číslo jednací: 10667/2025/162
spisová značka: R0011/2025/VZ

Instance	II.
Věc	Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část
Účastníci	Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost STRABAG a.s. STRABAG SIS a.s. STRABAG AG S u b t e r r a a.s. HOCHTIEF CZ a.s. HOCHTIEF Infrastructure GmbH BeMo Tunneling GmbH
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	24. 3. 2025
Související rozhodnutí	03360/2025/500 10667/2025/162
Dokumenty	2025_R0011.pdf 610 KB

Spisová značka: ÚOHS-R0011/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-10667/2025/162

Brno 24. 3. 2025

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 12. 2. 2025 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

společnostmi:

STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5;
STRABAG SIS a.s.[1], IČO 45359041, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5;
STRABAG AG, se sídlem Ortenburgerstrasse 27, 9800 Spittal an der Drau, Rakouská republika;

které dne 29. 11. 2022 uzavřely smlouvu o společnosti „Sdružení STRABAG Metro I.D druhá část“, na základě níž je za ně ve správním řízení oprávněna jednat společnost STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5, jako vedoucí společník,

a ve správním řízení o rozkladu ze dne 12. 2. 2025 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne vybraným dodavatelem –

společnostmi:

S u b t e r r a a.s., IČO 45309612, se sídlem Koželužská 2246/5, 180 00 Praha 8;
HOCHTIEF CZ a.s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 3217/16, 150 00 Praha;
HOCHTIEF Infrastructure GmbH, se sídlem Alfredstraβe 236, D-45133 Essen, Spolková republika Německo, podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu HOCHTIEF Infrastructure GmbH, organizační složka, IČO 27105211, se sídlem Plzeňská 3217/16, 150 00 Praha;
BeMo Tunneling GmbH, se sídlem Bernhard-Höfel-Straβe 11, 6020 Innsbruck, Rakouská republika;

sdružené do společnosti „Sdružení Metro I.D druhá část“ na základě Smlouvy o společnosti ze dne 22. 11. 2022, ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 11. 2. 2025 a na základě potvrzení tohoto zastoupení vydaných jednotlivými společnostmi společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 28. 1. 2025, č. j. ÚOHS-03360/2025/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0733/2024/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 5. 6. 2024 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 5. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2022 pod ev. č. Z2022-000598, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 6. 2022 pod ev. č. 2022/S 107-302577, ve znění pozdějších změn,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Výrok I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0733/2024/VZ, č. j. ÚOHS-03360/2025/500 ze dne 28. 1. 2025

p o t v r z u j i

a rozklad podaný navrhovatelem

z a m í t á m.

II.

Výroky II, III, IV a V rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0733/2024/VZ, č. j. ÚOHS-03360/2025/500 ze dne 28. 1. 2025

p o t v r z u j i

a rozklad podaný vybraným dodavatelem

z a m í t á m.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „ZZVZ“)[2] obdržel dne 13. 9. 2024 návrh navrhovatele – společností STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5, STRABAG SIS a.s., IČO 45359041, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5 a STRABAG AG, se sídlem Ortenburgerstrasse 27, 9800 Spittal an der Drau, Rakouská republika, které dne 29. 11. 2022 uzavřely smlouvu o společnosti „Sdružení STRABAG Metro I.D druhá část“, na základě níž je za ně ve správním řízení oprávněna jednat společnost STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5 jako vedoucí společník, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 5. 6. 2024 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 5. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2022 pod ev. č. Z2022-000598, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 6. 2022 pod ev. č. 2022/S 107-302577, ve znění pozdějších změn, (dále jen „veřejná zakázka“), kde dalším účastníkem řízení je vybraný dodavatel – společnosti S u b t e r r a a.s., IČO 45309612, se sídlem Koželužská 2246/5, Libeň, 180 00 Praha 8, HOCHTIEF CZ a.s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 3217/16, Smíchov, 150 00 Praha, HOCHTIEF Infrastructure GmbH, se sídlem Alfredstraβe 236, D-45133 Essen, Spolková republika Německo, podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu HOCHTIEF Infrastructure GmbH, organizační složka, IČO 27105211, se sídlem Plzeňská 3217/16, Smíchov, 150 00 Praha a BeMo Tunneling GmbH, se sídlem Bernhard-Höfel-Straβe 11, 6020 Innsbruck, Rakouská republika, sdružené do společnosti s názvem „Sdružení Metro I.D druhá část“ na základě Smlouvy o společnosti ze dne 22. 11. 2022, ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 11. 2. 2025 a na základě potvrzení tohoto zastoupení vydaných jednotlivými společnostmi společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6, (dále jen „vybraný dodavatel“).

2. Dnem obdržení předmětného návrhu navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 13. 9. 2024 bylo podle § 249 ZZVZ ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).

3. Navrhovatel v návrhu rozporoval výklad pojmu „zkušenost s řízením“ v rámci kritéria hodnocení „Zkušenosti vybraných členů odborného personálu dodavatele“ dle čl. 10.2 zadávací dokumentace. Výklad provedený zadavatelem totiž podle navrhovatele neodpovídá významu a povaze veřejné zakázky, důležitosti tohoto hodnoticího kritéria ani výkladu provedenému v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-01883/2024/500 ze dne 15. 1. 2024. Navrhovatel také namítal porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace tím, že zadavatel nevyzýval navrhovatele k objasnění nabídky s odůvodněním, že by to nemělo vliv na výsledek hodnocení. Navrhovatel tvrdil i to, že zadavatel akceptoval při určení hodnot referenčních zakázek tři různé kurzy EUR/CZK. Výsledkem přitom bylo neuznání minimální vyžadované hodnoty referenční zakázky navrhovatele, což považoval za nezákonné.

4. Navrhovatel zpochybňoval splnění kritéria technické kvalifikace vybraného dodavatele prostřednictvím Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] na stavbě „Výstavba metra V.A (Dejvická – Motol) – stavební část“ (dále jen „Výstavba metra V.A“). Zadavatel podle navrhovatele nerozptýlil pochybnosti, které mu byly předneseny. U téže osoby navrhovatel zpochybňoval správnost přidělení bodu za zkušenost na stavbě „Nové spojení Praha hl. n. – Libeň, Holešovice, Vysočany – jižní tunel, ražby“ (dále jen „Nové spojení – jižní tunel“), protože podle jeho názoru nelze sčítat hodnoty jižního a severního tunelu, pokud se Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] nepodílel na realizaci obou tunelů. Nesplnění technické kvalifikace navrhovatel namítal rovněž u Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] stavbou „Výstavba metra V.A (Dejvická – Motol)“ (dále jen „Výstavba metra V.A“)[3], který na stavbě pracoval jako zaměstnanec jednoho z mnoha poddodavatelů, a nemohl získat potřebnou zkušenost v požadovaném objemu. I u Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] navrhovatel nesouhlasil s přidělením bodu za jeho zkušenosti, a to za zkušenost na stavbě „Stavba č. 0079 Špejchar-Pelc-Tyrolka (součást tunelového komplexu Blanka), SO 9021.02 Tunely ražené JTT (jižní tunelová trouba)“ (dále jen „Špejchar-Pelc-Tyrolka“), kvůli neexistenci relevantních důkazů, a na stavbě „Nové spojení Praha hl.n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice“ (dále jen „Nové spojení – severní tunel“, společně se zakázkou Nové spojení – jižní tunel též jako „Nové spojení“), a to z důvodu sečtení hodnot s jižním tunelem.

5. Navrhovatel namítal také nepřidělení bodu za zkušenost Ing. EF [pozn.: pseudonymizováno] na stavbě „Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy“ uplatněnou v jeho nabídce. Zadavatel disponoval potvrzujícím a nepotvrzujícím vyjádřením objednatele, ale tuto zkušenost neuznal, a to na rozdíl od vybraného dodavatele, kterému umožnil obdobné zkušenosti obhájit nebo je rovnou uznal. Navrhovatel vyjádřil pochybnost i o splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ stavbou Výstavba metra V.A, neboť zadavatel akceptoval sčítání jednotlivých zakázek na stavbě, jako by šlo o jedinou komplexní stavbu.

II. Napadené rozhodnutí

6. Dne 28. 1. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0733/2024/VZ, č. j. ÚOHS-03360/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

7. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti postupu zadavatele při posouzení kvalifikace vybraného dodavatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

8. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 ZZVZ, když při hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnoticího kritéria „Zkušenosti vybraných členů odborného personálu dodavatele“ přidělil vybranému dodavateli jeden bod za zkušenost člena odborného personálu na pozici „Stavbyvedoucí“ získanou v souvislosti s realizací zakázky Nové spojení – jižní tunel a na pozici „Zástupce stavbyvedoucího“ získanou v souvislosti s realizací zakázky Nové spojení – severní tunel a zakázky Špejchar-Pelc-Tyrolka, ačkoliv součástí dokumentace o zadávacím řízení nejsou doklady, na základě nichž mohl zadavatel dojít k jednoznačnému závěru, že člen odborného personálu skutečně získal na této zakázce zkušenost, za niž bylo možno dodavateli dle bodu 10.2 zadávací dokumentace přidělit bod, tj. „zkušenost s řízením (z pozice zhotovitele) provádění nejméně jedné dopravní tunelové stavby ražené metodou NRTM, kde finanční objem prací odpovídajících svým předmětem plnění části soupisu prací (ražené části, izolace, definitivní ostění tunelů) musí dosahovat finančního objemu min. 1 mld. Kč bez DPH“ (dále jen „zkušenost s řízením“). Současně Úřad výrokem II napadeného rozhodnutí rozhodl, že zadavatel nedodržel zásadu rovného zacházení podle § 6 odst. 2 ZZVZ, když navrhovatele v rámci hodnocení nabídek nevyzval k objasnění a doplnění informací či dokladů týkajících se účasti člena odborného personálu na pozici „Zástupce stavbyvedoucího“ na zakázce „Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy“, ačkoliv vybraného dodavatele zadavatel k objasnění a doplnění informací či dokladů předložených pro účely hodnocení nabídek opakovaně vyzýval.

9. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli jako opatření k nápravě zrušil oznámení o výběru dodavatele ze dne 6. 8. 2024 (dále jen „oznámení o výběru“) včetně všech příloh, tj. rozhodnutí o výběru dodavatele k uzavření smlouvy ze dne 6. 8. 2024 (dále jen „rozhodnutí o výběru“), nedatované „Zprávy o hodnocení nabídek“ a nedatovaného „Výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“, a všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení.

10. Výrokem IV napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení. Výrokem V napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

11. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad nejprve provedl výklad požadavku zadavatele na zkušenost s řízením, který byl vymezen jak pro účely kvalifikace, tak pro účely hodnocení nabídek. Podle Úřadu je nutné se zabývat tím, jaké konkrétní a faktické činnosti daná osoba na referenci vykonávala a jaké zkušenosti získala prostřednictvím těchto činností, a to ve vztahu k účelu této zkušenosti a roli člena týmu. V opačném případě by byla zadávací podmínka bez vazby na to, co jí má být prokazováno. V tomto konkrétním případě to podle Úřadu znamená, že člen týmu musel něco či někoho řídit a tuto řídicí činnost musel vykonávat v přímé souvislosti se samotnou realizací stavebních prací. Není dostatečné, pokud člen týmu působil na stavbě s ražbou metodou NRTM[4], jestliže se on sám nezapojil do postupu vlastní ražby metodou NRTM. V opačném případě nedává smysl navázání zkušenosti na stavbu s ražbou tunelu metodou NRTM. I požadovaná finanční hodnota reference se musí týkat prací, které byly provedeny v přímé souvislosti s ražbou metodou NRTM.

12. V odůvodnění k výroku I napadeného rozhodnutí Úřad nejprve uvedl, že se nezabýval námitkou navrhovatele, podle níž nemůže vybraný dodavatel prokázat splnění požadavku na dodávku silnoproudých rozvodů zakázkou Výstavba metra V.A, protože rozhodnutí o této věci by nemělo žádný vliv na skutečnost, že vybraný dodavatel daný požadavek prokázal prostřednictvím jiných referencí. Následně se Úřad zabýval tím, jestli vybraný dodavatel prokázal u Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] splnění požadavku na zkušenost s řízením referencí Výstavba metra V.A. Dospěl k tomu, že vybraný dodavatel prokázal, že Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] nepůsobil pouze na části stavby, kde se využívala metoda ražby TBM[5], ale že jím vykonávaná činnost věcně souvisela i s těmi částmi stavby, které byly raženy metodou NRTM. To plyne z čestných prohlášení předložených vybraným dodavatelem a ze zápisů z výrobních výborů pro ty části díla, které měly být raženy metodou NRTM. Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] tedy podle Úřadu získal požadovanou zkušenost s řízením. Obdobný problém Úřad řešil i u Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na téže referenční zakázce, neboť podle navrhovatele nemohl získat zkušenost s řízením v požadované hodnotě. Podle Úřadu vybraný dodavatel prokázal, že se společnost PROMINECON GROUP a.s., u které byl Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] zaměstnán, podílela na výstavbě stanice Bořislavka, ale i na dalších částech stavby, kde probíhala ražba metodou NRTM. Z předložených dokladů pak vyplynula hodnota těchto prací, která převyšovala hodnotu požadovanou zadavatelem.

13. V odůvodnění k výroku II napadeného rozhodnutí Úřad v souvislosti s porušením zásady transparentnosti uvedl, že vybraný dodavatel neprokázal, že by Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] získal pro účely hodnocení požadovanou zkušenost s řízením na referenční zakázce Nové spojení – jižní tunel. Součástí dokumentace o zadávacím řízení totiž dle Úřadu nejsou doklady, na základě nichž zadavatel mohl dojít k jednoznačnému závěru, že Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] skutečně získal na zakázce Nové spojení – jižní tunel zkušenost, za niž bylo možno vybranému dodavateli přidělit bod. Obdobný závěr Úřad učinil i k další hodnocené zkušenosti člena realizačního týmu vybraného dodavatele Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno]. Jednalo se o referenční zakázku Nové spojení – severní tunel.

14. Spor mezi navrhovatelem a zadavatelem ohledně zkušeností těchto dvou osob totiž spočíval v tom, zda lze za účelem posouzení, jestli daná reference splňuje požadavek zadavatele na minimální hodnotu relevantních prací, sečíst hodnotu těchto prací vykonaných na severním a jižním tunelu této stavby. Pokud by měla být pro stanovení hodnoty relevantních prací na této zakázce rozhodná hodnota prací na celém projektu Nové spojení, tj. na severním i jižním tunelu dohromady, pak by vybraný dodavatel musel prokázat, že se Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] účastnil realizace nejen jižního tunelu, ale že se nějakým způsobem podílel i na ražbě severního tunelu, resp. že jeho činnost s realizací ražby severního tunelu reálně věcně souvisela. Obdobně Úřad uvedl i ve vztahu ke zkušenosti Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na severním a jižním tunelu. Pouze v případě, že by se oba nějakým způsobem podíleli na řídicích činnostech souvisejících s ražbou obou tunelů (metodou NRTM), mohli by oba získat požadovanou zkušenost s řízením i na druhém z tunelů, a bylo by tak možné do celkové hodnoty relevantních prací na této zakázce započíst i jejich hodnotu, což se však dle Úřadu nestalo.

15. Porušení zásady transparentnosti shledal Úřad rovněž ve vztahu k hodnocené zkušenosti Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] získané na stavbě Špejchar-Pelc-Tyrolka. Podle navrhovatele nebylo pro získání bodu v rámci dotčeného kritéria hodnocení dostačující, aby se daná osoba podílela na stavbě přerušovaně pouze několik měsíců a prováděla činnosti, které podle navrhovatele nebyly součástí samotné realizace stavebních prací. Úřad v této souvislosti uzavřel, že vybraný dodavatel neprokázal, že by Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] získal na stavbě Špejchar-Pelc-Tyrolka požadovanou zkušenost s řízením. Součástí dokumentace o zadávacím řízení dle Úřadu nejsou doklady, na základě nichž zadavatel mohl dojít k jednoznačnému závěru, že Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] skutečně získal na zakázce Špejchar-Pelc-Tyrolka zkušenost, za niž bylo možno vybranému dodavateli přidělit bod.

16. K porušení zásady rovného zacházení v šetřeném případě došlo dle Úřadu tím, že zadavatel v rámci hodnocení nabídek nevyzval navrhovatele k objasnění a doplnění informací či dokladů týkajících se účasti jeho člena realizačního týmu Ing. EF [pozn.: pseudonymizováno] na zakázce s názvem „Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy“, ačkoliv vybraného dodavatele zadavatel k objasnění a doplnění informací či dokladů předložených pro účely hodnocení nabídek vyzýval.

III. Rozklad navrhovatele

17. Dne 12. 2. 2025 Úřad obdržel rozklad navrhovatele z téhož dne proti výroku I napadeného rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 28. 1. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

18. Navrhovatel v rozkladu nejprve opakuje, jaké skutečnosti mají být pro zadavatele postačující k prokázání požadavku na zkušenost s řízením. Dále navrhovatel uvádí, že Úřad přejal účelovou argumentaci vybraného dodavatele a zadavatele v rozsahu uznání části technické kvalifikace Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] a Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] a specifikuje, z jakých rozhodnutí Úřadu má extenzivní výklad zadavatele vycházet. Takový výklad ale podle navrhovatele legitimizuje porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek. K tomu rovněž navrhovatel připomíná rozsah a význam veřejné zakázky a přikládá citace, které mají tento význam dokládat. Navrhovatel rovněž poukazuje na význam hodnoticího kritéria týkajícího se zkušenosti s řízením. Navrhovatel nesouhlasí s volným výkladem řešené zadávací podmínky, neboť představuje nástroj pro uznávání libovolných zkušeností odborných osob. Dodává, že neurčitost obsahu požadavku na zkušenost s řízením může mít za výsledek podání neporovnatelných nabídek, k čemuž přikládá rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 Afs 8/2011-107 ze dne 30. 3. 2011.

