číslo jednací: 26298/2025/163
spisová značka: R0069/2025/VZ

• Instance: II.
• Věc: Zajištění úklidových služeb pro vybrané objekty PNB
• Účastníci:
  1. Psychiatrická nemocnice Bohnice
  2. CENTRA a.s.
  3. OLMAN SERVICE s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 15. 7. 2025
• Související rozhodnutí: 19871/2025/500; 26298/2025/163

Spisová značka:  ÚOHS-R0069/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-26298/2025/163

Brno 15. 7. 2025

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 10. 6. 2025 zadavatelem

• Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha,

a dále o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 12. 6. 2025 vybraným dodavatelem

• CENTRA a.s., IČO 18628966, se sídlem Na Zatlance 1350/13, 150 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-19871/2025/500 ze dne 29. 5. 2025 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0298/2025/VZ ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy s názvem „Smlouva na zajištění úklidových služeb pro vybrané objekty PNB“ uzavřené dne 21. 3. 2025 mezi shora uvedeným zadavatelem a vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky s názvem „Zajištění úklidových služeb pro vybrané objekty PNB“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 26. 3. 2025 pod ev. č. Z2024-051009 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2025 pod ev. č. 194035-2025, jehož dalším účastníkem je navrhovatel

• OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0298/2025/VZ, č. j. ÚOHS-19871/2025/500 ze dne 29. 5. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel zahájil dne 16. 10. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky na služby, jejímž předmětem plnění jsou „úklidové služby v objektech areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice“.

2.             Z „Rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 26. 2. 2025 (dále jen „oznámení o výběru“[1]) a z písemné zprávy zadavatele[2], dále vyplynulo, že zadavatel na základě posouzení a hodnocení nabídek podaných do zadávacího řízení rozhodl o výběru vybraného dodavatele. Dne 21. 3. 2025 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem „Smlouvu na zajištění úklidových služeb pro vybrané objekty PNB“ na realizaci předmětné veřejné zakázky (dále jen „smlouva“[3]).

3.             Dne 24. 4. 2025 obdržel Úřad návrh[4] navrhovatele z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“[5]). Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 ZZVZ ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.

4.             V návrhu navrhovatel uvedl, že zadavatel prvně neodeslal bez zbytečného odkladu oznámení o výběru účastníkům zadávacího řízení, jak mu ukládá § 50 ZZVZ a zároveň § 123 ZZVZ, následně uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku přes zákaz jejího uzavření stanovený § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. ZZVZ s vybraným dodavatelem, čímž odepřel navrhovateli právo na účinnou obranu proti oznámení o výběru.

II.             Napadené rozhodnutí

5.             Dne 29. 5. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí[6], jehož výrokem I rozhodl, že se zadavateli ukládá zákaz plnění smlouvy na realizaci veřejné zakázky, neboť daná smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ přes zákaz jejího uzavření stanovený v § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. ZZVZ před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele. Ve druhé části výroku I Úřad dle § 264 odst. 3 ZZVZ zakázal plnění smlouvy uplynutím lhůty 6 měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. Výrokem II Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

6.             V odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zákon stanoví explicitní povinnost zadavatele odeslat oznámení o výběru všem účastníkům zadávacího řízení, přičemž není připuštěna možnost takové odeslání „nahradit“ zveřejněním oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele. V nyní projednávaném případě však dle Úřadu z přehledu komunikace a elektronických úkonů učiněných zadavatelem prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena nevyplynulo, že by oznámení o výběru bylo navrhovateli odesláno a doručeno, v důsledku čehož nemohla navrhovateli začít běžet lhůta pro podání námitek, neboť zadavatel navrhovateli, jakožto účastníkovi zadávacího řízení, oznámení o výběru dodavatele řádně nezaslal. S ohledem na logický a teleologický výklad ustanovení § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. ZZVZ je jeho účelem dle Úřadu zabránit uzavření smlouvy nejen v situacích, kdy již běží lhůta pro podání námitek proti výběru dodavatele, ale tím více i v situaci, kdy účastníci reálnou možnost napadnout námitkami oznámení o výběru dodavatele nemají, neboť vzhledem k nezaslání oznámení o výběru dodavatele účastníkovi zadávacího řízení tato lhůta ani nezačala plynout.

7.             V rámci odůvodnění druhé části výroku I napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že uložení okamžitého zákazu plnění smlouvy by mohlo ohrozit řádné fungování zadavatele, jakožto největšího poskytovatele psychiatrické péče v České republice, přičemž veřejný zájem související s poskytováním úklidových služeb v prostorách zadavatele převažuje nad veřejným zájmem souvisejícím s umožněním bezodkladné soutěže o předmět plnění veřejné zakázky. Při zvažování doby odkladu účinnosti zákazu plnění smlouvy Úřad přihlédl k charakteru předmětného plnění, k možným lhůtám pro podání nabídek vyplývajícím ze zákona pro postup zadavatele v zadávacím řízení a k časovému aspektu souvisejícímu s následným výběrem dodavatele na základě posouzení a hodnocení nabídek. Dále Úřad zohlednil případná možná prodlení vyskytující se v rámci zadávacích řízení, i to, jak probíhalo zadávací řízení na veřejnou zakázku, jíž se týkal návrh na uložení zákazu plnění smlouvy.

