číslo jednací: 31535/2025/163
spisová značka: R0089/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce sportovního areálu ZŠ Předměstí Rokycany |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 8. 2025 |
| Související rozhodnutí | 22998/2025/500 31535/2025/163 |
| Dokumenty |  2025_R0089.pdf 383 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0089/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-31535/2025/163 |
|
Brno 21. 8. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 4. 7. 2025 navrhovatelem
- VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-22998/2025/500 ze dne 20. 6. 2025 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0279/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- město Rokycany, IČO 00259047, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 337 01 Rokycany,
učiněných při zadávání veřejné zakázky – „Rekonstrukce sportovního areálu ZŠ Předměstí Rokycany“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 29. 1. 2025 pod systémovým číslem P25V00000839,
jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel, kterým jsou
- společníci společnosti „Sdružení dodavatelů sportovního areálu Rokycany“
- POHL cz, a.s., odštěpný závod Plzeň, IČO 25606468, se sídlem Na Pomezí 2483, 252 63 Roztoky, a
- TSP Plus s.r.o., IČO 05650780, se sídlem Husova 722/13, 310 00 Plzeň,
kteří uzavřeli smlouvu o společnosti ze dne 3. 3. 2025, na jejímž základě je ve správním řízení oprávněna jednat POHL cz, a.s., odštěpný závod Plzeň, IČO 25606468, se sídlem Na Pomezí 2483, 252 63 Roztoky jako vedoucí společník,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0279/2025/VZ, č. j. ÚOHS-22998/2025/500 ze dne 20. 6. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil dne 29. 1. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Dne 7. 3. 2025 rozhodl zadavatel o výběru nabídky vybraného dodavatele (dále jen „rozhodnutí o výběru“) [2].
2. Úřad obdržel dne 11. 4. 2025 návrh[3] navrhovatele. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“)[4] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.
3. Navrhovatel podaným návrhem brojil proti rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele a proti údajné nepřezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách[5]. Navrhovatel měl za to, že zadavatel nezákonně a nesprávně posoudil splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení v části splnění technické kvalifikace[6], když vybraný dodavatel dle navrhovatele neprokázal kvalifikaci v rozsahu zadávacích podmínek, pročež měl být ze zadávacího řízení vyloučen. Podle navrhovatele tak zadavatel porušil zásadu transparentnosti řízení a rovnosti, přičemž dostatečně neodůvodnil, proč považuje kvalifikaci vybraného dodavatele za dostatečnou.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 20. 6. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí[7], jehož výrokem návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, když konstatoval, že z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele dle § 245 odst. 2 ZZVZ odmítl jako nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související se stanovením zadávacích podmínek za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché.
6. Dále v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k výkladu zadávací podmínky stanovené v čl. 3.1.3 zadávací dokumentace (dále též „zadávací podmínka“) uvedl, že v rozsahu singulárního označení stavební práce a přivlastňovacího zájmena jejíž, bylo zcela zjevné, že se jednalo o chybu v psaní, přičemž význam a účel dané části zadávací podmínky byl natolik zjevný, že ani nemohlo dojít k narušení transparentnosti zadávací dokumentace. Úřad dále konkrétně přezkoumal obě referenční zakázky vybraného dodavatele, kterými technickou kvalifikaci prokazoval, když dospěl k závěru, že obě splňují požadavky na prokázání technické kvalifikace stanovené v čl. 3.1.3 zadávací dokumentace.
III. Námitky rozkladu
7. Dne 4. 7. 2025 obdržel Úřad rozklad[8] navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 20. 6. 2025. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl, v souladu s počítáním času dle § 40 správního řádu, na pondělí 7. 7. 2025. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.
8. Navrhovatel v rozkladu nejprve brojí proti posouzení Úřadu ve věci výkladu zadávací podmínky, když uvádí, že chyba v její textaci narušila transparentnost zadávací dokumentace, když není zřejmé, jaké podmínky je třeba v zadávacím řízení splnit. Obsah zadávací podmínky, a tedy i úmysl zadavatele je dle navrhovatele nejasný, když je možné učinit více výkladů, které se obsahově velmi liší. Zadávací podmínky tak nebyly srozumitelně a jasně definovány, v důsledku čehož nedošlo k zajištění transparentnosti zadávacího řízení. Úřad nadto dle navrhovatele neobjasnil, z jakých důvodů a podkladů vybral jednu z možných variant výkladů předmětné zadávací podmínky.
9. Navrhovatel dále v rozkladu trvá na tom, že ze znění zadávací podmínky vyplývá, že finanční objem 20 mil. Kč bez DPH se vztahuje na požadovaný předmět veřejné zakázky, tedy se do něj započítá pouze hodnota rekonstrukce či výstavby sportovních areálů u každé ze stavebních prací. Naopak do minimálního finančního objemu se nemohou dle navrhovatele započítávat jiné objekty v rámci stavební práce, které nijak nesouvisí se sportovními areály.
10. Navrhovatel dále rozporuje Úřadem zastávaný výklad, že množné číslo u „sportovních areálů“ v zadávací podmínce vyjadřuje obecné označení předmětu referenčních staveb. Navrhovatel má za to, že zadávací podmínka by měla být vykládaná tak, že z ní vyplývá požadavek, aby každá doložená stavební práce obsahovala více než jeden sportovní areál. Navrhovatel k tomuto dále uvádí, že se jedná o běžnou podmínku pro prokázání kvalifikace dodavatelů a přikládá seznam a zadávací podmínky k prokázání kvalifikace u obdobných veřejných zakázek.
11. Dalším sporným bodem v napadeném rozhodnutí je dle navrhovatele výklad pojmu „sportovní areál“. Navrhovatel má za to, že výklad provedený Úřadem je nesprávný a nelogický, neboť by se měl odvíjet od definice pojmu sportovní zařízení, která je uvedena v zákoně č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu (dále jen „zákon o podpoře sportu“), konkrétně v § 2 odst. 6 zmíněného zákona. Dle navrhovatele by tak pojem sportovní areál měl být vykládán jako areál sloužící výhradně nebo převážně pro provozování sportu, neboť jen tak lze naplnit smysl a účel zadávací podmínky k ověření kvalifikace.
