číslo jednací: 15060/2025/161
spisová značka: R0019/2025
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Pontonová mostová souprava |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 25. 4. 2025 |
| Související rozhodnutí | 04866/2025/500 15060/2025/161 |
| Dokumenty |  2025_R0019.pdf 344 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0019/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-15060/2025/161 |
|
Brno 25. 4. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 24. 2. 2025, který byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručen téhož dne navrhovatelem –
- EXCALIBUR ARMY spol. s r.o., IČO 64573877, sídlem U Rustonky 714/1, 186 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S1074/2024/VZ, č. j. ÚOHS-04866/2025/500 ze dne 7. 2. 2025 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 13. 12. 2024 na návrh z téhož dne, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pontonová mostová souprava“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 8. 2024 pod ev. č. Z2024-037793 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 8. 2024 pod ev. č. 472872-2024,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S1074/2024/VZ, č. j. ÚOHS-04866/2025/500 ze dne 7. 2. 2025
potvrzuji
a podaný rozklad
zamítám.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 13. 12. 2024 návrh navrhovatele – EXCALIBUR ARMY spol. s r.o., IČO 64573877, sídlem U Rustonky 714/1, 186 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pontonová mostová souprava“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 8. 2024 pod ev. č. Z2024-037793 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 8. 2024 pod ev. č. 472872-2024 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).
2. Dnem obdržení předmětného návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 13. 12. 2024 (dále jen „návrh“) bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).
3. Navrhovatel v podaném návrhu namítal, že zadávací dokumentace byla zpracována v rozporu s pravidly stanovenými zákonem, neboť dle něj obsahuje vnitřní rozpory, které mohou vést k předložení neporovnatelných předběžných nabídek. Podle navrhovatele zadavatel postupoval při stanovení zadávacích podmínek netransparentně, když rezignoval na povinnost popsat účastníkům zadávacího řízení transparentně pravidla pro jednání o předběžných nabídkách. Dále navrhovatel namítal, že vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 zadavatel fakticky konstatoval, že veškeré požadavky uvedené v příloze č. 1 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku “Technická specifikace“ (dále jako „technická specifikace“) představují nově minimální technické podmínky, o kterých nelze jednat, což představovalo podstatnou změnu zadávací dokumentace, která měla být spojena s prodloužením lhůty pro podání předběžných nabídek. Zadavatel zároveň postupoval v rozporu s § 61 odst. 4 zákona, když v zadávací dokumentaci neoznačil, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky. Samotné technické podmínky jsou pak podle navrhovatele diskriminačně stanovené, neboť dle něj umožňují účast jediného dodavatele.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 7. 2. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S1074/2024/VZ, č. j. ÚOHS-04866/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím Úřad zamítl navrhovatelův návrh, když neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.
5. Napadené rozhodnutí Úřad odůvodnil následovně. Argumentaci navrhovatele ohledně nedostatečného vypořádání navrhovatelových námitek zadavatelem v rozhodnutí o námitkách shledal Úřad jako nedůvodnou. Úřad připustil, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal každý jeden dílčí argument navrhovatele, nicméně se vyjádřil k jednotlivým bodům námitek a postihl jejich gros. Z rozhodnutí o námitkách je rovněž zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá, stejně tak proč považuje svůj postup v zadávacím řízení za adekvátní a souladný se zákonem. Rozhodnutí o námitkách tak dostálo nárokům, které na ně klade zákon, a zadavatel tudíž nepostupoval v rozporu se zákonem.
6. K námitce ohledně netransparentního (ne)stanovení průběhu jednání o předběžných nabídkách Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že u jednání o předběžných nabídkách jsou konkrétní kroky ponechány na uvážení zadavatele, který sice může, ale zároveň nemusí stanovit určitá konkrétní pravidla pro další postup v zadávacím řízení v rámci předem vymezených zadávacích podmínek. Uvážení a postup zadavatele se pak musí pohybovat v mantinelech zákonných předpokladů vedení zadávacího řízení, zejména pak v rámci základních zásad podle § 6 zákona. V řešené věci přitom zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil, že bude o podaných předběžných nabídkách jednat, a také vymezil základní rámec, jak bude jednání o předběžných nabídkách probíhat, když jednak určil, o čem lze jednat, tj. jakých podmínek se toto jednání může týkat, a taktéž rámcově stanovil, jakým způsobem, resp. na jakém principu bude toto jednání probíhat. V současné fázi zadávacího řízení přitom podle Úřadu nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatel uvedeným stanovením podmínek jednání o předběžných nabídkách porušil zákon či že by jejich obecný charakter nutně zakládal netransparentní či jakkoli jinak nezákonný postup zadavatele v zadávacím řízení. Postup zadavatele v zadávacím řízení s ohledem na to, jakým způsobem stanovil podmínky pro vedení jednání o předběžných nabídkách, tak Úřad neshledal jako rozporný se zákonem.