III.           Rozklad zadavatele

8.             Dne 10. 6. 2025 obdržel Úřad rozklad zadavatele^[7] z téhož dne proti části výroku I napadeného rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 30. 5. 2025. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na pondělí 16. 6. 2025. Zadavatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

9.             Zadavatel podal rozklad proti části výroku I napadeného rozhodnutí určující zákaz plnění smlouvy uplynutím lhůty 6 měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí, neboť má za to, že v dané lhůtě není schopen zaručit proveditelnost nového zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel konkrétně argumentuje tím, že potřebuje dostatečný čas pro přípravu zadávací dokumentace, přičemž má oproti loňskému roku, kdy připravoval zadávací dokumentaci naposledy, nové informace vztahující se k plánovaným opravám a úpravám některých pavilonů.

10.         Dále zadavatel poukazuje na skutečnost, že s ohledem na značnou konkurenci dodavatelů v oblasti úklidových služeb je třeba počítat s delším časem potřebným k vyhodnocení a posouzení nabídek, či s případnými námitkami podanými ze strany jednotlivých dodavatelů. Zadavatel upozorňuje také na délku předchozího zadávacího řízení s prakticky totožným předmětem plnění z let 2022 až 2023, které trvalo bezmála 10 měsíců.

11.         Intenzita porušení ZZVZ nebyla dle zadavatele natolik vysoká, aby převažovala nad možnými závažnými důsledky nestihnutí uzavření nové smlouvy v Úřadem stanovené lhůtě 6 měsíců. Zadavatel dodává, že se nemůže dostat do situace, kdy by služby úklidu nebyly zajištěny, neboť by byl ohrožen chod kritické zdravotnické infrastruktury, což by bylo v rozporu s veřejným zájmem.

Závěr rozkladu zadavatele

12.         Zadavatel s ohledem na uvedené skutečnosti navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že mění napadené rozhodnutí a stanovuje, že plnění smlouvy je v souladu s § 264 odst. 3 ZZVZ zakázáno uplynutím lhůty 12 měsíců.

IV.          Rozklad vybraného dodavatele

13.         Dne 12. 6. 2025 obdržel Úřad rozklad vybraného dodavatele^[8] z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo vybranému dodavateli doručeno dne 29. 5. 2025. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na pátek 13. 6. 2025. Vybraný dodavatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

14.         Vybraný dodavatel brojí v rozkladu proti závěru Úřadu o nesplnění podmínky doručení oznámení o výběru účastníkům zadávacího řízení, když uvádí, že tito se mohli s předmětným oznámením seznámit na profilu zadavatele od okamžiku jeho uveřejnění, přičemž skupině uživatelů byla navíc prostřednictvím elektronického nástroje dne 26. 2. 2025 zaslána automatická notifikace o uveřejnění dokumentu, což lze považovat za ekvivalentní doručení oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 50 ZZVZ a § 123 odst. 1 ZZVZ.

15.         Vybraný dodavatel dále uvádí, že zákaz plnění smlouvy pro něj představuje zcela zásadní zásah do jeho práv, neboť žádnou povinnost v zadávacím řízení neporušil, přičemž na základě uzavřené smlouvy nabyl v dobré víře práva, která by měla být správním orgánem dle § 2 odst. 3 správního řádu šetřena.

16.         Novelou ZZVZ provedenou zákonem č. 166/2023 Sb. (dále jen „novela ZZVZ“) došlo v ustanovení § 123 odst. 1 ZZVZ ke změně první věty, přičemž vybraný dodavatel má za to, že již neplatí, že by oznámení o výběru muselo být odesláno všem účastníkům zadávacího řízení.

17.         Dále se vybraný dodavatel domnívá, že uplatnění námitek proti oznámení o výběru ze strany navrhovatele by nemělo ani vzdáleně tak závažné důsledky, jako je zákaz plnění smlouvy.

18.         Nutnost, aby zadavatel zahájil nové zadávací řízení v krátké době po skončení zadávacího řízení se stejným předmětem plnění, má dle vybraného dodavatele, po uveřejnění nabídkových cen podaných účastníky zadávacího řízení, závažný dopad na hospodářskou soutěž.

19.         Závěrem rozkladu vybraný dodavatel namítá, že lhůta 6 měsíců poskytnutá Úřadem k účinnosti zákazu plnění smlouvy neumožňuje zadavateli dosáhnout ukončení nového zadávacího řízení, přičemž vybraný dodavatel považuje za nutné tuto lhůtu prodloužit, a to až na maximálních 12 měsíců.