12. V důsledku výše uvedeného navrhovatel rozporuje posouzení Úřadu týkající se splnění zadávací podmínky u referenční stavby 1 „Sportovně rekreační areál – park Kamenná 1. etapa“ realizované pro objednatele město Jílové (dále též „RS1“), neboť tato není sportovním areálem. Výše uvedené dle navrhovatele podtrhuje také fakt, že pozemky, na nichž je RS1 zhotovena, nejsou do dnešního dne evidovány v katastru nemovitostí jako sportoviště, tedy druh pozemku ostatní plocha, způsob využití sportoviště a rekreační plocha. RS1 je dle navrhovatele pouze parkem či volnočasovým areálem s asfaltovou komunikací označenou jako in-line dráha, přičemž neodpovídá ani charakteru ani rozsahu předmětu veřejné zakázky a nezajišťuje tak technickou způsobilost vybraného dodavatele. Nadto navrhovatel uvádí, že budoucí záměr na doplnění sportovišť u RS1 nemůže naplnit zadávací podmínku, neboť to mohou pouze již provedené stavební práce. Závěrem pak dle navrhovatele jeho argumentaci podtrhuje také fakt, že u RS1 nebyly použity CPV kódy pro výstavbu sportovních zařízení.
13. Navrhovatel dále v rozkladu napadá posouzení Úřadu v podobě splnění požadavku zadavatele vyplývajícího ze zadávací podmínky vybraným dodavatelem předloženou referenční stavbou 2 „Výstavba sportovní haly města Plzně Krašovská“ realizované pro objednatele statutární město Plzeň (dále též „RS2“). Navrhovatel má za to, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť z ničeho nevyplývá, že hodnota dodávky v rámci RS2 realizované vybraným dodavatelem odpovídá zadavatelem požadovanému rozsahu. Závěry Úřadu jsou dle navrhovatele zároveň zjevně protiprávní, když odporují § 79 odst. 4 ZZVZ.
14. Závěrem rozkladu navrhovatel uvádí, že posouzení splnění účasti vybraného dodavatele zadavatelem, jakož i rozhodnutí o výběru, jsou nezákonné. Úřad v napadeném rozhodnutí dle navrhovatele bezdůvodně opomíjí mnohá tvrzení a důkazy, v důsledku čehož zjištěné skutečnosti neodpovídají obsahu spisu.
Závěr rozkladu
15. Navrhovatel s ohledem na uvedené skutečnosti navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil orgánu I. stupně k dalšímu řízení.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu
16. Dne 10. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele[9] k rozkladu navrhovatele. Vybraný dodavatel se v něm ztotožňuje s napadeným rozhodnutím a odmítá veškerá tvrzení navrhovatele. Zároveň vybraný dodavatel uvádí, že zadávací podmínky byly stanoveny transparentně, přičemž vybraný dodavatel je splnil, prokázal požadovanou kvalifikaci a způsobilost a zadavatel řádně v souladu se ZZVZ a zadávacími podmínkami provedl hodnocení nabídek a následně vybral dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.
17. V závěru svého vyjádření vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl o zamítnutí rozkladu navrhovatele.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
18. Dne 15. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele[10] k rozkladu. Zadavatel se ztotožňuje s napadeným rozhodnutím a uvádí, že požadavek zadávací podmínky směřoval na dvě samostatné stavební zakázky, z nichž každá má být klasifikována jako celek zaměřený na výstavbu či rekonstrukci sportovního areálu, přičemž hodnota takové zakázky má činit minimálně 20 mil. Kč bez DPH. Zadavatel současně zdůraznil, že výklad zadávacích podmínek nemůže být veden extenzivně v neprospěch účastníků zadávacího řízení.
19. V závěru svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
IV. Řízení o rozkladu
20. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
22. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
23. Navrhovatel v rámci námitek rozkladu rozporuje Úřadem poskytnutý výklad zadávací podmínky, v důsledku čehož došlo dle jeho názoru k chybnému posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Tato nesprávnost spočívala dle navrhovatele v příliš extenzivním výkladu předmětného kritéria technické kvalifikace (zadávací podmínky) při posuzování předložených referenčních staveb RS1 a RS2 vybraného dodavatele, což mělo způsobit výběr nekvalifikovaného účastníka zadávacího řízení.
24. Pro lepší přehlednost považuji za nutné uvést citaci předmětné zadávací podmínky uvedené v bodě 3.1.3 zadávací dokumentace nazvaném Technická kvalifikace v části dle ustanovení podle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ: „Dodavatel je povinen doložit zkušenosti: s min. 2 stavební prací, jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů v hodnotě alespoň 20.000.000 Kč bez DPH za jednu zakázku.“
25. Jádrem sporných skutečností je v nyní projednávaném případě otázka, jakým způsobem má být citovaná zadávací podmínka vykládána a zda v důsledku tohoto výkladu došlo k nesprávnému vyhodnocení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, konkrétně při posuzování referenčních staveb RS1 a RS2 k prokázání jeho technické kvalifikace. Na základě takového zjištění pak bude možné dojít k závěru, zda zadavatel učinil rozhodnutí o výběru v souladu se zadávacími podmínkami i se ZZVZ.
K výkladu zadávací podmínky – singulární označení stavební práce a použití číslovky 2
26. Navrhovatel primárně v rozkladu napadá Úřadem předložený výklad zadávací podmínky, když uvádí, že Úřad bez jakéhokoliv vysvětlení uzavřel, že použití slov „stavební prací“ a „jejíž“ je zjevnou chybou v psaní. Chyba v textaci zadávací podmínky narušila dle navrhovatele transparentnost zadávací dokumentace, když nebylo zřejmé, jaké podmínky bylo třeba v zadávacím řízení splnit. Podle navrhovatele není odůvodněno, dle čeho se Úřad rozhodl, kterou část textu zadávací podmínky bude považovat za zřejmou chybu (k tomu navrhovatel předkládá 2 možné výklady). V návaznosti na uvedené pak navrhovatel trvá na tom, že ze znění zadávací podmínky vyplývá, že finanční objem 20 mil. Kč bez DPH se vztahuje na hodnotu rekonstrukce či výstavby sportovních areálů u každé ze stavebních prací (k tomu viz další kapitola).
27. Ve vztahu k námitkám ohledně chyb v psaní předem uvádím, že pokud měl navrhovatel pochybnosti o správném výkladu zadávací podmínky, mohl zadavatele požádat o její vysvětlení podle § 98 odst. 3 ZZVZ a případně je namítat již ve fázi před uplynutím lhůty pro podání nabídek ve smyslu § 242 odst. 4 ZZVZ. Navrhovatel však v nyní projednávaném případě podal návrh proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Je tedy namístě pouze zhodnotit, zda zadavatel postupoval v souladu se zadávací podmínkou při hodnocení splnění kritérií technické kvalifikace.