7. K navrhovatelem napadenému postupu zadavatele ohledně stanovení minimálních technických podmínek v zadávací dokumentaci, respektive jejich navrhovatelem namítané změně, Úřad v napadeném rozhodnutí předně uvedl, že zadavatel v zadávací dokumentaci důkladně odlišil, jaké technické podmínky tvoří tzv. minimální technické podmínky a které z nich již nikoli, tedy o kterých technických podmínkách lze naopak s účastníky zadávacího řízení v rámci podání předběžných nabídek jednat. Pokud zadavatel přistoupil k vyjasnění zadávací dokumentace v reakci na dotaz jednoho z dodavatelů ohledně možnosti řešení předmětu veřejné zakázky prostřednictvím podvozku s odlišným počtem náprav, pak Úřad vyslovil závěr, že odpověď zadavatele se může jevit jako poněkud matoucí, nicméně ji nelze považovat za změnu minimálních technických podmínek. I sám zadavatel přitom v reakci na námitku navrhovatele v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že se v daném případě jednalo pouze o vysvětlení zadávací dokumentace a nikoli o její změnu, tedy že nebyla provedena žádná změna zadávací dokumentace a i nadále je platné její dosavadní znění. Zadavatel tak fakticky ve vysvětlení zadávací dokumentace nerozšířil rozsah stanovených minimálních technických podmínek, přičemž i nadále byla v dalším průběhu zadávacího řízení přítomna možnost o daných parametrech jednat a případně je i změnit. Vzhledem k uvedenému tak shledal Úřad jako nedůvodnou námitku navrhovatele o diskriminačním stanovení technických podmínek, když tato námitka vycházely z premisy, že zadavatel změnil zadávací dokumentaci tak, že rozšířil okruh minimálních technických požadavků, k čemuž podle Úřadu ovšem nedošlo.
III. Rozklad navrhovatele
8. Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 24. 2. 2025 rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 7. 2. 2025. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
9. Navrhovatel považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, založené na nesprávném právním posouzení a vycházející z argumentů a předpokladů, které nemají oporu v doposud provedeném správním řízení a dokazování, a tudíž za nepřezkoumatelné.
10. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že ač zadavatel nevypořádal každý jeden dílčí argument uvedený v námitkách, vyjádřil se k jednotlivým bodům námitek a postihl gros uvedených námitek. Navrhovatel uvádí, že k námitkám navrhovatele se zadavatel vyjádřil pouze odkazem na odbornost navrhovatele. K podstatě námitek, tedy netransparentnímu stanovení (resp. nestanovení) zadávacích podmínek ve vztahu k dalšímu průběhu zadávacího řízení se zadavatel nevyjádřil. Rovněž se podle navrhovatele zadavatel vůbec nevypořádal s argumentací ohledně diskriminačního charakteru zadávacích podmínek, které směřují ke konkrétnímu výrobci, resp. konkrétním produktům. Dále navrhovatel poukazuje na to, že nenamítal obecnost stanovených pravidel jednání o předběžných nabídkách, jak se domnívá Úřad, ale skutečnost, že pravidla dalšího jednání nebyla zadavatelem stanovena vůbec. Zadavatel tak zásadně nesouhlasí se závěry Úřadu, že není-li postup zadavatele při dalším jednání o předběžných nabídkách v rámci jednacího řízení s uveřejněním zákonem formalizován, není zadavatel povinen pravidla pro takové jednání transparentně a předem stanovit.
