číslo jednací: 04866/2025/500
spisová značka: S1074/2024
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Pontonová mostová souprava |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 25. 4. 2025 |
| Související rozhodnutí | 04866/2025/500 15060/2025/161 |
| Dokumenty |  2024_S1074.pdf 391 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S1074/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-04866/2025/500 |
|
Brno 7. 2. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 13. 12. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
- navrhovatel – EXCALIBUR ARMY spol. s r.o., IČO 64573877, se sídlem U Rustonky 714/1, 186 00 Praha,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pontonová mostová souprava“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 8. 2024 pod ev. č. Z2024-037793 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 8. 2024 pod ev. č. 472872-2024,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – EXCALIBUR ARMY spol. s r.o., IČO 64573877, se sídlem U Rustonky 714/1, 186 00 Praha – ze dne 13. 12. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pontonová mostová souprava“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 8. 2024 pod ev. č. Z2024-037793 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 8. 2024 pod ev. č. 472872-2024, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 5. 8. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Pontonová mostová souprava“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 8. 2024 pod ev. č. Z2024-037793 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 8. 2024 pod ev. č. 472872-2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Podle informací uveřejněných na profilu zadavatele se v případě veřejné zakázky jedná o zakázku na dodávky zadávanou podle pravidel pro nadlimitní režim v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Její předpokládaná hodnota byla stanovena na 2 479 338 842 Kč.
3. Podle čl. 1 části A zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky pořízení jedné pontonové mostové soupravy o celkové délce min. 240 m s požadovanou nosností MLC 80 a jedné pontonové mostové výcvikové soupravy o délce 20 m.
4. Lhůta pro podání žádostí o účast byla v rámci čl. 5 části A zadávací dokumentace stanovena do 16. 9. 2024 do 8:00 hodin. Zadavatel obdržel v uvedené lhůtě celkem 3 žádosti o účast dodavatelů, mj. i žádost o účast dodavatele EXCALIBUR ARMY spol. s r.o., IČO 64573877, se sídlem U Rustonky 714/1, 186 00 Praha (dále jen „navrhovatel“). Dne 8. 10. 2024 zadavatel vyzval účastníky zadávacího řízení k podání předběžných nabídek, přičemž jim současně poskytl část B zadávací dokumentace stanovující zadávací podmínky pro podání předběžné nabídky. Lhůta pro podání předběžných nabídek byla zadavatelem přípisem ze dne 16. 10. 2024 prodloužena do 29. 11. 2024 do 8:00 hodin. V uvedené lhůtě zadavatel obdržel 1 předběžnou nabídku.
5. Dne 28. 11. 2024 zadavatel obdržel námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“), které byly již druhým[1] podáním námitek navrhovatele proti stanoveným zadávacím podmínkám zadávacího řízení, přičemž navrhovatel zde v rámci nich brojí rovněž proti postupu zadavatele souvisejícímu s učiněným vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024. Rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 12. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky navrhovatele odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 13. 12. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 13. 12. 2024.
II. OBSAH NÁVRHU
6. Navrhovatel úvodem návrhu poznamenal, že již po seznámení se s částí B zadávací dokumentace shledal, že zadávací podmínky minimálně v rozsahu definice minimálních technických podmínek, v nichž zadavatel požadoval řešení nevyžadující využití tlačných člunů, nebyly stanoveny v souladu s § 6 a § 36 odst. 1 zákona, neboť zadavatel umožnil pouze jediné technické řešení předmětu plnění, které je na trhu zajišťováno pouze jediným výrobcem. Byť si je navrhovatel vědom skutečnosti, že lhůta pro podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu ve vztahu k původně podaným námitkám již uplynula, je přesvědčen, že uvedené pochybení ohledně zákonnosti postupu zadavatele je z hlediska soutěže natolik závažné, že samo o sobě odůvodňuje případné zahájení správního řízení Úřadem z moci úřední[2].
7. Navrhovatel je dále přesvědčen o tom, že část B zadávací dokumentace byla zpracována v rozporu s pravidly stanovenými zákonem, neboť dle něj obsahuje vnitřní rozpory, které mohou vést k předložení neporovnatelných (předběžných) nabídek. Navrhovatel se konkrétně domnívá, že zadavatel postupoval při stanovení zadávacích podmínek netransparentně, dále že zadavatel postupoval v rozporu s § 61 odst. 4 zákona, když v zadávací dokumentaci neoznačil, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky a současně provedl podstatnou změnu zadávacích podmínek, aniž by prodloužil lhůtu pro podání předběžných nabídek dle § 99 odst. 2 zákona. Technické podmínky navrhovatel shledává jako diskriminačně stanovené, neboť dle něj umožňují účast jediného dodavatele. Navrhovatel je rovněž přesvědčen o tom, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, vnímá jej jako nedůvodné a účelové, přičemž zadavatel se dle něj ani s některými jeho námitkami nevypořádal. Konkrétně navrhovatel jednotlivé předestřené námitky rozvádí následujícím způsobem.
8. Pokud jde o namítanou netransparentnost zadávacích podmínek, podle navrhovatele zadavatel rezignoval na povinnost popsat účastníkům zadávacího řízení transparentně pravidla pro jednání o předběžných nabídkách, tj. tato nejsou stanovena dostatečně, alespoň v takovém rozsahu, aby byl transparentně popsán průběh těchto jednání, okruh oblastí, o kterých bude jednáno, pravidla, za kterých budou jednání vedena apod. Z popisu uvedeného v čl. 2 části B zadávací dokumentace nejsou dle navrhovatele zřejmé zásadní skutečnosti vztahující se k průběhu jednání o předběžných nabídkách, tj. v jakém předstihu bude zaslána výzva k jednání, jak bude postupováno v případě neshody o termínu, kolik osob se bude moci jednání za účastníka zúčastnit, jaký bude rozestup mezi jednotlivými jednáními s jednotlivými účastníky, co konkrétně bude na jednáních probíráno (alespoň co do definice oblastí jednání), a zda se bude účastník moci k protokolu z jednání vyjádřit a pokud ano jakým způsobem. Postup zadavatele, kdy se plánuje domlouvat s každým dodavatelem individuálně a uzpůsobovat termíny jeho potřebám, je dle navrhovatele sám o sobě již za hranou rovného přístupu k dodavatelům. Pokud by zadavatel chtěl postupovat v souladu se zákonem, jasně by dle navrhovatele definoval lhůty, ve kterých vyzve k jednání o předběžných nabídkách, stejně jako postup u případné změny termínu. Podle navrhovatele je nepřípustné, aby zadavatel stanovoval zásadní parametry jednání o předběžných nabídkách živelně, dle svého uvážení až v průběhu jednání, resp. těsně před nimi. Ze stávající praxe zadavatele nelze dle navrhovatele dovozovat nic o tom, jaký přístup zadavatel zvolí v každém novém zadávacím řízení. Navrhovatel je přesvědčen rovněž o tom, že na námitky týkající se případného řešení neshod ohledně termínu a počtu přítomných osob při jednání zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec neodpověděl.
9. Co se týká namítané změny zadávacích podmínek a neprodloužení lhůty pro podání předběžných nabídek, navrhovatel namítá, že vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 zadavatel fakticky konstatoval, že veškeré požadavky v příloze č. 1 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku označené jako technická specifikace představují nově minimální technické podmínky ve smyslu zákona, o kterých nelze jednat. Podle navrhovatele je z logiky věci zřejmé, že bude-li zadavatel na všech předmětných požadavcích trvat, jak uvedl v daném vysvětlení zadávací dokumentace, nelze o nich jednat, neboť se fakticky stávají minimálními technickými podmínkami ve smyslu zákona. Navrhovateli není zřejmé, co měl na uvedeném vysvětlení zadávací dokumentace nepřesně pochopit. Zadavatel nijak neupřesnil, že trvá pouze na technických parametrech vztahujících se ke kolové platformě, z jeho odpovědi je naopak dle navrhovatele zřejmé, že trvá na všech technických parametrech z uvedené přílohy. Předmětné přitom dle něj představuje podstatnou změnu zadávacích podmínek, která měla být spojena s prodloužením lhůty pro podání předběžných nabídek. Tvrzení zadavatele, že nebyla provedena žádná změna zadávací dokumentace, je tedy dle navrhovatele neplatné, nepodložené a účelové a navrhovatel trvá na tom, že zadavatel postupoval v rozporu s § 61 odst. 4 zákona, když v zadávací dokumentaci neoznačil, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky, resp. tyto neoznačil způsobem odpovídajícím skutečnosti, resp. postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, když ze zadávací dokumentace není dle navrhovatele objektivně seznatelné, co vše bude zadavatel řadit mezi minimální technické podmínky, o kterých není možno jednat.
