číslo jednací: 22998/2025/500
spisová značka: S0279/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Rekonstrukce sportovního areálu ZŠ Předměstí Rokycany
• Účastníci:
  1. město Rokycany
  2. VYSSPA Sports Technology s.r.o.
  3. POHL cz, a.s., odštěpný závod Plzeň
  4. TSP Plus s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 21. 8. 2025
• Související rozhodnutí: 22998/2025/500; 31535/2025/163

Spisová značka:  ÚOHS-S0279/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-22998/2025/500

Brno 20. 6. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 4. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Rokycany, IČO 00259047, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 337 01 Rokycany,
• navrhovatel – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň,

• vybraný dodavatel – společníci společnosti „Sdružení dodavatelů sportovního areálu Rokycany“
• POHL cz, a.s., POHL cz, a.s., odštěpný závod Plzeň, IČO 25606468, se sídlem Na Pomezí 2483, 252 63 Roztoky a
• TSP Plus s.r.o., IČO 05650780, se sídlem Husova 722/13, 310 00 Plzeň,

kteří uzavřeli smlouvu o společnosti ze dne 3. 3. 2025, na jejímž základě je ve správním řízení oprávněna jednat POHL cz, a.s., POHL cz, a.s., odštěpný závod Plzeň, IČO 25606468, se sídlem Na Pomezí 2483, 252 63 Roztoky jako vedoucí společník,

ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce sportovního areálu ZŠ Předměstí Rokycany“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 29. 1. 2025 pod systémovým číslem P25V00000839,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň – ze dne 11. 4. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Rokycany, IČO 00259047, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 337 01 Rokycany – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce sportovního areálu ZŠ Předměstí Rokycany“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 29. 1. 2025 pod systémovým číslem P25V00000839, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – město Rokycany, IČO 00259047, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 337 01 Rokycany (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 29. 1. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P25V00000839 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce sportovního areálu ZŠ Předměstí Rokycany“ (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.             Dle bodu 1.2 „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky je předmětem plnění veřejné zakázky „[r]ekonstrukce sportovního areálu Základní školy Jižní Předměstí v Rokycanech“, přičemž součástí projektu je „modernizace sportovišť a přilehlých pěších komunikací, […] stavební práce zahrnují[cí] obnovu fotbalového hřiště s umělým povrchem, atletického oválu, multifunkčních hřišť, doskočišť pro skok do dálky a výšky, tenisových kurtů včetně odrazové stěny, zpevněných ploch a zavlažovacích systémů“. 

3.             Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pak vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 5 nabídek.

4.             Dne 7. 3. 2025 rozhodl zadavatel o výběru nabídky dodavatele – společníci společnosti „Sdružení dodavatelů sportovního areálu Rokycany“, kterými jsou POHL cz, a.s., POHL cz, a.s., odštěpný závod Plzeň, IČO 25606468, se sídlem Na Pomezí 2483, 252 63 Roztoky a TSP Plus s.r.o., IČO 05650780, se sídlem Husova 722/13, 310 00 Plzeň, kteří uzavřeli smlouvou o založení společnosti ze dne 3. 3. 2025 (dále jen „vybraný dodavatel“) – a toto rozhodnutí téhož dne odeslal prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje účastníkům zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o výběru“).

5.             Dne 18. 3. 2025 obdržel zadavatel od dodavatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne směřující proti rozhodnutí o výběru (dále jen „námitky“).

6.             Rozhodnutím ze dne 1. 4. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasí s odůvodněním rozhodnutí o námitkách, které považuje za nesprávné, resp. v rozporu se zákonem, podal dne 11. 4. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 11. 4. 2025.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o výběru dodavatele a proti rozhodnutí o námitkách, které je dle navrhovatele nepřezkoumatelné. Navrhovatel má za to, že zadavatel nezákonně a nesprávně posoudil splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení v části splnění technické kvalifikace, když navrhovatel má za to, že vybraný dodavatel neprokázal kvalifikaci v rozsahu zadávacích podmínek, pročež měl být ze zadávacího řízení vyloučen. Podle navrhovatele tak zadavatel porušil zásadu transparentnosti řízení a rovnosti, přičemž dostatečně neodůvodnil, proč považuje kvalifikaci vybraného dodavatele za dostatečnou.

9.             Navrhovatel tedy brojí proti výkladu dílčího kritéria technické kvalifikace zadavatelem při posouzení referenčních zakázek, kterými vybraný dodavatel prokazoval svou technickou kvalifikaci a proti nepřezkoumatelnosti posouzení rozhodnutí o námitkách.

10.         Ve vztahu k výkladu technické kvalifikace při posuzování splnění podmínek účasti vybraného dodavatele navrhovatel uvádí, že zadavatel nesprávně posuzoval referenční zakázky uvedené v nabídce vybraného dodavatele. Předmětný požadavek stanovený v čl. 3.1.3 zadávací dokumentace, že dodavatel je povinen doložit zkušenosti „s min. 2 stavební prací, jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů v hodnotě alespoň 20.000.000 Kč bez DPH za jednu zakázku“ navrhovatel interpretuje tak, že v souladu s jazykovým zněním požadavku je zjevné, že předmětem každé jedné referenční zakázky musí být rekonstrukce či výstavba minimálně dvou sportovních areálů (sportovišť, jako je např. hřiště a atletická dráha či více různých hřišť). Podle navrhovatele se podmínka výstavby či rekonstrukce sportovních areálů vztahuje na každou ze stavebních prací, jelikož zadavatel neformuloval danou podmínku např. ve znění „[…] výstavba minimálně jednoho sportovního areálu“, ale dle názoru navrhovatele zadavatel výslovně požaduje „sportovní areály v rámci jedné stavební práce“. Uvedený výklad navrhovatele pak dle jeho názoru odpovídá i předmětu veřejné zakázky, kterým je samostatných sportovních areálů (sportovišť).

11.         Dále se navrhovatel domnívá, že hodnota pouze sportovišť (sportovních areálů v rámci stavební práce) musí být minimálně 20 mil. Kč bez DPH, resp. že minimální hodnota se vztahuje pouze na požadovaný předmět (kterým jen rekonstrukce či výstavba sportovních areálů) a že práce (objekty) nesouvisející se sportovišti (sportovními areály) se do minimálního finančního objemu nezapočítávají. Navrhovatel je toho názoru, že výklad podávaný zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, tj. že „dodavatel musí mít zkušenosti s realizací alespoň dvou různých investičních celků, přičemž každý z těchto celků musí mít charakter sportovního areálu (tedy svého druhu specializovaného stavebního objektu určeného ke sportovním a volnočasovým aktivitám) a dosáhnout minimální hodnoty stanovené v zadávací dokumentaci“, neodpovídá znění dané zadávací podmínky. Na podporu svých tvrzení navrhovatel předkládá jako důkaz další zadávací dokumentace k jiným veřejným zakázkám zadavatele, v nichž zadavatel vymezil požadavek na referenční plnění určitým specifickým způsobem, který má dokreslovat nepravdivost a účelovost závěru zadavatele o tom, že v rámci šetřené veřejné zakázky se hodnota 20 mil. Kč vztahuje k referenční zakázce, která představuje výstavbu sportovního areálu (či areálů) jako celek.

12.         Navrhovatel dále v návrhu uvádí, že vybraným dodavatelem v rámci prokazovaní technické kvalifikace předložené referenční stavby nesplňují předmětnou zadávací podmínku, resp. že doklady neodpovídají skutečnosti. Ve vztahu k vybraným dodavatelem předložené referenční stavbě „Sportovně rekreační areál – park Kamenná 1. etapa“ realizované pro objednatele město Jílové (dále jen „RS1“) navrhovatel namítá, že RS1 nesplňuje stanovené požadavky na referenční stavby k prokázání technické kvalifikace co do předmětu referenční stavby i její požadované minimální hodnoty. Dle navrhovatele předmětem RS1 nebyla výstavba více sportovních areálů (sportovišť) a zároveň nebyl naplněn požadavek na min. hodnotu referenční stavby ve výši 20 mil. Kč bez DPH. Navrhovatel rozporuje, že předmětem RS1 bylo jakékoliv sportoviště či sportovní areál, neboť dle navrhovatele jediným prvkem, který by šlo hypoteticky za sportovní prvek označit (což navrhovatel ovšem nepřipouští) je in-line dráha vedoucí napříč sportovně-rekreačním areálem, která má ovšem, dle dokladů prokazujících kvalifikaci, hodnotu pouze 3,7 mil. Kč bez DPH, přičemž se dle navrhovatele jedná o asfaltovou komunikaci sloužící jako cesta. Stejně tak dle navrhovatele není sportovním areálem ani altán a zpevněné plochy pro senior, neboť v blízkosti altánu jsou umístěny jen 3 posilovací prvky a není provedena žádná dopadová sportovní plocha. Navrhovatel jako důkaz předkládá fotodokumentaci RS1 spolu s návrhem svědecké výpovědi zaměstnance navrhovatele o její pravosti, ze které dle navrhovatele vyplývá, že předmětem referenční zakázky není výstavba či rekonstrukce sportovních areálů, nýbrž rekreačních prvků a stavební práce nesouvisející s výstavbou či rekonstrukcí sportovního areálu. Zároveň navrhovatel uvádí, že území, na kterém byla realizována RS1 bude teprve v budoucnu (v rámci 4. etapy projektu) disponovat sportovišti, nicméně v tuto chvíli tato nejsou předmětem RS1. Podle navrhovatele není primárním předmětem stavební práce RS1 výstavba či rekonstrukce sportovního areálu v min. hodnotě 20 mil Kč bez DPH (podle výkladu navrhovatele nestačí, aby byla výstavba sportovních areálů „jen její součástí“). Skutečnost, že předmětem RS1 není výstavba či rekonstrukce sportovních areálů potvrzuje dle navrhovatele zároveň to, že při zadávání veřejné zakázky na RS1 nebyly použity CPV kódy vztahující se konkrétně ke sportovnímu areálu či sportovišti. Kromě toho navrhovatel uvádí, že předmět RS1 neodpovídá předmětu veřejné zakázky, jelikož jejím předmětem nejsou žádné umělé povrchy (jak je tomu právě u předmětu plnění veřejné zakázky). Dle navrhovatele je v rozsahu této námitky nepřezkoumatelné rozhodnutí o námitkách.