11. K otázce změny zadávací technické dokumentace navrhovatel namítá, že pokud zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že trvá na veškerých požadavcích stanovených v technické specifikaci, pak došlo k podstatné změně zadávací dokumentace v tom smyslu, že požadavky uvedené v technické specifikaci jsou minimálními technickými požadavky, o kterých není možné další jednání. S podstatnou změnu zadávacích podmínek pak mělo být spojeno prodloužení lhůty pro podání předběžných nabídek. Rozšířením minimálních technických podmínek prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace pak zadavatel podle navrhovatele stanovil minimální technické podmínky, které nemohou být předmětem jednání a které jsou diskriminační a směřující ke konkrétnímu výrobci, resp. konkrétním produktům. Navrhovatelem vznesené námitky vztahující se k diskriminační povaze technických podmínek pak Úřad podle navrhovatele v napadeném rozhodnutí nevypořádal.
Závěr rozkladu
12. V závěru podaného rozkladu navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.
IV. Řízení o rozkladu
13. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
14. Zadavatel se k podanému rozkladu vyjádřil přípisem, který byl Úřadu doručen dne 3. 3. 2025. Ve svém vyjádření zadavatel uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za správné a zcela se s ním ztotožňuje. Podaný rozklad zadavatel považuje za účelový a obstrukční. Co do vyjádření k argumentaci navrhovatele pak zadavatel odkázal na stanoviska, která vyslovil v průběhu správního řízení.
Stanovisko předsedy Úřadu
15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
16. Napadené rozhodnutí je správné a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut.
V. K námitkám rozkladu
K nedostatečnému vypořádání námitek navrhovatele zadavatelem
17. Navrhovatel v podaném rozkladu napadá závěr Úřadu o dostatečném vypořádání navrhovatelových námitek zadavatelem v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel měl podle navrhovatele pouze odkázat na odbornost navrhovatele, s ohledem na kterou mu má být postup zadavatele, který rozporuje, znám. Další vznesené námitky pak zadavatel podle navrhovatele pominul.
18. K otázce vypořádání námitek lze v prvé řadě odkázat na body 53 a 54 napadeného rozhodnutí, kde Úřad stručně shrnul, jaké nároky jsou v obecné rovině kladeny zákonem na vypořádání námitek v rozhodnutí o nich. Obecné závěry napadeného rozhodnutí jsou přitom zcela v souladu s ustálenou správní praxí Úřadu.
19. Co do konkrétních nedostatků rozhodnutí o námitkách uvádím následující. Navrhovatel poukazuje na to, že se zadavatel s jeho námitkou absence stanovení jasných a transparentních pravidel jednání s účastníky zadávacího řízení vypořádal pouze odkazem na odbornost navrhovatele. Ze znění rozhodnutí o námitkách ovšem vyplývá, že se s touto navrhovatelovu námitkou zadavatel vypořádal nad rámec odkazu na zkušenosti navrhovatele z předchozích zadávacích řízení realizovaných zadavatelem. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách poukázal na podrobnosti stanovené v zadávacích podmínkách, jako způsob určení termínů jednání, avizoval svoji ochotu vyjít dodavatelům vstříc při stanovení těchto termínů, co do obsahu jednání odkázal na část zadávací dokumentace, kde jsou vymezeny parametry předmětu plnění veřejné zakázky, o kterých má být jednáno, a uvedl, co bude výstupem jednotlivých jednání (protokol, se kterým bude mít navrhovatel možnost se seznámit). Jakkoliv s takovým vypořádáním námitky nemusí navrhovatel věcně souhlasit, tak z něho bezpochyby vyplývá, jaké stanovisko k ní zadavatel zastává a proč ji považuje za nedůvodnou. Vypořádání námitky tak splňuje nároky, které na ně klade § 245 odst. 1 zákona, tedy že má být srozumitelné, opřené o relevantní důvody a má z něj být zřejmé, proč zadavatel námitku odmítl.
