číslo jednací: 24293/2025/500
spisová značka: S0671/2023/VZ

• Instance: I.
• Věc: Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část
• Účastníci:
  1. Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost
  2. PORR a.s.
  3. PORR Bau GmbH
  4. PORR s.r.o.
  5. PORR GmbH & Co, KGaA
  6. EUROVIA CZ a.s.
  7. PRŮMSTAV, a.s.
  8. SMP Construction a.s.
  9. Marti Tunnel AG
  10. Marti a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 29. 9. 2025
• Související rozhodnutí: 24293/2025/500; 32388/2025/163

Spisová značka:  ÚOHS-S0671/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-24293/2025/500

Brno 30. 6. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 13. 10. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 6. 2024 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – společnosti

-          PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, Strašnice, 100 00 Praha 10;

-          PORR Bau GmbH, se sídlem Absberggasse 47, 1100 Vídeň, Rakouská republika;

-          PORR s.r.o., IČO 36667102, se sídlem Mlynské Nivy 49, Ružinov, 821 09 Bratislava, Slovenská                           republika;

-          PORR GmbH & Co, KGaA, se sídlem Walter-Gropius-Straβe 23, 80807 Mnichov, Spolková republika                   Německo;

-          EUROVIA CZ a.s.[1], IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4;

-          PRŮMSTAV, a.s., IČO 25105825, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha 4;

-          SMP Construction a.s., IČO 11965584, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha 4;

-          Marti Tunnel AG, se sídlem Seedorffeldstrasse 21, CH-3302 Moosseedorf, Švýcarsko;

-          Marti a.s.[2], IČO 44802030, se sídlem K cintorínu 63, Bánová, 010 04 Žilina, Slovenská republika, podnikající v České republice prostřednictvím své organizační složky Marti a.s. – organizační složka ČR, IČO 29032342, se sídlem Lomnického 1705/9, Nusle, 140 00 Praha 4[3],

sdružené do společnosti „PVM Metro DII JV“ na základě Smlouvy o sdružení ve společnosti ze dne 11. 11. 2022, ve správním řízení zastoupeny na základě plných mocí udělených jednotlivými jmenovanými společnostmi Advokátní kanceláří Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Klimentská 1216/46, Nové Město, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 5. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2022 pod ev. č. Z2022-000598, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 6. 2022 pod ev. č. 2022/S 107-302577, ve znění pozdějších změn,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – společnosti PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, Strašnice, 100 00 Praha 10; PORR Bau GmbH, se sídlem Absberggasse 47, 1100 Vídeň, Rakouská republika; PORR s.r.o., IČO 36667102, se sídlem Mlynské Nivy 49, Ružinov, 821 09 Bratislava, Slovenská republika; PORR GmbH & Co, KGaA, se sídlem Walter-Gropius-Straβe 23, 80807 Mnichov, Spolková republika Německo; EUROVIA CZ a.s.[4], IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4; PRŮMSTAV, a.s., IČO 25105825, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha 4; SMP Construction a.s., IČO 11965584, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha 4; Marti Tunnel AG, se sídlem Seedorffeldstrasse 21, CH-3302 Moosseedorf, Švýcarsko; Marti a.s., IČO 44802030, se sídlem K cintorínu 63, Bánová, 010 04 Žilina, Slovenská republika, podnikající v České republice prostřednictvím své organizační složky Marti a.s. – organizační složka ČR, IČO 29032342, se sídlem Lomnického 1705/9, Nusle, 140 00 Praha 4, sdružené do společnosti „PVM Metro DII JV“ na základě Smlouvy o sdružení ve společnosti ze dne 11. 11. 2022 – ze dne 13. 10. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 5. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2022 pod ev. č. Z2022-000598, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 6. 2022 pod ev. č. 2022/S 107-302577, ve znění pozdějších změn, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 6. 2024 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[5], dne 30. 5. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání sektorové veřejné zakázky „Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část“, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2022 pod ev. č. Z2022-000598, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 6. 2022 pod ev. č. 2022/S 107-302577, ve znění pozdějších změn (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 3.1 zadávací dokumentace v posledním aktualizovaném znění (dále jen „zadávací dokumentace“), „zhotovení dopravní stavby »Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory« s přístupovými tunely z lokality budoucího depa Písnice, a to včetně systému napájení Pankrác – Nové Dvory (dále též »Stavba«). Stavba navazuje na dopravní stavbu »Provozní úsek I.D pražského metra – úsek Pankrác – Olbrachtova«, v rámci které již byla zhotovena stanice Olbrachtova“.

3.             Podle bodu 4.3 zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 24 630 000 000 Kč bez DPH.

4.             Podle „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 95a – veřejné“ ze dne 23. 11. 2022, resp. podle oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2022 pod ev. č. F2022-020999, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 11. 2023 pod ev. č. 2022/S 229-660064), stanovil zadavatel lhůtu pro podání nabídek na 5. 12. 2022 do 10:00 hodin.

5.             Z protokolu zachycujícího průběh prvního jednání hodnoticí komise konaného dne 12. 12. 2022 (dále jen „Protokol č. 1“) vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 3 nabídky, vč. nabídky navrhovatele – společností PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, Strašnice, 100 00 Praha 10; PORR Bau GmbH, se sídlem Absberggasse 47, 1100 Vídeň, Rakouská republika; PORR s.r.o., IČO 36667102, se sídlem Mlynské Nivy 49, Ružinov, 821 09 Bratislava, Slovenská republika; PORR GmbH & Co, KGaA, se sídlem Walter-Gropius-Straβe 23, 80807 Mnichov, Spolková republika Německo; EUROVIA CZ a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4; PRŮMSTAV, a.s., IČO 25105825, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha 4; SMP Construction a.s., IČO 11965584, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha 4; Marti Tunnel AG, se sídlem Seedorffeldstrasse 21, CH-3302 Moosseedorf, Švýcarsko; Marti a.s., IČO 44802030, se sídlem K cintorínu 63, Bánová, 010 04 Žilina, Slovenská republika, podnikající v České republice prostřednictvím své organizační složky Marti a.s. – organizační složka ČR, IČO 29032342, se sídlem Lomnického 1705/9, Nusle, 140 00 Praha 4, sdružených do společnosti s názvem „PVM  Metro DII JV“ na základě Smlouvy o sdružení ve společnosti ze dne 11. 11. 2022, ve správním řízení zastoupeny na základě plných mocí udělených jednotlivými jmenovanými společnostmi Advokátní kanceláří Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Klimentská 1216/46, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“).

6.             Zadavatel „Rozhodnutím zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a oznámením o jeho vyloučení“ ze dne 5. 9. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

7.             Zadavateli byly dne 20. 9. 2023 doručeny námitky z téhož dne (dále jen „námitky“), kterými navrhovatel brojil proti rozhodnutí o vyloučení.

8.             Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 10. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 5. 10. 2023.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek, podal dne 13. 10. 2023 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky z téhož dne (dále jen „návrh“).

Obsah návrhu ze dne 13. 10. 2023

10.         Dle navrhovatele je jeho vyloučení ze zadávacího řízení nezákonné. V úvodu návrhu shrnuje, že byl ze zadávacího řízení vyloučen podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona, neboť zadavatel v jeho nabídce shledal následující nedostatky:

a)      harmonogram výstavby (tj. plnění předmětu veřejné zakázky, dále jen „harmonogram výstavby“) ani po jeho doplnění nesplňuje zadávací podmínky a vyplývá z něj, že nabízený postup plnění není způsobilý naplnit účel a předmět plnění veřejné zakázky;

b)      některé položky výkazu výměr, které dle zadavatele mají významný dopad na výši nabídkové ceny, obsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále jen „MNNC“), kterou navrhovatel řádně nezdůvodnil;

c)      výkaz výměr není vyplněn v členění požadovaném zadavatelem.

11.         Se závěry zadavatele uvedenými v rozhodnutí o vyloučení navrhovatel nesouhlasí a na 145 stranách textu (a ve 33 přílohách) Úřadu předkládá velmi rozsáhlou argumentaci, kterou brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Předně navrhovatel konstatuje, že:

a)      zadavatel často dovozuje údajné porušení zadávacích podmínek ve vztahu k harmonogramu výstavby s odkazem na požadavky, které nejsou v zadávací dokumentaci formulovány;

b)      zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení pro údajné nezdůvodnění MNNC i ve vztahu k položkám výkazu výměr, k jejichž zdůvodnění ve smyslu § 113 odst. 4 zákona nebyl vyzván;

c)      není pravdivé tvrzení, že při přípravě výkazu výměr nedodržel požadavky stanovené v dokumentu nazvaném „SOUPIS PRACÍ, část 1: Komentář k soupisu prací“ (dále jen „komentář k soupisu prací“), resp. k tíži navrhovatele nemůže jít, že způsob nacenění výkazu výměr zadavateli nevyhovuje a shledává v něm požadavek na skrytou zálohu.

12.         V části III. návrhu se navrhovatel vyjadřuje k prvnímu důvodu svého vyloučení ze zadávacího řízení, který souvisí se zadávací podmínkou stanovenou v bodu 8.1 zadávací dokumentace, podle které zadavatel požaduje v nabídce předložit harmonogram výstavby.

13.         Navrhovatel tvrdí, že nikde v zadávací dokumentaci, vyjma bodu 8.1, nebyly zadavatelem stanoveny bližší požadavky na obsah, formu a míru detailu harmonogramu výstavby. Z bodu 8.1 zadávací dokumentace dle navrhovatele plyne, že harmonogram výstavby má odpovídat harmonogramu/cyklogramu obsaženému v Příloze č. 12 zadávací dokumentace „Projektová dokumentace“ (dále jen „cyklogram“). Navrhovatel nesouhlasí se zadavatelem v tom, že harmonogram výstavby měl zohledňovat všechny požadavky uvedené v Příloze č. 12 „Projektová dokumentace“ zadávací dokumentace (dále jen „PD“). Navrhovatel podotýká, že v cyklogramu nejsou uvedeny „VON, tj. ani ZS NZ5, ZS OL, ZS PAD“; v této souvislosti má za to, že mu nelze vyčítat, že tyto „VON“ neuvedl v harmonogramu výstavby, ve znění objasnění ze dne 12. 4. 2023 (dále jen „HMG“).

14.         Dle navrhovatele zadavatel k požadavku stanovenému v bodu 8.1 zadávací dokumentace, aby harmonogram výstavby obsahoval podrobné technologické členění na jednotlivé části výstavby, nestanovil v zadávací dokumentaci žádné konkrétní požadavky na technologické členění či míru jeho detailu; to bylo ponecháno na dodavatelích. Navrhovatel se domnívá, že mu nelze vyčítat, že jím předložené technologické členění HMG není dostatečně podrobné, pokud se představy zadavatele (neuvedené v zadávací dokumentaci) liší od jeho představ. Navrhovatel tvrdí, že jím předložený HMG obsahuje všechny stavební objekty (dále jen „SO“) a provozní soubory (dále jen „PS“) obsažené v PD. V další argumentaci navrhovatel uvádí, že zařízení staveniště nejsou přímou součástí díla, tedy údajně chybějící 3 dočasné objekty zařízení staveniště v HMG nemají žádný potenciál negativně ovlivnit zadavatele, když tyto 3 dočasné objekty zařízení staveniště slouží pro potřeby navrhovatele.

15.         Navrhovatel k požadavku stanovenému v bodu 8.1 zadávací dokumentace, aby harmonogram výstavby obsahoval strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů), namítá, že v zadávací dokumentaci, s výjimkou požadavku, aby bylo zřejmé zahájení, dokončení a trvání v kalendářních dnech, nikde nejsou formulovány konkrétní požadavky na zachycení struktury výrobního procesu co do míry podrobnosti, členění apod. Navrhovatel tvrdí, že pojem „struktura výrobního procesu“ není v odborných kruzích běžně používán s jednoznačně definovaným obsahem, proto se nelze odvolávat na profesní znalosti dodavatelů, jak činí v rozhodnutí o námitkách zadavatel. Dle navrhovatele vymezení konkrétních dílčích aktivit v rámci struktury výrobního procesu bylo ponecháno na dodavatelích; proto nelze navrhovateli vyčítat, že jím v HMG předložená struktura výrobního procesu (co do rozsahu a míry detailu) nevyhovuje představám zadavatele, resp. že informace v HMG nejsou dostatečně podrobné, když zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, jak podrobné mají být.

16.         K požadavku zadavatele stanovenému v bodu 8.1 zadávací dokumentace, aby harmonogram výstavby obsahoval vyznačení rezervy ve dnech u činností mimo kritickou cestu, navrhovatel uvádí, že zadavatel nepožadoval nic jiného než vyznačení této rezervy ve dnech. Způsob, jakým budou rezervy v harmonogramu výstavby vyznačeny, byl tedy ponechán na dodavatelích. Dodavatel má tedy za to, že mu nelze vytýkat, že jím stanovené rezervy nejsou, dle subjektivního a ničím nepodloženého názoru zadavatele, stanoveny „správně“, když žádné požadavky na „správnost“ časových rezerv nebyly zadavatelem v zadávací dokumentaci uvedeny. Navrhovatel se ohrazuje také proti tvrzení zadavatele uvedenému v rozhodnutí o námitkách, že HMG obsahuje chybné informace o časových rezervách, a že při využití časových rezerv by nebylo možné dílo dokončit v požadovaném termínu. Navrhovatel v této souvislosti tvrdí, že i kdyby nějaká nepřesnost v časových rezervách uvedených v HMG byla, nemohla by způsobit nemožnost realizace díla.

17.         Pokud jde o požadavek na harmonogram funkčních zkoušek a revizí stanovený v bodu 8.1 zadávací dokumentace, navrhovatel sděluje, že zadavatel nepožadoval nic jiného, než zanesení funkčních zkoušek pro účely vyzkoušení provozuschopnosti předmětu veřejné zakázky a revize předepsané platnými technickými normami, které jsou pro provedení předmětu veřejné zakázky nezbytné, s vyznačením počtu a termínů prováděných zkoušek a revizí. Konkrétní způsob zpracování harmonogramu funkčních zkoušek a revizí ponechal zadavatel na dodavatelích, proto se navrhovatel domnívá, že mu nelze vyčítat jakoukoli neprovázanost jednotlivých SO s harmonogramem funkčních zkoušek a revizí, když požadavek na takovou provázanost není nikde v zadávacích podmínkách formulován. Obdobně není nikde stanoven požadavek, aby harmonogram funkčních zkoušek a revizí obsahoval zahájení, dokončení a dobu trvání v kalendářních dnech, když zadavatel požadoval pouze uvedení termínů provádění zkoušek a revizí.

18.         V další argumentaci navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi, v rámci níž byla řešena problematika správnosti a úplnosti zadávací dokumentace, za kterou odpovídá zadavatel, a cituje z ní. Navrhovatel dále sděluje své přesvědčení, že ho zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění představ zadavatele, které v zadávací dokumentaci nebyly jasně formulovány, což považuje za nezákonné. Dle navrhovatele nedostatky zadávací dokumentace nelze překlenout tvrzením zadavatele, že navrhovatel je profesionál a má vědět, jak má být zpracován vyhovující harmonogram výstavby.

19.         Navrhovatel je přesvědčen, že jím předložený HMG splňuje veškeré požadavky stanovené v bodu 8.1 zadávací dokumentace a plní zde stanovený účel. Navrhovatel nesouhlasí s argumentací zadavatele, že harmonogram výstavby je jedním z hlavních nástrojů pro efektivní řízení stavebních procesů a celé stavby, neboť tuto funkci má dle navrhovatele plnit až harmonogram zpracovaný ve smyslu části 4. Přílohy č. 1 zadávací dokumentace „Závazný vzor smlouvy“ v posledním aktualizovaném znění (dále jen „návrh smlouvy“). Navrhovatel k tomu uvádí, že HMG je pouze podkladem pro přípravu harmonogramu ve smyslu čl. 4. návrhu smlouvy (dále jen „realizační harmonogram“), tzn. podle HMG nemá být dílo realizováno. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel nesprávně hodnotí HMG optikou požadavků na realizační harmonogram, a má za to, že zadavatel má posuzovat, zda podle HMG lze vypracovat realizační harmonogram. Navrhovatel současně odkazuje na bod 4.7 a následující návrhu smlouvy, z nichž dovozuje, že HMG bude východiskem pro tvorbu realizačního harmonogramu. S argumentací zadavatele, že realizační harmonogram se v zásadě rovná nabídkovému harmonogramu, v němž budou jen ekvivalentně posunuty termíny dle skutečného dne zahájení prací, navrhovatel nesouhlasí.

20.         V další argumentaci navrhovatel podrobně reaguje na jednotlivé zadavatelem identifikované nedostatky HMG, které jsou konkretizovány v odůvodnění rozhodnutí vyloučení.

21.         K důvodu vyloučení spočívajícímu v tom, že ve finančním harmonogramu nejsou uvedeny náklady na údržbu po dokončení, navrhovatel podotýká, že uvedené činnosti neobsahuje ani cyklogram. Navrhovatel uvádí, že finanční harmonogram předložený v nabídce je platný, neboť změny harmonogramu výstavby předložené v rámci objasnění ze dne 12. 4. 2023, které bylo zadavateli doručeno dne 13. 4. 2023 (dále jen „objasnění ze dne 12. 4. 2023“), na něj neměly vliv, a proto nebyl v objasnění ze dne 12. 4. 2023 opakovaně předložen. Nad rámec toho zadavatel dodává, že podle dokumentu „Zpracování kontroly nabídek uchazečů pro akce Výstavba trasy I. D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část a Výstavba trasy I. D metra v Praze – úsek Pankrác – Depo Písnice: Dopravní systém Pankrác – Nové Dvory, část energetika a napájení“ zpracovaného ekonomickým poradcem zadavatele – FRAM Consult a.s., IČO 64948790, se sídlem Olšanská 2643/1A, Žižkov, 130 00 Praha 3 (dále jen „ekonomický poradce zadavatele“) ani další účastník zadávacího řízení – společnost „Sdružení Metro I.D druhá část“, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy, v jím předloženém finančním harmonogramu neuvedl náklady na údržbu po dokončení. Z uvedeného navrhovatel dovozuje diskriminační postup zadavatele a zvýhodnění společnosti „Sdružení Metro I.D druhá část“.

22.         Další argumentace navrhovatele se opírá o dokument „Stanovisko projektanta Zadávací dokumentace (dále jen ZD) veřejné zakázky Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část k Harmonogramu výstavby zpracovaného uchazečem“ ze dne 14. 6. 2023 (dále jen „stanovisko METROPROJEKT č. 3“), v němž je mj. uvedeno: „(…) předložený HMG (…) vykazuje místy znaky nepřesnosti a nedostatečného úrovně detailu či neprovázaných činností, s tím že v menší míře vykazuje lokální chybovost. Rizika, tak jak byly identifikovány (…) dle našeho názoru již nejsou zcela zásadního charakteru, mohou být odstraněny a ve svém obsahu nepředstavují nemožnost realizace díla dle Zadávací dokumentace.“ Z citovaného navrhovatel dovozuje, že podle jím předloženého HMG lze dílo řádně realizovat, s tím, že případné nedostatky HMG jsou marginální a lehce zhojitelné.

23.         Navrhovatel je přesvědčen, že HMG splňuje zadávací podmínky, proto se obrátil na společnost Contract management, a.s., IČO 05306035, se sídlem Pujmanové 1753/10a, Nusle, 140 00 Praha 4 (dále jen „Contract management“) s žádostí o posouzení souladu HMG se zadávacími podmínkami. Contract management vypracoval pro navrhovatele dokument „Posouzení souladu harmonogramu uchazeče s požadavky zadávací dokumentace, stavba Provozní úsek I.D v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část“ ze dne 19. 9. 2023 (dále jen „posouzení Contract management“), který navrhovatel učinil součástí návrhu. V návrhu pak navrhovatel z Posouzení Contract management mj. cituje: „Expert (…) posoudil Podrobný harmonogram [HMG] s požadavky zadávací dokumentace se závěrem, že v bodech a), b), c), e), f), a g) je v souladu. U bodu d) však nelze objektivně posoudit soulad Podrobného harmonogramu s požadavkem zadávací dokumentace, a to z důvodu nejasnosti požadavku zadavatele na podrobnost zobrazení struktury výrobního procesu.“

24.         V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje k rizikům, která zadavatel ve vztahu k HMG identifikoval v rozhodnutí o vyloučení, tj. riziko obtížné vymahatelnosti optimálního postupu výstavby z důvodu údajné absence nebo nesprávně nastavených vazeb a posloupnosti stavebních prací s ohledem na technologické provádění, riziko časových posunů a z toho vyplývajícího zvyšování ceny díla, vzniku víceprací atp., riziko pozdějšího zahájení ražeb TBM a riziko nesplnění omezujících podmínek vůči dotčeným orgánům a třetím stranám, či riziku, že při posunu zahájení stavebních prací na díle nebo některé jeho části nedojde na základě HMG k posunu neprovázaných SO a pracovních souborů. Navrhovatel označuje uvedená rizika za spekulaci zadavatele, která nemá oporu v jeho nabídce.

25.         Navrhovatel označil kroky zadavatele v zadávacím řízení týkající se posouzení HMG za nepochopitelné, netransparentní a nezákonné. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na stanovisko METROPROJEKT č. 3, podle něhož byla společnost METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem Argentinská 1621/36, Holešovice, 170 00 Praha 7 (dále jen „METROPROJEKT“) zadavatelem vyzvána ke koordinaci jejího postupu při posouzení HMG s jinou zadavatelem oslovenou společností – Inženýring dopravních staveb a.s., IČO 05315522, se sídlem Branická 514/140, Braník, 147 00 Praha 4 (dále jen „IDS“), která pro zadavatele vypracovala „Posouzení Harmonogramů zpracovaných účastníky č. 1 a č. 2 v rámci veřejné zakázky Provozní úsek I.D v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část“ ze dne 30. 5. 2023 (dále jen „stanovisko IDS“). Dle navrhovatele navíc stanovisko IDS není objektivním posouzením nezávislého experta, neboť ředitel IDS (Ing. Michal Šerák) je členem hodnoticí komise. Další argumentace navrhovatele týkající se nestandardních kroků zadavatele v zadávacím řízení je opřena o několik článků publikovaných ve veřejném prostoru.

26.         Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, že postupem dle HMG by ve výsledku nebylo poskytnuto plnění splňující zadávací podmínky. Dle navrhovatele harmonogram výstavby podle bodu 8.1 zadávací dokumentace nevymezuje předmět plnění, ale „jen“ detailněji upravuje chronologii postupu při poskytnutí předmětu plnění. Navrhovatel poukazuje na to, že dle rozhodnutí o vyloučení má zadavatel výhrady právě k chronologii postupu prací, nikoli k jejich předmětu, povaze či rozsahu, tudíž není správné dovozovat, že v důsledku údajných nedostatků HMG nejsou plněny požadavky na předmět plnění.

27.         Argumentaci ohledně HMG navrhovatel uzavírá s tím, že:

• HMG splňuje všechny požadavky zadavatele stanovené v bodě 8.1 zadávací dokumentace;
• s HMG nejsou spojena jakákoli rizika pro zadavatele, jak je zadavatel formuloval v rozhodnutí o vyloučení;
• důvody, pro které zadavatel shledal rozpor HMG se zadávacími podmínkami, nebyly v zadávacích podmínkách jasně a transparentně uvedeny (jedná se o důvody dodatečně a účelově vykonstruované zadavatelem);
• zadavatel přehlíží účel HMG, když HMG nemá sloužit pro účely realizace díla, ale má být toliko podkladem pro přípravu realizačního harmonogramu.

Navrhovatel je přesvědčen, že i kdyby snad nebyly splněny veškeré formální požadavky na HMG (což se ovšem v případě navrhovatele nestalo), není možné navrhovatele vyloučit ze zadávacího řízení, neboť požadavky zadavatele na přípravu harmonogramu v nabídce měly výlučně formální charakter bez vazby na předmět plnění veřejné zakázky.

28.         V části IV. návrhu se navrhovatel vyjadřuje k druhému důvodu svého vyloučení ze zadávacího řízení, kterým je nedostatečné zdůvodnění MNNC. Úvodem navrhovatel konstatuje, že je přesvědčen, že jím předložený výkaz výměr v žádné z jeho položek MNNC neobsahuje.

29.         Předně navrhovatel uvádí, že jím podaná celková nabídková cena je cca o 3,1 mld. Kč vyšší než zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky, pročež ji nelze, i s odkazem na závěry Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) uvedené v rozsudku č. j. 6 As 43/2021-114 ze dne 17. 1. 2023, hodnotit jako cenu mimořádně nízkou. Navrhovatel poznamenává, že jsou mu známy judikaturní závěry o tom, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je „pouhým“ vodítkem při posuzování MNNC, ale právě i proto je navrhovatel přesvědčen, že porovnání předpokládané hodnoty veřejné zakázky a celkové nabídkové ceny navrhovatele je v šetřeném případě zcela namístě a je třeba k němu přihlížet. Navrhovatel si je vědom toho, že byl zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení z důvodů údajného nezdůvodnění MNNC v položkách výkazu výměr, nicméně porovnání celkové nabídkové ceny s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky dle jeho názoru celou situaci, resp. účelovost postupu zadavatele, dokresluje. Navrhovatel je toho názoru, že závěry o MNNC mohou být opřeny o údaje obsažené v položkách výkazu výměr pouze v případě, že jde o položky nikoli výlučně marginální po stavebně technické stránce i po stránce cenové.

30.         Navrhovatel dále shrnuje postup zadavatele při posouzení MNNC ve vztahu k jím podané nabídkové ceně. S odkazem na objasnění a zdůvodnění MNNC ze dne 14. 4. 2023 (dále jen „zdůvodnění nabídkové ceny“) zadavatel konstatuje, že zadavateli poskytl vysvětlení ke všem položkám výkazu výměr, na které se zadavatel dotazoval výzvou k objasnění nebo doplnění dokladů a žádosti o písemné zdůvodnění MNNC ze dne 3. 3. 2023 (dále jen „výzva k objasnění“), a to v rozsahu a v členění dle výzvy k objasnění. Navrhovatel tvrdí, že veškeré ceny, které uvedl v cenovém rozpadu jednotlivých položek ve zdůvodnění nabídkové ceny, vycházely z konkrétních nabídek jeho poddodavatelů nebo byly vypočteny/stanoveny na základě dlouholetých zkušeností s realizací zakázek obdobného druhu, rozsahu a složitosti, a to v návaznosti na stabilní a dlouhodobé dodavatelské a poddodavatelské řetězce nastavené u jednotlivých společností tvořících navrhovatele. K tomu navrhovatel dodává, že ve všech případech se jednalo o ceny na trhu v daném místě a čase obvyklé, což dokládá i dvěma znaleckými posudky, které si nechal vypracovat a předkládá je Úřadu jako důkaz.

31.         V další argumentaci navrhovatel obšírně popisuje postup zadavatele v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Provozní úsek I.D pražského metra - úsek Pankrác - Olbrachtova - stavební část“ uveřejněnou ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 1. 2020 pod ev. č. Z2020-000626 (dále jen „VZ Metro D I“), ve kterém měl zadavatel obdržet od „dodavatelského konsorcia vedeného společností Subterra z koncernu Metrostav“ obdobné slovní zdůvodnění MNNC, jaké předkládá navrhovatel v nyní šetřené veřejné zakázce, které však (na rozdíl od zdůvodnění navrhovatele) bylo zadavatelem akceptováno. Navrhovatel namítá, že zatímco v zadávacím řízení na VZ Metro D I byl zadavatel s takovým slovním zdůvodněním MNNC spokojen, v nynějším zadávacím řízení navrhovateli vytýká, že takové (obdobné) slovní zdůvodnění MNNC není dostatečné a přistupuje k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Z uvedeného navrhovatel dovozuje účelovost a nekonzistentnost postupu zadavatele v obdobných zadávacích řízeních.

32.         Jako nepravdivé označuje navrhovatel tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o vyloučení, že k položkám zadavatelem označeným jako „Nezdůvodněné položky“ neuvedl ve zdůvodnění nabídkové ceny konkrétní zdůvodnění ve vztahu ke každé jedné položce výkazu výměr, které by jednoznačným způsobem dokládalo, že se nejedná o MNNC (resp. jejich realizace je za uvedené ceny možná). Navrhovatel je přesvědčen, že předložil zdůvodnění MNNC v rozsahu a způsobem přesně dle požadavků zadavatele. Navrhovateli není zřejmé, co víc má zadavateli předložit, když jím uváděné ceny, včetně cen obsažených v kalkulačním vzorci sestaveném dle požadavku zadavatele, jsou zcela obvyklé. K tomu navrhovatel dodává, že zadavatel ani neuvádí, co konkrétně mu ve slovním zdůvodnění MNNC chybí. Navrhovatel namítá, že ve vztahu k cca 600 položkám výkazu výměr, k nimž se vztahovala výzva k objasnění, slovní zdůvodnění MNNC zadavateli dostačovalo, avšak ve vztahu k 38 položkám výkazu výměr uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, k nimž navrhovatel uvedl naprosto shodné slovní zdůvodnění MNNC, konstatoval zadavatel nedostatečné slovní zdůvodnění MNNC.

33.         Navrhovatel dále namítá, že z rozhodnutí o vyloučení není zřejmé, pro které konkrétní položky výkazu výměr (u kterých SO) byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení, a které konkrétní položky výkazu výměr (u kterých SO) považuje zadavatel za marginální, nebo u nich akceptoval zdůvodnění MNNC, tedy důvodem vyloučení navrhovatele nebyly. Fakt, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odkazuje na několik typově a číselně vyjádřených položek výkazu výměr, aniž by uvedl, k jakým konkrétním SO či PS se daná položka výkazu výměr vztahuje, dle navrhovatele svědčí o nejasnosti, netransparentnosti, nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti rozhodnutí o vyloučení. K tomu navrhovatel dodává, že nabídkové ceny týchž položek výkazu výměr u různých SO či PS jsou rozdílné, tudíž z rozhodnutí o vyloučení není zřejmé, jaké konkrétní ceny položek výkazu výměr považuje zadavatel za MNNC, resp. za navrhovatelem nepřesvědčivě odůvodněné. Dále navrhovatel namítá, že nelze spolehlivě ověřit, zda jeho vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu nedostatečného vysvětlení MNNC předcházela výzva podle § 113 odst. 5 zákona; navrhovatel je přesvědčen, že minimálně ne ve vztahu ke všem SO  či PS, v nichž jsou obsaženy položky výkazu výměr uvedené v rozhodnutí o vyloučení, byl vyzván ke zdůvodnění MNNC. V této souvislosti pak navrhovatel konstatuje, že bez výzvy ke zdůvodnění MNNC ho nelze vyloučit ze zadávacího řízení z důvodu nezdůvodnění MNNC.

34.         V dalším navrhovatel odmítá vysvětlení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách, že položky výkazu výměr vedoucí k jeho vyloučení jsou výlučně ty, k nimž zadavatel adresoval výzvu k objasnění. Navrhovatel tvrdí, že takové tvrzení z ničeho nevyplývá, zejména ne z rozhodnutí o vyloučení, ze kterého naopak vyplývá, že zadavatel ho vyloučil ze zadávacího řízení právě i ve vztahu k položkám výkazu výměr, k nimž žádná výzva k vyjasnění MNNC nesměřovala. Tento svůj závěr navrhovatel opírá především o zadavatelem uváděnou celkovou hodnotu položek výkazu výměr, které mají obsahovat MNNC, pro jejichž řádné nezdůvodnění byl navrhovatel vyloučen, konkrétně v rozhodnutí o vyloučení uvedenou výši [obchodní tajemství – číselný údaj][6]Kč. Dle navrhovatele nabídková cena 38 položek výkazu výměr uvedených v rozhodnutí o vyloučení, k nimž směřovala výzva k objasnění, v součtu činí cca [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Navrhovatel je proto přesvědčen, že ho zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 4 zákona, aniž by takovému postupu předcházela výzva podle § 113 odst. 5 zákona, což je nezákonný postup.

35.         Navrhovatel dále namítá, že z rozhodnutí o vyloučení není seznatelný konkrétní postup zadavatele vedoucí k závěru, že předložená nabídka obsahuje v daných položkách výkazu výměr MNNC, resp. v rozhodnutí o vyloučení absentují konkrétní ceny konkrétních položek výkazu výměr u konkrétních SO/PS, které zadavatel hodnotí jako mimořádně nízké, a vysvětlení, z jakého důvodu. Dle navrhovatele je pro rozhodnutí o vyloučení z důvodu nezdůvodněné MNNC zcela klíčový závěr o nemožnosti realizovat dané plnění za nabízenou cenu, tato skutečnost však z rozhodnutí o vyloučení nevyplývá, tudíž i proto je rozhodnutí označeno navrhovatelem za netransparentní, nepřezkoumatelné a nezákonné.

36.         Při posouzení, zda (ne)jsou položky výkazu výměr obsahující dle zadavatele MNNC cenově marginální, je třeba dle navrhovatele vycházet z celého předmětu plnění veřejné zakázky, nikoli pouze z jeho části, jak ve své argumentaci činí zadavatel, když jím stanovenou částku [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč (suma položek výkazu výměr, které vedly k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení) porovnává ve vztahu k celkové nabídkové ceně SO. Dle navrhovatele je jeho vyloučení postaveno na údajném nezdůvodnění MNNC ve vztahu k položkám, které jsou marginální a zásadním způsobem neovlivňují celkovou nabídkovou cenu ani předmět plnění jako celek.

37.         Svou argumentaci ohledně MNNC navrhovatel uzavírá s tím, že:

• jeho nabídka neobsahuje v žádných položkách výkazu výměr MNNC;
• v případech, kde zadavatel pojal podezření o existenci MNNC, navrhovatel takové podezření náležitě a v souladu s požadavky zadavatele rozptýlil;
• zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dostatečně neidentifikoval položky výkazu výměr, které mají obsahovat MNNC, když u nich neuvedl konkrétní SO či PS, kde byla ta která položka obsažena, což je velmi významné vzhledem k tomu, že ve vztahu k různým SO či PS byly jednotlivé položky výkazu výměr naceněny různě;
• navrhovatel byl vyloučen z důvodu údajného nezdůvodnění MNNC i ve vztahu k položkám (SO a PS), na které nesměřovala výzva k objasnění;
• z rozhodnutí o vyloučení není seznatelný konkrétní postup, kterým zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatelem předložená nabídka obsahuje v určitých položkách MNNC, resp. že takto identifikovaná MNNC nebyla navrhovatelem přesvědčivě zdůvodněna;
• vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je postaveno na údajném nezdůvodnění MNNC ve vztahu k položkám, které jsou marginální a zásadním způsobem neovlivňují celkovou cenu ani předmět plnění jako celek.

38.         K třetímu důvodu svého vyloučení, kterým je nedodržení požadavků zadavatele uvedených v komentáři k soupisu prací, se navrhovatel vyjadřuje v části V. návrhu.

39.         Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že do položky „VON1: zařízení staveniště; položka ZS-6-PI-DPI - Zařízení staveniště PIDPI – zřízení“ (dále jen „položka VON1“) a položky „VON3: Ostatní náklady: položka ON 03-2 Kompletační a koordinační činnost“ (dále jen „položka VON3“) zahrnul také plnění s příslušnou položkou nesouvisející, neboť takové tvrzení nemá oporu v zadávací dokumentaci a nabídce navrhovatele.

40.         U položky VON1 navrhovatel oponuje zadavateli tím, že do uvedené položky zahrnul pouze náklady podle něj nezbytně nutné k vybavení stavebních dvorů dočasnými objekty nutnými pro zajištění realizace díla podle zásad organizace výstavby (dále jen „ZOV“) a vlastního návrhu navrhovatele, tedy přesně tak, jak požadoval zadavatel; navrhovateli tudíž není zřejmé, co mu zadavatel vlastně vytýká. V této souvislosti navrhovatel konstatuje, že dle výzvy k objasnění položku VON1 upravil tak, že náklady na pořízení razícího štítu pro TBM přesunul do přímých nákladů, tj. splnil požadavek zadavatele uvedený ve výzvě k objasnění. Navrhovatel tvrdí, že položku VON1 nacenil v souladu s pokyny zadavatele tak, že odpovídá druhu jednotkové ceny „Paušální obnos za komplet“, tzn., že navrhovatel uvedl paušální pevnou částku za dodání daného kompletu prací v souladu se smlouvou o dílo, s tím, že položky zřízení a odstranění zařízení staveniště budou proplaceny ve výši 100 % po dokončení příslušných prací v souladu se smlouvou o dílo. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení neuvedl, od jakého konkrétního požadavku zadavatele stanoveného v komentáři k soupisu prací se měl navrhovatel odchýlit, když v rozhodnutí o vyloučení konstatuje, že navrhovatelem stanovená cena je nepřiměřeně vysoká.

41.         U položky VON3 navrhovatel uvádí, že byla v souladu s pokyny zadavatele naceněna tak, že odpovídala druhu jednotkové ceny „Paušální obnos za komplet“, tzn., že navrhovatel uvedl paušální pevnou částku za dodání daného kompletu prací v souladu se smlouvou o dílo, s tím, že příslušné položky jsou hrazeny měsíčně, přičemž výše jedné měsíční platby se vypočte jako podíl paušální pevné částky položkové ceny za dodání daného kompletu prací a celkového počtu dnů stanovených v HMG. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení neuvedl, od jakého konkrétního požadavku zadavatele stanoveného v komentáři k soupisu prací se měl navrhovatel odchýlit, když v rozhodnutí o vyloučení konstatuje, že navrhovatelem stanovená cena je nepřiměřeně vysoká.

42.         V další argumentaci navrhovatel podotýká, že pokud se výše cen uvedených v položkách VON1 a VON3 jeví zadavateli jako nepřiměřeně vysoká, nemůže to být důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, když zadavatel v zadávacích podmínkách výši těchto položek nikterak nelimitoval. Navrhovatel má za to, že bylo zcela na dodavatelích, jak vysoko jednotlivé položky výkazu výměr nacení; pokud chtěl zadavatel výši některých položek výkazu výměr limitovat, mohl a měl tak učinit v zadávacích podmínkách. Pokud tak zadavatel neučinil, nemůže dle navrhovatele zpětně vytýkat, že stanovené ceny některých položek výkazu výměr jsou příliš vysoké, jelikož tato skutečnost nemá jakoukoli oporu v zákoně či zadávacích podmínkách a popírá samotný princip soutěže.

43.         Spekulaci zadavatele, že cílem navrhovatele mohla být snaha obejít ustanovení návrhu smlouvy týkající se poskytnutí zálohy, navrhovatel považuje za zcela nesmyslnou. Dle navrhovatele z porovnání výše čerpání ceny plnění v letech dle jednotlivých nabídek vyplývá, že navrhovatel ve srovnání s ostatními účastníky zadávacího řízení nabízí čerpání ceny plnění v prvních letech plnění ve zcela nejnižší výši, tudíž o jakékoli skryté záloze, resp. snaze navrhovatele obejít ustanovení návrhu smlouvy ohledně poskytnutí zálohy, nemůže být řeč. K tomu navrhovatel akcentuje, že zadavatel tuto svou spekulaci ani ničím nedokládá.  

44.         V části VI. návrhu navrhovatel namítá, že postup zadavatele v zadávacím řízení je v rozporu se zásadou přiměřenosti, transparentnosti a nediskriminace. K tomu navrhovatel tvrdí, že zadavatelem identifikované údajné nedostatky v jeho nabídce byly snadno a rychle odstranitelné. Přestože zadavatel neměl dostatečné podklady a informace ke správnosti HMG, ke způsobu ocenění některých položek výkazu výměr a k reálnosti jím nabízených cen v některých položkách výkazu výměr, nevyzval navrhovatele k vyjasnění/úpravě jeho nabídky a bez dalšího přistoupil k jeho vyloučení. Dle navrhovatele postup zadavatele odporuje i zásadě legitimního očekávání, kterou lze podřadit pod obecnější zásadu transparentnosti a nediskriminace, a to v kontextu dřívějšího postupu zadavatele ve věci VZ Metro D I. V této souvislosti se navrhovatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „KS v Brně“) ze dne 16. 11. 2022, č. j. 31 Af 73/2020-178, z něhož dovozuje, že zadavatel ho měl výzvou (byť opakovanou) podle § 46 zákona vyzvat k objasnění nabídky, aby „ušetřil cca 2,2 mld. Kč a minimálně několik měsíců času“.

45.         Dále navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu potvrzenou rozsudkem KS v Brně č. j. 31Af 73/2020, podle něhož v případě, kdy účastník zadávacího řízení dle názoru zadavatele nesplňuje podmínky účasti, které nepodléhají hodnoticím kritériím, a jedná se o odstranitelné nedostatky, měl by být upřednostněn § 46 zákona před vyloučením účastníka ze zadávacího řízení. Navrhovatel má za to, že je uvedený rozsudek KS v Brně ve svých obecných principech zcela aplikovatelný na nyní šetřenou věc. Dle navrhovatele v šetřeném případě nastala situace, kdy z práva zadavatele postupovat podle § 46 odst. 1 zákona se stala povinnost. Navrhovatel sděluje svůj názor, že zadavatel nemohl mít postaveno najisto, vzhledem k informacím a podkladům poskytnutým navrhovatelem v jeho nabídce a v objasněních jeho nabídky, že jsou dány důvody pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona. Navrhovatel tvrdí, že bylo povinností zadavatele vyzvat ho k objasnění nabídky, a pokud tímto způsobem zadavatel nepostupoval a namísto toho rovnou přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, postupoval v rozporu se zákonem.

46.         Závěrem svého návrhu navrhovatel shrnuje svou argumentaci proti rozhodnutí o vyloučení a navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

47.         Úřad obdržel návrh dne 13. 10. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 13. 10. 2023.

48.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

49.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne 17. 10. 2023.

50.         Dne 23. 10. 2023 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“).

Vyjádření k návrhu

51.         Zadavatel předně sděluje, že v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách, kde se s námitkami navrhovatele vypořádal.

52.         Následně zadavatel uvádí, že rozhodnutí o vyloučení je postaveno na odborných vyjádřeních, která pro něj připravili jeho odborní poradci. Dále dodává, že i při zpracování rozhodnutí o námitkách s těmito odbornými poradci spolupracoval, zejména ve věcných otázkách týkajících se HMG a identifikace MNNC. Zadavatel poznamenává, že postupem podle § 251 odst. 5 zákona Úřadu v rámci správního řízení předloží další dokumenty zpracované těmito odbornými poradci, v nichž se vyjádří k věcným tvrzením navrhovatele uvedeným v návrhu.

53.         K tvrzení navrhovatele, že harmonogram výstavby podle bodu 8.1 zadávací dokumentace neměl zohledňovat všechny požadavky uvedené v PD, když relevantním podkladem pro jeho zpracování byl cyklogram, zadavatel uvádí, že PD je součástí zadávací dokumentace ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) zákona, tudíž obsahuje zadávací podmínky, které je nutné respektovat. Dle zadavatele HMG tedy měl být vyhotoven v souladu se zadávacími podmínkami, které vyplývají z PD. Zadavatel tvrdí, že je nelogické, aby HMG byl v souladu jen s cyklogramem a zároveň byl v rozporu se zadávacími podmínkami vyplývajícími z jiných částí PD. Zadavatel je přesvědčen, že požadavky kladené na harmonogram výstavby v průběhu zadávacího řízení nerozšiřoval, neboť byly stanoveny od počátku zadávacího řízení a byly platné pro všechny účastníky zadávacího řízení.

54.         Zadavatel odmítá veškerou argumentaci uvedenou v návrhu, v níž navrhovatel poukazuje na postup zadavatele při zadávání VZ Metro D I, neboť se jedná o jinou veřejnou zakázku a postup zadavatele v tomto jiném zadávacím řízení nemá žádnou vazbu na postup zadavatele v případě předmětné veřejné zakázky. Dle zadavatele jeho postup v předchozím zadávacím řízení žádným způsobem neurčuje, jak bude postupovat v dalším zadávacím řízení.

55.         Výzva k objasnění dle zadavatele dokládá, že navrhovatel měl možnost upravit svou nabídku, přičemž ve výzvě k objasnění zadavatel identifikoval jím zjištěné nedostatky v harmonogramu výstavby předloženém navrhovatelem v nabídce. V této souvislosti zadavatel dodává, že není běžnou praxí ani zákonnou povinností zadavatele, aby ve výzvě k objasnění sděloval, jak má účastník zadávacího řízení zjištěné nejasnosti odstranit.

56.         Zadavatel se ohrazuje proti argumentaci navrhovatele, že HMG byl zadavatelem hodnocen optikou podmínek kladených na realizační harmonogram, když sděluje, že HMG posuzoval optikou požadavků uvedených v zadávacích podmínkách. Zadavatel souhlasí s navrhovatelem, že harmonogram výstavby předložený v nabídce není harmonogramem finálním, neztotožňuje se však s názorem navrhovatele, že jeho předložení je toliko formální a nemá vazbu na realizaci veřejné zakázky. Zadavatel zdůrazňuje, že HMG má být podkladem pro přípravu realizačního harmonogramu, přičemž jednotlivé termíny obsažené v HMG mají být ekvivalentně posunuty dle skutečného dne zahájení prací. Z toho zadavatel dovozuje, že HMG není pouze formálním požadavkem nemajícím vliv na realizaci veřejné zakázky, neboť představuje podklad, na jehož základě bude stavba realizována.

57.         Zadavatel trvá na tom, že HMG vykazuje nedostatky, které vyvolávají podezření ohledně rizik obtížné vymahatelnosti optimálního postupu výstavby, zejména s ohledem na nedostatečnou provázanost jednotlivých částí díla. Tvrdí-li navrhovatel, že věcný a časový způsob provádění stavby stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci a jednotliví účastníci zadávacího řízení ve své nabídce tento způsob pouze rozpracovali, pak zadavatel konstatuje, že toto rozpracování nesmělo být provedeno vnitřně rozporným způsobem a v rozporu se zadávací dokumentací.

58.         Pokud navrhovatel ve své argumentaci tvrdí, že existuje významný rozdíl mezi provázaností harmonogramu jako takovou a znázorněním vazeb v harmonogramu, pak zadavatel sděluje, že tohoto rozlišení si je vědom, avšak konstatuje, že není namítáno nesplnění požadavku na zobrazení vazeb v HMG, ale nesplnění požadavku na provázání jednotlivých částí díla, neboť samotná provázanost jako taková absentuje v souvislosti s některými částmi HMG. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že jednotlivé části díla (SO a PS) jsou v HMG provázány, jen jednotlivé vazby nejsou v HMG znázorněny, neboť v HMG identifikoval nesprávnosti, resp. neprovázanosti. Zadavatel k tomu sděluje, že požadavek na provázanost je fundamentálním požadavkem potřebným pro řádné stanovení harmonogramu výstavby, a byť skutečně není v zadávací dokumentaci vyjádřen explicitně, bez jeho dodržení nelze mluvit o harmonogramu výstavby, který by byl v souladu se zadávací dokumentací a PD. Zadavatel uzavírá, že vnitřně rozporný a nepoužitelný je harmonogram výstavby nerespektující základní pravidla provázanosti jednotlivých částí díla.

59.         Dále zadavatel reaguje na tvrzení navrhovatele, že jeho postup při posuzování HMG je nestandardní. Zadavatel odmítá, že by jakkoliv ovlivňoval METROPROJEKT, a tvrdí, že tuto společnost požádal o vypracování dalšího stanoviska, neboť předchozí stanovisko nebylo jednoznačné a neobsahovalo informaci, jaké konkrétní požadavky zadávací dokumentace navrhovatel nesplnil. Opětovné oslovení METROPROJEKTu tedy nebylo učiněno proto, že by zadavatel chtěl korigovat závěry této společnosti se závěry učiněnými IDS. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že stanovisko IDS není objektivním posouzením nezávislého experta, ale názorem jednoho z členů hodnotící komise, když tato společnost „vykonává na stavbě Metra D technický dozor a fakticky se podílí na řízení celé stavby“. Zadavatel dodává, že IDS oslovil, aby disponoval dalším posouzením, na jehož základě bude mít najisto postaveno, zda je možné přistoupit k vyloučení navrhovatele. Argumentaci navrhovatele opírající se o články publikované ve veřejném prostoru zadavatel odmítá s tím, že autoři článků nedisponovali všemi relevantními informacemi o zadávacím řízení.

60.         Zadavatel konstatuje, že hodnoticí komise v rámci hodnocení nabídek označila nabídku navrhovatele za ekonomicky nejvýhodnější, avšak v rámci posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení bylo zjištěno, že navrhovatel podmínky účasti nesplňuje, s čímž vyslovili souhlas všichni členové hodnoticí komise.

61.         Zadavatel dále reaguje na nesouhlas navrhovatele s jeho argumentací, v níž dovodil zadavatel nesplnění zadávacích podmínek ohledně předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel k tomu sděluje, že tento závěr učinil zejména na základě zjištění, že HMG nesplňuje požadavek na provázanost jednotlivých částí díla, a že HMG vykazuje i další nedostatky. Zadavatel si tedy kladl otázku, zda výkonem definovaných stavebních prací v HMG by navrhovatel byl schopen předmět plnění provést, resp., zda by dílo mohlo být úspěšně dokončeno a sloužit svému účelu; pokud by totiž výsledek stavebních prací nebyl způsobilý naplnit požadavky zadávací dokumentace a PD, taková stavba by pak nesplnila požadavky na předmět plnění. Zadavatel má za to, že pokud na sebe některé práce v HMG nenavazují a není respektována provázanost jednotlivých části díla, je tím prakticky znemožněno faktické dokončení díla. Jelikož navrhovatel předložil HMG, který není úplný, je vnitřně rozporný a je v rozporu s cyklogramem, který je součástí PD, v níž je specifikován předmět plnění, nelze dle zadavatele postupem dle HMG ve výsledku poskytnout plnění splňující zadávací podmínky, resp. takové plnění není způsobilé naplnit účel ani předmět veřejné zakázky.

62.         V další části vyjádření k návrhu zadavatel sděluje svůj nesouhlas s argumentací navrhovatele, že porovnání předpokládané hodnoty veřejné zakázky a celkové nabídkové ceny je ve zde šetřeném případě namístě. Zadavatel podotýká, že neidentifikoval MNNC ve vztahu k celkové nabídkové ceně, ale ve vztahu k některým položkám výkazu výměr, proto je přesvědčen, že není možné stavět závěr o neexistenci MNNC pouze na prostém porovnání celkové nabídkové ceny a předpokládané hodnoty veřejné zakázky. K tomu zadavatel dodává, že vyloučení navrhovatele je postaveno na položkách výkazu výměr, které jsou významné pro řádné plnění veřejné zakázky, tj. na položkách, u nichž nesprávné nastavení cen může ovlivnit stavební část projektu, když ve vztahu k celkové ceně SO, která činí cca [obchodní tajemství – číselný údaj]Kč, tyto položky nelze označit za marginální. Zadavatel považuje celkovou cenu SO za zásadní, neboť se jedná o podstatnou část předmětu plnění, jejíž správné provedení je klíčové a ovlivňuje celkový výsledek. Jinými slovy, akceptovat MNNC u položek souvisejících se SO je dle zadavatele velmi rizikové s ohledem na důležitost SO. Zvýšený důraz na posouzení MNNC zadavatel odůvodňuje i tím, že veřejná zakázka je měřeným kontraktem. Vzhledem k charakteru měřeného kontraktu se dle zadavatele v průběhu plnění předmětu veřejné zakázky mohou některé položky výkazu výměr stát významnějšími a rozsáhlejšími, než se nyní jeví, čímž může zásadně nabýt na významu jejich „závadnost“.

63.         Zadavatel dále zdůrazňuje, že k vyloučení navrhovatele došlo z důvodu nezdůvodnění MNNC. Pokud jde o částku [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč uvedenou v rozhodnutí o vyloučení, na které navrhovatel staví svou argumentaci, že ho zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení také ve vztahu k položkám výkazu výměr, k nimž výzva k objasnění nesměřovala, zadavatel odkazuje na bod 202. rozhodnutí o námitkách, v němž vysvětlil, jakým způsobem tuto částku určil.

64.         V další části vyjádření k návrhu reaguje zadavatel na argumentaci navrhovatele, v níž odmítl, že nedodržel požadavky uvedené v komentáři k soupisu prací. Zadavatel předně zdůrazňuje, že náklady za zřízení stanoviště jsou pouze náklady na nezbytně nutné vybavení stavebních dvorů dočasnými objekty nutnými pro zajištění realizace díla podle ZOV a vlastního návrhu zhotovitele, avšak pod pojmem vlastní návrh zhotovitele si dle zadavatele nelze představit cokoli, co navrhovatele napadne, např. sem není v žádném případě možné zařadit náklady na pořízení razícího štítu pro TBM. Právě zařazení nákladů na pořízení razícího štítu pro TBM mezi náklady na zařízení staveniště pro zadavatele představuje stěžejní indicii pro podezření o skryté záloze; toto podezření navrhovatel nerozptýlil ani přesunutím těchto nákladů mezi přímé náklady, neboť výše nákladů na zařízení staveniště nadále mnohonásobně převyšuje kontrolní ocenění. Vysoké nacenění ostatních údajů zařazených v položce VON1 (byť se jedná o údaje, které jsou do nákladů na zařízení staveniště zařazeny dle zadavatele naoko v souladu se zadávací dokumentací) je dle zadavatele učiněno za účelem získáním zálohy před zahájením ražby TBM, což je v rozporu s návrhem smlouvy.

65.         K položce VON3 zadavatel konstatuje, že je navrhovatelem oceněna s cca 257 % navýšením oproti kontrolnímu ocenění, což jednoznačně podporuje podezření zadavatele o skryté záloze. Ocenění vlastního managementu stavby činí více než [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč bez DPH a obsahuje opakující se náklady (mzdy zaměstnanců, ubytování, software, stravné po celou dobu realizace díla). Zadavatel některé náklady, které navrhovatel do položky VON3 zařazuje, považuje s ohledem na komentář k soupisu prací za hraniční (např. odměny, školení, či stravné všech členů sdružení po stanovenou dobu realizace díla).

66.         S ohledem na mimořádně vysoké nabídkové ceny některých položek výkazu výměr v kombinaci s MNNC vzniklo tedy u zadavatele podezření, že navrhovatel ve výkazu výměr přesouval náklady mezi určitými položkami v rozporu se zadávacími podmínkami, zejména, že navrhovatel do jednotlivých položek výkazu výměr nacenil i jiná plnění než ta, která jsou uvedena v komentáři k soupisu prací, a navíc tyto položky nacenil způsobem výrazně převyšujícím kontrolní nacenění. Zadavatel tvrdí, že navrhovatel navíc v rámci zdůvodnění nabídkové ceny toto podezření zadavatele nerozptýlil a ani argumentace uvedená v námitkách přesvědčení zadavatele nezměnila.

67.         Zadavatel dále sděluje, že jeho cílem nebylo omezit dodavatele např. stanovením maximální výše jednotlivých položek výkazu výměr, avšak odmítá umělou machinaci, resp. umělé navyšování/ponižování některých položek výkazu výměr a zahrnování cen za některé položky do položek jiných. Zadavatel dodává, že obecně není dodavatelům povoleno libovolně přesouvat náklady v rámci jednotlivých položek výkazu výměr, protože tím může nastat situace, kdy nebude schopen porovnat jednotlivé ceny položek výkazu výměr (bude docházet k neporovnatelnosti nabídek). Zadavatel tedy setrvává na svém tvrzení, že navrhovatel nevyplnil výkaz výměr v souladu s požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci.

68.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nepostupoval v souladu se zásadou přiměřenosti, transparentnosti a nediskriminace, zadavatel uvádí, že umožnil navrhovateli nápravu v nabídce zjištěných nedostatků, přičemž navrhovatel této možnosti v plném rozsahu nevyužil, resp. neposkytl objasnění, které by bylo způsobilé pochybnosti zadavatele rozptýlit. K tomu zadavatel obecně dodává, že nelze očekávat, že zadavatel bude opakovaně dodavatele vyzývat k objasnění nabídky, resp. že tak bude činit až do doby, než dodavatel odstraní veškeré nedostatky své nabídky. Zadavatel je přesvědčen, že v nyní šetřeném případě není možná aplikace rozsudku KS v Brně ze dne 16. 11. 2022, č. j. 31 Af 73/2020-178, na který se v návrhu navrhovatel odvolává. Zadavatel ani nesouhlasí s navrhovatelem v tom, že nedostatky zjištěné v nabídce je možné snadno a rychle odstranit.

69.         Zadavatel je přesvědčen, že ve výzvě k objasnění identifikoval nedostatky v nabídce navrhovatele dostatečně, přičemž není běžnou praxí, aby v rámci žádosti o objasnění podle § 46 zákona byl uveden detailní popis toho, jak má dodavatel nejasnosti své nabídky odstranit či napravit.

70.         Dle zadavatele byl důvod pro vyloučení navrhovatele dán ihned po posouzení jeho nabídky a nebyl ani povinen opětovně aplikovat § 46 zákona. Zadavatel tvrdí, že ke kontrole nabídky navrhovatele přistupoval svědomitě; mj. při kontrole výkazu výměr a HMG spolupracoval s externími odbornými poradci.

71.         Závěrem svého vyjádření k návrhu zadavatel žádá, aby Úřad podaný návrh zamítl a právní řízení zastavil.

Další průběh správního řízení

72.         Úřad usnesením ze dne 30. 10. 2023 stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o úkonech, které provede v zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace.

73.         Dne 1. 11. 2023 navrhovatel podal ve lhůtě podle § 251 odst. 5 zákona Úřadu další důkazy k prokázání svých tvrzení obsažených v námitkách a následně v návrhu (dále jen „přípis navrhovatele ze dne 1. 11. 2023“).

Přípis navrhovatele ze dne 1. 11. 2023

74.         Navrhovatel opakovaně sděluje své přesvědčení, že jím zpracovaný HMG zcela odpovídá všem požadavkům zadavatele uvedeným v zadávací dokumentaci, je souladný s veškerými odbornými standardy pro daný typ harmonogramu výstavby a je způsobilý sloužit svému účelu. K prokázání svého tvrzení navrhovatel předkládá Úřadu, nad rámec důkazů předložených v návrhu, nedatované „Posouzení souladu harmonogramu uchazeče s požadavky zadávací dokumentace v rámci veřejné zakázky Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část“ vypracované Ing. Josefem Nadrchalem, znalcem v oboru „Ekonomika“ a „Stavebnictví“ (dále jen „posouzení Nadrchal“).

75.         V dalších bodech přípisu pak navrhovatel opakuje argumentaci týkající se HMG uvedenou v návrhu. Navrhovatel mj. znovu odkazuje na to, že harmonogram výstavby je dokumentem, který nemá přímou vazbu na realizaci veřejné zakázky, resp. nevymezuje předmět veřejné zakázky, a jedná se o podklad pouze orientační, o čemž dle navrhovatele svědčí i postup zadavatele v rámci VZ Metro D I. K tomu navrhovatel předkládá jako důkaz Dodatek č. 1 smlouvy o dílo na VZ Metro D I, kterým dokládá, že došlo k aktualizaci příslušného bodu této smlouvy souvisejícího s harmonogramem výstavby.

Další průběh správního řízení

76.         Dne 1. 11. 2023 zadavatel podal ve lhůtě podle § 251 odst. 5 zákona Úřadu důkazy, které avizoval v návrhu, k prokázání svých tvrzení (dále jen „přípis zadavatele ze dne 1. 11. 2023“).

Přípis zadavatele ze dne 1. 11. 2023

77.         Zadavatel učinil součástí svého přípisu dokument „Stanovisko projektanta – autora Zadávací dokumentace (dále jen ZD) veřejné zakázky Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část k Návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení (…)“ ze dne 26. 10. 2023 vypracované společností METROPROJEKT (dále jen „stanovisko METROPROJEKT č. 4“), ve kterém se tato vyjadřuje k některým odborným částem návrhu. Současně zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, kde se k jednotlivým požadavkům kladeným na harmonogram výstavby vyjádřil, přičemž toto vyjádření bylo také připraveno ve spolupráci s METROPROJEKT. Zadavatel zdůrazňuje, že ze stanoviska METROPROJEKT č. 4 jednoznačně vyplývá, že stanovisko METROPROJEKT č. 3 mělo, resp. má přílohu, vč. informace, jaký konkrétní požadavek nebyl navrhovatelem splněn.

78.         Dále zadavatel předkládá nedatované „Stanovisko k návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s názvem »Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část«“ vypracované ekonomickým poradcem zadavatele (dále jen „stanovisko FRAM Consult k návrhu“), v němž se tento vyjadřuje k některým odborným částem návrhu. Také v otázce MNNC zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, ve kterém se k jednotlivým aspektům souvisejícím s MNNC vyjádřil, přičemž toto vyjádření bylo připravováno ve spolupráci s ekonomickým poradcem zadavatele. Dle zadavatele stanovisko FRAM Consult k návrhu potvrzuje, že důvody pro vyloučení navrhovatele z důvodu MNNC vybraných položek výkazu výběr jsou dány.

Další průběh správního řízení

79.         Úřad usnesením ze dne 3. 11. 2023 stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – doložení žádostí, na základě kterých pro zadavatele zpracoval:

• METROPROJEKT:

-       „Stanovisko projektanta Zadávací dokumentace (dále jen ZD) veřejné zakázky Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část k Harmonogramu výstavby zpracovaného uchazečem“ ze dne 17. 2. 2023 (dále jen „stanovisko METROPROJEKT č. 1“);

-       „Stanovisko projektanta Zadávací dokumentace (dále jen ZD) veřejné zakázky Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část k Harmonogramu výstavby zpracovaného uchazečem“ ze dne 5. 5. 2023 (dále jen „stanovisko METROPROJEKT č. 2“);

-       stanovisko METROPROJEKT č. 3

• IDS:

-       stanovisko IDS.

80.         Dne 10. 11. 2023 Úřad obdržel přípis zadavatele k usnesení ze dne 3. 11. 2023, jehož součástí zadavatel učinil žádosti adresované zadavatelem METROPROJEKT, a ve kterém uvedl, že společnost IDS byla oslovena na základě protokolu zachycujícího průběh sedmého jednání hodnoticí komise konaného dne 10. 5. 2023 a 23. 5. 2023 (dále jen „Protokol č. 7“).

81.         Rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-44696/2023/500 ze dne 10. 11. 2023 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým mu byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

82.         Usnesením ze dne 10. 11. 2023 Úřad správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat znalecký posudek k otázkám týkajícím se HMG v kontextu požadavků stanovených v bodě 8.1 zadávací dokumentace.

83.         V následujícím období Úřad činil úkony za účelem vyhledání a následného ustanovení znalce či znaleckého ústavu, kterému bude uloženo vypracování znaleckého posudku. Kroky Úřadu zahrnovaly jednak vyhledání znalců/znaleckých ústavů s odpovídající odborností a jejich oslovení za účelem zjištění, zda jsou schopni znalecký posudek zpracovat, a dále detailní přípravu otázek, které budou znalci/znaleckému ústavu položeny.

84.         Dne 9. 2. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele přípis z téhož dne nadepsaný „Založení znaleckého posudku k harmonogramu navrhovatele do správního spisu“, v němž navrhovatel Úřadu sděluje, že mu předkládá znalecký posudek k prokázání svých tvrzení uvedených v námitkách a návrhu ve vztahu k HMG. Přílohou přípisu byl mj. dokument ze dne 1. 2. 2024 nadepsaný „Znalecký posudek – Analýza nabídkového harmonogramu z hlediska plnění podmínek zadávací dokumentace“, vypracovaný autorizovaným inženýrským konzultantem pro ekonomické záležitosti v oblasti stavebnictví Dr. Eng. Michaelem Werklem a odborníkem na plánování a harmonogramy certifikovaný AACE Eng. Stefanem Kahrer-Deimem, PSP (dále jen „odborné posouzení Werkl“). Podle odst. 23. odborného posouzení Werkl byli „(z)nalci (…) pověřeni, aby přezkoumali námitky Zadavatele a ve znaleckém posudku určili, zda Účastníky předložený upravený harmonogram výstavby splňuje požadavky zadávací dokumentace.“

85.         Dne 18. 3. 2024 byl usnesením z téhož dne ustanoven v projednávané věci znalecký ústav – České vysoké učení technické v Praze, Kloknerův ústav, IČO 68407700, se sídlem Šolínova 1903/7, Dejvice, 166 08 Praha 6 (dále jen „KÚ“). KÚ bylo rovněž uloženo, aby znalecký posudek ve dvou vyhotoveních podal Úřadu do 6 měsíců ode dne doručení usnesení ze dne 18. 3. 2024. Znalecký ústav byl vyzván, aby ve znaleckém posudku zodpověděl otázky uvedené ve výroku II. usnesení ze dne 18. 3. 2024.

86.         Dne 18. 3. 2024 Úřad účastníkům správního řízení prostřednictvím přípisu „Sdělení o ustanovení znaleckého ústavu“ z téhož dne oznámil, že v daném správním řízení byl ustanoven KÚ k vypracování znaleckého posudku, přičemž účastníky správního řízení rovněž seznámil s kompletním zněním otázek pro KÚ.

87.         Dne 2. 4. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele podání nadepsané „Námitka podjatosti znalce“ z téhož dne (dále jen „námitka podjatosti“), v němž navrhovatel vznáší vůči KÚ námitku podjatosti. Navrhovatel v námitce podjatosti popisuje několik různých skutečností, z nichž dovozuje, že jsou dány důvody vedoucí k pochybnostem o nepodjatosti KÚ. Dále navrhovatel tvrdí, že KÚ nemá správnou odbornost ve vztahu ke znaleckému úkolu, který mu byl usnesením ze dne 18. 3. 2024 uložen; navrhovatel má za to, že v dané věci neměl být ustanoven znalecký ústav ve znaleckém oboru „Stavebnictví“, ale znaleckém oboru „Projektování“.

88.         Úřad o námitce podjatosti rozhodl usnesením ze dne 18. 7. 2024 (dále jen „usnesení o námitce podjatosti KÚ“), v němž konstatoval, že KÚ není vyloučen z podání znaleckého posudku.

89.         Dne 2. 9. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele podání nadepsané „Založení znaleckého posudku k harmonogramu navrhovatele do správního spisu“ z téhož dne, jímž navrhovatel předkládá znalecký posudek č. 62468/2024 ze dne 28. 8. 2024 vypracovaný doc. Ing. Jaromírem Ryskou, CSc. (dále jen „znalecký posudek Ryska“). Předmětem citovaného posudku je posouzení HMG ve vztahu k požadavkům uvedeným v bodu 8.1 zadávací dokumentace a nedostatkům identifikovaným zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení.

90.         Dne 16. 9. 2024 Úřad obdržel žádost KÚ o prodloužení lhůty pro zpracování znaleckého posudku do konce listopadu 2024. Přípisem, který Úřad obdržel dne 30. 9. 2024, KÚ doplnil zdůvodnění své žádosti o prodloužení lhůty.

91.         Usnesením ze dne 7. 10. 2024 Úřad uložil KÚ, aby znalecký posudek ve dvou vyhotoveních podal Úřadu do 30. 11. 2024.

92.         Dne 28. 11. 2024 Úřad obdržel od KÚ dvě originální vyhotovení Znaleckého posudku č. 1154/2024/2400 J 331 ze dne 25. 11. 2024 (dále jen „znalecký posudek“) v listinné podobě a dále elektronický obraz znaleckého posudku, který byl vložen do elektronické části spisu.

93.         Přípisem ze dne 3. 11. 2024 Úřad oznámil pokračování správního řízení jeho účastníkům.

94.         Usnesením ze dne 9. 12. 2024 Úřad vyzval účastníky správního řízení k vyjádření se ke znaleckému posudku do 31. 12. 2024.

95.         Dne 16. 12. 2024 Úřad obdržel od navrhovatele přípis obsahující jednak žádost o prodloužení lhůty k vyjádření se ke znaleckému posudku, a to alespoň do 14. 2. 2025, a dále žádost o zadání zpracování revizního znaleckého posudku.

96.         Usnesením ze dne 19. 12. 2024 Úřad prodloužil účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se ke znaleckému posudku do 12. 1. 2025.

97.         Dne 20. 12. 2024 Úřad obdržel opakovanou žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření se ke znaleckému posudku, v níž sděluje, že Úřadem prodloužená lhůta není dle jeho přesvědčení přiměřená, a že trvá na prodloužení předmětné lhůty alespoň do 14. 2. 2025.

98.         Přípisem ze dne 7. 1. 2025 Úřad navrhovateli k jeho opakované žádosti sdělil, že stanovenou lhůtu k vyjádření se ke znaleckému posudku považuje za dostatečnou a přiměřenou a že neshledal důvod pro její opakované prodloužení. Navrhovatel byl současně upozorněn, že ve správním řízení doposud nebylo ukončeno shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí, tzn., že bude účastníkům správního řízení stanovena lhůta, v níž se budou moci vyjádřit k těmto podkladům.

99.         Dne 10. 1. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku.

Vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku

100.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel mj. namítá nezákonné zkrácení jeho procesních práv. Dle navrhovatele je Úřadem stanovená lhůta k vyjádření se ke znaleckému posudku nepřiměřeně krátká a fakticky znemožňuje erudovaně a podrobně se ke znaleckému posudku vyjádřit. Stanovením takto nepřiměřeně krátké lhůty pro provedení daného úkonu Úřad nezákonně zasáhl do procesních práv navrhovatele a tím předmětné správní řízení zatížil významnou procesní vadou.

101.     Navrhovatel dále opakuje svá předchozí tvrzení ohledně podjatosti KÚ, nesprávné formulace znaleckého úkolu a nedostatečné (nesprávné) odbornosti KÚ a sděluje, že dle něj je znalecký posudek tendenční a posuzuje HMG optikou vlastní teoretické metodiky, která se neodráží v zadávacích podmínkách. Dle navrhovatele se závěry znaleckého posudku zásadně rozchází se závěry jím předloženého znaleckého posudku Ryska a odborného posouzení Werkl. Navrhovatel též upozorňuje, že závěry znaleckého posudku se rozchází se závěry stanoviska METROPROJEKT č. 3, které vypracoval pro zadavatele autor projektové dokumentace.

102.     Znalecký posudek je dle navrhovatele poznamenán nedostatkem odbornosti KÚ, který nereflektoval rozdíl mezi nabídkovým harmonogramem a harmonogramem realizačním, který má být zpracován vybraným dodavatelem v rámci realizace veřejné zakázky. Navrhovatel zdůrazňuje, že HMG není harmonogramem, podle kterého má být stavba realizována. Dále navrhovatel namítá, že posouzení HMG spadá do oboru znalecké činnosti „Projektování“ (příprava/plánování stavby) nikoli do oboru „Stavebnictví“ (výstavba/stavební práce). Dle navrhovatele tak Úřad ustanovil znalecký ústav s nesprávnou odborností.

103.     Navrhovatel dále namítá, že v částech 4.5 až 4.10 znaleckého posudku, které obsahují obecné pojednání o tvorbě a významu harmonogramu, KÚ cituje zdroje, aniž by citaci řádně označil a „ozdrojoval“ a tyto citované zdroje uvedl v seznamu zdrojů ve znaleckém posudku. Navrhovatel tvrdí, že tyto části znaleckého posudku jsou nepůvodní, když se má jednat se z velké části o kompilát různých nepřiznaných zdrojů dostupných v online databázích a na internetu. Tím, že KÚ řádně neuvedl veškeré zdroje, z nichž při zpracování znaleckého posudku vycházel, porušil dle navrhovatele zákon, resp. zatížil znalecký posudek významnou vadou.

104.     Navrhovatel dále tvrdí, že závěry znaleckého posudku jsou v rozporu se znaleckým posudkem Ryska, odborným posouzení Werkl, stanoviskem METROPROJEKT č. 3, posouzením Nadrchal a posouzením Contract management. S odkazem na ustálenou rozhodovací praxi NSS navrhovatel konstatuje, že je namístě, aby Úřad přistoupil k zadání revizního znaleckého posudku, který by dané rozpory vyřešil, resp. odstranil.

105.     Navrhovatel uvádí, proč jsou dle něj závěry uvedené ve znaleckém posudku nesprávné. Předně znovu poukazuje na to, že KÚ zaměňuje realizační harmonogram a nabídkový harmonogram. Navrhovatel zdůrazňuje, že mezi uvedené harmonogramy nelze klást rovnítko, což dle něj nesprávně činí KÚ. Dle navrhovatele si KÚ ve znaleckém posudku domýšlí řadu požadavků na HMG, které však bod 8.1 zadávací dokumentace neobsahuje a nevyplývají z něho. Dále se navrhovatel vyjadřuje k jednotlivým dílčím závěrům KÚ uvedeným části 6. znaleckého posudku, tj. k odpovědím KÚ na otázky položené Úřadem v usnesení ze dne 18. 3. 2024.

106.     V závěru navrhovatel shrnuje, že znalecký posudek je s ohledem na jím popsané nedostatky nezpůsobilý vypovídat o skutečnostech rozhodných pro správní řízení, a že Úřad by k němu neměl přihlížet. Odpovědi na otázky, kterými se KÚ ve znaleckém posudku zabýval, považuje navrhovatel ze zcela nesprávné, resp. nerelevantní. Navrhovatel vyzývá Úřad ke zpracování revizního znaleckého posudku.

107.     Navrhovatel učinil přílohou svého vyjádření ke znaleckému posudku vyjádření vypracované doc. Ing. Jaromírem Ryskou, CSc. (dále jen „doc. Ryska“), ve kterém jeho autor označuje znalecký posudek v mnoha částech za spekulativní a mj. zdůrazňuje, že nabídkový harmonogram není harmonogramem realizačním a není tedy možné na něj touto optikou nahlížet.

Další průběh správního řízení

108.     Dne 10. 1. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku.

Vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku

109.     Zadavatel souhlasí se závěry znaleckého posudku, které dle něj plně prokazují soulad vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení se zákonem, a nemá k nim žádné významné výhrady. Dle zadavatele závěry KÚ ve znaleckém posudku u naprosté většiny uvedených důvodů vyloučení potvrdily, že došlo k nedodržení cyklogramu, případně dalších částí projektové dokumentace nebo požadavků stanovených v zadávací dokumentaci. Zadavatel též připomíná, že KÚ uvedl, že způsob provedení navržený v HMG není z faktického hlediska možný, a že HMG neobsahuje uvedení dílčích stavebních procesů. Znalecký posudek potvrdil celou řadu závažných chyb HMG, přičemž dle názoru zadavatele by každá z těchto chyb sama o sobě odůvodňovala zákonnost vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

110.     Ke znaleckému posudku Ryska, který předložil navrhovatel v průběhu správního řízení, pak zadavatel namítá nedostatečnou odbornost znalce, který posudek vypracoval. Odborná nekompetentnost znalce se dle zadavatele projevuje v tom, že znalec ve svém znaleckém posudku hlavní odborné otázky vůbec neposoudil, když pouze odkázal na odborné posouzení Werkl, které dle zadavatele nesplňuje požadavky na znalecký posudek, a s nimiž se bez bližšího odůvodnění znalec zcela ztotožnil. Dále zadavatel namítá, že znalec se vyjadřoval ke zjevně právním otázkám ohledně způsobu výkladu zadávacích podmínek, zda by měly být zadávací podmínky podrobnější apod. a používal metodiku FIDIC, ačkoli se tato na veřejnou zakázku vůbec nevztahuje. Zadavatel navíc poukazuje na to, že znalec v některých částech svého znaleckého posudku nekriticky cituje vyjádření navrhovatele, aniž by se relevantně zabýval rovněž argumentací zadavatele a skutečnostmi svědčícími v neprospěch navrhovatele. Dle zadavatele je znalecký posudek Ryska nesrozumitelný, netransparentní, nepřezkoumatelný, závěry v něm uvedené nejsou náležitě odůvodněny a pro řízení před Úřadem je tak zcela nepoužitelný.

Další průběh správního řízení

111.     Přípisem ze dne 14. 1. 2025 Úřad vyzval KÚ k doplnění náležitostí předloženého znaleckého posudku, a to o uvedení oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl podán znalecký posudek, a uvedení skutečnosti, zda byl přibrán konzultant k posuzování zvláštních dílčích otázek či nikoliv.

112.     Ve sdělení ze dne 17. 1. 2025 KÚ uvedl, že znalecký posudek byl podán v oboru „Stavebnictví“, odvětví Dopravní stavby – stavby speciální (podzemní, pozemní a nadzemní), a že konzultant přibrán nebyl.

113.     Přípisem ze dne 20. 1. 2025 Úřad požádal KÚ o vysvětlení znaleckého posudku v souvislosti s tvrzeními obsaženými ve vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku a dále o bližší vysvětlení obsahu znaleckého posudku podle § 28 odst. 6 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších zákonů (dále jen „zákon o znalcích“).

114.     Dne 27. 1. 2025 rozhodnutím z téhož dne Úřad přiznal KÚ v souladu s § 30 zákona o znalcích znalečné. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 2. 2025.

115.     Dne 31. 1. 2025 Úřad obdržel žádost KÚ z téhož dne, v níž KÚ žádal s ohledem na kapacitní možnosti a rozsah úkolu zadaného přípisem Úřadu ze dne 20. 1. 2025 o prodloužení termínu předložení vysvětlení obsahu znaleckého posudku a vyjádření se k tvrzením zadavatele obsaženým ve vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku do 31. 3. 2025.

116.     Přípisem ze dne 31. 1. 2025 Úřad sdělil KÚ, že lhůtu určenou přípisem ze dne 20. 1. 2025 prodlužuje do 31. 3. 2025.

117.     Dne 25. 2. 2025 Úřad obdržel od navrhovatele dokument nadepsaný „Vyjádření navrhovatele k průběhu řízení, Replika navrhovatele k vyjádření zadavatele ze dne 10. 1. 2025, Námitka podjatosti oprávněných úředních osob“ z téhož dne (dále jen „replika ze dne 25. 2. 2025“).

Replika navrhovatele ze dne 25. 2. 2025

118.     Navrhovatel opakuje svou argumentaci týkající se nepoužitelnosti znaleckého posudku a vyzdvihuje skutečnost, že podle jeho názoru KÚ posuzoval HMG z hlediska požadavků, které nemají oporu v zadávacích podmínkách (resp. nejsou uvedeny v bodu 8.1 zadávací dokumentace). Dále upozornil na vnitřní rozpory znaleckého posudku a na neodůvodněnost některých dílčích závěrů v něm uvedených; příkladem rozporuje body 5.15., 5.24. a 5.32. znaleckého posudku.

119.     V další části navrhovatel upozorňuje, že se KÚ ve znaleckém posudku vyjadřuje ke zjevně právním otázkám, což však není v jeho kompetenci. Navrhovatel namítá, že KÚ ve znaleckém posudku nesprávně dovozuje ve vztahu k harmonogramu předkládanému v nabídce požadavek zadavatele na strukturu dílčích stavebních procesů ana určení posloupnosti stavebních prací s ohledem na technologické provádění. Dle navrhovatele tyto požadavky ze zadávací dokumentace nevyplývají. KÚ podle navrhovatele dále směšuje pojmy „realizační“ harmonogram a „nabídkový“ harmonogram a v části 6. znaleckého posudku činí závěry založené na vlastních akademických úvahách.

120.     Dále navrhovatel poukazuje na formální nedostatky znaleckého posudku, který dle jeho názoru neodpovídá zákonu o znalcích a vyhlášce č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen „vyhláška o znalecké činnosti“), když KÚ ve znaleckém posudku neuvedl (a) veškeré podklady, které při zpracování znaleckého posudku použil, (b) kdo se podílel na zpracování znaleckého posudku a kdo je povinen na žádost orgánu veřejné moci znalecký posudek osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit, (c) na jeho titulní straně č. j. usnesení, kterým byl ustanoven znaleckým ústavem, (d) na jeho titulní straně konkrétní obor a odvětví, ve kterém byl znalecký posudek podán, (e) údaj o tom, zda byl přibrán konzultant k posuzování zvláštních dílčích otázek, (f) na jeho titulní a poslední straně datum vyhotovení znaleckého posudku a podpisy osob. Z uvedeného pak navrhovatel dovozuje, že znalecký posudek nebyl zpracován s náležitou odbornou péčí a v souladu s relevantními právními předpisy. Dle navrhovatele KÚ při zpracování znaleckého posudku pochybil.

121.     Navrhovatel vyjadřuje nesouhlas s formulací otázek obsažených v přípisu Úřadu ze dne 20. 1. 2025, které Úřad položil KÚ za účelem bližšího vysvětlení obsahu znaleckého posudku. Navrhovatel tvrdí, že zadání pro KÚ nebylo formulováno nezávisle a nestranně, že položené otázky jsou nejasné, nesrozumitelné a obsahují klamavé a nepravdivé okolnosti a naznačují očekávanou odpověď. Podle navrhovatele jsou otázky kapciózní a sugestivní. V této souvislosti navrhovatel vznesl námitku podjatosti vůči několika oprávněným úředním osobám pověřeným Úřadem v rámci tohoto správního řízení.  

122.     K vyjádření zadavatele ohledně oboru znalecké činnosti doc. Rysky navrhovatel uvádí, že doc. Ryska je oprávněn vykonávat znaleckou činnost ve všech oborech dopravního stavitelství, pro což má dostatečnou odbornou erudici, jinak by nemohl být zapsán do seznamu znalců pro obor zahrnující všechny dopravní stavby. K tvrzení zadavatele, že nedohledal žádné znalecké posudky vypracované jmenovaným znalcem v oblasti ražených dopravních staveb a posuzování správnosti harmonogramu stavby, navrhovatel uvádí, že ani u KÚ nelze dohledat jakékoliv takové znalecké posudky.

123.     Navrhovatel nesouhlasí ani s další argumentací zadavatele uvedenou v jeho vyjádření ze dne 10. 1. 2025, a to že znalecký posudek Ryska vykazuje obsahové (věcné) nedostatky, když odkazuje na odborné posouzení Werkl. Navrhovatel tvrdí, že veškeré závěry obsažené ve znaleckém posudku Ryska jsou náležitě a detailně odůvodněny, a to v návaznosti na odborné znalosti a zkušenosti znalce a s poukazem na konkrétní části HMG. Dle navrhovatele není důvod, proč by měl znalec do svého znaleckého posudku de facto kopírovat odůvodnění závěrů odborného posouzení Werkl, se kterými se dle svých slov zcela ztotožňuje a které sdílí; dle navrhovatele zcela postačí na takové závěry a odůvodnění odkázat. Navrhovatel tudíž nesouhlasí se závěrem zadavatele, že znalec doc. Ryska ve svém znaleckém posudku vůbec neposuzuje zkoumanou problematiku, ale pouze odkazuje na odborné posouzení Werkl.

124.     Navrhovatel nesouhlasí ani s tvrzením zadavatele uvedeným ve vyjádření zadavatele ze dne 10. 1. 2025, že se znalec ve znaleckém posudku Ryska vyjadřuje k právním otázkám. Navrhovatel tvrdí, že tomu tak není, jelikož znalec ve znaleckém posudku Ryska při vymezení východisek pouze popisuje požadavky zadavatele obsažené v bodu 8.1 zadávací dokumentaci a v cyklogramu, aniž by je po právní stránce jakkoli vykládal či hodnotil, aby je následně mohl zohlednit ve svém stavebně-technickém posouzení souladu HMG se zadávací dokumentací. Navrhovatel tvrdí, že pokud znalec v některých částech znaleckého posudku Ryska konstatuje, že požadavky zadavatele na nabídkový harmonogram nejsou (z pohledu znalce) vhodně zvolené, popř. dostatečně technicky vymezené, pak tyto požadavky hodnotí výlučně ze stavebně-technického pohledu, nikoli právního, jak mu nesprávně podsouvá zadavatel. Navrhovatel tak uzavírá, že znalec nikterak nezpochybňuje ani právně nehodnotí zadavatelem formulované zadávací podmínky na nabídkový harmonogram, jen konstatuje, že ze stavebně-technického hlediska nejsou požadavky zadavatele zcela srozumitelné.

125.     Navrhovatel odmítá též argumentaci zadavatele, že znalec ve znaleckém posudku Ryska vycházel z podmínek FIDIC. Dle navrhovatele znalec v tomto směru ve znaleckém posudku Ryska pouze uvedl, že požadavky FIDIC představují obecný standard pro podobu realizačních (nikoli nabídkových) harmonogramů pro obdobné typy staveb, ze kterého lze (v obecné rovině) teoreticky vycházet při tvorbě realizačních harmonogramů. Zároveň k tomu však znalec výslovně dodává, že „(z)adavatel s tímto dokumentem (pozn. FIDIC) nepracuje, neodkazuje se na něj a v rámci definice pojmů, která není Zadávací dokumentací jednoznačně stanovena, není tedy možné jejich výklad předjímat, pokud není jednoznačně v Zadávací dokumentaci uveden.“

126.     K tvrzení zadavatele, že odborné posouzení Werkl nemá náležitosti znaleckého posudku, navrhovatel oponuje, že obecně není vyloučeno, aby k důkazu byl předložen a proveden znalecký posudek znalců zapsaných do seznamu znalců v jiném členském státě EU, a to s právní silou důkazu odpovídající tuzemskému znaleckému posudku. Dle navrhovatele nelze odmítnout provedení znaleckého posudku znalcem s odkazem na to, že není usazen v ČR, zároveň nemůže být vyžadován zápis takového znalce do seznamu vedeného v ČR, protože tím by byl volný pohyb znaleckých služeb nepřípustně omezen. Dle navrhovatele požadavkům na potřebnou odbornost znalce vyplývajícím z české právní úpravy totiž bylo učiněno zadost příslušnými předpisy, podle kterých byl znalec zapsán do seznamu znalců vedeném v jiném členském státě[7].

127.     Navrhovatel znovu apeluje na Úřad, aby ve věci nechal zpracovat revizní znalecký posudek.

Další průběh správního řízení

128.     Dne 11. 3. 2025 předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-09202/2025/161 (dále jen „usnesení o námitce podjatosti oprávněných úředních osob“) nevyhověl námitce podjatosti, která byla vznesena v rámci repliky navrhovatele ze dne 25. 2. 2025 vůči oprávněným úředním osobám pověřeným k provádění úkonů ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0671/2023/VZ.

129.     Dne 25. 3. 2025 Úřad obdržel od KÚ bližší vysvětlení obsahu znaleckého posudku ze dne 24. 3. 2025 (dále jen „vysvětlení znaleckého posudku“), ve kterém se KÚ vyjádřil jednak k replice navrhovatele ze dne 25. 2. 2025 a jednak Úřadu objasnil vybrané části znaleckého posudku, na které byl dotazován přípisem Úřadu ze dne 20. 1. 2025.

Vysvětlení znaleckého posudku

130.     KÚ se důrazně ohrazuje proti tvrzení, že ve znaleckém posudku HMG posuzoval z pohledu vlastní teoretické metodiky, která však není specifikována v zadávacích podmínkách. KÚ uvádí, že při zpracování znaleckého posudku vycházel z požadavků stanovených v bodu 8.1 zadávací dokumentace, ve kterém je zadavatelem definována struktura podrobného harmonogramu výstavby. K tomu KÚ uvádí, že metodika stavebně technologického projektování, jakožto modelování realizace staveb, je dlouhodobě používána v přípravě a řízení realizace staveb. Tato metodika není zastaralá a je jediná, která umožňuje modelovat proces realizace objektů a staveb na základě analýzy a syntézy prostorové, technologické a časové struktury výrobního procesu stavby. V zadávacích podmínkách koncipovaných stavařem – technologem je na pojmy této metodiky navázáno, zejména v definici struktury výrobního procesu stavby, která má být v podrobném harmonogramu výstavby použita.

131.     KÚ rozporuje tvrzení navrhovatele, že zjevné nedostatky zadávací dokumentace, projektové dokumentace a cyklogramu KÚ bagatelizuje. KÚ zdůrazňuje, že posouzení těchto dokumentů nebylo zadáním ani cílem znaleckého posudku. Pro objektivitu znaleckého posudku pak dle KÚ byly některé nedostatky zadávací dokumentace, zejména v definici kritické cesty síťového grafu, konstatovány, tedy nebyly bagatelizovány.