10. Konečně pokud jde o námitku diskriminačního a nejasného stanovení technických podmínek, navrhovatel namítá, že z důvodu výše uvedené změny zadávacích podmínek, jsou mnohé z technických podmínek uvedených v příloze č. 1 návrhu smlouvy vzhledem k jejich náhlé závaznosti diskriminační, směřují ke konkrétnímu výrobci, resp. ke konkrétním produktům. Příkladem navrhovatel poukázal na požadavek na tahače 6x6 a s tím dle něj spojené vyloučení možnosti jiného počtu náprav, na požadavek na možnost použití plovoucího mostu a přívozových soulodí do rychlosti proudu 2,5 m/s a vyloučení vyšších rychlostí proudu, na požadavek na říční díly vybavené zabudovanými dálkově ovládanými hnacími benzínovými motory s absentujícím zdůvodněním nutnosti benzínových motorů, na požadavek, aby tahače byly vybaveny plně automatickou převodovkou dimenzovanou na hmotnost soupravy max. 40 t nepřipouštějící řešení dimenzované na vyšší hmotnost a na požadavek na vybavení tahačů LED světlomety bez zdůvodnění nutnosti LED technologie. V praxi je přitom dle navrhovatele používána řada jiných řešení, které zadavatel fakticky v rámci vysvětlení zadávací dokumentace vyloučil.
11. Navrhovatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
12. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 13. 12. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
13. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.
14. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 17. 12. 2024.
15. Usnesením ze dne 17. 12. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
16. Dne 20. 12. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele ze dne 19. 12. 2024 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
17. Zadavatel uvedl, že návrh navrhovatele je ve své podstatě identický s obsahem námitek, pročež se v rámci své reakce na něj zcela odkázal na obsah rozhodnutí o námitkách. Zadavatel na argumentaci v něm uvedené i nadále trvá, a to v plném rozsahu.[3]
18. Zadavatel uvedl, že vzhledem k tomu, že má zkušenost s častou neznalostí procesu jednacího řízení s uveřejněním ze strany dodavatelů, kteří se zadávání veřejných zakázek ve větším měřítku neúčastní, dbá vždy na řádnou informovanost a velkou vstřícnost vůči všem účastníkům zadávacího řízení. Zadavatel podotkl, že jak je uvedeno v zadávací dokumentaci, termíny jednotlivých jednání jsou stanoveny na základě písemné domluvy mezi ním a dodavatelem, kdy k tomu postačí použití např. emailové korespondence bez ověřeného elektronického podpisu. Zadavatel sdělil, že o podrobnostech se domlouvá se všemi dodavateli individuálně v rámci vyzvání k jednání, protože každý má jiné potřeby ve vztahu k bodům, na něž navrhovatel upozorňuje v námitkách. Všem se přitom vždy snaží maximálně vyhovět tak, aby byl termín dohodnut s dostatečným předstihem i s ohledem na osoby, které se mají jednání za dodavatele účastnit, tj. aby bylo např. možné zajistit na jednání vhodnou místnost. Zadavatel uvedl, že organizace samotných jednání je čistě věcí zadavatele, kdy rozestup jednání s jednotlivými dodavateli nemůže být dopředu určen, neboť není možné předem predikovat rozsah jednání a požadavků, ani časovou náročnost, kdy je nutné získat ze strany jednotlivých dodavatelů další potřebné informace. K obsahu a oblastem jednání zadavatel odkázal na znění čl. 1 části B zadávací dokumentace, k čemuž dodal, že předmětem jednání bude dle uvedeného zejména projednání návrhu řešení předmětu smlouvy včetně technických detailů a možností i jiných než nabídnutých provedení, vypořádání připomínek dodavatelů k návrhu smluvních podmínek, případně i jiné změny textu smlouvy, jejichž potřeba vyplyne při jednání. Zadavatel uvedl, že je ochoten jednat o jakýchkoli návrzích s výjimkou těch, které by vedly ke změně minimálních technických podmínek dle § 61 odst. 4 zákona. Protokol z jednání je dle něj zpracováván pro interní užití zadavatele, ale dodavatel, který byl účastníkem tohoto jednání, se s ním může v případě potřeby seznámit.
19. Obsah vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 je dle zadavatele navrhovatelem mylně pochopen či interpretován. Zadavatel jím provedl pouze vysvětlení nikoli změnu zadávací dokumentace, pročež nebyla ani prodloužena lhůta pro podání předběžných nabídek. Nadále je tak dle něj platné dosavadní znění zadávací dokumentace, jejíž součástí je i čl. 1 části B zadávací dokumentace. Podle zadavatele tedy zůstala nedotčena možnost jednat o kterémkoli parametru uvedeném v příloze č. 1 návrhu smlouvy a tyto tak nejsou neměnné. Podle zadavatele se nijak nevylučuje, že pokud bude během jednání na základě předložených dat a argumentů ze strany dodavatelů objektivně přesvědčen, že lepším řešením je jiná kolová platforma, může dojít k její změně, čímž bude fakticky naplněn smysl, proč je pro veřejnou zakázku zvolen daný způsob zadávání, při kterém se dají ve vzájemné interakci efektivně odstranit pochybnosti a nejasnosti, ke kterým s ohledem na komplexnost a složitost předmětu a náhledu na řešení jeho provedení zpravidla dochází. Totéž dle zadavatele platí i pro další požadavky, které navrhovatel označuje jako diskriminační. Z pohledu zadání jsou pouze preferovanou variantou, kterou lze dle potřeby měnit, tedy jejich účelem není dle zadavatele zamezit účasti jakýchkoli potenciálních dodavatelů.
20. Zadavatel je i nadále přesvědčen, že v zadávacím řízení postupuje zcela v souladu se zákonem.
Další průběh správního řízení
21. Usnesením ze dne 14. 1. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ani jeden z účastníků správního řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
22. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření předložených účastníky správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
23. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
24. Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
25. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
26. Podle § 36 odst. 2 zákona zadavatel uvede zadávací podmínky v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu anebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.
27. Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
28. Podle § 36 odst. 7 zákona mohou být zadávací podmínky po zahájení zadávacího řízení změněny nebo doplněny, pouze stanoví-li tak tento zákon.
29. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.
30. Podle § 61 odst. 4 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci označí, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídka splňovat.
31. Podle § 61 odst. 5 zákona platí, že po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
32. Podle § 61 odst. 6 zákona platí, že předběžnou nabídku může podat pouze účastník zadávacího řízení, který byl vyzván k podání předběžné nabídky. Vyzvaní účastníci zadávacího řízení nemohou podat společnou předběžnou nabídku. Předběžnou nabídku může účastník zadávacího řízení po dobu jednání se zadavatelem upravovat.
33. Podle § 61 odst. 8 zákona zadavatel jedná s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách s cílem zlepšit předběžné nabídky ve prospěch zadavatele. V rámci jednání může být snižován počet předběžných nabídek, o nichž se bude jednat podle § 112 zákona, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení.
34. Podle § 61 odst. 9 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit, že nemusí o předběžných nabídkách jednat a může zadat veřejnou zakázku na základě předběžné nabídky. V takovém případě se při otevírání předběžných nabídek postupuje podle § 108, § 109 odst. 1 a 2 a § 110 zákona obdobně.
35. Podle § 61 odst. 10 věty první zákona platí, že zadavatel v průběhu jednání poskytuje informace účastníkům zadávacího řízení nediskriminačním způsobem.
36. Podle § 61 odst. 11 zákona platí, že zadavatel může v průběhu jednání změnit nebo doplnit zadávací podmínky, zejména technické podmínky, vyjma minimálních technických podmínek podle odstavce 4 tohoto ustanovení zákona a vyjma pravidel pro hodnocení nabídek podle § 115 zákona. O takové změně nebo doplnění zadávacích podmínek musí zadavatel účastníky zadávacího řízení písemně informovat a poskytnout jim přiměřenou dobu pro úpravu předběžných nabídek. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním.
37. Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím
a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
c) odkazu na štítky.
38. Podle § 98 odst. 5 zákona platí, že pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje podle § 99 zákona.
39. Podle § 99 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.
40. Podle § 99 odst. 2 zákona platí, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.
41. Podle § 187 odst. 3 zákona platí, že při zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, která není koncesí, zadavatel postupuje podle části třetí, čtvrté nebo části šesté hlavy II zákona a použije části první, druhou, desátou až třináctou zákona, pokud není v této části stanoveno jinak. Při zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, která je koncesí, zadavatel nepostupuje podle této části.