28. Již na tomto místě je třeba konstatovat, že i pokud by předmětná zadávací podmínka byla nejasná či nejednoznačná, tedy umožňovala by více výkladů, v souladu s výkladovým pravidlem contra proferentem by bylo nutné vyložit ji v neprospěch zadavatele. Výklad v neprospěch zadavatele by pak znamenal, že by zadavatel musel posuzovat pouze jednu ze dvou staveb předložených vybraným dodavatelem, na výsledku posouzení by se však tato skutečnost nijak neprojevila. Výsledek rozhodnutí o výběru dodavatele by tedy zůstal nezměněn. Vybraný dodavatel totiž doložil dvě referenční stavby (RS1 a RS2), způsobilé naplnit podmínky technické kvalifikace, jak bude dále podrobněji odůvodněno. Námitku navrhovatele týkající se možného dvojího výkladu zadávací podmínky, s ohledem na nutný počet referenčních staveb k prokázání technické kvalifikace, neshledávám důvodnou, neboť nemá vliv na přezkoumávané rozhodnutí o výběru. Níže se však vyjadřuji k samotnému výkladu předmětné části zadávací podmínky, neboť se to jeví vhodným a potřebným s ohledem pro výklad dalších sporných částí zadávací podmínky.
29. Úřad v bodě 83 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že zadavatel již v rámci rozhodnutí o námitkách a následně ve všech svých vyjádřeních v průběhu správního řízení vykládá předmětnou podmínku v návaznosti na uvedenou číslovku 2, tedy tak, že dodavatel musí prokázat zkušenosti s minimálně dvěma stavebními pracemi. Úřad mj. na základě toho vyhodnotil, že se v rozsahu singulárního označení stavební práce a přivlastňovacího zájmena „jejíž“ zcela zjevně jednalo o chybu v psaní, která nemohla způsobit narušení transparentnosti zadávací dokumentace.
30. V případě prvního možného výkladu, který zastává zadavatel i Úřad v rámci napadeného rozhodnutí, v podobě nutného doložení 2 stavebních prací, by u zadávací podmínky byl problém pouze v gramatických chybách v psaní, neboť správně by tato část podmínky měla znít jako požadavek na zkušenosti s „min. 2 stavebními pracemi, jejichž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů (…)“. Došlo by tedy k úpravě gramatiky (u tří slov) zadávací podmínky, přičemž zadavatelem požadovaný počet zkušeností v podobě dvou stavebních prací by tímto zůstal zachován.
31. V případě výkladu navrhovatele, v podobě zohlednění singulárního označení „stavební práce“ a přivlastňovacího zájmena „jejíž“, by se jednalo o chybu v psaní (překlep) v čísle označujícím množství požadovaných zkušeností, které jsou nutné pro splnění zadávací podmínky doložit. Správně by tato část podmínky podle tohoto výkladu dle navrhovatele měla znít jako požadavek na zkušenost s „min. 1 stavební prací, jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů (…)“.
32. K výkladu navrhovatele považuji za vhodné podotknout, že by slovo „jejíž“ nebylo použito správně. Správně by totiž mělo být použito slovo „jejímž“. Pokud zadavatel, Úřad i navrhovatel částečně staví své výklady na použití slova „jejíž“, staví své výklady na použití tohoto slova v nesprávném rodě a pádu. Aby byla zadávací podmínka gramaticky správně, v souladu se slovy „stavební prací“ a se slovy „předmětem byla“ v navazující větě vedlejší, měl zadavatel správně použít slovo „jejímž“.
33. Je pravdou, že slovo „jejíž“ přivlastňuje jednotlivé osobě nebo věci rodu ženského (tedy v tomto případě jedné práci). Z použití slov „stavební prací“ v jednotném čísle a slova „jejíž“ (byť nesprávného tvaru) lze tedy dovodit, že směřují spíše k požadavku na jednotlivou práci. Nad rámec napadeného rozhodnutí mám za to, že na druhé straně pak použití číslovky „2“ a slov „za jednu zakázku“ na konci předmětné zadávací podmínky evokuje, že požadovaných zkušeností má být více. Slova „za jednu zakázku“ dále způsobují, že zadavatelem pravděpodobně nebyl myšlen požadavek na zkušenost s 1 stavební prací, neboť pak by konec věty nedával smysl. Podle mého názoru předmětná zadávací podmínka, resp. zadavatelem použitá věta obsahuje gramatické chyby, které v důsledku způsobují, že věta sama o sobě nedává smysl a lze ji vyložit v požadavku na počet zkušeností 2 způsoby (každý s vlastními nesrovnalostmi). Výklad, který provedl Úřad, je logický a v porovnání s konkurenčním výkladem dává více smysl, neboť neobsahuje logický rozpor, i když je v rámci něj nutno překlenout více gramatických chyb. U druhého výkladu je nutno zohlednit číslovku 2 jako překlep a nahradit číslovkou 1 z důvodu následné gramatické správnosti (vyjma slova „jejíž“) s tím, že by pak dovětek znějící „za jednu zakázku“ byl zcela nadbytečný.
34. S ohledem na zadavatelovo vyjádření již v rozhodnutí o námitkách a následně ve všech ostatních vyjádřeních v průběhu řízení před Úřadem (vyjádření k návrhu či k podkladům pro vydání rozhodnutí) mám za to, že zadavatel měl skutečně zájem na doložení zkušeností se dvěma stavebními pracemi a nikoli pouze s jednou stavební prací, jak uvádí navrhovatel. Tuto skutečnost podtrhuje také fakt, že v rámci rozhodnutí o výběru zadavatel posuzoval obě referenční stavby předložené vybraným dodavatelem a nikoli jen jednu z nich. Úřad tedy i s tímto vědomím přistoupil k prvnímu z výše uvedených výkladů, neboť tento odpovídá záměru zadavatele.
35. Souhlasím s tím, že záměr a účel zadavatele je důležitý, nelze však po dodavatelích rozumně požadovat, aby prováděli jazykový rozbor zadávacích podmínek na úrovni jednotlivých větných členů či větné vazby a výkladem odstraňovali gramatické a logické chyby zadavatele. Za znění zadávací podmínky odpovídá zadavatel.
36. V této souvislosti se zcela neztotožňuji s názorem Úřadu, že význam a účel dané části zadávací podmínky, stejně jako její obsah a úmysl zadavatele jsou z jazykového vyjádření, ačkoliv stiženého gramatickou vadou, natolik zjevné, že objektivně nemohlo dojít k narušení transparentnosti zadávací dokumentace. S ohledem na výše uvedené mám za to, že v dané věci mohla vzniknout určitá interpretační nejistota dodavatelů v podobě rozdílných výkladů, avšak připomínám, že v případě použití výkladového pravidla contra proferentem nemohla mít tato námitka navrhovatele vliv na rozhodnutí o výběru.
