číslo jednací: 25247/2025/500
spisová značka: S0356/2025/VZ

Instance I.
Věc Obnova vozového parku parciálními trolejbusy 2025 JŘBU
Účastníci
  1. Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o.
  2. Bozankaya Raylı Sistemler A.Ş.
  3. ŠKODA ELECTRIC a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2025
Datum nabytí právní moci 29. 9. 2025
Související rozhodnutí 25247/2025/500
36576/2025/161
Dokumenty file icon 2025_S0356.pdf 677 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0356/2025/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-25247/2025/500

 

Brno 7. 7. 2025

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13. 5. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • navrhovatel – Bozankaya Raylı Sistemler A.Ş., reg. č. 315616, se sídlem Ahi Evran OSB Mah. Artuklular Sk. No: 3 A/2, Sincan Ankara, Turecká republika, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 25. 4. 2025 advokátní kanceláří Mazel a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 08164258, se sídlem Belgická 276/20, Vinohrady, 120 00 Praha 2,
  • strany smlouvy:
      • zadavatel – Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o., IČO 60730153, se sídlem Podvesná XVII 3833, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 27. 3. 2025 společností EuroPace s.r.o., IČO 28314638, se sídlem Měřičkova 1373/31, Řečkovice, 621 00 Brno,
      • vybraný dodavatel – ŠKODA ELECTRIC a.s., IČO 47718579, se sídlem Průmyslová 610/2a, Doudlevce, 301 00 Plzeň,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy „Kupní smlouva č. ELC/S/SM/2025/94“ uzavřené dne 16. 4. 2025 mezi zadavatelem – Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o., IČO 60730153, se sídlem Podvesná XVII 3833, 760 01 Zlín – a vybraným dodavatelem – ŠKODA ELECTRIC a.s., IČO 47718579, se sídlem Průmyslová 610/2a, Doudlevce, 301 00 Plzeň – na veřejnou zakázku „Obnova vozového parku parciálními trolejbusy 2025 JŘBU“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění s odkazem na § 63 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 4. 2025 pod ev. č. Z2025-021670, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 4. 2025 pod ev. č. 254831-2025,

rozhodl takto

Návrh navrhovatele – Bozankaya Raylı Sistemler A.Ş., reg. č. 315616, se sídlem Ahi Evran OSB Mah. Artuklular Sk. No: 3 A/2, Sincan Ankara, Turecká republika – ze dne 13. 5. 2025 na uložení zákazu plnění smlouvy „Kupní smlouva č. ELC/S/SM/2025/94“ uzavřené dne 16. 4. 2025 mezi zadavatelem – Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o., IČO 60730153, se sídlem Podvesná XVII 3833, 760 01 Zlín – a vybraným dodavatelem – ŠKODA ELECTRIC a.s., IČO 47718579, se sídlem Průmyslová 610/2a, Doudlevce, 301 00 Plzeň – na veřejnou zakázku „Obnova vozového parku parciálními trolejbusy 2025 JŘBU“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění s odkazem na § 63 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 4. 2025 pod ev. č. Z2025-021670, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 4. 2025 pod ev. č. 254831-2025, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o., IČO 60730153, se sídlem Podvesná XVII 3833, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 27. 3. 2025 společností EuroPace s.r.o., IČO 28314638, se sídlem Měřičkova 1373/31, Řečkovice, 621 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 27. 3. 2025 odesláním výzvy k jednání z téhož dne jednací řízení bez uveřejnění (dále jen „výzvy k jednání“) za účelem zadání veřejné zakázky „Obnova vozového parku parciálními trolejbusy 2025 JŘBU“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 16. 4. 2025 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem – ŠKODA ELECTRIC a.s., IČO 47718579, se sídlem Průmyslová 610/2a, Doudlevce, 301 00 Plzeň (dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu s názvem „Kupní smlouva č. ELC/S/SM/2025/94“ (dále jen „smlouva“).

3.             Dne 22. 4. 2025 bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno oznámení o výsledku zadávacího řízení pod ev. č. Z2025-021670 (dále jen „oznámení o výsledku zadávacího řízení“).

4.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele při uzavření smlouvy za souladný se zákonem, podal dne 13. 5. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy (dále jen „návrh“). Návrh byl téhož dne doručen ve stejnopise i zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

5.             Navrhovatel v podaném návrhu předně rekapituluje průběh zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Obnova vozového parku parciálními trolejbusy 2025“[1] (dále jen „původní veřejná zakázka“). Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel v písemné zprávě ze dne 17. 4. 2025 odůvodnil použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) dle § 63 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku nebyly podány žádné nabídky. Navrhovatel považuje tento postup zadavatele za rozporný s § 63 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nepodání nabídek zadavatel svým nezákonným jednáním při stanovení zadávacích podmínek způsobil, dle slov navrhovatele, sám.

6.             K jednotlivým důvodům nepodání nabídky na původní veřejnou zakázku uvedl navrhovatel následující.

7.             K tvrzenému nezákonnému vymezení požadavků na předmět původní veřejné zakázky navrhovatel uvádí, že ze znění zadávací dokumentace původní veřejné zakázky nebylo jasné, jaké konkrétní požadavky plynoucí z části čl. 3 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky a její přílohy č. 1 mají vozidla naplnit, což vedlo k nemožnosti podat nabídku. Navrhovatel v tomto směru odkazuje na námitky ze dne 17. 2. 2025 podané v rámci zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku (dále jen „námitky“).

  • V námitkách navrhovatel konstatuje, že zadavatel bude posuzovat blíže nespecifikovanou kategorii „vhodnosti vozidel pro nasazení na tratích zadavatele“, jejíž konkrétní parametry a podmínky jsou neurčité, respektive zcela absentují. Dle navrhovatele tak zadavatel přenáší odpovědnost za vymezení předmětu plnění veřejné zakázky na dodavatele, když pouze on sám může být dostatečně seznámen se všemi specifiky trolejbusových tratí, které provozuje. Dle navrhovatele není v silách dodavatelů, aby se v čase pro přípravu nabídky seznámili se všemi specifiky sítě zadavatele a posoudili požadavky na vozidla za všech ročních období a klimatických podmínek. Dle navrhovatele se jedná o do velké míry subjektivní kategorii, kdy každý dodavatel může považovat za důležitý jiný aspekt tratě. Uvedené dle navrhovatele potvrzuje mj. skutečnost, že zadavatel vymezil kategorie technických vlastností vozidel pouze neuzavřeným výčtem. Navrhovatel tak konstatuje, že on, ani jakýkoliv jiný dodavatel, tak nemá jistotu, že pokud naplní požadavky uvedené v předmětné příloze, budou jím nabízená vozidla zadavatelem považována za splňující zadávací podmínky. Napadená zadávací podmínka dle navrhovatele umožňuje zadavateli zcela svévolně a dodatečně stanovit požadavek na technické vlastnosti vozidla, který dodavatelé na základě zadávacích podmínek nemohli předem předvídat.

8.             K vyloučení možnosti dodání vozidla použitého v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem[2] navrhovatel uvádí, že uvedená zadávací podmínka je nepřiměřená, neboť schvalovací proces trolejbusového vozidla v České republice je náročná procedura a není běžné, aby výrobci přikračovali k výrobě tzv. neadresných prototypů, které by sloužily jen k typovým zkouškám, a to s ohledem na vysoké náklady. Dle navrhovatele je běžnou praxí, že je schvalovací proces proveden na prvním zákaznickém vozidle. Navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0121/2021/VZ ze dne 13. 8. 2025 (dále jen „rozhodnutí S0121/2021/VZ“) a uvádí, že Úřad uvedené potvrdil. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel sám takové vozidlo schválil a akceptoval, a to v případě trolejbusu Škoda 35 Tr z roku 2020. Navrhovatel dodává, že neměl k dispozici vozidla, která by mohl použít toliko pro homologační proces s nejistým výhledem možnosti jejich dalšího prodeje.

9.             K údajnému nezákonnému požadavku na předložení dokumentů a učinění prohlášení navrhovatel uvádí, že zadavatel v rámci přílohy č. 2 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky v dokumentu č. 15 požadoval mj. potvrzení, že se dodavatel „seznámil s profily komunikací, jejich převýšením a požadovanou nutnou dynamikou pro rozjezdy ze zastávek, potřebným zrychlením a zpomalením nebo pro minimálně dosažitelné rychlosti v mezizastávkových úsecích za všech klimatických a provozních podmínek v síti MHD.“. Navrhovatel tvrdí, že ve lhůtě stanovené pro podání nabídek na původní veřejnou zakázku nemohl a ani v současné době nemůže takové prohlášení poskytnout. Navrhovatel dodává, že nebylo možné po něm rozumně požadovat, aby se během lhůty pro podání nabídek seznámil s parametry sítě za všech klimatických podmínek, neboť během této doby nedojde k prostřídání všech čtyř ročních období a všech klimatických jevů a dle navrhovatele tak uvedené potvrzení mohl poskytnout pouze dodavatel, který již trolejbusy zadavateli dodal. Navrhovatel dále poukazuje na požadavek zadavatele na potvrzení dodavatele, že se dodavatel seznámil se všemi parametry a ověřil podmínky provozu na síti trolejbusového vedení na daném území. Dle navrhovatele takovou podmínku mohl splnit opět pouze dodavatel, který již trolejbusy pro zadavatele provozuje. Dle navrhovatele nejsou k dispozici žádné veřejně dostupné informace s veškerými parametry trolejbusového vedení a jeho napájení. Navrhovatel dále tvrdí, že požadavek zadavatele na předložení dokumentu č. 16 s velmi detailními informacemi týkajícími se způsobu provádění oprav karoserie a trakčních a technologických postupů nelze ve stanovené lhůtě zvládnout, pakliže takovými doklady dodavatel již nedisponuje.

10.         K tvrzenému nezákonnému nastavení kritérií pro hodnocení nabídek navrhovatel uvádí, že společným jmenovatelem všech kritérií hodnocení, jež nemají číselnou – nákladovou povahu, byla skutečnost, že tyto požadavky je schopen naplnit jediný dodavatel, a to společnost ŠKODA ELECTRIC a.s., tj. vybraný dodavatel. Dle navrhovatele se současně jednalo o skryté hodnocení nabídek prostřednictvím zkušeností, jež svou povahou odpovídají kritériím technické kvalifikace. Ke konkrétním kritériím, která navrhovatel považuje za nezákonná, odkazuje na námitky, kde jsou uvedená kritéria vymezena:

a)             Ke kritériu hodnocení „Schválení k provozu nabízeného trolejbusu“ navrhovatel v námitkách uvádí, že považuje toto kritérium za diskriminační, neboť jej může splnit pouze vybraný dodavatel, resp. s ním výlučně spolupracující subjekty a navrhovatel tak nemůže 20 % bodů v rámci hodnocení získat. Dle navrhovatele není zřejmé, jaký kvalitativní aspekt ve smyslu § 114 odst. 2 a § 116 zákona uvedené kritérium hodnocení představuje a tvrdí, že požadavky na schválení provozu trolejbusových vozidel jsou i na území EU značně odlišné. Dle navrhovatele nemá zvolené kritérium žádnou oporu v odůvodněných potřebách zadavatele.

b)             Ke kritériu hodnocení „Délka dodací lhůty“ navrhovatel v námitkách konstatuje, že spodní hranice dodací lhůty v délce 250 dnů je nepřiměřená a neoprávněné zvýhodňuje dodavatele, kteří nemají zadavatelem požadované typy vozidel schválené ze strany Drážního úřadu. Tito dodavatelé tak nemají možnost v uvedené lhůtě vozidlo dodat a získat tak plný počet bodů. Navrhovatel odkazuje na rozhodnutí S0121/2021/VZ, ze kterého vyplynulo, že „dodací lhůty u trolejbusů trvají min. 308 dní, ale spíše se jedná o přibližně 400 dní.“. Dle navrhovatele je uvedené kritérium nepřiměřené, diskriminační a zakládá nedůvodné omezení rovných podmínek všech dodavatelů a zvýhodnění pouze jediného dodavatele.

c)             Ke kritériu hodnocení „Antikorozní úprava podvozku“ navrhovatel v námitkách uvádí, že definice nerezové oceli v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky není dostatečné konkrétní a ze samotného faktu, že výrobce užije nerezovou, feritickou ocel nevyplývá efekt předpokládaný zadavatelem. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel vůbec nezohledňuje, že v mezičase došlo k technologickému vývoji této metody, když zjevně vychází ze znalosti pouze vlastních zkušeností s ochranou karoserie se starším provedením antikorozní úpravy pomocí kataforézy. Zadavatel tímto vymezením dle navrhovatele zvýhodňuje vybraného dodavatele, neboť ostatní v Evropě se pohybující výrobci používají jiné typy konstrukce a materiály. Preferencí jediného z řešení zadavatel dle navrhovatele zakládá nedůvodnou nerovnost přístupu k jednotlivým dodavatelům.

d)             Ke kritériu hodnocení „Umístění baterií“ navrhovatel v námitkách uvádí, že argument zadavatele o údajné nutnosti proškolit větší počet zaměstnanců je nepřípadný, neboť údržba baterií je prováděna ve stejných intervalech a týmiž pracovníky jako v případě boxu trakční výzbroje a stěračů. Dle navrhovatele se zadavatel mylně domnívá, že při umístění baterií do výšky 1,5 m musí být tyto umístěny v zadní schráně vozidla, ačkoliv na trhu existuje řešení, kdy jsou bateriové boxy instalovány do podlahy, přičemž při takovém řešení by skutečně bylo nutné proškolit pracovníky a speciálního technika a zadavatel by se tak nevyhnul zvýšeným nákladům. Uvedené kritérium dle navrhovatele zvýhodňuje vybraného dodavatele, neboť ten využívá umístění trakčních baterií do zadní schrány na vozidle ve výšce menší než 1,5 m.

11.         K tvrzenému naplnění podmínek uložení zákazu plnění smlouvy navrhovatel předně uvádí, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek původní veřejné zakázky porušil § 36 odst. 1 a odst. 3 zákona, § 114 zákona a § 116 zákona a současně porušil zásady přiměřenosti, transparentnosti a zákazu diskriminace dle § 6 zákona, čímž způsobil nepodání nabídky ze strany navrhovatele, resp. jeho neúčast na zadávacím řízení v pozici poddodavatele. Tím, že po zrušení zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku zadavatel realizoval JŘBU, aniž by jiné dodavatele oslovil s výzvou k podání nabídky, dle navrhovatele dochází ke zjevnému obcházení zákonné úpravy. Navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 42/2012-53 ze dne 11. 1. 2013 a na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 203/2020-168 ze dne 30. 3. 2022 a tvrdí, že v souladu s ustálenou judikaturou je možnost použití JŘBU dle § 63 zákona vázána na objektivní důvody nezávislé na vůli zadavatele. Dle navrhovatele však zadavatel stav, kdy neobdržel žádné nabídky, vyvolal sám svým nezákonným postupem. Dle navrhovatele tak jsou naplněny podmínky pro uložení zákazu plnění dle § 264 odst. 1 ve spojení s § 254 odst. 1 písm. a) zákona. Navrhovatel dodává, že mu postupem zadavatele byla způsobena újma spočívající ve vyloučení jeho možnosti podílet se na plnění veřejné zakázky. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 264 odst. 1 zákona uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

12.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dne 13. 5. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

13.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

14.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 15. 5. 2025.

15.         Dne 14. 5. 2025 obdržel Úřad dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky.

16.         Dne 20. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele.

Vyjádření zadavatele k návrhu

17.         Zadavatel úvodem namítá, že navrhovatel není aktivně legitimován k tomu, aby tímto způsobem napadal postup zadavatele při zadávání prostřednictvím JŘBU, když navrhovateli reálně nikdy nemůže vzniknout újma, neboť nemůže být dodavatelem předmětu plnění. Předně dle zadavatele nelze ověřit, že společnost navrhovatele skutečně existuje. V případě prokázání existence navrhovatele zadavatel uvádí následující.