19. Následně navrhovatel uvádí, že jeho rozklad míří právě na části výroku I napadeného rozhodnutí týkající se posouzení splnění technické kvalifikace prostřednictvím Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] a Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno]. Konstatuje, že revize této části napadeného rozhodnutí může mít dopad na pořadí nabídek při hodnocení, neboť by neuznání technické kvalifikace u těchto osob představovalo odebrání jednoho bodu za každého z nich.

20. Podle navrhovatele vede účelový či tendenční výklad požadavku na zkušenost s řízením k nepřípustnému zmírnění požadavku, a to pouze ve vztahu k vybranému dodavateli. Zadavatel si je dle navrhovatele vědom, že Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] nezískal relevantní zkušenost na referenční stavbě Výstavba metra V.A, pouze se snaží Úřadu podsouvat svůj výklad. Zadavatel ověřoval tuto referenci u objednatele (kterým je sám zadavatel), vybraného dodavatele a společnosti Inženýring dopravních staveb a.s., což podle navrhovatele nejsou nezávislé subjekty. Ani tyto osoby navíc nebyly schopny či ochotny vyjádřit se ve prospěch zkušenosti Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno]. Navrhovatel tvrdí, že ani z vyjádření společnosti Inženýring dopravních staveb a.s. neplyne, že by Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] sám řídil požadované specifické činnosti, což ale bylo pro nabytí zkušenosti nezbytné.

21. Navrhovatel má za matoucí a nejasnou argumentaci Úřadu uvedenou v bodech 156 a 157 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad popisuje, jak je referencí Výstavba metra V.A u Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] naplněn požadavek na zkušenost s řízením. Podle navrhovatele by optikou Úřadu postačovala pouhá účast na několika výrobních výborech jen okrajově souvisejících s ražbou metodou NRTM, byť pracovník mohl provádět zcela odlišné činnosti. Navrhovatel uvádí, že takový přistup je nutné odmítnout. Úřad doplňuje za zadavatele skládačku, kterou sám nebyl schopen dokončit. Navrhovatel odkazuje na bod 111 odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se výkladu požadavku na zkušenost s řízením, který považuje za správný. V jeho kontextu měl Úřad uvést, že několik zápisů z výrobních výborů nemůže rozptýlit pochybnost o tom, zda práce metodou NRTM obohatily Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] natolik, že mohl zkušenost získat účastí na těchto výborech, přestože sám řídil práce jinou technologií. Jestliže nemohl zaměstnanec dovozovat zkušenost přes svého zaměstnavatele, pokud plnil jinou agendu, tím spíše nemohl získat zkušenost od jiné společnosti realizující práce odlišnou metodou než NRTM.

22. Navrhovatel odkazuje i na obecný výklad v bodech 112 a 113 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Ve smyslu závěrů těchto bodů zadavatel nedoložil relevantní a nepochybnou zkušenost Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] s řízením prací metodou NRTM (a už vůbec ne v požadované hodnotě). Úřad zadavateli uznává porušení zásady transparentnosti. Úřad tedy podle navrhovatele nereflektoval v případě posuzování kvalifikace své obecné závěry uvedené k oběma výrokům napadeného rozhodnutí.

23. Zadávací podmínky je podle navrhovatele nutné vykládat s ohledem na smysl a účel prokazování technické kvalifikace a přísnější optikou s ohledem na strategický význam veřejné zakázky, aby měl zadavatel jistotu, že bude plněna kvalitně, bezpečně a prostřednictvím zkušeného odborného personálu. V případě aprobace výkladu zadavatele by požadavek na zkušenost s řízením postrádal smysl. Navrhovatel uvádí, že se Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] nepodílel na řešené referenční stavbě na částech ražených metodou NRTM. To má vyplývat z dokladů obsažených ve správním spise.

24. Údajná odpovědnost za návaznosti mezi nasazením technologií NRTM a TBM dle bodu 155 odůvodnění napadeného rozhodnutí nemůže být považována za účast na ražbě NRTM. Jestliže osoba odpovídala za návaznost mezi technologiemi TBM (kterou prováděla) a NRTM (která na ni navazovala), nemohla pouze za takovou činnost získat zkušenost s řízením stavby s metodou NRTM. Navrhovatel konstatuje, že byť je Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] odborníkem, na referenční stavbě Výstavba metra V.A získal zkušenost pouze s metodou TBM a nemůže disponovat zkušeností s metodou NRTM, kterou prováděl zaměstnanec jiné společnosti.

25. Navrhovatel upozorňuje na to, že dokumenty, které tvořily přílohu objasnění nabídky vybraného dodavatele ze dne 27. 9. 2023, nebyly přiloženy ke zprávě o hodnocení nabídek a nejsou ani součástí podkladů oznámení o výběru. I pokud by tedy byla argumentace zadavatele vyhodnocena jako přípustná, je nutné oznámení o výběru zrušit a provést nové posouzení a hodnocení nabídek. K této části navrhovatel uzavírá, že nebyly rozptýleny pochybnosti o nabytí zkušenosti Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] a ze strany zadavatele došlo zejména k porušení zásady transparentnosti. Napadené rozhodnutí trpí vadou nepřezkoumatelnosti.

26. V případě Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] existuje pochybnost o jeho reálné participaci v požadovaném rozsahu. Ani společnost Inženýring dopravních staveb a.s. nebyla nejprve schopna potvrdit, zda Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] skutečně vykonával požadované činnosti. Ani nové stanovisko této společnosti nepotvrzuje reálné nabytí zkušenosti s řízením na referenční stavbě Výstavba metra V.A a nevypovídá nic o objemu vykonaných prací. V bodu 174 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad jen rekapituluje tvrzení vybraného dodavatele a vychází pouze z nich.

27. Podle veřejně dostupných informací nebyl Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na předmětné stavbě pověřen řízením prací na ražbě tunelu, ale toliko výstavbou větrací vzduchotechnické šachty. Tato skutečnost vyplývá i ze zprávy o hodnocení vycházející z jeho profesního životopisu a z výsledků posouzení. Řízením ražby stanice Bořislavka a realizací definitivního ostění byl pověřen jiný zaměstnanec jiné společnosti. K tomu navrhovatel přikládá dva odkazy na webové stránky.

28. I zde navrhovatel uvádí nutnost přísnější optiky a tvrdí, že již z těchto důvodů by neměla být uvedená zkušenost uznána. Nic na tom podle navrhovatele nemění ani zmínka v bodu 176 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] v mnoha případech zastupoval zhotovitele v pozici závodního ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatel rovněž opětovně uvádí nutnost aplikace závěrů obsažených v bodu 111 odůvodnění napadeného rozhodnutí (nutnost reálného obohacení). Z dostupných podkladů však vyplývá pouze to, že zaměstnavatel Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] uzavřel dodatek, jehož hodnota odpovídala požadovanému objemu prací. To ale neprokazuje reálnou participaci na tomto objemu prací. O té přitom hovoří pouze vyjádření vybraného dodavatele, což je zjevně nedostačující a neobjektivní.

29. Navrhovatel opakuje, že členovi realizačního týmu lze uznat osobní zkušenost jen v takovém rozsahu, v jakém se na referenční zakázce podílel on sám a současně i jeho zaměstnavatel. Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] nemohl získat zkušenost při realizaci žádného jiného plnění než toho, které realizovala společnost PROMINECON GROUP a.s. jako jeho zaměstnavatel. Tato společnost se ale podílela pouze na ražbách stanice Bořislavka, jak vyplývá ze zprávy o hodnocení vycházející z životopisu Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] a z výsledků posouzení. Oba dokumenty přitom předcházely vydání oznámení o výběru.

30. Navrhovatel namítá, že Úřad neúplně, respektive nesprávně zjistil skutkový stav věci, když kriticky nezkoumal významné skutkové okolnosti podstatné pro rozhodnutí věci, a to zejména rozsah skutečného zapojení Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] do realizace referenční stavby Výstavba metra V.A. Úřad se s pochybnostmi o reálné participaci dostatečně nevypořádal. Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] přitom působil v roli pouhého zaměstnance poddodavatele na části plnění vyžadovaného v požadavku na zkušenost s řízením.

31. I u této části navrhovatel upozorňuje na to, že dokumenty, které tvořily přílohu objasnění nabídky vybraného dodavatele ze dne 27. 9. 2023, nebyly přiloženy ke zprávě o hodnocení nabídek a nejsou ani součástí podkladů oznámení o výběru. I pokud by tedy byla argumentace zadavatele vyhodnocena jako přípustná, je nutné oznámení o výběru zrušit a provést nové posouzení a hodnocení nabídek. K této části navrhovatel uzavírá, že nebyly rozptýleny pochybnosti o nabytí zkušenosti Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] a ze strany zadavatele došlo zejména k porušení zásady transparentnosti. Napadené rozhodnutí trpí vadou nepřezkoumatelnosti.

32. K Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] i Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] navrhovatel uvádí, že Úřad přisoudil příliš velkou váhu subjektivním a snadno zmanipulovatelným důkazům od zadavatele samotného, vybraného dodavatele nebo organizace ekonomicky úzce navázané na zadavatele. Tyto klíčové dokumenty přitom mají prokázat faktické získání zkušenosti daných osob vyžadovaných požadavkem na zkušenost s řízením a k jejich využití došlo až po sérii neúspěšných pokusů o ověření.

33. Závěrem rozkladu se navrhovatel vyjadřuje k postupu zadavatele po vydání napadeného rozhodnutí spočívajícím ve výzvě k objasnění nabídky vůči navrhovateli a ke zvláštnosti takového postupu. Zadavatel postupuje podle nepravomocného rozhodnutí, čímž jej de facto legalizuje. Navrhovatel má za to, že tím zadavatel přiznává svá pochybení při posuzování hodnocení obdržených nabídek ještě před tím, než by podal rozklad.

Závěr rozkladu

34. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu část výroku I napadeného rozhodnutí změnil, nebo zrušil a tuto část napadeného rozhodnutí Úřadu vrátil k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

35. Zadavatel nadále trvá na svém výkladu požadavku na zkušenost s řízením, ale tento požadavek byl u Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] a Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] v případě kvalifikace splněn i s přísnějším výkladem Úřadu. Podle zadavatele byla finanční hodnota reference stanovena s ohledem na celou stavbu, nikoliv konkrétní stavební objekt. Současně nebylo požadováno, aby byl člen odborného personálu přímo účasten při realizaci ražeb.

36. Zadavatel uvádí, že pokud žádný z dodavatelů nekoncipoval svou nabídku tak, aby z ní bylo možné poznat naplnění požadavků dovozených Úřadem nad rámec znění požadavku na zkušenost s řízením, je zřejmé, že tento výklad nezastával žádný z účastníků zadávacího řízení. Ani navrhovatel nevykládal zadávací podmínku tak, jak se nyní snaží tvrdit, a nepředložil doklady pro prokázání jejího splnění v souladu s napadeným rozhodnutím. Sám zadavatel nepodal rozklad proti napadenému rozhodnutí, a tedy výkladu požadavku Úřadem, z důvodu snahy o urychlení zadávacího řízení.

37. Podle zadavatele není důvod, aby neuznal ověření u společnosti Inženýring dopravních staveb a.s. nebo svoje vlastní u zakázky, kde byl objednatelem. Reference Výstavba metra V.A navíc byla u Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] ověřena i dalšími dokumenty. Navrhovatel se v rozkladu dovolává výkladu, který požadavek na zkušenost s řízením ještě zpřísňuje, a to proto, že ani přísný výklad Úřadu nevedl k opačnému posouzení reference. Zadavatel na výklad navrhovatele reaguje a uvádí, že výhradní řízení vlastních prací na ražbě tunelu nebylo ani optikou zpřísňujícího výkladu požadavku ze strany Úřadu součástí jeho obsahu. Z dokladů předložených vybraným dodavatelem plyne, že činnost Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] na referenční zakázce skutečně věcně souvisela s ražbou metodou NRTM. Obdobné závěry zadavatel uvádí i u Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno].

38. Zadavatel rovněž uvádí, že z § 123 odst. 1 ZZVZ neplyne povinnost přiložit ke zprávě o hodnocení nabídek dokumenty, které tvořily přílohu objasnění nabídky vybraného dodavatele.

39. Závěrem zadavatel uvádí, že Úřad v rozporu s vlastní rozhodovací praxí a judikaturou správních soudů fakticky převzal roli zadavatele a přezkoumával obsah hodnocení, pokud jde o hodnoticí kritéria kvality (přezkoumával myšlenkové pochody jednotlivých hodnotitelů nabídek). Úřad při tomto zjevně nezákonném přezkoumávání nad rámec jeho pravomocí nadto používá svůj vlastní výklad požadavku na zkušenost s řízením, který je v rozporu s jeho jazykovým výkladem a rovněž výkladem zadavatele a všech účastníků zadávacího řízení. Sám navrhovatel k tomu uvádí, že se jedná o výrazné zpřísnění přístupu k posuzování a hodnocení a potřebuje lhůtu srovnatelnou se lhůtou pro podání nabídek, aby mohl na toto výrazné zpřísnění reagovat. Podle zadavatele ani nabídka navrhovatele nevyhovuje výkladu Úřadu. Zadavatel se také vyjadřuje k přepočtu bodů při hodnocení nabídek vztahujícímu se k výroku II napadeného rozhodnutí a jeho odůvodnění. Uvádí, že pokud Úřad použije zpřísňující výklad požadavku na zkušenost s řízením vůči vybranému dodavateli, musí jej využít i ve vztahu k navrhovateli, jinak se dopouští nerovného zacházení s účastníky zadávacího řízení.

40. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu výrok I napadeného rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele

41. Vybraný dodavatel se ve svém vyjádření k rozkladu navrhovatele plně ztotožňuje s výrokem I napadeného rozhodnutí i s jeho odůvodněním. Rozklad navrhovatele je podle vybraného dodavatele zmatečný a neurčitý, protože není zřejmé, proti čemu vlastně směřuje. Navrhovatel brojí proti části či částem výroku I napadeného rozhodnutí, ten ale na žádné části není rozdělen. Stejně zní i petit rozkladu. Není zřejmé, jakým způsobem by mělo být rozkladu vyhověno. Podání je proto nejasné, a tedy nepřípustné a již to je důvodem pro zamítnutí rozkladu.

42. Pokud jde o reakci na obsah rozkladu navrhovatele, vybraný dodavatel nesouhlasí s argumentací týkající se výkladu požadavku na zkušenost s řízením. Dále vybraný dodavatel uvádí, že zadavatel je objednatelem reference Výstavba metra V.A a lze tak stěží najít jiný subjekt, který by byl k poskytnutí informací povolanější. Ani rozsudek NSS č. j. 1 Afs 8/2011-107 ze dne 30. 3. 2011 není pro tuto věc relevantní. Úřad podle vybraného dodavatele posoudil postup zadavatele při posouzení jeho kvalifikace správně, své závěry řádně podložil a věcně i právně odůvodnil. Rozklad navrhovatele má vybraný dodavatel za nedůvodný. Navrhuje proto, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí ve výroku I potvrdil a podaný rozklad zamítl.

IV. Rozklad vybraného dodavatele

43. Dne 12. 2. 2025 Úřad obdržel rozklad vybraného dodavatele z téhož dne proti výrokům II, III a IV napadeného rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo vybranému dodavateli doručeno dne 29. 1. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

44. Vybraný dodavatel považuje napadené rozhodnutí za věcně i právně nesprávné a v rozporu se ZZVZ i správním řádem, neboť Úřad dle vybraného dodavatele zejména překročil meze své přezkumné pravomoci, provedl nesprávné vyhodnocení dokladů, které přísluší zadavateli a posuzoval záležitosti, k nimž dle vybraného dodavatele nemá potřebné odborné znalosti.

45. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že do pravomoci Úřadu nespadá přezkum obsahu hodnocení, pokud jde o hodnoticí kritéria kvality, neboť to by znamenalo přezkoumávat myšlenkové pochody členů hodnoticí komise, což je dle relevantní judikatury nepřípustné. Napadené rozhodnutí dle vybraného dodavatele představuje též exces z konstantní rozhodovací praxe Úřadu.

46. V této souvislosti vybraný dodavatel poukazuje na to, že Úřad, resp. jeho zaměstnanci, nejsou odborníky v oblasti stavebnictví, a nejsou tedy odborně erudovaní, aby mohli činit závěry, zda zkušenost konkrétního člena realizačního týmu naplňuje požadavky zadavatele na zkušenost s řízením provádění stavby.

47. Dále se vybraný dodavatel vymezuje proti posouzení účasti členů jeho realizačního týmu na zakázce Nové spojení. Upozorňuje na skutečnost, že tato zakázka představuje jednu stavbu se společným řízením, kterou realizovalo sdružení účastníků Skanska ŽS a. s., Stavby silnic a železnic a. s., Metrostav a. s. a S u b t e r r a a. s. Mimo tvrzeného nezbytného společného řízení celé stavby vybraný dodavatel vyjmenovává další styčné body svědčící o jednotě reference za provedení jižního a severního tunelu dotčené zakázky.

48. Úřad dle vybraného dodavatele dále pochybil i při posouzení obsahu některých dokumentů, které by měly prokazovat účast stavbyvedoucího či jeho zástupce na řízení zakázky Nové spojení. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že zadavatel, jakožto odborník v oboru, správně posoudil všechny doklady, které měl v době výběru dodavatele k dispozici, a vybranému dodavateli správně přidělil body. Úřad naopak některé doklady opomenul, případně nesprávně vyložil a nevzal v úvahu ani relevantní legislativu, která se měla na dotčenou referenční zakázku vztahovat.