37. Závěrem lze konstatovat, že zadavatel nepostupoval v rozporu se ZZVZ, když v rámci zadávacího řízení posoudil obě referenční stavby (RS1 i RS2) předložené vybraným dodavatelem, neboť z důvodu nejasně stanovené předmětné zadávací podmínky v části týkající se počtu zkušeností postačovalo předložení seznamu stavebních prací, kterým by byly doloženy zkušenosti i pouze s jednou stavební prací.
K výkladu zadávací podmínky – hodnota plnění (včetně výkladu pojmu sportovní areál)
38. Další rozporovanou skutečností v rámci výkladu výše citované zadávací podmínky je ze strany navrhovatele otázka možného započtení jednotlivých stavebních prací do finančního objemu 20 mil. Kč bez DPH. Navrhovatel má za to, že lze do tohoto finančního objemu započítat pouze plnění vztahující se k požadovanému předmětu veřejné zakázky, tedy pouze hodnotu rekonstrukce či výstavby sportovních areálů a nikoli jiných objektů s tím nesouvisejících.
39. Úřad se k dané problematice vyjádřil v bodech 88-90 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že ze zadávací podmínky nevyplývá, a ani nelze nijak dovodit omezení, aby se daný limit vztahoval pouze na sportoviště (v rámci daného areálu). Požadavek technické kvalifikace ve vztahu k finančnímu limitu tak nelze dle Úřadu vykládat jinak, než že k jeho naplnění lze využít referenční zakázky na stavební práce, jejichž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovního areálu jako celku.
40. K výše uvedené problematice považuji za nutné nejprve uvést, že z návrhu i z rozkladu vyplývá, že by se do finančního limitu zadávací podmínky měla dle navrhovatele započítávat jen rekonstrukce či výstavba samotných sportovišť (v rozkladu navrhovatelem však označených jakožto sportovních areálů) a nikoli již oprava či nové vybudování kupříkladu přilehlých ploch či odpočinkových zón a podobně.
41. Zde však vyvstávají otázky, které je nutné zodpovědět před vypořádáním samotné přednesené námitky. Jedná se zejména o definici pojmu sportovní areál a pojmu sportoviště, které navrhovatel v průběhu správního řízení ve svých vyjádřeních uvádí. Jak již zmínil Úřad v rámci bodu 87 odůvodnění napadeného rozhodnutí, zákonnou definici pojmu sportovní areál nenajdeme, a proto je primárně třeba vycházet z předmětu nyní projednávané veřejné zakázky a dále z toho, jak sám zadavatel stanovil předmětnou zadávací podmínku a následně hodnotil její naplnění. Definici sportovního areálu tedy pomůže určit vymezení předmětu veřejné zakázky dle zadávací dokumentace.
42. Obecně lze říci, že již z podstaty pojmu „areál“ lze dovodit, že se jedná o určitý vymezený prostor (ne nezbytně ohraničený neprostupnou překážkou), jehož součástí v tomto případě budou konkrétní sportoviště, ale i místa neurčená výhradně pro sportování. I tyto plochy či jiné zázemí mohou být součástí sportovního areálu.
43. Výše uvedené ostatně dokládá i vymezení předmětu veřejné zakázky dle bodu 1.2 zadávací dokumentace. Zde je uvedeno, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je ‚Rekonstrukce sportovního areálu Základní školy Jižní Předměstí‘ v Rokycanech. Projekt zahrnuje modernizaci sportovišť a přilehlých pěších komunikací v souladu s platným územním plánem. Stavební práce zahrnují obnovu fotbalového hřiště s umělým povrchem, atletického oválu, multifunkčních hřišť, doskočišť pro skok do dálky a výšky, tenisových kurtů včetně odrazové stěny, zpevněných ploch a zavlažovacích systémů. Realizace zahrnuje využití moderních technologií, splňuje podmínky pro bezbariérový přístup a dbá na minimalizaci vlivu na životní prostředí“ (pozn. zvýraznění doplněno předsedou Úřadu).
44. Blíže je pak předmět veřejné zakázky rozebrán v bodě 4 zadávací dokumentace, kde je krom výčtu sportovišť a konkrétnějších bodů jejich realizace uvedeno, že součástí veřejné zakázky bude také rekonstrukce chodníků a přístupových cest z betonové zámkové dlažby pro zajištění bezpečného a bezbariérového přístupu k jednotlivým sportovištím, osazení zábradlí a dalších bezpečnostních prvků, včetně schodišť na vybraných místech areálu.
45. Z předmětu veřejné zakázky lze tedy dovodit, že se nezaměřuje pouze na výstavbu či modernizaci samotných sportovišť, mezi které nepochybně patří fotbalové hřiště, atletický ovál či kupříkladu multifunkční hřiště, ale směřuje i do rekonstrukce přilehlých komunikací, zpevněných ploch či zavlažovacích systémů tak, aby celý areál sloužil k možnému sportovnímu vyžití jak žáků, tak veřejnosti.
46. Předmětem veřejné zakázky tedy není pouze rekonstrukce jednotlivých, izolovaných sportovišť, ale jedná se prokazatelně o komplexní úpravu sportovního areálu. Jednotlivá sportoviště jsou pak nedílnou součástí tohoto sportovního areálu, z čehož vyplývá i skutečnost, že pojem sportovní areál je v nyní projednávaném případě nutné vnímat šířeji než pojem sportoviště.
47. Zároveň považuji za nutné podotknout, že k výkladu zadávacích podmínek se vyjádřil i Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku č. j. 6 As 242/2020-47 ze dne 26. 8. 2022, když konstatoval, že zvolil-li zadavatel do zadávací dokumentace neurčitý pojem a k jeho výkladu neposkytl dostatečné vodítko, je s ohledem na pravidlo vymezené v § 36 odst. 3 ZZVZ, povinen zvolit takový výklad zadávacích podmínek, který umožní účast v zadávacím řízení co nejširšímu okruhu uchazečů o veřejnou zakázku.
48. Zadavatel v rámci technické kvalifikace požaduje předložení referenční zakázky spočívající v rekonstrukci či výstavbě sportovního areálu bez dalších přidaných podmínek či požadavků na použití konkrétních technologií, povrchů či metod jejich pokládky a podobně. Zadavatel tak prokazatelně neměl v úmyslu vykládat zadávací podmínku přísněji, než jak vyplývá z jejího znění. V návaznosti na výše uvedené mám za to, že požadavek na referenční zakázku musí být interpretován v souladu s širším pojetím pojmu sportovní areál.
49. Z výše uvedeného tak vyplývá, že je třeba přihlédnout k výkladu pojmu sportovní areál, který již správně učinil Úřad v rámci bodů 85 a 87 odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to v návaznosti na předmět veřejné zakázky a nikoli jej odvíjet od zákonné definice sportovního zařízení vyplývající ze zákona o podpoře sportu, jak namítá navrhovatel. Námitku navrhovatele směřující do výkladu pojmu sportovní areál tak neshledávám důvodnou.