Závěr rozkladu vybraného dodavatele

20.         Vybraný dodavatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby předseda Úřadu změnil výrok napadeného rozhodnutí tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Vyjádření zadavatele k rozkladu vybraného dodavatele

21.         Zadavatel se k rozkladu vybraného dodavatele vyjádřil ve svém přípise[9] ze dne 17. 6. 2025 doručeném Úřadu dne 20. 6. 2025. Zadavatel zde souhlasil s tvrzením vybraného dodavatele, že nové zadávání veřejné zakázky s obdobnými podmínkami může mít výrazný dopad na hospodářskou soutěž. Zároveň zadavatel uvedl, že taktéž podal rozklad co do lhůty pro odklad zákazu plnění smlouvy, a shodně s vybraným dodavatelem navrhuje prodloužení předmětného odkladu na 12 měsíců.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele a vybraného dodavatele

22.         Navrhovatel doručil dne 20. 6. 2025 Úřadu své vyjádření k oběma výše uvedeným rozkladům[10].

23.         K rozkladu zadavatele navrhovatel uvedl, že úprava zadávací dokumentace zadavateli nezabere mnoho času, když zadavatel má podklady pro zahájení zadávacího řízení na de facto totožnou veřejnou zakázku připravené a zákonné lhůty mu s dostatečnou časovou pružností umožňují veřejnou zakázku ve stanovené lhůtě 6 měsíců vysoutěžit.

24.         K rozkladu vybraného dodavatele pak navrhovatel uvedl, že polemika vybraného dodavatele nad účinkem vzdáleného zpřístupnění dokumentu je zcestná, neboť § 50 ZZVZ ve spojení s § 123 ZZVZ jasně stanovuje, že zadavatel je povinen oznámení o výběru odeslat všem účastníkům zadávacího řízení. Pakliže dále vybraný dodavatel upozorňuje na jemu vzniklou škodu v důsledku nezákonného jednání zadavatele, má navrhovatel za to, že tato otázka není předmětem správního řízení.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu zadavatele

25.         Dne 23. 6. 2025 doručil vybraný dodavatel Úřadu své vyjádření k rozkladu zadavatele[11]. V něm uvedl, že s argumentací zadavatele plně souhlasí. Rovněž je přesvědčen o tom, že v takto stanovené lhůtě pro odklad zákazu plnění smlouvy není možné zajistit realizaci nového otevřeného zadávacího řízení tak, aby smlouva na předmětné plnění byla uzavřena před jejím uplynutím.

V.            Řízení o rozkladu

26.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup dle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

27.         Rozklad zadavatele je veden pod sp. zn. ÚOHS-R0069/2025/VZ a rozklad vybraného dodavatele pod sp. zn. ÚOHS-R0071/2025/VZ. Vzhledem ke skutečnosti, že oba rozklady směřují proti témuž napadenému rozhodnutí, načež je o obou rozhodnuto v rámci jednoho rozhodnutí předsedy Úřadu, byly oba rozklady projednány pod stejnou spisovou značkou, jmenovitě pod sp. zn. ÚOHS-R0069/2025/VZ. Nejedná se o spojení dříve samostatných věcí do společného řízení ve smyslu § 140 správního řádu, proto byl tento úkon jen poznamenán do spisu.

Stanovisko předsedy Úřadu

28.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

29.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.

VI.          K námitkám rozkladů

K nesplnění zákonné podmínky doručení oznámení o výběru

30.         Zprvu považuji za nutné se vypořádat s námitkou uvedenou v rozkladu vybraného dodavatele týkající se možného splnění podmínky doručení oznámení o výběru již uveřejněním na profilu zadavatele a odesláním notifikace o tomto uveřejnění prostřednictvím elektronického nástroje. Nadto vybraný dodavatel dále v rozkladu uvádí, že novelou ZZVZ došlo v rámci ustanovení § 123 odst. 1 ZZVZ ke změně první věty, což nově zapříčinilo, že oznámení o výběru dodavatele nemusí být odesláno všem účastníkům zadávacího řízení.

31.         Úřad se k této problematice vyjádřil v bodě 50 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že uveřejnění oznámení o výběru na profilu zadavatele a s tím spojené automatické zaslání notifikace nelze v žádném případě považovat za řádné splnění zákonné povinnosti zadavatele odeslat oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 50 ve spojení s § 123 ZZVZ všem účastníkům zadávacího řízení.

32.         Pro úplnost považuji za nutné také podotknout, že zadavatel ve svém rozkladu nerozporuje důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, nýbrž pouze lhůtu, jejímž uplynutím je plnění předmětné smlouvy zakázáno.

33.         Dle ustanovení § 50 ZZVZ odešle zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník.

34.         Vzhledem k tomu, že výše uvedené ustanovení § 50 ZZVZ spadá pod základní ustanovení o zadávacích řízeních, je třeba jej aplikovat na všechny druhy zadávacích řízení, není-li připuštěn ve zbylých částech ZZVZ jiný postup. Příkladem možného odklonu od výše uvedeného základního ustanovení je možné uvést podmínky k zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním režimu, kde ZZVZ připouští možnost zadavatele si v zadávací dokumentaci vyhradit, že oznámení o výběru dodavatele postačí uveřejnit na profilu zadavatele, přičemž v tom případě se předmětné oznámení považuje za doručené všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jeho uveřejnění (viz § 53 ZZVZ).