49. Rovněž úvahy Úřadu ve vztahu k zakázce Špejchar-Pelc-Tyrolka pokládá vybraný dodavatel za překračující jeho přezkumnou pravomoc. Vybraný dodavatel v této souvislosti rozporuje konkrétní body napadeného rozhodnutí a zabývá se výkladem pojmu „zkušenost s řízením provádění“ za pomoci dokumentů ČKAIT.

50. K porušení zásady rovného zacházení vybraný dodavatel uvádí, že přepočet přidělených bodů provedený v napadeném rozhodnutí je spekulativní. Skutečnost, že zadavatel nevyzval navrhovatele k objasnění jeho nabídky, nemohla dle vybraného dodavatele nijak ovlivnit výběr a závěry, které Úřad v této souvislosti učinil, nejsou nijak podložené.

Závěr rozkladu vybraného dodavatele

51. Závěrem svého rozkladu vybraný dodavatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby výrok II napadeného rozhodnutí změnil tak, že se podaný návrh v této části zamítá podle § 265 písm. a) ZZVZ, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a aby výroky III a IV napadeného rozhodnutí zrušil.

Vyjádření zadavatele k rozkladu vybraného dodavatele

52. Dne 27. 2. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu vybraného dodavatele, v němž zadavatel uvádí, že se s tímto rozkladem zcela ztotožňuje. Rozporuje provedený přezkum, který pokládá za vybočení z hranic pravomoci Úřadu, ať už v souvislosti s výkladem požadavků zadavatele na členy realizačního týmu účastníků zadávacího řízení či v souvislosti s provedeným hodnocením. Výklad dotčené zadávací podmínky, který Úřad uvedl v napadeném rozhodnutí, pokládá zadavatel za zpřísňující a jdoucí k tíži dodavatelů, což je v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu.

53. Dále zadavatel předkládá vlastní výklad dotčené zadávací podmínky a objasnění svých postupů v souvislosti s posuzováním účasti členů realizačního týmu vybraného dodavatele na zakázce Nové spojení. Důraz klade na jednotnost této zakázky a vymezuje se proti tvrzenému umělému rozdělování ze strany Úřadu. Správnost svých postupů pak demonstruje na srovnání se zakázkou „Modernizace trati Votice – Benešov u Prahy“, kterou ve své nabídce uvedl navrhovatel, a uvádí, že za použití výkladu Úřadu by tuto zkušenost navrhovateli neměl uznat za prokázanou. Úřad dle zadavatele v napadeném rozhodnutí používá zjevně odlišný zpřísňující výklad při posuzování nabídky vybraného dodavatele a naproti tomu zjednodušující výklad při posouzení nabídky navrhovatele.

54. V souvislosti s posouzením zakázky Špejchar-Pelc-Tyrolka zadavatel poukazuje na nedostatek odbornosti Úřadu. Zadavatel se shoduje s vybraným dodavatelem v tom, že jakákoli činnost uvedená v odkazovaném dokumentu ČKAIT je činností, při které lze získat požadovanou zkušenost s řízením provádění staveb. Zadavatel je tedy toho názoru, že vybraný dodavatel již ve fázi hodnocení nabídek jednoznačně vysvětlil a prokázal, že uvedenou zadávací podmínku splňuje a disponuje tvrzenou zkušeností.

55. Dále zadavatel shrnuje své důvody pro odlišný přístup k navrhovateli a vybranému dodavateli v souvislosti s objasňováním jejich nabídek. Je přesvědčen o tom, že se tito účastníci zadávacího řízení nenacházeli v obdobném či shodném postavení. V souvislosti s nabídkou navrhovatele totiž objednatel sporné zakázky uvedl, že člen realizačního týmu, na kterého se zadavatel dotazoval, „nebyl dohledán“, resp. jeho fyzickou přítomnost „nepotvrdil“ technický dozor investora, kdežto objednatel referenční zakázky vybraného dodavatele uvedl, že účast Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] nedokáže „potvrdit ani vyvrátit“.

56. S ohledem na obsah napadeného rozhodnutí zadavatel vyzval navrhovatele i vybraného dodavatele k objasnění nebo doplnění dokladů dle § 46 odst. 1 ZZVZ, konkrétně k doložení doplněných životopisů hodnocených členů jejich realizačních týmů. Vzhledem k tomu, že navrhovatel na tuto výzvu reagoval tak, že ji pokládá za zpřísnění zadávacích podmínek, jedná se dle zadavatele o potvrzení jeho závěru o nepřípustném výkladu sporné zadávací podmínky ze strany Úřadu.

57. Zadavatel je přesvědčen, že Úřad v napadeném rozhodnutí oslyšel jeho argumentaci ve vztahu k výkladu zadávacích podmínek. Nyní tedy předsedu Úřadu žádá o její vypořádání.

58. Závěrem svého vyjádření zadavatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby výrok II napadeného rozhodnutí změnil tak, že se podaný návrh zamítá a aby výroky III a IV napadeného rozhodnutí zrušil.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu vybraného dodavatele

59. K rozkladu vybraného dodavatele se vyjádřil rovněž navrhovatel, a to přípisem doručeným Úřadu dne 27. 2. 2025. Uvádí, že nesouhlasí s názorem vybraného dodavatele, že by Úřad v šetřené věci překročil svou pravomoc, neboť Úřad byl povinen vyjádřit se k dopadu napadeného rozhodnutí na celkové hodnocení nabídek. Úřad podle něj plně dostál své zákonem svěřené roli a správně uzavřel, že posouzení a hodnocení nabídky vybraného dodavatele nevyhovělo předem stanoveným zadávacím podmínkám.

60. V souvislosti se shledaným porušením zásady rovného přístupu navrhovatel připomíná, že mu byla upřena příležitost objasnit rozpor v jeho nabídce, kdežto vybranému dodavateli bylo objasnění jeho nabídky umožněno, a to opakovaně. Již toto pochybení zadavatele pokládá navrhovatel za dostatečný důvod pro zrušení rozhodnutí o výběru.

61. Dále se navrhovatel vyjadřuje k zakázce Nové spojení, rozporuje konkrétní body rozkladu vybraného dodavatele a zdůrazňuje, že to byl právě vybraný dodavatel, kdo tuto zakázku rozdělil na část Nové spojení – jižní tunel a část Nové spojení – severní tunel a odbornost členů svého realizačního týmu navázal právě na tyto části. Toto rozdělení převzal i zadavatel. Svá tvrzení ohledně této zakázky navrhovatel podporuje několikero důkazy, které ke svému vyjádření připojil.

62. Část E vyjádření navrhovatele se pak vztahuje k zakázce Špejchar-Pelc-Tyrolka. Odkaz vybraného dodavatele na webové stránky ČKAIT nepokládá navrhovatel za závazný ani oficiální výklad právních předpisů a trvá na závěru, že vybraný dodavatel neprokázal, že by Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] skutečně získal na této zakázce požadovanou zkušenost s řízením.

63. Součást vyjádření navrhovatele tvoří jeho žádost o poskytnutí jmenného seznamu veškerých osob, které se budou jakkoli podílet na tomto řízení.

64. Závěrem svého vyjádření navrhovatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby rozklad vybraného dodavatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

V. Řízení o rozkladech

65. Úřad po doručení rozkladů neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladech.

Stanovisko předsedy Úřadu

66. Po projednání rozkladů a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladech a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

67. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výrocích I, II, III, IV a V, rozhodl správně a v souladu se ZZVZ. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení, případně změně napadeného rozhodnutí, a to ani v rozsahu výroku V, který sice nebyl napaden žádným z rozkladů, nicméně se jedná o výrok akcesorické povahy k výroku III napadeného rozhodnutí.

VI. K námitkám rozkladu

68. Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k tomu, že zadávací dokumentace nevymezuje, jaké činnosti spadají pod pojem „řízení“, respektive jaké činnosti měl člen odborného týmu vykonávat, aby získal požadovanou zkušenost, a nestanoví ani délku těchto činností. Z vyjádření zadavatele však podle Úřadu vyplynulo (bod 110 napadeného rozhodnutí), že mu postačí působení osoby v řídicí pozici, pokud součástí stavby byla ražba metodou NRTM, kde finanční objem relevantních prací dosahuje min. 1 mld. Kč bez DPH.

69. Úřad je ale toho názoru, že je nutné se zabývat konkrétními činnostmi člena týmu na referenční zakázce (zejm. body 112 a 118 napadeného rozhodnutí). Nelze přitom dovozovat zkušenost přes zaměstnavatele, který mohl být zodpovědný za prováděný určitých činností, ale člen týmu se těchto činností nemusel vůbec účastnit. Jde tedy podle Úřadu o reálné obohacení o požadované zkušenosti. Byť je požadavek na zkušenost s řízením formulován vágně, je nutné jej vykládat přiměřeně k jeho účelu a k roli daného člena týmu, jinak by byl jeho výklad bez vazby na to, co má být zkušeností prokázáno. Podle Úřadu tedy musel člen týmu vykonávat na referenční zakázce řídicí činnost a ta musela být vykonávána v přímé souvislosti s realizací stavebních prací. Zadavatel rovněž výslovně uvedl, že má jít o zkušenost s metodou NRTM. Člen týmu se proto musel s touto metodou setkat, jeho činnosti s ní musely přímo souviset. Nemusí přitom jít nutně o řízení ražby tunelu metodou NRTM, ale člen týmu musí být při řídicí činnosti zapojen do ražby metodou NRTM. V opačném případě by uvedení této metody v požadavku na zkušenost s řízením nemělo smysl. Jde tedy o faktickou zkušenost člena týmu s činností, která je spjata s touto konkrétní metodou ražby. Úřad poukázal rovněž na to, že požadavek na zkušenost s řízením zadavatel stanovil pro ty členy týmu, kteří mají na veřejné zakázce zastávat nejvyšší pozice.

70. Konstatuji, že tato základní východiska vyložená Úřadem považuji za správná, podrobná a přesně reagující na znění i smysl zadávací podmínky. Pokud si zadavatel stanovil požadavek na člena odborného týmu, který má mít určitou zkušenost s řízením, a tato zkušenost s řízením je dále kvalitativně vyjádřena tak, že se má týkat provádění dopravní tunelové stavby ražené metodou NRTM, zjevně nelze takovou zadávací podmínku vykládat tak, jak to činí zadavatel. Ten totiž dle svých slov požaduje jen to, aby člen týmu působil na stavbě v řídicí pozici, pokud byla na dané stavbě prováděna ražba metodou NRTM. Tak ale zadavatel zadávací podmínku nestanovil. Stanovení zadávací podmínky – podmínky účasti – ve které zadavatel promítne, co vlastně skrze ní chce ověřit, je při dodržení zákonných limitů pouze na vůli zadavatele. Jestliže tedy požadavek na zkušenost s řízením obsahuje požadavek na zkušenost s dopravní tunelovou stavbou raženou metodou NRTM, byl to pouze zadavatel, kdo považoval zkušenost s metodou NRTM za tak důležitou, že ji včlenil do zadávací podmínky.

71. Jak totiž Úřad správně uvedl v bodech 114 a 115 odůvodnění napadeného rozhodnutí, pokud by měl být požadavek na zkušenost s řízením vykládán tak, jak to činí zadavatel, nemusela by vůbec být ražba metodou NRTM součástí požadavku, neboť by bylo lhostejné, jestli se jí člen týmu v řídicí pozici účastnil, či nikoliv. V každém případě by totiž podle těchto kritérií zadavatele došlo ke splnění požadavku na zkušenost s řízením. Zadavatel ale uvedl metodu NRTM jako součást požadavku na zkušenost člena týmu, a proto je zřejmé, že se tato specifikace (kvalita) zkušenosti musí projevit ve výkladu zadávací podmínky. Pokud tedy zadavatel ověřuje zkušenost člena odborného týmu, vyplývá z dosud uvedeného právě to, že člen odborného týmu musel získat reálnou zkušenost s metodou NRTM, a to z pozice řízení a v určité hodnotě.

72. Opakuji, že pokud zadavatel chtěl vykládat požadavek na zkušenost s řízením tak, jak to činí, měl tomu uzpůsobit znění zadávací podmínky. Lze souhlasit s tím, že požadavek na zkušenost s řízením je i při výkladu provedeném Úřadem vymezen volně, neboť neobsahuje vymezení konkrétních řídicích činností, které by již požadavek naplnily, a je proto nutné nahlížet spíše volněji i na aplikaci zadávací podmínky v tomto rozsahu. Otázkou pak je, zda je pro zadavatele taková zkušenost vypovídající, pokud není definováno, s jakou řídicí činností má vlastně člen týmu získat zkušenost, zda šlo zadavateli např. i o formální pozici člena týmu na stavbě apod. V tomto kontextu i v kontextu výkladu zadavatele, který není v souladu se zněním zadávací podmínky, je možné položit si otázku, zda je toto znění skutečně vhodné. Vzhledem k tomu, že předmětem správního řízení není posouzení zadávacích podmínek a nevhodnost zároveň neznamená nezákonnost, jde spíše o apel na zadavatele, aby ke stanovení zadávacích podmínek (pokud mají navíc zásadní vliv i na hodnocení nabídek) přistupoval zodpovědně, racionálně a vymezil je takovým způsobem, který bude reflektovat jeho úmysl. V opačném případě může být totiž důsledkem právě stav, ve kterém se zadavatel aktuálně nachází při ověřování referencí členů týmu.

73. V duchu zásady patere legem quam ipse fecisti („dodržuj zákon, který jsi sám vytvořil“) zadavatel nemůže následně měnit či jinak vykládat zadávací podmínky, které sám stanovil. Má zcela jistě širokou diskreci při jejich nastavení, ale je jimi následně vázán a oproti tomu, co stanovil, je nemůže dodatečně rozšiřovat, zužovat či vykládat takovým způsobem, který nemohl být dopředu znám uchazečům či který neodpovídá znění zadávací podmínky a jejímu smyslu a účelu v kontextu zakázky. K tomu NSS v rozsudku sp. zn. 9 As 131/2024 ze dne 30. 9. 2024 uvedl: „… podmínky pro získání veřejné zakázky mají být vykládány ve smyslu toho, co mohl zadavatel spravedlivě po dodavatelích požadovat. Pokud to některý z potenciálních dodavatelů objektivně nesplňuje, nelze jen kvůli tomu přistoupit ke změně výkladu zadávací podmínky“. To není možné ani s odůvodněním, „jak to zadavatel původně myslel“. Povinností zadavatele je v souladu s § 36 odst. 3 ZZVZ stanovit zadávací podmínky tak, aby byly jasné a srozumitelné všem potenciálním uchazečům. Základem tedy je, aby zadavatel nastavil zadávací podmínky tak, aby je dodavatelé v rámci běžné profesionální odpovědnosti a znalosti pochopili a interpretovali stejným způsobem a dále aby byl zadavatel následně schopen jejich splnění ověřit. Interpretací textu zadávací dokumentace by se tak ideálně mělo dospět jen k jednomu správnému výkladu zadávací dokumentace, který bude ve výsledku aplikován. Takový výklad má být přijat na základě objektivní a logické argumentace, nikoliv na základě subjektivního hlediska („co zadavatel zamýšlel“). Pokud se zadavateli nepodaří do znění zadávací podmínky promítnout svůj skutečný úmysl, nemůže od dodavatelů očekávat, že jej sami odhalí. Na druhou stranu, dodavatelé jsou povinni k zadávací podmínce přistoupit tak, že nepominou její zjevný smysl a účel. Ten je totiž základním měřítkem při výkladu ustanovení zadávací dokumentace.

74. Je pravdou, že judikatura dovodila na základě interpretačního pravidla contra proferentem („proti tomu, kdo sporného výrazu použil jako první“), že v případě, kdy znění zadávací dokumentace připouští více možných výkladů, je třeba aplikovat ten z nich, který jde ve prospěch uchazečů, a tedy v neprospěch zadavatele. Výklad zadávací podmínky ve prospěch uchazeče je v tomto smyslu možný pouze tehdy, pokud oba konkurenční výklady odpovídají smyslu a účelu zadávací podmínky. Neznamená to tedy, že vždy, když zadavatel či dodavatelé zadávací podmínku vykládají odlišně, je třeba vždy použít výklad příznivější pro dodavatele. Primárním vodítkem při výkladu zadávací dokumentace totiž stále zůstává smysl a účel stanovených zadávacích podmínek, který nemůže být setřen jen v důsledku toho, že uchazeči při svém výkladu postupovali jinak (nesprávně).[6]

75. Z výše uvedeného plyne, že jak zadavatel při výkladu stanovených zadávacích podmínek a jejich následné aplikaci, tak i dodavatelé při sestavení nabídek, jsou vázáni tím výkladem zadávací podmínky, který logicky a objektivně vyplývá z jejího smyslu a účelu. Zadavatel tedy při výkladu a aplikaci zadávací podmínky zásadně nemá autonomii, která by požívala ochrany před zásahy Úřadu při přezkumné činnosti, jak se snaží dovodit vybraný dodavatel v rozkladu[7], a dodavatel se nemůže dovolávat toho, že zadávací podmínku pochopil jinak, než jak plyne z jejího zjevného smyslu a účelu.

76. Tuto část rozhodnutí o rozkladu je nutné uzavřít tak, že Úřad vyložil požadavek na zkušenost s řízením správně a v souladu se ZZVZ. Úřadem provedený výklad odpovídá jak znění zadávací podmínky, tak jejímu smyslu a účelu. V dalších částech rozhodnutí o rozkladu proto vycházím právě z tohoto výkladu.