42. Podle § 199 odst. 4 zákona platí, že při poskytování zadávací dokumentace zadavatel nemusí postupovat podle § 96 odst. 1 zákona u těch částí zadávací dokumentace, které se netýkají požadavků na kvalifikaci dodavatele, pokud nejpozději v okamžiku odeslání výzvy k podání předběžných nabídek takové části zadávací dokumentace
a) zašle účastníkům zadávacího řízení; v takovém případě se § 96 odst. 3 zákona nepoužije, nebo
b) uveřejní na profilu zadavatele nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
43. V úvodu části A zadávací dokumentace je uvedeno, že zadavatel odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast, kdy tato zadávací dokumentace podrobně specifikuje podmínky účasti v zadávacím řízení v souladu s § 37 odst. 1 písm. a) zákona, tj. požadavky na prokázání kvalifikace dodavatelů, kteří podají žádost o účast s úmyslem plnit pro zadavatele veřejnou zakázku a dále v souladu s § 37 odst. 2 zákona stanovuje požadavky na obsah, formu a způsob podání žádostí o účast. Po uplynutí lhůty pro podání žádosti o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a v souladu s § 61 odst. 5 zákona vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky zadávacího řízení, kteří neprokázali splnění kvalifikace. Nevyloučené účastníky zadávacího řízení zadavatel vyzve k podání předběžných nabídek.
44. V čl. 1 části A zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že předmětem veřejné zakázky je „pořízení jedné pontonové mostové soupravy o celkové délce min. 240 m s požadovanou nosností MLC 80 a jedné pontonové mostové výcvikové soupravy o délce 20 m“.
45. Dále zadavatel v čl. 1 části A zadávací dokumentace určil, že podrobné informace o předmětu veřejné zakázky a další zadávací podmínky budou vymezeny v zadávací dokumentaci „B“ – zadávacích podmínkách pro podání předběžné nabídky, nabídky a výzvě k podání předběžných nabídek, která bude zaslána všem účastníkům zadávacího řízení, kteří prokáží splnění kvalifikace.
46. V čl. 9 části A bodu a) zadávací dokumentace stejně jako v čl. 10 části B bodu a) zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že si vyhrazuje právo měnit zadávací podmínky veřejné zakázky v průběhu jednání s účastníky v souladu s ustanovením § 61 odst. 11 zákona.
47. V čl. 1 části B zadávací dokumentace zadavatel uvedl že „[v] souladu s ustanovením § 89 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel stanovuje minimální technické podmínky. Musí se jednat o pontonovou mostovou soupravu se schopností zřídit plovoucí most bez pomoci tlačných člunů, o celkové délce min. 240 m, s nosností MLC 80 a dále schopnost zřídit minimálně 6 přívozových soulodí s nosností MLC 80, taktéž bez pomoci tlačných člunů. Dodavatel musí garantovat kompatibilitu požadované pontonové mostové soupravy s vozidly, které ji budou přepravovat“.
48. V čl. 1 části B zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil, že „[o]statní parametry jsou uvedené v příloze č. 1 ‚Technická specifikace‘ smlouvy s tím, že tyto parametry mohou být předmětem jednání o předběžných nabídkách mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení, a to v souladu s ustanovením § 61 odst. 8 a 11 zákona, a jejich změna nebude považována za změnu minimálních technických podmínek ve smyslu ustanovení § 61 odst. 11 zákona. Požadavky zadavatele uvedené v návrhu smlouvy včetně příloh představují pouze zadavatelem preferovanou variantu. Předmětem jednání o předběžné nabídce může být také návrh textu smlouvy“.
49. V čl. 2 části B zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených zákonem pro jednací řízení s uveřejněním a dále podle zadávacích podmínek stanovených zadavatelem pro toto zadávací řízení.
50. V čl. 2 části B zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil, že „bude o předběžných nabídkách jednat s každým účastníkem individuálně, a to buď písemnou formou, nebo na osobním jednání. Z každého osobního jednání vyhotoví zadavatel písemný protokol. Termíny jednotlivých jednání jsou stanoveny na základě písemné domluvy (postačí použití např. emailové korespondence bez ověřeného elektronického podpisu) mezi zadavatelem a dodavatelem“.
51. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 zadavatel odpovídal na dotaz k požadavku na tahač 6x6, konkrétně zda by bylo přípustné nabídnout kolovou platformu 8x8 nebo 8x6, přičemž uvedl následující: „Zadavatel sděluje, že nadále trvá na technických parametrech stanovených v příloze č. 1 ‚Technická specifikace‘ návrhu kupní smlouvy, který je přílohou č. 1 Zadávací dokumentace část B Čj. MO 805249/2024-1350“.
Posouzení věci
K rozhodnutí o námitkách
52. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel v návrhu poukazuje mj. i na možné nedostatky ohledně způsobu vypořádání námitek zadavatelem, považuje Úřad za vhodné se předně vyjádřit k obsahu rozhodnutí o námitkách.
53. Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tedy zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.
54. Z ustanovení § 245 odst. 1 zákona vyplývá, že rozhodnutí o námitkách musí zadavatel odůvodnit přezkoumatelným způsobem, tj. dané rozhodnutí musí být srozumitelné a musí být opřeno o dostatek relevantních důvodů, z nichž je zřejmé, proč zadavatel námitky odmítl. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zadavatel povinen vypořádat stěžejní argumenty a skutečnosti uvedené stěžovatelem v námitkách, a to v podrobnostech, které jsou adekvátní podrobnosti samotných námitek. Zadavatel tak zejména uvede, zda se s relevantními argumenty stěžovatele ztotožňuje, či nikoli, a tento svůj závěr řádně odůvodní. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje stěžovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace stěžovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení v námitkách uvedené.
55. Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že ač zadavatel nevypořádal každý jeden dílčí argument uvedený v námitkách, vyjádřil se k jednotlivým bodům námitek a postihl gros uvedených námitek. Z rozhodnutí o námitkách je rovněž zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá, stejně tak proč považuje svůj postup v zadávacím řízení za adekvátní a souladný se zákonem.
56. Poukazuje-li konkrétně navrhovatel na to, že zadavatel dle něj na námitky vztahující se k případnému řešení neshod ohledně termínu jednání a počtu osob na něm se účastnících v rozhodnutí o námitkách vůbec neodpověděl, Úřad v souladu s výše uvedeným konstatuje, že v tomto případě se jednalo o jeden z dílčích argumentů navrhovatele. Zadavatel se však s podstatou jím vznesené námitky ohledně namítaného netransparentního stanovení zadávacích podmínek ve smyslu pravidel pro jednání o předběžných nabídkách v odůvodnění rozhodnutí o námitkách vypořádal, když jednak vyložil zadávací podmínky týkající se pravidel jednání a stejně tak ozřejmil svůj další postup a předložil důvody, pro něž považuje způsob, jímž stanovil dotčené zadávací podmínky, za souladný se zákonem.
57. Konstatuje-li pak navrhovatel, že argumentace zadavatele k námitkám ohledně diskriminačního způsobu stanovení zadávacích podmínek je pouze účelová a zcela v rozporu s faktickými kroky zadavatele v zadávacím řízení, navrhovatel tímto zjevně reaguje na konkrétní zadavatelem předložené odůvodnění, s nímž nadále nesouhlasí. Navrhovatel tedy byl schopen na zadavatelem předložené vypořádání jeho námitky dále reagovat, přičemž samotná skutečnost, že navrhovatel neshledává zadavatelem předložené důvody za akceptovatelné, nezakládá nezákonnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách.
58. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad shledal postup zadavatele při vypořádání námitek jako souladný se zákonem, resp. neshledal naplnění důvodů pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách ve smyslu § 263 odst. 5 zákona.
Obecná východiska
59. Úřad v obecné rovině předně připomíná, že zadavatel je ve všech fázích zadávacího řízení povinen dodržovat základní zásady zakotvené v § 6 zákona. Mezi tyto zásady patří mj. zásada transparentnosti a zásada zákazu diskriminace.
60. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentní postup nevzbuzuje pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení, případně jiného postupu dle zákona, tedy o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek na transparentnost není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací řízení či jiný postup podle zákona činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Aby přitom bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele za transparentní, musí se jednat o úkon zpětně přezkoumatelný. Na druhou stranu je třeba vnímat i skutečnost, že zadávací řízení a zejména pak tvorba zadávacích podmínek je komplikovanou záležitostí, tudíž nelze očekávat naprostou bezchybnost či dokonalost co se týká postupu zadavatele, proto je jak ke stanoveným zadávacím podmínkám, tak i k jednotlivým krokům zadavatele třeba přistupovat i s určitou mírou racionality a vykládat je za pomoci odborných znalostí, zkušeností i snahy o pochopení.[4] Při otázce intepretace konkrétní zadávací podmínky či kroku zadavatele tak nelze přihlížet pouze k jazykovému vyjádření, ale je třeba brát ohled i na systematiku a vysvětlení zadavatele, stejně tak na účel a předmět veřejné zakázky, na celkový kontext či na praxi obvyklou při zadávání podobných veřejných zakázek, přičemž v případě pochybností, zda určité vyjádření nepřipouští vícerý výklad, je třeba zohlednit rovněž celkovou racionalitu takovýchto myslitelných variant výkladu.[5]
61. Co se týká zásady zákazu diskriminace, tu nelze vztahovat pouze na diskriminaci zjevnou, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivým dodavatelům, ale je nutné vnímat též diskriminaci skrytou, kdy zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových zadávacích podmínek, jejichž požadovaná úroveň je zjevně nepřiměřená ve vztahu ke specifikům konkrétní veřejné zakázky. V případě skryté diskriminace tak platí, že ačkoli jsou zadávací podmínky nastaveny zdánlivě pro všechny dodavatele stejně, je ve výsledku dosaženo toho, že okruh potenciálních dodavatelů je určitým nelegitimním požadavkem omezen a v důsledku tak dochází k poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. V případě porušení zásady zákazu diskriminace tedy dochází k situaci, že veřejnou zakázku mohou splnit jen někteří z dodavatelů, ačkoli by jinak byli k plnění jejího předmětu objektivně způsobilí i dodavatelé jiní. Uvedené však neznamená, že by stanovením zadávacích podmínek nemohlo docházet k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, jen k tomu nesmí docházet bezdůvodně, jak ostatně plyne z § 36 odst. 1 zákona. Zadávací podmínky tedy mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tj. mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení, za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele. Jinak řečeno, zadávací podmínky mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, a tedy musí vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.
62. Úřad v tomto kontextu akcentuje, že je to tedy právě zadavatel, kdo vymezuje zadávací podmínky, neboť je to on, kdo je nejlépe schopen rozpoznat vlastní potřeby, na základě nichž rozhoduje, v jakém rozsahu a za jakých podmínek bude plnění v rámci zadávacího řízení poptávat. Vzhledem k tomu, že zadávací podmínky jsou ve svém souhrnu klíčovým podkladem, z něhož dodavatelé ve vztahu k účasti v zadávacím řízení vychází, je samozřejmě nezbytné, aby jejich stanovení zadavatel věnoval náležitou pozornost a tyto byly stanoveny v souladu s výše uvedenými zásadami. Co se týče jejich rozsahu, některé zadávací podmínky budou součástí zadávací dokumentace ve své podstatě zpravidla vždy, kdy zadavatel kupř. jejich prostřednictvím dává informaci o samotném předmětu poptávaného plnění, o relevantních podmínkách účasti či o tom, co a jakým způsobem bude předmětem hodnocení. Mnohý jejich rozsah se však může i značně lišit, neboť ve výsledku bude vždy záležet na konkrétním předmětu plnění, druhu zadávacího řízení a mj. též na požadavcích zadavatele na způsob výběru vybraného dodavatele. Co se pak týká samotného průběhu zadávacího řízení, obecně platí, že zadavatel v zadávacím řízení postupuje podle pravidel stanovených zákonem a je přitom povinen dodržet právě i stanovené zadávací podmínky. Zadavatel má tedy v rámci vedeného zadávacího řízení primárně povinnost řídit se pravidly, jež ve svých ustanoveních blíže upravuje zákon, kdy zároveň též musí v jeho průběhu postupovat podle zadávacích podmínek, jež pro účely zadání veřejné zakázky stanovil. Pokud pak určitý průběh zadávacího řízení blíže neupravují zákonem vymezená pravidla a ani předem stanovené zadávací podmínky, platí, že zadavatel v takové situaci postupuje tak, aby kroky jím činěné byly minimálně vždy v souladu se základními zásadami dle § 6 zákona, tj. zejména tak, aby tyto byly transparentní, přiměřené a obstály též v testu pravidel rovného zacházení a zákazu diskriminace.
63. K jednacímu řízení s uveřejněním Úřad nad rámec výše uvedeného připomíná, že podstatou tohoto druhu zadávacího řízení je přímé jednání zadavatele s účastníky o jejich předběžných nabídkách, a to s cílem zlepšit předběžné nabídky ve prospěch zadavatele, kdy v tomto kontextu lze i v průběhu jednání změnit či doplnit zadávací podmínky (vyjma pravidel pro hodnocení podle § 115 zákona a minimálních technických podmínek podle § 61 odst. 4 zákona). Z hlediska postupu v jednacím řízení s uveřejněním je pak zadavatel obecně vázán pravidly stanovenými zákonem v jeho ustanovení § 61, přičemž v případě, je-li zakázka současně zadávána jako veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti, zohlední se též zvláštní pravidla zakotvená v ustanovení § 199 zákona.
64. V nyní šetřeném případě Úřad na podkladě výše uvedených úvah přistoupil v intencích námitek obsažených v návrhu a na základě údajů vyplývajících z dokumentace o zadávacím řízení k posouzení, zda zadavatel při stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky a při jejich vysvětlení postupoval v souladu se zákonem.
K zadávacím podmínkám stanovujícím pravidla pro jednání o předběžných nabídkách
65. Navrhovatel předně namítá, že zadavatel stanovil pravidla pro jednání o předběžných nabídkách v rozporu se zákonem, neboť transparentním způsobem nedefinoval konkrétní pravidla pro průběh těchto jednání. Konkrétně navrhovatel namítá, že zadavatel nestanovil, v jakém předstihu bude zaslána výzva k jednání, jak bude postupováno v případě neshody o termínu jednání, kolik osob za účastníka řízení se ho bude moci účastnit, jaký rozestup bude mezi jednotlivými jednáními s účastníky, co bude konkrétně (alespoň v rámci definice oblastí jednání) na jednáních probíráno či zda a případně jakým způsobem se bude moci účastník vyjádřit k protokolu z jednání.
66. Ve vztahu k pravidlům upravujícím průběh jednacího řízení s uveřejněním, konkrétně pak k pravidlům samotného průběhu jednání o předběžných nabídkách, je třeba konstatovat, že z relevantních ustanovení zákona vyplývá spíše obecná úprava pro danou fázi zadávacího řízení. Konkrétně § 61 zákona, jenž se přímo zabývá postupem v jednacím řízení s uveřejněním, mj. stanovuje, že předběžnou nabídku může účastník zadávacího řízení po dobu jednání se zadavatelem upravovat (§ 61 odst. 6 zákona), kdy zadavatel jedná s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách s cílem zlepšit předběžné nabídky ve prospěch zadavatele (§ 61 odst. 8 zákona). Z daného ustanovení zákona dále vyplývá, že zadavatel si případně může v zadávací dokumentaci vyhradit, že o předběžných nabídkách nemusí jednat, kdy pak může veřejnou zakázku zadat na základě takové předběžné nabídky (§ 61 odst. 9 zákona). Pokud naopak zadavatel k jednání o předběžných nabídkách přistoupí, pak platí, že pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení, může být v rámci jednání i snižován počet předběžných nabídek, o nichž se bude jednat (§ 61 odst. 8 zákona). K průběhu samotného jednání zákon stanovuje zadavateli zejména povinnost poskytovat informace účastníkům zadávacího řízení nediskriminačním způsobem (§ 61 odst. 10 zákona). Rovněž platí, že zákon připouští, aby zadavatel v průběhu jednání přistoupil ke změně či doplnění zadávacích podmínek, kdy výjimkou jsou v tomto směru minimální technické podmínky a pravidla pro hodnocení nabídek, přičemž pokud zadavatel takovou změnu či doplnění uskuteční, musí o tom písemně informovat účastníky zadávacího řízení a poskytnout jim přiměřenou dobu pro úpravu předběžných nabídek (§ 61 odst. 11 zákona).
67. Dle výše uvedeného lze tedy shledat, že zákon upravuje pouze některé základní aspekty a principy postupu v jednacím řízení s uveřejněním ve vztahu k fázi týkající se jednání o předběžných nabídkách, kdy důraz je zde, stejně jako v jiných fázích zadávacího řízení, kladen opět zejména na postup v souladu se základními zásadami. Bližší pravidla ve smyslu předpisu konkrétního postupu ohledně vedení jednání o předběžných nabídkách, resp. ani pro přípravu takových jednání, již zákon nepodává a neposkytuje je v případě zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti ani speciální úprava obsažená v §199 zákona. Konkrétní kroky v kontextu jednání o předběžných nabídkách jsou tak ponechány na uvážení zadavatele, kdy zadavatel může případné další podmínky jednání o předběžných nabídkách stanovit v rámci zadávacích podmínek a pokud nestanoví určitá konkrétní pravidla pro další postup v zadávacím řízení v rámci předem vymezených zadávacích podmínek a tyto neupravuje ani zákon, pak platí, že zadavatel při řešení konkrétní situace postupuje vždy tak, aby kroky jím činěné nevybočovaly ze zákonných předpokladů ohledně způsobu vedení zadávacího řízení, zejména pak opět ze základních zásad dle § 6 zákona.