35.         V nyní projednávaném případě však tato situace nenastala. Zadavatel zadával nadlimitní veřejnou zakázku v otevřeném řízení, v rámci kterého se použije krom základních ustanovení o zadávacích řízeních část čtvrtá zákona pro nadlimitní režim, přičemž zde není upravena možnost odchýlení se od předmětné právní úpravy § 50 ZZVZ. Naopak, v rámci části čtvrté ZZVZ jsou v § 123 stále (i po novele ZZVZ) upraveny bližší podmínky související s odesláním oznámení o výběru, případně informace o tom, co má být dle volby druhu zadávacího řízení jeho součástí.

36.         Ustanovení § 123 ZZVZ přitom i po novele ZZVZ stále obsahuje formulaci, že „zadavatel odešle“ oznámení o výběru, přičemž novelizace u tohoto konkrétního postupu zadavatele v odst. 1 přinesla jen vypuštění sousloví „všem účastníkům zadávacího řízení“. Logicky však lze stále dovodit, že to musí být účastníci, kterým bude ze strany zadavatele předmětné oznámení odesíláno. Současně ustanovení § 123 odst. 2 ZZVZ stanoví, že zadavatel nemusí činit součástí oznámení o výběru některé z údajů požadovaných ZZVZ, pokud tyto údaje odeslal všem účastníkům bez zbytečného odkladu po jejich získání. Bylo by absurdní dovozovat, že pro splnění této podmínky by předmětné údaje musel zadavatel odeslat všem účastníkům, přičemž na odeslání oznámení o výběru dle § 123 odst. 1 ZZVZ by se tato povinnost již nevztahovala. Zadavatel tedy měl povinnost zaslat oznámení o výběru dodavatele (spolu se zákonem vyžadovanými náležitostmi) všem účastníkům předmětného zadávacího řízení, jejichž účast v zadávacím řízení nezanikla.

37.         Nutnost aplikace § 50 ZZVZ i na nyní projednávaný případ dovozuje i komentářová literatura[12], v níž je k § 50 ZZVZ uvedeno, že „[k]omentované ustanovení se uplatní na všechny režimy veřejných zakázek – viz § 24. Podrobnější podmínky pro nadlimitní režim upravuje § 123. Oznámení o výběru je zadavatel povinen odeslat všem účastníkům zadávacího řízení, tj. dodavatelům, jejichž účast v zadávacím řízení dosud nezanikla podle § 47 odst. 2.“

38.         I přesto, že vybraný dodavatel správně v rámci rozkladu uvádí, že novelou ZZVZ došlo ke změně první věty ustanovení § 123 odst. 1 ZZVZ, tedy k vypuštění povinnosti odeslat oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení, důvodová zpráva k výše uvedené novele jasně uvádí, že „[d]ochází ke sjednocení terminologie s § 50 a upřesnění vztahu těchto ustanovení. Povinnost odeslat oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení byla z první věty odstraněna z důvodu duplicity – tato povinnost tedy nadále platí podle obecného ustanovení v § 50.“

39.         Na základě výše uvedeného tedy nelze souhlasit s vybraným dodavatelem, že zadavatel již po účinnosti předmětné novely neměl povinnost odeslat oznámení o výběru všem účastníkům zadávacího řízení včetně navrhovatele. Tuto část námitky tedy neshledávám důvodnou.

40.         Nyní je třeba přistoupit ke zhodnocení, zda tuto svou zákonnou povinnost stanovenou § 50 ZZVZ a podrobněji rozvedenou v § 123 ZZVZ zadavatel splnil již tím, že zveřejnil oznámení o výběru na profilu zadavatele, když elektronický nástroj automaticky odeslal adresátům zavedeným v elektronickém nástroji pro příjem zpráv notifikaci o jeho zveřejnění, jak tvrdí v rozkladu vybraný dodavatel.

41.         Předně je třeba uvést, že Úřad vyzval zadavatele usnesením ze dne 9. 5. 2025[13] k doložení důkazu o odeslání oznámení o výběru navrhovateli ve smyslu § 50 a § 123 ZZVZ. Zadavatel následně doručil dne 13. 5. 2025 Úřadu přípis[14] k doložení předmětných důkazů. Součástí přípisu zadavatele byl záznam z elektronického nástroje Tender arena o vyvěšení oznámení o výběru dne 26. 2. 2025 na profilu zadavatele, a dále detail automaticky rozesílané zprávy, resp. notifikace, informující o vyvěšení předmětného dokumentu dle zadavatele „konkrétním fyzickým osobám dodavatelských účtů interagujících s veřejnou zakázkou“.

42.         Lze tedy konstatovat, že zadavatel v rámci svého vyjádření prokazoval odeslání oznámení o výběru navrhovateli pouze prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena. Jiné způsoby možného odeslání, resp. doručení oznámení o výběru zadavatel nezmínil, nebylo tedy třeba je brát v potaz a dále se jimi zabývat.