20. Pokud zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkázal na odbornost navrhovatele, respektive zkušenosti navrhovatele z jiných zadávacích řízení, pak lze s navrhovatelem souhlasit v tom, že takové vypořádání námitek by samo o sobě bylo nedostatečné. Nicméně jak bylo uvedeno výše, zadavatel se s navrhovatelovou námitkou vypořádal dostatečným způsobem, který šel nad rámec takového tvrzení. V tomto kontextu nelze takové tvrzení zadavatele považovat za problematické, když ve své podstatě pouze dokresluje celkovou argumentaci zadavatele. Zároveň je třeba přihlédnout k charakteru rozhodnutí o námitkách, které je na rozdíl např. od zadávací dokumentace do značné míry subjektivním úkonem adresovaným konkrétnímu dodavateli. Odkaz na zkušenost dodavatele, která je zadavateli známa, tak může být relevantní dílčí částí zadavatelovy argumentace, a to zejména ve věci, kde zadavatel odkazuje na průběh dřívějších zadávacích řízení, kterých se navrhovatel účastnil.
21. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách pominul vypořádání argumentace ohledně diskriminačního charakteru zadávacích podmínek obsažených v technické specifikaci. Ze znění rozhodnutí o námitkách i v případě této námitky ovšem vyplývá, že ji zadavatel (byť poměrně stručně) vypořádal. Argumentace navrhovatele v rozhodnutí o námitkách (stejně jako následně v návrhu a v podaném rozkladu) o diskriminačním charakteru požadavků zadavatele vycházela z té premisy, že zadavatel učinil v technické specifikaci vymezené požadavky minimálními technickými požadavky, o kterých nelze dále jednat. Tento argument vyplývá ze znění námitek, kde navrhovatel uvedl, že: „Současně je zřejmé, že řada z technický podmínek uvedených v příloze č. 1 návrhu Smlouvy je z důvodu jejich náhlé závaznosti diskriminační směřující ke konkrétnímu výrobci, resp. konkrétním produktům.“ Tuto argumentaci ovšem zadavatel v rozhodnutí o námitkách odmítnul, když uvedl: „Parametry uvedené v příloze č. 1 návrhu smlouvy tedy nejsou neměnné a nijak se nevylučuje možnost, že pokud během jednání bude zadavatel za souhlasu uživatele na základě předložených dat a argumentů ze strany dodavatelů objektivně přesvědčen, že bude lepším řešením jiná kolová platforma, může dojít k její změně, čímž bude fakticky i naplněn smysl, proč je k zadávání zvolen tento způsob zadání, při kterém se dají ve vzájemné interakci efektivně odstranit pohybnosti a nejasnosti, ke kterým s ohledem na komplexnost a složitost předmětu a náhledu na řešení jeho provedení zpravidla dochází. Totéž platí i pro další požadavky (dimenzování automatické převodovky, LED světlomety atd.), které označuje stěžovatel v námitce jako diskriminační, ale z pohledu zadání jsou pouze preferovanou variantou, kterou lze dle potřeby měnit a rozhodně nemají účel zamezení účasti jakýchkoli potenciálních dodavatelů.“[1] Z rozhodnutí o námitkách tedy zjevně vyplývá, že na tuto námitku zadavatel věcně reagoval a z jakého důvodu ji odmítl. Jakkoliv je ve vztahu k této námitce rozhodnutí o námitkách stručné, tak vzhledem k odůvodněnému odmítnutí samotné premisy navrhovatelovy argumentace lze vidět jako zcela důvodné, že zadavatel nezacházel do dalších podrobností, např. k odůvodnění jednotlivých parametrů, které navrhovatel považuje za diskriminační.
22. S ohledem na výše uvedené se tak předseda Úřadu ztotožňuje se závěrem napadeného rozhodnutí, tedy že postup zadavatele při vypořádání námitek byl souladný se zákonem.
K netransparentnosti zadávacích podmínek
23. Navrhovatel namítá netransparentnost zadávacích podmínek, kterou spatřuje v absenci stanovení pravidel pro vedení jednání o předběžných nabídkách. K otázce stanovení pravidel pro vedení jednání o předběžných nabídkách je třeba především poznamenat, že zákon bližší pravidla ve smyslu předpisu konkrétního postupu ohledně vedení jednání o předběžných nabídkách, resp. ani pro přípravu takových jednání nestanovuje, a to ani v případě speciální úpravy zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Vzhledem k tomu je konkrétní postup v zásadě ponechán na uvážení zadavatele.
