiná situace by mohla eventuelně nastat v případě plnění, jež je zcela běžně dostupné na trhu (tj. lze je snadno koupit v běžné veřejné obchodní síti – v domácích potřebách, drogerii či prodejnách s elektronikou apod.), nicméně takový případ neodpovídá dané situaci minimálně ve vztahu k lékařským přístrojům. Specializované zdravotnické přístroje (minimálně ultrazvukové přístroje – viz výše) nelze považovat za natolik běžné zboží, které by bylo snadno dostupné na trhu a nabízeno širokou obchodní sítí. Naopak jde o plnění nabízené specializovaným okruhem dodavatelů, který se mj. samostatně účastní i veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění, jak bylo dovozeno výše.

111. Z oznámení o výběru dodavatele poté plyne, že sám vybraný dodavatel doložil v rámci své nabídky seznam jednotlivých poddodavatelů jak ve vztahu k technické instalaci či zařízení vzduchotechniky, tak v souvislosti s dodávkou lékařských přístrojů a technologií. Z uvedeného je tudíž zřejmé, že ani vítězný dodavatel by nebyl schopen vlastními silami dodat celý předmět plnění dotčené veřejné zakázky a byl by odkázán na externí subjekty, aby extenzivní požadavky na předmět plnění veřejné zakázky zadavatele naplnil. Tato skutečnost tak rovněž podporuje závěry o odděleném úseku trhu s dodavateli lékařského vybavení, kterým v důsledku široce vymezeného předmětu plnění bylo znemožněno účastnit se zadávacího řízení (aniž by se pro účely tohoto zadávacího řízení spojili s dalšími dodavateli, tj. subjekty zabývajícími se stavebními pracemi).

112. K odkazu zadavatele na referenční zakázku Nemocnice České Budějovice (kterou podle oznámení o výběru dodavatele ve své nabídce doložil vybraný dodavatel), jejímž prostřednictvím zadavatel demonstruje, že spojení stavebních prací s dodávkami vybavení, resp. lékařských technologií, není neobvyklé, Úřad nejprve připomíná, že je třeba každé zadávací řízení posuzovat individuálně. Skutečnost, že v některém případě nemusí být určitý postup zadavatele napaden a posléze sankcionován neznamená, že obdobné jednání nebude v průběhu jiného zadávacího řízení napadeno a označeno za nezákonné, neboť okolnosti každého případu jsou specifické a závěry z jednoho případu nelze bez dalšího aplikovat na případ druhý. Předně má Úřad za to, že na určité zvyklosti v zadávání veřejných zakázek lze stěží usuzovat na základě jediného zadávacího řízení; zadavatel přitom na žádnou jinou veřejnou zakázku kromě referenční zakázky Nemocnice České Budějovice neodkazuje. K dané referenční zakázce nicméně Úřad uvádí, že jejím předmětem bylo dle bodu II.2.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení „uzavření smlouvy o dílo na zhotovitele stavby Přístavby, nástavby a stavební úpravy pavilonu CH, Nemocnice České Budějovice, a.s., a to podle projektové dokumentace (…) a neoceněným výkazem výměr“, přičemž podle CPV kódů uvedených v bodu 5.5 zadávací dokumentace předmětem plnění byly definovány kategorie „45000000 – 7 Stavební práce“, „45454100 - 5 Rekonstrukce budov“, „45215100 – 8 Stavební úpravy objektů sloužících pro zdravotní péči“ a „45215140 – 0 Výstavba nemocničních zařízení“. Ačkoli z výkazu výměr citované referenční zakázky (který byl součástí dokumentace uvedené na profilu zadavatele) vyplývá, že jednou ze součástí plnění referenční zakázky byla rovněž dodávka lékařské technologie, samotná kategorie zaměřující se na lékařské vybavení není uvedena ani v rámci klasifikace CPV kódy a poptávané zboží se sestává pouze z celkových 13 následujících položek:

„Kód	Popis	MJ	množství
1	MYČKA PODLOŽNÍCH MÍS	kus	6,000
2	MACERÁTOR	kus	6,000
3	OPERAČNÍ SVÍTIDLO DVOURAMENNÉ	kus	6,000
4	OPERAČNÍ SVÍTIDLO TŘÍRAMENNÉ	kus	6,000
5	PLAZMOVÝ STERILIZÁTOR	kus	1,000
6	MYČKA ENDOSKOPŮ	kus	2,000
7	Prokládací myčka na vozíky - délka komory cca 3m	kus	2,000
8	Jednokomorová prokládací myčka - obsah 18 DIN sít	kus	4,000
9	Vícekomorová prokládací myčka - o výkonu cca 70DIN sít/hod	kus	1,000
10	Průjezdný sterilizátor pro 12 nástrojových kontejn	kus	4,000
11	Průjezdný sterilizátor pro minimálně 4 nástrojové kont.	kus	1,000
12	Úpravna vody pro CS	kus	1,000
13	Centrální dávkování mycích prostředků	kus	1,000“