132.     Obšírnou argumentaci navrhovatele, že KÚ ve znaleckém posudku cituje zdroje, aniž by takovou citaci řádně označil a „ozdrojoval“, a aniž by citované zdroje uvedl v seznamu zdrojů, KÚ kategoricky odmítá. KÚ konstatuje, že zejména v části týkající se metodiky stavebně technologického projektování a metod síťových se znalecký posudek opírá o knihu prof. Jarského a kol. z roku 2003, jež je uvedena jako podklad pro zpracování znaleckého posudku. KÚ uvádí, že ve znaleckém posudku použil původní autorské texty prof. Jarského, který je spoluautorem znaleckého posudku, a tedy se v žádném případě nejedná o kompilát různých nepřiznaných zdrojů, jak tvrdí navrhovatel v replice ze dne 25. 2. 2025. KÚ dále sděluje své přesvědčení, že původní autor textu (tedy prof. Jarský) nebude jako podklad pro zpracování znaleckého posudku uvádět „následníky, kteří převzali jeho text a možná jej zapomněli uvést ve svém seznamu použité literatury.“ KÚ tvrdí, že citace a použité zdroje jsou řádně uvedeny v seznamu podkladů, konkrétně v části 3.2. znaleckého posudku, a použití pasáží knihy prof. Jarského a kol. z roku 2003 je uvedeno na konci části 4.5. znaleckého posudku. S ohledem na to KÚ jako mylné a nezakládající se na pravdě odmítá tvrzení navrhovatele, že KÚ porušil své zákonné povinnosti při zpracování znaleckého posudku. Veškerou polemiku uvedenou v replice navrhovatele ze dne 25. 2. 2025 týkající se nezákonnosti znaleckého posudku v tomto smyslu tudíž KÚ odmítá, neboť vynaložil dostatečnou odbornou péči a uvedl ve znaleckém posudku veškeré podklady a zdroje, které při zpracování znaleckého posudku zjevně a prokazatelně použil.

133.     K tvrzení navrhovatele, že KÚ zaměňuje realizační harmonogram s harmonogramem nabídkovým, KÚ předně uvádí, že navrhovatelem uváděné přívlastky harmonogramu, tedy „realizační“ a „nabídkový“ harmonogram, jsou jím použity účelově a v rozporu se zadáním veřejné zakázky, neboť v bodu 8.1 zadávací dokumentace je zcela jasně popsána požadovaná skladba dokumentů a struktura, ve které má být podrobný harmonogram výstavby vypracován. KÚ uvádí, že zadavatel nepožadoval „jakýsi nabídkový harmonogram“, o kterém hovoří navrhovatel, nýbrž podrobný harmonogram výstavby v technologické struktuře objektových a dílčích stavebních procesů. KÚ sděluje, že podle bodu 8.1 zadávací dokumentace bylo úkolem navrhovatele zpracovat podrobný harmonogram výstavby v technologické struktuře objektových a dílčích stavebních procesů, nikoli pouhé rozpracování či přenesení cyklogramu do Ganttova grafu. V této souvislosti KÚ dodává, že cyklogram zobrazuje koncepci realizace stavby, podrobný harmonogram výstavby, který měl být předložen v nabídce, měl obsahovat model postupu výstavby ve struktuře objektových a dílčích stavebních procesů. KÚ dále s ohledem na argumentaci navrhovatele podotýká, že v návrhu smlouvy se nehovoří o dalším zpodrobnění modelu průběhu realizace stavby oproti harmonogramu realizace výstavby, který měl být předložen v nabídce, ale je uveden pouze požadavek na posunutí podle skutečného termínu zahájení prací. Vykonstruovaný výklad navrhovatele dle KÚ neodpovídá zadávacím podmínkám a nelze s ním technicky souhlasit. Navrhovatelovu argumentaci, že nabídkový harmonogram nemůže být neměnným dogmatem, KÚ považuje za výraz neporozumění problematice stavebně technologického projektování. I tvrzení navrhovatele, že si KÚ domýšlí celou řadu požadavků na harmonogram předkládaný v nabídce, jsou dle KÚ nepodložená a mylná, když KÚ hodnotil HMG zásadně z hlediska zadávací dokumentace, zadání znaleckého posudku a odborných otázek. KÚ trvá na závěru znaleckého posudku, že HMG není vhodný pro řízení výstavby.

134.     S tvrzením navrhovatele, že zadavatel nestanovil v bodu 8.1 zadávací dokumentace konkrétní požadavky na podrobné technologické členění harmonogramu na jednotlivé části výstavby a zachycení struktury výrobního procesu, KÚ z technického pohledu nesouhlasí, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci jasně stanovil požadovanou strukturu harmonogramu. KÚ opakovaně uvádí, že „pokud pracovníci, kteří pro navrhovatele harmonogram předložený v nabídce zpracovávali, nevědí, co je dílčí a objektový stavební proces, neumí definovat řádné vazby mezi činnostmi a vyjdou jim např. v harmonogramu nesmyslně dlouhé celkové rezervy, které mj. svědčí o tom, že celý harmonogram byl vypracován chybě a nesmyslně, není to chyba zadavatele ani zpracovatelů znaleckého posudku. Pouze to svědčí o úrovni »vlastní zkušenosti a odborných znalostí« zpracovatele harmonogramu v nabídce navrhovatele.“ KÚ dále dodává, že „(j)estli si navrhovatel myslí, že moderní metodou vypracování harmonogramů je MS Project a jiné podobné počítačové programy, je nutno jej vyvést z omylu. Tyto systémy spočívají především na »windowsovské metodě« (…) Vše je pak založeno pouze na odhadech, nikoli na řádném modelování realizace stavby.“

135.     K tvrzením navrhovatele uvedeným v replice ze dne 25. 2. 2025 KÚ shrnuje, že „účelová tvrzení jsou obvykle koncipována tak, že vyjdou z dílčí nesporné věci a pokračují vlastní technicky chybnou hypotézou, bez ohledu na skutečné věcné souvislosti, vytrhují části textů z kontextu a účelově je skládají, ve snaze odůvodnit svá mylná tvrzení.“ KÚ uzavírá své vyjádření k replice navrhovatele ze dne 25. 2. 2025 tím, že znalecký posudek „byl zpracován zásadně na základě zadání a použitých podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP“.

136.     V další části svého vyjádření se KÚ postupně vyjadřuje k 22 otázkám, které mu byly položeny Úřadem v přípisu ze dne 20. 1. 2025, a v těchto odpovědích KÚ podrobněji vysvětluje některé části jím podaného znaleckého posudku.

Další průběh správního řízení

137.     Dne 26. 3. 2025 podal navrhovatel rozklad proti usnesení předsedy Úřadu o námitce podjatosti oprávněných úředních osob.

138.     Dne 28. 3. 2025 Úřad obdržel od zadavatele dokument nadepsaný „Vyjádření zadavatele k průběhu řízení a obstrukčnímu postupu navrhovatele, Žádost zadavatele o vydání rozhodnutí ve věci“ z téhož dne (dále jen „replika ze dne 28. 3. 2025“).

Replika ze dne 28. 3. 2025

139.     Zadavatel namítá, že prodlužování vedeného správního řízení je ve značné míře způsobeno obstrukcemi ze strany navrhovatele, který opakovaně podává nedůvodné námitky podjatosti proti KÚ, následně i proti oprávněným úředním osobám Úřadu, předkládá zjevně nepoužitelné „znalecké“ posudky a vyjádření doc. Rysky v rámci vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a dále podává rozsáhlá, avšak věcně nicneříkající vyjádření, apod. Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel nepředložil žádné relevantní důkazy, který by zpochybnily stanovisko METROPROJEKT č. 3 a znalecký posudek, a proto žádá Úřad o vydání rozhodnutí v tomto správním řízení, jež by již nemělo být nadále prodlužováno.

140.     Současně zadavatel znovu upozorňuje na dle něj nedostatečnou odbornost doc. Rysky a sděluje své pochybnosti o jeho nezávislosti, resp. upozorňuje na jeho patrný blízký vztah s navrhovatelem. Zadavatel pak sděluje své přesvědčení, že není vhodné (možné), aby znalecký posudek připravila jedna fyzická osoba, která se navíc zabývá oceňováním pozemků.

141.     Zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele uvedenou v replice ze dne 25. 2. 2025, v níž navrhovatel zpochybňuje tvrzení zadavatele, podle nichž odborné posouzení Werkl nelze považovat za znalecký posudek. Zadavatel opakuje, že podle právních předpisů je pro to, aby mohl být dokument považován za znalecký posudek, nezbytné, aby obsahoval doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. V souladu s ustálenou judikaturou soudů lze znalecký posudek, který byl vypracován na základě návrhu jedné ze stran a neobsahuje uvedenou doložku, považovat jen za listinný důkaz.  Zadavatel dále upozorňuje, že v odborném posouzení Werkl není uvedena jako podklad projektová dokumentace, a toto posouzení ji tedy „evidentně vůbec nezohledňuje“. Odborné posouzení Werkl vychází dle zadavatele výhradně z tvrzení navrhovatele a z dokumentů či jejich částí, které navrhovatel sám vybral. Navíc jeden ze zpracovatelů odborného posouzení Werkl není odborným znalcem.

Další průběh správního řízení

142.     Dne 7. 4. 2025 předseda Úřadu rozhodnutím z téhož dne zamítl jako nepřípustný rozklad navrhovatele proti usnesení o námitce podjatosti oprávněných úředních osob. Důvodem zamítnutí byla skutečnost, že uvedené usnesení předsedy Úřadu má ryze procesní povahu, tudíž proti němu nelze podle § 262 písm. a) zákona podat rozklad.

143.     Přípisem ze dne 11. 4. 2025 Úřad požádal KÚ o doplnění vysvětlení znaleckého posudku, konkrétně dotazu č. 20 z přípisu ze dne 20. 1. 2025. Dne 17. 4. 2025 Úřad od KÚ požadované doplnění obdržel.

144.     Dne 22. 4. 2025 Úřad obdržel podání navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel opakuje svou argumentaci uvedenou v předchozích svých vyjádřeních, a to zejména argumentaci týkající se podjatosti a nedostatečné odbornosti KÚ a nesprávného postupu KÚ při zpracování znaleckého posudku, zároveň navrhovatel znovu požaduje, aby Úřad zadal zpracování revizního znaleckého posudku. Součástí tohoto podání je vyjádření doc. Rysky ze dne 17. 4. 2025 (dále jen „vyjádření Ryska“), v němž se doc. Ryska vyjadřuje k závěrům uvedeným ve znaleckém posudku KÚ.

145.     Usnesením ze dne 23. 4. 2025 Úřad stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 29. 4. 2025 Úřad tuto lhůtu na žádost navrhovatele prodloužil.

146.     Dne 16. 5. 2025, tedy v průběhu lhůty stanovené Úřadem pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, obdržel Úřad podání navrhovatele z téhož dne nadepsané „Vyjádření navrhovatele k odpovědi znaleckého ústavu ze dne 24. 3. 2025, č. j. 66/25/31911 na žádost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 1. 2025 o bližší vysvětlení znaleckého posudku“. V tomto podání navrhovatel reaguje na vysvětlení znaleckého posudku, v němž se KÚ jednak vyjádřil k replice navrhovatele ze dne 25. 2. 2025, a jednak na základě výzvy Úřadu objasnil vybrané části znaleckého posudku. V části týkající se reakce KÚ na repliku navrhovatele ze dne 25. 2. 2025 navrhovatel ve svém podání převážně opakuje argumentaci již dříve uplatněnou v předchozích vyjádřeních, zejména opětovně prezentuje své přesvědčení o podjatosti KÚ, tvrdí, že KÚ překračuje rámec znalecké činnosti tím, že činí právní závěry, a dále se vymezuje proti způsobu zpracování znaleckého posudku. K tomu navrhovatel namítá, že KÚ údajně svévolně domýšlí řadu zadávacích podmínek týkajících se podrobného harmonogramu výstavby, které dle názoru navrhovatele v zadávací dokumentaci obsaženy nejsou, a že nesprávně KÚ ztotožňuje harmonogram předkládaný v nabídce s harmonogramem, jenž má být vypracován podle bodu 4.6 návrhu smlouvy. V další části svého podání ze dne 16. 5. 2025 navrhovatel reaguje na objasnění vybraných částí znaleckého posudku, které si Úřad od KÚ vyžádal. Ani v této části navrhovatel neopouští svou předchozí argumentaci uvedenou ve vyjádření ke znaleckému posudku a i nadále vytýká KÚ nesprávné nebo nelogické závěry.

147.     Dne 21. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. V tomto vyjádření navrhovatel nejprve rekapituluje dosavadní průběh správního řízení, dále předkládá návrh na doplnění podkladů pro rozhodnutí a následně sděluje svou argumentaci, kterou v průběhu správního řízení opakovaně uplatňoval. Tato argumentace se vztahuje zejména k výkladu bodu 8.1 zadávací dokumentace, k obsahu znaleckému posudku a k jeho vysvětlení, k souladu HMG s požadavky zadavatele stanovenými v zadávací dokumentaci, k nedostatečnému zdůvodnění MNNC a k tvrzenému porušení obecných zásad zadávání veřejných zakázek stanovených v § 6 zákona, a to v kontextu dřívějšího postupu zadavatele v obdobné věci. Součástí vyjádření navrhovatele je rovněž samostatná část obsahující jeho reakci na repliku zadavatele ze dne 28. 3. 2025. Také v tomto doplnění navrhovatel uplatňuje shodné skutečnosti, které Úřadu již v průběhu správního řízení sdělil.

148.     Dne 21. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí. V tomto vyjádření zadavatel předkládá shodnou argumentaci, kterou již dříve v průběhu správního řízení uplatnil, a to ve vztahu k důvodům vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel argumentačně setrvává na tom, že HMG nesplňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, že navrhovatel řádně nezdůvodnil MNNC, a rovněž, že nabídková cena nebyla zpracována v souladu s požadavky na tvorbu nabídkové ceny. Zadavatel dále trvale odmítá, že v rámci svého postupu porušil § 6 zákona při aplikaci § 46 odst. 1 zákona. V závěrečné části vyjádření pak zadavatel opětovně poukazuje na podle jeho názoru naprosto nepřípustný způsob, kterým navrhovatel ve správním řízení postupuje.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

149.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 265 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona a dalších právních předpisů

150.     Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

151.     Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

152.     Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

153.     Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel dodavatelům stanoví a poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

154.     Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

155.     Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

156.     Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

157.     Podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)      nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)      nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

158.     Podle 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

159.     Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

160.     Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

161.     Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

162.     Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst.4 písm. a) zákona,

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)      neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst.4 zákona.

163.     Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

164.     Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

165.     Podle § 56 správního řádu závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce. Usnesení se oznamuje pouze znalci. O zamýšleném ustanovení znalce, popřípadě o ustanovení znalce správní orgán vhodným způsobem účastníky vyrozumí. Správní orgán znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně a předložil mu jej ve lhůtě, kterou současně určí. Může znalce také vyslechnout.

Právní posouzení

K důvodu vyloučení spočívajícímu v předložení HMG, který je v rozporu se zadávacími podmínkami

166.     Dne 5. 9. 2023 navrhovatel obdržel prostřednictvím elektronického nástroje rozhodnutí o vyloučení, kterým byl vyloučen ze zadávacího řízenímj. podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že navrhovatelem předložené údaje a doklady nesplňují zadávací podmínky, případně je navrhovatel na základě postupu podle § 46 zákona ve stanovené lhůtě dostatečně nedoplnil. Ve vztahu k HMG zadavatel v rozhodnutí o vyloučení mj. konstatuje, že HMGnesplňuje veškeré požadavky zadavatelestanovenév bodu8.1 zadávací dokumentace, a že navrhovaný postup uvedený v HMG není způsobilý naplnit účel a předmět veřejné zakázky. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení rovněž konkretizuje jednotlivé nedostatky HMG. Na základě těchto nedostatků HMG zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, neboť HMG neodpovídá požadavkům zadávací dokumentace.

167.     Úřad nejprve shrne postup zadavatele při posouzení HMG. 

168.     V bodě 8.1 zadávací dokumentace stanovil zadavatel požadavky na harmonogram výstavby následovně: „Zadavatel požaduje, aby dodavatel v nabídce předložil podrobný harmonogram výstavby (tj. plnění předmětu veřejné zakázky). Podrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást Projektové dokumentace a musí splnit následující požadavky:

a) [8]	časový harmonogram předmětu plnění veřejné zakázky bude v členění min. po měsících s vyznačením min. 3 uzlových bodů (uzlů, milníků) výstavby/ucelené části, s povinným vyznačením dalšího milníku „dokončení kolejových betonů a kolejového svršku“ dle cyklogramu v Projektové dokumentaci;
b)	časový harmonogram předmětu plnění veřejné zakázky bude obsahovat podrobné technologické členění na jednotlivé části výstavby (stavební objekty, provozní soubory,…) dle Projektové dokumentace;
c)	finanční harmonogram bude v členění min. po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce;
d)	časový harmonogram bude obsahovat strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů) s uvedením zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech;
e)	časový harmonogram bude obsahovat vyznačení kritické cesty (vedoucí přes uzly s nulovým rozdílem nejdříve možné a nejpozději přípustné doby, a tedy s nulovou rezervou);
f)	časový harmonogram bude obsahovat vyznačení rezervy ve dnech u činností mimo kritickou cestu (technologické vazby vycházející z teorie síťových grafů a časového plánování, které jsou nezbytné pro řádnou koordinaci a plynulost výstavby – technologické přestávky či nutné časové posuvy stavebních činností, jež charakterizují předcházející nebo následující stavební činnost); a
g)	harmonogram funkčních zkoušek a revizí, v němž budou zaneseny funkční zkoušky pro účely vyzkoušení provozuschopnosti předmětu veřejné zakázky a revize předepsané platnými technickými normami, které jsou pro provedení předmětu veřejné zakázky nezbytné, s vyznačením počtu a termínů prováděných zkoušek a revizí.

Účelem podrobného harmonogramu výstavby je stanovit termíny a lhůty provádění a určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění. Podrobný harmonogram výstavby bude přílohou smlouvy o dílo, která bude uzavřena s vybraným dodavatelem v souladu s principem obsaženým v článku 4 Závazného vzoru smlouvy.“

169.     Ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 88b – neveřejné“ ze dne 15. 11. 2022 (dále jen „vysvětlení č. 88“) zadavatel k dotazu, zda „v případě rozporu má dokument „F_00_00_00_00_00_00_002__CYKLOGRAM“ větší váhu před dokumenty, které se týkají jen některých dílčí částí?“, uvedl, že „v případě rozporu má větší váhu cyklogram“.

170.     Z Protokolu č. 1 vyplývá, že zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel od navrhovatele ve lhůtě pro podání nabídek nabídku, v níž navrhovatel předložil harmonogram výstavby, který tvoří dokumenty nazvané „Harmonogram – stavební části“, „Příloha č. 1 k Harmonogramu_Finanční harmonogram“ a Příloha č. 2 k Harmonogramu_Harmonogram funkčních zkoušek a revizí“[9] (dále souhrnně též „nabídkový HMG“).

171.     Dne 3. 3. 2023 zadavatel výzvou k objasnění podle § 46 odst. 1 zákona navrhovatele požádal, aby objasnil předložený nabídkový HMG. Zadavatel ve výzvě popsal nedostatky, jež u nabídkového HMG shledal, a vyzval navrhovatele k jejich objasnění a k předložení podrobného harmonogramu výstavby v souladu se zadávací dokumentací.

172.     Dne 13. 4. 2023 navrhovatel předložil zadavateli vyžádané objasnění, v němž mj. uvedl: „Komplexní (ucelené) objasnění zadavatelem identifikovaných nejasností harmonogramu je obsaženo v přiloženém dokumentu – Vyjasnění a úprava harmonogramu. Zároveň uchazeč předkládá zadavateli revidovaný harmonogram výstavby a revidovaný harmonogram funkčních zkoušek a revizí, v nichž je reflektováno na připomínky zadavatele / nejasnosti identifikované zadavatelem v původním harmonogramu výstavby obsaženém v nabídce uchazeče. Úpravy provedené v revidovaném harmonogramu výstavby a v revidovaném harmonogramu funkčních zkoušek a revizí jsou vysvětleny a okomentovány v přiloženém dokumentu »Vyjasnění a úprava harmonogramu« a v dokumentu »Průvodní zpráva k Revidovanému harmonogramu«.“

173.     V Protokolu č. 7 zadavatel mj. konstatoval, že navrhovatel na základě výzvy ze dne 3. 3. 2023 předložil HMG, který „zachycuje základní smluvní milníky, ale nerozebírá některé činnosti dostatečně podrobně. Harmonogram nedostatečně zachycuje výrobní proces a součástí harmonogramu není finanční harmonogram tak, jak stanovuje zadávací dokumentace. Harmonogram funkčních zkoušek a revizí neobsahuje zahájení a dokončení v kalendářních dnech. Takto zpracovaný harmonogram znamená pro zadavatele riziko časového posunu realizace díla a s tím souvisejících claimů zhotovitele.“

174.     Podle protokolu zachycujícího průběh osmého jednání hodnoticí komise konaného dne 1. 6. 2023 a 26. 6. 2023 (dále jen „Protokol č. 8“) se komise seznámila s dokumentem „Posouzení Harmonogramů zpracovaných účastníky č. 1 a č. 2 v rámci veřejné zakázky Provozní úsek I.D v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část“ ze dne 30. 5. 2023 zpracovaným společností – Inženýring dopravních staveb a.s., IČO 05315522, se sídlem Branická 514/140, Braník, 147 00 Praha 4 (dále jen „stanovisko IDS“),z něhož mj. vyplynulo, že nabídkový HMG a HMG „neobsahuje strukturu výrobního procesu u SO a PS, s tím, že se zpracovatel domnívá, že tento účastník zadavateli neposkytl dokument, který by jednoznačně naplnil požadavky zadavatele stanovené v čl. 8.1 zadávací dokumentace“.

175.     Stanovisko IDS tvoří Přílohu č. 2 Protokolu č. 8 a je v něm mj. uvedeno: „Ve finančním HMG nedošlo k doplnění vyčíslení finančních nákladů na údržbu po dokončení, dle požadavku na tvorbu HMG stále nedošlo k doplnění dílčích činností (doplnění struktury výrobního procesu) u stavebních objektů, a v požadavku na harmonogram funkčních zkoušek nedošlo k nápravě formy, ale ke změně předchozích termínů o cca 3 měsíce. Závěr: Za základní nedostatek nabídkového HMG účastníka »PVM Metro DII JV« ze dne 2. 12. 2022, včetně revidovaného ze dne 4. 4. 2023 považujeme, že neobsahuje strukturu výrobního procesu u SO a PS. Zadavatel tak v průběhu realizace nebude schopen kontrolovat postup jednotlivých pracovních činností, což může mít za následek např. nedodržení smluvních termínů vůči třetím stranám, značné riziko vzniku uznatelných víceprací, posun termínu dokončení apod. Na základě uvedeného uzavíráme, že účastník ani po vyžádaném doplnění a po provedení dalších změn v nabídkovém harmonogramu (které již zásadně překračují rámec obvyklého doplnění, vysvětlení nebo objasnění nabídky) stále Zadavateli neposkytl dokument, který by jednoznačně naplnil požadavky Zadavatele stanovené v článku 8.1 ZD.“

176.     V protokolu zachycujícím průběh devátého jednání hodnoticí komise konaného dne 24. 7. 2023 a 25. 8. 2023 (dále jen „Protokol č. 9“) komise ve vztahu k HMG konstatovala, že „nesplňuje zadávací podmínky a vyplývá z něj, že nabízený postup plnění není způsobilý fakticky naplnit účel ani předmět plnění veřejné zakázky“. Z Protokolu č. 9 vyplývá, že komise doporučila zadavateli vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení.

177.     Přílohu č. 3 Protokolu č. 9 tvoří dokument „Odborné posouzení (právní stanovisko)“, jehož součástí je stanovisko METROPROJEKT č. 3, v němž se k HMG mj. uvádí, že u něj oproti nabídkovému HMG „došlo k výraznému kvalitativnímu posunu a základní esenciální nedostatky byly vesměs opraveny. Přetrvávající nedostatky jsou svým obsahem založeny spíše na nedostatku podrobnosti a detailu a lze se domnívat, že tento nedostatek může být zhojen skrze doplňující vysvětlení. (…) HMG je možné popsat jako »místy vnitřně nekonzistentní«, a že vykazuje místy znaky nepřesnosti a nedostatečného úrovně detailu či neprovázaných činností, s tím že v menší míře vykazuje lokální chybovost. Rizika (...) již nejsou zcela zásadního charakteru, mohou být odstraněny a ve svém obsahu nepředstavují nemožnost realizace díla dle Zadávací dokumentace.“ Součástí stanoviska METROPROJEKT č. 3 je příloha ve formě tabulky, v níž je zachyceno, jak dle zpracovatele stanoviska HMG naplňuje požadavky stanovené v bodě 8.1 zadávací dokumentace, tj. zda je konkrétní požadavek splněn, nesplněn či splněn pouze částečně. Tato příloha zároveň obsahuje podrobné odůvodnění a věcné zhodnocení jednotlivých zjištění zpracovatele stanoviska ve vztahu k posuzovanému HMG. 

178.     V rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že předložený HMG „nesplňuje zadávací podmínky a vyplývá z něj, že nabízený postup plnění není způsobilý fakticky naplnit ani předmět plnění veřejné zakázky“. Zadavatel uvedl, žeHMG neodpovídá všem požadavkům uvedeným v bodu 8.1. zadávací dokumentace, a to konkrétně požadavku uvedenému pod písm. b) [tj. časový harmonogram předmětu plnění veřejné zakázky bude obsahovat podrobné technologické členění na jednotlivé části výstavby (stavební objekty, provozní soubory, …) dle projektové dokumentace], a požadavku uvedenému pod písm. d) [tj. časový harmonogram bude obsahovat strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů) s uvedením zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech]. Zadavatel dále konstatoval, že některé další požadavky stanovené v bodu 8.1. zadávací dokumentace HMG naplňuje pouze částečně, a to konkrétně požadavek uvedený pod písm. f) [tj. časový harmonogram bude obsahovat vyznačení rezervy ve dnech u činností mimo kritickou cestu (technologické vazby vycházející z teorie síťových grafů a časového plánování, které jsou nezbytné pro řádnou koordinaci a plynulost výstavby – technologické přestávky či nutné časové posuvy stavebních činností, jež charakterizují předcházející nebo následující stavební činnost)] a požadavek uvedený pod písm. g) (tj. harmonogram funkčních zkoušek a revizí, v němž budou zaneseny funkční zkoušky pro účely vyzkoušení provozuschopnosti předmětu veřejné zakázky a revize předepsané platnými technickými normami, které jsou pro provedení předmětu veřejné zakázky nezbytné, s vyznačením počtu a termínů prováděných zkoušek a revizí). Rozhodnutí o vyloučení obsahuje tabulku, v níž zadavatel specifikoval jednotlivé identifikované nedostatky HMG, přičemž ke každému nedostatku HMG přiřadil příslušný požadavek podle bodu 8.1. zadávací dokumentace, který podle jeho názoru nebyl navrhovatelem splněn.

179.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále konstatoval, že HMG nesplňuje požadavek uvedený v bodu 8.1. písm. c) zadávací dokumentace, podle něhož má být finanční harmonogram
v členění min. po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce. Tento požadavek nebyl v HMG dle zadavatele naplněn, neboť v něm chybí uvedení nákladů na údržbu po dokončení.

180.     Jak je v rozhodnutí o vyloučení uvedeno, zadavateli na základě posouzení uvedených nedostatků HMG vzniklo „podezření, že navrhovatel nepochopil základní provázanosti jednotlivých částí díla, kdy např. zahájení některých prací na sebe v harmonogramu výstavby funkčně nenavazuje a není dána posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění, čímž je prakticky znemožněno faktické dokončení a provedení díla.“

181.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále uvedl, že podrobný harmonogram výstavby měl vycházet z harmonogramu/cyklogramu, jenž je součástí projektové dokumentace, měl splňovat požadavky stanovené v bodu 8.1 zadávací dokumentace a měl být rovněž způsobilý naplnit svůj účel, tj. nejen stanovit termíny a lhůty provádění jednotlivých činností, ale i určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění. Zadavatel své odůvodnění v rozhodnutí o vyloučení v části týkající HMG uzavřel následujícím konstatováním: „Pokud tedy účastník předložil harmonogram, který nebyl úplný, byl vnitřně rozporný a byl
v rozporu s cyklogramem předloženým zadavatelem jako součástí Projektové dokumentace, která specifikuje předmět plnění veřejné zakázky, postupem dle harmonogramu účastníka by nebylo ve výsledku poskytnuto plnění splňující zadávací podmínky. S ohledem na výše uvedené tak zadavatel uvádí, že posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění nabízená účastníkem není způsobilá fakticky naplnit účel ani předmět plnění veřejné zakázky. I přes předložení upraveného harmonogramu výstavby účastník nedokázal naplnit požadavky kladené zadávací dokumentací na obsah harmonogramu, ani na to, jakým způsobem má být předmět plnění realizován (a rovněž nedošlo ze strany účastníka k objasnění veškerých skutečností v souladu s Výzvou) a jím předložený harmonogram je v rozporu s cyklogramem jako součástí Projektové dokumentace, která specifikuje předmět plnění veřejné zakázky (viz nedostatky uvedené výše). Na základě výše uvedených skutečností je tak zadavatel oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) a b) ZZVZ, a to z důvodu, že postup plnění nabízený účastníkem není způsobilý fakticky naplnit účel ani předmět plnění veřejné zakázky.“

182.     Navrhovatel v návrhu a obdobně ve svých vyjádřeních průběžně předkládaných ve správním řízení tvrdí, že požadavky na podrobný harmonogram výstavby byly formulovány v bodu 8.1 zadávací dokumentace, a že jakékoli jiné (bližší) požadavky na obsah, formu a míru detailu podrobného harmonogramu výstavby zadávací dokumentace nestanovila. Z toho navrhovatel dovozuje, že nosným požadavkem zadavatele bylo, aby podrobný harmonogram výstavby, který měli dodavatelé předložit ve svých nabídkách, odpovídal cyklogramu obsaženému v projektové dokumentaci, tj. aby bylo dodrženo to, co je v cyklogramu uvedeno. Navrhovatel nesouhlasí se zadavatelem, že podrobný harmonogram výstavby měl podle bodu 8.1 zadávací dokumentace zohledňovat všechny požadavky uvedené v projektové dokumentaci, neboť dle něj takový požadavek v bodu 8.1 zadávací dokumentace není výslovně uveden. Dle navrhovatele bod 8.1 zadávací dokumentace odkazuje na projektovou dokumentaci „pouze“ v kontextu podrobného technologického členění časového harmonogramu na jednotlivé části výstavby [srov. bod 8.1 písm. b) zadávací dokumentace]. Na žádné jiné části projektové dokumentace bod 8.1 zadávací dokumentace dle navrhovatele neodkazuje, a tedy nevčleňuje jakoukoli část projektové dokumentace do požadavků na podrobný harmonogram výstavby. Navrhovatel dále upozorňuje, že ve vysvětlení č. 88 zadavatel explicitně uvedl, že v případě rozporu mezi projektovou dokumentací a cyklogramem má přednost (větší váhu) cyklogram. Dle navrhovatele je tedy zřejmé, že nosným požadavkem zadavatele na obsah podrobného harmonogramu výstavby byl právě cyklogram, nikoli další (ostatní) části projektové dokumentace, jak účelově tvrdí zadavatel. Navrhovatel uvádí, že při zpracování podrobného harmonogramu výstavby vycházel v dobré víře a dle zkušeností z podobných veřejných zakázek především z časových údajů uvedených v cyklogramu, který neobsahuje všechny stavební činnosti např. činnost „Údržba tunelů po dokončení“ či „Zařízení, provoz a odstranění zařízení stavenišť“. Navrhovatel je proto přesvědčen, že mu nelze vytýkat, že jeho HMG tyto činnosti neobsahuje, když nejsou obsaženy ani v cyklogramu, ze kterého měl při tvorbě podrobného harmonogramu výstavby vycházet. Dále navrhovatel poukazuje na to, že některé činnosti uvedené v cyklogramu nemají zjevné vazby na ostatní činnosti, a navrhovateli tedy nelze vyčítat, že jím předložený HMG tyto vazby rovněž postrádá. Navrhovatel rovněž upozorňuje, že v cyklogramu nejsou uvedeny VON, tj. ani ZS NZ5, ZS OL, ZS PAD, a nelze mu tedy důvodně vytýkat, že uvedené VON v HMG chybí.

183.     Úřad k tomu uvádí, že podle bodu 8.1 zadávací dokumentace účastníci zadávacího řízení skutečně měli při zpracování podrobného harmonogramu výstavby vycházet z cyklogramu. Úřad se však již neztotožňuje s navrhovatelem v tom, že cyklogram představoval jediný relevantní podklad pro vypracování podrobného harmonogramu výstavby. Podrobný harmonogram výstavby měl zachycovat postup dodavatele při realizaci předmětu veřejné zakázky. Předmět veřejné zakázky přitom není specifikován pouze cyklogramem, ale celou projektovou dokumentací, neboť ta jako celek stanovuje komplexní soubor požadavků, které předmět veřejné zakázky vymezují. Jak vysvětlil KÚ v bodu 4.9.3. znaleckého posudku, cyklogram, který tvoří součást projektové dokumentace, navrhuje koncepci postupu výstavby a zařazuje postup výstavby do času i prostoru, takže je základním dokumentem pro vypracování podrobného harmonogramu v nabídkách účastníků zadávacího řízení; podle bodu 4.9.4. či 5.2. znaleckého posudku jde o koncepční časoprostorový graf, kde je zobrazena prostorová, technologická i časová struktura koncepce postupu výstavby trasy D. Úřad v této souvislosti dále odkazuje na bod 5.3. znaleckého posudku, ve kterém KÚ uvedl: „Zatímco zbývající části přílohy č. 12 »Projektová dokumentace« navrhují a zobrazují konstrukční a technologické řešení všech stavebních oddílů a jim přiřazených objektů akce »Provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část«, tzn. jedná se o stavovou dokumentaci požadovaného výsledku, účelem časoprostorového grafu (cyklogramu) je návrh koncepce postupu realizace zmíněné akce a jeho omezujících podmínek i vazeb na okolí stavby a to v prostoru i čase, tj. návrh koncepce komplexního stavebního procesu v celé jeho složitosti, tzn. jedná se o dokumentaci procesní/technologickou, tj. jak k požadovanému výsledku dojít. V přiloženém dokumentu nemohou být na 1 listě znázorněny všechny objektové procesy i procesy provozních souborů všech stavebních oddílů. To by ani nebylo graficky možné.
V příslušných prostorových úsecích a časových intervalech jsou znázorněny úsečkami či pruhy tedy jen vybrané stavební procesy hlavních výstavbových částí, tedy stavebních oddílů, akce, které při realizaci budou probíhat. Jsou převážně zobrazeny v technologické struktuře objektových procesů, odpovídajícím jednotlivým částem projektové dokumentace, (…).“ V bodu 8.1 zadávací dokumentace je výslovně uvedeno, že časový harmonogram musí obsahovat podrobné technologické členění na jednotlivé části výstavby podle projektové dokumentace a strukturu výrobního procesu, dále vyznačení technologických vazeb, časových rezerv u činností mimo kritickou cestu a časové posuvy stavebních činností, jež charakterizují předcházející nebo následující stavební činnost. S ohledem na popsanou povahu a účel cyklogramu a vzhledem ke komplexnosti požadavků na podrobný harmonogram výstavby stanovených v bodě 8.1 zadávací dokumentace nelze dle Úřadu dojít k jinému závěru, než že při zpracování podrobného harmonogramu výstavby bylo nezbytné zohlednit nejen cyklogram, ale rovněž ostatní části projektové dokumentace, neboť právě projektová dokumentace jako celek komplexně vymezuje předmět veřejné zakázky, ve vztahu k jehož realizaci měl být podrobný harmonogram výstavby zpracován. S ohledem na uvedené Úřad uzavírá, že účastníci zadávacího řízení měli při tvorbě HMG vycházet nikoliv pouze z cyklogramu, ale z projektové, resp. zadávací dokumentace jako celku.

Obecně k využití znaleckému posudku v řízení

184.     Úřad v rámci předběžného posouzení věci dospěl k závěru, že pro posouzení postupu zadavatele v souvislosti s vyloučením navrhovatele z důvodu nedostatků jím předloženého HMG je zapotřebí odborných znalostí, kterými Úřad nedisponuje; z toho důvodu Úřad nechal zpracovat znalecký posudek, jenž by měl relevantní odborné otázky zodpovědět, aby Úřad mohl zjistit stav věci tak, aby nevzbuzoval zásadní pochybnosti.

185.     Úřad ve věci ustanovil znaleckým ústavem KÚ, který má oprávnění vykonávat znaleckou činnost mj. v oboru „Stavebnictví“ a odvětví „Dopravní stavby – stavby speciální (podzemní, pozemní a nadzemní)“, v němž byl znalecký posudek podán.

186.     Úřad na tomto místě připomíná, že již v námitce podjatosti navrhovatel namítal, že Úřad zvolil znalecký ústav s nevhodnou odbornou kvalifikací. Dle navrhovatele měl být zvolen znalec z oboru Projektování, jelikož veškeré dotazy Úřadu směřují do oblasti projektování (přípravy/plánování stavby), nikoli do oblasti výstavby/stavebních prací.

187.     S ohledem na to vyzval Úřad žádostí ze dne 4. 4. 2024 KÚ o vyjádření. V reakci ze dne 17. 4. 2024 (dále jen „reakce KÚ na námitku podjatosti“) KÚ mj. sdělil, že problematika řešená ve znaleckém posudku patří pod obor „Stavebnictví“, neboť má být hodnocen navrhovatelem zvolený postup provedení díla stanovený v HMG, tj. primárně je cíleno na provádění stavby a prezentaci postupu provádění stavby v nabídce, nikoli na samotnou projektovou dokumentaci, její rozbor či hodnocení technické nebo formální správnosti projektové dokumentace.

188.     K nevhodné odborné kvalifikaci KÚ, kterou v námitce podjatosti navrhovatel namítal, se Úřad vyjádřil již v usnesení o námitce podjatosti KÚ a v dalším průběhu tohoto řízení nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti, které by mohly vést ke změně závěrů Úřadu. Úřad proto na tam uvedených závěrech setrvává a znovu konstatuje, že z veřejně dostupných zdrojů[10] vyplývá, že oborem znalecké činnosti KÚ je „Stavebnictví“, do něhož spadají mj. odvětví „Dopravní stavby – stavby speciální (podzemní, pozemní a nadzemní)“, „Provádění staveb“, „Stavby inženýrských konstrukcí“ či „Stavby městského inženýrství“. Úřad konstatuje, že při výběru znalce, resp. oboru, z něhož bude znalec ustanoven, vycházel z předmětu znaleckého posudku. Tím je posouzení obsahu harmonogramu výstavby (tj. realizace veřejné zakázky) předloženého navrhovatelem, resp. jeho souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Předmětem veřejné zakázky je realizace části nové trasy pražského metra, tj. stavební práce, navrhovatel je tedy dodavatelem, který v případě vítězství v zadávacím řízení bude tyto stavební práce realizovat. Svůj postup při realizaci stavebních prací přitom navrhovatel zachytil právě do harmonogramu výstavby, který je předmětem znaleckého zkoumání. Dle Úřadu je tak zpracování harmonogramu výstavby nepochybně součástí činnosti prováděné navrhovatelem v rámci přípravné fáze realizace stavby. Zpracování harmonogramu výstavby dodavatelem je tedy dle Úřadu součástí provádění stavby v širším smyslu, a proto Úřad považuje zvolený obor znalecké činnosti „Stavebnictví“, pod nějž spadá mj. odvětví „Provádění staveb“, za správný. Úřad je přesvědčen, že obor znalecké činnosti „Projektování“, který měl být zvolen dle navrhovatele, by připadal v úvahu pouze v případě, kdy by předmětem znaleckého zkoumání byla samotná projektová dokumentace předložená zadavatelem v zadávacím řízení. Tak tomu ovšem v nynějším případě není. Je sice nepochybné, že KÚ s projektovou dokumentací při zpracování znaleckého posudku pracoval, neboť je v ní vymezen předmět veřejné zakázky, ve vztahu k němuž byl HMG navrhovatele zpracován, nicméně projektová dokumentace byla pouze podkladem pro posouzení, zda harmonogram výstavby předložený navrhovatelem byl zpracován v souladu s ní či nikoliv. Vlastním předmětem znaleckého zkoumání tedy není projektová dokumentace předložená zadavatelem, ale HMG předložený navrhovatelem, který dle Úřadu nepochybně spadá do provádění stavby. Úřad dodává, že ve stejném duchu se v reakci ze dne 23. 5. 2024 vyjádřil KÚ, který je taktéž přesvědčen, že jeho obor znalecké činnosti se na předmět znaleckého posudku vztahuje. Úřad je tedy přesvědčen, že obor znalecké činnosti „Stavebnictví“, kterým KÚ disponuje, byl pro účely zpracování znaleckého posudku zvolen správně.

189.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel uvedl, že závěry Úřadu uvedené v usnesení o námitce podjatosti KÚ jsou nesprávné. Navrhovatel tedy trvá na tom, že k posouzení Úřadem vznesených otázek měl být ustanoven znalec (znalecký ústav) z oboru „Projektování“, nikoli znalec (znalecký ústav) z oboru „Stavebnictví“. Dle navrhovatele srovnávání HMG s projektovou dokumentací a cyklogramem spadá do oblasti projektování/přípravy staveb, nikoli do oblasti realizace staveb, do níž spadá především posouzení souladu stavby (jako takové) s projektovou dokumentací (popř. relevantními předpisy, technickými normami apod.), v žádném případě však posouzení souladu plánu stavby (nabídkového harmonogramu) s projektovou dokumentací. Navrhovatel v daném vyjádření mj. uvedl: „(…) navrhovatelem oslovení znalci (působící v oborech, které jsou pro nadepsané řízení a posouzení souladu harmonogramu navrhovatele se zadávacími podmínkami zcela relevantní, narozdíl od oboru působnosti Kloknerova ústavu) dospívají ve svých znaleckých posudcích k následujícím závěrům (…)“.

190.     S ohledem na citované tvrzení navrhovatele Úřad ve veřejně dostupných zdrojích[11] ověřil, jakým oborem znalecké činnosti disponuje doc. Ryska, který pro navrhovatele vypracoval znalecký posudek Ryska, a znalec Ing. Josef Nadrchal (dále jen „Ing. Nadrchal“), který pro navrhovatele vypracoval posouzení Nadrchal. Úřad přitom zjistil, že oba znalci mají (resp. Ing. Nadrchal v době zpracování posouzení měl[12]) oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru „Ekonomika“ a v oboru „Stavebnictví“. Tedy ani jeden ze zde uvedených znalců, kteří zpracovali listiny, jež navrhovatel předložil jako důkaz ve správním řízení, nemá (resp. Ing. Nadrchal neměl) oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru „Projektování“, tedy v oboru, kterým má dle navrhovatele disponovat KÚ, aby mohl ve správním řízení podat znalecký posudek, naopak oba tito znalci mají (resp. Ing. Nadrchal měl) oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru „Stavebnictví“, tedy ve stejném oboru jako KÚ. 

191.     Pakliže tedy navrhovatel shledává KÚ jako nekvalifikovaný či nedostatečně odborný znalecký ústav v šetřené věci právě proto, že má oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru „Stavebnictví“ a nikoliv v oboru „Projektování“, pak Úřad této argumentaci navrhovatele, uplatňované nejen ve vyjádření ke znaleckému posudku, ale i v dalších vyjádřeních průběžně předkládaných navrhovatelem ve správním řízení, nerozumí a považuje ji za ryze účelovou a nedůvěryhodnou, když i navrhovatelem oslovení znalci, kteří pro něj vypracovali znalecký posudek či odborné posouzení týkající se HMG, mají oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru „Stavebnictví“ a nemají oprávnění tuto činnost vykonávat v oboru „Projektování“, tedy v oboru, kterého se navrhovatel opakovaně domáhá u znaleckého ústavu ustanoveného Úřadem.

192.     Jelikož navrhovatel ve vyjádření ke znaleckému posudku, resp. v dalších jím předložených vyjádřeních nepřinesl oproti svým tvrzením uvedeným v námitce podjatosti žádnou novou nosnou argumentaci směrem k údajné nevhodné odborné kvalifikací KÚ pro vypracování znaleckého posudku, Úřad tuto námitku navrhovatele uzavírá s tím, že setrvává na tom, co konstatoval v usnesení o námitce podjatosti KÚ a výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, tedy má za to, že ustanovil znalecký ústav disponující oprávněním vykonávat znaleckou činnost v odpovídajícím oboru.

193.     Úřad zde dále připomíná, že již v námitce podjatosti navrhovatel brojil proti podle něj nevhodné formulaci zadání znaleckého posudku, tj. otázek, jež byly znalci Úřadem položeny. Navrhovatel v námitce podjatosti obecně uvedl, že zadání znaleckého úkolu musí být formulováno tak, aby umožňovalo nezávislé a nestranné posouzení věci, tj. aby znalci (znaleckému ústavu) nebyly podsouvány názory a závěry Úřadu či některého z účastníků řízení. Dle navrhovatele se Úřad takového imperativu údajně nedržel, když již ve svých otázkách KÚ podsouval zcela nesprávné názory a závěry zadavatele formulované v rozhodnutí o vyloučení, a to jak ve vztahu k výkladu zadávací dokumentace, tak ve vztahu k obsahu nabídky navrhovatele.

194.     Dle navrhovatele by znalec (znalecký ústav) neměl být nijak ovlivňován názory zadavatele, pokud jde o výklad zadávací dokumentace či obsah nabídky navrhovatele, a to ani těmi, které jsou obsaženy v rozhodnutí o vyloučení. Navrhovatel namítá, že „(z)nalec by měl provést svůj vlastní výklad zadávací dokumentace, a to jen na základě zadávací dokumentace a podkladů v ní obsažených (neměl by být ovlivňován tím, co uvedl zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nad rámec toho, co je uvedeno v zadávací dokumentaci)“. Dle navrhovatele jakýkoli jiný přístup nemůže být z povahy věci správný, resp. může nezákonně ovlivňovat znalce a tím i výsledek jeho znaleckého zkoumání.

195.     K nevhodné formulaci zadání znaleckého posudku, kterou v námitce podjatosti navrhovatel namítal, se Úřad vyjádřil v usnesení o námitce podjatosti KÚ. Úřad na tam uvedených závěrech setrvává a znovu konstatuje, že předmětem přezkumu ve správním řízení je rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, kdy jedním z důvodů vyloučení byl rozpor HMG se zadávacími podmínkami. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž rozpor HMG se zadávacími podmínkami, resp. s projektovou dokumentací, spatřuje. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele musí Úřad ve správním řízení mj. zjistit, zda tyto konkrétní skutečnosti, v nichž zadavatel spatřuje rozpor HMG se zadávacími podmínkami, a kterými zdůvodňuje vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, skutečně existují, tj. zda se zadavatelem tvrzené nedostatky v HMG skutečně vyskytují. Právě z toho důvodu vychází dotazy, jež má KÚ ve znaleckém posudku zodpovědět, z konkrétních tvrzení zadavatele uvedených v rozhodnutí o vyloučení, kterými zdůvodňuje vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. S ohledem na uvedené tak Úřad odmítá tvrzení navrhovatele, že formulace znaleckých otázek nepřípustně ovlivňuje KÚ. Otázky jsou formulovány tak, aby Úřad v souladu s § 3 správního řádu zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a mohl následně provést právní posouzení věci, a to zákonnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení.

196.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel uvedl, že závěry Úřadu uvedené v usnesení o námitce podjatosti KÚ jsou nesprávné. Navrhovatel je toho názoru, že Úřad nemůže přezkum zákonnosti závěrů zadavatele ohledně důvodů vyloučení navrhovatele de facto přenést na znalce, neboť takové posouzení je úkolem Úřadu. Navrhovatel tvrdí, že úkolem KÚ mělo být samostatně a nezávisle se vyjádřit k odborným otázkám, které jsou významné pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele, kterou však má vyhodnotit Úřad, a to nezávisle na tom, co si o odborných otázkách myslí zadavatel. Dle navrhovatele se Úřad mohl a měl ptát obecně na to, zda navrhovatelem předložený HMG (ne)splnil požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci a jejích objasněních, bez toho, aniž by mu byly předestírány názory zadavatele. Závěry KÚ pak měl dle navrhovatele Úřad sám porovnat se závěry zadavatele uvedenými v rozhodnutí o vyloučení. Jelikož zadání znaleckého úkolu je dle navrhovatele nesprávné, je znalecký posudek dle něj irelevantní a ve správním řízení nepoužitelný, neboť neobsahuje objektivní a nezkreslené posouzení relevantních odborných otázek.

197.     K formulaci zadání znaleckého posudku, resp. k Úřadem položeným otázkám KÚ, Úřad v souladu s tím, co již dříve uvedl v téže věci v usnesení o námitce podjatosti KÚ a výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, konstatuje, že předmětem jeho přezkumu ve správním řízení je rozhodnutí o vyloučení. V tomto směru pak Úřad zastává názor, že otázky položené KÚ jsou adekvátní, pokud se zaměřují právě na konkrétní skutečnosti, v nichž zadavatel spatřuje nedostatky HMG a jimiž v rozhodnutí o vyloučení zdůvodňuje vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (dále též jen „nedostatky HMG“). Úřad pomocí otázek položených KÚ hodlal zjistit, zda zadavatelem tvrzené nedostatky HMG skutečně existují (tj. jsou v HMG opravdu přítomny), a zda jejich existence představuje mj. rozpor mj. s cyklogramem či s konkrétními požadavky stanovenými v bodě 8.1 zadávací dokumentace, jak tvrdí zadavatel v rozhodnutí o vyloučení. Úřad kladl otázky KÚ způsobem, který mu umožňuje získat dostatek odborných informací k jednotlivým zadavatelem identifikovaným nedostatkům HMG tak, aby mohl posoudit, zda vyloučení navrhovatele zdůvodněné těmito nedostatky bylo v souladu se zákonem, či nikoliv.

198.     Tvrzení navrhovatele, že se Úřad měl KÚ ptát, zda HMG (ne)splnil zadávací podmínky stanovené v zadávací dokumentaci, a následně měl porovnat závěry KÚ o (ne)splnění zadávacích podmínek se závěry zadavatele uvedenými v rozhodnutí o vyloučení, Úřad odmítá, neboť posouzení HMG (jako celku) je v kompetenci zadavatele, nikoli Úřadu, resp. KÚ. Úřad opakovaně akcentuje, že řízení bylo zahájeno na základě návrhu navrhovatele a jde tedy o návrhové řízení podle § 250 odst. 1 písm. c) zákona, tento návrh byl podán proti rozhodnutí o vyloučení, tzn., že Úřad se ve správním řízení zahájeném na návrh může zaměřovat na posouzení zákonnosti právě tohoto konkrétního úkonu zadavatele, přičemž logicky vychází z konkrétních skutečností, jimiž zadavatel vyloučení navrhovatele v rozhodnutí o vyloučení zdůvodnil. V šetřeném případě je v tomto návrhovém řízení nezbytné zjistit, zda konkrétní skutečnosti, v nichž zadavatel spatřuje rozpor HMG se zadávací dokumentací a na nichž staví rozhodnutí o vyloučení, jsou dány či nikoliv, současně ve vztahu ke každé skutečnosti uvedené v rozhodnutí o vyloučení musí Úřad zjistit, zda případné potvrzení existence takové skutečnosti představuje rozpor se zadávacími podmínkami, podle nichž má být HMG zpracován či nikoliv. Jak již Úřad uvedl výše, jeho úkolem ve správním řízení není zkoumat primárně správnost HMG navrhovatele jako celku, ale Úřad musí přezkoumat zákonnost navrhovatelem napadeného úkonu zadavatele, tj. rozhodnutí o vyloučení. S ohledem na to byly otázky pro KÚ formulovány právě v návaznosti na údajné konkrétní nedostatky HMG identifikované a uvedené zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení, neboť pouze prostřednictvím takového postupu má Úřad zajištěno, že získá všechny potřebné informace nezbytné k právnímu posouzení věci.

199.     Namítá-li navrhovatel, že Úřad při zadání znaleckého úkolu zcela nepřípustně podsunul KÚ názory a závěry zadavatele uvedené v rozhodnutí o vyloučení, Úřad opakuje to, co uvedl výše, tj. že pro posouzení toho, zda vyloučení navrhovatele bylo v souladu se zákonem, je nutno zjistit, zda konkrétní skutečnosti, v nichž zadavatel spatřuje rozpor HMG se zadávací dokumentací a na nichž staví rozhodnutí o vyloučení, jsou skutečně dány, či nikoliv. Právě proto Úřad požadoval odborné stanovisko znalce ke každému konkrétnímu nedostatku HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že sám navrhovatel poskytl autorům odborného posouzení Werkl své námitky proti vyloučení; jak přitom bude popsáno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí, autoři odborného posouzení Werkl pak tvrzení navrhovatele z námitek u jednotlivých posuzovaných otázek citovali a v některých případech na ně dokonce odkázali v rámci svých „odborných“ závěrů, resp. pouze konstatovali, že tvrzení navrhovatele považují za srozumitelná a věrohodná, aniž by připojili jakékoli vlastní odborné stanovisko. Z tvrzení uvedených navrhovatelem v jeho námitkách pak vychází i znalecký posudek Ryska, který svůj znalecký posudek z velké části staví právě na závěrech odborného posouzení Werkl.

200.     Úřad tedy námitku navrhovatele ohledně nesprávné formulace otázek pro znalecký ústav, kterou uplatnil nejen ve vyjádření ke znaleckému posudku, ale i v dalších vyjádřeních jím průběžně předkládaných ve správním řízení, i nadále odmítá jako nedůvodnou a ryze účelovou a trvá na tom, že formuloval otázky správně tak, aby jejich prostřednictvím zjistil stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti podle § 3 správního řádu, a mohl ve správním řízení provést právní posouzení věci, resp. zákonnosti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

201.     V replice ze dne 25. 2. 2025 vznesl navrhovatel námitku k formálním nedostatkům znaleckého posudku, který dle jeho názoru neodpovídá zákonu o znalcích a vyhlášce o znalecké činnosti. Úřad předně konstatuje, že v souvislosti s rozhodováním o znalečném, tj. před vydáním rozhodnutí ze dne 27. 1. 2025, kterým Úřad přiznal (v souladu s § 30 zákona o znalcích) KÚ znalečné, posuzoval také náležitosti znaleckého posudku stanovené v § 28 zákona o znalcích.

202.     Úřad v rámci posouzení náležitostí znaleckého posudku stanovených v § 28 odst. 2 zákona o znalcích seznal, že titulní strana znaleckého posudku neobsahuje náležitost stanovenou § 39 odst. 1 písm. b) vyhlášky o znalecké činnosti, podle něhož obsahuje titulní strana znaleckého posudku číslo jednací zadavatele znaleckého posudku, pokud je zadavatelem orgán veřejné moci a pokud jej zadavatel znalci sdělil. V posuzovaném případě měl KÚ na titulní straně znaleckého posudku uvést číslo jednací usnesení ze dne 18. 3. 2024, kterým jej Úřad ustanovil znaleckým ústavem. Toto číslo jednací na titulní straně znaleckého posudku uvedeno není, avšak KÚ jej uvedl v bodu 2.2. znaleckého posudku; tím dle Úřadu zhojil formální nedostatek znaleckého posudku. Podle § 39 odst. 1 písm. e) vyhlášky o znalecké činnosti obsahuje titulní strana znaleckého posudku obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán znalecký posudek. V posuzovaném případě měl KÚ na titulní straně znaleckého posudku uvést, v jakém konkrétním oboru a v jakém konkrétním odvětví byl znalecký posudek podán, tato informace však na titulní straně znaleckého posudku uvedena není. Úřad tudíž přípisem ze dne 14. 1. 2025 vyzval KÚ k doplnění náležitostí znaleckého posudku o uvedení oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek podán. KÚ ve sdělení ze dne 17. 1. 2025 uvedl, že znalecký posudek byl podán v oboru „Stavebnictví“, odvětví „Dopravní stavby – stavby speciální (podzemní, pozemní a nadzemní)“; tím dle Úřadu daný formální nedostatek znaleckého posudku zhojil. V souladu s § 28 odst. 9 zákona o znalcích Úřad prověřil další požadavky na obsah znaleckého posudku stanovené ve vyhlášce o znalecké činnosti. Úřad po posouzení náležitostí znaleckého posudku stanovených v § 40 a násl. vyhlášky o znalecké činnosti konstatoval, že poslední strana znaleckého posudku neobsahuje náležitost stanovenou v § 46 odst. 1 písm. a) vyhlášky o znalecké činnosti, podle něhož poslední strana znaleckého posudku má obsahovat údaj, zda znalec přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a případně též označení konzultanta a důvod, pro který jej znalec přibral. Úřad tudíž přípisem ze dne 14. 1. 2025 vyzval KÚ k doplnění náležitostí znaleckého posudku o uvedení skutečnosti, zda byl přibrán konzultant k posuzování zvláštních dílčích otázek či nikoliv. KÚ ve sdělení ze dne 17. 1. 2025 uvedl, že ke zpracování znaleckého posudku nebyl konzultant přizván; tím dle Úřadu daný formální nedostatek znaleckého posudku zhojil. Podle § 46 odst. 1 písm. h) vyhlášky o znalecké činnosti má poslední strana znaleckého posudku obsahovat datum a podpis osob, které mají povinnost znalecký posudek podepsat. KÚ na poslední straně podaného znaleckého posudku datum neuvedl, ale datum vyhotovení znaleckého posudku KÚ uvedl na titulní straně znaleckého posudku; tím je dle Úřadu daný formální nedostatek znaleckého posudku zhojen.

203.     K tvrzení navrhovatele, že ve znaleckém posudku není uvedeno, kdo se podílel na zpracování znaleckého posudku a kdo je povinen na žádost orgánu veřejné moci znalecký posudek osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit, Úřad konstatuje, že titulní strana znaleckého posudku v souladu s § 39 odst. 1 písm. a) vyhlášky o znalecké činnosti obsahuje jména osob, které znalecký posudek vypracovaly, jméno osoby, která na zpracování znaleckého posudku spolupracovala a jméno ředitele znaleckého ústavu. Na poslední straně znaleckého posudku jsou pak v souladu s § 46 odst. 1 písm. c) vyhlášky o znalecké činnosti uvedena jména dvou osob, které jsou povinny na žádost Úřadu povinny posudek stvrdit, doplnit či jeho obsah vysvětlit.

204.     Úřad je tudíž přesvědčen, že v průběhu správního řízení byly případné formální nedostatky znaleckého posudku odstraněny.

205.     K tvrzení navrhovatele, že KÚ ve znaleckém posudku neuvedl veškeré podklady, které při zpracování znaleckého posudku použil, a že cituje zdroje, aniž by takovou citaci ve znaleckém posudku řádně označil a „ozdrojoval“, Úřad uvádí, že k této námitce se na základě výzvy Úřadu vyjádřil KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku, kde dané tvrzení navrhovatele kategoricky odmítl a sdělil, že při zpracování znaleckého posudku vycházel mj.
z knihy prof. Jarského, která je jako podklad pro zpracování znaleckého posudku uvedena (viz bod 3.2. znaleckého posudku a konec bodu 4.5. znaleckého posudku). Dále KÚ zdůraznil, že ve znaleckém posudku použil původní autorské texty prof. Jarského, který je spoluautorem znaleckého posudku, a tedy se v žádném případě nejedná o kompilát různých nepřiznaných zdrojů, jak tvrdí navrhovatel v replice ze dne 25. 2. 2025. Úřad se shoduje s KÚ v tom, že ve znaleckém posudku není třeba uvádět jako podklad pro zpracování znaleckého posudku „následníky, kteří převzali jeho text [myšleno původní text prof. Jarského] a možná jej zapomněli uvést ve svém seznamu použité literatury.“ S odkazem na předmětné vysvětlení KÚ tedy Úřad námitku navrhovatele ohledně neuvedení všech zdrojů a neoznačení citací ve znaleckém posudku odmítá.

206.     V replice ze dne 25. 2. 2025 vznesl navrhovatel námitku podjatosti oprávněných úředních osob, které jsou odpovědné za vedení tohoto správního řízení. Podjatost úředních osob navrhovatel dovozuje z toho, že v přípisu Úřadu ze dne 25. 1. 2025 byly formulovány doplňující dotazy na KÚ dle jeho názoru nesprávně a tendenčně, byly použity návodné (sugestivní) a kapciózní otázky a dále zde dle navrhovatele Úřad bez dalšího předestřel okolnosti, které dosud nebyly spolehlivě zjištěny. S ohledem na dle navrhovatele sugestivní, úskočný a obecně nesprávný způsob formulace otázek v přípisu ze dne 25. 1. 2025 navrhovatel uvedl, že považuje za nezbytné, aby nebyla brána odpověď KÚ na takto nesprávně položené otázky v potaz, neboť by nebyla nestranná a nezávislá, ale byla by zkreslena nevhodně formulovanými dotazy Úřadu.

207.     V usnesení o námitce podjatosti oprávněných úředních osob k údajné návodnosti otázek předseda Úřadu sdělil, že cílem dotazů bylo upřesnění znaleckého posudku, nikoli nalezení argumentace ve prospěch předem daného závěru, resp. že otázky formulované Úřadem umožňují jak kladnou, tak zápornou odpověď, tedy nezavádí KÚ do pasti a nestaví jej do konkrétní výchozí situace, jak tvrdí navrhovatel. Úřad k tomu doplňuje, že smyslem a účelem otázek položených KÚ v přípisu Úřadu ze dne 25. 1. 2025 bylo vysvětlení a bližší odůvodnění některých závěrů, které KÚ učinil ve znaleckém posudku tak, aby tyto závěry byly srozumitelné pro úřední osoby, které nemají potřebné odborné znalosti a některá zdůvodnění se jim z toho důvodu jevila nejasná. Úřad připomíná, že podle § 28 odst. 6 zákona o znalcích je znalec povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit, z čehož jasně plyne, že Úřad byl oprávněn po znalci bližší vysvětlení znaleckého posudku požadovat. Jeho doplňující dotazy přitom směřovaly k tomu, aby bylo zajištěno, že závěry KÚ jsou úředními osobami správně pochopeny a že v jejich kontextu nejsou opomenuty žádné podstatné okolnosti. Takto formulované otázky rozhodně nelze považovat za překročení pravomocí Úřadu, ale naopak za součást řádného a zodpovědného vedení správního řízení. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy Úřad námitku navrhovatele týkající se nesprávné formulace doplňujících otázek na KÚ opětovně odmítá.

208.     Úřad s ohledem na vše shora uvedené konstatuje, že neshledal žádné skutečnosti, které by bránily použití znaleckého posudku KÚ jako důkazního prostředku ve vedeném správním řízení. 

Obecně ke stanovisku METROPROJEKT č. 3, znaleckému posudku Ryska a odborným posouzením předloženým navrhovatelem

209.     Navrhovatel v celém průběhu správního řízení zdůrazňuje, že závěry uvedené ve znaleckém posudku KÚ se zásadně rozcházejí se závěry znaleckých posudků a odborných posouzení, které v téže věci předložil navrhovatel, tj. se závěry znaleckého posudku Ryska, odborného posouzení Werkl, posouzení Nadrchal a posouzení Contract management, a též se závěry stanoviska METROPROJEKT č. 3, které nechal zpracovat zadavatel, a že mimo jiné i s ohledem na to ve správním řízení musí Úřad nechat vyhotovit revizní znalecký posudek. K tomu Úřad uvádí následující.

210.     Ke stanovisku METROPROJEKT č. 3, které bylo vypracováno autorem projektové dokumentace, Úřad sděluje, že bylo vypracováno pro potřeby zadavatele v rámci jeho postupu při posouzení nabídky navrhovatele. Součástí stanoviska METROPROJEKT č. 3 je příloha, která jednoznačně identifikuje, jak dle zpracovatele stanoviska HMG naplňuje požadavky stanovené v bodě 8.1 zadávací dokumentace, tj. zda je konkrétní požadavek splněn, nesplněn či splněn pouze částečně. Tato příloha zároveň obsahuje odůvodnění a věcné zhodnocení jednotlivých zjištění zpracovatele stanoviska ve vztahu k posuzovanému HMG, mj. i část nazvanou „Kontrola technické správnosti“, v níž jsou popsány nedostatky HMG, které zadavatel následně uvedl v rozhodnutí o vyloučení. Jestliže je v textu stanoviska METROPROJEKT č. 3 uvedeno, že „(…) samotná provázanost je zcela základní premisou tvorby HMG, což dle našeho názoru nemusí být explicitně stanovováno v zadávacích podmínkách. HMG veškerých činností souvisejících s realizací díla by měl být vzájemně provázán ve vzájemně se ovlivňujících činnostech. (…) Pokud je tato provázanost chybně, tak v rámci realizace stavby, to nutně bude znamenat komplikace, které mohou negativně ovlivnit realizaci díla. Ve shrnutí k požadované aktualizaci našeho stanoviska si dovolujeme konstatovat, že předložený HMG je možné popsat jako »místy vnitřně nekonzistentní«, a že vykazuje místy znaky nepřesnosti a nedostatečné úrovně detailu či neprovázaných činností, s tím že v menší míře vykazuje lokální chybovost. Rizika, tak jak byly identifikovány z výše uvedeného, přetrvávají, avšak dle našeho názoru již nejsou zcela zásadního charakteru, mohou být odstraněny a ve svém obsahu nepředstavují nemožnost realizace díla dle Zadávací dokumentace.“, pak citované dle Úřadu nelze vykládat zjednodušeně (jak činí navrhovatel) tak, že stanovisko METROPROJEKT č. 3 je v rozporu se znaleckým posudkem. Dle Úřadu z citovaného vyplývá, že autor projektové dokumentace určité nedostatky v HMG shledává, neboť ho popisuje jako místy vnitřně nekonzistentní, vykazující lokální chybovost a jako nepřesný s nedostatečnou úrovní detailu. S ohledem na zde citovaný text a zejména přílohu stanoviska METROPROJEKT č. 3, v níž autor mj. konstatuje nedostatky HMG totožné s těmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí o vyloučení a následně potvrzeny KÚ ve znaleckém posudku, nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že závěry stanoviska METROPROJEKT č. 3 jsou se závěry znaleckého posudku v rozporu. V této souvislosti Úřad akcentuje, že stanovisko METROPROJEKT č. 3 je dílčím podkladem, který si nechal v průběhu zadávacího řízení zpracovat zadavatel; dle Úřadu je tedy de facto irelevantní, jaké závěry jsou ve stanovisku METROPROJEKT č. 3 obsaženy, neboť z hlediska průběhu zadávacího řízení je stěžejní to, jak obsah HMG, resp. jeho soulad se zadávacími podmínkami, následně posoudil sám zadavatel – a ten, jak plyne z rozhodnutí o vyloučení, nedostatky v HMG shledal.

211.     K posouzení Contract management předloženému navrhovatelem spolu s návrhem, v němž je konstatováno, že HMG je v souladu s bodem 8.1 písm. a), b), c), e), f) a g) zadávací dokumentace, a dále je v něm uvedeno, že nelze objektivně posoudit soulad HMG s požadavkem stanoveným v bodu 8.1 písm. d) zadávací dokumentace, protože zde uvedený požadavek zadavatele na podrobnost zobrazení struktury výrobního procesu je nejasný, Úřad konstatuje, že se jedná o třístránkový dokument, v němž se jeho autoři vyjadřují k tomu, zda HMG navrhovatele splňuje jednotlivé požadavky uvedené v bodě 8.1 zadávací dokumentace; nejedná se přitom o znalecký posudek ve smyslu zákona o znalcích. Posouzení Contract management Úřad proto považuje z hlediska rozsahu, míry a kredibility odůvodnění v něm uvedených závěrů za nedostatečné pro zjištění skutkového stavu věci, neboť jak již Úřad zmínil, celý dokument má pouze necelé tři strany, přičemž samotné odůvodnění údajného souladu HMG s jednotlivými požadavky uvedenými v bodu 8.1 zadávací dokumentace je velmi stručné (v některých částech omezené pouze na jednovětná tvrzení) a neobsahuje de facto žádné věcné vysvětlení či odůvodnění zde uvedených závěrů. Posouzení Contract management se také nijak nevyjadřuje k jednotlivým zadavatelem identifikovaným nedostatkům HMG uvedeným v rozhodnutí o vyloučení. Úřad proto z výše uvedených důvodů nepovažuje posouzení Contract management za natolik relevantní podklad pro zjištění stavu věci, aby v něm uvedené závěry mohly důvodně zpochybnit skutková zjištění a závěry plynoucí ze znaleckého posudku KÚ.

212.     Navrhovatel dále v průběhu správního řízení na podporu své argumentace, že jím zpracovaný HMG odpovídá požadavkům zadavatele uvedeným v zadávací dokumentaci a je způsobilý sloužit svému účelu, předložil posouzení Nadrchal. Ve vyjádření ke znaleckému posudku pak tvrdí, že závěry v tomto posouzení jsou v rozporu se znaleckým posudkem. Úřad k tomu uvádí, že posouzení Nadrchal má rozsah jedné strany a nelze ho považovat za znalecký posudek ve smyslu zákona o znalcích. V úvodu posouzení Nadrchal je uvedeno, že jeho účelem je „posoudit, zdali harmonogram předložený uchazečem v rámci nabídky naplňuje požadavky zadávací dokumentace stavby“. Následuje pasáž nadepsaná „Posudek“ ve znění: „Předložený harmonogram uvádí termíny, lhůty a posloupnost provádění jednotlivých stavebních objektů. U stavebních objektů harmonogram obsahuje rozčlenění pomocí tzv. přerušení činnosti. Časové členění je v harmonogramu uvedeno po měsících. Smluvní a ostatní milníky jsou vyznačeny v úvodní části harmonogramu. Harmonogram obsahuje kritickou cestu a vyznačení rezerv ve dnech i u činností, které na kritické cestě neleží. Finanční harmonogram obsahuje členění výše finančních nákladů realizace po jednotlivých měsících. V samotném harmonogramu funkčních zkoušek a revizí jsou vyznačeny termíny jednotlivých funkčních zkoušek pro trvalé stavební objekty. Termíny funkčních zkoušek a revizí pro dočasné stavební objekty odpovídají harmonogramu stavby.“  a pasáž nadepsaná „Závěr“, v níž Ing. Nadrchal konstatuje, že „Expert posoudil nabídkový harmonogram a také jeho soulad s požadavky zadávací dokumentace v rámci stavby »Provozní úsek I.D v Praze – úsek (Olbrachtova – Nové Dvory – stavební část«. Expert došel k závěru, že harmonogram obsahuje drobné technické nepřesnosti a drobnou nekonzistentnost. Přes tyto drobné nepřesnosti expert konstatuje, že předložený nabídkový harmonogram naplňuje svůj účel a také požadavky zadávací dokumentace. Výše zmíněné technické nepřesnosti nejsou rizikem pro budoucí realizaci stavebního díla. Pro stavební realizaci považuje expert za klíčový počáteční harmonogram stavby předložený pro uzavření smlouvy o dílo, do kterého uchazeč promítá veškeré vstupní podmínky.“ Úřad k uvedenému konstatuje, že posouzení Nadrchal nepovažuje za relevantní podklad pro zjištění skutkového stavu věci, neboť obsahuje de facto pouze obecná konstatování bez jakéhokoli věcného zdůvodnění; s ohledem na to Úřad nepovažuje závěry uvedené v posouzení Nadrchal za natolik relevantní podklad pro zjištění stavu věci, aby v něm uvedené závěry mohly důvodně zpochybnit závěry plynoucí ze znaleckého posudku KÚ. Nadto Úřad dodává, že i podle posouzení Nadrchal HMG obsahuje blíže nespecifikované nepřesnosti.

213.     Úřad s odkazem na výše uvedené shrnuje, že stanovisko METROPROJEKT č. 3, posouzení Contract management a posouzení Nadrchal, resp. závěry v nich uvedené, nepředstavují relevantní důvod pro zadání revizního znaleckého posudku.

214.     Úřad se následně vyjádří k dokumentům, které navrhovatel v průběhu správního řízení předložil Úřadu a které označuje jako znalecké posudky, a k nimž ve vyjádření k znaleckému posudku uvedl, že v nich lze nalézt „skutečně relevantní odborné posouzení otázky souladu harmonogramu navrhovatele předloženého v jeho nabídce s požadavky zadavatele obsaženými v zadávací dokumentaci“, tj. k odbornému posouzení Werkl a k znaleckému posudku Ryska.

215.     K odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že dotčený dokument je nadepsán „Znalecký posudek – Analýza nabídkového harmonogramu z hlediska plnění podmínek zadávací dokumentace“ a vyplývá z něj, že byl vypracován Dr. Eng. Michaelem Werklem (podle překladu odborného posouzení je Dr. Eng. Werkl autorizovaný inženýrský konzultant pro ekonomické záležitosti v oblasti stavebnictví a přísežný a soudem certifikovaný znalec v otázkách kalkulací, zadávání zakázek, uzavírání smluv, procesu výstavby a vypořádání staveb) a Eng. Stefanem Kahrerem-Deimem, PSP (podle překladu odborného posouzení je Eng. Kahrerem-Deimem odborník na plánování a harmonogramy certifikovaný AACE). Podle bodu 23. odborného posouzení Werkl byli jeho zpracovatelé pověřeni, aby přezkoumali rozhodnutí o vyloučení a určili, zda HMG splňuje požadavky zadávací dokumentace. Překlad odborného posouzení Werkl do češtiny má rozsah 53 stran.

216.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku zadavatel namítá, že odborné posouzení Werkl postrádá zákonné náležitosti, včetně doložky znalce o tom, že si je vědom následků vyhotovení vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Dle zadavatele tedy nelze odborné posouzení Werkl považovat za znalecký posudek. Dále zadavatel tvrdí, že podklady v odborném posouzení Werkl byly vybrány velmi selektivně, neboť zahrnují pouze dokumenty, které jsou výhodné pro navrhovatele, a naopak ignorují podklady, které jsou pro navrhovatele nevýhodné. V replice ze dne 28. 3. 2025 zadavatel doplňuje, že odborné posouzení Werkl nemůže obstát ani jako odborné vyjádření, jelikož jeden z jeho zpracovatelů prokazatelně není znalec ani dle zahraničního práva. Zahraniční zpracovatelé dle zadavatele navíc vůbec nevycházeli ze zadávací dokumentace a projektové dokumentace, což je dle zadavatele zjevné, protože k těmto dokumentům neměli přístup v jazyce, kterému by rozuměli – tedy angličtině nebo němčině.  Zadavatel též upozorňuje, že navrhovatel nijak nedoložil, že by tyto osoby mohly společně vyhotovit znalecký posudek, který by byl využitelný pro rakouské správní řízení, a tím spíše pro řízení v České republice. Navrhovatel rovněž nedokládá, že v Rakousku mohou osoby bez znaleckého oprávnění vyhotovovat znalecké posudky společně se znalcem.

217.     Navrhovatel ve vyjádření ke znaleckému posudku vyjadřuje své přesvědčení, že odborné posouzení Werkl obsahuje relevantní odborné posouzení otázky souladu HMG s požadavky stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci. V replice ze dne 25. 2. 2025 navrhovatel dále uvádí, že odborné posouzení Werkl splňuje veškeré náležitosti znaleckého posudku požadované právním řádem Rakouské republiky. Současně upozorňuje, že oba autoři tohoto posudku patří k předním uznávaným odborníkům v dané oblasti v Rakousku. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud je znalecký posudek zpracován znalcem z jiného členského státu EU, který splňuje podmínky pro výkon znalecké činnosti dle právního řádu tohoto státu (což je v případě hlavního zpracovatele posouzení, Dr. Eng. Michaela Werkla, splněno), nelze jeho znaleckou činnost odmítnout pouze z důvodu, že není zapsán jako znalec v České republice. Zároveň navrhovatel zastává názor, že nelze po takovém znalci požadovat zápis do seznamu znalců vedeného v České republice, neboť by tím došlo k nepřípustnému omezení volného pohybu služeb, konkrétně znaleckých služeb, které představují službu ve smyslu článku 56 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle názoru navrhovatele bylo požadavkům na odbornou způsobilost znalce i na náležitosti znaleckého posudku dle české právní úpravy dostatečně vyhověno již tím, že dotyčný znalec splnil podmínky zápisu do seznamu znalců v jiném členském státě EU; obdobně platí i pro obsah znaleckého posudku.

218.     Úřad předně konstatuje, že se ztotožňuje se zadavatelem v tom, že odborné posouzení Werkl nelze považovat za znalecký posudek ve smyslu české právní úpravy (tj. části druhé hlavy VI zákona o znalcích), a osoby, které toto odborné posouzení vypracovaly, nelze považovat za znalce ve smyslu české právní úpravy (tj. části druhé hlavy I a III zákona o znalcích). K argumentaci navrhovatele, podle níž má odborné posouzení Werkl s odkazem na článek 56 Smlouvy o fungování Evropské unie v České republice váhu znaleckého posudku, se Úřad vyjádří níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí. 

219.     S ohledem na argumentaci zadavatele se Úřad dále zabýval tím, z jakých podkladů autoři odborného posouzení Werkl při jeho zpracování vycházeli. V bodu 31. odborného posouzení Werkl se uvádí: „V rámci naší analýzy nám Účastník poskytl dokumenty (uvedené v kapitole Přílohy (…). Dokumenty v českém jazyce byly Účastníkem přeloženy do angličtiny.“ Z části odborného posouzení Werkl, která obsahuje seznam příloh (tj. část nadepsaná „Přílohy“^[13], dále jen „seznam příloh“), pak Úřad zjistil, že jeho autoři zřejmě neměli od navrhovatele k dispozici úplnou projektovou dokumentaci, neboť ze seznamu příloh vyplývá, že z dokumentů, jež byly součástí projektové dokumentace, tvoří přílohu odborného posouzení Werkl pouze cyklogram. Dále se jeví, že autoři odborného posouzení Werkl neměli k dispozici úplnou zadávací dokumentaci, jelikož z dokumentů, jež byly součástí zadávací dokumentace, jsou v seznamu příloh uvedeny dokumenty označené „Zadávací dokumentace, odstavec 8.1 (5 stran, .pdf dokument s názvem: »01_A00-1_Cl. 8.1.pdf«)“^[14] a „Žádost o vysvětlení ZD č. 88 ze dne 15.11.2022 (dokument v češtině – (do angličtiny byla přeložena pouze odpověď na otázku 88.4)“. K tomu Úřad dále poznamenává, že není zřejmé, zda překlady poskytnutých posuzovaných dokumentů provedl navrhovatel či se jednalo o úředně ověřené překlady. Současně ze seznamu příloh vyplývá, že autoři odborného posouzení Werkl měli k dispozici námitky navrhovatele podané proti rozhodnutí o vyloučení, avšak rozhodnutí o námitkách v seznamu příloh uvedeno není. Oproti tomu KÚ jako zpracovatel znaleckého posudku měl k dispozici jak zadávací dokumentaci včetně úplné projektové dokumentace (a v bodu 3.2. znaleckého posudku ve výčtu použitých zdrojů tyto dokumenty výslovně uvedl), tak námitky podané navrhovatelem proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení a rozhodnutí zadavatele o těchto námitkách (které k dispozici měl, ale v bodu 3.2. znaleckého posudku je ve výčtu použitých zdrojů výslovně uvedl, z čehož Úřad dovozuje, že jako podklady pro zpracování znaleckého posudku KÚ nepoužil).

220.     Z odborného posouzení Werkl tedy plyne, že toto posouzení bylo velmi pravděpodobně zpracováno na základě neúplné zadávací dokumentace, resp. neúplné projektové dokumentace, která je nedílnou součástí zadávací dokumentace. Jinými slovy z odborného posouzení Werkl neplyne, že by jeho autoři měli k dispozici kompletní projektovou a zadávací dokumentaci. Současně není zřejmé, co přesně bylo obsahem dokumentu, jenž měl dle svého názvu obsahovat text bodu 8.1 zadávací dokumentace, ale s ohledem na jeho rozsah (5 stran) je zřejmé, že musel kromě textu bodu 8.1 zadávací dokumentace obsahovat i nějaký další text, neboť samotný bod 8.1 zadávací dokumentace má rozsah necelé 1 strany textu. Úřad je toho názoru, že pro relevantní odborné posouzení nedostatků HMG je nezbytné, aby posuzující odborníci měli k dispozici úplnou textovou část zadávací dokumentace, včetně jejích příloh, nikoliv pouze dokument označený „Zadávací dokumentace, odstavec 8.1 (5 stran, .pdf dokument s názvem: »01_A00-1_Cl. 8.1.pdf«)“. Důvodem je např. to, že část 4. návrhu smlouvy, který tvoří přílohu zadávací dokumentace, upravuje problematiku harmonogramu a doby provádění díla. Dle Úřadu je pak věcí samotných posuzujících odborníků, aby po seznámení s celou zadávací dokumentací na základě svého vlastního odborného uvážení sami určili, které části textové části zadávací dokumentace a jejích příloh jsou pro účely jejich závěrů o nedostatcích HMG relevantní. Pokud jde o projektovou dokumentaci, která je přílohou textové části zadávací dokumentace, a která jako celek představuje komplexní soubor požadavků vymezujících předmět veřejné zakázky, Úřad je přesvědčen, že není dostačující, aby posuzující odborníci disponovali pouze jediným dokumentem z projektové dokumentace, a to cyklogramem. K tomu Úřad dodává, že podrobný harmonogram výstavby má zachycovat postup dodavatele při realizaci předmětu veřejné zakázky. Předmět veřejné zakázky přitom není specifikován pouze cyklogramem, ale celou projektovou dokumentací. Zatímco cyklogram, který je součástí projektové dokumentace, navrhuje koncepci postupu výstavby a zařazuje postup výstavby do času i prostoru, projektová dokumentace navrhuje a zobrazuje konstrukční a technologické řešení všech stavebních oddílů a jim přiřazených objektů předmětu plnění veřejné zakázky. Současně podle bodu 8.1 zadávací dokumentace časový harmonogram musí obsahovat podrobné technologické členění na jednotlivé části výstavby podle projektové dokumentace a strukturu výrobního procesu, dále musí obsahovat vyznačení technologických vazeb, časových rezerv u činností mimo kritickou cestu a časové posuvy stavebních činností, jež charakterizují předcházející nebo následující stavební činnost. S ohledem na popsanou povahu cyklogramu a projektové dokumentace a dále vzhledem ke komplexnosti požadavků na podrobný harmonogram výstavby stanovených v bodě 8.1 zadávací dokumentace je Úřad přesvědčen, že při posouzení HMG bylo nezbytné zohlednit nejen cyklogram, ale rovněž ostatní části projektové dokumentace, neboť projektová dokumentace jako celek komplexně vymezuje předmět veřejné zakázky, ve vztahu k jehož realizaci byl HMG zpracován. S ohledem na to je Úřad toho názoru, že posuzující odborníci měli mít k dispozici kompletní projektovou dokumentaci, a na základě vlastního odborného uvážení pak měli případně určit, které její části jsou pro účely jejich závěrů o nedostatcích HMG relevantní a které nikoliv.

221.     V bodě 1.6.2. odborného posouzení Werkl je popsána struktura jeho obsahu; z citovaného ustanovení plyne, že část odborného posouzení Werkl týkající se jednotlivých posuzovaných nedostatků HMG je strukturována tak, že je vždy nejprve citován konkrétní nedostatek HMG, jak byl uveden zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení, následně jsou citovány námitky navrhovatele k danému nedostatku HMG a poté je uvedeno odborné stanovisko autorů odborného posouzení Werkl. V této souvislosti Úřad podotýká, že u některých otázek autoři odborného posouzení Werkl de facto pouze vycházejí z tvrzení navrhovatele; Úřad se k tomu podrobně vyjádří v následujících částech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

222.     Co se týče zadání znaleckého úkolu, v bodu 1.5 odborného posouzení Werkl je uvedeno, že „(z)nalci byli Účastníkem pověřeni, aby přezkoumali námitky Zadavatele a ve znaleckém posudku určili, zda Účastníky předložený upravený harmonogram výstavby splňuje požadavky zadávací dokumentace.“ Znaleckým úkolem KÚ bylo posouzení, zda jednotlivé nedostatky HMG uvedené v rozhodnutí o vyloučení se v HMG skutečně vyskytují, a pokud ano, zda konkrétní nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem či s ostatními částmi projektové dokumentace[15], dále měl KÚ rovněž posoudit, zda každý jednotlivý nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s konkrétním požadavkem dle bodu 8.1 zadávací dokumentace, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení ve vztahu k příslušnému nedostatku HMG identifikoval jako nesplněný. Je tedy zřejmé, že odborné posouzení Werkl neodpovídá na shodné otázky jako znalecký posudek. Úřad dále konstatuje, že odborné posouzení Werkl se vůbec nevěnuje nedostatkům HMG, které byly předmětem zkoumání KÚ v rámci otázek č. 32 a č. 33. Proto dle Úřadu nelze tyto dva dokumenty (znalecký posudek a odborné posouzení Werkl) považovat za vzájemně zcela srovnatelné.

223.     Ke znaleckému posudku Ryska, který navrhovatel předložil Úřadu v rámci tohoto správního řízení, Úřad uvádí, že byl vypracován doc. Ryskou, znalcem v oboru „Ekonomika“ a „Stavebnictví“, a že podle bodu 1.1. znaleckého posudku Ryska bylo jeho cílem posoudit HMG ve vztahu k požadavkům stanoveným v bodu 8.1 zadávací dokumentace a rovněž k nedostatkům HMG identifikovaným zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení. Znalecký posudek Ryska má rozsah 57 stran.

224.     Zadavatel ve vztahu ke znaleckému posudku Ryska namítá ve svých vyjádřeních nedostatečnou odbornost doc. Rysky, který je znalcem v oboru „Ekonomika“ a zpracovává primárně znalecké posudky týkající se oceňování nemovitostí. Zadavatel též poukazuje na to, že se doc. Ryska ve znaleckém posudku Ryska nezabýval hlavními odbornými otázkami a pouze odkázal na odborné posouzení Werkl. Dále zadavatel tvrdí, že znalecký posudek Ryska nekriticky přebírá vyjádření navrhovatele a nezohledňuje argumenty zadavatele. Zadavatel označuje znalecký posudek Ryska za nesrozumitelný, netransparentní, nepřezkoumatelný a nedostatečně odůvodněný.

225.     K tvrzení zadavatele, že doc. Ryska je znalcem v oboru „Ekonomika“, Úřad konstatuje, že doc. Ryska má oprávnění vykonávat znaleckou činnost nejen v oboru „Ekonomika“, ale i v oboru „Stavebnictví“; tj. doc. Ryska byl oprávněn znalecký posudek Ryska zpracovat. K namítanému nedostatečnému odůvodnění znaleckého posudku Ryska Úřad uvádí, že z obsahu znaleckého posudku Ryska Úřad zjistil, že na několika místech jsou skutečně bez dalšího odůvodnění přebírány a citovány závěry odborného posouzení Werkl, přičemž tyto citace často slouží jako hlavní argumentační základ pro vyhodnocení posuzovaných nedostatků HMG. Úřad se k tomu podrobně vyjádří v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

226.     Stejně jako u odborného posouzení Werkl je dále třeba uvést, že i v případě znaleckého posudku Ryska bylo zadání znaleckého úkolu formulováno jinak než v případě znaleckého posudku KÚ. Z bodu 1.1 znaleckého posudku Ryska vyplývá, že úkolem znalce bylo posoudit HMG „ve vztahu k požadavkům uvedeným v Zadávací dokumentaci (zejména, avšak nikoliv výhradně, ve vztahu k čl. 8.1 Zadávací dokumentace)“ a „ve vztahu k nedostatkům identifikovaným ze strany zadavatele »Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s.« uvedených v dokumentu »Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a oznámení o vyloučení«, evidenční číslo VZ:Z2022-0005698“. Je tedy zřejmé, že znalecký posudek Ryska neodpovídá na shodné otázky jako znalecký posudek, resp. jeho zadání je formulováno odlišně a výrazně obecněji než konkrétní otázky, na něž odpovídal ve znaleckém posudku KÚ a jež jsou dle Úřadu s ohledem na předmět návrhového řízení relevantní pro skutková zjištění. Úřad dále konstatuje, že znalecký posudek Ryska se vůbec nevěnuje nedostatkům HMG, které byly předmětem zkoumání KÚ v rámci otázek č. 32 a č. 33. Proto dle Úřadu nelze tyto dva dokumenty (znalecký posudek a znalecký posudek Ryska) považovat za vzájemně zcela srovnatelné.

227.     Níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí se Úřad postupně vyjádří ke konkrétnímu obsahu posouzení Werkl a posudku Ryska a ke z nich plynoucím závěrům; následně se pak Úřad vyjádří k požadavku navrhovatele na vypracování revizního znaleckého posudku, který navrhovatel zdůvodňuje rozdílností těchto závěrů oproti závěrům plynoucím ze znaleckého posudku KÚ.