13.         Ve vztahu k referenční stavbě „Výstavba sportovní haly města Plzně Krašovská“ realizované pro objednatele statutární město Plzeň (dále jen „RS2“) navrhovatel v návrhu namítá, že z oznámení o výběru dodavatele nevyplývá, že se 50 % podíl společnosti POHL cz, a.s. na realizaci RS2 vztahuje k výstavbě sportovních areálů v rámci stavební práce (kdy navrhovatel uvádí, že součástí stavební práce byly také další objekty jako je restaurace, kanalizace, parkoviště a příjezdová komunikace), dále že společník vybraného dodavatele realizoval v rámci RS2 více sportovních areálů, a zároveň, že tato realizovaná část RS2 zahrnovala sportovní areály v hodnotě min. 20 mil. Kč bez DPH. Dle navrhovatele je v rozsahu této námitky rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné a nezákonné.

14.         Navrhovatel dále uvádí, že RS2 nelze prokázat zkušenost a schopnost plnit veřejnou zakázku, jelikož předmět RS2 neodpovídá předmětu veřejné zakázky, když se jedná o výstavbu jednoho sportovního areálu (vnitřní sportovní haly), což neposkytuje vybranému dodavateli žádné kvalifikační předpoklady k realizaci předmětu veřejné zakázky, kterým je výstavba venkovních sportovišť se specifickými vlastnostmi, kterými vnitřní sportoviště nedisponuje (například umělý povrch na fotbalovém hřišti či tenisovém kurtu). Dle navrhovatele zadavatel dostatečně neposoudil, zda RS2 odpovídá předmětu veřejné zakázky, a to z hlediska věcného a technického.

15.         Navrhovatel na podporu svých tvrzení navrhuje, aby Úřad provedl důkazy, které navrhovatel přiložil ke svému návrhu a aby Úřad opatřil a provedl mj. následující důkazy:

• znalecký posudek soudního znalce v oboru stavebnictví k RS1 k prokázání, že předmět RS1 neobsahuje technologie použité při plnění veřejné zakázky, a že se jedná o zcela odlišný předmět plnění, a taktéž k RS2 k prokázání, že se jedná o zcela odlišné technologie plnění oproti plnění v rámci předmětu veřejné zakázky,
• dotaz na město Jílové o využití jednotlivých objektů, které byly předmětem RS1,
• kompletní projektovou dokumentaci k RS2.

16.         S ohledem na navrhovatelem popsané nezákonné a nedostatečné posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení navrhovatel požaduje, aby Úřad rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele zrušil.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 11. 4. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

18.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

19.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 15. 4. 2025.

20.         Usnesením ze dne 15. 4. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Vyjádření zadavatele k návrhu

21.         Dne 22. 4. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu”).

22.         Zadavatel ve vyjádření k návrhu ve vztahu k výkladu podmínky technické kvalifikace uvádí, že je nutné vykládat danou podmínku především v souladu s § 6 zákona a dále aplikovat obecně přijímané interpretační metody výkladu právních i technických textů, tedy výklad jazykový, systematický, účelový a v pochybnostech i výklad ve prospěch zachování soutěže.

23.         Ke gramatické stavbě požadavku zadavatel uvádí, že „ve formulaci pracuje s těmito prvky:

• Počet zakázek: „min. 2 stavební práce“ – jednoznačný požadavek na dva samostatné zakázky (tj. dva samostatné obchodně-technické celky),
• Předmět každé zakázky: „jejichž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů“ – tedy každá ze dvou zakázek musí být klasifikovatelná jako stavební činnost směřující k vytvoření nebo přeměně sportovního areálu,
• Hodnota zakázky: „v hodnotě alespoň 20 000 000 Kč bez DPH za jednu zakázku“ – hodnota vztahující se vždy ke konkrétní zakázce, nikoliv k dílčí části uvnitř zakázky.“

Z uvedeného zadavatel dovozuje, že požadavek směřuje ke konkrétnímu počtu zakázek, jejichž předmětem byla výstavba či rekonstrukce sportovního areálu, přičemž každá taková zakázka naplnila limitní parametry stanovené zadávací dokumentací. Takový výklad dle zadavatele nevybočuje ze zavedené praxe a standardní interpretace zadávacích podmínek. Obzvláště pak formulace „dvě stavební práce“ a „za jednu zakázku“ ve vztahu k finanční hodnotě nelze vykládat tak, že zadavatel požaduje stanovený finanční objem referenční stavby pouze za předmět sportoviště. Obdobně k vymezení předmětu zadavatel v souladu s § 79 odst. 2 písm. a) zákona uvádí, že požadavek na předmět spočívající ve „výstavbě nebo rekonstrukci sportovních areálů“ představuje obdobný předmět stavebních prací ve smyslu předmětného ustanovení.

24.         K námitkám týkajícím se gramatického výkladu množného čísla sportovních areálů zadavatel uvádí, že množné číslo je v obdobných formulacích používáno zástupně pro obecný pojem typu předmětu. V případě, že by zadavatel požadoval, aby předmětem referenční stavby bylo více sportovních areálů, či více sportovišť, uvedl by takto konkrétní informaci v zadávací dokumentaci, např. použitím požadavku na „minimálně dva sportovní areály“ či „nejméně dvě samostatná sportoviště“. Vzhledem k tomu, že zadavatel takto neučinil, nelze z jazykového výkladu vyvodit navrhovatelem předestíraný výklad v neprospěch účastníků zadávacího řízení.

25.         Ve vztahu k účelu požadavku zadavatel uvádí, že byl stanoven tak, aby zajistil technickou způsobilost dodavatele s ohledem na objem a povahu stavby, nijak nediskriminoval kvalifikované účastníky a nevytvářel nepřiměřené překážky hospodářské soutěže. Stanovený požadavek zajišťuje schopnost dodavatele realizovat komplexní projekty, při současném zachování přiměřenosti spočívající ve věcné souvislosti s předmětem veřejné zakázky, přiměřeně nastavených limitů a dodržení zákona.

26.         Zadavatel se dále vyjádřil k pojmu „sportovní areál“, pro který zadavatel neidentifikoval zákonnou definici, nicméně odkazuje na § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, který zahrnuje stavby a zařízení pro sport pod pojem veřejné infrastruktury. Stejně tak pak vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, zmiňuje venkovní sportoviště jako specifický druh staveb. Dle zadavatele toto dokládá, že právní rámec uznává sportoviště a sportovní areály jako stavební objekty určené k výkonu sportovní činnosti.

27.         Předložené referenční stavby dle zadavatele splňují požadavky stanovené zadávací dokumentací. K RS1 zadavatel uvádí, že „in-line dráha je specializované sportovní zařízení, určené k provozování kolečkových sportů. Je typicky zřizována na samostatných zpevněných plochách, technicky vybavených s ohledem na sportovní bezpečnost. Zadavatel uvádí, že in-line dráha naplňuje veškeré znaky sportoviště, a tudíž i sportovního areálu, pokud je doplněna o doprovodné prvky (např. zázemí, mobiliář, osvětlení apod.).“ Vedle samotné in-line dráhy pak RS1 zahrnovala další zásadní stavební a funkční prvky, spočívající zejména ve vybudování sportovně-rekreačních ploch s různými typy sportovních povrchů, veřejného osvětlení, zřízení mobiliáře, provedení terénních úprav, výsadbu zeleně, zajištění přístupových chodníků a zpevněných ploch a zřízení přípojek inženýrských sítí. Významným aspektem bylo rovněž zajištění provozně-technického zázemí areálu, což dále posiluje jeho charakter plnohodnotného sportovního areálu. Dle zadavatele se zjevně nejednalo o izolovanou stavbu, ale, s ohledem na množství vzájemně propojených prvků, o multifunkční sportovní prostor k využití pro sportovní a volnočasové aktivity veřejnosti.

28.         Ve vztahu k RS2 zadavatel uvádí, že z osvědčení objednatele vyplývá, že jejím předmětem byla výstavba sportovní haly, jež obsahovala vnitřní sportovní sál, tribuny, zázemí pro sportovce a rozhodčí, technické zázemí, administrativní zázemí, sklady sportovního náčiní, přístupové komunikace a veřejné osvětlení. RS2 celkovým charakterem zcela naplňuje znaky sportovního areálu, neboť se jedná o ucelený funkční celek, který integruje samotné sportoviště a širší provozní prvky nezbytné pro jeho provoz.  Výstavba tohoto rozsahu naplňuje běžné chápání pojmu sportovní areál. Zadavatel zároveň zdůrazňuje, že v zadávací dokumentaci explicitně nestanovil požadavek na venkovní sportovní areál. Zadavatel je zcela přesvědčen, že RS2 splňuje požadavky stanovené na prokázání technické kvalifikace.

29.         Zadavatel se dále vyjadřuje k argumentaci navrhovatele CPV kódy, kdy uvádí, že „CPV kódy […] slouží k jednotnému klasifikačnímu označení předmětu veřejné zakázky pro účely jejího vyhledávání a statistického zpracování, nikoli pro právní nebo technické posouzení konkrétního plnění“ a že je obecnou praxí stanoveno, že rozhodující je soulad předmětu referenční stavby s požadavkem technické kvalifikace, nikoliv její kategorizace v systému CPV kódů.

30.         Zadavatel je toho názoru, že postupoval v souladu se zákonem a návrh navrhovatele je zcela nedůvodný.

Další průběh správního řízení

31.         Usnesením ze dne 13. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí v Úřadem stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.