24. Ohledně volnosti zadavatele při vedení jednání o předběžných nabídkách lze poukázat na vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj (legislativního garanta zákona) v rámci metodického stanoviska k zadávání veřejných zakázek v jednacím řízení s uveřejněním: „Samotná pravidla pro jednání v JŘSU nejsou detailně stanovena. Platí, že pro řádný průběh jednacího řízení je důležité v rámci stanovených pravidel dodržet zásady dle § 6. Zadavatel musí v průběhu jednání dodržovat základní zásady zadávání, musí transparentně poskytovat nediskriminačním způsobem informace všem účastníkům zadávacího řízení (§ 61/9). Základním principem je, aby informace sdělované jednotlivým účastníkům v průběhu jednání neznevýhodňovaly jednotlivé účastníky zadávacího řízení.“[2] Značnou míru volnosti zadavatele při vedení jednání o předběžných nabídkách lze a contrario dovodit i z rozdílu mezi účinnou právní úpravou představovanou zákonem a dřívější právní úpravou. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v § 31 stanovil požadavky na průběh jednání o předběžných nabídkách – písemnou pozvánku na jednání, vyhotovení písemného protokolu z jednání podepsaný jak zadavatelem, tak uchazečem. V aktuální úpravě dle zákona ovšem úprava průběhu jednání o předběžných nabídkách absentuje, když: „Právní úprava průběhu JŘSU doznala oproti obdobné právní úpravě v ZVZ 2006 podstatných změn. Uvedené změny souvisí s celkovou koncepcí ZVZ, který má dle úmyslu zákonodárce dát zadavatelům větší volnost, pokud jde o postup v zadávacím řízení (společně s důrazem na větší odpovědnost zadavatelů), a proto neobsahuje podrobná procesní pravidla, jak tomu bylo v předchozí úpravě.“ [3] Konkrétní požadavky na průběh jednání (respektive jeho vymezení v zadávacích podmínkách) pak v současnosti nevyplývají ani z judikatury správních soudů, ani z rozhodovací praxe Úřadu.
25. Prakticky jediným zákonným rámcem, který vymezuje mantinely postupu zadavatele při jednání o předběžných nabídkách, tak jsou obecné zásady zadávání veřejných zakázek stanovené § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Podstatou navrhovatelovy argumentace je, že tyto zásady nebyly naplněny, pokud ze zadávací dokumentace nevyplývá odpověď na takové otázky, jako v jakém předstihu bude zaslána výzva k jednání, jak bude postupováno v případě neshody o termínu, kolik osob se bude moci jednání za účastníka zúčastnit atd. Takové nároky na zadavatele, respektive zadávací podmínky ovšem ze zákona nijak nevyplývají. Zadavatel přitom v části B zadávací dokumentace obecně vymezil, jakým způsobem bude jednání o předběžných nabídkách vedeno: „Zadavatel bude o předběžných nabídkách jednat s každým účastníkem individuálně, a to buď písemnou formou, nebo na osobním jednání. Z každého osobního jednání vyhotoví zadavatel písemný protokol. Termíny jednotlivých jednání jsou stanoveny na základě písemné domluvy (postačí použití např. emailové korespondence bez ověřeného elektronického podpisu) mezi zadavatelem a dodavatelem.“ Zadavatel tedy stanovil rámec jednání, ze kterého dále vyplynou konkrétní podmínky, jejichž stanovení se navrhovatel domáhá.
26. Takový postup zadavatele by bylo možné považovat za rozporný se zákonnými zásadami pouze v tom případě, že by ze samotné absence stanovení detailních pravidel jednání o předběžných nabídek vyplývalo, že jednání bude vedeno v rozporu s těmito zásadami. Nic takového ovšem z navrhovatelovy argumentace nevyplývá, když ten bez dalšího spatřuje nedostatek transparentnosti pouze v samotné absenci detailních pravidel jednání. Nelze přitom rozumně a priori předpokládat, že zadavatel bude v průběhu zadávacího řízení postupovat v rozporu se zákonem, respektive se zákonem stanovenými zásadami a že vymezil postup, který mu to má umožnit. Zároveň nic nebrání tomu, aby se případný postup zadavatele v průběhu jednání o předběžných nabídkách stal předmětem přezkumu Úřadem, pokud by byl v rozporu se zákonem.
