číslo jednací: 32388/2025/163
spisová značka: R0100/2025/VZ

Instance	II.
Věc	Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část
Účastníci	Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost PORR a.s. PORR Bau GmbH PORR s.r.o. PORR GmbH & Co, KGaA EUROVIA CZ a.s. PRŮMSTAV, a.s. SMP Construction a.s. Marti Tunnel AG Marti a.s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	29. 9. 2025
Související rozhodnutí	24293/2025/500 32388/2025/163
Dokumenty	2025_R0100.pdf 790 KB

Spisová značka: ÚOHS-R0100/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-32388/2025/163

Brno 22. 9. 2025

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 14. 7. 2025 navrhovatelem

společnostmi:

o PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, Strašnice, 100 00 Praha 10;

o PORR Bau GmbH, se sídlem Absberggasse 47, 1100 Vídeň, Rakouská republika;

o PORR s.r.o., IČO 36667102, se sídlem Mlynské Nivy 73[1], Ružinov, 821 09 Bratislava, Slovenská republika;

o PORR GmbH & Co, KGaA, se sídlem Walter-Gropius-Straβe 23, 80807 Mnichov, Spolková republika Německo;

o EUROVIA CZ a.s.[2], IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4;

o PRŮMSTAV, a.s., IČO 25105825, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha 4;

o SMP Construction a.s., IČO 11965584, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha 4;

o Marti Tunnel AG, se sídlem Seedorffeldstrasse 21, CH-3302 Moosseedorf, Švýcarsko;

o Marti a.s.[3], IČO 44802030, se sídlem K cintorínu 63, Bánová, 010 04 Žilina, Slovenská republika, podnikající v České republice prostřednictvím své organizační složky Marti a.s. – organizační složka ČR, IČO 29032342, se sídlem Lomnického 1705/9, Nusle, 140 00 Praha 4[4],

sdruženými do společnosti „PVM Metro DII JV“ na základě Smlouvy o sdružení ve společnosti ze dne 11. 11. 2022, ve správním řízení zastoupenými na základě plných mocí udělených jednotlivými jmenovanými společnostmi Advokátní kanceláří Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Klimentská 1216/46, Nové Město, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. 6. 2025, č. j. ÚOHS-24293/2025/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0671/2023/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 5. 6. 2024 JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 07145, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

při zadávání veřejné zakázky „Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 5. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 6. 2022 pod ev. č. Z2022-000598, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 6. 2022 pod ev. č. 2022/S 107-302577, ve znění pozdějších změn,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0671/2023/VZ, č. j. ÚOHS-24293/2025/500 ze dne 30. 6. 2025

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad obdržel dne 13. 10. 2023 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)^{^[5]} ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

2. V návrhu se navrhovatel bránil proti rozhodnutí o vyloučení ze dne 5. 9. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“). Napadal všechny tři důvody svého vyloučení ze zadávacího řízení, a to konkrétně:

- rozpor harmonogramu výstavby po doplnění ze dne 12. 4. 2023 (dále jen „HMG“)[6] se zadávacími podmínkami a nezpůsobilost nabízeného postupu plnění naplnit účel a předmět plnění veřejné zakázky,

- nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) v nabídce navrhovatele, a to v položkách, které mají významný dopad na výši nabídkové ceny, a

- nevyplnění výkazu výměr v členění požadovaném zadavatelem.

3. Za účelem zodpovězení otázek týkajících se HMG v kontextu požadavků stanovených v bodu 8.1 zadávací dokumentace (dále jen „ZD“)[7] Úřad ustanovil znalecký ústav – České vysoké učení technické v Praze, Kloknerův ústav, IČO 68407700, se sídlem Šolínova 1903/7, Dejvice, 166 08 Praha 6, (dále jen „KÚ“) ke zpracování znaleckého posudku k otázkám, které mu Úřad předložil. Dne 28. 11. 2024 Úřad obdržel znalecký posudek ze dne 25. 11. 2024 (dále jen „znalecký posudek“)[8]. Dne 20. 1. 2025 Úřad požádal KÚ o vysvětlení znaleckého posudku a obdržel jej dne 25. 3. 2025 (dále jen „vysvětlení znaleckého posudku“)[9].

II. Napadené rozhodnutí

4. Úřad napadeným rozhodnutím zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval jednotlivými důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V bodech 166-183 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad přehledně popsal postup zadavatele při posouzení HMG, a proto postačuje na tyto body odkázat. Úřad navrhovateli také sdělil, že účastníci zadávacího řízení měli podle bodu 8.1 ZD vycházet při zpracování podrobného harmonogramu z harmonogramu/cyklogramu obsaženého v Příloze č. 12 ZD „Projektová dokumentace“ (dále jen „cyklogram“)[10], ale rovněž z ostatních částí Přílohy č. 12 „Projektová dokumentace“ ZD (dále jen „PD“), která jako celek vymezuje předmět veřejné zakázky.

6. Následně se Úřad vyjadřoval k využití znaleckého posudku KÚ ve správním řízení a reagoval na námitky navrhovatele vůči němu. Vyjadřoval se k odborné kvalifikaci KÚ, formulaci znaleckých otázek, formálním nedostatkům znaleckého posudku a námitce podjatosti oprávněných úředních osob ve vztahu k údajné návodnosti doplňujících otázek na KÚ. Další část napadeného rozhodnutí Úřad věnoval ostatním dokumentům obsahujícím posouzení souladu HMG se ZD a jejich vztahu ke znaleckému posudku KÚ. U tří z nich shrnul, že nejsou relevantním důvodem pro zadání revizního posudku.

7. V případě dokumentu ze dne 1. 2. 2024 nadepsaného „Znalecký posudek – Analýza nabídkového harmonogramu z hlediska plnění podmínek zadávací dokumentace“, vypracovaného autorizovaným inženýrským konzultantem pro ekonomické záležitosti v oblasti stavebnictví Dr. Eng. Michaelem Werklem a odborníkem na plánování a harmonogramy certifikovaný AACE Eng. Stefanem Kahrer-Deimem, PSP, (dále jen „odborné posouzení Werkl“)[11], pak nejde podle Úřadu o znalecký posudek podle české právní úpravy, byť tak k němu z opatrnosti přistupoval. Navíc byl velmi pravděpodobně zpracován na základě neúplné ZD. Odborné posouzení Werkl neodpovídá na shodné otázky jako znalecký posudek KÚ a některým nedostatkům HMG se vůbec nevěnuje. Ke znaleckému posudku č. 62468/2024 ze dne 28. 8. 2024, vypracovanému doc. Ing. Jaromírem Ryskou, CSc. (dále jen „znalecký posudek Ryska“)[12], Úřad uvedl, že na několika místech bez dalšího přebírá závěry odborného posouzení Werkl, které následně slouží jako základ pro vyhodnocení posuzovaných nedostatků HMG. I zde je znalecký úkol formulován jinak a výrazně obecněji než u znaleckého posudku KÚ a některým nedostatkům HMG se vůbec nevěnuje. Ani v jednom případě proto podle Úřadu nejde o srovnatelné důkazy.

8. Úřad dále s odkazem na znalecký posudek KÚ konstatoval, že dodavatelé mají podle bodu 8.1 ZD v nabídce předložit „podrobný harmonogram výstavby (tj. plnění předmětu veřejné zakázky“). Nabídkový harmonogram, o kterém mluví navrhovatel, má být právě daný podrobný harmonogram výstavby, který bude zachycovat technologický postup v čase, jak jej hodlá dodavatel realizovat, a ne pouze informace o časové náročnosti akce pro představu zadavatele. Úřad odmítl argumentaci, podle níž nemá harmonogram výstavby podle bodu 8.1 ZD zachycovat skutečný postup výstavby.

9. Úřad se poté vyjádřil k jednotlivým nedostatkům HMG, které jsou ve znaleckém posudku KÚ řešeny v otázkách č. 7, 12 až 17, 23 až 26, 29 a 31, kde KÚ dospěl k závěru, že se nedostatky v HMG skutečně vyskytují a současně způsobují rozpor HMG s cyklogramem. Zároveň vypořádal námitky navrhovatele a skutečnosti plynoucí z jím předložených důkazů. Vzhledem k tomu, že podstatou rozkladu je nesouhlas navrhovatele se závěry Úřadu mj. v těchto otázkách, přistoupím k bližšímu popisu jednotlivých otázek a shrnutí napadeného rozhodnutí až v části týkající se vypořádání rozkladu navrhovatele. Totéž platí i k otázce č. 11, 32 a 33, ve kterých jsou řešeny nedostatky HMG, které podle znaleckého posudku KÚ svědčí o nesouladu HMG s požadavky stanovenými v bodu 8.1 ZD, ale KÚ u nich nekonstatoval rozpor mezi HMG a cyklogramem.

10. Závěrem této části napadeného rozhodnutí Úřad reagoval na požadavek navrhovatele, aby vyhotovil revizní znalecký posudek. Úřad dospěl k tomu, že odborné posouzení Werkl ani znalecký posudek Ryska se ve většině případů vůbec nevyjadřují k podstatě posuzovaného nedostatku HMG a jejich závěry jsou často stavěny na obecných nekonkrétních tvrzeních nebo je sice obsahují, ale míjí se s podstatou posuzovaného nedostatku. Tyto dva důkazy tedy vykazují z hlediska věcného obsahu nezanedbatelné nedostatky, zejména pokud jde o přezkoumatelnost odůvodnění jejich závěrů, což vede k tomu, že nejsou způsobilé vyvrátit závěry znaleckého posudku KÚ. Proto je Úřad hodnotil jako listiny s nižší důkazní silou než znalecký posudek KÚ. Uzavřel, že z tohoto důvodu není potřeba vypracování revizního znaleckého posudku.

11. V další části napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval důvodem vyloučení spočívajícím v MNNC, kterou navrhovatel nezdůvodnil. Úřad dospěl k tomu, že rozhodnutí o vyloučení není v této části v souladu se zásadou transparentnosti, protože

- zadavatel nespecifikoval varianty sporných položek, u nichž posoudil zdůvodnění MNNC poskytnuté navrhovatelem jako nedostatečné,

- uvedl nesprávnou hodnotu nezdůvodněných položek,

- nevysvětlil, proč považuje odůvodnění poskytnuté navrhovatelem za nedostatečné,

- neobjasnil důvody, proč u nezdůvodněných položek zdůvodnění MNNC neakceptoval, zatímco u jiných sporných položek ano,

- nespecifikoval, ve vztahu ke kterým ze sporných položek zdůvodnění MNNC akceptoval,

- nevysvětlil, proč ceny některých položek posoudil jako nemající zásadní dopad do nabídkové ceny a dále se jimi nezabýval, přestože ve vztahu k nim požadoval zdůvodnění, a ani neuvedl, kterých sporných položek se tento závěr týká.

12. Ve vztahu k důvodu vyloučení spočívajícímu v nevyhovujícím způsobu zpracování nabídkové ceny, který obsahuje několik dílčích samostatných důvodů pro vyloučení, Úřad dospěl k tomu, že není v souladu se zásadou transparentnosti. Zadavatel totiž podle Úřadu neuvedl, v čem konkrétně shledává rozpor ocenění položek s vyšší cenou se ZD, a v rozhodnutí absentuje odůvodnění, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl k závěru, že jedna z položek byla oceněna tak, že tím má navrhovatel v rozporu se zadávacími podmínkami získat skrytou zálohu. Důvod vyloučení, že navrhovatel neposkytl k určitým položkám kalkulační vzorec, shledal Úřad v rozporu se zásadou přiměřenosti.

III. Rozklad navrhovatele

13. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 30. 6. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 14. 7. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

14. Vzhledem k tomu, že rozkladové námitky navrhovatele jsou velmi rozsáhlé (čítají 135 stran), nepovažuji za přehledné na tomto místě podrobně rekapitulovat veškerou dílčí argumentaci proti veškerým dílčím závěrům napadeného rozhodnutí. Zde tedy shrnuji pouze podstatu jednotlivých námitek a až v části „K námitkám rozkladu“ podrobně představuji a vypořádávám všechny rozkladové námitky navrhovatele.

Námitka uplynutí zadávací lhůty

15. Navrhovatel namítá, že Úřad vydal napadené rozhodnutí, přestože zadávací řízení již ze zákona skončilo, což měl Úřad zkoumat z úřední povinnosti. Podle navrhovatele totiž ke dni 14. 3. 2025 uplynula zadávací lhůta, protože nebylo vydáno řádné rozhodnutí o výběru. Absolutně neplatné právní jednání spočívající v nezákonném rozhodnutí o výběru ze dne 6. 8. 2024, které Úřad zrušil, nemůže mít podle navrhovatele za následek splnění povinnosti podle § 40 odst. 3 ZZVZ.

Námitka podjatosti Kloknerova ústavu

16. Navrhovatel vykládá pojem „podjatost“ a dovozuje, že je vyloučeno, aby ve správním řízení podával znalecký posudek ten, u něhož lze s ohledem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům pochybovat o jeho nepodjatosti. Důvody, proč navrhovatel pochybuje i zde, podle něj vyplývají z námitky podjatosti ze dne 2. 4. 2024. Podle navrhovatele je evidentní podjatost KÚ ve vztahu k účastníkům řízení a k předmětu řízení a jeho závěry by neměly být zohledněny ve správním řízení. Opačný přístup zatěžuje napadené rozhodnutí vadou, která mohla mít a měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Námitka nevhodné formulace zadání znaleckého úkolu

17. Úřad se nedržel obecných požadavků na formulaci znaleckých otázek, když znalci podsunul názory a závěry zadavatele formulované v rozhodnutí o vyloučení, a to jak ve vztahu k výkladu ZD, tak ve vztahu k obsahu nabídky navrhovatele, což je nepřípustné. Znalci jsou podsouvány názory nevyslovené v ZD, což je nesprávné, a je zasahováno do jeho nezávislosti. Správné zadání znaleckého úkolu by se mělo omezit na posouzení, zda navrhovatel vyhověl požadavkům ZD bez ohledu na to, co si o věci myslí zadavatel. Správní orgán nesmí podle navrhovatele přenášet na znalce svoji povinnost provést náležité právní posouzení. I tato vada podle navrhovatele znamená nemožnost použít závěry znaleckého posudku ve správním řízení.

Námitka nevhodné formulace doplňujících dotazů

18. Podle navrhovatele převyšuje míra nevhodnosti formulace žádosti o vysvětlení znaleckého posudku i nevhodnost původního zadání. Otázky jsou tak kapciózní a sugestivní, že navrhovatel pochyboval o nepodjatosti úředních osob, které je formulovaly, a proto vznesl námitku jejich podjatosti. Nesouhlasí s tím, jak byla vypořádána předsedou Úřadu a jak jeho závěry převzal Úřad v napadeném rozhodnutí. Závěry obsažené v bližším vysvětlení znaleckého posudku KÚ by tedy podle navrhovatele neměly být jakkoliv zohledňovány. Pokud byly, jde o zásadní vadu řízení.

Námitka formálních vad znaleckého posudku

19. Navrhovatel tvrdí, že znalecký posudek trpí celou řadou formálních vad, které nebyly odstraněny ani na výzvu Úřadu. Svědčí to o ledabylém přístupu znaleckého ústavu, který zpracoval znalecký posudek v rozporu s právními předpisy. Formální náležitosti mají svůj význam a musí být dodrženy. I z tohoto důvodu neměl být znalecký posudek zohledněn, a pokud se tak stalo, zatížil Úřad správní řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Námitka nezadání revizního znaleckého posudku

20. Navrhovatel nejprve rekapituluje, jaké znalecké posudky a jaká odborná vyjádření měl Úřad k dispozici. Konstatuje, že znalecký posudek KÚ se jediný vymyká závěrům, ke kterým dospěli ostatní znalci a odborníci. V případě rozdílnosti odborných závěrů je nutné k nim zpracovat revizní znalecký posudek. Podle ustálené praxe Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je v případě protichůdných závěrů znaleckých posudků namístě zadat zpracování revizního znaleckého posudku, který by rozpory vyřešil, a to v zájmu zjištění skutkového stavu.

21. Míra podrobnosti znaleckých závěrů znaleckého posudku nevypovídá nic o jejich správnosti, proto jsou úvahy Úřadu o stručnosti znaleckého posudku Ryska nesprávné. Totéž navrhovatel uvádí i k odbornému posouzení Werkl. Navrhovatel nesouhlasí ani s tím, že znalecký posudek Ryska nemá u určitých otázek žádnou vlastní odbornou hodnotu, protože pouze odkazuje na odborné posouzení Werkl. Závěry obsažené ve znaleckém posudku Ryska jsou podle navrhovatele náležitě a detailně odůvodněné.

22. Pokud Úřad nepřistoupil k zadání revizního znaleckého posudku a sám se pustil do odborného vyhodnocení závěrů znaleckých posudků, nepostupoval správně a zatížil správní řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci.

Námitka nedoplnění podkladů rozhodnutí

23. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel uváděl, že je třeba se zabývat i tím, jak bodu 8.1 ZD rozumí stavební dodavatelé, kterým je ZD určena. Nelze podle navrhovatele předpokládat, že budou dodavatelé disponovat znalostmi na úrovni znalce. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel vykládá daný bod ZD nesprávně a zároveň se jedná o jádro problému. K otázce však nejsou ve správním spisu žádné podklady. V tomto směru navrhovatel navrhl, aby Úřad učinil součástí podkladů rozhodnutí HMG ostatních účastníků zadávacího řízení, a to s ohledem na zjištění jejich interpretace bodu 8.1 ZD. Ve správním spise současně chybí protokoly z některých jednání hodnoticí komise či některé relevantní přílohy. I ty navrhovatel považuje za důležité pro přezkum postupu zadavatele.

24. Úřad proto nezjistil skutkový stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, čímž zatížil správní řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a zároveň navrhovateli upřel jeho procesní práva.

Námitky týkající se harmonogramu navrhovatele

Námitka nemožnosti srovnávat nabídkový a realizační harmonogram

25. Úřad podle navrhovatele nesprávně vycházel z toho, že harmonogram dle bodu 8.1 ZD měl obsahem v podstatě odpovídat harmonogramu, který měl vybraný dodavatel předložit podle čl. 4.6 a násl. části 4. Přílohy č. 1 ZD „Závazný vzor smlouvy“ v posledním aktualizovaném znění (dále jen „návrh smlouvy“)[13] s tím, že termíny budou ekvivalentně posunuty v závislosti na dni zahájení prací. Takový závěr ale popírá smysl a účel realizačního a nabídkového harmonogramu, ale i požadavky na realizační harmonogram. Toto nepochopení určilo nesprávnost navazujících úvah Úřadu. Navrhovatel současně vysvětluje, že pojmy „nabídkový harmonogram“ a „realizační harmonogram“ využívá pro zjednodušení. Je nesprávné hodnotit kvalitu nabídkového harmonogramu optikou požadavků na realizační harmonogram.

Námitka podkladů nabídkového harmonogramu

26. Navrhovatel namítá, že nikdy netvrdil, že měl při tvorbě HMG vycházet pouze z cyklogramu. Tvrdil, že nosným požadavkem zadavatele bylo, aby nabídkový HMG odpovídal cyklogramu v PD, což potvrdilo „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 88b – neveřejné“ ze dne 15. 11. 2022 (dále jen „vysvětlení č. 88“)[14]. I v rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 10. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“)[15] je jako relevantní z PD označen zejména cyklogram. Proto navrhovatel skutečně vycházel především (nikoliv výlučně) z cyklogramu.

K otázce č. 7

27. Navrhovatel namítá, že nelze vycházet z pojmů „struktura výrobního procesu“, resp. „technologická struktura dílčích stavebních procesů a objektových procesů“, jak je podává znalecký posudek. Jde o výklad, který nemá oporu v ZD a nejde o jediné možné, závazné a jednoznačné definice, které by všichni museli znát tímto způsobem a shodně z nich vycházet (tím spíše u dodavatelů z různých zemí). Zadavatel neformuloval jakékoliv požadavky na zachycení struktury výrobního procesu, vyjma zahájení, dokončení a trvání dílčích aktivit. Teprve KÚ tedy dal daným pojmům konkrétní obsah, ale nevycházel ze ZD ani z jakýchkoliv závazných norem, pouze z vlastních akademických úvah.

28. Pojem „struktura dílčích stavebních procesů“ může být podle navrhovatele chápán i jen jako rozdělení stavby do jednotlivých stavebních objektů. Poté konkretizuje, že jím předložený nabídkový HMG obsahuje (především u velkých SO) strukturu členění výrobního procesu znázorněnou několika způsoby. Uvádí seznam SO, u nichž je v HMG zcela jasně vyznačena struktura výrobního procesu. To dokazuje, že nabídkový HMG obsahuje i dodatečně, tj. nerelevantně vymezenou strukturu výrobního procesu dle znaleckého posudku KÚ.

K otázce č. 12

29. Navrhovatel opakuje svůj argument, že termín zpřístupnění železniční stanice Praha Krč v březnu 2028 dle cyklogramu nelze zaměňovat s okamžikem dokončení všech prací na ní, který je dle HMG navrhovatele pozdější. Není jasné, z čeho Úřad dovozuje, že by stanice neměla být zpřístupněna v termínu dle cyklogramu a nelze to dovozovat z termínu dokončení všech prací.

K otázce č. 13

30. Podle navrhovatele Úřad pominul, že po činnostech SO 15-20, SO 17-20, SO 19-20 a SO 19-26 následuje činnost PP03 (Dokončovací práce). V konečném důsledku budou stavební objekty dokončeny v termínech, které předpokládá cyklogram, nikoliv dříve v nereálných termínech. Dokončovací práce nelze od stavebních objektů oddělovat.

K otázce č. 14

31. Navrhovatel k této otázce namítá, že v řešených případech nelze vnímat dřívější realizaci dílčích činností jako nesoulad s cyklogramem, protože jí nic nebrání (žádné logické či technologické návaznosti). Ani Úřad či KÚ nic takového neuvádí – nic, co by mělo bránit realizaci v předstihu. KÚ spatřoval nesoulad HMG s cyklogramem v tom, že HMG předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu, ale bez bližšího odůvodnění.

32. Jakkoliv se fyzické provedení předpokládá do [obchodní tajemství – datum], vyzkoušení a zprovoznění je v HMG předpokládáno v období [obchodní tajemství – datum]. Komplexní zkoušky jsou v HMG plánované na stejné období, tedy v době, kdy již bude k dispozici napájení elektrickou energií. Obecně není vyloučeno, aby byly technologické a provozní soubory dokončeny dříve (ne uvedeny do provozu), než bude zajištěno napájení.

K otázce č. 15

33. K této části navrhovatel namítá, že závěry Úřadu stojí na spekulacích znaleckého posudku KÚ o tom, co by se mohlo stát při zpoždění některých činností, a na údajném nesouladu nabídkového HMG s požadavkem na zachycení časových vazeb mezi dílčími činnostmi, který ale ze ZD nevyplývá. Dovodil jej až KÚ a nelze na něm stavět vyloučení navrhovatele. Následně navrhovatel cituje požadavky na harmonogram dle bodu 8.1 ZD. Žádné jiné požadavky na harmonogram nebyly stanoveny a sám KÚ uvedl, že zadavatel nepožadoval uvedení předchůdců a následovníků. Navazující úvahy, proč by i přesto měly být vazby v HMG znázorněny, jsou postaveny na vlastních úvahách znaleckého ústavu a nemají oporu v ZD ani ve stavební praxi. To potvrzují i odborné posouzení Werkl a znalecký posudek Ryska. Znalecký posudek KÚ tedy stojí na nesprávné premise, že ze ZD nepřímo vyplývá nutnost provazbování jednotlivých činností.

K otázce č. 16

34. V této části navrhovatel předkládá stejné námitky jako k otázce č. 15.

K otázce č. 17

35. V této části navrhovatel předkládá stejné námitky jako k otázkám č. 15 a 16.

K otázce č. 23

36. Nedostatečná provázanost objektů PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 až PC 100-70/06 ve všech stanicích se stavební částí stojí na spekulacích KÚ, co by se mohlo stát při zpoždění činností, a na údajném nesouladu nabídkového HMG s požadavkem na zobrazení/zachycení časových vazeb, který ale ze ZD nevyplývá. V tomto směru navrhovatel odkazuje i na argumentaci k otázce č. 15. Dále namítá, že v řešených případech nelze vnímat případnou dřívější realizaci činností jako nesoulad s cyklogramem, nic jí totiž nebrání. Podle navrhovatele je sice fyzická realizace trakčního zařízení plánována dříve, než bude zajištěno energetické napájení, ale vyzkoušení a zprovoznění trakčního zařízení v jednotlivých stanicích je předpokládáno v období [obchodní tajemství – datum] po provedení komplexních zkoušek. Komplexní zkoušky jsou plánované právě na období [obchodní tajemství – datum] v době, kdy bude k napájení k dispozici, a v době, která odpovídá cyklogramu.

K otázce č. 24

37. Navrhovatel namítá, že informace o časových rezervách je informace pro případ zpoždění projektu. Navrhovatel, ale nepočítá s tím, že by realizaci stavebních objektů posouval oproti HMG. S termíny uvedenými v cyklogramu nelze podle navrhovatele srovnávat termíny pro realizaci dílčích činností, které by vznikly v důsledku využití rezerv, jak jsou uvedeny v nabídkovém HMG. HMG obsahuje i rezervy dle požadavku zadavatele u činností mimo kritickou cestu, ale cyklogram takové rezervy neobsahuje. KÚ a Úřad proto porovnávají neporovnatelné – srovnávají termíny v situaci, kdy dojde ke zpoždění (HMG), s termíny v situaci, kdy ke zpoždění nedojde (cyklogram).