18.         Zadavatel odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-652/22 ze dne 22. 10. 2024, dle kterého dodavatelé z tzv. třetích zemí nemají právo domáhat se vnitrostátních ustanovení z oblasti veřejných zakázek, která transponují pravidla zakotvená v unijní právní úpravě zadávání veřejných zakázek. Dle zadavatele z uvedeného rozsudku jasně vyplývá, že dodavatelům ze třetích zemí nenáleží práva vyplývající z evropských směrnic o zadávání veřejných zakázek, a to ani kdyby zadavatel umožnil jejich účast v zadávacím řízení specifickou formulací zadávacích podmínek. Zadavatel dodává, že navrhovateli v tomto případě žádným postupem zadavatele nemohla vzniknout újma, neboť nikdy nemohl být dodavatelem předmětu plnění, a nenaplňuje tak zákonnou definici stěžovatele dle § 249 zákona. Zadavatel dále odkazuje na zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky, kde uvádí, že „[p]lnění zakázky je umožněno v souladu s § 6 odst. 3 zákona pouze dodavatelům se sídlem v členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „Členský stát“), nebo jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce; resp. dodavatel neplnící tuto podmínku bude ze zadávacího řízení vyloučen. A dále v souladu s § 168 odst. 1 zákona nebude podíl hodnoty dodávek původem ze států, s nimiž Evropská unie neuzavřela dohodu zajišťující srovnatelný a účinný přístup pro dodavatele z Evropské unie na trhy těchto zemí, určený přímo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, vyšší než 50 % z celkové hodnoty dodávky. To neplatí, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva uzavřená Českou republikou stanoví jinak. Dodavatel neplnící tuto podmínku bude ze zadávacího řízení vyloučen.“. Zadavatel k tomu uvádí, že navrhovatel nemůže být 100% dodavatelem předmětu plnění a současně neuvedl žádného hlavního dodavatele, který by jej přijal jako poddodavatele a navrhovatel tak neunáší břemeno tvrzení ani stran odvozené újmy. Zadavatel dodává, že by se navrhovatel svou dílčí poddodávkou nemohl vejít do připuštěného limitu 50 % plnění, neboť je výrobcem karoserií, nikoliv elektrické výzbroje či baterií a karoserie obvykle tvoří převažující část hodnoty trolejbusu. Dle zadavatele je nesmyslné spekulovat, že by navrhovatel mohl dodávat pouze např. část karoserie, neboť se tak dodavatelé na trhu nechovají a současně je zřejmé, že navrhovatel k žádné dílčí poddodávce nesměřuje, neboť se ve své argumentaci prezentuje jako dodavatel celku. Zadavatel považuje za naprosto iluzorní, že by se navrhovatel mohl jakkoli podílet na podání nabídky. Zadavatel dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07479/2022/161 ze dne 12. 4. 2022 a konstatuje, že situace v šetřeném případě je naprosto srovnatelná se situací v odkazovaném rozhodnutí, když navrhovatel není ani teoreticky oprávněn realizovat předmět plnění, neboť je vyloučeno, aby se navrhovatel zapojil do realizace a současně naplnil zadávací podmínku stanovující limit takového zapojení na 50 %. Veškeré argumenty návrhu jsou dle zadavatele formulovány výhradně z pohledu navrhovatele jako samostatného dodavatele trolejbusů. Zadavatel následně odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi týkající se podání učiněných neoprávněnou osobou. Pokud navrhovatel odvozuje svoji újmu od jiného subjektu, je dle zadavatele nezbytné trvat na tom, aby bylo v návrhu uvedeno a doloženo, jakým způsobem se hodlal zúčastnit zadávacího řízení. Dle zadavatele je dán důvod pro zamítnutí návrhu dle § 265 odst. b) zákona, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou, tedy byl podán osobou bez aktivní legitimace.

19.         K namítaným nezákonným prvkům postupu zadavatele zadavatel uvádí, že jeho postup v JŘBU byl v souladu se zákonem a návrh není důvodný. Zadavatel předně tvrdí, že nepřistoupil k žádné podstatné změně zadávacích podmínek oproti původní veřejné zakázce a jelikož neobdržel žádné nabídky, byl jeho postup v souladu s § 63 odst. 1 písm. a) zákona. Zadavatel považuje podmínky účasti v původní veřejné zakázce za mírné, upozorňuje, že nepožadoval žádné předchozí zkušenosti s dodávkou trolejbusů, poskytl případným zájemcům nebývale dlouhou lhůtu pro podání nabídek v délce 75 dnů a přesto nebyla podána žádná nabídka. Zadavatel konstatuje, že před realizací JŘBU komunikoval se všemi relevantními potenciálními dodavateli, ale s navrhovatelem nekomunikoval, neboť ten nemůže realizovat předmět plnění. Z komunikace dle zadavatele vyplynulo, že zadávací podmínky jsou pro všechny dodavatele jasné a srozumitelné, nicméně společnost Solaris[3] oznámila, že nabídku nepodá a společnost SOR Libchavy[4] oznámila, že se zúčastní jako poddodavatel, což vyústilo k podání nabídky v JŘBU společnosti ŠKODA ELECTRIC a.s.

20.         K namítané nezákonnosti podmínky dle č. 3 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky, dle které musejí mít všechny trolejbusy technické vlastnosti umožňující nasazení na všech trolejbusových tratích provozovaných zadavatelem, zadavatel uvádí, že uvedená podmínka je objektivně zcela určitá. Zadavatel tvrdí, že jasně definoval profil trati, akcentoval současně i základní aspekty či vlastnosti, které musí být zajištěny, avšak nepředpisoval žádné minimálně parametry. Maximálně široké vymezení předmětu plnění nelze dle zadavatele a priori hodnotit jako neurčité. Zadavatel dodává, že projetí všech trolejbusových tratí na daném území nezabere víc než půl dne, tratě jsou objektivně dohledatelné, definované trolejemi a navrhovatel mohl použít i veřejné zdroje. Dle zadavatele mohl navrhovatel obhlídku tratí realizovat analogicky k možnosti prohlídky místa plnění dle § 79 zákona, pro kterou ale nebyla potřebná žádná součinnost ze strany zadavatele, proto ji formálně neorganizoval. Zadavatel současně upozorňuje, že lhůta pro podání nabídek činila 75 dnů. Zadavatel odmítá, že by jím zvolené vymezení předmětu plnění bylo nedostatečné a nepřípustně subjektivní. K argumentu navrhovatele, že nemohl poznat zlínské tratě za všech ročních období, zadavatel uvádí, že nemusí zažít Zlín ve všech ročních obdobích, pokud si navrhovatel ověří, jaké nejprudší stoupání je nezbytné ve Zlíně zdolat. Zadavatel současně upozorňuje, že v rámci veřejné zakázky „Obnova vozového parku parciálními trolejbusy II“[5] navrhovatel projevil obdivuhodně detailní znalost jednotlivých tratí a specifických úseků, a to i za horších klimatických podmínek.

21.         K tvrzené nezákonnosti nemožnosti dodání vozidla, které bylo užito v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem, zadavatel uvádí, že jeho legitimním cílem je nákup nových, nikoliv použitých vozidel. Dle zadavatele se trolejbus určený pro typové schválení standardně nevyrábí individuálně pro každého zákazníka, ale vznik a testování prototypového vozidla je nutnou podmínkou pro vznik produktové řady, proto náklady na vývoj a výrobu takového vozidla nelze vztahovat výlučně k jediné veřejné zakázce. Odkaz navrhovatele na rozhodnutí S0121/2021/VZ pak zadavatel považuje za zcela nepřiléhavý, neboť v citovaném rozhodnutí byla řešena zadávací podmínka, která se týkala povinnosti předložit vzorek trolejbusu před podpisem smlouvy podle § 104 zákona, což v šetřeném případě zadavatel nevyžaduje. Zadavatel považuje argumentaci navrhovatele za účelovou a odkazuje na správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0839/2023/VZ, kde navrhovatel uvedl, že po podpisu smlouvy obratem zahájí schvalovací proces před Drážním úřadem s již vyrobeným prototypem vozidla. Dle zadavatele dále platí, že do kompetence Úřadu spadá posouzení toho, zda konkrétní soukromoprávní podmínka vymezená zadavatelem nepředstavuje zjevný exces, v opačném případě není Úřad příslušný k posuzování její vhodnosti a odkazuje k tomu na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0166/2018/VZ-00267/321/ZSř ze dne 4. 1. 2019 a na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 48/2011-69 ze dne 28. 2. 2013. Zadavatel je přesvědčen, že tímto prismatem předmětná obchodní podmínka obstojí, neboť tato nezpůsobuje nemožnost plnění veřejné zakázky a zároveň se nejedná o podmínku kvalifikace či hodnocení.

22.         K tvrzené nezákonnosti požadavku na předložení prohlášení podle přílohy č. 2 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky zadavatel uvádí, že tato byla vyžadována z důvodu ujištění zadavatele, že se dodavatel řádně seznámil s podmínkami plnění uvedenými v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky. Zadavatel odkazuje na informace poskytnuté v rámci zadávací dokumentace původní veřejné zakázky, kde je uvedeno schéma trolejbusové sítě, její parametry a další podrobnosti; další relevantní informace dodavatelé čerpají dle zadavatele z veřejně dostupných technických norem pro trolejbusová vedení, např. ČSN 33 3516. Pro přípravu nabídky dle zadavatele postačuje informace, že tyto parametry odpovídají platným normám a tuto informaci dodavatelé v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky dostali. Dle zadavatele prohlášení odpovídá tomu, co bylo možné zjistit ze zadávací dokumentace původní veřejné zakázky a že se s tím dodavatel seznámil. Zadavatel dále doplňuje, že nastudování trolejbusových tratí ve Zlíně včetně seznámení se se všemi variantami klimatických podmínek rozhodně nebylo obligatorní podmínkou pro přípravu a podání nabídek. Zadavatel trvá na tom, že požadavky na podpis příslušných prohlášení plně odpovídají znění zadávacích podmínek a žádným způsobem není nezákonně přenášena odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

23.         K údajné nezákonnosti kritérií pro hodnocení nabídek zadavatel uvádí, že pokud jiný dodavatel splní daná kritéria lépe než navrhovatel, není to důkazem toho, že by byla nastavena nezákonně. Dle zadavatele jsou veškerá kritéria pro hodnocení nabídek vymezena jednoznačně a vyjadřují výhodnost nabídky a její kvalitativní parametry, přičemž nijak neomezují účast v zadávacím řízení a nejsou postavena na zvýhodnění jednoho konkrétního dodavatele. Zadavatel uvádí, že zvolil následující kritéria:

a)             nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH,

b)             hodinová sazba pozáručního a mimozáručního servisu,

c)             garantované ceny náhradních dílů po dobu životnosti trolejbusů,

d)             délka dodací lhůty,

e)             schválení k provozu nabízeného trolejbusu,

f)              antikorozní úprava podvozku,

g)             umístění baterií,

h)             zřízení konsignačního skladu a

i)               celková cena za školení.

24.         Ve vztahu ke kritériím a), b), c) a i) zadavatel uvádí, že jsou zjevně zvýhodněni dodavatelé např. z Rumunska, Bulharska či s částí výroby např. v Turecku, naopak dodavatelé z Německa, Švýcarska, částečně z Polska, České republiky a Španělska jsou znevýhodněni vyššími náklady na výrobu a zaměstnance. U kritéria d) zadavatel uvádí, že ŠKODA ELECTRIC a.s. nabídla délku dodací lhůty 430 dnů, což je na samé hranici akceptovatelné doby a sám navrhovatel u uzavřených smluv nabízí dobu dodání trolejbusu významně kratší. Ke kritériu e) považuje zadavatel za jednoznačné, že obdržet body v daném kritériu hodnocení může dodavatel Carrosserie HESS AG, Solaris, SOR Libchavy či ŠKODA ELECTRIC a.s. Stanovená váha uvedeného kritéria ve výši 20 % dle zadavatele není nijak diskriminující. Ke kritériu f) zadavatel uvádí, že disponuje oběma typy antikorozní ochrany a hodnocený způsob poskytuje nejen vyšší životnost podvozku, ale je i provozně méně nákladný. U kritéria g) není argumentace navrhovatele ohledně zvýhodnění dodavatele ŠKODA ELECTRIC a.s. dle zadavatele příhodná, neboť nabízené řešení je schopno nabídnout větší množství dodavatelů a jak je patrné z nabídky ŠKODA ELECTRIC a.s., uvedený dodavatel by nezískal žádný bod. Ke kritériu h) zadavatel uvádí, že toto nebylo napadáno v rámci námitek k původní veřejné zakázce, ale i tento aspekt navrhovatel dle informací zadavatele již splnil u Dopravního podniku hl. města Prahy. Zadavatel tak uvedené uzavírá tím, že je přesvědčen, že i dílčí kritéria hodnocení byla stanovena řádně, vyjadřují kvalitu nabídek a nijak nepřípustně neznevýhodňují konkrétního dodavatele.

25.         K možnosti uložení zákazu plnění smlouvy zadavatel konstatuje, že svůj postup při realizaci JŘBU považuje za zcela zákonný a JŘBU provedl mj. proto, že o pořízení předmětu plnění usiluje již několik let a potřeba zadavatele je v tomto smyslu již vysoce naléhavá a bezodkladná. Dle zadavatele navrhovateli nepřísluší spekulovat nad tím, co bylo skutečným důvodem nepodání nabídek, a to zejména v situaci, kdy zadavatel detailně řešil zákonnost zadávacích podmínek, extenzivně se poučil ze závěrů předcházejících řízení před Úřadem a zadávací podmínky stanovil maximálně transparentně.

26.         V případě, že by Úřad zjistil jakékoliv formální důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy, existují dle zadavatele důvody hodné zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, pro které by k uložení zákazu nemělo být přistoupeno. Zadavatel uvádí, že usiluje o pořízení předmětu plnění již od roku 2021 a pokud by znovu došlo k odkladu, musel by přistoupit k rušení trolejbusových linek, neboť by v dohledné době neměl k dispozici dopravní prostředky, kterými by jejich provozování mohl zajišťovat. Zadavatel pokračuje tvrzením, že průměrné stáří jeho vozidel je 13 let, přičemž obvyklá životnost uváděná výrobcem je cca 15 let a pokud by došlo k dalšímu odkladu, zadavatel by se pravděpodobně dostal za tuto hranu. Zadavatel dodává, že provozování vozidla staršího, než je uváděná životnost, je možné, ale může být neúnosné a nelze takové provozování aplikovat plošně. Zadavatel tvrdí, že by byl nucen na některé linky nasadit autobusovou dopravu, čímž by byl zasažen veřejný zájem na provozování ekologické dopravy, tedy v širším smyslu na ochraně životního prostředí, a je tedy důvodem hodným zvláštního zřetele, když veřejný zájem na ochraně životního prostředí je zde naprosto jednoznačný. Dalším důvodem hodným zvláštního zřetele je dle zadavatele také ochrana dobrého jména zadavatele. Zadavatel dodává, že trolejbusovou dopravu provozuje v rámci závazku veřejné služby, který pro něj vyplývá ze smluv s městy Zlín a Otrokovice, tedy rušení tratí navazující na uložení zákazu plnění smlouvy by mohlo znamenat rovněž porušení závazků zadavatele z této smlouvy, což zadavatel vnímá jako samostatný důvod hodný zvláštního zřetele.

27.         Zadavatel závěrem konstatuje, že je přesvědčen, že zadávací podmínky veřejné zakázky i původní veřejné zakázky byly stanoveny v souladu se zákonem. Zadavatel navrhuje, aby na základě nesplnění aktivní legitimace navrhovatele byl návrh zamítnut dle § 265 písm. b) zákona, nebo z toho důvodu, že nebyl zjištěn důvod pro uložení zákazu plnění ve smyslu § 265 písm. a) zákona.

Další průběh správního řízení

28.         Dne 30. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele.

Vyjádření vybraného dodavatele

29.         Vybraný dodavatel předně uvádí, že jakékoliv závěry či spekulace o účelovosti postupu zadavatele ze strany navrhovatele považuje za nepodložené. Ve vztahu k námitkám ohledně zrušení zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku vybraný dodavatel uvádí, že rozhodnutí o zrušení bylo výlučnou pravomocí zadavatele a důvod zrušení zcela odpovídá zákonnému rámci a umožňuje zadavateli postupovat v dalším kroku dle § 63 odst. 3 písm. a) zákona. Vybraný dodavatel konstatuje, že v rámci JŘBU byl osloven zadavatelem v souladu se zákonem.

30.         Předmět plnění v rámci zadávací dokumentace původní veřejné zakázky byl dle vybraného dodavatele vymezen dostatečně jasně a srozumitelně a vybraný dodavatel se nedomnívá, že by uvedené podmínky jakkoliv bránily zpracování nabídky. Dle vybraného dodavatele mělo nabízené vozidlo odpovídat běžným technickým standardům a nijak zásadně se neodlišovalo od trolejbusů, které má sám navrhovatel dodat například DPP[6]. Důvody, které navrhovatel uvádí jako překážku pro podání nabídky, nepovažuje vybraný dodavatel za opodstatněné.

31.         Zadavatel nesouhlasí s tvrzeními navrhovatele ve vztahu k údajné nepřiměřenosti požadavku zadavatele, a to vyloučení možnosti dodání vozidla, které bylo použito v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem. Vybraný dodavatel rozebírá průběh schvalovacího procesu a tvrdí, že celkový nájezd během celého schvalovacího procesu činí cca 40 000 km, nikoliv pouze „více než 10 000 km“, jak uvádí navrhovatel. Vybraný dodavatel dále tvrdí, že vozidlo, které by vstupovalo do plnění veřejné zakázky až po absolvování celého schvalovacího procesu, by již mělo reálně sníženou zůstatkovou životnost některých komponentů a zadavatel by tak za plnou cenu převzal vozidlo, které není zcela nové.