Skutečnosti zjištěné znaleckým posudkem

228.     V této části odůvodnění tohoto rozhodnutí se Úřad vyjádří ke konkrétním závěrům plynoucím ze znaleckého posudku a k související argumentaci navrhovatele.

229.     Jak Úřad uvedl výše, navrhovatel je přesvědčen, že při zpracování HMG měl vycházet de facto pouze z cyklogramu, a že jeho HMG je s cyklogramem v souladu. Současně z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel vyloučení navrhovatele zdůvodnil mj. tím, že HMG je v rozporu s cyklogramem. Tyto skutečnosti Úřad zohlednil při formulaci otázek pro KÚ, kdy ve vztahu k jednotlivým zadavatelem shledaným nedostatkům HMG položil KÚ mj. dotaz, zda v případě, že se konkrétní nedostatek HMG v HMG skutečně vyskytuje, tato skutečnost znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem. S ohledem na argumentaci navrhovatele, podle níž měl být cyklogram nosným požadavkem zadavatele při zpracování HMG (srov. bod 26. návrhu), se Úřad při analýze závěrů obsažených ve znaleckém posudku zaměřil především na to, zda KÚ ve vztahu k některým ze zadavatelem identifikovaných nedostatků HMG dospěl k závěru, že se tyto nedostatky v HMG skutečně vyskytují, a zda jejich existence znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

230.     Ze znaleckého posudku KÚ vyplývá, že takovými nedostatky HMG jsou nedostatky, které jsou ve znaleckém posudku řešeny v otázkách č. 7, 12 až 17, 23 až 26, 29 a 31; tj. u těchto nedostatků HMG dospěl KÚ k závěru, že se v HMG skutečně vyskytují, a současně, že způsobují rozpor HMG s cyklogramem. S ohledem na argumentaci navrhovatele, že právě cyklogram byl stěžejním dokumentem, podle něhož měl být HMG zpracován, a současně že jím předložený HMG je s cyklogramem plně v souladu, se Úřad v rámci analýzy závěrů znaleckého posudku zaměřil primárně právě na ty nedostatky HMG, u nichž KÚ ve znaleckém posudku shledal rozpor s cyklogramem.

231.     Předtím, než se Úřad k těmto nedostatkům HMG podrobně vyjádří, považuje za nutné vypořádat se s námitkou navrhovatele, podle níž je ve znaleckém posudku zaměňován nabídkový harmonogram podle bodu 8.1 zadávací dokumentace s realizačním harmonogramem podle bodu 4.7 návrhu smlouvy, resp., že KÚ nereflektoval rozdíl mezi nabídkovým harmonogramem a realizačním harmonogramem, který má být zpracován až vybraným dodavatelem v rámci realizace veřejné zakázky. Podle navrhovatele je HMG pouze podkladem pro přípravu realizačního harmonogramu, podle kterého bude stavba následně probíhat, což dle navrhovatele vyplývá z bodu 4.7 návrhu smlouvy. Mezi HMG a „skutečným harmonogramem výstavby“ tedy nelze dle navrhovatele činit rovnítko, neboť podle HMG nemá být dílo realizováno, avšak KÚ k HMG údajně nesprávně přistupuje tak, jako by podle něj dílo realizováno být mělo. Dle navrhovatele nabídkový harmonogram nemá zobrazovat skutečný postup výstavby, ale jen poskytnout zadavateli představu o časové náročnosti akce; skutečný předpokládaný postup výstavby má být zachycen v realizačním harmonogramu podle bodu 4.7 návrhu smlouvy. Dle navrhovatele je tak náhled KÚ na HMG nesprávný, neboť měl být hodnocen podle bodu 8.1 zadávací dokumentace, resp. jako podklad pro zpracování podrobnějšího realizačního harmonogramu.

232.     Dle navrhovatele KÚ zcela přehlíží, že nabídkový harmonogram z povahy věci nemůže být neměnným dogmatem pro tvorbu realizačního harmonogramu. V realizačním harmonogramu musí být dle navrhovatele zohledněna celá řada vnějších vlivů, které nejsou v zadávací dokumentaci a v nabídkovém harmonogramu zohledňovány, jako je např. roční období realizace prací, vegetační klid rostlin a s tím související omezení apod; tyto aspekty budou dle navrhovatele zohledněny až v realizačním harmonogramu a nabídkový harmonogram s nimi počítat nemůže (s ohledem na neznalost data zahájení realizace díla).

233.     Svou argumentaci navrhovatel uzavírá s tím, že hodnotit „kvalitu“ HMG optikou požadavků na realizační harmonogram je nesprávné a že veškeré závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku ohledně nedostatečnosti HMG a neschopnosti HMG plnit svůj účel jsou tudíž také nesprávné. Navrhovatel je přesvědčen, že HMG odpovídá bodu 8.1 zadávací dokumentace a lze z něho přesvědčivě vycházet při tvorbě realizačního harmonogramu podle bodu 4.7 návrhu smlouvy.

234.     Úřad v této souvislosti připomíná, že:

·         podle bodu 8.1 zadávací dokumentace „(z)adavatel požaduje, aby dodavatel v nabídce předložil podrobný harmonogram výstavby (tj. plnění předmětu veřejné zakázky). (…)“;

·         podle bodu 4.6 návrhu smlouvy: „Do 28 dnů ode dne obdržení výzvy Objednatele [zadavatel] k zahájení prací dle odst. 4.2 této Smlouvy Zhotovitel zpracuje a Objednateli předloží podrobný harmonogram provádění díla (dále jen »Harmonogram«).“;

·         podle bodu 4.7 návrhu smlouvy: „Harmonogram bude odvozen od harmonogramu obsaženého v nabídce Zhotovitele, přičemž jednotlivé termíny budou ekvivalentně posunuty dle skutečného dne zahájení prací. Zhotovitel musí v Harmonogramu dodržet jednotlivé doby trvání úkolů uvedené v harmonogramu z Projektové dokumentace. Harmonogram bude členěn do úrovně stavebních objektů a jednotlivých částí díla vymezených v soupisu prací, a to vždy s vyznačením postupných milníků odpovídajícím době trvání úkolů dle harmonogramu v Projektové dokumentaci. (…)“.

235.     Žádostí ze dne 20. 1. 2025 vyzval Úřad KÚ, aby se k tvrzením navrhovatele, podle nichž KÚ nesprávně posuzoval HMG optikou požadavků na realizační harmonogram podle bodu 4.7 návrhu smlouvy, vyjádřil. KÚ k tomu mj. uvedl, že ve znaleckém posudku nepoužívá pojmy „nabídkový harmonogram“ nebo „realizační harmonogram“. KÚ vysvětlil, že při vypracování znaleckého posudku vycházel z požadavků stanovených v bodu 8.1 zadávací dokumentace, kde je jasně definována struktura podrobného harmonogramu výstavby. KÚ rovněž zdůraznil, že navrhovatel používá pojmy „realizační“ a „nabídkový“ harmonogram účelově a v rozporu s požadavky veřejné zakázky. Dle KÚ zadavatel požadoval podrobný harmonogram výstavby v technologické struktuře objektových a dílčích stavebních procesů, nikoli „nabídkový harmonogram“, jak uvádí navrhovatel.

236.     Úřad k uvedenému předně uvádí, že nikde v zadávací dokumentaci nejsou navrhovatelem užívané pojmy „nabídkový harmonogram“ a „realizační harmonogram“ použity. V bodě 8.1 zadávací dokumentace je uvedeno, že dodavatelé mají v nabídce předložit „podrobný harmonogram výstavby (tj. plnění předmětu veřejné zakázky)“, a dále jsou zde uvedeny požadavky, které má tento harmonogram splňovat. Pokud tedy navrhovatel používá pojem „nabídkový harmonogram“ pro harmonogram, který měl předložit ve své nabídce, pak ze zadávací dokumentace jasně plyne, že tímto nabídkovým harmonogramem měl být „podrobný harmonogram výstavby“ splňující požadavky podle bodu 8.1 zadávací dokumentace. Z tohoto (ani z jiného) ustanovení zadávací dokumentace přitom dle Úřadu nijak nevyplývá, že by tento podrobný harmonogram výstavby neměl zobrazovat skutečný postup výstavby, ale jen poskytnout zadavateli představu o časové náročnosti akce, jak tvrdí navrhovatel. Už jen samotné označení „podrobný harmonogram výstavby“ dle Úřadu indikuje, že tento harmonogram má zobrazovat skutečný předpokládaný postup výstavby (tj. postup výstavby, který hodlá dodavatel při realizaci díla skutečně dodržet), což ostatně plyne i z jeho účelu výslovně popsaného v závěru bodu 8.1 zadávací dokumentace, kterým je stanovit termíny a lhůty provádění a určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění. Úřad má tedy za to, že prostřednictvím harmonogramu, jenž měli dodavatelé předložit ve svých nabídkách (tj. podrobného harmonogramu výstavby), zadavatel nehodlal získat pouze „představu o časové náročnosti akce“, jak tvrdí navrhovatel; Úřad tento svůj závěr dovozuje nejen z vymezeného účelu harmonogramu, ale i s ohledem na to, že časová náročnost akce byla zadavateli v podstatě známa, když nedílnou součástí zadávací dokumentace je cyklogram, tj. dokument, v němž je navržena koncepce postupu výstavby v prostoru a čase s uvedením nejdůležitějších termínů, tj. zobrazuje prostorovou, technologickou a časovou strukturu koncepce postupu výstavby, včetně omezujících podmínek, které mají vliv na prostorovou a časovou posloupnost prací (srov. bod 5.2. znaleckého posudku). Dle Úřadu tedy zadavatel požadoval v nabídce předložit harmonogram, který bude zachycovat technologický postup výstavby předmětu plnění veřejné zakázky v čase tak, jak jej dodavatel hodlá skutečně realizovat.

237.     K tvrzení navrhovatele, že harmonogram podle bodu 8.1 zadávací dokumentace je pouze podkladem pro přípravu „realizačního harmonogramu“ podle bodu 4.7 návrhu smlouvy, Úřad uvádí následující. V bodě 4.6 návrhu smlouvy je uvedeno, že „(d)o 28 dnů ode dne obdržení výzvy Objednatele k zahájení prací dle odst. 4.2 této Smlouvy Zhotovitel zpracuje a Objednateli předloží podrobný harmonogram provádění díla (dále jen »Harmonogram«).“ V bodě 4.7 návrhu smlouvy je uvedeno, že „(h)armonogram bude odvozen od harmonogramu obsaženého v nabídce Zhotovitele, přičemž jednotlivé termíny budou ekvivalentně posunuty dle skutečného dne zahájení prací. (…)“. Z bodu 4.7 návrhu smlouvy dle Úřadu vyplývá, že podrobný harmonogram výstavby předložený v nabídce tedy skutečně bude sloužit jako podklad pro harmonogram předložený vybraným dodavatelem podle bodu 4.6 návrhu smlouvy, nicméně v tom smyslu, že pouze termíny uvedené v harmonogramu předloženém v nabídce budou ekvivalentně posunuty v závislosti na dni zahájení prací. Úřad tudíž nesouhlasí s navrhovatelem, že skutečný předpokládaný postup výstavby má být zachycen až v harmonogramu podle bodu 4.6 návrhu smlouvy. Toto tvrzení navrhovatele dle Úřadu neodpovídá obsahu bodu 4.7 návrhu smlouvy, z něhož naopak lze dovodit, že podrobný harmonogram výstavby předkládaný v nabídce má zachycovat předpokládaný postup výstavby, který má být následně již pouze „překlopen“ do harmonogramu podle bodu 4.6 návrhu smlouvy. Tzn. harmonogram podle bodu 4.6 návrhu smlouvy není tvořen zcela nově, tzv. „na zelené louce“, ale má respektovat postup výstavby předpokládaný v podrobném harmonogramu výstavby, který byl předložen v nabídce. Na tom nic nemění ani argumentace navrhovatele, že v harmonogramu musí být zohledněna celá řada vnějších vlivů, které nelze zohledňovat v „nabídkovém harmonogramu“, kdy není znám termín zahájení realizace díla (to zadavatel ani Úřad v žádném případě nerozporují a také část 4. návrhu smlouvy tuto skutečnost reflektuje).

238.     Úřad dodává, že pokud by mělo být pravdivé tvrzení navrhovatele, že podrobný harmonogram výstavby podle bodu 8.1 zadávací dokumentace nemusel zachycovat skutečný postup výstavby (tj. postup výstavby, který dodavatel při realizaci díla reálně předpokládá), pak by stanovení požadavku na předložení takového harmonogramu postrádalo jakýkoliv smysl, neboť zadavatel by na základě harmonogramu, který nezachycuje skutečný dodavatelem předpokládaný postup realizace díla, nemohl získat objektivní představu o tom, zda je dodavatel schopen stanovit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění, resp. v širším slova smyslu, zda je schopen organizačně zajistit řádnou realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Na uvedeném nic nemění ani argumentace navrhovatele, podle níž měl zadavatel při hodnocení HMG nesprávně postupovat tak, jako by šlo o harmonogram realizace podle bodu 4.6 návrhu smlouvy. Jak již Úřad uvedl, podrobný harmonogram výstavby bude podle bodu 4.7 návrhu smlouvy sloužit jako podklad pro zpracování „realizačního harmonogramu“. V tomto kontextu Úřad nemá pochybnosti o oprávněnosti zadavatele přistupovat k hodnocení předložených podrobných harmonogramů s důrazem na jejich úplnost a věcnou správnost z hlediska předpokládaného postupu výstavby.

239.     S ohledem na vše shora uvedené Úřad argumentaci navrhovatele, podle níž podrobný harmonogram výstavby podle bodu 8.1 zadávací dokumentace nemá zobrazovat skutečný postup výstavby, odmítá.

240.     Ke konkrétním nedostatkům HMG, jimiž zadavatel v rozhodnutí o vyloučení zdůvodnil vyloučení navrhovatele a u kterých KÚ v odůvodnění znaleckého posudku uvedl, že jsou v rozporu s cyklogramem, Úřad uvádí následující.

K otázce č. 7

241.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že v HMG „(s)truktura výrobního procesu stále zcela chybí. Veškeré SO a PS jsou uvedeny pouze jedním řádkem s uvedeným zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech.“ Ve vztahu k otázce č. 7 pak měl KÚ mj. posoudit, zda je toto tvrzení zadavatele pravdivé.

242.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.7 znaleckého posudku, kde uvedl: „Citované tvrzení zadavatele, že v HMG »struktura výrobního procesu stále zcela chybí, a veškeré SO a PS jsou uvedeny pouze jedním řádkem s uvedeným zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech« je z větší části pravdivé, neboť harmonogram předložený uchazečem obsahuje činnosti pouze ve struktuře objektových procesů a procesů provozních souborů, nikoli ve struktuře dílčích stavebních procesů.“

243.     V bodu 4.6. znaleckého posudku nadepsaném „Prvky výrobního procesu stavby a objektu jako systému“ KÚ mj. definuje výrobní procesy a uvádí: „Dílčí stavební proces je jeden nebo více pochodů vykonávaných určitým pracovním kolektivem (pracovní četou) se stálou nebo proměnlivou dělbou práce. Jeho produktem je stavební konstrukce. (…) Objektový proces (výrobní proces stavebního objektu) je souhrn skloubených procesů stupně rozestavěnosti, popř. etapových procesů, jehož produktem je stavební objekt.“

244.     V bodu 4.7.1. znaleckého posudku, v němž KÚ obecně vysvětluje pojem „struktura výrobního procesu“ je uvedeno: „Struktura výrobního procesu je zkrácené označení pro skladbu jednotlivých složek výrobního procesu, které platí i pro objektový stavební proces. Objektový proces probíhá v určitém prostoru, určitým postupem a v určitém čase. Tento prostor, čas a samostatný objektový proces je určitým způsobem členěn a uspořádán. Vnitřní uspořádání objektového procesu tvoří určité struktury. Struktura objektového procesu označuje skladbu jednotlivých složek objektového procesu, která vychází z technologického postupu pro daný stavební objekt. Tyto složky závisejí na druhu produktu (stavebního objektu), technologii postupu výstavby objektu a jeho částí, na organizaci výrobních útvarů (stavební podnik, závod, pracovní čety) aj.

Podle obsahu lze vymezit různé struktury, přičemž každá struktura se ohodnocuje svými parametry. Pro účely stavebně technologického projektování se rozlišují:

• struktura prostorová,

• struktura technologická,

• struktura časová.

Tyto struktury jsou ve vzájemné funkční spojitosti. Jsou to různé stránky téhož procesu. Jejich význam vzniká v souvislostech s průběhem stavebního procesu a zaniká jeho ukončením (u konkrétní stavby). Tvoří systém výrobního procesu a nelze je při návrhu objektového stavebního procesu analyzovat každou zvlášť, nýbrž společně, pro jejich úzkou spojitost a jejich vzájemné provázání.“

245.     V bodu 4.10.2. znaleckého posudku, v němž se KÚ v obecné rovině vyjadřuje k HMG navrhovatele, který mu byl předložen Úřadem k posouzení, je mj. uvedeno: „Dále lze konstatovat, že v předloženém harmonogramu jsou uvedeny části stavby podle projektové dokumentace, ať již stavební oddíly, stavební objekty, provozní soubory případně určité souhrny prací. Jedná se tedy o technologickou strukturu objektových procesů, popř. podobjektů, popř. procesů provozních souborů. V předloženém časovém harmonogramu však naprosto chybí procesy v technologické struktuře dílčích stavebních procesů (pracovních čet), (…) Další otázkou je také, jak byly v modelu realizace stavby uchazeče stanoveny časové hodnoty vazeb mezi činnostmi. Je opět vysoce pravděpodobné, že byly stanoveny technickým odhadem, nikoli např. rozborem minimálního pracovního prostoru pro pracovní četu a určením záběru. (…) Celkově lze konstatovat, že uchazeč měl zpracovat HMG, přičemž se měl držet koncepce realizace stavby stanovené v POV [projekt organizace výstavby] a cyklogramu a důsledně respektovat podmínky pro HMG stanovené v bodu 8.1 ZD, zejména požadovanou technologickou strukturu. Což nesplnil.“

246.     Úřad dodává, že právě citované skutečnosti uvedené v bodu 4.6. znaleckého posudku, který obsahuje obecné pojednání o prvcích výrobního procesu stavby a objektu jako systému, v bodu 4.7. znaleckého posudku, který obsahuje obecné pojednání o struktuře stavbového a objektového stavebního procesu a v bodu 4.10.2. znaleckého posudku, ve kterém KÚ uvádí obecné závěry k posuzovanému HMG, aniž by se ještě konkrétně vyjadřoval k jednotlivým nedostatkům HMG uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, považuje za relevantní ve vztahu k závěrům k otázce č. 7, neboť jejich prostřednictvím KÚ obecně objasňuje problematiku a vysvětluje základní principy tvorby podrobného harmonogramu výstavby. Uvedené skutečnosti jsou tudíž relevantní pro samotné posouzení nedostatku HMG, resp. jeho rozporu s cyklogramem a s bodem 8.1 písm. d) zadávací dokumentace.

247.     Pokud jde o samotné závěry KÚ k otázce č. 7, ty KÚ odůvodňuje v bodu 5.8. znaleckého posudku následujícím způsobem: „Harmonogram předložený uchazečem obsahuje činnosti pouze ve struktuře objektových procesů a procesů provozních souborů. Je to patrné prakticky u všech činností, až na milníky a až na některé výjimky, např. na řádcích 258–260, 319 a 321–322, kde je provedeno jakési rozčlenění, ovšem v žádném případě do dílčích stavebních procesů, tj. prací jednotlivých pracovních čet v příslušných technologických etapách na daných objektech. Pravdou je, že u některých objektů, např. u objektu SO 61 Úpravy železniční stanice Praha – Krč, nebo u objektu SO 62 Parkoviště P+R u žel. stanice Krč jsou jako činnosti, které jsou součástí předloženého harmonogramu výstavby, uvedeny některé skupiny stavebních dílů (např. [obchodní tajemství – konkrétní skupina stavebních dílů]) nebo řemeslné obory (např. [obchodní tajemství – konkrétní řemeslné obory] aj.), známé z metodiky rozpočtování. Někdy se tyto části nazývají podobjekty. V harmonogramu jsou označeny jako stavební objekty, či podobjekty, tak jako je tomu v projektové dokumentaci. V žádném případě však nejsou tyto činnosti dílčími stavebními procesy, jakožto práce jednotlivých pracovních čet. Např. v ZTI se provádějí dílčí stavební procesy specializovanou pracovní četou u kanalizace v 1. technologické etapě (spodní stavba - ležatá kanalizace), ve 4. technologické etapě (zastřešení – střešní prvky kanalizace), v 5. technologické etapě (příčky a hrubé instalace - hrubé rozvody kanalizace), i 8. a 9. technologické etapě (dokončovací práce vnitřní i vnější – zařizovací předměty). Podobně bychom dále u ZTI mohli rozlišit práce na soustavě vodovodu v jednotlivých technologických etapách, stejně tak u elektroinstalací a dalších.

Zejména kupříkladu u stavebních objektů 19-20 Stanice Nové Dvory a 17-20 Stanice Nemocnice Krč, které jsou v předloženém harmonogramu uchazeče uvedeny [obchodní tajemství – způsob znázornění konkrétních SO v HMG]jakožto objektové procesy, přestože se jedná o hlavní stavební objekty samotných stanic v ceně řádově v miliardách korun za každý z nich, které obsahují desítky dílčích stavebních procesů ve všech 10 etapových procesech od hloubených vykopávek, přes základy, spodní stavbu, vrchní stavbu, zastřešení přes hrubé vnitřní práce, montáž technologického zařízení až po vnitřní a vnější dokončovací práce. Tyto příklady jsou markantní zejména v porovnání s cyklogramem, ve kterém jsou přes jeho nutnou stručnost uvedeny u těchto objektů jednotlivé etapové a v některých případech i dílčí stavební procesy.

Uvedená chyba představuje nesplnění požadavku zadavatele na zpracování podrobného harmonogramu stavby, který měl vycházet ze zadávacího cyklogramu, přičemž samotný zadávací cyklogram uvádí pro realizaci stanic, jakožto klíčové části výstavby následující:

SO 19-20 Stanice Nové Dvory, kde je v cyklogramu uvedeno 13 samostatně uvedených činností (…), přičemž uchazeč, který měl cyklogram rozpracovat do dílčích stavebních procesů je všechny zagregoval do 1 objektového procesu;

SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč – kde je v cyklogramu 11 samostatně uvedených dílčích činností (…), přičemž uchazeč, který měl cyklogram rozpracovat do dílčích stavebních procesů je všechny zagregoval do 1 objektového procesu;

U objektu SO 15-20 Stanice Nádraží Krč je v cyklogramu uvedeno 18 činností (…), které uchazeč »rozpracoval« do 2 činností/úkolů.

Fakt je ten, že u cyklogramu se také nejedná z hlediska technologické struktury o dílčí stavební procesy, tedy práce jednotlivých pracovních čet v příslušných etapových procesech, jak již bylo výše konstatováno. To by vzhledem ke složitosti prací, množství stavebních oddílů a zejména stavebních objektů ani nebylo reálně možné a tato technologická struktura se v koncepčních souhrnných časoprostorových grafech nepoužívá.“

248.     Ve vztahu k otázce č. 7 měl KÚ také sdělit, zda je HMG v rozporu s cyklogramem. V bodu 6.7. znaleckého posudku k tomu KÚ uvedl následující: „Harmonogram předložený uchazečem je v rozporu s cyklogramem vypracovaným projektantem, neboť uchazeč, který měl cyklogram rozpracovat, toto neučinil, nýbrž ještě cyklogram zjednodušil.“

249.     KÚ ve znaleckém posudku tyto své závěry zdůvodňuje v bodu 5.8. znaleckého posudku, kde mj. uvádí konkrétní stavební objekty, u nichž daný nedostatek HMG shledává; jedná se mj. o SO 19-20 Stanice Nové Dvory a SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč, které dle zjištění KÚ navrhovatel ve svém HMG uvedl [obchodní tajemství – způsob znázornění konkrétního SO v HMG]jako objektové procesy, aniž by tyto objekty dále členil na jednotlivé dílčí stavební procesy. Podle závěrů KÚ se přitom jedná o hlavní stavební objekty stanic v ceně řádově miliard korun za každý z nich, které zahrnují desítky dílčích stavebních procesů ve všech 10 etapových procesech stavby. Dle KÚ jsou uvedené příklady markantní v porovnání s cyklogramem, ve kterém jsou přes jeho nutnou stručnost uvedeny u těchto stavebních objektů etapové a v některých případech i dílčí stavební procesy. Tj. popsané skutečnosti představují dle KÚ nesplnění požadavku zadavatele na zpracování podrobného harmonogramu výstavby, který bude vycházet z cyklogramu. Dále KÚ výslovně poukazuje na SO 19-20, který je v cyklogramu rozčleněn do 13 samostatných činností, navrhovatel však tyto činnosti v HMG namísto jejich rozpracování do dílčích stavebních procesů sloučil do jediného objektového procesu. Obdobný postup zvolil navrhovatel dle KÚ i u SO 17-20, který je v cyklogramu uveden v rámci 11 samostatných činností, avšak v HMG je opět agregován navrhovatelem pouze do jednoho objektového procesu. Jako další příklad KÚ uvedl SO 15-20, který navrhovatel v HMG rozpracoval pouze do dvou činností, ačkoliv podle zjištění KÚ je ve vztahu k tomuto objektu v cyklogramu uvedeno celkem 18 činností. Úřad podotýká, že KÚ ve svém zdůvodnění v této souvislosti sice uvedl, že u cyklogramu se nejedná z hlediska technologické struktury o dílčí stavební procesy, tedy práce jednotlivých pracovních čet v příslušných etapových procesech, nicméně současně vysvětlil, že vzhledem ke složitosti prací, množství stavebních oddílů a zejména stavebních objektů by to ani nebylo reálně možné a že taková technologická struktura se v koncepčních souhrnných časoprostorových grafech (tj. v cyklogramu) nepoužívá.

250.     Z uvedeného zdůvodnění a konkrétních příkladů uvedených KÚ je dle Úřadu zřejmé, že navrhovatel HMG nezpracoval v souladu s cyklogramem, nýbrž jej zjednodušil agregací samostatných činností do méně podrobných celků.

251.     Ve vztahu k otázce č. 7 měl KÚ také sdělit, zda v případě, že je tvrzení, že „(s)truktura výrobního procesu stále zcela chybí. Veškeré SO a PS jsou uvedeny pouze jedním řádkem s uvedeným zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech“, pravdivé, tato skutečnost znamená, že není splněn požadavek zadavatele, aby HMG obsahoval strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů) s uvedením zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech.

252.     V bodu 6.7 (obdobně i v bodu 5.8.) znaleckého posudku KÚ uvádí následující: „Lze konstatovat, že nebyl splněn požadavek zadavatele, aby harmonogram uchazeče obsahoval strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů) s uvedením zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech. V harmonogramu naprosto chybí činnosti ve struktuře dílčích stavebních procesů a jsou v něm uvedeny pouze procesy objektové.“

253.     Úřad shrnuje, že ze znaleckého posudku jednoznačně plyne, že nedostatek spočívající v absenci struktury výrobního procesu se v HMG skutečně vyskytuje. KÚ ve znaleckém posudku výslovně upozornil na to, že navrhovatelem předložený HMG zahrnuje činnosti pouze ve struktuře objektových procesů a procesů provozních souborů, nikoli však v technologické struktuře dílčích stavebních procesů, jak to výslovně požaduje zadávací podmínka stanovená v bodě 8.1 písm. d) zadávací dokumentace. Uvedená zadávací podmínka přitom jednoznačně stanoví, že časový harmonogram musí být zpracován tak, aby obsahoval strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů), nikoliv pouze agregované celky na úrovni objektových nebo provozních procesů. Postup navrhovatele, který tuto zadávací podmínku nerespektoval a v HMG uvedl pouze strukturu objektových procesů a procesů provozních souborů bez struktury dílčích stavebních procesů, vedl k nesplnění požadavku zadávací dokumentace.

254.     Navrhovatel dle svých vyjádření se závěry KÚ k otázce č. 7 zásadně nesouhlasí, neboť dle něj nemají oporu v zadávací dokumentaci, v níž zadavatel jakékoliv požadavky na míru podrobnosti harmonogramu předkládaného v nabídce nespecifikoval, přičemž dle navrhovatele úroveň podrobnosti harmonogramu předkládaného v nabídce nelze dovodit ani z žádných obecně platných předpisů. Dle navrhovatele je HMG v souladu v bodem 8.1 zadávací dokumentace, je dostatečně strukturovaný a je zcela v souladu s činnostmi zachycenými v cyklogramu. Dle navrhovatele jsou závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky č. 7 ve znaleckém posudku v rozporu se závěry týkajícími se téhož nedostatku HMG uvedenými v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska. K tomu Úřad uvádí následující.

255.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.2 nadepsaném „Téma 2“. Zde autoři nejprve (v bodech 92–94) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 96–103) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.2.1 v bodech 104–111, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Úroveň podrobnosti harmonogramu se řídí pouze zadávací dokumentací, protože neexistují žádné obecně platné předpisy. Tuto skutečnost znalci již vysvětlili v kapitole 2.4 a také v kapitole 2.6.3.

V harmonogramu výstavby se Účastníci řídili specifikacemi z Cyklogramu [02] a tam, kde to považovali za nutné, doplnili další podrobnosti. Dále byla do harmonogramu začleněna výše popsaná WBS.

Podle názoru znalců nebylo zapotřebí v nabídce podrobněji popisovat činnosti nad rámec požadavků zadávací dokumentace.

Pokud by Zadavatel býval chtěl v popisech činností uvést více podrobností nebo vysvětlení, musel by být takový požadavek uveden ve zvláštních ustanoveních zadávací dokumentace/smlouvy. Znalci již uvedli příklady v kapitole 2.4.

Znovu proto uvádíme, že soulad dokumentace předložené Uchazečem se požadavky zadávací dokumentace se proto kontroluje pouze na základě uvedených konkrétních požadavků a specifikací.

Kromě toho účastníci předložili vzorové členění („Příklad zobrazení „technologického členění na jednotlivé části výstavby“15), který jsme přezkoumali a považujeme jej za vhodný k vyvrácení výhrad zadavatele.

Uvedený dokument je uveden na následujících dvou obrázcích: (…)

Článek 8.1 písm. d) zadávací dokumentace je tudíž splněn.“

256.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.2 nadepsaném „Důvod 2“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, k čemuž doslovně cituje text bodů 96, 97, 99, 106, 107 a 108 odborného posouzení Werkl, a citaci uzavírá větou „Článek 8.1 písm. d) zadávací dokumentace je splněn“. Následně je uvedeno „doplňující vyjádření znalce“ ve znění: „Zadávací dokumentace nestanovuje jednoznačně požadavky na podrobnost členění harmonogramu a strukturu výrobního procesu. Počet požadovaných úrovní podrobností není v zadávací dokumentaci uveden.

Podrobný harmonogram má standardní podobu harmonogramu zpracovávaného v software MS Project se všemi obvykle obsaženými údaji, obsahuje pro jednotlivé činnosti dobu zahájení, dokončení a dobu trvání v kalendářních dnech. Jednotlivé SOD, které jsou označeny zelenou barvou, obsahují další členění na druhou ucelenou úroveň, která je označena oranžovým podbarvením, a konkrétní stavební procesy, které mají podbarvení bílé, viz např. vzorový obr. č. 4. Zároveň jsou některé činnosti rozděleny graficky s vyznačením období, kdy se daná činnost neprovádí, tj. je přerušena. Členění na tři úrovně, kdy v některých případech je vynechána druhá úroveň, odpovídá členění ve struktuře výrobního procesu.

Definici struktury výrobního procesu a požadovanou podrobnost ovšem Zadávací dokumentace neobsahuje. (…)

Požadavky čl. 8.1 písm. D) zadávací dokumentace jsou naplněny.“

257.     K znaleckému posudku Ryska Úřad považuje za nutné předně uvést, že body 96, 97 a 99 odborného posouzení Werkl, které doc. Ryska ve znaleckém posudku cituje a s nimiž se dle svých slov ztotožňuje jako se závěry autorů odborného posouzení Werkl, nepředstavují závěry autorů odborného posouzení Werkl, ale jedná se o přepis argumentace navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG obsažené v jeho námitkách, kterou v odborném posouzení Werkl jeho autoři v souvislosti s jednotlivými posuzovanými nedostatky HMG citují. Doc. Ryska tedy v rámci svých znaleckých závěrů odkazuje na text námitek navrhovatele, který však zcela jistě nelze považovat za odborné závěry nezávislého odborníka, z nichž by bylo možno při znaleckém posouzení věci vycházet, resp. je bez dalšího přejímat.

258.     Úřad dále uvádí, že vyjádření navrhovatele, odborné posouzení Werkl i znalecký posudek Ryska shodně tvrdí, že zadavatel v zadávací dokumentaci nedefinoval požadovanou strukturu výrobního procesu, a proto nelze dojít k závěru, že HMG strukturu výrobního procesu neobsahuje. K tomu Úřad uvádí, že požadovaná struktura výrobního procesu byla vymezena v bodu 8.1 písm. d) zadávací dokumentace, v němž zadavatel za větou „časový harmonogram bude obsahovat strukturu výrobního procesu“ v závorce výslovně uvedl text „tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů“. Zadavatel tedy textem v závorce specifikoval, co rozumí pojmem „struktura výrobního procesu“. Pojmy „dílčí stavební proces“ a „objektový proces“ KÚ vysvětlil v bodu 4.6. znaleckého posudku, z něhož plyne, že „dílčí stavební proces“ je jeden nebo více pochodů vykonávaných určitým pracovním kolektivem (pracovní četou) se stálou nebo proměnlivou dělbou práce, a „objektový proces“ je definován jako souhrn skloubených procesů stupně rozestavěnosti, popř. etapových procesů, jehož produktem je stavební objekt. KÚ ve znaleckém posudku dále vysvětlil a pomocí konkrétních příkladů zdůvodnil, že strukturu výrobního procesu na této úrovni podrobnosti HMG neobsahuje, když obsahuje činnosti pouze ve struktuře objektových procesů a procesů provozních souborů. Jak KÚ konstatoval, „(j)e to patrné prakticky u všech činností, až na milníky a až na některé výjimky, např. na řádcích 258–260, 319 a 321–322, kde je provedeno jakési rozčlenění, ovšem v žádném případě do dílčích stavebních procesů, tj. prací jednotlivých pracovních čet v příslušných technologických etapách na daných objektech.“ Dále KÚ uvedl příklady konkrétních stavebních objektů (SO 19-20, SO 17-20 a SO 15-20), které jsou v HMG rozpracovány na nižší úrovni než samotný cyklogram, z něhož měl HMG vycházet.

259.     Úřad tedy shrnuje, že v zadávací dokumentaci byla požadovaná „podrobnost“ struktury výrobního procesu specifikována, a to prostřednictvím textu v závorce v bodě 8.1 písm. d), přičemž ze znaleckého posudku KÚ plyne, že v HMG navrhovatele nebyla struktura výrobního procesu v této podrobnosti obsažena. Ani odborné posouzení Werkl, ani znalecký posudek Ryska se přitom k textu v závorce obsaženému v bodě 8.1 písm. d) zadávací dokumentace vůbec nevyjadřují, resp. jejich závěry vyznívají tak, jako by předmětný text v bodě 8.1 písm. d) zadávací dokumentace vůbec nebyl obsažen. Ani jeden z daných dokumentů tedy neobsahuje odborné vyjádření k tomu, zda HMG navrhovatele obsahuje technologickou strukturu dílčích stavebních procesů. Pokud je ve znaleckém posudku Ryska dále uvedeno, že HMG má standardní podobu harmonogramu zpracovaného v software MS Project a že „členění na tři úrovně, kdy v některých případech je vynechána druhá úroveň, odpovídá členění ve struktuře výrobního procesu“, nelze z tohoto tvrzení dle Úřadu bez dalšího vyvodit, že HMG obsahuje strukturu výrobního procesu tak, jak ji výslovně požadoval zadavatel, tj. v technologické struktuře dílčích stavebních procesů a objektových procesů, a že tedy HMG splňuje zadávací podmínku stanovenou v bodu 8.1 písm. d) zadávací dokumentace.

260.     V průběhu správního řízení, konkrétně v podání navrhovatele ze dne 22. 4. 2025, bylo Úřadu předloženo vyjádření Ryska obsahující vyjádření doc. Rysky ke znaleckému posudku KÚ. Vyjádření Ryska je strukturováno tak, že vždy je nejprve citováno znění konkrétní otázky, jak byla formulována Úřadem v usnesení o ustanovení znaleckého ústavu, dále je citován závěr KÚ k dané otázce, jak je uveden v části 6. znaleckého posudku, a následně je uvedeno vyjádření doc. Rysky k závěrům KÚ.

261.     Pokud jde o samotný věcný obsah vyjádření Ryska, Úřad předně obecně upozorňuje, že se toto vyjádření vyjadřuje výhradně k závěrům, které KÚ k jednotlivým otázkám uvedl v části 6. znaleckého posudku. Úřad nicméně konstatuje, že klíčové skutečnosti a zjištění, které KÚ ve znaleckém posudku učinil, včetně podrobného zdůvodnění přijatých závěrů, jsou obsaženy v části 5. znaleckého posudku. Část 6. znaleckého posudku představuje pouze souhrnné shrnutí závěrů vyvozených ze skutečností uvedených v části 5. znaleckého posudku. Za této situace proto dle Úřadu nelze považovat za dostačující, pokud se vyjádření Ryska omezuje pouze na část 6. znaleckého posudku, aniž by se doc. Ryska vypořádal s obsahem části 5. znaleckého posudku, který je z hlediska posouzení věci dle Úřadu stěžejní. Právě v této části jsou totiž uvedeny zásadní odborné úvahy a skutkové závěry, jež tvoří základ znaleckého posudku, ke kterému se doc. Ryska ve svém vyjádření vymezuje. Úřad dále zdůrazňuje, že vyjádření Ryska nelze považovat za znalecký posudek ve smyslu zákona o znalcích. Úřad dodává, že právě uvedené závěry týkající se vyjádření Ryska platí shodně pro všechny nedostatky HMG, jimž se bude Úřad dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí věnovat.

262.     V souvislosti s otázkou č. 7 je ve vyjádření Ryska uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Odpověď a přístup KÚ k dané otázce není správný. KÚ účelově domýšlí obsah a výklad ZD ohledně struktury výrobního procesu. Definuje pojmy, které ZD přesně nestanovovala. KÚ tvrdí, že účastník nesplnil podmínky, které v ZD nebyly obsaženy. KÚ ve svém závěru uvádí, že: »… neboť harmonogram předložený uchazečem obsahuje činnosti pouze ve struktuře objektových procesů a procesů provozních souborů, nikoli ve struktuře dílčích stavebních procesů,…« Požadavek na uvedení dílčích stavebních procesů není v zadávací dokumentaci jednoznačně uveden a požadavek na jeho zobrazení je toliko rozšiřujícím výkladem zpracovatele posudku KÚ (…) Vysvětlení: Zadávací dokumentace nestanovuje jednoznačně požadavky na podrobnost členění harmonogramu a strukturu výrobního procesu. Počet požadovaných úrovní podrobnosti není v zadávací dokumentaci uveden. Definici struktury výrobního procesu a požadovanou podrobnost zadávací dokumentace rovněž neobsahuje.“

263.     Úřadu není zřejmé, na základě jakých konkrétních skutečností doc. Ryska ve svém vyjádření tvrdí, že „požadavek na uvedení dílčích stavebních procesů není v zadávací dokumentaci jednoznačně uveden“. Úřad opakovaně konstatuje, že v bodu 8.1 písm. d) zadávací dokumentace je uvedena zadávací podmínka, podle níž „časový harmonogram bude obsahovat strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů[16]a objektových procesů) s uvedením zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech“. Pokud HMG zobrazuje pouze strukturu objektových procesů a procesů provozních souborů, jak tvrdí a zdůvodňuje KÚ ve znaleckém posudku, přičemž zadávací podmínka výslovně vyžaduje i strukturu dílčích stavebních procesů, a současně z důkazů předložených navrhovatelem neplyne, že by HMG strukturu dílčích stavebních procesů obsahoval, nelze dle názoru Úřadu dospět k závěru, že HMG je s citovanou zadávací podmínkou v souladu. K tvrzení doc. Rysky, že míra podrobnosti struktury výrobního procesu není v zadávací dokumentaci stanovena, Úřad uvádí, že tato míra je vymezena právě požadavkem na rozpracování časového harmonogramu do technologické struktury dílčích stavebních procesů a objektových procesů.

264.     Navrhovatel ve svém podání ze dne 16. 5. 2025 tvrdí, že „zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil žádné konkrétní požadavky na takové technologické členění / zachycení struktury výrobního procesu (nad rámec požadavku na uvedení zahájení, dokončení a doby trvání
v kalendářních dnech) či míru jejich detailu; to bylo ponecháno zcela na dodavatelích“. Dle navrhovatele KÚ ve znaleckém posudku dovozuje, že zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval, aby HMG obsahoval strukturu objektových procesů a technologickou strukturu dílčích stavebních procesů, což však dle navrhovatele jednak ze zadávací dokumentace jasně a jednoznačně neplyne a současně to nepřísluší hodnotit KÚ. Úřad s odkazem na své výše uvedené závěry znovu uvádí, že zadavatel v bodu 8.1 písm. d) ve vztahu ke struktuře výrobního procesu kromě požadavku na uvedení zahájení, dokončení a doby trvání v kalendářních dnech, uvedl i text v závorce, z něhož jasně plyne, že strukturou výrobního procesu míní „technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů“. Tímto textem tedy zadavatel stanovil požadovanou míru detailu, v níž má být struktura výrobního procesu zachycena, a je tedy zřejmé, že požadavek, aby HMG obsahoval činnosti ve struktuře objektových procesů a dílčích stavebních objektů ze zadávací dokumentace vyplývá jasně a jednoznačně, neboť je v ní výslovně stanoven. Úřad konstatuje, že navrhovatel (stejně jako odborné posouzení Werkl i znalecký posudek Ryska) text, jež byl uveden v bodu 8.1 písm. d) v závorce, z Úřadu neznámých důvodů ignoruje a ve svých vyjádřeních jeho existenci zcela pomíjí. Požadavek na míru podrobnosti struktury výrobního procesu v úrovni objektových procesů a dílčích stavebních procesů nicméně zadávací dokumentace nepochybně obsahuje. KÚ přitom ve znaleckém posudku vysvětlil, co se technologickou strukturou dílčích stavebních procesů a objektových procesů míní, a dospěl k závěru, že minimálně u některých stavebních objektů HMG technologickou strukturu dílčích stavebních procesů neobsahuje. Úřad dodává, že výklad těchto pojmů uvedený KÚ ve znaleckém posudku představuje odborné vysvětlení obsahu požadavku na strukturu výrobního procesu, kterou měl harmonogram obsahovat, nejedná se tedy o právní výklad zadávacích podmínek, jak v podání ze dne 16. 5. 2025, resp. v dalších svých podaných vyjádřeních tvrdí navrhovatel, ale o výklad odborného pojmu, který pověřené úřední osoby provést nemohou, neboť k tomu nemají odpovídající odborné znalosti. K námitce navrhovatele, že je výklad KÚ nesprávný, Úřad uvádí, že navrhovatel neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by nesprávnost toho, jak KÚ vykládá pojem „technologická struktura dílčích stavebních procesů a objektových procesů“ vyplývala, tj. navrhovatel nijak nedokládá, že význam tohoto pojmu je jiný, než uvádí KÚ, a zejména ani nepřináší žádný vlastní konkrétní výklad tohoto pojmu, z něhož by bylo možno dovodit, že jím zpracovaný HMG požadavek na to, aby obsahoval technologickou strukturu dílčích stavebních procesů, splňuje. Navrhovatel de facto pouze tvrdí, že požadavek na strukturu výrobního procesu na úrovni technologické struktury dílčích stavebních objektů a objektových procesů ze zadávací dokumentace neplyne, což však, jak Úřad vyložil výše, není pravda. S ohledem na to Úřad konstatuje, že argumentace navrhovatele uvedená v jeho podání ze dne 16. 5. 2025, resp. v dalších jeho vyjádřeních není způsobilá vyvrátit závěry znaleckého posudku ohledně nesplnění požadavku dle bodu 8.1 písm. d) zadávací dokumentace.

265.     Úřad šetřenou otázku č. 7 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „(s)truktura výrobního procesu stále zcela chybí. Veškeré SO a PS jsou uvedeny pouze jedním řádkem s uvedeným zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech“, se v HMG skutečně vyskytuje, když HMG neobsahuje strukturu výrobního procesu na úrovni dílčích stavebních objektů. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena, a současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem, neboť navrhovatel cyklogram nerozpracoval, nýbrž ještě zjednodušil (zagregoval), což je patrné u nejdůležitějších objektů stanic metra. Navrhovatel přitom nepředložil žádné důkazní prostředky, které by prokazovaly, že jeho HMG požadavek na strukturu výrobního procesu v zadavatelem stanovené úrovni podrobnosti obsahuje, či které by případně prokazovaly, že výklad pojmu „technologická struktura dílčích stavebních procesů“ prezentovaný KÚ je nesprávný. Ve správním řízení tedy bylo prokázáno, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 písm. d) zadávací dokumentace, neboť neobsahuje zde požadovanou strukturu výrobního procesu na úrovni dílčích stavebních procesů.

K otázce č. 12

266.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že HMG „nerespektuje termín zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč pro cestující od 03/2028, práce na SOD 61-20 probíhají do [obchodní tajemství – datum] (včetně návazných profesí).“ Ve vztahu k otázce č. 12 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

267.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.12 znaleckého posudku, kde uvedl: „S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG platí, že harmonogram předložený uchazečem je v rozporu s cyklogramem, protože cyklogram termín zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč pro cestující od 03/2028 (podmínku) přímo stanovuje a to »uzavření stanice Krč pro cestující od 09/2024 od 02/2028«. V předloženém harmonogramu je však uvedeno dokončení například Nádražní budovy Krč, včetně elektroinstalace, slaboproudých rozvodů, vzduchotechniky, výtahů atd. až k datu [obchodní tajemství – datum]. (…) Harmonogram předložený uchazečem je zde v rozporu s cyklogramem.“

268.     V bodu 5.13. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 12 následujícím způsobem: „Prostudováním cyklogramu (3.2.6.), podklad 3.2.6 (příloha 1 ZP), a dokumentu SOD15 Nádraží Krč – Harmonogram prací, viz podklad 3.2.5, soubor F_15_01_00_00_00_00_002__HMG.pdf, je možno snadno zjistit, že se v nich navrhuje uzavření nádraží Krč pro cestují v době 09/2024 až 02/2028. To znamená, že termín zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč je plánován na 1. 3. 2028.

V časovém harmonogramu předloženém uchazečem však je plánována realizace úprav železniční stanice Praha Krč (SO 61) v době od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum], ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj]dní, s celkovou rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní (str. 10, řádek 621 harmonogramu). Realizace objektu SO 61-20 Nádražní budova železniční stanice Praha Krč je plánována v harmonogramu ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]s celkovou rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní. (str. 10, řádek 623 harmonogramu). I některé další objektové procesy, např. SO 61-80 ZTI, SO 61-91 Elektroinstalace a osvětlení, SO 61-93 Slaboproudé rozvody, SO 61-95 Vzduchotechnická zařízení, SO 61-94/02 Výtahy a další, které jsou podmínkou úspěšného dokončení budovy železniční stanice, jsou v předloženém harmonogramu plánovány s ukončením k [obchodní tajemství – datum].

Z výše uvedeného plyne, že harmonogram (3.2.10.) předložený uchazečem je v rozporu s cyklogramem (3.2.6.), protože cyklogram termín zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč pro cestující od 03/2028 (podmínku) přímo stanovuje a to »uzavření stanice Krč pro cestující od 09/2024 od 02/2028«. V předloženém harmonogramu je však uvedeno dokončení například Nádražní budovy Krč, včetně elektroinstalace, slaboproudých rozvodů, vzduchotechniky, výtahů atd. až k datu [obchodní tajemství – datum].

Jak plyne z výše uvedeného, harmonogram předložený uchazečem (3.2.10.) je po této stránce v rozporu s cyklogramem (3.2.6.), s cyklogramem je v rozporu i po dalších stránkách, jak je uvedeno v předchozích kapitolách.“

269.     Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ též konkrétně vymezil termíny uvedené v HMG, které jsou v rozporu s cyklogramem. Z odůvodnění, jež KÚ ve znaleckém posudku poskytl, plyne, že zatímco v HMG je plánována realizace úprav železniční stanice Praha Krč[17] v době od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum], realizace nádražní budovy železniční stanice Praha Krč v době od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]a realizace dalších objektových procesů, které jsou podmínkou úspěšného dokončení budovy železniční stanice, s ukončením k [obchodní tajemství – datum], v cyklogramu je přímo stanoveno, že uzavření stanice Krč pro cestující je plánováno v době od září 2024 do února 2028; tzn. termín zprovoznění železniční stanice Praha Krč a jejího zpřístupnění pro cestující je v cyklogramu plánován na březen 2028. Z uvedeného je dle Úřadu jednoznačně zřejmé, že se navrhovatel v HMG odchýlil od termínů stanovených zadavatelem v cyklogramu.

270.     Navrhovatel je toho názoru, že závěry KÚ k otázce č. 12 jsou nesprávné, neboť v nich KÚ zcela přehlíží, že otevření železniční stanice Praha Krč pro cestující nesouvisí s celkovým dokončením SO 61-20. Navrhovatel setrvává na své návrhové argumentaci, podle které skutečnost, že práce pokračují „do 29. 3., nevylučuje zprovoznění stanice 28. 3. Jedná se o zcela běžný postup, kdy po uvedení části díla do provozu (zkušební provoz nebo předčasné užívání) probíhají ještě tzv. dokončovací práce.“ Obdobnou argumentaci, jakou prezentuje navrhovatel, obsahují i odborné posouzení Werkl a znalecký posudek Ryska, a navrhovatel je s ohledem na to přesvědčen, že závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky č. 12 ve znaleckém posudku a závěry týkající se téhož nedostatku HMG uvedené v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska, jsou v rozporu. K tomu Úřad uvádí následující.

271.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.4 nadepsaném „Téma 4“. Zde autoři nejprve (v bodech 127 a 128) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 130–132) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.4.1 v bodech 133–135, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „SOD 61-20 je naplánována do [obchodní tajemství – datum], protože se jedná o dílčí souběžnou aktivitu s DOKONČOVACÍMI PRACEMI, ARCHITEKTUROU, POVRCHOVÝMI ÚPRAVAMI, TERÉNNÍMI ÚPRAVAMI A ÚPRAVAMI ÚZEMÍ, BEZPEČNOSTNÍM ZAŘÍZENÍM, ESKALÁTORY, VÝTAHY, jak je uvedeno v Cyklogramu [02].

Práce ve stanici pro otevření železniční stanice Nádraží Krč budou podle Cyklogramu [02] dokončeny v březnu 2028. Dále bude do 14.03.2028 probíhat instalace zabezpečovacích zařízení pro otevření stanice.

Článek 8.1 písm. b) zadávací dokumentace je tudíž splněn.“

272.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.4 nadepsaném „Důvod 4“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, k čemuž doslovně cituje text bodů 133 a 134 odborného posouzení Werkl, a citaci uzavírá větou „Článek 8.1 písm. b) zadávací dokumentace je splněn“. Následně je uvedeno „doplňující vyjádření znalce“ ve znění: „Rozdělení stavebních prací do několika fází je standardní praxí. Vyčlenění možných dokončovacích prací, které nejsou nezbytnou součástí díla nezbytné k uvedení do provozu, po datu zprovoznění stavebních objektů nebo ucelených částí stavby odpovídá např. i běžné definici smluvních a technických milníků, které člení stavbu do několika částí s rozdílným datem dokončení. Dokončení prací na SOD 61-20 v [obchodní tajemství – datum]tudíž automaticky neznamená zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč pro cestující v tomto datu.“

273.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že z jeho obsahu vyplývá, že u SO 61-20 (tj. nádražní budovy železniční stanice Praha Krč) je v HMG stanoven termín do [obchodní tajemství – datum], protože se jedná o dílčí souběžnou aktivitu s aktivitami vymezenými v cyklogramu jako dokončovací práce, architektura, povrchové úpravy, terénními úpravy a úpravy území, bezpečnostní zařízení, eskalátory a výtahy, a že práce pro otevření stanice Praha Krč budou podle cyklogramu dokončeny v březnu 2028. Úřad uvádí, že tato tvrzení představují pouhé konstatování faktu, aniž by obsahovaly vysvětlení, z jakých konkrétních skutečností obsažených v HMG plyne, že železniční stanice Praha Krč bude skutečně k datu březen 2028, které vyplývá z cyklogramu, zprovozněna pro cestující. Odborné posouzení Werkl současně neuvádí a konkrétními údaji z HMG nedokládá, jaké konkrétní činnosti a práce budou dle HMG prováděny v předmětné železniční stanici v období od března 2028 do [obchodní tajemství – datum], a nelze tedy na základě něj posoudit, zda se skutečně jedná o činnosti, které nejsou z povahy věci potřeba pro to, aby stanice mohla být zprovozněna pro cestující.

274.     Ke znaleckému posudku Ryska Úřad uvádí, že z v něm obsaženého tvrzení, že „(d)okončení prací na SOD 61-20 v [obchodní tajemství – datum]automaticky neznamená zprovoznění železniční stanice nádraží Krč pro cestující v tomto datu“ a ani z jiné jeho části nevyplývá, v jakém termínu má dle HMG ke zprovoznění železniční stanice nádraží Krč. Odůvodnění doc. Rysky, podle něhož je běžnou praxí vyčlenit možné dokončovací práce, které nejsou nezbytné pro uvedení díla do provozu, a provést je až po datu zprovoznění díla, je jen obecným tvrzením doc. Rysky, které však nic konkrétního nevypovídá o posuzovaném nedostatku HMG. Aby mohlo být toto jeho tvrzení Úřadem bráno v potaz jako potenciálně relevantní, muselo by dle Úřadu obsahovat i nějaké vysvětlení toho, z jakých konkrétních údajů uvedených v HMG plyne, že železniční stanice bude skutečně zprovozněna již v březnu 2028 včetně jednoznačné specifikace prací, které hodlá navrhovatel dle HMG realizovat až po zprovoznění železniční stanice Praha Krč, a muselo by být ve znaleckém posudku Ryska doloženo, že se opravdu jedná o práce, které nejsou pro zprovoznění železniční stanice potřeba. Tyto informace však znalecký posudek Ryska neobsahuje, a proto na základě něj nelze posoudit, zda z HMG skutečně plyne, že ke zprovoznění železniční stanice Krč dojde ve stanoveném termínu a že následně budou skutečně provedeny pouze činnosti, které nejsou z povahy věci ke zprovoznění pro cestující potřeba.

275.     Úřad shrnuje, že ze znaleckého posudku vyplývá, že realizace SO 61 (úpravy železniční stanice Praha Krč) je dle HMG plánována v období od října 2023 do [obchodní tajemství – datum]. Samotná realizace nádražní budovy železniční stanice Praha Krč (SO 61-20) má dle HMG probíhat od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]. Tento časový rámec je přitom, jak Úřad dovodil výše, v rozporu s termíny stanovenými zadavatelem v cyklogramu, dle kterého má být nádraží Krč pro cestující uzavřeno v termínu od září 2024 do února 2028, tj. železniční stanice Praha Krč má být zprovozněna v březnu 2028. KÚ ve znaleckém posudku rovněž specifikoval objektové procesy, jejichž dokončení navrhovatel podle HMG plánuje až k datu [obchodní tajemství – datum], nicméně dle KÚ je jejich realizace podmínkou dokončení stavby budovy železniční stanice [konkrétně KÚ uvedl například objektové procesy SO 61-80 (ZTI), SO 61-91 (Elektroinstalace a osvětlení), SO 61-93 (Slaboproudé rozvody), SO 61-95 (Vzduchotechnická zařízení) a SO 61-94/02 (Výtahy)] (Úřad zde podotýká, že KÚ ve znaleckém posudku sice u těchto prací uvedl, že je jejich realizace podmínkou „dokončení“ nádražní budovy železniční stanice Praha Krč, z odůvodnění znaleckého posudku je dle Úřadu nicméně zřejmé, že slovo „dokončení“ zde KÚ použil ve smyslu zprovoznění pro cestující, neboť právě termín zprovoznění pro cestující je podstatou posuzovaného nedostatku HMG, k němuž se KÚ vyjadřoval). Je tedy zřejmé, že až rok poté, co má dle cyklogramu dojít ke zprovoznění železniční stanice Praha Krč pro cestující, hodlá navrhovatel v této stanici dokončit mj. elektroinstalaci, osvětlení, vzduchotechniku či výtahy. Ze závěrů KÚ uvedených ve znaleckém posudku přitom dle Úřadu plyne, že bez dokončení uvedených objektových procesů nelze o zprovoznění železniční stanice v termínu stanoveném v cyklogramu zadavatelem uvažovat. Úřad je toho názoru, že s ohledem na povahu uvedených činností je nemožnost zprovoznění železniční stanice pro cestující při jejich nedokončení zřejmá, neboť si lze jen stěží představit, jak by mohli cestující stanici plnohodnotně využívat, kdyby v ní nebyla dokončena např. vzduchotechnika či osvětlení. Znalecký posudek Ryska ani odborné posouzení Werkl přitom pouze obecně tvrdí, že realizace některých činností až po jejím zprovoznění je možné, aniž by specifikovaly, jaké konkrétní práce to dle HMG navrhovatele jsou, a vysvětlily, z jakých důvodů tyto práce nejsou pro zprovoznění železniční stanice potřeba; současně ani jeden z těchto dokumentů nevysvětluje, z jakých konkrétních údajů uvedených v HMG plyne, že ke zprovoznění železniční stanice Praha Krč pro cestující opravdu dojde v březnu 2028, když ze zjištění KÚ plyne, že podle HMG jsou činnosti na nádražní budově železniční stanice plánovány od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]. S ohledem na obecnost a nedostatečnost závěrů znaleckého posudku Ryska a odborného posouzení Werkl je přitom Úřad přesvědčen, že v nich uvedené závěry nelze považovat za způsobilé vyvrátit závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku.

276.     K závěrům KÚ k otázce č. 12 se doc. Ryska dále vyjádřil ve vyjádření Ryska, kde uvedl následující: „Tvrzení KÚ je částečně nesprávné a zcela ignoruje relevantní vysvětlení účastníka k dané problematice. Účastník zcela věrohodně a smysluplně danou problematiku vysvětlil, s tím, že je rozdíl mezi úplným dokončením díla (nebo jeho části) a jeho zprovozněním (předčasné užívání nebo zkušební provoz). Rozdělení stavebních prací do několika fází je standardní praxí. Vyčlenění možných dokončovacích prací, které nejsou nezbytnou součástí části díla nezbytné k uvedení do provozu, po datu zprovoznění stavebních objektů nebo ucelených částí stavby odpovídá např. i běžné definici smluvních a technických milníků, které člení stavbu do několika částí s rozdílným datem dokončení. Dokončení prací na SOD 61-20 v [obchodní tajemství – datum]tudíž automaticky neznamená zprovoznění železniční stanice nádrží Krč pro cestující v tomto datu. Ačkoliv je SOD 61-20 naplánována do [obchodní tajemství – datum], jedná se o dílčí souběžnou aktivitu s DOKONČOVACÍMI PRACEMI, ARCHITEKTUROU, POVRCHOVÝMI ÚPRAVAMI, TERÉNNÍMI ÚPRAVAMI A ÚPRAVAMI ÚZEMÍ, BEZPEČNOSTNÍM ZAŘÍZENÍM, ESKALÁTORY, VÝTAHY, jak je uvedeno v Cyklogramu. Práce ve stanici po otevření železniční stanice Nádrží Krč budou podle Cyklogramu dokončeny v březnu 2028. Dále bude do 14.03.2029 probíhat instalace zabezpečovacích zařízení pro otevření stanice. Dokončení uvedených činností k [obchodní tajemství – datum]nemá a nemusí mít vliv na uvedení stanice Krč do provozu. Zhotovitel může provoz zajistit provizorním zařízením. Z výše uvedených důvodů tedy HMG není v rozporu ani s PD ani cyklogramem. KÚ dotváří a rozšiřuje ZD a pojmy v ní obsažené. Platí, že zadavatelem pojem »struktura výrobního procesu« v ZD přesně nestanovil.“

277.     K citovanému tvrzení Úřad uvádí, že je v něm v podstatě pouze znovu opakováno to, co doc. Ryska konstatoval již ve svém znaleckém posudku, a stejně jako ve znaleckém posudku Ryska ani zde nejsou uvedeny žádné konkrétní skutečnosti, které by prokazovaly, že HMG navrhovatele splňuje požadavek na zprovoznění železniční stanice Praha Krč pro cestující v termínu od března 2028, zejména ani zde není vysvětleno, z kterých konkrétních údajů v HMG plyne, že v cyklogramu stanovený termín zprovoznění je dodržen, ani zde nejsou specifikovány konkrétní činnosti, které hodlá navrhovatel dle HMG realizovat až po stanoveném datu zprovoznění železniční stanice, resp. není ve vysvětlení Ryska vysvětleno, proč činnosti, které mají být až po tomto datu a které KÚ identifikoval jako nezbytné pro zprovoznění budovy železniční stanice pro cestující, ve skutečnosti k jejímu zprovoznění nezbytné nejsou. Ani z vyjádření Ryska tedy neplynou žádné skutečnosti, jež by byly dle Úřadu způsobilé závěr KÚ vyvrátit.

278.     Úřad šetřenou otázku č. 12 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že HMG „nerespektuje termín zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč pro cestující od 03/2028, práce na SOD 61-20 probíhají do [obchodní tajemství – datum] (včetně návazných profesí)“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena a dokumenty, jež jako důkaz předložil ve správním řízení navrhovatel, tento závěr nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG tedy znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“.

K otázce č. 13

279.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že HMG „předpokládá ukončení stavebních činností agregovaných SO v nereálných časech (bez možnosti dokončit stavební práce a architekturu po montáži technologie). Např.: SO 15-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum], SO 17-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum], SO 19-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum], SO 19-26 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum].“ Ve vztahu k otázce č. 13 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

280.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.13 znaleckého posudku, kde uvedl: „S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG platí, že po stránce termínů ukončení objektových procesů, které jsou v otázce zmíněny, je harmonogram předložený uchazečem v rozporu s cyklogramem, neboť oproti cyklogramu harmonogram předpokládá naprosto nereálné termíny dokončení zmíněných částí akce.“

281.     V bodu 5.14. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 13 následujícím způsobem:  „Prostudováním harmonogramu předloženého uchazečem (3.2.10.) bylo ověřeno, že objekt SO 15-20 Stanice Nádraží Krč - NAK3 a NAK2 (část 1 a část 3) je plánován k ukončení [obchodní tajemství – datum]SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč k ukončení [obchodní tajemství – datum](řádek 241), končí tak 2 roky před celkovým dokončením, navíc před zahájením montáže technologie (naskýtá se otázka, kdo bude kompletovat stavbu po montáži technologií, což je obecný problém v předloženém harmonogramu), SO 19-20 Stanice Nové Dvory (řádek 108), plánované ukončení [obchodní tajemství – datum]a SO 19-26 Eskalátorový tunel jih (řádek 117) k ukončení [obchodní tajemství – datum], což je naprosto nesmyslný termín. Zde lhůta výstavby tohoto objektu pravděpodobně zahrnuje jen ražbu tunelu, ostatní asi chybí. U objektu SO 19-26 Eskalátorový tunel Jih vidíme velice markantní chybu v harmonogramu předloženém uchazečem, vždyť plánuje jej dokončit ještě před ražbou samotné stanice Nové Dvory, jak je naplánována v cyklogramu projektanta!

Cyklogram (3.2.6.) projektanta, předpokládá dokončení objektů SO 15-20 Stanice Nádraží Krč – NAK3 a NAK2 (část 1 a část 3), SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč, SO 19-20 Stanice Nové Dvory, až v termínu dokončení díla, tj. [obchodní tajemství – datum]. V cyklogramu se předpokládá a plánuje, že objekt SO 19-26 Eskalátorový tunel Jih bude dokončen k 15. 9. 2024.

V tomto bodě tedy jde o nereálné ukončení činností v určitých konkrétních částech díla. Pokud by byly jednotlivé celky (stanice, eskalátorové tunely) řádně rozpracovány do dílčích stavebních procesů, viz ukázky v přílohách 7, 8, popř. 10 ZP, jak to požaduje zadávací dokumentace, podobné chyby by nevznikaly. Z výše uvedeného zdůvodnění je patrné, že po této stránce je harmonogram předložený uchazečem (3.2.10.) v rozporu s cyklogramem, neboť oproti cyklogramu harmonogram předpokládá naprosto nereálné termíny dokončení zmíněných částí akce.“

282.     Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ konkrétně vymezil termíny uvedené v HMG, které jsou v rozporu s cyklogramem. Zatímco v HMG je plánováno ukončení SO 15-20 k [obchodní tajemství – datum], v cyklogramu je stanoveno dokončení 31. 3. 2029, ukončení SO 17-20 je v HMG k [obchodní tajemství – datum], ale v cyklogramu k 31. 3. 2029, ukončení SO 19-20 je v HMG plánováno k [obchodní tajemství – datum], avšak v cyklogramu k 31. 3. 2029 a konečně ukončení SO 19-26 je v HMG plánováno k [obchodní tajemství – datum], ale v cyklogramu k 15. 9. 2024; tzn. termíny ukončení zde uvedených stavebních objektů stanovené v HMG neodpovídají termínům stanoveným v cyklogramu. Navíc k SO 15-20 a SO 17-20 KÚ podotkl, že činnosti na těchto konkrétních částech díla končí před zahájením montáže technologie.

283.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.5 nadepsaném „Téma 5“. Zde autoři nejprve (v bodech 137 a 138) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 140 a 141) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.5.1 v bodech 142–145, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Podle harmonogramu Účastníka po činnostech SO 15-20, SO 17-20 aSO 19-20 navazuje činnost PP03 (dokončovací práce) nebo tyto činnosti probíhají souběžně. (…)

Činnost PP03 bude ukončena [obchodní tajemství – datum]. Po instalaci technologie je dostatek času na dokončení činností a architektonických prací.

Činnost SO 19-26 (Eskalátorový tunel jih) je naplánována na rok [obchodní tajemství – rok]. Také v Cyklogramu [02] jsou práce naplánovány na rok 2024.

Odstavce 8.1 písm. b) a d) zadávací dokumentace jsou tudíž splněny.“

284.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.5 nadepsaném „Důvod 5“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodů 140, 142, 143 a 144 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Článek 8.1 písm. b) a d) zadávací dokumentace je splněn“. Doc. Ryska pak nic dalšího neuvádí, tj. citovanému textu z odborného posouzení Werkl nedoplňuje žádné vlastní vyjádření.

285.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že z jeho obsahu vyplývá, že jeho autoři částečně přebírají námitkovou argumentaci navrhovatele, když sdělují, žepo činnostech SO 15-20, SO 17-20 a SO 19-20 navazuje činnost PP03 (Dokončovací práce), která dle HMG má být ukončena [obchodní tajemství – datum]. Úřad uvádí, že argumentace termínem ukončení PP03 (Dokončovací práce) uvedeným v HMG a konstatováním, že tato činnost navazuje nebo probíhá současně s činnostmi na SO 15-20, SO 17-20 a SO 19-20, je pro posouzení nedostatku HMG bezpředmětná, neboť nedostatek HMG spočívá ve zde uvedených nereálných časech ukončení stavebních činností agregovaných stavebních objektů, příkladem v rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl SO 15-20, SO 17-20, SO 19-20 a SO 19-26. Rozpor HMG s cyklogramem je dán tím, že dotčené stavební objekty mají být dle HMG ukončeny v jiných termínech, než stanoví cyklogram. Tj. posuzovaný nedostatek HMG se netýká termínu ukončení PP03 (Dokončovací práce), ale termínů ukončení stavebních činností na jmenovaných stavebních objektech. Odůvodnění založené na časovém vymezení činnosti PP03 proto nelze považovat za relevantní ani postačující pro vyvrácení závěru KÚ o existenci posuzovaného nedostatku HMG. Ke stručnému konstatování autorů odborného posouzení Werkl, že činnost SO 19-26 je v HMG naplánována na rok 2024 a že i v cyklogramu „jsou práce naplánovány na rok 2024“, Úřad konstatuje, že plánované ukončení SO 19-26 je podle HMG k [obchodní tajemství – datum], zatímco v cyklogramu se dokončení tohoto stavebního objektu předpokládá k 15. 9. 2024, tj. je zjevné, že datum uvedené v HMG neodpovídá datu uvedenému v cyklogramu. Závěry odborného posouzení Werkl tedy dle Úřadu nejsou způsobilé vyvrátit závěry k posuzovanému nedostatku HMG uvedené ve znaleckém posudku KÚ.

286.     Ke znaleckému posudku Ryska Úřad považuje za nutné předně uvést, že bod 140 odborného posouzení Werkl, který doc. Ryska ve znaleckém posudku cituje a s nímž se dle svých slov ztotožňuje jako se závěrem autorů odborného posouzení Werkl, nepředstavuje závěr autorů odborného posouzení Werkl, ale jedná se o přepis argumentace navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG obsažené v jeho námitkách, kterou v odborném posouzení Werkl jeho autoři v souvislosti s jednotlivými posuzovanými nedostatky HMG citují. Doc. Ryska tedy v rámci svých znaleckých závěrů odkazuje na text námitek navrhovatele, který však zcela jistě nelze považovat za odborné závěry nezávislého odborníka, z nichž by bylo možno při znaleckém posouzení věci vycházet, resp. je bez dalšího přejímat. Současně Úřad považuje za nutné zdůraznit, že doc. Ryska ve znaleckém posudku neuvedl k posuzovanému nedostatku HMG vůbec žádný vlastní závěr. Jeho závěry (dá-li se tak vůbec příslušná pasáž znaleckého posudku nazvat) jsou tedy tvořeny citací jednak tvrzení navrhovatele z námitek a jednak tvrzení uvedených v odborném posouzení Werkl. Dle Úřadu lze shrnout, že znalecký posudek Ryska neobsahuje ve vztahu k posuzovanému nedostatku HMG žádné vlastní odborné závěry jeho autora, tj. doc. Rysky, a ani žádné vlastní odůvodnění, navíc část v něm uvedených citovaných tvrzení, které jsou doc. Ryskou prezentovány jako závěry odborného posouzení Werkl, jsou slova navrhovatele, která rozhodně nemohou být považována za objektivní názor nestranného odborníka.  

287.     Úřad shrnuje, že ani odborné posouzení Werkl, ani znalecký posudek Ryska se nevyjadřují k podstatě posuzovaného nedostatku HMG, kterým je rozpor termínů dokončení konkrétních stavebních objektů uvedených v HMG s termíny předpokládanými v cyklogramu. Odůvodnění uvedené v odborném posouzení Werkl je postavené pouze na tom, že po činnostech na předmětných stavebních objektech následuje nebo probíhá současně činnost PP03, ale vůbec se nevyjadřuje ke konkrétním termínům dokončení jednotlivých stavebních objektů, které zadavatel i KÚ považují za rozporné s cyklogramem, resp. pouze k objektu SO 19-26 uvádí, že rok jeho dokončení uvedený v HMG se shoduje s rokem dokončení dle cyklogramu, nicméně nijak neřeší rozpor v konkrétním datu v daném roce, k němuž má být daný SO dle HMG dokončen, s datem uvedeným v cyklogramu. Takové odůvodnění není dle Úřadu způsobilé vyvrátit závěry znaleckého posudku ohledně existence posuzovaného nedostatku HMG a z toho plynoucího rozporu HMG s cyklogramem. Znalecký posudek Ryska pak žádné vlastní odborné závěry neobsahuje.

288.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 13 nejsou správné, neboť KÚ uměle rozděluje zakázku na stavební a technologickou část, přestože je realizuje jeden dodavatel. Navrhovatel tvrdí, že „(v)ytýkané práce jsou v harmonogramu navrhovatele uvedeny jako »Dokončovací práce« - viz ID aktivity č. 712 (…), stejně jako jsou v harmonogramu seskupeny HSV+PSV a související technologické položky do příslušných kapitol. Kromě toho mají aktivity SO 15-20, SO 17-20 a SO 19-20 v harmonogramu navrhovatele navazující nebo souběžně probíhající aktivitu PP03 (Dokončovací práce). Činnost PP03 (Dokončovací práce) bude ukončena dne [obchodní tajemství – datum]. Na dokončení prací a architektonických prací po instalaci technologie je tedy dostatek času.“

289.     Úřad k argumentaci navrhovatele s odkazem na své závěry uvedené výše uvádí, že skutečnost, že činnost PP03 (Dokončovací práce) má být ukončena v termínu 28. 9. 2029, nemění nic na tom, že HMG obsahuje termíny dokončení SO 15-20, SO 17-20, SO 19-20 a SO 19-26, které jsou v rozporu s termíny stanovenými u těchto stavebních objektů v cyklogramu, což je podstata posuzovaného nedostatku HMG; navrhovatel tedy existenci daného nedostatku HMG nijak nevyvrátil.

290.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s nimi a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že existence šetřeného nedostatku HMG je potvrzena, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

291.     Ve vyjádření Ryska je v souvislosti s otázkou č. 13 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Zadavatel uměle rozděluje zakázku na stavební a technologickou část, přestože ji realizuje jeden zhotovitel. Účastníku vytýkané práce jsou uvedeny v harmonogramu účastníka jako »Dokončovací práce« - viz činnost ID č. 712 (Provizorní položky / PP 03 – Dokončovací práce), stejně tak, jak byly v harmonogramu seskupeny objekty HSV+PSV a související technologie do příslušných kapitol. Podle harmonogramu účastníka po činnostech SO 15-20, SO 17-20 a SO 19-20 navazuje činnost PP03 (dokončovací práce) nebo tyto činnosti probíhají souběžně. Činnost PP03 bude dokončena [obchodní tajemství – datum]. Po instalaci technologie je dostatek času na dokončení činností a architektonických prací. Práce na SO 19-20 na začátku odpovídají části stanice navazující na SO 19-26 Eskalátor jih, nikoliv celé stanici/objektu. Činnost SO 19-26 (Eskalátorový tunel jih) je naplánována na rok 2024. Také v Cyklogramu jsou práce naplánovány na rok 2024. Činnost SO 19-26 (eskalátorový tunel jih) je v souladu i s dílčím 3D modelem ražeb, který byl součástí PD: (…)“.

292.     Úřad konstatuje, že tvrzení doc. Rysky uvedená ve vyjádření Ryska jsou de facto shodná se závěry odborného posouzení Werkl a s argumentací navrhovatele uvedenou ve vyjádření ke znaleckému posudku; z toho důvodu Úřad odkazuje na své závěry k této problematice uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

293.     Úřad šetřenou otázku č. 13 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „předpokládá ukončení stavebních činností agregovaných SO v nereálných časech (bez možnosti dokončit stavební práce a architekturu po montáži technologie). Např.: SO 15-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum], SO 17-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum], SO 19-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum], SO 19-26 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum]“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena a dokumenty, jež jako důkaz předložil ve správním řízení navrhovatel, tento závěr nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“.

K otázce č. 14

294.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že HMG „předpokládá ukončení většiny technologií stanic před zprovozněním energetické páteře (PC 100-70, čerpací stanice a větrání). Některé SO či PS jsou definitivně dokončeny (=provozuschopné) před realizací napájení.“ Ve vztahu k otázce č. 14 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

295.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.14 znaleckého posudku, kde uvedl: „S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG platí, že harmonogram uchazeče je v rozporu se zadávacím cyklogramem, protože harmonogram předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v zadávacím cyklogramu. Tento nesoulad se objevuje na více místech, ale o zvláště závažné pochybení se jedná v případě realizace technologie v části, kde probíhá první etapa výstavby metra I.D a kde uvedený předpoklad byl jednoznačně omezující podmínkou vyplývající z koordinace stavební a technologické části a v tomto případě je uvažované zahájení i ukončení zcela nereálné.“

296.     V bodu 5.15. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 14 následujícím způsobem: „Prostudováním harmonogramu (3.2.10.) předloženého uchazečem bylo ověřeno, že objekt PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 ve všech stanicích (řádky 700–705 harmonogramu) jsou plánovány k ukončení ke dni [obchodní tajemství – datum]. Jejich výstavba dle harmonogramu uchazeče končí dříve nežli výstavba PC 100-20 ŘS Energetiky v částech PC 100-20/00 – PC 100-20/06 pro jednotlivé stanice, která má končit až k [obchodní tajemství – datum]. Navíc SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory má být realizováno v době [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], tj. až po ukončení objektu PC 100-70 Trakční zařízení. Jak je patrné, termíny ukončení jmenovaných částí, které jsou navrženy v harmonogramu uchazeče, jsou ve značném technologickém nesouladu, zejména s realizací přípojky napájení SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory. Jak ty dříve budované bude možno odzkoušet? To budou rok čekat na dokončení dalších technologicky souvisejících částí?

Základní lhůty výstavby a uvedených objektů jsou charakterizované v cyklogramu projektanta a pro SOD 15 Stanice Nádraží Krč, dále SOD 61 Úpravy železniční stanice Krč a SOD 62 Parkoviště P+R u žel. stanice Krč navíc v řádkovém harmonogramu části ZOV. V cyklogramu projektanta se předpokládá výstavba SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory v době srpen 2027 až listopad 2028, technologická zařízení všech stanic pak v době leden 2028–březen 2029. V tomto bodě jde v harmonogramu uchazeče o nereálné ukončení činností v určité konkrétní části díla.

Realizace objektu SO 19-94/3 Čerpací stanice u stanice Nové Dvory má být dle harmonogramu uchazeče provedena v době mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum]. Z jakého důvodu tak brzy? Dále objekt SO 19-95/1 Hlavní větrání je plánován mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum]. Objekty SO 19-95/2 Staniční VZT ve st. Nové Dvory se mají realizovat ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum]  a SO 19-95/3 Větrání EGB ve st. Nové Dvory ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], podobně části ZTI, silové rozvody, vytápění i osvětlení stanice (řádky 171–175 harmonogramu uchazeče) mají být ukončeny [obchodní tajemství – datum], přičemž veškeré stavební práce na stavebním oddíle 19, objektu SO 19-20 Stanice Nové Dvory mají končit [obchodní tajemství – datum]. Kdo a kdy provede nutné vnitřní dokončovací práce po provedení větrání a VZT, ZTI i rozvodů elektro, případně následující funkční zkoušky?

Je možno konstatovat, že harmonogram (3.2.10.) uchazeče je v rozporu se zadávacím cyklogramem, protože harmonogram předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v zadávacím cyklogramu. Tento nesoulad se objevuje na více místech, ale o zvláště závažné pochybení se jedná v případě realizace technologie v části, kde probíhá první etapa výstavby metra I.D a kde uvedený předpoklad byl jednoznačně omezující podmínkou vyplývající z koordinace stavební a technologické části a v tomto případě je uvažované zahájení i ukončení zcela nereálné.“

297.     Přípisem ze dne 20. 1. 2025 Úřad požádal KÚ v souladu s § 28 odst. 6 zákona o znalcích o podrobnější vysvětlení obsahu znaleckého posudku, neboť mu některé závěry uvedené v bodu 5.15. znaleckého posudku týkající se otázky č. 14, nebyly dostatečně jasné.

298.     Ve vysvětlení znaleckého posudku KÚ mj. uvedl: „Ve ZP v bodě 5.15 je uvedeno, že v cyklogramu se předpokládá výstavba SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory (dále jen »SO 51-52«) od srpna 2027 do listopadu 2028. Dle HMG uchazeče má být SO 51-52 realizován v době [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum]. U tohoto objektu skutečně není rozpor cyklogramu s harmonogramem uchazeče, pokud bychom uvažovali realizaci tohoto objektu podle harmonogramu uchazeče v termínech zahájení a dokončení, což jsou však termíny nejdříve možné. U tohoto procesu (řádek 592 HMG) uchazeč však uvádí rezervu [obchodní tajemství – číselný údaj] dní (sic!). Připouští tedy realizaci až do [obchodní tajemství – datum], což je dle HMG uchazeče nejpozději přípustný termín ukončení tohoto objektu! Tak zde už je tedy pořádný nesoulad s ČPG[18]. (…) V odpovědích na tuto otázku nekonstatujeme, že u SO 51-52 existuje nesoulad HMG s cyklogramem, nýbrž, že harmonogram předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v zadávacím cyklogramu. (…) V cyklogramu se předpokládá výstavba technologických zařízení všech stanic od ledna 2028 do března 2029, a dle HMG objekt PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 ve všech stanicích je plánován ke dni [obchodní tajemství – datum], výstavba PC 100-20 ŘS Energetiky v částech PC 100-20/00 – PC 100- 20/06 má končit ke dni [obchodní tajemství – datum], realizace objektu SO 19-94/3 Čerpací stanice u stanice Nové Dvory je provedena v době [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], objekt SO 19-94/3 v době mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], objekt SO 19-95/3 v době mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], a dále části ZTI, silové rozvody, vytápění i osvětlení stanice mají být ukončeny k [obchodní tajemství – datum] a stavební práce na stavebním oddíle 19, objektu SO 19-20 mají končit k [obchodní tajemství – datum]. (…) V této části jde v harmonogramu uchazeče o nereálné ukončení činností v určité konkrétní části díla a zde je hlavní nesoulad s reálnou možností realizace prací. Dále – realizace objektu SO 19-94/3 (…) má být dle harmonogramu uchazeče provedena v době mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum]. Opět je zde uvedena nesmyslná rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní. V HMG se vůbec nevyskytuje technologické zařízení tohoto objektu. Dále objekt SO 19-95/1 Hlavní větrání je plánován mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum] s rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní (sic!) Nejpozději přípustný konec uchazeč tedy předpokládá v termínu [obchodní tajemství – datum]! To je opět řádný nesoulad s ČPG. Objekty SO 19-95/2 (…) se mají realizovat ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum] a SO 19-95/3 Větrání EGB ve st. Nové Dvory ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], opět s uvedenými rezervami [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, tedy s nejpozději přípustným koncem [obchodní tajemství – datum], podobně části ZTI, silové rozvody, vytápění i osvětlení stanice (řádky 171–175 harmonogramu uchazeče) mají být ukončeny k [obchodní tajemství – datum], přičemž veškeré stavební práce na stavebním oddíle 19, objektu SO 19-20 Stanice Nové Dvory mají končit [obchodní tajemství – datum]. (…) V odpovědích na tuto otázku nekonstatujeme, že u uvedených objektů existuje nesoulad HMG s cyklogramem, nýbrž, že harmonogram předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v zadávacím cyklogramu. (…) Z toho plyne, že tyto dříve budované objekty nebude možno vyzkoušet ani uvést do provozu, neboť nebude k dispozici napájení. Na dokončení dalších souvisejících technologických částí těchto objektů by se dále muselo zhruba rok čekat. (…) Realizace objektu SO 19-94/3 Čerpací stanice u stanice Nové Dvory má být dle harmonogramu uchazeče provedena v době mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], (…) Jelikož se jedná o technologické zařízení, měla by být pro jeho montáž zajištěna kompletní stavební připravenost. Z technologických důvodů je proto třeba jej montovat až po kompletním ukončení stavebních částí a zejména ZTI. (…) podobně části ZTI, silové rozvody, vytápění i osvětlení stanice (řádky 171–175 harmonogramu uchazeče) mají být ukončeny k [obchodní tajemství – datum], přičemž veškeré stavební práce na stavebním oddíle 19, objektu SO 19-20 Stanice Nové Dvory mají končit [obchodní tajemství – datum]. Z HMG není jasné a není v něm uvedeno, kdy budou provedeny nutné vnitřní dokončovací práce po provedení větrání a VZT, ZTI i rozvodů elektro, případně následující funkční zkoušky pro uvedení stanice do provozu. Podle HMG by na to byl 1 týden, což je technologicky nemyslitelné.“

299.     Jak plyne z citovaných textů, KÚ ve znaleckém posudku a v jeho následném vysvětlení uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. Ze zjištění KÚ vyplývá, že HMG dle v něm uvedených termínů skutečně předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu. KÚ tento svůj závěr vysvětlil na konkrétních případech, kdy poukázal např. na to, že HMG předpokládá jak zahájení, tak i ukončení realizace trakčního zařízení PC 100-70 v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 (tj. jednoho z technologických zařízení stanic) dříve (ke dni [obchodní tajemství – datum]), než bude dokončena výstavba PC 100-20 ŘS Energetiky v částech PC 100-20/00 – PC 100-20/06 (tj. energetického napájení) pro jednotlivé stanice (ukončení ke dni [obchodní tajemství – datum]). Dále KÚ poukázal např. na to, že realizace objektu SO 19-94/3 Čerpací stanice u stanice Nové Dvory (tj. jednoho z technologických zařízení stanic) má být dle HMG provedena v době mezi [obchodní tajemství – datum]až [obchodní tajemství – datum], a současně vysvětlil, že jelikož se jedná o technologické zařízení, měla by být pro jeho montáž zajištěna kompletní stavební připravenost, tj. z technologických důvodů je proto třeba jej montovat až po kompletním ukončení stavebních částí a ZTI, nicméně dle HMG mají být části ZTI, silové rozvody, vytápění i osvětlení stanice ukončeny až k [obchodní tajemství – datum]a veškeré stavební práce na SO 19-20 Stanice Nové Dvory mají končit [obchodní tajemství – datum], tedy až po termínu, v němž má být realizován SO 19/94/3, tj. čerpací stanice u stanice Nové Dvory.Dále KÚ např. konstatoval, že realizace SO 51-52 (Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory, tj. součást energetického napájení) má být podle HMG realizována v době od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum], tedy její realizace má být ukončena až po dokončení trakčního zařízení PC 100-70 v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 (tj. technologického zařízení stanic), které má být dle HMG ukončeno ke dni [obchodní tajemství – datum]. V odůvodnění znaleckého posudku KÚ ve vztahu k šetřenému nedostatku HMG uvedl, že jde o „nereálné ukončení činností v určité konkrétní části díla“, což představuje zásadní nesoulad s reálnou možností realizace prací. Dle KÚ je takto stanovený postup v HMG v rozporu s cyklogramem, protože HMG předpokládá zahájení a ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu.

300.     K tvrzení navrhovatele, že závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky č. 14 ve znaleckém posudku jsou v rozporu se závěry týkajícími se téhož nedostatku HMG uvedenými v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska, Úřad uvádí následující.

301.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.6 nadepsaném „Téma 6“. Zde autoři nejprve (v bodech 147 a 148) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 150–153) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.6.1 v bodech 154 a 155, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Zkoušky a uvedení do provozu jsou naplánovány v souladu s Cyklogramem [02]. V již zmíněném harmonogramu Účastníka jsou dokončení prací, zkoušky a uvedení do provozu naplánovány od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]a [obchodní tajemství – datum].“ Za tímto textem následuje obrázek obsahující výňatek z HMG, konkrétně jeho řádky 706–712, a poté je uveden závěr: „Odstavce 8.1 písm. b) a d) zadávací dokumentace jsou tudíž splněny.“

302.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 4.3.1.6 nadepsaném „Důvod 6“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodů 150, 151 a 154 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Odstavce 8.1 písm. b) a d) zadávací dokumentace jsou splněny“. Následně je uvedeno „doplňující vyjádření znalce“ ve znění: „Zadavatel plošně v některých svých námitkách spojuje termíny uvedení do provozu a dokončení části díla, ačkoliv se může jednat o dva rozdílné termíny, které zahrnují rozdílný soubor stavebních a technologických činností. Automatické párování těchto termínů není v případě složitějších stavebních celků důvodné a na oba termíny je nezbytné nahlížet rozdílně s ohledem na obsažené činnosti. Z tohoto důvodu neodpovídá náhled Zadavatele obsažený v jeho námitkách běžnému postupu výstavby a následně informacím přenášeným do harmonogramu.“

303.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že jeho závěr, že zkoušky a uvedení do provozu jsou naplánovány v souladu s cyklogramem, je postaven pouze na tom, že v HMG je dokončení prací, zkoušky a uvedení do provozu naplánováno od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]a [obchodní tajemství – datum]. Úřadu přitom není zřejmé, z jakého důvodu jsou v jeho odůvodnění zmiňovány právě termíny dokončení prací, zkoušek a uvedení do provozu, když posuzovaný nedostatek HMG spočívá v tom, že HMG předpokládá ukončení většiny technologií stanic před zprovozněním energetické páteře. Odborné posouzení Werkl se na rozdíl od znaleckého posudku KÚ nijak nezabývá konkrétními termíny dokončení jednotlivých zadavatelem uváděných technologických zařízení a jejich porovnáním s termíny realizace jednotlivých součástí energetického napájení, tj. k podstatě posuzovaného nedostatku HMG se odborné posouzení Werkl dle Úřadu vůbec nevyjadřuje. S ohledem na to nelze závěry odborného vyjádření Werkl považovat za způsobilé vyvrátit závěry k tomuto nedostatku HMG uvedené ve znaleckém posudku KÚ.