113. Již z prvotního porovnání s položkami lékařských přístrojů poptávanými zadavatelem v šetřeném případě je evidentní značný rozdíl jak v celkovém počtu položek lékařských přístrojů ve výkazu výměr, tak jejich variabilitě. Již z pouhého popisu poptávaných položek v první místnosti výkazu výměr, označené jako „Ambulance 1 - sono (+ 1.06 Kabinka - sono + 1.07 Kabinka – sono)“, je patrné, že jej tvoří dohromady 17 odlišných položek, přičemž obdobný počet položek je ve výkazu výměr vyžadován u desítek místností. V rámci výkazu výměr jsou obsaženy skutečně rozlišné druhy lékařských přístrojů, a to v širokém spektru a opakovaně – tj. např. uroflowmetr vč. křesla (pol. č. 129601), monitor vitálních funkcí transportní (pol. č. 141121), resuscitátor novorozenecký (pol. č. 147107), laryngoskop - pro novorozence vč. jednorázových lžic (pol. č. 147603), přístroj elektrochirurgický vč. 6x pinzeta + kabel bipol. (pol. č. 133002), monitor základních životních fcí pro novorozence (pol. č. 141130), defibrilátor,monitor (pol. č. 143107), morcelátor (motor s trokarem + kleště) (pol. č. 361001), hysteroskop s odsáváním tkáně (pol. č. 361002), hysteroskop diagnostický - 2 sady (pol. č. 361004), instrumentárium laparoskopické (pol. č. 361005), vozík anesteziologický (pol. č. 413604), vozík resuscitační (pol. č. 413606) atd.

114. Z osvědčení objednatele, které zadavatel předložil v příloze doplnění vyjádření k návrhu ze dne 18. 12. 2024, navíc plyne, že v referenční zakázce Nemocnice České Budějovice tvořila dodávka lékařského vybavení pouze cca 6 % z celkové nabídkové ceny (tj. 60 716 415,20 Kč bez DPH z celkové nabídkové ceny 943 422 939,50 Kč bez DPH. Naproti tomu u šetřené veřejné zakázky činí podíl lékařského vybavení zhruba 17 % z celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky (61 977 475,90 Kč bez DPH z celkové předpokládané hodnoty 360 mil. Kč bez DPH).

115. Na základě uvedeného tedy Úřad nepovažuje uvedená zadávací řízení jakkoli srovnatelná, a má za to, že ze způsobu vymezení předmětu referenční zakázky Nemocnice České Budějovice nelze jakkoli dovozovat zvyklosti v zadávání veřejných zakázek na přestavby zdravotnických zařízení a dodávky lékařských přístrojů.

116. Ve vztahu k důvodům pro zadání šetřené veřejné zakázky v jednom celku (tedy nikoli na části), jimiž argumentuje zadavatel, Úřad uvádí následující. Ohledně názoru, že by zadavatel neobdržel více nabídek, pokud by části veřejné zakázky soutěžil jednotlivě, že by lékařské vybavení nebylo možno vysoutěžit vůbec (příp. s výraznou časovou prodlevou), „i pokud by zadavatel zakázku rozdělil (…) by další cenovou úsporu za celek nezaznamenal“ a že by mohlo dojít k navýšení celkové ceny kvůli účasti „kompletátora“ za prostou spekulaci, jak je již Úřad uvedl výše. Úřad daná tvrzení zadavatele považuje jen za jím vyslovené obavy, jež však reálně nepodložil žádnými konkrétními skutečnostmi. K tvrzení zadavatele, podle něhož by případné dělení zakázky představovalo značné komplikace při koordinaci plnění, Úřad uznává, že dělení veřejné zakázky na části by si nejspíše skutečně mohlo vyžádat větší nároky na koordinaci plnění veřejné zakázky, nicméně takové důvody nelze považovat na natolik podstatné, které by mohly legitimizovat omezenou hospodářskou soutěž a jde o prostý důsledek určitého zákonného omezení veřejných zadavatelů při zadávání veřejných zakázek. Jinými slovy, to, co by jinak mohl při realizaci určité hospodářské operace provést privátní subjekt nemusí být dovoleno veřejnému zadavateli právě s odkazem na určitá omezení v zákoně, jejichž účelem je chránit a podporovat hospodářskou soutěž. Nejedná se přitom na straně zadavatele ani o racionální ekonomické či technické důvody, jimiž by bylo možno nerozdělení veřejné zakázky na části odůvodnit. Je třeba přitom zdůraznit, že pro způsob zadání veřejné zakázky nemůže být určující určité pohodlí či jednoduchost postupu zadavatele.