32.         Vybraný dodavatel dále podotýká, že vývoj tzv. neadresných prototypů není v praxi výjimečný, a že jej výrobci realizují zejména v případech, kdy se snaží o vstup s novým typem vozidla na trh nebo o rozšíření svého produktového portfolia. Vybraný dodavatel k tomu jako příklady uvádí trolejbus Ekova Electron 12T vyvinutý společností Ekova Electric nebo trolejbus Škoda 36Tr (T´CITY), který vybraný dodavatel v roce 2022 v Plzni testoval jako neadresný prototyp bez kontraktu, za účelem ověření typu a přípravy na nabídku v budoucích zakázkách. Dle vybraného dodavatele je tak na výrobci, aby si odpovídajícím způsobem zajistil typové schválení, pokud se rozhodne nabídnout zcela nový, dosud neschválený typ vozidla. Dle vybraného dodavatele může být poté využito např. k technickým zkouškám, internímu testování, pro schvalovací proces v jiném státě nebo prodáno jako vozidlo s předchozím provozním nájezdem. Dle vybraného dodavatele je obchodním rozhodnutím zadavatele, zda připustí, aby poptávané výrobky byly již použité nebo zcela nové. Vybraný dodavatel dále odkazuje na § 43 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dráhách“), dle kterého je povoleno na dráze provozovat vozidlo, které odpovídá schválenému typu, tedy pokud již existuje prototyp či vozidlo s platným schválením typu; další vozidla tohoto typu již nemusí projít celým schvalovacím procesem. Vybraný dodavatel dále uvádí, že pokud dochází ke změnám konstrukčních parametrů vozidla, které vyžadují schválení změny typu, je nutné tyto změny řádně schválit, nicméně i v takových případech je možné využít konstrukční části z jiných vozidel již schváleného typu.

33.         Požadavky zadavatele týkající se seznámení se mj. s profily komunikací jsou dle vybraného dodavatele plně splnitelné. Veškeré potřebné údaje jsou dle vybraného dodavatele v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky a představují standardní informace, které jsou běžnou součástí podkladů pro přípravu nabídky na vozidla městské hromadné dopravy. Dle vybraného dodavatele není nezbytné fyzicky ověřovat provozní podmínky za všech klimatických situací, ale stačí dostatečné znalosti a dokumentace poskytnuté zadavatelem, případně doplněné vlastními zkušenostmi a technickými normami. Takové požadavky dle vybraného dodavatele vycházejí z povinnosti dodavatele zajistit bezpečnost, spolehlivost a efektivitu provozu veřejné dopravy v souladu s platnou legislativou. Argument navrhovatele ohledně nemožnosti seznámit se s příslušnými profily komunikací za všech ročních období je dle vybraného dodavatele absurdní, neboť i v případě, že by zadávací řízení trvalo celý rok, nemohlo by nikdy být zajištěno, že by se soutěžitel měl možnost seznámit s plnou škálou povětrnostních podmínek. Navrhovatel dle vybraného dodavatele záměrně rozšiřuje a vyhrocuje rozsah povinností dodavatele vozidel na úroveň, která není technicky ani prakticky realizovatelná.

34.         K požadavku na předložení dokumentů týkajících se oprav a technologických postupů vybraný dodavatel uvádí, že pokud je jejich předložení požadováno již ve fázi podání nabídky, není pro řádně připraveného výrobce problém je v této fázi dodat. Tvrzení navrhovatele, že uvedené materiály nelze v dané lhůtě zpracovat, dle vybraného dodavatele pouze potvrzuje, že navrhovatel nemá k dispozici ani dostatečně vyspělou výrobní a technickou dokumentaci, ani připravený produkt. Z pohledu vybraného dodavatele byl obsah dokumentu č. 16 specifikován ve třech samostatných bodech, přičemž každý z nich jednoznačně popisoval, jaké informace mají být obsaženy. Tvrzení navrhovatele, že zadavatel nevymezil požadavky dostatečně přesně, je dle vybraného dodavatele nesprávné.

35.         K námitkám navrhovatele ohledně kritérií hodnocení nabídky vybraný dodavatel uvádí, že s tvrzeními navrhovatele zásadně nesouhlasí. Závěr navrhovatele, že některá kritéria jsou nepřiměřená, diskriminační a ve svém důsledku vedou ke zvýhodnění určitého dodavatele, je dle vybraného dodavatele účelový a nepodložený. Skutečnost, že některá kritéria nemají čistě nákladovou povahu, není dle vybraného dodavatele v rozporu se zákonem, ale jedná se o relevantní faktor. Ke kritériu umístění baterie vybraný dodavatel uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by se jednalo o kritérium šité na míru vybranému dodavateli. Vybraný dodavatel tvrdí, že by uvedené kritérium nebyl schopen splnit. Ke kritériu délka dodací lhůty vybraný dodavatel uvádí, že on sám nabídl dodací lhůty téměř na horní hranici limitu a pokud navrhovatel podává v jiných zakázkách lhůtu nižší, pak by právě zde mohl získat více bodů. Tvrzení navrhovatele, že kritéria hodnocení v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku fakticky suplovala technickou kvalifikaci, vybraný dodavatel považuje za zcela nepodložené a mylné. Kritéria hodnocení vztahující se k vlastnostem nabízeného plnění jsou dle vybraného dodavatele v souladu se zákonem legitimním nástrojem pro výběr nejvhodnější nabídky.

36.         Vybraný dodavatel považuje za zcela nepřípustné a spekulativní, že navrhovatel zpochybňuje zcela standardní kroky zadavatele na základě vlastních dojmů a domněnek, které nejsou podloženy žádnými objektivními fakty. Vybraný dodavatel taktéž odmítá, že by jako dodavatel byl s postupem zadavatele jakkoliv propojen či na něm participoval.

37.         Ke skutečnosti, že vybraný dodavatel v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku nepodal nabídku, vybraný dodavatel uvádí, že tak neučinil v důsledku interního obchodního rozhodnutí, které bylo učiněno na základě vlastního vyhodnocení situace, kapacit a obchodní strategie. Závěry navrhovatele, které z této skutečnosti vyvozuje, jsou dle vybraného dodavatele čistou fabulací bez jakékoli opory v realitě nebo v zákonném rámci. Snahu navrhovatele o navození dojmu účelovosti postupu vybraného dodavatele považuje vybraný dodavatel za zcela bezdůvodnou a nepravdivou.

38.         Vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh jako zcela nedůvodný v plném rozsahu zamítl. 

Další průběh správního řízení

39.         Usnesením ze dne 16. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

40.         Dne 19. 6. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, v němž zadavatel opakuje svoji argumentaci obsaženou ve vyjádření k návrhu týkající se nedostatku aktivní legitimace navrhovatele. Zadavatel doplňuje, že z vyjádření SOR Libchavy (které učinil přílohou vyjádření k pokladům rozhodnutí) vyplývá, že obvyklý podíl výrobce karoserie použité při výrobě trolejbusu se pohybuje mezi 60 a 75 % nákladů. Zadavatel dále uvádí, že podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se poplatky standardně hradí v českých korunách. Navrhovatel dle navrhovatele nesplnil požadavek na složení kauce v požadované měně podle zákona, když nesložil zákonem požadovaných 200 000 Kč, ale 8 100 EUR. Dle zadavatele dále ani nesedí přepočet hodnoty poukázané Úřadu ve výši 8 100 EUR a hodnoty evidované, neboť uvedené nesedí ani při přepočtu kurzem vyhlášeným ČNB ke dni 7. 5. 2025, ani kurzem ECB. Dle zadavatele je tak celý proces zjevně netransparentní a připouští značnou míru svévole. Současně dle zadavatele není jasné, proč neproběhlo vrácení přeplatku kauce na bankovní účet, ze kterého byla původně platba provedena a dále není jasné, zda zůstane na účtech Úřadu hodnota odpovídající výši požadované kauce podle zákona.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí

41.         Dne 24. 6. 2025 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí. Vybraný dodavatel odkazuje na své vyjádření ze dne 30. 5. 2025 a dodává, že ze strany zadavatele nedošlo k podstatné změně zadávacích podmínek ve srovnání s původní veřejnou zakázkou a JŘBU bylo zahájeno v souladu s § 63 zákona. Vybraný dodavatel dále upozorňuje, že navrhovatel není aktivně legitimován ve smyslu § 241 zákona. Dle vybraného dodavatele aktivní legitimaci k podání návrhu na zákaz plnění smlouvy dle § 254 odst. 1 zákona má pouze uchazeč, zájemce či jiná osoba s právním zájmem podle § 241 zákona. Vybraný dodavatel dodává, že navrhovatel, jakožto společnost se sídlem v Turecku, nebyl do zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku připuštěn, nesplňoval tak podmínky účasti stanovené zákonem a nesvědčí mu aktivní legitimace podle § 241 zákona a ani oprávnění k podání návrhu podle § 254 odst. 1 zákona. Vybraný dodavatel dále odkazuje na čl. 3.2 dokumentu označeného jako „Participation in the EU procurement market of bidders from non-covered thirrd countries in view of the recent Court of Justice case-law (judgements in cases C-652/22, Kolin, and C-266/22, Qingdao)“, který dle vybraného dodavatele shrnuje, že dodavatelé z „non-covered country“ nepožívají procesní ochrany na úrovní orgánů EU, ale ani na národní úrovni v rozsahu, v jakém národní právo představuje transpozici EU předpisů. Úřad by tak, dle vybraného dodavatele, měl správní řízení z procesních důvodů zastavit.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

42.         Dne 24. 6. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel konstatuje, že vybraný dodavatel v reakci na podaný návrh předkládá sadu obecných tvrzení o zákonnosti postupu zadavatele. Tvrzení vybraného dodavatele ohledně zadávacích podmínek na původní veřejnou zakázku mají dle navrhovatele nulovou vypovídající hodnotu, jelikož to byl právě vybraný dodavatel, který byl nezákonným postupem zadavatele zvýhodněn. Dle navrhovatele lze obdobně nahlížet na vyjádření vybraného dodavatele ve vztahu k požadavku na předložení dokumentu č. 16 (tj. dokument obsahující popis oprav a údržby vozidel), jelikož vybraný dodavatel již disponuje schválením typu vozidla, které odpovídá požadavkům zadavatele. Dle navrhovatele je s podivem, že vybraný dodavatel, i přes jím tvrzenou běžnou povahu zadávacích podmínek původní veřejné zakázky, nabídku na původní veřejnou zakázku nepodal, ačkoliv byl následně v horizontu dnů schopen přehodnotit svou obchodní strategii a najít skryté kapacity k tomu, aby nabídku podal v navazujícím JŘBU. K tvrzení vybraného dodavatele ohledně požadavku na dodání nového vozidla navrhovatel uvádí, že úvaha vybraného dodavatele ohledně opotřebení jednotlivých komponent není přiléhavá, neboť na vozidle dochází před předáním k výměně relevantně opotřebených komponent, což má zadavatel možnost vymínit si v zadávacích podmínkách. K tvrzení vybraného dodavatele ohledně kritérií hodnocení původní veřejné zakázky navrhovatel uvádí, že odkaz na nabídku podanou v JŘBU je bezvýznamný, neboť předmětná nabídka nebyla podána v konkurenčním prostředí probíhající hospodářské soutěže. Ve vztahu k tvrzení zadavatele ohledně aktivní legitimace navrhovatele odkazuje navrhovatel na svá podání učiněná ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0158/2025/VZ. Tvrzení zadavatele o neexistenci navrhovatele odmítá navrhovatel jako nesmyslné. Navrhovatel dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0043/2025/VZ ze dne 4. 6. 2025, ze kterého cituje následující pasáž: „Úřad je dlouhodobě zastáncem extenzivního výkladu aktivní legitimace stěžovatele k podání námitek a k následnému podání návrhu k Úřadu, neboť přezkumné řízení před Úřadem by mělo být dostupné co nejširšímu okruhu navrhovatelů (srov. i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 48/2013-272 ze dne 30. 5. 2014). (…) To platí pro všechny formy účasti dodavatele na plnění zakázky: ať již samostatně na základě své vlastní nabídky, či ve spolupráci s dalšími dodavateli na základě podání společné nabídky, nebo v pozici poddodavatele.“. Navrhovatel dále z uvedeného rozhodnutí cituje, že „[a]by se určitý subjekt mohl jako potenciální poddodavatel (který má zájem se na plnění veřejné zakázky podílet) domáhat vnitrostátních ustanovení o přezkumu, nemá přitom povinnost uvádět, že už s určitým hlavním dodavatelem spolupráci navázal, či kdo je tímto dodavatelem, se kterým hodlá nabídku podat, ani jaký podíl plnění by teoreticky plnil (…).“. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel nesprávně tvrdí, že návrh navrhovatele nesměřuje proti diskriminační povaze zadávacích podmínek původní veřejné zakázky, což navrhovatel nepovažuje na pravdivé. S odkazem na tvrzení zadavatele, že projetí všech trolejbusových tratí zadavatele nezabere víc než půl dne, navrhovatel uvádí, že ze zadávacích podmínek původní veřejné zakázky nebylo zřejmé, jaké vlastnosti a funkce vozidel bude zadavatel považovat za důležité. Navrhovatel opakuje, že problém spočívá v nejasném vymezení požadavků, které zadavatel na základě těchto vlastností kladl na požadovaná vozidla. Navrhovatel dále nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že zákaz předložení vozidla použitého v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem je obchodní podmínkou, když se dle navrhovatele jedná o technickou specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky. K možnosti uložení zákazu plnění smlouvy navrhovatel uvádí, že „postup zadavatele spočívající v nezákonném uzavření smlouvy na plnění přesahující svou hodnotou 1 miliardu Kč bez transparentního zadávacího řízení a hospodářské soutěže je bezprecedentní snahou obejít zákonná pravidla pro zadávání veřejných zakázek.“. K důvodům hodných zvláštního zřetele navrhovatel uvádí, že situace, kterou zadavatel popisuje, je důsledkem jeho rozhodnutí a jeho nezákonných zadávacích postupů realizovaných v minulosti.

Další průběh správního řízení

43.         Dne 2. 7. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele označené jako „Replika k vyjádření navrhovatele“, ve kterém zadavatel reaguje na vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Úřad konstatuje, že předmětné vyjádření bylo doručeno po uplynutí lhůty k vyjádření se k pokladům rozhodnutí, jež byla stanovena usnesením ze dne 16. 6. 2025 a která zadavateli uplynula dne 23. 6. 2025. Úřad konstatuje, že zadavatel v uvedeném vyjádření neuvádí žádné nové skutečnosti, návrhy důkazů a jiné návrhy, kterými by měla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 251 odst. 5 zákona. S ohledem na § 261 odst. 3 zákona Úřad k uvedenému vyjádření dále nepřihlíží.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

44.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, dokumentace o zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku, a vyjádření účastníků správního řízení a rozhodl tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

45.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

46.         Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel musí ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

47.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

48.         Podle § 63 odst. 1 zákona může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž

a)        nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast,

b)        podané nabídky bez zásadních změn nemohou uspokojit požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, nebo

c)        účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast.

49.         Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)        kritéria hodnocení,

b)        metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)        váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

50.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

51.         Podle § 254 odst. 1 zákona může návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu

a)        bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona,

b)        přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením,

c)        na základě postupu mimo zadávací řízení, ačkoliv mu bylo pokračování v tomto postupu zakázáno rozhodnutím podle § 263 odst. 7 zákona, nebo

d)        postupem podle § 135 odst. 4 zákona nebo § 141 odst. 5 zákona, přičemž porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

52.         Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

53.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

54.         V čl. 3. zadávací dokumentace (veřejné zakázky i původní veřejné zakázky) zadavatel mj. stanovil, že „[p]ředmětem dodávky jsou výhradně nové trolejbusy – nemůže se jednat o rekonstruované (repasované, modernizované) či použité trolejbusy – zadavatel nepřipouští, aby předmětem dodávky byl trolejbus, kterým byla již zajišťována přeprava cestujících nebo
v rámci schvalování určitého typu trolejbusu u drážního úřadu odjezdil více než tisíc kilometrů. Musí se jednat o trolejbusy, které byly schváleny pro provoz v České republice a pro které byl vydán příslušný platný Průkaz způsobilosti Drážním úřadem v České republice.

(…)

[p]lnění zakázky je umožněno v souladu s § 6 odst. 3 zákona pouze dodavatelům se sídlem v členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „Členský stát“), nebo jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce; resp. dodavatel neplnící tuto podmínku bude ze zadávacího řízení vyloučen. A dále v souladu s § 168 odst. 1 zákona nebude podíl hodnoty dodávek původem ze států, s nimiž Evropská unie neuzavřela dohodu zajišťující srovnatelný a účinný přístup pro dodavatele z Evropské unie na trhy těchto zemí, určený přímo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, vyšší než 50 % z celkové hodnoty dodávky. To neplatí, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva uzavřená Českou republikou stanoví jinak. Dodavatel neplnící tuto podmínku bude ze zadávacího řízení vyloučen.“.