38. U úkolu na řádku 395 HMG je v závorce jasně uvedeno, že může být proveden až po dokončení TBM[16] prací. Aniž by tedy byla příslušná vazba v HMG zobrazena, navrhovatel prokazatelně uvažuje s realizací daného úkolu až po dokončení TBM prací. S návazností tedy výslovně počítá, jen na ni upozorňuje jiným způsobem než přímým vyznačením v nabídkovém HMG, což neodporuje ZD. Celá problematika chybně vyčíslené rezervy spočívá podle navrhovatele v chybě v psaní, když v řádku 319 HMG není uveden odkaz na řádek 395 HMG. Pokud by byl, časová rezerva by byla zobrazena správně v délce [obchodní tajemství – číselný údaj]. Bez ohledu na tuto chybu je HMG zcela funkční, neboť činnost na řádku 319 HMG končí dnem [obchodní tajemství – datum] a činnost na řádku 395 HMG začíná dnem [obchodní tajemství – datum]. KÚ vytrhl jednu chybu v psaní z kontextu celého HMG, aby ho mohl prohlásit za nepoužitelný. Vyloučit navrhovatele pro takovou chybu odporuje zásadě přiměřenosti dle § 6 ZZVZ.

K otázce č. 25

39. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením, že příslušná oblast 15-90/11 není k dispozici v období uvedeném v jeho HMG. Konkrétně jde o stavební objekt mostního provizoria pro výstavbu provizorní komunikace. Odkazuje na výkres, podle kterého je pro zařízení 15-90/11 vymezena konkrétní lokalita. V jiném výkrese je místo pro daný objekt zobrazeno jako dostupné v první fázi, což je v souladu s prvními kroky zařízení staveniště a časovým rámcem navrženým v HMG. Dodává, že v cyklogramu nejsou podrobnosti k dostupnosti ploch/oblastí přesně a jednoznačně zachyceny a vyplývají až z jiných části PD.

K otázce č. 26

40. Navrhovatel v této části namítá, že v případě provádění pilotážních prací v SO 17-20 [obchodní tajemství – SO, před jehož realizací mají být realizovány dotčené SO] vycházel z výkresu etapizace, který zobrazuje 4. etapu, kde jsou mosty 17-90/11 zobrazeny před pilotážními pracemi ve 2. etapě. Proto předpokládal, že mosty mohou být mimo dosah pilot, nebo se během pilotovacích prací mírně posunou. Práce na objektech 17-61/02 a 17-62/02 mohou být podle navrhovatele zahájeny před provizorním mostem a jejich propojení je možné provést, až bude most instalován. Postup navržený navrhovatelem nevylučuje, aby byly přeložky sítí realizovány v termínech dle nabídkového HMG, tedy v souladu s cyklogramem.

K otázce č. 29

41. K tomuto bodu navrhovatel uvádí, že případná agregace do logických celků neznamená rozpor HMG s cyklogramem. ZD na žádném místě nestanovila, že by měla být minimální podrobnost nabídkového HMG dána znázorněním v cyklogramu. Nevyřčeného požadavku se nelze dovolávat. Navazující závěry Úřadu jsou pak ovlivněny výkladem pojmů „struktura výrobního procesu“ a „technologická struktura dílčích stavebních procesů a objektových procesů“ dle znaleckého posudku KÚ, který ale nemá oporu v ZD (k tomu výše). Údajně chybějící vazby realizace SO 51-21 na průběh výstavby v tunelech traťových úseků a dalších stanic stojí na tvrzeném nesouladu nabídkového HMG s požadavkem na zobrazení/zachycení vazeb mezi dílčími činnostmi. Ten ale ze ZD nevyplývá. Je navíc významný rozdíl mezi provázaností HMG (to navrhovatel splňuje) a znázorněním vazeb v HMG (to zadavatel nepožadoval). Podle navrhovatele pak ukončení realizace řešených činností dle nabídkového HMG odpovídá cyklogramu. Jde o konec činnosti na poslední části staveniště – SOD 15.

42. Podle navrhovatele je z nabídkového HMG patrné, že SO 51-21 má vazbu na SO 15-20. Řádek 395 HMG má ve svém textu v závorce uvedeno „2. část pro TBM“, takže závislost při tvorbě HMG byla zohledněna. Skutečnosti, že SO 15-20 má vazbu i na SO 16-21, dokládá provázanost mezi SO 51-21 a postupem výstavby v tunelech.

K otázce č. 31

43. Navrhovatel připomíná, že při přípravě HMG je třeba vycházet z cyklogramu a dalších dokumentů obsažených v PD. Objekt SO 19-20 je podle navrhovatele závislý nejen na SO 19-16 a SO 19-24/01, ale souvisí i s objektem SO 19-26, jak je uvedeno ve sloupci „Předchůdce“ v HMG navrhovatele. Práce v SO 19-20 se týkají části stanice navazující na SO 19-26, nikoliv centrální části/kopule SO 19-20. HMG navrhovatele je tak v souladu s poskytnutou 3D dokumentací zobrazující jednotlivé fáze výstavby (řádky 108 a 117 harmonogramu). Činnost 117 (SO 19-26) je závislá na činnosti 119 (SO 19-29). Tuto vazbu ukazuje jak 3D grafika, tak harmonogram navrhovatele, jejichž výňatky uvádí v rozkladu.

44. V samotném 3D výkresu je podle navrhovatele zobrazeno provádění SO 19-26 v rané fázi, tj. před zahájením výstavby SO 19-20. Nejedná se o dokončený stavební objekt, ale o stavební objekt v rané fázi výstavby. Navrhovatel se ptá, jak je možné provedení SO 19-26, který logicky vychází z SO 19-29, aniž by k němu byl přístup z povrchu. Přístup k SO 19-20 je přes SO 19-26 možný, protože jsou propojeny v mezifázové části uvedených objektů. Pro přístup k SO 19-20 není nezbytné, aby byl SO 19-26 kompletně dokončen.

K otázce č. 11

45. Navrhovatel konstatuje, že jím předložený finanční harmonogram beze zbytku splňuje požadavky podle bodu 8.1 písm. c) ZD, protože obsahuje veškeré finanční náklady na kompletní realizaci předmětu veřejné zakázky v členění po měsících, byť nejsou explicitně znázorněny náklady na údržbu [obchodní tajemství – datum].

K otázce č. 32

46. U této otázky navrhovatel předkládá námitky, které jsou již součástí jiných námitkových okruhů.

K otázce č. 33

47. K této otázce navrhovatel namítá totéž, co u otázky 32. Dále odkazuje na argumentaci týkající se finančního harmonogramu, kterému se věnuje otázka č. 11.

Závěr rozkladu

48. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV. Řízení o rozkladu

49. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

50. Zadavatel ve vyjádření k rozkladu navrhovatele nejprve uvádí, že nedošlo k ukončení zadávacího řízení ze zákona, protože zadavatel dne 6. 8. 2024 vydal rozhodnutí o výběru, které bylo zrušeno pravomocně až Úřadem. V souladu se smyslem a účelem zadávací lhůty a rozhodovací praxí Úřadu tak nemohlo dojít k následku, o kterém mluví navrhovatel.

51. Následně se zadavatel vyjadřuje k námitce podjatosti KÚ. Odkazuje na závěry Úřadu, se kterými souhlasí, a odmítá domněnky navrhovatele o propojení KÚ s věcí, zadavatelem či jinými osobami. Naopak uvádí, že autor znaleckého posudku Ryska má blízký vztah s navrhovatelem. Obdobně se zadavatel s Úřadem shoduje i v dalších částech napadeného rozhodnutí, které se týkají námitek navrhovatele proti procesnímu postupu Úřadu, vadám znaleckého posudku KÚ či nezadání revizního znaleckého posudku. K tomu upozorňuje na absenci odborných závěrů ve znaleckém posudku Ryska a trvá na tom, že odborné posouzení Werkl není znaleckým posudkem a nemělo by se tak k němu přistupovat ani z opatrnosti.

52. Rovněž u námitek proti požadavkům na harmonogram či proti konkrétním nedostatkům v HMG navrhovatele se zadavatel primárně odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. K jednotlivým otázkám zadavatel vždy přikládá stručné stanovisko. HMG navrhovatele podle zadavatele prokazatelně vykazuje 16 závažných nedostatků i mnohé další nedostatky, kterými se Úřad s ohledem na hospodárnost nezabýval.

53. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Stanovisko předsedy Úřadu

54. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.

V. K námitkám rozkladu

Námitka uplynutí zadávací lhůty

55. Navrhovatel úvodem namítá, že Úřad vydal napadené rozhodnutí, přestože došlo k ukončení zadávacího řízení ze zákona uplynutím zadávací lhůty. Popisuje skutkové okolnosti a aplikovatelnou právní úpravu a dospívá k závěru, že zadávací lhůta uplynula ke dni 14. 3. 2025.

56. Sám navrhovatel ale v rámci popisu skutkového stavu uvádí, že dne 6. 8. 2024 zadavatel vydal oznámení o výběru, vč. rozhodnutí o výběru, které bylo pravomocně zrušeno až Úřadem. Navrhovatel má pravdu v tom, že pokud si zadavatel sám zruší rozhodnutí o výběru, které účastníkům oznámil v zadávací lhůtě, čímž původně splnil podmínku podle § 40 odst. 3 a 4 ZZVZ, je následně pro účely splnění podmínky odeslání oznámení o výběru takový zrušený úkon zadavatele irelevantní.

57. Zde je ale situace jiná. Zadavatel nejprve dne 5. 9. 2023 vydal rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele a dne 13. 3. 2024 si tento úkon sám zrušil. K tomu došlo fakticky v návaznosti na nepravomocné rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0672/2023/VZ, č. j. ÚOHS-01883/2024/500 ze dne 15. 1. 2024. Následně ale zadavatel vydal dne 6. 8. 2024 nové rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele. To bylo zrušeno rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0733/2024/VZ, č. j. ÚOHS-03360/2025/500 ze dne 28. 1. 2025, potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0011/2025/VZ, č. j. ÚOHS-10667/2025/162 ze dne 24. 3. 2025, které nabylo právní moci dne 24. 3. 2025.

58. Dopadem takového postupu (tj. zrušení úkonu Úřadem) na výklad § 40 odst. 3 a 4 ZZVZ se Úřad již opakovaně zabýval. V rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0653/2023/VZ, č. j. ÚOHS-01495/2024/500 ze dne 11. 1. 2024 (potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0020/2024/VZ, č. j. ÚOHS-09051/2024/162 ze dne 13. 3. 2024) uvedl: „Úřad je tak toho názoru, že za situace, kdy dojde ke zrušení oznámení o výběru dodavatele nezávisle na vůli zadavatele (např. neposkytnutím součinnosti dodavatele při uzavření smlouvy, či na základě rozhodnutí Úřadu), nelze mít za to, že zadávací řízení bylo ukončeno v návaznosti na § 40 odst. 4 zákona. Jiný výklad Úřad nepovažuje za naplňující smysl daného ustanovení, jehož cílem je evidentně přimět zadavatele, aby zadávací řízení nebylo zbytečně prodlužováno a vedlo ve stanovené (zadávací) lhůtě k rozhodnutí o výběru dodavatele, a tedy k posunu v úkonech jednoznačně směřujících k uzavření smlouvy.“[17]

59. K tomuto závěru Úřad dospěl na základě výkladu § 40 odst. 3 a 4 ZZVZ, protože ZZVZ tuto situaci výslovně neřeší. Cílem § 40 odst. 4 ZZVZ je zejména zamezit nepřiměřenému a neopodstatněnému protahování správního řízení zapříčiněného nečinností zadavatele, tedy aby zadavatel bezdůvodně neodkládal výběr dodavatele. „Je proto podle Úřadu podstatné odlišit, zda bylo dané rozhodnutí zrušeno Úřadem v rámci uložení nápravného opatření, či zda bylo zrušeno zadavatelem ať už v reakci na podané námitky, nebo z důvodu jiného. Důležitým faktorem je zkoumání smyslu, jež se za zrušením konkrétního rozhodnutí skrývá a zda není dané rozhodnutí zrušeno účelově pro aplikaci § 40 odst. 4 a zachování zadávací lhůty a prakticky tak vyhnutí se ukončení zadávacího řízení ex lege bez toho, aniž by byl vybrán dodavatel.“ Pokud by zadavatel před Úřadem hájil své rozhodnutí o výběru, nemůže dojít k ukončení zadávacího řízení, protože by to odporovalo uvedenému smyslu ZZVZ. Zadavatel rozhoduje o výběru dodavatele s cílem zadat veřejnou zakázku, byť bylo jeho rozhodnutí v rozporu se zákonem. „Opačná situace nastane v případě, kdy po odeslání oznámení o výběru dodavatele zruší rozhodnutí (a oznámení) o výběru dodavatele sám zadavatel bez vnějšího zásahu. V takovém případě je třeba na oznámení o výběru dodavatele hledět, jako by nikdy odesláno nebylo, neboť v případě opačného postupu by se tak zadavatel pouze vyhýbal ukončení zadávacího řízení ex lege dle § 40 odst. 4 zákona.“

60. Uvedenému výkladu ostatně odpovídá i novelizace ZZVZ provedená zákonem č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela stanoví, že neodešle-li zadavatel oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě, je zadávací řízení ukončeno uplynutím 3 měsíců od skončení zadávací lhůty. Pokud je rozhodnutí o výběru dodavatele odeslané v zadávací lhůtě následně zrušeno zadavatelem opatřením k nápravě podle § 49 odst. 1 nebo § 245 odst. 1, hledí se na něj pro účely věty první, jako by nebylo odesláno. Zákonodárce tedy zjevně kodifikoval zavedenou rozhodovací praxi Úřadu, která rozlišuje opatření k nápravě samotného zadavatele (z vlastní iniciativy či na základě námitek) a pravomocné nápravné opatření uložené Úřadem.

61. Důvodová zpráva k novele ZZVZ uvádí: „Z použité formulace také a contrario vyplývá, že pro účely aplikace odstavce 4 není rozhodné následné oznámení o výběru dalšího dodavatele v pořadí po vyloučení vybraného dodavatele (§ 125), nebo zrušení výběru dodavatele na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o uložení nápravného opatření. Pokud tedy zadavatel učiní první oznámení o výběru dodavatele v zadávacím řízení před skončením zadávací lhůty a dojde k následnému vyloučení vybraného dodavatele nebo zrušení výběru dodavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, nemůže už dojít k ukončení zadávacího řízení podle § 40 odst. 4. Na tom nemění nic ani to, že následně bude zasláno nové oznámení o výběru.“ (zvýraznění doplněno předsedou Úřadu).

62. Není důvod se odchylovat od citovaných závěrů. Nic nenasvědčuje tomu, že by se zadavatel snažil účelově protahovat zadávací řízení. Navrhovatel sice tvrdí, že jde o účelové jednání právě s ohledem na snahu o vyhnutí se ukončení zadávacího řízení, s tím ale nemohu souhlasit. Není totiž ani pravdou, že by se zadavatel nepokoušel po nepravomocném zrušení rozhodnutí o výběru Úřadem odstranit nedostatky, které mu vytýkal Úřad. Ze správního řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0011/2025/VZ mi je totiž známo, že zadavatel činil kroky k ověření kvalifikace tamního vybraného dodavatele, a to právě za účelem naplnění ZZVZ – za účelem úspěšného zadání veřejné zakázky. Zadavatel tedy svým postupem nijak nenarušil smysl a účel § 40 odst. 4 ZZVZ, jak jej vyložil Úřad.

63. Jde-li o námitku absolutní neplatnosti právního jednání rozhodnutí a oznámení o výběru ze dne 6. 8. 2024, a tedy nemožnosti naplnit podmínky § 40 odst. 3 a 4 ZZVZ, protože byla konstatována nezákonnost úkonu, uvádím citaci z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 4427/2008 ze dne 26. 2. 2009: „Porušení pravidel chování ukládaných předpisy veřejného práva, zejména absence povolení provádět určité činnosti, způsobuje následky předvídané ve zmíněných veřejnoprávních předpisech a porušitel je povinen strpět sankce jimi upravované. Toto porušení však není důvodem neplatnosti souvisejících právních úkonů učiněných podle práva soukromého. Porušení veřejnoprávních předpisů však samo o sobě (pokud nenastanou podmínky ve smyslu § 49a obč. zák.) nemůže způsobit neplatnost smlouvy – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 5. 2004 sp. zn. 32 Odo 3/2003.“ Skutečnost, že byla konstatována nezákonnost daného rozhodnutí o výběru, tak má za následek jeho zrušení nápravným opatřením podle ZZVZ, nikoliv absolutní neplatnost podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nemožnost mít jakékoliv účinky.

64. Jestliže tedy navrhovatel tvrdí, že došlo k uplynutí zadávací lhůty dne 14. 3. 2025, ale zadavatel vydal dne 6. 8. 2024 nové rozhodnutí a oznámení o výběru, které zároveň odeslal, nemohu přisvědčit námitce uplynutí zadávací lhůty a souvisejícímu ukončení zadávacího řízení ze zákona. Není ani důvod blíže zkoumat konkrétní plynutí a stavení zadávací lhůty, protože z tvrzení navrhovatele vyplývá, že nejde o hraniční situaci, kterou by bylo nutné takto podrobně posuzovat.

65. Závěrem konstatuji, že Úřad nemusí v napadeném rozhodnutí uvádět všechny podmínky věcného projednání návrhu, kterými se zabýval. Pokud nejsou výslovně zmíněny, neznamená to, že tak neučinil, ale primárně to znamená, že nešlo o předmět sporu či problematickou situaci.

66. Námitku navrhovatele týkající se uplynutí zadávací lhůty a ukončení zadávacího řízení ze zákona odmítám s ohledem na uvedené jako nedůvodnou.

Námitka podjatosti Kloknerova ústavu

67. V další části rozkladu navrhovatel namítá podjatost KÚ jako zpracovatele znaleckého posudku. Těmito námitkami je samozřejmě nutné se zabývat, neboť znalecký posudek je nejdůležitějším podkladem napadeného rozhodnutí. Musím ale konstatovat, že na totožné námitky už navrhovateli odpověděl Úřad v usnesení sp. zn. ÚOHS-V0091/2024/PV, č. j. ÚOHS-27771/2024/540 ze dne 18. 7. 2024 (dále jen „usnesení o námitce podjatosti“)[18]. V takovém případě není účelné doslovně citovat závěry, se kterými souhlasím, ale pouze poukazuji na zjištěný skutkový stav a důvody, proč námitka podjatosti KÚ neobstojí.

68. Navrhovatel uvádí, že se KÚ aktivně podílí na projektu výstavby metra D. Úřad tuto námitku vypořádal v bodech 59-66 odůvodnění usnesení o námitce podjatosti. Úřad správně podotkl, že předmětem správního řízení, tedy ani znaleckého posouzení, není samotný projekt. Aby se jednalo o poměr KÚ k věci, musel by mít znalecký ústav poměr právě k danému harmonogramu, respektive k tomu, co je v něm obsaženo.

69. Souhlasím s tím, že nelze dovodit jakýkoliv poměr KÚ k věci, protože nelze dovodit zájem, který by KÚ měl mít na výsledku sporu. Pokud by byly předmětem zkoumání zadávací podmínky, dalo by se hovořit o tom, že subjekt, který participuje na jejich zpracování, má zájem na tom, aby realizace pokračovala (obdobně bod 63 odůvodnění usnesení o námitce podjatosti, který se vyjadřuje k potenciálnímu zkoumání samotné PD). KÚ ale může být lhostejné, který účastník zadávacího řízení bude realizovat veřejnou zakázku, tj. jak posoudí HMG navrhovatele a důvody jeho vyloučení zadavatelem. Takový poměr k věci navrhovatel ani netvrdí a nevyplývá ze správního spisu.

70. Dodávám, že posouzení rozhodnutí o vyloučení, které vyžaduje posouzení HMG navrhovatele mj. s PD, rovněž není poměrem k věci ve smyslu § 14 odst. 1 správního řádu a § 18 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, (dále jen „zákon o znalcích“). Ani zde totiž nedochází ke zkoumání PD, nýbrž souladu HMG navrhovatele s PD. Na to ale nemá žádný dopad to, že se KÚ podle navrhovatele podílel na jejím zpracování (z tvrzení KÚ vyplývá opak a navrhovatel důkaz nepředložil). Souhlasím proto s tím, jak námitku posoudil Úřad.

71. Námitku poměru KÚ k zadavateli, hl. m. Praha a Technické správě komunikací hl. m. Prahy, a.s., IČO 03447286, se sídlem Veletržní 1623/24, Holešovice, 170 00 Praha 7, (dále jen „TSK“) Úřad vypořádal v bodech 67-88 odůvodnění usnesení o námitce podjatosti. Úřad předně správně konstatoval, že je nutné odlišovat smluvní vztahy KÚ od smluvních vztahů ČVUT jako celku. Ve druhém případě je nutné je zohlednit pouze tehdy, jestli z nich KÚ nějakým způsobem profitoval. KÚ je totiž podle vnitřního uspořádání ČVUT samostatnou jednotkou, hospodaří s vlastními příjmy a výdaji a doplňková činnost je zcela v kompetenci vedení KÚ. Je také nutné zjistit podíl takových smluvních vztahů na celkových příjmech, protože jedině v případě výrazně většinového podílu lze uvažovat o vztahu ekonomické závislosti, ze které by mohla plynout pochybnost o podjatosti.

72. Jako zásadní konstatuji, že se Úřad zabýval tím, jestli lze o takovém vztahu ekonomické závislosti hovořit. Zkoumal proto podíl smluv se zadavatelem na celkových příjmech KÚ. Dospěl k tomu, že jde maximálně o jednotky procent, a takové plnění tedy rozhodně nezakládá vztah ekonomické závislosti. Souhlasím s tím, že není důvod se domnívat, že by potřeba zachování těchto obchodních vazeb mohla vést k pochybnosti o podjatosti. Navrhovatel nepředkládá žádné konkrétní námitky, kterými by rozporoval závěry Úřadu.

73. Úřad také v usnesení o námitce podjatosti správně uvedl, že hl. m. Praha není žádným ze subjektů, ve vztahu k němuž by zde vůbec mohla být shledána pochybnost o podjatosti a není ani účastníkem zadávacího řízení. Stejně jako Úřad rovněž odmítám úvahu navrhovatele o tom, že by měla být důvodem pro pochybnosti o podjatosti KÚ skutečnost, že KÚ nechce zhoršit vztahy s hl. m. Prahou. Jde o domněnky, které vycházejí z předpokladu navrhovatele o nepoctivém jednání KÚ. Ty přitom nejsou nijak podloženy a takto obecné úvahy nemohou zakládat ani pochybnost o podjatosti KÚ. Obdobné závěry platí k ještě vágnější snaze o propojení KÚ a TSK.

74. Totožnou, a v bodech 89-92 odůvodnění usnesení o námitce podjatosti již vypořádanou, je i námitka vazby jednoho z představených KÚ s pražskými politiky. Úřad zcela správně uvedl, že tato vazba, kterou navrhovatel dovozuje pouze ze zápisu ze zasedání zastupitelstva, není vazbou, která by mohla jakkoliv podporovat pochybnost o podjatosti. A nepodporuje ji ani možnost, že daná osoba mohla realizovat zakázky pro hl. m. Prahu. Předně totiž platí, že se řeší potenciální podjatost KÚ, nikoliv jednotlivých zaměstnanců. Takové izolované tvrzení pak ani nelze považovat za skutečnost mající vliv na pochybnost o podjatosti. Nic nehovoří o tom, že by měl KÚ s ohledem na individuální činnosti jednoho ze zaměstnanců i jen teoreticky postupovat podjatě.

75. Příkladu, na kterém se navrhovatel snaží demonstrovat, že ve věcech týkajících se hl. m. Prahy nelze mít KÚ za nepodjatý, nemohu přisvědčit. Navrhovatel dovozuje důkaz podjatosti z vývoje názorů KÚ na rekonstrukci Libeňského mostu, které mají konvenovat právě hl. m. Praze a mají se měnit v čase s ohledem na názory představitelů hl. m. Prahy. Postup KÚ a vyjadřování na veřejnosti k jiné veřejné zakázce ale nemůže být bez dalšího důkazem podjatosti. Úřad nemůže dovozovat podjatost na základě subjektivních tvrzení navrhovatele, aniž by něco takového plynulo ze skutečného postupu KÚ. Jinými slovy, Úřad nemůže přisuzovat tvrzenou změnu názorů na rekonstrukci Libeňského mostu poměru KÚ k hl. m. Praze či TSK.

76. Námitku týkající se vztahu KÚ k jinému účastníkovi zadávacího řízení (společnostem Subterra a HOCHTIEF CZ) Úřad vypořádal v bodech 93-115 odůvodnění usnesení o námitce podjatosti. Úřad zjistil, že žádná ze smluv, na které v tomto ohledu navrhovatel odkazoval, nebyla uzavřena přímo s KÚ. Zde přitom platí stejné závěry k samostatnosti KÚ na ČVUT, jaké byly uvedeny výše. ČVUT přitom na dotaz Úřadu sdělilo, že KÚ neměl a nemohl mít žádný finanční prospěch z řešených smluv. Sám KÚ označil 15 smluv uzavřených s řešenými společnostmi, ze kterých mu plynuly příjmy, vyčíslil je a porovnal je se svými rozpočty v dané době.