68. K tomu je třeba akcentovat, že takovéto obecné nastavení pravidel jednání o předběžných nabídkách je smysluplné, neboť v případě jednání o předběžných nabídkách platí, že tato konkrétní jednání se budou ze své podstaty vždy odvíjet od podoby, resp. obsahu podaných předběžných nabídek, tedy tato se budou ve svém důsledku v jistém smyslu vždy lišit. Taková přirozená odlišnost přitom kromě rozdílného obsahu předběžných nabídek vychází i z lidského aspektu takovýchto jednání, kdy tak nelze předpokládat, že tyto budou zcela shodná a že budou mít třeba i stejné nároky na přípravu jednotlivých jednání (ať již ve smyslu jejich časové náročnosti či kupř. nalezení shody ohledně termínu jednání). Již podstata těchto jednání tedy předpokládá existenci jistého prvku individuality, což je však přirozeným projevem samotného jednacího řízení s uveřejněním. Vzhledem k tomu, že se tedy jednotlivé předběžné nabídky mohou v mnohých parametrech i významně odlišovat (vyjma povinných specifikací stanovených minimálními technickými podmínkami), a předpokládán je zde prvek osobního jednání, mohou se pak i jednotlivá jednání v tomto důsledku v jistých směrech různit, což však apriori nelze shledat jako postup vedoucí k závěru o nerovném zacházení s jednotlivými dodavateli či netransparentnosti samotného zadávacího řízení. Různit se přitom může v detailech nejen konkrétní obsah takových jednání, ale i jejich časová náročnost a jejich příprava.
69. V nyní šetřeném případě zadavatel konkrétní podmínky týkající se jednání o předběžných nabídkách stanovil v části B zadávací dokumentace, kterou účastníkům zadávacího řízení zaslal společně s výzvou k podání předběžných nabídek. Z obsahu zadávací dokumentace předně nevyplývá, že by si zadavatel pro účely zadání veřejné zakázky vyhradil, že by o předběžných nabídkách nejednal, tedy zadavatel k jednání o předběžných nabídkách v rámci veřejné zakázky zjevně mínil přistoupit. V čl. 1 části B zadávací dokumentace zadavatel vymezil minimální technické podmínky, tj. podmínky, o nichž jednání neprobíhá, neboť jsou pro účastníky zadávacího řízení závazné, kdy dále zde naopak určil, které další parametry předmětem jednání být mohou. Zadavatel konkrétně uvedl, že předmětem jednání mohou být ostatní parametry uvedené v příloze č. 1 návrhu smlouvy týkající se technické specifikace a že předmětem jednání o předběžné nabídce může být také návrh textu smlouvy. V čl. 2 části B zadávací dokumentace pak zadavatel v rámci stanovení pravidel průběhu zadávacího řízení určil, že bude o předběžných nabídkách jednat s každým účastníkem individuálně, a to buď písemnou formou nebo na osobním jednání. K tomu dodal, že z každého osobního jednání vyhotoví písemný protokol a že termíny jednotlivých jednání jsou stanoveny na základě písemné domluvy mezi zadavatelem a dodavatelem, kdy postačí použití např. emailové korespondence bez ověřeného elektronického podpisu.
70. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil, že bude o podaných předběžných nabídkách jednat a také vymezil základní rámec, jak bude jednání o předběžných nabídkách probíhat, když jednak určil, o čem lze jednat, tj. jakých podmínek se toto jednání může týkat, a taktéž rámcově stanovil, jakým způsobem, resp. na jakém principu bude toto jednání probíhat. Účastníci zadávacího řízení tak byli v rámci stanovených zadávacích podmínek obeznámeni i s tím, že jednání má probíhat s každým účastníkem individuálně a termíny na toto jednání mají být stanoveny na základě písemné domluvy mezi zadavatelem a dodavatelem.
71. Úřad s ohledem na právě řečené konstatuje, že ve vztahu k navrhovatelem vytýkaným pochybením k plánování průběhu jednání o předběžných nabídkách nelze předně souhlasit s tím, že by nebylo zřejmé, co do oblastí jednání na nich bude probíráno. Již zákon stanovuje, že jednání probíhá o předběžných nabídkách, a to s cílem tyto zlepšit ve prospěch zadavatele, kdy jednat nelze o minimálních technických podmínkách, neboť nabídka musí tyto splňovat vždy (a o pravidlech pro hodnocení nabídek). Zadavatel přitom v rámci zadávací dokumentace stanovil, jaké podmínky jsou pro účely veřejné zakázky minimálními technickými podmínkami a v souladu se zákonem také deklaroval, o jakých jiných parametrech plnění mohou jednání probíhat. Účastníkům zadávacího řízení tak muselo být zřejmé, o jakých skutečnostech může jednání probíhat, byť samozřejmě nikoli co do podrobností konkrétního rozsahu a obsahu takového jednání v kontextu jednotlivých představ zadavatele a dodavatele, neboť, jak bylo popsáno výše, uvedené není ani možné dopředu konkrétně stanovit, když věcná náplň jednání se bude odvíjet od konkrétních podaných předběžných nabídek.
72. K navrhovatelem poukazovaným otázkám vztahujícím se k průběhu jednání o předběžných nabídkách, stejně jako k jiným podobným aspektům souvisejícím s vedením jednání, je pak nutné akcentovat, že zákon zadavateli nestanovuje povinnost tyto blíže specifikovat v rámci stanovení zadávacích podmínek. Zákon tedy zadavateli nestanovuje, aby pro případ jednání o předběžných nabídkách vždy předem mj. určil, v jakém předstihu bude výzva k jednání zaslána, jak bude postupováno v případě neshody o termínu jednání, kolik osob za dodavatele se ho bude moci účastnit, jaký bude rozestup mezi jednáními a zda a popř. jakým způsobem se bude moci účastník k protokolu z jednání vyjádřit. Ostatně i toto jsou aspekty, které se do značné míry odvíjí od podaných předběžných nabídek. Respektive právě i s ohledem na osobní prvek jednání a zjevnou nutnou individualitu v tomto směru nelze dle Úřadu uvedený způsob stanovení zadávacích podmínek označit jako ze své podstaty odporující základním zásadám či jako jakkoli jinak nezákonný, když zadavatel deklaroval jednání s účastníky a rámcově stanovil, co může být předmětem takovýchto jednání a jak budou probíhat, přičemž zákon po zadavateli ani v tomto ohledu více nepožaduje. Úřad je nadto přesvědčen, že dodavatelé jakožto odborníci ve svém oboru, kteří se hodlají zúčastnit zadávacího řízení s takovýmto předmětem plnění o takové hodnotě, jsou schopni za pomoci svých zkušeností a znalostí vést jednání o svých případných předběžných nabídkách a vyřešit společně se zadavatelem při přípravě a v průběhu samotného jednání o předběžných nabídkách vše ke zdárnému průběhu jednání, přičemž zadavatelem stanovené podmínky tomuto řádnému jednání obecně nepřekáží. Dle Úřadu tedy dotčené chybějící dílčí informace ohledně budoucích jednání o předběžných nabídkách označované navrhovatelem ani nemohou být pro relevantní dodavatele jakožto odborníky rozhodné pro rozhodnutí, zda podají předběžnou nabídku či nikoliv. Relevantní dodavatelé jsou si taktéž jistě vědomi toho, že i když zadavatel určité konkrétní podmínky vedení jednání předem nestanoví, je přesto povinován v rámci jednotlivých kroků v zadávacím řízení, a to i těch souvisejících s jednáním o předběžných nabídkách, postupovat vždy minimálně v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, tj. zejména postupovat transparentně, přiměřeně, nediskriminačně a ve smyslu zásady rovného zacházení, tedy že uvedené bude dodavateli zaručeno a pokud nikoliv, může se proti tomu následně bránit. Úřad proto shrnuje, že skutečnost, že zadavatel navrhovatelem uvedené aspekty vedení jednání o předběžných nabídkách v rámci zadávací dokumentace veřejné zakázky blíže nestanovil, nezakládá nezákonný postup zadavatele v zadávacím řízení.