50. S ohledem na výše uvedené je třeba přezkoumat možnost započtení hodnoty jiných objektů (jež však jsou součástí sportovního areálu či s ním provozně souvisí) do finančního objemu uvedeného v zadávací podmínce ve výši 20 mil. Kč bez DPH.
51. V rámci této námitky mám za to, že výklad dané zadávací podmínky nelze omezovat toliko na započtení hodnoty samotných sportovišť jako jednotlivých objektů. Takový zúžený výklad by byl nejen v rozporu s teleologickým výkladem zadávací podmínky opírajícím se o vymezení předmětu veřejné zakázky, ale též s tím jazykovým, neboť chce-li zadavatel v rámci veřejné zakázky vybudovat sportovní areál a do zadávací podmínky uvede, že chce doložit referenci, byť i jen na rekonstrukci nebo výstavbu sportovního areálu, nelze zúžit daný výklad zadávací podmínky pouze na jednotlivá sportoviště, která jsou jeho součástí. Tento výklad by mohl rovněž vést k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže, neboť by znevýhodňoval dodavatele, kteří realizovali zakázky obdobného charakteru, avšak jejichž předmět zahrnoval rovněž navazující stavební či technologické části (např. komunikace, zpevněné plochy, odpočinkové zóny, technické zázemí, přípojky, osvětlení, oplocení apod.), které jsou funkčně užitečné či vhodné pro provoz sportovního areálu jako celku. Nelze zároveň bezdůvodně dovozovat další požadavky na kvalifikaci, a v této souvislosti rozšiřovat zadávací podmínku v neprospěch dodavatelů.
52. Z hlediska účelu kvalifikačního požadavku bylo přitom dle zadavatele prokazatelně rozhodující pouze to, zda uchazeč prokáže zkušenost s realizací staveb obdobné technické složitosti, organizační náročnosti a provozní funkčnosti, nikoli pouze s úzce vymezenou částí sportovního areálu v podobě sportovišť. Zadavatel prokazatelně poptával poměrně rozsáhlou rekonstrukci sportovního areálu, nikoli pouze jednotlivých sportovišť. Z tohoto pohledu se jeví jako logický a racionální jeho požadavek na doložení referenční stavby s obdobným předmětem plnění.Zadávací podmínku je proto v nyní projednávaném případě třeba vykládat tak, aby reflektovala její reálný obsah a charakter, a nikoliv uměle zúžené členění na jednotlivé stavební objekty – slovy navrhovatele jednotlivá sportoviště.
53. S ohledem na výše uvedené mám za to, že finanční hodnota ve výši 20 mil. Kč bez DPH, uvedená v zadávací podmínce, se vztahuje na rekonstrukci či výstavbu sportovního areálu, sloužícího jako jednotný funkční celek, který je předmětem referenční stavební práce jednotlivých dodavatelů – v souladu s výkladem uvedeným výše. Nejedná se tedy pouze o hodnotu samotného sportoviště a případně s ním pouze úzce souvisejících technologií, ale o hodnotu jedné komplexní zakázky. Výše uvedenou námitku navrhovatele proto neshledávám důvodnou.
K výkladu zadávací podmínky – „sportovní areály“
54. Navrhovatel dále rozporuje Úřadem zastávaný výklad, že množné číslo u „sportovních areálů“ v zadávací podmínce vyjadřuje obecné označení předmětu referenčních staveb. Navrhovatel má za to, že zadávací podmínka by se měla vykládat tak, aby každá doložená referenční stavba obsahovala více než jeden sportovní areál.
55. Úřad se k dané problematice vyjádřil v bodech 84 a 86 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že neshledává možným navrhovatelem zastávaný výklad požadavku více sportovních areálů v rámci jedné stavební práce, a to jak na základě jazykové a logické interpretace zadávací podmínky, tak i na základě systematického výkladu v souvislosti s předmětem veřejné zakázky popsaným v zadávací dokumentaci. Množné číslo pojmu „sportovní areál“, dle názoru Úřadu, značí obecné označení předmětu referenčních staveb, nikoliv striktně požadavek, aby předmětem jedné referenční stavby byla výstavba či rekonstrukce více sportovních areálů.
56. Lze konstatovat, že i v jiných typech zadávacích řízeních se běžně používá množné číslo u obecného označení předmětu referenčních staveb, jak ostatně příkladmo uvedl i Úřad v bodě 84 odůvodnění napadeného rozhodnutí ve vztahu ke slovnímu spojení „bytových domů“.
57. Tento závěr pak dokládá i odkaz samotného navrhovatele uvedený v rozkladu na podmínku technické kvalifikace u veřejné zakázky Modernizace atletické dráhy a hřiště na kopanou ve sportovním areálu SOKOLÁK, ul. Tyršova 235, Kutná Hora, (dále jen „odkazovaná veřejná zakázka“), v rámci něhož zadavatel (město Kutná Hora) požadoval včas realizovanou zakázku obdobného charakteru „v oblasti pozemních staveb (výstavba víceúčelových hřišť, sportovních areálů)“. Zajisté tím zadavatel však v odkazované veřejné zakázce nemyslel, že by součástí referenční stavby musely být minimálně dvě víceúčelová hřiště a zároveň minimálně dva sportovní areály. Zakázku takového rozsahu si lze jen stěží představit, natož aby byla přiměřená vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu odkazované veřejné zakázky, zadávané jako veřejnou zakázku malého rozsahu.
58. Nadto je třeba zdůraznit, že předmětem nyní projednávané veřejné zakázky je výstavba pouze jednoho sportovního areálu. Pokud by zadavatel výkladově skutečně požadoval doložení referenční zakázky zahrnující více sportovních areálů v rámci jedné realizace, jednalo by se i zde o požadavek, který by mohl být posouzen jako nepřiměřený vzhledem ke skutečné povaze, rozsahu a složitosti předmětu této veřejné zakázky, a to ve smyslu § 73 odst. 6 ZZVZ.