77. Úřad s ohledem na zjištěné skutečnosti uzavřel, že tak marginální podíl na celkových rozpočtových příjmech KÚ nedosahuje takové intenzity, že by mohl být důvodem pro pochybnosti o nepodjatosti KÚ z důvodu poměru k věci, neboť nejde o vztah ekonomické závislosti, a KÚ tak z důvodu těchto vazeb nemohl mít zájem na výsledku řízení. Obdobné závěry platí i u společnosti Metrostav, která je mateřskou společností společnosti Subterra. I v tomto případě proto souhlasím s přehledně a zevrubně popsanými závěry Úřadu k námitce podjatosti KÚ. Vztahy, na které navrhovatel poukazuje, nemohou zavdávat důvod k pochybnosti o podjatosti KÚ v řešeném případě.

78. K tomu dále uvádím, že na tom nic nemění ani nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 35/03 ze dne 25. 6. 2003, protože jeho závěry nejsou naplněny konkrétními skutkovými zjištěními ve zdejší věci. Opakuji, že není pravdou, že by KÚ měl dlouhodobou a významnou spolupráci s výše uvedenými subjekty. Navrhovatel se to sice snaží tvrdit, ale zjištěné okolnosti nic takového neprokazují.

79. Pokud jde o samotný obsah znaleckého posudku ve vztahu k posuzovaným otázkám, který má dokládat podjatost KÚ, vyjadřuji se k této námitce na jiných místech tohoto rozhodnutí o rozkladu. Zde uvádím pouze to, že subjektivní názory navrhovatele na formu znaleckého posudku, jeho „tón“ a řečnické otázky, které obsahuje, nejsou dokladem o podjatosti KÚ. Uznávám, že některé poznámky znaleckého ústavu se mohou jevit jako nepatřičné a KÚ by se jich měl při podávání znaleckého posudku zdržet. Na druhou stranu musím přihlédnout k tomu, že podání všech zúčastněných stran obsahují „silná“ tvrzení, proto nepovažuji za znak nezákonnosti posudku či podjatosti KÚ to, že se (byť nevhodně) k tomuto způsobu vyjadřování rovněž uchýlil.

80. Uzavírám proto, že Úřad správně posoudil námitku podjatosti, respektive postupoval správně, když konstatoval, že KÚ není vyloučen z podání znaleckého posudku ve správním řízení. Po posouzení rozkladových námitek navrhovatele jsem dospěl ke stejnému závěru.

Námitka nevhodné formulace zadání znaleckého úkolu

81. Námitkou nevhodné formulace zadání znaleckého úkolu se zabýval již Úřad v bodu 193-200 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Stěžejní je, že předmětem správního řízení je posouzení zákonnosti rozhodnutí o vyloučení, tedy důvodů, které v něm zadavatel uvedl. Je tedy nutné zjistit, jestli jsou tvrzené důvody rozporu HMG se zadávacími podmínkami skutečně přítomny, nebo nikoliv. Úřad proto správně uvedl, že se posuzují konkrétní tvrzení zadavatele obsažená v rozhodnutí o vyloučení.

82. Správné proto je i toto konstatování Úřadu v bodu 197 odůvodnění napadeného rozhodnutí: „Úřad pomocí otázek položených KÚ hodlal zjistit, zda zadavatelem tvrzené nedostatky HMG skutečně existují (tj. jsou v HMG opravdu přítomny), a zda jejich existence představuje mj. rozpor mj. s cyklogramem či s konkrétními požadavky stanovenými v bodě 8.1 zadávací dokumentace, jak tvrdí zadavatel v rozhodnutí o vyloučení. Úřad kladl otázky KÚ způsobem, který mu umožňuje získat dostatek odborných informací k jednotlivým zadavatelem identifikovaným nedostatkům HMG tak, aby mohl posoudit, zda vyloučení navrhovatele zdůvodněné těmito nedostatky bylo v souladu se zákonem, či nikoliv.“ Úřad dodal, že posouzení celého HMG není v kompetenci Úřadu, pokud je předmětem správního řízení právě rozhodnutí o vyloučení. Předmětem správního řízení totiž není samotný HMG.

83. Zdůrazňuji, že zadání znaleckého úkolu se nemohlo omezit na posouzení, zda navrhovatel vyhověl požadavkům ZD (jak tvrdí navrhovatel), bez ohledu na to, co si o věci myslí zadavatel. Důležité totiž je, jestli obstojí, co zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení. Znalecký posudek se musí věnovat konkrétním tvrzením zadavatele, protože ta obsahují odůvodnění rozporu HMG se ZD. Přitom jde o odborné posouzení, k němuž Úřad nemá potřebné znalosti. Odborné posouzení tedy netkví pouze v posouzení souladu HMG se ZD, ale i v posouzení rozhodnutí o vyloučení s obsahem HMG a ZD, což Úřad nemůže zhodnotit sám.

84. V tomto ohledu zároveň platí, že pokud je odbornou otázkou právě soulad rozhodnutí o vyloučení se ZZVZ, tedy soulad jednotlivých důvodů vyloučení s obsahem HMG a ZD, bylo potřeba nechat tuto otázku zodpovědět znalecký ústav. Nejde tedy o přenášení povinnosti náležitého právního posouzení na KÚ, ale o přejímání odborných závěrů, které skutečně korelují s tím, zda je rozhodnutí o vyloučení v souladu se ZZVZ. Navrhovatel to sice prezentuje jako nezákonnost, ale Úřad postupoval zcela správně.

85. Samotná skutečnost, že z rozhodnutí o vyloučení je patrný náhled zadavatele na řešenou část ZD a obecně na HMG navrhovatele, nemůže být znakem nevhodné formulace znaleckého úkolu. Znalecký ústav sám provádí výklad ZD, a to bez ohledu na to, jak zní samotné rozhodnutí o vyloučení. Teprve pokud by znalecký posudek nedůvodně přebíral závěry zadavatele bez ohledu na vlastní odborné posouzení, dalo by se hovořit o ovlivnění jeho názorů, de facto o jejich nepřezkoumatelnosti. To ale v žádném případě není tato situace.

86. Obstojí i srovnání Úřadu s tím, jaké podklady poskytl navrhovatel autorům odborného posouzení Werkl – především mluvím o námitkách navrhovatele, které tvoří části závěrů tohoto odborného posouzení. Z něj, tj. i z citací námitek, pak vychází znalecký posudek Ryska. Je nelogické, aby navrhovatel Úřadu vyčítal, že KÚ poskytl výklad zadavatele, pokud dělá totéž.

87. Jestliže navrhovatel v bodu 105 rozkladu cituje konkrétní znaleckou otázku a uvádí, že Úřad podsouvá KÚ, že v HMG něco chybí, nemohu s tím souhlasit. Znaleckému ústavu se nic takového nepodsouvá, jde pouze o rozvinutí předchozí otázky, a to v případě odpovědi, že v HMG chybí určité údaje. Přitom odpověď na předcházející otázku, stejně jako na všechny ostatní, má obsahovat odůvodnění. Bylo tedy na KÚ, aby přesvědčivě odůvodnil svůj závěr a následně přistoupil k další otázce, jejíž zodpovězení má smysl pouze při jednom z možných výsledků předchozí otázky. Nic nenasvědčuje tomu, že by Úřad znaleckému ústavu něco podsouval nad rámec běžné odborné otázky a běžné odborné navazující otázky.

88. Námitku proto odmítám s konstatováním, že znalecký úkol není nevhodně formulován, ale pouze reflektuje předmět správního řízení a povahu zjišťovaných skutečností. Nijak nevybočuje z toho, co je nutné zodpovědět pro účely správního řízení.

Námitka nevhodné formulace doplňujících dotazů

89. Rovněž námitka nevhodné formulace doplňujících dotazů na KÚ byla vypořádána v napadeném rozhodnutí, a to s odkazem na usnesení předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-V0047/2025/PD, č. j. ÚOHS-09202/2025/161 ze dne 11. 3. 2025 (dále jen „usnesení předsedy Úřadu“)[19]. Navrhovatel ji totiž vtělil do námitky podjatosti oprávněných úředních osob ze dne 25. 2. 2025[20]. V napadeném rozhodnutí jsou příslušné závěry uvedené v bodech 206-207 odůvodnění.

90. Úřad shrnul závěry předsedy Úřadu tak, že cílem dotazů bylo upřesnění znaleckého posudku, nikoliv nalezení argumentace pro předem daný závěr. Otázky umožňovaly kladnou i zápornou odpověď, nezavádí KÚ do pasti a nestaví jej do konkrétní výchozí situace. Úřad doplnil, že účelem doplňujících dotazů bylo vysvětlení a bližší odůvodnění určitých závěrů, aby byly srozumitelné pro úřední osoby. Tato možnost ostatně vyplývá z § 28 odst. 6 zákona o znalcích.

91. Vzhledem k tomu, že usnesení předsedy Úřadu je mým rozhodnutím a v mém náhledu na námitku nevhodné formulace doplňujících dotazů se nic nezměnilo, nemám důvod se odchylovat od tam uvedených závěrů.

92. Navrhovatel totiž i v rozkladu jako příklad namítá znění dodatečného dotazu č. 7 ke znalecké otázce č. 14. Jak je shrnuto výše, nelze přisvědčit tvrzení o sugestivnosti a úskočnosti formulované otázky, protože ta neobsahuje předem daný závěr a netvrdí, co určitá skutečnost znamená či neznamená. Úřad se ptal, zda určitá skutečnost platí a požadoval odůvodnění (bez ohledu na to, zda platí, či nikoliv). Otázka neobsahuje skryté předpoklady, nevychází z předpokladu, že HMG neobsahuje požadovanou strukturu. Zjišťuje, zda potvrzení určité skutečnosti k takovému závěru může vést. Jak jsem uvedl v bodech 26 a 27 odůvodnění usnesení předsedy Úřadu, „[c]ílem dotazu je zjevně upřesnění znaleckého posudku, nikoli nalezení argumentace ve prospěch předem daného závěru. Sugestivní otázka by spíše formulovala výrok a žádala jeho potvrzení.“

„I další dotazy, které navrhovatel v námitce podjatosti zpochybňuje, mají podobnou strukturu. Všechny směřují k dalšímu objasnění odpovědí, které znalecký ústav poskytl na dříve položené otázky. V zásadě jde o snahu Úřadu ‚vyslechnout znalce‘ písemnou cestou, což je zcela legitimní způsob doplnění znaleckého posudku. I o dalších doplňujících otázkách Úřadu platí to, co bylo výše řečeno o doplňujícím dotazu č. 7. Jde o žádost o vysvětlení určitých závěrů s tím, že Úřad nepředkládá žádnou variantu jako danou, jen zjišťuje, zda určité závěry platí i obecně, přičemž žádá u každé odpovědi o vysvětlení. Na otázkách, jak je Úřad formuluje, tak neshledávám žádný aspekt, který by nasvědčoval tomu, že oprávněné úřední osoby jdou nad rámec svých pravomocí a povinností a jejich snahou je i něco jiného než řádné vedení správního řízení, nyní v podobě zjišťování skutkového stavu.“

93. I na tomto místě proto konstatuji, že formulace dodatečných dotazů KÚ nezavdává pochybnost o jiné snaze oprávněných úředních osob, než je vyjasnění odborných otázek. Otázky na znalecký ústav jsou formulovány neutrálně, nevyplývá z nich snaha favorizovat zadavatele a není jimi zasahováno do rovnosti účastníků řízení.

94. Skutečnost, že navrhovatel v rozkladu provedl „hlubší“ rozbor řešeného dodatečného dotazu č. 7 ke znalecké otázce č. 14 a dovozuje z něj vady tohoto dotazu, neznamená, že v nich jsou tyto vady skutečné přítomné. Už jen nutnost tohoto rozboru totiž poukazuje na to, že samotný dotaz sám o sobě nemá vady, které mu navrhovatel přisuzuje. Pokud navrhovatel musel jednotlivé části doplňujícího dotazu vydělit, aby v nich našel znaky sugestivního či kapciózního dotazu, tj. pokud musí takto podrobně rozčleňovat zcela jednoduše položenou otázku, aby v ní našel znaky potenciálního problému, nemohu přisvědčit tomu, že takto uvažuje Úřad, KÚ nebo jakákoliv jiná osoba v postavení znalce. Nesouhlasím s tím, že řešená otázka či jiné označené doplňující dotazy jsou sugestivní či kapciózní.

95. Jde-li o námitku proti tvrzení, že zákaz sugestivních a kapciózních otázek hraje roli primárně při výslechu svědků, uvádím, že jde o závěr, kterým jsem se snažil dokreslit, proč jsou dané námitky liché, a to s ohledem na vliv, které by takové otázky (byť zde ani takové nejsou) mohly mít na znalce či znalecký ústav. Jedná se o argumentaci, která nijak nezpochybňuje zákaz takových otázek (čímž zároveň odpovídám na citaci letitým rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R012/1999 ze dne 27. 12. 2000), ale která jej přiřazuje tam, kde má svůj účel. Vzhledem k tomu, že jsem ale primárně dospěl k tomu, že doplňující dotazy Úřadu nebyly sugestivní či kapciózní, je tato polemika navrhovatele bezpředmětná.

96. V tomto námitkovém okruhu navrhovatel rovněž uvádí, že Úřad upřednostňuje závěry znaleckého posudku KÚ před závěry jiných znalců. Dává jim možnost své závěry doplnit a vysvětlit v kontextu argumentace navrhovatele, ale stejně nepřistupuje k jím osloveným znalcům a nedává jim možnost se vyjádřit k tvrzením zadavatele. To navrhovatel považuje za rozdílný přístup a vadu řízení mající vliv na nesprávné rozhodnutí ve věci.

97. Vzhledem k tomu, že blíže rozvedenou námitku týkající se hodnocení důkazů znaleckými posudky a odbornými posouzeními posuzuji opakovaně v dalších pasážích tohoto rozhodnutí o rozkladu, omezím se zde pouze na konstatování, že Úřad nebyl povinen přistupovat ke všem těmto důkazům stejně. V souladu se zásadou volného hodnocení důkazů vyhodnotil (bod 535 odůvodnění napadeného rozhodnutí), že znalecký posudek KÚ má oproti znaleckému posudku Ryska a odbornému posouzení Werkl vyšší vypovídací hodnotu. Takový závěr je zcela zákonný, legitimní a odůvodněný. Zároveň není rozdílným přístupem a vadou řízení, že Úřad dal KÚ možnost vyjádřit se k závěrům navrhovatele a opačně se tak nestalo. V situaci, kdy Úřad přesvědčivě odůvodnil rozdílný způsob zacházení s jednotlivými důkazy, nebyl povinen nakládat se všemi stejně jen proto, že je navrhovatel označil jako znalecké posudky.

98. Uzavírám, že není důvod, aby nebyly závěry obsažené v bližším vysvětlení znaleckého posudku zohledněny ve správním řízení.

Námitka formálních vad znaleckého posudku

99. Obecně musím k tomuto námitkovému okruhu uvést, že Úřad není orgánem, který má posuzovat znalecký posudek z hlediska jeho formální správnosti podle zákona o znalcích a vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, (dále jen „vyhláška o znalecké činnosti“). Pokud má navrhovatel tyto pochybnosti o znaleckém posudku KÚ, může se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti jako na orgán dohledu podle § 35 zákona o znalcích. Úřad si vyžádal znalecký posudek pro účely správního řízení a jeho použití jako důkazu. Stěžejní proto je, jestli případné formální vady znaleckého posudku, na které poukazuje navrhovatel, mohou mít vliv na použitelnost znaleckého posudku jako důkazu ve správním řízení.

100. V tomto ohledu musím konstatovat, že tomu tak rozhodně není. I přestože lze navrhovateli přisvědčit, že určité formální náležitosti nejsou splněny beze zbytku, jak to vyžadují zmíněné právní předpisy, žádná z daných vad absolutně nemůže mít vliv na to, jestli lze při jejich přítomnosti využít znalecký posudek jako důkaz. Všechny namítané vady jsou zjevně nepodstatné a odstranitelné, a přestože k jejich odstranění nemuselo dojít zcela, zůstává znalecký posudek použitelný jako důkaz. To je patrné z povahy jednotlivých namítaných vad. S tímto východiskem proto přistupuji k vypořádání dílčích námitek.

101. Námitkou formálních vad znaleckého posudku se Úřad zabýval v bodech 202-205 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k závěru, že byť takové vady skutečně existovaly, byly odstraněny v průběhu správního řízení.

102. Jde-li o uvedení použitých podkladů a námitku, že velká část teoretického pojednání je nepůvodní a jde o nepřiznané zdroje, nikoliv o vlastní odborné názory, odkazuji navrhovatele na bod 205 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad s odkazem na vyjádření KÚ uvedl, že při zpracování znaleckého posudku vycházel mj. z knihy prof. Jarského, která je uvedena jako podklad, a zároveň je prof. Jarský spoluautorem znaleckého posudku. Shoduji se s Úřadem, že pokud je zároveň text prof. Jarského podkladem dalších odborných textů, je stěžejní, že je jako podklad uvedena právě původní publikace. To přitom navrhovatel nezpochybňuje.

103. Splnění § 28 odst. 4 zákona o znalcích [konkretizovaného v § 46 odst. 1 písm. c) vyhlášky o znalecké činnosti] pak Úřad správně dovozuje v bodu 203 odůvodnění napadeného rozhodnutí z toho, že na poslední straně znaleckého posudku jsou uvedena jména dvou osob, které jsou povinny na žádost Úřadu posudek stvrdit, doplnit či jeho obsah vysvětlit. Zákon o znalcích ani vyhláška o znalecké činnosti přitom neuvádí požadavek na kontaktní údaje těchto osob. Přestože odborná literatura, na kterou navrhovatel odkazuje, skutečně uvádí, že by to tak mělo být, právní normy to v sobě neobsahují. I pokud by tedy šlo o vadu znaleckého posudku, zcela jistě ne o takovou, která by způsobovala rozpor znaleckého posudku KÚ s právními předpisy nebo by snad měla mít vliv na jeho použitelnost jako důkazu.

104. Navrhovatel dále odkazuje na několik formálních vad znaleckého posudku, které podle jeho názoru KÚ nezhojil. Konkrétně se jedná o uvedení čísla jednacího usnesení, kterým byl KÚ ustanoven, na titulní straně, uvedení oboru a odvětví, ve kterém byl znalecký posudek podán (nedošlo k úpravě titulní strany), uvedení údaje o tom, zda znalec přibral konzultanta a údaje o případné jiné osobě, která se na zpracování podílela (jedná se přitom podle navrhovatele o dva samostatné požadavky a nedošlo k úpravě poslední strany), a datum vyhotovení znaleckého posudku na poslední straně společně s podpisem (přičemž nemá stačit uvedení data na první straně).

105. Číslo jednací usnesení, kterým byl KÚ ustanoven, je, jak uvedl Úřad, uvedeno na jiném místě znaleckého posudku. Obor a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek podán, byla KÚ sdělena dne 17. 1. 2025. Jak navrhovatel správně poukazuje, skutečně nejde o naplnění formálních požadavků dle litery zákona o znalcích, protože nedošlo k upravení titulní strany. Mám ale za to, že vada byla odstraněna již samotným vysvětlením KÚ bez nutnosti upravit titulní stranu. Navíc, jak jsem uvedl výše, ani tak by nešlo o vady, které by znemožňovaly použitelnost znaleckého posudku jako důkazu. Tyto vady nijak nezasahují do věcného posouzení znaleckých otázek. Obdobně pak k neuvedení data vyhotovení znaleckého posudku na poslední straně – tato vada sice je ve znaleckém posudku stále přítomna, ale zcela jednoznačně se nejedná o něco, co by mělo vést k nepoužitelnosti znaleckého posudku KÚ.

106. To platí stejně u tvrzení navrhovatele, že uvedení informace o tom, zda znalec přibral konzultanta, případně jinou osobu, jsou dvě samostatné informace a KÚ doplnil pouze údaj o konzultantovi. Primárně ale platí, že KÚ uvedl na straně 225 znaleckého posudku pod nadpisem „JINÉ OSOBY PODÍLEJÍCÍ SE NA ZPRACOVÁNÍ“, že se na zpracování znaleckého posudku nepodílely jiné osoby (na to KÚ upozornil i ve sdělení ze dne 17. 1. 2025). V případě strany 225 jde zjevně o poslední stranu znaleckého posudku, pouze se všechny informace požadované zákonem o znalcích a vyhláškou o znalecké činnosti nevešly na jednu stranu. Mám proto za zřejmé, že byl splněn i tento formální požadavek na znalecký posudek.

107. Uzavírám, že znalecký posudek KÚ neobsahuje formální vady, které by způsobovaly nepoužitelnost znaleckého posudku jako důkazu.

Námitka nezadání revizního znaleckého posudku

108. Další rozkladovou námitkou je námitka nezadání revizního znaleckého posudku. I tuto námitku Úřad vypořádal již v napadeném rozhodnutí (konkrétně v bodech 523-537 odůvodnění), a to s ohledem na opakované poukazy navrhovatele, že ve správním řízení bylo přiloženo vícero znaleckých posudků a odborných vyjádření, která si odporují.

109. Už dříve, v bodech 210-213 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Úřad vyložil dokumenty „Stanovisko projektanta Zadávací dokumentace (dále jen ZD) veřejné zakázky Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část k Harmonogramu výstavby zpracovaného uchazečem“ ze dne 14. 6. 2023 (dále jen „stanovisko METROPROJEKT č. 3“)[21], nedatované „Posouzení souladu harmonogramu uchazeče s požadavky zadávací dokumentace v rámci veřejné zakázky Provozní úsek I.D metra v Praze - úsek (Olbrachtova) - Nové Dvory - stavební část“ vypracované Ing. Josefem Nadrchalem, znalcem v oboru „Ekonomika“ a „Stavebnictví“ (dále jen „posouzení Nadrchal“)[22] a „Posouzení souladu harmonogramu uchazeče s požadavky zadávací dokumentace, stavba Provozní úsek I.D v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část“ ze dne 19. 9. 2023 (dále jen „posouzení Contract management“)[23]. V případě prvního z nich jde podle Úřadu o dílčí podklad, který si nechal zadavatel zpracovat v průběhu zadávacího řízení, a je irelevantní, protože stěžejní je, jak soulad HMG se zadávací podmínkami následně posoudil sám zadavatel. V případě druhého z nich jde podle Úřadu o třístránkový dokument a Úřad jej považuje „z hlediska rozsahu, míry a kredibility odůvodnění v něm uvedených závěrů za nedostatečný pro zjištění skutkového stavu věci“. V případě třetího z nich Úřad uvedl, že má rozsah jedné strany a nelze ho považovat za znalecký posudek ve smyslu zákona o znalcích, obsahuje pouze obecná konstatování bez jakéhokoliv věcného zdůvodnění a že nepovažuje jeho závěry za natolik relevantní podklad pro zjištění stavu věci, aby mohl zpochybnit závěry plynoucí ze znaleckého posudku KÚ. Vzhledem k tomu, že s těmito závěry souhlasím a navrhovatel proti nim nepředkládá žádnou konkurenční argumentaci, není důvod se jimi blíže zabývat.

110. Znalecký posudek Ryska Úřad zhodnotil následovně. Podle Úřadu je zadání znaleckého úkolu jiné než v případě znaleckého posudku KÚ. Podle Úřadu ve znaleckém posudku Ryska absentuje zhodnocení, zda nedostatek HMG, pokud se v HMG vyskytuje, je v rozporu s cyklogramem, což je zásadní pro zodpovězení souladu HMG se ZD. Znalecký posudek KÚ jde podle Úřadu do podstatně větší míry podrobností než znalecký posudek Ryska, což je pro správné právní posouzení zcela zásadní.

111. Pokud jde o věcný obsah znaleckého posudku Ryska, u všech řešených otázek se primárně odkazuje na závěry odborného posouzení Werkl. Někde je uvedeno vlastní „doplňující vyjádření znalce“, u části otázek je však závěr postaven pouze na citaci odborného posouzení Werkl. V takovém případě nemá znalecký posudek žádnou vlastní odbornou hodnotu, k čemuž Úřad poukázal na nutnost přezkoumatelnosti odůvodnění znaleckého posudku podle § 28 odst. 2 písm. f) zákona o znalcích. Znalecký posudek Ryska navíc cituje i závěry navrhovatele a prezentuje je jako své odborné závěry.

112. Odlišnost a nedostatek zadání spatřuje Úřad shodně i ve vztahu k odbornému posouzení Werkl. Úřad se dále domnívá, že autoři neměli k dispozici kompletní PD, protože v seznamu příloh je uveden pouze cyklogram. Odborné posouzení sice odkazuje i na další části PD, ale buď je autoři neměli k dispozici, nebo nejsou uvedeny v seznamu příloh.