32.         Rozhodnutím ze dne 26. 5. 2025 uložil Úřad zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0279/2025/VZ.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

33.         Dne 20. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí”), v němž se navrhovatel vyjadřuje k podkladům rozhodnutí, zejména k vyjádření zadavatele k návrhu.

34.         Navrhovatel trvá na svých tvrzeních uvedených v návrhu, přičemž dále uvádí, že zadavatel interpretuje ustanovení zadávací dokumentace chybně, neboť nepožadoval doložit zkušenosti s min. „2 stavebními pracemi, jejichž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů, a to v hodnotě alespoň 20 000 000 Kč bez DPH za jednu zakázku“, tj. nepoužil formulaci „2 stavební práce“, ale „2 stavebními pracemi“. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel neužívá formulaci „jejichž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů“, kde má být každá zakázka klasifikována jako stavební činnost směřující k vytvoření nebo přeměně sportovního areálu, ale „jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů“, tedy požadavek na sportovní areály je stanoven k jedné zakázce užitím zájmena jejíž. K výkladu požadavku na hodnotu referenční stavby navrhovatel uvádí, že zadavatel nepoužil formulaci „v hodnotě alespoň 20 000 000 Kč bez DPH za jednu zakázku“, kde se má hodnota vztahovat vždy ke konkrétní zakázce, nikoliv k dílčí části uvnitř zakázky, ale „jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů v hodnotě alespoň 20.000.000 Kč bez DPH za jednu zakázku“, hodnota alespoň 20 mil. Kč bez DPH se vztahuje k hodnotě rekonstrukce či výstavy sportovních areálů (která má být předmětem takové zakázky) v rámci každé jedné zakázky, nikoli k hodnotě celé zakázky, sportovní areály v hodnotě alespoň 20 mil. Kč bez DPH mají být předmětem zakázky, nikoli např. její součástí, když i z této skutečnosti vyplývá, že hodnota se vztahuje ke sportovním areálům v rámci referenční zakázky“.

35.         Navrhovatel podotýká, že zadavatel ve vyjádření k návrhu (a shodně též v rozhodnutí o námitkách) chybně cituje předmětné ustanovení zadávací podmínky, které neodpovídá liteře uveřejněné zadávací dokumentace.

36.         Navrhovatel trvá na názoru, že gramatickým výkladem nelze dojít k jinému výsledku, než že předmětem každé jedné referenční stavby musí být vícero sportovních areálů. V tomto odkazuje navrhovatel na znění zadávací podmínky, kde zadavatel výslovně stanovil, že bude k prokázání technické kvalifikace sloužit taková referenční stavba, „jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů“. Dle navrhovatele zadavatel chybně uvádí, že § 79 odst. 2 písm. a) zákona stanoví, že technická kvalifikace se prokazuje doložením seznamu stavebních prací obdobného charakteru. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zákonná limitace je dána § 73 odst. 6 zákona, který stanovuje povinnost zadavatele nastavit pravidla prokázání technické kvalifikace přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Dle navrhovatele tak zadavatel stanovil jako minimální úroveň technické kvalifikace referenční stavbu, jejíž „předmětem byla výstavba či rekonstrukce sportovních areálů (sportovišť).“

37.         Ve vztahu k finančnímu objemu referenčních staveb navrhovatel uvádí, že „[z]e znění zadávací podmínky vyplývá, že finanční objem 20 mil. Kč bez DPH se vztahuje na hodnotu rekonstrukce či výstavby sportovních areálů u každé ze stavebních prací. Pokud má být dle zadávacích podmínek rekonstrukce či výstavba sportovních areálů předmětem stavební práce, NIKOLI TAKÉ JEJÍ SOUČÁSTÍ (zadavatel nestanovil, že se může jednat i o součást stavební práce), pak i z tohoto důvodu se musí finanční objem vztahovat právě na požadovaný předmět veřejné zakázky, kterým je rekonstrukce či výstavba sportovních areálů. Do minimálního finančního objemu se nemohou započítávat jiné objekty v rámci stavební práce, které nijak nesouvisí se [sportovními] areály. Zadavatel v zadávacích podmínkách neuvádí, jak nepravdivě tvrdí, že požadoval, aby předmětem zakázky byl sportovní areál jako funkční celek, přičemž hodnota celé zakázky musí být alespoň 20 mil. Kč bez DPH, to ze znění zadávací podmínky nevyplývá.“ Navrhovatel podotýká, že při příliš širokém výkladu by bylo možné ad absurdum dospět k závěru, že postačí i dílčí práce na sportovním areálu v rámci referenční stavby se zcela odlišným předmětem, aby tato mohla prokazovat splnění technické kvalifikace dodavatele.

38.         Navrhovatel dále uvádí, že předmětem veřejné zakázky je více „různých sportovišť (sportovních areálů).“ Dle navrhovatele se tak nejedná o „jedno sportoviště (jeden sportovní areál“, ale o „jeden areál školy ve kterém se nachází více sportovišť (sportovních areálů).“ Dle navrhovatele pak není zjevný účel zájmu ověřit, že účastník má zkušenost s plněním zahrnující komplexní stavební činnosti: demolice, výstavbu sportovních ploch, vybavení, technickou infrastrukturu a mobiliář, když rekonstrukce sportováních areálů, jakožto předmět referenční stavby, nemusí tyto činnosti vůbec obsahovat.

39.         Navrhovatel trvá na svých tvrzeních uvedených v návrhu, a to jak k RS1, která nesplňuje kritéria technické kvalifikace co do předmětu i finančního rozsahu. Předmětem RS1 dle navrhovatele nebyly sportovně-rekreační plochy s různými typy sportovních povrchů. Celková funkce RS1 byla dle navrhovatele založena na koncepci veřejného prostranství – parku, nikoliv sportovního využití. Navrhovatel uvádí, že park, který je dle navrhovatele předmětem RS1, je ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) stavebního zákona veřejným prostranstvím, nikoliv sportovištěm. Realizovaná in-line dráha dle navrhovatele jak kvůli svojí hodnotě, tak kvůli dílčímu charakteru, nemůže umožnit akceptaci RS1.

40.         Ve vztahu k RS2 navrhovatel podotýká, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách, ani ve vyjádření k návrhu nevypořádal námitku, že nelze stanovit, zda předmětem 50 % podílu na realizaci RS2 byly činnosti odpovídající požadavkům technické kvalifikace. Dle navrhovatele byly součástí předmětu RS2 objekty nesouvisející se sportovním areálem a z toho důvodu není zřejmé, že se činnost vybraného dodavatele nevztahovala např. pouze na tyto objekty.

41.         K vyjádření zadavatele k CPV kódům pak navrhovatel uvádí, že CPV kódy slouží k jednoznačné identifikaci předmětu veřejné zakázky, jsou využívány k jeho přesnému popisu, a právě i CPV kódy užité zadavatelem RS1 jsou vodítkem pro posouzení, zda se jedná o sportovní areál či park. V tomto ohledu pak navrhovatel brojí i proti tvrzení zadavatele, že stěžejní je souvislost předmětu referenční stavby a předmětu veřejné zakázky, když mezi předmětem RS1 žádná věcná souvislost není.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí

42.         Dne 20. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí”).

43.         Vybraný dodavatel uvádí, že jeho finanční podíl na plnění RS2 představoval v souladu s doklady nabídky 50 %, tedy 82 665 209 Kč, přičemž plnění poskytoval vybraný dodavatel jakožto člen sdružení společně a nerozdílně společným realizačním týmem.

44.         Ve vztahu k RS1 vybraný dodavatel uvádí, že součástí bylo sportoviště v podobě in-line dráhy, přičemž hodnota celé realizované stavby byla 32 668 731,36 Kč bez DPH, což dle vybraného dodavatele naplňuje požadavek stanovený v čl. 3.1.3. zadávací dokumentace, tj. aby hodnota každé referenční stavby byla min. 20 000 000 Kč bez DPH.

45.         Vybraný dodavatel žádá, aby Úřad rozhodl tak, že návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zamítne.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

46.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

47.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

48.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

49.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

50.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

• podmínky průběhu zadávacího řízení,
• podmínky účasti v zadávacím řízení,
• pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
• pravidla pro hodnocení nabídek,
• další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

51.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

52.         Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako podmínky kvalifikace.

53.         Podle § 53 odst. 4 zákona zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Veřejný zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nestanoví jinak, prokazuje dodavatel splnění základní způsobilosti čestným prohlášením. Ustanovení § 81 až 85, § 86 odst. 3, § 87 a 88 se použijí ve zjednodušeném podlimitním řízení obdobně. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit písemným čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87.

54.         Podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

55.         Podle § 73 odst. 5 zákona je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.

56.         Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)             která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)             minimální úroveň pro jejich splnění.

57.         Podle § 79 odst. 1 věty první zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

58.         Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

59.         Podle § 123 odst. 1 zákona Oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

• zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,
• výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

i.      seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

ii.       u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace

iii.      seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

iv.      výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).

60.         Podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb. stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) platí, že veřejnou infrastrukturou se v tomto zákoně rozumí pozemky, stavby a zařízení sloužící veřejné potřebě, a to občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva.

61.         Úřad podle § 265 písm. a) zákona návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku

62.         Dle čl. 1.1 „Klasifikace předmětu plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace byl pro klasifikaci předmětu veřejné zakázky zvolen CPV kód 45000000-7 – Stavební práce.

63.         Dle čl. 1.2 „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky rekonstrukce sportovního areálu Základní školy Jižní Předměstí v Rokycanech, kdy „[p]rojekt zahrnuje modernizaci sportovišť a přilehlých pěších komunikací v souladu s platným územním plánem. Stavební práce zahrnují obnovu fotbalového hřiště s umělým povrchem, atletického oválu, multifunkčních hřišť, doskočišť pro skok do dálky a výšky, tenisových kurtů včetně odrazové stěny, zpevněných ploch a zavlažovacích systémů“.