59. Navrhovatel v rozkladu shrnuje důvody, proč je jeho výklad v podobě nutné plurality sportovních areálů v rámci jedné referenční zakázky „možný“. Možný samozřejmě je, nicméně není logický, racionální a neodpovídá účelu šetřeného zadávacího řízení. Navrhovatel při jeho interpretaci použil striktně jazykový výklad. V rámci zohlednění smyslu a účelu zadávací podmínky a dále terminologie běžně používané v oblasti zadávání veřejných zakázek tomu však nelze přisvědčit. Jazykový výklad představuje prvotní náhled na text, nicméně pokud nedává jednoznačnou odpověď na jeho obsah, je třeba přistoupit k dalším interpretačním metodám. Mechanický postup pouze na základě jazykového výkladu odporuje racionálnímu požadavku, aby se dodavatelé v měřítku průměrné odborné zdatnosti dostatečně zabývali obsahem a smyslem zadávacích podmínek. Zadávací podmínku je vždy nezbytné interpretovat způsobem nejlépe odpovídajícím jak jazykovému, tak současně i logickému významu dané formulace a smyslu nastaveného požadavku. V případě jakýchkoli pochybností je pak třeba dát přednost takovému výkladu, který nejlépe odpovídá povaze a účelu zadávacího řízení.Za užití výkladu teleologického a s ohledem na logickou interpretaci zadávací podmínky však nelze dovodit, že by součástí jedné referenční stavby jednotlivých dodavatelů muselo být více sportovních areálů.
60. Současně nelze souhlasit ani se související argumentací navrhovatele, podle níž v případě sporné zadávací podmínky existuje více srovnatelně přesvědčivých výkladových alternativ. Tyto principy nelze vykládat tak široce, že by jakákoli jiná, další teoreticky možná interpretace mohla být zohledněna jako kupříkladu dvojí výklad. Výklad navrhovatele by musel obstát jako rovnocenný konkurenční výklad oproti výkladu zadavatele, resp. Úřadu. Navrhovatel však svůj výklad sporné zadávací podmínky založil pouze na jazykové metodě výkladu, přičemž zcela odhlédl od smyslu a účelu stanoveného požadavku. Skutečnost, že zadávací podmínku pochopí někdo jinak, automaticky neznamená, že má více významů. V šetřeném případě se tedy nejedná o kolizi dvou či více rovnocenných výkladů. Totožné závěry je pak třeba vztáhnout také na navrhovatelem nastíněné varianty výkladu týkající se požadované hodnoty alespoň 20 mil. Kč bez DPH za jednu zakázku v podobě hodnoty jednoho sportoviště.
61. Nad rámec výše uvedeného jen podotýkám, že měl-li navrhovatel o výkladu zadávací podmínky pochybnosti již dříve v průběhu zadávacího řízení, měl možnost podat námitky k vysvětlení zadávací dokumentace před skončením lhůty do podání nabídek ve smyslu § 241 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Na základě této iniciativy navrhovatele by pak zadavatel mohl uvést kompletní výklad zadávací podmínky na pravou míru.
62. S ohledem na výše uvedené mám za to, že je opět třeba souhlasit s Úřadem, že se v tomto případě jedná o obecné označení předmětu referenční stavby, které je běžně používáno v terminologii zadávání veřejných zakázek. Jazyková forma použitá v zadávací podmínce tedy neimplikuje kvantitativní požadavek na počet sportovních areálů v rámci jedné referenční stavby. Námitku navrhovatele z tohoto důvodu neshledávám důvodnou.
K referenční zakázce vybraného dodavatele RS1
63. V další části rozkladu navrhovatel rozporuje zejména splnění zadávací podmínky prostřednictvím RS1 vybraného dodavatele, když uvádí, že předmětná referenční stavba není sportovním areálem. Své závěry opírá zejména o skutečnost, že pod pojem sportovní areál nelze podřadit park již s jediným sportovním prvkem, že pozemky, na nichž je předmětný park zhotoven, nejsou evidovány v katastru nemovitostí jako sportoviště a při jeho výstavbě nebyly použity CPV kódy pro výstavbu sportovních zařízení.
64. K výše uvedené námitce se vyjádřil Úřad v bodech 91-97 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Konkrétně Úřad uvedl, že v případě výstavby in-line dráhy v rámci daného projektu se jedná o objekt, který lze svou povahou podřadit pod sportoviště určené k výkonu sportovní činnosti – jízdě na kolečkových bruslích. Dále jsou dle Úřadu rekreačním typem sportovišť i altány a zpevněné plochy s workoutovým vybavením, které jsou rovněž zahrnuty v RS1 v rámci 1. etapy výstavby daného areálu. Z toho důvodu lze dle Úřadu areál parku Kamenná (RS1) bezpochyby podřadit pod pojem sportovní areál v kontextu zadavatelem formulované zadávací podmínky.
65. Vzhledem k tomu, že jsem výše dovodil výklad zadávací podmínky (mimo jiné i pojmu sportovní areál), je třeba jej teď aplikovat a vyhodnotit jeho naplnění ve vztahu k hodnocení zadavatele v rámci rozhodnutí o výběru. Co se týká posouzení, zda RS1 splňuje zadávací podmínku stanovenou zadavatelem, konkrétně zda je sportovním areálem, je třeba nejprve odkázat na výše dovozený výklad pojmu sportovní areál (viz body 42-49 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zjednodušeně se jedná, s ohledem na vymezení předmětu veřejné zakázky, o ohraničený areál, jehož součástí jsou určitá sportoviště a zároveň i plochy sloužící kupříkladu k odpočinku či k zabezpečení technického zázemí atd.
66. Již z názvu RS1 lze dovodit, že se jedná o sportovně-rekreační areál. Z osvědčení o řádném plnění stavebních prací, které je součástí nabídky vybraného dodavatele pak vyplývá, že záměrem zadavatele je vybudování rekreačně-sportovního areálu v rámci více etap. V 1. etapě, kterou vybraný dodavatel prokazuje svou kvalifikaci, má dojít mimo jiné k úpravě ploch pod budoucím hřištěm pro malou kopanou, univerzálním hřištěm, hřištěm pro beach volejbal, dále k vybudování in-line dráhy s přesně určeným typem povrchu, podkladních vrstev a dalších parametrů, k vybudování altánu a zpevněné plochy pro mládež a seniory atd.
67. S ohledem na skutečnost, že lze z výčtu stavebních prací naplňujících předmět RS1 dovodit, že se jednalo o 1. etapu uceleného sportovně-rekreačního areálu, jehož součástí bylo v rámci dané etapy dokončené sportoviště ve smyslu in-line dráhy, příprava na další realizace sportovišť a rekonstrukce či výstavba zázemí souvisejícího se sportovně-rekreačním areálem, se domnívám, že jej bylo možné podřadit pod pojem sportovní areál s ohledem na smysl a účel výkladu, v jakém jej zamýšlel v rámci zadávací podmínky zadavatel, a který byl dovozen již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
68. K dílčí námitce navrhovatele, že při výstavbě RS1 nebyly použity CPV kódy pro výstavbu sportovních zařízení, nejprve považuji za nutné uvést, že zadavatel v rámci zadávací podmínky nevymezil žádné konkrétní CPV kódy, kterými by bylo nutné naplnit podmínky technické kvalifikace.