113. Vlastní odborné vyjádření autorů odborného posouzení Werkl je výrazně stručnější než u znaleckého posudku KÚ a staví své odůvodnění ke konkrétním nedostatkům HMG spíše na obecných a nekonkrétních tvrzeních. Případně na takových, které neřeší podstatu nedostatku HMG. U jedné z otázek se autoři sami nevyjadřují, jen citují vysvětlení navrhovatele (navíc u otázky, kde byla nutná znalost výkresů PD, které nejsou uvedeny mezi přílohami). Není tedy jasné, jestli odůvodnění odborného posouzení umožňuje jeho přezkoumatelnost.

114. Ani odborné posouzení Werkl ani znalecký posudek Ryska se vůbec nevyjadřují k nedostatkům HMG řešeným ve znaleckém posudku KÚ v otázkách č. 32 a 33.

115. Podle Úřadu proto mají oba tyto důkazy nezanedbatelné nedostatky a jediným znaleckým posudkem předloženým ve správním řízení, který splňuje všechny zákonné náležitosti a je náležitě a logicky odůvodněn, je znalecký posudek KÚ. Úřad v bodu 531 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl: „Ve znaleckém posudku KÚ je vždy jasně vysvětleno, jaké konkrétní skutečnosti jsou pro posouzení daného nedostatku HMG relevantní, co ve vztahu k těmto skutečnostem autoři znaleckého posudku KÚ zjistili v HMG a v cyklogramu, případně v jiných částech zadávací dokumentace, a následně je podrobně popsáno, k jakým závěrům na základě daných skutečností došli. Tato logická struktura a zejména věcné vyjádření k podstatě posuzovaných nedostatků HMG včetně náležitého odůvodnění přitom u znaleckého posudku Ryska i u odborného posouzení Werkl chybí.“ Úřad také zdůraznil, že pokud KÚ souhlasí se zadavatelem v nedostatcích HMG, podrobně a logicky to odůvodňuje, což nelze říct o znaleckém posudku Ryska, který cituje tvrzení samotného navrhovatele a prezentuje je jako vlastní odborný závěr. Obdobně pak u odborného posouzení Werkl. Pokud mohou vznikat nějaké pochybnosti, pak pouze u autorů dokumentů předložených navrhovatelem.

116. K požadavku na vypracování revizního znaleckého posudku Úřad uvedl, že u každého posuzovaného nedostatku HMG popsal v napadeném rozhodnutí konkrétní závěry všech tří dokumentů a uvedl, co z nich plyne. Ve většině případů dospěl k tomu, že znalecký posudek Ryska a odborné posouzení Werkl se vůbec nevyjadřují k podstatě nedostatku HMG.

117. S ohledem na právě uvedené Úřad hodnotil odborné posouzení Werkl a znalecký posudek Ryska jako listiny s nižší vypovídací hodnotou a v důsledku toho s nižší důkazní silou než znalecký posudek KÚ. Proto podle Úřadu není nutné vypracovaní revizního znaleckého posudku. Nenastala totiž situace, kdy by bylo předloženo více znaleckých posudků se stejnou důkazní silou. Pouze jeden je totiž možné považovat za způsobilý podklad pro posouzení věci. Úřad reagoval i na námitky navrhovatele a konstatoval, že správní orgán není povinen vyhotovit revizní znalecký posudek vždy, k čemuž odkázal na judikaturu soudů.

118. Po shrnutí závěrů Úřadu musím konstatovat, že s nimi ve většině souhlasím. Úřad v rámci každé znalecké otázky pro KÚ zhodnotil, co k nim říká jak znalecký posudek Ryska, tak odborné posouzení Werkl. V důsledku tohoto přístupu mohl přesvědčivě a podrobně odůvodnit, proč jejich obsah (nikoliv samotné odborné závěry) neumožňuje přiřadit jim stejnou důkazní sílu.

119. Neplatí totiž, že by správní orgán nemohl přiznat znaleckým posudkům různou důkazní sílu (srov. rozsudky NSS č. j. 7 Afs 53/2010-55 ze dne 1. 7. 2010 a č. j. 2 Afs 282/2018-41 ze dne 18. 6. 2020). Neplatí ani to, že by nebylo možné zkoumat odůvodněnost znaleckého posudku, jeho podklady, proces utváření a další kritéria hovořící o jeho kvalitě, tj. právě o důkazní síle (srov. nález Ústavního soudu III.ÚS 299/06 ze dne 30. 4. 2007). Podstatou zásady volného hodnocení důkazů je právě to, že správní orgán přiřazuje jednotlivým provedeným důkazům jejich důkazní sílu na základě jejich přesvědčivosti, odůvodněnosti, podrobnosti, obsahu a rozsahu podkladů apod. Musí však samozřejmě náležitě odůvodnit, proč postupuje určitým způsobem.

120. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 ze dne 21. 10. 2009 se píše: „Znalecký posudek (§ 125, § 127 o. s. ř.) soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru (k tomu srov. rozhodnutí č. 47 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1955).“ (zvýraznění doplněno předsedou Úřadu). Dodávám, že tyto závěry jsou přenositelné i na hodnocení znaleckého posudku ve správním řízení.

121. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, které jsem shrnul výše, právě takto Úřad přistoupil k hodnocení znaleckého posudku Ryska, odborného posouzení Werkl a dalších označených dokumentů. Při zohlednění této základní premisy se dále vyjadřuji k námitkám, které proti tomuto postupu Úřadu předložil navrhovatel v rozkladu a kde podrobněji vysvětluji, proč Úřad postupoval správně a pohled navrhovatele naopak nemůže obstát.

122. Nesouhlasím s tím, že by znalecký posudek KÚ dospěl tendenčně k opačným závěrům oproti jiným důkazům. Nevím, v jakém směru jde o „tendenční“ závěry a ani navrhovatel k tomu nic neuvádí. Námitku podjatosti jsem přitom výše odmítl. Pokud jde o uplatnění posouzení Nadrchal a posouzení Contract management, odkazuji na shrnutí odůvodnění Úřadu výše, kde jsou uvedeny důvody, pro které nemohou být relevantní pro posouzení věci, respektive proč se svojí důkazní silou nemohou rovnat znaleckému posudku KÚ. Znalecký posudek Ryska a odborné posouzení Werkl potom mají nižší důkazní sílu než znalecký posudek KÚ, a to s ohledem na jejich menší podrobnost, absenci odborných závěrů a uplatňování citací navrhovatele jako vlastních odborných závěrů. Není v takovém případě nutným výsledkem rozporu znaleckých posudků realizace revizního znaleckého posudku.

123. Úřad samozřejmě nepřezkoumává samotné věcné závěry znaleckých posudků, ale hledá jejich přítomnost a posuzuje jejich odůvodněnost a podrobnost. Neplatí totiž rovnice, že znalecký posudek 1 = znalecký posudek 2. Jinak řečeno, neplatí, že každý znalecký posudek má stejnou vypovídací hodnotu, tj. že stejně kvalitně obstarává odpovědi na předložené otázky. To je přitom právě zdejší případ, kde ani kvantita důkazů v podobě posouzení Nadrchal, posouzení Contract management, odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska nemá kvalitu k tomu, aby převážila proti (byť jednomu) znaleckému posudku KÚ. Nemá kvalitu ani k tomu, aby bylo možné hovořit o tom, že je zde situace, kdy je správní orgán povinen nechat vyhotovit revizní znalecký posudek.

124. K tomu nelze dospět ani z judikatury NSS, na kterou odkazuje navrhovatel v rozkladu. Jak navrhovatel uvádí, je postavena na tom, že existují protichůdné závěry znaleckých posudků. To je zde skutečně splněno. Jak jsem ale uvedl v předcházejícím bodu, ne každý znalecký posudek, který je v rozporu s jiným, může vyvolat potřebu revizního znaleckého posudku. Právě na tom Úřad správně postavil odmítnutí této námitky navrhovatele. Odborné posouzení Werkl ani znalecký posudek Ryska jednoduše neobsahují takovou míru detailu jako znalecký posudek KÚ, někdy ani neobsahují vlastní odborné závěry a trpí dalšími vadami, které jsem shrnul výše. Nejedná se proto o (ekvivalentní) důkazy, které by bylo možné postavit na roveň a říci, že jsou v rozporu, a proto je nutné další posouzení v podobě revizního znaleckého posudku.

125. Citace navrhovatele z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2172/14 je rovněž nepřípadná. V tamní věci šlo o návrh na provedení revizního znaleckého posudku v situaci, kdy byl znalecký posudek proveden znalcem bez příslušné kvalifikace, a v situaci, kdy soud vycházel pouze z daného znaleckého posudku. Zdejší případ je ale jiný, protože je předloženo vícero důkazů, které Úřad hodnotil, a dospěl k tomu, že vyšší důkazní sílu má znalecký posudek KÚ, což přesvědčivě odůvodnil.

126. Odkazuje-li navrhovatel na odbornou literaturu, podle které nelze při více rozporných znaleckých posudcích prohlásit jeden či všechny za nadbytečné a nehodnotit je, musím mu odpovědět, že takový postup Úřad nezvolil. Naopak podrobně hodnotil jak znalecký posudek Ryska, tak odborné posouzení Werkl, zevrubně popsal, co z nich vyplývá, a učinil si úsudek o jejich důkazní síle.

127. K další námitce navrhovatele uvádím, že míra podrobnosti znaleckých závěrů skutečně vypovídá o jeho správnosti a přezkoumatelnosti. Navrhovatel zaměňuje podrobnost a rozsáhlost, to jsou ale dva různé pojmy. Podrobnost se vztahuje k detailu, který znalecký posudek věnuje konkrétní otázce a odůvodnění odpovědi na ni. Jde tedy zjevně o kvalitativní popis znaleckého posudku. Rozsáhlost se k podrobnosti nemusí vůbec vztahovat, protože je pouze kvantitativním hlediskem. Úřad odmítl odborné posouzení Nadrchal a odborné posouzení Contract management fakticky pro oba tyto důvody. Znaleckému posudku Ryska a odbornému posouzení Werkl ale nevytýká malý rozsah, nýbrž menší podrobnost, absenci odpovědi na některé otázky a přebírání závěrů navrhovatele.

128. Rozumím argumentaci navrhovatele, že znalecký posudek Ryska může souhlasit s odborným posouzením Werkl a pak není důvod, aby kopíroval celé jeho znění do znaleckého posudku. Znalecký posudek ale – a poukázal na to i Úřad – musí obsahovat odůvodnění umožňující jeho přezkoumatelnost. Musí tedy obsahovat alespoň odůvodnění, proč znalecký posudek s převzatými závěry souhlasí. V opačném případě se znalecký posudek omezuje pouze na přebírání závěrů a jeho odborná hodnota je značně omezená. Znalecký posudek je realizován za účelem posouzení odborných otázek, na které nemají oprávněné úřední osoby kapacitu. Jestliže má být obsahem znaleckého posudku fakticky jen odkaz na jiný zdroj, postačí daný zdroj.

129. Úřad neupírá možnost takové znalecké posudky podávat jako důkaz. Nemůže být ale překvapením, že k nim Úřad jako správní orgán nepřistupuje v rámci hodnocení důkazů shodně jako k těm znaleckým posudkům, které předkládají vlastní odborné závěry a detailní posouzení. Právě tam směřují úvahy Úřadu v napadeném rozhodnutí.

130. Jestliže navrhovatel namítá nesprávnost tvrzení Úřadu, že zadání znaleckého úkolu znaleckého posudku KÚ a znaleckého posudku Ryska bylo odlišné, protože materiálně znalci posuzovali totéž, odkazuji jej na bod 525 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad přesně toto uvádí. Uvádí, že byť znalecký posudek Ryska neodpovídá na zcela shodné otázky, také se určitým způsobem vyjadřuje k jednotlivým nedostatkům HMG identifikovaným zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení. Této námitce proto nerozumím.

131. Souhlasím s tím, že je nesprávné vyčítat znaleckému posudku Ryska a odbornému posouzení Werkl, že se na rozdíl od znaleckého posudku KÚ nevyjádřili k tomu, jestli jsou tvrzené nedostatky HMG navrhovatele v rozporu s cyklogramem, jestliže tyto dokumenty tvrdí, že HMG navrhovatele neobsahuje tvrzené nedostatky. Totéž platí k absenci odpovědí na otázky č. 32 a 33. Na posouzení věci to však nemá vliv, zcela jistě to nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

132. Závěr Úřadu, že autoři odborného posouzení Werkl nemuseli mít k dispozici kompletní PD, nemohu označit za pouhou domněnku, jak uvádí navrhovatel. Pokud zákon o znalcích vyžaduje uvedení výčtu podkladů a v odborném posouzení je z PD uveden pouze cyklogram, ukazuje to buď na nesplnění formálních náležitostí, nebo právě na skutečnost, že autoři neměli k dispozici celou PD. Spíše přitom předpokládám, že odborné posouzení je formálně správné než naopak. V takovém případě to znamená, že i závěr Úřadu je správný. Souhlasím s tím, že rozsah potřebných podkladů musí učinit právě daný znalec. Pokud ale pracuje s dokumenty, které nemá k dispozici, nebo je následně neuvede v seznamu podkladů, v každém případě pochybil. Nejde ale o nosné důvody pro hodnocení tohoto důkazu, nýbrž pouze o poukaz na potenciální vadu odborného posouzení.

133. Uzavírám tuto část odpovědí na další námitku a uvádím, že Úřad se nepustil do odborného vyhodnocení závěrů znaleckých posudků, ale v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů jim přiřadil různou důkazní sílu. Nikoliv pro jejich odborné závěry (Úřad nezpochybňuje tvrzení odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska o tom, že HMG není v rozporu se ZD), ale pro jejich vlastnosti, odůvodnění jejich závěrů a další kritéria, která Úřad použil při hodnocení těchto důkazů.

134. Úřad proto postupoval v souladu se zákonem, pokud nepřistoupil k zadání revizního znaleckého posudku, protože k takovému kroku nebyl důvod.

Námitka nedoplnění podkladů rozhodnutí

135. Námitce, že je nutné se věnovat tomu, jak bodu 8.1. ZD rozumí stavební dodavatelé, a že měl Úřad učinit součástí podkladů rozhodnutí i HMG ostatních účastníků zadávacího řízení, se Úřad věnoval v bodech 648-651 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Uvedl, že navrhované podklady nejsou pro zjištění věci potřeba. Výklad zadávací podmínky vyplývá ze znaleckého posudku KÚ a Úřad se u každé dílčí námitky vyjádřil k tomu, proč s ním souhlasí. Vzhledem k tomu, že předmětem správního řízení je přezkum zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, je zásadním podkladem právě jeho HMG a harmonogramy ostatních účastníků nejsou relevantní.

136. S těmito závěry napadeného rozhodnutí souhlasím. Souhlasím s tím, že Úřad měl dostatečné podklady k tomu, jak vykládat bod 8.1 ZD pro účely posouzení jeho splnění HMG navrhovatele, respektive posouzení důvodů vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V tomto ohledu navrhovatel nepřichází s žádnou novou argumentací, a není zde proto nic, co bych mohl vypořádat nad rámec souhlasu s napadeným rozhodnutím.

137. Stejný závěr platí i u zařazení HMG ostatních účastníků zadávacího řízení mezi podklady napadeného rozhodnutí. Úřad správně uvedl, že pro posouzení zákonnosti vyloučení navrhovatele jsou bezpředmětné. Zjednodušeně totiž platí, že podklady pro takové posouzení jsou pouze rozhodnutí o vyloučení, HMG navrhovatele a ZD. Harmonogramy ostatních účastníků zadávacího řízení mají relevanci ve chvíli, kdy budou ony předmětem přezkumu, případně se bude zkoumat, zda zadavatel postupoval v souladu se zásadou rovného zacházení. To ale navrhovatel nenamítal, jak Úřad správně uvedl v bodu 650 odůvodnění napadeného rozhodnutí a jak jsem si ověřil ve správním spise. Dodávám, že na nutnost postupu v souladu se zásadou rovného zacházení Úřad zadavatele upozornil v bodu 541 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

138. Nedostatkem podkladů rozhodnutí jsem neshledal ani to, že jejich součástí nejsou některé z protokolů jednání hodnoticí komise nebo některé přílohy takových protokolů, které Úřad zařadil mezi podklady rozhodnutí. Navrhovatel ani neříká nic konkrétního, co by z nich mělo plynout. Pouhé tvrzení o tom, že jsou relevantní nebo že je nezbytné si udělat ucelenou představu o postupu hodnoticí komise, nelze považovat za dostatečné pro úspěšnost námitky nedostatečného zjištění skutkového stavu. Obecnou námitku proto vypořádávám stejně obecným konstatováním, že jsem neshledal jakýkoliv nedostatek v rozsahu podkladů, ze kterých Úřad zjistil skutkový stav, o kterém nejsou důvodné pochybnosti.

139. Celý okruh námitek týkající se údajných procesních pochybení Úřadu nebo pochybení ve vztahu ke znaleckému posudku uzavírám tím, že jsem nezjistil žádný důvod, proč jakékoliv z těchto námitek přisvědčit, a proto je odmítám.

Námitky týkající se harmonogramu navrhovatele

140. Východiskem pro vypořádání jednotlivých námitek týkajících se nedostatků HMG navrhovatele je, že valnou většinou z nich se Úřad již zabýval v napadeném rozhodnutí. Jeho závěry vychází především ze znaleckého posudku KÚ, který Úřad podrobně vyložil a přesvědčivě porovnal s důkazy, které předložil navrhovatel. Jestliže jsem zároveň výše odmítl námitky proti procesnímu postupu Úřadu a námitky týkající se znaleckého posudku KÚ, omezuje se můj přezkum v této časti fakticky na to, zda ze znaleckého posudku KÚ skutečně plynou závěry, které z něj používá Úřad.

141. V tomto ohledu kvituji, že Úřad každou otázku uvedl seznámením s podstatou nedostatku a tím, co vyplývá z jednotlivých důkazů. To podkládá citacemi, což fakticky eliminuje možné zkreslení důkazu. Byť se jedná o postup, který značně prodlužuje odůvodnění napadeného rozhodnutí, v tomto případě to považuji za správné, protože je na první pohled patrné, co který důkaz říká, a snadno s nimi lze porovnat vlastní úvahy Úřadu.

142. Můj přístup k posouzení rozkladu navrhovatele je z velké míry shodný. U každého řešeného nedostatku přistupuji ke stručnému shrnutí závěrů Úřadu a popisuji, co plyne z jednotlivých důkazů, ze kterých Úřad vycházel. Vypořádávám rozkladové námitky navrhovatele, ale pokud se pouze opakují, činím tak stručně a při souhlasu s napadeným rozhodnutím na něj odkazuji. K tomu dodávám, že účelem rozhodnutí o rozkladu není stále dokola podrobně opakovat závěry napadeného rozhodnutí, jestliže s nimi plně souhlasím. Zdůrazňuji, že jsem přezkoumal a posoudil všechny rozkladové námitky. To ale neznamená, že je nutné obsáhle vyvracet každou z nich.

143. K tomu odkazuji např. na rozsudek NSS č. j. 7 As 126/2013-19 ze dne 3. 4. 2014, který uvádí, že „[p]ovinnost posoudit všechny žalobní námitky totiž neznamená, že krajský soud je povinen reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit. Jeho úkolem bylo vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace, což se stalo.“ Z rozsudku NSS č. j. 10 Afs 18/2015-48 ze dne 11. 6. 2014 poté vyplývá, že „pokud si tedy stěžovatelka myslí, že na její košatou a obsáhlou žalobu musel reagovat krajský soud stejně košatým a obsáhlým rozsudkem, mýlí se. Opačný závěr by směřoval k tomu, že u podání mimořádně rozsáhlých, jako je i podání stěžovatelky, by bylo velmi obtížné sepsat ‚přezkoumatelný‘ rozsudek.“ S těmito myšlenkami je proto nutné nahlížet na toto rozhodnutí o rozkladu a napadené rozhodnutí, které ostatně tvoří v souladu se zásadou jednoty správního řízení jeden celek.

Námitka nemožnosti srovnávat nabídkový a realizační harmonogram

144. Úřad v napadeném rozhodnutí nejprve vyložil, že „nabídkový“ harmonogram, jak jej pro zjednodušení označuje navrhovatel, je „podrobným harmonogramem výstavby“ podle bodu 8.1 ZD a má zobrazovat skutečný předpokládaný postup výstavby. Zadavatel podle Úřadu nehodlal získat pouze představu o časové náročnosti akce. Podle Úřadu ze ZD ve spojení s návrhem smlouvy vyplývá, že HMG obsažený v nabídce bude sloužit jako podklad pro harmonogram předložený podle návrhu smlouvy. To ale v tom smyslu, že termíny dle HMG budou ekvivalentně posunuty v závislosti na dni zahájení prací. Nic na tom nemění nutnost zohlednit vnější vlivy, které nelze uvážit v „nabídkovém“ HMG, kdy není znám termín zahájení realizace díla. To podle Úřadu reflektuje část 4 návrhu smlouvy.

145. Úřad také uvedl, že pokud by podrobný harmonogram výstavby podle bodu 8.1 ZD nemusel zachycovat skutečný postup výstavby, postrádal by požadavek smysl. Takový harmonogram by totiž nemohl dát zadavateli objektivní představu o schopnosti dodavatele týkající se plánované posloupnosti prací s ohledem na technologické provádění a organizačního zajištění řádné realizace předmětu plnění. Úřad proto odmítl argumentaci navrhovatele, podle níž podrobný harmonogram výstavby podle bodu 8.1 ZD nemá zobrazovat skutečný postup výstavby.

146. Konstatuji, že se závěry napadeného rozhodnutí souhlasím. Předně však uvádím, že rozkladové námitky se z velké části kryjí s tím, co navrhovatel uvedl už v návrhu a na co mu Úřad už poskytl odpověď.

147. Primárně je nutné v souladu s tvrzením navrhovatele souhlasit, že pojmy „nabídkový“ a „realizační“ harmonogram používá navrhovatel spíše pro zjednodušení. To ale reflektuje zároveň skutečnost, že podobné dělení neobstojí s ohledem na požadavky na podrobný harmonogram výstavby podle bodu 8.1 ZD a harmonogram dle návrhu smlouvy. Navrhovatel sice uvádí, že pouhé posunutí termínu v závislosti na dni zahájení prací popírá smysl a účel realizačního a nabídkového harmonogramu. Právě v tom ale leží klíčové neporozumění toho, co zadavatel požadoval již od podrobného harmonogramu výstavby.

148. Už jen toto označení harmonogramu dle bodu 8.1 ZD napovídá, že nejde o nějaký koncept či předlohu harmonogramu na základě návrhu smlouvy, která má zadavateli předložit jen základní obrysy plnění předmětu veřejné zakázky. Ostatně to je i v rozporu s tím, co je k samotnému účelu podrobného harmonogramu výstavby uvedeno v odkazovaném bodu ZD. Zadavatel uvedl, že „[ú]čelem podrobného harmonogramu výstavby je stanovit termíny a lhůty provádění a určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění“. S ohledem na dílčí požadavky, které zadavatel klade na tento harmonogram, a jak je rovněž vyložil KÚ, nelze jinak než podrobnost podrobnému harmonogramu výstavby skutečně vetknout a požadovat ji i od navrhovatele.

149. Podrobný harmonogram výstavby tedy skutečně je podkladem pro přípravu harmonogramu dle návrhu smlouvy, ale nejde o „pouze“ podklad. Jsou na něj kladeny samostatné požadavky, které měl navrhovatel při jeho tvorbě zohlednit, což se minimálně z části nesetkalo s takovou odezvou. Rozumím snaze navrhovatele bagatelizovat smysl podrobného harmonogramu výstavby, tak ale zadavatel zadávací podmínky nestanovil. Podle podrobného harmonogramu výstavby se skutečně dílo nerealizuje, to ale neznamená, že zadavatel nestanovil podrobné požadavky na jeho obsah a dodavatelé neměli povinnost je dodržet.

150. Nesouhlasím ani s tím, že požadavky na oba druhy harmonogramů se značně liší. Harmonogram dle návrhu smlouvy totiž zjevně přebírá informace z podrobného harmonogramu výstavby podle bodu 8.1 ZD a nad rámec těchto požadavků uvádí i další. To potvrzuje formulace „[d]ále bude obsahovat“ v bodu 4.7 návrhu smlouvy. Nedává současně smysl, aby nebyl harmonogram dle návrhu smlouvy odvozen od podrobného harmonogramu výstavby ve svém celku, tj. v podstatě, aby požadavky na harmonogram dle návrhu smlouvy byly fakticky mírnější než na podrobný harmonogram výstavby.

151. Úřad mezi oběma harmonogramy nečiní rovnítko, ale správně odmítá tvrzení, že bod 8.1 ZD nelze vykládat tak, že by zadavatel mohl požadovat takto podrobný harmonogram výstavby již před podpisem smlouvy. Souhlasím s Úřadem, že v opačném případě by podrobný harmonogram výstavby nemohl dát zadavateli objektivní představu o schopnosti dodavatele týkající se posloupnosti prací s ohledem na technologické provádění a organizačního zajištění řádné realizace předmětu plnění.