43.         Co se týká odesílání, resp. doručování dokumentů prostřednictvím elektronického nástroje, zde Úřad správně aplikoval vyhlášku č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška“), když odkázal na § 2 písm. e) ve spojení s § 4 odst. 1 této vyhlášky. Z výše uvedených ustanovení jednoznačně vyplývá, že doručením prostřednictvím elektronického nástroje je okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta v elektronickém nástroji, přičemž o takovémto úkonu musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle § 7 vyhlášky.

44.         Nutno podotknout, že smyslem a účelem právní úpravy § 50 a § 123 ZZVZ je zejména to, aby se oznámení o výběru dostalo kvalifikovaným způsobem do sféry vlivu všech účastníků zadávacího řízení, neboť v opačném případě by jim zadavatel znemožnil využít práva na ochranu před eventuálním nesprávným postupem zadavatele. Pokud by se navrhovatel od zadavatele o výběru dodavatele zákonným způsobem nedozvěděl, nemohl by případně podat zdůvodněné námitky, na základě kterých by zadavatel mohl při zjištění porušení zákona svá eventuální pochybení napravit. Na odeslání, resp. doručení samotného oznámení o výběru je tedy třeba klást s ohledem na důležitost tohoto dokumentu zvláštní důraz.

45.         Z předložené dokumentace o zadávacím řízení ani z dokladů doložených zadavatelem však nevyplývá, že by zadavatel odeslal oznámení o výběru na elektronickou adresu navrhovatele, jak předpokládá výše uvedená vyhláška. Automatické zaslání notifikace o uveřejnění, které zadavatel doložil Úřadu jakožto důkaz o odeslání, má pouze informativní charakter o nově zveřejněném dokumentu na profilu zadavatele, nejedná se však o odeslání dokumentu samého. Navíc ze zadavatelem předloženého detailu zprávy, který informoval o vyvěšení nových verzí dokumentů, vyplývá, že byla na profilu zadavatele vyvěšena nová verze dokumentu s názvem „Rozhodnutí o výběru dodavatele“, nikoli však oznámení o výběru, což mohlo být pro příjemce automaticky rozesílané notifikace také matoucí. Tento způsob odeslání oznámení o výběru tedy nelze s ohledem na výše uvedené shledat souladný se zákonem.

46.         Dále je možné také zmínit, jak již dovodil Úřad v napadeném rozhodnutí, že nebylo prokázáno, že by se do sféry vlivu navrhovatele dostala byť i jen notifikace o zveřejněném oznámení o výběru (bod 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí). K výše uvedenému však pouze podotýkám, že otázka, zda se navrhovatel prostřednictvím automatické notifikace dozvěděl o zveřejněném oznámení o výběru či ne, neměla na výsledek napadeného rozhodnutí žádný vliv, neboť ani v takovém případě by nebyla splněna zákonná podmínka spočívající v odeslání oznámení o výběru.

47.         Nad rámec výše uvedeného považuji za vhodné také uvést, že zadavatel v rámci elektronického nástroje Tender arena přece jen odeslal oznámení o výběru, avšak pouze samotnému vybranému dodavateli, což vyplývá z podkladů předložených zadavatelem[15]. Zadavatel do doprovodného textu odesílané zprávy vybranému dodavateli uvedl, že si dovoluje zaslat rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele, které je zároveň zveřejněno na profilu zadavatele. Výše uvedená skutečnost tak jen potvrzuje fakt, že zadavatel si musel být vědom, že navrhovateli, ani ostatním účastníkům zadávacího řízení, oznámení o výběru neodeslal, neboť jej pouze uveřejnil na svém profilu.   

48.         S ohledem na výše uvedené je třeba souhlasit s odůvodněním i se závěry Úřadu, že zadavatel nesplnil povinnost danou mu § 50 ZZVZ ve spojení s § 123 ZZVZ, když řádným způsobem neodeslal oznámení o výběru navrhovateli. Důsledkem této vady zadávacího řízení pak byla nemožnost navrhovatele podat proti předmětnému úkonu zadavatele námitky. Zároveň zde byla dána překážka pro uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem ve smyslu § 246 odst. 1 bod 2. ZZVZ, neboť ani nezačala běžet lhůta pro podání námitek proti výběru dodavatele, natož aby došlo k jejímu uplynutí.

49.         Námitky vybraného dodavatele týkající se zákonného odeslání oznámení o výběru tedy neshledávám na základě výše uvedeného důvodnými.

K možnému prodloužení lhůty, po jejímž uplynutí nastane zákaz plnění smlouvy

50.         Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí dále konstatoval, že zadavatel prokázal, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, když v rámci druhé části výroku I napadeného rozhodnutí zakázal plnění smlouvy na veřejnou zakázku uplynutím lhůty 6 měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí.