304.     K znaleckému posudku Ryska Úřad považuje za nutné předně uvést, že body 150 a 151 odborného posouzení Werkl, které doc. Ryska ve znaleckém posudku cituje a s nimiž se dle svých slov ztotožňuje jako se závěry autorů odborného posouzení Werkl, nepředstavují závěry autorů odborného posouzení Werkl, ale jedná se o přepis argumentace navrhovatele
k předmětnému nedostatku HMG obsažené v jeho námitkách, kterou v odborném posouzení Werkl jeho autoři v souvislosti s jednotlivými posuzovanými nedostatky HMG citují. Doc. Ryska tedy v rámci svých znaleckých závěrů odkazuje na text námitek navrhovatele, který však zcela jistě nelze považovat za odborné závěry nezávislého odborníka, z nichž by bylo možno při znaleckém posouzení věci vycházet, resp. je bez dalšího přejímat. Dále ke znaleckému posudku Ryska Úřad uvádí, že jeho závěr, že náhled zadavatele obsažený v rozhodnutí o vyloučení neodpovídá běžnému postupu výstavby a následně informacím přenášeným do harmonogramu, je postaven pouze na tom, že termíny „uvedení do provozu“ a „dokončení části díla“ mohou být dle něj rozdílné a je třeba na ně nahlížet rozdílně s ohledem na obsažené činnosti. Tento závěr nicméně dle Úřadu představuje pouhé obecné tvrzení, tj. doc. Ryska se ve svém znaleckém posudku nijak nezabývá porovnáním termínů dokončení jednotlivých zadavatelem uváděných technologických zařízení s termíny zprovoznění energetického napájení, tj. vůbec se nevyjadřuje k samotné podstatě posuzovaného nedostatku HMG. Závěry znaleckého posudku Ryska k této otázce tedy směřují v podstatě výhradně jen k možné relativizaci reálného významu pojmu „dokončení“.

305.     Úřad v této souvislosti uvádí, že obdobnou argumentaci, jako je uvedena ve znaleckém posudku Ryska, následně uvedl navrhovatel i ve svém vyjádření ke znaleckému posudku, kde sdělil, že: „Projekt je uceleným systémem, kde dokončení dílčích prací nebo objektů neznamená uvedení do provozu, dokud není možné realizovat celý systém. Dokončení díla samo o sobě neznamená jeho okamžité uvedení do provozu. Jedná se o dva různé pojmy. Je zcela logické, že dílo může být uvedeno do provozu s časovým odstupem po dokončení díla (v tomto případě po dokončení energetické páteře). Harmonogram navrhovatele obecně předpokládá dokončení technologických prací v [obchodní tajemství – datum]a připojení 22KV na konci [obchodní tajemství – datum], čímž je splněn požadavek, aby harmonogram vycházel z cyklogramu a aby obsahoval podrobné technologické členění na stavební objekty a provozní soubory; k tomu srov.: SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22Kv do stanice Nové Dvory: období [obchodní tajemství – datum]–[obchodní tajemství – datum], PC 100-20 Řídící systém energetiky: období [obchodní tajemství – datum]–[obchodní tajemství – datum].“

306.     K argumentaci doc. Rysky a navrhovatele Úřad uvádí, že žádný z nich nedokládá a ani netvrdí, že by závěr zadavatele i KÚ o tom, že termíny, které jsou v HMG uvedeny jako termíny dokončení daných SO a PC, reálně mají předcházet termínům, které jsou v HMG uvedeny jako termíny dokončení energetického napájení, byl nesprávný. Ze znaleckého posudku KÚ přitom plyne, že právě tato skutečnost je dle KÚ v rozporu s cyklogramem. Pokud navrhovatel i doc. Ryska argumentují pouze tím, že dokončení neznamená zprovoznění, a tedy oba svůj závěr o nesprávnosti závěru zadavatele a KÚ staví na rozdílnémvýznamu pojmů „dokončení“ a „zprovoznění“, pak Úřad konstatuje, že tato argumentace je pouze obecným nekonkrétním tvrzením, z něhož nelze dovodit žádné konkrétní odborné stanovisko či vysvětlení k posuzovanému nedostatku HMG. Jinými slovy to, že obecně je možné určitou část stavby dokončit dříve, než dojde k jejímu zprovoznění, nijak nevysvětluje, že toto může platit i ve vztahu ke konkrétním SO a PC, které uvedl zadavatel v rozhodnutí o vyloučení, tj. k technologickým zařízením stanic. Aby bylo možno tento argument považovat ve vztahu k posuzovanému nedostatku HMG za relevantní, muselo by být současně jednoznačně doloženo a vysvětleno, že zadavatelem uváděná technologická zařízení stanic je skutečně možné dokončit bez toho, aby předtím bylo zajištěno jejich energetické napájení. Úřad je přitom toho názoru, že za „dokončený“ lze považovat objekt, který je způsobilý plnit účel, pro který je určen. Úřad připomíná, že posuzovaný nedostatek HMG se týká technologií jednotlivých stanic (např. elektrického trakčního zařízení jednotlivých stanic či čerpací stanice), u nichž je dle Úřadu s ohledem na jejich povahu jen těžko představitelné, že by mohly být dokončeny tak, aby byly způsobilé plnit svůj účel, bez toho, aniž by byly realizovány činnosti, prostřednictvím nichž má být zajištěno jejich energetické napájení. V tomto smyslu se přitom vyjádřil k KÚ ve znaleckém posudku. Navrhovatel ani doc. Ryska přitom neuvedli žádné konkrétní argumenty, pomocí nichž by vysvětlili a doložili, že příslušná technologická zařízení stanic skutečně lze dokončit bez realizace jejich energetického napájení.

307.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

308.     Ve vyjádření Ryska je v souvislosti s otázkou č. 14 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Zadavatel (a KÚ tuto logiku přebírá) plošně v některých svých výhradách k HMG účastníka spojuje termíny uvedení do provozu a dokončení části díla, ačkoli se může jednat o dva rozdílné termíny, které zahrnují rozdílný soubor stavebních technologiích činností. Automatické párování těchto termínů není v případě složitějších stavebních celků důvodné a na oba termíny je nezbytné nahlížet rozdílně s ohledem na obsažené činnosti. Z tohoto důvodu neodpovídá náhled zadavatele obsažený v jeho výhradách k HMG účastníka běžnému postupu výstavby a následně informacím přenášeným do harmonogramu. Obecně: Harmonogram předpokládá dokončení technologických/procesních prací v [obchodní tajemství – datum]a přípojky 22 kV na konci [obchodní tajemství – datum], čímž jsou splněny požadavky, že harmonogram vychází z Cyklogramu. Přesněji: SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory je realizováno v období [obchodní tajemství – datumy], PC 100-20 RS ENERGETIKY probíhá v období [obchodní tajemství – datumy].“

309.     Úřad k tomu opětovně zdůrazňuje, že KÚ v bodě 5.15 znaleckého posudku, jakož i následně ve vysvětlení znaleckého posudku, jasně uvedl a dovodil, že rozpor mezi HMG a cyklogramem nespočívá ve stanovení samotných termínů zahájení a dokončení relevantních částí díla, jak se snaží ve svém vyjádření naznačit doc. Ryska, ale v tom, že HMG předpokládá zahájení a dokončení realizace technologického zařízení stanic dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu, což je nedostatek HMG identifikovaný zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení. Ve svém vyjádření doc. Ryska opakuje totožné skutečnosti, které již uvedl ve znaleckém posudku, tj. polemiku ohledně významu pojmů „uvedení do provozu“ a „dokončení části díla“. Dále bez bližšího odůvodnění konstatuje termíny dokončení SO 51-52, PC 100-20 a „technologických/procesních prací“, jak jsou uvedeny v HMG. Doc. Ryska se však ve svém vyjádření opět nijak nevypořádává s podstatou posuzovaného nedostatku HMG a závěrů znaleckého posudku KÚ, tedy že HMG předpokládá zahájení a ukončení realizace technologického zařízení stanic dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu. Jelikož tedy vyjádření Ryska nepřineslo v tomto ohledu žádnou novou argumentaci, setrvává Úřad na svých závěrech uvedených výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

310.     Úřad dodává, že KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku, které předcházelo vyjádření Ryska, též uvedl, že u termínu realizace SO 51-52 není rozpor HMG s cyklogramem, „pokud bychom uvažovali realizaci tohoto objektu podle harmonogramu uchazeče v termínech zahájení a dokončení, což jsou však termíny nejdříve možné“, ale že nesoulad mezi HMG a cyklogramem vzniká tím, že navrhovatel v HMG u tohoto objektu stanovil časovou rezervu v délce [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, což znamená, že nejpozději přípustný termín ukončení objektu je dle HMG stanoven na 29. 9. 2029, což neodpovídá cyklogramu (neboť 29. 9. 2029 musí již dle cyklogramu probíhat provoz linky metra s cestujícími, srov. bod 5.28 znaleckého posudku). Vyjádření Ryska se k této skutečnosti vůbec nevyjadřuje, navrhovatel pak k tomuto tvrzení KÚ ve svém podání ze dne 16. 5. 2025 namítá, že nepočítá s tím, že by realizaci jednotlivých stavebních objektů posouval oproti předloženému HMG dále v čase. Úřad k tomu uvádí, že popsané tvrzení KÚ vnímá jako skutečnost, kterou KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku uvedl proto, aby podrobněji objasnil veškeré okolnosti související s posuzovaným nedostatkem HMG. Úřad opětovně zdůrazňuje, že podstatou posuzovaného nedostatku HMG je skutečnost jiná, a to, že HMG předpokládá zahájení a ukončení realizace technologických zařízení stanic dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu. Pokud navrhovatel v souvislosti s nesprávně stanovenou časovou rezervou u SO 51-52 tvrdí, že „časová rezerva je automaticky generovaným údajem v software Microsoft Project, která vyplývá z nastavení vzájemných technologických vazeb“, pak Úřad obecně konstatuje, že odpovědnost za obsah nabídky nese výlučně účastník zadávacího řízení. Je tedy na něm, zda se při jejím zpracování bezvýhradně spoléhá na výstupy z projektového softwaru, aniž by zkontroloval jejich správnost, nebo zda tyto výstupy prověří a kriticky posoudí v kontextu zadavatelem stanovených zadávacích podmínek.

311.     U šetřeného nedostatku HMG navrhovatel rovněž opakovaně obšírně argumentuje významem termínů „dokončení díla“ a „uvedení do provozu“ a na základě toho zpochybňuje závěry KÚ. Jelikož navrhovatel obdobně argumentoval již ve svých předchozích vyjádřeních, Úřad k tomu odkazuje na své závěry uvedené v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku uvádí, že „(v) odpovědích na tuto otázku nekonstatujeme, že u uvedených objektů existuje nesoulad HMG s cyklogramem“, přičemž z tohoto tvrzení navrhovatel dovozuje, že KÚ „dovozuje jiné údajné nedostatky harmonogramu navrhovatele; ty by ovšem (i kdyby existovaly, jakože neexistují) nebyly jakkoli relevantní, neboť takové údajné nedostatky harmonogramu nebyly důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.“, Úřad k tomu konstatuje, že navrhovatelem uváděná citace je neúplná, neboť ve vysvětlení znaleckého posudku citovaná věta dále pokračuje, což však navrhovatel ve svém vyjádření opomněl zmínit. Celá věta, kterou KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku uvedl, tedy zní: „V odpovědích na tuto otázku nekonstatujeme, že u uvedených objektů existuje nesoulad HMG s cyklogramem, nýbrž, že harmonogram předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v zadávacím cyklogramu.“, a jednoznačně z ní tedy plyne, v čem KÚ rozpor HMG s cyklogramem shledává.

312.     Úřad šetřenou otázku č. 14 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že HMG „předpokládá ukončení většiny technologií stanic před zprovozněním energetické páteře (PC 100-70, čerpací stanice a větrání). Některé SO či PS jsou definitivně dokončeny (=provozuschopné) před realizací napájení“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena, a současně dokumenty, jež jako důkaz předložil ve správním řízení navrhovatel, tento závěr nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“.

K otázce č. 15

313.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že v HMG „(v)ýstavba technologie stanice Nové Dvory (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) není provázána na stavební část díla (např.: SO 19-20 stanice Nové Dvory, atd.). Například případné zdržení výstavby se v harmonogramu nepromítne do termínu montáže technologie – může se stát, že dle harmonogramu má být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena).“ Ve vztahu k otázce č. 15 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

314.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.15 znaleckého posudku, kde uvedl: „Výstavba technologie stanice Nové Dvory (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) skutečně není provázána na stavební část díla a opravdu by se mohlo stát, že případné zdržení stavební části objektu SO 19-20 Stanice Nové Dvory se v harmonogramu pak nepromítne do termínu montáže technologie, potom by se opravdu mohlo na základě harmonogramu uchazeče stát, že dle harmonogramu by měla být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena. S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG platí, že po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem.“

315.     V bodu 5.16. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 15 následujícím způsobem: „Zmíněné tvrzení zadavatele je zcela logické, neboť pro určení stavební připravenosti pro montáž technologického zařízení je velmi důležité tuto montáž správně provázat se stavební částí díla. Jak bylo zjištěno prostudováním harmonogramu uchazeče a konstatováno již v kap. 5.15, podle harmonogramu uchazeče veškeré stavební práce na stavebním oddíle 19, objektu SO 19-20 Stanice Nové Dvory mají končit [obchodní tajemství – datum]. Objekty SO 19-95/2 Staniční VZT ve st. Nové Dvory se mají realizovat ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum] a SO 19-95/3 Větrání EGB ve st. Nové Dvory ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], podobně části ZTI, silové rozvody, vytápění i osvětlení stanice (řádky 171–175 harmonogramu uchazeče) mají být ukončeny k [obchodní tajemství – datum].

V řádcích 170 i 171 nejsou zadány vazby na předcházející procesy. Pravděpodobně je začátek těchto procesů zadán jako vně vynucený, tj. omezením »zahájit po dni (včetně)«, toto omezení však v harmonogramu není patrné. Faktem je ovšem že zadavatel uvedení předchůdců a následníků nepožadoval. Pro možnou kontrolu síťového grafu a výpočet kritické cesty, jejíž znázornění požadováno bylo, je uvedení vazeb na předcházející, popř. následující činnosti, nutné.

Je patrné, že v řádcích 171–175 harmonogramu (3.2.10.) uchazeče chybí vazby na stavební připravenost. Pokud by za řádkem 108 SO 19-20 Stanice Nové Dvory byly uvedeny k tomuto objektovému procesu dále i dílčí stavební procesy, bylo by možné pro harmonogram uchazeče příslušné vazby zadat. Podle harmonogramu (3.2.10.) uchazeče nebude možné provést nutné vnitřní dokončovací práce po provedení větrání a VZT, ZTI, rozvodů elektro i dalšího technologického zařízení i následující funkční zkoušky.

Jak je z výše uvedeného patrné, výstavba technologie stanice Nové Dvory (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) opravdu není provázána na stavební část díla a opravdu by se mohlo stát, že případné zdržení stavební části objektu SO 19-20 Stanice Nové Dvory by se kvůli chybějící provázanosti při aktualizaci v harmonogramu pak automaticky nepromítlo do termínu montáže technologie, potom by se opravdu mohlo na základě harmonogramu (3.2.10.) uchazeče stát, že dle harmonogramu by měla být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena. S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG je po této stránce je harmonogram (3.2.10.) uchazeče v rozporu s cyklogramem.“

316.     Přípisem ze dne 20. 1. 2025 Úřad požádal KÚ v souladu s § 28 odst. 6 zákona o znalcích o podrobnější vysvětlení obsahu znaleckého posudku, neboť mu některé závěry uvedené v bodu 5.16. znaleckého posudku týkající se otázky č. 15, nebyly dostatečně jasné.

317.     Ve vysvětlení znaleckého posudku KÚ mj. uvedl: „V bodě 5.16. znaleckého posudku je uvedeno mj. »V řádcích 170 i 171 nejsou zadány vazby na předcházející procesy. Pravděpodobně je začátek těchto procesů zadán jako vně vynucený, tj. omezením »zahájit po dni (včetně)«, toto omezení však v harmonogramu není patrné. (…)« Zadavatel by měl mít vždy možnost zkontrolovat správnost a úplnost modelu realizace stavby, tedy předloženého síťového grafu, ze kterého byl vytištěn harmonogram uchazeče, včetně požadovaných rezerv a vyznačení kritické cesty. (…) Kritická cesta by měla být vyznačena jednak slovně (vyznačením nulové celkové rezervy u příslušného procesu), jednak graficky (vyznačením kritických činností a vazeb mezi nimi červeně), což je v předloženém harmonogramu splněno. I mezi nekritickými činnostmi jsou graficky vyznačeny vazby, což je formálně správně. Rezervy procesů jsou vyznačeny pouze číselně, nikoli graficky. Jak je v posudku konstatováno, řada vazeb mezi činnostmi není uvedena správně, některé chybí. Formálně sice v síťovém grafu v příslušných sloupcích slovní části zadavatel uvedení předchůdců a následníků nepožadoval, ale pokud zadavatelem bylo požadováno vyznačení kritické cesty a rezerv, rozumí se samo sebou, že budou aspoň graficky vyznačeny vazby mezi činnostmi. (…) Na otázku, zda lze i přesto, že zadavatel uvedení předchůdců a následovníků nepožadoval, dojít k závěru, že výstavba technologie stanice Nové Dvory (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) není provázána na stavební část díla (např.: SO 19-20 stanice Nové Dvory atd.) a že tato skutečnost je v rozporu s cyklogramem lze na základě předchozího zdůvodnění odpovědět ano. V odpovědi na otázku č. 15 znalecký ústav došel k závěru, že výstavba technologie stanice Nové Dvory (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) skutečně není provázána na stavební část díla, neboť v síťovém grafu chybí příslušné vazby, a opravdu by se mohlo stát, že případné zdržení stavební části objektu SO 19-20 Stanice Nové Dvory by se v harmonogramu při jeho aktualizaci pak nepromítlo do termínu montáže technologie, protože chybí potřebné vazby mezi těmito činnostmi. Potom by se opravdu mohlo na základě harmonogramu uchazeče stát, že dle harmonogramu by při případném zdržení stavební části objektu SO 19-20 Stanice Nové Dvory měla být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena. S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG platí, že po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem. Toto však není způsobeno tím, že by zadavatel výslovně nepožadoval uvedení předchůdců a následníků. Uvedení předchůdců a případně následníků vyplývá z požadavku vyznačení kritické cesty a rezerv u nekritických procesů, z čehož plyne nutnost uvedení příslušných vazeb ať už graficky nebo slovně (číselně). (…)“.

318.     Jak plyne z citovaných textů, KÚ ve znaleckém posudku a v jeho následném vysvětlení uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ konkrétně poukázal na to, že pro určení stavební připravenosti pro montáž technologického zařízení je velmi důležité tuto montáž správně provázat na stavební části díla. Znalecký posudek vychází z věcné analýzy HMG, podle níž veškeré stavební práce na SO 19-20 Stanice Nové Dvory (řádek 108 HMG) mají končit [obchodní tajemství – datum]a výstavba technologie stanice Nové Dvory, konkrétně silové rozvody, osvětlení stanice, ŘS osvětlení, ZTI a vytápění (řádky 171-175 HMG) mají končit [obchodní tajemství – datum], přičemž u čerpací stanice a silových rozvodů (řádky 170 a 171 HMG) nejsou v HMG zadány vazby na předcházející procesy a v řádcích 171–175 HMG (silové rozvody, osvětlení stanice, ŘS osvětlení, ZTI a vytápění) chybí vazby na stavební připravenost SO 19-20 (řádek 108 HMG). Jinými slovy, ze znaleckého posudku vyplývá, že HMG postrádá časové vazby, které by podmínily termín zahájení montáže technologie stanice Nové Dvory dokončením související stavební části díla, přičemž absence těchto vazeb může vést k nesouladu mezi plánovaným postupem prací a reálnou proveditelností jednotlivých činností. KÚ tak upozorňuje, že případné zpoždění stavební části SO 19-20 Stanice Nové Dvory by se v důsledku chybějící provázanosti při aktualizaci HMG nijak neprojevilo v posunu termínu montáže technologie stanice Nové Dvory. Ze znaleckého posudku plyne, že HMG tak, jak je sestaven, nezohledňuje nezbytné návaznosti mezi dokončením stavebních prací a montáží technologie, což může vést k nežádoucí situaci, kdy by dle HMG měla probíhat montáž technologie v místech, která ještě nebudou stavebně připravena.

319.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 15 jsou nesprávné. Navrhovatel k tomu uvádí, že v žádné části zadávací ani projektové dokumentace zadavatel nepožadoval, aby harmonogram předložený v nabídce zobrazoval řetězení/vazbení (předchůdce a následník) jednotlivých procesů. Navrhovatel upozorňuje, že takové vazby nejsou zobrazeny ani v cyklogramu, s nímž má být nabídkový harmonogram především v souladu, a který je nadřazen ostatním částem projektové dokumentace. Navrhovatel konstatuje, že „(h)armonogram předložený navrhovatelem tedy v tomto směru nemůže být v rozporu s cyklogramem.“ Obdobná argumentace je uvedena i v odborném posouzení Ryska a ve znaleckém posudku Werkl a navrhovatel je tedy názoru, že závěry k posuzovanému nedostatku HMG uvedené v těchto dokumentech jsou v rozporu se závěry znaleckého posudku KÚ. K tomu Úřad uvádí následující.

320.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.7 nadepsaném „Téma 7“. Zde autoři nejprve (v bodech 157 a 158) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 160 a 161) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.7.1 v bodech 162 a 163, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Ustanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnost musí mít předchůdce a následovníka, se znalcům v zadávací dokumentaci nepodařilo nalézt. Odstavce 8.1 písm. b) a d) zadávací dokumentace jsou tudíž splněny.“

321.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.7 nadepsaném „Důvod 7“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodu 162 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Odstavce 8.1 písm. b) a d) zadávací dokumentace jsou splněny“. Následně je uvedeno „doplňující vyjádření znalce“ ve znění: „V obecné rovině není možné, aby veškeré činnosti obsažené v harmonogramu musely mít své předchůdce a následovníky. Je běžnou praxí, že některé činnosti mají pouze předchůdce, nebo pouze následovníky bez vazby na činnosti ostatní. Zejména u rozsáhlejších projektů mohou být určité činnosti vyčleněny mimo kritickou cestu a nastavení vazeb a jejich návrh odpovídá uvažovanému postupu výstavby dle Zhotovitele. Podrobný harmonogram není v rozporu s cyklogramem.“

322.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že v něm uvedený závěr spočívá v pouhém konstatování jeho autorů, že se jim nepodařilo v zadávací dokumentaci nalézt požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následovníka. Znalecký posudek Ryska kromě odkazu na závěr uvedený v odborném posouzení Werkl obsahuje obecnou úvahu o tom, že ne všechny činnosti v HMG musejí mít předchůdce a následníky, a dále je v něm uvedeno konstatování, že HMG není v rozporu s cyklogramem.

323.     Úřad k oběma dokumentům uvádí, že ani jeden z nich neřeší věcnou podstatu posuzovaného nedostatku HMG, tj. že výstavba technologie stanice Nové Dvory není provázána na stavební část díla. Žádný z těchto dokumentů neobsahuje jakékoli konkrétní argumenty, z nichž by vyplývalo, že závěr zadavatele o neprovázanosti předmětných částí plnění je nesprávný. Oba dokumenty obsahují pouze zcela obecná tvrzení o tom, že zadávací dokumentace neobsahuje požadavek, aby činnosti měly předchůdce a následníka, resp. o tom, že ne všechny činnosti v HMG musejí mít své předchůdce a následníky.

324.     K argumentaci navrhovatele, podle níž zadávací ani projektová dokumentace explicitně nepožadovala zobrazení řetězení/vazbení procesů v harmonogramu předkládaném v nabídce, a k obdobné argumentaci uvedené v odborném posouzení Werkl, Úřad odkazuje na bod 8.1 písm. e) zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil, že „časový harmonogram bude obsahovat vyznačení kritické cesty (vedoucí přes uzly s nulovým rozdílem nejdříve možné a nejpozději přípustné doby, a tedy s nulovou rezervou)“ a bod 8.1 písm. f) zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil, že „časový harmonogram bude obsahovat vyznačení rezervy ve dnech u činností mimo kritickou cestu (technologické vazby vycházející z teorie síťových grafů a časového plánování, které jsou nezbytné pro řádnou koordinaci a plynulost výstavby – technologické přestávky či nutné časové posuvy stavebních činností, jež charakterizují předcházející nebo následující stavební činnost^[19])“. Z bodu 8.1 písm. f) zadávací dokumentace pak dle Úřadu vyplývá, že harmonogram předkládaný v nabídce má u činností mimo kritickou cestu obsahovat vyznačení technologických vazeb mezi činnostmi, které jsou součástí harmonogramu realizace stavby; dále tato zadávací podmínka hovoří o časových posuvech stavebních činností, které charakterizují předcházející nebo následující stavební činnosti, tedy hovoří o vazbách předchůdce – následník mezi činnostmi. Současně Úřad odkazuje na bod 4.10.2 znaleckého posudku, kde KÚ k HMG uvedl, že „(o)bsahuje následující údaje v příslušných sloupcích: číslo řádku, označení stavebních oddílu či objektu, název činnosti, dobu (trvání) v kalendářních dnech, termíny zahájení a dokončení v kalendářním tvaru, celkovou rezervu ve dnech, předchůdce činností (vazby na předcházející činnosti, pokud jsou uvedeny) a následníky činností (vazby na následující činnosti, pokud jsou uvedeny).“ Z toho je patrné, že navrhovatel vazby na předcházející a následné činnosti, tedy předchůdce a následníky, u některých činností v HMG uvedl. Pokud KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku uvedl, že „(f)aktem je ovšem, že zadavatel uvedení předchůdců a následníků nepožadoval“ a současně dodal, že „pokud zadavatelem bylo požadováno vyznačení kritické cesty a rezerv, rozumí se samo sebou, že budou aspoň graficky vyznačeny vazby mezi činnostmi“, pak Úřad tato konstatování KÚ vykládá v jejich vzájemném kontextu tak, že alespoň grafické vyznačení vazeb mezi činnostmi (uvedení předchůdců a následníků) je dáno požadavkem na vyznačení kritické cesty [bod 8.1. písm. e) zadávací dokumentace] a požadavkem na vyznačení rezerv [bod 8.1. písm. f) zadávací dokumentace]. Jinými slovy dle Úřadu uvedení předchůdců a následníků jednotlivých stavebních činností vyplývá z požadavků na určení kritické cesty a rezerv u nekritických procesů. V této souvislosti Úřad rovněž připomíná bod 4.7 návrhu smlouvy, podle něhož harmonogram podle bodu 4.6 návrhu smlouvy (tj. „realizační“ harmonogram) má vycházet z harmonogramu předkládaného v nabídce, přičemž jednotlivé termíny budou ekvivalentně posunuty dle skutečného dne zahájení prací. Jak již Úřad vyložil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, harmonogram předložený v nabídce tedy plní funkci podkladu pro harmonogram podle bodu 4.6 návrhu smlouvy a veškeré termíny v něm uvedené se přenášejí do „realizačního“ harmonogramu v závislosti na dni zahájení prací. I z tohoto důvodu je nezbytné, aby HMG obsahoval odpovídající vazby mezi stavebními činnostmi a montáží technologií. Úřad k tomu dodává, že harmonogram obecně zachycuje průběh jednotlivých činností z časového hlediska, a je tedy logické, že musí jasně zachycovat, jak na sebe jednotlivé činnosti navazují. Řetězení aktivit, tj. zachycení předchůdců a následníků, je pak zásadní pro určení, které činnosti lze provádět paralelně a které musí být realizovány až po dokončení jiných. Jak upozornil KÚ ve znaleckém posudku, pro možnou kontrolu HMG a výpočet kritické cesty, jejíž znázornění zadavatel požadoval, je uvedení vazeb na předcházející, popř. následující činnosti, nutné. Zobrazení těchto vazeb je nezbytné k posouzení reálnosti celkového plánu realizace. Bez nich nelze mj. spolehlivě určit, jaký vliv může mít případné zpoždění v jedné fázi na průběh celé výstavby. Úřad opakovaně dodává, že podle KÚ v šetřeném případě požadavek na zobrazení vazeb vyplýval z bodu 8.1 písm. e) a f) zadávací dokumentace. S ohledem na uvedené Úřad považuje argumentaci navrhovatele i odborného posouzení Werkl za neopodstatněnou.

325.     Úřad v této souvislosti dodává, že navrhovatel, resp. odborné posouzení Werkl sice argumentuje tím, že zadavatel požadavek na uvedení předchůdců a následovníků v zadávací dokumentaci nestanovil, v jeho HMG však u mnoha činností jejich předchůdci a následníci uvedeni jsou. Je tedy s podivem, že navrhovatel v HMG u řady činností tyto údaje uvedl, přestože to podle něj zadavatel nepožadoval. S ohledem na to se uvedená argumentace k posuzovanému nedostatku HMG jeví jako účelová.

326.     Úřad je přesvědčen, že pouhé tvrzení navrhovatele a autorů odborného posouzení Werkl, že v zadávací dokumentaci není požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následovníka, výslovně uveden, nelze považovat za odborný závěr, z něhož by bylo možno při posouzení daného nedostatku HMG vycházet, neboť se k podstatě nedostatku, že výstavba technologie stanice Nové Dvory není provázána na stavební část díla, věcně vůbec nevyjadřuje. K tvrzení uvedenému ve znaleckém posudku Ryska, podle něhož ne všechny činnosti v HMG musejí mít své předchůdce a následníky, Úřad uvádí, že toto tvrzení jistě může být obecně platné, nicméně doc. Ryska je již nijak konkrétně neprovazuje s posuzovaným nedostatkem HMG, tj. zejména ve znaleckém posudku netvrdí a nedokládá, že mezi činnosti, které nemají předchůdce a následníky, spadají právě ty činnosti, jež jsou předmětem posuzovaného nedostatku HMG. S ohledem na to, že ani odborné posouzení Werkl, ani znalecký posudek Ryska, se věcně nevyjadřují k podstatě posuzovaného nedostatku HMG, nelze jejich závěry dle Úřadu považovat za způsobilé zpochybnit/vyvrátit závěry znaleckého posudku KÚ. 

327.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

328.     Ve vyjádření Ryska je v souvislosti s otázkou č. 15 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Ustanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnost musí mít předchůdce a následovníka (= být provázána), v ZD není. ZD pouze požaduje zobrazení kritické cesty a zobrazení rezervy. Zobrazení vazeb požadováno v ZD není. Nelze tedy jakkoli hovořit o dostatečnosti či nedostatečnosti provazbování z pohledu (neexistujících) požadavků ZD. V obecné rovině není možné, aby veškeré činnosti obsažené v harmonogramu musely mít své předchůdce a následovníky. Je běžnou praxí, že některé činnosti mají pouze předchůdce, nebo pouze následovníky bez vazby na činnosti ostatní. Zejména u rozsáhlejších projektů mohou být určité činnosti vyčleněny mimo kritickou cestu a nastavení vazeb a jejich návrh odpovídá uvažovanému postupu výstavby dle účastníka. Z výše uvedených důvodů tedy HMG není v rozporu ani s PD ani cyklogramem. KÚ opět rozvíjí a vykládá ZD a pojmy v ní obsažené. KÚ spekuluje, co by se mohlo stát, a v tom spatřuje rozpor s cyklogramem. Takový přístup je v zásadním rozporu s řádným přístupem soudního znalce. Platí, že zadavatel pojem struktura výrobního procesu v ZD přesně nestanovil.“

329.     Úřad předně konstatuje, že vysvětlení Ryska se do značné míry shoduje s tvrzeními obsaženými v odborném posouzení Werkl a znaleckém posudku Ryska. V souvislosti s tvrzením uvedeným ve vysvětlení Ryska, že zadávací dokumentace výslovně nepožadovala zobrazení řetězení procesů v harmonogramu předkládaném v nabídce, Úřad odkazuje na bod 5.16. znaleckého posudku a na vysvětlení znaleckého posudku, v němž KÚ konstatoval, že z požadavku stanoveného v bodě 8.1 písm. e) zadávací dokumentace [tj. „časový harmonogram bude obsahovat vyznačení kritické cesty (vedoucí přes uzly s nulovým rozdílem nejdříve možné a nejpozději přípustné doby, a tedy s nulovou rezervou)“] a v bodě 8.1 písm. f) zadávací dokumentace [tj. „časový harmonogram bude obsahovat vyznačení rezervy ve dnech u činností mimo kritickou cestu (technologické vazby vycházející z teorie síťových grafů a časového plánování, které jsou nezbytné pro řádnou koordinaci a plynulost výstavby – technologické přestávky či nutné časové posuvy stavebních činností, jež charakterizují předcházející nebo následující stavební činnost“] lze jednoznačně dovodit povinnost zobrazení vazeb mezi jednotlivými činnostmi v rámci časového harmonogramu předmětu plnění. Jinými slovy podrobný harmonogram výstavby má obsahovat předchůdce a následníky jednotlivých činností, a to s ohledem na zadávací podmínku na určení kritické cesty a rezerv u nekritických procesů. Ze znaleckého KÚ dle Úřadu plyne, že v případě technologické a stavební části objektu, zde konkrétně stanice Nové Dvory,existuje jednoznačná, věcně podmíněná návaznost výstavby stavební části stanice Nové Dvory a jejích technologií (silové rozvody, osvětlení stanice, ŘS osvětlení, ZTI a vytápění). Logickým předpokladem přitom je, že technologické zařízení je instalováno až po dokončení příslušné stavební části, jež tvoří jeho konstrukční základ a určuje jeho umístění, tedy požadavek na provázanost technologie se stavební částí je namístě. Tvrzení doc. Rysky, že některé činnosti mohou být vyčleněny mimo kritickou cestu, se dle názoru Úřadu míjí s podstatou posuzovaného nedostatku HMG, že výstavba technologie stanice Nové Dvory není provázána na stavební část díla. Dle Úřadu vyjádření Ryska (stejně jako znalecký posudek Ryska) má zcela obecný charakter a k posuzovanému nedostatku HMG se nijak konkrétně nevyjadřuje. Úřad proto setrvává na svých závěrech uvedených výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

330.     Pokud navrhovatel ve svém podání ze dne 16. 5. 2025 mj. uvádí, že „(u)stanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnost musí mít předchůdce a následovníka (=být provázána), v zadávací dokumentaci není. Zadávací dokumentace pouze požaduje zobrazení kritické cesty a zobrazení rezervy. Zobrazení vazeb v zadávací dokumentaci požadováno není. Nelze tedy jakkoli hovořit o dostatečnosti či nedostatečnosti provazbování z pohledu (neexistujících) požadavků zadávací dokumentace (…) Kloknerův ústav tedy opět rozvíjí a vykládá zadávací dokumentaci a pojmy v ní obsažené nad rámec požadavků stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci. (…)“, pak Úřad k tomu sděluje, že sám navrhovatel konstatuje, že zadávací dokumentace obsahuje požadavek na zobrazení kritické cesty a rezervy [srov. bod 8.1 písm. e) a f) zadávací dokumentace]. Podle závěrů KÚ je s těmito požadavky neoddělitelně spjato i nutné grafické vyjádření vazeb mezi jednotlivými činnostmi, neboť bez jejich zobrazení nelze kritickou cestu ani rezervy relevantně a věcně správně určit. Úřad v této souvislosti konstatuje, že nelze přijmout tvrzení, že by KÚ jakkoli dotvářel zadávací podmínky nad rámec požadavků zadavatele. KÚ své závěry opírá o bod 8.1 písm. e) a f) zadávací dokumentace, jejichž obsah navrhovatel nezpochybňuje, ba naopak jejich existenci výslovně potvrzuje. Pokud KÚ ve znaleckém posudku vysvětluje, co požadavek uvedený v bodě 8.1 písm. e) a f) zadávací dokumentace znamená, nelze na tom dle Úřadu shledat nic nesprávného, neboť se zjevně nejedná o výklad právní otázky, ale o výklad odborné problematiky související s posuzovaným nedostatkem HMG osobou, která má certifikovanou odbornou znalost jako znalecký ústav; to, že KÚ nějaký výklad příslušné zadávací podmínky provedl, vidí Úřad naopak jako zcela logické pro srozumitelné odůvodnění svého konečného závěru k posuzovanému nedostatku HMG.

331.     Navrhovatel dále uvádí, že „řetězení/vazbení (předchůdce a následník) jednotlivých procesů není zobrazeno ani v cyklogramu, s nímž má být nabídkový harmonogram v souladu především, a který je nadřazen ostatním částem projektové dokumentace, jak uvádí též znalecký ústav (srov. odpověď na otázku Úřadu č. 1). Harmonogram předložený navrhovatelem tedy v tomto směru nemůže být v rozporu s cyklogramem (na tom ničeho nemění účelové závěry znaleckého ústavu vycházející z jím nepříslušejícího extenzivního výkladu zadávacích podmínek).“. K tomu Úřad odkazuje na bod 5.2. znaleckého posudku, v němž KÚ mj. vysvětluje, že cyklogram „je koncepční souhrnný časoprostorový graf, kde je zobrazena prostorová, technologická i časová struktura koncepce postupu výstavby akce, a to včetně vnějších omezujících podmínek, které mají vliv na prostorovou a časovou posloupnost prací (např. zpřístupnění jednotlivých stavenišť, uzavírky komunikací a železniční stanice Nádraží Krč, plánované stavební akce třetích stran). (…) V příslušných prostorových úsecích a časových intervalech jsou znázorněny úsečkami či pruhy vybrané stavební procesy, které na akci budou probíhat. Svojí technologickou strukturou se jedná převážně o objektové procesy, v řadě případů jsou využity i procesy stupně rozestavěnosti. (…) V cyklogramu nejsou znázorněny vazby mezi procesy odpovídající vazbám síťového grafu, které se v podobných dokumentech nevyskytují. Tento dokument dále zahrnuje nezbytnou provázanost a koordinaci s předchozí etapou výstavby trasy metra D, tj určuje nezbytné návaznosti a omezující podmínky vyplývající z rozdělení výstavby metra D do jednotlivých výstavbových částí, tj. například možné zahájení nebo požadované dokončení prací na výstavbových částech, které jsou realizovány v současnosti. Je tedy možné ve stručnosti uvést, že časoprostorový graf (cyklogram) postupu výstavby trasy D který je součástí Přílohy č. 12 »Projektová dokumentace« zadávací dokumentace (dále jen »cyklogram«), viz příloha 1 znaleckého posudku, je koncepční souhrnný časoprostorový graf, kde je zobrazena prostorová, technologická i časová struktura koncepce postupu výstavby akce a vymezuje podmínky a základní termíny pro úspěšnou realizaci souboru staveb akce.“ S odkazem na právě popsané vysvětlení významu a účelu cyklogramu, které KÚ uvedl ve znaleckém posudku, Úřad konstatuje, že cyklogram jako koncepční dokument ze své povahy nezobrazuje detailní technologické či časové vazby, nýbrž slouží k rámcovému znázornění průběhu výstavby v čase. Z tohoto důvodu nelze absenci konkrétního znázornění vazeb v cyklogramu považovat za argument, z něhož by bylo možno dovodit, že takové vazby nemusí být přítomny ani v HMG. HMG je z povahy věci dokumentem výrazně podrobnějším než cyklogram, a proto musí obsahovat provázanost jednotlivých činností. Úřad shrnuje, že navrhovateli je vytýkáno, že v jeho HMG výstavba technologie stanice Nové Dvory není provázána na stavební část díla. Tento nedostatek HMG nelze ospravedlnit odkazem na neuvedení této vazby v cyklogramu, neboť ten ze své podstaty takové detaily zachycovat nemá.

332.     Úřad šetřenou otázku č. 15 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „(v)ýstavba technologie stanice Nové Dvory (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) není provázána na stavební část díla (např.: SO 19-20 stanice Nové Dvory, atd.). Například případné zdržení výstavby se v harmonogramu nepromítne do termínu montáže technologie – může se stát, že dle harmonogramu má být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena)“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena, a současně dokumenty, jež jako důkaz předložil ve správním řízení navrhovatel, tento závěr nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“.

K otázce č. 16

333.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že v HMG „(v)ýstavba technologie stanice Nemocnice Krč je vázána pouze na SO 17-21 jižní vestibul a není provázána na stavební část díla (např. SO 17-20 stanice Nemocnice Krč, atd.). Například případné zdržení výstavby se v harmonogramu nepromítne do termínu montáže technologie = může se stát, že dle harmonogramu má být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena).“ Ve vztahu k otázce č. 16 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

334.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.16 znaleckého posudku, kde uvedl: „Výstavba technologie stanice Nemocnice Krč je opravdu vázána pouze na SO 17-21 jižní vestibul a není provázána na stavební část díla (např. SO 17-20 stanice Nemocnice Krč), a opravdu by se mohlo stát, že případné zdržení stavební části objektu SO 17-20 stanice Nemocnice Krč se v harmonogramu pak nepromítne do termínu montáže technologie, potom by se opravdu mohlo na základě harmonogramu uchazeče stát, že dle harmonogramu by měla být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena. S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG platí, že po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem.“

335.     V bodu 5.17. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 16 následujícím způsobem: „Zmíněné tvrzení zadavatele je zcela logické, neboť pro určení stavební připravenosti pro montáž technologického zařízení je velmi důležité tuto montáž správně provázat se stavební částí díla. Jak bylo zjištěno prostudováním harmonogramu uchazeče, podle harmonogramu uchazeče objekt SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč má být realizován ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní v době od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum](řádek 241 harmonogramu). Podobjekt SO 17-80 ZTI, má být proveden ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum]až [obchodní tajemství – datum](řádek 292), SO 17-91/21 Silové rozvody ve stanici Nemocnice Krč ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum]až [obchodní tajemství – datum](řádek 294), SO 17-91/61.1 Osvětlení stanice ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum]až [obchodní tajemství – datum](řádek 295). Porovnáním s cyklogramem projektanta, který určuje dokončení nosných konstrukcí objektu SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč k 30. 9. 2027, je patrné, že uchazeč by uvažoval se zahájením výše uvedených podobjektů a provozních souborů dříve, což je technologicky nemožné.

Předložený harmonogram (3.2.10.) neprovazuje realizaci SO 17-20 stanice Nemocnice Krč a PS 17-92/21 Silové rozvody ve stanice Nemocnice Krč. Ty jsou nesprávně provázány pouze na SO 17-21 Jižní vestibul. Zároveň je však nutné uvést, že zadavatel uvedení předchůdců a následovníků nepožadoval, požadováno bylo určení posloupnosti stavebních prací s ohledem na technologické provádění a to u každého SO a PS. Pro možnou kontrolu síťového grafu a výpočet kritické cesty, jejíž znázornění požadováno bylo, je však uvedení vazeb na předcházející, popř. následující činnosti, nutné.

Je patrné, že v řádcích 292–205 harmonogramu uchazeče chybí vazby na stavební připravenost. Pokud by za řádkem 241 SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč byly uvedeny k tomuto objektovému procesu dále i dílčí stavební procesy, bylo by možné pro harmonogram uchazeče příslušné vazby zadat. Podle harmonogramu uchazeče nebude možné provést nutné vnitřní dokončovací práce po provedení větrání a VZT, ZTI, rozvodů elektro i dalšího technologického zařízení i následující funkční zkoušky.

Jak je z výše uvedeného patrné, výstavba technologie stanice Nemocnice Krč je opravdu vázána pouze na SO 17-21 jižní vestibul a není provázána na stavební část díla (např. SO 17- 20 stanice Nemocnice Krč) a opravdu by se mohlo stát, že případné zdržení stavební části objektu SO 17-20 stanice Nemocnice Krč Dvory by se kvůli chybějící provázanosti při aktualizaci v harmonogramu pak automaticky nepromítlo do termínu montáže technologie, potom by se opravdu mohlo na základě harmonogramu uchazeče stát, že dle harmonogramu by měla být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena. S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG je po této stránce je harmonogram (3.2.10.) uchazeče v rozporu s cyklogramem.“

336.     Přípisem ze dne 20. 1. 2025 Úřad požádal KÚ v souladu s § 28 odst. 6 zákona o znalcích o podrobnější vysvětlení obsahu znaleckého posudku, neboť mu některé závěry uvedené v bodu 5.17. znaleckého posudku týkající se otázky č. 16, nebyly dostatečně jasné.

337.     Ve vysvětlení znaleckého posudku KÚ mj. uvedl: „V bodě 5.17. znaleckého posudku se uvádí mj.: »Předložený harmonogram (3.2.10.) neprovazuje realizaci SO 17-20 stanice Nemocnice Krč a PS 17-92/21 Silové rozvody ve stanice Nemocnice Krč. Ty jsou nesprávně provázány pouze na SO 17-21 Jižní vestibul. Zároveň je však nutné uvést, že zadavatel uvedení předchůdců a následovníků nepožadoval, požadováno bylo určení posloupnosti stavebních prací s ohledem na technologické provádění a to u každého SO a PS. Pro možnou kontrolu síťového grafu a výpočet kritické cesty, jejíž znázornění požadováno bylo, je však uvedení vazeb na předcházející, popř. následující činnosti, nutné.« Zadavatel by měl mít vždy možnost zkontrolovat správnost a úplnost modelu realizace stavby, tedy předloženého síťového grafu, ze kterého byl vytištěn harmonogram uchazeče, včetně požadovaných rezerv a vyznačení kritické cesty. (…) Kritická cesta by měla být vyznačena jednak slovně (vyznačením nulové celkové rezervy u příslušného procesu), jednak graficky (vyznačením kritických činností a vazeb mezi nimi červeně), což je v předloženém harmonogramu splněno. I mezi nekritickými činnostmi jsou graficky vyznačeny vazby, což je formálně správně. Rezervy procesů jsou vyznačeny pouze číselně, nikoli graficky. Jak je v posudku konstatováno, řada vazeb mezi činnostmi není uvedena správně, některé chybí. Formálně sice v síťovém grafu v příslušných sloupcích slovní části zadavatel uvedení předchůdců a následníků nepožadoval, ale pokud zadavatelem bylo požadováno vyznačení kritické cesty a rezerv, rozumí se samo sebou, že budou aspoň graficky vyznačeny vazby mezi činnostmi. Systém MS Project implicitně vyznačuje i předchůdce, tj. vyznačení druhů a časových hodnot vazeb na předcházející procesy, uchazeč doplnil i následníky, tj. vyznačení druhů a časových hodnot vazeb na následující procesy. (…)   Na otázku, zda lze i přesto, že zadavatel uvedení předchůdců a následovníků nepožadoval, dojít k závěru, že výstavba technologie stanice Nemocnice Krč je vázána pouze na SO 17-21 Jižní vestibul a není provázána na stavební část díla (např. SO 17-20 stanice Nemocnice Krč), a opravdu by se mohlo stát, že případné zdržení stavební části objektu SO 17-20 stanice Nemocnice Krč by se v harmonogramu při jeho aktualizaci pak nepromítlo do termínu montáže technologie, potom by se opravdu mohlo na základě harmonogramu uchazeče stát, že dle harmonogramu by měla být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena, protože chybí potřebné vazby mezi těmito činnostmi. S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG platí, že po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem. Toto však není způsobeno tím, že by zadavatel výslovně nepožadoval uvedení předchůdců a následníků. Uvedení předchůdců a případně následníků vyplývá z požadavku vyznačení kritické cesty a rezerv u nekritických procesů, z čehož plyne nutnost uvedení příslušných vazeb ať už graficky nebo slovně (číselně).“

338.     Jak plyne z citovaných textů, KÚ ve znaleckém posudku a v jeho následném vysvětlení uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ konkrétně poukázal na to, že pro určení stavební připravenosti pro montáž technologického zařízení je velmi důležité tuto montáž správně provázat na stavební části díla. Znalecký posudek vychází z věcné analýzy HMG, podle níž veškeré stavební práce na SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč (řádek 241 HMG) mají končit [obchodní tajemství – datum]a podobjekty SO 17-21 Jižní vestibul, konkrétně ZTI, silové rozvody a osvětlení stanice (řádky 292, 294 a 295 HMG) mají končit [obchodní tajemství – datum], přičemž HMG neprovazuje realizaci SO 17-20 s výstavbou technologie – silové rozvody ve stanici Nemocnice Krč (řádek 294 HMG), která je nesprávně provázána pouze na SO 17-21 (řádek 289 HMG) a v řádcích 292–295[20] HMG (ZTI, vytápění, silové rozvody, osvětlení stanice) chybí vazby na stavební připravenost SO 17-20 (řádek 241 HMG). Jinými slovy, ze znaleckého posudku vyplývá, že HMG postrádá časové vazby, které by podmínily termín zahájení montáže technologie stanice Nemocnice Krč dokončením související stavební části díla, přičemž absence těchto vazeb může vést k nesouladu mezi plánovaným postupem prací a reálnou proveditelností jednotlivých činností. KÚ tak upozorňuje, že případné zpoždění stavební části SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč by se v důsledku chybějící provázanosti při aktualizaci HMG nijak neprojevilo v posunu termínu montáže technologie stanice Nemocnice Krč. Ze znaleckého posudku plyne, že HMG tak, jak je sestaven, nezohledňuje nezbytné návaznosti mezi dokončením stavebních prací a montáží technologie, což může vést k nežádoucí situaci, kdy by dle HMG měla probíhat montáž technologie v místech, která ještě nebudou stavebně připravena.

339.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 16 jsou nesprávné. Navrhovatel k tomu uvádí, že v žádné části zadávací ani projektové dokumentace zadavatel nepožadoval, aby harmonogram předložený v nabídce zobrazoval řetězení/vazbení (předchůdce a následník) jednotlivých procesů. Navrhovatel upozorňuje, že takové vazby nejsou zobrazeny ani v cyklogramu, s nímž má být nabídkový harmonogram především v souladu, a který je nadřazen ostatním částem projektové dokumentace. Navrhovatel konstatuje, že „(h)armonogram předložený navrhovatelem tedy v tomto směru nemůže být v rozporu s cyklogramem.“ Obdobná argumentace je uvedena i v odborném posouzení Ryska a ve znaleckém posudku Werkl a navrhovatel je tedy názoru, že závěry k posuzovanému nedostatku HMG uvedené v těchto dokumentech jsou v rozporu se závěry znaleckého posudku KÚ. K tomu Úřad uvádí následující.

340.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.8 nadepsaném „Téma 8“. Zde autoři nejprve (v bodech 165 a 166) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodu 168) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.8.1 v bodech 169 a 170, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Ustanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnost musí mít předchůdce a následovníka, se znalcům v zadávací dokumentaci nepodařilo nalézt. Vzhledem k obecnému znění článku 8.1 je podle našeho názoru nesprávné tvrdit, že Účastníci požadavky uvedené v článcích 8.1 písm. b) + 8.1 písm. d) nesplnili.“

341.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 4.3.1.8 nadepsaném „Důvod 8“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodu 169 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Vzhledem k obecnému znění článku 8.1 je nesprávné tvrdit, že Účastník/uchazeč požadavky uvedené v článcích 8.1 písm. b) + 8.1 písm. d) nesplnil“. Doc. Ryska nad rámec citace závěrů odborného posudku Werkl nic dalšího neuvádí, tj. nesděluje žádné své vlastní odborné vyjádření.

342.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že v něm uvedený závěr spočívá v pouhém konstatování jeho autorů, že se jim nepodařilo v zadávací dokumentaci nalézt požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následovníka. Závěr znaleckého posudku Ryska (dá-li se tak vůbec příslušná pasáž znaleckého posudku nazvat) je pak tvořen pouhou citací tvrzení uvedených v odborném posouzení Werkl.

343.     Úřad k oběma dokumentům uvádí, že ani jeden z nich neřeší podstatu posuzovaného nedostatku HMG, tj. že výstavba technologie stanice Nemocnice Krč je vázána pouze na SO 17-21 Jižní vestibul a není provázána na stavební část díla (např. SO 17-20 stanice Nemocnice Krč). Žádný z těchto dokumentů neobsahuje jakékoli konkrétní argumenty, z nichž by vyplývalo, že závěr zadavatele o neprovázanosti předmětných částí plnění je nesprávný. Odborné posouzení Werkl obsahuje pouze zcela obecné tvrzení o tom, že zadávací dokumentace neobsahuje požadavek, aby činnosti měly předchůdce a následníka.

344.     K argumentaci navrhovatele, podle níž zadávací ani projektová dokumentace explicitně nepožadovala zobrazení řetězení/vazbení procesů v harmonogramu předkládaném v nabídce, a k obdobné argumentaci uvedené v odborném posouzení Werkl, Úřad odkazuje na své právní závěry uvedené ve vztahu k otázce č. 15, neboť se jedná o totožnou argumentaci.

345.     Úřad shrnuje, že pouhé tvrzení navrhovatele a autorů odborného posouzení Werkl, že
v zadávací dokumentaci není požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následovníka, výslovně uveden, nelze považovat za odborný závěr, z něhož by bylo možno při posouzení daného nedostatku HMG vycházet, neboť se k podstatě tohoto nedostatku, tj. že výstavba technologie stanice Nemocnice Krč je vázána pouze na SO 17-21 Jižní vestibul a není provázána na stavební část díla, věcně vůbec nevyjadřuje. Znalecký posudek Ryska pak k posuzovanému nedostatku HMG neobsahuje vůbec žádný vlastní odborný závěr. S ohledem na to Úřad konstatuje, že tvrzení uvedená v těchto dokumentech nejsou způsobilá vyvrátit závěry uvedené k posuzovanému nedostatku HMG ve znaleckém posudku KÚ.

346.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

347.     Ve vyjádření Ryska je v souvislosti s otázkou č. 16 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Ustanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnost musí mít předchůdce a následovníka (= být provázána), v ZD není. ZD pouze požaduje zobrazení kritické cesty a zobrazení rezervy. Zobrazení vazeb požadováno v ZD není. Nelze tedy jakkoli hovořit o dostatečnosti či nedostatečnosti provazbování z pohledu (neexistujících) požadavků ZD. V obecné rovině není možné, aby veškeré činnosti obsažené v harmonogramu musely mít své předchůdce a následovníky. Je běžnou praxí, že některé činnosti mají pouze předchůdce, nebo pouze následovníky bez vazby na činnosti ostatní. Zejména u rozsáhlejších projektů mohou být určité činnosti vyčleněny mimo kritickou cestu a nastavení vazeb a jejich návrh odpovídá uvažovanému postupu výstavby dle Zhotovitele. Z výše uvedených důvodů tedy HMG není v rozporu ani s PD ani cyklogramem. KÚ opět rozvíjí a vykládá ZD a pojmy v ní obsažené. KÚ spekuluje, co by se mohlo stát, a v tom spatřuje rozpor s cyklogramem. Takový přístup je v zásadním rozporu s řádným přístupem soudního znalce. Platí, že zadavatel pojem struktura výrobního procesu v ZD přesně nestanovil.“

348.     Úřad konstatuje, že totožnou argumentaci uvedl doc. Ryska ve vysvětlení Ryska i k otázce č. 15; z toho důvodu Úřad odkazuje na své právní závěry k této argumentaci uvedené výše v tomto rozhodnutí v rámci odůvodnění k otázce č. 15. Úřad opakovaně konstatuje, že vyjádření Ryska má zcela obecný charakter a k posuzovanému nedostatku HMG se nijak konkrétně nevyjadřuje. Úřad proto setrvává na svých závěrech k posuzovanému nedostatku HMG uvedených výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

349.     Pokud navrhovatel ve svém podání ze dne 16. 5. 2025 mj. uvádí, že „(u)stanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnost musí mít předchůdce a následovníka (=být provázána), v zadávací dokumentaci není. Zadávací dokumentace pouze požaduje zobrazení kritické cesty a zobrazení rezervy. Zobrazení vazeb v zadávací dokumentaci požadováno není. Nelze tedy jakkoli hovořit o dostatečnosti či nedostatečnosti provazbování z pohledu (neexistujících) požadavků zadávací dokumentace (…)“, pak Úřad k tomu sděluje, že sám navrhovatel konstatuje, že zadávací dokumentace obsahuje požadavek na zobrazení kritické cesty a rezervy [srov. bod 8.1 písm. e) a f) zadávací dokumentace]. Podle závěrů KÚ je s těmito požadavky neoddělitelně spjato i nutné grafické vyjádření vazeb mezi jednotlivými činnostmi, neboť bez jejich zobrazení nelze kritickou cestu ani rezervy relevantně a věcně správně určit. Navrhovatel dále uvádí, žeKÚ potvrdil, že „zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval uvedení předchůdců a následníků; neuvedení (nepožadovaných) předchůdců a následovníků tedy nelze harmonogramu navrhovatele vyčítat.“ Úřad k tomu konstatuje, že navrhovatel jím zmiňované tvrzení KÚ cituje pouze částečně, když KÚ ve znaleckém posudku ve skutečnosti uvedl: „Zároveň je však nutné uvést, že zadavatel uvedení předchůdců a následovníků nepožadoval, požadováno bylo určení posloupnosti stavebních prací s ohledem na technologické provádění, a to u každého SO a PS. Pro možnou kontrolu síťového grafu a výpočet kritické cesty, jejíž znázornění požadováno bylo, je však uvedení vazeb na předcházející, popř. následující činnosti, nutné.“, a ve vysvětlení znaleckého posudku uvedl: „Formálně sice v síťovém grafu v příslušných sloupcích slovní části zadavatel uvedení předchůdců a následníků nepožadoval, ale pokud zadavatelem bylo požadováno vyznačení kritické cesty a rezerv, rozumí se samo sebou, že budou aspoň graficky vyznačeny vazby mezi činnostmi.“. Z citovaných závěrů KÚ tedy jednoznačně plyne, že HMG měl vazby mezi činnostmi obsahovat.

350.     Úřad šetřenou otázku č. 16 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „(v)ýstavba technologie stanice Nemocnice Krč je vázána pouze na SO 17-21 jižní vestibul a není provázána na stavební část díla (např. SO 17-20 stanice Nemocnice Krč, atd.). Například případné zdržení výstavby se v harmonogramu nepromítne do termínu montáže technologie = může se stát, že dle harmonogramu má být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena)“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena, a současně dokumenty, jež jako důkaz předložil ve správním řízení navrhovatel, tento závěr nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“.

K otázce č. 17

351.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že v HMG „(v)ýstavba části technologie stanice Nádraží Krč (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) není provázána na stavební část díla (např.: SO 15-20 stanice Nádraží Krč, atd.). Například případné zdržení výstavby se v harmonogramu nepromítne do termínu montáže technologie = může se stát, že dle harmonogramu má být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena).“ Ve vztahu k otázce č. 17 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

352.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.17 znaleckého posudku, kde uvedl: „Realizace podobjektu SO 15-91/21 Silové rozvody ve stanici Nádraží Krč není navázána na žádný předcházející proces. Další podobjekty SO 15-91/61.1 Osvětlení stanice nebo SO 15-91/61.2 Řídící systém osvětleni jsou navázány pouze na podobjekt SO 15-91/21 Silové rozvody ve stanici Nádraží Krč. Ani jeden z nich tak není navázán na stavební připravenost v objektu SO 15-20 Stanice Nádraží Krč. Z uvedeného je patrné, že opravdu by se případné zdržení výstavby v harmonogramu nepromítlo do termínu montáže technologie, tzn., mohlo by se stát, že dle harmonogramu by v tomto případě mohla být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena). S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG je po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem.“

353.     V bodu 5.18. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 17 následujícím způsobem: „Zmíněné tvrzení zadavatele je zcela logické, neboť pro určení stavební připravenosti pro montáž technologického zařízení je velmi důležité tuto montáž správně provázat se stavební částí díla. Jak bylo zjištěno prostudováním harmonogramu uchazeče, podle harmonogramu uchazeče objekt SO 15-20 Stanice Nádraží Krč - NAK3 a NAK2 (část 1 a část 3) má být realizován ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum] (řádek 394), druhá část (řádek 395) SO 15-20 Stanice Nádraží Krč - NAK2 (po dokončení TBM prací) se plánuje realizovat ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum]. Výstavba podobjektu SO 15-91/21 Silové rozvody ve stanici Nádraží Krč má trvat [obchodní tajemství – číselný údaj] dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] (řádek 454). Realizace tohoto podobjektu není navázána na žádný předcházející proces. Pravděpodobně je začátek tohoto podobjektu zadán jako vně vynucený, tj. omezením »zahájit po dni (včetně)«, toto omezení však v harmonogramu není patrné. Další podobjekty SO 15-91/61.1 Osvětlení stanice – lhůta [obchodní tajemství – číselný údaj] dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] (řádek 455) a SO 15-91/61.2 Řídící systém osvětleni [obchodní tajemství – číselný údaj]dní [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum] (řádek 456) jsou navázány pouze na podobjekt SO 15-91/21 Silové rozvody ve stanici Nádraží Krč vazbou konec – konec s časovou hodnotou [obchodní tajemství – číselný údaj]. Ani jeden z nich tak není navázán na stavební připravenost v objektu SO 15-20 Stanice Nádraží Krč. Pokud by za řádky 394 a SO 15-20 Stanice Nádraží Krč byly uvedeny k těmto objektovým procesům dále i dílčí stavební procesy, bylo by možné pro harmonogram uchazeče příslušné vazby správně určit a zadat.

Zároveň je však nutné uvést, že zadavatel uvedení předchůdců a následovníků nepožadoval, požadováno bylo určení posloupnosti stavebních prací s ohledem na technologické provádění a to u každého SO a PS. Pro možnou kontrolu síťového grafu a výpočet kritické cesty, jejíž znázornění požadováno bylo, je však uvedení vazeb na předcházející, popř. následující činnosti, nutné.

Z výše uvedeného je patrné, že opravdu by se případné zdržení výstavby při aktualizaci v harmonogramu kvůli chybějící provázanosti automaticky nepromítlo do termínu montáže technologie, tzn., mohlo by se stát, že dle harmonogramu by v tomto případě mohla být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena). S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG (3.2.10.) je po této stránce harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem.“

354.     Přípisem ze dne 20. 1. 2025 Úřad požádal KÚ v souladu s § 28 odst. 6 zákona o znalcích o podrobnější vysvětlení obsahu znaleckého posudku, neboť mu některé závěry uvedené v bodu 5.18. znaleckého posudku týkající se otázky č. 17, nebyly dostatečně jasné.

355.     Ve vysvětlení znaleckého posudku KÚ mj. uvedl: „V bodě 5.18. ZP je uvedeno: »Výstavba podobjektu SO 15-91/21 Silové rozvody ve stanici Nádraží Krč má trvat [obchodní tajemství – číselný údaj]dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] (řádek 454). Realizace tohoto podobjektu není navázána na žádný předcházející proces. (…) Další podobjekty (…) jsou navázány pouze na podobjekt SO 15-91/21 Silové rozvody ve stanici Nádraží Krč vazbou konec – konec s časovou hodnotou 0. (…)« Zadavatel by měl mít vždy možnost zkontrolovat správnost a úplnost modelu realizace stavby, tedy předloženého síťového grafu, ze kterého byl vytištěn harmonogram uchazeče, včetně požadovaných rezerv a vyznačení kritické cesty. (…) Kritická cesta by měla být vyznačena jednak slovně (vyznačením nulové celkové rezervy u příslušného procesu), jednak graficky (vyznačením kritických činností a vazeb mezi nimi červeně), což je v předloženém harmonogramu splněno. I mezi nekritickými činnostmi jsou graficky vyznačeny vazby, což je formálně správně. Rezervy procesů jsou vyznačeny pouze číselně, nikoli graficky. Jak je v posudku konstatováno, řada vazeb mezi činnostmi není uvedena správně, některé chybí. Formálně sice v síťovém grafu v příslušných sloupcích slovní části zadavatel uvedení předchůdců a následníků nepožadoval, ale pokud zadavatelem bylo požadováno vyznačení kritické cesty a rezerv, rozumí se samo sebou, že budou aspoň graficky vyznačeny vazby mezi činnostmi. Systém MS Project implicitně vyznačuje v příslušném sloupci slovní a číselné části i předchůdce, tj. vyznačení druhů a časových hodnot vazeb na předcházející procesy, uchazeč doplnil i následníky, tj. vyznačení druhů a časových hodnot vazeb na následující procesy. (…) Na otázku, zda lze i přesto, že zadavatel uvedení předchůdců a následovníků nepožadoval, dojít k závěru, že výstavba části technologie stanice Nádraží Krč (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) není provázána na stavební část díla (např.: SO 15-20 stanice Nádraží Krč) a tato skutečnost je v rozporu s cyklogramem, lze na základě předchozího zdůvodnění odpovědět ano. V odpovědi na otázku č. 17 znalecký ústav došel k závěru, že realizace podobjektu SO 15-91/21 Silové rozvody ve stanici Nádraží Krč není navázána na žádný předcházející proces. Další podobjekty SO 15-91/61.1 Osvětlení stanice nebo SO 15-91/61.2 Řídící systém osvětleni jsou navázány pouze na podobjekt SO 15-91/21 Silové rozvody ve stanici Nádraží Krč. Ani jeden z nich tak není navázán na stavební připravenost v objektu SO 15-20 Stanice Nádraží Krč. Z uvedeného je patrné, že opravdu by se v harmonogramu při jeho aktualizaci pak nepromítlo do termínu montáže technologie, potom by se opravdu mohlo na základě harmonogramu uchazeče stát, že dle harmonogramu by měla být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena, protože chybí potřebné vazby mezi těmito činnostmi. S ohledem na obsah dotčených zadávacích podmínek a předloženého HMG je po této stránce harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem. Toto však není způsobeno tím, že by zadavatel výslovně nepožadoval uvedení předchůdců a následníků. Uvedení předchůdců a případně následníků vyplývá z požadavku vyznačení kritické cesty a rezerv u nekritických procesů, z čehož plyne nutnost uvedení příslušných vazeb ať už graficky nebo slovně (číselně).“

356.     Jak plyne z citovaných textů, KÚ ve znaleckém posudku a v jeho následném vysvětlení uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ konkrétně poukázal na to, že pro určení stavební připravenosti pro montáž technologického zařízení je velmi důležité tuto montáž správně provázat na stavební části díla. Znalecký posudek vychází z věcné analýzy HMG, podle níž veškeré stavební práce na SO 15-20 Stanice Nádraží Krč – NAK3 a NAK2 (část 1 a část 3, řádek 394 HMG) mají končit [obchodní tajemství – datum]a na SO 15-20 Stanice Nádraží Krč – NAK2 (po dokončení TBM prací, řádek 395 HMG) mají končit [obchodní tajemství – datum] a dále výstavba technologie stanice Nádraží Krč, konkrétně silové rozvody, osvětlení stanice a ŘS osvětlení (řádky 454–456 HMG) mají končit [obchodní tajemství – datum], přičemž realizace silových rozvodů není v HMG navázána na žádný předcházející proces a realizace osvětlení stanice a ŘS osvětlení jsou navázány pouze na silové rozvody, avšak ani jedna z činností není navázána na stavební připravenost SO 15-20 Stanice Nádraží Krč. Jinými slovy, ze znaleckého posudku vyplývá, že HMG postrádá časové vazby, které by podmínily termín zahájení montáže technologie stanice Nádraží Krč dokončením související stavební části díla, přičemž absence těchto vazeb může vést k nesouladu mezi plánovaným postupem prací a reálnou proveditelností jednotlivých činností. KÚ tak upozorňuje, že případné zpoždění stavební části SO 15-20 Stanice Nádraží Krč by se v důsledku chybějící provázanosti při aktualizaci HMG nijak neprojevilo v posunu termínu montáže technologie stanice Nádraží Krč. Ze znaleckého posudku plyne, že HMG tak, jak je sestaven, nezohledňuje nezbytné návaznosti mezi dokončením stavebních prací a montáží technologie, což může vést k nežádoucí situaci, kdy by dle HMG měla probíhat montáž technologie v místech, která ještě nebudou stavebně připravena.

357.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 17 jsou nesprávné. Navrhovatel k tomu uvádí, že v žádné části zadávací ani projektové dokumentace zadavatel nepožadoval, aby harmonogram předložený v nabídce zobrazoval řetězení/vazbení (předchůdce a následník) jednotlivých procesů. Navrhovatel upozorňuje, že takové vazby nejsou zobrazeny ani v cyklogramu, s nímž má být nabídkový harmonogram především v souladu, a který je nadřazen ostatním částem projektové dokumentace. Navrhovatel konstatuje, že „(h)armonogram předložený navrhovatelem tedy v tomto směru nemůže být v rozporu s cyklogramem.“ Obdobná argumentace je uvedena i v odborném posouzení Ryska a ve znaleckém posudku Werkl a navrhovatel je tedy názoru, že závěry k posuzovanému nedostatku HMG uvedené v těchto dokumentech jsou v rozporu se závěry znaleckého posudku KÚ. K tomu Úřad uvádí následující.

358.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.9 nadepsaném „Téma 9“. Zde autoři nejprve (v bodech 172 a 173) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodu 175) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.9.1 v bodech 176 a 167, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Ustanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnost musí mít předchůdce a následovníka, se znalcům v zadávací dokumentaci nepodařilo nalézt. Vzhledem k obecnému znění článku 8.1 je podle našeho názoru nesprávné tvrdit, že Účastníci požadavky uvedené v článcích 8.1 písm. b) + 8.1 písm. d) nesplnili.“

359.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.9 nadepsaném „Důvod 9“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodů 175 a 176 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Vzhledem k obecnému znění článku 8.1 je nesprávné tvrdit, že Účastník/uchazeč požadavky uvedené v článcích 8.1 písm. b) + 8.1 písm. d) nesplnil“. Doc. Ryska nad rámec uvedeného nic dalšího neuvádí, tj. nesděluje žádné své vlastní odborné vyjádření.

360.     K znaleckému posudku Ryska Úřad považuje za nutné předně uvést, že bod 175 odborného posouzení Werkl, který doc. Ryska ve znaleckém posudku cituje a s nímž se dle svých slov ztotožňuje jako se závěrem autorů odborného posouzení Werkl, nepředstavuje závěry autorů odborného posouzení Werkl, ale jedná se o přepis argumentace navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG obsažené v jeho námitkách, kterou v odborném posouzení Werkl jeho autoři v souvislosti s jednotlivými posuzovanými nedostatky HMG citují.  Doc. Ryska tedy v rámci svých znaleckých závěrů odkazuje na text námitek navrhovatele, který však zcela jistě nelze považovat za odborné závěry nezávislého odborníka, z nichž by bylo možno při znaleckém posouzení věci vycházet, resp. je bez dalšího přejímat. Současně Úřad považuje za nutné zdůraznit, že doc. Ryska ve znaleckém posudku neuvedl k posuzovanému nedostatku HMG vůbec žádný vlastní závěr. Jeho závěry (dá-li se tak vůbec příslušná pasáž znaleckého posudku nazvat) jsou tedy tvořeny citací jednak tvrzení navrhovatele z námitek a dále tvrzení uvedených v odborném posouzení Werkl. Dle Úřadu lze shrnout, že znalecký posudek Ryska neobsahuje ve vztahu k posuzovanému nedostatku HMG žádné vlastní odborné závěry doc. Rysky, a ani žádné odůvodnění, navíc část v něm uvedených citovaných tvrzení, které jsou doc. Ryskou prezentovány jako závěry odborného posouzení Werkl, jsou slova navrhovatele, která rozhodně nemohou být považována za objektivní názor nestranného odborníka. Ve vztahu
k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že v něm uvedený závěr spočívá v pouhém konstatování jeho autorů, že se jim nepodařilo v zadávací dokumentaci nalézt požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následovníka. Žádný z uvedených dokumentů tedy neobsahuje jakékoli konkrétní argumenty, z nichž by vyplývalo, že závěr zadavatele o neprovázanosti předmětných částí plnění je nesprávný.

361.     K argumentaci navrhovatele, podle níž zadávací ani projektová dokumentace explicitně nepožadovala zobrazení řetězení/vazbení procesů v harmonogramu předkládaném v nabídce, a k obdobné argumentaci uvedené v odborném posouzení Werkl, Úřad odkazuje na své právní závěry uvedené ve vztahu k otázce č. 15, neboť se jedná o totožnou argumentaci.

362.     Úřad shrnuje, že pouhé tvrzení navrhovatele a autorů odborného posouzení Werkl, že v zadávací dokumentaci není požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následovníka, výslovně uveden, nelze považovat za odborný závěr, z něhož by bylo možno při posouzení daného nedostatku HMG vycházet, neboť se k podstatě tohoto nedostatku, tj. že výstavba technologie stanice Nádraží Krč není provázána na stavební část díla, věcně vůbec nevyjadřuje. Znalecký posudek Ryska pak k posuzovanému nedostatku HMG neobsahuje vůbec žádný vlastní odborný závěr. S ohledem na to Úřad konstatuje, že tvrzení uvedená v těchto dokumentech nejsou způsobilá vyvrátit závěry uvedené k posuzovanému nedostatku HMG ve znaleckém posudku KÚ.

363.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

364.     Ve vyjádření Ryska je v souvislosti s otázkou č. 17 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Ustanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnost musí mít předchůdce a následovníka (= být provázána), v ZD není. ZD pouze požaduje zobrazení kritické cesty a zobrazení rezervy. Zobrazení vazeb požadováno v ZD není. Nelze tedy jakkoli hovořit o dostatečnosti či nedostatečnosti provazbování z pohledu (neexistujících) požadavků ZD. V obecné rovině není možné, aby veškeré činnosti obsažené v harmonogramu musely mít své předchůdce a následovníky. Je běžnou praxí, že některé činnosti mají pouze předchůdce, nebo pouze následovníky bez vazby na činnosti ostatní. Zejména u rozsáhlejších projektů mohou být určité činnosti vyčleněny mimo kritickou cestu a nastavení vazeb a jejich návrh odpovídá uvažovanému postupu výstavby dle Zhotovitele. Z výše uvedených důvodů tedy HMG není v rozporu ani s PD ani cyklogramem. KÚ opět rozvíjí a vykládá ZD a pojmy v ní obsažené. KÚ spekuluje, co by se mohlo stát, a v tom spatřuje rozpor s cyklogramem. Takový přístup je v zásadním rozporu s řádným přístupem soudního znalce. Platí, že zadavatel pojem struktura výrobního procesu v ZD přesně nestanovil.“

365.     Úřad konstatuje, že totožnou argumentaci uvedl doc. Ryska ve vysvětlení Ryska i k otázce č. 15; z tohoto důvodu Úřad odkazuje na své právní závěry k této argumentaci uvedené výše v tomto rozhodnutí v rámci odůvodnění k otázce č. 15. Úřad opakovaně konstatuje, že vyjádření Ryska má zcela obecný charakter a k posuzovanému nedostatku HMG se nijak konkrétně nevyjadřuje. Úřad proto setrvává na svých závěrech k posuzovanému nedostatku HMG uvedených výše v odůvodnění tohoto rozhodnuti.

366.     Navrhovatel ve svém podání ze dne 16. 5. 2025 u otázky č. 17 odkazuje na svou argumentaci uvedenou k otázce č. 16 a dodává, že KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku potvrdil, že zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval uvedení předchůdců a následníků. Navrhovatel má za to, že „neuvedení (nepožadovaných) předchůdců a následovníků tedy nelze harmonogramu navrhovatele vyčítat. Pokud znalecký ústav (na základě značně extenzivního a zadávací dokumentace nevyplývajícího výkladu) shledává v harmonogramu navrhovatele jiné údajné nedostatky – které však neznamenají neplnění požadavků zadavatele – nejsou takové údajné nedostatky (i kdyby existovaly, jakože neexistují) jakkoli relevantní, neboť nebyly důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.“ Dle Úřadu je podstata této argumentace shodná s tím, co navrhovatel uvedl v tomtéž podání u otázky č. 15 a 16, pročež Úřad odkazuje na své právní závěry k této argumentaci uvedené výše v tomto rozhodnutí v rámci odůvodnění k otázce č. 15 a 16. Úřad v této souvislosti dodává, že navrhovatel sice argumentuje tím, že zadavatel požadavek na uvedení předchůdců a následovníků v zadávací dokumentaci nestanovil, v jeho HMG však u mnoha činností jejich předchůdci a následníci uvedeni jsou. Dle Úřadu se tedy  výše uvedená argumentace navrhovatele jeví jako nedůvěryhodná a ryze účelová, když navrhovatel v HMG u řady činností tyto údaje sám uvedl, přestože to podle něj zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval.

367.     Úřad šetřenou otázku č. 17 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „(v)ýstavba části technologie stanice Nádraží Krč (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) není provázána na stavební část díla (např.: SO 15-20 stanice Nádraží Krč, atd.). Například případné zdržení výstavby se v harmonogramu nepromítne do termínu montáže technologie = může se stát, že dle harmonogramu má být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena)“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena, a současně dokumenty, jež jako důkaz předložil ve správním řízení navrhovatel, tento závěr nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/
cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“.

K otázce č. 23

368.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že v HMG „(v)ýstavba PC 100-70/0x trakční zařízení (mechanická + elektrická) není provázána na stavební část díla. Toto PC je dle harmonogramu dokončeno [obchodní tajemství – datum] = v době, kdy není zprovozněno napájení (energetická páteř trasy).“ Ve vztahu k otázce č. 23 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

369.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.23 znaleckého posudku, kde uvedl: „Objekt PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 ve všech stanicích (řádky 700–705 harmonogramu) nejsou navázány na stavební část díla (jsou vázány pouze mezi sebou), přičemž jsou plánovány dle harmonogramu uchazeče k ukončení ke dni [obchodní tajemství – datum]. Dále energetická páteř, tj. SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory má být realizováno v době [obchodní tajemství – datum]až [obchodní tajemství – datum], tj. dle harmonogramu uchazeče až po ukončení objektu PC 100-70 Trakční zařízení. V cyklogramu projektanta se předpokládá výstavba SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory v době srpen 2027 až listopad 2028, technologická zařízení všech stanic pak v době leden 2028–březen 2029. Je možno konstatovat, že harmonogram uchazeče je v rozporu se zadávacím cyklogramem, protože harmonogram předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v zadávacím cyklogramu.“

370.     V bodu 5.24. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 23 následujícím způsobem: „Zmíněné tvrzení zadavatele je zcela logické, neboť pro určení stavební připravenosti pro montáž technologického zařízení je velmi důležité tuto montáž správně provázat se stavební částí díla. Prostudováním harmonogramu předloženého uchazečem bylo ověřeno, že objekt PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 ve všech stanicích (řádky 700–705 harmonogramu) nejsou navázány na stavební část díla (jsou vázány pouze mezi sebou), přičemž jsou plánovány dle harmonogramu uchazeče k ukončení ke dni [obchodní tajemství – datum]. Jejich výstavba dle harmonogramu uchazeče končí dříve nežli výstavba PC 100-20 ŘS Energetiky v částech PC 100-20/00 – PC 100-20/06 pro jednotlivé stanice, která má končit až k [obchodní tajemství – datum]. Navíc energetická páteř, tj. SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory má být realizováno v době [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], tj. dle harmonogramu uchazeče až po ukončení objektu PC 100-70 Trakční zařízení. Jak je patrné, termíny ukončení jmenovaných částí, které jsou navrženy v harmonogramu uchazeče, jsou ve značném technologickém nesouladu, zejména s realizací energetické páteře, tj. přípojky napájení SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory.

Základní lhůty výstavby a uvedených objektů jsou charakterizované v cyklogramu (3.2.6.) projektanta a pro SOD 15 Stanice Nádraží Krč, dále SOD 61 Úpravy železniční stanice Krč a SOD 62 Parkoviště P+R u žel. stanice Krč navíc v řádkovém harmonogramu části ZOV. V cyklogramu projektanta se předpokládá výstavba SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory v době srpen 2027 až listopad 2028, technologická zařízení všech stanic pak v době leden 2028–březen 2029. V tomto bodě jde v harmonogramu uchazeče o nereálné ukončení činností v určité konkrétní části díla.

Je možno konstatovat, že harmonogram (3.2.10.) uchazeče je v rozporu se zadávacím cyklogramem (3.2.6.), protože harmonogram předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v zadávacím cyklogramu. Tento nesoulad se objevuje na více místech, ale o zvláště závažné pochybení se jedná v případě realizace technologie v části, kde probíhá první etapa výstavby metra I.D a kde uvedený předpoklad byl jednoznačně omezující podmínkou vyplývající z koordinace stavební a technologické části a v tomto případě je uvažované zahájení i ukončení zcela nereálné.“

371.     Přípisem ze dne 20. 1. 2025 Úřad požádal KÚ v souladu s § 28 odst. 6 zákona o znalcích o podrobnější vysvětlení obsahu znaleckého posudku, neboť mu některé závěry uvedené v bodu 5.24. znaleckého posudku týkající se otázky č. 23, nebyly dostatečně jasné.

372.     Ve vysvětlení znaleckého posudku KÚ mj. uvedl: „V bodě 5.24 znaleckého posudku v rámci odůvodnění závěru k otázce č. 23 je uvedeno, že v cyklogramu se předpokládá výstavba SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory (dále jen „SO 51-52“) od srpna 2027 do listopadu 2028 a technologických zařízení všech stanic v lednu 2028 až březnu 2029, a že dle HMG objekt PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 ve všech stanicích není navázán na stavební část díla a je plánováno jeho ukončení k [obchodní tajemství – datum], a že jeho výstavba končí dříve než výstavba PC 100-20 ŘS Energetiky v částech PC 100-20/00 – PC 100-20/06 pro jednotlivé stanice, která končí dne [obchodní tajemství – datum], a dále že energetická páteř, tj. SO 51-52 přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory, je realizována od [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], tedy až po ukončení objektu PC 100-70 Trakční zařízení. (…) Předmětem otázky nebylo, zda termíny u těchto objektů se shodují s harmonogramem, nýbrž posouzení skutečnosti, že v HMG výstavba PC 100-70/0x trakční zařízení (mechanická + elektrická) není provázána na stavební část díla. Nahlédnutím do harmonogramu (řádky 699–700) snadno zjistíme, že u jmenovaných činností nejsou uvedeni žádní předchůdci, tj. žádné vazby. Další činnosti (řádky 701–705) jsou navázány pouze na činnosti v řádku 700. Z toho plyne, že tyto činnosti nejsou provázány se stavební částí díla ani se žádnou jinou. Navíc všechny uvedené činnosti mají deklarovanou rezervu 564 dní, tj. 1,55 roku, což je zde samozřejmě nemyslitelné. V odpovědích na tuto otázku nekonstatujeme, že u uvedených objektů existuje nesoulad HMG s cyklogramem, nýbrž, že objekt PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 ve všech stanicích (řádky 700–705 harmonogramu) nejsou navázány na stavební část díla (jsou vázány pouze mezi sebou), přičemž jsou plánovány dle harmonogramu uchazeče k ukončení ke dni 14. 3. 2028. Dále energetická páteř, tj. SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory má být realizována v době [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], tj. dle harmonogramu uchazeče až po ukončení objektu PC 100-70 Trakční zařízení.  V cyklogramu projektanta se předpokládá výstavba SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory v době srpen 2027 až listopad 2028, technologická zařízení všech stanic pak v době leden 2028–březen 2029. Je možno konstatovat, že harmonogram uchazeče je v rozporu se zadávacím cyklogramem, protože harmonogram předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v zadávacím cyklogramu. Na tomto závěru trváme, neboť harmonogram předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v zadávacím cyklogramu. Tento nesoulad se objevuje na více místech, ale o zvláště závažné pochybení se jedná v případě realizace technologie v části, kde probíhá první etapa výstavby metra I.D a kde uvedený předpoklad byl jednoznačně omezující podmínkou vyplývající z koordinace stavební a technologické části a v tomto případě je uvažované zahájení i ukončení zcela nereálné. (…) Pravdou je, že HMG předpokládá ukončení většiny technologií stanic před zprovozněním energetické páteře (PC 100-70, čerpací stanice a větrání). Některé SO či PS jsou definitivně dokončeny (=provozuschopné) před realizací napájení. Opakujeme: Základní lhůty výstavby a uvedených objektů jsou charakterizované v cyklogramu projektanta a pro SOD 15 Stanice Nádraží Krč, dále SOD 61 Úpravy železniční stanice Krč a SOD 62 Parkoviště P+R u žel. stanice Krč navíc v řádkovém harmonogramu části ZOV. V cyklogramu projektanta se předpokládá výstavba SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory v době srpen 2027 až listopad 2028, technologická zařízení všech stanic pak v době leden 2028–březen 2029. V této části jde v harmonogramu uchazeče o nereálné ukončení činností v určité konkrétní části díla a zde je hlavní nesoulad s reálnou možností realizace prací. (…) V odpovědích na tuto problematiku konstatujeme, že harmonogram předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v zadávacím cyklogramu. Tento nesoulad se objevuje na více místech, ale o zvláště závažné pochybení se jedná v případě realizace technologie v části, kde probíhá první etapa výstavby metra I.D a kde uvedený předpoklad byl jednoznačně omezující podmínkou vyplývající z koordinace stavební a technologické části a v tomto případě je uvažované zahájení i ukončení zcela nereálné.“

373.     Jak plyne z citovaných textů, KÚ ve znaleckém posudku a v jeho následném vysvětlení uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ konkrétně poukázal na to, že pro určení stavební připravenosti pro montáž technologického zařízení, tedy i trakčního zařízení ve všech stanicích, je velmi důležité tuto montáž správně provázat na stavební části díla. Znalecký posudek vychází z věcné analýzy HMG, podle níž objekty PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 až PC 100-70/06 ve všech stanicích (řádky 700–705 HMG) nejsou navázány na stavební část díla a jsou vázány pouze mezi sebou. Ze znaleckého posudku a jeho následného vysvětlení tedy vyplývá, že HMG postrádá časové vazby, resp. u trakčního zařízení ve všech stanicích(tj. objektů PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 až PC 100-70/06 ve všech stanicích)nejsou uvedeni žádní předchůdci, které by podmínily termín zahájení montáže tohoto trakčního zařízení ve všech stanicích dokončením související stavební části díla, přičemž absence těchto vazeb může vést k nesouladu mezi plánovaným postupem prací a reálnou proveditelností jednotlivých činností. V kontextu obdobného odůvodnění, které KÚ uvedl např. u nedostatku HMG šetřeného pod otázkou č. 15, lze i u zde šetřeného nedostatku upozornit, že případné zpoždění stavební části díla by se v důsledku chybějící provázanosti při aktualizaci HMG nijak neprojevilo v posunu termínu montáže trakčního zařízení ve všech stanicích. Ze znaleckého posudku plyne, že HMG tak, jak je sestaven, nezohledňuje nezbytné návaznosti mezi dokončením stavebních prací a montáží trakčního zařízení ve stanicích, což může vést k nežádoucí situaci, kdy by dle HMG měla probíhat montáž trakčního zařízení ve stanicích v místech, která ještě nebudou stavebně připravena. Dále ze zjištění KÚ vyplývá, že HMG dle v něm uvedených termínů skutečně předpokládá zahájení i ukončení realizace trakčního zařízení ve všech stanicích dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu. KÚ tento svůj závěr vysvětlil tím, že podle HMG výstavba PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 až PC 100-70/06 ve všech stanicích (řádky 700–705 HMG) má končit ke dni [obchodní tajemství – datum], tj. dříve než bude dokončena výstavba PC 100-20 ŘS Energetiky v částech PC 100-20/00 až PC 100/20/06 pro jednotlivé stanice (řádky 691–694 HMG), která má být ukončena až ke dni 29. 3. 2028. Dále KÚ konstatoval, že realizace SO 51-52 Přívodní kabelové vedení 22 kV do stanice Nové Dvory (tj. součást energetického napájení) má být podle HMG realizována v době od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum], tedy její realizace má být ukončena až po dokončení trakčního zařízení PC 100-70 v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 ve všech stanicích (tj. trakčního zařízení stanic), které má být dle HMG ukončeno ke dni [obchodní tajemství – datum]. V odůvodnění znaleckého posudku KÚ ve vztahu k šetřenému nedostatku HMG uvedl, že jde o „nereálné ukončení činností v určité konkrétní části díla“, což představuje zásadní nesoulad s reálnou možností realizace prací. Dle KÚ je takto stanovený postup v HMG v rozporu s cyklogramem, protože HMG předpokládá zahájení a ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu.