152. Navrhovatel namítá, že i zadavatel potvrdil, že podrobný harmonogram výstavby nemá sloužit pro výstavbu díla a že jsou na něj jiné požadavky než na harmonogram dle návrhu smlouvy. To ale nikdo nerozporuje. Tvrzení navrhovatele je postaveno na tom, že zadavatel nechtěl/nemohl chtít předložit již v rámci nabídky tak podrobný harmonogram, jako tvrdí Úřad, KÚ, ale především právě zadavatel. To ale podkládá pouze velmi obecnými úvahami o omezeném detailu PD či neobvyklostí požadavku na takovou podrobnost podrobného harmonogramu výstavby. V tomto ohledu pouze připomínám, že předmětem plnění veřejné zakázky není běžná stavba, ale realizace nového úseku metra. Zcela jednoznačně jde o obrovský projekt, na nějž nelze nahlížet optikou běžných veřejných zakázek a běžných požadavků na dodavatele. Překvapení navrhovatele týkající se podrobnosti požadavků zadavatele proto není namístě.

153. Skutečnost, že v návrhu smlouvy zadavatel mluví o dalším harmonogramu, který bude předložen po podpisu smlouvy, a že zadavatel v něm požaduje kromě odvození od podrobného harmonogramu výstavby i další úroveň podrobnosti, nijak nedokládá špatný výklad bodu 8.1 ZD. Neplatí tedy, že by Úřad hodnotil kvalitu podrobného harmonogramu výstavby optikou požadavků na harmonogram dle návrhu smlouvy. Úřad hodnotil kvalitu podrobného harmonogramu výstavby optikou požadavků na podrobný harmonogram výstavby.

154. Jestliže navrhovatel uvádí, že vliv podrobného harmonogramu výstavby na předmět plnění veřejné zakázky je značně omezený, opět to nijak nerozporuje aplikaci požadavků zadavatele na jím předložený HMG. Neplatí ani to, že při výkladu Úřadu postrádají smysl požadavky zadavatele na harmonogram podle návrhu smlouvy. Naopak. Sám navrhovatel označuje další požadavky na harmonogram podle návrhu smlouvy. To, že je podrobný harmonogram výstavby základem pro harmonogram dle návrhu smlouvy, neznamená, že jsou totožné. To, že dochází pouze k posunu termínů s ohledem na den zahájení prací, neznamená, že na daný harmonogram nejsou další požadavky. A ani to neznamená, že by Úřad či zadavatel nepřipouštěli možnost změny termínů v souladu s ustanoveními návrhu smlouvy, na která odkazuje navrhovatel. Nic z toho ale nezpochybňuje, do jakých podrobností chtěl zadavatel zpracovat podrobný harmonogram výstavby.

155. Navrhovatel také odkazuje na bod 38 rozhodnutí o námitkách, ze kterého dovozuje, že smyslem podrobného harmonogramu výstavby bylo poskytnutí představy o časové náročnosti akce. V odkazovaném bodě ale zadavatel uvádí, že „požadavky kladené na harmonogram výstavby, který měl být předložen v nabídce, byly nastaveny tak, aby Zadavatel měl představu o průběhu plnění Veřejné zakázky. Samozřejmě, že Zadavatel mohl požadavky na harmonogram výstavby uvedené v bodu 8.1 zadávací dokumentace nastavit volněji, ale rozhodl se pro odlišný postup, který mu zaručuje, že již z nabídky dodavatele bude mít podrobnější povědomí o průběhu stavby a o faktické realizovatelnosti předmětu plnění Veřejné zakázky.“ Z rozhodnutí o námitkách tedy plyne něco jiného, než tvrdí navrhovatel. Podrobný harmonogram výstavby pak skutečně nesloužil k prokázání kvalifikace, to ale neznamená, že nešlo o zadávací podmínku, kterou má dodavatel splnit. Její smysl je zcela zjevný a ze zjištěného skutkového stavu plyne, že mu navrhovatel nedostál.

156. Konstatuji, že Úřad se správně a dostatečně zabýval námitkami rozdílnosti podrobného harmonogramu výstavby podle bodu 8.1 ZD a harmonogramu podle návrhu smlouvy. Zadavatel jednoznačně stanovil přísné požadavky na první z nich právě už k fázi podání nabídek.

Námitka podkladů nabídkového harmonogramu

157. Navrhovatel zde namítá, že nikdy netvrdil, že měl při tvorbě podrobného harmonogramu výstavby vycházet pouze z cyklogramu. Tím reaguje především na bod 183 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad vyložil, že při zpracování podrobného harmonogramu výstavby bylo nutné zohlednit nejen cyklogram, ale rovněž ostatní části PD. V bodu 27 návrhu ale uvedl, že není pravdou, že „harmonogram výstavby měl dle bodu 8.1 zadávací dokumentace zohledňovat všechny požadavky uvedené v projektové dokumentaci“. Následně však sám uvedl, kam v PD odkazuje bod 8.1 ZD, a to stejně jako Úřad v bodu 183 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že tato disputace a „rozpor“ Úřadu a navrhovatele nemá žádný další projev v napadeném rozhodnutí nebo rozkladu, považuji ji toliko za disputaci teoretickou a bez vlivu na další posouzení věci. Navrhovatel jednoduše měl zohlednit PD v částech, které mohou mít vliv na tvorbu podrobného harmonogramu výstavby, což sám nijak nerozporuje.

K otázce č. 7

158. Úřad se touto otázkou zabýval v bodech 241-265 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že ve správním řízení bylo potvrzeno, že nedostatek HMG, který zadavatel v rozhodnutí specifikoval tak, že „(s)truktura výrobního procesu stále zcela chybí. Veškeré SO a PS jsou uvedeny pouze jedním řádkem s uvedeným zahájení, dokončení a dobou trvání v kalendářních dnech“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Ten současně říká, že jde o rozpor HMG s cyklogramem. Navrhovatel podle Úřadu nerozpracoval cyklogram, ale ještě jej zjednodušil, což je patrné u nejdůležitějších objektů stanic metra. Navrhovatel pak podle Úřadu nepředložil žádné důkazy, které by prokazovaly, že HMG obsahuje požadavek na strukturu výrobního procesu v požadované úrovni podrobnosti, nebo které by prokazovaly nesprávnost závěrů znaleckého posudku KÚ.

159. Podle Úřadu ze znaleckého posudku KÚ plyne, že navrhovatelem předložený HMG zahrnuje činnosti pouze ve struktuře objektových procesů a procesů provozních souborů, ale ne v technologické struktuře dílčích stavebních procesů, jak to požaduje bod 8.1 písm. d) ZD. Tato zadávací podmínka podle Úřadu jednoznačně stanoví, že časový harmonogram musí být zpracován tak, aby obsahoval strukturu výrobního procesu (tj. technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů), nikoliv pouze agregované celky na úrovni objektových nebo provozních procesů.

160. Úřad popsal, že znalecký posudek Ryska cituje odborné posouzení Werkl, jako by šlo o jeho závěr, ale jde jen o přepis argumentace navrhovatele. Oba tyto dokumenty shodně s navrhovatelem tvrdí, že zadavatel nedefinoval požadovanou strukturu výrobního procesu. K tomu ale Úřad odkázal na závěry znaleckého posudku KÚ a bod 8.1 ZD a znovu vyložil, že HMG navrhovatele neobsahuje strukturu výrobního procesu na požadované úrovni podrobnosti. Ani odborné posouzení Werkl, ani znalecký posudek Ryska se podle Úřadu nevyjadřují k řešenému bodu ZD a neobsahují tedy patřičné odborné závěry. Na tom nic nezměnilo ani vyjádření doc. Rysky ze dne 17. 4. 2025 (dále jen „vyjádření Ryska“)[24], v němž se doc. Ryska vyjadřuje k závěrům uvedeným ve znaleckém posudku KÚ, vynechává ale jeho zásadní části.

161. Po podrobném prostudování správního spisu, znaleckého posudku KÚ a rovněž důkazů, které k prokázání jeho tvrzení předložil navrhovatel, souhlasím s tím, jak tuto otázku posoudil Úřad v napadeném rozhodnutí.

162. Námitky obdobné těm rozkladovým přitom Úřad již vypořádal v napadeném rozhodnutí. Jde především o tu námitku, že zadavatel nespecifikoval jakékoliv požadavky na míru podrobnosti podrobného harmonogramu výstavby, a nelze je dovodit ani z žádných obecně platných předpisů.

163. V tomto ohledu odkazuji na bod 264 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Z něj jednoznačně plyne, že bod 8.1 písm. d) ZD obsahuje definici struktury výrobního procesu, a to jako „technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů“, čímž došlo ke stanovení požadované míry detailu, v níž má být zachycena struktura výrobního procesu. KÚ pak ve znaleckém posudku vysvětlil, co se tímto termínem míní, aplikoval jej na HMG navrhovatele a zjistil, že minimálně u některých stavebních objektů HMG neobsahuje technologickou strukturu dílčích stavebních procesů. Úřad převzal výklad daného pojmu od KÚ, neboť jde o odbornou otázku, na kterou nemají oprávněné úřední osoby odpovídající znalosti. K námitce nesprávnosti výkladu Úřad správně uvedl, že navrhovatel nedokládá jiný možný výklad daného pojmu, který by podpořil, že jeho HMG obsahuje technologickou strukturu dílčích stavebních procesů ve smyslu bodu 8.1 písm. d) ZD.

164. Navrhovatel v rozkladu rozvíjí tuto argumentaci a uvádí, že nejde o jediné možné, závazné a jednoznačné definice, které by museli všichni znát právě takto a právě takto z nich vycházet. K tomu musím zopakovat, že navrhovatel nicméně nepřiložil žádný konkrétní argument, proč by měl obstát jím zvolený způsob zobrazení technologické struktury dílčích stavebních procesů a objektových procesů. Tím spíše, pokud navrhovatel naopak vícero samostatně uvedených činností u určitých stavebních objektů agregoval do jednoho objektového procesu (bod 247 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Navrhovatel neuvádí, při jakém výkladu je HMG v této části v souladu se ZD. Proti tomu naopak stojí podrobný výklad dle znaleckého posudku KÚ.

165. Jestliže navrhovatel uvádí, že zadavatel mohl požadavky specifikovat odkazem na nějaký typ standardizace, a pokud to neudělal, nechal vymezení dílčích aktivit v rámci struktury výrobního procesu na dodavatelích, nemohu s tím souhlasit. Ze znaleckého posudku KÚ jednoznačně vyplývá výklad řešeného pojmu, stejně jako z něj vyplývá, že navrhovatel přistoupil u určitých stavebních objektů ke zcela opačnému postupu. Namísto rozpracování do dílčích stavebních procesů došlo k jejich sloučení, což jde zjevně proti smyslu požadavku uvedeného v čl. 8.1 písm. d) ZD. To zároveň znamená i rozpor HMG s cyklogramem, který obsahuje u navrhovatelem zagregovaných činností u stavebních objektů, mj. SO 19-20 Stanice Nové Dvory a SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč, více samostatných činností. HMG navrhovatele je tedy zpracován na nižší úrovni podrobnosti než samotný cyklogram.

166. Uvádím proto, že výklad daného pojmu Úřadem se správně odvíjí ze znaleckého posudku KÚ. Ani znalecký posudek Ryska či odborné posouzení Werkl na tom nic nemění, protože neobsahují žádné závěry ve vztahu k samotnému požadavku podle čl. 8.1 písm. d) ZD, které by podporovaly tvrzení navrhovatele o naplnění řešené zadávací podmínky. Znalecký posudek Ryska i odborné posouzení Werkl sice uvádí, že ZD nestanovuje jednoznačně požadavky na podrobnost členění harmonogramu a strukturu výrobního procesu, to ale není pravda – vyvrací to samotný bod 8.1 písm. d) ZD, který oba dokumenty ignorují.

167. Nesouhlasím s námitkou navrhovatele, že v případě konsorcia z několika zemí se nelze dovolávat zvyklostí z České republiky. Členy společnosti, které tvoří navrhovatele, jsou totiž i společnosti z České republiky. Navíc platí, že podle bodu 2 na str. 3 Smlouvy o sdružení ve společnosti ze dne 11. 11. 2022[25] je správcem společnosti společnost PORR CZ. V bodu 4. (ii) na str. 4 této smlouvy je uvedeno, že společnost PORR CZ je zplnomocněna k podání společné nabídky na veřejnou zakázku. Nelze se tedy dovolávat neznalosti zavedené terminologie s ohledem na sídla členů společnosti, pokud nabídku podává společnost se sídlem v České republice.

168. Samozřejmě platí, že zadavatel je odpovědný za správnost a úplnost ZD. Ale zaprvé zde nejsou předmětem správního řízení zadávací podmínky, zadruhé Úřad měl podklad v podobě znaleckého posudku KÚ, který jednoznačně uvádí, co je obsahem řešeného pojmu definujícího podrobnost struktury výrobního procesu jako „technologické struktury dílčích stavebních procesů a objektových procesů“. Jak jsem již uvedl, znalecký posudek Ryska a odborné posouzení Werkl se tímto vůbec nezabývají. Ze znaleckého posudku KÚ rovněž nevyplývá, že by mělo jít o nějakým způsobem netypickou definici, netypický požadavek či příliš obecný požadavek. Z toho důvodu neobstojí ani námitka, že ani odborný uchazeč nemůže vycházet z nedostatečných podkladů. Ze znaleckého posudku KÚ plyne, že řešený pojem má svůj odraz a že ho HMG navrhovatele nenaplňuje.

169. Zcela obecná námitka navrhovatele, že nezredukoval (nezagregoval) činnosti u řešených stavebních objektů do jednotek činností, ale že je podle povahy činností rozprostřel do několika desítek stavebních objektů a uvedl je tak do HMG na jiném místě, nemůže obstát. Platí totiž, že pokud by navrhovatel chtěl takovým tvrzením úspěšně argumentovat, musel by uvést, na jakých místech jeho HMG jsou dílčí stavební procesy zachyceny, ale především by to muselo být patrné z jeho HMG. Pokud to u daných stavebních objektů nelze z HMG vyčíst, nemůže navrhovatel tvrdit, že dílčí stavební procesy týkající se stavebních objektů SO 19-20, SO 17-20 a SO 15-20 jsou jednoduše uvedeny jinde. V takovém případě totiž neplatí, že by byly činnosti u stavebních objektů rozpracovány do dílčích stavebních procesů.

170. Ze znaleckého posudku KÚ navíc také plyne, že uvedené skutečnosti znamenají, že HMG navrhovatele je v rozporu s cyklogramem, protože uchazeč, který měl cyklogram rozpracovat, tak neučinil. Naopak jej ještě zjednodušil, což je patrné zejména u nejdůležitějších objektů stanic metra. Není tedy pravdou, že agregace určitých činností neznamená rozpor HMG s cyklogramem, pokud mělo dojít k rozpracování činností uvedených v cyklogramu, k čemuž ale nedošlo. Pokud HMG navrhovatele nerozpracovává činnosti uvedené v cyklogramu, a naopak je shrnuje do obecnějších činností, je v rozporu s cyklogramem.

171. K další námitce navrhovatele opakuji, že znalecký posudek Ryska a odborné posouzení Werkl nejsou srovnatelnými důkazy se znaleckým posudkem KÚ. Především totiž platí, že se nevěnují definici pojmu struktura výrobního procesu, jak jej v ZD specifikoval zadavatel, a jehož odraz předložil KÚ ve znaleckém posudku. Z něj zároveň vyplývá, že jde o zpřesnění požadavku zadavatele, který tedy má nějaký kvalitativní odraz nesplněný navrhovatelem. Pokud jde o obsah doplňujícího vyjádření doc. Rysky, odkazuji na bod 261 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad uvedl vše podstatné, a s jeho argumentací se ztotožňuji.

172. Uzavírám proto, že HMG navrhovatele je v rozporu s cyklogramem, protože nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 písm. d) ZD, neboť neobsahuje zde požadovanou strukturu výrobního procesu na úrovni dílčích stavebních procesů. Úřad v této části napadeného rozhodnutí postupoval správně a s jeho odůvodněním se plně ztotožňuji.

K otázce č. 12

173. Otázkou č. 12 se Úřad zabýval v bodech 266-278 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že HMG „nerespektuje termín zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč pro cestující od 03/2028, práce na SOD 61-20 probíhají do [obchodní tajemství – datum] (včetně návazných profesí)“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

174. Ze znaleckého posudku KÚ podle Úřadu vyplývá, že v HMG je plánována realizace železniční stanice Praha Krč v době od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], realizace nádražní budovy železniční stanice Praha Krč v době od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] a realizace dalších objektových procesů, které jsou podmínkou úspěšného dokončení budovy železniční stanice, s ukončením k [obchodní tajemství – datum]. V cyklogramu je přímo stanoveno, že uzavření stanice Krč pro cestující je plánováno v době od září 2024 do února 2028. Navrhovatel se proto podle Úřadu odchýlil od termínů stanovených zadavatelem v cyklogramu.

175. Úřad se zabýval námitkou navrhovatele, že otevření dané stanice pro cestující nesouvisí s celkovým dokončením SO 61-20 a že je běžným postupem provádění dokončovacích prací po uvedení části díla do provozu. Zabýval se tím, co k této otázce uvádí odborné posouzení Werkl a znalecký posudek Ryska. Dospěl k tomu, že odborné posouzení Werkl obsahuje pouhé konstatování bez dalšího vysvětlení, z jakých skutečností v HMG plyne, že železniční stanice Praha Krč bude skutečně k datu [obchodní tajemství – datum] zprovozněna pro cestující, a jaké konkrétní činnosti budou prováděny po tomto zprovoznění [obchodní tajemství – datum]. Nelze proto posoudit, jestli nejde o činnosti potřebné pro zprovoznění pro cestující. Obdobně obecná tvrzení obsahuje podle Úřadu i znalecký posudek Ryska.

176. Proto Úřad v bodu 275 odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že realizace řešených stavebních objektů je v rozporu s termíny dle cyklogramu, podle kterých má být nádraží Krč uzavřeno pro cestující do února 2028. Ze znaleckého posudku KÚ rovněž vyplývá, které konkrétní objektové procesy plánuje dle HMG navrhovatel dokončit výrazně po tomto termínu, byť jsou nutné ke zprovoznění pro cestující, a to mj. elektroinstalaci, osvětlení, vzduchotechniku či výtahy. Úřad uvedl, že si lze jen „stěží představit, jak by mohli cestující stanici plnohodnotně využívat, kdyby v ní nebyla dokončena např. vzduchotechnika či osvětlení.“

177. S těmito závěry Úřadu plně souhlasím. Navrhovatel proti nim v rozkladu neuvádí žádnou novou argumentaci, pouze opakuje tvrzení o tom, že nelze zaměňovat termín zpřístupnění železniční stanice Praha Krč s okamžikem dokončení všech prací. Současně ale nijak nezpochybňuje výše shrnutá tvrzení Úřadu o tom, že podle HMG plánuje dokončit zcela zásadní části stavebního objektu až po údajném termínu zpřístupnění železniční stanice pro cestující, nebo že z HMG vůbec neplyne, které konkrétní činnosti by měly být realizovány jako dokončovací práce až po tomto zpřístupnění. Namísto toho pouze obecně míří na údajnou dezinterpretaci závěrů znaleckého posudku KÚ Úřadem. S tím se ale nemohu ztotožnit a v rozkladových námitkách nenacházím nic, co by mělo vést ke změně pečlivě odůvodněných závěrů Úřadu.

178. Uzavírám proto, že Úřad správně posoudil tuto část rozhodnutí o vyloučení, když s odkazem na znalecký posudek KÚ potvrdil, že HMG navrhovatele nerespektuje termín zprovoznění železniční stanice Nádraží Krč, protože dle HMG probíhají práce na SOD 61-20 až do [obchodní tajemství – datum]. Úřad správně vyhodnotil důkazy předložené navrhovatelem a správně uzavřel, že nemohou vyvrátit závěry znaleckého posudku KÚ.

K otázce č. 13

179. Otázkou č. 13 se Úřad zabýval v bodech 279-293 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že HMG „předpokládá ukončení stavebních činností agregovaných SO v nereálných časech (bez možnosti dokončit stavební práce a architekturu po montáži technologie). Např.: SO 15-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum], SO 17-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum], SO 19-20 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum], SO 19-26 dokončeno dne [obchodní tajemství – datum]“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

180. Úřad ze znaleckého posudku KÚ zjistil, že termíny dokončení několika SO neodpovídají termínům stanoveným v cyklogramu. U některých navíc končí činnosti na SO před zahájením montáže technologie.

181. Znalecký posudek Ryska i zde podle Úřadu přebírá argumentaci navrhovatele, jako by šlo o závěry odborného posouzení Werkl. Znalecký posudek Ryska navíc neobsahuje vůbec žádný vlastní závěr k této otázce – jde jen o kompilát tvrzení navrhovatele a tvrzení odborného posouzení Werkl. Ani jeden z těchto důkazů se nevyjadřuje k podstatě nedostatku HMG. Druhý z nich je postaven na tom, že po daných činnostech následuje nebo probíhá současně činnost PP03 (Dokončovací práce), ale nereflektuje konkrétní termíny dokončení jednotlivých stavebních objektů, které jsou v rozporu s cyklogramem.

182. Argumentaci navrhovatele, že po činnostech SO 15-20, SO 17-20 a SO 19-20 navazuje činnost PP03 (Dokončovací práce), která má být dle HMG ukončena [obchodní tajemství – datum], Úřad označil jako bezpředmětnou. To z důvodu, že nedostatek HMG spočívá v nereálných časech ukončení stavebních činností agregovaných stavebních objektů a rozpor HMG s cyklogramem je dán tím, že dané stavební objekty mají být ukončeny v jiných termínech, než je uvedeno v cyklogramu.

183. V rozkladu navrhovatel neříká nic jiného, než co již Úřad vypořádal v napadeném rozhodnutí. Protože jsem ze správního spisu a podkladů napadeného rozhodnutí, jež mám i zde za úplné, nezjistil, že by Úřad postupoval nesprávně, něco přehlédl či jeho argumentace byla lichá, mohu se pouze ztotožnit s tím, co je k této otázce uvedeno v napadeném rozhodnutí. Pouze stručně opakuji, že námitky navrhovatele pomíjí, že řešené stavební objekty mají v HMG uvedené odlišné termíny dokončení oproti cyklogramu, což způsobuje jejich vzájemný rozpor.

184. Odchylka mezi termíny dokončení je ve prospěch dřívějšího dokončení podle HMG navrhovatele a pohybuje se od [obchodní tajemství – datum] až do [obchodní tajemství – datum]. Ze znaleckého posudku KÚ plyne, že u SO 15-20 a SO 17-20 končí činnosti ještě před zahájením montáže technologie. V tomto kontextu lze rovněž odkázat na závěry bodu 5.14 znaleckého posudku KÚ, kde je mj. uvedeno, že pokud by byly jednotlivé celky řádně rozpracovány do dílčích stavebních procesů, jak požaduje ZD, podobné chyby by nevznikaly. Rovněž je zde uvedeno, že časový úsek realizace patrně zahrnuje pouze některé činnosti. I z toho důvodu nemůžu přisvědčit tomu, že se termíny neshodují s cyklogramem proto, že do nich navrhovatel promítl předpokládaný průběh prací. Ze znaleckého posudku KÚ vyplývá, že je to spíše proto, že navrhovatel nezahrnul veškeré potřebné stavební procesy.

185. Jestliže navrhovatel namítá, že odpověď KÚ na vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku KÚ je bezpředmětná, reaguji, že to odpovídá podstatě vyjádření navrhovatele, které podle KÚ nepřináší nic, co by mohlo změnit jeho závěry. To platí ke všem dalším otázkám, kde navrhovatel uplatňuje toto tvrzení, neboť nepovažuji za přínosné se stále opakovat. Dodávám, že se rovněž ztotožňuji s posouzením obsahu odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska, jak jej provedl Úřad. Tyto dokumenty mají výrazně omezenou vypovídací hodnotu i u této otázky.

186. Uzavírám proto konstatováním, že napadené rozhodnutí je i v této části správné, odůvodněné a v souladu se zákonem. Naopak recyklované námitky navrhovatele na věci nic nemění.

K otázce č. 14

187. Otázkou č. 14 se Úřad zabýval v bodech 294-312 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že HMG „předpokládá ukončení většiny technologií stanic před zprovozněním energetické páteře (PC 100-70, čerpací stanice a větrání). Některé SO či PS jsou definitivně dokončeny (=provozuschopné) před realizací napájení“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

188. Ze znaleckého posudku KÚ podle Úřadu vyplynulo, že HMG předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zahájeno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu. V podrobnostech odkazuji na bod 299 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad přesně popisuje termíny dokončení u konkrétních objektů. Zde pouze pro představu uvádím, že např. realizace objektu SO 19-94/3 Čerpací stanice u stanice Nové dvory má být dle HMG provedena v době mezi [obchodní tajemství – datum] a [obchodní tajemství – datum], a jelikož se jedná o technologické zařízení, měla by být pro jeho montáž zajištěna kompletní stavební připravenost. Z technologických důvodů je třeba jej montovat až po kompletním ukončení stavebních částí a ZTI, ale podle HMG mají být části ZTI, silové rozvody, vytápění i osvětlení stanice ukončeny až k [obchodní tajemství – datum] a veškeré stavební práce na SO 19-20 Stanice Nové dvory mají končit dne [obchodní tajemství – datum], tedy po termínu realizace SO 19-94/3. Obdobně pak u dalších objektů.