55.         Podle čl. 18.2. zadávací dokumentace (veřejné zakázky i původní veřejné zakázky) stanovil zadavatel mj. následující kritéria hodnocení:

4. Délka dodací lhůty                                                                                                  váha 5 %

Předmětem hodnocení bude kritérium kvality délka dodací lhůty trolejbusů ve dnech. Minimální délka dodací lhůty je 250 dnů, maximální pak 440 dnů. Nabídne-li účastník dodací lhůtu kratší než 250 dnů, bude po účastníkovi požadováno její dodržení, ale pro hodnocení bude použito hodnoty 250 dnů. V případě překročení maximální délky dodací lhůty bude nabídka účastníka vyřazena z důvodu nesplnění podmínek. Počet získaných bodů bude odpovídat váze tohoto dílčího kritéria.

Váha dílčího hodnotícího kritéria je 5 bodů. Bodové hodnocení nabídek dle dílčího hodnotícího kritéria délka dodací lhůty bude provedeno tak, že každé jednotlivé nabídce bude v dílčím hodnotícím kritériu délka dodací lhůty přidělena bodová hodnota vyčíslená jako násobek maximální bodové hodnoty 5 a poměru nejkratší nabídnuté dodací lhůty vůči posuzované délce dodací lhůty. Nabídne-li účastník dodací lhůtu kratší než 250 dnů, bude pro hodnocení bude použito hodnoty 250 dnů.

(…)

5. Schválení k provozu nabízeného trolejbusu                                                            váha 20 %

Předmětem hodnocení bude ověřitelná skutečnost, zda trolejbusy, které jsou předmětem nabídky, byly již schváleny do provozu v Členském státě nebo jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce. V případě schválení do provozu jen krátkého nebo jen dlouhého trolejbusu, bude v rámci hodnocení takové nabídce náležet jen polovina váhy tohoto dílčího kritéria.

(…)

6. Antikorozní úprava podvozku                                                                                  váha 7 %

Dílčí hodnotící kritérium „Antikorozní úprava podvozku“ je hodnocením technické úrovně antikorozní úpravy podvozku, která je podle technické specifikace povinná. Pokud nabídne dodavatel podvozek vyrobený nerezových materiálů – feritická nerezová ocel, kompozitní materiály či hliníkové profily, bude toto technické řešení hodnoceno 7 body. Jiné způsoby provedení antikorozní úpravy podvozku neobdrží žádné body v tomto hodnotícím kritériu z důvodu kratší životnosti a nutnosti vynakládat další náklady na údržbu v průběhu životnosti vozidla.

(…)

7. Umístění baterií                                                                                                        váha 4 %

Dílčí hodnotící kritérium „Umístění baterií“ je hodnocením technické úrovně spojené s prováděním údržby trakčních baterií, jejich montáží a demontáží a nutností disponovat vybavením speciální techniky. V případě umístění všech trakčních baterií na obou verzích trolejbusů do výšky 1,5 m od země (…) , bude uvedené hodnoceno 4 body, v případě umístění baterií ve výšce do výšky 1,5 m od země jen na jedné z verzí trolejbusů (krátkém či dlouhém), bude uvedené hodnoceno 2 body, v případě umístění baterií ve výšce nad 1,5 m od země, kdy by bylo třeba speciálního proškolení většího počtu pracovníků z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nutností disponovat speciální technikou pro práci ve výškách, neobdrží takové řešení žádné body v tomto hodnotícím kritériu.“

56.         Podle čl. 19.13. zadávací dokumentace (veřejné zakázky i původní veřejné zakázky) stanovil zadavatel mj. následující podmínku pro uzavření smlouvy:

dále dodavatel před podpisem smlouvy prohlásí a případně doloží objednávku o zajištění následujících komponent pro realizaci předmětné zakázky u poddodavatelů či výrobců, případně obdobný dokument, pro pomocné pohony, měniče kompresoru klimatizace, nabíječe vozové baterie, nabíječe trakční baterie, měniče nabíječe trakční baterie, trakčního měniče, trakčního motoru, trakční baterie, motorů pomocných pohonů a zařízení hlídání izolačního stavu.“.

57.         V příloze č. 1 („Soupis doporučených požadavku na dodávku trolejbusů“) zadávací dokumentace (veřejné zakázky i původní veřejné zakázky) je mj. uvedeno, že „[v]šechny trolejbusy musí mít technické vlastnosti umožňující nasazení na všech trolejbusových tratích provozovaných zadavatelem, a to při zohlednění zejména bezpečnost nástupu a výstupu cestujících, velikosti/délky zastávek, požadavku na délku úseku jízdy na baterie a nutnosti opětovného dobití baterie, snížené výšky podjezdů, poloměrů otáčení a stoupavosti (výjezdu do kopců na území Zlína) při zhoršených adhezních podmínkách zejména v zimních měsících při použití běžných pneumatik, proto musí být dodavatel trolejbusů seznámen se specifiky veřejně přístupných trolejbusových tras na území měst Zlína a Otrokovic, resp. na všech trolejbusových tratích provozovaných zadavatelem, aby byl schopen nabídnout, vyrobit a dodat trolejbusy, které budou na uvedených tratích způsobilé k přepravě cestujících.“.

58.         V příloze č. 2 („Vybrané technické parametry a požadovaná nabídková dokumentace“) zadávací dokumentace (veřejné zakázky i původní veřejné zakázky) je uvedeno následující:

„Další požadované nabídkové dokumenty

(…)

Dokument č. 15 Tabulka vybraných dotazů k potvrzení dodavatele

Č.p.

Požadované informace týkající se provozu trolejbusů

Odpověď

ANO/NE

Nutno vyplnit dodavatelem:

Dodavatel pochopil a rozumí.

A podpis statutárního orgánu.

1.

Dodavatel prohlašuje, že trolejbusy jsou způsobilé provozu bez jakéhokoliv omezení na všech linkách MHD DSZO při místních klimatických podmínkách a s ohledem na technické parametry komunikací a zastávek v síti MHD

 

 

2.

Dodavatel si prověřil trasy linek MHD a potvrzuje, že se seznámil s profily komunikací, jejich převýšením a požadovanou nutnou dynamikou pro rozjezdy ze zastávek, potřebným zrychlením a zpomalením nebo pro minimálně dosažitelné rychlosti v mezizastávkových úsecích za všech klimatických a provozních podmínek v síti MHD.

 

 

3.

Dodavatel se řádně seznámil a ověřil podmínky provozu na síti trolejového vedení na území Zlín a Otrokovice, seznámil se všemi parametry trolejového vedení a jeho napájením pro provoz dodávaných drážních vozidel všech klimatických a provozních podmínek

 

 

(…)

(…)

 

 

 

Dokument č. 16

16 A - Podrobný technologický popis oprav karoserie vozidla s ohledem na svařování/opravy kovových částí a jejich materiály

16 B - Technologický postup opravy antikorozní ochrany vozidla v případě že dojde k výměně části karoserie/rámu či jeho opravě ve vztahu k pracovním postupům. Z postupu budou patrné jednotlivé operace, časová náročnost, finanční náročnost, příp. závazně opakované kontroly s tím spojené

16 C – Technologický postup a technická dokumentace pro opravy a údržbu všech částí trakční baterií umístěných na střešní části vozidla včetně technicko-bezpečnostních opatření a návrhů přístupů, jištění a popisu pracoviště schválenou revizním technikem“.

59.         V čl. V. odst. 4 přílohy č. 3 („Kupní smlouva“) zadávací dokumentace (veřejné zakázky i původní veřejné zakázky) je uvedeno následující:

Prodávající se zavazuje zajistit, aby trolejbus k datu předání a převzetí splňoval veškeré podmínky pro provoz na pozemních komunikacích a v městské hromadné dopravě osob, stanovené obecně závaznými právními předpisy platnými na území České republiky a současně musí být bez jakýchkoli technických či jiných úprav způsobilý k provozu v MHD provozované kupujícím; a zřídit servisní místo. Kupující trolejbus nepřevezme, nebude-li vozidlo tyto podmínky splňovat nebo nebude zřízeno servisní místo u kupujícího (dodání servisního zařízení, speciální nářadí a diagnostické přístroje, za účelem poskytování služeb záručního servisu a dalších servisních služeb). Nesplnění těchto povinností ze strany prodávajícího je považováno za nemožnost plnění na straně prodávajícího a kupující má právo odstoupit od Smlouvy pro nemožnost plnění na straně prodávajícího.“.

Právní posouzení

60.         Úřad uvádí, že oprávnění podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy vyplývá z § 254 odst. 1 zákona, podle něhož navrhovatel může podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy a Úřad může následně takový zákaz plnění uložit, pokud zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona.

61.         Navrhovatel namítá, že zadavatel svým nezákonným postupem způsobil nepodání nabídek v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku, které následně zrušil ve chvíli, kdy mohl navrhovatel dosáhnout věcného posouzení zadávacích podmínek Úřadem. Zadavatel následně uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku v JŘBU, což navrhovatel považuje za postup učiněný v rozporu se zákonem, jelikož nepodání nabídek v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku zadavatel dle mínění navrhovatele způsobil svým nezákonným postupem. Dle navrhovatele je tak dán důvod pro uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 254 odst. 1 písm. a) zákona.

62.         S ohledem na výše uvedené se Úřad zabýval tím, zda byl naplněn některý z důvodů stanovených v zákoně pro zadání šetřené veřejné zakázky v JŘBU.

63.         V obecné rovině Úřad konstatuje, že JŘBU je ze své povahy nejméně transparentním a pro hospodářskou soutěž nejméně „otevřeným“ druhem zadávacího řízení, který lze dle § 55 zákona zvolit jen za naplnění zákonem taxativně stanovených podmínek a k jehož užití by mělo docházet v ojedinělých případech, a to po důkladném posouzení splnění podmínek pro jeho použití. Princip JŘBU spočívá v tom, že zadavatel vyzývá k jednání jednoho dodavatele, případně omezený okruh dodavatelů a jedná se tak o zadávací řízení, při kterém dochází k výraznému omezení hospodářské soutěže. Podmínky, za kterých lze JŘBU užít, jsou taxativně uvedeny v zákoně a vzhledem k povaze řízení, která spočívá v podstatném omezení hospodářské soutěže, nelze podmínky pro užití JŘBU vykládat extenzivním způsobem, aby bylo zamezeno potenciálnímu nechtěnému omezování hospodářské soutěže. Užít JŘBU je tak možné pouze tehdy, nelze-li zadání veřejné zakázky dosáhnout transparentnějším a méně omezujícím způsobem, tedy v rámci jiného druhu zadávacího řízení dle zákona, za současného splnění zákonných podmínek pro užití JŘBU.

64.         JŘBU je tedy druhem zadávacího řízení vykazujícím nejnižší míru transparentnosti, vnější kontroly a hospodářské soutěže, neboť v JŘBU jsou sice veřejné zakázky zadávány v zákonném režimu, avšak vzhledem k povaze tohoto řízení je hospodářská soutěž fakticky zcela vyloučena; vyloučen je tak ten aspekt zadávacího řízení, který má zajistit ekonomickou výhodnost pořízení předmětu plnění veřejné zakázky a rovněž omezit jakékoli nezákonné jednání. Současně je tento druh zadávacího řízení postupem podle zákona nejméně formalizovaným a kontrolovatelným. Tato skutečnost je především patrná z toho, že zadavatele nestíhají povinnosti spočívající v provádění výběru mezi neomezeným počtem potenciálních dodavatelů, nýbrž zadavatel de facto zahajuje soukromoprávní kontraktační proces s jedním dodavatelem (pouze výjimečně pak s více dodavateli). Jak vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, jakož i judikatury správních soudů a Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), právní úpravu JŘBU nelze z důvodu jeho výjimečnosti vykládat jinak než restriktivně. Platí rovněž, že je to zadavatel, kdo nese důkazní břemeno ohledně splnění podmínek pro jeho použití.

65.         Úřad akcentuje, že zákon umožňuje zadavateli užít JŘBU pouze za předpokladu naplnění zákonných podmínek[7]. Jednou ze zákonných možností užití JŘBU je přitom postup podle § 63 odst. 1 zákona, kdy zadavatel může použít JŘBU, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému, užšímu nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž

a)        nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast,

b)        podané nabídky bez zásadních změn nemohou uspokojit požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, nebo

c)        účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast.

66.         V šetřeném případě zadavatel odůvodnil svůj postup formou JŘBU tím, že v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku nebyly podány žádné nabídky a zadavatel tak postupoval dle § 63 odst. 1 písm. a) zákona.

67.         V obecné rovině Úřad předně upozorňuje, že nelze akceptovat jako zákonný takový postup, kdy zadavatel použije JŘBU s odkazem na § 63 odst. 1 písm. a) zákona (tedy z toho důvodu, že v předchozím otevřeném, užším či zjednodušeném podlimitním řízení nebyly podány žádné nabídky) v situaci, kdy nepodání nabídek v předchozím zadávacím řízení způsobil sám svým nezákonným postupem (tj. nezákonnými zadávacími podmínkami). Za zákonné tak nelze označit JŘBU odkazující na § 63 odst. 1 písm. a) zákona, jemuž předcházelo zadávací řízení s takovými zadávacími podmínkami, jež zapříčinily nepodání žádných nabídek na původní veřejnou zakázku. Jiný výklad by nepochybně vytvářel prostor pro obcházení zákona (tj. záměrné stanovení diskriminačních zadávacích podmínek a následný výběr dodavatele v JŘBU bez řádné soutěže).

68.         Úřad se tedy z uvedených důvodů zabýval otázkou zákonnosti zadávacích podmínek původní veřejné zakázky za účelem posouzení, zda zadavatel svým postupem sám nevyvolal situaci, kdy v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku neobdržel žádné nabídky. V této souvislosti je třeba připomenout, že nezákonnost zadávacích podmínek původní veřejné zakázky navrhovatel napadl námitkami a posléze návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (který byl Úřadem veden pod sp. zn. ÚOHS-S0158/2025/VZ); toto správní řízení přitom Úřad z důvodu zrušení zadávacího řízení zadavatelem procesně zastavil usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-10680/2025/500 ze dne 21. 3. 2025[8], jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20705/2025/162 ze dne 4. 6. 2025[9]. Nezákonnost zadávacích podmínek původní veřejné zakázky (a tedy důvod nepodání žádných nabídek na původní veřejnou zakázku) navrhovatel dovozuje právě na základě podaných námitek, jež se týkaly předchozího otevřeného řízení na původní veřejnou zakázku. Z uvedeného důvodu se tedy Úřad v tomto rozhodnutí zaměřil na navrhovatelem tvrzenou nezákonnost popsanou primárně v podaných námitkách, neboť ta měla být podle navrhovatele důvodem nepodání žádných nabídek na původní veřejnou zakázku. V případě, že by Úřad dospěl k závěru, že skutečně byly zadávací podmínky původní veřejné zakázky stanoveny nezákonně, což způsobilo (či mohlo způsobit) nepodání žádných nabídek na původní veřejnou zakázku, nebylo by možno aprobovat následný postup zadavatele v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v JŘBU dle § 63 odst. 1 písm. a) zákona.

69.         V šetřeném případě navrhovatel v první řadě v návrhu (ve spojení s námitkami) brojí proti vymezení požadavků na předmět původní veřejné zakázky. Zadavatel dle navrhovatele přenáší odpovědnost za vymezení předmětu na dodavatele, když v čl. 3 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky neurčitě uvedl, že všechny trolejbusy musí disponovat technickými vlastnostmi, které jim umožní nasazení na všech trolejbusových tratích zadavatele. Navrhovatel dále brojí proti stanovenému způsobu hodnocení nabídek v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku, a to konkrétně proti kritériím hodnocení, jež se týkají předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného trolejbusu, délky dodací lhůty, antikorozní úpravy podvozku a umístění baterií. Uvedená kritéria hodnocení jsou dle navrhovatele v rozporu se zákonem a rozhodovací praxí Úřadu, mají diskriminační povahu, nesouvisejí s předmětem plnění veřejné zakázky a nepřináší zadavateli jím tvrzené kvalitativní záruky ve vztahu k plnění veřejné zakázky. Navrhovatel dále brojí proti zadávací podmínce, dle které zadavatel vyloučil možnost dodat vozidlo, které bylo dodavatelem využito v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem. Uvedený požadavek je dle navrhovatele nepřiměřený a diskriminační a v rozporu s běžnou praxí objednatelů poptávajících trolejbusová vozidla pro provoz na území České republiky. Navrhovatel dále považuje za nezákonný požadavek zadavatele na předložení prohlášení, ze kterého má vyplývat, že se navrhovatel seznámil s profily tratí, předložení dokumentu obsahujícího informace týkající se způsobu oprav dodávaných trolejbusů a předložení objednávky nebo obdobného dokumentu, který bude prokazovat, že bude mít vybraný dodavatel k dispozici požadované komponenty. Nakonec navrhovatel požaduje za nezákonnou smluvní podmínku zadavatele ohledně možnosti odstoupení od smlouvy v případě nesplnění smluvně ujednaných povinností ze strany vybraného dodavatele.