K rozkladu navrhovatele

77. Úvodem této části rekapituluji, že Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí nevyhověl návrhu navrhovatele v části týkající se kvalifikace členů odborného týmu Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] a Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno], u obou v rozsahu referenční zakázky Výstavba metra V.A. Navrhovatel tvrdí, že z předložených dokladů nevyplývá prokázání požadavku na zkušenost s řízením, a to ani při výkladu, který Úřad provedl v napadeném rozhodnutí. V odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí se Úřad rovněž vyjadřoval k námitce navrhovatele, podle níž nemůže vybraný dodavatel prokázat splnění požadavku na dodávku silnoproudých rozvodů zakázkou Výstavba metra V.A, proti tomu však rozklad navrhovatele nemíří.

78. Nejprve musím reagovat na tu rozkladovou část, kterou navrhovatel směřuje proti výkladu zadavatele týkajícímu se požadavku na zkušenost s řízením (nikoliv na výklad provedený Úřadem). Tato část rozkladu nesměřuje proti závěrům napadeného rozhodnutí, protože Úřad vyložil požadavek na zkušenost s řízením odlišně, než to činil zadavatel. Přijal výklad, který sleduje smysl a účel zadávací podmínky, a s tímto výkladem jsem se ztotožnil výše. Část rozkladu, ve které navrhovatel rozporuje výklad zadavatele, je tedy v kontextu výroku I napadeného rozhodnutí irelevantní, protože Úřad v tomto výroku (ale i ve výroku II) vycházel z výkladu vlastního. Nerelevantní je rovněž odkaz na rozsudek NSS č. j. 1 Afs 8/2011-107 ze dne 30. 3. 2011, protože jím navrhovatel rozporuje výklad zadavatele, respektive do jisté míry i samotné nastavení zadávací podmínky a promítnutí do podaných nabídek.

79. Lze naopak souhlasit s významem, rozsahem a složitostí veřejné zakázky, jak navrhovatel popisuje v rozkladu. Nemám ale za to, že by měl být výklad zadávací podmínky těmito skutečnostmi ovlivňován. Má být ovlivňován tím, čeho zadavatel chce zadávací podmínkou dosáhnout a jak ji v souladu s jejím účelem vymezil. Jak jsem již naznačil výše, zadavatel zjevně chtěl zajistit kvalitní odborný tým pro vedení prací. Výklad provedený zadavatelem přitom neodpovídal ani znění zadávací podmínky, tím méně pak jejímu účelu ve vztahu k dopadu na předmět veřejné zakázky. Nelze však souhlasit s tím, že by měl zadavatel či Úřad ještě zpřísňovat výklad zadávací podmínky s ohledem na podstatu veřejné zakázky. Je to totiž samotná zadávací podmínka, ve které zadavatel zachycuje svoje požadavky z různých pohnutek, rozsah a význam veřejné zakázky nevyjímaje. Zadávací podmínky jsou místem, kde jsou promítnuty skutečnosti, o kterých hovoří navrhovatel, nikoliv jejich výklad. Pokud zadavatel při vymezení zadávacích podmínek tyto skutečnosti nepromítne, nelze následně „přísnost“ zadávací podmínky dovodit pouze jejím výkladem. Nadto opakuji, že výklad Úřadu je i v tomto kontextu přesný a zcela odpovídající tomu, co si zadavatel stanovil.

80. Další námitky navrhovatele již směřují proti posouzení splnění požadavku na zkušenost s řízením u Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] a Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno]. Podle navrhovatele dochází ke zmírnění požadavku ve vztahu k vybranému dodavateli. S tím ale nemohu souhlasit. Již proto, že Úřad vytkl výklad požadavku na zkušenost s řízením před posouzením kvalifikace i posouzením hodnocení nabídek a následně týž výklad uplatňoval u obou částí. Posuzoval, jestli je ve světle tohoto výkladu možné na základě doložených dokladů považovat (zde) kvalifikaci u obou osob za prokázanou. Nemám za to, že by Úřad aplikoval vlastní výklad odlišně oproti části napadeného rozhodnutí týkající se hodnocení nabídky vybraného dodavatele a ani navrhovatel žádné přiléhavé argumenty na podporu svých tvrzení nepřináší.

Ke zkušenosti Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] na referenci Výstavba metra V.A

81. Shrnuji, že v případě posouzení splnění požadavku na zkušenost s řízením u Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] prostřednictvím referenční zakázky Výstavba metra V.A ze správního spisu vyplývá, že zadavatel disponoval potvrzením zadavatele jako objednatele referenční zakázky, které mu poskytla společnost Inženýring dopravních staveb a.s. Zadavatel současně měl z těchto potvrzení informaci o tom, jaké práce na referenční zakázce byly realizovány metodou NRTM. Od vybraného dodavatele zadavatel obdržel zápisy z výrobních výborů referenční stavby pro časti díla, které byly raženy metodou NRTM, kde je mezi zúčastněnými uveden i Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno]. Zadavatel měl k dispozici i čestné prohlášení společnosti METROPROJEKT a.s. a čestné prohlášení jednoho ze zaměstnanců této společnosti. K podrobnému popisu dokladů odkazuji na body 139-154 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

82. Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že bylo prokázáno, že Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] vykonával i činnosti na těch částech stavby, které byly raženy metodou NRTM, např. výstavba stanice Petřiny nebo stanice Veleslavín. Podle Úřadu vybraný dodavatel předložil doklady, že činnost, kterou Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] vykonával na referenční zakázce Výstavba metra V.A, věcně souvisela i s metodou NRTM.

83. Navrhovatel má naproti tomu za to, že sám zadavatel jako objednatel reference a společnost Inženýring dopravních staveb a.s. nejsou nezávislými subjekty a zpochybňuje jimi předložená potvrzení. Pokud jde o dotazy zadavatele na sebe samého jako na objednatele reference, nepovažuji tento postup za jakkoliv netransparentní či neobjektivní. Zadavatel je objednatelem velkých dopravních staveb na území Prahy. Je tedy přirozené, že dodavatelé těchto staveb a členové jejich týmů budou nositeli referencí z jejich realizace. Pokud tedy dojde k uplatnění takových referencí a případně k souvisejícím nejasnostem či jejich zpochybnění, je zřejmé, že to je právě zadavatel, kdo musí zkoumat, ověřovat i potvrzovat, jestli existují doklady k prokázání určitých činností. Zadavatel mohl v takovém případě postupovat dvěma způsoby. Buď vůbec formálně nepřistupovat k dotazům na objednatele (sebe) a ve vlastních evidencích bez dalšího zjistit či ověřit potřebné informace. Druhou možností, jasně transparentnější, vhodnější a dle mého názoru z žádného pohledu neobjektivní, je zaslání formálního dotazu příslušnému útvaru zadavatele, který potřebné informace ověří, a obdržení formální odpovědi. Právě tak může být i postup zadavatele následně ověřen a posouzen. K této problematice rovněž odkazuji na bod 28 rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „KS“) č. j. 62 Af 12/2022-130 ze dne 14. 4. 2023.

84. Námitku o neobjektivnosti zadavatele jako objednatele referencí si navrhovatel do jisté míry vyvrací sám, když uvádí, že ani sám zadavatel nebyl schopen či ochoten vyjádřit se ve prospěch zkušenosti Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno]. Lze se ptát, proč by neobjektivní objednatel odpovídal podle navrhovatele tak, že to zadavateli není ku prospěchu. Zaprvé však nesouhlasím s tím, že by potvrzení objednatele ve spojení s dalšími získanými doklady nepotvrzovala splnění požadavku na zkušenost s řízením (k tomu odkazuji níže), zadruhé nepovažuji předložené doklady a potvrzení za neobjektivní (k tomu odkazuji výše). Ani sám navrhovatel nespecifikuje, v čem by měla ona neobjektivnost spočívat, přičemž se v tomto směru vyjadřuje pouze k samotným potvrzením, nikoliv k dalším dokladům, které zkušenost prokazují ve spojení s potvrzeními. Obdobné závěry platí i k totožné námitce vůči ověření reference u společnosti Inženýring dopravních staveb a.s., která se měla reference Výstavba metra V.A účastnit v pozici technického dozoru investora, jak vyplývá z potvrzení objednatele, tedy právě v pozici způsobilé k potvrzení požadovaných informací. Po posouzení všech dokladů nemohu souhlasit s uvedenými tvrzeními navrhovatele.

85. Důležité je, jakými dokumenty považoval zadavatel za prokázané splnění požadavku na zkušenost s řízením. Ze zprávy o hodnocení se přitom podává, že to jsou jak osvědčení objednatele, tak dokumenty předložené vybraným dodavatelem, a to zápisy z výrobních výborů pro ty části díla, které měly být raženy metodou NRTM. Úřad tyto skutečnosti přehledně uvedl v bodu 156 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde popsal, co vyplývá ze zápisů z výrobních výborů ve spojení s informací objednatele reference a společnosti Inženýring dopravních staveb a.s. o stavebních objektech, na kterých probíhala ražba metodou NRTM.

86. Shrnuji, že jde o zápisy z výrobních výborů týkajících se SO 07 20 03,04 stanice Petřiny – levý a pravý dílčí výrub a primární ostění, SO 07 20 05 stanice Petřiny – střední dílčí výrub a primární ostění a SO 05 20 01,02 stanice Veleslavín – ražba a primární ostění, pravý a levý výrub. Ve všech případech bylo přitom zadavateli potvrzeno, že na těchto objektech byla prováděna ražba metodou NRTM. Kromě těchto zápisů zadavatel disponoval samotným potvrzením objednatele, který si tuto skutečnost ověřoval u společnosti Inženýring dopravních staveb a.s., a čestnými prohlášeními o povaze činností Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] na referenční stavbě.

87. Z právě uvedeného je podle mého názoru patrné, že Úřad správně reagoval na návrhová tvrzení tak, že vybraný dodavatel prokázal působení Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] nikoliv pouze na té části stavby, kde se využívala metoda TBM, ale právě i na částech ražených metodou NRTM. Souhlasím s Úřadem, že důležitá je povaha činnosti, ne formální pracovní zařazení. Zadavatel přitom disponuje doklady o účasti Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] v řídicí pozici a doklady o tom, že působil i na částech stavby ražených metodou NRTM. Není proto pravdou, že by ze shromážděných dokladů vyplývala účast pouze na metodě TBM a pouze okrajová zkušenost s metodou NRTM. Mám proto za to, že Úřad správně vyhodnotil posouzení splnění požadavku na zkušenost Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] s řízením referenční stavbou Výstavba metra V.A zadavatelem.

88. Nesouhlasím s tvrzením navrhovatele, že optikou Úřadu stačí pouhá účast na několika výrobních výborech. Nic takového nevyplývá ani z obecného výkladu Úřadu k zadávací podmínce, ani z bodů 156 a 157 odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které navrhovatel odkazuje. Námitka navrhovatele však od počátku stála tak, že se Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] účastnil referenční zakázky v pozici specialisty/stavbyvedoucího TBM a pro danou část stavby šlo právě v drtivé většině o práce tunelovacím strojem TBM a práce prováděné metodou NRTM měly minoritní hodnotu.

89. Proti tomu zadavatel postavil několik potvrzení týkajících se rozsahu prací metodou NRTM a zápisy, ze kterých vyplývá účast Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] právě na těchto částech díla. Považuji za důležité říct, že tuto míru ověření a zadavatelem shromážděných důkazů o účasti na referenci mám za zcela dostatečnou. Jistě, bylo by možné vyžadovat zápisy ze stavebních deníků či zápisy ze všech výrobních výborů týkajících se stavebních objektů realizovaných metodou NRTM, zápisy z kontrolních dnů a další myslitelné doklady, které by dokonale ověřovaly účast na konkrétních jednotlivých činnostech. To ale nepovažuji za reálné, racionální ani za jedinou vypovídající možnost. Již předložené doklady totiž vyvrací pochybnost, kterou do prokázání kvalifikace vnesl navrhovatel. Bylo totiž vyvráceno, že by se Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] účastnil v řídicí pozici pouze ražby metodou TBM, případně metody NRTM pouze okrajově. Shromážděné doklady jednoduše říkají opak.

90. Uvádím proto, že míra a kvalita předložených dokladů odpovídá požadavku na zkušenost s řízením a jeho výkladu. Není účelné vyžadovat další a další doklady, pokud je reálná míra participace na relevantních činnostech patrná již z předložených dokladů a navrhovatel zároveň nepředložil nic, čím by těmto dokladům konkuroval. K tomu obdobně odkazuji na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-05360/2025/162 ze dne 14. 2. 2025.

91. Jak jsem také již uvedl, zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek popsal, jakými doklady vybraný dodavatel splnil tuto část kvalifikace. Není tedy pravdou, že by Úřad jakkoliv za zadavatele doplňoval skládačku, kterou on sám nebyl schopen dokončit. Doklady, které zadavatel k této části kvalifikace uvedl ve zprávě o hodnocení nabídek, tuto část kvalifikace prokazovaly a pouze s těmito doklady Úřad pracoval při svém posouzení.

92. Navrhovatel následně odkazuje na bod 111 odůvodnění napadeného rozhodnutí, považuje jej za správný a uvádí, že posouzení kvalifikace u Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] s ním není v souladu. Z odkazovaného bodu vyplývá, že je nutné zkoumat, jaké konkrétní činnosti osoba vykonávala, do jakých činností byla zapojena a jaké zkušenosti prostřednictvím těchto činností získala. Dále se Úřad vyjadřoval k tomu, že nelze ze zodpovědnosti zaměstnavatele na stavbě dovozovat zkušenost zaměstnance.

93. Na tento bod pak navazují i dva další body, tj. body 112 a 113 odůvodnění napadeného rozhodnutí, které dává navrhovatel rovněž do kontrastu s posouzením konkrétní zkušenosti Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] Úřadem. Podle těchto bodů se přitom má jednat v případě požadavku na zkušenost s řízením o řízení vlastního provádění stavby a činnosti člena týmu musely souviset s ražbou metodou NRTM. Muselo se jednat o činnost, která je s ražbou metodou NRTM věcně spjata, aby mohl člen týmu získat potřebné znalosti, schopnosti či dovednosti.

94. Z výše uvedeného přitom vyplývá, že vybraný dodavatel doložil a zadavatel si obstaral doklady o tom, že Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] působil i na činnostech týkajících se stavebních objektů realizovaných metodou NRTM a že na nich působil v řídicích pozicích. Navrhovatel sice uvádí, že odpovědnost za návaznosti mezi nasazením technologií NRTM a TBM nemůže být považována za účast na ražbě NRTM, vytrhává ale bod 155 odůvodnění napadeného rozhodnutí z kontextu všech zjištěných skutečností. Hned v následujícím bodu napadeného rozhodnutí je totiž uvedeno, že zkušenost vyplývá ze zápisů z výrobních výborů pro ty části díla, které měly být raženy metodou NRTM, a následně jsou vymezeny konkrétní stavební objekty. Uvedené rovněž odpovídá obecnému výkladu požadavku na zkušenost s řízením dle bodu 114 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad konstatoval, že není nutné, aby osoba přímo řídila ražbu metodou NRTM, ale postačuje, pokud se do ní nějakým způsobem reálně zapojila. K tomuto závěru bezpochyby postačí doklady, které zadavatel uvedl ve zprávě o hodnocení a které jsou součástí správního spisu.

95. Pokud by zadavatel disponoval pouze samotnými zápisy z výrobních výborů, patrně by nebylo možné uzavřít, že Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] působil na referenční stavbě v řídicí pozici, že má referenci o požadované hodnotě a že dané části stavby, kterých se zápisy týkají, byly realizované metodou NRTM. Všechny potřebné doklady ale zadavatel měl a v jejich souhrnu jimi mohla být rozptýlena pochybnost o získání požadované zkušenosti s řízením. Pokud jde o námitku týkající se splnění požadované hodnoty, uvádím, že i tuto skutečnost měl zadavatel potvrzenu od objednatele reference Výstavba metra V.A prostřednictvím společnosti Inženýring dopravních staveb a.s.

96. Uzavírám proto, že zadavatel správně posoudil splnění požadavku na zkušenost s řízením u člena odborného týmu Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno], neboť z podkladů, které měl k dispozici, je možné ověřit požadovanou zkušenost. Úřad v napadeném rozhodnutí tyto doklady přezkoumal a učinil jasné a správné závěry reagující na návrhová tvrzení navrhovatele.

Ke zkušenosti Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na referenci Výstavba metra V.A

97. Pokud jde o splnění požadavku na zkušenost s řízením u Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] prostřednictvím referenční zakázky Výstavba metra V.A, uvádím, že ze správního spisu vyplývá, že zadavatel při posuzování kvalifikace disponoval potvrzeními zadavatele jako objednatele referenční zakázky, které mu poskytla společnost Inženýring dopravních staveb a.s. Zadavatel současně obdržel informaci o tom, jaké práce na referenční zakázce byly realizovány metodou NRTM. Od vybraného dodavatele zadavatel obdržel informaci a doklady o tom, že práce spočívající v ražbách, izolacích a definitivním ostění stanice metra Bořislavka, které Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] vedl z pozice stavbyvedoucího jako zaměstnanec společnosti PROMINECON GROUP a.s., byly dle vybraného dodavatele realizovány z pozice poddodavatele ve sdružení se společností HOCHTIEF CZ a.s. Byl rovněž doložen dodatek č. 3 ze dne 30. 5. 2016 ke smlouvě o společnosti uzavřené mezi společností PROMINECON GROUP a.s. a společností HOCHTIEF CZ a.s., která byla dle vybraného dodavatele uzavřena výhradně za účelem ražby stanice Bořislavka, a finanční hodnota díla.