189. Úřad následně citoval související části odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska. První je podle Úřadu postaveno jen na tom, že v HMG je dokončení prací, zkoušky a uvedení do provozu naplánované od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] a [obchodní tajemství – datum]. To se ale podle Úřadu nevztahuje k podstatě nedostatku HMG, který spočívá v ukončení většiny technologií stanic před zprovozněním energetické páteře.Druhý pak nejprve přebírá názory navrhovatele, jako by šlo o závěry odborného posouzení Werkl. Úřad poté reagoval i na vlastní odborný závěr doc. Rysky, že náhled zadavatele neodpovídá běžnému postupu výstavby a že termíny „uvedení do provozu“ a „dokončení části díla“ mohou být rozdílné. Podle Úřadu se jedná o obecné tvrzení a doc. Ryska se nijak nezabývá porovnáním termínů dokončení jednotlivých technologických zařízení s termíny zprovoznění energetického napájení.

190. Podle Úřadu „to, že obecně je možné určitou část stavby dokončit dříve, než dojde k jejímu zprovoznění, nijak nevysvětluje, že toto může platit i ve vztahu ke konkrétním SO a PC, které uvedl zadavatel v rozhodnutí o vyloučení, tj. k technologickým zařízením stanic.“ Muselo by totiž být doloženo, že daná technologická zařízení stanic je možné dokončit bez jejich energetického napájení. Následně Úřad uvedl, že za dokončený lze považovat objekt, který je způsobilý plnit účel, pro který je určen. V případě posuzovaných nedostatků se jedná o takové technologie, kde lze jen těžko uvažovat o tom, že by mohly plnit svůj účel bez předchozí realizace činností k zajištění jejich napájení. Opačné argumenty neuvádí ani navrhovatel, ani jím předložené důkazy.

191. Úřad poté uvedl, že u SO 51-52 vzniká rozpor s cyklogramem tím, že navrhovatel stanovil časovou rezervu v délce [obchodní tajemství – číselný údaj], což znamená, že nejpozději přípustný termín ukončení objektu je dle HMG stanoven na [obchodní tajemství – datum], ale v této době už musí podle cyklogramu probíhat provoz linky metra s cestujícími. Jde však podle Úřadu jen o podrobnější objasnění okolností souvisejících s řešeným nedostatkem HMG.

192. S ohledem na dosud uvedené nejprve reaguji na námitku navrhovatele, že u SO 51-52 není podle KÚ rozpor cyklogramu s HMG navrhovatele, pokud nedojde k využití rezerv. To je sice pravda, ale navrhovatel uvedl takovou délku rezervy (tedy počet dní nad rámec uvažované realizace, kdy je ještě možné objekt realizovat), která způsobuje rozpor s cyklogramem. Zaprvé tedy platí, že pokud navrhovatel v HMG uvádí, že teoreticky může realizovat objekt i dne [obchodní tajemství – datum] (resp. jej tento den dokončit), jde o rozpor s cyklogramem. Zadruhé jde v tomto případě spíše o argumentaci nad rámec stěžejních závěrů. Obecně k rezervám a jejich promítnutí v HMG navrhovatele odkazuji níže.

193. Stěžejní je, že HMG navrhovatele předpokládá ukončení většiny technologií stanic před zprovozněním energetické páteře. Ze znaleckého posudku KÚ jednoznačně vyplynulo, že se jedná o rozpor s cyklogramem, protože dané objekty mají být dokončeny dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu. Navrhovatel tedy sice namítá, že dřívější realizaci dílčích činností nelze vnímat jako nesoulad s cyklogramem, protože jí nic nebrání, ze znaleckého posudku ale vyplynulo, že brání. Vyplynulo z něj, že nelze uvažovat o dokončení objektů, pokud nebude zajištěno i napájení. Právě to ale říká HMG navrhovatele.

194. Jestliže navrhovatel namítá, že KÚ činí tyto závěry bez bližšího odůvodnění, opakuji mu část citace znaleckého posudku, kterou Úřad uvedl v bodu 298 odůvodnění napadeného rozhodnutí: „Z toho plyne, že tyto dříve budované objekty nebude možno vyzkoušet ani uvést do provozu, neboť nebude k dispozici napájení. Na dokončení dalších souvisejících technologických částí těchto objektů by se dále muselo zhruba rok čekat. (…) Realizace objektu SO 19-94/3 Čerpací stanice u stanice Nové Dvory má být dle harmonogramu uchazeče provedena v době mezi [obchodní tajemství – datum] až [obchodní tajemství – datum], (…) Jelikož se jedná o technologické zařízení, měla by být pro jeho montáž zajištěna kompletní stavební připravenost. Z technologických důvodů je proto třeba jej montovat až po kompletním ukončení stavebních částí a zejména ZTI. (…) podobně části ZTI, silové rozvody, vytápění i osvětlení stanice (řádky 171–175 harmonogramu uchazeče) mají být ukončeny k [obchodní tajemství – datum], přičemž veškeré stavební práce na stavebním oddíle 19, objektu SO 19-20 Stanice Nové Dvory mají končit [obchodní tajemství – datum]. Z HMG není jasné a není v něm uvedeno, kdy budou provedeny nutné vnitřní dokončovací práce po provedení větrání a VZT, ZTI i rozvodů elektro, případně následující funkční zkoušky pro uvedení stanice do provozu. Podle HMG by na to byl [obchodní tajemství – číselný údaj], což je technologicky nemyslitelné.“

195. Ze znaleckého posudku KÚ nevyplynulo, že by dokončení dílčích prací nebo objektů nemělo znamenat uvedení do provozu, pokud není možné realizovat celý systém, k čemuž dospívá navrhovatel. Naopak z něj jednoznačně plyne, že HMG předpokládá zahájení i ukončení realizace technologických provozních souborů dříve, než bude zajištěno jejich napájení a na dokončení dalších souvisejících částí by se muselo čekat další [obchodní tajemství – číselný údaj]. Nemusím nutně souhlasit s tím, že v případě takto rozsáhlých technologických celků znamená jejich dokončení absolutní finalizaci všech činností. Trvám ale na tom, že musí být zajištěna jejich funkčnost, o čemž není možné hovořit v případě, kdy jsou zcela zásadní práce týkající se základního chodu stavebních objektů naplánovány až výrazně po termínu, kdy mají být dle HMG dokončeny.

196. Neobstojí proto ani argumentace navrhovatele, že zprovoznění je předpokládáno v době, kdy bude k dispozici napájení elektrickou energií, tj. v období [obchodní tajemství – datum]. Jedná se totiž o termín daleko za termínem, kdy jsou podle navrhovatele dokončeny řešené stavební objekty.

197. Jestliže navrhovatel opětovně namítá rozdílnost pojmů „dokončení“ a „uvedení do provozu“, a to s odkazem na odborné posouzení Werkl a znalecký posudek Ryska, musím jej opětovně odkázat na napadené rozhodnutí. Z něj přehledně vyplývá, že odborné posouzení Werkl neobsahuje v tomto ohledu žádné závěry, které by se týkaly podstaty tohoto důvodu vyloučení ze zadávacího řízení, a že znalecký posudek Ryska sice obecně uvádí, že může jít o odlišné pojmy, ale nijak je neaplikuje na vady, které shledal zadavatel. Nijak z něj tedy nevyplývá, jestli je konkrétní důvod vyloučení správný či nikoliv, nevyplývá z něj žádné odůvodnění takového závěru. Takový obecný závěr jednoduše nemůže obstát.

198. Navrhovatel namítá, že není správné tvrzení o tom, že technologická část zařízení objektu SO 19-94/3 Čerpací stanice u stanice Nové Dvory musí být montována až po kompletním ukončení stavebních prací a zejména ZTI. Toto tvrzení navrhovatele už je ale vypořádané. Za účelem zodpovězení oprávněnosti tohoto důvodu vyloučení si nechal Úřad zpracovat znalecký posudek, který mu poskytl mj. odpověď na tuto otázku. Nepodložené tvrzení navrhovatele na tom nemůže nic změnit.

199. Námitku týkající se toho, že KÚ nekonstatuje nesoulad HMG s cyklogramem, ale dřívější ukončení realizace technologických souborů před zajištěním napájení, Úřad vypořádal v bodu 311 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zde tedy pouze uvádím, že konstatuje. Navrhovatel si vytahuje části vět znaleckého posudku a pomíjí jiné. To Úřad neudělal, a proto správně posoudil i tuto námitku navrhovatele.

200. Další námitkou navrhovatel směřuje proti tomu, že zadavatel požadoval pouze vyznačení rezervy ve dnech, ale nebyly stanoveny žádné požadavky na její správnost. Jde podle navrhovatele pouze o informaci o rezervě pro případ zpoždění, se kterým ale navrhovatel nepočítá.

201. S touto námitkou navrhovatele zásadně nesouhlasím. Zcela totiž odděluje požadavek na vyznačení rezerv s jakýmkoliv jiným požadavkem podle ZD. To ale postrádá smysl. Je absurdní tvrdit, že zadavatel pouze chtěl vyznačit rezervy, ale už nechtěl, aby odpovídaly cyklogramu. Nemá žádný smysl, aby rezerva, která skutečně je informací pro případ zpoždění, končila v době, kdy má už probíhat provoz metra s cestujícími. Tuto námitku tedy odmítám a považuji ji za neracionální a neodpovídající smyslu rezervy vůbec a všech souvisejících požadavků zadavatele na podrobný harmonogram výstavby.

202. Nesouhlasím ani s tím, že rezervy by neměly být porovnávány s termíny dle cyklogramu. Cyklogram obsahuje termíny, které má dodavatel při tvorbě HMG dodržet. Pokud rezerva, tj. okamžik, kdy ještě teoreticky může být činnost realizována, znamená provádění prací i v době uvedení metra do provozu s cestujícími, jde zjevně o rozpor HMG s cyklogramem. Jak jsem již uvedl, v opačném případě, tj. při takto izolovaném výkladu, nemá požadavek na rezervy žádný smysl. Termíny v HMG se tedy mají porovnávat s cyklogramem i v případě rezerv.

203. I námitky k této otázce odmítám jako nedůvodné a závěry Úřadu naopak potvrzuji. Napadené rozhodnutí je i v této části úplné a správné.

K otázce č. 15

204. Otázkou č. 15 se Úřad zabýval v bodech 313-332 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „[v]ýstavba technologie stanice Nové Dvory (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) není provázána na stavební část díla (např.: SO 19-20 stanice Nové Dvory, atd.). Například případné zdržení výstavby se v harmonogramu nepromítne do termínu montáže technologie – může se stát, že dle harmonogramu má být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena)“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

205. Úřad dospěl ze znaleckého posudku KÚ a z jeho vysvětlení k tomu, že HMG postrádá časové vazby, které by podmínily termín zahájení montáže technologie stanice Nové Dvory dokončením související stavební části díla, což může vést k nesouladu mezi plánovaným postupem prací a reálnou proveditelností jednotlivých činností. Zpoždění stavební části SO 19-20 Stanice Nové Dvory by se nijak neprojevilo v posunu termínu montáže technologie stanice Nové Dvory. To by v důsledku mohlo vést k situaci, kdy by dle HMG měla probíhat montáž technologie v místech, která ještě nebudou stavebně připravena.

206. Úřad popsal, že odborné posouzení Werkl je postaveno pouze na tom, že se autorům nepodařilo nalézt požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následníka. Znalecký posudek Ryska k tomu obecně dodal, že ne všechny činnosti v HMG musí mít předchůdce a následníky. Ani jeden z dokumentů ale podle Úřadu neřeší podstatu nedostatku HMG, tedy že výstavba technologie není provázána na stavební část. Znalecký posudek Ryska neřeší, jestli právě označené činnosti nemají mít předchůdce a následníky. Oba dokumenty podle Úřadu obsahují jen obecná tvrzení a žádné argumenty, proč je závěr o neprovázanosti činností v HMG nesprávný.

207. K argumentaci, že ZD ani PD nepožadují, aby HMG zobrazoval řetězení/vazbení jednotlivých procesů, Úřad odkázal na body 8.1 písm. e) a f) ZD. Podrobný harmonogram výstavby podle Úřadu má obsahovat u činností mimo kritickou cestu vyznačení technologických vazeb mezi činnostmi, které jsou součástí harmonogramu realizace stavby. Současně se hovoří o časových posuvech stavebních činností, tedy se hovoří o vazbách předchůdce – následník mezi činnostmi. Sám navrhovatel takové vazby u některých činností uvedl. I podle KÚ je zřejmé, že pokud zadavatel požadoval vyznačení kritické cesty a rezerv, chtěl alespoň graficky vyznačit vazby mezi činnostmi.

208. Podle Úřadu „[ř]etězení aktivit, tj. zachycení předchůdců a následníků, je pak zásadní pro určení, které činnosti lze provádět paralelně a které musí být realizovány až po dokončení jiných. Jak upozornil KÚ ve znaleckém posudku, pro možnou kontrolu HMG a výpočet kritické cesty, jejíž znázornění zadavatel požadoval, je uvedení vazeb na předcházející, popř. následující činnosti, nutné. Zobrazení těchto vazeb je nezbytné k posouzení reálnosti celkového plánu realizace. Bez nich nelze mj. spolehlivě určit, jaký vliv může mít případné zpoždění v jedné fázi na průběh celé výstavby. Úřad opakovaně dodává, že podle KÚ v šetřeném případě požadavek na zobrazení vazeb vyplýval z bodu 8.1 písm. e) a f) zadávací dokumentace.“

209. KÚ uvedl, že v případě řešené technologické a stavební části objektu existuje jednoznačná, věcně podmíněná návaznost výstavby a jejích technologií. Logickým předpokladem je, že technologie je instalována až po dokončení stavební části, tedy jejich provázanost je namístě. Úřad odmítl, že by KÚ dotvářel zadávací podmínky nad rámec požadavků zadavatele. KÚ i Úřad vycházely z odkazovaných bodů ZD. Vysvětlení těchto požadavků neznamená, že KÚ vykládá právní otázku, ale vykládá odbornou problematiku osobou, která má certifikovanou odbornou znalost.

210. K námitkám navrhovatele nejprve uvádím, že požadavek na zachycení časových vazeb mezi dílčími činnostmi nedovodil až KÚ ve znaleckém posudku. Primárně na nesplnění tohoto požadavku založil důvod vyloučení již zadavatel. Že tento výklad podpořil i KÚ je pak výsledkem odborné úvahy znaleckého ústavu, který potvrdil správnost výkladu zadavatele. Souhlasím s tím, že tento výklad nepřekračuje znění ZD, ale vychází z jejích bodů 8.1 písm. e) a f). V podrobnostech odkazuji na příslušné body napadeného rozhodnutí a shrnutí uvedené výše, se kterým se ztotožňuji.

211. Souhlasím s Úřadem i v tom, že odborné posouzení Werkl ani znalecký posudek Ryska nedávají odpověď na potřebné otázky. Primárně se nevyjadřují právě k tomu, jestli z podstaty daných požadavků ZD nevyplývá, že by právě u řešených činností, které obsahují rezervu, měla být promítnuta vazba na předchůdce a následníky. Oproti znaleckému posudku KÚ, který podrobně vysvětlil, proč by měla, je obsah důkazů předložených navrhovatelem značně omezený.

212. Podle mého názoru se navíc jedná o výsledek logické úvahy. Jestliže je podstatou harmonogramu předložení informace zadavateli o jednotlivých činnostech v čase, o realizaci jednotlivých stavebních objektů a jejich technologických částí a jestliže zadavatel současně požadoval informaci o rezervách, dává smysl, že případná uplatněná rezerva se promítne i v navazujících činnostech. Tj. pokud má zpoždění ta činnost, která je předpokladem pro činnost navazující, musí harmonogram takové zpoždění reflektovat právě i u navazujících činností. Pokud tedy navrhovatel tvrdí, že jeho HMG je provázaný, nemohu s tím souhlasit, jestliže nereflektuje případné zpoždění realizace stavební části díla i do technologické části díla.

213. Na rozdíl od Úřadu (a do jisté míry i znaleckého posudku KÚ) nemám za to, že by mělo být výsledkem této chyby v HMG, že by snad měl navrhovatel začít montovat technologie ještě před stavební připraveností stavebního objektu. Takovou situaci považuji s ohledem na odbornou zdatnost dodavatelů za nepravděpodobnou. To ale neznamená, že harmonogram nemusí být v souladu se ZD a cyklogramem. Skutečnost, že by navrhovatel postupoval správně, neznamená, že splnil ZD a podstatu daného požadavku, tedy předložit HMG, který bude obsahovat informace, která obsahovat má.

214. Navrhovatel tvrdí, že z požadavku na vyznačení kritické cesty a rezerv u nekritických procesů nelze dovozovat nutnost zobrazení vazeb jednotlivých činností, protože je to extrémně extenzivní. Pokud ale navrhovatel chtěl zpochybňovat zadávací podmínku, měl tak činit v příslušných lhůtách podle ZZVZ. Bod 8.1 písm. f) ZD výslovně uvádí, že „časový harmonogram bude obsahovat vyznačení rezervy ve dnech u činností mimo kritickou cestu (technologické vazby vycházející z teorie síťových grafů a časového plánování, které jsou nezbytné pro řádnou koordinaci a plynulost výstavby – technologické přestávky či nutné časové posuvy stavebních činností, jež charakterizují předcházející nebo následující stavební činnost“. Přesně to zadavatel od navrhovatele požadoval, tj. pokud navrhovatel vyznačil rezervu u činností mimo kritickou cestu, rovněž měl uvést vazby mezi činnostmi, což dle daného požadavku znamená i zahrnutí časových posunů. Úřad správně s odkazem na znalecký posudek KÚ poukázal na to, že sám navrhovatel tento krok u některých činností splnil. Není zřejmé, proč by vazby neměly být promítnuty ve všech částech, kde může dojít k posunu z důvodu potenciálního využití rezerv.

215. Už napadené rozhodnutí navrhovateli odpovědělo na námitku, že vazby nejsou znázorněny ani v cyklogramu. Úřad v bodu 331 s odkazem na znalecký posudek KÚ uvedl: „Úřad konstatuje, že cyklogram jako koncepční dokument ze své povahy nezobrazuje detailní technologické či časové vazby, nýbrž slouží k rámcovému znázornění průběhu výstavby v čase. Z tohoto důvodu nelze absenci konkrétního znázornění vazeb v cyklogramu považovat za argument, z něhož by bylo možno dovodit, že takové vazby nemusí být přítomny ani v HMG. HMG je z povahy věci dokumentem výrazně podrobnějším než cyklogram, a proto musí obsahovat provázanost jednotlivých činností.“ S takovým odůvodněním souhlasím.

216. Navrhovatel uvádí, že podle bodu 4.15 návrhu smlouvy je odpovědností dodavatele udržovat harmonogram aktuální. S tím samozřejmě nelze nesouhlasit. Zaprvé jde ale o požadavek na harmonogram dle návrhu smlouvy, zadruhé to nijak nemůže relativizovat požadavky uvedené v ZD. Skutečnost, že může dojít k odchýlení skutečného či předpokládaného postupu od tohoto harmonogramu, nic neříká o tom, že dodavatel má už v harmonogramu přiloženém k nabídce splnit požadavky ZD. To znamená i zobrazení vazeb, zde konkrétně promítnutí vyznačené rezervy i do navazujících činností.

217. Uzavírám proto, že ani námitky proti vyhodnocení otázky č. 15 nepovažuji za důvodné a souhlasím s posouzením Úřadu.

K otázce č. 16

218. Otázkou č. 16 se Úřad zabýval v bodech 333-350 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „[v]ýstavba technologie stanice Nemocnice Krč je vázána pouze na SO 17-21 jižní vestibul a není provázána na stavební část díla (např. SO 17-20 stanice Nemocnice Krč, atd.). Například případné zdržení výstavby se v harmonogramu nepromítne do termínu montáže technologie = může se stát, že dle harmonogramu má být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena)“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

219. Úřad dospěl ze znaleckého posudku KÚ a z jeho vysvětlení k tomu, že HMG postrádá časové vazby, které by podmínily termín zahájení montáže technologie stanice Nemocnice Krč dokončením související stavební části díla, což může vést k nesouladu mezi plánovaným postupem prací a reálnou proveditelností jednotlivých činností. Zpoždění stavební části SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč by se nijak neprojevilo v posunu termínu montáže technologie stanice Nemocnice Krč. To by v důsledku mohlo vést k situaci, kdy by dle HMG měla probíhat montáž technologie v místech, která ještě nebudou stavebně připravena.

220. Úřad popsal, že odborné posouzení Werkl je postaveno pouze na tom, že se autorům nepodařilo nalézt požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následníka. Znalecký posudek Ryska neuvádí nic nad rámec citace závěrů odborného posouzení Werkl. Oba dokumenty obsahují jen obecná tvrzení a žádné argumenty, proč je závěr o neprovázanosti nesprávný. V dalších částech svého posouzení Úřad odkázal na závěry k otázce č. 15, neboť jsou shodné.

221. Vzhledem k tomu, že i rozkladové námitky jsou v této části totožné jako u otázky č. 15, nepovažuji za jakkoliv přínosné je na tomto místě opakovat. Plně tedy odkazuji na odůvodnění týkající se předchozí otázky a uzavírám, že ani zde nejsou důvody pro odchýlení se od napadeného rozhodnutí.

K otázce č. 17

222. Otázkou č. 17 se Úřad zabýval v bodech 351-367 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „[v]ýstavba části technologie stanice Nádraží Krč (silové rozvody, osvětlení, řídící systém atd.) není provázána na stavební část díla (např.: SO 15-20 stanice Nádraží Krč, atd.). Například případné zdržení výstavby se v harmonogramu nepromítne do termínu montáže technologie = může se stát, že dle harmonogramu má být technologie montována v místech, která nebudou stavebně připravena (dokončena)“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

223. Úřad dospěl ze znaleckého posudku KÚ a z jeho vysvětlení k tomu, že HMG postrádá časové vazby, které by podmínily termín zahájení montáže technologie stanice Nádraží Krč dokončením související stavební části díla, což může vést k nesouladu mezi plánovaným postupem prací a reálnou proveditelností jednotlivých činností. Zpoždění stavební části SO 15-20 Stanice Nádraží Krč by se nijak neprojevilo v posunu termínu montáže technologie stanice Nemocnice Krč. To by v důsledku mohlo vést k situaci, kdy by dle HMG měla probíhat montáž technologie v místech, která ještě nebudou stavebně připravena.

224. Úřad popsal, že odborné posouzení Werkl je postaveno pouze na tom, že se autorům nepodařilo nalézt požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následníka. Znalecký posudek Ryska neuvádí nic nad rámec citace závěrů odborného posouzení Werkl, navíc cituje závěry samotného navrhovatele, jako by šlo o odborné závěry odborného posouzení Werkl. Úřad v bodu 362 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „pouhé tvrzení navrhovatele a autorů odborného posouzení Werkl, že v zadávací dokumentaci není požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následovníka, výslovně uveden, nelze považovat za odborný závěr, z něhož by bylo možno při posouzení daného nedostatku HMG vycházet, neboť se k podstatě tohoto nedostatku, tj. že výstavba technologie stanice Nádraží Krč není provázána na stavební část díla, věcně vůbec nevyjadřuje. Znalecký posudek Ryska pak k posuzovanému nedostatku HMG neobsahuje vůbec žádný vlastní odborný závěr. S ohledem na to Úřad konstatuje, že tvrzení uvedená v těchto dokumentech nejsou způsobilá vyvrátit závěry uvedené k posuzovanému nedostatku HMG ve znaleckém posudku KÚ.“ V dalších částech svého posouzení Úřad odkázal na závěry k otázce č. 15 (příp. č. 16), neboť jsou shodné.

225. Vzhledem k tomu, že i rozkladové námitky jsou v této části totožné, jako u otázky č. 15 (a č. 16), nepovažuji za jakkoliv přínosné je na tomto místě opakovat. Plně tedy odkazuji na odůvodnění týkající se otázky č. 15 a č. 16 a uzavírám, že ani zde nejsou důvody pro odchýlení se od napadeného rozhodnutí.

K otázce č. 23

226. Otázkou č. 23 se Úřad zabýval v bodech 368-385 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „[v]ýstavba PC 100-70/0x trakční zařízení (mechanická + elektrická) není provázána na stavební část díla. Toto PC je dle harmonogramu dokončeno [obchodní tajemství – datum] = v době, kdy není zprovozněno napájení (energetická páteř trasy)“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

227. Úřad dospěl ze znaleckého posudku KÚ a z jeho vysvětlení k tomu, že HMG postrádá časové vazby, resp. u trakčního zařízení ve všech stanicích (tj. objektů PC 100-70 Trakční zařízení v částech PC 100-70/00 až PC 100-70/06 ve všech stanicích) nejsou uvedeni žádní předchůdci, které by podmínily termín zahájení montáže tohoto trakčního zařízení ve všech stanicích dokončením související stavební části díla, což může vést k nesouladu mezi plánovaným postupem prací a reálnou proveditelností jednotlivých činností. Zpoždění stavební části díla by se nijak neprojevilo v posunu termínu montáže trakčního zařízení ve všech stanicích. HMG tak, jak je sestaven, nezohledňuje nezbytné návaznosti mezi dokončením stavebních prací a montáží trakčního zařízení ve všech stanicích, což může vést k nežádoucí situaci, kdy by měla probíhat montáž trakčního zařízení v místech, která ještě nebudou stavebně připravena.