70.         Ke stanovení způsobu hodnocení nabídek Úřad nejprve obecně uvádí, že základním dokumentem zadávacího řízení a nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, je zadávací dokumentace veřejné zakázky. Zákon proto zadavateli ukládá povinnost stanovit a poskytnout zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, je na nastavení a proces hodnocení kladen zvýšený důraz, a to jak ze strany dodržení formálního postupu, tak zejména co do maximální transparentnosti a objektivity celého procesu hodnocení. To se promítá i do zákonem stanovených minimálních požadavků na obsah zadávací dokumentace v souvislosti se stanoveným způsobem hodnocení nabídek. Konkrétní, dostatečně podrobný, určitý a jednoznačný popis pravidel hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci má zásadní význam jak pro samotné účastníky zadávacího řízení, kteří mají právo ze zadávací dokumentace získat dostatek informací pro rozhodnutí o účasti v daném zadávacím řízení, jakož i pro zpracování nabídky do té podoby, aby mohla dle přesvědčení dodavatele co nejlépe vyhovět požadavkům zadavatele a měla šanci v zadávacím řízení uspět. V případě nadlimitního režimu jsou pravidla pro hodnocení nabídek stanovena v § 114 a násl. zákona. Zadavatel v zadávací dokumentaci tedy musí stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

71.         Volba jednotlivých kritérií hodnocení je výhradním právem zadavatele a závisí na jeho konkrétních preferencích. V případě subjektivních kritérií hodnocení, tedy kritérií hodnocení, která nejsou matematicky měřitelná a hodnotitelná, je nezbytné, aby taková kritéria byla vždy vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Uvedené pravidlo tedy nevylučuje možnost volby kritérií hodnocení subjektivního charakteru, ale pouze klade na zadavatele vyšší nároky při jejich vymezení a specifikaci způsobu a metod jejich hodnocení. V zájmu dodržení základních zásad zakotvených v § 6 zákona tedy musí být zadavatelem zvolená kritéria hodnocení v zadávací dokumentaci popsána vždy nediskriminačním a transparentním způsobem a dále dostatečně určitě, jednoznačně a do takových podrobností, jež jsou nezbytné pro rozhodnutí dodavatele, zda se daného zadávacího řízení zúčastní, a z nichž je současně předem všem dodavatelům zcela jasné, co a jak zadavatel zamýšlí hodnotit (aniž by současně takový popis připouštěl dvojí, různý výklad). Za účelem zaručení dodržení zásady transparentnosti je tedy důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a jejich relativní význam, byly dodavatelům známy již v okamžiku přípravy jejich nabídek. Účelem zásady transparentnosti je tedy zajištění toho, aby zadávání veřejné zakázky proběhlo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení účastníků. Porušením této zásady je pak jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek (na straně dodavatelů může vzniknout interpretační nejistota ohledně údajů uvedených zadavatelem v zadávací dokumentaci). S ohledem na uvedené musí zadavatel zpracovat zadávací dokumentaci dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí, aby dodavatelé mohli podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky.

72.         Co se týče zásady přiměřenosti, Úřad uvádí, že zakotvení jmenované zásady do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon umožňuje zadavatelům do značné míry přizpůsobit jednotlivé postupy v zadávacím řízení svým individuálním potřebám. Zadavatel tak má určitou míru volnosti při volbě jednotlivých kroků (požadavků) v zadávacím řízení, která je však korigována mj. právě zásadou přiměřenosti. V zadávacím řízení se totiž z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů způsobené nastavením zadávacích podmínek zadavatelem, mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se však nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení.

73.         Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť pakliže zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej) a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, pakliže by jim však byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Z uvedeného je tedy patrné, že zásada zákazu diskriminace je úzce spjata se zásadou přiměřenosti. Ostatně toto je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. K tomu Úřad doplňuje, že zadavatel spolu se stanovením veškerých podmínek a parametrů nese i odpovědnost za to, že veškeré požadavky vymezené v zadávacích podmínkách jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřené, přičemž čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) budou zadávací podmínky vyspecifikovány, tím precizněji by je měl být zadavatel schopen odůvodnit. Z pohledu dodržení zásady přiměřenosti tak obstojí pouze takové zadávací podmínky, které je zadavatel schopen objektivně a patřičně odůvodnit, aniž by v souvislosti s jejich stanovením došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

K aktivní legitimaci navrhovatele

74.         Úřad se předně zabýval otázkou, zda byl navrhovatel v šetřeném případě aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení správního řízení. Zadavatel ve vyjádření k návrhu vyjadřuje přesvědčení, že navrhovatel nebyl aktivně legitimován, neboť nemá ani teoretickou možnost podílet se na předmětu plnění veřejné zakázky a současně by se v hypotetické pozici poddodavatele nemohl vejít do připuštěného limitu 50 % celkové hodnoty dodávky, neboť je výrobce karoserie. Dle zadavatele jsou všechny argumenty v návrhu formulovány výhradně z pozice navrhovatele jako samostatného dodavatele trolejbusů. Úřad k tomu uvádí následující.

75.         Úřad se předně zabýval obsahem textu návrhu. Ačkoliv v závěru návrhu navrhovatel poměrně obecně konstatuje, že mu „byla postupem zadavatele způsobena újma spočívající ve vyloučení jeho možnosti podílet se na plnění Předmětné veřejné zakázky“, v textu návrhu navrhovatel hojně odkazuje na námitky, ve kterých dále odkazuje současně na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0299/2024/VZ ze dne 13. 8. 2024 (konkrétně na body 132. – 149. jeho odůvodnění), v němž byla řešena otázka aktivní legitimace právě osoby navrhovatele. V dané části citovaného rozhodnutí Úřadu bylo Úřadem mj. dovozeno, že pokud se jedná o dodavatele, který se může na plnění veřejné zakázky podílet významnou měrou i jako poddodavatel, není pak důvodu, aby nebylo možno dospět k závěru, že i navrhovateli podílejícímu se na plnění veřejné zakázky v pozici poddodavatele mohou požadavky zadavatele způsobovat újmu ve ztrátě obchodní příležitosti. Nadto je ve jmenovaném rozhodnutí Úřadu citována reakce navrhovatele[10], jenž označil předpoklad zadavatele, že by se zadávacího řízení účastnil v pozici dodavatele (nikoli poddodavatele) za pouhou spekulaci a rovněž doplnil, že pokud by se zadávacího řízení účastnil v pozici poddodavatele, nebyl by na něj aplikován článek zadávací dokumentace omezující jej v účasti v zadávacím řízení s ohledem na zemi sídla. Byť lze souhlasit, že v případě odkazovaného rozhodnutí Úřadu se jedná o jiné zadávací řízení i situaci ohledně okamžiku podání námitek (které byly podány až po zakomponování uvedené omezující podmínky účasti), jedná se o tutéž osobu dodavatele a právně značně podobnou situaci (tj. otázka možné újmy v případě dodavatele, jenž se s odkazem na § 6 odst. 3 zákona nemůže účastnit zadávacího řízení s ohledem na zemi sídla). Nicméně je zřejmé, že pokud by navrhovatel měl v úmyslu účastnit se zadávacího řízení v pozici hlavního dodavatele, byl by odkaz na citované rozhodnutí bezpředmětný a postrádal by smyslu. Odkazem na citované rozhodnutí Úřadu týkající se otázky aktivní legitimace tedy navrhovatel podstatně konkretizoval své smýšlení o tom, v čem svou újmu spatřuje a z jakého postavení své námitky podává. Úřad taktéž zohlednil, že v žádné z částí celého znění námitek není ze strany navrhovatele uvedeno, že by měl zájem ucházet se o veřejnou zakázku v pozici generálního dodavatele (nebo s jiným dodavatelem ve sdružení) a nic tomu nenapovídá.

76.         Nelze opomenout, že jednou ze zadávacích podmínek (dle čl. 3 zadávací dokumentace) jak původní veřejné zakázky, tak i veřejné zakázky zadané formou JŘBU, je právě i znemožnění účasti v pozici hlavního dodavatele těm dodavatelům, jejichž sídlo se nachází ve státech, které nespadají do výčtu dle § 6 odst. 3 zákona. S ohledem na předmětnou zadávací podmínku ve spojení se skutečností, že navrhovatel proti předmětné zadávací podmínce nebrojí, lze dovodit, že navrhovatel neměl v úmyslu účastnit se zadávacího řízení na veřejnou zakázku (potažmo původní veřejnou zakázku) v pozici hlavního dodavatele, neboť právě toto omezení mu v tom bez dalšího zabraňuje. Úřad zdůrazňuje, že vymezení újmy je třeba posuzovat v celkovém kontextu podaných námitek, přičemž ve vztahu k nyní řešenému případu Úřad v tomto směru dovodil, že újmu popsanou v podaných námitkách považuje za srozumitelnou, dostatečnou, logickou a odpovídající skutkovému stavu šetřené věci.

77.         Otázku vzniku újmu v důsledku domnělého nezákonného postupu zadavatele navrhovatel v návrhu více rozvíjí, když mj. uvádí, že „[n]abídka do zadávacího řízení na Původní veřejnou zakázku nebyla ze strany navrhovatele, resp. s ním spolupracujícího subjektu podána (…)“. Stěžejní skutečností v šetřeném případě je, že navrhovatel v podaném návrhu výslovně konstatuje, že jeho újma je spojena s nemožností uspět v zadávacím řízení v pozici poddodavatele společně s jiným, ač blíže nespecifikovaným, dodavatelem, který podá nabídku. Navrhovatel v návrhu výslovně konstatuje, že „byl při podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele veden snahou o úpravu zadávacích podmínek tak, aby mohl v pozici poddodavatele spolu s dalším subjektem podat nabídku na Původní veřejnou zakázku a podílet se na jejím plnění (…).“. Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel měl zájem na plnění původní veřejné zakázky (potažmo plnění veřejné zakázky) z poddodavatelské pozice. Z celého textu návrhu opětovně neplyne, že by navrhovatel měl zájem účastnit se zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku z pozice hlavního dodavatele, když výslovně uvádí, že ho tvrzené nezákonné požadavky zadavatele omezují jakožto poddodavatele.

78.         V návaznosti na výše uvedené je třeba dále zohlednit skutečnost, že otázka újmy a postavení ve vztahu k účasti v zadávacím řízení je v námitkách i v podaném návrhu zcela konzistentní, když navrhovatel nikterak nemění své úvahy o možné účasti v zadávacím řízení coby poddodavatel a informace o této formě účasti v podaném návrhu dále rozvíjí a nepopírá.

79.         Úřad nerozporuje, že v případě, kdy by měl navrhovatel zájem účastnit se zadávacího řízení v pozici hlavního dodavatele, jeho aktivní legitimace by tak byla nedostatečná, neboť čl. 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky stanoví, že je nabídku oprávněn podat pouze dodavatel, který má sídlo v členském státě EU, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, nebo v jiném státě, který má s Českou republikou nebo s EU uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce. Vzhledem k tomu, že navrhovatel má sídlo v Turecku, tedy ve státu, který nespadá ani do jedné z uvedených kategorií, aplikuje se předmětný článek zadávací dokumentace veřejné zakázky i na něj a navrhovatel by tak, dle znění zadávací dokumentace, nebyl oprávněn podat nabídku v šetřeném zadávacím řízení. Toto omezení se však netýká subjektů, které by vystupovaly v poddodavatelské pozici při spolupráci s jiným, generálním dodavatelem, který by byl tím subjektem, jenž by podal nabídku v zadávacím řízení, neboť takové omezení zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil a uvedené nerozporuje. Jediné omezení, které zadavatel ve vztahu k poddodavatelům ze třetích zemí stanovil, vyplývá z čl. 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky, dle kterého zadavatel neumožňuje, aby v souladu s § 168 odst. 1 zákona podíl hodnoty dodávek původem ze třetích zemí byl vyšší než 50 % celkové hodnoty dodávky, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva uzavřená Českou republikou nestanoví jinak. Úřad k tomu dodává, že uvedená zadávací podmínka byla vymezena zcela totožně v čl. 3 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky, do zadávací dokumentace veřejné zakázky tak byla převzata beze změny.

80.         Zadávací podmínky veřejné zakázky (a to ani původní veřejné zakázky) tak nevylučují účast dodavatelů ze třetích států [tj. ze států, jež nejsou uvedeny v § 6 odst. 3 písm. a) a b) zákona] bez dalšího s tím, že zadavatel pouze konstatuje, že bude takovým poddodavatelem plněno maximálně 50% vymezení celkové hodnoty veřejné zakázky, když dle čl. 3 zadávací dokumentace nebude podíl hodnoty dodávek původem ze třetích států vyšší, než 50 % z celkové hodnoty dodávky. Za situace, kdy by plnění takového poddodavatele tvořilo 50 % a méně celkové hodnoty veřejné zakázky, není zadávací dokumentací účast takového poddodavatele nijak omezena. Z výše uvedeného tak plyne, že jelikož mají poddodavatelé ze třetích zemí možnost se významnou měrou podílet na plnění veřejné zakázky, může jim v případě nezákonně nastavených zadávacích podmínek vzniknout újma, která tvoří předpoklad pro aktivní legitimaci k podání námitek a následně návrhu na zahájení správního řízení. Argumentace zadavatele, že se navrhovatel ani teoreticky nemůže svojí poddodávkou vlézt do 50 % celkové hodnoty zakázky, je čistě hypotetická, jelikož bez podané nabídky nelze předvídat, jakou měrou by se navrhovatel v pozici poddodavatele na plnění podílel. V rovině spekulací se tak pohybuje i tvrzení zadavatele (s odkazem na vyjádření SOR Libchavy) ohledně obvyklého podílu výrobce karoserie použité při výrobě trolejbusu (jež se podle jeho sdělení pohybuje mezi 60 a 75 % nákladů). Podíl navrhovatele na plnění veřejné zakázky totiž nelze dovozovat ani co do předmětu (navrhovatel netvrdí, které části plnění veřejné zakázky by hodlal realizovat, a tedy ani to, že by figuroval jako dodavatel karoserie, natož zda by tak činil ze 100 %) ani co do míry (tedy podílu na celkovém plnění veřejné zakázky).

81.         Zadavatel dále tvrdí, že nelze ověřit existenci osoby navrhovatele a návrh nelze podat jménem neexistující osoby. Zadavatel však současně existenci navrhovatele nevyvrací, když tvrdí, že „navrhovatel je výrobcem karoserií, nikoliv elektrické výzbroje či baterií (…)“. Úřad v tomto směru nerozporuje tvrzení zadavatele, že z veřejně dostupných zdrojů nelze získat ověřené identifikační údaje o právnických osobách se sídlem v Turecku, neboť žádný takový rejstřík (obdobný českému obchodnímu rejstříku) není veřejně dostupný. Úřad však nezískal žádné pochyby o existenci osoby navrhovatele, neboť nejen, že byl navrhovatel účastníkem již většího množství správních řízení před Úřadem[11], současně je smluvní stranou rámcové dohody na dodávku trolejbusů pro DPP[12], ač pod jiným obchodním názvem. Přestože si je Úřad vědom, že nelze mít mechanicky za to, že by aktivní legitimace svědčila každému dodavateli, který může teoreticky vystupovat jako poddodavatel, v šetřeném případě je zřejmé, že v případě navrhovatele jde o dodavatele, který se evidentně zaměřuje na dodávku trolejbusů jako celku, a tudíž by měl být schopen se na plnění veřejné zakázky podílet i jako poddodavatel, a to významnou měrou (např. dodávkou karoserie), a tedy nikterak nepodstatným způsobem – tj. dodávkou bezvýznamných dílčích segmentů dodávaného plnění. Úřad je tak toho názoru, že v daném případě není důvodu, aby nebylo možno dospět
k závěru, že i navrhovateli podílejícímu se na plnění šetřené veřejné zakázky v pozici poddodavatele mohou požadavky zadavatele způsobovat újmu (spočívající ve ztrátě obchodní příležitosti).

82.         Úřad tak uzavírá, že navrhovatel v šetřeném případě disponuje aktivní legitimací k podání návrhu na zahájení správního řízení, neboť se může veřejné zakázky (tedy veřejné zakázky zadávané formou JŘBU) účastnit jako poddodavatel (v maximální míře 50 % celkové hodnoty dodávky) a současně z obsahu návrhu vyplývá, že o účast na plnění veřejné zakázky (resp. původní veřejné zakázky) v poddodavatelské pozici měl zájem.