117. Úřad nezpochybňuje, že součástí požadovaného vybavení mohou být i některé části, které jsou nezbytné ke kolaudaci (jak argumentuje zadavatel), nicméně minimálně ve vztahu k části požadovaných lékařských přístrojů (ultrazvukové přístroje) lze takovou možnost vyloučit. Z povahy věci se jedná o samostatné přístroje, které nemohou mít vliv na kolaudaci stavby.

118. Ohledně časových důvodů, souvisejících s potřebou co nejkratší doby realizace plnění veřejné zakázky Úřad uvádí, že takové důvody nemohou odůvodňovat nedodržování základních zásad zadávání veřejných zakázek. Časové hledisko zadání veřejné zakázky nemůže být v šetřeném případě považováno za ospravedlnění široce vymezeného předmětu plnění, jelikož jak v případě samostatné části veřejné zakázky na stavební práce, tak v případě oddělené části veřejné zakázky na dodávku lékařského vybavení, zadavatel má možnosti jejich vzájemné koordinace. Úřad je přitom toho názoru, že důkladnou koordinací lze docílit i právě co nejdřívějšího dokončení realizace plnění veřejné zakázky. Nadto Úřad dodává, že riziko prodlevy v dodání části předmětu plnění nezaniká ani v případě, kdy bude dodavatelem vysoutěžen celý předmět plnění „vcelku“, neboť i tehdy může dojít k prodlení ze strany poddodavatele lékařského, či jiného, vybavení.

119. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že nebyly shledány žádné objektivní a legitimní důvody, které by odůvodňovaly široké vymezení předmětu plnění zahrnující i některá dílčí plnění, která jinak běžně samostatně na trhu poskytuje rozdílný okruh dodavatelů.

120. Úřad v dané souvislosti podotýká, že problematika nezákonného jednání v důsledku široce vymezeného předmětu plnění veřejné zakázky způsobujícího bezdůvodné omezení hospodářské soutěže již byla opakovaně řešena např. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-30803/2023/500[7] ze dne 18. 8. 2023 potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-43843/2023/163 ze dne 6. 11. 2023, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-10178/2023/500 ze dne 13. 3. 2023[8], rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-37263/2022/500 ze dne 24. 10. 2022[9] potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-00696/2023/161 ze dne 6. 1. 2023, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-35057/2021/500/AIv ze dne 18. 10. 2021[10] potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-41635/2021/162/JSr ze dne 7. 1. 2022, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-34354/2022/500 ze dne 3. 10. 2022[11], rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-03746/2022/524 ze dne 1. 2. 2022[12] potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-10815/2022/161 ze dne 4. 4. 2022, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0003/2016/VZ-04735/2016/521/ZKu ze dne 8. 2. 2016[13] potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0068/2016/VZ-47534/2016/323/MOd ze dne 5. 12. 2016. Lze tudíž konstatovat, že již podle ustálené rozhodovací praxe za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku příliš širokým vymezením předmětu veřejné zakázky.