27. Lze tak shrnout, že absence detailního stanovení podmínek, za kterých bude vedeno jednání o předběžných nabídkách v zadávací dokumentaci, nečiní zadávací dokumentaci netransparentní a postup zadavatele nezákonný. Předseda Úřadu se tudíž ztotožňuje se závěrem, ke kterému dospěl v napadeném rozhodnutí Úřad, a argumentaci navrhovatele v podaném rozkladu považuje za nedůvodnou.
Ke změně zadávacích podmínek
28. Navrhovatel namítá, že uveřejněním vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 zadavatel změnil zadávací dokumentaci v tom smyslu, že parametry uvedené v technické specifikaci (které měly být předmětem jednání o předběžných nabídkách) učinil minimálními technickými požadavky, o kterých již dále nebude možné jednat. V souvislosti s tímto postupem pak zadavatel podle navrhovatele pochybil, když přiměřeně neprodloužil lhůtu pro podání předběžných nabídek. Zároveň podle navrhovatele zadavatel porušil zákon, když ze zadávací dokumentace nebylo zjevné, co považuje za minimální technické podmínky, které vymezil až v průběhu zadávacího řízení ve vysvětlení zadávací dokumentace.
29. V čl. 1 části B zadávací dokumentace zadavatel uvedl že „[v] souladu s ustanovením § 89 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel stanovuje minimální technické podmínky. Musí se jednat o pontonovou mostovou soupravu se schopností zřídit plovoucí most bez pomoci tlačných člunů, o celkové délce min. 240 m, s nosností MLC 80 a dále schopnost zřídit minimálně 6 přívozových soulodí s nosností MLC 80, taktéž bez pomoci tlačných člunů. Dodavatel musí garantovat kompatibilitu požadované pontonové mostové soupravy s vozidly, které ji budou přepravovat“. Dále pak zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, „[o]statní parametry jsou uvedené v příloze č. 1 ‚Technická specifikace‘ smlouvy s tím, že tyto parametry mohou být předmětem jednání o předběžných nabídkách mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení, a to v souladu s ustanovením § 61 odst. 8 a 11 zákona, a jejich změna nebude považována za změnu minimálních technických podmínek ve smyslu ustanovení § 61 odst. 11 zákona. Požadavky zadavatele uvedené v návrhu smlouvy včetně příloh představují pouze zadavatelem preferovanou variantu. Předmětem jednání o předběžné nabídce může být také návrh textu smlouvy“.
30. V technické specifikaci zadavatel mj. uvedl, že je požadován tahač v konfiguraci podvozku 6x6. K tomuto parametru zadavatel obdržel žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, ve které byl položen dotaz o přípustnosti řešení tahače s podvozkem 8x8 nebo 8x6. Na tuto žádost zadavatel reagoval vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024, ve kterém uvedl: „Zadavatel sděluje, že nadále trvá na technických parametrech stanovených v příloze č. 1 „Technická specifikace“ návrhu kupní smlouvy, který je přílohou č. 1 Zadávací dokumentace část B Čj. MO 805249/2024-1350.“ Spornou otázkou v řešené věci tak je, zda zadavatel tímto vysvětlením zadávací dokumentace fakticky provedl změnu zadávací dokumentace, respektive zda provedl změnu spočívající v rozšíření minimálních technických požadavků.
31. Pokud jde o postup zadavatele, tak lze říci, že jeho odpověď ve vysvětlení zadávací dokumentace lze považovat za ne zcela jasně formulovanou (jak ostatně uvedl i Úřad v bodě 81 napadeného rozhodnutí). V reakci na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace se zcela jistě nabízela možnost vyjádřit se jasněji, např. uvést, že konkrétní řešení podvozku tahače bude předmětem jednání o předběžných nabídkách. Zároveň je ovšem třeba přihlédnout k tomu, v jaké fázi zadávacího řízení se zadavatel výše uvedeným způsobem vyjádřil. Pokud by již před uplynutím lhůty pro podání předběžných nabídek vyjádřil ochotu akceptovat konkrétní řešení předestřená dodavatelem, fakticky by tak došlo k určitému jednání o nabídce dodavatele. K tomu by ovšem mělo dojít až po uplynutí lhůty pro podání předběžných nabídek v rámci jednání o nich. Konkrétnější odpověď zadavatele by tak mohla vést ke zvýhodnění některých dodavatelů. Z této perspektivy lze stručnou odpověď zadavatele hodnotit kladně, když směřuje k naplnění zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.