51.         Zadavatel i vybraný dodavatel se proti této části výroku I napadeného rozhodnutí bránili ve svých rozkladech, neboť oba mají shodně za to, že proveditelnost nového zadávacího řízení není ve lhůtě 6 měsíců reálná, a to zejména s ohledem na potřebný časový prostor pro přípravu zadávací dokumentace, nové informace vztahující se k plánovaným opravám a úpravám některých pavilonů a nutný delší čas pro vyhodnocení a posouzení nabídek vzhledem ke značné konkurenci dodavatelů. Zadavatel a vybraný dodavatel pak shodně ve svých rozkladech navrhují prodloužení výše uvedeného odkladu zákazu plnění smlouvy až na maximálních 12 měsíců ve smyslu ustanovení § 264 odst. 3 ZZVZ.

52.         Prvně považuji za nutné uvést, že Úřad správně zhodnotil, že ze strany zadavatele bylo prokázáno, že existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které vyžadují pokračování plnění smlouvy, přičemž samotné tyto důvody žádný z účastníků správního řízení v rozkladu nerozporoval. Otázkou tedy je, zda lhůta šesti měsíců stanovená Úřadem jako odklad účinnosti zákazu plnění smlouvy představuje skutečně reálný a dostatečný časový rámec pro uskutečnění nového zadávacího řízení.

53.         K nutnému zohlednění času na přípravu zadávací dokumentace je potřeba uvést, že předmět veřejné zakázky je ze strany zadavatele plněn kontinuálně a zadavatel si je vědom potřeby jeho zajištění. Nejedná se tedy o plnění mimořádné či nepředvídatelné povahy, nýbrž o předem očekávané plnění, jehož potřeba vyplývá z běžného chodu činnosti zadavatele. Předmět plnění není z povahy věci složitý, přičemž se jedná o služby (úklidové práce), které jsou běžně dostupné na trhu.

54.         Zadavatel má navíc zadávací dokumentaci z předchozího zadávacího řízení již připravenou, přičemž tato byla koncipována pro dobu plnění v délce čtyř let. Vzhledem k tomu, že v režimu původní smlouvy bude zakázka plněna méně než jeden rok, lze dovodit, že zadavatel si musel být již při přípravě této původní zadávací dokumentace vědom informací týkajících se oprav a úprav jednotlivých pavilonů v průběhu celé doby plnění – včetně skutečností, které by mohly zakládat potřebu mimořádných úklidových služeb. Argumentace zadavatele o nově zjištěných skutečnostech, které by zásadně ovlivnily délku přípravy zadávací dokumentace, proto neobstojí.

55.         Jak vyplývá z bodu 11 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky, zadavatel hodnotil ekonomickou výhodnost nabídek dle jediného hodnoticího kritéria nejnižší celkové nabídkové ceny bez DPH. Pokud zadavatel zvolí stejné hodnoticí kritérium, lze očekávat, že hodnocení nabídek nebude administrativně ani odborně náročné, neboť bude spočívat pouze ve srovnání jednotlivých cenových nabídek. Jedinou potenciální komplikací může být nutnost posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu, přičemž i tato situace je v zadávacím řízení obvyklá a řešitelná bez razantnějšího časového zdržení.

56.         Výše uvedené lze jenpodpořit závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 63/2025-64 ze dne 23. 6. 2025 (dále jen „rozsudek NSS“), v němž došlo také k hodnocení délky přípravy zadávací dokumentace u veřejné zakázky na zajištění dodávek elektrické energie pro běžný kancelářský provoz. NSS jasně zhodnotil, že „[p]říprava zadávací dokumentace nemohla být v projednávané věci nikterak složitá. Šlo by o zakázku na plnění, které stěžovatelka pravidelně poptává. Navíc těsně před vyhlášením sporného JŘBU vedla jiná zadávací řízení týkající se téhož. Časový interval nezbytný pro vytvoření nové dokumentace tak nemohl přesáhnout maximálně jednotky dnů. To stejné pak platí pro vyhodnocení nabídek. V projednávané věci nepřicházelo v úvahu komplikované hodnocení kvalifikace dodavatelů ani náročné hodnocení technických podmínek nebo vlastností plnění. Šlo o zcela normální kontrakt na dodávky elektřiny. I tyto úkony tak nemohly zabrat více než několik málo dní. (…) Konečně nelze pominout ani to, že stěžovatelka sama označuje zajištění dodávek elektřiny za klíčové – v takové situaci lze očekávat určité vyšší nasazení za účelem takové plnění zajistit.“

57.         Dále je potřeba přihlédnout i k průběhu předchozího zadávacího řízení, z něhož vzešla smlouva, jejíž plnění Úřad napadeným rozhodnutím zakázal. S ohledem na skutečnost, že průběh tohoto zadávacího řízení byl poměrně rychlý s ohledem na jeho zahájení dne 16. 10. 2024 a následné vyhotovení oznámení o výběru dne 26. 2. 2025 (k oznámení o výběru tedy došlo po 4 měsících), nelze v rámci zadávání nové veřejné zakázky důvodně předpokládat komplikace v podobě rozsáhlého vyjasňování zadávací dokumentace či podávání námitek proti zadávacím podmínkám atd. Samozřejmě existuje mnoho jiných okolností, které by mohly zadávací řízení na novou veřejnou zakázku zdržet, ale cílem přezkumu správnosti a zákonnosti této části napadeného rozhodnutí není vzít v úvahu všechna potenciální možná zdržení v průběhu zadávacího řízení, nýbrž posoudit, zda tato už jednou zadávaná veřejná zakázka je schopna být zadána ve lhůtě 6 měsíců.