228. Ze zjištění KÚ podle Úřadu rovněž vyplynulo, že HMG předpokládá zahájení a ukončení realizace trakčního zařízení ve všech stanicích dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu. V podrobnostech k popisu tohoto stavu odkazuji na bod 373 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

229. Úřad popsal, že odborné posouzení Werkl je postaveno pouze na tom, že se autorům nepodařilo nalézt požadavek, že činnost musí mít předchůdce a následníka. Nijak se nevyjadřuje k podstatě nedostatku ani k tomu, že trakční zařízení je dokončeno v době, kdy není zprovozněno napájení. Znalecký posudek Ryska je postaven na tom, že termíny „uvedení do provozu“ a „dokončení části díla“ mohou být rozdílné a je třeba na ně nahlížet rozdílně s ohledem na obsažené činnosti. Podstatu nedostatku HMG však ani znalecký posudek Ryska neřeší.

230. Úřad uvedl, že rozdílnost pojmů „dokončení“ a „zprovoznění“ je obecným tvrzením, ale není k němu předložen žádný navazující odborný závěr ke konkrétnímu nedostatku HMG. To, že obecně je možné určitou část stavby dokončit dříve, než dojde k jejímu zprovoznění, nijak nevysvětluje, že toto může platit i ve vztahu k trakčnímu zařízení PC 100-70 v částech PC 100-70/00 – PC 100-70/06. Úřad mj. uvedl, že za ‚dokončený‘ lze považovat objekt, který je způsobilý plnit účel, pro který je určen. Úřad připomíná, že posuzovaný nedostatek HMG se týká trakčního zařízení ve stanicích, u kterého je dle Úřadu s ohledem na jeho povahu jen těžko představitelné, že by mohlo být dokončeno tak, aby bylo způsobilé plnit svůj účel, bez toho, aniž by byly realizovány činnosti, jejichž prostřednictvím bude zajištěno jeho energetické napájení. V tomto smyslu se přitom vyjádřil KÚ ve znaleckém posudku.“

231. Nejprve uvádím, že tato otázka je kombinací již řešených otázek. A sice těch, které se týkají požadavků na časové vazby (k těm bez dalšího odkazuji výše, neboť k nim nemám co dodat), a té, která se týká dokončení díla v době, kdy není zajištěno energetické napájení. S tímto vědomím zde pouze rekapituluji závěry, které jsem uvedl výše v tomto rozhodnutí, a to k otázkám č. 14, 15, 16 a 17.

232. Stěžejní je, že HMG navrhovatele předpokládá ukončení realizace trakčního zařízení ve všech stanicích dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení. Ze znaleckého posudku KÚ jednoznačně vyplynulo, že se jedná o rozpor s cyklogramem, protože dané objekty mají být dokončeny dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu. Navrhovatel tedy sice namítá, že dřívější realizaci činností nelze vnímat jako nesoulad s cyklogramem, protože jí nic nebrání, ze znaleckého posudku ale vyplynulo, že brání. Vyplynulo z něj, že nelze uvažovat o dokončení objektů, pokud nebude zajištěno i napájení. Právě takový postup prací ale vyplývá z HMG navrhovatele.

233. Nesouhlasím s námitkou, že ze znaleckého posudku KÚ plyne, že by dokončení dílčích prací nebo objektů nemělo znamenat uvedení do provozu, pokud není možné realizovat celý systém, k čemuž dospívá navrhovatel. Naopak z něj jednoznačně plyne, že HMG předpokládá zahájení i ukončení realizace trakčního zařízení ve všech stanicích dříve, než bude zajištěno jejich energetické napájení a než je předpokládáno v cyklogramu. Nemusím nutně souhlasit s tím, že v případě takto rozsáhlých technologických celků znamená jejich dokončení absolutní finalizaci všech činností. Trvám ale na tom, že musí být zajištěna jejich funkčnost, o čemž není možné hovořit v případě, kdy jsou zcela zásadní práce týkající se základního chodu stavebních objektů naplánovány až výrazně po termínu, kdy mají být dle HMG dokončeny.

234. Neobstojí proto ani argumentace navrhovatele, že zprovoznění je předpokládáno v době, kdy bude k dispozici napájení elektrickou energií, tj. v období [obchodní tajemství – datum]. Jedná se totiž o termín daleko za termínem, kdy jsou podle navrhovatele dokončeny řešené stavební objekty.

235. Jestliže navrhovatel opětovně namítá rozdílnost pojmů „dokončení“ a „uvedení do provozu“, a to s odkazem na odborné posouzení Werkl a znalecký posudek Ryska, musím jej opětovně odkázat na napadené rozhodnutí. Z něj přehledně vyplývá, že odborné posouzení Werkl neobsahuje v tomto ohledu žádné závěry, které by se týkaly podstaty tohoto důvodu vyloučení ze zadávacího řízení, a že znalecký posudek Ryska sice obecně uvádí, že může jít o odlišné pojmy, ale nijak je neaplikuje na vady, které shledal zadavatel. Nijak z něj tedy nevyplývá, jestli je konkrétní důvod vyloučení správný či nikoliv, nevyplývá z něj žádné odůvodnění takového závěru. Takový obecný závěr jednoduše nemůže obstát.

236. Souhlasím přitom s Úřadem, že „[a]by bylo možno tento argument považovat ve vztahu k posuzovanému nedostatku HMG za relevantní, muselo by být současně jednoznačně doloženo a vysvětleno, že zadavatelem uváděná trakční zařízení stanic je skutečně možné dokončit bez toho, aby předtím bylo zajištěno jejich energetické napájení“. Takové závěry znalecký posudek Ryska neobsahuje.

237. Uvádí-li navrhovatel, že není správné tvrzení, že termíny pro dokončení dílčích provozních celků dříve, než bude zajištěno energetické napájení, nebyly reálné, konstatuji, že znalecký posudek, který nechal Úřad zpracovat mj. za účelem odpovědi na tuto otázku, konstatuje opak.

238. Námitku týkající se toho, že KÚ neshledává nesoulad HMG s cyklogramem, ale dřívější ukončení realizace technologických souborů před zajištěním napájení, Úřad vypořádal v bodu 384 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zde tedy pouze uvádím, že shledává. Navrhovatel si vytahuje části vět znaleckého posudku a pomíjí jiné. To Úřad neudělal, a proto správně posoudil i tuto námitku navrhovatele.

239. Uzavírám proto, že i závěry napadeného rozhodnutí k otázce č. 23 považuji za odůvodněné a správné, a proto námitky navrhovatele odmítám.

K otázce č. 24

240. Otázkou č. 24 se Úřad zabýval v bodech 386-407 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „[d]emobilizace levého TBM, která je uvedena s časovou rezervou [obchodní tajemství – číselný údaj] je v kolizi s dokončením SO 15-20. Chybně vyčíslena časová rezerva (při jejím využití je harmonogram nefunkční)“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem a s bodem 8.1 písm. f) ZD.

241. Úřad nejprve shrnul závěry znaleckého posudku KÚ tak, že celková rezerva představuje největší časový interval, který lze kolem sledované činnosti vytvořit tím, že předcházející činnosti a sledovaná činnost jsou odsunuty do nejdříve možných a následující činnosti do nejpozději přípustných termínů, a že vyjadřuje celkový časový interval, ve kterém může sledovaná činnost probíhat, aniž by byly ohroženy nejpozději přípustné termíny následujících činností, ať jsou navázány na sledovanou činnost jakkoliv. Demobilizace levého TBM má přitom při plném využití rezervy nejpozději přípustný konec dne [obchodní tajemství – datum], tj. v době, kdy má podle cyklogramu již probíhat provoz linky metra s cestujícími, a demontáž TBM na traťovém úseku Nádraží Krč – Nemocnice Krč má probíhat od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] a pak od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]. V prvním případě je nemožné demobilizovat levý TBM, pokud má probíhat provoz, ve druhém případě brání průběh demobilizace výstavbě SO 15-20 Nádraží Krč a znemožňuje její dokončení. Podle znaleckého posudku KÚ je v takovém případě rovněž HMG v rozporu s požadavkem uvedeným v bodu 8.1 písm. f) ZD.

242. Úřad odmítl námitky navrhovatele týkající se toho, že rezerva je v HMG uvedena podstatně nižší, neboť to ověřil v samotném HMG na řádku 319, který se týká demobilizace levého TBM. Námitka navrhovatele se vztahuje k řádku 318.

243. Odborné posouzení Werkl se podle Úřadu rovněž vyjadřuje k časové rezervě na jiných řádcích HMG, konkrétně na řádcích 394 a 395. O časové rezervě na řádku 319 se nevyjadřuje vůbec. Znalecký posudek Ryska pak odkazuje na odborné posouzení Werkl a jen obecně dodává, že časová rezerva je automaticky generovaným údajem softwaru Microsoft Project a že nepovažuje za adekvátní rozporovat případné nesoulady v tomto údaji, neboť jsou výstupem softwaru. Ani on proto neobsahuje žádné věcné vyjádření k podstatě posuzovaného nedostatku.

244. Vyjádření Ryska pak podle Úřadu pomíjí, že stěžejní datum pro závěr KÚ o rozporu HMG s cyklogramem je datum nejpozději přípustného ukončení demobilizace levého TBM, nikoliv zahájení, se kterým doc. Ryska pracuje. Ani nevysvětluje, jaké datum nejpozději přípustného začátku je správné, pokud tvrdí, že jej Úřad stanovil špatně, a jaký to má dopad na posouzení nedostatku HMG. Úřad ani nesouhlasil s opakovaným argumentem, že řádek 318 obsahuje jinou časovou rezervu. K argumentaci týkající se termínů plánované realizace demobilizace levého TBM a SO 15-20 uvedených v HMG Úřad uvedl, že nedostatek spočívá v nesprávnosti časové rezervy, nikoliv v nedostatku řádných termínů.

245. Úřad uzavřel, že „[p]ožadavek na uvedení časových rezerv stanovený v bodě 8.1 písm. f) zadávací dokumentace je přitom dle Úřadu nutno vykládat tak, že k jeho splnění nestačí pouhé formální zařazení nějakých časových rezerv do HMG; aby byl požadavek splněn, musí být tyto rezervy z hlediska struktury a návaznosti jednotlivých činností funkční a musí být schopné reálně plnit svou roli v řízení časových rizik projektu tak, aby i při jejich využití byly splněny termíny realizace jednotlivých činností stanovené v cyklogramu.“

246. Plynule navazuji na první rozkladovou námitku (v části týkající se HMG), která svým obsahem odpovídá té, kterou jsem již vypořádal výše u jiné otázky. Nesouhlasím s tím, že informace o časových rezervách je pouze informace pro případ zpoždění projektu a navrhovatel nepočítá s tím, že by realizaci posouval oproti HMG. Současně navrhovatel tvrdí, že nelze srovnávat termíny pro realizaci činností, které by vznikly v důsledku využití rezervy, s termíny dle cyklogramu. Takový přístup totiž zcela odděluje požadavek na vyznačení rezerv s jakýmkoliv jiným požadavkem podle ZD. To ale postrádá smysl. Je absurdní tvrdit, že zadavatel pouze chtěl vyznačit rezervy, ale už nechtěl, aby odpovídaly cyklogramu. Nemá žádný smysl, aby rezerva, která skutečně je informací pro případ zpoždění, končila v době, kdy má už probíhat provoz metra s cestujícími. Tuto námitku tedy odmítám a považuji ji za neracionální a neodpovídající vůbec smyslu rezervy a všech souvisejících požadavků zadavatele.

247. Nesouhlasím ani s tím, že rezervy by neměly být porovnávány s termíny dle cyklogramu. Cyklogram obsahuje termíny, které má dodavatel při tvorbě HMG dodržet. Pokud rezerva, tj. okamžik, kdy ještě teoreticky může být činnost realizována, znamená provádění prací i v době uvedení metra do provozu s cestujícími, jde zjevně o rozpor HMG s cyklogramem. Jak jsem již uvedl, v opačném případě, tj. při takto izolovaném výkladu, nemá požadavek na rezervy žádný smysl. Termíny v HMG se tedy mají porovnávat s cyklogramem i v případě rezerv. Obdobnou argumentaci uvedl i Úřad v bodu 406 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

248. Další námitky navrhovatele už v podstatě pouze přiznávají pochybení při tvorbě HMG. Navrhovatel uvádí, že pokud by řádek č. 319 HMG napojil na následníka na řádku č. 395 HMG, snížila by se hodnota rezervy na [obchodní tajemství – číselný údaj]. Uvádí, že na řádku č. 395 HMG se píše, že může být provedený až po dokončení TBM prací. Příslušná vazba tedy sice není v HMG zobrazena, ale navrhovatel s realizací činnosti na řádku č. 395 HMG prokazatelně uvažuje až po dokončení TBM prací. Jde tedy podle navrhovatele o chybu v psaní, ale i tak je HMG zcela funkční. Vyloučení z tohoto důvodu je podle navrhovatele v rozporu se zásadou přiměřenosti.

249. Byť chápu, že navrhovatel zlehčuje dopady chybějící vazby, nemohu přisvědčit tomu, že HMG je i tak funkční. HMG jednoduše v kontextu této chyby uvádí nesprávné údaje, resp. údaje, které jsou v rozporu s cyklogramem. V takovém případě je již do jisté míry lhostejné, jaký je důvod nesprávnosti HMG, ať už je to chyba v psaní či je důvod rozporu s cyklogramem jiný. Pořád platí, že výsledkem nesprávnosti je rozpor s cyklogramem, tj. rozpor se ZD.

250. V tomto kontextu musím upozornit na to, že HMG je již svou druhou verzí, neboť navrhovatel objasňoval HMG v návaznosti na výzvu zadavatele podle § 46 ZZVZ. Navrhovatel tedy měl možnost HMG opravit i v tomto kontextu. Pokud chyba v HMG zůstala, je to pouze odpovědností navrhovatele.

251. Uzavírám, že ani zde jsem nenašel v napadeném rozhodnutí nezákonnost, proto odmítám i související rozkladové námitky navrhovatele.

K otázce č. 25

252. Otázkou č. 25 se Úřad zabýval v bodech 408-423 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „SO 15-90/11 je zrealizovaný dříve než výstavba SOD 15 v rámci oblasti NZ2. Objekt obsahuje mostní provizorium pro výstavbu provizorní komunikace ulice K zámečku. Provizorní komunikace musí být v provozu od 02/2025. Pokud bude činnost na realizaci zahájena až v roce 2025, zadavatel toto považuje za nereálné stihnout. Komunikace je dle harmonogramu účastníka budována na mostech (SO 15-90/11) v období [obchodní tajemství – datum] – v této době nebude zhotoviteli daná lokalita k dispozici“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

253. Ze znaleckého posudku podle Úřadu vyplynulo, že „realizace SO 15-90/11 Konstrukce pro dočasné vedení inž. sítí (řádek 341 HMG), který je částí stavebního oddílu SOD 15 Stanice Nádraží Krč, oblast NZ2 (Nádraží – zastávka 2), je v HMG naplánována s předpokládanou dobou realizace [obchodní tajemství – číselný údaj] v termínu od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] a [obchodní tajemství – informace o pracovním postupu]. Tento stavební objekt dle KÚ obsahuje 2 mostní provizoria pro výstavbu provizorní komunikace ulice K zámečku. KÚ konstatoval, že v HMG není objekt provizorní komunikace ulice K Zámečku vyznačen a že by dle HMG provizorní komunikace pravděpodobně měla být na mostech v definovaném období [obchodní tajemství – informace o postupu] SO 15-90/11, tj. od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]. V cyklogramu je přitom stanoven termín zahájení výstavby metra D nádraží Krč v oblasti NZ2 až na 1. 9. 2024 a výstavba provizorní komunikace je plánována až na období od 1. 1. 2025 do 31. 1. 2025. Dále KÚ uvedl, že podle cyklogramu má být pro provizorní komunikaci k dispozici příjezd k zámečku Krč po dobu 942 dnů od 1. 2. 2025 do 31. 8. 2027. Z toho vyplývá, že realizace SO 15-90/11 v období od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], když jeho součástí jsou i ocelové mostní konstrukce pro provizorní komunikaci, není možná v místech, kde je možné zahájit podle cyklogramu činnost až v září 2024. KÚ tak dovodil, že v období od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] není možné činnosti provést vzhledem k nedostupnosti nezbytných pozemků. Tyto rozdíly dle KÚ jasně ukazují, že navrhovatel se ve svém HMG odchýlil od podmínek stanovených zadavatelem v cyklogramu.“

254. K námitce navrhovatele, že není pravdivé tvrzení, že příslušná oblast 15-90/11 není v období uvedeném v jeho harmonogramu k dispozici, Úřad uvedl, že to navrhovatel dovozuje ze „situací“, v nichž nemá být stavební objekt uveden, a dále z konkrétních výkresů. Nikoliv však z cyklogramu, který navrhovatel podle Úřadu pomíjí.

255. Úřad se následně vyjádřil k obsahu odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska. K prvnímu z nich uvedl, že obsahuje jen citaci argumentace navrhovatele a souhlas s podrobnými informacemi o způsobu provádění prací v oblasti a se srozumitelností postupu navrhovatele. Neobsahuje ale žádné odborné závěry, proč by neměl existovat posuzovaný nedostatek HMG. Současně není z podkladů odborného posouzení Werkl patrné, že by autoři měli k dispozici dokumenty, na které se navrhovatel odvolává. Znalecký posudek Ryska pak obsahuje přepis argumentace navrhovatele, kterou cituje odborné posouzení Werkl, a neobsahuje žádný vlastní odborný závěr. Ani jeden z dokumentů proto podle Úřadu neobsahuje žádné odborné věcné vyjádření k posuzovanému nedostatku HMG a nelze je proto považovat za způsobilé vyvrátit závěry znaleckého posudku KÚ.

256. K navazujícímu tvrzení uvedenému ve vyjádření Ryska, že nelze hodnotit rozpor HMG s cyklogramem, protože cyklogram vůbec neřeší provizorní konstrukce v detailu, a nelze tak hovořit o jakémkoliv rozporu, Úřad sdělil, že v cyklogramu je stanoven závazný termín zahájení výstavby metra D Nádraží Krč v oblasti NZ2, termín výstavby provizorní komunikace a doba, po jakou má být po provizorní komunikaci k dispozici příjezd k zámečku Krč. Na základě nich KÚ konstatoval, že práce na SO 15-90/11 nelze v časovém období uvedeném v HMG realizovat, protože nezbytné pozemky nebudou v daném období k dispozici. Cyklogram tedy stanovil rozhodné termíny, z čehož vychází rozpor HMG s cyklogramem. Podle Úřadu se nejedná o zanedbatelnou vadu, protože činnost má být podle HMG zahájena v době, kdy lokalita nebude objektivně k dispozici, což má bezprostřední dopad na reálnost HMG.

257. Po přezkoumání rozkladových námitek navrhovatele musím s výše shrnutými závěry souhlasit. Navrhovatel svoji argumentaci – ostatně stejně jako v návrhu (i proto nepovažuji za nutné předkládat tak rozsáhlé vypořádání jako Úřad, protože se s ním shoduji) – staví na tom, že na jiných místech ZD, než je cyklogram, je příslušná oblast k dispozici.

258. Tato argumentace navrhovatele je ale mimoběžná. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval rozpor s cyklogramem. KÚ měl zkoumat, jestli tento důvod vyloučení obstojí, a dospěl k tomu, že ano. Úřad postavil tuto část rozhodnutí na tom, že HMG je v řešené části v rozporu s cyklogramem. To, co navrhovatel namítá, je ale to, že na jiných místech ZD je lokalita vedena jako k dispozici v období, kdy má probíhat realizace SO 15-90/11. Samozřejmě platí, že dodavatelé mají zohlednit i jiné části ZD, primárně však mají postupovat v souladu s cyklogramem, což zadavatel rovněž sdělil ve vysvětlení č. 88. Argumentace Úřadu proto není nelogická, ale naopak respektuje to, že cyklogram má být upřednostněn v případě rozporu s PD (to ale ani není předmětem zkoumání). Ze znaleckého posudku KÚ rovněž jednoznačně vyplývají termíny, které HMG navrhovatele nerespektuje.

259. Úřad proto správně posoudil i tento nedostatek HMG navrhovatele, což znamená nutnost odmítnout související rozkladové námitky.

K otázce č. 26

260. Otázkou č. 26 se Úřad zabýval v bodech 424-441 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „SO 17-61/02 a 17-62/02 přeložky sítí jsou realizovány dříve než konstrukce SO 17-90/11 (potřebná pro jejich realizaci) a zároveň samostatná konstrukce 17-90/11 začíná dříve než začátek prací na SO 17-20. Nelze realizovat ocelovou mostní konstrukci (SO 17-90/11) před realizací vybraných pilot stavební jámy (SO 17-20). Tyto piloty nelze realizovat před etapizační přeložkou SO 17-71/11+12“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

261. Podle Úřadu ze znaleckého posudku KÚ plyne, že realizace SO 17-90/11 Konstrukce pro provizorní vedení inženýrských sítí je potřebná pro následnou realizaci přeložek sítí, tj. daný stavební objekt musí být realizován dříve než SO 17-61/02 Přeložka NTL plynovodu – provizorní a SO 17-62/02 Přeložka horkovodu – provizorní. Současně bez zahájení realizace vybrané části SO 17-20 Stanice Nemocnice Krč (piloty) nelze zrealizovat SO 17-90/11 (a tedy ani SO 17-61/02 a SO 17-62/02), tj. realizace příslušné části SO 17-20 musí předcházet realizaci SO 17-90/11. HMG navrhovatele toto nerespektuje a takový postup není technologicky možný. Termín zahájení výstavby pilot v objektu SO 17-20 dle HMG navíc neodpovídá termínům dle cyklogramu.

262. Úřad nesouhlasil s argumentací navrhovatele, že je možné zahájit výkopy a rýhy v rámci SO 17-61/02 a SO 17-62/02 (v rámci realizace provizorních přeložek plynovodu a horkovodu) před realizací provizorního mostu v rámci SO 17-90/11 a že k propojení dojde až po jeho instalaci, protože to neodpovídá termínům dle jeho HMG. Dle HMG mají být SO 17-61/02 a SO 17-62/02 realizovány v období od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]. S činností SO 17-90/11, tj. s konstrukcí pro provizorní most, na němž budou provizorní přeložky sítí vedeny, má ale být dle HMG započato až [obchodní tajemství – datum], tj. [obchodní tajemství – časový údaj]. Ze znaleckého posudku KÚ ale plyne, že bez dokončení provizorního mostu pro umístění přeložek sítí není dokončení přeložek sítí možné. Argumentace navrhovatele proto dle Úřadu neodpovídá tomu, co sám uvedl ve svém HMG.

263. Ve vztahu k nesprávnému stanovení termínu provádění SO 17-20 navrhovatel podle Úřadu pouze uvedl, z jakého výkresu z PD vycházel, ale vůbec se nevyjádřil k rozporu termínu dle HMG s cyklogramem.

264. Úřad se následně vyjádřil k obsahu odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska. První z nich stojí na stejné argumentaci, kterou předložil navrhovatel, a vůbec se nevyjadřuje k nedostatku HMG spočívajícímu v tom, že realizace provizorního mostu SO 17-90/11 je dle HMG zahájena dříve, než je zahájena realizace SO 17-20. Z podkladů odborného posouzení Werkl navíc není patrné, že by autoři měli mít k dispozici výkres, kterým podporují svoje závěry. Znalecký posudek Ryska neobsahuje žádný vlastní odborný závěr. Ani jeden z dokumentů proto nelze podle Úřadu považovat za způsobilý zpochybnit/vyvrátit závěry k posuzovanému nedostatku HMG uvedené ve znaleckém posudku KÚ.

265. Úřad dále s ohledem na znění vyjádření Ryska uvedl, že cyklogram stanovuje termíny výstavby pilot, které měly být pro navrhovatele rozhodné při sestavování HMG, tj. při určování realizace navazujících činností. Nedostatek HMG proto znamená rozpor s cyklogramem. Nejde navíc o marginální nedostatek, protože jeho podstatou je, že navrhovatel nedodržel technologický postup výstavby, což má bezprostřední dopad na reálnost HMG.

266. Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele jsou totožné s těmi, které Úřad vypořádal v napadeném rozhodnutí, mohu de facto pouze konstatovat, že s napadeným rozhodnutím i v této části souhlasím. Stejně jako v předchozí námitce se navrhovatel vůbec nevyjadřuje k tomu, že je HMG v rozporu s cyklogramem. Svá tvrzení staví na jiných částech PD, na kterých ale nestojí rozhodnutí o vyloučení.

267. KÚ měl zkoumat, jestli tento důvod vyloučení obstojí, a dospěl k tomu, že ano. Úřad postavil tuto část rozhodnutí na tom, že HMG je v řešené části v rozporu s cyklogramem. Samozřejmě platí, že dodavatelé mají zohlednit i jiné části ZD, primárně však mají postupovat v souladu s cyklogramem, což zadavatel rovněž sdělil ve vysvětlení č. 88. Argumentace Úřadu proto není nelogická, ale naopak respektuje to, že cyklogram má být upřednostněn v případě rozporu s PD. Rozpor mezi PD a cyklogramem ale Úřad nezkoumal, protože to není předmětem vytýkaného nedostatku ani vůbec správního řízení. Argumentace navrhovatele je proto i zde mimoběžná. Ze znaleckého posudku KÚ rovněž jednoznačně vyplývají termíny, které HMG navrhovatele nerespektuje.