73. Pokud pak jde o informaci o individuálním způsobu vedení jednání o předběžných nabídkách, ani uvedené mechanicky neznamená, že by zadavatel při takovém postupu mínil uplatňovat z hlediska zákona zakázaný nerovný přístup k jednotlivým dodavatelům, a to mj. i právě z toho důvodu, že takovýto postup vychází z podstaty jednání o předběžných nabídkách, jak bylo rozebráno výše. Jinými slovy to, že zadavatel má jednat o předběžných nabídkách s každým účastníkem individuálně a de facto i domluva na takovém jednání vč. jeho termínu má probíhat individuálně, automaticky neznamená, že takový postup by bylo nutné označit za postup v rozporu se zákonem, zejména pak se zásadou rovného zacházení či transparentnosti.
74. K tomu považuje Úřad za vhodné dodat, že ani v rámci jinak formalizovaného procesu zadávání veřejných zakázek obecně nelze rezignovat na předpoklad, že zúčastněné subjekty, zde zadavatel a dodavatelé, jednají vůči sobě poctivě a oprávněně se na poctivost druhé strany spoléhají, tedy že ctí uvedený princip a jednají ve snaze o zachování zásady presumpce poctivosti a dobré víry zakotvené v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V tomto kontextu nelze zejména předpokládat, že by zadavatel uvedeným postupem v zadávacím řízení, kdy předem nespecifikoval navrhovatelem poukazované aspekty jednání o předběžných nabídkách a stanovil předpoklad o individuálním vedení těchto jednání, mínil připustit takový průběh jednání, jenž by vedl k záměrnému obcházení zákonem chráněných zásad a principů, tj. že by uvedené učinil s cílem obcházet zákon. Úřad zde akcentuje, že nelze apriori vidět za každým jednáním zadavatele snahu o porušení zákona, obzvláště, když ani aktuálně zatím nic nenasvědčuje tomu, že by záměrem zadavatelova postupu v zadávacím řízení bylo skutečně umožnit nerovný přístup vůči jednotlivým dodavatelům, resp. učinit průběh zadávacího řízení, zejména pak ve fázi jednání o předběžných nabídkách, jakkoli jinak nezákonný. Pokud by zadavatel v přípravě či v průběhu jednání o předběžných nabídkách skutečně případný nerovný či jakýkoli jiný nezákonný přístup zvolil, tedy kdy by např. za obdobné situace nepřistupoval k jednotlivým účastníkům zadávacího řízení obdobně, lze se pak proti takovému postupu bránit a tento nechat přezkoumat. Lze pak předpokládat, že dodavatelé jakožto odborníci, kteří mnohdy mají již i jisté zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek, jsou jistě schopni se proti případnému budoucímu nezákonnému postupu zadavatele v zadávacím řízení, pokud tento skutečně nastane, adekvátně bránit. Úřad opakuje, že aktuálně však nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatel uvedeným stanovením podmínek jednání o předběžných nabídkách porušil zákon či že by jejich obecný charakter nutně zakládal netransparentní či jakkoli jinak nezákonný postup zadavatele v zadávacím řízení.
75. Úřad tak uzavírá, že s ohledem na výše uvedené v intencích námitek navrhovatele neshledal postup zadavatele v zadávacím řízení s ohledem na to, jakým způsobem stanovil podmínky pro vedení jednání o předběžných nabídkách, jako rozporný se zákonem.
K postupu zadavatele v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace a k namítanému diskriminačnímu charakteru zadávacích podmínek
76. Navrhovatel v další části návrhu v souvislosti s uskutečněným vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 namítá, že zadavatel v kontextu tohoto vysvětlení nedodržel pravidlo, že v zadávací dokumentaci musí označit, které požadavky na poptávané plnění představují minimální technické podmínky, resp. tyto dle navrhovatele neoznačil způsobem odpovídajícím skutečnosti, když dotčeným vysvětlením de facto učinil závaznými minimálními technickými požadavky celou přílohu č. 1 návrhu smlouvy (technickou specifikaci). Navrhovatel tak dále namítá, že zadavatel postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, když ze zadávací dokumentace po tomto jejím vysvětlení není objektivně seznatelné, co vše bude mezi minimální technické podmínky, o kterých není možno jednat, řazeno. Zadavatel současně dle něj uvedeným vysvětlením reálně provedl podstatnou změnu zadávacích podmínek (s ohledem na nově vymezené minimální technické požadavky), aniž by prodloužil lhůtu pro podání předběžných nabídek, přičemž nově vymezené minimální technické požadavky považuje navrhovatel za nepřiměřené a diskriminační.
77. Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel pro účely zadání veřejné zakázky využil postupu dle § 199 odst. 4 písm. a) zákona, když minimální technické podmínky, stejně jako další technické podmínky pro poptávaný předmět plnění, zpřístupnil účastníkům zadávacího řízení společně se zasláním výzvy k podání předběžných nabídek. Zadavatel v této souvislosti v čl. 1 části B zadávací dokumentace určil konkrétní minimální technické požadavky na předmět plnění a stanovil, že se musí jednat o pontonovou mostovou soupravu se schopností zřídit plovoucí most bez pomoci tlačných člunů, o celkové délce min. 240 m, s nosností MLC 80, a dále musí zajistit schopnost zřídit minimálně 6 přívozových soulodí s nosností MLC 80, taktéž bez pomoci tlačných člunů. Dodavatel přitom v rámci minimálních technických podmínek musel garantovat též kompatibilitu požadované pontonové mostové soupravy s vozidly, které ji budou přepravovat. Vzhledem k tomu, že zadavatel v daném odstavci výslovně uvedl, že stanovuje minimální technické podmínky [kdy se podle odkazovaného ustanovení § 89 odst. 1 písm. a) zákona jednalo konkrétně o technické podmínky ve smyslu požadavků na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanovil prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, resp. prostřednictvím popisu účelu či potřeb, které mají být naplněny, jak dokládá i výše uvedené] nejsou dle Úřadu dány pochybnosti, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek zcela jasně vymezil, jaké konkrétní požadavky jsou pro účely veřejné zakázky považovány za minimální technické podmínky.
78. V druhém odstavci čl. 1 části B zadávací dokumentace pak zadavatel odlišil, že jiné technické podmínky poptávaného předmětu plnění mohou být předmětem jednání o předběžných nabídkách, když v uvedené části zadávací dokumentace označil tyto jiné technické podmínky jako ostatní parametry, jež jsou stanovené v příloze č. 1 návrhu smlouvy, tj. podmínky nazvané jako technická specifikace, k nimž kromě toho, že mohou být předmětem jednání o předběžných nabídkách, uvedl, že jejich změna nebude považována za změnu minimálních technických podmínek ve smyslu § 61 odst. 11 zákona. Z uvedeného tedy vyplývá, že se v případě těchto technických podmínek jedná zjevně pouze o zadavatelem preferovanou variantu na požadavky plnění, jak potvrzuje v zadání i sám zadavatel.
79. Úřad tak má na základě výše uvedeného za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci důkladně odlišil, jaké technické podmínky tvoří tzv. minimální technické podmínky a které z nich již nikoli, tedy o kterých technických podmínkách lze naopak s účastníky zadávacího řízení v rámci podání předběžných nabídek jednat. Z právě uvedeného vyplývá, že zadavatel v rámci stanovení podmínek v zadávací dokumentaci splnil zákonnou povinnost dle § 61 odst. 4 zákona, tj. povinnost označit v zadávací dokumentaci, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídka splňovat.
80. Zadavatel dále v průběhu zadávacího řízení dne 19. 11. 2024 vyhotovil dokument nadepsaný jako „vysvětlení zadávací dokumentace“, v němž poskytl odpověď na obdržený dotaz dodavatele, jenž se v souvislosti s požadavkem na tahač v konfiguraci 6x6 dotazoval na to, zda by bylo přípustné nabídnout kolovou platformu 8x8 nebo 8x6. Vzhledem ke skutečnosti, že požadavek na uvedený tahač v konfiguraci 6x6 byl součástí podmínek technické specifikace, jež tvoří přílohu č. 1 návrhu smlouvy, jedná se dle stanovených zadávacích podmínek o podmínku nedefinující minimální technické podmínky a zadavatel tedy ve vztahu k ní v zadávací dokumentaci připustil, že může být v rámci předběžných nabídek předmětem jednání. Dotčený dodavatel součástí uvedeného dotazu zadavateli předložil důvody, proč by stanovený požadavek neměl být pro požadovaný účel zcela vhodný. Zadavatel na tento dotaz poskytl spíše stručnou odpověď, v níž sdělil, že „nadále trvá“ na technických parametrech stanovených v příloze č. 1 návrhu smlouvy, tj. v technické specifikaci. Zadavatel přitom v rámci uvedeného vysvětlení ničeho neuváděl stran případné změny zadávacích podmínek ani nepřistoupil k žádnému prodloužení lhůty pro podání předběžných nabídek.