121. Nadto Úřad dodává, že ačkoli si je vědom, že předmět plnění veřejné zakázky zahrnuje skutečně různorodé plnění – kromě lékařských přístrojů a technologií a komplexních stavebních prací i dodávky spotřebičů (mikrovlnná trouba, varná konvice, chladnička), počítačového vybavení (tiskárny, PC s LCD monitorem, data projektor, projekční plátno), lůžek pro pacienty a další vybavení místností (např. nádoby na odpad, zásobníky papírových ručníků, dávkovače mýdla a dezinfekce) – s ohledem na zásadu procesní ekonomie Úřad přistoupil k posouzení otázky oddělitelnosti u pouze vybrané části plnění (tj. lékařské přístroje), u níž shledal již na první pohled markantní odlišnost oproti hlavnímu účelu veřejné zakázky (tj. stavebním pracím), mj. s ohledem na okruh možných dodavatelů, a získal největší pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem. Dalšími namítanými potenciálně oddělitelnými částmi předmětu plnění se tedy Úřad dále nezabýval, neboť prokázání nezákonného spojení již dvou částí předmětu plnění, tj. spojení stavebních prací a dodávek lékařských přístrojů a technologií, postačuje k učinění závěru o porušení zákona, aniž by bylo nutné analyzovat případnou nezákonnost i ve vztahu k dalších potenciálních částem plnění veřejné zakázky. Stejně tak Úřad považoval za nadbytečné zkoumat oddělitelnost každé jednotlivé položky lékařských přístrojů a technologií, neboť na základě vybraných částí plnění (tj. zejména ultrazvukových přístrojů) bylo prokázáno porušení zákona, jak je patrno z odůvodnění tohoto rozhodnutí výše. Nadto Úřad zdůrazňuje, že ačkoli se ve své argumentaci omezil právě výlučně na problematiku oddělení dodávek lékařského vybavení od ostatních částí předmětu plnění dotčené veřejné zakázky, nikterak tímto nevylučuje, že by s ohledem na zásadu zákazu diskriminace a otázku možného nedůvodného omezení hospodářské soutěže další části plnění nebylo možné oddělit. V návaznosti na požadavek zadavatele ohledně stanoviska Úřadu týkajícího se dalšího postupu zadavatele v případném navazujícím zadávacím řízení a definování počtu částí, na které by měl být předmět veřejné zakázky dělen, Úřad upozorňuje, že není úkolem Úřadu poskytovat zadavateli přesný návod a předem určovat, jakým způsobem má při zadávání veřejné zakázky postupovat (čímž by se Úřad mohl dostat v budoucnu do situace, kdy by přezkoumával svá vlastní nedoporučení), ale je na zadavateli, aby sám zvolil konkrétní postup, který bude v souladu se zákonem. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 38/2022, podle něhož „Určení toho, zda jde o více samostatných veřejných zakázek anebo více částí téže veřejné zakázky (na základě kritérií funkčního celku a časové souvislosti), v praxi sice nemusí být zcela snadné (na první pohled jasně patrné), to však nic nemění na tom, že ve výsledku musí být provedeno správně. Postup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí vycházet z kritérií funkčního celku a časové souvislosti, musí zohledňovat smysl a účel právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZZVZ.“ a z něhož vyplývá, že otázku, co je třeba pokládat za součást téhož funkčního celku, nelze zodpovědět schematicky a principiálně, tj. ve smyslu, zda má jít o součást jednoho funkčního celku „vždy“ nebo „nikdy“.

122. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel tedy v šetřeném případě stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona, když předmět veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí bylo provedení stavebních prací i dodání lékařských přístrojů a technologií, čímž vymezil předmět veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

123. Vzhledem k výše uvedenému považuje Úřad za nadbytečné zabývat se dalším v návrhu namítaným pochybením, tj. nedostatečným vypořádáním argumentace v rámci rozhodnutí o námitkách, které mělo vést k nepřezkoumatelnosti tohoto rozhodnutí, jehož se měl zadavatel v zadávacím řízení dopustit, neboť jeho šetření by nemohlo mít na konečné rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně prodlouží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

124. Podle § 263 odst. 3 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

125. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, jak uvedl ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

126. Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud zadavatel nedodrží zákon již při formulaci zadávacích podmínek, Úřad podle § 263 odst. 3 zákona rozhodne o zrušení zadávacího řízení vždy, aniž by musel zkoumat, zda vada zadávacích podmínek měla či mohla mít vliv na výběr dodavatele. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. K tomu Úřad dodává, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení upravuje § 128 zákona.

K výroku IV. rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu

127. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

128. Výše uvedené ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

129. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku V. rozhodnutí – k uložení náhrady nákladů řízení

130. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

131. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na dotčenou veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

132. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024001001.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výrokům II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. JUDr. Martin Vychopeň, advokát, Masarykovo náměstí 225, 256 01 Benešov

2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Úřad pro úplnost dodává, že ačkoli se citovaná judikatura vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), avšak s ohledem na obdobnost relevantní právní úpravy jsou jejich závěry aplikovatelné i za účinnosti zákona, což platí paušálně o všech rozhodnutích Úřadu, předsedy Úřadu a soudů, které se vztahují k ZVZ a kterými je v tomto rozhodnutí argumentováno.

[2] částka je tvořena následujícími položkami: přístroj anesteziologický vč. monitoru v položkách č. 131000 a 130001 za předpokládanou cenu 864 090 Kč bez DPH); přístroj anesteziologický (transportní - pro porodní boxy) v položce č. 131011 za předpokládanou cenu 821 000 Kč bez DPH;

[3] tj. soutěž předpokládaných cen za položku č. 107101 v místnostech 1.02, 1.08 a položku č. 107102 v místnostech 1.11, 1.16, 1.17, 1.20, 1.23, 2.38, 3.13.

[4] Veřejně dostupné z: https://stredoceskykraj.cz/web/urad/zdravotni-pece

[5] Veřejně dostupné z: https://www.avdzp.cz/

[6] Veřejně dostupné z: https://www.czechmed.cz/czechmed

[7] https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-19374.html

[8] https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18818.html

[9] https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18611.html

[10] https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-17900.html

[11] https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18413.html

[12] https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18091.html

[13] https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-14404.html

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 05749/2025/500spisová značka: S1001/2024/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 05749/2025/500
spisová značka: S1001/2024/VZ