98. Současně byly doloženy i řídicí práce na ražbách, izolaci a definitivním ostění přístupových tunelů, odvodňovacích štol a částečně i dvoukolejného tunelu Motol – Vypich. Práce měly být dle vybraného dodavatele realizovány společností PROMINECON GROUP a.s. přímo pro člena dodavatelského sdružení HOCHTIEF CZ a.s. Celkovou finanční hodnotu těchto prací vybraný dodavatel doložil dodatkem č. 1 ze dne 16. 7. 2010 ke smlouvě o dílo uzavřené mezi společností HOCHTIEF CZ a.s. a PROMINECON GROUP a.s. Vybraný dodavatel poté předložil výňatek z výkazu výměr referenční zakázky, která měla zahrnovat část položek ražeb, izolace a definitivního ostění, na jejíž dílčí realizaci se měl Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] osobně podílet v pozici stavbyvedoucího, přičemž šlo o částku převyšující požadovanou finanční hodnotu. Dalšími doklady, které byly předloženy vybraným dodavatelem, jsou zápisy z kontrolních dnů a plná moc k činnostem týkajícím se zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

99. Úřad na návrh navrhovatele reagoval tak, že není pravdivé jeho tvrzení, že by se společnost PROMINECON GROUP a.s., jako tehdejší zaměstnavatel Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno], podílela jen na výstavbě stanice metra Bořislavka. Nic jiného navrhovatel podle Úřadu v návrhu v této části nerozporoval. Tato námitka ale byla vyvrácena podklady, které předložil vybraný dodavatel.

100. Předně je nutné v této části souhlasit s tím, že námitky navrhovatele ze dne 20. 8. 2024 se omezily pouze na tvrzení, že se společnost PROMINECON GROUP a.s. podílela pouze na výstavbě stanice Bořislavka, čemuž odpovídá i návrh v této části. Mám za to, že toto tvrzení bylo jednoznačně vyvráceno doklady, kterými zadavatel podložil zprávu o hodnocení nabídek, respektive oznámení o výběru. Z nich totiž byla zřejmá účast dané společnosti i na jiných částech referenční zakázky Výstavba metra V.A ražených metodou NRTM, přičemž vše vybraný dodavatel doložil smluvní dokumentací a výkazem výměr týkajícím se relevantní činnosti. Z uvedeného je patrné, že Úřad vyvrátil danou námitku navrhovatele.

101. Přestože navrhovatel sám omezil přezkum pouze na tuto skutečnost, tedy na rozsah účasti společnosti PROMINECON GROUP a.s. na referenční zakázce Výstavba metra V.A, konkrétně na částech stavby týkajících se ražby metodou NRTM, předkládá v rozkladu nové námitky, kterými zpochybňuje samotnou účast Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na reálné participaci v požadovaném rozsahu. Byť ze zprávy o hodnocení nabídek nevyplývá konkrétní obsah dokumentů předložených vybraným dodavatelem, je zjevné, že navrhovatel neměl zájem zpochybňovat reálnou účast Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na relevantních pracích a rozvedení jeho argumentace až v rámci rozkladu již nemůže v tomto ohledu změnit rozsah přezkumu vymezeného návrhem samotného navrhovatele.

102. Námitky i návrh musí mít podle ZZVZ určité náležitosti. Konkrétně podle § 244 odst. 1 ZZVZ musí námitky obsahovat uvedení toho, v čem je spatřováno porušení zákona. Totéž platí podle § 251 odst. 1 ZZVZ ve vztahu k návrhu. Ustanovení § 251 odst. 4 ZZVZ poté mj. říká, že náležitosti návrhu nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány. Koncentraci řízení upravuje totéž ustanovení ve vztahu k navrhovateli dále tak, že k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách Úřad přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Předmět správního řízení je tedy ze značné míry vymezen již námitkami a poté samotným návrhem a ZZVZ za určité situace pouze umožňuje doplňování skutečností k již vymezenému předmětu správního řízení. To potvrzuje i komentářová literatura, když uvádí, že „[r]ozšířením dosavadní argumentace však nesmí dojít k uvedení tvrzení, jež nebyly obsahem námitek“[8].

103. Ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu ve vztahu k odvolání fakticky totožně uvádí, že k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Jak ale bylo uvedeno, předmět správního řízení je vymezen již námitkami a návrhem a ani výjimky z koncentrace řízení v případě řízení o odvolání neslouží k jeho rozšiřování, ale pouze k předkládání dalších skutečností a návrhů důkazů k již vymezenému předmětu řízení, které nemohly být předloženy dříve.

104. Námitky proti reálné participaci Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na referenční zakázce Výstavba metra V.A přitom nebyly součástí námitek navrhovatele ze dne 20. 8. 2024, nebyly ani součástí návrhu a jejich přezkum logicky není obsažen ani v napadeném rozhodnutí, což znamená, že ani v tomto rozhodnutí o rozkladu není prostor pro jejich posouzení. Dané námitky překračují navrhovatelem vymezený předmět správního řízení, a proto nejde o námitky proti napadenému rozhodnutí, ale o zcela nová tvrzení navrhovatele. Taková tvrzení by mohla mít toliko povahu námitek k zadavateli, to však není namístě řešit zde.

105. Přesto považuji za vhodné vyjádřit se k námitkám, které navrhovatel předložil v rozkladu. Navrhovatel uvádí, že existuje pochybnost o reálné participaci Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] v požadovaném rozsahu. V prvé řadě platí, že navrhovatel tyto pochybnosti nepředložil v době, kdy je předložit měl, tedy ve lhůtě pro podání námitek. Ve druhé řadě pak nemohu souhlasit s tím, že takové pochybnosti existují. Navrhovatel pouze uvádí, že z potvrzení objednatele a společnosti Inženýring dopravních staveb a.s. nevyplývá reálná participace. I zde, stejně jako v případě Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno], ale pomíjí doklady předložené vybraným dodavatelem, které uvedená potvrzení doplňují právě konkrétními doklady o účasti Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] a finančním objemu reference.

106. Uvádí-li navrhovatel, že Úřad pouze rekapituluje tvrzení vybraného dodavatele a vychází z nich, je nutné s ním souhlasit. Nejde ale o žádné pochybení. Navrhovatel předložil určité tvrzení a Úřad z dokumentace o zadávacím řízení ověřil, že toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. Přezkoumával přitom právě doklady, kterými zadavatel disponoval v době vydání zprávy o hodnocení, tj. mimo jiné doklady pocházející od vybraného dodavatele. Pokud by navrhovatel předložil doklady, které by relevantně zpochybňovaly doklady shromážděné zadavatelem, bylo by namístě vyjadřovat se i k nim. To se ale nestalo.

107. K další námitce navrhovatele uvádím, že ze zprávy o hodnocení nabídek vycházející z profesního životopisu nevyplývá, že byl Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] pověřen výstavbou větrací vzduchotechnické šachty. Jako citace z profesního životopisu Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] je uvedeno: „Ražby, izolace a definitivní ostění stanice metra Bořislavka, přístupové tunely, odvodňovací štola, dvoukolejný tunel Motol. Řízení stavebních prací z pozice zhotovitele – řízení poddodavatelů, plánovaní práce jednotlivých pracovních čet, jednání s investorem a TDI, dohled nad dodržování BOZP, pomoc s vedením ekonomiky stavby.“ K odkazům, které navrhovatel přiložil k rozkladu a které mají dokládat, že řízením ražby stanice Bořislavka a realizací definitivního ostění byl pověřen jiný zaměstnanec jiné společnosti, opět primárně uvádím, že jde o opožděnou námitku. Dodávám však, že to, že vedoucím projektu ražby a definitivního ostění byla jiná osoba, neznamená, že Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] nemohl získat zkušenost s řízením, tj. že pouze tento vedoucí projektu jako jediný získal zkušenost odpovídající řešenému požadavku zadavatele. Takto totiž nebyl požadavek s řízením nastaven, k čemuž odkazuji na obecný výklad výše.

108. Ani zde nelze uznat argumentaci týkající se nutnosti přísnější optiky. Opakuji, že jde o splnění dané zadávací podmínky, jejíž výklad nemůže být a priori zpřísňován „jen“ pro rozsah, složitost či význam veřejné zakázky. Podrobněji odkazuji na vypořádání obdobné námitky výše.

109. Navrhovatel uvádí, že z podkladů vyplývá jen to, že zaměstnavatel Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] uzavřel dodatek, jehož hodnota odpovídala požadovanému objemu prací, což neprokazuje reálnou participaci na tomto objemu prací. Opět, tato námitka nebyla součástí námitek ani návrhu a nebylo by nutné se jí vůbec zabývat. Platí však, že z podkladů vyplývá nejen zadavatelem požadovaná hodnota, ale i reálná participace na označených stavbách, neboť vybraný dodavatel předložil i zápisy z kontrolních dnů, ze kterých vyplývá účast Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na daných stavbách. Nerozumím tomu, v jakém kontextu jsou zápisy z kontrolních dnů či výkaz výměr neobjektivní a současně poukazuji na to, že navrhovatel nezpochybnil informace obsažené v těchto dokladech relevantními tvrzeními. Úřad se však v tomto kontextu námitkami navrhovatele nezabýval a ani nemohl zabývat, proto zde není žádné odůvodnění napadeného rozhodnutí, proti kterému by navrhovatel bojoval a na jehož argumentaci bych mohl odpovídat zde.

110. Přestože to navrhovatel opakovaně tvrdí, ze zprávy o hodnocení nabídek nevyplývá, že by se společnost PROMINECON GROUP a.s., jako tehdejší zaměstnavatel Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno], podílela pouze na ražbách stanice Bořislavka. Přesný opak vyplývá z dokladů shromážděných zadavatelem. Není proto relevantní rozkladová námitka, ve které navrhovatel uvádí, že lze uznat osobní zkušenost jen v takovém rozsahu, v jakém se na referenční zakázce podílel sám člen odborného týmu a současně jeho zaměstnavatel. Z předložených dokladů totiž vyplývá právě to, že u Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] byly uplatňovány právě ty činnosti, na kterých se podílel jeho zaměstnavatel a ke kterým byly vybraným dodavatelem předloženy relevantní doklady.

111. Uzavírám, že zadavatel správně posoudil splnění požadavku na zkušenost s řízením u člena odborného týmu Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno], neboť z podkladů, které měl k dispozici, je možné ověřit požadovanou zkušenost. Úřad v napadeném rozhodnutí tyto doklady přezkoumal a učinil jasné a správné závěry reagující na návrhová tvrzení navrhovatele. Dodávám, že většina rozkladových námitek je navíc v této části značně nad rámec všeho, co navrhovatel tvrdil v námitkách ze dne 20. 8. 2024 i v návrhu, a proto nejde o námitky, kterými by bylo nutné se zabývat.

112. Jak v případě Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno], tak v případě Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] navrhovatel namítá, že dokumenty, které tvořily přílohu objasnění nabídky vybraného dodavatele ze dne 27. 9. 2023 (dále jen „objasnění nabídky č. 1“), nebyly přiloženy ke zprávě hodnocení nabídek a nejsou ani součástí podkladů oznámení o výběru. Primárně je nutné uvést, že tato námitka nebyla součástí námitek navrhovatele ze dne 20. 8. 2024 ani návrhu ze dne 13. 9. 2024. Nemíří tedy proti obsahu napadeného rozhodnutí a není ani předložena v souladu s pravidly koncentrace řízení podle § 251 odst. 4 ZZVZ. Je však nutné uvést, že ZZVZ v § 123 nepožadoval přiložení samotných dokladů, ale uvedení dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval (ve smyslu prokázal) kvalifikaci, což ze zprávy o hodnocení nabídek plyne.

113. Závěrem nemohu souhlasit s námitkou navrhovatele, že Úřad přisoudil příliš velkou váhu subjektivním a zmanipulovatelným důkazům od zadavatele, vybraného dodavatele nebo organizace ekonomicky úzce navázané na zadavatele. Jak jsem uvedl výše, zadavatel i Úřad disponovali dokumenty, které zjevně prokazují splnění požadavku na zkušenost s řízením. U Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] to jsou jak potvrzení objednatele založené na potvrzeních společnosti Inženýring dopravních staveb a.s., tak dokumenty od vybraného dodavatele. Přitom oba „zdroje“ dokladů se v tomto případě vzájemně doplňují, když z nich vyplývá, jakých částí stavby ražených metodou NRTM se Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] zúčastnil v řídicí pozici. Stejné závěry platí i k dokladům předloženým k prokázání požadavku na zkušenost s řízením u Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno], kde byla doložena potvrzení objednatele a doklady k rozsahu relevantních činností a k účasti na nich, tj. výkaz výměr a zápisy z kontrolních dnů. Nepodložená tvrzení o subjektivnosti či zmanipulovatelnosti důkazů nemohou na těchto závěrech nic změnit, pokud navrhovatel zároveň nepřikládá nic na podporu takových tvrzení.

114. Pokud jde o tvrzení navrhovatele týkající se postupu zadavatele po vydání napadeného rozhodnutí, lze pouze uvést, že ten není předmětem tohoto správního řízení. Zadavatel však proti napadenému rozhodnutí nepodal rozklad (je lhostejné, z jakého důvodu) a je oprávněn postupovat v zadávacím řízení v takovém rozsahu, v jakém mu to ZZVZ dovoluje.

115. V návaznosti na výše uvedené konstatuji, že výrok I napadeného rozhodnutí obstojí i ve světle rozkladové argumentace navrhovatele.

K rozkladu vybraného dodavatele

K výkladu sporné zadávací podmínky

116. Vybraný dodavatel v bodu 29 svého rozkladu namítá, že parametr finančního objemu min. 1 mld bez DPH se v rámci požadované zkušenosti vztahuje k referenční zakázce, nikoli k osobě odborného personálu. K tomu rovněž uvádí příklad, který dle jeho názoru demonstruje absurditu výkladu Úřadu.[9] Zaprvé lze uvést, že sporný parametr se vztahuje jak k referenční zakázce, tak i k osobě člena realizačního týmu, neboť tyto požadavky jsou navzájem provázané. V této souvislosti Úřad uzavřel, že ke splnění požadavků zadavatele je nezbytné, aby se řídicí činnost určité osoby na referenční stavbě související s ražbou metodou NRTM reálně věcně týkala relevantních prací o této hodnotě, resp. relevantní práce, které byly na referenční stavbě provedeny v přímé souvislosti s ražbou NRTM, s níž byla činnost dané osoby věcně spjata, dosahovaly stanoveného finančního limitu 1 mld. bez DPH (blíže srov. bod 118 napadeného rozhodnutí). Úřad v napadeném rozhodnutí správně vyložil, že v souladu s výslovným zněním dané zadávací podmínky a rovněž v kontextu předmětu plnění veřejné zakázky je nutné uvedenou zadávací podmínku vyložit jako požadavek na zkušenost získanou na dopravní stavbě, kde dotčená osoba prováděla řídicí činnost při jejím provádění, a v rámci této činnosti se musela nějakým způsobem zapojit do ražby metodou NRTM, resp. tato činnost musela s ražbou NRTM nějak věcně souviset. Současně musí finanční objem relevantních prací, kterých se její činnost nějakým způsobem týkala, dosahovat minimální částky 1 mld. Kč (blíže srov. bod 121 napadeného rozhodnutí). Vybraným dodavatelem uváděný příklad (viz poznámka pod čarou) je důkazem o nepochopení argumentace Úřadu ze strany vybraného dodavatele. Z bodu 118 napadeného rozhodnutí totiž plyne, že pro závěr o splnění sporného požadavku členem realizačního týmu je třeba sečíst relevantní činnosti, a pokud nedosahují ve svém součtu částku 1 mld., pak uchazeč nemůže uspět. Rozhodně by tedy nebylo v pořádku, jak se mylně domnívá vybraný dodavatel, pokud by člen týmu prokázal pouze účast na dvou tunelech, na každém z nichž by přitom byl přítomen po dobu realizace 100 mil. Kč ražeb, celkem tedy 200 mil. Kč ražeb. To je totiž částka dalece nedosahující 1 mld.

117. Úřadem provedený výklad nelze pokládat za extenzivní či v neprospěch dodavatelů, neboť vychází právě jak z textu zadávací dokumentace, tak i ze smyslu a účelu sporné zadávací podmínky. Absurdní důsledky, na které upozorňuje vybraný dodavatel v bodu 29 rozkladu, vyplývají z jeho vlastního výkladu, a nijak neodpovídají tomu, co uvádí Úřad v napadeném rozhodnutí.

K tvrzenému překročení přezkumné pravomoci Úřadu

118. V prvé řadě je třeba vyřešit námitku navrhovatele, podle níž se měl Úřad dopustit překročení své přezkumné pravomoci, když „zpochybnil přidělování bodů nabídce vybraného dodavatele“. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že Úřad dle výroku II napadeného rozhodnutí neshledal pochybení zadavatele proto, že by nabídka vybraného dodavatele získala body, které dle Úřadu získat neměla (jak se podává z dotčené rozkladové námitky). Úřad v šetřeném zadávacím řízení shledal pochybení zadavatele spočívající v porušení zásady transparentnosti, když nabídce vybraného dodavatele přidělil tři body, aniž by součástí dokumentace o zadávacím řízení byly doklady, na základě nichž mohl zadavatel dojít k jednoznačnému závěru o tom, že určití členové realizačního týmu vybraného dodavatele skutečně disponují požadovanými zkušenostmi, za něž dle zadávací dokumentace tyto body měly náležet. Úřad tedy nikterak s konečnou platností neuzavřel, že by body za sporné pozice v realizačním týmu udělit nešlo z důvodu, že by členové realizačního týmu vybraného dodavatele – Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] a Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] – nezískali na stavbě Nové spojení, resp. na stavbě Špelchar-Pelc-Tyrolka, požadovanou zkušenost s řízením, tj. zkušenost s řízením provádění dopravní tunelové stavby ražené metodou NRTM, kde finanční objem prací odpovídajících svým předmětem plnění části soupisu prací (ražené části, izolace, definitivní ostění tunelů) dosahuje finančního objemu min. 1 mld. Kč bez DPH. Úřad v podstatě učinil pouze ten závěr, že z podkladů dosud zařazených v dokumentaci o zadávacím řízením nelze zjistit prokázání požadovaných zkušeností. Blíže srov. body 227 (ve vztahu k Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] a jeho zkušenosti na stavbě Nové spojení – jižní tunel), bod 270 (ve vztahu k Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] a jeho zkušenosti na stavbě Nové spojení – severní tunel) a bod 310 napadeného rozhodnutí (ve vztahu k Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] a jeho zkušenosti na stavbě Špejchar-Pelc-Tyrolka). Tím se postup zadavatele stal netransparentním.