268. Napadené rozhodnutí proto obstojí i ve světle rozkladových námitek k této otázce. Námitky navrhovatele odmítám a konstatuji, že Úřad i zde postupoval správně a v souladu se zákonem.

K otázce č. 29

269. Otázkou č. 29 se Úřad zabýval v bodech 442-456 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „[v]ýstavba SO 51-21 kolejové betony a svršek nezohledňuje postup výstavby v tunelech a stanicích (vázána pouze na SO 15-20 dokončení po TBM). Kolejové betony musí být vázány na dokončení jednotlivých tunelů a stanic“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

270. Podle Úřadu ze znaleckého posudku KÚ vyplynulo, že v HMG navrhovatele je realizace SO 51-21 Kolejový svršek plánována od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] a je navázaná pouze na realizaci SO 15-20 Stanice Nádraží Krč – NAK2 (po dokončení TMB prací), tedy bez vazby na průběh výstavby v tunelech traťových úseků a dalších stanic. V cyklogramu je ale provázanost výstavby kolejových betonů a svršku na předcházející průběh výstavby všech stanic a kolejových úseků zřejmá. Nižší míra podrobnosti členění v HMG je podle Úřadu v rozporu s cyklogramem. Dle cyklogramu také podle KÚ probíhá realizace kolejových betonů a svršku ve stanici Nemocnice Krč od září do prosince 2027. Podle HMG se práce na SO 51-21 oproti cyklogramu protáhnou [obchodní tajemství – datum], s využitím časové rezervy do [obchodní tajemství – datum], což zapříčiňuje zpoždění navazujících prací. V HMG je tedy celková doba na realizaci SO 51-21 [obchodní tajemství – časový údaj] než v cyklogramu.Úřad proto konstatoval, že rozpor HMG s cyklogramem spočívá v odlišném termínu dokončení SO 51-21.

271. Podle znaleckého posudku KÚ je v cyklogramu vidět provázanost kolejových betonů a svršku na předcházející průběh výstavby všech stanic i kolejových úseků. V HMG navrhovatele ale není činnost SO 51-21 Kolejových svršek navázaná na průběh postupu výstavby v jednotlivých tunelech traťových úseků a dalších stanicích. Argumentace navrhovatele se podle Úřadu nevyjadřuje k závěru KÚ o tom, že HMG je zpracován na nižší úrovni podrobnosti než cyklogram, ale k tomu, že se navrhovatel při tvorbě HMG zaměřil na práce, které sám považoval za hlavní či zásadnější.

272. Úřad se následně vyjádřil k obsahu odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska. K prvnímu z nich uvedl, že autoři konstatují, že podle milníku Dokončení kolejových betonů a kolejového svršku musí být práce dokončeny 15. 3. 2028, čemuž odpovídá HMG navrhovatele. Úřadu ale není zřejmý důvod takového srovnání. KÚ konstatoval rozpor s cyklogramem proto, že toto datum je v rozporu s tím, že podle cyklogramu mají být dané práce dokončeny ve stanici Nemocnice Krč již do prosince 2027 a v ostatních stanicích již do poloviny listopadu 2027. Znalecký posudek Ryska poté neobsahuje žádné vlastní odborné stanovisko. Ani jeden z dokumentů proto podle Úřadu neobsahuje závěr, jenž by byl způsobilý vyvrátit znalecký posudek KÚ v části týkající se posuzovaného nedostatku HMG.

273. V návaznosti na vyjádření Ryska Úřad dodal, že podle bodu 8.1 ZD měl podrobný harmonogram výstavby vycházet z cyklogramu a splňovat požadavky dle bodu 8.1 ZD. Úřad zopakoval, k čemu dospěl již u několika předchozích otázek, a sice že „[p]odle bodu 8.1 zadávací dokumentace přitom měly být v podrobném harmonogramu výstavby stanoveny termíny a lhůty provádění a určena posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění, podrobný harmonogram výstavby měl zahrnovat též strukturu výrobního procesu na úrovni technologické struktury dílčích stavebních procesů a objektových procesů. Z uvedeného podle Úřadu vyplývá, že harmonogram, který měl být součástí nabídek uchazečů, měl cyklogram rozpracovávat do větších podrobností (tj. dále ho rozvíjet a konkretizovat).“ Podle Úřadu je však HMG navrhovatele méně podrobný než cyklogram.

274. V tomto ohledu nejprve odkazuji na bod 264 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se Úřad vyjadřoval k podrobnosti harmonogramu s ohledem na požadavky ZD. Z něj jednoznačně plyne, že bod 8.1 písm. d) ZD obsahuje definici struktury výrobního procesu, a to jako „technologickou strukturu dílčích stavebních procesů a objektových procesů“, čímž došlo ke stanovení požadované míry detailu, v níž má být struktura výrobního procesu zachycena. KÚ pak ve znaleckém posudku vysvětlil, co se tímto termínem míní a aplikoval jej na HMG navrhovatele. Úřad převzal výklad daného pojmu od KÚ, neboť jde o odbornou otázku, na kterou nemají oprávněné úřední osoby odpovídající znalosti.

275. Už jen to odpovídá na otázku, jakou podrobnost měl navrhovatel vtělit svému HMG. Pokud tedy navrhovatel agregoval vícero činností tak, že činnost SO 51-21 Kolejových svršek není navázána na průběh postupu výstavby v jednotlivých tunelech, postupoval v rozporu s požadavky ZD na HMG. Pokud zároveň cyklogram obsahuje provázanost výstavby kolejových betonů a svršku na předcházející průběh výstavby všech stanic i kolejových úseků, postupoval navrhovatel v rozporu s cyklogramem. Stěžejní navíc je, že důsledkem tohoto postupu navrhovatele, tedy uvedení data dokončení činnosti do [obchodní tajemství – datum], resp. s rezervou do [obchodní tajemství – datum], je to, že se uvedený termín odchyluje od termínů realizace kolejových betonů podle cyklogramu. Podle něj totiž probíhá ve stanici Nemocnice Krč od září do prosince 2027, zatímco ve zbývajících stanicích a traťových úsecích od července do listopadu 2027.

276. I v dalším se ztotožňuji s tím, co je k této otázce uvedeno v napadeném rozhodnutí, případně v jiných souvisejících otázkách na jiném místě tohoto rozhodnutí o rozkladu či napadeného rozhodnutí. Musím ale dodat, že pokud navrhovatel uvádí, že splňuje požadavek na provázanost podrobného harmonogramu výstavby, není to z HMG patrné, protože ten zjevně nerespektuje termíny uvedené v cyklogramu. Ani pokud by navrhovatel zamýšlel práce provádět v souladu s cyklogramem, jeho HMG zde říká opak, proto je nutné konstatovat rozpor mezi HMG a cyklogramem, který stanovil jasné a závazné termíny. Námitka, že SO 15-20 má vazbu i na SO 16-21 a dokládá to provázanost mezi SO 51-21 a postupem výstavby v tunelech, je nedůvodná, protože nic neříká o vazbě právě SO 51-21 a postupu výstavby v tunelech.

277. Napadené rozhodnutí proto obstojí i ve světle rozkladových námitek k této otázce. Námitky navrhovatele odmítám a konstatuji, že Úřad i zde postupoval správně a v souladu se zákonem.

K otázce č. 31

278. Otázkou č. 31 se Úřad zabýval v bodech 457-478 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „[r]ažené objekty SOD 19 stanice Nové Dvory nejsou vzájemně provázány. Dle HMG jsou práce ve stanici zahájeny dříve, než je ve stanici skutečná přítomnost zhotovitele (vazba na SO 19-24 a SO 19-16“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek HMG způsobuje jeho rozpor s cyklogramem.

279. Podle Úřadu ze znaleckého posudku KÚ ve znění jeho vysvětlení a doplnění vysvětlení plyne, že v HMG je agregovaná činnost SOD 19 Stanice Nové Dvory (řádek 57 HMG) realizovaná od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum] a že v HMG ražené objekty této stanice nejsou vzájemně provázané. Podle Úřadu je v HMG „realizace SO 19-20 Stanice Nové Dvory (řádek 108 HMG) plánována od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum], a má tedy začít ještě před dokončením SO 19-26 Eskalátorový tunel jich (řádek 117 HMG), jehož výstavba je dle HMG plánována od [obchodní tajemství – datum] do [obchodní tajemství – datum]; činnost SO 19-20 je v HMG napojena pouze na objekt SO 19-26. KÚ v této souvislosti vysvětlil, že SO 19-26 slouží k tomu, aby se pracovníci zhotovitele mohli dostat na místo, kde se bude realizovat SO 19-20, a že pokud je tedy v HMG navrhovatele realizace SO 19-20 zahájena ještě před dokončením SO 19-26, znamená to, že pracovníci zhotovitele se na místo realizace SO 19-20 v čase plánovaném v HMG nebudou moci dostat, neboť přístupový eskalátorový tunel nebude dokončen; to představuje rozpor s cyklogramem. Ve znaleckém posudku je dále konstatováno, že související ražené objekty stanice Nové Dvory jsou např. SO 19-16 Větrací a přístupový tunel (řádek 104 HMG), SO 19-24/01 Výtahová šachta – Ražená část (řádek 115 HMG) a SO 19-24/02 Výtahová šachta – Hloubená a nadzemní část (řádek 116 HMG) nejsou v HMG vzájemně provázány, na rozdíl od cyklogramu.“

280. Úřad následně odpovídal na námitky navrhovatele. Uvedl, že činnost SO 19-20 je napojena na činnost SO 19-26 a že to uvádí i znalecký posudek KÚ. KÚ ale dále uvedl, že podle HMG má realizace SO 19-20 začít před dokončením SO 19-26, což není možné. Až po dokončení druhého objektu se mohou pracovníci dostat na místo realizace prvního objektu. To navrhovatel ve svých námitkách pominul a současně se nevyjádřil ani k tomu, že související ražené objekty stanice Nové Dvory nejsou vzájemně provázané.

281. Úřad se poté vyjádřil k obsahu odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska. První z nich se zabývá nesouvisejícím stavebním objektem SO 19-29, resp. neuvádí, jak souvisí s řešeným nedostatkem HMG. Úřad proto nepřijal ani obecné tvrzení, že vazba dle tohoto důvodu vyloučení není nezbytná. Znalecký posudek Ryska podle Úřadu přebírá citaci argumentace navrhovatele, jako by šlo o závěry odborného posouzení Werkl. K jeho samotnému obsahu Úřad uvedl, že se doc. Ryska vyjadřuje k termínům zahájení řešených činností, ale problém je v termínech jejich ukončení, které dle HMG následují až po termínu zahájení prací na SO 19-20. Znalecký posudek Ryska se nijak nevyjádřil k nedostatku HMG spočívajícím v neprovázanosti ražených objektů SOD 19 Stanice Nové Dvory. Ani jeden z důkazů proto nelze považovat za způsobilý vyvrátit/zpochybnit závěry uvedené k danému nedostatku HMG ve znaleckém posudku KÚ.

282. K vyjádření Ryska Úřad zopakoval, že pokud zadavatel požadoval vyznačení kritické cesty a rezerv [srov. bod 8.1 písm. f) ZD], pak se rozumí samo sebou, že v harmonogramu musí být alespoň graficky vyznačeny vazby mezi činnostmi. Ve zbytku je vyjádření Ryska obecné a bez vlastního vyjádření či vysvětlení. Úřad konstatoval, že nesoulad mezi HMG a cyklogramem vzniká tím, že navrhovatel v HMG u SO 19-24/01 a SO 19-16 stanovil časové rezervy tak, že nejpozději přípustné termíny ukončení těchto objektů již neodpovídají cyklogramu. Na to doc. Ryska nijak nereagoval.

283. Stejně jako Úřad musím navrhovateli sdělit, že jeho tvrzení, že objekt SO 19-20 je závislý nejen na SO 19-16 a SO 19-24/01, ale souvisí i s objektem SO 19-26, je plně v souladu s tím, co KÚ uvedl ve znaleckém posudku. Stejně jako Úřad musím rovněž konstatovat, že v dané námitce se navrhovatel vůbec nevyjádřil k tomu, že realizace SO 19-20 má podle HMG navrhovatele začít před dokončením SO 19-26, což není možné, protože až po dokončení SO 19-26 se budou moci pracovníci zhotovitele dostat na místo, kde se má realizovat SO 19-20. Navrhovatel pouze obecně uvádí různé vazby, ale nijak se nezabýval tímto časovým nesouladem, o kterém hovoří znalecký posudek KÚ, stejně jako se nezabýval neprovázaností souvisejících ražených objektů stanice Nové Dvory.

284. Nerozumím poté argumentaci navrhovatele, který se ptá, jak je možné provedení SO 19-26, který vychází z SO 19-29, aniž by k němu byl přístup z povrchu. Nijak se totiž opět nevztahuje k podstatě nedostatku, kterým je otázka, jak je možné provedení SO 19-20, pokud k němu nebude přístup, neboť nebude dokončen SO 19-26. Tvrzení, že SO 19-26 nemusí být kompletně dokončen, je nepodložené a nelze na základě něj vyvrátit jasné závěry znaleckého posudku KÚ.

285. Souhlasím přitom s napadeným rozhodnutím, že odborné posouzení Werkl ani znalecký posudek Ryska se věcně nijak nevyjadřují k podstatě nedostatku HMG. První z nich mluví o nesouvisejícím stavebním objektu, druhý z nich mluví o zahájení prací na stavebních objektech nutných pro umožnění přístupu pracovníků zhotovitele na místo realizace SO 19-20. Problémem je ale ukončení takových prací. Oba dokumenty jsou proto pro posouzení nedostatku HMG nerelevantní. Vyjádření Ryska pak rovněž nepředkládá žádné konkrétní vyjádření, kterým by vysvětlil daný nedostatek HMG.

286. Ve vztahu k požadavku na znázornění vazeb mezi jednotlivými činnostmi odkazuji na vypořádání u otázky č. 15. Obdobně u polemiky navrhovatele o časových rezervách a nemožnosti je srovnávat s termíny v cyklogramu. Tuto námitku jsem vypořádal u otázky č. 14.

287. Námitky navrhovatele proto odmítám a konstatuji, že napadené rozhodnutí je i zde v souladu se ZZVZ.

K otázce č. 11

288. Otázkou č. 11 se Úřad zabýval v bodech 483-500 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „chybí uvedení nákladů na údržbu po dokončení“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek znamená, že HMG nesplňuje požadavek stanovený v bodě 8.1 písm. c) ZD, že „finanční harmonogram bude v členění min. po měsících s uvedením výše finančních nákladů realizace předmětu veřejné zakázky za jednotlivé měsíce“.

289. Podle Úřadu ze znaleckého posudku KÚ plyne, že v HMG chybí část VON 4 Údržba raženého díla a že finanční harmonogram je ukončen k [obchodní tajemství – datum], tj. neobsahuje objemy finančních prostředků na údržbu po dokončení stavby, která má dle ZD probíhat dalších 5 let po dokončení stavby. Navrhovatel byl povinen promítnout náklady na údržbu po dokončení stavby do příslušného období finančního harmonogramu. HMG ale neobsahuje výši finančních nákladů na realizaci této údržby za jednotlivé měsíce.

290. K tvrzení navrhovatele, že součet měsíčních částek, které jsou uvedeny v jeho finančním harmonogramu, odpovídá jeho celkové nabídkové ceně, Úřad uvedl, že ale není splněna podmínka dle bodu 8.1 písm. c) ZD, aby byl finanční harmonogram v členění min. po měsících a obsahoval výši finančních nákladů za jednotlivé měsíce. Finanční harmonogram navrhovatele tedy měl zahrnovat také časové období po datu [obchodní tajemství – datum] až do [obchodní tajemství – datum].

291. Úřad se následně vyjádřil k obsahu odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska. Dospěl k tomu, že oba dokumenty mají tendenci bagatelizovat nedostatek HMG prostřednictvím obecných tvrzení o neobvyklosti takové kalkulace, smyslu finančního harmonogramu, marginálnosti řešených nákladů nebo podrobnosti požadavku zadavatele. Úřad konstatoval, že „ani odborné posouzení Werkl, ani znalecký posudek Ryska nedokládají (a vlastně ani netvrdí), že náklady na údržbu raženého díla po jeho dokončení ve finančním HMG v příslušném časovém období a v členění, jež požadoval zadavatel v bodu 8.1 písm. c) zadávací dokumentace, obsaženy jsou“. Na tom podle Úřadu nezměnilo nic ani vyjádření Ryska.

292. Navrhovatel v rozkladu neuvádí žádné námitky, kterými by zpochybňoval uvedená zjištění a závěry Úřadu. Fakticky pouze opakuje to, na co mu už Úřad poskytl odpověď. Ztotožňuji se přitom s tím, že z požadavku podle bodu 8.1 písm. c) ZD vyplývá, že navrhovatel měl ve svém finančním harmonogramu zobrazit náklady na údržbu po dokončení v členění po jednotlivých měsících, tj. po [obchodní tajemství – datum]. Pokud to finanční harmonogram nesplňuje, je v rozporu s požadavky ZD.

293. Na tom nic nemění ani tvrzení navrhovatele, že i finanční harmonogram druhého uchazeče v pořadí neobsahuje náklady na údržbu po roce 2029. Předmětem správního řízení je přezkum nedostatků HMG navrhovatele, nikoliv jiných účastníků zadávacího řízení.

294. Námitky navrhovatele proti této části napadeného rozhodnutí odmítám a konstatuji, že Úřad věc posoudil správně.

K otázce č. 32

295. Otázkou č. 32 se Úřad zabýval v bodech 501-509 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „zahájení některých prací na sebe v harmonogramu výstavby funkčně nenavazuje a není dána posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění, čímž je prakticky znemožněno faktické dokončení a provedení díla“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ. Důkazy předložené navrhovatelem to naopak nevyvrátily. Daný nedostatek znamená, že HMG nesplňuje zadávací podmínku stanovenou v bodu 8.1 ZD, která vymezuje účel podrobného harmonogramu výstavby a stanoví, že „účelem podrobného harmonogramu výstavby je stanovit termíny a lhůty provádění a určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění.“

296. Podle Úřadu ze znaleckého posudku KÚ plyne, že HMG obsahuje činnosti s úzkou technologickou návazností, které ale nejsou vzájemně propojeny. To znemožňuje stanovení termínu stavební připravenosti pro montáž technologických celků. Stavební části jednotlivých objektů jsou v HMG uvedeny pouze na úrovni objektových procesů, nikoliv v požadované struktuře dílčích stavebních procesů. Tuto neprovázanost KÚ popsal v odůvodnění u příslušných otázek, přičemž Úřad se jim věnoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí u otázek č. 15, 16, 17, 23, 25 a 26, u nichž KÚ potvrdil, že v nich posuzovaný nedostatek HMG představuje rozpor HMG s cyklogramem. KÚ také uvedl, že nesrovnalosti vnáší do návaznosti prací i hodnoty časových rezerv, které jsou u řady procesů nepřiměřeně vysoké, čemuž se Úřad věnuje u otázky č. 24. Za zásadní nedostatek HMG považuje KÚ skutečnost, že objektové procesy, zejména u rozsáhlých celků jako jsou stanice, nejsou podrobně rozpracovány do dílčích stavebních procesů, což dle KÚ zapříčiňuje chyby v zásadních vazbách a časových rezervách.

297. K vypořádání námitek navrhovatele, příp. tvrzení odborného posouzení Werkl a znaleckého posudku Ryska Úřad odkázal na odůvodnění u otázek č. 15, 16, 17 a 24, kde se jim podrobně věnoval.

298. Stejné námitky pak předkládá navrhovatel v rozkladu, tj. tyto námitky se rovněž kryjí s tím, co navrhovatel namítal u odkazovaných otázek již před Úřadem. Vzhledem k tomu, že jsem se s odůvodněním napadeného rozhodnutí ztotožnil a rovněž jsem odpověděl na argumentaci navrhovatele právě u daných otázek, je nadbytečné se jimi zabývat na tomto místě.

299. Uzavírám proto, že tento důvod vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, který je fakticky kompilátem jiných důvodů, považuji za zákonný a posouzení Úřadu za správné.

K otázce č. 33

300. Otázkou č. 33 se Úřad zabýval v bodech 510-519 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dospěl k tomu, že nedostatek HMG, který zadavatel popsal tak, že „posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění nabízená účastníkem není způsobilá fakticky naplnit účel ani předmět plnění veřejné zakázky“, se v HMG skutečně vyskytuje a byl potvrzen znaleckým posudkem KÚ, neboť posloupnost stavebních prací s ohledem na jejich technologické provádění není v mnoha případech správná. Existence předmětného nedostatku znamená, že HMG nesplňuje zadávací podmínku stanovenou v bodu 8.1 ZD, která vymezuje účel podrobného harmonogramu výstavby a stanoví, podle něhož „účelem podrobného harmonogramu výstavby je stanovit termíny a lhůty provádění a určit posloupnost stavebních prací s ohledem na technologické provádění.“

301. Podle Úřadu ze znaleckého posudku KÚ plyne, že HMG neplní účel stanovený v bodu 8.1 ZD. Následně Úřad shrnul hlavní nedostatky potvrzené znaleckým posudkem: zpracování pouze do úrovně objektových procesů, někde podobjektů (nikoliv dílčích stavebních procesů), nesprávné nebo chybějící technologické návaznosti, neprovázanost mezi stavebními a technologickými částmi výstavby, nevhodně nastavené časové rezervy a nereálné termíny některých činností. V souvislosti s finančním harmonogramem upozornil KÚ na jeho zásadní nedostatek spočívající v nezohlednění nákladů na údržbu raženého díla po dobu 5 let po dokončení výstavby v [obchodní tajemství – datum], tj. do [obchodní tajemství – datum].

302. K námitkám navrhovatele Úřad sdělil, že KÚ přistoupil k posouzení obsahu HMG pečlivě a závěry formuloval na základě skutečností uvedených v ZD a v PD. KÚ vyložil smysl odborných pojmů obsažených v bodu 8.1 ZD a z toho dovodil, co mělo být obsaženo v HMG. To neznamená, že by požadavky na podrobný harmonogram výstavby sám formuloval, ale naopak udělal přesně to, co bylo jeho znaleckým úkolem. Protože zaměstnanci Úřadu logicky nemají odborné znalosti potřebné k posouzení věci, je správné, že znalecký posudek obsahuje podrobné vysvětlení všech odborných pojmů a skutečností rozhodných pro posouzení věci.

303. Stejný závěr jako u předchozí otázky musím učinit i zde, neboť to, co navrhovatel předkládá v rozkladu, jsou zaprvé námitky, které předložil již na jiných místech rozkladu, zadruhé to jsou námitky, které předložil i k předchozí otázce. V takovém případě nemohu jinak, než odkázat navrhovatele na příslušné části napadeného rozhodnutí i tohoto rozhodnutí o rozkladu. Námitky navrhovatele proto i zde odmítám.

VI. Závěr

304. Z výše uvedeného vyplývá, že jsem nemohl přisvědčit rozkladovým námitkám navrhovatele, protože nevyvracejí závěry napadeného rozhodnutí. Z větší části se navíc jedná o námitky, které vypořádal již Úřad a ke kterým navrhovatel nepřikládá nic nového, co by mohlo být podrobeno mému přezkumu.

305. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. JUDr. Jaromír Císař, Ph.D., advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

2. Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., Klimentská 1216/46, Nové Město, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Od 1. 4. 2025 změna sídla.

[2] Od 1. 1. 2024 změna obchodní firmy.

[3] Od 1. 9. 2024 změna obchodního jména.

[4] Od 1. 7. 2024 změna sídla a od 16. 9. 2024 změna označení odštěpného závodu.

[5] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[6] Ve správním spise jako příloha položky č. 35.

[7] Ve správním spise pod položkou č. 32.

[8] Ve správním spise pod položkou č. 360.

[9] Ve správním spise pod položkou č. 440.

[10] Ve správním spise jako příloha položky č. 32.

[11] Ve správním spise jako příloha položky č. 68.

[12] Ve správním spise jako příloha položky č. 320.

[13] Ve správním spise jako příloha položky č. 32.

[14] Ve správním spise jako příloha položky č. 32.

[15] Ve správním spise jako příloha položky č. 31.

[16] Metoda ražby „Tunnel Boring Machine“; pozn. předsedy Úřadu.

[17] Stejné závěry obsahuje i rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0386/2021/VZ, č. j. ÚOHS-40510/2021/AIv ze dne 30. 11. 2021 nebo usnesení Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0886/2023/VZ, č. j. ÚOHS-14316/2024/500 ze dne 5. 4. 2024, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0076/2024/VZ, č. j. ÚOHS-24430/2024/162 ze dne 19. 6. 2024.

[18] Ve správním spise pod položkou č. 278.

[19] Ve správním spise pod položkou č. 457.

[20] Ve správním spise pod položkou č. 428.

[21] Ve správním spise pod položkou č. 36.

[22] Ve správním spise pod položkou č. 29.

[23] Ve správním spise jako příloha položky č. 31.

[24] Ve správním spise jako příloha položky č. 484.

[25] Ve správním spise jako příloha položky č. 10.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 32388/2025/163spisová značka: R0100/2025/VZ