374.     K tvrzení navrhovatele, že závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky č. 23 ve znaleckém posudku jsou v rozporu se závěry týkajícími se téhož nedostatku HMG uvedenými v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska, Úřad uvádí následující.

375.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.15 nadepsaném „Téma 15“. Zde autoři nejprve (v bodech 215 a 216) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 218–220) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.15.1 v bodech 221–224, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Trakční zařízení PC 100-70/0x je v harmonogramu uvedeno jako činnosti 699–705.“ Za tímto textem následuje obrázek obsahující výňatek z HMG, konkrétně jeho řádky 699–705, a poté je uvedeno: „Požadavek na uvedení provazbování není v zadávací dokumentaci obsažen. Ustanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnost musí mít předchůdce a následovníka, se znalcům v zadávací dokumentaci nepodařilo nalézt. Vzhledem k obecnému znění článku 8.1 je podle našeho názoru nesprávné tvrdit, že Účastníci požadavky uvedené v článcích 8.1 písm. b) + 8.1 písm. d) nesplnili.“

376.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 4.3.1.15 nadepsaném „Důvod 15“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodu 223 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Vzhledem k obecnému znění článku 8.1 je nesprávné tvrdit, že Účastník/uchazeč požadavky uvedené v článcích 8.1 písm. b) + 8.1 písm. d) nesplnil“. Následně je uvedeno „doplňující vyjádření znalce“ ve znění: „Zadavatel plošně v některých svých námitkách spojuje termíny uvedení do provozu a dokončení části díla, ačkoliv se může jednat o dva rozdílné termíny, které zahrnují rozdílný soubor stavebních a technologických činností. Automatické párování těchto termínů není v případě složitějších stavebních celků důvodné a na oba termíny je nezbytné nahlížet rozdílně s ohledem na obsažené činnosti. Z tohoto důvodu neodpovídá náhled Zadavatele obsažený v jeho námitkách běžnému postupu výstavby a následně informacím přenášeným do harmonogramu.“

377.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že v něm uvedený závěr spočívá v pouhém konstatování jeho autorů, že se jim nepodařilo v zadávací dokumentaci nalézt požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následovníka. Úřad konstatuje, že pouhé tvrzení autorů odborného posouzení Werkl, že v zadávací dokumentaci není požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následovníka, výslovně uveden, nelze považovat za odborný závěr, z něhož by bylo možno při posouzení daného nedostatku HMG vycházet, neboť se k věcné podstatě tohoto nedostatku, tj. že výstavba trakčního zařízení ve všech stanicích není provázána na stavební část díla, věcně vůbec nevyjadřuje. Tj. odborné posouzení Werkl vůbec neřeší podstatu posuzovaného nedostatku HMG, tj. že výstavba PC 100-70/0x trakční zařízení ve všech stanicích není provázána na stavební část díla, a že toto trakční zařízení je dokončeno [obchodní tajemství – datum], tedy v době, kdy není zprovozněno napájení.

378.     K znaleckému posudku Ryska Úřad uvádí, že jeho závěr, že náhled zadavatele obsažený v rozhodnutí o vyloučení neodpovídá běžnému postupu výstavby a následně informacím přenášeným do harmonogramu, je postaven pouze na tom, že termíny „uvedení do provozu“ a „dokončení části díla“ mohou být rozdílné a je třeba na ně nahlížet rozdílně s ohledem na obsažené činnosti. Ve znaleckém posudku Ryska pak není vůbec řešena věcná podstata nedostatku HMG, tj. že trakční zařízení ve všech stanicích není navázáno na stavební část díla. Doc. Ryska tak nepředkládá jakékoli konkrétní argumenty, z nichž by vyplývalo, že závěr zadavatele o neprovázanosti předmětných částí plnění je nesprávný.

379.     Úřad v této souvislosti uvádí, že obdobnou argumentaci, jako je uvedena ve znaleckém posudku Ryska, následně uvedl navrhovatel ve svém vyjádření ke znaleckému posudku, kde sdělil, že „(d)ílčí závěry znaleckého ústavu k nadepsaným otázkám nejsou správné. Znalecký ústav nesprávně přehlíží, že pojem »dokončení díla« neznamená jeho okamžité uvedení do provozu. Jedná se o dva různé pojmy a stavy. Je zcela logické a běžné, že dílo může být uvedeno do provozu s časovým odstupem po jeho dokončení, v tomto případě po dokončení energetické páteřní sítě. Znalecký ústav zřejmě mylně nabyl dojmu, že dokončená stavba musí být okamžitě uvedena do provozu. Tak tomu ovšem dle požadavků zadavatele obsažených v zadávací dokumentaci není. Ani cyklogram obsažený v zadávací dokumentaci, s nímž má být nabídkový harmonogram v souladu především, a který je nadřazen ostatním částem projektové dokumentace, tuto situaci neřeší. Návrh řešení je tedy ponechán na uchazečích. Rovněž je třeba připomenout, že v žádné části zadávací ani projektové dokumentace zadavatel nepožadoval, aby nabídkový harmonogram uchazečů zobrazoval řetězení/vazbení (předchůdce a následník) jednotlivých procesů. Ani cyklogram takové vazby nezobrazuje.“.

380.     K argumentaci doc. Rysky a navrhovatele Úřad uvádí, že žádný z nich nic nedokládá a ani netvrdí, že by závěr zadavatele i KÚ o tom, že termíny, které jsou v HMG uvedeny jako termíny dokončení trakčního zařízení PC 100-70 v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 ve všech stanicích, předchází termínům, které jsou v HMG uvedeny jako termíny dokončení energetického napájení. Ze znaleckého posudku KÚ přitom plyne, že právě tato skutečnost je v rozporu s cyklogramem. Pokud navrhovatel i doc. Ryska argumentují pouze tím, že dokončení neznamená okamžité uvedení do provozu, a tedy oba svůj závěr o nesprávnosti závěru zadavatele a KÚ staví na údajně rozdílných pojmech „dokončení“ a „zprovoznění“, pak Úřad konstatuje, že tato argumentace je pouze obecným tvrzením, z něhož nelze dovodit žádné konkrétní odborné stanovisko či vysvětlení k posuzovanému nedostatku HMG. Jinými slovy to, že obecně je možné určitou část stavby dokončit dříve, než dojde k jejímu zprovoznění, nijak nevysvětluje, že toto může platit i ve vztahu k trakčnímu zařízení PC 100-70 v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06. Aby bylo možno tento argument považovat ve vztahu k posuzovanému nedostatku HMG za relevantní, muselo by být současně jednoznačně doloženo a vysvětleno, že zadavatelem uváděná trakční zařízení stanic je skutečně možné dokončit bez toho, aby předtím bylo zajištěno jejich energetické napájení. Úřad je přitom toho názoru, že za „dokončený“ lze považovat objekt, který je způsobilý plnit účel, pro který je určen. Úřad připomíná, že posuzovaný nedostatek HMG se týká trakčního zařízení ve stanicích, u kterého je dle Úřadu s ohledem na jeho povahu jen těžko představitelné, že by mohlo být dokončeno tak, aby bylo způsobilé plnit svůj účel, bez toho, aniž by byly realizovány činnosti, jejichž prostřednictvím bude zajištěno jeho energetické napájení. V tomto smyslu se přitom vyjádřil KÚ ve znaleckém posudku. Navrhovatel ani doc. Ryska přitom neuvedli žádné konkrétní argumenty, pomocí nichž by vysvětlili a doložili, že trakční zařízení ve stanicích skutečně lze dokončit bez realizace činností zajišťujících jejich energetického napájení.

381.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

382.     Ve vyjádření Ryska je souvislosti s otázkou č. 23 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Ustanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnost musí mít předchůdce a následovníka (= být provázána), v ZD není. ZD pouze požaduje zobrazení kritické cesty a zobrazení rezervy. Zobrazení vazeb požadováno v ZD není. Nelze tedy jakkoli hovořit o dostatečnosti či nedostatečnosti provazbování z pohledu (neexistujících) požadavků ZD. V obecné rovině není možné, aby veškeré činnosti obsažené v harmonogramu musely mít své předchůdce a následovníky. Je běžnou praxí, že některé činnosti mají pouze předchůdce, nebo pouze následovníky bez vazby na činnosti ostatní. Zejména u rozsáhlejších projektů mohou být určité činnosti vyčleněny mimo kritickou cestu a nastavení vazeb a jejich návrh odpovídá uvažovanému postupu výstavby dle Zhotovitele. Z výše uvedených důvodů tedy HMG není v rozporu ani s PD ani cyklogramem. KÚ opět rozvíjí a vykládá ZD a pojmy v ní obsažené. Platí, že zadavatel pojem struktura výrobního procesu v ZD přesně nestanovil. KÚ spekuluje, co by se mohlo stát, a v tom spatřuje rozpor s cyklogramem. Takový přístup je v zásadním rozporu s řádným přístupem soudního znalce. Platí, že zadavatel pojem struktura výrobního procesu v ZD přesně nestanovil. Obdobně jako v reakci na otázku č. 14: Zadavatel (a KÚ tuto logiko přebírá) plošně v některých svých výhradách k HMG účastníka spojuje termíny uvedení do provozu a dokončení části díla, ačkoliv se může jednat o dva rozdílné termíny, které zahrnují rozdílný soubor stavebních a technologických činností. Automatické párování těchto termínů není v případě složitějších stavebních celků důvodné a na oba termíny je nezbytné nahlížet rozdílně s ohledem na obsažené činnosti. Z tohoto důvodu neodpovídá náhled zadavatele obsažený v jeho výhradách k HMG účastníka běžnému postupu výstavby a následně informacím přenášeným do harmonogramu.“

383.     Úřad konstatuje, že vysvětlení Ryska je postaveno na týchž argumentech, jaké jsou obsaženy v odborném posouzení Werkl a jaké předložil ve svých vyjádřeních navrhovatel, tj. že zadávací dokumentace neuvádí, že činnost musí mít předchůdce a následníka, a neobsahuje požadavek na provazbování činností, a že pojmy uvedení do provozu a dokončení neznamenají totéž. Úřad proto odkazuje na své závěry uvedené k těmto argumentům výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

384.     Navrhovatel se ve svém podání ze dne 16. 5. 2025 mj. vyjadřuje ke konstatování KÚ, že u činností PC 100-70 Tažné zařízení v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 je v HMG uvedena časová rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, což KÚ označuje za nemyslitelné. Navrhovatel v této souvislosti sděluje, že nepočítá s tím, že by realizaci jednotlivých stavebních objektů posouval oproti předloženému HMG dále v čase. Úřad k tomu uvádí, že konstatování KÚ uvedené ve vysvětlení znaleckého posudku vnímá jako dílčí skutečnost, kterou KÚ ve znaleckém posudku uvedl k dokreslení okolností zjištěného nedostatku HMG. Úřad opakuje, že podstata posuzovaného nedostatku HMG a s tím souvisejících závěrů KÚ spočívá ve zcela jiných skutečnostech, konkrétně v tom, že v HMG není výstavba trakčního zařízení ve stanicích provázána na stavební část díla a toto zařízení je dokončeno v době, kdy není zprovozněna energetická páteř trasy. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku uvádí, že „(v) odpovědích na tuto otázku nekonstatujeme, že u uvedených objektů existuje nesoulad HMG s cyklogramem“, přičemž z tohoto tvrzení navrhovatel dovozuje, že KÚ „dovozuje jiné údajné nedostatky harmonogramu navrhovatele; ty by ovšem (i kdyby existovaly, jakože neexistují) nebyly jakkoli relevantní, neboť takové údajné nedostatky harmonogramu nebyly důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.“, Úřad k tomu konstatuje, že navrhovatelem uváděná citace je neúplná, neboť ve  vysvětlení znaleckého posudku citovaná věta dále pokračuje, což však navrhovatel ve svém podání opomněl zmínit. Celá věta, kterou KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku uvedl, tedy zní: „V odpovědích na tuto otázku nekonstatujeme, že u uvedených objektů existuje nesoulad HMG s cyklogramem, nýbrž, že objekt PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06 ve všech stanicích (řádky 700–705 harmonogramu) nejsou navázány na stavební část díla (jsou vázány pouze mezi sebou), přičemž jsou plánovány dle harmonogramu uchazeče k ukončení ke dni 14. 3. 2028.“ Právě v této části je jednoznačně popsána část šetřeného nedostatku HMG a konstatován rozpor HMG s cyklogramem.

385.     Úřad šetřenou otázku č. 23 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „(v)ýstavba PC 100-70/0x trakční zařízení (mechanická + elektrická) není provázána na stavební část díla. Toto PC je dle harmonogramu dokončeno [obchodní tajemství – datum] = v době, kdy není zprovozněno napájení (energetická páteř trasy)“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena, a současně dokumenty, jež jako důkaz předložil ve správním řízení navrhovatel, tento závěr nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“.

K otázce č. 24

386.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že v HMG „(d)emobilizace levého TBM, která je uvedena s časovou rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní je v kolizi s dokončením SO 15-20. Chybně vyčíslena časová rezerva (při jejím využití je harmonogram nefunkční).“ Ve vztahu k otázce č. 24 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

387.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.24 znaleckého posudku, kde uvedl: „Prostudováním harmonogramu předloženého uchazečem bylo ověřeno, že činnost uvedená v harmonogramu uchazeče na řádku 319 Demobilizace levého TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč s plánovanou lhůtou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, plánovanou realizací se zahájením [obchodní tajemství – datum]má stanovenu rezervu v trvání [obchodní tajemství – číselný údaj] dní. Pokud by se vypočetly nejpozději přípustné termíny této činnosti, vychází nejpozději přípustný začátek na [obchodní tajemství – datum]a nejpozději přípustný konec této činnosti na [obchodní tajemství – datum]. Tento případ realizace této činnosti v celém časovém rozmezí od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]je nemožný. Dle cyklogramu projektanta musí 29. 9. 2029 již probíhat provoz linky metra s cestujícími. Další odůvodnění, viz kap. 5.25. Podle cyklogramu projektanta má probíhat demontáž TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč od 1. 8. 2026 – 15. 9. 2026 a 1. 10. 2026 – 15. 11. 2026. Je možno konstatovat, že harmonogram uchazeče je zde v hlubokém rozporu se zadávacím cyklogramem, zejména v určení nejpozději přípustných termínů činnosti na řádku 319 Demobilizace levého TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč při respektování uvedené celkové rezervy.“

388.     V bodu 5.25. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 24 následujícím způsobem: „Prostudováním harmonogramu předloženého uchazečem bylo ověřeno, že činnost uvedená v harmonogramu uchazeče na řádku 319 Demobilizace levého TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč s plánovanou lhůtou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, plánovanou realizací se zahájením [obchodní tajemství – datum](nejdříve možný začátek dle ČSN 01 0111, viz podklad 3.2.18) a ukončením [obchodní tajemství – datum](nejdříve možný konec dle ČSN 01 0111, viz podklad 3.2.18), má stanovenu rezervu (celkovou dle ČSN 01 0111, viz podklad 3.2.18) v trvání [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, (řádek 319). Je navázána vazbou typu konec – začátek s časovou hodnotou [obchodní tajemství – číselný údaj] na řádek 318, objekt SOD 16-21 Levý ražený jednokolejný tunel. Pokud se vypočtou ze vzorce (4.26), viz kap. 4.8.2, na základě nejdříve možných termínů této činnosti na řádku 319 a uvedené celkové rezervy nejpozději přípustné termíny této činnosti, vychází nejpozději přípustný začátek na 17. 8. 2029 a nejpozději přípustný konec na 29. 9. 2029. Víme z výše uvedené kapitoly, že celková rezerva představuje největší časový interval, který lze kolem sledované činnosti vytvořit tím, že předcházející činnosti a sledovaná činnost jsou odsunuty do nejdříve možných a následující činnosti do nejpozději přípustných termínů. Vyjadřuje tak celkový časový interval, ve kterém může sledovaná činnost probíhat, aniž by byly ohroženy nejpozději přípustné termíny následujících činností, ať jsou již navázány na sledovanou činnost jakkoli.

Tento případ je samozřejmě nemožný. Dle cyklogramu projektanta musí 29. 9. 2029 již probíhat provoz linky metra s cestujícími. Není tedy možné tento den demobilizovat levý TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč. Navíc demobilizovaný stroj TBM se nachází v místě stanice Nádraží Krč, která by nemohla být řádně realizována a dokončena. Chybně určený celkový časový interval pro průběh činnosti na řádku 319 Demobilizace levého TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč by bránil výstavbě SO 15-20 Nádraží Krč a znemožňoval by její řádné dokončení.

V tomto případě se jednoznačně jedná o chybu v síťovém grafu jakožto modelu plánu realizace akce uchazeče. Podobné chyby v určení příliš velkých rezerv se v harmonogramu (3.2.10.) uchazeče vyskytují často, viz kap. 4.10.2. Vysoké hodnoty celkových rezerv u mnoha procesů v předloženém časovém harmonogramu jsou způsobeny tím, že v cestě i na řadě dílčích cest síťového grafu jakožto modelu postupu realizace akce chybějí u koncových činností těchto cest vazby na následníky (následné činnosti) nebo omezení (zadání vně vynucených konců). Systém MS Project, ve kterém byl harmonogram uchazeče zpracován, u činností, které nemají vazby na další následné činnosti, nemají zadané omezení (vně vynucený konec těchto činností zadáním omezení „dokončit před dnem (včetně)“) přičemž činnosti není v síťovém grafu poslední, pokládá při výpočtu síťového grafu zpět za hodnotu nejpozději přípustného termínu konce těchto činností termín nejdříve možného konce poslední činnosti, popř. činnosti, která nemusí být poslední v pořadí, ale končí v celém modelu realizace stavby (síťovém grafu) nejpozději. Tím vznikne velký rozdíl mezi nejdříve možnými termíny konců těchto činností a jejich nejpozději přípustnými termíny a tím velká celková rezerva. Ta se samozřejmě projeví na všech procesech všech dílčích cest v síťovém grafu, které končí činnostmi, jež nemají definovány následné činnosti ani příslušná omezení pomocí vně vynucených konců. Tyto situace systém MS Project nehlásí jako chyby v síťovém grafu. Při použití jiných systémů se lze těmto chybám vyhnout.

Podle cyklogramu (3.2.6.) projektanta má probíhat demontáž TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč od 1. 8. 2026 – 15. 9. 2026 a 1. 10. 2026 – 15. 11. 2026. Je možno konstatovat, že harmonogram uchazeče je zde v hlubokém rozporu se zadávacím cyklogramem, zejména v určení nejpozději přípustných termínů činnosti na řádku 319 Demobilizace levého TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč při respektování uvedené celkové rezervy.“

389.     Jelikož nedostatek HMG souvisí se stanovením rezervy, odkazuje Úřad předně také na bod 4.8.4.2. znaleckého posudku, v němž KÚ objasnil, že „(c)elková rezerva RC je počet časových jednotek, o který lze nejvýše prodloužit trvání činnosti (i, j), nebo posunout začátek činnosti (i, j) oproti jejímu nejdříve možnému začátku, aniž se změní původní trvání celého projektu, tj. nejpozději přípustné začátky činností následujících. Vypočte se ze vzorce (4.26) a představuje největší časový interval, který lze kolem činnosti (i, j) vytvořit tím, že předcházející činnosti jsou odsunuty do nejdříve možných a následující do nejpozději přípustných termínů.“

390.     Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ současně vysvětlil, že celková rezerva představuje největší časový interval, který lze kolem sledované činnosti vytvořit tím, že předcházející činnosti a sledovaná činnost jsou odsunuty do nejdříve možných a následující činnosti do nejpozději přípustných termínů, a že vyjadřuje celkový časový interval, ve kterém může sledovaná činnost probíhat, aniž by byly ohroženy nejpozději přípustné termíny následujících činností, ať jsou již navázány na sledovanou činnost jakkoli. Znalecký posudek vychází z věcné analýzy HMG, podle níž je demobilizace levého TBM (řádek 319 HMG) plánována s lhůtou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní v termínu od [obchodní tajemství – datum](nejdříve možný začátek) do [obchodní tajemství – datum](nejdříve možný konec) a s rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní (což odpovídá 3 rokům). Demobilizace levého TBM je v HMG navázána na SOD 16-21 Levý ražený jednokolejný tunel (řádek 318 HMG). V takovém případě dle propočtu KÚ vychází nejpozději přípustný začátek demobilizace levého TBM na 17. 8. 2029 a nejpozději přípustný konec na 29. 9. 2029.Podle cyklogramu má nicméně k 29. 9. 2029 již probíhat provoz linky metra s cestujícími a demontáž TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč má probíhat od 1. 8. 2026 do 15. 9. 2026 a pak od 1. 10. 2026 do 15. 11. 2026. Z těchto termínů pak KÚ logicky dovozuje, že pokud má podle cyklogramu probíhat provoz linky metra s cestujícími k 29. 9. 2029, pak není možné v tento den demobilizovat levý TBM. KÚ dále uvedl, že chybně určený časový interval pro průběh demobilizace levého TBM brání výstavbě SO 15-20 Nádraží Krč a znemožňuje její dokončení. Z uvedeného jasně vyplývá, na základě jakých skutečností KÚ dospěl k závěru o rozporu HMG s cyklogramem.

391.     Ve vztahu k otázce č. 24 měl KÚ také sdělit, zda v případě, že je pravdivé tvrzení, že „(d)emobilizace levého TBM, která je uvedena s časovou rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní je v kolizi s dokončením SO 15-20. Chybně vyčíslena časová rezerva (při jejím využití je harmonogram nefunkční)“, tato skutečnost znamená, že není splněn požadavek zadavatele, aby HMG obsahoval vyznačení rezervy ve dnech u činností mimo kritickou cestu (technologické vazby vycházející z teorie síťových grafů a časového plánování, které jsou nezbytné pro řádnou koordinaci a plynulost výstavby – technologické přestávky či nutné časové posuvy stavebních činností, jež charakterizují předcházející nebo následující stavební činnost), tedy bod 8.1 písm. f) zadávací dokumentace, který uvedl zadavatel u tohoto nedostatku HMG v rozhodnutí o vyloučení.

392.     V bodu 5.25. znaleckého posudku KÚ je k dotazu, zda předmětný nedostatek HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodu 8.1 písm. f) zadávací dokumentace, uvedeno následující: „Harmonogram (…) uchazeče obsahuje vyznačení rezervy ve dnech u činností mimo kritickou cestu. V mnoha případech, viz kap. 4.10.2, však kvůli chybějícím vazbám na následující činnosti a neexistenci omezení termínů činností, jsou uvedené rezervy naprosto nesmyslné. Rezervy jsou uvedené i u milníků – uzlových bodů (sic!), kde je to naprosto nemožné. Účelem podrobného harmonogramu výstavby podle zadávací dokumentace bylo stanovit termíny a lhůty provádění a určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění. Ve zmíněných případech, kdy případ činnosti uvedené v harmonogramu uchazeče na řádku 319 Demobilizace levého TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč je zvláště markantní, chybně vypočtené celkové rezervy u činností způsobují to, že celý harmonogram uchazeče je pro řízení realizace akce nepoužitelný.“

393.     V bodu 4.10.2 znaleckého posudku KÚ, na který je v bodu 5.25 znaleckého posudku odkazováno, se mj. uvádí: „Bylo již řečeno, že celková rezerva se vypočte jakožto rozdíl nejdříve možných termínů činností (ať již začátků, nebo konců), které se vypočítají postupem vpřed v síťovém grafu a ve výstupních sestavách systému MS Project jsou vyznačeny jakožto Zahájení a Dokončení, a nejpozději přípustných termínů činností (ať již začátků, nebo konců), které se vypočtou postupem zpět v síťovém grafu a ve výstupních sestavách systém MS Project nebývají obvykle vyznačeny. Celková rezerva činností však v předloženém časovém harmonogramu číselně zapsána je. (Nejpozději přípustné termíny začátků a konců činností lze snadno spočítat tak, že trvání rezervy se připočte k hodnotám nejdříve možných termínů začátků a konců činností, v sestavě k termínům Zahájen a Dokončení.)

Vysoké hodnoty celkových rezerv u mnoha procesů v předloženém časovém harmonogramu byly způsobeny tím, že v řadě cest síťového grafu jakožto modelu postupu realizace akce chyběly u koncových činností těchto cest vazby na následníky (následné činnosti) nebo omezení (zadání vně vynucených konců). Systém MS Project u činností, které nemají vazby na další následné činnosti, nemají zadané omezení (vně vynucený konec těchto činností zadáním omezení »dokončit před dnem (včetně)«) přičemž činnosti není v síťovém grafu poslední, pokládá při výpočtu síťového grafu zpět za hodnotu nejpozději přípustného termínu konce těchto činností termín nejdříve možného konce poslední činnosti, popř. činnosti, která nemusí být poslední, ale končí v celém modelu realizace stavby (síťovém grafu) nejpozději. Tím vznikne velký rozdíl mezi nejdříve možnými termíny konců těchto činností a jejich nejpozději přípustnými termíny a tím velká celková rezerva. Ta se samozřejmě projeví na všech procesech všech dílčích cest v síťovém grafu, které končí činnostmi, jež nemají definovány následné činnosti ani příslušná omezení pomocí vně vynucených konců. Tyto situace systém MS Project nehlásí jako chyby v síťovém grafu. Jiné systémy, např. český CONTEC logicky postupují stejně, avšak situace, tj. procesy, které nemají definovány následníky a nejsou ukončeny vně vynuceným koncem, hlásí jako chybu v síťovém grafu a nutí tak uživatele k zadání příslušných dalších vazeb, nebo zadání omezení pomocí vně vynucených konců takovýchto činností a tím se nesmyslným hodnotám celkových rezerv u činností na těchto cestách v síťovém grafu vyhnul. U těchto systémů se proto takové chyby jako nesmyslně velké rezervy u činností ani rezervy u uzlových bodů (milníků) nemohou vyskytnout.“

394.     Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG se zadávací podmínkou stanovenou v bodu 8.1 písm. f) zadávací dokumentace. Znalecký posudek vychází z věcné analýzy HMG, podle níž HMG obsahuje vyznačení časových rezerv u činností mimo kritickou cestu, které jsou kvůli chybějícím vazbám na další činnosti a kvůli neexistenci omezení termínů v mnoha případech nesmyslné. KÚ konstatuje, že takovým příkladem je právě rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní stanovená na řádku 319 HMG Demobilizace levého TBM. KÚ pak akcentuje, že v HMG chybně vypočtené rezervy u činností způsobují to, že celý HMG je pro řízení realizace předmětu plnění nepoužitelný.

395.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 24 jsou nesprávné. Navrhovatel k tomu uvádí, že demobilizace levého TBM patří do SO 16-21 Levý jednokolejný tunel (řádek 318), který má časovou rezervu [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, nikoli [obchodní tajemství – číselný údaj] dní. V HMG je SO 16-21 rozdělen na dílčí úkoly demobilizace a související práce (řádky 317 až 321). SO 15-20 dle navrhovatele není v rozporu s demobilizací TBM. Demobilizace probíhá podle HMG ve druhé polovině roku 2026 a jasně zobrazuje přerušení prací právě z důvodu demobilizace TBM, což odpovídá cyklogramu. Navrhovatel tvrdí, že HMG je plně funkční.

396.     Argumentaci navrhovatele Úřad odmítá. KÚ ve znaleckém posudku jasně uvedl a Úřad v HMG následně ověřil, že činnost Demobilizace levého TBM je uvedena na řádku 319 HMG a je u ní uvedena časová rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní. KÚ ve znaleckém posudku uvádí, žeřádek 319 HMG je navázán vazbou typu konec – začátek s časovou hodnotou [obchodní tajemství – číselný údaj] na SOD 16-21 Levý ražený jednokolejný tunel (řádek 318 HMG). Úřad v HMG ověřil, že u SOD 16-21 Levý ražený jednokolejný tunel (řádek 318 HMG) je uvedena časová rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, avšak tento údaj nic nemění na tom, že u Demobilizace levého TBM (řádek 319 HMG) je stanovena rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, přičemž právě tato skutečnost je podstatou posuzovaného nedostatku HMG. K časové rezervě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní stanovené na řádku 319 HMG se přitom navrhovatel nijak konkrétně nevyjádřil a v podstatě ji přímo nerozporoval, když uvedl pouze to, že na řádku 318 HMG je uvedena rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní. Úřadu však není zřejmé, jak by tato skutečnost mohla vyvrátit závěr KÚ o tom, že na řádku 319 Demobilizace levého TBM je rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní a že je díky tomu HMG v rozporu s cyklogramem.

397.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem a bodem 8.1 písm. f) zadávací dokumentace.

398.     K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření ke znaleckému posudku, že závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky č. 24 ve znaleckém posudku jsou v rozporu se závěry týkajícími se téhož nedostatku HMG uvedenými v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska, Úřad uvádí následující.

399.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.16 nadepsaném „Téma 16“. Zde autoři nejprve (v bodech 226 a 227) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 229–232) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.16.1 v bodech 233–235, uvádějí vlastní stanovisko
k předmětnému nedostatku ve znění: „Celková časová rezerva činnosti 394 (SO15-20) a 395 (SO15-20) je 196, resp. [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, nikoli [obchodní tajemství – číselný údaj]dní, jak uvádí Zadavatel. Nicméně, jak je zřejmé z Ganttova diagramu, činnost 394 nemá během dokončování TBM (činnost 395) žádnou pracovní dobu. [následuje obrázek obsahující výňatek z HMG, konkrétně jeho řádky394 a 395]Článek 8.1 písm. f) zadávací dokumentace je tudíž splněn.“

400.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.16 nadepsaném „Důvod 16“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté cituje text bodů 229 a 230[21] odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Harmonogram je při využití časové rezervy realizovatelný. Harmonogram předložený Účastníkem/uchazečem je plně funkční i s využitím časové rezervy.“ Následně je uvedeno „vyjádření znalce“ ve znění: „Pro upřesnění výše uvedeného stanoviska jsou doplněny detailní informace obsažené v Podrobném harmonogramu ve formátu .mpp: [následuje obrázek obsahující výňatek z HMG, konkrétně jeho řádky 394, 395, 25 a 319] Časová rezerva je automaticky generovaným údajem software Microsoft Project, které vyplývá z nastavení vzájemných technologických vazeb. Znalec nepovažuje za adekvátní rozporovat případné nesoulady v tomto časovém údaji, pokud by byly relevantní, neboť jsou výstupem software, který je možno považovat za standardní prostředek pro tvorbu harmonogramů. Čl. 8.1 písm. F) zadávací dokumentace je naplněn, neboť harmonogram je funkční.“

401.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že jeho autoři v něm konstatovali, že u SO 15-20 Stanice Nádraží Krč – NAK3 a NAK2 (část 1 a část 3) a SO 15-20 Stanice Nádraží Krč – NAK2 (po dokončení TBM prací), tj. na řádcích 394 a 395 HMG, jsou stanoveny časové rezervy [obchodní tajemství – číselný údaj] a [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, a že u nich není stanovena časová rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, jak uvádí zadavatel. Úřad k tomu sděluje, že posuzovaný nedostatek HMG zadavatel spatřoval v časové rezervě v délce [obchodní tajemství – číselný údaj]dní stanovené na řádku 319 HMG (Demobilizace levého TBM), nikoliv na řádcích 394 a 395 HMG, o kterých se píše v odborném posouzení Werkl. K časové rezervě stanovené na řádku 319 HMG (Demobilizace levého TBM) se odborné posouzení Werkl vůbec nevyjadřuje.

402.     Doc. Ryska se ve svém znaleckém posudku kromě odkazu na závěry odborného posouzení Werkl (které se ale k podstatě posuzovaného nedostatku HMG vůbec nevyjadřují) omezil pouze na obecné konstatování, že časová rezerva je automaticky generovaným údajem softwaru Microsoft Project, a že nepovažuje za adekvátní rozporovat případné nesoulady v tomto údaji, neboť jsou výstupem softwaru. Lze tedy konstatovat, že ani znalecký posudek Ryska neobsahuje žádné konkrétní věcné vyjádření k podstatě posuzovaného nedostatku HMG, neboť svůj závěr staví pouze na tom, že údaj o časové rezervě uvedený v HMG je důsledkem použití konkrétního softwaru, a vůbec se nevyjadřuje k zadavatelovu závěru, že demobilizace levého TBM při časové rezervě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní je v kolizi s dokončením SO 15-20, resp. tomu, že z této časové rezervy plyne nefunkčnost HMG. 

403.     Úřad s ohledem na uvedené skutečnosti konstatuje, že ani odborné posouzení Werkl, ani znalecký posudek Ryska, resp. závěry, jež jsou k nim v posuzovanému nedostatku uvedeny, nejsou způsobilé vyvrátit závěry uvedené k danému nedostatku HMG ve znaleckém posudku KÚ, neboť se k věcné podstatě posuzovaného nedostatku HMG vůbec věcně nevyjadřují.

404.     Ve vyjádření Ryska je souvislosti s otázkou č. 24 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Demolice levého TBM uvedená na řádku 319 s datem dokončení [obchodní tajemství – datum] a časovou rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní není v kolizi s dokončením SO 15-20, které navazuje na dokončení TBM prací. Datum zahájení prací na SO 15-20 k [obchodní tajemství – datum] navazuje na Demobilizaci levého TBM. Kromě toho je vypočtené přípustné datum zahájení ([obchodní tajemství – datum]= [obchodní tajemství – datum]+ [obchodní tajemství – číselný údaj] dní) vypočteno nesprávně. V každém případně demobilizace levého TBM patří do objektu SO 16-21 »Levý jednokolejný tunel« (řádek 318), který má časovou rezervu [obchodní tajemství – číselný údaj] dní vygenerovanou MS Projectem podle vstupních souvisejících objektů, a nikoli [obchodní tajemství – číselný údaj] dní. V harmonogramu účastníka byl SO 16-21 rozdělen na dílčí úkoly demobilizace a příslušné práce, které mají být provedeny (řádek 317-321). Činnosti demobilizace TBM SO 16-21 nevylučují zprovoznění stanice SO 15-20. Podle harmonogramu účastníka demobilizace proběhne v druhé polovině roku 2026 a u SO 15-20 Ganttův diagram jasně rozlišuje mezi probíhajícími pracemi (plná čára) a pomlčkou, která představuje přerušení probíhajících prací právě z důvodu demobilizace TBM. Tato přerušovaná čára odpovídá druhé polovině roku 2026 uvedené v cyklogramu, takže harmonogram účastníka je v souladu s projektovou dokumentací a je plně funkční. KÚ ignoruje koordinaci s realizací SO 15-20, který je právě pro demobilizaci v HMG účastníka přerušený (činnost č. 317-321) v polovině roku 2026 – v souladu s cyklogramem. Časová rezerva je automaticky generovaným údajem v software Microsoft Project, která vyplývá z nastavení vzájemných technologických vazeb. Znalec nepovažuje za adekvátní rozporovat případné nesoulady v tomto časovém údaji, pokud by byly relevantní, neboť jsou výstupem softwaru, který je možno považovat za standardní prostředek pro tvorbu harmonogramů.“

405.     V souvislosti s tvrzením uvedeným ve vysvětlení Ryska, že je „vypočtené přípustné datum zahájení ([obchodní tajemství – datum]= [obchodní tajemství – datum]+ [obchodní tajemství – číselný údaj] dní) vypočteno nesprávně“, Úřad odkazuje na bod 5.25. znaleckého posudku a dodává, že KÚ správně uvedl, že nejdříve možný začátek pro realizaci demobilizace levého TBM (řádek 319 HMG) je [obchodní tajemství – datum]. Dále KÚ uvedl, že při zohlednění časové rezervy [obchodní tajemství – číselný údaj] dnů připadá nejpozději přípustný konec demobilizace levého TBM na [obchodní tajemství – datum]; podle cyklogramu přitom v tento den již musí probíhat provoz linky metra s cestujícími. Tj. je zřejmé, že pro závěr KÚ o rozporu HMG s cyklogramem a o existenci posuzovaného nedostatku HMG je stěžejní datum nejpozději přípustného ukončení demobilizace levého TBM (které doc. Ryska nezpochybňuje), nikoli nejpozději přípustný začátek této činnosti, který je dle doc. Rysky vypočten nesprávně. Úřad zdůrazňuje, že doc. Ryska ve svém vyjádření pouze bez dalšího konstatuje, že KÚ stanovil nejpozději přípustný začátek dané činnosti nesprávně, neuvedl však, jaký je dle jeho názoru správné datum nejpozději přípustného začátku dané činnosti, ani nesděluje, jaký dopad má tento dílčí závěr doc. Rysky na posouzení nedostatku HMG. K tvrzení doc. Rysky, že SOD 16-21 Levý ražený jednokolejný tunel (řádek 3189 HMG) má stanovenu časovou rezervu [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, Úřad konstatuje, že tomu tak skutečně je. KÚ k tomu ve znaleckém posudku uvedl, že řádek 319 HMG (demobilizace levého TBM) je navázán vazbou typu konec – začátek právě na řádek 318 HMG. Tvrdí-li doc. Ryska, že demobilizace levého TBM patří do SOD 16-21 Levý ražený jednokolejný tunel, který má časovou rezervu [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, nikoli [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, pak dle Úřadu tato informace nic nemění na tom, že na řádku 319 HMG, tj. demobilizace levého TBM, je stanovena časová rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní, k níž se ale doc. Ryska nijak nevyjádřil. K tvrzení uvedenému ve vyjádření Ryska, že časová rezerva je automaticky generovaným údajem v software Microsoft, se Úřad již vyjádřil výše, když shodné závěry byly uvedeny ve znaleckém posudku Ryska.Úřad proto setrvává na závěrech uvedených v předchozím odůvodnění tohoto rozhodnutí. K argumentaci, v níž se doc. Ryska zabývá termíny plánované realizace demobilizace levého TBM a SO 15-20 uvedenými v HMG (tj. termíny v roce 2026, v nichž není uvažováno využití časové rezervy) a dovozuje z nich soulad HMG s cyklogramem, Úřad uvádí, že podstatou posuzovaného nedostatku není nesprávnost „řádných“ termínů realizace demobilizace levého TBM, ale nesprávnost časové rezervy, která je u této činnosti v HMG uvedena. Tato argumentace doc. Rysky tedy věcnou podstatu posuzovaného nedostatku HMG opět nijak neřeší.

406.     Úřad konstatuje, že šetřený nedostatek HMG nespočívá pouze v nesouladu HMG s cyklogramem, ale rovněž představuje nedodržení požadavku stanoveného v bodu 8.1 písm. f) zadávací dokumentace. Ačkoliv navrhovatel v HMG určitou časovou rezervu na řádku 319 HMG Demobilizace levého TBM uvedl, tato rezerva nerespektuje termín stanovený v cyklogramu (29. 9. 2029), v němž již musí probíhat provoz linky metra s cestujícími, tj. při jejím využití by tento termín nebyl splněn. Požadavek na uvedení časových rezerv stanovený v bodě 8.1 písm. f) zadávací dokumentace je přitom dle Úřadu nutno vykládat tak, že k jeho splnění nestačí pouhé formální zařazení nějakých časových rezerv do HMG; aby byl požadavek splněn, musí být tyto rezervy z hlediska struktury a návaznosti jednotlivých činností funkční a musí být schopné reálně plnit svou roli v řízení časových rizik projektu tak, aby i při jejich využití byly splněny termíny realizace jednotlivých činností stanovené v cyklogramu. Závěr o existenci posuzovaného nedostatku HMG tedy znamená, že navrhovatel uvedený požadavek zadávacích podmínek nesplnil.

407.     Úřad šetřenou otázku č. 24 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „(d)emobilizace levého TBM, která je uvedena s časovou rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní je v kolizi s dokončením SO 15-20. Chybně vyčíslena časová rezerva (při jejím využití je harmonogram nefunkční)“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena, a současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Současně dokumenty, jež jako důkaz předložil ve správním řízení navrhovatel, tento závěr nevyvrátily. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“, a též s bodem 8.1 písm. f) zadávací dokumentace.

K otázce č. 25

408.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že „SO 15-90/11 je zrealizovaný dříve než výstavba SOD 15 v rámci oblasti NZ2. Objekt obsahuje mostní provizorium pro výstavbu provizorní komunikace ulice K zámečku. Provizorní komunikace musí být v provozu od 02/2025. Pokud bude činnost na realizaci zahájena až v roce 2025, zadavatel toto považuje za nereálné stihnout. Komunikace je dle harmonogramu účastníka budována na mostech (SO 15-90/11) v období [obchodní tajemství – datumy] – v této době nebude zhotoviteli daná lokalita k dispozici.“ Ve vztahu k otázce č. 25 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

409.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.25 znaleckého posudku, kde uvedl: „Předložený harmonogram uchazeče uvádí realizaci SO 15-90/11 Konstrukce pro dočasné vedení inž. sítí v období [obchodní tajemství – datum]až [obchodní tajemství – datum], přičemž součástí tohoto objetu jsou mimo jiné i ocelové mostní konstrukce pro provizorní komunikaci v místech, kde je možné zahájit dle zadávacího cyklogramu projektanta a části ZOV projektové dokumentace v oblasti NZ2 až v [obchodní tajemství – datum]. V časovém období, které je určeno v harmonogramu uchazeče, uvedené práce nelze provést, vzhledem k nedostupnosti pozemků nezbytných k realizaci. Je patrné, že ze strany tvůrce HMG uchazeče pravděpodobně došlo k chybě ve smyslu přístupnosti ploch v oblasti NZ 2 oproti NZ 3 a NZ 4. To znamená, že po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem.“

410.     V bodu 5.26. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 25 následujícím způsobem: „Prostudováním harmonogramu předloženého uchazečem bylo ověřeno, že činnost uvedená v harmonogramu uchazeče na řádku 341 SO 15-90/11 Konstrukce pro dočasné vedení inž. sítí má být provedena s předpokládanou dobou realizace [obchodní tajemství – číselný údaj] dní v termínech [obchodní tajemství – datum]až [obchodní tajemství – datum]([obchodní tajemství – informace, zda je či není počítáno s přerušením činnosti]). Jedná se objekt, který je částí stavebního oddílu SOD 15 Stanice Nádraží Krč, oblast NZ2 (Nádraží – zastávka 2). Objekt obsahuje 2 mostní provizoria pro výstavbu provizorní komunikace ulice K zámečku. Jedná se o provizorní konstrukce a to pro převedení silniční dopravy, přeložek kabelových sítí a plynovodu.

V harmonogramu (3.2.10.) uchazeče není objekt provizorní komunikace ulice K Zámečku vyznačen. (S největší pravděpodobností je rozpočtována [obchodní tajemství – v jakém SO na jakých řádcích HMG je pravděpodobně vyznačen dotčený SO] a je určeno lhůtou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], což vcelku odpovídá termínům plynoucím z cyklogramu.) Provizorní komunikace dle harmonogramu účastníka by pravděpodobně měla být na mostech (SO 15-90/11) ve vyznačeném období přerušení činnosti na řádku 341, SO 15-90/11 Konstrukce pro dočasné vedení inž. sítí tj. od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum].

Podle cyklogramu (3.2.6.) je závazný termín zahájení výstavby metra D Nádraží Krč v oblasti NZ2 až 1. 9. 2024. Výstavba provizorní komunikace (přeložka) je dle cyklogramu projektanta plánována od 1. 1. 2025 do 31. 1. 2025. Podle harmonogramu projektanta (dokument F_15_01_00_00_00_00_002__HMG.pdf, viz podklad 3.2.8) i podle cyklogramu má být po provizorní komunikaci k dispozici příjezd k zámečku Krč po dobu 942 dnů od 01.02.25 do 31.08.27 (řádky 114 a 115 zmíněného harmonogramu v ZOV projektanta).

Z výše uvedeného plyne, že předložený harmonogram (3.2.10.) uchazeče uvádí realizaci SO 15-90/11 Konstrukce pro dočasné vedení inž. sítí v období [obchodní tajemství – datum]až [obchodní tajemství – datum], přičemž součástí tohoto objetu jsou mimo jiné i ocelové mostní konstrukce pro provizorní komunikaci v místech, kde je možné zahájit dle zadávacího cyklogramu (3.2.6.) projektanta a části ZOV projektové dokumentace v oblasti NZ2 až v 09/2024. V časovém období, které je určeno v harmonogramu uchazeče, uvedené práce nelze provést, vzhledem k nedostupnosti pozemků nezbytných k realizaci. Je patrné, že ze strany tvůrce HMG (3.2.10.) uchazeče pravděpodobně došlo k chybě ve smyslu přístupnosti ploch v oblasti NZ 2 oproti NZ 3 a NZ 4. To znamená, že po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem (3.2.6.).“

411.     Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ konkrétně poukázal na to, že realizace SO 15-90/11 Konstrukce pro dočasné vedení inž. sítí (řádek 341 HMG), který je částí stavebního oddílu SOD 15 Stanice Nádraží Krč, oblast NZ2 (Nádraží – zastávka 2), je v HMG naplánována s předpokládanou dobou realizace 24 dní v termínu od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]a je na ní [obchodní tajemství – informace, zda je či není počítáno s přerušením činnosti]. Tento stavební objekt dle KÚ obsahuje 2 mostní provizoria pro výstavbu provizorní komunikace ulice K zámečku. KÚ konstatoval, že v HMG není objekt provizorní komunikace ulice K Zámečku vyznačen a že by dle HMG provizorní komunikace pravděpodobně měla být na mostech v definovaném období [obchodní tajemství – informace, zda je či není počítáno s přerušením činnosti] SO 15-90/11, tj. od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]. V cyklogramu je přitom stanoven termín zahájení výstavby metra D nádraží Krč v oblasti NZ2 až na 1. 9. 2024 a výstavba provizorní komunikace je plánována až na období od 1. 1. 2025 do 31. 1. 2025. Dále KÚ uvedl, že podle cyklogramu má být pro provizorní komunikaci k dispozici příjezd k zámečku Krč po dobu 942 dnů od 1. 2. 2025 do 31. 8. 2027. Z toho vyplývá, že realizace SO 15-90/11 v období od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum], když jeho součástí jsou i ocelové mostní konstrukce pro provizorní komunikaci, není možná v místech, kde je možné zahájit podle cyklogramu činnost až v září 2024. KÚ tak dovodil, že v období od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]není možné činnosti provést vzhledem k nedostupnosti nezbytných pozemků. Tyto rozdíly dle KÚ jasně ukazují, že navrhovatel se ve svém HMG odchýlil od podmínek stanovených zadavatelem v cyklogramu.

412.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 25 jsou nesprávné. Navrhovatel k tomu uvádí, že SO 15-90/11 zahrnuje dočasný lanový most a dva dočasné mosty, které jsou realizovány na jiném místě a v jiném čase. V situaci není SO 15-90/11 identifikován a jeví se tak jako součást dočasné komunikace (SO 15-42). Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením, že oblast pro SO 15-90/11 není v období uvedeném v HMG k dispozici. Výkresy C15_04_0000_0001_101_KOO_SIT_NZ a F_15_01_00_00_003_SIT_NZS_NZ345_1et dle navrhovatele ukazují, že lokalita pro SO 15-90/11 je dostupná v první fázi, což je v souladu s prvními kroky zařízení staveniště a s časovým rámcem navrženým v HMG.

413.     Navrhovatel tedy ve své argumentaci uvádí, co v jeho HMG zahrnuje realizace SO 15-90/11 a na základě jakých dokumentů z projektové dokumentace dovozuje, že není pravdivé tvrzení KÚ, že „příslušná oblast 15-90/11 není v období uvedeném v jeho harmonogramu k dispozici“. Navrhovatel tento závěr dovozuje jednak ze „situací“, v nichž podle něj není SO 15-90/11 identifikován, a dále z konkrétních výkresů; je tedy zřejmé že svůj závěr dovozuje z jiných částí projektové dokumentace, než je cyklogram. Navrhovatel se tedy nijak nevyjadřuje k závěrům KÚ o nesouladu HMG s cyklogramem, když údaje uvedené v cyklogramu v rámci své argumentace vůbec nezmiňuje. Dle Úřadu tak argumentace navrhovatele uvedená ve vyjádření ke znaleckému posudku není způsobilá znaleckým posudkem KÚ zjištěný nesoulad HMG s cyklogramem relevantně vyvrátit, neboť se k němu vůbec nevyjadřuje.

414.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

415.     K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření ke znaleckému posudku, že závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky č. 25 ve znaleckém posudku jsou v rozporu se závěry týkajícími se téhož nedostatku HMG uvedenými v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska, Úřad uvádí následující.

416.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.17 nadepsaném „Téma 17“. Zde autoři nejprve (v bodech 237–239) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 241 a 242) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v námitkách, ve znění: „SO 15-90/11 - Konstrukce pro dočasné vedení inž. sítí (v PD se nazývá trochu přesněji a návodněji »15-90/11 - Provizorní konstrukce«) obsahuje provizorní kabelovou lávku (viz situace F_15_01_00_00_00_003__SIT_ZS_NZ345_1et) a zároveň dvě mostní provizoria (z příhradových a plnostěnných nosníků) realizované v jiné lokalitě a v jiném čase (viz situace F_15_01_00_00_00_020__SIT_ZS_NZ2_2et). Avšak v situaci není SO označen, a tak se zdá, že je součástí realizace provizorní komunikace (15-42 Provizorní úpravy před nádražím). Stěžovatel nesouhlasí s tvrzením, že příslušná plocha objektu 15-90/11 není k dispozici v období uvedeném v harmonogramu předloženém stěžovatelem. Dle výkresu C15_04_0000_0001_101_KOO_SIT_NZ, kde jsou zobrazeny objekty pro Úsek 15, je pro objekt 15-90/11 vymezena konkrétní lokalita. Ve výkresu etapizace výstavby F_15_01_00_00_003_SIT_ZS_NZ345_1et je plocha pro objekt 15-90/11 zobrazena jako dostupná v první etapě, což odpovídá prvním krokům zařízení staveniště a je to v souladu s časovým rámcem navrženým v harmonogramu stěžovatele.“ Dále v článku 3.17.1 v bodech 243 a 244, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Účastníci poskytli velmi podrobné informace o tom, jak hodlají práce v této oblasti provádět. Pro znalce je tento postup v principu srozumitelný a vyhodnotili jej jako věrohodný. K dispozici je také podrobný cyklogram, a předložené údaje tak odpovídají zadávací dokumentaci. Odstavce 8.1 písm. b) a d) zadávací dokumentace jsou tudíž splněny.“

417.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.17 nadepsaném „Důvod 17“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodů 241, 242 a 243 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Odstavce 8.1 písm. b) a d) zadávací dokumentace jsou tudíž splněny“. Doc. Ryska pak nic dalšího neuvádí, tj. nesděluje žádné své vlastní odborné vyjádření.

418.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že v něm jeho autoři jen ocitovali argumentaci navrhovatele k posuzovanému nedostatku HMG uvedenou v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně v rámci „stanoviska znalce“ uvedli pouze to, že navrhovatel poskytl velmi podrobné informace o způsobu provádění prací v dané oblasti a že je pro ně tento postup „v principu srozumitelný“ a věrohodný. Úřad konstatuje, že takové tvrzení nelze považovat za relevantní odborný závěr znalce k posuzovanému nedostatku HMG, neboť neobsahuje vůbec žádné věcné vysvětlení a zdůvodnění toho, jakým způsobem či na základě jakých konkrétních skutečností plynoucích z HMG a cyklogramu dospěli autoři odborného posouzení Werkl k závěru, že posuzovaný nedostatek HMG není dán. Jejich znalecký závěr totiž vůbec věcně neřeší to, zda posuzovaný nedostatek HMG se v HMG skutečně vyskytuje, ale primárně hodnotí způsob, jakým navrhovatel tento zadavatelem identifikovaný nedostatek HMG „vysvětlil“ v námitkách, konkrétně uvádí, že navrhovatel poskytl podrobné informace o tom, jak hodlá činnost realizovat a že tento jím prezentovaný postup hodnotí jako srozumitelný a věrohodný; z jejich stanoviska však vůbec nevyplývá, na základě jakých konkrétních skutečností a údajů k závěru o jeho „věrohodnosti“ či správnosti dospěli. V této souvislosti Úřad považuje za nutné zdůraznit, že z části odborného posouzení Werkl nadepsané „Přílohy“, v níž jsou dle slov autorů odborného posouzení Werkl uvedených v bodu 31. odborného posouzení Werkl uvedeny dokumenty, které jim byly poskytnuty navrhovatelem, nevyplývá, že by autoři tohoto posouzení měli k dispozici „situace“ a výkresy, na které se navrhovatel ve svých námitkách odvolává, když z dokumentů tvořících součást projektové dokumentace k veřejné zakázce je zde uveden pouze cyklogram. Úřadu tedy není zřejmé, jak mohli autoři odborného posouzení konstatovat, že vysvětlení navrhovatele považují za věrohodné, a správnost v něm uváděných tvrzení de facto potvrdit, když neměli k dispozici ty dokumenty z projektové dokumentace, na nichž navrhovatel své vysvětlení staví. K tvrzení uvedenému v závěru znaleckého stanoviska, podle něhož je k dispozici také podrobný cyklogram, a předložené údaje tak odpovídají zadávací dokumentaci, Úřad uvádí, že to, že je cyklogram k dispozici (byť z odborného posouzení Werkl není zřejmé, komu), nikdo nezpochybňuje; Úřadu tedy není zřejmý význam tohoto sdělení a už vůbec ne to, jak z něj má vyplývat, že „předložené údaje odpovídají zadávací dokumentaci“. Pro úplnost Úřad dodává, že tvrzení navrhovatele z námitek, jež jsou v odborném posouzení Werkl citovány a z nichž jeho autoři patrně dovozují neexistenci posuzovaného nedostatku HMG, jsou de facto shodná s jeho tvrzeními ve vyjádření ke znaleckému posudku, k nimž se Úřad vyjádřil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí a ve vztahu k nimž konstatoval, že se věcně vůbec nevyjadřují ke konkrétním termínům dle cyklogramu a HMG, jejichž nesoulad je podstatou posuzovaného nedostatku HMG.

419.     Ke znaleckému posudku Ryska Úřad považuje za nutné předně uvést, že body 241 a 242 odborného posouzení Werkl, které doc. Ryska ve znaleckém posudku cituje a s nimiž se dle svých slov ztotožňuje jako se závěry autorů odborného posouzení Werkl, nepředstavují závěry autorů odborného posouzení Werkl, ale jedná se o přepis argumentace navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG obsažené v jeho námitkách, kterou v odborném posouzení Werkl jeho autoři v souvislosti s jednotlivými posuzovanými nedostatky HMG citují. Doc. Ryska tedy v rámci svých znaleckých závěrů odkazuje na text námitek navrhovatele, který však zcela jistě nelze považovat za odborné závěry nezávislého odborníka, z nichž by bylo možno při znaleckém posouzení věci vycházet, resp. je bez dalšího přejímat. Současně Úřad považuje za nutné zdůraznit, že doc. Ryska ve znaleckém posudku neuvedl k posuzovanému nedostatku HMG vůbec žádný vlastní závěr. Jeho závěry (dá-li se tak vůbec příslušná pasáž znaleckého posudku nazvat) jsou tedy tvořeny citací jednak tvrzení navrhovatele z námitek a jednak tvrzení uvedeného v odborném posouzení Werkl. Dle Úřadu tak lze shrnout, že znalecký posudek Ryska neobsahuje ve vztahu k posuzovanému nedostatku HMG žádné vlastní odborné závěry jeho autora, tj. doc. Rysky, a ani žádné odůvodnění, navíc část v něm uvedených citovaných tvrzení, které jsou doc. Ryskou prezentovány jako závěry odborného posouzení Werkl, jsou slova navrhovatele, která rozhodně nemohou být považována za objektivní názor nestranného odborníka, a současně citovaná tvrzení autorů odborného posouzení Werkl neobsahují žádné jejich vlastní odborné vyjádření k posuzovanému nedostatku HMG, jak bylo popsáno výše.

420.     Úřad k odbornému posouzení Werkl a ke znaleckému posudku Ryska shrnuje, že žádný z těchto dokumentů neobsahuje jakékoli vlastní odborné závěry k posuzovanému nedostatku HMG, když odborné posouzení Werkl pouze bez jakéhokoli věcného zdůvodnění hodnotí argumentaci navrhovatele k danému nedostatku HMG uvedenou v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení jako „věrohodnou“, a znalecký posudek Ryska tato tvrzení bez dalšího přebírá. Ani odborné posouzení Werkl, ani znalecký posudek Ryska tedy neobsahují žádné odborné věcné vyjádření k posuzovanému nedostatku HMG, a jejich „závěry“ tedy nelze považovat za způsobilé vyvrátit/zpochybnit závěry uvedené k danému nedostatku HMG ve znaleckém posudku KÚ.

421.     Ve vyjádření Ryska je v souvislosti s otázkou č. 25 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Obecně: uvedený problém je s ohledem na velikost a složitost stavby zcela marginální a řešit ve fázi podání nabídky takovou míru detailu a při daném stupni projektové dokumentace, kterou má účastník k dispozici, je nekorektní. To platí i pro dostupnost či nedostupnost pozemků. Rozpor s cyklogramem nelze jakkoli uvažovat/hodnotit, protože cyklogram tyto provizorní konstrukce v detailu vůbec neřeší a tedy logicky o jakémkoli rozporu nelze hovořit. SO 15-90/11 – Konstrukce pro dočasné vedení inž. Sítí (v PD se nazývá trochu přesněji a návodněji »15-90/11 – Provizorní konstrukce«) obsahuje provizorní kabelovou lávku (viz situace F_15_01_00_00_00_003_SIT_ZS_NZ345_1et) a zároveň dvě mostní provizoria (z příhradových a plnostěnných nosníků) realizované v jiné lokalitě a v jiném čase (viz situace F_15_01_00_00_00_020_SIT_ZS_NZ2_2et). Avšak v situaci není SO označen a tak se zdá, že je součástí realizace provizorní komunikace (15-42 provizorní úpravy před nádražím). Dle výkresu C15_04_0000_0001_101_KOO_SIT_NZ, kde jsou zobrazeny objekty pro Úsek 15, je pro objekt 15-90/11 vymezena konkrétní lokalita. Ve výkresu etapizace výstavby F_15_01_00_00_003_SIT_ZS_NS345_1et je plocha pro objekt 15-90/11 zobrazena jako dostupná v první etapě, což odpovídá prvním krokům zařízení staveniště a je to v souladu s časovým rámcem nevrženým v harmonogramu účastníka. Účastník poskytl velmi podrobné informace o tom, jak hodlá v této oblasti provádět. Pro znalce je tento postup v principu srozumitelný a vyhodnotil jej jako věrohodný.“

422.     Úřad předně konstatuje, že vysvětlení Ryska se do značné míry shoduje s vyádřením navrhovatele ke znaleckému posudku, pročež Úřad odkazuje na své shora uvedené závěry v příslušných částech odůvodnění tohoto rozhodnutí, ve kterých se vyjadřuje k argumentaci navrhovatele ve vyjádření ke znaleckému posudku. K tvrzení doc. Rysky, že nelze jakkoli hodnotit rozpor HMG s cyklogramem,  protože „cyklogram tyto provizorní konstrukce v detailu vůbec neřeší a tedy logicky o jakémkoli rozporu nelze hovořit“, Úřad sděluje, že ze znaleckého posudku KÚ plyne, že v cyklogramu je stanoven závazný termín zahájení výstavby metra D Nádraží Krčv oblasti NZ2, termín výstavby provizorní komunikace a stanovena doba, po jakou dobu má být po provizorní komunikaci k dispozici příjezd k zámečku Krč, přičemž KÚ mimo jiné na základě těchto termínů konstatoval, že práce na SO 15-90/11 nelze v časovém období uvedeném v HMG (tj. od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum]) realizovat, neboť nezbytné pozemky v oblasti NZ2 nebudou v tomto období k dispozici. Z uvedeného jasně vyplývá, že cyklogram stanovuje termíny, které měly být pro navrhovatele rozhodné při sestavování HMG. Tedy nedostatek HMG vychází z rozporu HMG s cyklogramem. K tvrzení doc. Rysky, podle něhož je posuzovaný nedostatek HMG marginální, Úřad uvádí, že podstatou daného nedostatku je to, že určitá činnost, jež má být realizována v konkrétní lokalitě, má být dle HMG zahájena v době, kdy tato lokalita nebude objektivně k dispozici. Taková okolnost má bezprostřední dopad na reálnost HMG, a tudíž ji nelze považovat za zanedbatelnou. K tomu Úřad připomíná bod 4.7 návrhu smlouvy, podle něhož harmonogram podle bodu 4.6 návrhu smlouvy (tj. „realizační“ harmonogram) má vycházet z harmonogramu předkládaného v nabídce, přičemž jednotlivé termíny budou ekvivalentně posunuty dle skutečného dne zahájení prací. Z tohoto důvodu je dle Úřadu nezbytné, aby HMG obsahoval odpovídající realizovatelný postup výstavby. Úřad proto setrvává na svých závěrech uvedených výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

423.     Úřad šetřenou otázku č. 25 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „SO 15-90/11 je zrealizovaný dříve než výstavba SOD 15 v rámci oblasti NZ2. Objekt obsahuje mostní provizorium pro výstavbu provizorní komunikace ulice K zámečku. Provizorní komunikace musí být v provozu od 02/2025. Pokud bude činnost na realizaci zahájena až v roce 2025, zadavatel toto považuje za nereálné stihnout. Komunikace je dle harmonogramu účastníka budována na mostech (SO 15-90/11) v období 10/2023-01/2024 – v této době nebude zhotoviteli daná lokalita k dispozici“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena a současně dokumenty, jež jako důkaz předložil ve správním řízení navrhovatel, tento závěr nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“.

K otázce č. 26

424.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že v HMG „SO 17-61/02 a 17-62/02 přeložky sítí jsou realizovány dříve než konstrukce SO 17-90/11 (potřebná pro jejich realizaci) a zároveň samostatná konstrukce 17-90/11 začíná dříve než začátek prací na SO 17-20. Nelze realizovat ocelovou mostní konstrukci (SO 17-90/11) před realizací vybraných pilot stavební jámy (SO 17-20). Tyto piloty nelze realizovat před etapizační přeložkou SO 17-71/11+12.“ Ve vztahu k otázce č. 26 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

425.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.26 znaleckého posudku, kde uvedl: „Podle harmonogramu uchazeče SO 17-90/11 Konstrukce pro provizorní vedení inž. sítí má být realizována od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], zatímco SO 17-61/02 Přeložka NTL plynovodu DN250 – provizorní by měla být provedena od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum] a SO 17-62/02 Přeložka horkovodu DN500 – provizorní by měla být provedena také od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]. Je zcela zřejmé, že objekt SO 17-90/11 Konstrukce pro provizorní vedení inž. sítí je potřebný pro následnou realizaci SO 17-61/02 provizorní přeložky NTL plynovodu a SO 17-62/02 přeložky horkovodu. Navíc ocelová konstrukce lávky, která je součástí SO 17-90/11 Konstrukce pro provizorní vedení inž. sítí je uložena na pilotách stavební jámy SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč. SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč se dle harmonogramu uchazeče má začít realizovat až od [obchodní tajemství – datum]. Z toho plyne, že bez zahájení realizace vybrané části SO 17-20 (piloty) nelze zrealizovat ocelovou lávku SO 17-90/11 a tudíž ani přeložku NTL plynovodu SO 17-62/02 ani přeložku horkovodu SO 17-61/02. To samozřejmě není technologicky možné. To znamená, že po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem.“

426.     V bodu 5.27. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 26 následujícím způsobem: „Prostudováním harmonogramu předloženého uchazečem bylo ověřeno, že činnost uvedená v harmonogramu uchazeče na řádku 216 SO 17-90/11 Konstrukce pro provizorní vedení inž. sítí má být realizována ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj]dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], zatímco objekty na řádku 209 SO 17-61/02 Přeložka NTL plynovodu DN250 – provizorní by měla být provedena ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] a na řádku 210 SO 17-62/02 Přeložka horkovodu DN500 - provizorní by měla být provedena také ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj]dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]. Je zcela zřejmé, že objekt SO 17-90/11 Konstrukce pro provizorní vedení inž. sítí je potřebný pro následnou realizaci SO 17-61/02 provizorní přeložky NTL plynovodu a SO 17-62/02 přeložky horkovodu. Navíc činnost na řádku 241 SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč se dle harmonogramu uchazeče má realizovat ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní až od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum].

V technické zprávě projektové dokumentace pro SO 17-62 odstavec 2 - Technické řešení je jednoznačně uvedeno, že SOD 17-62/02 Přeložka horkovodu vede přes stavební jámu po ocelové lávce. Ocelová konstrukce lávky je součástí SO 17-90/11 Konstrukce pro provizorní vedení inž. sítí a je uložena na pilotách stavební jámy SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč. Z toho jednoznačně plyne, že bez zahájení realizace vybrané části SO 17-20 (piloty) nelze zrealizovat SO 17-90/11 a tudíž ani SO 17-62/02 ano SO 17-61/02. Podle cyklogramu projektanta se počítá se zahájením výstavby pilot ve stavební jámě č. 2 v objektu SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč mezi srpnem – listopadem 2024, ve stavební jámě č. 1 mezi říjnem 2024 až dubnem 2025 a ve stavební jámě č. 3 mezi červencem 2025 až březnem 2026. V harmonogramu uchazeče jsou tedy objekty SO 17-61/02 Přeložka NTL plynovodu DN250 – provizorní a SO 17-62/02 Přeložka horkovodu DN500 – provizorní naplánovány [obchodní tajemství – konkrétní SO před jehož realizací mají být dotčené SO realizovány]. To samozřejmě není technologicky možné. To znamená, že po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem.“

427.     Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ též konkrétně vymezil termíny uvedené v HMG, které jsou v rozporu s cyklogramem. KÚ vysvětlil, že realizace SO 17-90/11 Konstrukce pro provizorní vedení inženýrských sítíje potřebná pro následnou realizaci SO 17-61/02 Přeložka NTL plynovodu – provizorní a SO 17-62/02 Přeložka horkovodu - provizorní, tj. SO 17-90/11 musí být realizován dříve než SO 17-61/02 a SO17-62/02, a současně dovodil, že bez zahájení realizace vybrané části SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč (piloty) nelze zrealizovat SO 17-90/11 (a tedy ani SO 17-61/02 a SO 17-62/02), tj. realizace příslušné části SO 17-20 musí předcházet realizaci SO 17-90/11. Ze znaleckého posudku plyne, že v HMG je ale nejdříve naplánována realizace objektů SO 17-61/02 (řádek 209 HMG) a SO 17-62/02(řádek 210 HMG) v termínu od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], následně objektu SO 17-90/11 (řádek 216 HMG) od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] a až poté objektu SO 17-20 (řádek 241 HMG) od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], což dle KÚ není technologicky možné. Dále ze znaleckého posudku plyne, žev cyklogramu je termín zahájení výstavby pilot v objektu SO 17-20 stanoven následovně: v jámě 1 na období říjen 2024 až duben 2025, v jámě 2 na období srpen až listopad 2024 a v jámě 3 na období červenec 2025 až březen 2026, a je tedy zřejmé, že termín realizace SO 17-20 uvedený v HMG ([obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum]) tak neodpovídá termínům uvedeným v cyklogramu. Tyto rozdíly podle KÚ jednoznačně ukazují, že navrhovatel se ve svém HMG odchýlil od podmínek stanovených zadavatelem v cyklogramu.

428.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 26 jsou nesprávné. Navrhovatel uvádí, že pokud jde o provádění pilotážních prací v SO 17-20 před SO 17-90/11, vycházel z výkresu etapizace F17_17_01_00_00_002_SIT_ZS_NK12_1et, kde jsou mosty 17-90/11 zobrazeny před pilotážními pracemi ve 2. etapě. Navrhovatel tedy předpokládal, že mosty budou mimo dosah pilot, nebo že se během pilotovacích prací mírně posunou. SO 17-61/02 zahrnuje 56 m potrubí a SO 17-62/02 210 m potrubí ve dvou řadách. Stavební jáma 17-20 má cca 27 m. Dle navrhovatele je tak možné zahájit výkopy a rýhy před provizorním mostem 17-90/11. Propojení je možné až po instalaci provizorního mostu. Postup v HMG je tudíž dle navrhovatele reálný a možný.

429.     K argumentaci navrhovatele Úřad předně uvádí, že jeho tvrzení o tom, že je možné zahájit výkopy a rýhy v rámci SO 17-61/02 a SO 17/62/02 (tj. v rámci realizace provizorní přeložky plynovodu a horkovodu) před realizací provizorního mostu v rámci SO 17-90/11 a že k propojení dojde až po jeho instalaci, neodpovídá termínům uvedeným v jeho HMG. Jak plyne ze znaleckého posudku, dle HMG mají být SO 17-61/02 a SO 17-62/02, tj. provizorní předložky sítí, realizovány v období od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], tj. dle HMG mají být v [obchodní tajemství – datum] dokončeny. S činností SO 17-90/11, tj. s konstrukcí pro provizorní most, na němž budou provizorní přeložky sítí vedeny, má být dle HMG ale započato až [obchodní tajemství – datum], tj. až po termínu dokončení provizorních přeložek sítí uvedeném v HMG. KÚ přitom ve znaleckém posudku uvedl, že objekt SO 17-90/11 je potřebný pro následnou realizaci SO 17-61/02 a SO 17-62/02 přeložky horkovodu, z čehož jasně plyne, že bez dokončení provizorního mostu pro umístění přeložek sítí není dokončení přeložek sítí možné.Je tedy vyloučeno, aby v případě navrhovatelem zmiňovaného dodatečného propojení provizorního mostu a provizorních přeložek sítí platil termín dokončení SO 17-61/02 a SO 17-62/02 uvedený v HMG, tj. listopad 2023, protože v případě dodatečného propojení až po instalaci provizorního mostu, tj. SO 17-90/11, by k jejich dokončení logicky muselo dojít později (až po realizaci propojení). Argumentace navrhovatele tedy dle Úřadu neodpovídá tomu, co sám navrhovatel uvedl ve svém HMG, a Úřadu se proto jeví jako účelová. 

430.     Dále Úřad uvádí, že k závěru KÚ o tom, že navrhovatel v HMG nesprávně stanovil termín provádění SO 17-20, kdy tento nedostatek HMG je dán jednak nefunkční technologickou návazností se souvisejícími stavebními objekty a dále tím, že v HMG je realizace provizorního mostu zahájena v [obchodní tajemství – datum] avšak realizace relevantní části SO 17-20 (piloty) začíná až v [obchodní tajemství – datum], což neodpovídá termínům zahájení výstavby pilot uvedeným v cyklogramu, navrhovatel ve svém vyjádření pouze uvedl, z jakého konkrétního výkresu z projektové dokumentace při tvorbě příslušné části HMG vycházel, a že na základě něho předpokládal, že mosty budou mimo dosah pilot, nebo že se během pilotovacích prací mírně posunou. Úřadu není zcela zřejmé, co navrhovatel tímto tvrzením vlastně sděluje, nicméně není pochyb o tom, že se vůbec věcně nevyjádřil k rozporu jím stanovených termínů v HMG s cyklogramem. Úřad v této souvislosti dodává, že sám navrhovatel v průběhu správního řízení opakovaně zdůrazňuje, že právě cyklogram je stěžejním dokumentem, z něhož měl při tvorbě HMG vycházet a je tedy zřejmé, že si toho, že termíny uvedené v HMG musí být s cyklogramem v souladu, je plně vědom.

431.     Úřad tedy shrnuje, že argumentace navrhovatele ve vyjádření ke znaleckému posudku není způsobilá vyvrátit závěry KÚ k posuzovanému nedostatku HMG uvedené ve znaleckém posudku.

432.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

433.     K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření ke znaleckému posudku, že závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky č. 26 ve znaleckém posudku jsou v rozporu se závěry týkajícími se téhož nedostatku HMG uvedenými v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska, Úřad uvádí následující.

434.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.18 nadepsaném „Téma 18“. Zde autoři nejprve (v bodech 246–248) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 250–253) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v námitkách, a následně, v článku 3.18.1 v bodech 254–257, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Snímek obrazovky z výkresu pro příslušnou fázi výstavby je uveden na následujícím obrázku. (…)

Objekt 17-61/02 (plynovod) zahrnuje 56 m potrubí a 17-62/02 (teplovod) 210 m ve dvou řadách. Stavební jáma 17-20 má rozpětí přibližně 27 m. Proto je začátek prací, jako jsou výkopy a rýhy, možný před realizací provizorního mostu 17-90/11. Jejich připojení by mohlo být provedeno po instalaci dočasného mostu.

Obecně lze uvést, že plánování a harmonogram výstavby Účastníka jsou srozumitelné a věrohodné.

Článek 8.1 písm. d) zadávací dokumentace je tudíž splněn.“

435.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.18 nadepsaném „Důvod 18“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodů 255 a 256 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Článek 8.1 písm. d) zadávací dokumentace je splněn“. Doc. Ryska pak nic dalšího neuvádí, tj. nesděluje žádné své vlastní odborné vyjádření.

436.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že jeho závěry jsou postaveny na shodné argumentaci, jakou uvedl navrhovatel ve vyjádření ke znaleckému posudku, tj. že zahájení prací jako jsou výkopy a rýhy v rámci SO 17-61/02 a SO 17-62/02 je možné provést před realizací provizorního mostu SO 17-90/11, a že k připojení přeložek sítí dojde až po jeho instalaci; Úřad proto ve vztahu k tomuto tvrzení odkazuje na své závěry uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Současně Úřad uvádí, že odborné posouzení Werkl se vůbec nevyjadřuje k nedostatku HMG spočívajícímu v tom, že realizace provizorního mostu SO 17-90/11 je dle HMG zahájena dříve než je zahájena realizace SO 17-20, resp. jeho relevantní části (výstavba pilot ve stavebních jámách), a ke z toho plynoucímu rozporu s cyklogramem.  Odborné posouzení Werkl se vyjadřuje pouze k nesprávnému stanovení termínů realizace SO 17-61/02 a SO 17-62/02 ve vztahu k SO 17-90/11, ale termín realizace relevantních části SO 17-20 vůbec neřeší. V této souvislosti Úřad ještě dodává, že z části odborného posouzení Werkl nadepsané „Přílohy“, v níž jsou dle slov autorů odborného posouzení Werkl uvedených v bodu 31. odborného posouzení Werkl uvedeny dokumenty, které jim byly poskytnuty navrhovatelem, nevyplývá, že by autoři tohoto posouzení měli k dispozici „výkres pro příslušnou fázi výstavby“, jímž zdůvodňují svůj závěr uvedený v odborném posouzení, když z dokumentů tvořících součást projektové dokumentace k veřejné zakázce je v seznamu příloh odborného posouzení Werkl uveden pouze cyklogram. Úřadu tak není zřejmé, jak je možné, že autoři na daný výkres v rámci svého odborného posouzení odkazují, když z výčtu podkladů, které měli od navrhovatele k dispozici, uvedeného v seznamu příloh, neplyne, že by takovým výkresem disponovali.

437.     Ke znaleckému posudku Ryska Úřad považuje za nutné zdůraznit, že doc. Ryska ve znaleckém posudku neuvedl k posuzovanému nedostatku HMG vůbec žádný vlastní závěr. Jeho závěry jsou tedy tvořeny tvrzeními uvedenými v odborném posouzení Werkl a neobsahují žádné vlastní odborné stanovisko doc. Rysky a ani žádné odůvodnění.

438.     Úřad shrnuje, že odborné posouzení Werkl se vyjadřuje pouze k dílčí skutečnosti, jež byla předmětem posuzovaného nedostatku HMG, přičemž toto vyjádření nelze z důvodů popsaných Úřadem výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí akceptovat. K termínu realizace SO 17-20, jenž byl v rámci posuzovaného nedostatku HMG taktéž konstatován, resp.  k jeho rozporu s cyklogramem, se odborné posouzení Werkl vůbec věcně nevyjadřuje. S ohledem na to nelze závěry odborného posouzení Werkl (a ani znaleckého posudku Ryska, jenž závěry odborného posouzení Werkl přebírá) považovat za způsobilé zpochybnit/vyvrátit závěry k posuzovanému nedostatku HMG uvedené ve znaleckému posudku KÚ.

439.     Ve vysvětlení Ryska je souvislosti s otázkou č. 26 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Obecně: uvedený problém (6 pilot !!!) je s ohledem na velikost a složitost stavby zcela marginální a řešit ve fázi podání nabídky takovou míru detailu a při daném stupni projektové dokumentace, kterou má účastník k dispozici, je nekorektní. Rozpor s cyklogramem nelze jakkoli uvažovat/hodnotit, protože cyklogram detail vůbec neřeší a tedy logicky o jakémkoli rozporu nelze hovořit. SO 17-61/02 (plynovod) zahrnuje 56 m potrubí a SO 17-62/02 (teplovod) 210 m ve dvou řadách. Stavební jáma 17-20 má rozpětí přibližně 27 m. Proto je začátek prací, jako jsou výkopy a rýhy, možný před realizací provizorního mostu 17-90/11. Jejich připojení by mohlo být provedeno po instalaci dočasného mostu.“

440.     K tvrzení doc. Rysky, že o rozporu s cyklogramem nelze uvažovat, protože cyklogram detail vůbec neřeší, a tedy logicky o jakémkoli rozporu nelze hovořit, Úřad sděluje, že KÚ ve znaleckém posudku uvedl v cyklogramu stanovené termíny zahájení výstavby pilot ve stavební jámě č. 1 až 3 v objektu SO 17-20 a sdělil, že v HMG stanovené termíny u SO 17-61/02 a 17-62/02 (tj. provizorních přeložek sítí) jsou naplánovány ještě před realizací pilot, na kterých má být uložen SO 17-90/11 (tj. provizorní most vedení sítí), což jev technologickém nesouladu, a po této stránce je HMG v rozporu s cyklogramem. Z uvedeného jasně vyplývá, že cyklogram stanovuje termíny výstavby pilot, které měly být pro navrhovatele rozhodné při sestavování HMG, tj. při určování termínů realizace navazujících činností; je tedy zřejmé, že v tomto ohledu posuzovaný nedostatek HMG představuje rozpor HMG s cyklogramem.
K tvrzení doc. Rysky, podle něhož je „problém 6 pilot“ marginální, Úřad uvádí, že podstatou daného nedostatku je to, že navrhovatel v HMG nedodržel technologický postup výstavby, což dle Úřadu za marginální považovat nelze, neboť taková okolnost má dle Úřadu bezprostřední dopad na reálnost HMG. K tomu Úřad připomíná bod 4.7 návrhu smlouvy, podle něhož harmonogram podle bodu 4.6 návrhu smlouvy (tj. „realizační“ harmonogram) má vycházet z harmonogramu předkládaného v nabídce, přičemž jednotlivé termíny budou ekvivalentně posunuty dle skutečného dne zahájení prací. Z tohoto důvodu se jeví dle Úřadu jako nezbytné a z pohledu zadavatele i zcela logické vyžadovat, aby HMG obsahoval odpovídající realizovatelný postup výstavby. Ke zbývající části vysvětlení Ryska Úřad uvádí, že se shoduje s argumentací uvedenou v odborném posouzení Werkl v článku 3.18.1 v bodu 255, k níž se Úřad vyjádřil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí; Úřad proto na tam uvedené závěry odkazuje.

441.     Úřad šetřenou otázku č. 26 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „SO 17-61/02 a 17-62/02 přeložky sítí jsou realizovány dříve než konstrukce SO 17-90/11 (potřebná pro jejich realizaci) a zároveň samostatná konstrukce 17-90/11 začíná dříve než začátek prací na SO 17-20. Nelze realizovat ocelovou mostní konstrukci (SO 17-90/11) před realizací vybraných pilot stavební jámy (SO 17-20). Tyto piloty nelze realizovat před etapizační přeložkou SO 17-71/11+12“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena, a současně dokumenty předložené navrhovatelem závěry znaleckého posudku nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“. 

K otázce č. 29

442.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, žev HMG „(v)ýstavba SO 51-21 kolejové betony a svršek nezohledňuje postup výstavby v tunelech a stanicích (vázána pouze na SO 15-20 dokončení po TBM). Kolejové betony musí být vázány na dokončení jednotlivých tunelů a stanic.“ Ve vztahu k otázce č. 29 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

443.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.29 znaleckého posudku, kde uvedl: „Činnost v harmonogramu uchazeče SO 51-21 Kolejový svršek je navázána pouze na činnost SO 15-20 Stanice Nádraží Krč - NAK2 (po dokončení TBM prací). Činnost SO 51-21 Kolejový svršek není navázána na průběh postupu výstavby v jednotlivých tunelech traťových úseků a dalších stanicích. V cyklogramu projektanta, jsou Kolejové betony a svršek vyznačeny podrobně podle místa lokace. Další odůvodnění, viz kap. 5.30. Harmonogram uchazeče je v tomto případě v rozporu s cyklogramem, protože harmonogram má zde nižší podrobnost členění než cyklogram projektanta, uchazeč nerozpracoval postup výstavby kolejových betonů a svršku pro jednotlivé stanice a traťové úseky.“

444.     V bodu 5.30. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 29 následujícím způsobem: „Prostudováním harmonogramu předloženého uchazečem bylo ověřeno, že činnost uvedená v harmonogramu uchazeče na řádku 586 SO 51-21 Kolejový svršek je plánována k realizaci ve lhůtě [obchodní tajemství – číselný údaj] dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]s celkovou rezervou 2 dní a je navázána pouze na činnost na řádku 395 SO 15-20 Stanice Nádraží Krč – NAK2 (po dokončení TBM prací) vazbou konec – konec s časovou hodnotou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní. Činnost SO 51-21 Kolejový svršek tak opravdu není navázána na průběh postupu výstavby v jednotlivých tunelech traťových úseků a dalších stanicích. V cyklogramu (3.2.6.) projektanta je vidět provázanost výstavby kolejových betonů a svršku na předcházející průběh výstavby všech stanic i kolejových úseků. Podle cyklogramu by realizace kolejových betonů a svršku ve stanici Nemocnice Krč měla probíhat od září do prosince 2027, v ostatních stanicích a traťových úsecích pak od půli července do půli listopadu 2027. Je patrné, že pro začátek prací na SO 51-21 Kolejový svršek (pokud tento objekt zahrnuje i kolejové betony, což není úplně z názvu činnosti jasné) se shoduje termín uvedený v harmonogramu uchazeče s cyklogramem. Podle harmonogramu uchazeče by se však práce na tomto objektu oproti cyklogramu protáhly až do [obchodní tajemství – datum], s využitím celkové rezervy do [obchodní tajemství – datum]. což by zapříčinilo zpoždění navazujících prací. V cyklogramu projektanta, jsou kolejové betony a svršek rozebrány a vyznačeny podrobně podle místa lokace. V harmonogramu uchazeče pro začátek prací v principu není riziko, neboť počítá se stejným termínem, přičemž celková doba na tento objekt je [obchodní tajemství – informace, zda je doba kratší či delší] nežli v cyklogramu. Nicméně takové vyznačení v harmonogramu uchazeče postrádá smysl harmonogramu jako takového. Harmonogram uchazeče má zde nižší podrobnost členění než cyklogram projektanta (podobně jako je to se stanicemi, eskalátorovými tunely atd.).

Harmonogram (3.2.10.) uchazeče je v tomto případě v rozporu s cyklogramem, protože harmonogram má zde nižší podrobnost členění než cyklogram (3.2.6.) projektanta, uchazeč nerozpracoval postup výstavby kolejových betonů a svršku pro jednotlivé stanice a traťové úseky, nýbrž zagregoval postup výstavby těchto konstrukcí do 1 objektového procesu. I zde tedy narážíme na nedodržení podmínky zadavatele – harmonogram ve struktuře objektových a dílčích stavebních procesů.“

445.     Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad mezi HMG a cyklogramem. KÚ konkrétně poukázal na skutečnost, že v HMG je realizace SO 51-21 Kolejový svršek (řádek 586 HMG) plánována od [obchodní tajemství – datum]do [obchodní tajemství – datum] a je navázána pouze na realizaci SO 15-20 Stanice Nádraží Krč - NAK2 (po dokončení TBM prací, řádek 395 HMG), tedy bez vazby na průběh výstavby v tunelech traťových úseků a dalších stanic. Naproti tomu v cyklogramu je provázanost výstavby kolejových betonů a svršku na předcházející průběh výstavby všech stanic a kolejových úseků zřejmá. Vzhledem k nižší míře podrobnosti členění je tedy HMG v rozporu s cyklogramem. KÚ dále uvedl, že podle cyklogramu probíhá realizace kolejových betonů a svršku ve stanici Nemocnice Krč od září do prosince 2027, zatímco ve zbývajících stanicích a traťových úsecích od července do listopadu 2027. Podle HMG se práce na SO 51-21 oproti cyklogramu protáhnou až do 15. 3. 2028 a s využitím časové rezervy do [obchodní tajemství – datum], což zapříčiňuje zpoždění navazujících prací. V HMG je tudíž celková doba na realizaci SO 51-21 delší než v cyklogramu. S ohledem na uvedené skutečnosti je pak dle Úřadu zřejmé, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

446.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 29 jsou nesprávné. Navrhovatel sděluje, že v HMG předpokládá, že SO 51-21 se týkají jednotlivostí tunelů, postupu prací ve stanicích a vnějších prací. Při přípravě HMG se navrhovatel zaměřil na hlavní (zásadnější) práce, protože práce na SO 51-21 jsou dle něj omezeny dokončením TBM, jak vyplývá z cyklogramu. HMG je dle navrhovatele sladěn s cyklogramem. Dokončení kolejového betonu a svršku je smluvním milníkem, který má být dokončen do [obchodní tajemství – datum]. Podle HMG je tento milník splněn v termínu. Dále cyklogram stanovuje termín zahájení prací na kolejovém svršku na polovinu července 2027, HMG v souladu s tím stanovuje termín zahájení na 15. 7. 2027. HMG je tedy dle navrhovatele plně v souladu s cyklogramem.

447.     K argumentaci navrhovatele Úřad uvádí následující. Dle znaleckého posudku je realizace SO 51-21 Kolejový svršek v HMG započata dne [obchodní tajemství – datum], tedy začátek prací se shoduje s termínem stanoveným v cyklogramu; v tomto ohledu tedy HMG v rozporu s cyklogramem není. K ukončení prací na SO 51-21 má však dle HMG dojít až [obchodní tajemství – datum], resp. při využití časové rezervy 2 dny dne [obchodní tajemství – datum] (nejpozději přípustný termín ukončení realizace objektu), avšak podle cyklogramu mají být tyto práce dokončeny ve stanici Nemocnice Krč do prosince 2027 a v ostatních stanicích do půli listopadu 2027. Je tedy zřejmé, že rozpor HMG s cyklogramem spočívá v odlišném termínu dokončení SO 51-21. Navrhovatel ve svém vyjádření ke znaleckému posudku tvrdí, že milník Dokončení kolejových betonů a kolejového svršku má být dokončen [obchodní tajemství – datum]a že podle HMG je tento milník splněn v termínu. K tomu Úřad uvádí, že v bodu 4.10.2. znaleckého posudku, kde KÚ popisuje obsah HMG navrhovatele, KÚ k HMG mj. uvedl, že „(u)zlové body – milníky jsou uvedeny v úvodní části výstupní sestavy (řádky 1–31).“ Úřad v HMG ověřil, že na řádku 3 HMG je u milníku Dokončení kolejových betonů a kolejového svršku uvedeno datum [obchodní tajemství – datum], jak tvrdí navrhovatel. Z uvedeného plyne, že milník zmiňovaný navrhovatelem je údajem obsaženým v jeho vlastním HMG. S ohledem na to není Úřadu zřejmý význam výše uvedeného tvrzení navrhovatele a už vůbec ne to, jak má toto tvrzení vyvrátit existenci nedostatku HMG spočívajícího v tom, že výstavba SO 51-21 Kolejový svršek nezohledňuje postup výstavby v tunelech a stanicích a že kolejové betony musí být vázány na dokončení jednotlivých tunelů a stanic, a z toho plynoucího rozporu HMG s cyklogramem. Argumentuje-li totiž navrhovatel tím, že termín dokončení činnosti SO 51-21 uvedený v HMG je v souladu s milníkem Dokončení kolejových betonů a kolejového svršku, pak je zjevné, že porovnává dva různé údaje z vlastního HMG, a tedy se nijak nevyjadřuje k závěru KÚ o tom, že termín ukončení SO 51-21 uvedený v HMG je v rozporu s cyklogramem. Úřad dále uvádí, že podle znaleckého posudku je v cyklogramu vidět provázanost kolejových betonů a svršku na předcházející průběh výstavby všech stanic i kolejových úseků, v HMG však činnost SO 51-21 Kolejový svršek není navázán na průběh postupu výstavby v jednotlivých tunelech traťových úseků a dalších stanicích. Z uvedeného vyplývá, že HMG je rozpracován do menších podrobností než cyklogram. Argumentaci navrhovatele, podle níž byl HMG zpracován se zaměřením na realizaci prací označovaných navrhovatelem jako „hlavní“ či „zásadnější“, nepovažuje Úřad za relevantní, neboť navrhovatel tímto tvrzením nijak nerozporuje, resp. nevyvrací závěr KÚ o tom, že HMG je zpracován v nižší úrovni podrobnosti než cyklogram, ale navrhovatel pouze konstatuje, že se při tvorbě HMG zaměřil na práce, které sám považoval za „hlavní“ či „zásadnější“.