32. Jakkoliv pak nebylo vyjádření zadavatele zcela jasné, nijak z něho explicitně nevyplývá, že by popřel to, co ve vztahu k technické specifikaci uvedl v zadávací dokumentaci, tedy že parametry uvedené v technické specifikaci mohou být předmětem jednání a že technická specifikace vyjadřuje pouze preferenci zadavatele, nikoliv jedinou přípustnou variantu.
33. V rozhodnutí o námitkách navrhovatele se pak zadavatel výslovně vyjádřil tak, že o nabídkách v mezích parametrů uvedených v technické specifikaci má v úmyslu po obdržení předběžných nabídek jednat: „Ostatní parametry jsou uvedené v příloze č. 1 „Technická specifikace“ smlouvy s tím, že tyto parametry mohou být předmětem jednání o předběžných nabídkách mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení, a to v souladu s ustanovením § 61 odst. 8 a 11 zákona, a jejich změna nebude považována za změnu minimálních technických podmínek ve smyslu ustanovení § 61 odst. 11 zákona. Požadavky zadavatele uvedené v návrhu smlouvy včetně příloh představují pouze zadavatelem preferovanou variantu. Předmětem jednání o předběžné nabídce může být také návrh textu smlouvy. Předmětem jednání, jak z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, bude zejména projednat návrh řešení předmětu smlouvy včetně technických detailů a možností i jiných než nabídnutých provedení a dále vypořádání připomínek dodavatelů k návrhu smluvních podmínek, případně i jiné změny textu smlouvy, jejichž potřeba změny vyplyne při jednání. Zadavatel je ochoten jednat o jakýchkoli návrzích s výjimkou těch, které by vedly ke změně minimálních technických podmínek dle § 61 odst. 4 zákona.[4] (…) K námitce související s vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 19. 11. 2024 uvádím, že je stěžovatelem obsah vysvětlení mylně pochopen nebo interpretován. Jeden z účastníků se dotazoval na možnost nabídnutí jiné kolové platformy vozidla, než je uvedena v příloze č. 1 návrhu smlouvy. Zadavatel v souladu s § 98 zákona provedl pouhé vysvětlení a nikoli změnu zadávací dokumentace, a tudíž nebyla ani prodloužena lhůta pro podání předběžných nabídek. Vzhledem k tomu, že nebyla provedena žádná změna zadávací dokumentace, je i nadále platné její dosavadní znění, jehož součástí je také již citovaný bod 1 v části B. Zůstala zde tedy nedotčena možnost jednat o kterémkoli parametru uvedeném v příloze č. 1 návrhu smlouvy. Pro zdárný průběh zadávacího řízení ve fázi před zahájením jednání o podaných předběžných nabídkách považuje zadavatel za důležité možnost počátečního vzájemného porovnání obdržených předběžných nabídek. Pro možnost takového porovnání musí předběžné nabídky při zpracování jednotlivými dodavateli vycházet ze společných předpokladů, kdy budou alespoň v hrubé podobě vymezeny mantinely pro předmět plnění. Cílem následného postupu je pak naleznutí nejvhodnějšího řešení, které bude splňovat co nejvíce z požadavků uživatele, za reálných možností jejich splnění ze strany dodavatelů. Parametry uvedené v příloze č. 1 návrhu smlouvy tedy nejsou neměnné a nijak se nevylučuje možnost, že pokud během jednání bude zadavatel za souhlasu uživatele na základě předložených dat a argumentů ze strany dodavatelů objektivně přesvědčen, že bude lepším řešením jiná kolová platforma, může dojít k její změně, čímž bude fakticky i naplněn smysl, proč je k zadávání zvolen tento způsob zadání, při kterém se dají ve vzájemné interakci efektivně odstranit pohybnosti a nejasnosti, ke kterým s ohledem na komplexnost a složitost předmětu a náhledu na řešení jeho provedení zpravidla dochází.“ Zadavatel tak v rozhodnutí o námitkách nejen odmítnul námitky navrhovatele, respektive jeho intepretaci postupu zadavatele, ale navrhovatele informoval o tom, že má v úmyslu jednat o konkrétních parametrech předmětu plnění a jednotlivé parametry uvedené v technické specifikaci nepovažuje za závazné.