119. V tomto smyslu napadené rozhodnutí zcela odpovídá judikaturou vymezeným mantinelům přezkumné činnosti Úřadu. Např. z rozsudku NSS ze dne 16. 3. 2004, č. j. 2 A 9/2002-62 sice vyplývá, že „vlastní akt posouzení a hodnocení nabídek, pokud je napadán, nemůže podléhat dohledové činnosti, neboť jde o nikoli dodržení zákonem stanovených postupů, ale o myšlenkový proces odehrávající se ve sféře vědomí hodnotitelů“, nicméně tento závěr NSS učinil s vědomím, že „komise, která nabídky posuzovala, zasedala v zákonem předepsaném složení a měla k dispozici veškeré potřebné podklady,[10] aby se její členové mohli rozhodnout pro výběr nejvhodnější nabídky“. V nyní šetřeném případě přitom vyšlo najevo, že hodnoticí komise veškeré potřebné podklady k dispozici neměla, neboť vybraný dodavatel ve třech případech ani na základě objasnění své nabídky nedoložil žádný dokument, ze kterého by jednoznačně vyplývalo splnění požadavků zadavatele. Výše zvýrazněný závěr tohoto rozsudku, ačkoliv se vztahuje k již neúčinné právní úpravě, souzní i s právní úpravou nyní účinnou.

120. Zadavatel totiž provádí hodnocení nabídek tak, že na informace zjištěné z dokumentů předložených zejména účastníkem zadávacího řízení (§ 39 odst. 5 ZZVZ) aplikuje stanovená hodnoticí kritéria (§ 119 odst. 1 ZZVZ). Nad dodržením hodnoticích kritérií je potom Úřad oprávněn dozírat (§ 248 odst. 1 ZZVZ), neboť hodnoticí kritéria představují zadávací podmínky [§ 28 odst. 1 písm. a) bod 1 ZZVZ].

121. Rovněž další rozsudky správních soudů kladou v souvislosti s posouzením postupů zadavatele při hodnocení nabídek důraz právě na dodržování zásady transparentnosti. Zmínit lze např. rozsudek NSS ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009-100, podle kterého je úkolem Úřadu „kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek“. Úřadu tedy není přezkoumávání procesu hodnocení zcela zapovězeno, jak se mylně domnívá vybraný dodavatel ve svém rozkladu. Naopak, Úřad je v rámci své pravomoci oprávněn přezkoumat a posoudit, „zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce“. NSS v této věci uzavřel, že „orgán dohledu by tím, že by přezkoumal hodnocení komise, nepředjímal ani nenahrazoval výsledný názor komise, jak míní stěžovatel, musí však dbát na to, aby komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků“.

122. Tato možnost přezkumu platí jak v případě hodnocení dle nabídkové ceny, resp. jiných kvantifikovatelných kritérií, tak také v případě kritérií kvality, a to dokonce i v případě, kdy by se jednalo o kritéria tzv. ryze subjektivní, nekvantifikovatelná, u jejichž posuzování se volní aspekty a úvahy v rámci myšlenkových pochodů členů hodnoticí komise realizují v nejvyšší míře. I v takovém případě totiž KS uzavřel, že „uvedené hodnocení ovšem musí jednotlivé nabídky posoudit takovým způsobem, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat“ (blíže srov. rozsudek KS ze dne 7. 1. 2016, č. j. 30 Af 90/2013-50). Z recentní judikatury lze také poukázat na závěry rozsudku KS ze dne 29. 2. 2024, č. j. 55 Af 2/2022-108, podle kterého není smyslem přezkumu hodnocení subjektivních kritérií zadavatelem „přehodnocování závěrů zadavatele ani hledání nejlepšího řešení, ale odhalení případných excesů zadavatele, které by byly způsobilé narušit transparentní soutěžní prostředí“.

123. Je tedy třeba učinit dílčí závěr, že teze o „nevstupování do myšlenkových pochodů zadavatele“ platí tam, kde zadavatel, resp. jím určená komise, musí projevit určité uvážení, které představuje určitý subjektivní prvek v hodnocení nabídek. Půjde například o situace, kdy se nabídkám přidělují body na určité stupnici podle toho, do jaké míry nabídka splňuje stanovené kritérium, a kdy tedy přichází v úvahu, že jedna nabídka splňuje stanovené kritérium lépe než nabídka druhá, a naopak. Úřad by tedy neměl vstupovat do těch myšlenkových postupů, které představují subjektivní uvážení.

124. V šetřeném případě však ani o subjektivní hodnoticí kritéria nešlo. Myšlenkové pochody hodnoticí komise, do nichž měl Úřad dle vybraného dodavatele neoprávněně vstoupit, se omezovaly toliko na posouzení, zda nabídka účastníka zadávacího řízení splňuje či nesplňuje definované požadavky na hodnocenou zkušenost člena realizačního týmu. Nejednalo se tedy o úvahu nad škálou hodnocení, která nabídka v tom kterém kritériu požadavky zadavatele „naplňuje lépe – naplňuje hůře“ a proč, ale toliko o rovinu úvahy „splňuje x nesplňuje“.

125. Takto koncipované hodnocení Úřad nepochybně přezkoumat může, neboť hodnoticí kritérium hodnoticí komisi prostor k uvážení nedává. Jde čistě o binární rozhodování, a tedy v podstatě o stejný postup jako při posuzování kvalifikace (tj. zda předložené doklady vypovídají o získání relevantní zkušenosti, či nikoliv). Bylo by pak absurdní tvrdit, že ohledně otázky splnění kvalifikace vybraným dodavatelem tyto myšlenkové pochody zadavatele Úřad přezkoumávat smí, a naopak je-li návrhem napadeno hodnocení, na základě kterého byl dodavatel vybrán, smysluplnost těchto myšlenkových postupů a jejich oporu v příslušných dokumentech hodnotit nemůže, neboť by se „stylizoval do role zadavatele“ a „posuzoval záležitosti, k nimž zjevně nemá potřebné odborné znalosti“, jak uvádí vybraný dodavatel v rozkladu. Smyslem zákazu „vstupování do myšlenkových postupů zadavatele“ totiž je, aby Úřad neposuzoval otázky, které nejsou nikde upraveny (např. v ZZVZ nebo v zadávacích podmínkách) a které Úřad nemá jak posoudit. To jsou právě typicky otázky, které záleží na subjektivním uvážení zadavatele (např. při hodnocení pohodlnosti kancelářského nábytku či uživatelské příjemnosti software). Těžko se ale zákaz „vstupování do myšlenkových pochodů zadavatele“ uplatní při posuzování, zda nabídka splňuje relativně konkrétně vymezenou zadávací podmínku, či nikoliv. Při posuzování kvalifikace Úřad tyto myšlenkové pochody zadavatele běžně přezkoumává. Je-li hodnoticí kritérium formulováno obdobně jako kritérium kvalifikační, není jediného důvodu, proč by tak Úřad nemohl postupovat rovněž.

126. Rovněž nelze říci, že by napadené rozhodnutí představovalo tvrzený exces z vlastní rozhodovací praxe Úřadu. V této souvislosti lze odkázat např. na rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 5. 2024, sp. zn. ÚOHS-S0251/2024/VZ, č. j. ÚOHS-19174/2024/500, které se obdobně zabývalo otázkou přezkumu procesu hodnocení nabídek, a to na základě subjektivních kritérií. V tomto smyslu, optikou vybraného dodavatele, jde o „hlubší zásah“ Úřadu do myšlenkových pochodů členů hodnoticí komise než v šetřeném případě, kde se jedná „pouze“ o kvantifikovatelná kritéria kvality. Úřad se v odkazovaném případě zabýval tím, zda zadavatel skutečně hodnotil nabídku navrhovatele a v ní obsažené skutečnosti tak, jak předem stanovil v zadávací dokumentaci a posoudil rovněž provedenou srážku 20 bodů v rámci hodnoceného hlediska jako souladnou se zadávacími podmínkami.

127. Jestliže tedy dosavadní rozhodovací praxe správních soudů definovala meze přezkumu postupů zadavatele v souvislosti s hodnocením jako úroveň „těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě“[11], napadené rozhodnutí (stejně jako shora odkazované rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0251/2024/VZ) z těchto hranic nijak nevybočuje, neboť neprovádí přezkum hodnocení nabídek v otázce, v jaké kvalitě nabídka splnila předmětné kritérium, nýbrž posuzuje „pouze“ přezkoumatelnost odůvodnění takového hodnocení, jeho oporu v příslušných podkladech a zda hodnocení vyhovělo předem stanoveným kritériím obsaženým v zadávací dokumentaci.

128. Lze jinak podotknout, že soulad hodnocení s předloženými doklady je klíčovým i při přezkumu hodnoticích kritérií subjektivních, byť ve zdejším případě o subjektivní kritérium nejde. Jestliže je smyslem přezkumu hodnocení subjektivních kritérií odhalení případných excesů zadavatele, které by byly způsobilé narušit transparentní soutěžní prostředí (blíže srov. rozsudek KS ze dne 29. 2. 2024, č. j. 55 Af 2/2022-108 citovaný v bodu 122 tohoto rozhodnutí), pak takovým excesem způsobilým narušit transparentní soutěžní prostředí je právě i přidělení bodového ohodnocení nabídce bez dostatečných podkladů osvědčujících, že toto bodové ohodnocení nabídce skutečně náleží, tedy že nabídka jednoznačně splňuje požadavky daného hodnoticího kritéria.

129. Vybraný dodavatel ve svém rozkladu odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0060/2022/VZ, č. j. ÚOHS-23983/2022/162. V tomto rozhodnutí jsou citovány některé z rozsudků, které jsou rozebrány shora, a jak bylo uvedeno, přezkumná pravomoc Úřadu uplatněná v nyní šetřeném případě není s těmito rozsudky v rozporu. Lze znovu připomenout, že v šetřeném případě se nejednalo o přezkum subjektivních úvah členů hodnoticí komise, ani jiný nedovolený vstup do jejich myšlenkových pochodů. Pokud jde o rozsudek NSS ze dne 6. 12. 2017, č. j. 6 As 138/2017-27, na který rozhodnutí předsedy sp. zn. ÚOHS-R0060/2022/VZ taktéž odkazuje, ani ve světle jeho závěrů nelze shledat, že by se Úřad nemohl hodnocením zadavatele zabývat. I v tomto případě NSS vycházel z premisy, že Úřad ani jeho předseda není oprávněn vstupovat do myšlenkových pochodů členů hodnoticí komise, to mu ovšem nezabránilo zabývat se otázkou, zda hodnoticí komise při hodnocení správně zohlednila, resp. nezohlednila, určité parametry nabízeného plnění, a to s ohledem na vymezení požadavků zadavatele v zadávací dokumentaci.

130. Jestliže vybraný dodavatel ve svém rozkladu v této souvislosti rozporuje Úřadem provedené „přebodování“ nabídky vybraného dodavatele a navrhovatele, je potřeba upozornit na skutečnost, že přepočtem bodů, které nabídky navrhovatele a vybraného dodavatele získaly, resp. mohly získat, se Úřad nezabýval v souvislosti s vyslovením závěru o tom, zda se zadavatel při hodnocení dopustil pochybení. Toto posouzení Úřad provedl v rámci ověření splnění všech podmínek pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 ZZVZ, konkrétně podmínky existence alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele, kterou shledal jako naplněnou. Úřad tedy neuzavřel, kolik bodů měla která nabídka obdržet, tím by jistě meze své přezkumné činnosti překročil. Nejde tedy o žádné „přebodování“. Mohla by totiž nastat situace, že zadavatel by sice část hodnocení neprovedl správně, ale na výsledek hodnocení by to nemělo žádný vliv. Pak by ovšem nebylo možno uložit nápravné opatření. Tak tomu bylo například v případě řešeném v rozhodnutích sp. zn. ÚOHS-S0270/2024/VZ a ÚOHS-R0154/2024/VZ. Otázku, kolik by v která nabídka dostala bodů v případě, že by k pochybení zadavatele nedošlo, tedy Úřad řešil oprávněně.

131. Vybraný dodavatel dále namítá, že u kritéria kvality „obecně nelze požadovat doklady pro ‚jednoznačný závěr‘, je-li součástí hodnocení subjektivní prvek“. S touto rozkladovou námitkou nelze souhlasit. V prvé řadě stanovené kritérium žádný subjektivní prvek neobsahuje. Z rozkladu není ani zjevné, v čem by měl tento subjektivní prvek spočívat. Jde o objektivní a měřitelné kritérium kvality. Dále lze uvést, že body přidělené v rámci hodnocení nabídek musí být podloženy dokumenty, na nichž lze učinit jednoznačné závěry. Pokud takové závěry učinit nelze, je potřeba takové dokumenty objasnit či doplnit, případně body nepřidělit. Jestliže by bylo připuštěno, aby hodnoticí komise vykládala nejednoznačné dokumenty, resp. činila na jejich základě nejednoznačné závěry, vykazovalo by její jednání takové prvky libovůle, které by činily postupy hodnoticí komise nepřezkoumatelnými. Jinou otázkou je, zda jsou zadávací podmínky vymezeny takovým způsobem, aby na jejich základě mohly být jednoznačné dokumenty předkládány a jednoznačné závěry činěny. Jestliže by zadavatel v průběhu hodnocení nabídek došel k závěru, že zadávací podmínky trpí takovouto vadou, byla by namístě úvaha o zrušení zadávacího řízení. Tato okolnost však nepředstavuje předmět tohoto správního řízení a je potřeba se omezit pouze na posouzení procesu hodnocení (v judikaturou a správní rozhodovací praxí vymezených mantinelech), což Úřad správně učinil.

132. Z rozkladu vybraného dodavatele se podává, že vybraný dodavatel v podstatě nerozlišuje mezi subjektivní povahou hodnoticího kritéria a libovůli hodnoticí komise. Ani subjektivně stanovené hodnoticí kritérium neumožňuje hodnoticí komisí přijímat jakékoliv nepodložené závěry a přidělovat body bez opory v podkladech, případně bez srozumitelného, logického a přesvědčivého odůvodnění.

133. Jestliže vybraný dodavatel Úřadu vyčítá nedostatečnou odbornost v oblasti stavebnictví, a tedy i neschopnost posoudit, zda určitá nabídka naplňuje požadavky zadávací dokumentace, nelze se s touto argumentací ztotožnit. Z postupů zadavatele souvisejících s několikanásobným objasňováním nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že ani jeho hodnoticí komise, složená z erudovaných odborníků (jak vybraný dodavatel tvrdí), si nebyla na základě dokladů předložených vybraným dodavatelem jistá, zda jsou všechny požadavky zadavatele naplněny. Opět lze zdůraznit, že Úřad v napadeném rozhodnutí netvrdí, kolik má která nabídka obdržet bodů. Zadavateli je vytýkáno, že uzavřel hodnocení, aniž by měl prokázáno, zda jsou jeho požadavky pro udělení bodů skutečně splněny.

134. Závěrem lze k této části rozkladu vybraného dodavatele shrnout, že pokud Úřad v napadeném rozhodnutí přezkoumával postupy zadavatele v souvislosti s hodnocením nabídek, byl tento přezkum zcela v souladu s jeho dozorovou pravomocí a rovněž v rámci mezí, které stanovuje judikatura. Nejedná se přitom o revizi kvality provedeného hodnocení, jak tvrdí vybraný dodavatel ve svém rozkladu, nýbrž o přezkum naplnění zákonného rámce pro transparentní a férový výběr dodavatele.

K účasti členů realizačního týmu vybraného dodavatele na zakázce Nové spojení

135. Další rozkladová argumentace vybraného dodavatele se vztahuje k účasti členů jeho realizačního týmu na zakázce Nové spojení. Vychází z toho, že tato zakázka (zahrnující ražbu dvou tunelů – jižního a severního) představuje jednu stavbu se společným řízením, a proto by se celá tato zakázka měla „počítat“ jak Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno], tak i Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno], neboť na ní oba získali zkušenost s řízením odpovídající požadavkům zadavatele. Oproti tomu Úřad v napadeném rozhodnutí vyslovil závěr, že z žádného z dokladů předložených vybraným dodavatelem nevyplývá, že by se dotčené osoby podílely na řízení provádění prací na obou těchto tunelech, a není tedy možné, aby si zkušenost na druhém z tunelů mohly reálně započíst.