64.         Dle čl. 3.1.3 „Technická kvalifikace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky předkládá dodavatel k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona “seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

Zadavatel požaduje předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně konkrétního osvědčení s uvedením ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Dodavatel je povinen doložit zkušenosti:

• s min. 2 stavební prací, jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů v hodnotě alespoň 20.000.000 Kč bez DPH za jednu zakázku.“

65.         Dle čl. 4 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky komplexní rekonstrukce sportovního areálu, jenž zahrnuje fotbalové hřiště, atletický ovál, multifunkční hřiště, tenisové kurty, pěší komunikace a zpevněné plochy, drenážní a zavlažovací systémy a bezpečnostní a ekologická opatření.

66.         Z přílohy č. 3 nabídky vybraného dodavatele, kterou je čestné prohlášení k technické kvalifikaci, vyplývá, že vybraný dodavatel předložil k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona dvě referenční zakázky. První z nich byla RS1 s názvem „Sportovně rekreační areál – park Kamenná – 1. etapa“ realizovaná pro objednatele „Město Jílové“ v celkovém finančním objemu 32,6 mil. Kč, přičemž v rámci popisu realizovaných prací vybraný dodavatel uvedl hrubé terénní úpravy, altán a zpevněná plocha pro mládež, altán a zpevněná plocha pro seniory, otevřený amfiteátr, piknik zóna a in-line dráha. Druhou referenční stavbou byla RS2 s názvem „Výstavba sportovní haly města Plzně Krašovská“, realizovaná pro objednatele „Statutární město Plzeň“ v celkovém finančním objemu 165 mil. Kč, kdy podíl vybraného dodavatele z celkového finančního objemu představoval 50 %, přičemž v rámci popisu realizovaných prací vybraný dodavatel uvedl: „Novostavba sportovní haly se zázemím a restaurací a příjezdovou komunikací. Třípodlažní objekt“.

67.         Z přílohy nabídky vybraného dodavatele, kterou je „Osvědčení o řádném plnění stavebních prací“, vydané objednatelem „město Jílové“ dne 7. 2. 2025, ve vztahu k RS1 vyplývá, že celková cena díla je 32 668 731,36 Kč bez DPH, a dále že záměrem objednatele bylo vybudování rekreačního parku. Předmětem RS1 dle osvědčení byly kromě hrubých terénních úprav ploch (pod budoucím hřištěm pro malou kopanou, univerzálním hřištěm, hřištěm pro beach volejbal, workoutovým hřištěm, skate parkem, zázemím areálu sportovišť, tribunou pro diváky se skladem atd.) i další objekty, a to:

-          altán (ze smrkového dřeva) a zpevněná plocha pro mládež (ze zámkové dlažby),

-          altán a zpevněná plocha pro seniory (řešeno technicky shodně s altánem a zpevněnou plochou pro mládež),

-          otevřený amfiteátr,

-          piknik zóna (stávající travnatá plocha navazující na mlatovou areálovou komunikaci, lemováno lomovým kamenem, doplněno o ohniště),

-          in-line dráha, přičemž „[d]ráha má v celé délce šířku 3,0 m a je lemovaná betonovými obrubníky šířky 80 mm. Povrch dráhy je navržen jako živičný a je proveden v úpravě povrchu typu Vegecol. Jedná se o povrch typu obdobného asfaltových směsí, avšak vyrobeného z přírodních pryskyřic a jejich derivátů. Pod touto vrstvou jsou navrženy podkladní vrstvy drceného kameniva.“

-          cesty (s mlatovým povrchem), chodníky (ze zámkové dlažby) a vyhlídky,

-          veřejné osvětlení a inženýrské sítě.

Dále z předmětného osvědčení mj. vyplývá, že finanční objem hlavních prací uvedený ve vztahu k zemním pracím je 17 056 426,40 Kč, dále k „altánu pro seniory + cvičební prvky“ 613 970,30 Kč a k in-line dráze 2 754 572 Kč.“

68.         Z přílohy nabídky vybraného dodavatele, kterou je „Osvědčení o řádném plnění stavebních prací“, vydané Magistrátem města Plzně dne 15. 2. 2023, ve vztahu k RS2 vyplývá, že celková hodnota díla byla 165 330 418 Kč, kdy zhotovitelem bylo „SDRUŽENÍ KRAŠOVSKÁ – POHL – IMOS Brno“, jehož společníci „POHL cz, a.s.“ a „IMOS Brno., a.s.“ měli shodný podíl na jeho realizaci, a to 50 %. Z osvědčení zároveň vyplývá, že předmětem RS2 byla výstavba nové trojpodlažní městské sportovní víceúčelové haly se zázemím, restaurací a vlastním parkovištěm (příjezdovou komunikací s parkováním). Předmětné osvědčení dále obsahuje přehled finančních nákladů s rozpadem celkové ceny díla u hlavních realizovaných činností, a to mj. pro různé konstrukce, stavební práce, sportovní podlahu, vybavení a obklad, tribunu, střechu, výtah, zemní práce, komunikace a zpevněné plochy, sadové úpravy, gastro, opláštění, elektroinstalace atp.

69.         V rozhodnutí o výběru zadavatel uvedl, že nabídka vybraného dodavatele byla shledána jako ekonomicky nejvýhodnější a splnění kritérií technické kvalifikace bylo prokázáno v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami, přičemž zadavatel dále uvedl shodné informace k RS1 a RS2, jaké byly uvedeny vybraným dodavatelem v příloze č. 3 jeho nabídky, tj. v čestném prohlášení k technické kvalifikaci.

Právní posouzení

K rozhodnutí o námitkách

70.         Dříve než Úřad přistoupí k samotnému meritu věci, považuje za vhodné se na tomto místě vyjádřit k námitce navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, kdy navrhovatel uvádí, že rozhodnutí o námitkách je v otázkách rozhodnutí o naplnění kvalifikačních limitů prostřednictvím RS1 a RS2 nepřezkoumatelné.

71.         Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku předně konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené v souladu s § 245 odst. 1 zákona věcně vypořádat.

72.         K uvedenému Úřad v obecnosti uvádí, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

73.         Úřad uvádí, že obsahem a podstatou nespokojenosti navrhovatele s vypořádáním jeho námitek je, mimo nesouhlas s věcným vypořádáním námitek ve vztahu k jejich obsahu, také nepřezkoumatelné vypořádání námitek v části týkající se RS1 (kdy podle názoru navrhovatele zadavatel nesprávně argumentuje in-line dráhou, kterou nelze za sportoviště označit, a ani blíže neodůvodňuje svá tvrzení o sportovně rekreačních plochách) a dále také  námitky v části týkající se RS 2 ve vztahu k 50 % podílu vybraného dodavatele na předmětu RS2 (kdy podle navrhovatele zadavatel neuvedl z čeho dovozuje, že vybraný dodavatel realizoval právě tu část referenční zakázky).

74.         Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele dle § 245 odst. 2 zákona odmítl jako nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související se stanovením zadávacích podmínek za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Ve vztahu k RS1 zadavatel uvádí, že přítomnost in-line dráhy a dalších ploch a prvků využitelných ke sportovně rekreačním činnostem odpovídá běžné infrastruktuře sportovně rekreačního areálu. K RS2 pak zadavatel uvádí, že RS2 (tedy celá referenční stavební práce) je sportovním areálem, přičemž rozhodný 50 % podíl pak splňuje požadavek na finanční objem. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel zaměňuje interní strukturu stavby s jejím faktickým a účelovým předmětem. Přesto, že lze dle Úřadu shledat určitou stručnost, resp. „povrchnost“ vyjadřování zadavatele v některých bodech odůvodnění rozhodnutí o námitkách, zcela zjevně nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez jakéhokoli odůvodnění. Současně má Úřad za to, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil k podstatě každého okruhu navrhovatelem vznesených námitek, přičemž skutečnost, že se nevypořádal s každou jednotlivou dílčí námitkou navrhovatele, nemůže založit nepřezkoumatelnost daného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že ke každé části námitek zadavatel postihnul jejich gros, je zdůvodnění, které navrhovateli poskytl, dostačující k tomu, aby byla naplněna povinnost zadavatele vymezená v § 245 odst. 1 zákona spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání námitek v odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Ostatně navrhovatel byl schopen na podkladě rozhodnutí o námitkách podat obsahově konkrétní a komplexní návrh, ve kterém zjevně reaguje na relevantní argumentaci zadavatele k podstatě námitek.

75.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti má tak Úřad za to, že zadavatel při vyřizování námitek dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách k daným námitkám vyjádřil.

K výkladu zadávací podmínky

Co se týče samotného merita věci, Úřad konstatuje, že správní řízení bylo zahájeno na základě návrhu, v němž navrhovatel napadá výběr vybraného dodavatele, resp. tvrdí, že vybraný dodavatel neprokázal technickou kvalifikaci, když jím předložené (a zadavatelem posuzované reference) RS1 a RS2 nesplňovaly zadávací podmínku stanovenou v čl. 3.1.3 zadávací dokumentace veřejné zakázky, a to požadavek na technickou kvalifikaci spočívající v doložení zkušenosti „s min. 2 stavební prací, jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů v hodnotě alespoň 20.000.000 Kč bez DPH za jednu zakázku“. Jádrem sporných skutečností je otázka, jakým způsobem má být daná zadávací podmínka vykládána a v té souvislosti, zda zadavatel aplikoval správný výklad na předmětné referenční stavby předložené vybraným dodavatelem.  Rozhodnutí o výběru je tak dle navrhovatele nezákonné a vybraný dodavatel měl být ze zadávacího řízení vyloučen. Kromě toho navrhovatel namítá i netransparentnost postupu zadavatele ve vztahu k nedostatečnému zdůvodnění proč považuje doloženou technickou kvalifikaci vybraného dodavatele za dostatečnou, a to zejména ve vztahu k 50 % podílu na RS2.