58.         Z pohledu zákonných lhůt je nezbytné zohlednit minimální lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení, která podle § 57 odst. 1 ZZVZ činí 30 dnů. Dále je nutno uvažovat se lhůtou pro podání námitek proti oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 241 odst. 1 ZZVZ, která činí 15 dnů. Obecně lze tedy bezproblémový průběh otevřeného řízení, i s přihlédnutím k jednotkám dní zahrnujících přípravu zadávacího řízení a posouzení a hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů, zvládnout do cca 2-3 měsíců. Ostatní lhůty stanovené zákonem jsou zpravidla podmíněné konkrétními okolnostmi (např. doručení námitek, podání návrhu na přezkum) a nelze je bez dalšího považovat za nezbytné či prodlužující celkovou délku zadávacího řízení.

59.         Nelze samozřejmě vyloučit situaci, kdy se zadavatel pokusí zahájit nové zadávací řízení ve lhůtě šesti měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, avšak v jeho průběhu nastanou neočekávané okolnosti způsobující průtahy v zadávacím řízení, v důsledku čehož nebude možné zakázku v uvedené lhůtě zadat. V tu chvíli dává ZZVZ zadavateli nástroje, jak danou situaci vyřešit. Ať již jde o jednací řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) či zakázku malého rozsahu, pokud pro takový postup budou splněny podmínky. K tomuto potenciálnímu postupu však považuji za nutné opětovně odkázat na rozsudek NSS, v němž Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) konstatoval neoprávněné využití JŘBU, neboť stěžovatelka od okamžiku vypsání JŘBU do skončení existující smlouvy na dodávky elektřiny mohla za ideálních podmínek stihnout zrychlené podlimitní řízení. NSS zde uvedl, že „(..) nepovažuje za rozhodné stěžovatelkou uváděné vysvětlení zadávací dokumentace, vyřízení námitek anebo řízení před žalovaným. Jakkoliv obecně jsou zadavatelé povinni počítat s ne zcela hladkým průběhem zadávacího řízení (rozsudek NSS č. j. 1 As 8/2024–143, bod 35), při hodnocení toho, zda se zadavatel mohl pokusit odvrátit krajně naléhavou okolnost poptáním plnění v otevřenějším řízení, je nutné naopak počítat s ideálním zadávacím řízením. Jinak by totiž docházelo k omezení hospodářské soutěže na základě pouze potenciálního nezvládnutí otevřenějšího výběrového řízení. V době zahájení výběrového řízení totiž není zřejmé, jestli bude zadavatel poskytovat vysvětlení zadávací dokumentace spojené s prodloužením lhůty pro podání nabídek (§ 98 odst. 4 ZZVZ), zda budou podány námitky či zahájeno řízení u žalovaného spojené se zákazem uzavřít smlouvu (§ 246 ZZVZ). Zahrnutí takové potenciality do hodnocení není s ohledem na výjimečnou povahu JŘBU přípustné. Pokud se ovšem v otevřenějším zadávacím řízení vyskytnou problémy, v jejichž důsledku jej není možné včas dokončit, lze při naplnění dalších podmínek postup v JŘBU akceptovat – jak ostatně akcentoval i žalovaný.“

60.         Byť projednávaná věc v rozsudku NSS nedopadá přesně na nyní šetřenou problematiku, mám za to, že úvahy NSS týkající se zohledňování lhůt v rámci zadávacího řízení jsou použitelné i v nyní projednávaném případě, neboť zadavateli poskytují jasný návod, až za jakých podmínek by mohl přistoupit k použití JŘBU, a kdy je ještě možné stihnout otevřenější druh zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

61.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti – tedy na předvídatelnost a nenáročnost přípravy plnění předmětné veřejné zakázky, použití jediného hodnoticího kritéria nejnižší nabídkové ceny, existenci dostatečně širokého trhu dodavatelů a předchozí zadávací řízení na totožný předmět plnění – lze šest měsíců považovat za dostatečnou lhůtu pro zadání nové veřejné zakázky a uzavření nové smlouvy, aniž by byla ohrožena potřeba zajištění nepřerušené realizace předmětu veřejné zakázky. Je konečně v zájmu samotného zadavatele, aby postupoval efektivně a zajistil přípravu zadávací dokumentace s náležitou pečlivostí, vyšším nasazením a důrazem na včasnost celého procesu.

62.         Námitky rozkladu zadavatele ani vybraného dodavatele směřující proti 6měsíční lhůtě, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy na veřejnou zakázku, tedy neshledávám důvodnými.