136. Podle vybraného dodavatele se Úřad „v tomto ohledu dopustil zásadních omylů, když stavbu Nové spojení pro účel hodnocení zkušeností členů týmu dělil na severní a jižní tunel“. Hned v úvodu je nutné upozornit na fakt, že toto dělení zavedl sám vybraný dodavatel ve své nabídce, když v profesním životopisu Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] uvedl jako název referenční zakázky „Tunel Nové spojení Praha hl.n. – Libeň, Holešovice, Vysočany – jižní tunel, ražby“[12] a v popisu této zakázky pak „realizace jižního vítkovského tunelu, jehož délka ražené části činí 1251 m“.[13] V životopisu Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] pak byla uvedena zakázka s názvem „Nové spojení Praha hl.n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice“ s popisem uvádějícím „ražba severního tunelu pod vrchem Vítkov (včetně definitivního ostění a izolace) (SO 800.100)“[14].

137. Úřad v napadeném rozhodnutí nijak nerozporuje fakt, že zakázku Nové spojení realizovalo sdružení dodavatelů zahrnující mimo jiné i koncern společností S u b t e r r a a.s. a Metrostav a.s., což přirozeně zavdalo potřebu společného řízení a koordinace postupů. Tato okolnost však sama o sobě nevypovídá nic o konkrétním zapojení konkrétních osob v rámci této zakázky.

138. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že Úřad pečlivě posoudil a zohlednil všechny informace, které vyšly v rámci objasňování nabídky vybraného dodavatele najevo. Vybraný dodavatel nyní ve svém rozkladu upozorňuje na dokument označený „Povolení trhacích prací při ražení jižního Vítkovského tunelu pod vrchem Vítkov“ s tím, že z něj vyplývá, že na příslušném jednání byli přítomni jak zaměstnanci společnosti S u b t e r r a a.s. (tato společnost realizovala stavební práce na jižním tunelu Nového spojení), tak i zaměstnanci ostatních sdružených společností. Tento dokument tedy skutečně potvrzuje, že se minimálně tohoto jednání účastnili zaměstnanci napříč sdruženými společnostmi, tuto okolnost však Úřad ani jeho předseda nerozporují. Zároveň z ní ovšem nijak neplyne, že by se konkrétně Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] nějakým způsobem skutečně podílel i na ražbě severního tunelu či na řídicích pracích souvisejících s ražbou, neboť uvedený dokument se vztahuje pouze trhacím pracím na jižním tunelu. V tomto dokumentu není nijak zmíněn Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno], a tudíž nijak neprokazuje ani jeho případnou účast na řízení stavby jižního tunelu.

139. Pokud jde o dále namítaný zápis z jednání o zařízení staveniště ze dne 28. 7. 2004, z něhož má být dle vybraného dodavatele evidentní, že staveniště na této zakázce bylo společné pro obě uvedené společnosti, lze i v této souvislosti konstatovat, že se jedná o okolnost irelevantní. Ani ona totiž nijak nedokládá podíl Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] na řízení provádění stavby v souvislosti se severním tunelem, resp. podíl Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na řízení provádění stavby v souvislosti s jižním tunelem.

140. V bodu 21 svého rozkladu vybraný dodavatel upozorňuje na společné řízení při realizaci rozrážek a ražeb spojovacích chodeb mezi severním a jižním tunelem. Neuvádí však žádné konkrétní zapojení dotčených členů svého realizačního týmu, které by znamenalo, že se právě tímto způsobem zapojili do řídicích činností provádění stavby severního či jižního tunelu. Z této skutečnosti lze tedy vyvodit pouze nezpochybnitelný fakt, že takové práce byly v rámci zakázky Nové spojení realizovány, nikoli to, kdo a jakým způsobem je prováděl, a zda lze toto zapojení chápat jako naplnění zkušenosti požadované zadavatelem.

141. Existenci společného řízení zakázky Nové spojení má dle vybraného dodavatele dokládat skutečnost, že práce na realizaci západního (vjezdového) portálu obou tunelů této zakázky musely být řízeny společně zhotoviteli jižního a severního tunelu. Znovu je potřeba zopakovat, že společné řízení zakázky Úřad ani jeho předseda nijak nepopírá. Tato okolnost však nedokazuje konkrétní zapojení členů realizačního týmu vybraného dodavatele v rámci celé této zakázky, aby mohl být učiněn závěr, zda Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] a Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] získali na této zakázce zkušenost dle požadavků zadavatele. Nad to je v této souvislosti zásadní, že západní (i východní) portály tunelů představují hloubenou část zakázky,[15] nikoli raženou, a už proto nemůže být jakýkoli podíl na jejich realizaci započítán do zkušenosti s řízením provádění dopravní tunelové stavby ražené metodou NRTM (jak požadoval zadavatel).

142. Vybraný dodavatel dále argumentuje souběhem ražeb obou tunelů, společným oznámením vůči báňskému úřadu, společným zařízením staveniště, zázemím, společnými strojními sestavami mechanizace a osádkami. V bodu 23 rozkladu pak dále uvádí společné vypracování a schválení dokumentace, společné řízení a zabezpečování větrání pracovišť, provozování zařízení, jakož i zabezpečení čerpání přítoků podzemní vody a provádění trhacích prací, společné vypracování a používání jednoho havarijního plánu, společné řízení rizik a možných vlivů mezi pracovními týmy a společnou evidenci a kontrolu trhavin.

143. Výčet uvedených společných činností v rámci realizace zakázky Nové spojení je obecný a nepodává se z nich skutečný podíl dotčených členů realizačního týmu vybraného dodavatele napříč touto zakázkou. Ani v kontextu dokumentů, které vybraný dodavatel předložil zadavateli v rámci procesu objasňování nabídky, pak nelze dovodit, že by se Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] skutečně podílel na řídicích činnostech v souvislosti se severním tunelem a Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] v souvislosti s jižním tunelem tak, aby se jim oběma mohla započíst zkušenost na celé této zakázce. Jinými slovy, informace, které se v daných dokumentech objevují, se nepotkávají, resp. neprotínají takovým způsobem, aby se skutečně dalo uzavřít, že oba dotčení členové realizačního týmu vybraného dodavatele disponují požadovanou zkušeností, tedy že se oba potřebným způsobem podíleli na obou tunelech zakázky Nové spojení. Tyto doklady se buď výslovně vyjadřují pouze k té referenční zakázce, kterou u dotčeného člena uvádí sám vybraný dodavatel v nabídce, a tedy nijak nepotvrzují účast dotčeného člena i na druhém z tunelů,[16] nebo se obecně týkají celé zakázky Nové spojení, míra zapojení ani jednoho z dotčených členů realizačního týmu vybraného dodavatele z nich nijak nevyplývá, a nemají tedy dostatečnou vypovídací hodnotu[17].

144. V bodu 30 rozkladu vybraný dodavatel namítá způsob posouzení uvedených dokladů ze strany Úřadu a konkrétně upozorňuje na čestné prohlášení osoby vykonávající technický dozor stavebníka ze dne 15. 11. 2023 ohledně zapojení Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno]. Toto čestné prohlášení však vypovídá „pouze“ o tom, že „se pan Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] podílel na řízení dané stavby na straně zhotovitele společnosti Metrostav a.s.“. Vzhledem k tomu, že společnost Metrostav a.s. realizovala právě jižní tunel zakázky Nové spojení, nelze ani z tohoto čestného prohlášení usoudit na jakýkoli konkrétní podíl Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] na realizaci severního tunelu. Ačkoli lze vycházet z deklarovaného společného řízení a koordinace prací společností Metrostav a.s. a S u b t e r r a a.s., pro nedostatečnou konkretizaci jakéhokoli podílu Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] na řídicích pracích souvisejících se severním tunelem nelze pokládat tuto informaci za relevantní. Dotčené čestné prohlášení tedy sice hovoří o celé zakázce Nové spojení, nicméně v souvislosti s Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] „pouze“ v té souvislosti, že se na řízení dané stavby podílel „na straně zhotovitele společnosti Metrostav a.s.“.

145. Obdobný závěr lze učinit i ve vztahu k potvrzení odborné praxe vystavenému dne 22. 11. 2023 společností Metrostav a.s., kterým tato společnost potvrdila účast Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] mimo jiné i na projektu Nové spojení, a na které vybraný dodavatel také výslovně upozorňuje v bodu 30 svého rozkladu. Společnost Metrostav a.s. se zakázky Nové spojení účastnila toliko v souvislosti s jižním tunelem. Potvrzení z její strany je tedy relevantní pouze k této části. Jak bylo uvedeno shora, ani v kontextu s ostatními dokumenty předloženými vybraným dodavatelem a nespornou potřebou určité společné koordinace a řízení na zakázce nelze dovodit konkrétní podíl Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] na celé této zakázce, a z tohoto důvodu je i toto potvrzení ve vztahu k celé zakázce vyjma její části jižního tunelu irelevantní. Pokud vybraný dodavatel v bodu 30 svého rozkladu tvrdí, že objednatel zakázky Nové spojení i tehdejší zaměstnavatel Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] považují účast Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] na řízení celého projektu za nezpochybnitelnou, takové sdělení z žádného dokumentu (kromě rozkladu) nevyplývá. Úřad tedy nepochybil při posouzení těchto dvou dokladů, jakož ani při posouzení všech ostatních vyjádření a dokladů, které vybraný dodavatel předložil v rámci objasňování své nabídky.

146. Nelze opominout skutečnost, že sám zadavatel v rámci své druhé výzvy k objasnění nabídky ze dne 10. 11. 2023 požádal vybraného dodavatele o předložení „objektivních dokladů potvrzujících vyjádření účastníka a nikoli pouze čestných prohlášení účastníka či nepřímých dokladů“. Pokud však ani z porovnání všech vyjádření, čestných prohlášení a ostatních „objektivních“ dokumentů předložených vybraným dodavatelem nelze učinit jednoznačný závěr, že členové realizačního týmu vybraného dodavatele skutečně požadavky zadavatele splňují, musí z toho zadavatel vyvodit patřičné závěry, a nikoli přidělit bodové ohodnocení.

147. S vybraným dodavatelem se lze ztotožnit potud, pokud uvádí, že se oba dotčení členové jeho realizačního týmu podíleli na řízení přinejmenším jednoho z tunelů, které tvořily součást zakázky Nové spojení (blíže srov. bod 25 rozkladu). Aby však splnili všechny požadavky, které zadavatel v rámci hodnocené zkušenosti vznesl, museli by současně prokázat i svůj podíl na realizaci druhého z těchto tunelů, neboť jinak jejich zkušenost nesplňuje zadavatelem vymezený minimální finanční limit. Ačkoli vybraný dodavatel v rámci objasnění své nabídky předložil penzum dokladů, které měly tuto okolnost dokládat, z žádného z nich samostatně ani v kombinaci s ostatními nevyplývá, že tomu tak skutečně bylo. Vzhledem k této okolnosti se zadavatel dopustil porušení zásady transparentnosti, pokud vybranému dodavateli v rámci dotčeného hodnoticího kritéria přidělil body i přes to, že neměl postaveno najisto, že vybraný dodavatel opravdu splňuje všechny požadavky kladené na hodnocenou referenci a Úřad správně přistoupil k uložení nápravného opatření dle výroku III napadeného opatření.

K účasti člena realizačního týmu vybraného dodavatele na zakázce Špejchar-Pelc-Tyrolka

148. Poslední část rozkladu se týká posouzení účasti Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na zakázce Špejchar-Pelc-Tyrolka. Vybraný dodavatel má i v této souvislosti zato, že Úřad překročil svou pravomoc, když sám hodnotil důkazy o tom, zda vybraný dodavatel splnil požadavky zadavatele. Jak bylo popsáno shora, Úřad v napadeném rozhodnutí nehodnotil důkazy za účelem přidělení „správného“ bodového ohodnocení, jak se vybraný dodavatel mylně domnívá, nýbrž posuzoval, zda měl zadavatel při hodnocení jeho nabídky takové informace, na základě kterých mohl učinit jednoznačný závěr, zda má nabídka v určitém hodnoticím kritériu obdržet bod, či nikoli.

149. Vybraný dodavatel se konkrétně vymezuje proti bodům 295 – 296 napadeného rozhodnutí, v nichž se Úřad zabýval fotografií, kterou vybraný dodavatel předložil zadavateli v rámci objasnění nabídky č. 1. Stejně jako zadavatel a Úřad jsem toho názoru, že daná fotografie (zobrazující dva muže v tunelu) je pro posouzení věci irelevantní. Tato fotografie totiž nijak nevypovídá o tom, zda Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na zakázce Špejchar-Pelc-Tyrolka získal zkušenost s řízením (z pozice zhotovitele) provádění nejméně jedné dopravní tunelové stavby ražené metodou NRTM, kde finanční objem prací odpovídajících svým předmětem plnění části soupisu prací (ražené části, izolace, definitivní ostění tunelů) dosahuje finančního objemu min. 1 mld. Kč bez DPH, jak požadoval zadavatel. Nutno zdůraznit, že tento závěr se nijak netýká zpochybnění pravosti dané fotografie.

150. Lze se ztotožnit s tvrzením vybraného dodavatele, které uvádí v bodu 34 svého rozkladu o tom, že seznamy techniků (dokumenty ve formátu excel, konkrétně list s názvem „TECHNICI“) potvrzují toliko účast Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] v realizačním týmu podílejícím se na provádění zakázky Špejchar-Pelc-Tyrolka. Je zřejmé, že vybraný dodavatel tyto doklady předkládal v reakci na námitku navrhovatele zpochybňující právě samotnou účast Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na této zakázce. Úřad však v bodu 297 správně uzavřel, že ve vztahu k prokázání podílu Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na řízení provádění této stavby (v souladu s ostatními požadavky zadavatele kladenými na danou zkušenost) nemají tyto dokumenty potřebnou vypovídací hodnotu.

151. Vybraný dodavatel dále namítá, že mu Úřad „vyčítá“, že nedoložil žádný dokument, z něhož by vyplývalo, že Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] skutečně prováděl tvrzené činnosti, a současně se zabývá posuzováním skutečností, „k němuž nemá potřebné odborné znalosti“. K této námitce lze jen podotknout, že k tomu, aby Úřad mohl učinit jakýkoli závěr, musí předtím posoudit všechny skutkové okolnosti šetřeného případu v souladu se zásadou materiální pravdy dle § 3 správního řádu, tedy tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad rozhodnutí Úřadu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. K posouzení obsahu a vypovídací hodnoty dokladů, které vybraný dodavatel předložil v rámci objasňování své nabídky, je erudice Úřadu i jeho předsedy dostatečná.

152. Jestliže se vybraný dodavatel domnívá, že závěry Úřadu uvedené v bodu 298 a násl. napadeného rozhodnutí jsou v rozporu s body 114 a 121 napadeného rozhodnutí, nelze s ním souhlasit. V bodech 114 a 121 napadeného rozhodnutí Úřad provedl výklad dotčené zadávací podmínky, o němž sám vybraný dodavatel v bodu 37 svého rozkladu uvádí, že představuje „vcelku logické závěry ohledně významu požadavků zadavatele uvedených v ZD ohledně odborné zkušenosti členů personálu dodavatele“. Vzhledem k obsahu návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se Úřad musel zabývat posouzením obsahu všech relevantních dokladů, zda z nich skutečně vyplývá, že se Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na zakázce Špejchar-Pelc-Tyrolka podílel takovým způsobem, že získal požadovanou zkušenost.

153. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že „důkazy ohledně angažmá jmenovaného odborníka na referenci Blanka jsou průkazné a není důvod k pochybnostem ohledně uznatelnosti této stavby při hodnocení“. S tímto závěrem ovšem nelze souhlasit. V objasnění nabídky č. 1 vybraný dodavatel uvedl široký výčet činností, kterými se Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na zakázce Špejchar-Pelc-Tyrolka podílel, nicméně podložil je dokumenty, které nelze označit za průkazné, neboť z nich ke konkrétnímu podílu Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na řízení provádění stavby Špejchar-Pelc-Tyrolka, resp. k deklarovaným činnostem, o kterých vybraný dodavatel v objasnění nabídky č. 1 hovoří, nic nevyplývá. Jedná se o smlouvu o dílo č. 07021080 a její přílohu č. 1 uzavřenou mezi společností Metrostav a.s. a S u b t e r r a a.s. (blíže srov. bod 298 napadeného rozhodnutí), referenční dopis vystavený objednatelem dotčené zakázky pro společnost Metrostav a.s. (tamtéž), fotografii dvou mužů v tunelu (bod 296 napadeného rozhodnutí) a příklady plánů nasazení výrobního personálu na realizaci dotčené zakázky – rozdělení lidí pro 07-08/2007 a 10-12/2007 (list „TECHNICI“, bod 297 napadeného rozhodnutí).

154. Pokud jde o informace a doklady předložené vybraným dodavatelem v rámci jeho objasnění nabídky č. 2 ze dne 22. 11. 2023, mělo by z nich dle vybraného dodavatele vyplývat, že Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] se na řízení dané stavby podílel řízením nákupu, dodávek a skladování materiálů a výrobků, řešením problematiky financování stavby a postupu realizace v návaznosti na finanční toky a vypracováním kontrolního a zkušebního plánu. Tato tvrzení vybraný dodavatel podložil dokumentem ve formátu excel s názvem „verze nk – Blanka – 14052007-RK“, který představuje celkovou rekapitulaci nákladové kalkulace stavby. Z bodu 303 napadeného rozhodnutí vyplývá, že Úřad neshledal, že by tento dokument vypovídal cokoli k podílu Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na řízení provádění dotčené referenční zakázky, ani že by jej tato osoba vyhotovila. Další doklad – dokument ve formátu word s názvem „KZP-SBT-Špelc-OTTP-1.verze“ – představuje kontrolní a zkušební plán, který zpracoval Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] a Úřad se k němu vyjádřil tak, že samotná okolnost, že tento plán určitá osoba vypracovala, neznamená sama o sobě, že tím současně získala zkušenost s řízením provádění dotčené stavby. K tomuto závěru lze dále poznamenat, že kontrolní a zkušební plán se vypracovává zpravidla v rámci výrobní přípravy, resp. dříve, a nepředstavuje tedy výstup samotného řízení provádění stavby.