34. Zároveň je třeba k tvrzení navrhovatele přihlédnout v jeho širším kontextu, respektive v jeho hypotetických důsledcích. Technická specifikace, ve které byl mj. stanoven požadavek na řešení podvozku tahače, je mimořádně obsáhlým a podrobným dokumentem, ve kterém jsou uvedeny vyšší desítky jednotlivých dílčích parametrů a požadavků vztahujících se k předmětu plnění. Pokud by zadavatel postupoval, jak namítá navrhovatel, tedy změnil by zadávací dokumentaci tak, že by fakticky vymezil minimální technické požadavky technickou specifikací, pak by každý jeden z těchto požadavků byl závazným a nebylo by možné o něm dále jednat. Takový postup by ovšem zcela negoval samotnou podstatu a účel jednacího řízení s uveřejněním, tedy zadávacího řízení, které si sám zadavatel k zadání veřejné zakázky zvolil. V předmětném zadávacím řízení zadavatel ani nepřistoupil k tomu, aby si podle § 61 odst. 9 zákona vymínil možnost zadat veřejnou zakázku bez toho, aniž by o předběžných nabídkách jednal. Zadavatel tak zjevně měl v úmyslu o předběžných nabídkách jednat a nebylo mu rozumně možné přisuzovat takový postup, který by jednání o nich fakticky vyloučil.
35. Lze tak shrnout, že vyjádření zadavatele ve vysvětlení zadávací dokumentace mohlo být ne úplně jasné a mohlo skýtat určitý prostor pro jeho intepretaci. Nicméně z jeho znění i z celkového postupu zadavatele nelze dovozovat, že by vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel změnil zadávací podmínky tak, že parametry uvedené v technické specifikaci představují minimální technické požadavky, o kterých nebude již možné dále jednat. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o změnu zadávací dokumentace, pak zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, když neprodloužil lhůtu pro podání předběžných nabídek. Zároveň postupem zadavatele nedošlo k rozšíření minimálních technických požadavků nad rámec toho, jak byly vymezeny v zadávací dokumentaci (viz bod 28 tohoto rozhodnutí). Nelze tak souhlasit s námitkou navrhovatele, že zadavatel při stanovení minimálních technických podmínek postupoval v rozporu s § 61 odst. 4 zákona, případně v rozporu se zásadou transparentnosti.
36. S ohledem na výše uvedené je pak nedůvodnou i námitka navrhovatele o diskriminačním charakteru dílčích technických podmínek stanovených v technické specifikaci. Tato námitka by byla relevantní v tom případě, kdy by se skutečně jednalo o zadavatelem neměnně stanovené požadavky. Nicméně z výše uvedeného vyplývá, že se jedná pouze o zadavatelem preferovanou (v podstatě příkladnou) variantu, o níž má být jednáno po podání předběžných nabídek. Nelze vyloučit, že u navrhovatelem uváděných diskriminačních požadavků nebude výstupem jednání o předběžných nabídkách právě taková varianta, kterou navrhovatel uvádí jako alternativní např. řešení s jiným počtem náprav tahače či s naftovým pohonem hnacích motorů. Zároveň nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že se s touto námitkou Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal. Touto námitkou se Úřad zabýval v bodě 91 napadeného rozhodnutí a její (jakkoliv stručné) vypořádání odpovídá výše uvedenému závěru předsedy Úřadu.
37. Předseda Úřadu tak uzavírá, že i v otázce namítané změny zadávací dokumentace, respektive vymezení minimálních technických požadavků se ztotožňuje se závěrem, ke kterému dospěl Úřad v napadeném rozhodnutí, tedy že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem a nebyly dány podmínky pro uložení nápravného opatření.
VI. Závěr
38. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, byl učiněn závěr, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
2. EXCALIBUR ARMY spol. s r.o., U Rustonky 714/1, 186 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Zvýrazněno předsedou Úřadu
[2] Dostupné na: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim/
[3] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 491.
[4] Všechna zvýraznění v tomto bodě jsou provedena předsedou Úřadu.