76.         Úřad primárně přistoupil ke stanovení správného výkladu zadávací podmínky, který bude následně možné aplikovat na RS1 a RS2 tak, aby bylo posouzeno, zda vybraný dodavatel splňuje kritéria technické kvalifikace, a zda zadavatel posoudil tuto skutečnost v souladu se zadávací dokumentací a zákonem.

77.         V obecné rovině, s odkazem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona vždy platí, že zadavatel má povinnost zadávací podmínky stanovit mj. srozumitelně, jasně a dostatečně přesně na to, aby mohli dodavatelé adekvátně zvážit svou účast v zadávacím řízení, resp. ve vztahu ke kvalifikaci, aby mohli sami posoudit svou kvalifikaci na plnění veřejné zakázky. Tato povinnost je stěžejní zároveň i pro transparentnost následného posouzení splnění zadávacích podmínek[2].

78.         Úřad dále v obecné rovině konstatuje, že kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Lze uvést, že účelem institutu kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují dostatečné záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Výčet jednotlivých kritérií technické kvalifikace je v zákoně stanoven taxativním způsobem v rámci ustanovení § 79 odst. 2 zákona. Úřad nicméně nepřehlédl, že zadavatel zadává předmětnou veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení, ve kterém se s ohledem na znění § 53 zákona pravidla stanovená zákonem ohledně kritérií technické kvalifikace a způsobu jejich prokázání nemusí uplatnit. Zadavatel tedy může použít jednotlivá pravidla stanovená pro nadlimitní režim, pokud si to vyhradí, případně může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté zákona. Pokud se však zadavatel rozhodne, že bude po dodavatelích požadovat prokázání technické kvalifikace a stanoví za tím účelem pravidla pro jejich prokázání odkazem na pravidla pro nadlimitní režim, tj. vyhradí si postup dle dotčených pravidel pro nadlimitní režim, pak je v takovém případě povinen v souladu s těmito pravidly pro nadlimitní režim postupovat.

79.         Podstatou podmínek účasti (tedy i podmínek kvalifikace) je, že představují kritéria, která musí být ze strany vybraného dodavatele naplněna, aby bylo možné s tímto dodavatelem ve výsledku též uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. Splnění podmínek účasti (tedy i podmínek kvalifikace) účastníkem zadávacího řízení přitom posuzuje zadavatel na základě podmínek stanovených v zadávací dokumentaci a na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení v rámci jeho nabídky (případně též v jejím doplnění či objasnění). Zadavatel by tak měl mít na základě údajů obdržených v nabídce vybraného dodavatele (resp. v žádosti o účast), popř. též na základě informací poskytnutých vybraným dodavatelem v rámci doplnění či objasnění nabídky prokázáno, že vybraný dodavatel zadavatelem stanovené zadávací podmínky splňuje, resp. že nabídka dodavatele, jenž by se měl stát vybraným dodavatelem pro účely realizace poptávaného plnění, stanovené podmínky zadavatele naplňuje. Jen takový dodavatel může být vybrán z účastníků zadávacího řízení a povolán k realizaci veřejné zakázky.

80.         Úřad rovněž považuje za nezbytné připomenout, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky jsou pro dodavatele závazné, přičemž jejich nedodržení je důvodem pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Nabídka každého dodavatele tak musí zadávací podmínky plně respektovat a nelze se od nich svévolně odchýlit nad jejich rámec.

81.         V šetřeném případě zadavatel využil možnosti ve smyslu § 53 odst. 4 zákona a v zadávací dokumentaci jako podmínku účasti v zadávacím řízení mj. stanovil, že požaduje prokázání technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona předložením seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení. Dodavatel byl podle tohoto kritéria technické kvalifikace stanoveného v čl. 3.1.3 odst. 1 zadávací dokumentace veřejné zakázky povinen doložit zkušenosti „s min. 2 stavební prací, jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů v hodnotě alespoň 20.000.000 Kč bez DPH za jednu zakázku.“

82.         V nyní posuzovaném případě ovšem není namítána samotná netransparentnost uvedené zadávací podmínky, ale netransparentnost, či spíše chybnost, posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Tato nesprávnost tkví dle navrhovatele v příliš extenzivním výkladu předmětného kritéria technické kvalifikace při posuzování předložených referenčních plnění, což mělo způsobit výběr nekvalifikovaného účastníka zadávacího řízení.

83.         Navrhovatel a zadavatel tedy zastávají odlišný výklad zadávací podmínky stanovené v čl. 3.1.3 odst. 1 zadávací dokumentace veřejné zakázky. Klíčovou tezí předestřenou navrhovatelem je, že předmětem referenční zakázky mělo být více sportovních areálů.Navrhovatel vykládá uvedenou podmínku tak, že „[z] uvedeného znění vyplývá, že zadavatel patrně původně zamýšlel stanovit požadavek na doložení zkušenosti s minimálně jednou stavební prací, jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů v hodnotě alespoň 20.000.000 Kč bez DPH. Následně se zadavatel rozhodl pro minimálně dvě takové stavební práce, proto uvedl ‚2‘ a ‚za jednu zakázku‘ “. Z tohoto závěru navrhovatele vyplývá, že by účastník předkládal jednu referenční stavbu, jejíž předmětem byla výstavba sportovních areálů. Inkorporace čísla 2 do požadavku technické kvalifikace ovšem způsobuje, že není tvar číslovky dva, který by v předmětné větě dával podle pravidel českého jazyka smysl. Jak navrhovatel správně podotýká, dochází k rozporu mezi jednotným číslem užitým pro „stavební prací, jejíž“ a číslovkou 2, která indikuje množné číslo. Navrhovateli lze v této souvislosti dát za pravdu, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách i vyjádření k návrhu pracuje se zněním zadávací podmínky, kde tato chyba v psaní byla odstraněna. Úřad zde podotýká, že navrhovatel ovšem nemá a ani nemůže mít postavené najisto, zda je jeho hypotéza o pozdějším doplnění číslovky k počtu stavebních prací pravdivá. Zadavatel vykládá předmětnou podmínku v návaznosti na přítomnost množného čísla způsobenou prostřednictvím uvedení číslovky 2 tak, že dodavatel musí mít zkušenosti s minimálně dvěma stavebními pracemi, jejichž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů (jak vyplývá i z jeho aplikace předmětného požadavku při posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, v rozhodnutí o námitkách i ve vyjádření k návrhu). V této souvislosti je Úřad toho názoru, že v rozsahu singulárního označení stavební práce a přivlastňovacího zájmena jejíž, je zcela zjevné, že se jedná o chybu v psaní. Úřad uzavírá, že předmětné ustanovení zadávací dokumentace obsahuje chybu v psaní natolik zjevnou, že ani nemůže docházet k narušení transparentnosti zadávací dokumentace. Význam a účel dané části zadávací podmínky, stejně tak jako její obsah a úmysl zadavatele jsou z jazykového vyjádření, ačkoliv stiženého gramatickou vadou, natolik zjevné, že objektivně nelze dospět k jinému závěru, než k jakému dospěl Úřad při jejím posouzení, a proto je nutné i při aplikaci samotné zadávací podmínky postupovat tak, jako by chybu v psaní vůbec neobsahovala.

84.         Při zohlednění výše uvedeného pak množné číslo pojmu „sportovní areál“, dle názoru Úřadu, značí obecné označení předmětu referenčních staveb, nikoliv striktně požadavek, aby předmětem jedné referenční stavby byla výstavba či rekonstrukce více sportovních areálů. Úřad akcentuje, že při výkladu zadávacích podmínek se nelze spokojit pouze s jazykovým výkladem, obzvlášť pak v případě, kdy písemné vyjádření zadávací podmínky zjevně obsahuje chybu v psaní. Úřad se v této otázce zcela ztotožňuje s výkladem dané zadávací podmínky, který zastává sám zadavatel, tj. že v použité větné skladbě je pojmu „sportovní areály“ užito jako odpovídající zamýšlenému pojmu stavební práce, a to ve smyslu obecného označení předmětu stavebních prací, resp. o jaký druh předmětu takových prací se má jednat. Pro dokreslení Úřad předestírá příkladem obdobnou větnou skladbu, kdy by zadavatel požadoval například „zkušenosti s výstavbou bytových domů“. V uvedeném příkladu je v rámci daného požadavku označen druh nebo typ budovy která má být předmětem výstavby (bytový dům) a dle názoru Úřadu zde nelze nutně dovozovat i požadavek na pluralitu daného typu budov. Úřad je tedy toho názoru, že již na základě zadavatelem použité větné skladby nejsou pochyby o výkladu předmětné zadávací podmínky ve vztahu k otázce, zda zadavatel požaduje zkušenost s větším počtem sportovních areálů v rámci jedné referenční zakázky. V kontextu předmětné zadávací podmínky a použitého pojmu „sportovní areály“, je však nutno vzít v potaz nejen samotnou větnou skladbu, a tedy výklad čistě jazykový, ale i výklad systematický, jak bude vysvětleno níže v tomto bodě.

85.         Dalším vodítkem navrhovateli, či jakémukoliv jinému dodavateli, nicméně mohl být i způsob jakým označení „sportovní areál“ užívá přímo zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, a to konkrétně v rámci popisu předmětu veřejné zakázky podle čl. 1.2 zadávací dokumentace, kterým je „Rekonstrukce sportovního areálu Základní školy Jižní Předměstí“, přičemž tato rekonstrukce sportovního areálu zahrnuje „modernizaci sportovišť“ a přilehlých pěších komunikací, kdy stavební práce  zahrnují mj. obnovu fotbalového hřiště, atletického oválu, doskočišť pro skok do dálky a výšku, tenisových kurtů či multifunkčních hřišť. Z popisu předmětu veřejné zakázky tedy vyplývá, že zadavatel nestaví pojmy sportoviště a sportovní areál na roveň, přičemž zároveň jeden sportovní areál může obsahovat více sportovišť. Sám navrhovatel v návrhu uvádí, že k danému výkladu požadavku ve smyslu plurality sportovních areálů v rámci jedné stavební práce dospěl i v návaznosti na předmět veřejné zakázky, kterým je dle něj „více samostatných sportovních areálů (sportovišť)“. Dle Úřadu je naopak zjevné, že zadavatel v popisu předmětu veřejné zakázky označuje za jeden sportovní areál právě soubor sportovišť a souvisejících ploch. V této souvislosti Úřad podotýká, že výklad pojmu „sportovní areál“, který staví tento pojem na roveň s pojmem „sportoviště“, a který zjevně prezentuje navrhovatel v návrhu, pak nemůže obstát.