69. K významu CPV kódů se správně vyjádřil již Úřad v bodě 94 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Účelem klasifikace veřejné zakázky podle CPV kódu je především možnost snadné identifikace veřejné zakázky již při zahájení zadávacího řízení, a to pro účely posouzení dodavatele, zda veřejná zakázka spadá do jeho zájmové oblasti. Lze konstatovat, že CPV kódy jsou toliko pomocným instrumentem k popisu předmětu veřejné zakázky a dodavatelé nemohou při vyhledávání veřejných zakázek spoléhat pouze na tyto CPV kódy, které nejsou primárním indikátorem popisu předmětu veřejné zakázky.
70. Obdobně se k uvedené problematice vyjádřil i NSS v Úřadem odkazovaném rozsudku č. j. 7 Afs 98/2012-171 ze dne 26. 9. 2013, který se blíže zabýval významem CPV kódů. NSS konstatoval, že „[p]ro vymezení předmětu veřejné zakázky představuje jednotná klasifikace pouze pomocný a podpůrný nástroj. Klíčovým pro vymezení předmětu plnění veřejné zakázky je název veřejné zakázky a popis předmětu plnění zakázky obsažený v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.“
71. Lze tedy jasně dovodit, že vždy bude při určení předmětu veřejné zakázky jeho slovní popis přesnější a důležitější než samotný CPV kód. Lze tedy jednoznačně souhlasit s argumentací Úřadu, že předmětem veřejné zakázky je určen CPV kód a nikoliv obráceně. V daném případě tedy jistě nelze dovozovat z CPV kódů přidělených RS1 splnění či nesplnění zadávací podmínky technické kvalifikace v nyní projednávané veřejné zakázce.
72. Nad rámec výše uvedeného uvádím, že v rámci zadávacích podmínek RS1[11] byla klasifikace dle CPV vymezena celkem pěti druhy CPV kódů, jednalo se o 45112710-5 – Krajinné úpravy zelených ploch, 45233160-8 – Chodníky a jiné zpevněné povrchy, 45233100-0 – Stavební úpravy pro komunikace, 45316100-6 – Instalace a montáž zařízení pro venkovní osvětlení a 45112720-8 – Krajinné úpravy sportovních hřišť a rekreačních oblastí.
73. S tvrzením navrhovatele, že klasifikace prostřednictvím CPV kódů nedopadá na výstavbu či rekonstrukci sportovního areálu, nelze souhlasit. Uvedené kódy se totiž prokazatelně vztahují k úpravám sportovních hřišť, jejich osvětlení, stejně jako k realizaci chodníků, zpevněných ploch a zelených ploch, přičemž všechny tyto realizace spadají pod výklad pojmu sportovní areál, jak byl dovozen výše.
74. Pokud tedy odhlédneme od výše dovozené primární skutečnosti, že nelze z klasifikace prostřednictvím CPV kódů dovozovat splnění zadávací podmínky v rámci nyní šetřené veřejné zakázky, neobstojí ani argumentace navrhovatele, že zadavatel v rámci RS1 nepoužil CPV kódy, jejichž předmětem byla výstavba sportovního areálu. Tuto dílčí námitku proto neshledávám důvodnou.
75. Dalším dílčím argumentem navrhovatele v rozkladu je skutečnost, že pozemky, na kterých je RS1 zhotovena, nejsou v katastru nemovitostí evidovány v rámci způsobu využití jako sportoviště a rekreační plocha.
76. V souvislosti s touto námitkou však je nutné odkázat na ustanovení § 251 odst. 4 ZZVZ, jež nedává navrhovateli možnost rozšiřovat ani měnit návrh v průběhu správního řízení před Úřadem. Z uvedeného důvodu tedy k výše uvedené argumentaci a k nově předloženým důkazům v podobě výpisu z katastru nemovitostí není možné přihlédnout, neboť tyto nebyly součástí návrhu a staly se až součástí rozkladu navrhovatele. Zároveň však je zřejmé, že se jedná o námitku, kterou navrhovatel mohl tvrdit již v námitkách proti postupu zadavatele, neboť nejpozději po prostudování rozhodnutí o výběru ji byl schopen uplatnit. Nejenže tyto skutečnosti navrhovatel v námitkách neuvedl, ale neuvedl je ani v návrhu. Navrhovatel zároveň žádným způsobem neprokázal, že jde o nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli, nebo že se jedná o skutečnosti, které mu byly známy až po podání návrhu, ačkoliv je mu tato povinnost uložena v § 251 odst. 4 ZZVZ. Předmětné skutečnosti uvedené v rozkladu navrhovatele představují tedy nepřípustné doplnění návrhu. Z výše uvedených důvodů k nim ve smyslu § 251 odst. 4 ZZVZ, kde je stanoveno, že náležitosti návrhu podle § 251 odstavce 1 věty první a druhé ZZVZ nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem, nebude přihlíženo.
77. Nad rámec výše uvedeného považuji za vhodné uvést, že ani způsob využití pozemku, zanesený v katastru nemovitostí, nemůže popřít účel, ke kterému předložená referenční stavba (RS1) slouží.
78. Závěrem lze tedy konstatovat, že navrhovatel nepředložil žádné důvodné argumenty, v důsledku kterých by RS1 nenaplnila požadavky zadávací podmínky. Postup zadavatele v případě hodnocení RS1 tak shledávám správným a zákonným.
K referenční zakázce vybraného dodavatele RS2
79. Dále navrhovatel v rozkladu napadá splnění zadávací podmínky prostřednictvím RS2 vybraného dodavatele. Navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost Úřadem uvedeného posouzení splnění zadávací podmínky prostřednictvím RS2 v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dle navrhovatele z ničeho nevyplývá, že hodnota dodávky realizované vybraným dodavatelem odpovídala požadovanému rozsahu v zadávací podmínce. Bez specifikace činností spadajících pod 50 % plnění vybraného dodavatele u RS2 nelze dle navrhovatele zadávací podmínku považovat za splněnou.
80. Úřad se k dané problematice vyjádřil v bodech 98-104 odůvodnění napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že je irelevantní, jaké konkrétní stavební práce realizoval právě vybraný dodavatel, nebo jaký byl jeho podíl na kterých konkrétních činnostech či objektech uvedených v osvědčení na řádném provedení stavby. I v rámci realizace restaurace realizované v objektu sportovní haly lze předpokládat, že její provoz je spjat s provozem sportovní haly, přičemž v takovém případě, je i takový objekt součástí sportovního areálu.
81. Zadavatel v zadávací podmínce jasně vymezil, že požaduje doložení zkušeností se stavebními pracemi spočívajícími ve výstavbě či rekonstrukci sportovního areálu. Jak již bylo detailně rozebráno výše, pojem sportovní areál je potřeba s ohledem na vymezení předmětu veřejné zakázky vnímat poměrně široce. Jedná se tedy nejen o samotná sportoviště, ale také ostatní plochy či zázemí spjaté s jeho provozem.