K vymezení požadavků na předmět původní veřejné zakázky

83.         Navrhovatel v návrhu (ve spojení s námitkami) namítal, že zadavatel přenáší odpovědnost za vymezení předmětu veřejné zakázky na dodavatele, jelikož vymezil předmět neurčitě, když v čl. 3 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky uvedl, že všechny trolejbusy musí disponovat technickými vlastnostmi, které jim umožní nasazení na všech trolejbusových tratích zadavatele. Úřad k tomu uvádí následující.

84.         K argumentu navrhovatele, že není v silách dodavatelů seznámit se se všemi specifiky sítě za všech klimatických podmínek během všech ročních období, Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace původní veřejné zakázky takový požadavek neplyne a z čistě praktických důvodů takový požadavek nelze po dodavatelích rozumně vyžadovat. Ze zadávací dokumentace původní veřejné zakázky sice plyne požadavek zadavatele, aby dodaná vozidla umožňovala nasazení na všech trolejbusových tratích zadavatele „při zhoršených adhezních podmínkách zejména v zimních měsících při použití běžných pneumatik, proto musí být dodavatel trolejbusů seznámen se specifiky veřejně přístupných trolejbusových tras na území měst Zlína a Otrokovic, resp. na všech trolejbusových tratích provozovaných zadavatelem“, zadavatel však na žádném místě nevyžaduje, aby se účastníci zadávacího řízení fyzicky seznamovali s trolejbusovými tratěmi za všech klimatických podmínek během všech ročních období. Úřad konstatuje, že uvedené není stěžejní k tomu, aby se dodavatelé seznámili s profilem tratí a současně byli obeznámeni s klimatickými podmínkami daného místa. Nelze opomíjet, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky zadavatel blíže specifikuje profil trolejbusových tratí a jejich konkrétní parametry. Uvádí zde např. členitost terénu s procentuálním vyjádřením stoupání, dále specifikuje, jak jsou tratě ošetřovány v zimních měsících a současně uvádí podrobné klimatické podmínky provozu. Zadavatel zde uvádí celkové rozpětí teploty (když tvrdí, že teplota okolního prostředí bývá v rozmezí -30°C až + 40°C), uvádí maximální výšku vrstvy sněhu a nad úrovní vozovky, maximální výšku vodní hladiny nad úrovní vozovky, vlhkost uvnitř i vně vozidla apod. Co se týče konkrétních tratí, zadavatel součástí přílohy č. 1 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky učinil mapu kompletní sítě s odkazem na své webové stránky, kde je také k dispozici[13]. Úřad k tomu dodává, že pokud by uvedené informace dodavatelům nepostačovaly k řádnému zpracování nabídky, nic jim nebrání k prohlídce jednotlivých tras a seznámení se s jejich charakterem, neboť se jedná o veřejně přístupný prostor. Z veřejně dostupných zdrojů dále dodavatelé mohou svépomocí dojít k informacím ohledně klimatických podmínek na daném území během kalendářního roku.

85.         Úřad uzavírá, že ze zadávací dokumentace původní veřejné zakázky neplyne požadavek, aby se dodavatelé fyzicky seznámili s profily trolejbusových tras za všech klimatických podmínek během všech ročních období, jak se mylně domnívá navrhovatel. Zadávací dokumentace původní veřejné zakázky současně poskytuje dostatek informací k tomu, aby se dodavatelé řádně seznámili s profily tratí a jejich charakteristikami a v případě, že by se dodavatelům uvedené informace jevily jako nedostačující, mají možnost užít veřejně dostupných zdrojů, případně fyzické prohlídky místa. Zadavatel tak nijak nepřenáší odpovědnost za vymezení předmětu na dodavatele, když v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky dostatečně a jasně vymezil, jaké požadavky na předmět veřejné zakázky požaduje.

K vyloučení možnosti dodání vozidla použitého před Drážním úřadem

86.         Navrhovatel dále považuje za nepřiměřenou zadávací podmínku stanovenou v čl. 3 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky, dle které zadavatel „nepřipouští, aby předmětem dodávky byl trolejbus, kterým byla již zajišťována přeprava cestujících nebo v rámci schvalování určitého typu trolejbusu u drážního úřadu odjezdil více než tisíc kilometrů.“. Úřad k tomu uvádí následující.

87.         Namítaná zadávací podmínka všem účastníkům zadávacího řízení ukládá povinnost, která spočívá v dodání zcela nových trolejbusů v rámci dodávky v případě, že v soutěži o veřejnou zakázku uspějí. Každý z účastníků tak musí nabídkovou cenu nastavit takovým způsobem, aby uvedenou skutečnost zohlednil. Žádný z potenciálních dodavatelů tak nemůže zadavateli dodat vozidlo, které předtím bylo užito v rámci schvalovacího procesu typu drážního vozidla před Drážním úřadem (ledaže by v rámci schvalovacího procesu najelo celkem pouze max. 1 000 km[14]). Svým charakterem tak předmětná zadávací podmínka nevylučuje či neomezuje žádný konkrétní subjekt, neboť staví všechny účastníky zadávacího řízení do stejné pozice. Žádný z dodavatelů, jehož nabídka by potenciálně byla zadavatelem vyhodnocena jako nejvýhodnější, by následně nebyl oprávněn dodat trolejbus, který byl použit v rámci procesu vydání rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla před Drážním úřadem. Jinými slovy, každý dodavatel by tak byl povinen vyhotovit všechny nové kusy vozidel, a to ve vztahu k oběma typům trolejbusů, jež jsou předmětem veřejné zakázky, tedy jak ve vztahu k běžným trolejbusům, tak ve vztahu k parciálním trolejbusům, a nemohl by součástí dodávky učinit trolejbus, který by byl v rámci schvalovacího procesu použit. Dodatečné náklady, které musejí být vynaloženy v rámci výroby prototypu vozidla, které bude užito pro schválení uvedeného typu před Drážním úřadem, by tak museli vynaložit ti dodavatelé, kteří schválením pro daný typ vozidla nedisponují, ale tyto náklady by se následně nemusely nutně promítnout do cenotvorby v rámci účasti zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť tento prototyp není součástí dodávky předmětu veřejné zakázky a mohl by být použit pro prodej (např. v rámci jiných zadávacích řízení), ať už v České republice nebo v zahraničí.

88.         Úřad nerozporuje, že se na relevantním trhu mohou vyskytovat dodavatelé, kteří již disponují rozhodnutím o schválení konkrétního typu vozidla, které budou mít v úmyslu dodávat v rámci veřejné zakázky. Úřad k tomu dodává, že v případě, že někteří dodavatelé tímto rozhodnutím ve vztahu k danému typu vozidla doposud nedisponují, je třeba počítat s určitými počátečními výdaji při vstupu na trh.

89.         K námitce navrhovatele, že se nejedná o běžnou praxi na trhu s trolejbusy a sám zadavatel v dřívějších veřejných zakázkách umožňoval dodání právě i vozidla, které bylo použito v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem, Úřad uvádí, že samotná skutečnost, že se postup zadavatele vymyká běžné či dřívější praxi, nemůže bez dalšího zakládat jeho nezákonnost, pokud samotná zadávací podmínka žádné znaky nezákonnosti nevykazuje. Zadavatelům nic nebrání odchýlit se od v dané oblasti zavedené praxe nastavením zadávacích podmínek, které jsou objektivně splnitelné, které naplňují jeho legitimní potřeby a které nezabraňují či nedůvodně neomezují hospodářskou soutěž.

90.         Navrhovatel dále tvrdí, že uvedený požadavek zadavatele má diskriminační povahu, jelikož zadavatel (a ostatní zadavatelé) v minulosti umožnili dodavatelům ŠKODA ELECTRIC a.s. a SOR Libchavy v rámci dodávky dodat vozidla, která byla použita v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem. Úřad k tomu uvádí, že aby mohla být zadávací podmínka považována za diskriminační, musela by určitým způsobem zvýhodňovat konkrétního dodavatele nebo skupinu dodavatelů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V šetřeném případě ale taková situace nenastala, neboť nemožnost dodání vozidla, jež bylo užito ve schvalovacím procesu před Drážním úřadem, platí v šetřeném případě pro každého účastníka zadávacího řízení. Není možné se s ohledem na možnou diskriminační povahu odvolávat na jiné veřejné zakázky, ve kterých sporný požadavek nebyl nastaven, když v případě veřejné zakázky tento platí pro všechny účastníky bez výjimky. Navrhovatelem zmínění dodavatelé ŠKODA ELECTRIC a.s. a SOR Libchavy tak nejsou v tomto smyslu tímto požadavkem nijak zvýhodněni a sporný požadavek nijak nediskriminuje ani jiné potenciální dodavatele.

91.         Úřad tak, vzhledem k výše uvedenému, neshledává požadavek zadavatele vztahující se k nemožnosti dodání vozidla, jež bylo užito v rámci schvalovacího procesu před Drážním úřadem, za nesouladný se zákonem.

K požadavku na předložení dokumentů a učinění prohlášení

92.         Navrhovatel dále namítal, že požadované prohlášení v dokumentu č. 15 přílohy č. 2 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky, že jsou dodávané „trolejbusy způsobilé provozu bez jakéhokoliv omezení na všech linkách MHD DSZO při místních klimatických podmínkách a s ohledem na technické parametry komunikací a zastávek v síti MHD“ a prohlášení, že se dodavatel „řádně seznámil a ověřil podmínky provozu na síti trolejového vedení na území Zlín a Otrokovice, seznámil se všemi parametry trolejového vedení a jeho napájením pro provoz dodávaných drážních vozidel všech klimatických a provozních podmínek“ nemohl ve lhůtě pro podání námitek poskytnout, neboť mohl vycházet pouze z podmínek zadávacího řízení a v něm uvedených parametrů. Úřad k tomu uvádí následující.

93.         Z uvedeného požadavku je zřejmé, že zadavatel chce mít od dodavatele postaveno najisto, že jím dodané trolejbusy budou způsobilé k provozu na trolejbusových tratích zadavatele a budou tak mít všechny potřebné parametry odpovídající charakteru tratě. Úřad k tomuto odkazuje na výše uvedenou argumentaci ohledně požadavků na předmět původní veřejné zakázky, kde bylo dovozeno, že informace poskytnuté zadavatelem jsou dostatečné, případně že dodavatelům nic nebrání dohledat si potřebné informace ve veřejně dostupných zdrojích. V případě, že se s uvedenými informacemi seznámí, budou mít dodavatelé dostatek informací k tomu, aby v nabídce nabídli trolejbusy, které budou v souladu s profilem a charakteristikou tratí. V důsledku uvedeného dodavatelům nic nebrání v podání požadovaných prohlášení, neboť v předmětných prohlášeních de facto pouze uvedou, že jimi nabízené plnění odpovídá zadávacím podmínkám. Zadavatel v předmětném prohlášení nepožaduje žádné dodatečné tvrzení, které by nekorespondovalo s požadavky na předmět veřejné zakázky uvedené v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky a učiněné prohlášení tak slouží pouze jako ujištění pro potřeby zadavatele.

94.         Navrhovatel současně namítá, že požadavek na předložení dokumentu č. 16 přílohy č. 2 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky, v němž zadavatel od účastníků zadávacího řízení vyžaduje, aby poskytli

a)             podrobný technologický popis oprav karoserie vozidla s ohledem na svařování/opravy kovových částí,

b)             technologický postup opravy antikorozní ochrany a

c)             technologický postup a technickou dokumentaci pro opravy a údržbu všech částí trakčních baterií,

nelze ve lhůtě pro podání nabídek zvládnout, pokud dodavatel potřebnými informacemi již dříve nedisponuje, a zadavatel měl dle navrhovatele jednoznačně vymezit, jak má být dokument strukturován a které informace požaduje. Úřad k tomu uvádí, že z uvedených požadovaných informací je zjevné, že zadavatel chce mít ověřeno, že vybraný dodavatel bude disponovat řádným postupem pro údržbu a opravu nabízeného plnění. Úřad uvedené považuje za zcela objektivní a nijak omezující požadavek, neboť pokud je dodavatel připraven podat nabídku s podrobnou specifikací nabízeného plnění, měl by současně disponovat také informacemi ohledně údržby a opravy nabízeného plnění. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka trolejbusů, je zjevné, že k určité údržbě (či opravě) bude docházet minimálně v pravidelných intervalech, neboť už z principu se v případě trolejbusů jedná o věci, které se svým užíváním časem opotřebovávají. Nejedná se tak o zjevně excesivní požadavek, když splnění tohoto požadavku v zadavateli vzbuzuje větší míru jistoty ohledně nabízených trolejbusů a současně tím eliminuje riziko případných budoucích nejasností z hlediska údržby a opravy. Úřad tak nastavený požadavek považuje za souladný se zákonem, když cílem zadavatele je pouze mít předem ověřené, že si je dodavatel vědom postupů souvisejících s údržbou a opravou nabízených trolejbusů. Ve vztahu k délce lhůty pro podání nabídek Úřad konstatuje, že ta byla zadavatelem stanovena v celkové délce 75 dnů[15], přičemž původní délka lhůty pro podání nabídek byla stanovena v délce 35 dnů, následně pak byla opakovaně prodlužována. Úřad takto stanovenou délku lhůty pro podání nabídek považuje za zcela dostačující k tomu, aby účastníci zadávacího řízení měli adekvátní prostor k řádné přípravě nabídky, a to včetně konkrétního popisu postupu oprav jednotlivých částí vozidel, včetně technické dokumentace předmětných oprav a údržby.

Ke kritériím hodnocení

Ke kritériu hodnocení – schválení k provozu nabízeného trolejbusu

95.         Zadavatel v čl. 5 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky vymezil kritérium hodnocení nabídky „Schválení k provozu nabízeného trolejbusu“ s váhou 20 %. Předmětem hodnocení nabídek dle uvedeného kritéria je skutečnost, zda trolejbusy, které jsou předmětem nabídky, byly již schváleny do provozu v členském státě EU, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederaci nebo jiném státě, který má s Českou republikou nebo s EU uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

96.         Navrhovatel považuje uvedené kritérium hodnocení nabídky za nepřiměřené z toho důvodu, že nemá oporu v odůvodněných potřebách zadavatele, respektive, že není způsobilé zajistit vyšší kvalitu předmětu plnění. Požadavky na schválení provozu trolejbusových vozidel jsou i na území Evropské unie dle navrhovatele značně odlišné. Úřad k tomu uvádí následující.

97.         Předně je na místě odkázat na stanovisko Drážního úřadu ze dne 27. 5. 2021, jež bylo učiněno v rámci správního řízení vedeného před Úřadem sp. zn. ÚOHS-S0121/2021/VZ. Drážní úřad se v citovaném stanovisku vyjadřoval k vícero otázkám týkajících se rámcové dohody na dodávku parciálních trolejbusů. Drážní úřad se tak mj. věnoval i otázce, zda skutečnost, že je vozidlo schváleno k provozu v jiném členském státě EU, než je Česká republika, nějakým způsobem ovlivní schvalovací proces vozidla před Drážním úřadem. Drážní úřad k tomu uvedl následující: „Skutečnost že trolejbus byl schválen pro provoz v zahraniční, neznamená automatickou možnost bez dalšího k provedení zkušebního provozu v ČR. (…) I přesto, že byl trolejbus schválen pro provoz v zahraniční, je třeba provést jeho typové schválení v podmínkách ČR. Délka a postupy schvalování je stejná jako v případech uvedených výše. Ze zkušeností DÚ vyplývá, že v případě, že vozidlo bylo schváleno v zemích EU a je tedy vyrobeno dle jednotných evropských norem, je předpoklad jeho schválení v ČR bez zásadních potíží, oproti případům, kdy je vozidlo schváleno mimo země EU.“. Je tedy zjevné, že u vozidla, které prošlo schvalovacím procesem v některém z členských států EU, není bez dalšího zaručeno, že bez obtíží projde schvalovacím procesem v České republice před Drážním úřadem. To ostatně nerozporuje ani zadavatel, jak vyplývá z jeho vyjádření k návrhu. Z citovaného stanoviska Drážního úřadu je ale zjevné, že vozidlo, které takovým schvalovacím procesem již v některém z členských států EU úspěšně prošlo, má daný předpoklad pro to, aby bylo v České republice schváleno bez zásadních potíží. Jinými slovy skutečnost, že vybraný dodavatel bude dodávat vozidla, která budou disponovat schválením k provozu v některém z členských států EU, staví zadavatele do značně jistější pozice, než pokud by vybraný dodavatel dodával vozidla nová, která doposud v České republice ani v jiném členském státě EU schválena nebyla. Úřad tak považuje za zcela opodstatněné, pokud zadavatel způsobem hodnocení nabídek zvýhodní ty dodavatele, kteří mu jsou schopni nabídnout plnění, u kterého bude mít zadavatel větší jistotu, že vozidlo, které bude předmětem dodávky, projde schvalovacím procesem bez obtíží.