448.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

449.     K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření ke znaleckému posudku, že závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky č. 29 ve znaleckém posudku jsou v rozporu se závěry týkajícími se téhož nedostatku HMG uvedenými v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska, Úřad uvádí následující.

450.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.21 nadepsaném „Téma 21“. Zde autoři nejprve (v bodech 279–281) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodu 283) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.21.1 v bodech 284–287, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Podle milníku Dokončení kolejových betonů a kolejového svršku (činnost 3) musí být práce dokončeny 15.03.2028. Podle časového harmonogramu (činnost 586) jsou práce dokončeny [obchodní tajemství – datum]. Tato data se shodují.

Podle Cyklogramu [02] by práce na Výstavbě kolejového svršku začaly v polovině července 2027. Podle časového harmonogramu (činnost 586) mají být práce zahájeny [obchodní tajemství – datum]. (…)

Časový harmonogram Účastníka se řídí Cyklogramem [02]. Tento požadavek je výslovně uveden v zadávací dokumentaci.

Články 8.1 písm. b) a 8.1 písm. d) zadávací dokumentace jsou tudíž splněny.“

451.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.21 nadepsaném „Důvod 21“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodů 284, 285 a 286 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Články 8.1 písm. b) a 8.1 písm. d) zadávací dokumentace jsou splněny“. Doc. Ryska pak již nic dalšího neuvádí, tj. nesděluje žádné své vlastní odborné vyjádření.

452.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl a v něm uvedenému tvrzení, že podlemilníku Dokončení kolejových betonů a kolejového svršku musí být práce dokončeny [obchodní tajemství – datum] a dle HMG je objekt SO 51-21 Kolejový svršek dokončen k témuž dni, Úřad konstatuje, že autoři odborného posouzení Werkl v tomto tvrzení porovnávají dva termíny stanovené v HMG (na řádku 3 HMG a na řádku 586 HMG, které autoři označují „činnost 3“ a „činnost 586“). Úřadu není zřejmý důvod takového srovnání, ani to, co vlastně autoři odborného posouzení Werkl vyvozují z toho, že se tyto termíny shodují. KÚ ve znaleckém posudku uvedl, že podle HMG mají být práce na SO 51-21 dokončeny až [obchodní tajemství – datum] (při využití časové rezervy 2 dny dne [obchodní tajemství – datum]), ale že podle cyklogramu mají být tyto práce dokončeny ve stanici Nemocnice Krč již do prosince 2027 a v ostatních stanicích již do poloviny listopadu 2027, tedy jasně vysvětlil rozpor mezi termínem dokončení realizace kolejových betonů a svršků stanoveným v cyklogramu oproti termínu uvedenému v HMG; autoři odborného posouzení Werkl však termín realizace předmětné činnosti uvedený v HMG s termínem uvedeným v cyklogramu vůbec nesrovnávají a bez bližšího vysvětlení porovnávají dva termíny uvedené v HMG navrhovatele a konstatují, že jsou shodné. Jelikož se tedy odborné posouzení Werkl k rozporu termínu dokončení realizace kolejových betonů a svršků stanoveného v cyklogramu oproti termínu uvedenému v HMG vůbec věcně nevyjadřuje, nejsou závěry odborného posouzení Werkl způsobilé vyvrátit závěr znaleckého posudku KÚ, že je HMG v tomto ohledu v rozporu s cyklogramem. Odůvodnění uvedené v odborném posouzení Werkl navíc nelze považovat za relevantní ani dostačující k vyvrácení závěru KÚ o existenci nedostatku HMG, podle něhož výstavba SO 51-21 nezohledňuje postup výstavby v tunelech a stanicích (je vázána pouze na SO 15-20), když v odborném posouzení Werkl vyjádření k danému nedostatku HMG zcela absentuje.

453.     Ke znaleckému posudku Ryska Úřad konstatuje, že v něm doc. Ryska neuvedl k posuzovanému nedostatku HMG vůbec žádné vlastní odborné stanovisko, když jeho „závěry“ jsou tvořeny pouze citací tvrzení uvedeného v odborném posouzení Werkl. Ani znalecký posudek Ryska tedy neobsahuje závěr, jenž by byl způsobilý vyvrátit závěr týkající se posuzovaného nedostatku HMG uvedený ve znaleckém posudku KÚ.

454.     V souvislosti s otázkou č. 29 je ve vyjádření Ryska uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Časový harmonogram účastníka se řídí cyklogramem. Tento požadavek je výslovně uveden v zadávací dokumentaci. Skutečnost, že má nabídkový harmonogram cyklogram rozpracovávat do větší podrobnosti, není v zadávací dokumentaci uvedena. Obecně platí, že harmonogram v nižší podrobnosti automaticky neznamená rozpor oproti cyklogramu. Podle milníku Dokončení kolejových betonů a kolejového svršku (činnost 3) musí být práce dokončeny 15.03.2028. Podle časového harmonogramu (činnost 586) jsou práce dokončeny [obchodní tajemství – datum]. Tato data se shodují. Podle Cyklogramu [02] by práce na Výstavbě kolejového svršku začaly v polovině července 2027. Podle časového harmonogramu (činnost 586) mají být práce zahájeny [obchodní tajemství – datum]. Časový harmonogram Účastníka se řídí Cyklogramem [02]. Tento požadavek je výslovně uveden v zadávací dokumentaci.“

455.     K tvrzení doc. Rysky, že v zadávací dokumentaci není uvedeno, že HMG má nabídkový harmonogram cyklogram rozpracovávat do větší podrobnosti, Úřad uvádí, že podle bodu 8.1 zadávací dokumentace měl podrobný harmonogram výstavby vycházet z cyklogramu a splňovat požadavky stanovené v bodu 8.1 zadávací dokumentace. Podle bodu 8.1 zadávací dokumentace přitom měly být v podrobném harmonogramu výstavby stanoveny termíny a lhůty provádění a určena posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění, podrobný harmonogram výstavby měl zahrnovat též strukturu výrobního procesu na úrovni technologické struktury dílčích stavebních procesů a objektových procesů. Z uvedeného podle Úřadu vyplývá, že harmonogram, který měl být součástí nabídek uchazečů, měl cyklogram rozpracovávat do větších podrobností (tj. dále ho rozvíjet a konkretizovat). KÚ ve znaleckém posudku uvedl, že „(č)innost SO 51-21 Kolejový svršek tak opravdu není navázána na průběh postupu výstavby v jednotlivých tunelech traťových úseků a dalších stanicích. V cyklogramu (3.2.6.) projektanta je vidět provázanost výstavby kolejových betonů a svršku na předcházející průběh výstavby všech stanic i kolejových úseků.“; tj. dospěl k závěru, že HMG má dokonce nižší podrobnost než cyklogram, tj. není zpracován ani v takové úrovni podrobnosti jako cyklogram. K tvrzení doc. Rysky, že obecně platí, že harmonogram v nižší podrobnosti automaticky neznamená rozpor oproti cyklogramu, Úřad konstatuje, že se jedná o obecné tvrzení, kterým se doc. Ryska nijak konkrétně věcně nevyjadřuje k posuzovanému nedostatku HMG. Ke zbývajícím tvrzením uvedeným k posuzovanému nedostatku ve vyjádření Ryska Úřad uvádí, že se shodují s argumentací uvedenou v odborném posouzení Werkl
v článku 3.21.1, k níž se Úřad vyjádřil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí; na své závěry tedy Úřad odkazuje.  

456.     Úřad šetřenou otázku č. 29 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „(v)ýstavba SO 51-21 kolejové betony a svršek nezohledňuje postup výstavby v tunelech a stanicích (vázána pouze na SO 15-20 dokončení po TBM). Kolejové betony musí být vázány na dokončení jednotlivých tunelů a stanic“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena a současně dokumenty předložené navrhovatelem závěry znaleckého posudku nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“.

K otázce č. 31

457.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že v HMG „(r)ažené objekty SOD 19 stanice Nové Dvory nejsou vzájemně provázány. Dle HMG jsou práce ve stanici zahájeny dříve než je ve stanici skutečná přítomnost zhotovitele (vazba na SO 19-24 a SO 19-16).“ Ve vztahu k otázce č. 31 pak měl KÚ mj. posoudit, zda tento nedostatek HMG znamená, že HMG je v rozporu s cyklogramem.

458.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.31 znaleckého posudku, kde uvedl: „Faktem je, že v harmonogramu uchazeče ražené objekty stanice Nové Dvory nejsou vzájemně provázány vazbami síťového grafu. Dle cyklogramu projektanta by měla probíhat výstavba přístupové štoly, tedy SO 19-16 Větracího a přístupového tunelu v termínech leden–únor 2024 a výstavba výtahové šachty (SO 19-24/01 Výtahová šachta) v období prosinec 2023–únor 2024. Další ražené části stanice potom následují. Lhůty výstavby těchto objektů uvedené v harmonogramu uchazeče jsou zcela odlišné. Lze však konstatovat, že ražené úseky objektů SO 19-24/01 Výtahová šachta – Ražená část a SO 19-16 Větrací a přístupový tunel by v termínech, které jsou uvedeny v harmonogramu uchazeče, mohly začít, neboť jejich zahájení následuje až po realizaci celé přípravy území, přeložek a dočasných objektů. Výše zmíněným a provedeným srovnáním harmonogramu uchazeče a cyklogramu v této části znamená, že po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem.“

459.     V bodu 5.32. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 31 následujícím způsobem: „Prostudováním harmonogramu předloženého uchazečem bylo ověřeno, že činnost uvedená v harmonogramu uchazeče na řádku 57 SOD 19 STANICE NOVÉ DVORY je plánována se lhůtou [obchodní tajemství – číselný údaj]dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] s uvedenou rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] den, dále činnost na řádku 115 SO 19-24/01 Výtahová šachta - Ražená část je plánována se lhůtou [obchodní tajemství – číselný údaj]dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]včetně přerušení s rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj]dní a je navázána na činnosti na řádku 116 SO 19-24/02 Výtahová šachta - Hloubená a nadzemní část vazbou začátek – začátek s časovou hodnotou [obchodní tajemství – číselný údaj]dní a činnost na řádku 104 SO 19-16 Větrací a přístupový tunel je plánována se lhůtou [obchodní tajemství – číselný údaj]dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] včetně přerušení s rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní a je navázána na činnosti na řádku 64 SO 19-01 Příprava území a činnost na řádku 99 SO 19-06/40 El. přípojka VN staveniště ND4 vazbou konec – začátek s časovou hodnotou [obchodní tajemství – číselný údaj]. Je třeba konstatovat, že činnost SOD 19 STANICE NOVÉ DVORY je činnost agregovaná, zahrnující celý stavební oddíl, který se skládá podle rekapitulace rozpočtu ze 111 objektů. Činnost na řádku 108 SO 19-20 Stanice Nové Dvory má plánovanou lhůtu výstavby [obchodní tajemství – číselný údaj] dní od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], s přerušením s rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní a je napojena pouze na činnost na řádku 117 SO 19-26 Eskalátorový tunel jih s plánovanou dobou realizace [obchodní tajemství – číselný údaj] dní vazbou začátek – začátek s časovou hodnotou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní.

Harmonogram uchazeče tedy předpokládá kompletní realizaci SO 19-26 Eskalátorového tunelu jih za [obchodní tajemství – číselný údaj]dnů, a to včetně sekundární části. Tato doba je dle názoru znalce nereálná (v cyklogramu projektanta je uvažováno s 8 měsíci – 15. 1. 2024 – 15. 9. 2024). Navíc nelze realizovat ihned i sekundární ostění s ohledem na ražbu stanice. Realizace SO 19-20 Stanice Nové Dvory by měla dokonce dle harmonogramu uchazeče začít [obchodní tajemství – informace o tom, zda realizace dotčeného SO má být před nebo po dokončení] SO 19-26 Eskalátorového tunelu jih. Toto plyne z projektové dokumentace stavební části, podklad 3.2.4: část 101_50_E50_51_E151_19_Nové Dvory19_02_HSO, příloha Technická zpráva E119_02_2000_0200_001_TZ, strana 2, odstavec 3.1, kde jsou taxativně vyjmenovány související ražené objekty stanice Nové Dvory. Jedná se o SO 19-16 Větrací a přístupový tunel, SO 19-19 Výhybna stanice, SO 19-24/01 Výtahová šachta jih – Ražená část, SO 19-26 Eskalátorový tunel jih, SO 19-27 Eskalátorový tunel sever, SO 18-21 Levý ražený jednokolejný tunel a SO 18-22 Pravý ražený jednokolejný tunel. V cyklogramu projektanta jsou tyto objekty znázorněny dobou realizace směrem realizace ve vzájemných vazbách.

Faktem je, že v harmonogramu uchazeče ražené objekty stanice Nové Dvory nejsou vzájemně provázány vazbami síťového grafu. Zároveň je však nutné uvést, že zadavatel uvedení vazeb, tedy předchůdců a následovníků u činností nepožadoval, požadováno bylo určení posloupnosti stavebních prací s ohledem na technologické provádění, a to u každého SO a PS. Pro možnou kontrolu síťového grafu a výpočet kritické cesty, jejíž znázornění požadováno bylo, je však uvedení vazeb na předcházející, popř. následující činnosti, nutné.

Dle cyklogramu (3.2.6.) projektanta by měla probíhat výstavba přístupové štoly, tedy SO 19-16 Větracího a přístupového tunelu v termínech leden–únor 2024 a výstavba výtahové šachty (SO 19-24/01 Výtahová šachta) v období prosinec 2023–únor 2024. Další ražené části stanice potom následují. Lze však konstatovat, že ražené úseky objektů SO 19-24/01 Výtahová šachta – Ražená část a SO 19-16 Větrací a přístupový tunel by v termínech, které jsou uvedeny v harmonogramu uchazeče, mohly začít, neboť jejich zahájení následuje až po realizaci celé přípravy území, přeložek a dočasných objektů. Výše zmíněným a provedeným srovnáním harmonogramu uchazeče a cyklogramu v této části znamená, že po této stránce je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem (3.2.6.).“

460.     Přípisem ze dne 20. 1. 2025 Úřad v souladu s § 28 odst. 6 zákona o znalcích požádal KÚ o podrobnější vysvětlení obsahu znaleckého posudku, neboť některé závěry uvedené v bodu 5.32. znaleckého posudku, konkrétně týkající se otázky č. 31, mu nebyly dostatečně jasné.

461.     Ve vysvětlení znaleckého posudku KÚ mj. uvedl: „Je pravdou, že v harmonogramu uchazeče ražené objekty stanice Nové Dvory nejsou vzájemně provázány vazbami síťového grafu, uvedení příslušných vazeb v něm chybí. Především je nutno uvést, že tvrzení, že »Dle HMG jsou práce ve stanici zahájeny dříve, než je ve stanici skutečná přítomnost zhotovitele (vazba na SO 19-24 a SO 19-16).« není tvrzení autorů posudku, je to opis otázky č. 31, která byla formulována ÚOHS a předána znaleckému ústavu. Toto tvrzení v otázce, které formuloval zadavatel posudku, je sice poněkud bizarní, vyplývá však ze skutečnosti, že podle HMG uchazeče by měla realizace SO 19-20 Stanice Nové Dvory začít dříve, než bude dokončena ražba SO 10-26[22] Eskalátorového tunelu jih. Až po dokončení eskalátorového tunelu se budou moci pracovníci zhotovitele dostat na místo, kde se bude realizovat SO19-20 Stanice Nové Dvory. (…) Jak plyne z posudku výše zmíněným a provedeným srovnáním harmonogramu uchazeče a cyklogramu v této části znamená, že po těchto stránkách je harmonogram uchazeče v rozporu s cyklogramem, zejména v uvedení nesmyslných rezerv u jmenovaných činností v harmonogramu, ale i tím, že by dle HMG uchazeče práce ve stanici SO19-20 Stanice Nové Dvory měly být zahájeny dříve, než je zajištěn přístup na prostor pracoviště této stanice. (…) Technologicky by realizace ražených úseků objektů SO 19-24/01 Výtahová šachta – Ražená část a SO 19-16 Větrací a přístupový tunel by v termínech, které jsou uvedeny v harmonogramu uchazeče, mohla začít, neboť jejich zahájení následuje až po realizaci celé přípravy území, přeložek a dočasných objektů, takže stavební připravenost je zajištěna. Opět se však v HMG uchazeče objevuje u SO19-24/01 nesmyslná celková rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní (řádek 115) a u SO19-16 opět nesmyslná celková rezerva také [obchodní tajemství – číselný údaj] dní (řádek 104). Ovšem v cyklogramu jsou uvedeny naprosto jiné termíny a lhůty výstavby těchto objektů. Po této stránce je tedy HMG v rozporu s cyklogramem. (…) Rezervy procesů jsou vyznačeny pouze číselně, nikoli graficky. Jak je v posudku konstatováno, řada vazeb mezi činnostmi není uvedena správně, některé chybí. Formálně sice v síťovém grafu v příslušných sloupcích slovní části zadavatel uvedení předchůdců a následníků nepožadoval, ale pokud zadavatelem bylo požadováno vyznačení kritické cesty a rezerv, rozumí se samo sebou, že budou aspoň graficky vyznačeny vazby mezi činnostmi. Systém MS Project implicitně vyznačuje i předchůdce, tj. vyznačení druhů a časových hodnot vazeb na předcházející procesy, uchazeč doplnil i následníky, tj. vyznačení druhů a časových hodnot vazeb na následující procesy. (…) Na otázku, zda lze i přesto, že zadavatel uvedení předchůdců a následovníků nepožadoval, dojít k závěru, že výstavba technologie stanice Nové Dvory (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) není provázána na stavební část díla (např.: SO 19-20 stanice Nové Dvory atd.) a že tato skutečnost je v rozporu s cyklogramem lze na základě předchozího zdůvodnění odpovědět ano. V odpovědi na otázku č. 15 znalecký ústav došel k závěru, že výstavba technologie stanice Nové Dvory (…) skutečně není provázána na stavební část díla, neboť v síťovém grafu chybí příslušné vazby, a opravdu by se mohlo stát, že případné zdržení stavební části objektu SO 19-20 Stanice Nové Dvory by se v harmonogramu při jeho aktualizaci pak nepromítlo do termínu montáže technologie, protože chybí potřebné vazby mezi těmito činnostmi. Na otázku, zda lze i přesto, že zadavatel uvedení předchůdců a následovníků nepožadoval, dojít k závěru, že výstavba ražených objektů SOD 19 stanice Nové Dvory není provázána a že tato skutečnost je v rozporu s cyklogramem, je možno odpovědět ano. V harmonogramu jsou sice uvedeny některé vazby mezi objektovými procesy v této oblasti, ale důležité technologické vazby, které by prokázaly provázanost ražených objektů SOD 19 Stanice Nové Dvory, uvedeny nejsou. Navíc, když se harmonogram důsledně prostuduje, jsou zde uvedeny opět naprosto nesmyslné celkové rezervy (365–372 dní). Je třeba si znovu uvědomit, že rezerva plus doba trvání vyznačuje celkový časový interval, ve kterém lze příslušnou činnost provádět. V harmonogramu nejsou graficky rezervy znázorněny, což zmíněnou skutečnost poněkud zatemňuje. To však nic nemění na tom, že po této stránce je harmonogram vypracován velmi nekvalifikovaně, neřkuli zmatečně. Toto vše svědčí o rozporech mezi cyklogramem a harmonogramem.“

462.     Přípisem ze dne 11. 4. 2025 se Úřad obrátil na KÚ s žádostí o doplnění vysvětlení znaleckého posudku k otázce č. 20 z přípisu ze dne 20. 1. 2025 (která se týká otázky č. 31 ve znaleckém posudku KÚ).

463.     V doplnění vysvětlení znaleckého posudku KÚ mj. uvedl: „Jak je patrné v harmonogramu uchazeče (řádky 102–118) výstavba prakticky všech zmíněných objektů je plánována v souběhu s řadou přerušení, která nejsou nijak technologicky odůvodněna. Všimněme si opět obrovských celkových rezerv, které by při jejich využití posouvaly termíny konců výstavby jednotlivých objektů do nejpozději přípustných termínů o třetinu roku až rok, což je naprostý nesmysl, který by vylučoval další úspěšný postup výstavby. Lze konstatovat, že takto by výstavba zmíněných objektů nemohla probíhat, jednak z důvodů kapacitních možností (počet pracovníků a zejména strojních sestav), jednak z důvodu chybného naplánování výstavby. V cyklogramu projektanta je užito jiné členění ražených objektů s tím, že veškerá ražba by měla skončit v březnu 2027 (nefekální jímka), přičemž výstavba je plánována s logickými návaznostmi ražby jednotlivých objektů. Zde se opět projevuje nesoulad harmonogramu uchazeče s cyklogramem ZD. Na požadavek o doplnění vysvětlení je tedy možno odpovědět následovně: Z harmonogramu navrhovatele není patrné určení posloupnosti jednotlivých stavebních prací s ohledem na technologické provádění, neboť nebyl vypracován ani v této části ve struktuře dílčích stavebních procesů – což, jak již bylo několikrát zmíněno, jsou stavební práce prováděné pracovními četami. To bylo v zadání požadováno. Pokud by bylo zadání navrhovatelem dodrženo, snad by při řádném zpracování harmonogramu v této podrobné struktuře byl schopen řádně určit technologický sled stavebních procesů s ohledem na jejich technologické provádění.“

464.     Jak plyne z citovaných textů, KÚ ve znaleckém posudku, vysvětlení znaleckého posudku a doplnění vysvětlení znaleckého posudku uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad HMG s cyklogramem. KÚ předně konstatoval, že v HMG je agregovaná činnost SOD 19 Stanice Nové Dvory (řádek 57 HMG) realizována od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], a dále že v HMG ražené objekty této stanice nejsou vzájemně provázány. V HMG je realizace SO 19-20 Stanice Nové Dvory (řádek 108 HMG) plánována od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], a má tedy začít ještě před dokončením SO 19-26 Eskalátorový tunel jich (řádek 117 HMG), jehož výstavba je dle HMG plánována od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]; činnost SO 19-20 je v HMG napojena pouze na objekt SO 19-26. KÚ v této souvislosti vysvětlil, že SO 19-26 slouží k tomu, aby se pracovníci zhotovitele mohli dostat na místo, kde se bude realizovat SO 19-20, a že pokud je tedy v HMG navrhovatele realizace SO 19-20 zahájena ještě před dokončením SO 19-26, znamená to, že pracovníci zhotovitele se na místo realizace SO 19-20 v čase plánovaném v HMG nebudou moci dostat, neboť přístupový eskalátorový tunel nebude dokončen; to představuje rozpor s cyklogramem. Ve znaleckém posudku je dále konstatováno, že související ražené objekty stanice Nové Dvory jsou např. SO 19-16 Větrací a přístupový tunel (řádek 104 HMG), SO 19-24/01 Výtahová šachta – Ražená část (řádek 115 HMG) a SO 19-24/02 Výtahová šachta – Hloubená a nadzemní část (řádek 116 HMG) nejsou v HMG vzájemně provázány, na rozdíl od cyklogramu.

465.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 31 jsou nesprávné. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na závěry KÚ uvedené k otázce č. 2, že je nutné vycházet z cyklogramu a dalších dokumentů v projektové dokumentaci jako z uceleného systému, což je relevantní vzhledem k omezené úrovni podrobnosti cyklogramu. Objekt SO 19-20 dle navrhovatele závisí nejen na SO 19-16 a SO 19-24/01, ale i na SO 19-26, což je uvedeno ve sloupci „Předchůdce“ v HMG. Práce v SO 19-20 se týkají části stanice navazující na SO 19-26, nikoliv centrální části téhož objektu. HMG je dle navrhovatele v souladu s 3D dokumentací, která zobrazuje fáze výstavby (řádky 108 a 117 HMG), přičemž vazbu činnosti 117 a 119 HMG ukazuje.

466.     Úřad uvádí, že tvrzení navrhovatele, že činnost SO 19-20 je napojena na činnost SO 19-26, se shoduje se závěry uvedenými ve znaleckém posudku KÚ. KÚ však ve znaleckém posudku dále konstatoval, že podle HMG má realizace SO 19-20 začít před dokončením SO 19-26, což není možné, neboť až po dokončení SO 19-26 se budou moci pracovníci zhotovitele dostat na místo, kde se má realizovat SO 19-20. K tomuto závěru se navrhovatel ve svém vyjádření vůbec nevyjádřil, když pouze obecně uvedl, že SO 19-20 na SO 19-26 (a SO 19-16 a SO 19-24/01) závisí, ale nijak se již nezabýval tím, že dle KÚ je v jeho HMG realizace SO 19-20 zahájena ještě před dokončením SO 19-26 (což je dle KÚ nesprávně), a že související ražené objekty stanice Nové dvory (např. SO 19-16 a SO 19-24/01) nejsou vzájemně provázány. Úřad tedy konstatuje, že argumentace navrhovatele uvedená v jeho vyjádření ke znaleckému posudku není způsobilá vyvrátit závěry plynoucí ze znaleckého posudku KÚ.

467.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

468.     K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření ke znaleckému posudku, že závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky č. 31 ve znaleckém posudku jsou v rozporu se závěry týkajícími se téhož nedostatku HMG uvedenými v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska, Úřad uvádí následující.

469.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.23 nadepsaném „Téma 23“. Zde autoři nejprve (v bodech 302–304) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 306–308) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení, a následně, v článku 3.23.1 v bodech 309 a 310, uvádějí vlastní stanovisko
k předmětnému nedostatku ve znění: „Činnost 117 (SO19-26) je závislá na činnosti 119 (SO19-29). Tato vazba je uvedena jak ve 3D grafice, tak v harmonogramu Účastníka. Vazba uvedená v rozhodnutí o vyloučení není nezbytná. Články 8.1 písm. b) a 8.1 písm. d) zadávací dokumentace jsou tudíž splněny.“

470.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 4.3.1.23 nadepsaném „Důvod 23“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodů 306, 307, 308 a 309 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Články 8.1 písm. b) a 8.1 písm. d) zadávací dokumentace jsou splněny“. Následně je uvedeno „doplňující vyjádření znalce“ ve znění: „Pro upřesnění výše uvedeného stanoviska jsou doplněny detailní informace obsažené v Podrobném harmonogramu. Údaje jsou vyexpedovány z Podrobného harmonogramu ve formátu .mpp: [následuje obrázek obsahující výňatek z HMG, s několika řádky týkajícímu se SO 19-xx]

Zadavatel uvádí, že »Dle HMG jsou práce ve stanici zahájeny dříve než je ve stanici skutečná přítomnost zhotovitele (vazba na SO 19-24 a SO 19-16).« Počátek prací na SO 19-16 a SO 19-26 je možné vázat k datu 1.11.2023/29.11.2023. Počátek prací na SO 19-20 s datem 12.1.2024 na tyto činnosti časově navazuje.“

471.     Ve vztahu k odbornému posouzení Werkl Úřad uvádí, že mu není zřejmé, z jakého důvodu v něm autoři bez bližšího odůvodnění konstatovali, že činnost SO 19-26 je závislá na činnosti SO 19-29 Vestibul jih, resp. jak tato skutečnost souvisí s nedostatkem HMG, že ražené objekty SOD 19 nejsou vzájemně provázány a realizace SO 19-20 je zahájena dříve než je na daném místě přítomen zhotovitel, tj. ještě před dokončením SO 19-26. K tvrzení autorů odborného posouzení Werkl, že vazba uvedená v rozhodnutí o vyloučení není nezbytná, Úřad uvádí, že odborné posouzení Werkl neobsahuje žádné odborné vysvětlení k tomuto svému tvrzení, tedy nepředkládá žádné konkrétní odborné argumenty, z nichž by vyplývalo, že zjištění zadavatele a KÚ, podle něhož se pracovníci zhotovitele v termínu, v němž je v HMG předpokládáno zahájení činnosti SO 19-20, nebudou moci dostat na místo, kde se bude SO 19-20, realizovat, kvůli nesprávné návaznosti termínů realizace souvisejících SO, je nesprávné, tj. nevysvětluje, že dle HMG je přístup pro pracovníky do místa realizace SO 19-20 zajištěn.

472.     Ke znaleckému posudku Ryska Úřad považuje za nutné předně uvést, že body 306, 307 a 308 odborného posouzení Werkl, které doc. Ryska ve znaleckém posudku cituje a s nimiž se dle svých slov ztotožňuje jako se závěry autorů odborného posouzení Werkl, nepředstavují závěry autorů odborného posouzení Werkl, ale jedná se o přepis argumentace navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG obsažené v jeho námitkách, kterou v odborném posouzení Werkl jeho autoři v souvislosti s jednotlivými posuzovanými nedostatky HMG citují. Doc. Ryska tedy v rámci svých znaleckých závěrů odkazuje na text námitek navrhovatele, který však zcela jistě nelze považovat za odborné závěry nezávislého odborníka, z nichž by bylo možno při znaleckém posouzení věci vycházet, resp. je bez dalšího přejímat.

473.     K závěru uvedenému ve znaleckém posudku Ryska, podle něhož  počátek prací na SO 19-16 a SO 19-26 (tj. prací na objektech potřebných pro umožnění přístupu pracovníků zhotovitele na místo realizace SO 19-20) je možné vázat k datu 1. 11. 2023 / 29. 11. 2023 a počátek prací na SO 19-20 s datem 12. 1. 2024 na tyto činnosti časově navazuje, Úřad uvádí, že problémem identifikovaným zadavatelem a potvrzeným KÚ je to, že práce na SO 19-20 začínají v době, kdy práce na souvisejících SO potřebných pro zajištění přístupu pracovníků zhotovitele na místo realizace SO 19-20 nejsou dosud dokončeny. Argumentace doc. Rysky postavená na termínech zahájení činností SO 19-16 a SO 19-26 tedy není relevantní, neboť problém není v termínech zahájení těchto činností, ale v termínech jejich ukončení, které dle HMG následují až po termínu zahájení prací na SO 19-20.Doc. Ryska se také nijak nevyjadřuje k závěru zadavatele obsaženému v posuzovaném nedostatku HMG, podle něhož ražené objekty SOD 19 stanice Nové Dvory jsou vzájemně provázány.

474.     Úřad k odbornému posouzení Werkl a ke znaleckému posudku Ryska shrnuje, že žádný z těchto dokumentů neobsahuje relevantní odborné závěry k posuzovanému nedostatku HMG, když odborné posouzení Werkl pouze poukazuje na vazby mezi SO 19-26 a SO 19-29, aniž by v něm však současně bylo vysvětleno, jaký mají tyto vazby vztah k posuzovanému nedostatku HMG, a znalecký posudek Ryska přebírá námitky navrhovatele a tvrzení autorů odborného posouzení Werkl a přidává svou argumentaci, která však není pro posouzení předmětného nedostatku HMG dle Úřadu relevantní. Ani odborné posouzení Werkl, ani znalecký posudek Ryska tedy neobsahují žádné odborné věcné vyjádření a vysvětlení
k posuzovanému nedostatku HMG, a jejich „závěry“ tedy nelze považovat za způsobilé vyvrátit/zpochybnit závěry uvedené k danému nedostatku HMG ve znaleckém posudku KÚ.

475.     Ve vyjádření Ryska je v souvislosti s otázkou č. 31 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Nesouhlas s KÚ, v ZD nebyl požadavek na provazbování, dotčené SO jsou realizovány v souladu s cyklogramem i dílčím 3D modelem postupu ražeb (viz obrázek k reakci na otázku č. 13). Zároveň je nezbytné upozornit na skutečnost, že posudek Kloknerova ústavu uvádí, že: »…Lze však konstatovat, že ražené úseky objektů SO 19-24/01 Výtahová šachta – Ražená část a SO 19-16 Větrací a přístupový tunel by v termínech, které jsou uvedeny v harmonogramu uchazeče, mohly začít, neboť jejich zahájení následuje až po realizaci celé přípravy území, přeložek a dočasných objektů…«“

476.     Ve vysvětlení Ryska tedy vyjadřuje doc. Ryska nesouhlas se závěry KÚ a současně konstatuje, že HMG je v souladu s cyklogramem. Doc. Ryska nicméně tyto své závěry nijak nevysvětluje a nezdůvodňuje. Vzhledem k tomu k nim Úřad nemůže přistupovat jinak než jako k pouhým nepodloženým tvrzením, která s ohledem na absenci zdůvodnění nejsou způsobilá relevantně vyvrátit závěry plynoucí ze znaleckého posudku KÚ. V souvislosti s opakovaným tvrzením doc. Rysky, že zadávací dokumentace nepožaduje provazbování, Úřad odkazuje na vysvětlení znaleckého posudku, v němž KÚ uvedl, že pokud zadavatel požadoval vyznačení kritické cesty a rezerv [srov. bod 8.1 písm. f) zadávací dokumentace], pak se rozumí samo sebou, že v harmonogramu musí být alespoň graficky vyznačeny vazby mezi činnostmi. K odkazu doc. Rysky na závěr znaleckého posudku KÚ, podle něhož by ražené úseky objektů SO 19-24/01 a SO 19-16 v termínech, které jsou uvedeny v HMG, mohly začít, neboť jejich zahájení následuje až po realizaci celé přípravy území, přeložek a dočasných objektů,Úřad uvádí, že doc. Ryska k této citaci nepřidává žádné své vlastní vyjádření či vysvětlení, tedy není zřejmé, co konkrétně z ní dovozuje. Úřad konstatuje, že z citovaného tvrzení KÚ pouze plyne, že dle KÚ by dané práce mohly v termínech dle HMG začít z technologického hlediska, KÚ však ve vysvětlení znaleckého posudku následně konstatoval, že se „v HMG uchazeče objevuje u SO19-24/01 nesmyslná celková rezerva [obchodní tajemství – číselný údaj] dní (řádek 115) a u SO19-16 opět nesmyslná celková rezerva také [obchodní tajemství – číselný údaj] dní (řádek 104). Ovšem v cyklogramu jsou uvedeny naprosto jiné termíny a lhůty výstavby těchto objektů. Po této stránce je tedy HMG v rozporu s cyklogramem.“ Z odpovědi KÚ je patrné, že nesoulad mezi HMG a cyklogramem vzniká tím, že navrhovatel v HMG u SO 19-24/01 a SO 19-16 stanovil časové rezervy tak, že nejpozději přípustné termíny ukončení těchto objektů již pak neodpovídají cyklogramu. K tomu se však již doc. Ryska ve svém vyjádření nijak nevyjádřil. Vyjádření Ryska tedy neobsahuje žádné relevantní argumenty, jež by byly způsobilé zpochybnit/vyvrátit závěry znaleckého posudku KÚ.

477.     Pokud navrhovatel ve svém podání ze dne 16. 5. 2025 mj. uvádí, že „(č)innost SO 19-26 (Eskalátorový tunel jih) je naplánována na rok 2024. Také v cyklogramu jsou práce naplánovány na rok 2024“, pak Úřad k tomu sděluje, že posuzovaný nedostatek HMG spočívá v tom, že činnost SO 19-20 je zahájena dříve, než je ve stanici Nové Dvory přítomen zhotovitel, tzn. že činnost SO 19–20 je dle HMG zahájena před ukončením realizace SO 19–26, která je nezbytná pro zajištění přístupu pracovníků na místo realizace na SO 19–20. Tvrzení, že činnost SO 19-26 je v HMG i v cyklogramu naplánována na stejný kalendářní rok, podstatu posuzovaného nedostatku HMG vůbec neřeší a není tedy způsobilé závěr o jeho existenci vyvrátit. Navrhovatel opakovaně uvádí, že v zadávací dokumentaci nebyl požadavek na provazbování jednotlivých činností stanoven, a argumentaci ohledně stanovených rezerv, které jsou automaticky generovaným údajem v software Microsoft Project. S touto argumentací se Úřad již vypořádal výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, tudíž na ni tímto odkazuje. Úřad shrnuje, že v podání ze dne 16. 5. 2025 nepřinesl navrhovatel žádné argumenty, jež by byly způsobilé vyvrátit závěr o existenci posuzovaného nedostatku HMG a jeho rozporu s cyklogramem.

478.     Úřad šetřenou otázku č. 31 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „(r)ažené objekty SOD 19 stanice Nové Dvory nejsou vzájemně provázány. Dle HMG jsou práce ve stanici zahájeny dříve než je ve stanici skutečná přítomnost zhotovitele (vazba na SO 19-24 a SO 19-16“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena a současně dokumenty předložené navrhovatelem závěry znaleckého posudku nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje rozpor HMG s cyklogramem. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 zadávací dokumentace, že „(p)odrobný harmonogram výstavby bude vycházet z harmonogramu/cyklogramu, který tvoří součást projektové dokumentace“.

Dílčí shrnutí

479.     Úřad s ohledem na výše uvedené shrnuje, že znaleckým posudkem KÚ bylo potvrzeno, že konkrétní nedostatky HMG, jež byly předmětem posouzení v rámci otázek č. 7, 12 až 17, 23 až 26, 29 a 31, se v HMG skutečně vyskytují a že způsobují rozpor HMG s cyklogramem. Podle bodu 8.1 zadávací dokumentace byl navrhovatel povinen v nabídce předložit podrobný harmonogram výstavby (tj. plnění předmětu veřejné zakázky), který měl vycházet z cyklogramu. Pokud tedy zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že HMG „je v rozporu s cyklogramem jako součástí Projektové dokumentace, která specifikuje předmět plnění veřejné zakázky“, pak Úřad s ohledem na závěry plynoucí ze znaleckého posudku konstatuje, že zadavatel jednal v souladu se zákonem, když navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení vyloučil, neboť existence daného důvodu vyloučení byla potvrzena. Vyloučení navrhovatele je tedy důvodné, neboť jeho nabídka nesplnila jednoznačně stanovený požadavek na předložení podrobného harmonogramu výstavby, který bude vycházet z cyklogramu.

480.     Úřad má dále za prokázané, že u nedostatku HMG, jež byl předmětem posouzení v rámci otázky č. 7, tj. „(s)truktura výrobního procesu stále zcela chybí. Veškeré SO a PS jsou uvedeny pouze jedním řádkem s uvedeným zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech“, bylo znaleckým posudkem potvrzeno, že HMG nelze považovat za splňující zadávací podmínku stanovenou v bodě 8.1 písm. d) zadávací dokumentace, když navrhovatelem předložený HMG zahrnuje činnosti pouze ve struktuře objektových procesů, nikoli však ve struktuře dílčích stavebních procesů, jak výslovně požaduje dotčená zadávací podmínka. Jak bylo výše vysvětleno, znalecký posudek potvrdil, že HMG nebyl zpracován tak, aby obsahoval zadavatelem požadovanou strukturu výrobního procesu, tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů.

481.     Úřad má dále za prokázané, že u nedostatku HMG, jenž byl předmětem posouzení v rámci otázky č. 24, tj. „(d)emobilizace levého TBM, která je uvedena s časovou rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] dní je v kolizi s dokončením SO 15-20. Chybně vyčíslena časová rezerva (při jejím využití je harmonogram nefunkční)“, bylo znaleckým posudkem potvrzeno, že HMG nelze považovat za splňující zadávací podmínku stanovenou v bodě 8.1 písm. f) zadávací dokumentace.

482.     K dalším nedostatkům HMG, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení ve vztahu k HMG, a které byly předmětem posouzení ve znaleckém posudku, se Úřad vyjádří v následujících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí. Tyto nedostatky podle zadavatele a následně i podle znaleckého posudku KÚ svědčí o nesouladu HMG s požadavky stanovenými v bodu 8.1 zadávací dokumentace, avšak KÚ u nich již nekonstatoval rozpor mezi HMG a cyklogramem. Úřad se proto dále zabýval i těmito zbývajícími skutečnostmi, které rovněž opodstatňují závěr o důvodnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

K otázce č. 11

483.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že v HMG „chybí uvedení nákladů na údržbu po dokončení.“

484.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.11 znaleckého posudku, kde uvedl:„V předloženém finančním harmonogramu chybí uvedení nákladů na údržbu po dokončení stavby v období [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum] a citované tvrzení zadavatele je pravdivé. (…) Harmonogram není v rozporu s cyklogramem, protože cyklogram část VON 4 – Údržba raženého díla také neobsahuje. Harmonogram předložený uchazečem je v tomto bodě v rozporu s ostatními částmi PD, neboť pokud se položky nákladů na údržbu (VON4) vyskytují v oceněném soupisu prací a dodávek, měl by se jejich odraz vyskytnout i v harmonogramu. (…) Po dobu výstavby akce, tj. od 10/2023 do 09/2029 finanční harmonogram je zpracován v členění po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce. V období [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum] není finanční harmonogram v členění minimálně po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce, neboť toto období vůbec neobsahuje.“

485.     V bodu 5.12. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 11 následujícím způsobem: „(…) část VON 4 - Údržba raženého díla v předloženém časovém harmonogramu chybí (…) Předložený finanční harmonogram nadepsaný Příloha č. 1 k Harmonogramu, který je ukončen k datu [obchodní tajemství – datum], také neobsahuje finanční objemy na údržbu po dokončení, která měla probíhat dalších 5 let po dokončení stavby, tj. do [obchodní tajemství – datum], viz vysvětlení zadávací dokumentace č. 86, otázka 2, kde bylo upřesněno, že co se týče doby údržbypo dokončení stavby, »je uvažována údržba od okamžiku demontáže technologie TBM(uvažováno 2 roky před skončením stavby) a údržba 5 let po skončení stavby, celkem se tedyjedná o 7 let. Údržba bude probíhat do okamžiku předání staveniště zhotoviteli I.D2, může takbýt kratší než 7 let.« (…) V předloženém finančním harmonogramu tak chybí uvedenínákladů na údržbu po dokončení stavby a citované tvrzení zadavatele je pravdivé. (…) Je možné dále konstatovat, že v tomto bodě je harmonogram předložený uchazečem v rozporu s ostatními částmi PD, neboť pokud se položky nákladů na údržbu (VON4) vyskytují v oceněném soupisu prací a dodávek, měl by se jejich odraz vyskytnout i v harmonogramu, třeba v agregované podobě, např. alespoň v podobě, jako jsou v harmonogramu vyznačeny VON 02 a VON 03, viz kap. 5.6. V ostatních bodech harmonogram není v rozporu s ostatními částmi PD. Závěrem je možno konstatovat, že po dobu výstavby akce, tj. od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]finanční harmonogram je zpracován v členění po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce, avšak neobsahuje celou dobu výstavby a plánované údržby díla předepsané v zadávací dokumentaci (prokazatelně chybí část ceny za údržbu tunelů TBM a jámy, Rezerva. v období [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum]).“

486.     Úřad v této souvislosti sděluje, že v dokumentu „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 86b – neveřejné“ ze dne 14. 11. 2022 (dále jen „vysvětlení č. 86“) je k době 84 měsíců pro zajištění způsobilého technického stavu nepoužívaných TBM tunelů uvedeno: „Je uvažována údržba od okamžiku demontáže technologie TBM (uvažováno 2 roky před skončením stavby) a údržba 5 let po skončení stavby, celkem se tedy jedná o 7 let. Údržba bude probíhat do okamžiku předání staveniště zhotoviteli I.D2, může tak být kratší než 7 let. (…) Údržba bude probíhat do okamžiku předání staveniště zhotoviteli I.D2, do té doby bude k dispozici zařízení staveniště Rezerva se všemi napojeními na inženýrské sítě. (…) v průběhu výstavby I.D2 tak již nebude zhotovitel I.D1b provádět údržbu tunelů TMB.“

487.     Dále Úřad uvádí, že podle bodu 2.1 návrhu smlouvy: „Předmětem této smlouvy je provedení stavebního díla »Provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory - stavební část« (dále jen »dílo«). Rozsah předmětu plnění je určen zadávací dokumentací předmětného otevřeného řízení, a to zejména projektovou dokumentací tvořící přílohu zadávací dokumentace a nabídkou Zhotovitele, které jsou nedílnou součástí této smlouvy, a zahrnuje především:

-          stavební práce a dodávky, včetně všech pomocných a přidružených činností,

-          realizaci technologické části stavby,

-          zařízení staveniště i služby s tím spojené pro potřeby Objednatele, zástupce objednatele a Zhotovitele, (…)“.

488.     Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností byl zjištěn nesoulad finančního HMG s bodem 8.1 písm. c) zadávací dokumentace, podle kterého „finanční harmonogram bude v členění min. po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce“. KÚ konkrétně uvedl, že v HMG chybí část VON 4 Údržba raženého díla, a že finanční HMG je ukončen k [obchodní tajemství – datum]; tj. neobsahuje objemy finančních prostředků na údržbu po dokončení stavby, která dle zadávací dokumentace má probíhat dalších 5 let po dokončení stavby k datu [obchodní tajemství – datum], tedy až do [obchodní tajemství – datum]. KÚ ve znaleckém posudku výslovně potvrdil správnost tvrzení zadavatele, že ve finančním harmonogramu nejsou uvedeny náklady na údržbu po dokončení stavby. Úřad dále uvádí, že ve vysvětlení č. 86 zadavatel výslovně uvedl, že údržba raženého díla bude probíhat po dobu 5 let po dokončení stavby. Vzhledem k tomu, jak byl citovaný požadavek zadavatele na finanční harmonogram formulován, byl navrhovatel povinen promítnout náklady na údržbu po dokončení stavby do příslušného období finančního harmonogramu. Pokud navrhovatel takto nepostupoval, nezbývá Úřadu než konstatovat, že předložený finanční HMG nesplňuje bod 8.1 písm. c) zadávací dokumentace, neboť ve vztahu k údržbě po dokončení stavby, která má probíhat až do září 2034, neobsahuje výši finančních nákladů na realizaci této údržby za jednotlivé měsíce.

489.     Skutečnost, kterou argumentuje navrhovatel v návrhu (a kterou konstatoval i KÚ ve znaleckém posudku), tj. že finanční HMG není v rozporu s cyklogramem, jelikož cyklogram neobsahuje část VON 4 Údržba raženého díla, nemá na shora uvedený závěr Úřadu vliv. Požadavek na to, aby ve finančním harmonogramu byly uvedeny finanční náklady na realizaci předmětu veřejné zakázky, je jednoznačně stanoven v bodě 8.1 písm. c) zadávací dokumentace, a jasně z něj plyne, že finanční harmonogram má obsahovat veškeré finanční náklady na kompletní realizaci celého předmětu veřejné zakázky. Je přitom nepochybné, že podle projektové dokumentace údržba raženého díla po dokončení stavby součástí předmětu veřejné zakázky je, přestože není vyznačena v cyklogramu, a tedy podle bodu 8.1 písm. c) zadávací dokumentace měly být náklady na její realizaci ve finančním harmonogramu zaneseny, a to v členění za jednotlivé měsíce její realizace.

490.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 11 jsou nesprávné a že navrhovatel nesouhlasí s předpokladem KÚ, že v případě, kdy „se položky nákladů na údržbu (VON4) vyskytují v oceněném soupisu prací a dodávek, měl by se jejich odraz vyskytnout i v harmonogramu“. Dle navrhovatele takový předpoklad nemá sebemenší oporu v zadávací dokumentaci, resp. zadavatel ho v zadávací dokumentaci neuvedl. K tomu navrhovatel konstatuje, že ve finančním HMG je uveden měsíční seznam částek, které dohromady činí 27 747 829 767 Kč (odpovídají nabídkové ceně).

491.     Úřad k tomu uvádí, že za situace, kdy náklady na údržbu raženého díla po dokončení stavby nepochybně jsou součástí předmětu plnění (což navrhovatel sám nijak ani nezpochybňuje), je s ohledem na požadavek uvedený v bodu 8.1 písm. c) zadávací dokumentace zřejmé, že musí být rovněž zahrnuty ve finančním HMG, a to ve výši finančních nákladů za jednotlivé měsíce. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že součet měsíčních částek, jež jsou uvedeny v jeho finančním HMG, dohromady odpovídá jeho celkové nabídkové ceně, Úřad konstatuje, že mu není zcela zřejmý jeho smysl. Pokud tímto tvrzením navrhovatel sděluje, že náklady na údržbu raženého díla po dokončení stavby ve finančním HMG zahrnuty jsou, pak ve vztahu k nim evidentně není splněn požadavek bodu 8.1 písm. c) zadávací dokumentace, aby finanční harmonogram byl v členění minimálně po měsících a obsahoval výši finančních nákladů za jednotlivé měsíce; aby byl tento požadavek splněn, musel by finanční HMG zahrnovat též časové období, kdy má údržba raženého díla probíhat, tj. období dalších 5 let po dokončení stavby, tj. po datu [obchodní tajemství – datum]. Jinými slovy, aby byl požadavek plynoucí z bodu 8.1 písm. c) zadávací dokumentace splněn, musely by být finanční náklady na realizaci údržby raženého díla po dokončení promítnuty do finančního HMG právě v těch měsících, v nichž má tato údržba fakticky probíhat. Není ale sporu o tom, že finanční HMG navrhovatele je ukončen k datu [obchodní tajemství – datum] a období následujících 5 let, tj. až do září 2034, kdy má údržba raženého díla probíhat, vůbec neobsahuje, a proto je v rozporu s bodem 8.1 písm. c) zadávací dokumentace.

492.     Úřad v této souvislosti dodává, že přípisem ze dne 20. 1. 2025 zaslal KÚ vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a požádal KÚ o seznámení s ním a o sdělení, zda skutečnosti uváděné navrhovatelem (mj. i skutečnosti týkající se aktuálně posuzovaného nedostatku HMG) mají nějaký vliv na závěry KÚ uvedené ve znaleckém posudku. KÚ ve vysvětlení znaleckého posudku výslovně uvedl: „Po seznámení s tvrzeními navrhovatele z části 5.3 (na stranách 31–40) konstatujeme, že se navrhovatel snaží samozřejmě zpochybnit odpovědi na odborné otázky, které byly předmětem ZP. (…) Náš ZP byl zpracován zásadně na základě zadání a použití podkladů. Po prostudování uvedených tvrzení navrhovatele zdůrazňujeme, že žádné uvedené skutečnosti (převážně jen nepodložená tvrzení) v této části nemají žádný vliv na odpovědi na odborné otázky a závěry námi zpracovaného ZP.“ Jak plyne z citovaného textu, KÚ setrvává i při znalosti argumentace uvedené ve vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku na tom, že šetřený nedostatek HMG je potvrzen, a že HMG je v rozporu s cyklogramem.

493.     K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření ke znaleckému posudku, že závěry týkající se nedostatku HMG řešeného v rámci otázky č. 11 ve znaleckém posudku jsou v rozporu se závěry týkajícími se téhož nedostatku HMG uvedenými v odborném posouzení Werkl a ve znaleckém posudku Ryska, Úřad uvádí následující.

494.     Odborné posouzení Werkl se předmětnému nedostatku HMG věnuje v článku 3.24 nadepsaném „Téma 24“. Zde autoři nejprve (v bodech 312–314) citují posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, následně (v bodech 316–318) citují vyjádření navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG uvedené v námitkách, a následně, v článku 3.24.1 v bodech 319–325, uvádějí vlastní stanovisko k předmětnému nedostatku ve znění: „Účastníci poskytli znalcům soubor ve formátu Excel (nazvaný „FinHmg.xlsx“) [03]. (…)

Dotyčný soubor ve formátu Excel obsahuje měsíční seznam číselných hodnot (název tabulky je »Příloha č. 1 k Harmonogramu«), jejichž součet činí 27 747 829 767 (zřejmě korun českých (CZK).

Jak je patrné z následujícího obrázku, částka 27 747 829 767 Kč odpovídá součtu obou samostatných výkazů výměr a také roční částky jsou vypočteny správně: (…)

Obecně je důležité vzít v úvahu, že není obvyklé kalkulovat Finanční harmonogram (zejména ve fázi nabídky) s tak vysokou přesností, jako jsou částky v Kč na den. K sestavení takového harmonogramu s takovou mírou detailu by bylo nutné rozpracovat přesné plnění všech položek rozpočtu po jednotlivých měsících. Pro přípravu nabídek není tato míra podrobnosti obvyklá.

Na závěr je nutné uvést, že finanční harmonogram je třeba chápat jako orientační rozdělení nebo hrubý odhad peněžních toků v průběhu realizace projektu.

Částka nákladů na údržbu tunelu, která údajně nebyla »řádně časově rozdělena«, je z hlediska celkového rozsahu projektu zcela marginální.

Finanční harmonogram Účastníků tudíž naplňuje požadavky Zadavatele dané v článku 8.1 (c) zadávací dokumentace.“

495.     Znalecký posudek Ryska se předmětnému nedostatku HMG věnuje nejprve v článku 4.3.1.24 nadepsaném „Důvod 24“. Doc. Ryska zde nejprve cituje posuzovaný nedostatek HMG, jak je uveden v rozhodnutí o vyloučení, poté uvádí, že se ztotožňuje se závěry uvedenými k danému nedostatku HMG v odborném posouzení Werkl, a následně doslovně cituje text bodů 316, 317, 319, 320, 322, 323 a 324 odborného posouzení Werkl a citaci uzavírá větou „Finanční harmonogram Uchazeče/účastníka splňuje požadavky Zadavatele uvedené v článku 8.1 (c) zadávací dokumentace“. Následně je uvedeno „doplňující vyjádření znalce“ ve znění: „Finanční harmonogram má přímou vazbu na realizaci stavebních prací. Zadavatel ve svých námitkách opakovaně požaduje podrobnost, která běžně odpovídá harmonogramům realizačním. Požadavky vyplývající ze Zadávací dokumentace se vztahují obecně k výši finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce. Není ovšem specifikováno, zda mají být takové náklady vyčíslené v jednotkách Korun nebo zaokrouhlené např. na úroveň stovek tisíc nebo milionů Korun. Taková míra agregace by odpovídala fázi přípravy projektu a byla by zcela dostačující pro informativní hodnotu, kterou má finanční harmonogram v této fázi plnit. Předložený finanční harmonogram je v uvedených měsíčních platbách zcela konkrétní a výrazně tak přesahuje úroveň harmonogramu nabídkového. Náklady na údržbu tunelu je možno v souladu se stanoviskem Znaleckého posudku Dr. Eng. Michaela Werkla a Eng. Stefana Kahrer-Deima, PSP z 1.4.2024 považovat za zcela marginální. Finanční harmonogram Účastníků tudíž naplňuje požadavky Zadavatele dané v článku 8.1 (c) zadávací dokumentace.“

496.     Ke znaleckému posudku Ryska Úřad považuje za nutné předně uvést, že body 316 a 317 odborného posouzení Werkl, které doc. Ryska ve znaleckém posudku cituje a s nimiž se dle svých slov ztotožňuje jako se závěry autorů odborného posouzení Werkl, nepředstavují závěry autorů odborného posouzení Werkl, ale jedná se o přepis argumentace navrhovatele k předmětnému nedostatku HMG obsažené v jeho námitkách, kterou v odborném posouzení Werkl jeho autoři v souvislosti s jednotlivými posuzovanými nedostatky HMG citují. Doc. Ryska tedy v rámci svých znaleckých závěrů odkazuje na text námitek navrhovatele, který však zcela jistě nelze považovat za odborné závěry nezávislého odborníka, z nichž by bylo možno při znaleckém posouzení věci vycházet, resp. je bez dalšího přejímat.

497.     Úřad dále konstatuje, že jak odborné posouzení Werkl, tak znalecký posudek Ryska mají tendenci posuzovaný nedostatek HMG bagatelizovat prostřednictvím obecně formulovaných a nic neříkajících tvrzení, např. že není obvyklé kalkulovat finanční harmonogram s přesností na částky v Kč/den, že finanční harmonogram představuje pouze hrubý odhad peněžních toků během realizace plnění, že náklady na údržbu tunelu jsou z hlediska rozsahu nákladů na předmět plnění marginální, že finanční harmonogram má přímou vazbu na realizaci stavebních prací nebo že zadavatel nespecifikoval, zda mají být náklady vyčísleny v Kč a jakým způsobem mají být zaokrouhleny apod. Taková odůvodnění považuje Úřad pro posouzení daného nedostatku HMG, resp. pro vyvrácení závěrů zadavatele a KÚ za irelevantní, neboť se k jeho podstatě de facto vůbec nevyjadřují či se vyjadřují jen zdánlivě. Úřad opakuje, že posuzovaný nedostatek HMG spočívá v tom, že ve finančním HMG nejsou uvedeny náklady na údržbu po dokončení díla, nikoliv v tom, že HMG neobsahuje kalkulaci s přesností na částky v Kč/den či např. v tom, že v něm uvedené náklady jsou nesprávně zaokrouhleny. Skutečnosti zmiňované v rámci argumentace obsažené ve znaleckém posudku Ryska i v odborném posouzení Werkl tedy dle Úřadu nelze považovat pro posouzení existence daného nedostatku HMG za relevantní. Pokud doc. Ryska uvádí, že požadavky vyplývající ze zadávací dokumentace se vztahují obecně k výši finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce, pak Úřad uvádí, že údržba raženého díla po jeho dokončení součástí předmětu veřejné zakázky je, a tudíž náklady na její realizaci měly být ve finančním HMG uvedeny, a to v rámci období, kdy bude tato údržba realizována. Jinými slovy, ani odborné posouzení Werkl, ani znalecký posudek Ryska nedokládají (a vlastně ani netvrdí), že náklady na údržbu raženého díla po jeho dokončení ve finančním HMG v příslušném časovém období a v členění, jež požadoval zadavatel v bodu 8.1 písm. c) zadávací dokumentace, obsaženy jsou.  Úřad proto shrnuje, že ani závěry uvedené v odborném posouzení Werkl, ani závěry plynoucí ze znaleckého posudku Ryska, nelze považovat za způsobilé vyvrátit závěry k posuzovanému nedostatku HMG uvedené ve znaleckém posudku KÚ.

498.     Ve vyjádření Ryska je souvislosti s otázkou č. 11 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Tvrzení KÚ je nesprávné. V předloženém finančním harmonogramu náklady na údržbu po dokončení jsou obsaženy, pouze byly zahrnuty do jiného časového období. Což dokazuje i porovnání celkové nabídkové ceny k celkové hodnotě finančního harmonogramu. Náklady na údržbu po dokončení neobsahuje ani zadavatelem poskytnutý cyklogram, ze kterého měl harmonogram vycházet.“

499.     Úřad považuje tvrzení doc. Rysky, že „náklady na údržbu po dokončení jsou obsaženy, pouze byly zahrnuty do jiného časového období“, za účelové. Úřad opakovaně uvádí, že podle bodu 8.1 písm. c) zadávací dokumentace „finanční harmonogram bude v členění min. po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce[23]“. Pokud finanční harmonogram zobrazuje čerpání finančních prostředků pouze do [obchodní tajemství – datum] a zadávací podmínka výslovně požaduje členění minimálně po měsících s uvedením nákladů na realizaci předmětu veřejné zakázky za každý měsíc, přičemž je nepochybné, že údržba raženého díla, jež tvoří nedílnou součást předmětu plnění, má být realizována v období od října 2029 do září 2034, pak i pokud by bylo tvrzení doc. Rysky pravdivé, znamenalo by to, že náklady na údržbu raženého díla jsou ve finančním HMG uvedeny v rámci časového období, kdy prokazatelně nemohou vznikat. V bodu 8.1 písm. c) zadávací dokumentace je stanoven požadavek, aby ve finančním harmonogramu byly uvedeny náklady realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce; tento požadavek nelze dle Úřadu vykládat jinak, než že finanční náklady na realizaci určité části předmětu veřejné zakázky musí být ve finančním harmonogramu uvedeny v rámci časového období (měsíců), kdy realizace této části předmětu veřejné zakázky bude dle HMG probíhat; časové období (měsíce), v nichž má probíhat údržba raženého díla po jeho dokončení (tj. období 5 let po dokončení stavby k [obchodní tajemství – datum]), přitom ve finančním HMG navrhovatele není vůbec obsaženo, neboť finanční HMG je ukončen [obchodní tajemství – datum] (tj. dokončením stavby). Pokud tedy finanční HMG náklady na údržbu raženého díla po jeho dokončení obsahuje, jak tvrdí navrhovatel i doc. Ryska, pak nutně musí být ve finančním HMG uvedeny v rámci období, kdy reálně nemohou vzniknout. S ohledem na to Úřad setrvává na svých výše uvedených závěrech. K tvrzení doc. Rysky, že náklady na údržbu po dokončení nejsou obsaženy ani v cyklogramu, Úřad k tomu odkazuje na shora již uvedené.

500.     Úřad šetřenou otázku č. 11 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „chybí uvedení nákladů na údržbu po dokončení“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem KÚ potvrzena a současně dokumenty předložené navrhovatelem závěry znaleckého posudku nevyvrátily. Současně ze znaleckého posudku plyne, že tento nedostatek představuje nesoulad s bodem 8.1 písm. c) zadávací dokumentace. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 písm. c) zadávací dokumentace, že „finanční harmonogram bude v členění min. po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce“.

K otázce č. 32

501.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že „zahájení některých prací na sebe v harmonogramu výstavby funkčně nenavazuje a není dána posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění, čímž je prakticky znemožněno faktické dokončení a provedení díla.“ Ve vztahu k otázce č. 32 pak měl KÚ sdělit, zda citované tvrzení zadavatele je pravdivé, a svou odpověď zdůvodnit.

502.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.32 znaleckého posudku, kde uvedl:„Uvedené tvrzení zadavatele je pravdivé. V harmonogramu uchazeče skutečně řada činností, které ve skutečnosti mají úzkou technologickou návaznost (zejména stavební část a montáž technologického zařízení) nejsou mezi sebou provázány. Neprovázanost stavební a technologické části je patrná zejména v kap. 5.16 až 5.24. Další chybné návaznosti objektových procesů z harmonogramu uchazeče jsou popsány zejména v kap. 5.26, 5.27 a 5.29, kdy některé objekty, které dle uchazeče by měly být realizovány dříve, jsou stavebně technologicky i prostorově závislé na objektech, které podmiňují jejich realizaci, ale dle harmonogramu uchazeče mají být realizovány později, což je technologicky nemožné. Další zmatek do návaznosti prací definovaných v harmonogramu uchazeče vnášejí hodnoty rezerv nejen u objektových procesů, ale i u milníků (sic!), které jsou u řady procesů obrovské. Příčiny vzniku těchto chybně určených rezerv byly vysvětleny v kap. 4.10.2 a nedostatky z nich plynoucí se odrazily v kap. 5.25 a 5.28. Další odůvodnění, viz kap. 5.33.“

503.     V bodu 5.33. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 32 následujícím způsobem: „Uvedené tvrzení zadavatele je pravdivé. V harmonogramu (3.2.10.) uchazeče skutečně řada činností, které ve skutečnosti mají úzkou technologickou návaznost (zejména stavební část a montáž technologického zařízení) nejsou mezi sebou provázány. Tím bylo znemožněno i zadání termínů stavebních připraveností pro montáž technologie u řady objektů. To souvisí také s tím, že zejména stavební části objektů, kterých se to týká, jsou zadány jen jako objektové procesy, někdy procesy podobjektů, a nejsou rozebrány do požadované struktury dílčích stavebních procesů. Stavební připravenost pro montáže technologie, která se provádí v 7. technologické etapě, je vždy dána dokončením určitých konstrukcí, tudíž ukončením práce určitých dílčích stavebních procesů. Dále po skončení montáže technologie musí vždy následovat další dílčí stavební procesy ve stavební části, zejména vnitřní, případně vnější dokončovací práce (8. a 9. technologická etapa). Neprovázanost stavební a technologické části je patrná zejména v kap. 5.16 až 5.24.

Další chybné návaznosti objektových procesů uvedené v harmonogramu (3.2.10.) uchazeče jsou popsány zejména v kap. 5.26, 5.27 a 5.29, ve kterých některé objekty, které dle uchazeče by měly být realizovány dříve, stavebně technologicky i prostorově jsou závislé na objektech, které podmiňují jejich realizaci, ale dle harmonogramu uchazeče mají být realizovány později, což je ve skutečnosti technologicky nemožné.

Další zmatek do návaznosti prací definovaných v harmonogramu (3.2.10.) uchazeče vnášejí hodnoty rezerv nejen u objektových procesů, ale i u milníků (sic!), které jsou u řady procesů obrovské. Příčiny vzniku těchto chybně určených rezerv byly vysvětleny v kap. 4.10.2 a nedostatky z nich plynoucí se odrazily v kap. 5.25 a 5.28.

Lze konstatovat, že pro správnost a úplnost modelu realizace stavby, ze kterého byl vytvořen harmonogram (3.2.10.) uchazeče, je třeba zahrnout a uvést všechny vazby, které vyplývají z prostorové a technologické struktury komplexního stavebního procesu. Potom by vyšla i časová struktura správně. Dle názoru znaleckého ústavu, který zde byl již výše zmíněn, zásadní problém celého modelu realizace staveb a tím i předloženého harmonogramu (3.2.10.) je v tom, že objektové procesy, zejména u velkých celků jako jsou stanice, nejsou podrobně rozebrány do dílčích stavebních procesů, a tudíž dochází k chybám v zásadních vazbách a rezervách. Pokud by si základní postupy tvůrce HMG takto rozebral, což bylo zadavatelem požadováno, většina vazeb by z prostorového umístění objektů a technologické návaznosti procesů sama vyplynula. K takovému výsledku se lze dopracovat na základě komplexního pochopení celé dokumentace, a to se všemi prostorovými, technologickými a někdy i časovými, vazbami. Jde o velmi složitý úkol, neboť jde o složitou liniovou stavbu s nadstandardní technologickou výbavou realizovanou v obtížných prostorových podmínkách intravilánu města.“

504.     Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností byl potvrzen nedostatek HMG. KÚ výslovně poukázal na skutečnost, že HMG obsahuje činnosti s úzkou technologickou návazností, které však nejsou vzájemně propojeny. Tato nesystémová provázanost znemožňuje stanovení termínů stavební připravenosti pro montáž technologických celků. Stavební části jednotlivých objektů jsou v HMG uvedeny pouze na úrovni objektových procesů, nikoli v požadované struktuře dílčích stavebních procesů [viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí k porušení bodu 8.1 písm. d) zadávací dokumentace]. Neprovázanost stavební a technologické části pak KÚ popsal v odůvodnění otázek č. 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22 a 23, a další chybné návaznosti objektových procesů v HMG uvedl v odůvodnění otázek č. 25, 26 a 28, u nichž některé objekty mají být realizovány později, než je ve skutečnosti technologicky možné (Úřad poznamenává, že v odůvodnění tohoto rozhodnutí se blíže věnoval toliko otázkám č. 15, 16, 17, 23, 25 a 26, u nichž KÚ potvrdil, že v nich posuzovaný nedostatek HMG představuje rozpor HMG s cyklogramem; na relevantní části odůvodnění tohoto rozhodnutí tímto Úřad odkazuje. KÚ sděluje, že další nesrovnalosti do návaznosti prací v HMG vnášejí hodnoty časových rezerv stanovené nejen u objektových procesů, ale i u milníků. Podle KÚ jsou u řady procesů rezervy nepřiměřeně vysoké, na což KÚ upozornil v odůvodnění otázek č. 24 a 27 (Úřad poznamenává, že v odůvodnění tohoto rozhodnutí se blíže zabýval toliko otázkou č. 24, u které KÚ potvrdil, že v ní posuzovaný nedostatek HMG představuje jeho rozpor s cyklogramem; na relevantní část odůvodnění tohoto rozhodnutí tímto Úřad odkazuje). K tomu KÚ uvedl, že příčiny vzniku těchto chybných rezerv uvedl v bodu 4.10.2 znaleckého posudku. Za zásadní nedostatek HMG považuje KÚ skutečnost, že objektové procesy, zejména u rozsáhlých celků, jako jsou stanice, nejsou podrobně rozpracovány do dílčích stavebních procesů, což dle KÚ zapříčiňuje chyby v zásadních vazbách a časových rezervách.

505.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 32 nejsou správné. Navrhovatel primárně argumentuje tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval, aby podrobný harmonogram výstavby zobrazoval řetězení/vazbení jednotlivých procesů, a že takové vazby nejsou zobrazeny ani v cyklogramu, se kterým má být HMG v souladu. K údajně velkému množství rezervních dnů u některých činností v HMG, na které KÚ ve znaleckém posudku upozornil, navrhovatel sděluje, že KÚ nesprávně pochopil a interpretoval jím stanovené rezervy v HMG.

506.     Úřad konstatuje, že odborné posouzení Werkl ani znalecký posudek Ryska se otázkou, zda HMG naplňuje účel podrobného harmonogramu výstavby, jenž je vymezen v bodě 8.1 zadávací dokumentací, nezabývají.

507.     V souvislosti s otázkou č. 32 je ve vyjádření Ryska uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Jedná se o nabídkový harmonogram s obecným návrhem postupu výstavby odpovídající stupni projektové dokumentace pro zadávací řízení. Požadavek na zobrazení provazbování není obsažen v zadávací dokumentaci. Jedná se o podrobnost zanášenou do realizačních harmonogramů, který bývá v rámci realizace Díla předmětem průběžných úprav a aktualizací. Harmonogram účastníka plní požadavky zadávací dokumentace tím, že vychází z cyklogramu obsaženého v Projektové dokumentaci, ustanovení, které by výslovně uvádělo a stanovilo, že činnosti musí mít předchůdce a následovníka, se znalci v zadávací dokumentaci nepodařilo nalézt. Nedostatečné provazbování (které KÚ považuje za chybu) vedoucí k velkým rezervám není nedostatek proti ZD (neboť ZD provazbování nepožaduje). Velké časové rezervy byly vysvětleny v reakcích č. 24 a 27.“

508.     K argumentaci navrhovatele a doc. Rysky Úřad uvádí, že se jedná o tutéž argumentaci jakou oba jmenovaní uplatňovali již u otázek č. 15, 16 a 17, ve vztahu k nimž také argumentovali tím, že řetězení/vazbení jednotlivých procesů v podrobném harmonogramu výstavby nebylo požadováno. Úřad se v příslušných částech odůvodnění tohoto rozhodnutí s danou argumentací navrhovatele podrobně vypořádal a vysvětlil, na základě čeho dospěl k závěru, že tento nedostatek se v HMG skutečně vyskytuje; Úřad zde tudíž na tuto svou argumentaci odkazuje. Totéž platí i pro argumentaci týkající se stanovení časových rezerv, k níž se Úřad vyjádřil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, a to u otázky č. 24. Úřad dodává, že otázkou č. 27 se v odůvodnění tohoto rozhodnutí blíže nezabýval, to však nemění nic na závěru o tom, že minimálně u otázky č. 24 byla existence nesprávné časové rezervy jednoznačně potvrzena.

509.     Úřad šetřenou otázku č. 32 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „zahájení některých prací na sebe v harmonogramu výstavby funkčně nenavazuje a není dána posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění, čímž je prakticky znemožněno faktické dokončení a provedení díla“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena a navrhovatel ji nevyvrátil. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje zadávací podmínku stanovenou v bodu 8.1 zadávací dokumentace, která vymezuje účel podrobného harmonogramu výstavby a stanoví, že „účelem podrobného harmonogramu výstavby je stanovit termíny a lhůty provádění a určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění.“

K otázce č. 33

510.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z nedostatků HMG, které byly důvodem vyloučení navrhovatele, uvedl, že „posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění nabízená účastníkem není způsobilá fakticky naplnit účel ani předmět plnění veřejné zakázky.“ Úřad proto KÚ položil otázku č. 33 ve znění „(v) návaznosti na Vaše odpovědi ke všem shora uvedeným dotazům sdělte, zda HMG nenaplňuje účel harmonogramu výstavby, který zadavatel stanovil v bodu 8.1 zadávací dokumentace, tj., zda HMG stanovuje termíny a lhůty provádění a určuje posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění.“

511.     Závěr k této otázce KÚ vyslovil v bodu 6.33 znaleckého posudku, kde uvedl:„Jak již bylo výše konstatováno, harmonogram předložený uchazečem obsahuje řadu závažných chyb a nedostatků, jak u časového harmonogramu, v části finančního harmonogramu i v části Harmonogram funkčních zkoušek a revizí. Další odůvodnění, viz kap. 5.34. Je tedy možno závěrem shrnout, že výše zmíněné nedostatky způsobují to, že celý harmonogram uchazeče nesplňuje účel harmonogramu výstavby, který zadavatel stanovil v bodu 8.1 zadávací dokumentace, a je pro řízení realizace akce nepoužitelný.“

512.     V bodu 5.34. znaleckého posudku KÚ odůvodňuje svůj závěr k otázce č. 33 následujícím způsobem: „Jak již bylo výše konstatováno, harmonogram (3.2.10.) předložený uchazečem a analyzovaný v kap. 4.10 obsahuje řadu závažných chyb a nedostatků. U časového harmonogramu je možno zdůraznit zejména řadu chyb v technologické návaznosti procesů, neprovázanostech stavební a technologické části důležitých objektů, chybné hodnoty rezerv u činností a milníků, předpoklady realizace některých činností v nereálných časech a další, viz zejména kap. 5.13 až 5.32. Navíc byl vypracován pouze ve struktuře objektových procesů, někde podobjektů, avšak nikoli ve struktuře dílčích stavebních procesů.

V části finančního harmonogramu (3.2.12.) byly finanční objemy prací uvedené v příloze č. 1 k Harmonogramu určeny odborným odhadem. Otázkou je jejich přesnost a správnost. Navíc neobsahuje celou dobu výstavby a plánované údržby díla předepsané v zadávací dokumentaci (prokazatelně chybí část ceny za údržbu tunelů TBM a jámy Rezerva. v období [obchodní tajemství – datum]až [obchodní tajemství – datum]), viz kap. 5.11 a 5.12.

V části Harmonogram funkčních zkoušek a revizí (3.2.14.) uchazeče znalecký ústav konstatuje, že v něm chybí provázanost na časový harmonogramu a nejsou vyznačeny termíny prováděných funkčních zkoušek a revizí. Pouze v posledních [obchodní tajemství – časový údaj] realizace stavby jsou uvedena jakási data o velmi vágně popsaných údajných funkčních zkouškách a revizích, které by se měly provádět. Nejsou uvedeny ani konkrétní termíny zkoušek ani jejich počet, viz kap. 5.9 a 5.10.

Celkově lze konstatovat, že uchazeč měl zpracovat HMG, přičemž se měl držet koncepce realizace stavby stanovené v POV a cyklogramu a důsledně respektovat podmínky pro HMG stanovené v bodu 8.1 ZD, zejména požadovanou technologickou strukturu. Což nesplnil. Je tedy možno závěrem shrnout, že výše zmíněné nedostatky způsobují to, že celý harmonogram (3.2.10.) uchazeče nesplňuje účel harmonogramu výstavby, který zadavatel stanovil v bodu 8.1 zadávací dokumentace, a je pro řízení realizace akce nepoužitelný.“

513.     Jak plyne z citovaného textu, KÚ ve znaleckém posudku uvedl, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že HMG neplní účel stanovený v bodu 8.1 zadávací dokumentace. V jeho odůvodnění k tomuto nedostatku HMG byly specifikovány jím potvrzené zásadní nedostatky HMG. Hlavními nedostatky HMG potvrzenými ve znaleckém posudku KÚ jsou zejména: zpracování pouze do úrovně objektových procesů, někde podobjektů (nikoli dílčích stavebních procesů), nesprávné nebo chybějící technologické návaznosti, neprovázanost mezi stavebními a technologickými částmi výstavby, nevhodně nastavené časové rezervy a nereálné termíny některých činností. V souvislosti s finančním HMG upozornil KÚ na jeho zásadní nedostatek spočívající v nezohlednění nákladů na údržbu raženého díla po dobu 5 let po dokončení výstavby v září 2029, tj. do září 2034. Závěrem KÚ shrnul, že popsané nedostatky HMG způsobují to, že HMG nesplňuje účel stanovený v bodu 8.1 zadávací dokumentace a je pro řízení realizace stavby nepoužitelný.

514.     Ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatel sdělil, že závěry KÚ k otázce č. 33 nejsou správné, neboť se opírají o požadavky, které si sám KÚ formuloval v bodech 4.5 až 4.10 znaleckého posudku bez jakékoli návaznosti na zadávací dokumentaci, a neopírají se o požadavky zadavatele stanovené v bodu 8.1 zadávací dokumentace. Takový přístup je dle navrhovatele jednoznačně nesprávný a činí znalecký posudek zcela nepoužitelným v daném správním řízení. Navrhovatel má za to, že si KÚ domýšlí (resp. extenzivním výkladem dovozuje) celou řadu požadavků, které však nemají sebemenší oporu v zadávací dokumentaci a nelze je dovodit ani z relevantních právních předpisů či technických norem a předpisů ani ze zavedené stavební praxe.

515.     Úřad k tomu uvádí, že s ohledem na skutečnosti uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí je zřejmé, že KÚ přistoupil k posouzení obsahu HMG pečlivě a systematicky a že jednotlivé závěry týkající se nedostatků HMG formuloval na základě skutečností uvedených v zadávací dokumentaci. Dle názoru Úřadu nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že by si KÚ svévolně stanovil vlastní zadávací podmínky. Naopak, KÚ při zpracování znaleckého posudku vycházel primárně z projektové dokumentace a zadávací dokumentace, zejména z jejího bodu 8.1., a fakt, že ve znaleckém posudku uvedl např. vysvětlení odborných pojmů obsažených v bodu 8.1 zadávací dokumentace, vyložil jejich smysl v kontextu výstavby a zpracovávaného harmonogramu a z toho dovodil, co mělo být v HMG obsaženo, neznamená, že požadavky na podrobný harmonogram výstavby sám formuloval, ale naopak, že udělal přesně to, co bylo jeho znaleckým úkolem, tj. podrobně vysvětlil a odůvodnil svá zjištění a závěry. Úřad připomíná, že znalecký posudek nechal zpracovat proto, že jeho zaměstnanci nemají odborné znalosti potřebné k posouzení věci; je tedy zcela logické a správné, že znalecký posudek obsahuje podrobné vysvětlení všech odborných pojmů a skutečností, které jsou pro posouzení věci rozhodné. Navrhovatel přitom prostřednictvím jím předložených důkazů neprokázal, že výklad prezentovaný KÚ je nesprávný, tj. argumentaci navrhovatele v tomto smyslu vnímá Úřad jako účelovou.  Závěry uvedené ve znaleckém posudku tak dle Úřadu představují logický a věcně podložený výklad konkrétních nedostatků HMG, přičemž tyto závěry byly formulovány výhradně ve vazbě na požadavky vyplývající ze zadávací dokumentace.

516.     Ve vyjádření Ryska je souvislosti s otázkou č. 33 uvedeno stanovisko doc. Rysky ve znění: „Harmonogram účastníka odpovídá ve své podrobnosti požadavkům na nabídkový harmonogram o odpovídá požadavkům uvedeným v bodu 8.1 zadávací dokumentace. Nabídkový harmonogram nemůže a nemá sloužit pro řízení realizace díla. Jedná se o obecný návrh postupů výstavby odpovídající stupni projektové dokumentace pro zadávací řízení. Jednoznačnou specifikaci, v jaké míře má nabídkový harmonogram z cyklogramu vycházet, a tedy rozsah identických bodů, časové náročnosti činností nebo souboru činností, milníků aj. ovšem zadávací dokumentace nespecifikuje. Zadavatel v mnoha bodech neuvádí podrobnost požadavků na nabídkový harmonogram v takové podobě, která je předmětem následných připomínek. Podrobný harmonogram účastníka je v obecné rovině zpracován v souladu s obvyklou praxí a v podrobnosti, která nejen že je v souladu s požadavky zadávací dokumentace, ale v některých bodech až podrobnosti a členění harmonogramu realizačního. Nabídkový harmonogram účastníka zcela naplňuje účel, pro který je určen. Stanovuje lhůty provádění a určuje posloupnost jejich provádění v souladu s cyklogramem.“

517.     K tvrzením doc. Rysky uvedeným ve vysvětlení Ryska, a to, že KÚ zaměňuje nabídkový harmonogram zpracovaný podle bodu 8.1 zadávací dokumentace s realizačním harmonogramem zpracovaným podle bodu 4.6 a násl. návrhu smlouvy, že zadavatel nestanovil jednoznačnou specifikaci, v jaké míře má podrobný harmonogram výstavby vycházet z cyklogramu, a ani nestanovil podrobnost požadavků na podrobný harmonogram výstavby v takové podobě, kterou následně uvedl jako nedostatky HMG, Úřad odkazuje na předchozí části odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde se k obdobné argumentaci ať už navrhovatele či doc. Rysky vyjádřil a kterou jako nedůvodnou odmítl. Úřad konstatuje, že KÚ jednotlivé nedostatky HMG posoudil a při jejich potvrzení následně konstatoval, zda HMG je v rozporu s cyklogramem, ostatními částmi projektové dokumentace či konkrétními požadavky stanovenými zadavatelem v bodě 8.1 zadávací dokumentace. Teprve na základě tohoto pak KÚ učil závěr o naplnění účelu HMG.

518.     Úřad konstatuje, že odborné posouzení Werkl ani znalecký posudek Ryska se otázkou, zda HMG naplňuje účel podrobného harmonogramu výstavby, jenž je vymezen v bodě 8.1 zadávací dokumentací, nezabývají.

519.     Úřad šetřenou otázku č. 33 uzavírá tím, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval tak, že „posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění nabízená účastníkem není způsobilá fakticky naplnit účel ani předmět plnění veřejné zakázky“, se v HMG skutečně vyskytuje. Existence předmětného nedostatku HMG byla znaleckým posudkem potvrzena, neboť posloupnost stavebních prací s ohledem na jejich technologické provádění není v mnoha případech správná. Existence předmětného nedostatku HMG znamená, že HMG nesplňuje zadávací podmínku stanovenou v bodu 8.1 zadávací dokumentace, která vymezuje účel podrobného harmonogramu výstavby a stanoví, podle něhož „účelem podrobného harmonogramu výstavby je stanovit termíny a lhůty provádění a určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění.“

Dílčí shrnutí

520.     Úřad s ohledem na výše uvedené shrnuje, že znaleckým posudkem KÚ bylo potvrzeno, že konkrétní nedostatky HMG, jež byly předmětem posouzení v rámci otázek č. 11, 32 a 33, se v HMG skutečně vyskytují a že způsobují rozpor HMG s bodem 8.1 zadávací dokumentace.  

521.     Podle bodu 8.1 písm. c) zadávací dokumentace byl navrhovatel povinen v nabídce předložit finanční harmonogram, který „bude v členění min. po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce“. Pokud tedy zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že HMG nesplňuje bod bodu 8.1 písm. c) zadávací dokumentace, když chybí uvedení nákladů na údržbu po dokončení“, pak Úřad s ohledem na závěry plynoucí ze znaleckého posudku konstatuje, že existence daného nedostatku HMG byla potvrzena.

522.     Podle bodu 8.1 zadávací dokumentace „účelem podrobného harmonogramu výstavby je stanovit termíny a lhůty provádění a určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění.“ Pokud tedy zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že „zahájení některých prací na sebe v harmonogramu výstavby funkčně nenavazuje a není dána posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění, čímž je prakticky znemožněno faktické dokončení a provedení díla“ a že HMG „není způsobilý naplnit účel ani předmět plnění veřejné zakázky“, pak Úřad s ohledem na závěry plynoucí ze znaleckého posudku konstatuje, že existence daného nedostatku HMG byla potvrzena.

K požadavku navrhovatele na vyhotovení revizního znaleckého posudku

523.     Navrhovatel v průběhu správního řízení opakovaně poukazuje na to, že ve správním řízení bylo ve vztahu k HMG předloženo více znaleckých posudků a odborných posouzení, jejichž závěry si odporují, resp. že závěry odborného posouzení Werkl, znaleckého posudku Ryska a dalších odborných vyjádření, která Úřadu předložil navrhovatel (resp. zadavatel), jsou dle navrhovatele rozporné se závěry znaleckého posudku KÚ. Navrhovatel proto opakovaně žádá Úřad, aby ve věci nechal vyhotovit revizní znalecký posudek.

524.     K navrhovatelem předloženému posouzení Nadrchal a posouzení Contract management a též k stanovisku METROPROJEKT č. 3, které nechal zpracovat zadavatel a k důvodům, proč dle názoru Úřadu nezakládají důvod pro zpracování revizního znaleckého posudku, se Úřad vyjádřil již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

525.     Pokud jde o znalecký posudek Ryska, výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad popsal, že zadání znaleckého úkolu, tedy vymezení toho, k čemu se má znalec ve znaleckém posudku odborně vyjádřit, je v případě znaleckého posudku Ryska odlišné od znaleckého posudku KÚ. Úřad nicméně konstatuje, že byť znalecký posudek Ryska neodpovídá na zcela shodné otázky jako znalecký posudek KÚ, oba se určitým způsobem vyjadřují k jednotlivým nedostatkům HMG identifikovaným zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení. Zatímco KÚ ve vztahu ke každému posuzovanému nedostatku HMG zodpovídá ve znaleckém posudku kromě dotazu, zda se daný nedostatek v HMG skutečně vyskytuje, i několik konkrétních doplňujících dotazů, ve znaleckém posudku Ryska tyto doplňující dotazy řešeny nejsou. Úřad konstatuje, že tyto doplňující dotazy formuloval v rámci zadání znaleckého úkolu pro KÚ proto, že jejich zodpovězení považuje za významné pro posouzení věci, resp. pro řádné zjištění skutkového stavu. Za stěžejní z těchto doplňujících dotazů pak Úřad považuje otázku, zda v případě, že zadavatelem identifikovaný nedostatek HMG se v HMG skutečně vyskytuje, znamená tato skutečnost, že HMG je v rozporu s cyklogramem. Tato otázka je dle Úřadu významná proto, že zadavatel v bodu 8.1 zadávací dokumentace stanovil, že podrobný harmonogram výstavby má vycházet z cyklogramu, a též proto, že navrhovatel v návrhu opakovaně vyzdvihoval význam cyklogramu jakožto stěžejního dokumentu z projektové dokumentace, který je pro zpracování podrobného harmonogramu výstavby zásadní. Ve znaleckém posudku Ryska není tento doplňující dotaz řešen, což vede k tomu, že u některých posuzovaných nedostatků HMG, u nichž znalecký posudek KÚ rozpor s cyklogramem shledal, se znalecký posudek Ryska k tomu, zda konkrétní skutečnost, jež je předmětem posuzovaného nedostatku HMG, představuje rozpor s cyklogramem, či nikoliv, vůbec nevyjadřuje (jedná se o otázky č. 16, 17, 23, 24, 31). Znalecký posudek Ryska tedy v tomto ohledu neodpovídá na všechny dotazy, jejich zodpovězení je dle Úřadu pro posouzení věci nezbytné. Lze tedy konstatovat, že minimálně pokud jde o skutková zjištění, odborné závěry a jejich odůvodnění, jde znalecký posudek KÚ oproti znaleckému posudku Ryska do podstatně větší míry podrobnosti zjišťování stavu věci; tato skutečnost je přitom pro možnost následného správného právního posouzení věci zcela zásadní.