86.         Úřad tedy opětovně zdůrazňuje, že neshledává možným navrhovatelem zastávaný výklad požadavku více sportovních areálů v rámci jedné stavební práce, a to jak na základě jazykové a logické interpretace zadávací podmínky, tak i na základě systematického výkladu v souvislosti s předmětem veřejné zakázky popsaným v zadávací dokumentaci. Zároveň je nutno upozornit na to, že ze zadávací dokumentace nevyplývá povinnost, aby předmětem sportovního areálu (který je předmětem dané reference) bylo více sportovišť, a tudíž je nutné akceptovat tezi, že sportovním areálem v kontextu požadavku zadavatele může být i takový areál, který obsahuje sportoviště pouze jedno. Ve vztahu k návrhu nelze s navrhovatelem souhlasit ani v tom, že by byla daná podmínka stanovena jako rekonstrukce či výstavba více sportovních areálů v rámci jedné zakázky, a to jako minimální úroveň pro splnění požadavku technické kvalifikace ve smyslu § 73 odst. 6 zákona. Navrhovatel k tomuto závěru dochází, aniž by v návrhu jakkoliv rozlišoval pojmy sportoviště a sportovní areál. Navrhovatel přitom v návrhu sám argumentuje předmětem veřejné zakázky, když uvádí, že „[požadavek na více sportovních areálů] odpovídá i předmětu veřejné zakázky, kterým je více samostatných sportovních areálů (sportovišť).“ Návrh ovšem v tomto případě nereflektuje znění zadávací dokumentace, dle které je předmětem veřejné zakázky právě jen jeden sportovní areál. Výkladu navrhovatele s odkazem na § 73 odst. 6 zákona, tj. že požadavek zní, aby každá referenční zakázka obsahovala více sportovních areálů (ve smyslu předmětu veřejné zakázky) tak nelze přisvědčit.

87.         Kromě výkladu dané zadávací podmínky v kontextu požadovaného počtu sportovních areálů v rámci jedné zkušenosti, je dle názoru Úřadu dále stěžejní vyřešení otázky, co lze v daném případě podřadit pod pojem sportovní areál, resp. jaké „dílo“ má být předmětem rekonstrukce či výstavby dle zadavatelem stanovené zadávací podmínky v rámci dané zakázky. Mezi účastníky zadávacího řízení je nesporné, že pojem „sportovní areál“ nemá žádnou zákonnou, či oficiální definici, a tudíž není možné aplikovat výklad legální. K výkladu pojmu sportovní areál lze tedy primárně přistoupit v návaznosti na předmět veřejné zakázky, jak je definován v zadávací dokumentaci. Tímto výkladem lze dospět k tomu, že sportovním areálem je určité území obsahující sportovní prvky, či přímo sportoviště (hřiště na různé sporty atp.) a další prvky jako jsou příslušenství sportovišť, chodníky, zpevněné plochy atd. Zároveň je však nutné zohlednit povinnost vykládat zadávací podmínky ve prospěch účastníků zadávacího řízení, a tedy neomezovat hospodářskou soutěž v případě, kdy zadavatel nestanoví konkrétní rozsah a podobu předmětu referenční stavební práce, pročež je nutné připustit široké spektrum činností a stavebních prací spadajících pod výstavbu a rekonstrukci sportovního areálu. Limitem konkrétního posouzení, zda se jedná o sportovní areál či nikoliv, resp. jaké činnosti lze pojmout za předmět referenční zakázky, je vždy nutnost posoudit zároveň racionálně, s ohledem na smysl a účel kvalifikace (kdy ze zadavatelem stanovených požadavků je zcela zřejmé, že pro zadavatele bylo stěžejní ověřit, zda je dodavatel schopen zrealizovat rekonstrukci sportovního areálu základní školy zahrnující nejen modernizaci sportovišť, tj. hřišť, kurtů a doskočišť, ale i přilehlých pěších komunikací včetně zpevněných ploch a zavlažovacích systémů) a danou optikou pak nahlížet i na konkrétní referenční zakázky, které předložil vybraný dodavatel k prokázání splnění podmínek technické kvalifikace.

88.         Navrhovatel dále ve vztahu k výkladu předmětné zadávací podmínky uvádí, že požadovaný minimální finanční objem referenční stavby se dle jeho názoru vztahuje pouze k výstavbě či rekonstrukci sportovního (dle navrhovatele pak sportovních) areálů. V této otázce Úřad dospěl k závěru, že zkušenost „s min. 2 stavební prací, jejíž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovních areálů v hodnotě alespoň 20.000.000. kč bez DPH za jednu zakázku“ je nutné, v souladu s pravidly českého jazyka, číst jako požadavek na zkušenost s minimálně dvěma stavebními pracemi v hodnotě alespoň 20 000 000 Kč bez DPH za jednu zakázku, kdy předmětem takové zakázky, byla rekonstrukce či výstavba sportovního areálu. Totožný výklad zastává i zadavatel, nicméně navrhovatel proti tomuto závěru v návrhu brojí, přičemž dle názoru Úřadu své závěry činí nesprávně na základě redukujícího výkladu pojmu sportovní areál, když jej staví na roveň s pojmem sportoviště. Zároveň navrhovatel, jak v návrhu, tak ve vyjádření k podkladům zcela opomíjí dovětek zadávací podmínky „za jednu zakázku“, když v návrhu dovozuje, že „hodnota pouze sportovišť musí být min. 20 mil. Kč bez DPH […]“ a „práce nesouvisející se sportovišti (sportovními areály) se do minimálního finančního objemu nezapočítává.“ Argumentaci navrhovatele uvedené v návrhu ani ve vyjádření k podkladům tak dle názoru Úřadu nelze přisvědčit. Na tomto místě Úřad opakuje nutnost již výše několikrát zmiňované distinkce mezi sportovním areálem a sportovištěm, kterou je nutno pro správný výklad dané podmínky reflektovat. Dle názoru Úřadu nelze interpretovat požadavek technické kvalifikace ve vztahu k finančnímu limitu jinak, než že k jeho naplnění lze využít referenční zakázky na stavební práce, jejichž předmětem byla rekonstrukce či výstavba sportovního areálu, přičemž hodnota takové zakázky byla alespoň 20 000 000 Kč bez DPH. Úřad zde akcentuje, že z citované zadávací podmínky nevyplývá, a ani nelze nijak dovodit omezení, aby se daný limit vztahoval pouze na sportoviště (v rámci daného areálu).

89.         Navrhovatel k prokázání svých tvrzení navrhl mj. provedení důkazu zadávacími podmínkami dvou jiných veřejných zakázek zadavatele, a to veřejné zakázky „INTENZIFIKACE PODZEMNÍCH PRAMENIŠŤ BRDY PRO MĚSTO ROKYCANY (2)“ a „Rekonstrukce ČOV Rokycany“. Navrhovatel ve vztahu k jiným veřejným zakázkám zadavatele odkazuje na odlišnou formulaci vymezení předmětu a finančního objemu referenčních stavebních prací v porovnání s nyní posuzovanou veřejnou zakázkou. Úřad v tomto kontextu odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0478/2020/VZ ze dne 12. 2. 2021, které bylo potvrzeno rozhodnutím Předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0047/2021/VZ ze dne 12. 5. 2021, ve kterém Úřad uzavřel, že „k otázce srovnání zadávacích podmínek se zadávacími podmínkami jiné/odlišné veřejné zakázky [Úřad] uvádí, že postup zadavatele v jiném […] (dříve realizovaném) zadávacím řízení nezakládá závaznost takového postupu do budoucna, stejně tak nelze v nyní šetřeném správním řízení dovozovat nezákonnost postupu zadavatele z důvodu odlišného nastavení zadávacích podmínek v jiném zadávacím řízení zadavatele.“

90.         Úřad tak na základě právního posouzení vyložil zadávací podmínku jediným správným způsobem, přičemž následně přezkoumal aplikaci tohoto výkladu při posouzení jednotlivých referenčních zakázek RS1 a RS2. K prokázání technické kvalifikace předložil vybraný dodavatel v nabídce dvě referenční stavební práce, a to RS1 - „Sportovně rekreační areál – park Kamenná 1. etapa“ a RS2 – „Výstavba sportovní haly města Plzně Krašovská“.