155. Dokument ve formátu excel „BTX“ se vztahuje k řízení nákupu, dodávek a skladování materiálů a výrobků. Jak ovšem Úřad správně uzavřel v bodu 112 napadeného rozhodnutí, „o uznatelnou zkušenost s řízením by se tak dle Úřadu nejednalo v případě, kdy by osoba v rámci působení u svého zaměstnavatele sice řídila určité procesy či osoby, avšak její činnost by se týkala jiné oblasti než vlastní realizace stavebních prací“. Řízení provádění prací spočívajících v řízení nákupu, dodávek a skladování materiálů a výrobků samotnou realizaci stavebních prací nepředstavuje a není ani zjevné, jak konkrétně tyto činnosti souvisejí s NRTM. Předmětným dokladem tedy nemůže být splnění dotčeného požadavku zadavatele prokázáno.

156. Obdobné závěry lze konstatovat i vůči skutečnostem tvrzeným a prokazovaným prostřednictvím vyjádření Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno]ze dne 21. 11. 2023. Nad rámec shora uvedených dokladů byly jeho součástí tyto doklady: dokument ve formátu excel s názvem „Protokol o tahové zkoušce Svorníky_HUS-08_55 ze dne 1. 12. 2007“ a fotografie s názvem „audit“. K prvnímu lze uvést, že z jeho listu s názvem „PZPO“ vyplývá, že měření napínání kotvy a jeho vyhodnocení provedl právě Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno]. Lze se ztotožnit s posouzením Úřadu, že tento dokument (potvrzující, že Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] měl na dané stavbě provést tuto mezioperační a výstupní kontrolu, resp. kontrolu prací, které budou následně zakryty) nesvědčí o tom, že se Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] současně přímo podílel na řízení provádění dané stavby. Pokud jde o fotografii, lze k ní uvést totéž, co k fotografii dvou mužů v tunelu. Na této fotografii se nachází sedm osob hledících na stavební materiál. Ani tato fotografie však ničeho nevypovídá o tom, zda Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] získal na projektu Špejchar-Pelc-Tyrolka zkušenost s řízením (z pozice zhotovitele) provádění nejméně jedné dopravní tunelové stavby ražené metodou NRTM, kde finanční objem prací odpovídajících svým předmětem plnění části soupisu prací (ražené části, izolace, definitivní ostění tunelů) musí dosahovat finančního objemu min. 1 mld. Kč bez DPH.

157. Ve vztahu k posouzení čestného prohlášení Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] vybraný dodavatel dále namítá, že Úřad v bodu 303 napadeného rozhodnutí zpochybňuje, resp. relativizuje, jeho obsah. V tomto bodu se Úřad zabýval posouzením tvrzení Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] vyplývajícího z jeho vyjádření ze dne 21. 11. 2023 o tom, že byl „zásadním způsobem zapojen do přípravy a zpracování nákladové kalkulace části stavby – přiložená kalkulace byla uložena 15.5.2007 s mými iniciály“. Úřad tedy tyto informace ověřil, přičemž neshledal, že by odpovídaly skutečnosti. Nejedná se tedy o zpochybnění ani tvrzenou relativizaci, nýbrž o ověření, posouzení a vyvození patřičných závěrů. Obsah samotného čestného prohlášení Úřad porovnal ve světle dokladů, které k nim Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] připojil a vzhledem k jejich nedostatečné vypovídací hodnotě pak vyvodil patřičné závěry o tom, že nemohou vést k jednoznačnému závěru o splnění podmínek zadavatele. Tyto závěry se nikterak netýkají samotné osoby Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno], resp. jeho morální integrity, jak dovozuje vybraný dodavatel ve svém rozkladu.

158. Vybraný dodavatel má pravdu, pokud tvrdí, že zadavatel pojem „zkušenost s řízením provádění“ v zadávací dokumentaci nespecifikoval. Zadavatel však uvedl, že se má jednat o zkušenost s řízením (z pozice zhotovitele) provádění určité stavby. Tímto způsobem tedy položil důraz právě na řízení samotného provádění stavby. Ostatní procesy, které sice osoba řídící stavbu může také provádět, jsou pro získání uvedené zkušenosti irelevantní.

159. Z tohoto důvodu neobstojí ani argumentace vybraného dodavatele pomocí odkazu na pomůcku ČKAIT s názvem „Provádění staveb (MP 2)“, která „popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 158–§ 160“ (blíže srov. https://profesis.ckait.cz/dokumenty-ckait/mp-2/). Výčet činností, na který vybraný dodavatel ve svém rozkladu odkazuje, je v této pomůcce uvozen slovy „v průběhu prací na stavbě zabezpečuje stavbyvedoucí, nebo jím určený pracovník (pomocný stavbyvedoucí) další potřebné činnosti řízení“. Jedná se tedy výslovně o další potřebné činnosti řízení, nicméně zadavatel nepožadoval zkušenost s dalšími činnostmi řízení, ale přímo se samotným řízením provádění stavby. Jestliže tedy činnosti, na které vybraný dodavatel odkazuje (např. řízení nákupu, dodávek a skladování materiálů a výrobků, provádění mezioperační a výstupní kontroly či vypracování kontrolního a zkušebního plánu), spadají pod tento výčet „dalších potřebných činností“, neznamená tato skutečnost, že se automaticky jedná o činnost řízení provádění stavby. Znovu lze upozornit na fakt, že zadavatel uvedený požadavek nedefinoval jako činnost stavbyvedoucího na stavbě, ale právě jako řízení provádění stavby. Nelze tedy souhlasit s tvrzením vybraného dodavatele o tom, že jakákoli z činností, které spadají do výčtu uvedeného ve shora odkazované pomůcce ČKAIT, představuje činnost řízení provádění stavby. Jedná se „pouze“ o „další potřebné činnosti řízení, které v průběhu prací na stavbě zabezpečuje stavbyvedoucí“, jak vyplývá z tohoto dokumentu.

160. Úřad ani jeho předseda nezpochybňují nezbytnost a důležitost činností řízení nákupu, dodávek a skladování materiálů a výrobků. Neshodují se však s vybraným dodavatelem v tom, zda tyto činnosti automaticky představují řízení provádění stavby. K tomu je potřeba doplnit, že se dle požadavků zadavatele současně musí jednat o dopravní tunelovou stavbu raženou metodou NRTM. Jak vyplývá z bodu 113 napadeného rozhodnutí, je v takovém případě nezbytné, aby činnosti, které dotčený člen realizačního týmu vybraného dodavatele na referenční zakázce vykonával, přímo souvisely s ražbou metodou NRTM. Toto konkrétní spojení s uvedenými činnostmi však vybraný dodavatel ani netvrdil, ani nedoložil.

161. V této souvislosti tedy uzavírám, že se plně ztotožňuji s posouzením nejednoznačnosti dokladů předložených vybraným dodavatelem k prokázání splnění požadavků zadavatele prostřednictvím zakázky Špejchar-Pelc-Tyrolka. Vybraný dodavatel neprokázal, že by Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] na této zakázce získal požadovanou zkušenost s řízením, která by odpovídala podmínkám vymezeným v zadávací dokumentaci, a zadavatel tedy nebyl oprávněn přidělit mu v rámci hodnocení za tuto zakázku bod.

162. Ke zjištěnému porušení zásady rovného přístupu vybraný dodavatel ve svém rozkladu nevznesl konkrétní námitky, posoudil jsem tedy tuto část napadeného rozhodnutí pouze ve světle jeho zákonnosti a neshledal jsem žádné pochybení.

163. Vzhledem k tomu, že námitky rozkladu vybraného dodavatele nebyly shledány jako relevantní, přičemž napadené rozhodnutí bylo v dotčené části posouzeno jako zákonné, byl rozklad vybraného dodavatele zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno.

VII. Závěr

164. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu výroků I, II, III, IV či V napadeného rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

2. STRABAG a.s., Kačírkova 982/4, 158 00 Praha 5

3. INDOC s.r.o., U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Z výpisu z obchodního rejstříku plyne, že dne 12. 9. 2024 došlo ke změně obchodní firmy (názvu) ze „STRABAG Silnice a.s.“ na „STRABAG SIS a.s.“

[2] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[3] Jak Úřad správně popsal v pozn. pod čarou č. 4 na straně 36 napadeného rozhodnutí, jde o totožnou referenční zakázku jako u Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno], byť je v dokumentaci o zadávacím řízení, resp. v nabídce vybraného dodavatele označována odlišně.

[4] Nová rakouská tunelovací metoda; pozn. předsedy Úřadu.

[5] Metoda ražby „Tunnel Boring Machine“; pozn. předsedy Úřadu.

[6] Blíže srov. rozsudek NSS uvedený shora v předchozím odstavci, resp. jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 12/2022‑114, kde soud uvedl: „Jelikož o výkladu zadávací dokumentace dle názoru zdejšího soudu není pochyb, není relevantní námitka žalobců, že jejich výklad připouští v zadávacím řízení účast většího počtu dodavatelů relevantního trhu. Takové kritérium by mohlo být bráno v potaz teprve v případě, že by zadávací dokumentace připouštěla více výkladů. Stejně tak nelze přisvědčit námitce žalobců o tom, že výklad zadávací podmínky nemůže jít k tíži žalobců. Výklad zadávací podmínky je nutno provádět tak, aby co nejlépe odpovídal jazykovému a logickému významu dané formulace a smyslu nastaveného požadavku. Je třeba respektovat oprávněný zájem zadavatele na tom, aby bylo plnění takto rozsáhlé veřejné zakázky (předpokládaná hodnota 322 mil. Kč bez DPH) zajištěno takovým dodavatelem, který má zkušenosti, resp. i potřebnou technickou kapacitu, s projekty odpovídajícími svým obsahem i rozsahem předmětné veřejné zakázce. Zdejší soud má za to, že porozumění požadavku technické kvalifikace obsaženému v zadávací dokumentaci tak, aby co nejvíce odpovídal smyslu a účelu zadávacího řízení, bylo v možnostech dodavatelů a nekladlo na ně nepřiměřené požadavky. Nejsou-li žalobci dodavatelem, který požadované zkušenosti má, nelze než konstatovat, že stanovené podmínky technické kvalifikace nesplňují.“ (bod 24 odůvodnění).

[7] Zejména body 11, 28 a 33 rozkladu vybraného dodavatele.

[8] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1462.

[9] „Pro úplnost Vybraný dodavatel upozorňuje, že úvaha Úřadu může vést k absurdním závěrům ohledně uznatelnosti referencí. - Situace A: Člen týmu prokáže účast na obou tunelech, na každém byl přítomen po dobu realizace 100 mil. Kč ražeb, celkem tedy 200 mil. Kč ražeb. Podle Úřadu v pořádku, referenci lze uznat. Důvodem je, že oba tunely mají přes 1 mld. ražeb. - Situace B: Člen týmu prokáže účast na jednom tunelu po dobu realizace ražeb za 800 mil Kč. Podle Úřadu referenci nelze uznat. Důvodem je, že tunel nedosahuje ražeb za 1 mld. Kč a účast člena týmu na druhém tunelu nebyla prokázána. Uvedený banální příklad ukazuje, nakolik je úvaha Úřadu (i za hypotetického předpokladu, že by k ní byl oprávněn, což není) nelogická. Člen týmu v situaci B má ve skutečnosti rozsáhlejší zkušenost, ale podle Úřadu by mu nebyla uznána. (…)“

[10] Podtržení doplněno, stejně jako v dalších následujících citacích z judikatury správních soudů.

[11] Blíže např. shora uvedené rozsudky NSS ze dne 16. 3. 2004 (bod 119 tohoto rozhodnutí o rozkladu) a 6. 11. 2009 (bod 121 tohoto rozhodnutí o rozkladu).

[12] Zvýraznění na tomto místě a rovněž dále v tomto bodu doplněno Úřadem.

[13] V příloze č. 8 nabídky vybraného dodavatele s názvem „Seznam odborného personálu dodavatele“ je v této souvislosti také uvedeno: „Tunel Nové spojení Praha hl.n.-Libeň, Holešovice, Vysočany-jižní tunel, ražby, dokončeno v 09/2010, hodnota celkem 8,3 mld. Kč, z toho ražba, izolace, definitivní ostění tunelů více než 1 mld. Kč bez DPH, NRTM, řízení stavby z pozice zhotovitele, stavbyvedoucí“.

[14] V příloze č. 8 nabídky vybraného dodavatele s názvem „Seznam odborného personálu dodavatele“ je v této souvislosti uvedeno: „Nové spojení Praha hl.n., Masarykovo n. – Libeň, Vysočany, Holešovice, dokončeno 2007, NRTM, ražba severního tunelu pod vrchem Vítkov (včetně definitivního ostění a izolace) (SO 800.100) v hodnotě 1 035 mil. Kč, řízení stavebních prací“.

[15] Jak vyplývá např. z informací uvedených na str. 27 časopisu Tunel č. 4/2006 v části s názvem „ZÁKLADNÍ ÚDAJE A TECHNICKÁ DATA TUNELU“ či z dokumentu s názvem TECHNOLOGICKÝ POSTUP pro Výstavbu hloubeného úseku východního (výjezdového) portálu, 1. část, TUNELU NOVÉ SPOJENÍ vypracovaného dne 10. 12. 2004.

[16] V souvislosti s Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] se jedná o vyjádření objednatele zakázky Nové spojení z 20. 1. 2023 a z 23. 10. 2023 (blíže srov. body 212 a 213 napadeného rozhodnutí), článek s názvem „ZKUŠENOSTI Z RAŽEB JIŽNÍHO TUNELU NOVÉHO SPOJENÍ“ v časopisu Tunel č. 4/2006 (bod 214 napadeného rozhodnutí), prezenční listinu z jednání o povolení trhacích prací při ražení jižního Vítkovského tunelu pod vrchem Vítkov z 29. 4. 2005 (bod 220 napadeného rozhodnutí), dokument s názvem TECHNOLOGICKÝ POSTUP Ražba a primární ostění JIŽNÍHO VÍTKOVSKÉHO TUNELU (titulní list) vypracovaný dne 10. 2. 2006 Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] (bod 221 napadeného rozhodnutí) a vyjádření Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] ze dne 22. 11. 2023.

V souvislosti s Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] se jedná o vyjádření objednatele zakázky Nové spojení z 20. 1. 2023 a z 23. 10. 2023 (blíže srov. body 248 a 249 napadeného rozhodnutí), čestné prohlášení technického dozoru stavebníka ze dne 25. 9. 2023 (bod 252 napadeného rozhodnutí), čestné prohlášení Ing. MN [pozn.: pseudonymizováno] ze dne 26. 9. 2023 (bod 255 napadeného rozhodnutí), čestné prohlášení pana OP [pozn.: pseudonymizováno] ze dne 25. 9. 2023 (bod 253 napadeného rozhodnutí), čestné prohlášení Ing. QR [pozn.: pseudonymizováno] ze dne 25. 9. 2023 (bod 254 napadeného rozhodnutí), čestné prohlášení Ing. ST [pozn.: pseudonymizováno] ze dne 25. 9. 2023 (tamtéž), osvědčení objednatele zakázky Nové spojení pro společnost Metrostav z března 2009, které se týká toliko jižního tunelu (bod 258 napadeného rozhodnutí), dokument ve formátu excel s názvem „Hlášenka o stavu zabetonovaného definitivního ostění SO 800 a SO 802 – kontrola plnění HMG betonáží (blíže srov. bod 261 napadeného rozhodnutí, kde je užit název „definitiva Nové spojení“), dokument ve formátu excel s názvem „NOVÉ SPOJENÍ – SO 800 Severní Vítkovský tunel – SO 800.10 Ražba a primární ostění (blíže srov. bod 263 napadeného rozhodnutí, kde je užit název „diagram ražby“).

[17] V případě Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] se jedná se o korespondenci zástupců společností Metrostav a.s. a S u b t e r r a a.s. s objednatelem zakázky Nové spojení ohledně úpravy technického řešení definitivních ostění na tunelech Nového spojení z období 27. 10. 2005, 14. 12. 2005 a 31. 3. 2006 (blíže srov. bod 215 napadeného rozhodnutí), dokument s názvem ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SO 804 GEOTECHNICKÝ MONITORING ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ z ledna 2007 (bod 216 napadeného rozhodnutí), dokument s názvem 5. DÍLČÍ ZPRÁVA ZA MĚSÍCE LISTOPAD A PROSINEC z prosince 2005 (tamtéž), dokument s názvem 8. DÍLČÍ ZPRÁVA ZA MĚSÍCE KVĚTEN A ČERVEN z července 2006 (tamtéž), výňatek dodatku č. 9 Investorské SOD na Nové spojení“ (bod 217 napadeného rozhodnutí) a titulní list dokumentu TECHNOLOGICKÝ POSTUP pro Výstavbu hloubeného úseku východního (výjezdového) portálu, 1. část, TUNELU NOVÉ SPOJENÍ vypracovaný dne 10. 12. 2004 Ing. AB [pozn.: pseudonymizováno] (bod 221 napadeného rozhodnutí).

V případě Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] se jedná o dokument ve formátu excel s názvem „Nové spojení technici“ (bod 257 napadeného rozhodnutí), dokument ve formátu excel s názvem „HARMONOGRAM PRACOVNÍHO CYKLU – patky a protiklenba, patky“ (v bodu 260 napadeného rozhodnutí použit název „harmonogram betonáže“) a osvědčení o školení Ing. CD [pozn.: pseudonymizováno] č. 15/2238/06 (bod 262 napadeného rozhodnutí).

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 10667/2025/162spisová značka: R0011/2025/VZ