526.     Pokud jde o samotný věcný obsah znaleckého posudku Ryska, resp. v něm uvedených „odborných závěrů“, Úřad předně konstatuje, že závěry znaleckého posudku Ryska jsou velmi stručné, stejně jako jejich odůvodnění. U všech řešených otázek doc. Ryska primárně odkazuje na závěry uvedené v odborném posouzení Werkl a konstatuje, že se s nimi ztotožňuje, v některých případek pak dodává své vlastní „doplňující vyjádření znalce“. U části otázek (konkrétně u otázek č. 13, 16, 17, 25, 26 a 29) nicméně doc. Ryska k citovaným závěrům odborného posouzení Werkl žádné vlastní odborné vyjádření nepřidává, tj. u těchto otázek spočívá jeho znalecký závěr v pouhé citaci textu z odborného posouzení Werkl. V případě těchto otázek tedy znalecký posudek Ryska nemá dle Úřadu žádnou vlastní odbornou hodnotu, neboť nepřináší žádné vlastní odborné závěry jeho autora, resp. nijak věcně a odborně nevysvětluje, z jakých důvodů se doc. Ryska se závěry odborného posouzení Werkl ztotožňuje. Úřad v této souvislosti poukazuje na § 28 odst. 2 písm. f) zákona o znalcích, podle něhož musí znalecký posudek obsahovat odůvodnění v rozsahu umožňujícím jeho přezkoumatelnost. Dle Úřadu přitom znalecký posudek Ryska takové odůvodnění minimálně u některých otázek neobsahuje. Nadto Úřad uvádí, že u některých otázek jsou ve znaleckém posudku Ryska v pasáži, kde doc. Ryska dle svých slov cituje závěry odborného posouzení Werkl, s nimiž se ztotožňuje, citovány nikoliv pouze závěry autorů odborného posouzení Werkl, ale též tvrzení navrhovatele uvedená v jeho námitkách proti rozhodnutí o vyloučení. Doc. Ryska tedy ve znaleckém posudku cituje tvrzení navrhovatele z námitek a de facto je prezentuje jako své odborné závěry. Jak již přitom Úřad uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí k jednotlivým posuzovaným nedostatkům HMG, tvrzení navrhovatele uvedená v jeho námitkách rozhodně nelze považovat za odborné závěry nezávislého odborníka, z nichž by bylo možno při znaleckém posouzení věci vycházet, resp. je bez dalšího přejímat. Úřad dodává, že pokud doc. Ryska k některým posuzovaným nedostatkům HMG své „doplňující vyjádření“ uvádí, jedná se převážně o obecná nekonkrétní tvrzení bez přímé vazby na podstatu posuzovaného nedostatku (viz např. jeho doplňující vyjádření k otázkám č. 11, 14, 15, 23, 24). V souvislosti s právě popsanými závěry k věcnému obsahu znaleckého posudku Ryska Úřad též v plném rozsahu odkazuje na své závěry uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí k jednotlivým posuzovaným nedostatkům HMG, kde se konkrétním odpovědím doc. Rysky podrobně věnoval.

527.     Pokud jde o odborné posouzení Werkl, Úřad obdobně jako u znaleckého posudku Ryska uvádí, že formulace znaleckého úkolu je odlišná od zadání znaleckého posudku KÚ. Stejně jako u znaleckého posudku Ryska se autoři odborného posouzení Werkl sice vyjadřují k jednotlivým nedostatkům HMG, jež zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení, ale stejně jako znalecký posudek Ryska neobsahuje odborné posouzení Werkl odpovědi na doplňující dotazy, které Úřad položil KÚ a které považuje za důležité pro posouzení věci, zejména dotaz řešící rozpor HMG s cyklogramem. To vede k tomu, že u některých posuzovaných nedostatků HMG, u nichž znalecký posudek KÚ rozpor s cyklogramem shledal, se odborné posouzení Werkl k tomu, zda konkrétní skutečnost, jež je předmětem posuzovaného nedostatku, představuje rozpor s cyklogramem, či nikoliv, vůbec nevyjadřuje (viz otázky č. 15, 16, 17, 23, 24, 25, 26, 31). Odborné posouzení Werkl tedy v tomto ohledu neodpovídá na všechny dotazy, jejich zodpovězení je dle Úřadu pro posouzení věci nezbytné. I zde je možno konstatovat, že minimálně pokud jde o skutková zjištění, odborné závěry a jejich odůvodnění, jde znalecký posudek KÚ oproti odbornému posouzení Werkl do podstatně větší míry podrobnosti zjišťování stavu věci; tato skutečnost je přitom pro možnost následného správného právního posouzení věci zcela zásadní.

528.     Úřad dále k odbornému posouzení Werkl konstatuje, že již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí popsal, že s ohledem na dokumenty vyjmenované v seznamu jeho příloh existuje důvod se domnívat, že jeho autoři neměli pro posouzení věci k dispozici kompletní projektovou dokumentaci, když z dokumentů, jež projektovou dokumentaci tvoří, je v seznamu příloh uveden pouze cyklogram. Již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí přitom Úřad vyložil, proč dle jeho názoru není cyklogram dostatečným podkladem pro řádné posouzení souladu HMG se zadávacími podmínkami, resp. toho, zda zadavatelem identifikované nedostatky HMG se v HMG skutečně vyskytují, či nikoliv. Úřad v této souvislosti také připomíná, že ačkoliv v seznamu příloh je jako podklad pro zpracování odborného posouzení Werkl uveden z dokumentů, jež tvoří projektovou dokumentaci, pouze cyklogram, v rámci svých závěrů k některým posuzovaným nedostatkům HMG (konkrétně závěrů k otázce č. 25 a 26) autoři odborného posouzení Werkl odkazují na výkresy či „situace“, tj. na jiné části projektové dokumentace, u nichž však není zřejmé, zda je měli vůbec k dispozici (a pokud ano, pak Úřadu není zřejmé, proč tyto dokumenty nejsou uvedeny mezi podklady v seznamu příloh odborného posouzení Werkl). Pokud jde o další nejasnosti, jež Úřad shledal v souvislosti s podklady, které měli autoři odborného posouzení Werkl pro jeho zpracování k dispozici, odkazuje Úřad na své závěry uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

529.     Pokud jde samotný věcný obsah odborného posouzení Werkl, Úřad konstatuje, že vlastní odborné vyjádření jeho autorů k jednotlivým posuzovaným nedostatkům HMG je vždy poměrně stručné, resp. výrazně stručnější než odůvodnění obsažené ve znaleckém posudku KÚ. Zatímco KÚ v jím vypracovaném znaleckém posudku u jednotlivých otázek podrobně vysvětluje, na základě jakých konkrétních skutečností ke zjištěným závěrům dospěl a ve vztahu k jednotlivým posuzovaným nedostatkům HMG podrobně popisuje relevantní zjištěné skutečnosti z HMG a z cyklogramu, které jeho závěr odůvodňují, autoři odborného posouzení Werkl své odůvodnění ke konkrétním nedostatkům HMG staví na spíše obecných a nekonkrétních tvrzeních, která ve většině případů věcně vůbec neřeší podstatu jednotlivých posuzovaných nedostatků HMG, případně na tvrzeních, které sice řeší konkrétní skutečnosti, nicméně opět neřeší podstatu posuzovaného nedostatku HMG (viz zejm. závěry k otázkám
č. 11, 14, 15, 16, 17, 23, 24, 25, 26). Dále Úřad upozorňuje, že u jedné z otázek (konkrétně u otázky č. 25) se autoři odborného posouzení Werkl vůbec sami odborně a věcně nevyjadřují k posuzovanému nedostatku HMG, když pouze citují vysvětlení navrhovatele k tomuto nedostatku HMG uvedené v námitkách a konstatují, že je považují za věrohodné a srozumitelné; u tohoto nedostatku HMG navíc navrhovatel svá tvrzení stavěl na skutečnostech plynoucích z konkrétních výkresů tvořících součást projektové dokumentace, které však, jak plyne z výčtu podkladů pro zpracování odborného posouzení Werkl uvedeného v jeho seznamu příloh, autoři odborného posouzení Werkl neměli k dispozici. S ohledem na popsané skutečnosti i ve vztahu k odbornému posouzení Werkl vyvstává otázka, zda v něm obsažená odůvodnění k jednotlivým otázkám umožňují jeho přezkoumatelnost. Úřad dodává, že v souvislosti s právě popsanými závěry k věcnému obsahu odborného posouzení Werkl v plném rozsahu odkazuje na své závěry uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí k jednotlivým posuzovaným nedostatkům HMG, kde se konkrétním odpovědím uvedeným v odborném posouzení Werkl podrobně věnoval.

530.     Úřad dále uvádí, že ani odborné posouzení Werkl ani znalecký posudek Ryska se vůbec nevyjadřují k nedostatkům HMG, jež byly ve znaleckém posudku KÚ řešeny v otázkách č. 32 a 33.

531.     Dle Úřadu ze shora uvedených skutečností jasně vyplývá, že jak odborné posouzení Werkl, tak znalecký posudek Ryska vykazují z hlediska svého věcného obsahu a odborných závěrů nezanedbatelné nedostatky. Pokud tedy navrhovatel ve vyjádření k podkladům tvrdí, že oba tyto dokumenty mají všechny zákonem o znalcích požadované náležitosti a jsou náležitě a logicky odůvodněny se zohledněním všech relevantních skutečností, pak Úřad s odkazem na vše výše uvedené, a zejména s odkazem na své odůvodnění uvedené ve vztahu k závěrům odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska ve vztahu k jednotlivým posuzovaným nedostatkům HMG konstatuje, že se s tímto názorem navrhovatele neztotožňuje. Dle Úřadu jediným znaleckým posudkem předloženým ve správním řízení, který splňuje všechny zákonné náležitosti a je náležitě a logicky odůvodněn ve vztahu k zásadním skutkovým zjištěním, která jsou nezbytná pro právní posouzení věci, je znalecký posudek KÚ. Jak vyplývá ze závěrů Úřadu k jednotlivým posuzovaným nedostatkům HMG, znalecký posudek KÚ ve znění jeho vysvětlení obsahuje ke každému z posuzovaných nedostatků HMG jasný závěr, který je vždy podrobně odůvodněn i za pomoci konkrétních příkladů z HMG a cyklogramu. Ve znaleckém posudku KÚ je vždy jasně vysvětleno, jaké konkrétní skutečnosti jsou pro posouzení daného nedostatku HMG relevantní, co ve vztahu k těmto skutečnostem autoři znaleckého posudku KÚ zjistili v HMG a v cyklogramu, případně v jiných částech zadávací dokumentace, a následně je podrobně popsáno, k jakým závěrům na základě daných skutečností došli. Tato logická struktura a zejména věcné vyjádření k podstatě posuzovaných nedostatků HMG včetně náležitého odůvodnění přitom u znaleckého posudku Ryska i u odborného posouzení Werkl chybí.

532.     Pokud navrhovatel tvrdí, že znalecký posudek KÚ „mnohdy bez náležitého odůvodnění zcela koresponduje s účelovou argumentací zadavatele“, pak Úřad opakuje, že závěry, v nichž KÚ potvrzuje existenci zadavatelem identifikovaných nedostatků HMG, jsou vždy podrobně, věcně a logicky odůvodněny, tedy z nich jasně vyplývá, z jakých důvodů se KÚ se závěrem zadavatele o existenci konkrétního nedostatku HMG ztotožňuje. To však rozhodně nelze říci o znaleckém posudku Ryska, kde doc. Ryska v rámci svých „znaleckých závěrů“ opakovaně cituje tvrzení samotného navrhovatele, tj. tvrzení navrhovatele de facto prezentuje jako vlastní odborný závěr, resp. jako odborný závěr autorů odborného posouzení Werkl, s nímž se ztotožňuje. I odborné posouzení Werkl u jedné z otázek pouze odkazuje na tvrzení navrhovatele a žádný vlastní odborný názor k nim nepřidává a ani nevysvětluje, na základě čeho je považuje za správná. Pokud tedy ve správním řízení mohou vznikat pochybnosti o nestrannosti a objektivitě některého z autorů předložených znaleckých posudků, pak dle Úřadu nikoliv ve vztahu ke KÚ, ale naopak ve vztahu k autorům dokumentů předloženým navrhovatelem.

533.     K samotnému požadavku navrhovatele na vypracování revizního znaleckého posudku Úřad uvádí následující. Navrhovatel tento svůj požadavek staví na tom, že dle jeho názoru jsou závěry plynoucí ze znaleckého posudku KÚ v rozporu se závěry plynoucími ze znaleckého posudku Ryska a z odborného posouzení Werkl. Úřad výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí podrobně rozebral závěry, které každý z těchto dokumentů k jednotlivým posuzovaným nedostatkům HMG uvádí. Úřad přitom u každého jednotlivého posuzovaného nedostatku HMG, jimiž se v tomto rozhodnutí zabýval, popsal, jaké konkrétní závěry k němu plynou ze znaleckého posudku KÚ a jaké ze znaleckého posudku Ryska a z odborného posouzení Werkl, a následně vysvětlil, z jakých důvodů nelze závěry plynoucí z odborného posouzení Werkl a ze znaleckého posudku Ryska považovat za způsobilé závěry uvedené ze znaleckého posudku KÚ vyvrátit. Ve většině případů je to z toho důvodu, že odborné posouzení Werkl a znalecký posudek Ryska se na rozdíl od znaleckého posudku KÚ věcně konkrétně vůbec nevyjadřovaly k podstatě posuzovaného nedostatku HMG. Jejich závěry byly často stavěny na obecných nekonkrétních tvrzeních, aniž by však bylo vysvětleno, jaká mají tato tvrzení konkrétní význam ve vztahu k posuzovanému nedostatku HMG, případně jejich závěry sice obsahovaly konkrétní argumenty, které se však věcně opět míjely s podstatou konkrétního posuzovaného nedostatku HMG (např. argumentace k chybně vyčíslené časové rezervě ve vztahu k otázce č. 24). Úřad v této souvislosti odkazuje na své závěry k jednotlivým posuzovaným nedostatkům HMG uvedených výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde vždy jasně vysvětlil, z jakých důvodů dle něj nelze závěry odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska považovat za způsobilé vyvrátit závěry uvedené ve znaleckém posudku KÚ.

534.     Úřad tedy shrnuje, že ve správním řízení byl předložen znalecký posudek KÚ, znalecký posudek Ryska a odborné posouzení Werkl. Pokud jde o odborné posouzení Werkl a o argumentaci navrhovatele ve smyslu, že je nutno na ně pohlížet jako na znalecký posudek podle českého práva, Úřad uvádí, že z důvodu procesní ekonomie se otázkou, zda je odborné posouzení Werkl skutečně možno za znalecký posudek ve smyslu českých právních předpisů považovat, blíže nezabýval, nicméně k odbornému posouzení Werkl jako ke znaleckému posudku ve správním řízení z opatrnosti přistupoval. Úřad tedy v řízení provedl důkaz všemi uvedenými dokumenty jako znaleckými posudky. Po jejich zhodnocení a vzájemném porovnání (jehož závěry podrobně popsal výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí) pak Úřad dospěl k závěru, že znalecký posudek KÚ byl vypracován subjektem k tomu odborně způsobilým, splňuje všechny zákonem požadované náležitosti znaleckého posudku, a zejména obsahuje jasné závěry k jednotlivým položeným otázkám, které jsou podloženy podrobným, věcným a logicky strukturovaným odůvodněním. Oproti tomu odborné posouzení Werkl a znalecký posudek Ryska vykazují z hlediska věcného obsahu nezanedbatelné nedostatky, zejména pokud jde o přezkoumatelnost odůvodnění v nich uvedených závěrů, což ve svém důsledku vede k tomu, že v nich uvedené závěry nejsou způsobilé závěry znaleckého posudku KÚ vyvrátit, což Úřad podrobně vysvětlil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. S ohledem na to Úřad hodnotí odborné posouzení Werkl a znalecký posudek Ryska jako listiny s nižší vypovídací hodnotou, a v důsledku toho s nižší důkazní silou, než znalecký posudek KÚ.

535.     S ohledem na právě uvedené je Úřad přesvědčen, že pro řádné posouzení věci ve správním řízení není vypracování revizního znaleckého posudku potřeba, neboť ve správním řízení byl jako důkaz předložen znalecký posudek KÚ, který Úřad shledal z hlediska jeho obsahu a vypovídací hodnoty jako plně vyhovující, a oproti němu byly předloženy znalecký posudek Ryska a odborné posouzení Werkl, u nichž je z důvodů popsaných výše jejich vypovídací hodnota a důkazní síla nižší, a v nich uvedené závěry nejsou s ohledem na jejich konkrétní výše popsané nedostatky způsobilé závěry plynoucí ze znaleckého posudku KÚ vyvrátit. Dle Úřadu tak ve správním řízení nenastala situace, kdy by bylo předloženo více znaleckých posudků se stejnou důkazní silou, jejichž závěry by byly v rozporu, ale bylo předloženo více „znaleckých posudků“ s různou důkazní silou, kdy pouze jeden z nich je dle Úřadu možno považovat za způsobilý podklad pro posouzení věci. S ohledem na to není vyhotovení revizního znaleckého posudku dle Úřadu třeba.

536.     Úřad k tomu dodává, že dle jeho názoru z navrhovatelem odkazované a ani z jiné relevantní judikatury neplyne, že správní orgán je povinen nechat vyhotovit revizní znalecký posudek vždy, když je ve správním řízení předloženo více znaleckých posudků. Úřad k tomu odkazuje na (i navrhovatelem zmiňovaný) rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 206/2014-48 ze dne 2. 7. 2015, v němž je uvedeno, že „pokud se ve správním řízení objevují posudky dva (nebo více), a tyto posudky jsou vzájemně rozporné, není možné, aby správní orgán vystačil
s posudkem, který si opatřil sám, aniž by se případnými rozpory vypořádal“. Z citovaného rozsudku dle Úřadu plyne, že správní orgán má povinnost se s případnými rozpory mezi znaleckými posudky vypořádat, nelze z něj (a dle Úřadu ani z žádného jiného rozsudku) však dovodit, že toto vypořádání nutně musí být provedeno prostřednictvím revizního znaleckého posudku. Úřad je přesvědčen, že pokud je sám schopen dostatečně a relevantně zdůvodnit, proč v situaci, kdy je ve správním řízení předloženo více různých znaleckých posudků, přikládá některému z nich vyšší důkazní sílu a proč tedy jako podklad pro posouzení věci použije právě tento znalecký posudek a ostatní nikoliv, není vyhotovení revizního znaleckého posudku nutné. V této souvislosti Úřad odkazuje též na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 32 Cdo 1124/2014 ze dne 12. 8. 2014, v němž je konstatováno, že „(z)ákon přitom nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování tzv. revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Na základě důkazního návrhu účastníka na vypracování znaleckého posudku tudíž soud nechá vypracovat nejen požadovaný znalecký posudek, ale v případě pochybností o jeho správnosti též revizní znalecký posudek.“ Úřad je přitom přesvědčen, že i v nynějším řízení je na něm, aby posoudil, zda jsou důvody pro vypracování revizního znaleckého posudku dány, či nikoliv. Úřad přitom výše podrobně vysvětlil, proč dle jeho názoru v nynějším řízení takové důvody dány nejsou, zejména vysvětlil, proč nemá pochybnosti o správnosti a objektivní vypovídací hodnotě znaleckého posudku KÚ, a proč mu tyto pochybnosti nevyvstaly ani na základě znaleckého posudku Ryska a odborného posouzení Werkl.

537.     Úřad uzavírá, že důvody pro to, aby byl ve správním řízení vyhotoven revizní znalecký posudek, neshledal.

Závěr k důvodu vyloučení spočívajícímu v předložení HMG, který je v rozporu se zadávacími podmínkami

538.     Úřad na základě výše uvedeného odůvodnění tohoto rozhodnutí konstatuje, že HMG nevyhovuje zadávacím podmínkám stanoveným v bodě 8.1 zadávací dokumentace, jelikož není souladný s cyklogramem, rovněž nesplňuje zadávací podmínky stanovené v bodu 8.1 písm. c), d) a f) zadávací dokumentace, a neplní účel podrobného harmonogramu výstavby stanovený v bodu 8.1 zadávací dokumentace. Tento závěr je podložen závěry znaleckého posudku, ve kterém byly jednotlivé nedostatky HMG uvedené zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení odborně přezkoumány a následně byla u některých z nich potvrzena jejich pravdivost. Ze znaleckého posudku přitom vyplývá, že řada nedostatků identifikovaných v HMG je systémového charakteru a je tak znemožněno jeho využití k účelu, které mělo jeho předložení dle zadávací dokumentace naplnit.

539.     Z důvodu procesní ekonomie se Úřad v odůvodnění tohoto rozhodnutí nezabýval těmi částmi znaleckého posudku, které se vztahují k nedostatkům HMG uvedeným v rozhodnutí o vyloučení, u nichž znaleckým posudkem KÚ nebylo potvrzeno, že způsobují rozpor HMG s cyklogramem či že jsou v rozporu s konkrétním požadavkem dle bodu 8.1. zadávací dokumentace, jenž byl ve vztahu k nim v rozhodnutí o vyloučení identifikován jako nedodržený. Dle Úřadu nedostatky HMG, jejichž existence včetně rozporu s HMG či jiným požadavkem dle bodu 8.1. zadávací dokumentace byla znaleckým posudkem potvrzena, představují oprávněný důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a proto Úřad nepovažoval za nezbytné detailně posuzovat všechny nedostatky HMG uvedené v rozhodnutí o vyloučení.

540.     Úřad tedy na základě provedeného přezkumu a posouzení znaleckého posudku konstatuje, že důvod vyloučení navrhovatele spočívající v předložení HMG, který je v rozporu se zadávacími podmínkami, byl prokázán. Jelikož navrhovatel nesplnil požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci, je jeho vyloučení ze zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Úřad proto uzavírá, že postup zadavatele byl v tomto ohledu opodstatněný.

541.     Úřad nad rámec uvedeného podotýká, aniž by Úřad jakkoliv vstupoval do myšlenkových úvah zadavatele při posouzení nabídek, že zadavatel přistoupil k posouzení HMG navrhovatele v mimořádné míře detailu a technické preciznosti, což svědčí o důslednosti, s níž zadavatel soulad HMG navrhovatele s požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci ověřoval. Ačkoli se při tomto pohledu může vyloučení navrhovatele jevit jako přísné, nelze přehlédnout, že v HMG navrhovatele byly skutečně identifikovány nedostatky, které odůvodňují závěr o nesplnění zadávacích podmínek s ohledem na to, jak tyto definoval zadavatel. Současně je však třeba zdůraznit, že tento striktní přístup, který zadavatel uplatnil při posouzení HMG předloženého v nabídce navrhovatele, musí být ze strany zadavatele zachován i při posouzení nabídek ostatních účastníků zadávacího řízení. Pouze za předpokladu, že všechny nabídky budou podrobeny stejnému, konzistentnímu a srovnatelně důkladnému vyhodnocení, může zadavatel naplnit zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace ve smyslu § 6 zákona. Zadavatel si proto musí být vědom, že pokud by při posuzování ostatních nabídek, resp. v nich předložených podrobných harmonogramů výstavby, aplikoval nižší míru technické analýzy, mohlo by dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, zejména zásady rovného zacházení. V tomto směru je tudíž nezbytné, aby byly i ostatní zadavateli předložené podrobné harmonogramy výstavby posouzeny se stejnou mírou pečlivosti, a bylo tak zajištěno, že žádný z účastníků zadávacího řízení nebude neoprávněně zvýhodněn ani znevýhodněn. 

K důvodu vyloučení spočívajícímu v mimořádně nízké nabídkové ceně

542.     Dle rozhodnutí o vyloučení byl navrhovatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 4 zákona, jelikož zadavatel dospěl k závěru, že nabídka navrhovatele obsahuje MNNC, kterou navrhovatel řádně nezdůvodnil.

543.     MNNC je podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Hlavním smyslem tohoto institutu je ochrana zadavatele před situací, kdy účastník zadávacího řízení nabídne cenu, u níž vznikají pochybnosti, zda veřejná zakázka bude moci být řádně realizována a splněna.

544.     Při posouzení postupů zadavatele souvisejících s institutem MNNC vychází Úřad z dnes již ustálené rozhodovací praxe správních soudů, dle které je přezkum postupu zadavatele při hodnocení nabídky účastníka zadávacího řízení ze strany Úřadu omezen na kontrolu zákonnosti rámce, v němž hodnocení, resp. výběr z účastníků zadávacího řízení probíhá. K tomu Úřad příkladem odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „KS v Brně“) č. j. 62 Af 10/2011-313 ze dne 3. 10. 2013, ve kterém soud uvedl, že „posouzení toho, zda nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, resp. zda případné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je opodstatněné či nikoliv, je plně v kompetenci hodnoticí komise, nicméně zároveň platí, že žalovaný [Úřad] podrobuje kontrole postupy, ať již hodnoticí komise či zadavatele v tom smyslu, zda tyto byly činěny dle zákona“. Úřad má tedy být garantem rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. Posouzením postupu zadavatele v souvislosti s MNNC se v nedávné době zabýval také KS v Brně v rozsudku č. j. 31 Af 69/2021-68 ze dne 31. 8. 2023, v němž soud zdůraznil: „Žalobce [Kaiser servis, spol. s. r. o.] se totiž mylně domnívá, že je úkolem soudu se zabývat otázkou, zda jeho nabídka vůbec obsahuje MNNC nebo zda měl zadavatel považovat odůvodnění MNNC poskytnuté žalobcem za dostatečné. Základní východiska přezkoumání postupu zadavatele v zadávacím řízení shrnul Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 8. 2021, č. j. 7 As 199/2021-71, následovně: »[Ú]kolem žalovaného [Úřadu] a správních soudů je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Správní soudy ani žalovaný nemohou vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, či nahrazovat jejich uvážení vlastním správním uvážením. Úkolem správních soudů a žalovaného je kontrola těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži a jeho postupu v daném řízení, přičemž v tomto ohledu jsou mj. oprávněni posuzovat dodržení zásady transparentnosti. (…) (P)rostřednictvím zásady transparentnosti jsou chráněny cíle právní úpravy v oblasti veřejných zakázek, mezi které patří zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky, jakož i zajištění řádné hospodářské soutěže mezi podnikateli. Předpokladem naplnění těchto cílů je přitom mj. i přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a celkově racionální, logický, bezrozporný, resp. objektivní postup zadavatele během zadávacího řízení.« Soud se proto bude zabývat primárně tím, zda zadavatel odůvodnil svůj postup transparentním a přezkoumatelným způsobem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, č. 2189/2011 Sb. NSS).“

545.     Ačkoli tedy platí, že postup hodnoticí komise při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je či není mimořádně nízká ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona, nutně musí podléhat smysluplné a efektivní kontrole ze strany Úřadu, nesmí se Úřad dostat do pozice, že by v rámci svého přezkumu přebíral odpovědnost za výběr dodavatele. Není tedy oprávněn přezkoumávat závěr zadavatele o tom, že určitá nabídková cena je či není mimořádně nízká. Úřad tedy bude posuzovat zákonnost postupu zadavatele při posouzení cenové nabídky navrhovatele a zákonnost samotného rozhodnutí o vyloučení.

546.     Podle bodu 4.3 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 24 630 000 000,00 Kč bez DPH.

547.     Podle bodu 6. zadávací dokumentace „(d)odavatelé ocení všechny položky poskytnutého Soupisu prací s přihlédnutím k technickým specifikacím jednotlivých položek. Dodavatelé v rámci nabídky předloží oceněné dílčí soupisy prací v XLSX, rekapitulaci podrobnou a rekapitulaci souhrnnou.“

548.     Dle textové části zadávací dokumentace se Příloha č. 12 „Projektová dokumentace“ zadávací skládá z těchto částí:

„1. Projektová dokumentace ve stupni dokumentace pro provedení stavby obsahující části:

A – Průvodní zpráva

B – Souhrnná část

C – Situace stavby

D – Technologická část

E1 – Stavební oddíly

E2 – Inženýrské objekty

F – Zásady organizace výstavby

G – Náklady stavby

I – Geodetická dokumentace

2. Soupis prací obsahující části:

• Komentář k soupisu prací (PDF)
• Technické specifikace položek (PDF)
• Rekapitulace souhrnná, včetně předpokládané inflace (XLSX)
• Rekapitulace podrobná po jednotlivých SO a jednotlivých VON (XLSX)
• Dílčí soupisy prací (XLSX a XC4)

3. 3D model (…)“.

(v citaci část uvedená pod bodem 2. dále souhrnně jen „soupis prací“).

549.     Součástí „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 96b – neveřejné“ ze dne 23. 11. 2022 je aktualizovaný soupis prací, který měli účastníci zadávacího řízení v rámci svých nabídek ocenit.

550.     Navrhovatel ve své cenové nabídce ocenil všechny položky soupisu prací, přičemž u každé položky uvedl mj. údaje „kód položky“, „popis“, „MJ“, „množství celkem“, „cena jednotková“, „cena celkem“. Jak přitom Úřad zjistil, některé z položek obsažených v cenové nabídce navrhovatele mají stejný „kód“ a „popis“, ale liší se v údajích „množství celkem“ a/nebo „cena jednotková“ (z čehož pak plyne i rozdíl v údaji „cena celkem“). Tedy některé z položek se shodným kódem a popisem se v cenové nabídce navrhovatele vyskytují ve více různých podobách lišících se právě v údajích „množství celkem“, „cena jednotková“ a „cena celkem“. Jako příklad Úřad uvádí položky s kódem 32-136101, kterých je v cenové nabídce navrhovatele obsaženo celkem patnáct, s šesti různými hodnotami v údaji „cena jednotková“; přičemž např. jednotková cena ve výši [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč je uvedena u sedmi položek s kódem 32-136101, a ty se od sebe navzájem liší údajem „množství celkem“ a „cena celkem“. Úřad konstatuje, že dále v textu odůvodnění tohoto rozhodnutí bude pro přehlednost souhrnně označovat všechny položky cenové nabídky navrhovatele, resp. upraveného soupisu prací (tj. oceněného soupisu prací, který navrhovatel zadavateli předložil v návaznosti na žádost o zdůvodnění MNNC), které mají tentýž kód a popis a současně shodnou jednotkovou cenu, pojmem „varianta položky“.

551.     Celková nabídková cena navrhovatele byla stanovena na 27 747 829 766,96 Kč bez DPH.

552.     K postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny navrhovatele z hlediska MNNC uvádí Úřad následující.

553.     K návrhové argumentaci navrhovatele, že v soupisu prací předloženém v nabídce v žádné z jeho položek nebyla obsažena MNNC, když celková nabídková cena je cca o [obchodní tajemství – číselný údaj]vyšší než stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky, Úřad sděluje, že výše nabídkové ceny, resp. to, zda se jedná o MNNC, se primárně neposuzuje podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky, ale rozhodná je výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (k tomu srov. rozsudek NSS č. j. 1 Afs 42/2012-51 ze dne 17. 10. 2012). To, že je celková nabídková cena vyšší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tedy samo o sobě o neexistenci MNNC nesvědčí. Úřad v této souvislosti dále akcentuje, že v šetřeném případě zadavatel neshledal MNNC ve vztahu k celkové nabídkové ceně navrhovatele, ale za mimořádně nízké považoval pouze některé položky cenové nabídky, které určitým způsobem specifikoval v příloze výzvy k objasnění.

554.     Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že prvotní signál o možné existenci MNNC představovaly pro zadavatele zřejmě výstupy jeho ekonomického poradce. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad seznal, že Přílohu č. 1 protokolu zachycujícího průběh pátého jednání hodnoticí komise konaného dne 1. 3. 2023 (dále jen „Protokol č. 5“) tvoří nedatovaný dokument „Zpracování kontroly nabídek uchazečů pro akce Výstavba trasy I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část a Výstavba trasy I.D metra v Praze - úsek Pankrác - Depo Písnice: Dopravní systém Pankrác - Nové Dvory, část energetika a napájení“ (dále jen „posouzení FRAM Consult č. 1“), v němž se mj. konstatuje, že je ocenění navrhovatele u „nákladů na realizaci stavebních objektů cca o [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč nižší než u kontrolního ocenění (…)“. V posouzení FRAM Consult č. 1 jsou identifikovány položky cenové nabídky navrhovatele, jejichž hodnota je o 30 % a více nižší než v kontrolním ocenění, a ve vztahu k těmto položkám ekonomický poradce zadavatele uvedl, že „(c)elkový počet takto identifikovaných položek je 1 408. (…) Tyto jednotkové ceny dle zpracovatele kontroly mají jednoznačně charakter mimořádně nízké nabídkové ceny.“

555.     Zadavatel následně požádal navrhovatele o písemné zdůvodnění MNNC ve smyslu § 113 odst. 4 zákona; navrhovateli odeslal výzvu k objasnění.

556.     Podle bodu 2.1 výzvy k objasnění zadavatel v rámci posouzení nabídkové ceny navrhovatele identifikoval položky soupisu prací, které „jsou výrazně nižší než cena obvyklá na trhu a které tak obsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu“. Tyto položky (dále též „položky s nižší cenou) specifikoval zadavatel v tabulce na listu č. 3 a 4, která tvoří část přílohy výzvy k objasnění. Ve vztahu k položkám s nižší cenou zadavatel vyzval navrhovatele „ke zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Uvedené zdůvodnění by mělo obsahovat zejména rozbor nabídkové ceny jednotlivých položek kalkulačním vzorcem s rozkladem na jednotlivé složky kalkulačního vzorce v následujícím rozsahu: Jednotková cena = přímý materiál + přímé mzdy + stroje + ostatní přímé náklady + režie + zisk. V případě, že účastník uzná, že některé ceny jsou stanoveny neadekvátně, má možnost předložený položkový rozpočet upravit.“

557.     V bodu 2.2 výzvy k objasnění zadavatel uvedl následující: „V souladu s § 113 odst. 4, 5 ZZVZ dále zadavatel účastníka žádá, aby potvrdil, že:

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu;

a dále, aby účastník svoji mimořádně nízkou nabídkovou cenu dále odůvodnil zejména prostřednictvím:

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Zadavatel s ohledem na výše uvedené upozorňuje účastníka, že v případě jakékoliv změny kterékoliv dílčí části nabídkové ceny z důvodu předloženého objasnění (k čemuž je účastník oprávněn) musí být předložen nový výkaz výměr, ve kterém bude zřetelně vyznačeno, které položky výkazu výměr byly změněny. Současně zadavatel upozorňuje účastníka, že (aby se jednalo o změnu přípustnou v souladu s § 46 odst. 3 ZZVZ) nesmí být v případě jakékoliv změny položek ve výkazu výměr dotčena celková nabídková cena, a to ani v drobné zdánlivě zanedbatelné míře.“

558.     Příloha výzvy k objasnění obsahuje celkem 600 položek cenové nabídky navrhovatele, k nimž zadavatel požadoval zdůvodnění MNNC. Jak plyne z níže uvedené tabulky, u některých položek cenové nabídky přitom zadavatel žádal zdůvodnění MNNC ve vztahu k více různým variantám dané položky. V příloze výzvy k objasnění byly uvedeny mj. položky cenové nabídky, které Úřad specifikuje v následující tabulce; Úřad tyto položky (dále též „sporné položky“) zdůrazňuje proto, že jejich „kód“ a „popis“ zadavatel následně uvedl v rozhodnutí o vyloučení.

Kód položky	Popis	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem
010011	Poplatek za skládku – rubanina nebo zemina	t	1 289 507,080	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	513 868,246	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	159 663,909	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
120004	Hloubení jam, třída I, včetně naložení a odvozu do 1km	m3	92 117,420	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	5 326,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	1 303,00	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
150027	Rýha pro podzemní stěnu tl. 1000 mm v hornině třídy III, IV, včetně bentonitové suspenze a bentonitového hospodářství	m2	4 886,00	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
150029	Beton podzemních stěn z betonu C30/37	m3	6 676,800	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
160002	Odvoz výkopku nebo rubaniny - příplatek za každý další km	m3	25 182 842,514	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	5 302 265,928	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	568 331,403	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	66 073,375	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
230007	Výztuž pilot z betonářské oceli	t	72,352	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	1 719,020	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
230006	Piloty ze žb, průměr do 1200 mm, včetně provedení vrtů, odvozu zeminy na skládku, poplatku za skládku	m	3 428,910	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	1 936,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	1 612,300	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111151	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT3	m3	6 775,220	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	5 723,255	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	1 558,830	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	740,880	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111251	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT4	m3	10 895,760	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	11 115,533	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	1 866,175	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111252	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT4 - příplatek za horninu mokrou	m3	12 761,935	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111351	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5a 20/27	m3	19 397,020	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	10 198,022	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	14 462,273	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	1 146,210	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	2 150,400	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	243,920	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	124,200	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111352	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5a - příplatek za horninu mokrou	m3	46 207,715	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111361	Ražení (dobírání) dna tunelu nad 16 m2 v hornině suché TT5a	m3	4 419,178	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	3 288,815	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	3 481,143	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111362	Ražení (dobírání) dna tunelu nad 16 m2 v hornině suché TT5a – příplatek za horninu mokrou	m3	11 189,136	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111451	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5b	m3	12 729,050	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	7 233,948	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	86,200	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	819,400	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111452	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5b – příplatek za horninu mokrou	m3	19 962,998	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111461	Ražení (dobírání) dna tunelu nad 16 m2 v hornině suché TT5b	m3	2 627,744	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	1 709,226	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111462	Ražení (dobírání) dna tunelu nad 16 m2 v hornině suché TT5b – příplatek za horninu mokrou	m3	4 336,970	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111551	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5c	m3	11 640,922	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111552	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5c – příplatek za horninu mokrou	m3	11 640,922	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111651	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT6 (v místě geologického zlomu)	m3	5 075,72	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	2 611,140	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111652	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT6 (v místě geologického zlomu) - příplatek za horninu mokrou	m3	7 686,860	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111751	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT2	m3	5 488,892	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-111752	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT2 – příplatek za horninu mokrou	m3	5 607,092	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-122101	Vodorovné přemístění rubaniny v podzemí s vyložením nebo přeložením na dopravní prostředek	m3	158 116,148	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	4 267,974	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	5 723,255	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-122400	Přemísť. rubaniny na povrchu (bez ohledu na stupeň ražnosti a mokrosti) na vzdálenost do 5000 m mezideponii	m3	169 262,815	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-133110	IBO kotva – ocelová – cementová injektáž – základní cena za kotvu	ks	33 997,516	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-136101	Mikropilota průměru do 150 mm včetně – cementová injektáž	m	18 354,825	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	480,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	960,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-138301	Sloupec tryskové injektáže průměru od 800 mm do 1000 mm včetně	m	8 911,080	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-151101	Svařovaná výztužná ocelová síť do primárního ostění tunelu nebo štoly – dodávka a osazení	t	975,342	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	28,491	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	8,423	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	7,846	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	7,300	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	6,361	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-155111	Výztužný ocelový oblouk z válcovaných profilů, včetně spojovacího materiálu 21/27	kg	373 600,495	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-240200	Výztuž trvalého ostění tunelu s teoretickým výrubem nad 16 m2 do 200 m2 včetně – z oceli B500B	t	733,380	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	131,727	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	104,797	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	72,530	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	33,935	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	25,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-240300	Výztuž trvalého ostění tunelu s teoretickým výrubem nad 200 m2 – z oceli B500B	t	4 058,992	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	15,969	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-320200	Zřízení a dodávka kompletního hydroizolačního systému tunelu s teoretickým výrubem nad 16 m2 do 200 m2 včetně, včetně podkladní a ochranné vrstvy, pojistného injekčního systému (v opěří, klenbě i ve dně)	m2	11 676,609	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m2	2 816,825	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m2	2 732,678	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m2	2 073,750	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m2	1 849,200	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m2	1 419,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
32-320300	Zřízení a dodávka kompletního hydroizolačního systému tunelu s teoretickým výrubem nad 200 m2, včetně podkladní a ochranné vrstvy, pojistného injekčního systému (v opěří, klenbě i ve dně)	m2	12 322,020	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m2	12 128,740	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
420401	Výztuž žb konstrukcí z betonářské oceli	t	9 347,666	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	1 625,542	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	31,682	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
960103	Bourání konstrukcí z železobetonu nebo prefabrikátů, včetně naložení a odvozu do 1 km	m3	7 822,110	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	3 201,167	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	679,500	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	351,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m3	217,513	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
980001	Demolice budov zděných, včetně naložení a odvozu do 1km	m3 OP	12 382,500	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]

559.     Úřad porovnáním obsahu cenové nabídky navrhovatele a obsahu přílohy výzvy k objasnění zjistil, že u některých položek, které se v cenové nabídce navrhovatele vyskytují ve více variantách, nebyl navrhovatel v rámci výzvy k objasnění vyzván ke zdůvodnění ceny všech těchto variant, ale pouze některých z nich. Toto zjištění se týká sporných položek s následujícími kódy: 10011, 120004, 160002, 32-111151, 32-111251, 32-111252, 32-111352, 32-111361, 32-111362, 32-111452, 32-111461, 32-111462, 32-111751, 32-122101, 32-122400, 32-133110, 32-136101, 32-151101, 32-240200, 32-240300, 32-320200, 32-320300, 420401 a 960103. Zde uvedené Úřad názorně ukáže na kódu položky cenové nabídky 32-136101:

• položky uvedené zadavatelem pod kódem 32-136101 v příloze výzvy k objasnění:

Kód položky	Popis	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem
32-136101	Mikropilota průměru do 150 mm včetně – cementová injektáž	m	18 354,825	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	480,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	960,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]

• položky uvedené navrhovatelem pod kódem 32-136101 v cenové nabídce:

Kód položky	Popis	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem
32-136101	Mikropilota průměru do 150 mm včetně – cementová injektáž	m	3 633,750	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	3 714,525	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	240,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	240,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	594,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	594,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	156,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	3 459,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	6 949,550	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	192,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	960,00	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	156,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	250,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	592,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	592,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]

560.     Z uvedeného příkladu plyne, že celková finanční hodnota všech položek s kódem 32-136101 uvedených v příloze výzvy k objasnění činí [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč a celková finanční hodnota všech položek s kódem 32-136101 obsažených v cenové nabídce navrhovatele činí [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Tj. zadavatel výzvu k objasnění nesměřoval ke všem položkám s kódem 32-136101 obsaženým v cenové nabídce navrhovatele, ale zdůvodnění MNNC dle Úřadu požadoval pouze ve vztahu k některým variantám této položky, konkrétně k variantám s jednotkovými cenami „[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“, „[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“ a „[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“. Každou z těchto variant položky s kódem 32-136101 zadavatel uvedl v příloze výzvy k objasnění na samostatném řádku. Z údajů „množství celkem“ a „cena celkem“ uvedených v příloze výzvy k objasnění u těchto variant položky přitom plyne, že zadavatel pro účely výzvy k objasnění u každé z variant sečetl dohromady hodnoty uvedené ve sloupcích „množství celkem“ a „cena celkem“ u všech položek z cenové nabídky navrhovatele, které pod danou variantu spadají, (tj. mají stejný kód, popis a jednotkovou cenu). Např. pokud jde o variantu položky s kódem 32-136101 s jednotkovou cenou [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, zadavatel sečetl hodnoty „množství celkem“ u celkem sedmi položek obsažených v cenové nabídce navrhovatele spadajících pod tuto variantu položky (tj. hodnoty 3 633,750 m, 3 714,525 m, 3 459,000 m, 6 949,550 m, 192,000 m, 156,000 m a 250,000 m) a ve výzvě k objasnění u této varianty uvedl výslednou hodnotu, tj. 18 354,825 m; stejně zadavatel u této varianty dané položky sečetl hodnoty ze sloupce „cena celkem“ a ve výzvě k objasnění uvedl výslednou hodnotu, tj. [obchodní tajemství – číselný údaj]Kč.

561.     Úřad v předchozí tabulce pro názornost červeně vyznačil položky s kódem 32-136101 obsažené v cenové nabídce navrhovatele, k nimž zadavatel ve výzvě k objasnění požadoval zdůvodnění MNNC, a modře vyznačil položky s kódem 32-136101 obsažené v cenové nabídce navrhovatele, k nimž po navrhovateli zdůvodnění MNNC nepožadoval. Z uvedeného plyne, že ve vztahu k variantám položky s kódem 32-136101 s jednotkovými cenami „[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“, „[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“ a „[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“ zadavatel zdůvodnění MNNC nepožadoval. 

562.     Totéž se přitom dle zjištění Úřadu týká i dalších položek cenové nabídky navrhovatele, které zadavatel uvedl v příloze výzvy k objasnění, konkrétně u položek s kódy 10011, 120004, 160002, 32-111151, 32-111251, 32-111252, 32-111352, 32-111361, 32-111362, 32-111452, 32-111461, 32-111462, 32-111751, 32-122101, 32-122400, 32-133110, 32-151101, 32-240200, 32-240300, 32-320200, 32-320300, 420401 a 960103. U všech položek s těmito kódy platí, že se v cenové nabídce navrhovatele vyskytují ve více různých variantách. Současně – shodně jako v případě položek s kódem 32-136101 – platí, že zadavatel zdůvodnění MNNC nepožadoval ve vztahu ke všem variantám těchto položek obsažených v cenové nabídce navrhovatele, ale pouze k některým z nich.

563.     Ve zdůvodnění nabídkové ceny navrhovatel uvedl k položkám s nižší cenou následující: „Záložka »odpověď_3« obsahuje zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu
k jednotlivým položkám identifikovaným zadavatelem na listu 3 tabulky, která byla přílohou žádosti. Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přitom obsahuje rozbor nabídkové ceny u jednotlivých položek výkazu výměr, u kterých zadavatel identifikoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a to dle zadavatelem požadovaného kalkulačního vzorce. Některé položky uchazeč – v souladu s výzvou zadavatele – upravil. Taková skutečnost je případně uvedena v řádku »komentář« u příslušné položky. Celková nabídková cena však případnou úpravou položek zůstala zcela nedotčena. (…) Záložka »odpověď_4« obsahuje zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k jednotlivým položkám identifikovaným zadavatelem na listu 4 tabulky, která byla přílohou žádosti. Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přitom obsahuje rozbor nabídkové ceny u jednotlivých položek výkazu výměr, u kterých zadavatel identifikoval mimořádné nízkou nabídkovou cenu, a to dle zadavatelem požadovaného kalkulačního vzorce. Některé položky uchazeč – v souladu s výzvou zadavatele – upravil. Taková skutečnost je případně uvedena v řádku »komentář« u příslušné položky. Celková nabídková cena však případnou úpravou položek zůstala zcela nedotčena.“Dále navrhovatel ve zdůvodnění nabídkové ceny sdělil: „Pro úplnost uchazeč uvádí, že pro zadavatele příznivé ceny obsažené v nabídce uchazeče jsou dány, mimo jiné, jedinečným postavením uchazeče na relevantních trzích. Společnost VINCI Construction (jejíž součástí jsou společnosti EUROVIA CS, a.s., Průmstav a.s. a SMP Construction a.s.) je jedničkou v oblasti dopravního stavitelství v České republice a zároveň je členem skupiny VINCI – největší stavební skupiny na světě. Společnosti ze skupiny PORR mají zkušenosti v délce 150 let ve všech oblastech stavebnictví – včetně dopravních, pozemních, vodohospodářských a inženýrských staveb. Společnosti tvořící dodavatelské konsorcium uchazeče a jejich obchodní partneři realizovali řadu rozsáhlých a komplexních staveb a mají tak dlouholeté a bohaté zkušenosti s realizací staveb, srovnatelných svou povahou, složitostí, rozsahem a objemem předmětu výše uvedené veřejné zakázky, čemuž odpovídají též vhodně nastavené dodavatelské a poddodavatelské řetězce, což uchazeči v mnohých směrech otevírá přístup k širším trhům a lepším nabídkovým cenám výrobců či distributorů technologií a materiálu potřebných pro realizaci předmětné zakázky (např. v důsledku množstevních či věrnostních slev). Pro vyloučení jakýchkoli pochybností výslovně prohlašujeme, že námi předložená nabídková cena ve smyslu výkazu výměr opraveného dle § 46 odst. 3 ZZVZ a výzvy zadavatele, obsahuje všechny potřebné náklady, stroje, mzdy v obvyklé výši, předepsané odvody a příslušné režie a že námi předložená nabídková cena je reálná s ohledem na rozsah a složitost zakázky a s přihlédnutím k předpokládané ceně pro daný předmět plnění. V souvislosti s výše uvedeným také potvrzujeme, že po opětovném prověření naší nabídkové ceny jsme schopni za nabídnutou cenu dílo v požadovaném standardu, technických parametrech a podmínkách uvedených v nabídce provést. (…)“.

564.     Přílohu zdůvodnění nabídkové ceny tvoří dokument ve formátu excel, v němž, konkrétně na listech označených „odpověď_3“ a „odpověď_4“, navrhovatel uvedl ke všem 600 položkám cenové nabídky uvedeným v příloze výzvy k objasnění rozbor nabídkové ceny s rozkladem na jednotlivé složky kalkulačního vzorce (dále též „rozbor cen“), což zadavatel žádal ve výzvě k objasnění. Příkladem na položkách s kódem 010011 Úřad ukáže podobu, v níž navrhovatel rozbor cen zadavateli předložil:

• varianty položky s kódem 010011 uvedené zadavatelem v příloze výzvy k objasnění:

Kód položky	Popis	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem
010011	Poplatek za skládku – rubanina nebo zemina	t	1 289 507,080	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	513 868,246	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	159 663,909	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]

• navrhovatelem předložené rozbory cen k těmto variantám:

Identifikační číslo:	53	Celkové množství:	1 289 507,080
Katalogové číslo položky:	010011	Měrná jednotka:	t
Název položky:	Poplatek za skládku – rubanina nebo zemina
Jednotková cena:			[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
z toho:	přímé personální náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	pořízení materiálu a výrobků		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	stroje a drobná mechanizace		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	ostatní přímé náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	výrobní a správní režie, zisk a riziko (15 %)		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
Komentář:	Nabídka na skládkovné

Identifikační číslo:	60	Celkové množství:	513 868,246
Katalogové číslo položky:	010011	Měrná jednotka:	t
Název položky:	Poplatek za skládku – rubanina nebo zemina
Jednotková cena:			[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
z toho:	přímé personální náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	pořízení materiálu a výrobků		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	stroje a drobná mechanizace		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	ostatní přímé náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	výrobní a správní režie, zisk a riziko (15 %)		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
Komentář:	Nabídka na skládkovné

Identifikační číslo:	75	Celkové množství:	159 663,909
Katalogové číslo položky:	010011	Měrná jednotka:	t
Název položky:	Poplatek za skládku – rubanina nebo zemina
Jednotková cena:			[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
z toho:	přímé personální náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	pořízení materiálu a výrobků		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	stroje a drobná mechanizace		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	ostatní přímé náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	výrobní a správní režie, zisk a riziko (15 %)		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
Komentář:	Nabídka na skládkovné

565.     Přílohu zdůvodnění nabídkové ceny tvoří dále dokument „Výkaz výměr s vyznačením položek, které byly dle § 46 odst. 3 ZZVZ změněny, ve formátu EXCEL“ (dále jen „upravený soupis prací"). Z upraveného soupisu prací Úřad zjistil, že navrhovatel přistoupil u jedné z variant položky s kódem 32-136101, ve vztahu k níž zadavatel žádal zdůvodnění MNNC (konkrétně u varianty, u níž bylo ve výzvě k objasnění uvedeno „množství celkem“ 960,000 m a „cena jednotková“ [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč) ke zvýšení její jednotkové ceny; tato položka, resp. varianta, je v upraveném soupisu prací uvedena v následující podobě:

Kód položky	Popis	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem	Úpravy rozpočtu 4/2023[24]
32-136101	Mikropilota průměru do 150 mm včetně – cementová injektáž	m	960,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]	cena upravena: z [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč/m na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč/m

566.     Úřad shrnuje, že v upraveném soupisu prací se položka 32-136101 vyskytuje následovně:

Kód položky	Popis	MJ/SO	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem
32-136101	Mikropilota průměru do 150 mm včetně – cementová injektáž	m/14-21	3 633,750	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/14-22	3 714,525	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/16-21	240,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/16-22	240,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/18-21	594,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/18-22	594,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/19-12	156,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/19-16	3 459,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/19-20	6 949,550	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/19-21	192,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/19-22	960,00	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/19-23	156,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/19-27	250,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/20-20	592,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m/20-21	592,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]

567.     Z upraveného soupisu prací plyne, že celkový finanční objem všech položek s kódem 32-136101 v něm uvedených činí [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč (tj. v důsledku navýšení ceny jednotkové z „[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“ na „[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“ u jedné z variant položky s kódem 32-136101 se oproti cenové nabídce celkový finanční objem všech položek s kódem 32-136101 v upraveném soupisu prací navýšil o [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč).

568.     Úřad v předchozí tabulce pro názornost červeně vyznačil položky upraveného soupisu prací, k nimž zadavatel směřoval výzvu k objasnění, modře vyznačil položky upraveného soupisu prací, k nimž po navrhovateli zdůvodnění MNNC nepožadoval (tedy je v příloze výzvy k objasnění neuvedl), a zeleně položku, u níž navrhovatel na základě výzvy k objasnění v upraveném soupisu prací přistoupil ke změně jednotkové ceny v důsledku čehož se u této položky změnil i údaj „cena celkem“ (tj. zelené údaje se liší od údajů uvedených v cenové nabídce navrhovatele).

569.     K dalšímu postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny navrhovatele z hlediska MNNC Úřad ve stručnosti z dokumentace o zadávacím řízení shrnuje následující skutečnosti. Dle Protokolu č. 6 hodnoticí komise po obdržení zdůvodnění nabídkové cenykonstatovala, že „na její straně existuje významné podezření na existenci mimořádně nízké nabídkové ceny některých významných položek a naopak podezření, že tyto chybějící náklady účastník [navrhovatel] účelově přesunul do jiných položek, což má fakticky znaky skryté zálohy.“ V Protokolu č. 7 je pak uvedeno, že navrhovatel „dosud validně nevysvětlil, proč jsou tyto položky [k jejichž zdůvodnění byl navrhovatel vyzván – pozn. Úřadu] tak nízké. Řešené položky jsou mimořádně významné pro plnění veřejné zakázky z hlediska jejich dopadu do celkové ceny“. Přílohu Protokolu č. 7 tvoří „Znalecký posudek č. 018923/2023“ vypracovaný dne 2. 5. 2023 znalcem Ing. Ondřejem Šimáčkem, IČO 74076302, Jinačovice 244, 664 34 Jinačovice (dále jen „posudek Šimáček“), který si nechal zpracovat zadavatel. Úkolem znalce bylo stanovit „běžné popř. obvyklé hodnoty jednotkových cen stavebních prací, činností a služeb obsažených v dokumentu »položky k posouzení« v cenové hladině 4Q/2022“. Přílohou Protokolu č. 7 je dále dokument „Porovnání vybraných položek nabídkové ceny účastníka »PVM Metro DII JV« s vedoucím společníkem PORR a.s. od FRAM Consult s cenami stanovenými znaleckým posudkem“ (dále jen „porovnání vybraných položek č. 1“). V Protokolu č. 9 hodnoticí komise konstatovala, že ve zdůvodnění nabídkové ceny navrhovatele absentuje řádné zdůvodnění MNNC některých položek cenové nabídky navrhovatele, a proto komise zadavateli doporučuje vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení. Přílohu č. 1 Protokolu č. 9 tvoří nedatovaný dokument zpracovaný ekonomickým poradcem zadavatele (dále jen „posouzení FRAM Consult č. 2“), v němž je vyhodnocen upravený soupis prací navrhovatele.

570.     Následně zadavatel odeslal navrhovateli rozhodnutí o vyloučení, kterým jej vyloučil z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 4 zákona. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl následující: „Zadavatel v nabídce účastníka ve znění jejího objasnění nadále identifikuje nedostatky spočívající v následujících skutečnostech (…) nevyplnění výkazu výměr v členění požadovaném zadavatelem a absence řádného zdůvodnění MNNC některých položek (majících významný dopad na výši nabídkové ceny) výkazu výměr. (…) nabídka účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího zřízení zdůvodněna.“ Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení dále uvedl mj. následující: „V rámci posouzení oceněného soupisu prací, který byl součástí nabídky účastníka ve znění jejího objasnění/doplnění, jsou obsaženy položky (které jsou uvedeny v tabulce níže), jejichž jednotková nabídková cena je výrazně nižší než cena obvyklá na trhu, jak bylo doloženo mj. znaleckým zkoumáním, a kterou je proto nutné označit za MNNC – tato MNNC nebyla ze strany účastníka dostatečně zdůvodněna. Jde přitom o položky (resp. jednotkové ceny), které mají zásadní dopad na celkovou nabídkovou cenu stavebních objektů. Tyto položky dle nově předloženého výkazu výměr představují necelé [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč za stavební objekty v nabídce účastníka, které byly znaleckým posudkem oceněny na necelých [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. MNNC jsou tak dotčeny stavební práce v rozsahu cca 1/3 z nabídkové ceny na stavební objekty účastníka (cena stavebních objektů v nabídce účastníka činí cca [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč).

Zadavatel v této souvislosti níže uvádí tabulku položek, u nichž je nadále spatřována mimořádně nízká nabídková cena, která nebyla účastníkem řádně zdůvodněna (…):

010011	Poplatek za skládku – rubanina nebo zemina
120004	Hloubení jam, třída I, včetně naložení a odvozu do 1 km
150027	Rýha pro podzemní stěnu tl. 1000 mm v hornině třídy III, IV, včetně bentonitové suspenze a bentonitového hospodářství
150029	Beton podzemních stěn z betonu C30/37
160002	Odvoz výkopku nebo rubaniny – příplatek za každý další km
230007	Výztuž pilot z betonářské oceli
230006	Piloty ze žb, průměr do 1200 mm, včetně provedení vrtů, odvozu zeminy na skládku, poplatku za skládku
32-111151	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT3
32-111251	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT4
32-111252	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT4 – příplatek za horninu mokrou
32-111351	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5a 20/27
32-111352	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT4 – příplatek za horninu mokrou
32-111361	Ražení (dobírání) dna tunelu nad 16 m2 v hornině suché TT5a
32-111362	Ražení (dobírání) dna tunelu nad 16 m2 v hornině suché TT5a – příplatek za horninu mokrou
32-111451	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5b
32-111452	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5b – příplatek za horninu mokrou
32-111461	Ražení (dobírání) dna tunelu nad 16 m2 v hornině suché TT5b
32-111462	Ražení (dobírání) dna tunelu nad 16 m2 v hornině suché TT5b – příplatek za horninu mokrou
32-111551	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5c
32-111552	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT5c – příplatek za horninu mokrou
32-111651	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT6 (v místě geologického zlomu)
32-111652	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT6 (v místě geologického zlomu) - příplatek za horninu mokrou
32-111751	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT2
32-111752	Ražení tunelu průřezu nad 16 m2 (bez dobírky dna) v hornině suché TT2 – příplatek za horninu mokrou
32-122101	Vodorovné přemístění rubaniny v podzemí s vyložením nebo přeložením na dopravní prostředek
32-122400	Přemísť. rubaniny na povrchu (bez ohledu na stupeň ražnosti a mokrosti) na vzdálenost do 5000 m mezideponii
32-133110	IBO kotva – ocelová – cementová injektáž – základní cena za kotvu
32-136101	Mikropilota průměru do 150 mm včetně – cementová injektáž
32-138301	Sloupec tryskové injektáže průměru od 800 mm do 1000 mm včetně
32-151101	Svařovaná výztužná ocelová síť do primárního ostění tunelu nebo štoly – dodávka a osazení
32-155111	Výztužný ocelový oblouk z válcovaných profilů, včetně spojovacího materiálu 21/27
32-240200	Výztuž trvalého ostění tunelu s teoretickým výrubem nad 16 m2 do 200 m2 včetně – z oceli B500B
32-240300	Výztuž trvalého ostění tunelu s teoretickým výrubem nad 200 m2 – z oceli B500B
32-320200	Zřízení a dodávka kompletního hydroizolačního systému tunelu s teoretickým výrubem nad 16 m2 do 200 m2 včetně, včetně podkladní a ochranné vrstvy, pojistného injekčního systému (v opěří, klenbě i ve dně)
32-320300	Zřízení a dodávka kompletního hydroizolačního systému tunelu s teoretickým výrubem nad 200 m2, včetně podkladní a ochranné vrstvy, pojistného injekčního systému (v opěří, klenbě i ve dně)
420401	Výztuž žb konstrukcí z betonářské oceli
960103	Bourání konstrukcí z železobetonu nebo prefabrikátů, včetně naložení a odvozu do 1 km
980001	Demolice budov zděných, včetně naložení a odvozu do 1 km

Ačkoliv účastník Nezdůvodněným položkám předložil v rámci Odpovědi II dle požadavku zadavatele rozpad do kalkulačního vzorce, neuvedl konkrétní zdůvodnění ve vztahu ke každé jedné položce (tj. ke každé z Nezdůvodněných položek), které by jednoznačným způsobem dokládalo, že se nejedná o MNNC, resp. že jejich realizace za uvedené ceny je možná. Účastníkem uvedený obecný odkaz na jeho postavení na relevantních trzích, jeho zkušenosti, dodavatelské řetězce atd. bez uvedení zcela konkrétních skutečností, kterými by existenci MNNC příslušných položek odůvodnil, není možné akceptovat a považovat za dostatečný.

Zadavatel s ohledem na shora uvedené uzavírá, že nabídka účastníka obsahuje MNNC a tato nebyla řádně zdůvodněna dle § 113 ZZVZ.

Pokud jde o ostatní položky, které zadavatel požadoval po účastníkovi ve Výzvě zdůvodnit, tak tyto nejsou důvodem pro vyloučení. Ve vztahu k těmto ostatním položkám zadavatel pro úplnost dodává, že některé položky, resp. jejich jednotkové ceny, které vykazují znaky MNNC, nemají tak zásadní dopad do nabídkové ceny účastníka, a proto se jimi zadavatel dále nezabývá, a některé položky byly účastníkem zdůvodněny, přičemž zadavatel toto zdůvodnění účastníka akceptoval.

Zadavatel se proto rozhodl přistoupit k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 4 ZZVZ, neboť je patrné, že existence MNNC v případě některých položek výkazu výměr (konkrétně v případě Nezdůvodněných položek, které jsou uvedeny v tabulce výše) nebyla účastníkem řádně zdůvodněna, resp. účastníkem předložený rozpad jednotkových cen, ze kterých MNNC zcela zřejmě vyplývá, nebyl zdůvodněn.“

571.     Úřad předně obecně konstatuje, že posouzení nabídkové ceny z hlediska případné existence MNNC představuje obligatorní součást procesu posouzení nabídek podaných do zadávacího řízení. Úřad současně dodává, že zákon nestanoví žádný přesný mechanismus pro určení, jaká cena se již má za MNNC považovat, proto je posouzení toho, která nabídková cena je mimořádně nízká, na zadavateli. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Pokud zadavatel MNNC v jím posuzované nabídce identifikuje, je podle § 113 odst. 4 zákona povinen jej požádat o její písemné zdůvodnění. Pokud účastník zadávacího řízení MNNC dostatečně nezdůvodní, může jej zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit (srov. § 48 odst. 4 zákona). Při posuzování a vyhodnocování MNNC je pochopitelně kladen důraz na maximální dodržení zásady transparentnosti, což potvrdil KS v Brně ve svém rozsudku č. j. 31 Af 48/2018-63 ze dne 24. 9. 2019, v němž uvedl: „Pro dodržení zásady transparentnosti musí být postup zadavatele především přezkoumatelný. Z dokumentace o zadávacím řízení musí být v prvé řadě seznatelné, že se zadavatel objasněním mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval a s jakým výsledkem.“ V citovaném rozsudku soud též uvedl: „Přestože zákon o zadávání veřejných zakázek v případech nespadajících pod rozsah § 113 odst. 6 nechává na rozhodnutí zadavatele, zda v případě nedostatečného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení vyloučí či nikoliv, či zda svoji žádost o objasnění v souladu s § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek zopakuje či doplní, v každém případě musí být jím zvolený postup při posouzení objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu se zásadami zadávání veřejných zakázek.“

572.     Ve zde šetřeném případě zadavatel dospěl na základě posouzení cenové nabídky navrhovatele k závěru, že ceny některých položek cenové nabídky navrhovatele jsou mimořádně nízké. Zadavatel proto postupem podle § 113 odst. 4 zákona vyzval navrhovatele k písemnému zdůvodnění MNNC u položek cenové nabídky navrhovatele, které definoval v příloze výzvy k objasnění. Na výzvu k objasnění reagoval navrhovatel zdůvodněním nabídkové ceny, v němž uvedl souhrnné slovní zdůvodnění příznivosti jím stanovených nabídkových cen. Přílohou zdůvodnění nabídkové ceny byl rozbor cen k položkám cenové nabídky navrhovatele, které zadavatel definoval v příloze výzvy k objasnění, a dále byl navrhovatelem předložen upravený soupis prací. Obdržené zdůvodnění nabídkové ceny zadavatel posoudil, následně si nechal vypracovat posudek Šimáček, porovnání vybraných položek č. 1 a posouzení FRAM Consult č. 2, a poté přistoupil k vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 4 zákona. K samotnému rozhodnutí o vyloučení uvádí Úřad následující.

573.     Z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení je patrné, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť má za to, že navrhovatelem předložené zdůvodnění MNNC není možné akceptovat a považovat za dostatečné, tedy že navrhovatel existenci MNNC v případě položek specifikovaných v rozhodnutí o vyloučení (dále jen „nezdůvodněné položky“) řádně nezdůvodnil.

574.     Navrhovatel v návrhu mj. namítá, že rozhodnutí o vyloučení je netransparentní, jelikož z něj není zřejmé, které konkrétní položky upraveného soupisu prací byly důvodem pro vyloučení navrhovatele, tedy které konkrétní položky upraveného soupisu prací mají údajně obsahovat MNNC, kterou navrhovatel přesvědčivě nezdůvodnil. V této souvislosti navrhovatel v návrhu dále namítá, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučeníodkazuje „na několik typově a číselně vyjádřených položek položkového rozpočtu, aniž by však zároveň uvedl, k jakým konkrétním stavebním objektům či provozním souborům se ta která položka vztahuje“.

575.     K tomu Úřad uvádí, že ve výzvě k objasnění zadavatel položky, resp. varianty položek cenové nabídky navrhovatele, k nimž požadoval zdůvodnění MNNC, specifikoval pomocí následujících údajů: „kód položky“, „popis“, „množství celkem“, „cena jednotková“, „cena celkem“. Úřad způsob, jakým zadavatel jednotlivé položky, k nimž požadoval zdůvodnění MNNC, demonstruje níže na příkladu položky s kódem 32-136101:

Kód položky	Popis	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem
32-136101	Mikropilota průměru do 150 mm včetně – cementová injektáž	m	18 354,825	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	480,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		m	960,000	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]

V rozhodnutí o vyloučení nicméně zadavatel položky upraveného soupisu prací, u nichž nadále spatřuje MNNC, která nebyla navrhovatelem řádně zdůvodněna, definoval pouze údaji „kód položky“ a „popis“. Způsob specifikace položek upraveného soupisu prací, u nichž dle zadavatele nebyla MNNC řádně zdůvodněna, v rozhodnutí o vyloučení, demonstruje Úřad na příkladu položky s kódem 32-136101:

32-136101

Mikropilota průměru do 150 mm včetně – cementová injektáž

576.     Zadavatel tedy ve výzvě k objasnění, resp. v její příloze, definoval položky cenové nabídky navrhovatele odlišným způsobem než v rozhodnutí o vyloučení. Zatímco ve výzvě k objasnění zadavatel uvedl ke každé položce, resp. variantě položky cenové nabídky navrhovatele, u níž požaduje zdůvodnit MNNC, nejen její kód a popis, ale též další údaje, v rozhodnutí o vyloučení již uvedl pouze kód a popis položky bez dalšího. Tj. zatímco ve výzvě k objasnění zadavatel uvedl např. položku s kódem 32-136101 třikrát (vždy na samostatném řádku a s jinými údaji uvedenými ve sloupcích „množství celkem“, „cena jednotková“ a „cena celkem“ – tj. každou variantu položky, k níž žádal zdůvodnění MNNC, uvedl na samostatném řádku), v rozhodnutí o vyloučení již položku s tímto kódem uvedl pouze jedenkrát (tj. na jednom řádku) bez jakýchkoli dalších konkrétních údajů. Jelikož tedy zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nezdůvodněné položky definoval toliko pomocí kódu a popisu položky, aniž by se jakkoli zabýval jejich jednotlivými variantami, ve vztahu k nimž zdůvodnění žádal, není z rozhodnutí o vyloučení patrné, zda se závěr zadavatele o tom, že MNNC nebyla zdůvodněna, má v případě položek, jež byly ve výzvě k objasnění uvedeny ve více variantách, vztahovat ke všem těmto variantám, nebo např. jen ve vztahu k některým z nich; není tedy zřejmé, které konkrétní varianty položek upraveného soupisu prací byly fakticky důvodem k vyloučení navrhovatele. Současně Úřad dodává, že některé z variant položek v sobě zahrnují více položek (samostatných řádků) upraveného soupisu prací, kdy tyto položky mají shodnou jednotkovou cenu, ale v některých případech se liší v údaji „množství celkem“ a „cena celkem“ a též jsou v některých případech v rámci upraveného soupisu prací zařazeny u různých stavebních objektů nebo provozních souborů. Zadavatel přitom v rozhodnutí o vyloučení tuto skutečnost nijak nereflektuje, v důsledku čehož není zřejmé ani to, k jakým konkrétním položkám v rámci určité varianty položky se jeho závěr o nezdůvodnění MNNC vztahuje.  V tomto ohledu nelze rozhodnutí o vyloučení považovat za transparentní.

577.     Navrhovatel dále v návrhu tvrdí, že z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že ho zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení i ve vztahu k položkám cenové nabídky, resp. upraveného soupisu prací, k nimž výzva k objasnění nesměřovala. Tento svůj závěr navrhovatel opírá především o zadavatelem uváděnou celkovou finanční hodnotu nezdůvodněných položek (tj. položek, pro jejichž nezdůvodnění byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení), kdy zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že jejich hodnota činí necelé [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Dle navrhovatele nicméně celková cena nezdůvodněných položek, k nimž směřovala výzva k objasnění, činí dle upraveného soupisu prací v součtu jen cca [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Navrhovatel je proto přesvědčen, že ho zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 4 zákona, aniž by tomu předcházela výzva k objasnění podle § 113 odst. 4 zákona, což považuje za nezákonný postup.

578.     V této souvislosti Úřad znovu zdůrazňuje, že v cenové nabídce navrhovatele se některé položky se shodným kódem a popisem vyskytovaly ve více různých variantách. Zadavatel pak v příloze výzvy k objasnění uvedl u některých položek cenové nabídky navrhovatele pouze některé z jejich variant, tj. žádal zdůvodnění MNNC pouze k některým variantám položek (k tomu blíže viz body 558. až 561. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Následně však v rozhodnutí o vyloučení již zadavatel neuvedl konkrétní varianty jednotlivých položek, ale nezdůvodněné položky, jež jsou důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, definoval pouze pomocí kódu a popisu. Z rozhodnutí o vyloučení tedy nelze s jistotou zjistit, které konkrétní varianty jednotlivých nezdůvodněných položek byly fakticky důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Úřad dodává, že tato skutečnost se týká položek s kódy 10011, 120004, 160002, 32-111151, 32-111251, 32-111252, 32-111352, 32-111361, 32-111362, 32-111452, 32-111461, 32-111462, 32-111751, 32-122101, 32-122400, 32-133110, 32-136101, 32-151101, 32-240200, 32-240300, 32-320200, 32-320300, 420401 a 960103. Současně v rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že nezdůvodněné položky (tedy ty, u nichž zadavatel spatřuje MNNC, která nebyla navrhovatelem řádně zdůvodněna) „představují necelé [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč za stavební objekty v nabídce účastníka“. Úřad k tomu uvádí, že vlastním výpočtem zjistil, že celkový finanční objem sporných položek (tj. položek, k nimž zadavatel ve výzvě k objasnění žádal zdůvodnění MNNC a jejichž kódy a slovní popis jsou současně uvedeny v rozhodnutí o vyloučení) činí dle upraveného soupisu prací [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Jestliže tedy zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvádí, že celkový finanční objem nezdůvodněných položek činí dle upraveného soupisu prací necelé [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, pak tato částka neodpovídá hodnotě sporných položek, k nimž zadavatel žádal zdůvodnění MNNC, protože ta dle upraveného soupisu prací činí [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. V důsledku výše uvedeného v kombinaci se skutečností, že zadavatel ve výzvě k objasnění u některých nezdůvodněných položek, jež se v cenové nabídce, resp. v upraveném soupisu prací vyskytovaly ve více variantách, nežádal zdůvodnění MNNC ke všem jejich variantám, tedy dle Úřadu vzniká pochybnost, zda navrhovatele nevyloučil i ve vztahu k těm variantám položek, k nimž zdůvodnění MNNC nežádal. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách, resp. ve vyjádření k návrhu vyjadřuje přesvědčení, že navrhovateli položky, které vedly k jeho vyloučení, musí být jednoznačně známé, když jde pouze o ty položky, ve vztahu k nimž zadavatel žádal ve výzvě k objasnění zdůvodnění MNNC. K tomu Úřad uvádí, že tuto argumentaci teoreticky možno připustit v případě, kdy by neexistoval rozpor mezi zadavatelem tvrzenou celkovou cenou nezdůvodněných položek (necelé [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč) a reálnou celkovou cenou položek, resp. variant položek, k nimž směřovala žádost o zdůvodnění MNNC ([obchodní tajemství – číselný údaj] Kč), neboť právě tento rozpor vnáší do celé věci nejasnost, když v kombinaci s absencí konkrétních údajů k jednotlivým nezdůvodněným položkám v rozhodnutí o vyloučení  vyvstává otázka, co je příčinou vyšší hodnoty nezdůvodněných položek uváděné zadavatelem, a zda jí není fakt, že důvodem vyloučení byly u nezdůvodněných položek s více variantami ve skutečnosti i ty varianty, k nimž zadavatel žádal zdůvodnění MNNC.

579.     K argumentaci zadavatele, podle níž částku [obchodní tajemství – číselný údaj], kterou uvedl jako celkovou hodnotu nezdůvodněných položek v rozhodnutí o vyloučení, stanovil na základě matematického zaokrouhlení, Úřad uvádí, že s ohledem na obecně známá pravidla zaokrouhlování se tato argumentace jeví jako účelová, neboť podle těchto pravidel by se částka [obchodní tajemství – číselný údaj] zaokrouhlila dolů, tj. po zaokrouhlení by se jednalo o [obchodní tajemství – číselný údaj], nikoliv [obchodní tajemství – číselný údaj]. Na tom nic nemění ani to, že zadavatel částku vymezil jako „necelé [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“, neboť ani takové vyjádření hodnotě [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč neodpovídá (dle Úřadu by této částce odpovídalo např. označení „více než [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“ či „necelých [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“, z nichž by jasně plynulo, že celková částka se blíží spíše [obchodní tajemství – číselný údaj] než [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč). Dle Úřadu je totiž otázkou, zda formalizovaný proces zadávání veřejné zakázky a požadavek zákonodárce na jeho transparentnost vůbec dovolují při vylučování účastníka zadávacího řízení používat takto nepřesné formulace a závěry.

580.     Úřad tedy k právě uvedenému shrnuje, že v důsledku nedostatečné specifikace nezdůvodněných položek v rozhodnutí o vyloučení v kombinaci s uvedením vyšší hodnoty jejich celkového finančního objemu dle upraveného soupisu prací, než činí reálná hodnota tomu odpovídajících položek, ve vztahu k nimž zadavatel žádal zdůvodnění MNNC, lze dle názoru Úřadu přisvědčit námitce navrhovatele, že není možné ověřit, zda jeho vyloučení z důvodu nedostatečného vysvětlení MNNC předcházela řádná výzva zadavatele podle § 113 zákona a zda tedy nebyl vyloučen ze zadávacího řízení z důvodu nezdůvodnění MNNC i ve vztahu k položkám upraveného soupisu prací, k nimž nesměřovala výzva k objasnění. I z tohoto důvodu shledává Úřad rozhodnutí o vyloučení netransparentním.

581.     K rozhodnutí o vyloučení Úřad dále uvádí následující. Zadavatel ve výzvě k objasnění uvedl, že zdůvodnění MNNC „by mělo obsahovat zejména rozbor nabídkové ceny jednotlivých položek kalkulačním vzorcem s rozkladem na jednotlivé složky“, k čemuž uvedl předmětný kalkulační vzorec. Dále zadavatel navrhovatele požádal, aby potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona, a dále, aby svoji MNNC zdůvodnil zejména (i) prostřednictvím ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo stavebních prací, (ii) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, jež má navrhovatel k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo (iii) originality stavebních prací, dodávek a služeb.

582.     Navrhovatel v reakci na výzvu k objasnění zaslal zadavateli zdůvodnění nabídkové ceny, jehož přílohou jsou rozbory cen, v nichž ke každé jednotlivé položce s nižší cenou uvedené v příloze výzvy k objasnění uvedl samostatný rozbor ceny a případně doplnil slovní komentář. Úřad pro názornost uvádí příklad navrhovatelem poskytnutého rozboru cen u jednotlivých variant položek s kódem 010011, ve vztahu k nimž zadavatel požadoval zdůvodnit MNNC:

• varianty položek s kódem 010011 uvedené zadavatelem v příloze výzvy k objasnění:

Kód položky	Popis	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem
010011	Poplatek za skládku – rubanina nebo zemina	t	1 289 507,080	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	513 868,246	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
		t	159 663,909	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]

• navrhovatelem předložené rozbory cen k jednotlivým variantám položek s kódem 010011:

Identifikační číslo:	53	Celkové množství:	1 289 507,080
Katalogové číslo položky:	010011	Měrná jednotka:	t
Název položky:	Poplatek za skládku – rubanina nebo zemina
Jednotková cena:			[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
z toho:	přímé personální náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	pořízení materiálu a výrobků		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	stroje a drobná mechanizace		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	ostatní přímé náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	výrobní a správní režie, zisk a riziko (15 %)		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
Komentář:	Nabídka na skládkovné

Identifikační číslo:	60	Celkové množství:	513 868,246
Katalogové číslo položky:	010011	Měrná jednotka:	t
Název položky:	Poplatek za skládku – rubanina nebo zemina
Jednotková cena:			[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
z toho:	přímé personální náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	pořízení materiálu a výrobků		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	stroje a drobná mechanizace		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	ostatní přímé náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	výrobní a správní režie, zisk a riziko (15 %)		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
Komentář:	Nabídka na skládkovné

Identifikační číslo:	75	Celkové množství:	159 663,909
Katalogové číslo položky:	010011	Měrná jednotka:	t
Název položky:	Poplatek za skládku – rubanina nebo zemina
Jednotková cena:			[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
z toho:	přímé personální náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	pořízení materiálu a výrobků		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	stroje a drobná mechanizace		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	ostatní přímé náklady		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
	výrobní a správní režie, zisk a riziko (15 %)		[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč
Komentář:	Nabídka na skládkovné

Současně zdůvodnění nabídkové ceny obsahuje pasáž, v níž navrhovatel uvedl slovní zdůvodnění MNNC; navrhovatel zde uvedl, čím jsou dány pro zadavatele příznivé ceny obsažené v jeho nabídce (mj. postavením jednotlivých dodavatelů na relevantních trzích, jejich dlouholetými zkušenostmi s realizací rozsáhlých a komplexních staveb a z toho plynoucím vhodným nastavením dodavatelských a poddodavatelských vztahů, v podrobnostech viz bod 562. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Toto slovní zdůvodnění neuvedl navrhovatel samostatně u každé jednotlivé položky s nižší cenou, ale uvedl je v textu zdůvodnění nabídkové ceny jako jednu souhrnnou pasáž.

583.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvádí, že navrhovatel ve zdůvodnění nabídkové ceny neuvedl „konkrétní zdůvodnění ve vztahu ke každé jedné položce (…), které by jednoznačným způsobem dokládalo, že se nejedná o MNNC, resp. že jejich realizace za uvedené ceny je možná“. Dle zadavatele „obecný odkaz [navrhovatele] na jeho postavení na relevantních trzích, jeho zkušenosti, dodavatelské řetězce atd. bez uvedení zcela konkrétních skutečností, kterými by existenci MNNC příslušných položek odůvodnil, není možné akceptovat a považovat za dostatečný.“

584.     K tomu Úřad předně sděluje, že z obsahu výzvy k objasnění, konkrétně jejího bodu 2.2, neplyne, že by zadavatel požadoval, aby navrhovatel zdůvodnil MNNC samostatně ve vztahu ke každé jedné položce s nižší cenou uvedené v příloze výzvy k objasnění. Zadavatel totiž v bodu 2.2 výzvy k objasnění pouze uvedl, aby navrhovatel svoji MNNC dále zdůvodnil zejména prostřednictvím aspektů, které jsou definovány v § 113 odst. 5 zákona (viz bod 556. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z toho, jakým způsobem navrhovatel slovní zdůvodnění MNNC v textu zdůvodnění nabídkové ceny uvedl, přitom dle Úřadu jasně plyne, že důvody, jež ho ke stanovení cen jednotlivých položek s nižší cenou vedly, platí shodně ve vztahu k cenám všech položek, k jejichž zdůvodnění byl zadavatelem vyzván. V takovém případě dle Úřadu není nutné, aby navrhovatel zcela shodné zdůvodnění MNNC uváděl zvlášť (tedy v podstatě kopíroval) ke každé jednotlivé položce s nižší cenou, neboť z kontextu celého zdůvodnění nabídkové ceny je zřejmé, že ceny jednotlivých položek s nižší cenou zdůvodňuje shodně.

585.     Ke konstatování zadavatele o tom, že obecný odkaz navrhovatele na jeho postavení na relevantních trzích a na další skutečnosti, které ve slovním zdůvodnění MNNC navrhovatel uvedl, je nedostatečný, Úřad uvádí, že ve výzvě k objasnění zadavatel nijak blíže nespecifikoval své požadavky na rozsah a podrobnost slovního zdůvodnění MNNC, které od navrhovatele požaduje. Zadavatel ve výzvě k objasnění pouze uvedl, aby navrhovatel MNNC odůvodnil zejména prostřednictvím „a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.“, tj. prostřednictvím skutečností uvedených v § 113 odst. 5 písm. a) až c) zákona. Navrhovatel v rámci slovního zdůvodnění MNNC poukázal mj. na své jedinečné postavení na relevantních trzích, na své dlouholeté zkušenosti s realizací staveb obdobného rozsahu, jako je předmět veřejné zakázky, a na z toho plynoucí vhodně nastavené dodavatelské a poddodavatelské řetězce, které mu umožňují přístup k lepším trhům a lepším nabídkovým cenám technologií a materiálu potřebných pro realizaci veřejné zakázky v důsledku množstevních či věrnostních slev. Dle Úřadu přitom nelze bez dalšího konstatovat, že takové slovní zdůvodnění je nedostatečné či neodpovídající výzvě k objasnění, jelikož skutečnosti, na něž navrhovatel odkazuje, dle Úřadu odpovídají skutečnostem předvídaným v § 113 odst. 5 zákona. To, že poskytnuté slovní zdůvodnění je dle zadavatele obecné, přitom dle Úřadu nelze klást navrhovateli k tíži, neboť zadavatel ve výzvě k objasnění navrhovateli nesdělil svou konkrétní představu, jak má zdůvodnění MNNC ve smyslu § 113 odst. 5 zákona vypadat či do jakých podrobností je má navrhovatel precizovat. Lze tedy konstatovat, že slovní zdůvodnění poskytnuté navrhovatelem svou mírou obecnosti odpovídá míře obecnosti, s níž zadavatel formuloval své požadavky na zdůvodnění MNNC ve výzvě k objasnění. V této souvislosti Úřad podotýká, že v rozhodnutí o vyloučení zadavatel ani neuvedl, proč vlastně považuje slovní zdůvodnění MNNC ve vztahu k nezdůvodněným položkám za nedostatečné, když jakákoliv konkrétní argumentace v tomto směru v rozhodnutí o vyloučení zcela absentuje.

586.     Úřad tak souhlasí s navrhovatelem v tom, že z rozhodnutí o vyloučení nevyplývá, jaké další informace měly být ve zdůvodnění nabídkové ceny uvedeny a jaké informace ve zdůvodnění nabídkové ceny zadavateli chybí, a tedy proč je jím poskytnuté zdůvodnění nedostatečné. I tato skutečnost svědčí o tom, že rozhodnutí o vyloučení nebylo zpracováno v souladu se zásadou transparentnosti.

587.     Úřad dále považuje za nutné vyjádřit se k části rozhodnutí o vyloučení, v níž zadavatel poté, co specifikoval položky, u nichž shledává zdůvodnění MNNC nedostatečným, uvedl, že „(p)okud jde o ostatní položky, které zadavatel požadoval po účastníkovi ve Výzvě zdůvodnit, tak tyto nejsou důvodem pro vyloučení. Ve vztahu k těmto ostatním položkám zadavatel pro úplnost dodává, že některé položky, resp. jejich jednotkové ceny, které vykazují znaky MNNC, nemají tak zásadní dopad do nabídkové ceny účastníka, a proto se jimi zadavatel dále nezabývá, a některé položky byly účastníkem zdůvodněny, přičemž zadavatel toto zdůvodnění účastníka akceptoval.“ Z uvedeného plyne, že zadavatel ve vztahu k položkám z cenové nabídky navrhovatele, k nimž žádal zdůvodnění MNNC, učinil po posouzení zdůvodnění nabídkové ceny a upraveného soupisu prací následující závěry: u části položek cenové nabídky zdůvodnění MNNC poskytnuté navrhovatelem neakceptoval (což bylo důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení – tzv. nezdůvodněné položky), u další části položek cenové nabídky zdůvodnění MNNC akceptoval a u zbývající části položek cenové nabídky dospěl k závěru, že jejich ceny nemají zásadní dopad do celkové nabídkové ceny navrhovatele, a proto se jimi dále nezabýval.

588.     Úřad v této souvislosti opakuje, že navrhovatel ve zdůvodnění nabídkové ceny uvedl ke všem položkám s nižší cenou uvedeným v příloze výzvy k objasnění shodné slovní zdůvodnění MNNC (tj. shodně u všech uvedl, čím jsou dány pro zadavatele příznivé ceny obsažené v nabídce navrhovatele). Z citované části rozhodnutí o vyloučení však plyne, že zatímco ve vztahu k nezdůvodněným položkám (tj. uvedeným v rozhodnutí o vyloučení) posoudil zadavatel toto zdůvodnění jako nedostatečné a neakceptoval jej, ve vztahu k některým ze zbývajících položek s nižší cenou uvedeným v příloze výzvy k objasnění jej akceptoval (a kromě toho některé ze zbývajících položek s nižší cenou neřešil, neboť dle něj neměly zásadní dopad do celkové ceny díla). Z rozhodnutí o vyloučení však nijak neplyne, ke kterým konkrétním položkám s nižší cenou zadavatel zdůvodnění MNNC akceptoval, a zejména v rozhodnutí o vyloučení zcela absentuje vysvětlení toho, proč zcela shodné slovní zdůvodnění u některých položek s nižší cenou zadavatel posoudil jako dostačující a akceptoval jej, a u jiných (tj. u nezdůvodněných položek uvedených v rozhodnutí o vyloučení) je odmítl jako nedostačující. Z rozhodnutí o vyloučení je přitom dle Úřadu zřejmé, že právě nedostatečné slovní zdůvodnění položek uvedených v rozhodnutí o vyloučení bylo důvodem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (neboť zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že navrhovatel k nezdůvodněným položkám předložil rozpad do kalkulačního vzorce dle požadavku zadavatele, ale neuvedl konkrétní zdůvodnění, které by jednoznačně dokládalo, že realizace daných položek za uvedené ceny je možná, k čemuž dále uvádí, že navrhovatelem předložené obecné zdůvodnění nelze akceptovat jako dostatečné).

589.     Úřad pro úplnost dodává, že u jedné z položek upraveného soupisu prací, jejíž kód je mezi nezdůvodněnými položkami (konkrétně u položky s kódem 32-136101), navrhovatel v upraveném soupisu prací navýšil její jednotkovou cenu oproti cenové nabídce (konkrétně byla jednotková cena zvýšena z „[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“ na „[obchodní tajemství – číselný údaj] Kč“), avšak zadavatel na tuto skutečnost v rozhodnutí o vyloučení nikterak nereagoval, tj. z rozhodnutí o vyloučení není vůbec zřejmé, jak na tuto úpravu jednotkové ceny nahlíží.

590.     Úřad tedy shrnuje, že z rozhodnutí o vyloučení jednak neplynou konkrétní důvody, pro něž zadavatel u nezdůvodněných položek považoval navrhovatelem poskytnuté slovní zdůvodnění MNNC za nedostatečné, když v něm navrhovatel v souladu s výzvou zadavatele prokazatelně specifikoval skutečnosti ve smyslu § 113 odst. 5 zákona, jež mu umožnily takové ceny nabídnout. Současně v rozhodnutí není nijak vysvětleno, proč zadavatel slovní zdůvodnění, jež bylo shodné pro všechny položky s nižší cenou, k nimž zadavatel ve výzvě k objasnění žádal zdůvodnění MNNC, u nezdůvodněných položek neakceptoval, když u jiných položek s nižší cenou jej vyhodnotil jako dostatečné. Na základě toho pak mohou vyvstávat pochybnosti o tom, zda neměl zadavatel dané slovní zdůvodnění vyhodnotit jako dostatečné i ve vztahu k nezdůvodněným položkám.