K referenčním zakázkám vybraného dodavatele – RS1

91.         Zadavatel v oznámení o výběru ve vztahu k RS1 uvádí, že jejím předmětem byly: „Hrubé terénní úpravy, Altán a zpevněná plocha pro mládež, altán a zpevněná plocha pro seniory, otevřený amfiteátr, piknik zóna a inline dráha“. Z projektové dokumentace k RS1 vyplývá, že stavební práce byly prováděny na ohraničeném území, jehož současným a budoucím účelem je sportovně rekreační vyžití veřejnosti města Jílové. Ze situace k projektu jednotlivých etap navazujících na RS1 a z webových stránek města Jílové[3] vyplývá, že majoritní podíl sportovišť bude realizován až v rámci pozdějších etap. V rámci 1. etapy výstavby přitom byla realizovaná mj. in-line dráha a další prvky jimiž jsou například amfiteátr, altán a zpevněná plocha pro mládež nebo altán a zpevněná plocha pro seniory, jejichž součástí jsou i zabudované cvičící nástroje.[4]

92.         Ve vztahu k předmětu referenční zakázky RS1 se Úřad neztotožňuje s názorem navrhovatele, že RS1 nelze považovat za rekonstrukci či výstavbu sportovního areálu, resp. že RS1 neobsahuje výstavbu sportovišť. Úřad má na rozdíl od navrhovatele za to, že se v případě výstavby in-line dráhy v rámci daného projektu jedná o objekt, který lze svou povahou podřadit pod sportoviště určené k výkonu sportovní činnosti – jízdě na kolečkových bruslích. Předmětná in-line dráha prochází značnou částí území na kterém probíhá výstavba budoucího sportovního areálu, a přesto že se tato dráha podle navrhovatele navenek jeví pouze jako asfaltová komunikace, její určení a účel je v projektové dokumentaci RS1 jasně definovaný. Argumentu navrhovatele, že musí převažovat infrastruktura sloužící sportovcům rovněž nelze přisvědčit, jelikož tomuto závěru neodpovídá, s ohledem na absenci bližšího vymezení pojmu sportovní areál, ani znění dané zadávací podmínky. Sportovní areál přitom nemusí podle názoru Úřadu obsahovat výlučně jen sportoviště, ale i další sportovně-rekreační prvky a další související objekty a plochy, jak již bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí. Znění zadávací podmínky nijak nekonkretizuje druh sportů či jejich povahu, resp. že by se v rámci sportovního areálu nemohlo jednat např. i o sporty rekreačního charakteru. V takovém úhlu pohledu jsou pak rekreačním typem sportovišť i altány a zpevněné plochy s workoutovým zařízením, které jsou rovněž zahrnuty v RS1 v rámci 1. etapy výstavby daného areálu. V té souvislosti Úřad uzavírá, že areál parku Kamenná, jehož 1. etapa výstavby je předmětem RS 1, lze bez pochyb podřadit pod pojem sportovní areál v kontextu zadavatelem formulované zadávací podmínky. V té souvislosti nelze odhlédnout ani od dalších etap navazujících na RS1, které budou v rámci daného areálu realizované v budoucnu (jedná se o další sportoviště, jako např. univerzální hřiště, hřiště na volejbal, malou kopanou, skate park, ale i zázemí sportovišť, tribuny pro diváky atd.). Závěru, že se v daném případě skutečně jedná o sportovní areál, svědčí kromě toho, že již v rámci 1. etapy výstavby byly realizovány sportoviště a související prvky, i plánová realizace dalších částí areálu, a to z důvodu, že dohromady všechny (i plánované) etapy podávají kompletní obraz o daném prostoru, tj. jakožto sportovního areálu.

93.         Zároveň má Úřad za to, že veškeré práce uvedené v Osvědčení o řádném plnění staveních prací k RS1, tj. i hrubé terénní úpravy, inženýrské sítě, chodníky a další prvky realizované v rámci daného sportovního areálu představují výstavbu sportovního areálu jako takového, jelikož zadavatel v této souvislosti žádné bližší podmínky nevymezil a ani nic nenasvědčuje tomu, že by tomu tak nemělo být. Proto pokud navrhovatel argumentuje tím, že hodnota samotné in-line dráhy nedosahuje limit 20 000 000 Kč bez DPH, Úřad opakovaně uvádí, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, a ani nelze nijak dovodit omezení, aby se daný limit vztahoval pouze na sportoviště (resp. hodnotu samotné in-line dráhy).  Úřad proto shledává, že požadavek na minimální finanční rozsah významné stavební práce má za prokázaný, neboť celková cena RS1 spočívající ve výstavbě sportovního areálu (jak bylo Úřadem dovozeno výše) činila 32 668 731,36 Kč bez DPH, přičemž součástí RS1 nebyla žádná činnost, kterou by měl zadavatel z relevantního finančního objemu vyloučit, resp. předmětem celé referenční stavební práce byly činnosti spadající pod výstavbu či rekonstrukci sportovního areálu. V návaznosti na to lze uzavřít, že finanční objem prací uvedený v Osvědčení o řádném plnění stavebních prací vydanému k RS1 se tedy vztahuje právě na zadavatelem požadovanou rekonstrukci či výstavbě sportovního areálu.

94.         Výše uvedené závěry Úřadu nelze vyvrátit ani argumentací navrhovatele nesouladem předmětu RS1 s požadavkem na technickou kvalifikaci tvrzením, že zadavatel u RS1 použil takové kódy, jejichž předmětem není výstavba sportovních zařízení (např. 45212220-4 výstavba víceúčelových sportovních zařízení). K tomuto Úřad obecně odkazuje na účel CPV kódů formulovaný rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 98/2012-171 ze dne 26. 9. 2013, kde Nejvyšší správní soud uvádí, že pro vymezení předmětu veřejné zakázky představuje jednotná klasifikace pouze podpůrný nástroj. Význam CPV kódů je zároveň v jejich jednotnosti napříč trhem Evropské unie, kdy jejich prostřednictvím dochází k jednoduššímu přístupu k zahraničním veřejným zakázkám. I přes to ovšem stále platí, že předmětem veřejné zakázky je určen CPV kód a nikoliv obráceně. Z citovaného rozhodnutí plyne významná role CPV kódů, která ovšem ze své podstaty tkví ve snaze maximálně popsat předmět veřejné zakázky, nikoliv jej určit.

95.         Na základě uvedených skutečností Úřad uzavírá, že RS1 splňuje požadavky na prokázání technické kvalifikace stanovené v čl. 3.1.3 zadávací dokumentace, tedy, že se jedná o stavební práci jejímž předmětem byla výstavba sportovního areálu o finančním objemu zakázky min. 20 000 000 Kč bez DPH, což dokazuje popis RS1 mj. v Osvědčení o řádném plnění stavebních prací vydaném k RS1. Zadavatel tak postupoval zcela v souladu se zákonem a zadávací dokumentací, když danou referenční zakázku vyhodnotil jako jednu ze stavebních prací prokazující požadavek stanovený v čl. 3.1.3 zadávací dokumentace.

96.         K námitce navrhovatele, že RS1 neodpovídá předmětu veřejné zakázky, kdy její součástí nejsou totožné technologie a nelze tak RS1 prokázat zkušenost plnit veřejnou zakázku Úřad uvádí, že zadavatel v rámci vymezení podmínky technické kvalifikace neužil požadavku na využití žádných konkrétních technologií, povrchů, metod pokládky, ani dispozice konkrétním vybavením. Nelze v této souvislosti rozšiřovat zadávací podmínku v neprospěch dodavatelů a bezdůvodně dovozovat další požadavky na kvalifikaci dodavatelů, když toliko zjevně nevyplývá ze zadávací dokumentace.

97.         K navrhovatelem předloženým důkazům a návrhům na provedení dalších důkazů Úřad uzavírá, že zjištěné skutečnosti, na jejichž základě Úřad učinil výše uvedené úvahy a závěry, nejsou v rozporu s navrhovatelem předloženou fotodokumentací areálu RS1 a z tohoto důvodu neshledal Úřad důvod vyhovět návrhu navrhovatele ve smyslu ověření její pravosti svědeckou výpovědí. Zároveň Úřad uvádí, že neshledal nutným opatřit znalecký posudek z oboru stavebnictví, neboť má zjištěné rozhodné skutečnosti za dostatečné k prokázání skutkového stavu a k učinění příslušných závěrů, resp. případný znalecký posudek by na posouzení věci Úřadem nemohl nic změnit.

K referenčním zakázkám vybraného dodavatele – RS2

98.         Druhou referenční stavební prací uvedenou v nabídce vybraného dodavatele k prokázání technické kvalifikace požadované zadavatelem v čl. 3.1.3. odst. 1 zadávací dokumentace pak byla veřejná zakázka RS2 s názvem „Výstavba sportovní haly města Plzně Krašovská“. Z osvědčení o řádném plnění stavebních prací vyplývá, že předmětem RS2 byla „novostavba sportovní haly se zázemím a restaurací a příjezdovou komunikací.“ Tento popis odpovídá dle zjištění Úřadu popisu stavby uvedenému v technické zprávě, která je součástí zadávací dokumentace na RS2, ze které dále vyplývá, že se jedná o třípodlažní objekt členitého půdorysu s vlastním dopravním napojením vč. parkoviště, elektrickým, vodovodním i kanalizačním napojením na stávající inženýrské sítě, kdy celá stavba bude využívána jako sportovní stavba se zázemím a restaurací.

99.         Těžiště námitek navrhovatele týkajících se RS2 tkví v tom, že předmětnou referenci nelze považovat za průkaznou, neboť jejím předmětem je vnitřní sportovní hala, zatímco předmětem veřejné zakázky je venkovní sportovní areál. Navrhovatel zároveň opakovaně uvádí, že předmětem RS2 je pouze jeden sportovní areál.