82. Vybraný dodavatel předložil k prokázání splnění podmínek technické kvalifikace referenční zakázku (RS2) spočívající ve výstavbě sportovní haly města Plzně, na které se podílel v rámci SDRUŽENÍ KRAŠOVSKÁ – POHL – IMOS Brno s podílem 50 %[12]. Předmětem RS2 byla novostavba sportovní haly se zázemím, restaurací a příjezdovou komunikací. Šlo o třípodlažní objekt, jehož cena byla 165 330 418 Kč bez DPH. Jednalo se tedy o sportovní komplex zahrnující nejen sportoviště, ale i další příslušenství spjaté s provozem sportovního areálu. Celá RS2 naplnila znaky sportovního areálu, jak je vymezen v zadávací podmínce. Z toho důvodu mám za to, že Úřadem uvedená argumentace, že je irelevantní, jaké konkrétní stavební práce realizoval právě vybraný dodavatel, obstojí. Ať už vybraný dodavatel realizoval jakýchkoliv 50 % stavebních prací RS2, jednalo se vždy o stavební práce splňující zadávací podmínku, konkrétně naplňující definici sportovního areálu, jak byla vymezena výše. Nutno podotknout, že finanční objem stanovený zadávací podmínkou (20 mil. Kč bez DPH) bude také v případě 50 % podílu vybraného dodavatele na ceně díla splněn.
83. Pro ilustraci případu, v rámci něhož je naopak nutné specifikovat činnosti odpovídající požadovanému rozsahu, lze odkázat na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0136/2024, č.j. ÚOHS- 37501/2024/163 ze dne 4. 10. 2024 (dále jen „odkazovaný případ“). Zde Úřad posuzoval také prokázání splnění kritéria kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 4 písm. a) ZZVZ. Skutkový stav se však zásadně odlišoval od nyní projednávaného případu v tom, že zadávací podmínka v odkazovaném případě obsahovala požadavek na novostavbu raženého silničního tunelu v délce minimálně 100 m. Dodavatel referenční zakázku realizoval také ve sdružení, v rámci něhož měl určený podíl. Součástí referenční zakázky však byly kromě tunelů i mosty, viadukty a jiné velké konstrukce a silnice a cesty. I když byl podíl dodavatele relativně vysoký, z předložené reference nebylo jasné, čeho konkrétně se dodavatel účastnil. Dodavatel se totiž mohl účastnit pouze všech ostatních činností, kromě realizace novostavby tunelu, či se sice mohl účastnit stavby tunelu, ale ne v celé části nebo v požadovaném rozsahu. V odkazovaném případě tak nebylo možné přepočítávat velikost podílu na účast na novostavbě tunelu, neboť součástí reference byly i další činnosti nesouvisející s kvalifikačním požadavkem.
84. Tato situace však v nyní projednávaném případě nenastala, když součástí referenční stavby RS2 nebyly žádné další činnosti, které by nesouvisely se sportovním areálem. Z toho důvodu bylo možné polovinou hodnoty předložené RS2 prokázat splnění jedné ze dvou stavebních prací požadovaných zadavatelem v rámci technické kvalifikace, a to bez specifikace činností spadajících pod předmětných 50 % plnění vybraného dodavatele. Námitku navrhovatele tak neshledávám důvodnou.
85. Co se týká namítané nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, je potřeba uvést, že nepřezkoumatelnost ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 62 Af 52/2023-103 ze dne 6. 9. 2024 je „nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro skutečnou nemožnost zjistit samotný obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (…) ;není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztahovat jej i na situace, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty uplatněné námitky, popř. se dopustí dílčího nedostatku odůvodnění. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí vůbec meritorně přezkoumat.“
86. Navrhovatel namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu, že se Úřad ani zadavatel údajně nijak nevypořádali se skutečností, proč hodnota dodávky realizované vybraným dodavatelem odpovídá požadovanému rozsahu.
87. K tomu konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí přezkoumal, konkrétně v bodech 98-104, zda vybraným dodavatelem předložená RS2 naplnila znaky zadavatelem požadované referenční stavby v zadávací podmínce. Jak již bylo uvedeno výše, Úřad v bodech 101 a 102 uvedl také argumenty týkající se předmětného podílu 50 %, kterým se vybraný dodavatel podílel na plnění RS2 (viz argumentace Úřadu uvedená v bodě 80 tohoto rozhodnutí). Nelze tedy konstatovat, že by z odůvodnění napadeného rozhodnutí nebyl seznatelný obsah či důvody rozhodnutí, pro které bylo vydáno. Zároveň mám za to, že Úřad jasně vysvětlil, proč považuje argumentaci navrhovatele za lichou, přičemž reagoval na všechny navrhovatelem vznesené námitky. Ostatně navrhovatel byl schopen na podkladě napadeného rozhodnutí podat obsahově konkrétní rozklad napadající konkrétní závěry Úřadu. Vzhledem k tomu, že navrhovatel adekvátně reagoval na argumenty Úřadu obsažené v napadeném rozhodnutí, nelze učinit závěr, že by napadené rozhodnutí trpělo absencí důvodů rozhodnutí či nesrozumitelností.
88. Zároveň se Úřad v bodech 70-75 odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval současně namítanou nepřezkoumatelností rozhodnutí o námitkách vypracovaných zadavatelem, přičemž jeho závěr považuji za správný.
89. Z výše uvedených důvodů ani námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí a rozhodnutí o námitkách neshledávám důvodnou.
VI. Závěr
90. Po detailním rozboru zadávací podmínky a posouzení, zda zadavatel správně vyhodnotil splnění podmínek technické kvalifikace vybraným dodavatelem, jsem došel k závěru, že zadavatel učinil rozhodnutí o výběru v souladu se zadávacími podmínkami i se ZZVZ.
91. Na základě výše uvedeného jsem shledal, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. město Rokycany, Masarykovo náměstí 1, 337 01 Rokycany
2. VYSSPA Sports Technology s.r.o., Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň
3. POHL cz, a.s Na Pomezí 2483, 252 63 Roztoky
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupném na https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00259047.
[2] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 19.
[3] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 1 a 2.
[4] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[5] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 21.
[6] Konkrétně naplnění požadavku stanoveného v čl. 3.1.3 zadávací dokumentace.
[7] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 48.
[8] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 49.
[9] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 51.
[10] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 52.
[11] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 1.
[12] Tato informace vyplývá z osvědčení o řádném provedení stavby, které je součástí nabídky vybraného dodavatele. Ve správním spise se nachází pod položkou č. 24.