K dalším námitkám vybraného dodavatele

63.         Vybraný dodavatel dále v rámci svého rozkladu namítá, že Úřad jednal vůči němu v rozporu se základní zásadou činnosti správních orgánů, a to šetření práv nabytých v dobré víře, neboť pro vybraného dodavatele představuje zákaz plnění uzavřené smlouvy zcela zásadní zásah do jeho práv, byť on sám žádnou povinnost v zadávacím řízení neporušil.

64.         K výše uvedené námitce je potřeba uvést, že jádrem tohoto správního řízení je zejména ochrana práv navrhovatele, konkrétně ochrana práva na účinný přezkum postupu zadavatele před uzavřením smlouvy. Základním účelem lhůt, v nichž zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, je vytvoření časového prostoru pro podání návrhu na přezkum postupu zadavatele a případné zjednání nápravy protiprávního jednání zadavatele při zadávání veřejné zakázky dříve, než dojde k aktu uzavření smlouvy. Vzhledem k jeho nedodržení v nyní projednávané věci, došlo k uzavření smlouvy v době, kdy navrhovateli bylo znemožněno využít právní ochrany, kterou mu zákon garantuje. Bylo tedy potřeba postupovat v souladu s § 264 odst. 1 ZZVZ a rozhodnout o zákazu plnění smlouvy.

65.         Nutno podotknout, že uložení zákazu plnění smlouvy je nepochybně zásadním zásahem do právní jistoty a postavení jak pro zadavatele, tak i pro vybraného dodavatele. ZZVZ stejně jako Směrnice Rady 89/665/EHS však se zásahem do práv nabytých, byť v dobré víře, výslovně počítá. Do této právní jistoty je však možné zasáhnout dle § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ jen v mimořádném případě a na návrh takového dodavatele, kterému je nutno v důsledku předchozích kroků zachovat možnost obrany proti nezákonnému postupu zadavatele, což se v nyní projednávaném případě stalo. Porušení práva navrhovatele na možnost obrany proti úkonu zadavatele znamená závažné procesní pochybení, které již nelze zhojit jinak než zákazem plnění.

66.         Pokud má vybraný dodavatel za to, že mu tímto rozhodnutím vznikla újma – např. ušlý zisk či jiná škoda – má možnost domáhat se náhrady v rámci soukromoprávního vztahu vůči zadavateli. Tato otázka však přesahuje rámec přezkumu v tomto správním řízení a nemůže být jeho předmětem.

67.         S ohledem na výše uvedené ani tuto námitku vybraného dodavatele neshledávám důvodnou.

68.         Dále vybraný dodavatel namítá, že zahájení nového zadávacího řízení v krátké době po skončení zadávacího řízení se stejným předmětem plnění bude mít závažný dopad na hospodářskou soutěž, neboť účastníci budou znát nabídkové ceny stávajících účastníků zadávacího řízení.

69.         Skutečnost, že účastníci předchozího zadávacího řízení mohou mít povědomí o cenových nabídkách svých konkurentů, nelze bez dalšího považovat za okolnost, která by apriorně narušovala hospodářskou soutěž v novém zadávacím řízení. V případě veřejných zakázek na opakující se plnění obdobného charakteru je běžné, že soutěžitelé mají určitou míru informovanosti o cenové úrovni na daném trhu, a to nejen v důsledku předchozích zadávacích řízení, ale i na základě veřejně dostupných údajů či vlastní podnikatelské činnosti.

70.         Navíc, jedním z předvídatelných důsledků rozhodnutí o zákazu plnění smlouvy uzavřené v rozporu se zákonem je právě nutnost vyhlásit nové zadávací řízení. Tento postup je zákonem předpokládán jako nápravný prostředek k obnovení zákonného stavu a nelze jej považovat za zásah do samotné podstaty soutěžního prostředí, a to tím spíše, když všichni potenciální dodavatelé mají v novém řízení možnost podat nabídku za rovných podmínek.

71.         S ohledem na výše uvedené jsem neshledal, že by skutečnost zveřejnění nabídkových cen v předchozím zadávacím řízení zakládala překážku pro opětovné a transparentní soutěžení veřejné zakázky. Ani tuto námitku vybraného dodavatele tedy neshledávám důvodnou.

VII.        Závěr

72.         Na základě výše uvedeného jsem shledal, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když výrokem I uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku, neboť daná smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ přes zákaz jejího uzavření stanovený v § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. ZZVZ před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele. Dále když Úřad dle § 264 odst. 3 ZZVZ zakázal plnění smlouvy uplynutím lhůty 6 měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí a výrokem II uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1.         Psychiatrická nemocnice Bohnice, Ústavní 91/7, 181 00 Praha

2.         CENTRA a.s., Na Zatlance 1350/13, 150 00 Praha

3.         OLMAN SERVICE s.r.o., Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 32.

[2] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 25.

[3] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 12.

[4] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 1.

[5] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[6] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 43.

[7] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 44.

[8] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 45.

[9] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 49.

[10] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 48.

[11] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 50.

[12] Komentář PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M., a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.

[13] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 20.

[14] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 23.

[15] Detail zprávy z elektronického nástroje se nachází ve správním spise pod položkou č. 31.