81. K reakci zadavatele na daný dotaz v rámci vysvětlení zadávací dokumentace je nutné předně sdělit, že se nejedná o zcela precizně formulovanou odpověď. V kontextu zadavatelem stanovených zadávacích podmínek se odpověď zadavatele, který uvedl, že na daných technických parametrech z přílohy č. 1 návrhu smlouvy „nadále trvá“, může jevit jako poněkud matoucí, když tyto nepředstavují minimální technické podmínky.
82. Při posouzení, co zadavatel skutečně dotčeným vysvětlením zadávací dokumentace mínil, resp. zda skutečně mínil učinit navrhovatelem případně tvrzenou změnu zadávacích podmínek oproti jejich původnímu znění, jež do té doby dle Úřadu neevokovalo žádných pochyb o tom, co minimální technické podmínky v případě veřejné zakázky skutečně tvoří, shledal Úřad následující.
83. Předně je třeba uvést, že zadavatel sám v reakci na námitku navrhovatele v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že se v daném případě jednalo pouze o vysvětlení zadávací dokumentace a nikoli o její změnu, tedy že nebyla provedena žádná změna zadávací dokumentace a i nadále je platné její dosavadní znění, jehož součástí je i čl. 1 části B zadávací dokumentace. Zadavatel tedy výslovně potvrdil, že zůstala nedotčena možnost jednat o kterémkoli parametru uvedeném v příloze č. 1 návrhu smlouvy, kdy z pohledu zadání jsou tyto podmínky dle zadavatele pouze preferovanou variantou, kterou lze dle potřeby měnit. Z právě uvedeného vyplývá, že zadavatel zjevně neměl vůli jím stanovené znění zadávací dokumentace předmětnou odpovědí jakkoli měnit a setrvává i nadále na tom, že technická specifikace tvořící přílohu č. 1 návrhu smlouvy, tj. veškeré zde uvedené požadavky na poptávaný předmět plnění vč. stanovených požadavků na tahač, tvoří podmínky, o nichž lze v rámci jednání o předběžných nabídkách jednat, a nejedná se tak o minimální technické podmínky, které by byly pro dodavatele závazné. Lze tak vyvodit, že zadavatel zjevně mínil daným vysvětlením zadávací dokumentace pouze objasnit, že nadále trvá na svých preferovaných parametrech, když např. zdůvodnění návrhu jiného řešení, pokud jde o dotazovanou kolovou platformu, nevyhodnotil na podkladě předestřených argumentů tazatele jakožto vhodnější, potažmo že nadále trvá na dosud stanovených zadávacích podmínkách.
84. Rovněž z postupu zadavatele v souvislosti s vyhotovením předmětného přípisu ze dne 19. 11. 2024 vyplývá, že zadavatel zjevně skutečně uvedeným nemínil učinit více než pouhé vysvětlení zadávací dokumentace, a to v kontextu jím původně stanovených zadávacích podmínek. Zadavatel zde neuvedl, že by v rámci tohoto přípisu, potažmo v reakci na vznesený dotaz přistoupil ke změně či k doplnění zadávacích podmínek, čemuž reálně nasvědčuje i to, že v souvislosti s tímto úkonem nepřistoupil k žádné změně lhůty pro podání předběžných nabídek. Zadavatel nadto i formálně ke své odpovědi přistupoval pouze jako k vysvětlení zadávací dokumentace (s čímž neměla být spojena žádná změna ani doplnění zadávacích podmínek), když i uvedený přípis prezentoval jako vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 zákona. I z tohoto tak lze vyvozovat, že zadavatel zjevně oproti původnímu zadání nehodlal činit žádné změny týkající se vymezení rozsahu minimálních technických podmínek, tedy v situaci, kdy v zadávací dokumentaci v její části B v čl. 1 stanovil konkrétní rozsah minimálních technických podmínek a současně zde potvrdil, že ostatní technické parametry (tedy ty uvedené v příloze č. 1 návrhu smlouvy – technické specifikaci) mohou být předmětem jednání o předběžných nabídkách a představují pouze zadavatelem preferovanou variantu, se i odpověď zadavatele, že na uvedených technických parametrech nadále trvá, zjevně vztahovala k původnímu a nijak nezměněnému významu dané části technických podmínek, které zadavatel i nadále mínil připustit jako podmínky, jež minimální technické podmínky netvoří.
85. Úřad dále připomíná, že zadavatel pro účely zadání veřejné zakázky zvolil jednací řízení s uveřejněním, při němž obecně platí, že o předběžných nabídkách lze jednat a lze upravovat technické podmínky, tj. předběžnou nabídku lze po dobu jednání se zadavatelem upravovat, kdy výjimku z hlediska podoby nabízeného plnění tvoří tzv. minimální technické podmínky, které předkládané plnění splňovat musí. Uvedený druh zadávacího řízení tedy umožňuje přizpůsobovat konkrétní výslednou podobu předmětu plnění (vyjma specifik stanovených v rámci minimálních technických podmínek) potřebám zadavatele, kdy zadavatel jedná o předběžných nabídkách s účastníky zadávacího řízení s cílem zlepšit tyto předběžné nabídky ve svůj prospěch. V případě nyní šetřené veřejné zakázky si přitom zadavatel v zadávací dokumentaci nevyhradil, že o předběžných nabídkách nemusí jednat, tj. zadavatel zjevně mínil využít výhod, jež jednací řízení s uveřejněním poskytuje, a jednat o možné finální podobě a podmínkách plnění jím poptávaného předmětu. Za takové situace by se pak jevilo jako neracionální navrhovatelem předestřené vyložení zadavatelovy odpovědi, tedy aby zadavatel ve výsledku upustil od možnosti realizace takového jednání de facto ve vztahu ke všem technickým podmínkám, resp. že by se zadavatel mínil ve vztahu k technickým podmínkám zcela vzdát podstatného benefitu, který mu jednací řízení s uveřejněním přináší. V tomto kontextu by se tedy jevilo jako iracionální, že by zadavatel skutečně učinil veškeré technické podmínky ve výsledku požadavky závaznými, jak dovozuje navrhovatel.
86. Ze všeho výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel skutečně zjevně nehodlal řešenou odpovědí na dotaz jakkoli měnit či doplnit jím původně stanovené zadávací podmínky, v rámci nichž mínil připustit možnost jednání o parametrech plnění uvedených v příloze č. 1 návrhu smlouvy, tj. o technických podmínkách, jež netvořily minimální technické podmínky a představovaly pouze zadavatelem preferovanou variantu plnění, tedy nadále byla v dalším průběhu zadávacího řízení možnost o daných parametrech jednat a případně je i změnit.
87. Jak již přitom bylo uvedeno, lze připustit, že zadavatelem poskytnutá odpověď v rámci vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 se nejeví jako ideálně formulované sdělení zadavatele, tedy má jistý potenciál narážet na zásadu transparentnosti, v jejímž souladu by měly být činěny veškeré kroky zadavatele v zadávacím řízení. Jinými slovy zadavatel mohl odpověď na uvedený dotaz dodavatele formulovat precizněji, resp. vhodněji, aby jím předkládané sdělení jasně a jednoznačně vyjádřilo jím míněný závěr o nezměněných zadávacích podmínkách, tj. o tom, že dotčené stanovené technické podmínky lze i nadále v průběhu jednání o předběžných nabídkách měnit a nejedná se tak v jejich případě o minimální technické podmínky. Pokud má však Úřad s ohledem na uvedený postup zadavatele v zadávacím řízení přikročit k posouzení, zda zadavatel tímto skutečně učinil jím provedené stanovení zadávacích podmínek, resp. kroky v zadávacím řízení při zodpovězení dotčeného dotazu dodavatele, natolik rozporné se zákonem, že by byly naplněny podmínky pro uložení zákonem předvídaného nápravného opatření, je třeba vnímat i výše nastíněné okolnosti a kontext provedeného vysvětlení zadávací dokumentace a číst jej právě i s ohledem na výše řečené (tj. nejen samotný úmysl zadavatele, ale i obsah dotčeného vysvětlení, kdy toto nebylo koncipováno jakožto změna zadávacích podmínek, čemuž ani neodpovídalo provedení dotčeného vysvětlení zadávací dokumentace, když např. nedošlo k prodloužení lhůty pro podání předběžných nabídek, a také iracionalitu navrhovatelem předestřené varianty výkladu dotčeného vysvětlení). Nadto uvedený dotaz na vysvětlení zadávací dokumentace nebyl dotazem navrhovatele a z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by se navrhovatel (a ani žádný jiný dodavatel) v souvislosti s poskytnutým vysvětlením zadávací dokumentace, tj. v reakci na obdrženou odpověď zadavatele, jakkoli dále doptával na znění či význam samotného vysvětlení či dotčených zadávacích podmínek. Pokud by však odpověď zadavatele měla způsobit navrhovateli či jinému dodavateli takovou nejistotu ohledně jejího významu či dopadu na zadávací podmínky, a to zejm. v situaci, kdy by daný dopad měl představovat změny všech technických podmínek určených k jednání na minimální technické podmínky (nehledě na neracionálnost takovéhoto výkladu dotčeného vysvětlení zadávací dokumentace), dalo by se očekávat, že prostřednictvím žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace si toto bude chtít takový dodavatel vyjasnit. Jinými slovy, pokud navrhovatel byl přesvědčen o tom, že se v důsledku daného vysvětlení zadávací dokumentace staly pro něj dotčené zadávací podmínky nejasnými, mohl prostřednictvím žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace zadavatele „konfrontovat“ s touto nejasností a nechat si vše objasnit ještě v době, kdy běžela lhůta pro podání předběžných nabídek, nikoliv až „ex post“ v rámci námitek.