98.         Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že napadené kritérium hodnocení představuje 20 % podílu hodnocení, tedy takovou podstatnou váhu hodnocení, kterou není jiný dodavatel schopen dorovnat v rámci cenových podmínek jeho nabídky. K tomu Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019, kde bylo konstatováno, že „[s]triktněji by tedy muselo být přistupováno k odůvodnění takového hodnotícího kritéria, které by svou vahou (např. 75 %) působilo v podstatě obdobně, jako samotné kvalifikační kritérium dle § 79 zákona, tedy by z možnosti získání veřejné zakázky určité subjekty de facto diskvalifikovalo a tím zužovalo relevantní trh. Naopak benevolentněji lze přistupovat k odůvodnění takového kritéria, které určité kvalitě sice přiznává v soutěži o zakázku jistou výhodu, avšak nevylučuje z účasti další subjekty, které by byly schopny veřejnou zakázku realizovat.“. V kontextu citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu je zjevné, že kritérium hodnocení o váze 20 % nemůže svou podstatou vylučovat některé subjekty z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku a nemá tak charakter, jenž by nedůvodně a nepřiměřeně omezoval hospodářkou soutěž. Sporná kritéria hodnocení tak pouze při cenotvorbě zvýhodňují ty dodavatele, kteří jsou schopní nabídnout plnění (v šetřeném případě trolejbusy), které bude v zadavateli vzbuzovat větší míru jistoty co do kvality a technického provedení s tím, že dodavatelé, kteří nejsou schopni tato kritéria hodnocení naplnit, nejsou ze zadávacího řízení přímo vyloučeni, nýbrž jsou pouze omezeni v míře, jež neodporuje zákonu. Takoví účastníci, kteří budou schopni nabídnout plnění s požadovaným schválením, tak budou oproti ostatním účastníkům zvýhodněni pouze o 20 %. Nejedná se tedy o tak významnou váhu hodnoceného podílu, která by automaticky de facto vylučovala ostatní dodavatele z účasti v zadávacím řízení a nedůvodně omezovala hospodářskou soutěž. Vzhledem k takto nízkému procentuálnímu podílu považuje Úřad sporné kritérium hodnocení nabídek za přiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a nezakládající předpoklad pro nedůvodné omezení hospodářské soutěže. Úřad dodává, že skutečnosti, jež jsou předmětem hodnocení u namítaného kritéria, mají předpoklad pro to, aby v případě výběru dané nabídky skutečně přinesly zadavateli určitý benefit – tj. získání větší míry jistoty ohledně úspěšného projití procesem schválení typu vozidla před Drážním úřadem. Úřad tedy neshledal, že by dané kritérium hodnocení nijak nesouviselo s předmětem plnění, a že by současně zapříčinilo situaci, kdy by jedna konkrétní nabídka byla oproti dalším nabídkám zvýhodněna.

Ke kritériu hodnocení – délka dodací lhůty

99.         Zadavatel v čl. 18.2. zadávací dokumentace původní veřejné zakázky stanovil, že bude v rámci hodnocení nabídek hodnotit délku dodací lhůty, a to v rozmezí 250-440 dnů s maximálním podílem hodnocení 5 %. Navrhovatel považuje nastavení spodní hranice hodnocené délky dodací lhůty za nepřiměřené a zvýhodňující dodavatele, kteří již mají typy vozidel schválené Drážním úřadem. K uvedenému navrhovatel odkazuje na rozhodnutí S0121/2021/VZ, ve kterém Úřad na základě skutkových zjištění dovodil, že „dodací lhůty u trolejbusů trvají min. 308 dní, ale spíše se jedná o přibližně 400 dní“.

100.     Ze zadavatelem stanoveného kritéria hodnocení vyplývá, že se zadavatel rozhodl kladně ohodnotit ty dodavatele, kteří budou schopni poskytnout mu požadované plnění v době kratší, než je doba obvyklá. Úřad přitom nehledává jakoukoli nepřiměřenost v tom, když zadavatel bonifikuje lépe ty dodavatele, kteří jsou schopni dosáhnout té nejkratší dodací lhůty. Nepochybně zadavateli co nejkratší dodací lhůta přináší benefit v podobě brzkého dodání předmětu plnění veřejné zakázky a daná bonifikace je tak zcela logická.

101.     Nelze taktéž přehlížet, že určitý počet bodů dostane každý z účastníků zadávacího řízení, pokud délka jejich dodací lhůty nepřesáhne 440 bodů. Rovnice pro výpočet počtu bodů je stanovena jako podíl nejkratší nabídnuté délky dodací lhůty vůči hodnocené délce dodací lhůty, který je následně vynásoben váhou dílčího kritéria, tedy pěti. I za hypotetické situace, kdy by jeden z účastníků zadávacího řízení nabídl dodací lhůtu v délce 250 dnů nebo kratší, a jiný účastník zadávacího řízení by nabídl dodací lhůtu v její maximální možné délce, tj. 440 dnů, body by obdrželi oba. První jmenovaný by za dílčí kritérium hodnocení délky dodací lhůty obdržel 5 bodů, druhý jmenovaný (tedy účastník, který nabídne dodací lhůtu 440 dnů) by obdržel 2,84 bodů. Bodový rozdíl mezi jednotlivými podanými nabídkami tak bude za každé situace minimální a zadavatel tak pouze mírně zvýhodní dodavatele, který bude schopen dodat požadované trolejbusy rychleji. Vzhledem k nízkému podílu hodnocení uvedeného kritéria, které činí maximálně 5 % (respektive 5 bodů), tak lze stěží dovodit, že by stanovení předmětného dílčího kritéria hodnocení mohlo mít předpoklad pro nedůvodné omezení hospodářské soutěže.

102.     Požadavek, který žádného dodavatele nevylučuje ze soutěže a vede pouze ke snaze zadavatele dosáhnout účelu sledovaného veřejnou zakázkou v co nejkratší možné době bez toho, aniž by tím jakkoliv kompromitoval kvalitu nabízeného plnění, nelze považovat za nepřiměřený, ani nedůvodně zvýhodňující některé dodavatele. Z uvedených důvodů tak Úřad v postupu zadavatele při stanovení předmětného kritéria hodnocení neshledal porušení zákona.  

Ke kritériu hodnocení – antikorozní úprava podvozku

103.     Navrhovatel uvádí, že definice nerezové oceli obsažená v bodu 18.2 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky, kterou zadavatel v rámci předmětného kritéria hodnocení bude hodnotit, není dostatečně konkrétní, jelikož na trhu existuje celá řada materiálů definovaných jako nerezová, resp. feritická ocel, které se však liší svými vlastnostmi a účinností. Zadavatel dle navrhovatele dále nezohledňuje, že došlo k technologickému vývoji v případě metody kataforézy, když takové řešení v rámci hodnocení nabídek nepreferuje.

104.     Úřad k tomu uvádí, že je předně na zadavateli, jaké řešení požadované části plnění se rozhodne hodnotit, pokud nastavením takového kritéria nedojde k nedůvodnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel by v šetřeném případě hodnotil 7 body ta plnění, která by nabídla podvozek vyrobený z nerezových materiálů (konkrétně feritická nerezová ocel, kompozitní materiály a hliníkové profily). Z celkového počtu 100 bodů by tedy ten dodavatel, který by dodal zadavatelem preferované řešení, dostal pouze 7% zvýhodnění oproti nabídkám, která by takovým řešením nedisponovala. Vzhledem k tomu, že se jedná o bonifikaci nabídky v rámci hodnocení nabídek, a nikoli o pevnou zadávací podmínku, za jejíž nesplnění by dodavatelům hrozilo vyloučení ze zadávacího řízení, je zřejmé, že zadavatel neodmítá jiná než jím uvedená řešení, čímž ponechává dodavatelům otevřené možnosti v dodání jakéhokoliv řešení ochrany podvozku. Úřad k tomu odkazuje na vyjádření zadavatele k návrhu, kde zadavatel uvádí, že hodnocený způsob řešení ochrany podvozku poskytuje vyšší životnost podvozku a je méně nákladnější než ochrana pomocí kataforézy. Zadavatel tedy má, a to i na základě svých dosavadních zkušeností, určité preference, které mu, dle jeho mínění, usnadní provoz a případné opravy dodávaných trolejbusů.

105.     Obecně je pak třeba konstatovat, že předmětem hodnocení nabídek mohou být ty skutečnosti, které reálně zadavateli přinášejí určitý benefit nabízeného plnění. Zadavatel v konkrétním řešení úpravy podvozků trolejbusů spatřuje výhody ve formě nižších nákladů na údržbu a delší životnosti oproti jiným řešením, jelikož s takovým řešením již má určité zkušenosti. Úřad tak má za to, že preference zadavatele, které promítl do předmětného kritéria hodnocení vychází z věcné a racionální úvahy, jaká řešení nejlépe naplňují jeho potřeby. Volba zadavatele pro daná řešení tak vypovídá o rozhodnutí zadavatele, které má své opodstatnění. Je rovněž třeba připomenout, že zadavatel nevylučuje dodání jiného řešení (tedy podvozku vyrobeného z jiných materiálů), pouze preferuje řešení z nerezových materiálů a tuto svou preferenci reflektuje v rámci hodnocení nabídek.

106.     K argumentu navrhovatele, že definice obsažená v bodu 18.2 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky není dostatečné konkrétní, Úřad uvádí, že zadavatel konkrétně specifikoval, z jakých nerezových materiálů musí být nabízené řešení vyrobeno, aby bylo kladně hodnoceno. Zadavatel konkrétně uvedl feritickou nerezovou ocel, kompozitní materiály a hliníkové profily. Uvedený výčet je tak zcela konkrétní a nevzbuzuje žádné nejasnosti v tom ohledu, z jakých materiálů zadavatel dodávané řešení bude preferovat. Úřad v teoretické rovině nicméně dodává, že pokud by i přes uvedené bylo nabídnuto řešení, u kterého by nebylo zřejmé, zda se jedná o nerezový materiál ve smyslu čl. 18.2 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky, je třeba vycházet z obecné premisy, podle níž v případě nejasného (dvojího) výkladu zadávacích podmínek je třeba postupovat podle takového výkladu zadávacích podmínek, jenž bude ve prospěch dodavatele.

107.     Úřad konstatuje, že zadavatel v rámci nastavení předmětného kritéria hodnocení zvolil více hodnocených variant řešení a nastavil tím preferované parametry antikorozní úpravy dostatečně široce, aby tím umožnil dodavatelům zvolit jimi preferované řešení. Na základě výše uvedeného Úřad neshledal, že by skutečnost, že zadavatel v rámci hodnocení nezohlednil jiné metody, které se na trhu mohou vyskytovat, mohla – ve spojení s nízkou vahou hodnocení daného kritéria (ve výši 7 %) – mít za následek omezení hospodářské soutěže. Z uvedených důvodů tak Úřad v postupu zadavatele při stanovení předmětného kritéria hodnocení neshledal porušení zákona.  

 

Ke kritériu hodnocení – umístění baterií

108.     Navrhovatel dále namítá, že zadavatelem preferované řešení umístění baterií do výšky 1,5 m bonifikuje jediné konkrétní řešení (konkrétně řešení vybraného dodavatele) a nemá racionální důvod mající oporu v odůvodněné potřebě zadavatele.

109.     Zadavatel konkrétně stanovil, že bude 4 body hodnotit ta řešení, která budou disponovat umístěním trakční baterie na obou požadovaných verzích trolejbusu a 2 body, pokud preferované řešení bude alespoň na jedné požadované verzi trolejbusu. Zadavatel k tomu v bodu 18.2 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky uvádí, že v případě umístění baterie ve výšce přesahující 1,5 m bude potřeba speciálního proškolení většího počtu pracovníků z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bude nutné disponovat speciální technikou pro práci ve výškách.

110.     K námitce navrhovatele, že argument zadavatele ohledně nutného proškolení zaměstnanců je nepřípadný, neboť údržba baterií je prováděna ve stejných intervalech a týmiž pracovníky jako v případě boxu trakční výzbroje či sběračů, které se nacházejí na střeše vozidla, Úřad uvádí, že zadavatel nikde nespecifikuje, jaké konkrétní zaměstnance má přiřazené k jednotlivým úkonům na údržbě vozidel. Tvrzení navrhovatele je tak pouze hypotetické, kdy si lze představit, že zadavatel bude disponovat různými týmy zaměstnanců, kdy se každý bude zaměřovat na něco jiného. Možnost nutného proškolení zaměstnanců, kteří se zaměřují na údržbu trakčních baterií a doposud nepracovali ve větší výšce, než je 1,5 m, tak není nepředstavitelná. Zadavateli tak nelze upírat možnost preferovat řešení, které mu, i na základě dosavadních zkušeností, při údržbě bude činit nejmenší potíže. Nelze opět, podobně jako při ostatních kritériích hodnocení, na uvedené kritérium hodnocení nahlížet optikou, že zadavatel žádnému z účastníků neumožňuje dodat plnění, které nebude obsahovat zadavatelem preferované řešení. Takové plnění pouze neobdrží zadavatelem nastavené bodové hodnocení, tedy 4 (potažmo 2) body. S takto marginálním bodovým hodnocením požadovaného řešení, které dodavatelé mohou na dodávané trolejbusy aplikovat, navíc lze stěží spojovat potenciální narušení hospodářské soutěže a přikládat takovému hodnocení diskriminační povahu. Úřad tedy dospěl k závěru, že předmětné kritérium hodnocení nabídek zadavatel stanovil v souladu se zákonem a nedochází v jeho důsledku k nedůvodnému omezení hospodářské soutěže a tedy ani k nedůvodnému zvýhodnění vybraného dodavatele).

K dalším skutečnostem uvedeným v námitkách

111.     Úřad předesílá, že navrhovatel v námitkách, na které v návrhu hojně odkazoval, brojil i proti dalším skutečnostem, které následně výslovně neuvedl v podaném návrhu, a k nimž Úřad uvádí následující.

112.     Navrhovatel v námitkách namítal, že požadavek zadavatele v čl. 19.13. zadávací dokumentace původní veřejné zakázky na předložení prohlášení o provedené objednávce či předložení objednávky samotné je požadavek, který po dodavatelích nelze spravedlivě považovat. Dle navrhovatele dodavatel nemůže mít jistotu, že dojde k uzavření smlouvy a nemůže se tak zavázat k odběru požadovaných komponent.

113.     Úřad k tomu uvádí, že zadavatel nepožaduje předložení výlučně objednávky, ale dává dodavatelům možnost předložit také blíže nespecifikovaný „obdobný dokument“. Je třeba přitom vycházet z celkového smyslu a účelu daného požadavku zadávacích podmínek, jenž evidentně směřuje k určité formě ujištění, že dodavatel má nějakým způsobem zajištěnou dodávku potřebných komponent. Dodavatelé se tak nemusejí zavázat k odběru požadovaných komponent, ale postačí např. nějaké ujednání, ze kterého bude patrné, že v případě úspěchu v zadávacím řízení budou mít zajištěn odběr požadovaných součástí dodávky. Zadavatel tedy nepožaduje, jak se mylně domnívá navrhovatel, aby dodavatelé učinili objednávku požadovaných komponentů ještě před uzavřením smlouvy, chce mít však postaveno najisto, že vybraný dodavatel bude mít tyto komponenty k dispozici. Úřad tak neshledává v uvedeném požadavku zadavatele prvky nezákonnosti.

114.     Navrhovatel v námitkách dále namítal, že možnost odstoupení od smlouvy zakotvená v čl. V odst. 4 přílohy č. 3 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky je nepřiměřená a zakládá extrémní rozpor v právech a povinnostech obou smluvních stran.

115.     Zadavatel v čl. V odst. 4 přílohy č. 3 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky –  tj. v návrhu smlouvy – stanovil, že nesplnění povinností dodavatele spočívajících v zajištění toho, aby „trolejbus k datu předání a převzetí splňoval veškeré podmínky pro provoz na pozemních komunikacích a v městské hromadné dopravě osob, stanovené obecně závaznými právními předpisy platnými na území České republiky a současně musí být bez jakýchkoli technických či jiných úprav způsobilý k provozu v MHD provozované kupujícím (…)“ a ve zřízení servisního místa bude mít za následek právo zadavatele odstoupit od smlouvy pro nemožnost plnění.

116.     Úřad k této námitce primárně uvádí, že smluvní podmínky představují specifickou část zadávací dokumentace. Zákon nestanoví, jaké smluvní podmínky mají být obsahem smlouvy uzavřené na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Vymezení smluvních podmínek tak zákon ponechává na uvážení smluvních stran, kdy je zřejmé, že se zde primárně promítnou potřeby a požadavky zadavatele, neboť právě ten nejlépe ví, co potřebuje a za jakých podmínek. Záleží proto na úvaze zadavatele, jakým způsobem si stanoví rozsah smluvních podmínek. Je ovšem zapotřebí zdůraznit, že zadavatel nesmí k vymezení smluvních podmínek přistupovat zcela libovolně; tedy musí při jejich vymezení brát v potaz i základní zásady zadávacího řízení uvedené v ustanovení § 6 zákona, které mají zajistit to, aby smluvní podmínky nebyly zadavatelem formulovány zjevně excesivně.