100.     V rozsahu této námitky Úřad opětovně zdůrazňuje, že pří výkladu pojmu sportovní areál, a tedy i posouzení, zda je sportovním areálem předmět RS2, je nutné interpretovat zadávací podmínku tím způsobem, jaký již Úřad dovodil výše, tj. že sportovním areálem pro účely prokazování technické kvalifikace v kontextu předmětné zadávací podmínky je ohraničené území, jež obsahuje prvky určené k výkonu sportovní činnosti, jakož i další objekty jako jsou příslušenství sportovišť, chodníky, zpevněné plochy a nezbytné příslušenství. K tomuto zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že požadavek stanovený zadávací dokumentací nezněl na venkovní sportoviště, a tudíž je referenční stavba zcela akceptovatelná, s čímž se Úřad ztotožňuje. Z předmětné zadávací podmínky uvedené v čl. 3.1.3. odst. 1 zadávací dokumentace totiž nevyplývá, že by daný sportovní areál měl být venkovním sportovním areálem, či že by měl obsahovat venkovní sportoviště, a to i přestože se v případě samotného předmětu veřejné zakázky jedná o venkovní sportovní areál. Jak již Úřad uvedl výše, s ohledem na absenci bližšího vymezení pojmu sportovní areál zadavatelem, nelze z ničeho dovodit, že by bylo nutno k prokázání technické kvalifikace podle čl. 3.1.3. odst. 1 zadávací dokumentace předložit stavební práce týkající se právě jen venkovního sportovního areálu. Namítá-li pak navrhovatel odlišnost technologií předmětu plnění veřejné zakázky, i zde je nutné zdůraznit, že zadavatel v rámci dané podmínky kvalifikace neomezil požadovanou zkušenost žádnými konkrétními technologiemi či technickými sportovními povrchy či bližší konkretizací, o jaký sportovní areál se má jednat či jaké konkrétní prvky mají být jeho součástí, přičemž ani výkladem zadávací dokumentace (například v návaznosti na účel ověřování kvalifikace apod.) nelze k takovém zužujícímu výkladu  dané zadávací podmínky dospět. Sportovní hala, která je předmětem RS2, naplňuje dle názoru Úřadu definici sportovního areálu v kontextu požadavku zadavatele dle čl. 3.1.3 odst. 1 zadávací dokumentace. Úřad kromě toho připomíná, že ke splnění dané podmínky stačí, aby v rámci jedné reference byl pouze jeden sportovní areál, kterým je v tomto případě sportovní hala, resp. celý komplex zahrnující nejen sportoviště jako takové, ale i další příslušenství samotného sportoviště, jimiž jsou např. inženýrské sítě, parkoviště, ale i navrhovatelem zmiňovaná restaurace, které je taktéž jak stavebně, tak účelově spjato s provozem sportovního areálu.

101.     Navrhovatel dále namítá, že společník vybraného dodavatele měl finanční podíl na realizaci RS2 pouze 50 % a z toho důvodu dle navrhovatele není prokázáno, že realizovaných 50 % odpovídá výstavbě sportovního areálu, neboť dle § 79 odst. 4 zákona lze prokazovat referenční zakázkou plněnou s jiným dodavatelem společně zkušenost pouze v tom rozsahu, ve kterém se na plnění skutečně podílel. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel neuvedl konkrétní činnosti, které vybraný dodavatel realizoval, a tudíž není možné posoudit, zda tvrzený finanční objem a předmět realizovaných činností naplnil požadavek technické kvalifikace. Podle navrhovatele je rozhodné i to, že předmětem RS2 byly taktéž parkoviště, příjezdová komunikace, vodovody, restaurace a kanalizace.

102.     K argumentaci navrhovatele týkající se podílu 50 %, kterým se vybraný dodavatel podílel na plnění referenční zakázky RS2, Úřad primárně odkazuje na výše uvedené a již několikrát aplikované vymezení výkladu pojmu sportovní areál, který zadavatel užil v rámci předmětné zadávací podmínky. K jednotlivým objektům a pracím, které byly v rámci RS2 prováděny a realizovány Úřad uvádí, že celou stavbu sportovní haly, tedy veškeré stavební práce na daném projektu uvedené v  čestném prohlášení k technické kvalifikaci, osvědčení o provedení stavby i technické zprávě k RS2 (tj. např. zemní práce, výstavbu parkoviště, výstavbu samotné haly včetně restaurace atd.), lze považovat za výstavbu sportovního areálu, a z tohoto důvodu je irelevantní, jaké konkrétní stavební práce realizoval právě vybraný dodavatel, nebo jaký byl jeho podíl na kterých konkrétních činnostech či objektech výslovně uvedených a oceněných v osvědčení o řádném provedení stavby. I v rámci výstavby restaurace realizované v objektu sportovní haly lze předpokládat, že její provoz je spjat s provozem sportovní haly, v takovém případě, je i takový objekt součástí sportovního areálu. Obdobný závěr pak platí i pro další stavební práce a stavby související bezprostředně se sportovní halou – například související liniové stavby, parkoviště či pozemní komunikace. V tomto kontextu je stěžejní neoddělitelná souvislost těchto staveb s plněním účelu sportovního areálu v rámci jeho výstavby.  S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že vzhledem k celkové hodnotě RS2 165 330 418 Kč bez DPH, nebylo k posouzení otázky, zda RS2 splňuje požadavek technické kvalifikace stanovený v zadávací dokumentaci, rozhodné, na kterých konkrétních činnostech se vybraný dodavatel podílel, a proto tuto skutečnost nebylo nutné ze strany zadavatele dále zkoumat či uvádět v rámci posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele.

103.     Úřad uzavírá, že i v případě RS2 zadavatel postupoval zcela v souladu se zákonem a zadávací dokumentací, když vyhodnotil, že RS2 splňuje požadavky stanovené v čl. 3.1.3 zadávací dokumentace, tedy, že jejím předmětem byla výstavba sportovního areálu o finančním objemu min. 20 000 000 Kč bez DPH za zakázku.

104.     Nad rámec výše uvedené Úřad k navrhovatelem navrhovanému provedení dalších důkazů uvádí, že znalecký posudek z oboru stavebnictví neobstaral, neboť má rozhodné skutečnosti za prokázané a případný znalecký posudek by na posouzení věci Úřadem nemohl nic změnit. Úřad posoudil jednotlivé skutečnosti ve vzájemné souvislosti a na jejich základě učinil toto právní posouzení. Ve vztahu k znaleckému posudku pak Úřad dodává, že posouzení věci primárně nevyplývalo z určení technicky stavebního charakteru stavby, a tudíž by jeho obstarání a provedení bylo nadbytečné.

K dalším námitkám navrhovatele

105.     K námitce netransparentnosti postupu zadavatele ve vztahu k posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, resp. výběru nekvalifikovaného účastníka Úřad uzavírá, že postup zadavatele byl v souladu se zákonem, zadávací dokumentací a byl transparentní, kdy z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takový postup zadavatele, který je možné zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možné podrobit kontrole, přičemž veškeré skutečnosti a důvody související s tímto postupem zadavatele musí být objektivně ověřitelné a musí mít oporu v zadávací dokumentaci. Úřad shledal, že postup zadavatele objektivně přezkoumatelný byl, a to i v rozsahu skutečností uvedených pouze v rozhodnutí o výběru a posléze rozhodnutí o námitkách, neboť tyto obsahovaly veškeré skutečnosti nutné ke kontrole postupu zadavatele.

106.     K tvrzení navrhovatele, že zadavatel připustil prokázání kvalifikace vybraným dodavatelem v rozporu se zadávací dokumentací, čímž mj. porušil zásadu rovnosti zadávacích podmínek, Úřad uvádí, že k tomu v předmětné věci nedošlo, neboť Úřad dospěl k závěru, že technická kvalifikace vybraného dodavatele byla posouzena zcela v souladu se zadavatelem stanovenými zadávacími podmínkami a vybraný dodavatel tak nebyl při posuzování jeho kvalifikace v tomto ohledu nijak zvýhodněn.

107.     K doplňujícímu argumentu navrhovatele, dle kterého zadavatel výše uvedeným postupem porušil rovněž zásady zabezpečení hospodárnosti a efektivního vynakládání veřejných prostředků, Úřad shrnuje, že se jedná o tzv. principy 3E, tedy zásadu hospodárného, účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Úřad dodává, že tento argument považuje s ohledem na závěry ustálené judikatury i rozhodovací praxe Úřadu za irelevantní. Z ustálené judikatury i z rozhodovací praxe Úřadu totiž vyplývá, že cílem zákona je sice spolu s jinými zákony zajištění transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky, nicméně zákon tohoto cíle dosahuje skrze vytváření podmínek pro to, aby byly zakázky zadávány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, a k tomu má vlastní zásady zakotvené v § 6 zákona. Úřad v prvé řadě zajímá způsob provedení zadávacího řízení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 - 152 ze dne 5. 6. 2008 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R218/2015/VZ-14888/2016/321/OHo ze dne 11. 4. 2016). Z těchto důvodů se Úřad danými skutečnostmi uvedenými v návrhu dále nezabýval.

Závěr

108.     Úřad konstatuje, že zadavatel při posuzování technické kvalifikace dodavatele postupoval v souladu se zákonem, přitom dodržel mj. zásadu transparentnosti i rovnosti při výkladu zadávací podmínky a vykládal jí jediným objektivně možným správným způsobem. Ačkoliv tedy zadavatel dozajista mohl optimalizovat znění zadávacích podmínek v případě, že by měl zájem nastavit kritéria technické kvalifikace přísněji, zjevně tento postup nezvolil a předmětné posouzení provedl v mezích zákona, zadávacích podmínek. Úřad shrnuje, že byl schopen přezkoumat postup zadavatele, čímž byla zachována i zásada transparentnosti. Zadavatel při posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele zároveň dodržel zásadu přiměřenosti a rovnosti a nejednal vůči účastníkům diskriminačně. Vzhledem ke všemu výše uvedenému tak Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval správně, když shledal technickou kvalifikaci vybraného dodavatele za prokázanou a nebyl tedy povinen vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit z důvodů, které uvádí navrhovatel ve svém návrhu.

109.     Ze všech uvedených důvodů Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             město Rokycany, Masarykovo náměstí 1, 337 01 Rokycany

2.             VYSSPA Sports Technology s.r.o., Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň

3.             POHL cz, a.s Na Pomezí 2483, 252 63 Roztoky

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dostupném z https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00259047

[2] Jak uvádí Úřad např. v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0316,0375/2020/VZ ze dne 12. 11. 2020: „[p]okud právě uvedené vztáhneme na požadavky na kvalifikaci, platí, že aby bylo možno zadávací podmínky považovat za souladné se zákonem, musí být kvalifikační požadavky vymezeny tak, aby dodavatelé jednoznačně věděli, jaké údaje a doklady musí v nabídce předložit, aby kvalifikaci prokázali, a současně, aby zadavatel mohl na jejich základě jednoznačně posoudit, zda dodavatel kvalifikaci splnil, či nikoli, a též, aby tento jeho závěr mohl být následně objektivně přezkoumán.“

[3] Dostupné na: https://www.mujilove.cz/sportovni-areal

[4] Jak vyplývá z fotodokumentace RS1 přiložené navrhovatelem k návrhu.