88. K uvedenému je současně nutné dodat, že předmětný postup zadavatele neměl v šetřeném případě zjevně potenciál ovlivnit samotnou účast navrhovatele v zadávacím řízení, ačkoli navrhovatel nyní tvrdí opak. Z obsahu námitek ze dne 17. 10. 2024 totiž vyplývá, že navrhovatel byl zjevně limitován již samotným vymezením předmětu plnění a klíčovým požadavkem na bezčlunové řešení, tj. minimální technickou podmínkou vymezující konkrétní řešení poptávaného plnění, když navrhovatel brojil právě proti volbě zadavatele, že bude požadovat tento typ plnění, neboť jej navrhovatel nemůže dodat. Navrhovatel tedy z uvedeného důvodu zjevně vůbec nebyl schopen podat do zadávacího řízení svou předběžnou nabídku, a to již v důsledku zadavatelem poptávaného charakteru plnění (vymezeného skrze minimální technické podmínky). Za takové situace, kdy navrhovatel není způsobilý dodat předmět plnění poptávaný zadavatelem, pak ani případné zbylé detaily týkající se dalších možných parametrů poptávaného plnění nemohly ovlivnit potenciální další účast navrhovatele v zadávacím řízení. Úřad tedy nemá za to, že by charakter uvedené odpovědi zadavatele v rámci vysvětlení zadávací dokumentace byl s to ovlivnit neexistenci újmy na straně navrhovatele v souvislosti s daným postupem zadavatele v zadávacím řízení.
89. Úřad proto neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, neboť namítaný postup zadavatele související s vysvětlením zadávací dokumentace zejména nemohl nijak ovlivnit navrhovatele v jeho další účasti v zadávacím řízení. V případě, kdy již navíc uplynula lhůta pro podání předběžných nabídek a kdy se jako možné opatření k nápravě nabízí až zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, nelze ani opomenout, že zrušení zadávacího řízení je opatřením k nápravě ultima ratio, tedy takové, které se užije až v případě, kdy není jiného možného řešení, a to tehdy, kdy je to odůvodněno závažností pochybení zadavatele. Platí, že je třeba vždy brát ohled na vzájemnou souvislost a intenzitu případného pochybení na samotný výsledek zadávacího řízení, tedy jinými slovy je třeba postupovat přiměřeně a užívat dotčeného opatření k nápravě pouze při takových pochybeních zadavatele, která jsou dostatečně závažná a mohou mít reálný vliv na soutěž o veřejnou zakázku. Záměrem totiž není rušit zadávací řízení z důvodu formálních pochybení či pochybení nemajících dopad na potenciální dodavatele. Zde však Úřad negativní dopad (na navrhovatele) v kontextu vlivu na soutěž o předmět plnění neshledal.
90. Úřad tedy shrnuje, že v kontextu výše uvedeného neshledal navrhovatelem namítaný postup zadavatele v zadávacím řízení v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 jako postup, jímž by zadavatel porušil povinnost dle § 99 odst. 2 zákona, tj. že by provedl změnu či doplnění zadávací dokumentace, aniž by přitom prodloužil lhůtu pro podání předběžných nabídek, když z postupu zadavatele v zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel uvedeným vysvětlením zadávací dokumentace žádnou její změnu a ani doplnění neučinil. Stejně tak Úřad neshledal, že by zadavatel nedodržel v předmětném jednacím řízení s uveřejněním povinnost stanovenou v § 61 odst. 4 zákona, když z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel v čl. 1 části B zadávací dokumentace označil, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídka splňovat (přičemž tyto nebyly následně změněny). Ve vztahu k namítanému porušení zásady transparentnosti při vymezení dotčených zadávacích podmínek, resp. v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024, Úřad s ohledem na výše uvedené shledal, že postup zadavatele nevede v šetřeném případě k takovému porušení jmenované základní zásady zadávacího řízení, jež by zakládalo důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu zákona.
91. K námitce, v níž navrhovatel dovozuje, že v důsledku změny zadávací dokumentace učiněné vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 se zadavatelem stanovené technické podmínky vymezené v příloze č. 1 návrhu smlouvy staly diskriminační, neboť se staly závaznými, když o nich není nově možné jednat, Úřad v souvislosti s výše uvedeným dodává, že vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel žádnou změnu zadávacích podmínek uvedeným vysvětlením zadávací dokumentace neučinil, tedy nestanovil předmětnou část technických podmínek závaznými minimálními technickými podmínkami, platí, že o nich lze i nadále v rámci předběžných nabídek jednat, a tedy dotčená námitka navrhovatele pozbývá svého základu. Nadto nelze tyto podmínky označit apriori za diskriminační právě i z toho důvodu, že i nadále se v rámci definice parametrů poptávaného plnění jedná pouze o zadavatelem na úvod preferovanou variantu, přičemž ve výsledku se může dodávané plnění od těchto parametrů lišit. Úřad v této souvislosti opakovaně připomíná, že zadavatel si v rámci zadávací dokumentace nevyhradil, že nemusí o předběžných nabídkách jednat, tedy i v tomto kontextu platí, že předmětné technické podmínky nejsou v době svého stanovení konečnými požadavky na předmět plnění a nejsou tak pro účely podání předběžných nabídek závazné. Dodavatelům byla dána možnost předložit v mezích minimálních technických podmínek vlastní řešení, o němž bylo možné dále se zadavatelem jednat. Z uvedeného hlediska tedy Úřad dospěl k závěru, že aktuálně nelze tyto technické podmínky shledat jako diskriminační, jež by byly schopné nezákonně omezit případnou hospodářskou soutěž. Navrhovatel přitom k daným technickým podmínkám ani jinak neuvádí, proč by jej měly omezovat, respektive z jakého důvodu je nemůže naplnit, de facto se pouze dotazuje, proč zadavatel zvolil zrovna daný požadavek, když existují i jiné možnosti. Nadto, jak bylo i výše uvedeno, tyto požadavky nemohly být pro navrhovatele rozhodné, když nesplňuje již základní požadavek na předmět plnění. Úřad tedy neshledal ani navrhovatelem předloženou námitku ohledně diskriminačního charakteru technických podmínek stanovených v příloze č. 1 návrhu smlouvy jako důvodnou.
Závěr
92. Úřad s ohledem na vše výše uvedené konstatuje, že neshledal v rozsahu námitek navrhovatele uvedených v návrhu důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, pročež rozhodl o jeho zamítnutí tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
2. EXCALIBUR ARMY spol. s r.o., U Rustonky 714/1, 186 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] První námitky ze dne 17. 10. 2024, jimiž navrhovatel brojil proti požadavku na bezčlunové řešení, navrhovatel podal dne 18. 10. 2024, avšak po obdržení rozhodnutí o námitkách zadavatele ze dne 24. 10. 2024 a rovněž ze dne 1. 11. 2024, jímž zadavatel tyto námitky navrhovatele odmítl, již v této věci nepřistoupil k podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu.
[2] Úřad zde v reakci na navrhovatelem sdělenou pochybnost ohledně postupu zadavatele při stanovení minimálních technických podmínek týkajících se bezčlunového řešení, kterou namítal v rámci námitek ze dne 17. 10. 2024, uvádí, že předmětnou část podání navrhovatele vyhodnotil jako podání podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední, kdy tento byl zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0008/2025/VZ. O výsledku jeho šetření bude Úřad navrhovatele informovat.
[3] Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu nedoplnil argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách, pouze se na tuto argumentaci odkázal, proto Úřad níže uvádí přepis vyjádření zadavatele obsaženého v rozhodnutí o námitkách.
[4] K tomu srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-05155/2021/163/VVÁ ze dne 18. 3. 2021 (sp. zn. ÚOHS-R0021/2021/VZ).
[5] K tomu srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0216/2018/VZ-06462/2019/322/PJe ze dne 4. 3. 2019.