591.     Současně v rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že některé položky, resp. jejich jednotkové ceny, které vykazují znaky MNNC, nemají „tak zásadní dopad do nabídkové ceny účastníka“, a proto se jimi dále nezabýval. Úřad uvádí, že ani v tomto případě zadavatel
v rozhodnutí o vyloučení nespecifikoval, kterých konkrétních položek s nižší cenou uvedených v příloze výzvy k objasnění se tento jeho závěr týká, resp. to z rozhodnutí o vyloučení neplyne. Současně toto konstatování v rozhodnutí o vyloučení považuje Úřad za matoucí, resp. vzbuzující pochyby o pravých důvodech jednání zadavatele; zadavatel totiž nijak nevysvětlil, proč tyto položky vůbec uváděl v příloze výzvy k objasnění a realizoval u nich postup podle
§ 113 zákona (tj. požadoval po navrhovateli zdůvodnění MNNC), když, jak plyne
z rozhodnutí o vyloučení, nemají dle něj zásadní dopad do celkové nabídkové ceny.  Úřad v této souvislosti poukazuje na to, že v Protokolu č. 7, konkrétně v jeho části 3), kde je zachyceno posouzení nabídkové ceny navrhovatele, zadavatel položky cenové nabídky navrhovatele, k nimž požadoval zdůvodnění MNNC, označil jako „položky mimořádně významné pro plnění veřejné zakázky z hlediska jejich dopadu do celkové ceny“, což tedy neodpovídá tomu, co následně uvádí v rozhodnutí o vyloučení.

592.     Úřad si nad rámec výše uvedeného dovoluje k postupu zadavatele při posuzování MNNC navrhovatele poznamenat, že podle § 113 odst. 4 zákona je výzva k objasnění považována za žádost podle § 46 zákona, kterou lze doplňovat a vznášet opakovaně. Zadavateli tedy nic nebránilo vyzvat navrhovatele poté, co jeho zdůvodnění MNNC vyhodnotil jako nedostatečné, k doplnění jeho zdůvodnění ve vztahu k upravenému soupisu prací. Byť takový postup zadavatele není povinný (a tedy to, že zadavatel navrhovatele k doplnění zdůvodnění MNNC nevyzval, nelze samo o sobě považovat za porušení zákona), s ohledem na mimořádný význam a finanční objem šetřené veřejné zakázky a zejména též na fakt, že navrhovatel nabídl nejnižší nabídkovou cenu ze všech účastníků zadávacího řízení, by se takový postup jevil Úřadu jako přinejmenším vhodný. Je totiž zřejmé, že zadavatel navrhovatele vyloučil nikoliv proto, že by z jím poskytnutého zdůvodnění MNNC zjistil takové konkrétní skutečnosti, které jej utvrdily v jeho závěru o nemožnosti realizovat za tyto ceny předmět veřejné zakázky (nebo minimálně zadavatel žádné takové konkrétní skutečnosti v rozhodnutí o vyloučení neuvedl), ale důvodem pro vyloučení bylo, že navrhovatelovo zdůvodnění MNNC nebylo dle zadavatele dostatečné, resp. dostatečně konkrétní; tuto skutečnost však – jak Úřad vysvětlil výše – nelze navrhovateli klást k tíži s ohledem na to, jak obecně byla žádost o zdůvodnění MNNC formulována. Dle Úřadu by se v takové situaci (tj. v situaci, kdy zadavatel obdržel dle něj nedostatečně konkrétní zdůvodnění MNNC) jevil jako rozumný takový postup, kdy by zadavatel vznesl žádost o zdůvodnění MNNC opakovaně a jasně by specifikoval, jaké konkrétní skutečnosti má navrhovatel v rámci zdůvodnění MNNC uvést, aby na základě nich zadavatel mohl jeho nabídkovou cenu jednoznačně posoudit. Úřad na tomto místě nicméně zdůrazňuje, že tímto svým konstatováním rozhodně nepřisvědčuje argumentaci navrhovatele uvedené v návrhu, v níž navrhovatel obšírně poukazuje na postup zadavatele při posuzování MNNC v jiném zadávacím řízení souvisejícím s výstavbou pražského metra a dovozuje z něj, že zadavatel měl při posouzení jeho MNNC postupovat stejně jako v tehdejším případě. Úřad k tomu uvádí, že to, že zadavatel v konkrétním zadávacím řízení postupoval určitým způsobem, automaticky neznamená, že stejně musí postupovat ve všech dalších zadávacích řízeních, resp. to, že v nynějším zadávacím řízení zadavatel postupuje jinak, než jak postupoval v jiném zadávacím řízení (byť s obdobným předmětem), neznamená bez dalšího porušení zákona ani tento fakt nelze vykládat jako porušení zásady legitimního očekávání (neboť ta se vztahuje na rozhodování správních orgánů, nikoliv na postup zadavatelů v zadávacích řízeních).

593.     Pro úplnost Úřad dodává, že se v odůvodnění tohoto rozhodnutí zdržuje jakýchkoli závěrů k znaleckým posudkům či odborným posouzením, které si nechal zadavatel k posouzení otázky MNNC v nabídce navrhovatele zpracovat. Zadavatel totiž v rozhodnutí o vyloučení bez dalšího pouze konstatoval, že existence položek s výrazně nižší jednotkovou cenou nižší než je cena obvyklá na trhu byla doložena mj. znaleckým zkoumáním. Žádný znalecký posudek však součástí rozhodnutí o vyloučení neučinil, ani v samotném textu rozhodnutí o vyloučení neuvedl žádné konkrétní závěry, jež jsou v posudcích, jež si zadavatel nechal zpracovat, obsaženy. Pouhý fakt, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel si nějaké znalecké posudky či odborná stanoviska zpracovat nechal, není pro posouzení zákonnosti rozhodnutí o vyloučení podstatný, když zadavatel tyto dokumenty či obsah jejich podstatných částí či závěrů neučinil součástí rozhodnutí o vyloučení. Shodně se Úřad v odůvodnění tohoto rozhodnutí nezabýval odbornými posouzeními, které si k přiměřenosti své nabídkové ceny nechal vypracovat navrhovatel, neboť závěry z nich plynoucí nejsou pro posouzení věci Úřadem podstatné, když samotným přezkoumáním rozhodnutí o vyloučení dospěl Úřad k závěru, že toto rozhodnutí nelze považovat za transparentní. Současně Úřad s odkazem na ustálenou rozhodovací praxi znovu připomíná, že není jeho úkolem nahrazovat činnost zadavatele či jeho hodnoticí komise, a není tedy oprávněn přezkoumávat závěr zadavatele o tom, že určitá nabídková cena je či není mimořádně nízká.  

594.     Úřad s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti uzavírá, že rozhodnutí o vyloučení nelze v jeho části týkající se vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 4 zákona považovat za souladné se zásadou transparentnosti, neboť v něm zadavatel (i) nespecifikoval konkrétní varianty sporných položek, u nichž posoudil zdůvodnění MNNC poskytnuté navrhovatelem jako nedostatečné, (ii) uvedl, že celková hodnota nezdůvodněných položek či činí necelé [obchodní tajemství – číselný údaj]Kč, což však neodpovídá skutečné hodnotě sporných položek s příslušnými kódy (iii) nevysvětlil, proč zdůvodnění poskytnuté navrhovatelem považuje za nedostatečné, (iv) neobjasnil důvody, proč u nezdůvodněných položek zdůvodnění MNNC předložené navrhovatelem neakceptoval, zatímco u jiných sporných položek ano, (v) nespecifikoval, ve vztahu ke kterým ze sporných položek zdůvodnění MNNC akceptoval, (vi) nevysvětlil, proč ceny některých ze sporných položek posoudil jako nemající zásadní dopad do nabídkové ceny navrhovatele, a proto se jimi dále nezabýval, přestože ve vztahu k nim po navrhovateli žádal zdůvodnění MNNC, ani neuvedl, jakých konkrétních sporných položek se tento jeho závěr týká.

595.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že rozhodnutí o vyloučení není v jeho části týkající se důvodu vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 4 zákona souladné se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

K důvodu vyloučení spočívajícímu v nevyhovujícím způsobu zpracování nabídkové ceny

596.     Dle rozhodnutí o vyloučení byl navrhovatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, jelikož dle zadavatele vyplnil svou cenovou nabídku, resp. upravený soupis prací, v rozporu se zadávacími podmínkami.

597.     V rozhodnutí o vyloučení zadavatel předně konstatuje, že v bodu 6. zadávací dokumentace stanovil pro dodavatele závazný způsob vyplnění nabídkové ceny, a že další pokyny k vyplnění soupisu prací byly stanoveny v komentáři k soupisu prací. Dále z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel mj. na základě porovnání cen navrhovatele s cenami ostatních účastníků zadávacího řízení identifikoval položky cenové nabídky navrhovatele, u nichž navrhovatel stanovil vyšší ceny než jsou ceny obvyklé na relevantním trhu, a dále, že vyzval navrhovatele v rámci výzvy k objasnění k vysvětlení výše nabídkové ceny u položek cenové nabídky navrhovatele, které specifikoval v tabulce na listu č. 1 a 2 přílohy výzvy k objasnění (dále jen „položky s vyšší cenou“). Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále konstatoval, že kromě položek s vyšší cenou identifikoval v cenové nabídce navrhovatele položky obsahující MNNC. Poté zadavatel uvedl následující: „Právě kombinací těchto dvou skutečností, tzn. stanovení vyšší než obvyklé ceny na daném trhu u některých (paušálních, fixně hrazených) položek, a současně nižší než obvyklé ceny na daném trhu u jiných položek, vzniklo zadavateli podezření, že účastník vyplnil výkaz výměr v rozporu s požadavky zadavatele a dokumentem »SOUPIS PRACÍ, část 1: Komentář k soupisu prací«, kdy do jednotlivých položek zahrnul i plnění nesouvisející. I přes zdánlivě nízkou nabídkovou cenu tak může nastat situace, kdy v důsledku prodlení či víceprací nebo reálný postup prací na díle (s ohledem na skutečnost, že se jedná o smlouvu s charakterem měřeného kontraktu) účastník obdrží vyšší odměnu než dodavatelé, kteří výkaz výměr vyplnili v souladu s požadavky a pokyny zadavatele a jejich jednotkové ceny zhruba odpovídaly cenám v daném čase a na daném trhu obvyklým.“ Jako příklad takového ocenění zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvádí položku „ON 03-2 – Kompletační a koordinační činnost“ (dále jen „položka ON 03-2“), která byla zadavatelem kontrolně oceněna na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, nicméně navrhovatel ji dle zadavatele v upraveném soupisu prací ocenil na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, přitom dílčí část „Management stavby“ položky ON 03-2 činí [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč a obsahuje opakující se náklady, jako mzdy zaměstnanců, ubytování, software, stravné po celou dobu realizace díla. Jako další zadavatel uvádí položku „ZS-6-ND1a-2 – Zařízení staveniště ND 1a - provoz“ (dále jen „položka ZS-6-ND1a-2“), která byla kontrolně oceněna na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, nicméně navrhovatel ji ocenil v upraveném soupisu prací na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, a položku „ZS-6-PI-DPI-2 – Zařízení staveniště PI-DPI - provoz“ (dále jen „položka ZS-6-PI-DPI-2“), jež byla kontrolně oceněna na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, a kterou navrhovatel ocenil v upraveném soupisu prací na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Naproti tomu zadavatel v rozhodnutí o vyloučení namátkově uvádí některé položky upraveného soupisu prací, které shledává značně podhodnocenými, konkrétně se jedná o položky „Ražení tunelu průřezu nad 16 m² (bez dobírky dna) v hornině suché TT5b“, „Výztuž trvalého ostění tunelu s teoretickým výrubem nad 200 m2 – Z oceli B5000B“ a „Výztuž žb konstrukcí z betonářské oceli“.

598.     Dle rozhodnutí o vyloučení má zadavatel dále podezření na existenci tzv. skryté zálohy. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na bod 8.4 návrhu smlouvy, podle něhož lze zálohu na plnění poskytnout pouze se souhlasem zadavatele, a uvádí, že na základě analýzy cenové nabídky navrhovatele mu vzniklo podezření, že navrhovatel si chtěl zálohu vynutit bez jeho souhlasu výrazným navýšením položky, kterou zadavatel v rozhodnutí o vyloučení označuje „ZS-6-PI-DPI - Zařízení staveniště PIDPI - zřízení“[25] (dále jen „položka ZS-6-PI-DPI-1“), která byla kontrolně zadavatelem oceněna na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, zatímco navrhovatel tuto položku v cenové nabídce nacenil na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, tzn., že ji nacenil oproti kontrolnímu nacenění téměř o 1 000 % dráž.

599.     Následně zadavatel uvádí, že zejména s ohledem na kombinaci MNNC s výrazně vyššími cenami mu vzniklo podezření, že navrhovatel „přesouval náklady mezi určitými položkami v rozporu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, a to zejména z toho důvodu, že účastník [navrhovatel] do jednotlivých položek nacenil i jiná plnění než ta, která jsou uvedena v návodu v podobě dokumentu »SOUPIS PRACÍ, část 1: Komentář k soupisu prací«“.

600.     Následně zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatuje, že navrhovatel ve zdůvodnění nabídkové ceny, konkrétně k položkám cenové nabídky specifikovaným v tabulce na listu č. 1 přílohy výzvy k objasnění, sice rozebral předmětné ceny v členění na jednotlivé činnosti obsažené v dané položce, ale neposkytl zadavatelem požadovaný rozbor cen, tedy požadovaný způsob výpočtu ceny jednotlivých činností dle zadavatelem stanoveného vzorce. Zadavatel uvádí, že ze zdůvodnění nabídkové ceny vyrozuměl, že navrhovatel položku ZS-6-PI-DPI-1, kterou v cenové nabídce ocenil na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, v upraveném soupisu prací přecenil na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, když na základě výzvy k objasnění přesunul náklady na pořízení razicího štítu pro TBM do přímých nákladů. Skutečnost, že náklady na pořízení razicího štítu TBM navrhovatel ocenil na přesně [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, dle zadavatele „představuje stěžejní indicii ohledně podezření, že účastník se snaží obejít ustanovení závazného návrhu smlouvy ohledně poskytnutí zálohy, které účastník ani přesunem dotčené částky nikterak nerozptýlil s ohledem na to, že výše nákladů na zařízení tohoto staveniště je i tak zcela zásadní. Položka »ZS-6-PI-DPI - Zařízení staveniště PIDPI – zřízení« byla účastníkem zřejmě záměrně naceněna tak, aby účastníkovi byla fakticky poskytnuta záloha před zahájením ražby TBM, a to bez souhlasu zadavatele poskytnutého na základě smlouvy.“

601.     Zadavatel závěrem rozhodnutí o vyloučení sděluje svůj názor, že minimálně položky ZS-6-PI-DPI-1 a ON 03-2 jsou stanoveny v rozporu s bodem 6. zadávací dokumentace a komentářem k soupisu prací, a že navrhovatel způsobem ocenění položky ZS-6-PI-DPI-1 po něm požaduje skrytou zálohu na plnění díla, čímž obchází podmínky pro poskytnutí zálohy stanovené v bodu 8.4 návrhu smlouvy, a dále, že u položky ON 03-2 navrhovatel po něm požaduje úhradu nákladů, které by jinak měl zahrnout do položek upraveného soupisu prací, které vykazují znaky MNNC.

602.     Zadavatel část rozhodnutí o vyloučení týkající se způsobu zpracování nabídkové ceny uzavírá konstatováním, že navrhovatel „nevyplněním Výkazu výměr v členění požadovaném zadavatelem porušil zadávací podmínky a zadavatel je tak oprávněn vyloučit ho ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Na uvedeném nic nemění ani to, že účastník Výkaz výměr na základě Výzvy částečně změnil, poněvadž stále existují položky, které nejsou vyplněny s ohledem na pokyny zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a Výzvě. Zadavatel je tedy oprávněn účastníka vyloučit také z důvodu podle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ.“

603.     K postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele uvádí Úřad následující.

604.     Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad seznal, že podle bodu 6. zadávací dokumentace: „Dodavatel stanoví celkovou nabídkovou cenu za kompletní splnění veřejné zakázky v souladu se zadávací dokumentací, (…) Dodavatelé ocení všechny položky poskytnutého Soupisu prací s přihlédnutím k technickým specifikacím jednotlivých položek. Dodavatelé v rámci nabídky předloží oceněné dílčí soupisy prací v XLSX, rekapitulaci podrobnou a rekapitulaci souhrnnou. (…) Jednotkové ceny se uvedou bez DPH. Množství jednotek se uvádí se zaokrouhlením na 3 desetinná místa a jednotlivé oceněné položky Soupisu prací se uvádějí v Kč se zaokrouhlením na 2 desetinná místa. Takto oceněný Soupis prací bude součástí nabídky dodavatele. Celková nabídková cena bude uvedena též na krycím listu nabídky (…) a to v Kč bez DPH. Jinou formu zpracování nabídkové ceny zadavatel nepřipouští. Nedodržení požadavků na zpracování nabídkové ceny uvedených v této zadávací dokumentaci bude důvodem k vyřazení nabídky dodavatele. Zadavatel nepřipouští varianty zpracování nabídkové ceny.“

605.     Dle soupisu prací, jenž je součástí zadávacích podmínek, zadavatel požadoval ocenit mj. následující položky:

P.č.	Kód položky	Popis položky	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem
		Popis dílčí části položky
Položka ON 03-2		Kompletační a koordinační činnost	Paušální cena za komplet: Orientační kalkulace uchazeče
1		Management stavby	kpl	1		0,00
Položka ZS-6-ND1a-2		Zařízení staveniště ND 1a provoz	Paušální cena za komplet: Orientační kalkulace uchazeče
28		Ostatní nespecifikované	kpl	1		0,00
Položka ZS-6-PI-DPI-2		Zařízení staveniště PI-DPI provoz	Paušální cena za komplet: Orientační kalkulace uchazeče
27		Ostatní nespecifikované	kpl	1		0,00
Položka ZS-6-PI-DPI-1		Zařízení staveniště PI-DPI – zřízení	Paušální cena za komplet: Orientační kalkulace uchazeče
27		Ostatní nespecifikované	kpl	1		0,00

606.     V komentáři k soupisu prací, jenž je součástí zadávacích podmínek, zadavatel ve vztahu k níže uvedeným položkám soupisu prací stanovil následující:

A)     k položce ON 03-2:

-         v bodu 3.3. komentáře k soupisu prací stanovil zadavatel následující: „Část položek má druh jednotkové ceny »Paušální obnos za komplet«, to znamená, že uchazeč uvede paušální pevnou částku za dodání daného kompletu prací v souladu se smlouvou o dílo. Pro ocenění těchto položek je vytvořena příloha č. 2 v části 4. (…) V Příloze č. 2 může uchazeč měnit nebo přidat řádky s dalšími orientačními položkami, dle potřeby kalkulace uchazeče. Uchazeč vyplní paušální částky, které se mohou lišit od výpočtu ceny dle orientačních položek. Tyto položky jsou hrazeny měsíčně, přičemž výše jedné měsíční platby se vypočte jako podíl paušální pevné částky položkové ceny za dodání daného kompletu prací a celkového počtu dnů stanovených v harmonogramu. Pokud vznikne zhotoviteli nárok na kompenzaci nákladů v důsledku prodloužení doby pro dokončení, může jej uplatnit postupem uvedeným ve smlouvě o dílo. Část položek jsou měřené, pro výpočet ceny jsou uvedeny dílčí položky v příloze č. 2 v části 4. Položky budou proplaceny ve výši 100 % po dokončení příslušných prací v souladu se smlouvou o dílo na základě potvrzení Správce stavby.“;

-         v bodu 5.4.2. komentáře k soupisu prací stanovil zadavatel následující: „Položka Kompletační a koordinační činnost obsahuje zejména[26] management stavby, označení stavby, zajištění stavebního povolení a projektu ZS, kolaudace stavby, souběžný provoz se stavbou dopravní technologie, rušení provozem, komplexní zkoušky, zkušební provoz, zapracování změn do RD – podklady pro skut. provedení, zkoušky – kontrola kvality, revize, revizní zprávy, průzkumy a expertízy, změny technického řešení, zajištění povolení trhacích prací, za zákona požadované znalecké posudky, správní a jiné poplatky, odstraňování vad v záruční době, pomocné a přidružené práce nad rámec výkazu výměr, které vyplývají z plánovaného postupu výstavby v době podání nabídky (např. dočasné konstrukce a práce pro montáž technologií, opravy povrchů po provedení technologií apod.). V rámci koordinační činnosti jsou i náklady na koordinaci se zhotovitelem uměleckého díla, podrobně viz bod 5.5.“;

B)     k položkám ZS-6-ND1a-2 a ZS-6-PI-DPI-2:

-         v bodu 3.1. komentáře k soupisu prací stanovil zadavatel následující: „Položky mají druh jednotkové ceny »Paušální obnos za komplet«, to znamená, že uchazeč uvede paušální pevnou částku za dodání daného kompletu prací v souladu se smlouvou o dílo. Pro ocenění těchto položek je vytvořena příloha č. 1 v části 4. Zde jsou uvedeny předpokládané výměry, které mají informativní charakter pro účely usnadnění ocenění nabídky, kdy se tyto výměry již nebudou přeměřovat. Uchazeč vyplní paušální částky, které se mohou lišit od výpočtu ceny dle orientačních položek. V Příloze č. 1 může uchazeč měnit nebo přidat řádky s dalšími orientačními položkami, dle potřeby kalkulace uchazeče. (…) Položky provozu zařízení staveniště je hrazena měsíčně, přičemž výše jedné měsíční platby se vypočte jako podíl paušální pevné částky položkové ceny za dodání daného kompletu prací a celkového počtu dnů stanovených v harmonogramu. Pokud vznikne zhotoviteli nárok na kompenzaci nákladů v důsledku prodloužení doby pro dokončení, může jej uplatnit postupem uvedeným ve smlouvě o dílo. Položka bude hrazena maximálně po dobu 3 měsíců od zahájení zkušebního provozu. Poté se předpokládá odstranění zařízení staveniště a zhotovitel nebude moct od této lhůty požadovat proplacení nákladů na provoz zařízení staveniště.“;

-         v bodu 5.2.2. komentáře k soupisu prací stanovil zadavatel následující: „Paušální cena za položku Provoz zařízení staveniště musí obsahovat náklady na provozování zařízení staveniště, včetně plateb za nájmy a spotřeby médií. Jedná se zejména o⁸ nájmy vybavení staveniště, spotřeba energií, vody, platby za stočné ZS, obsluha strojů ZS, ostraha stavebních objektů, čištění komunikací (včetně případné PDZ), úklid, provoz a údržba objektů ZS, likvidace kalů. Součástí nákladů na provoz zařízení staveniště jsou i provozní náklady prostorů pro objednatele a správce stavby a WiFi sítě na staveništi.“;

C)      k položce ZS-6-PI-DPI-1:

-         v bodu 3.1 komentáře k soupisu prací stanovil zadavatel následující: „Položky mají druh jednotkové ceny »Paušální obnos za komplet«, to znamená, že uchazeč uvede paušální pevnou částku za dodání daného kompletu prací v souladu se smlouvou o dílo. Pro ocenění těchto položek je vytvořena příloha č. 1 v části 4. Zde jsou uvedeny předpokládané výměry, které mají informativní charakter pro účely usnadnění ocenění nabídky, kdy se tyto výměry již nebudou přeměřovat. Uchazeč vyplní paušální částky, které se mohou lišit od výpočtu ceny dle orientačních položek. V Příloze č. 1 může uchazeč měnit nebo přidat řádky s dalšími orientačními položkami, dle potřeby kalkulace uchazeče. Položky zřízení a odstranění zařízení staveniště jsou proplaceny ve výši 100 % po dokončení příslušných prací v souladu se smlouvou o dílo na základě potvrzení Správce stavby. (…)“;

-         v bodu 5.2.1. komentáře k soupisu prací stanovil zadavatel následující: „Paušální cena za položku Zřízení zařízení staveniště musí obsahovat náklady na nezbytně nutné vybavení stavebních dvorů dočasnými objekty nutnými pro zajištění realizace díla podle ZOV a vlastního návrhu zhotovitele. Jedná se zejména o⁸ sociální objekty ZS, výrobní a provozní objekty ZS včetně založení, zpevněné plochy ZS, osvětlení ZS, oplocení, mycí rampy, vnitro-staveništní rozvody vody, kanalizace a elektrické energie, vrátnice, trafostanice, apod. Součástí zařízení staveniště jsou i prostory pro objednatele a správce stavby, WiFi síť na staveništi, datové úložiště, včetně licencí, systém časosběru, elektronický stavební deník a ostatní činnosti vyplývající ze zadávací dokumentace, platné legislativy a podmínek platných stavebních povolení.“.

607.     Navrhovatel v cenové nabídce u položek ON 03-2, ZS-6-ND1a-2, ZS-6-PI-DPI-2 a ZS-6-PI-DPI-1 uvedl jejich celkové paušální ocenění a též ocenění jejich dílčích částí. Úřad současně podotýká, že zadavatel následně ve výzvě k objasnění požadoval vysvětlit ceny vždy pouze jedné dílčí části položky ON 03-2, položky ZS-6-ND1a-2, položky ZS-6-PI-DPI-2 a položky ZS-6-PI-DPI-1. Ceny těchto položek cenové nabídky navrhovatele a jejich dílčích částí, které zadavatel požadoval dle výzvy k objasnění vysvětlit, Úřad uvádí v následující tabulce:

P.č.	Kód položky	Popis položky	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem
		Popis dílčí části položky
Položka ON 03-2		Kompletační a koordinační činnost	Paušální cena za komplet:			[obchodní tajemství – číselný údaj]
1		Management stavby	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
Položka ZS-6-ND1a-2		Zařízení staveniště ND 1a provoz	Paušální cena za komplet:			[obchodní tajemství – číselný údaj]
28		Ostatní nespecifikované	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
Položka ZS-6-PI-DPI-2		Zařízení staveniště PI-DPI provoz	Paušální cena za komplet:			[obchodní tajemství – číselný údaj]
27		Ostatní nespecifikované	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
Položka ZS-6-PI-DPI-1		Zařízení staveniště PI-DPI – zřízení	Paušální cena za komplet:			[obchodní tajemství – číselný údaj]
27		Ostatní nespecifikované	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]

608.     Zadavatel následně navrhovateli odeslal výzvu k objasnění, v níž požádal navrhovatele o objasnění či doplnění údajů předložených v jeho cenové nabídce.

609.     Podle bodu 1.4.1 výzvy k objasnění zadavatel v rámci posouzení nabídkové ceny navrhovatele identifikoval položky cenové nabídky, „které mají výrazně vyšší cenu, než je cena obvyklá na relevantním trhu. Tyto položky jsou specifikovány v tabulce na listu č. 1 a 2 v příloze této výzvy. Ve vztahu k položkám specifikovaným v tabulce na listu č. 1 a 2 v příloze této výzvy zadavatel vyzývá účastníka ke zdůvodnění stanovení výše nabídkové ceny a uvedení rozboru nabídkové ceny jednotlivých položek kalkulačním vzorcem s rozkladem na jednotlivé složky kalkulačního vzorce v následujícím rozsahu:

Jednotková cena = přímý materiál + přímé náklady + stroje + ostatní přímé náklady + režie + zisk.

U položek označených jako »ostatní nespecifikované«, zadavatel dále vyzývá účastníka o rozbor této ceny v členění na jednotlivé činnosti obsažené v této položce v souladu s pokyny v dokumentu »SOUPIS PRACÍ, část 1: Komentář k soupisu prací« a dále o stanovení způsobu výpočtu ceny jednotlivých činností rozkladem této ceny.

V případě, že účastník uzná, že některé ceny jsou stanoveny neadekvátně, má možnost předložený položkový rozpočet upravit.

Zadavatel s ohledem na výše uvedené upozorňuje účastníka, že v případě jakékoliv změny kterékoliv dílčí části nabídkové ceny z důvodu předloženého objasnění (k čemuž je účastník oprávněn) musí být předložen nový výkaz výměr, ve kterém bude zřetelně vyznačeno, které položky výkazu výměr byly změněny. Současně zadavatel upozorňuje účastníka, že (aby se jednalo o změnu přípustnou v souladu s § 46 odst. 3 ZZVZ) nesmí být v případě jakékoliv změny položek ve výkazu výměr dotčena celková nabídková cena, a to ani v drobné zdánlivě zanedbatelné míře.“

610.     V tabulkách na listech č. 1 a 2 přílohy výzvy k objasnění zadavatel uvedl celkem 49 položek cenové nabídky navrhovatele (tj. položek s vyšší cenou), které požadoval vysvětlit. Úřad podotýká, že zadavatel následně v rozhodnutí o vyloučení neuvedl všech těchto 49 položek, ale vypsal 4 položky upraveného soupisu prací, jejichž ocenění shledal jako rozporné se zadávacími podmínkami. Jedná se o následující položky (dále jen „sporné položky s vyšší cenou“), jež byly ve výzvě k objasnění specifikovány následovně:

POLOŽKY K VYSVĚTLENÍ – OBSAHUJÍCÍ NEJASNĚ SPECIFIKOVANÉ HODNOTY
Kód položky	Popis	Doplňující popis	Cena celkem
ON 03-2	Kompletační a koordinační činnost	vysvětlit položku Management stavby [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč	[obchodní tajemství – číselný údaj]
ZS-6-ND1a-2	Zařízení staveniště ND 1a provoz	vysvětlit položku Ostatní nespecifikované [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč	[obchodní tajemství – číselný údaj]
ZS-6-PI-DPI-2	Zařízení staveniště PI-DPI provoz	vysvětlit položku Ostatní nespecifikované [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč	[obchodní tajemství – číselný údaj]
ZS-6-PI-DPI-1	Zařízení staveniště PI-DPI – zřízení	vysvětlit položku Ostatní nespecifikované [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč	[obchodní tajemství – číselný údaj]

Všechny sporné položky s vyšší cenou byly zadavatelem uvedeny v tabulce na listu č. 1 přílohy výzvy k objasnění. Úřad zdůrazňuje, že zadavatel v tabulce na listu č. 1 přílohy výzvy k objasnění u každé položky uvedl, jakou konkrétní její dílčí část požaduje vysvětlit. Z uvedeného plyne, že zadavatel nepožadoval vysvětlení celkové ceny sporných položek s vyšší cenou, ale pouze vysvětlení cen jejich dílčích částí, tj. požadoval vysvětlení stanovení výše nabídkové ceny a uvedení rozboru ceny u dílčí části „Management stavby“ položky ON 03-2 a u dílčích částí „Ostatní nespecifikované“ položek ZS-6-ND1a-2, ZS-6-PI-DPI-2 a ZS-6-PI-DPI-1.

611.     Ve zdůvodnění nabídkové ceny navrhovatel k položkám s vyšší cenou uvedl: „K výše uvedeným částem si uchazeč dovoluje předložit zadavateli tabulku /(EXCEL) nadepsanou jako POLOŽKY K VYSVĚTLENÍ – OBSAHUJÍCÍ NEJASNĚ SPECIFIKOVANÉ HODNOTY.

Záložka »dotaz & odpověď 1« obsahuje vysvětlení výkazu výměr dle požadavků zadavatele obsažených v listu 1 tabulky, která byla přílohou žádosti (…). Některé položky uchazeč – v souladu s výzvou zadavatele – upravil. Taková skutečnost je případně uvedena v řádku »vysvětlení uchazeče« u příslušné položky. Celková nabídková cena však případnou úpravou položek zůstala zcela nedotčena.

Záložka »dotaz_2« obsahuje rekapitulaci žádosti zadavatele o objasnění nabídky uchazeče dle listu 2 tabulky, která bylo přílohou žádosti.

Záložka »odpověď_2« obsahuje vysvětlení výkazu výměr dle požadavků zadavatele obsažených v listu 2 tabulky, která byla přílohou žádosti (ve smyslu části 1.4.1 žádosti). (…)

Zároveň uchazeč předkládá zadavateli nový (kompletní) výkaz výměr, ve kterém je zřetelně vyznačeno, které položky výkazu výměr byly změněny a jakým způsobem.“

612.     Přílohu zdůvodnění nabídkové ceny tvoří dokument ve formátu excel, v němž navrhovatel uvedl k dílčím částem položkám cenové nabídky, které zadavatel uvedl v tabulce na listu č. 1 přílohy výzvy k objasnění, výčet nákladů v nich oceněných. V tabulce níže Úřad uvádí, jaké vysvětlení navrhovatel v tomto dokumentu, konkrétně na listu nadepsaném „dotaz & odpověď 1“, uvedl k dílčím částem sporných položek s vyšší cenou:

POLOŽKY K VYSVĚTLENÍ – OBSAHUJÍCÍ NEJASNĚ SPECIFIKOVANÉ HODNOTY
Kód položky	Popis	Doplňující popis	Cena celkem	Vysvětlení navrhovatele
ON 03-2	Kompletační a koordinační činnost	vysvětlit položku Management stavby [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč	[obchodní tajemství – číselný údaj]	Jedná o kompletní náklady na: mzdy, ubytování, IT vybavení, reprezentaci, software, vozidla, školení, odměny, stravné všech členů sdružení po stanovenou dobu realizace díla.
ZS-6-ND1a-2	Zařízení staveniště ND 1a provoz	vysvětlit položku Ostatní nespecifikované [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč	[obchodní tajemství – číselný údaj]	Obsahuje mimo jiné předpokládané náklady na pronájem dodatečných pozemků, režijní mechanizaci stavby, BOZP, nájezdy strojů, skládkovné mimo rozpočet „komunální odpad, suť“. Dále také obsahuje předpokládané náklady na provoz a údržbu věžového jeřábu, stroje s přídavným zametacím zařízením, autováhy, telekomunikačního systému, elektronického docházkového a evidenčního systému, energetického a elektrického zařízení, automatické tlakové stanice, zásobníku na vodu s případným zřízením posilovací stanice a úpravny vody, ventilačního zařízení, dílen a skladů vč. příslušenství jako jsou např. logistické a zdvihací zařízení, odpočinkových a stravovacích prostor, stanice PHM a tankovací cisterny.
ZS-6-PI-DPI-2	Zařízení staveniště PI-DPI provoz	vysvětlit položku Ostatní nespecifikované [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč	[obchodní tajemství – číselný údaj]	Obsahuje mimo jiné předpokládané náklady na provoz a údržbu vodní nádrže a odkalovacího zařízení u stanice na úpravu vody, posilovací stanice pro vodovod, separačního popř. sedimentačního zařízení u stavební jámy, čerpací stanici u stavební jámy, jeřábu pro demontážní práce ve stavební jámě, portálového jeřábu vč. plochy pro ukládku betonových segmentů a zásobovacích vozidel, mycí linky a myčky kol, nakládacího a logistického a zdvihacího zařízení pro hromadnou manipulaci, dopravníkového systému, nákladní váhy, telekomunikačního systému, betonovacího zařízení NRTM, míchací a injektážní jednotky vč. příslušenství, dílen a skladů vč. příslušenství jako jsou např. úložný systém, sila pro cement a bentonit vč. vybavení, odpočinkových a stravovacích prostor, kontejnerů na odpad, dočasných přemostění, bezpečnostních zábran nebo zábradlí vč. základů, záchranných a bezpečnostních zařízení, dočasných skladovacích ploch, dočasných kontejnerů (kanceláří atd.).
ZS-6-PI-DPI-1	Zařízení staveniště PI-DPI - zřízení	vysvětlit položku Ostatní nespecifikované [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč	[obchodní tajemství – číselný údaj]	Obsahuje mimo jiné předpokládané náklady na zřízení nebo pořízení vodní nádrže a odkalovacího zařízení u stanice na úpravu vody, posilovací stanice pro vodovod, separačního popř. sedimentačního zařízení u stavební jámy, čerpací stanici u stavební jámy, jeřábu pro demontážní práce ve stavební jámě, portálového jeřábu vč. plochy pro ukládku betonových segmentů a zásobovacích vozidel, mycí linky a myčky kol, nakládacího a logistického a zdvihacího zařízení  hromadnou manipulaci, dopravníkového systému, nákladní váhy, telekomunikačního systému, betonovacího zařízení, míchací a injektážní jednotky vč. příslušenství, zařízení pro stabilizaci rubaniny, dílen a skladů vč. příslušenství jako jsou např. úložný systém, sila pro cement a bentonit vč. vybavení, odpočinkových a stravovacích prostor, kontejnerů na odpad, dočasných přemostění, bezpečnostních zábran nebo zábradlí vč. základů, záchranných a bezpečnostních zařízení, dočasných skladovacích ploch, dočasných kontejnerů (kanceláří atd.). Uchazeč v novém soupisu prací na listu VRN1 položku upravil tím, že přesunul náklady na pořízení razicího štítu pro TBM do přímých nákladů. Původní cena položky „Ostatní nespecifikované“: [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč Nová cena položky „Ostatní nespecifikované“: [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč Úprava nemá vliv na celkovou cenu díla.

613.     V tomtéž dokumentu ve formátu excel, který tvoří přílohu zdůvodnění nabídkové ceny, dále navrhovatel uvedl k 33 položkám cenové nabídky, které zadavatel uvedl v tabulce na listu č. 2 přílohy výzvy k objasnění, rozbor nabídkové ceny jednotlivých položek s rozkladem na jednotlivé složky dle zadavatelem stanoveného kalkulačního vzorce (dále též „kalkulační vzorec“). Jelikož zadavatel žádnou z těchto položek cenové nabídky navrhovatele následně neuvedl v rozhodnutí o vyloučení, nebude se jimi Úřad dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí zabývat, neboť nebyly důvodem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

614.     Přílohu zdůvodnění nabídkové ceny tvoří dále upravený soupis prací, ze kterého vyplývá, že navrhovatel na základě výzvy k objasnění přistoupil u dílčí části „Ostatní nespecifikované – tunelové sdružení“ položky ZS-6-PI-DPI-1 ke snížení její ceny oproti cenové nabídce a dále došlo oproti cenové nabídce ke zvýšení ceny položky ON 03-2, když navrhovatel navýšil cenu její dílčí části „Zkoušky – kontrola kvality, revize, revizní zprávy“ (k níž nicméně výzva k objasnění nesměřovala). Relevantní části upraveného soupisu prací uvádí Úřadu v tabulce níže:

P.č.	Kód položky	Popis položky	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem	Úpravy rozpočtu 4/2023
		Popis dílčí části položky
Položka ON 03-2		Kompletační a koordinační činnost	Paušální cena za komplet:			[obchodní tajemství – číselný údaj]
1		Management stavby	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]
10		Zkoušky - kontrola kvality, revize, revizní zprávy	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]	Cena upravena: z [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč/kpl na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč/kpl
Položka ZS-6-ND1a-2		Zařízení staveniště ND 1a provoz	Paušální cena za komplet:			[obchodní tajemství – číselný údaj]
28		Ostatní nespecifikované - stavební sdružení	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]	Obsah položky vysvětlen ve vlastním souboru, který je přílohou, na listu s odpověďmi na dotazy č.1
36		Ostatní nespecifikované - tunelové sdružení	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]	Obsah položky vysvětlen ve vlastním souboru, který je přílohou, na listu s odpověďmi na dotazy č.1
Položka ZS-6-PI-DPI-2		Zařízení staveniště PI-DPI provoz	Paušální cena za komplet:			[obchodní tajemství – číselný údaj]
27		Ostatní nespecifikované - tunelové sdružení	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]	Obsah položky vysvětlen ve vlastním souboru, který je přílohou, na listu s odpověďmi na dotazy č.1
Položka ZS-6-PI-DPI-1		Zařízení staveniště PI-DPI – zřízení	Paušální cena za komplet:			[obchodní tajemství – číselný údaj]
27		Ostatní nespecifikované - tunelové sdružení	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]	Obsah položky vysvětlen ve vlastním souboru, který je přílohou, na listu s odpověďmi na dotazy č. 1. Uchazeč v novém soupisu prací na listu VRN1 položku upravil tím, že přesunul náklady na pořízení razicího štítu pro TBM do přímých nákladů. Původní cena položky: [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Nová cena položky: [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Úprava nemá vliv na celkovou cenu díla.

615.     Úřad v předchozí tabulce červeně vyznačil ceny, u kterých v upraveném soupisu prací došlo ke zvýšení oproti cenové nabídce navrhovatele; navrhovatel navýšil cenu dílčí části „Zkoušky – kontrola kvality, revize, revizní zprávy“ položky ON 03-2 z původních [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, čímž došlo k navýšení celkové ceny položky ON 03-2. Úřad podotýká, že u dílčí části „Management stavby“ položky ON 03-2, k níž zadavatel požadoval vysvětlení ve výzvě k objasnění, nedošlo v upraveném soupisu prací ke změně její ceny. Zelenou barvou Úřad vyznačil ceny, které byly v upraveném soupisu prací oproti cenové nabídce navrhovatele sníženy. Byla snížena cena dílčí části „Ostatní nespecifikované – tunelové sdružení“ položky ZS-6-PI-DPI-1 (původní ocenění [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč bylo sníženo na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč), čímž došlo k poklesu celkové ceny položky ZS-6-PI-DPI-1 (původní cena [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč snížena na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč).

616.     Poté, co zadavatel posoudil navrhovatelem poskytnuté zdůvodnění nabídkové ceny, odeslal navrhovateli rozhodnutí o vyloučení, kterým jej v souvislosti se způsobem zpracování nabídkové ceny vyloučil ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona.

617.     V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel popisuje svůj postup při posuzování nabídkové ceny navrhovatele a uvádí, že vyšší nabídkové ceny u položek s vyšší cenou (tedy u položek, které specifikoval v tabulce na listu č. 1 a 2 přílohy výzvy k objasnění) dovodil na základě jejich porovnánís cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a s cenami obvyklými na relevantním trhu. Dle odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavateli vzniklo podezření, že navrhovatel v upraveném soupisu prací přesouval náklady mezi jeho určitými položkami v rozporu se zadávacími podmínkami, když ve sporných položkách s vyšší cenou ocenil i jiná plnění než ta, která jsou uvedena v komentáři k soupisu prací, tj. do sporných položek s vyšší cenou zahrnul i plnění s nimi nesouvisející. Zadavatel tento závěr vyvozuje z toho, že v upraveném soupisu prací identifikoval sporné položky s vyšší cenou, u nichž navrhovatel stanovil vyšší ceny, než jsou ceny obvyklé na relevantním trhu, a současně v upraveném soupisu prací identifikoval položky s MNNC. Z rozhodnutí o vyloučení dle Úřadu plyne, že se tento závěr týká položek ON 03-2, ZS-6-ND1a-2, ZS-6-PI-DPI-2 a ZS-6-PI-DPI-1, a že dle zadavatele tyto položky upraveného soupisu prací jsou stanoveny v rozporu s bodem 6. zadávací dokumentace a s komentářem k soupisu prací, když navrhovatel způsobem jejich ocenění požaduje po zadavateli úhradu nákladů, které by jinak měl zahrnout do položek upraveného soupisu prací, které vykazují znaky MNNC.

618.     Úřad předně obecně uvádí, že institut „vysoké nabídkové ceny“ či „výrazně vyšší nabídkové ceny“ není zákonem upraven; skutečnost, že zadavatel v nabídce účastníka shledá ceny, jež jsou dle jeho názoru výrazně vyšší, tedy bez dalšího nemůže představovat porušení zákona. Současně Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil žádné podmínky, z nichž by vyplývalo, že maximální výše nabídkové ceny (ať již celkové či za dílčí části položky soupisu prací) je nějakým způsobem omezena. Zadavatel tedy ponechal stanovení výše nabídkových cen jednotlivých položek soupisu prací zcela na účastnících zadávacího řízení. Zadavatel však vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení právě proto, že dle jeho názoru některé položky upraveného soupisu prací ocenil navrhovatel výrazně vyšší cenou, neboť s ohledem na to, že upravený soupis prací obsahuje dle zadavatele současně i položky s MNNC, vzniklo zadavateli podezření, že ve sporných položkách s vyšší cenou navrhovatel ocenil náklady, jež měly být oceněny v jiných položkách upraveného soupisu prací. Zadavatel nicméně k této své úvaze neuvedl v rozhodnutí o vyloučení žádné konkrétní skutečnosti či podrobnosti s výjimkou zmínky o tom, že ke zdůvodnění položek s vyšší cenou vyzval navrhovatele „i na základě porovnání cen s cenami ostatních účastníků zadávacího řízení“, a informace o tom, jakou částkou byla příslušná položka oceněna v kontrolním ocenění zadavatele a kolik činí procentuální rozdíl ceny navrhovatele oproti kontrolnímu ocenění zadavatele. Zadavatel však nijak nespecifikoval, jaké konkrétní náklady měly být zahrnuty do sporných položek s vyšší cenou v rozporu se zadávacími podmínkami, ani v jakých konkrétních položkách upraveného soupisu prací měly být tyto náklady dle něj správně zahrnuty. Pouhé konstatování, že měly být tyto náklady zahrnuty v položkách upraveného soupisu prací, které dle zadavatele vykazují znaky MNNC, nelze považovat za dostačující, a to mj. i s ohledem na značný počet položek s MNNC, jež zadavatel v nabídce navrhovatele dle rozhodnutí o vyloučení identifikoval.  

619.     Zadavatel tedy de facto v rozhodnutí o vyloučení pouze konstatoval, že vzhledem k tomu, že nabídka navrhovatele obsahuje jak položky s MNNC, tak položky, jejichž cena je dle zadavatele příliš vysoká, mu vzniklo podezření, že navrhovatel při ocenění sporných položek s vyšší cenou postupoval v rozporu s bodem 6. zadávací dokumentace a s komentářem k soupisu prací. Dle zadavatele tímto způsobem ocenění sporných položek s vyšší cenou navrhovatel požaduje po zadavateli úhradu nákladů, které by jinak měl zahrnout do položek, které vykazují znaky MNNC. Dle Úřadu nicméně takové prosté konstatování bez dalšího nemůže představovat řádné odůvodnění rozhodnutí o vyloučení, neboť z něho nijak nevyplývá, co konkrétně navrhovatel při zpracování cenové nabídky, resp. upraveného soupisu prací udělal nesprávně, tj. které konkrétní náklady zahrnul do jiné položky, než v jaké měly být oceněny dle zadávací dokumentace.

620.     Současně Úřad konstatuje, že z rozhodnutí o vyloučení není zřejmé ani to, jaké konkrétní zadávací podmínky stanovené v bodu 6. zadávací dokumentace a v komentáři k soupisu prací měl navrhovatel při oceňování sporných položek s vyšší cenou porušit. K tomu Úřad uvádí následující. 

621.     V bodech 5.2.1., 5.2.2. a 5.4.2. komentáře k soupisu prací (tj. v bodech, které se týkají sporných položek s vyšší cenou, pro něž byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení) zadavatel uvedl výčet nákladů, které mohou sporné položky s vyšší cenou obsahovat; jde přitom zjevně o výčet demonstrativní, neboť zadavatel v těchto bodech komentáře k soupisu prací užívá slovní spojení „obsahuje zejména“ či „jedná se zejména o“. Nejedná se tedy o konečný výčet všech nákladů, které mají být ve sporných položkách s vyšší cenou oceněny. Současně je nutné zdůraznit, že demonstrativní výčet nákladů byl uveden vždy ve vztahu k příslušné položce jako celku, nikoliv k jejím dílčím částem; ani ve vztahu ke konkrétním dílčím částem sporných položek s vyšší cenou, jež byly důvodem pro vyloučení navrhovatele (tj. ve vztahu k dílčí části „Management stavby“ položky ON 03-2 a k dílčím částem „Ostatní nespecifikované“ položek ZS-6-ND1a-2, ZS-6-PI-DPI-2 a ZS-6-PI-DPI-1), tedy zadavatel v komentáři k soupisu prací neuvedl, jaké konkrétní náklady v nich mají či nemají být zahrnuty. Pokud tedy zadavatel v rozhodnutí o vyloučení tvrdí, že sporné položky s vyšší cenou jsou naceněny v rozporu s komentářem k soupisu prací, nelze z toho tvrzení nijak zjistit, jaký konkrétní požadavek stanovený v komentáři v soupisu prací měl být navrhovatelem porušen.

622.     Pokud jde o bod 6. zadávací dokumentace, ten lze dle Úřadu označit za ustanovení obsahující obecné požadavky týkající se zpracování nabídkové ceny, kdy jsou v něm stanoveny např. požadavky na formát, v němž má být soupis prací zpracován, pravidla zaokrouhlování, požadavek na uvedení cen bez DPH apod. Zadavatel přitom v rozhodnutí o vyloučení nijak nespecifikoval, proč ocenění sporných položek s vyšší cenou bylo podle něj provedeno v rozporu s bodem 6. zadávací dokumentace, tj. jaký konkrétní požadavek uvedený v tomto bodě zadávací dokumentace neměl být navrhovatelem splněn.

623.     Úřad tedy konstatuje, že z rozhodnutí o vyloučení neplyne, jaké konkrétní požadavky zadavatele uvedené v bodu 6. zadávací dokumentace a v komentáři k soupisu prací navrhovatel při oceňování sporných položek s vyšší cenou nedodržel.

624.     Úřad tedy k rozhodnutí o vyloučení v části týkající se nevyhovujícího způsobu zpracování nabídkové ceny, v níž zadavatel tvrdí, že sporné položky s vyšší cenou (konkrétně tedy položky ON 03-2, ZS-6-ND1a-2, ZS-6-PI-DPI-2 a ZS-6-PI-DPI-1, resp. jejich konkrétní dílčí části) byly naceněny v rozporu s bodem 6. zadávací dokumentace a komentářem k soupisu prací, shrnuje, že v něm zadavatel neuvedl, v čem konkrétně a proč shledává rozpor ocenění těchto položek s bodem 6. zadávací dokumentace a komentářem k soupisu prací, tedy neuvedl, jaké konkrétní náklady navrhovatel do těchto položek zahrnul v rozporu s těmito částmi zadávací dokumentace, a současně ani neuvedl, jaké konkrétní požadavky či podmínky plynoucí z předmětných částí zadávací dokumentace tím měl nesplnit. Z toho důvodu nelze rozhodnutí o vyloučení považovat v tomto směru za řádně zdůvodněné, tedy transparentní.

625.     Dle rozhodnutí o vyloučení byl navrhovatel podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučen ze zadávacího řízení také proto, že zadavateli vzniklo podezření na existenci tzv. skryté zálohy. Konkrétně zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že existuje podezření, že si navrhovatel chtěl vynutit zálohu bez souhlasu zadavatele, a to výrazným navýšením položky ZS-6-PI-DPI-1. Dle zadavatele byla položka ZS-6-PI-DPI-1 navrhovatelem „zřejmě záměrně naceněna tak, aby účastníkovi byla fakticky poskytnuta záloha před zahájením ražby TBM, a to bez souhlasu zadavatele poskytnutého na základě smlouvy“. V závěru rozhodnutí o vyloučení zadavatel sděluje názor, že navrhovatel „požaduje po zadavateli ve vztahu k položce ZS-6-PI-DPI-Zařízení staveniště PIDPI – zřízení tzv. skrytou zálohu na plnění díla, čímž obchází podmínky pro poskytnutí zálohy stanovené v čl. 8.4 závazného vzoru smlouvy o dílo a toto podezření nadále trvá“.

626.     Podle bodu 8.4 návrhu smlouvy „(o)bjednatel může poskytnout Zhotoviteli na základě jeho žádosti v odůvodněných případech zálohu na pořízení zařízení a materiálu v max. výši 5 % z celkové ceny díla uvedené v odst. 6.1 této Smlouvy, přičemž odst. 6.3 této Smlouvy o korekci ceny se na poskytnutí zálohy neaplikuje. Zálohy budou Zhotovitelem používány výhradně ke krytí prací a dodávek spojených s tímto dílem. Podmínkou poskytnutí zálohy je souhlas Objednatele vyjádřený uzavřením dodatku k této Smlouvě Zhotovitelem, kterým budou upraveny platební podmínky této Smlouvy a vystavení bankovní záruky Zhotovitelem ve prospěch Objednatele ve výši odpovídající výši zálohy.“

627.     Přílohu zdůvodnění nabídkové ceny tvoří upravený soupis prací, ze kterého vyplývá, že navrhovatel na základě výzvy k objasnění přistoupil u jedné ze sporných položek s vyšší cenou, konkrétně u dílčí části „Ostatní nespecifikované – tunelové sdružení“ položky ZS-6-PI-DPI-1, ke snížení její ceny oproti cenové nabídce. V upraveném soupisu prací je dotčená položka oceněna následovně:

P.č.	Kód položky	Popis položky	MJ	Množství celkem	Cena jednotková	Cena celkem	Úpravy rozpočtu 4/2023
		Popis dílčí části položky
Položka ZS-6-PI-DPI-1		Zařízení staveniště PI-DPI – zřízení	Paušální cena za komplet:			[obchodní tajemství – číselný údaj]
27		Ostatní nespecifikované - tunelové sdružení	kpl	1	[obchodní tajemství – číselný údaj]	[obchodní tajemství – číselný údaj]	Obsah položky vysvětlen ve vlastním souboru, který je přílohou, na listu s odpověďmi na dotazy č. 1. Uchazeč v novém soupisu prací na listu VRN1 položku upravil tím, že přesunul náklady na pořízení razicího štítu pro TBM do přímých nákladů. Původní cena položky: [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Nová cena položky: [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Úprava nemá vliv na celkovou cenu díla.

628.     Z upraveného soupisu prací tedy vyplývá, že navrhovatel v něm přesunul náklady na pořízení razicího štítu pro TBM, které ve své cenové nabídce ocenil v dílčí části „Ostatní nespecifikované – tunelové sdružení“ položky ZS-6-PI-DPI-1 částkou [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, do přímých nákladů. Tím v upraveném soupisu prací došlo k poklesu ceny této dílčí části položky ZS-6-PI-DPI-1 z původních [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč a k celkově poklesla cena položky ZS-6-PI-DPI-1 z původních [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč na [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč.

629.     Zadavatel v této souvislosti v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvádí, že ze zdůvodnění nabídkové ceny zjistil, že navrhovatel ve své cenové nabídce do položky ZS-6-PI-DPI zahrnul i náklady na pořízení razicího štítu pro TBM, které ocenil [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč, a které následně v upraveném soupisu prací přesunul do přímých nákladů. Zadavatel v této souvislosti v rozhodnutí o vyloučení uvedl následující: „Tato skutečnost dle názoru zadavatele představuje stěžejní indicii ohledně podezření[27], že účastník se snaží obejít ustanovení závazného návrhu smlouvy ohledně poskytnutí zálohy, které účastník ani přesunem dotčené částky nikterak nerozptýlil s ohledem na to, že výše nákladů na zařízení tohoto staveniště je i tak zcela zásadní. Položka »ZS-6-PI-DPI – Zařízení staveniště PIDPI – zřízení« byla účastníkem zřejmě záměrně³ naceněna tak, aby účastníkovi byla fakticky poskytnuta záloha před zahájením ražby TBM, a to bez souhlasu zadavatele poskytnutého na základě smlouvy.“  V závěru rozhodnutí o vyloučení pak zadavatel sděluje svůj názor, že navrhovatel po něm ve vztahu k položce ZS-6-PI-DPI-1 požaduje tzv. skrytou zálohu na plnění díla, čímž obchází podmínky pro poskytnutí zálohy stanovené v bodu 8.4 návrhu smlouvy, a toto podezření zadavatele „nadále trvá“.

630.     Podezření na tzv. skrytou zálohu na plnění díla tedy zadavatel shledal ve vztahu k položce 
ZS-6-PI-DPI-1, přičemž jak plyne z rozhodnutí o vyloučení, hlavní indicií ohledně podezření na skrytou zálohu pro něj byl fakt, že navrhovatel do této položky původně zahrnul náklady na pořízení razicího štítu pro TBM ve výši [obchodní tajemství – číselný údaj] Kč. Úřad k tomu nicméně konstatuje, že navrhovatel v návaznosti na výzvu k objasnění náklady na pořízení razicího štítu pro TBM z položky ZS-6-PI-DPI přesunul do přímých nákladů, čímž tedy tato dle zadavatele „stěžejní indicie“ pominula. Zadavatel však i přesto nadále považuje cenu položky ZS-6-PI-DPI-1 za příliš vysokou, k čemuž však v rozhodnutí o vyloučení uvedl pouze to, že i po přesunu nákladů na pořízení razicího štítu pro TBM je cena dané položky „zcela zásadní“. Z uvedeného plyne, že zadavatel i poté, co navrhovatel z dílčí části položky ZS-6-PI-DPI-1 odstranil náklady na pořízení razicího štítu, považuje cenu položky ZS-6-PI-DPI-1 za příliš vysokou, avšak neuvádí, co konkrétně je v této položce oceněno nesprávně, tedy jaké konkrétní náklady, které jsou v ní zahrnuty, v ní zahrnuty být nemají. Zadavatel tedy de facto pouze konstatuje, že dle jeho názoru (založeného na kontrolním ocenění dané položky) je cena položky ZS-6-PI-DPI-1 příliš vysoká, z čehož mu vzniká podezření, že se navrhovatel snaží získat skrytou zálohu, a proto jej vylučuje ze zadávacího řízení.  

631.     V rozhodnutí o vyloučení tedy dle Úřadu absentuje odůvodnění, na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k závěru, že položka ZS-6-PI-DPI-1 byla navrhovatelem v upraveném soupisu prací oceněna tak, že tím má navrhovatel v rozporu se zadávacími podmínkami získat skrytou zálohu. V rozhodnutí o vyloučení není nijak vysvětleno, v čem konkrétně má spočívat rozpor ocenění této položky upraveného soupisu prací s bodem 6. zadávací dokumentace či s komentářem soupisu prací. Pouhé konstatování, že cena dané položky je příliš vysoká, porušení těchto částí zadávací dokumentace nijak nedokládá, a jako důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení tedy neobstojí. Stejně tak fakt, že zadavatel shledává cenu položky ZS-6-PI-DPI-1 příliš vysokou, nepředstavuje porušení bodu 8.4 návrhu smlouvy, ani nemůže být bez dalšího důkazem o obcházení tohoto ustanovení navrhovatelem. Stejně tak jako důkaz o tom, že navrhovatel nacenil položku ZS-6-PI-DPI-1 v rozporu se zadávacími podmínkami, neobstojí ani zadavatelem opakovaně zdůrazňovaný fakt, že navrhovatel v cenové nabídce do dané položky zahrnul náklady na pořízení razicího štítu pro TBM, neboť tato skutečnost již v době vyloučení navrhovatele neexistovala, když náklady na pořízení razicího štítu navrhovatel v upraveném soupisu prací z dané položky přesunul do přímých nákladů.

632.     Úřad současně považuje za nutné podotknout, že zadavatel de facto v celém textu odůvodnění rozhodnutí o vyloučení týkajícím se způsobu zpracování nabídkové ceny opakovaně mluví o tom, že mu „vzniklo podezření“, že navrhovatel ocenil sporné položky s vyšší cenou v rozporu se zadávacími podmínkami, anebo, že má podezření na tzv. skrytou zálohu na plnění díla u položky ZS-6-PI-DPI-1.Z toho se Úřadu jeví, že zadavatel nemá existenci důvodu vyloučení postavenu najisto (čemuž ostatně odpovídá i výše popsaná absence jakéhokoli konkrétního označení nákladů, jež měly být dle něj nesprávně oceněny ve sporných položkách s vyšší cenou, jakož i absence označení konkrétních položek upraveného soupisu prací, v nichž tyto náklady měly být dle zadavatele správně oceněny, nebo absence odůvodnění, na základě jakých konkrétních skutečností dospěl zadavatel k závěru, že způsobem nacenění položky ZS-6-PI-DPI-1 navrhovatel hodlá získat od zadavatele skrytou zálohu na plnění díla).

633.     S ohledem na shora uvedené Úřad shledává odůvodnění rozhodnutí o vyloučení, v němž zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v souvislosti se způsobem zpracování nabídkové ceny podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona,  netransparentním, neboť v něm zadavatel dostatečně nezdůvodnil svůj závěr, že sporné položky s vyšší cenou navrhovatel vyplnil v rozporu s bodem 6. zadávací dokumentace a komentářem k soupisu prací, a že v položce ZS-6-PI-DPI-1 navrhovatel požaduje po zadavateli skrytou zálohu na plnění díla, čímž obchází bod 8.4 návrhu smlouvy.

634.     Zadavatel dále v části rozhodnutí o vyloučení týkající se dle něj nesprávného způsobu ocenění sporných položek s vyšší cenou uvedl, že navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení i podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona. K tomu zadavatel v závěru rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatel na základě výzvy k objasnění přistoupil k aktualizaci cenové nabídky (tj. předložil upravený soupis prací), ale dle zadavatele stále existují položky, které nejsou vyplněny s ohledem na pokyny zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a výzvě k objasnění. Z tohoto tvrzení zadavatele dle Úřadu plyne, že zadavatel důvod vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona shledává v tom, že i poté, co navrhovatel v upraveném soupisu prací způsob nacenění sporných položek s vyšší cenou upravil, stále existují položky, které nejsou vyplněny s ohledem na pokyny zadavatele uvedené ve výzvě k objasnění. Úřad k tomu uvádí, že mu není zřejmé, co má tímto tvrzením zadavatel na mysli, neboť výzvou k objasnění zadavatel nestanovoval požadavky na vyplnění položek soupisu prací, pouze žádal navrhovatele, aby objasnil jím předloženou cenovou nabídku. Zadavatel přitom toto své tvrzení v rozhodnutí o vyloučení nijak nevysvětlil. Současně z rozhodnutí o vyloučení není ani zřejmé, ke kterým konkrétním položkám upraveného soupisu prací se toto tvrzení vlastně vztahuje.

635.     S důvodem vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona pak dle Úřadu patrně může souviset i část rozhodnutí o vyloučení, v níž zadavatel v souvislosti s navrhovatelem poskytnutým zdůvodněním nabídkové ceny uvádí, že navrhovatel v příloze tohoto zdůvodnění k položkám cenové nabídky, které zadavatel uvedl v tabulce na listu č. 1 přílohy výzvy k objasnění (dále též „položky z listu 1“), neposkytl požadovaný „způsob výpočtu ceny jednotlivých činností rozkladem předmětných cen podle vzoru »jednotková cena = přímý materiál + přímé náklady + stroje + ostatní přímé náklady + režie + zisk«“. 

636.     Úřad na tomto místě opakovaně uvádí, že zadavatel ve výzvě k objasnění uvedl následující: „Ve vztahu k položkám specifikovaným v tabulce na listu č. 1 a 2 v příloze této výzvy zadavatel vyzývá účastníka ke zdůvodnění stanovení výše nabídkové ceny a uvedení rozboru nabídkové ceny jednotlivých položek kalkulačním vzorcem s rozkladem na jednotlivé složky kalkulačního vzorce v následujícím rozsahu: Jednotková cena = přímý materiál + přímé náklady + stroje + ostatní přímé náklady + režie + zisk. U položek označených jako »ostatní nespecifikované«, zadavatel dále vyzývá účastníka o rozbor této ceny v členění na jednotlivé činnosti obsažené v této položce v souladu s pokyny v dokumentu »SOUPIS PRACÍ, část 1: Komentář k soupisu prací« a dále o stanovení způsobu výpočtu ceny jednotlivých činností rozkladem této ceny.“

637.     Úřad konstatuje, že navrhovatel v příloze zdůvodnění nabídkové ceny k jednotlivým položkám z listu 1 skutečně neuvedl kalkulační vzorec, tedy uvedl k nim pouze výčet nákladů v nich oceněných. V této souvislosti Úřad nicméně obecně uvádí, že případné neposkytnutí všech informací, které si zadavatel postupem podle § 46 odst. 1 od účastníka zadávacího řízení vyžádá, nemusí vždy automaticky znamenat důvod pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Vždy je totiž třeba zkoumat, zda požadavky zadavatele, které v rámci žádosti podle § 46 odst. 1 zákona na účastníka zadávacího řízení klade, jsou odůvodněné a přiměřené, tedy zda jsou skutečně nezbytné k posouzení souladu nabídky účastníka se zadávacími podmínkami. To znamená, že nesmí docházet k vyloučení účastníků ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění požadavků zadavatele uvedených v žádostech podle § 46 zákona, které jsou nepřiměřené a nedůvodné.

638.     Úřad je přitom toho názoru, že ve vztahu k dílčím částem položek z listu 1 bylo zcela dostačující, že zadavatel ve výzvě k objasnění žádal o „rozbor této ceny v členění na jednotlivé činnosti obsažené v této položce v souladu s pokyny v dokumentu »SOUPIS PRACÍ, část 1: Komentář k soupisu prací«“, resp. pro posouzení souladu cenové nabídky navrhovatele se zadávacími podmínkami bylo dostačující, že navrhovatel tento rozbor (tedy výčet nákladů, které v dílčích částech položek z listu 1 ocenil) zadavateli předložil. Jak totiž z rozhodnutí o vyloučení plyne, hlavním důvodem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je fakt, že ve sporných položkách s vyšší cenou ocenil náklady, které měly být dle zadavatele správně oceněny v jiných položkách upraveného soupisu prací. K posouzení této skutečnosti (tedy toho, jaké náklady jsou v jednotlivých položkách zahrnuty) přitom dle Úřadu zcela postačuje právě rozčlenění dílčí části položky z listu 1 na jednotlivá v ní obsažená plnění (neboť již z toho musí být zadavateli zřejmé, zda je v dané dílčí části položky z listu 1 oceněno něco, co v ní oceněno být nemá). Úřadu tedy není zřejmé, co bylo vlastně účelem žádosti o rozklad ceny dle kalkulačního vzorce ve vztahu k jednotlivým dílčím částem položek z listu 1, tj. jak by údaje v něm obsažené pomohly zadavateli identifikovat, zda jsou v dílčích částech položek z listu 1 zahrnuty i náklady, které v nich zahrnuty být nemají. S ohledem na uvedené považuje Úřad požadavek zadavatele na předložení kalkulačního vzorce k daným položkám za nedůvodný, a tudíž nepřiměřený.

639.     Úřad na tomto místě považuje za nutné zmínit, že nepřehlédl, že k jednotlivým položkám, jež zadavatel uvedl v tabulce na listu č. 2 přílohy výzvy k objasnění, navrhovatel požadované kalkulační vzorce v příloze zdůvodnění nabídkové ceny předložil. Dle Úřadu je však tato skutečnost dána tím, že položky, které zadavatel uvedl v tabulce na listu č. 2 (resp. v nich oceňované náklady) jsou zcela jiného charakteru než položky z listu 1 (resp. v nich oceňované náklady). Jak totiž plyne z tabulky na listu č. 1 a 2 přílohy výzvy k objasnění i z přílohy zdůvodnění nabídkové ceny, zatímco jednotlivé položky z listu 1 v sobě zahrnují vždy velké množství různých nákladů často nehmotného charakteru, každá z položek, které zadavatel uvedl v tabulce na listu č. 2, v sobě obsahuje vždy pouze náklady na jednu konkrétní hmotnou věc (přístroj či zařízení). Reálně by tedy navrhovatel např. ve vztahu k dílčí části položky ZS-6-PI-DPI-2 musel předložit kalkulační vzorce ke všem nákladům, které do této položky  zahrnul, tedy k nákladům na „provoz a údržbu vodní nádrže a odkalovacího zařízení u stanice na úpravu vody, posilovací stanice pro vodovod, separačního popř. sedimentačního zařízení u stavební jámy, čerpací stanici u stavební jámy, jeřábu pro demontážní práce ve stavební jámě, portálového jeřábu vč. plochy pro ukládku betonových segmentů a zásobovacích vozidel, mycí linky a myčky kol, nakládacího a logistického a zdvihacího zařízení pro hromadnou manipulaci, dopravníkového systému, nákladní váhy, telekomunikačního systému, betonovacího zařízení NRTM, míchací a injektážní jednotky vč. příslušenství, dílen a skladů vč. příslušenství jako jsou např. úložný systém, sila pro cement a bentonit vč. vybavení, odpočinkových a stravovacích prostor, kontejnerů na odpad, dočasných přemostění, bezpečnostních zábran nebo zábradlí vč. základů, záchranných a bezpečnostních zařízení, dočasných skladovacích ploch, dočasných kontejnerů (kanceláří atd.)“. Je tedy zřejmé, že ve vztahu k položkám, které zadavatel uvedl v tabulce na listu č. 2 je zpracování kalkulačního vzorce v členění požadovaném zadavatelem výrazně jednodušší.

640.     S ohledem na shora uvedené Úřad dospěl k závěru, že skutečnost, že navrhovatel ve zdůvodnění nabídkové ceny neposkytl zadavateli k položkám z listu 1 „způsob výpočtu ceny jednotlivých činností rozkladem předmětných cen podle vzoru »jednotková cena = přímý materiál + přímé náklady + stroje + ostatní přímé náklady + režie + zisk«“,nepředstavuje oprávněný důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť, jak Úřad vyložil výše, pro to, aby zadavatel mohl posoudit, zda navrhovatel ve sporných položkách s vyšší cenou ocenil náklady, které měly být dle zadavatele správně oceněny v jiných položkách upraveného soupisu prací (což následně uvedl v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z důvodů vyloučení navrhovatele), nebylo předložení tohoto kalkulačního vzorce potřeba. Vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona proto Úřad považuje za rozporné se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona.

641.     Současně k tvrzení zadavatele uvedenému v samotném závěru rozhodnutí o vyloučení, podle něhož i poté, co navrhovatel v rámci upraveného soupisu prací ocenění některých položek změnil, existují položky, které nejsou vyplněny s ohledem na pokyny zadavatele uvedené ve výzvě k objasnění, a proto je zadavatel oprávněn navrhovatele vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, Úřad uvádí, že toto své tvrzení zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nijak blíže nevysvětlil, a není tedy zřejmé, jaké konkrétní pokyny uvedené ve výzvě k objasnění měl navrhovatel při oceňování položek porušit, a není ani zřejmé, kterých konkrétních položek se toto tvrzení týká. V tomto ohledu je tedy rozhodnutí o vyloučení nutno považovat i za netransparentní.

K další návrhové argumentaci navrhovatele

642.     Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení postupoval v rozporu se zásadou přiměřenosti (proporcionality), transparentnosti a nediskriminace, když přesto, že (i) zadavatelem identifikované údajné nedostatky v nabídce navrhovatele byly snadno a rychle odstranitelné a (ii) zadavatel neměl (a nemohl mít) dostatečné podklady a informace ke správnosti HMG v jeho nabídce, ke způsobu ocenění některých položek soupisu prací a k reálnosti jím nabízených cen v některých položkách soupisu prací, nevyzval navrhovatele k vyjasnění jeho nabídky a navrhovatele bez dalšího ze zadávacího řízení vyloučil. Takový postup odporuje dle navrhovatele zásadě legitimního očekávání, kterou lze podřadit pod obecnější zásadu transparentnosti a nediskriminace ve smyslu § 6 zákona, a to i v kontextu dřívějšího postupu zadavatele.

643.     Úřad předně konstatuje, že tvrzení navrhovatele, podle něhož jej zadavatel nevyzval k objasnění nabídky ve smyslu § 46, resp. § 113 zákona, neodpovídá skutečnosti. Navrhovatel byl zadavatelem k objasnění, resp. zdůvodnění své nabídky vyzván, a to jak ve vztahu k podrobnému harmonogramu výstavby, tak k cenovým položkám soupisu prací, u nichž byla zadavatelem identifikována MNNC či shledán nevyhovující způsob zpracování nabídkové ceny. Na základě výzvy k objasnění navrhovatel poskytl zadavateli HMG a aktualizovaný soupis prací.

644.     K tomu Úřad obecně dodává, že zadavatel obecně posuzuje splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnotí nabídky na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, které k tomuto účelu poskytli účastníci zadávacího řízení, přičemž je oprávněn ověřovat si věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů „vlastní cestou“ ve smyslu § 39 odst. 5 zákona, ale taktéž je oprávněn postupovat podle § 46 odst. 1 zákona a požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Účelem postupu podle § 39 odst. 5 a § 46 odst. 1 zákona je tedy zpravidla ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že účastník zadávacího řízení splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla stanovená zákonem a zadávací dokumentací. Na druhé straně odpovědnost za správnost a úplnost nabídky bezesporu nese dodavatel (účastník zadávacího řízení), jenž se nemůže spoléhat na to, že zadavatel bude podle § 46 zákona postupovat. Současně je pak na účastnících zadávacího řízení, aby na výzvu učiněnou podle § 46 zákona řádně reagovali a případné nedostatky své nabídky opravili, nejasnosti vyjasnili a svá tvrzení (uváděná v nabídce) řádně doložili.

645.     Úřad v souladu s ustálenou rozhodovací praxí konstatuje, že mu v šetřeném případě nepřísluší zasahovat do postupu zadavatele v tom smyslu, aby mu „nařizoval“ opakované využití postupu podle § 46 odst. 1 zákona ve vztahu k HMG a soupisu prací, a to až do úplného odstranění všech zjištěných nedostatků. Jestliže zadavatel po výzvě k objasnění, resp. na základě obdržených objasnění nabídky dospěl k závěru, že nedostatky v nabídce přetrvávají a rozhodl se již znovu postup dle § 46 odst. 1 nevyužít, nelze v tomto postupu shledat rozpor se zákonem.

K další argumentaci navrhovatele uvedené ve vyjádření k podkladům 

646.     Ve vyjádření k podkladům navrhovatel konstatuje, že z Úřadem shromážděných podkladů rozhodnutí nelze zjistit skutkový stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, a proto navrhuje doplnění podkladů pro rozhodnutí. K jednotlivým dokumentům, jež navrhovatel navrhuje mezi podklady rozhodnutí doplnit, Úřad uvádí následující.

647.     K požadavku navrhovatele na vypracování revizního znaleckého posudku se Úřad již vyjádřil v předchozích částech odůvodnění tohoto rozhodnutí; na tyto své závěry tedy odkazuje.

648.     Navrhovatel dále namítá, že správní spis neobsahuje žádné podklady týkající se výkladu bodu 8.1 zadávací argumentace, a tvrdí, že je nezbytné zkoumat, jak je předmětná zadávací podmínka vnímána stavebními dodavateli. K tomu Úřad konstatuje, že výklad bodu 8.1 učinil Úřad za využití odborných závěrů a vysvětlení uvedených ve znaleckém posudku KÚ týkajících se odborných termínů z oblasti stavebnictví, které zaměstnanci Úřadu vzhledem k chybějícím odborným znalostem sami vyložit nemůžou. Úřad dodává, že v části odůvodnění tohoto rozhodnutí, v níž se zabýval závěry plynoucími ve vztahu k HMG ze znaleckého posudku, Úřad vysvětlil, proč výklad prezentovaný KÚ považuje pro posouzení věci za relevantní, a současně u jednotlivých posuzovaných nedostatků HMG, u nichž navrhovatel výklad KÚ zpochybňoval, jasně Úřad zdůvodnil, proč argumentaci navrhovatele nelze akceptovat. Úřad je tedy přesvědčen, že vyjádření „stavebních dodavatelů“ ohledně výkladu bodu 8.1 zadávací dokumentace, což navrhovatel po Úřadu žádá, není pro posouzení věci potřeba.

649.     Pokud se navrhovatel domáhá, aby podkladem pro rozhodnutí byly podrobné harmonogramy výstavby ostatních účastníků zadávacího řízení, Úřad připomíná, že předmětem vedeného správního řízení je přezkum zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení; stěžejním podkladem pro posouzení toho, zda důvod vyloučení spočívající v rozporu HMG navrhovatele se zadávacími podmínkami, je tedy logicky HMG navrhovatele. Podrobné harmonogramy výstavby ostatních účastníků zadávacího řízení postrádají ve vztahu k předmětu vedeného správního řízení jakoukoli relevanci, neboť jejich obsah je pro posouzení toho, zda HMG navrhovatele splňuje zadávací podmínky či nikoli, zcela bezpředmětný. Úkolem Úřadu v tomto správním řízení bylo posoudit, zda nedostatky způsobující rozpor HMG se zadávacími podmínkami, jež zadavatel v HMG navrhovatele identifikoval v rozhodnutí o vyloučení, se v HMG skutečně vyskytují; k posouzení této otázky nejsou podrobné harmonogramy výstavby ostatních účastníků zadávacího řízení jakkoli potřeba.  

650.     Navrhovatel ve vyjádření k podkladům tvrdí, že je nezbytné přezkoumat podrobné harmonogramy výstavby ostatních účastníků zadávacího řízení za účelem posouzení, zda zadavatel vůči všem účastníkům zadávacího řízení postupoval shodně (nediskriminačně). Navrhovatel v této souvislosti namítá, že „námitka nerovného přístupu zadavatele k navrhovateli při posuzování jeho nabídkového harmonogramu byla rovněž jednou z námitek navrhovatele vznesených v nadepsaném správním řízení (a v předchozích námitkách adresovaných zadavateli)“. Úřad k tomu uvádí, že tvrzení o nerovném přístupu k dodavatelům je v návrhu obsaženo v bodu 324, kde navrhovatel uvádí, že „(n)erovnost přístupu zadavatele k jednotlivým dodavatelům, resp. jeho jasná preference jednoho konkrétního dodavatele, již nemůže být zřejmější“. Je nicméně zřejmé, že tuto argumentaci navrhovatel neuplatňuje v souvislosti s postupem zadavatele při posouzení HMG navrhovatele, ale vztahuje ji ke zdůvodnění MNNC podle § 113 zákona, a navíc ji opírá o postup zadavatele v jiném zadávacím řízení. Ani na žádném jiném místě návrhu Úřad tvrzení navrhovatele, v němž by navrhovatel namítal nerovný přístup zadavatele k dodavatelům při posuzování HMG v rámci předmětného zadávacího řízení, nedohledal. Vzhledem k tomu, že námitka ohledně nerovného přístupu zadavatele k účastníkům šetřeného zadávacího řízení při posouzení HMG nebyla součástí návrhu, není tato otázka předmětem správního řízení.

651.     Požadavek navrhovatele na to, aby mezi podklady pro rozhodnutí byly zařazeny podrobné harmonogramy výstavby ostatních účastníků zadávacího řízení, tedy Úřad s ohledem na výše uvedené odmítá.

652.     K námitce navrhovatele, že součástí podkladů pro rozhodnutí nejsou Protokoly č. 2, č. 10 až č. 15, a že k „celé řadě protokolů z jednání hodnotící komise, které jsou součástí podkladů rozhodnutí“, přičemž podkladem pro rozhodnutí jsou Protokoly č. 1, a č. 3 až č. 9, „nejsou přiloženy veškeré relevantní přílohy, popř. jsou přiloženy pouze kusé, dílčí přílohy neobsahující veškeré relevantní informace, z nichž hodnotící komise při svých jednáních vycházela“, Úřad uvádí, že jako podklad pro rozhodnutí zohlednil pouze ty protokoly, resp. jejich části včetně příloh, které podle jeho názoru měly, případně mohly mít s ohledem na jejich obsah význam pro posouzení skutečností, jejichž přezkum je předmětem správního řízení. K námitce ohledně nepřiložení relevantních příloh Úřad uvádí, že je formulována velmi obecně a nijak z ní neplyne, jaké konkrétní skutečnosti, jež by mohly mít dle navrhovatele vliv na posouzení skutečností, které jsou předmětem přezkumu ve správním řízení, v nich mají být obsaženy, a proč by měly být pro posouzení věci podstatné. Navrhovatel se tedy omezil jen na obecnou námitku, že jím uváděné protokoly či přílohy nejsou zařazeny mezi podklady pro rozhodnutí, aniž by konkrétně vysvětlil, proč by tam zařazeny být měly, resp. aniž by specifikoval, jakým způsobem by v nich uvedené skutečnosti ovlivnit výsledek tohoto správního řízení. Úřad tedy se stejnou mírou obecnosti sděluje, že předmětné listiny mezi podklady rozhodnutí nezařadil, neboť neshledal, že by obsahovaly skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Úřad dodává, že např. obsah Protokolu č. 2 zahrnoval shrnutí průběžných informací o ověřování referencí a průběžné výstupy kontroly soupisu prací, přičemž Úřadu není zřejmé, proč by tyto průběžné informace měly být z hlediska posouzení věci ve správním řízení relevantní. Protokoly č. 10 až č. 15 zase časově spadají až do období po rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a nejsou v nich obsaženy skutečnosti související s tímto vyloučením, a proto Úřad nevidí důvod, proč by měly být relevantními podklady pro rozhodnutí ve věci. Pokud jde o tvrzení týkající se absence přílohy č. 2 Protokolu č. 9, tj. dokumentu „Celkové posouzení harmonogramu účastníka »Sdružení Metro I.D druhá část« s vedoucím společníkem Subterra a.s.“, Úřad konstatuje, že uvedený dokument se týká posouzení nabídky jiného účastníka zadávacího řízení. Předmětem správního řízení je přitom posouzení zákonnosti vyloučení navrhovatele, nikoliv „analýza“ nabídek jiných účastníků zadávacího řízení. Skutečnost, že zadavatel posuzoval podrobný harmonogram výstavby jiného účastníka zadávacího řízení, nemá na zákonnost či nezákonnost postupu zadavatele vůči navrhovateli posuzovanou v kontextu návrhové argumentace navrhovatele žádný vliv. Úřad tedy shrnuje, že neshledává důvod, aby navrhovatelem uváděné protokoly či jejich přílohy byly součástí podkladů rozhodnutí.

653.     Navrhovatel v závěru části svého vyjádření k podkladům rozhodnutí týkající se návrhu na doplnění podkladů rozhodnutí, uvádí, že doplnění je nezbytné, aby „mohla být náležitě posouzena a vyhodnocena námitka navrhovatele ohledně nerovného přístupu zadavatele k navrhovateli ve srovnání s přístupem k ostatním účastníkům zadávacího řízení, pokud jde o posuzování MNNC a nabídkového harmonogramu navrhovatele“. Jak již bylo uvedeno výše, námitka nerovného přístupu byla v návrhu uplatněna výlučně ve vztahu k posouzení MNNC, přičemž navrhovatel svou argumentaci založil na postupu zadavatele v jiném zadávacím řízení, tj. nenamítal, že zadavatel postupuje vůči účastníkům řízení odlišně v nyní šetřeném zadávacím řízení. Z toho, že zadavatel postupoval v určitém dřívějším zadávacím řízení odlišně než v nynějším zadávacím řízení, přitom nelze porušení zásady rovného zacházení dovozovat.

654.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad návrh navrhovatele na doplnění podkladů rozhodnutí odmítá. Úřad je přesvědčen, že jím shromážděné podklady pro vydání rozhodnutí jsou kompletní a plně dostačující pro řádné posouzení věci a zjištění skutkového stavu tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti.

Závěr

655.     Na základě všech výše uvedených zjištění Úřad shrnuje, že v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu MNNC a z důvodu nevyhovujícího způsobu zpracování nabídkové ceny postupoval zadavatel v rozporu se zákonem, když rozhodnutí o vyloučení nebylo v předmětných částech zpracování v souladu se zásadou transparentnosti. Současně však Úřad dospěl k závěru, že vyloučení navrhovatele z důvodu předložení HMG, který není v souladu se zadávacími podmínkami, je důvodné.

656.     Úřad proto ve věci návrhu navrhovatele rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1.      JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

2.      Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., Klimentská 1216/46, Nové Město, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dle veřejně dostupných zdrojů https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=60255&typ=UPLNY od 1. 1. 2024 změna názvu obchodní firmy.

[2] Dle veřejně dostupných zdrojů https://www.orsr.sk/vypis.asp?ID=163193&SID=5&P=1 od 1. 9. 2024 změna obchodního jména.

[3] Dle veřejně dostupných zdrojů https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=691790&typ=UPLNY od 1. 7. 2024 změna sídla a od16. 9. 2024 změna označení odštěpného závodu.

[4] Dle veřejně dostupných zdrojů https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=60255&typ=UPLNY od 1. 1. 2024 změna názvu obchodní firmy.

[5] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona k okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[6] Úřad uvádí, že všechny skutečnosti, které jsou v tomto rozhodnutí šedě podbarveny, byly ve správním řízení označeny za obchodní tajemství. Ve vztahu k obchodnímu tajemství Úřad uvádí následující poučení. Za nekalou soutěž se ve smyslu § 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) považuje porušení obchodního tajemství. Porušením obchodního tajemství je podle § 2985 občanského zákoníku jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži, a o němž se dověděl za podmínek stanovených tímto zákonem. Je možno se proti rušiteli domáhat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále je možno požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení (§ 2988 občanského zákoníku). Pokud by se takového jednání určitá fyzická osoba dopustila v úmyslu opatřit sobě nebo jinému ve značném rozsahu neoprávněné výhody, může se současně dopustit trestného činu porušování pravidel hospodářské soutěže podle § 248 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[7] Navrhovatel k tomu překládá dokumenty z Rakouské republiky.

[8] Z důvodu vyšší přehlednosti byly odrážky, jimiž byly jednotlivé požadavky uvedeny v zadávací dokumentaci, nahrazeny v textu tohoto rozhodnutí písmeny. 

[9] Názvy jednotlivých dokumentů jsou uvedeny dle „Obsahu nabídky“.

[10] https://seznat.justice.cz/znalec?query=%7B%22filter%22%3A%7B%22druhyOsoby%22%3A%5B%5D%2C%22fullText%22%3A%22Klokner%C5%AFv%20%C3%BAstav%22%2C%22vcetnePozastavenych%22%3Afalse%2C%22vcetneZaniklych%22%3Afalse%7D%2C%22strankovani%22%3A%7B%22pocetNaStranku%22%3A50%7D%2C%22razeni%22%3A%7B%22hodnota%22%3A%22jmeno%22%2C%22smer%22%3A0%7D%7D

[11] https://seznat.justice.cz/znalec/detail/3468?query=%7B%22filter%22%3A%7B%22druhyOsoby%22%3A%5B%5D%2C%22fullText%22%3A%22Ryska%22%2C%22vcetnePozastavenych%22%3Afalse%2C%22vcetneZaniklych%22%3Afalse%7D%2C%22strankovani%22%3A%7B%22pocetNaStranku%22%3A50%7D%2C%22razeni%22%3A%7B%22hodnota%22%3A%22jmeno%22%2C%22smer%22%3A0%7D%7D

a https://seznat.justice.cz/znalec/detail/6299?query=%7B%22filter%22%3A%7B%22druhyOsoby%22%3A%5B%5D%2C%22fullText%22%3A%22Nadrchal%22%2C%22vcetnePozastavenych%22%3Afalse%2C%22vcetneZaniklych%22%3Afalse%7D%2C%22strankovani%22%3A%7B%22pocetNaStranku%22%3A50%7D%2C%22razeni%22%3A%7B%22hodnota%22%3A%22jmeno%22%2C%22smer%22%3A0%7D%7D

[12] Ing. Nadrchalovi oprávnění zaniklo k 30. 4. 2025.

[13] Úřad poznamenává, že navrhovatel Úřadu v rámci správního řízení přílohy odborného posouzení Werkl nepředložil, Úřad je tedy nemá k dispozici.

[14] Úřad poznamenává, že bod 8.1 zadávací dokumentace má rozsah jedné strany, a Úřadu není tedy zřejmé, jaký konkrétní obsah byl uveden na pěti stranách, na které je odkazováno v odborném posouzení Werkl.

[15] To neplatí pro otázku č. 32 a 33.

[16] Úřadem zvýrazněn relevantní text jeho podtržením

[17] Úřad v této souvislosti konstatuje, že používá terminologii tak, jak ji vymezil KÚ ve znaleckém posudku a jak je rovněž uvedena v HMG, konkrétně: SO 61 Úpravy železniční stanice Praha Krč a SO 61-20 Nádražní budova železniční stanice Praha Krč. Jedná se přitom o totožný SO 61-20, který zadavatel označuje „železniční stanice Nádraží Krč“. 

[18] Podle znaleckého posudku se jedná o zkratku „časoprostorový graf (cyklogram)“

[19] Pozn. Úřadu: Zvýrazněno Úřadem.

[20] Zde písařská chyba KÚ místo řádku 295 milně uvádí 205.

[21] Úřad uvádí, že ve znaleckém posudku ryska je zjevná písařská chyba, když doc. Ryska nesprávně odstavce čísluje 240, místo 229, a 241, místo 230.

[22] Úřad poznamenává, že se zjevně jedná o písařskou chybu KÚ a měl být uveden SO 19-26.

[23] Úřadem zvýrazněn relevantní text jeho podtržením.

[25] Úřad poznamenává, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení definoval položku nesprávně, když její správné označení dle aktualizovaného soupisu prací je „ZS-6-PI-DPI-1 - Zařízení staveniště PIDPI - zřízení“.

[26] Podtržení v citaci doplněno Úřadem.

[27] Podtržení v citaci doplněno Úřadem.