117.     S tím také souvisí omezená přezkumná pravomoc Úřadu ve vztahu ke smluvním podmínkám, kdy oprávnění Úřadu na poli přezkoumání úkonů zadavatele týkajících se nastavení smluvních a obchodních podmínek stanovených v zadávací dokumentaci nejsou vyloučená, nicméně jsou značně omezená. I podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 Afs 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013[18] platí, že „je zapotřebí vyloučit možnost, aby zadavatel mohl v rámci soukromoprávního vztahu vyloučit možnost veřejnoprávního přezkumu, čímž by byl popřen smysl celé úpravy zákona o veřejných zakázkách […]“. Nicméně, jak vyplývá z ustálené judikatury, např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 9 Afs 21/2013-39 ze dne 30. 4. 2014 (navazujícího na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 48/2011-69 ze dne 28. 2. 2013), není úkolem Úřadu „aby při přezkoumání úkonů zadavatele hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, nejedná-li se o zjevný exces, např. požadavek zadavatele, který je jednoznačně v rozporu s kogentním ustanovením zákona, či požadavek vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky, a nejde-li o pravidlo při posuzování kvalifikace či samotného hodnocení nabídek.“.

118.     Ve vztahu k výše uvedenému Úřad dále odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 76/2018-226 ze dne 3. 1. 2019, ze kterého vyplývá, že postup zadavatele při stanovení smluvní podmínky může být Úřadem označen za rozporný se zákonem až za situace, kdy by „takto nastavená smluvní podmínka jevila znak nepřiměřenosti (cíli) a znak excesu z pravidel kontrahovaných v případech obdobných plnění, jež by měly dostatečnou intenzitu působit ve vztahu k dodavatelům eliminačně, popř. fakticky znejasňovat, do jakých podmínek (jak ze strany zadavatele po dobu trvání smluvního vztahu vykládaných a používaných) dodavatel vlastně vstupuje. Pak by zásady podle § 6 ZZVZ porušeny být mohly; konkrétně zásada transparentnosti při dovození nejasnosti podmínek smluvního vztahu nebo zásada přiměřenosti či zásada zákazu diskriminace při dovození závěru, že takový postup vede k reálnému vyloučení dodavatelů ze soutěže o získání veřejné zakázky.“.

119.     Úřad rovněž upozorňuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-29601/2022/161 ze dne 30. 9. 2022, který k výše citovanému rozsudku NSS shrnul, že do kompetence Úřadu spadá posouzení toho „zda smluvní, resp. obchodní podmínky jsou skutečně přiměřené požadovanému cíli a nepředstavují exces či neúnosné narušení některé ze základních zásad vymezených v § 6 zákona. Jinak řečeno, jestliže konkrétní soukromoprávní podmínka vymezená zadavatelem nepředstavuje zjevný exces, jenž by atakoval faktickou nemožnost plnění veřejné zakázky, a současně taková podmínka ani není pravidlem pro posuzování kvalifikace či pro hodnocení nabídek, pak Úřad není příslušný k posuzování její vhodnosti či přiměřenosti.“.

120.     Ze shora citovaných rozsudků, jakož i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu tak lze dovodit, že jestliže konkrétní soukromoprávní podmínka vymezená zadavatelem nepředstavuje zjevný exces, jenž by atakoval faktickou nemožnost plnění veřejné zakázky či představoval neúnosné narušení některé ze základních zásad vymezených v § 6 zákona, a současně taková podmínka ani není pravidlem pro posuzování kvalifikace či pro hodnocení, pak Úřad není příslušný k posuzování její vhodnosti, resp. přiměřenosti. Úřad je tak v tomto ohledu přezkumem limitován a nepřísluší mu hodnotit obsah smluvních ujednání stanovených zadavatelem, nevyplývá-li z nich zjevný exces.

121.     Na základě výše uvedeného a s ohledem na svou omezenou působnost na poli přezkoumání nastavení smluvních a obchodních podmínek stanovených v zadávací dokumentaci přistoupil Úřad k posouzení, zda se u výše uvedené smluvní podmínky, kterou navrhovatel svým návrhem napadá, jedná o zjevný exces.

122.     K namítané smluvní podmínce týkající se možnosti odstoupení od smlouvy Úřad uvádí, že tato podmínka zjevně reflektuje potřebu zadavatele a jeho zájem na obdržení řádného plnění včas, když umožňuje odstoupit od smlouvy v případě, že dodaný trolejbus nebude splňovat veškeré podmínky pro provoz na pozemních komunikacích a v městské hromadné dopravě stanovené obecně závaznými právními předpisy či nebude způsobilý k provozu v městské hromadné dopravě, a nebo v případě, že nebude dle smluvních podmínek zřízeno servisní místo. Ve spojení s charakterem předmětu veřejné zakázky, jímž je prostředek pro poskytování služeb veřejné dopravy, jakožto plnění ve veřejném zájmu, u něhož lze stěží akceptovat nemožnost poskytování takových služeb z důvodu nesplnění výše uvedených podmínek provozování trolejbusů, lze jistě považovat za relevantní a zcela adekvátní zájem zadavatele na řádném (i včasném) plnění. Stejně tak je zcela logické, že zadavatel přikládá zásadní význam i zřízení servisního místa, aby bylo možno řešit jakékoli závady bránící řádnému provozu trolejbusů.

123.     Nadto Úřad konstatuje, že nelze spatřovat rozpor mezi právy vybraného dodavatele a zadavatele za situace, kdy uvedená smluvní podmínka žádným způsobem na právech neomezuje žádnou ze smluvních stran v případě, že bude plněno řádně a včas tak, jak smlouva předpokládá. Jedná se tak pouze o (sankční) smluvní nástroj, který zadavatel zakotvil do smlouvy z důvodu zvýšené ochrany před nikoli řádným plněním, které by mohlo zásadně ohrozit naplnění účelu veřejné zakázky. Nejedná se tak o smluvní ujednání, které by vybraného dodavatele stavělo do znevýhodněné pozice oproti druhé smluvní straně, když v případě, že bude řádně plněno dle smlouvy, nebude vybraný dodavatel jakkoliv omezen na svých právech. Taktéž Úřad doplňuje, že daná smluvní podmínka nemůže mít potenciál znemožňovat plnění, když se jedná toliko o sankční instrument pro případ nikoli řádného plnění veřejné zakázky. 

124.     S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad uvádí, že předmětnou smluvní podmínku vztahující se k možnosti odstoupení od smlouvy nelze považovat za excesivní v tom smyslu, že by dodavatelům bránila v účasti v zadávacím řízení či atakovala faktickou nemožnost plnění, tedy ani za diskriminující či nepřiměřenou, tudíž nezákonnou.

125.     Konečně k námitce navrhovatele, že napadená stanovená kritéria hodnocení představují ve skutečnosti skryté hodnocení nabídek prostřednictvím skutečností, jež svou povahou odpovídají kritériím technické kvalifikace, uvádí Úřad následující.

126.     Navrhovatel v návrhu nespecifikoval, která z jím napadených kritérií hodnocení nabídky představují skryté hodnocení a současně tak nevyplývá ani z námitek, kde uvedená argumentace nebyla přednesena vůbec. Úřad se proto zaměřil z uvedeného pohledu na všechna namítaná kritéria hodnocení.

127.     K argumentu navrhovatele, že se jedná o skryté hodnocení technické kvalifikace, Úřad uvádí, že stanovením kritérií hodnocení nabídek je vytvořen prostor pro uvážení zadavatele při hodnocení nabídek za účelem získání jím preferovaného řešení (na základě oprávněných potřeb). Naopak při stanovení kritérií technické kvalifikace zadavatel přímo vyloučí konkrétního dodavatele, pokud předmětná kritéria technické kvalifikace nenaplní a neprokáže. Nejedná se v takovém případě o pouhou preferenci zadavatele, nýbrž o nutné omezení soutěže za účelem získání plnění, které bude odpovídat předmětu veřejné zakázky. Zadavatel v šetřeném případě prostřednictvím kritérií hodnocení však pouze stanovil, jaké řešení ve vztahu k předmětu veřejné zakázky preferuje, nevylučuje tak ale i jiná řešení, která dodavatelé mohou nabídnout. Úřad k tomu rovněž konstatuje, že účelem technické kvalifikace je prokázání a ověření daného dodavatele, zda disponuje potřebnými zkušenostmi, odbornými schopnostmi či technickými a lidskými zdroji pro plnění veřejné zakázky, tudíž jde atributy týkající se osoby dodavatele. V šetřeném případě však zadavatel hodnotí délku dodací lhůty trolejbusů, jež mu mají být na základě veřejné zakázky dodány a určitým způsobem bonifikuje, pokud vozidla, jež mají být předmětem plnění veřejné zakázky byla již schválena k provozu, pokud mají antikorozní úpravu podvozku a pokud jsou baterie umístěny v zadavatelem preferované výšce. Zadavatel tedy hodnotí pouze okolnosti související s předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy nikoli osoby dodavatele. Hodnocená kritéria tak neodpovídají kritériím technické kvalifikace ve smyslu § 79 a násl. zákona.

128.     Úřad dále podotýká, že namítaná kritéria hodnocení a jejich podíly vah jsou následující: kritérium „Délka dodací lhůty“ s podílem 5 %, kritérium „Schválení k provozu nabízeného trolejbusu“ s podílem 20 %, kritérium „Antikorozní úprava podvozku“ s podílem 7 % a kritérium „Umístění baterií“ s podílem 4 %. Úřad přitom má za to, že s ohledem na výši svého podílu na hodnocení, který je zadavatelem nastaven velmi mírně (k tomu viz výše) mohou mít takto nastavená kritéria  hodnocení stěží potenciál pro to, aby přímo vylučovala některého z účastníků ze zadávacího řízení ve smyslu kritérií technické kvalifikace, jak se domnívá navrhovatel, a nedůvodně tak omezovala hospodářskou soutěž, neboť pokud účastník zadávacího řízení nabídne plnění, které nebude disponovat např. právě požadovanou antikorozní úpravou podvozku, neztratí tím bez dalšího možnost ucházet se o veřejnou zakázku. Váha těchto jednotlivých kritérií ve vztahu k celkovému hodnocení nabídek je toliko marginální, že samotné naplnění jednoho z nich nebude mít zásadní dopad na výběr nejvhodnější nabídky a jejich funkce je tak spíše podpůrná. Nadto dodavatelé, kteří nejsou schopni nabídnout plnění s takovými vlastnostmi, aby obdrželi požadované bodové hodnocení, mají dále možnost získat body v dalších kritériích hodnocení, zejména poté v nastavení nabídkové ceny. Z uvedeného tak nevyplývá, že by zadavatel natolik preferoval určité konkrétní řešení a přímo odmítal jeho alternativu, když nastavil kritéria hodnocení takovým způsobem, že umožňuje účast v zadávacím řízení i těm dodavatelům, kteří jím preferované řešení nejsou schopni dodat. Zadavatel tak nastavil jednotlivá kritéria hodnocení způsobem, aniž by odporovala zákonné úpravě a současně plnila její účel, kterým je získání co nejvhodnější nabídky bez toho, aniž by tím nedůvodně omezoval hospodářskou soutěž.

K námitkám zadavatele ohledně kauce

129.     K tvrzením zadavatele uvedeným v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, jimiž vyjádřil pochybnosti o korektním postupu v případě složení kauce ze strany navrhovatele a následně při vracení přeplatku kauce navrhovateli ze strany Úřadu uvádí Úřad následující.

130.     Dle zadavatele navrhovatel nesplnil zákonnou povinnost dle § 255 odst. 1 zákona, když nesložil částku 200 000 Kč, ale 8 100 EUR, čímž nesplnil požadavek na složení kauce v požadované měně dle zákona. K tomu uvádí Úřad uvádí, že z § 255 odst. 1 zákona skutečně vyplývá, jak tvrdí zadavatel, že má navrhovatel v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy povinnost složit kauci ve výši 200 000 Kč. Zákon však na žádném místě neuvádí, že uvedená částka nemůže být na účet Úřadu zaslána v jiné než české měně, pokud bude po převodu měny na účet Úřadu připsána částka v požadované hodnotě. Opačný postup by odporoval účelu institutu kauce, kterým je vytvoření právní jistoty účastníků řízení ohledně přezkoumání namítaných skutečností. Přístup, kdy by Úřad odmítal částky, které by svou hodnotou odpovídaly požadované kauci, ale byly by původně zaslány v jiné než české měně, by tak byl přepjatě formální. Nelze také přehlížet, že situace, kdy navrhovatel složí kauci v jiné než české měně, je běžnou (ač ne tak častou) praxí.

131.     K názoru zadavatele, podle něhož nesouhlasí přepočet hodnoty poukázané Úřadu ve výši 8 100 EUR ke dni 7. 5. 2025 Úřad uvádí, že z výpisu z účtu Úřadu ze dne 7. 5. 2025 lze vyčíst, že na účet Úřadu byla ke dni 7. 5. 2025 připsána částka 201 163,50 Kč z účtu navrhovatele. V předmětném výpisu je současně uvedena informace, že byla zmíněná částka odeslána v měně EURO a pomocí kurzu 24,835 byla následně převedena na české koruny. Z kurzovního lístku České národní banky[16] dále vyplývá, že ke dni 7. 5. 2025 byl kurz pro nákup EUR v bezhotovostní formě vypsán právě ve výši 24,835. Při připsání hodnoty 201 163,50 Kč tak došlo k převodu z původní odeslané částky 8 100 EUR korektně pomocí kurzu vypsaného Českou národní bankou. Zadavatel poukazuje na jím tvrzenou skutečnost, že uvedená částka nesedí při přepočtu kurzem vyhlášeným ČNB, který dle zadavatele ke dni 7. 5. 2025 činil hodnotu 24,930. Úřad upozorňuje, že je třeba rozlišovat mezi obchodním kurzem ČNB[17], který se používá pro platební služby (a podle kterého byla v šetřeném případě částka převedena), a kurzem devizového trhu vyhlašovaném ve smyslu § 35 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, který byl ke dni 7. 5. 2025 vypsán na částku 24,930.[18]

132.     Zadavatel dále namítal, že postup Úřadu při vrácení přeplatku kauce je v rozporu s pokynem místopředsedkyně Úřadu, když nebyl proveden její pokyn k vrácení přeplatku na bankovní účet, ze kterého byla kauce uhrazena. Úřad k tomu uvádí, že navrhovatel v šetřeném případě složil částku vyšší než zákonem požadovaných 200 000 Kč, konkrétně částku 201 163,50 Kč. Úřad proto přistoupil k vrácení přeplatku kauce, který činil částku 1 163,50 kč. Dne 23. 5. 2025 Úřad požádal navrhovatele o sdělení čísla účtu, na který má přeplatek kauce vrátit. Dne 28. 5. 2025 navrhovatel Úřadu sdělil, že si přeje vrátit přeplatek kauce na účet, ze kterého byla kauce složena. Úřad tedy následně přistoupil k vrácení přeplatku kauce na navrhovatelem uvedený účet, avšak při snaze o provedení platby bylo zjištěno, že banka, u které je účet navrhovatele veden, nepodporuje platby v českých korunách. V návaznosti na neúspěšný pokus o vrácení přeplatku kauce Úřad dne 10. 6. 2025 požádal navrhovatele o sdělení čísla jiného bankovního účtu, který umožňuje příjem plateb v českých korunách. Navrhovatel dne 17. 6. 2025 Úřadu sdělil číslo účtu, na který si přeje, aby Úřad přeplatek kauce vrátil a který současně přijímá platby v české měně. Dne 25. 6. 2025 došlo k vrácení kauce na bankovní účet sdělený navrhovatelem. Z výše uvedeného je patrné, že Úřad postupoval transparentně a v souladu se zákonem, když přistoupil k vrácení přeplatku kauce na účet, který navrhovatel označil. Potíže, které vznikly při prvním pokusu o vrácení kauce, Úřad nemohl předvídat a v návaznosti na ně přistoupil k vrácení kauce na jiný účet, který navrhovatel Úřadu sdělil.

133.     Úřad se pak zásadním způsobem ohrazuje vůči tvrzení zadavatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, podle něhož „[o]bdobně jako Ministerstvo spravedlnosti, které podle názorů veřejnosti propralo bitcoiny z trestné činnosti, provádí podezřelé finanční transakce i Úřad, kdy kauce je přijímána z bankovních účtů mimo EU, převedena na české koruny a dále posílaná na jiné účty neznámých vlastníků v EU“. Úřad zdůrazňuje, že ze správního spisu je zcela zřejmé, jaké finanční prostředky (jakožto kauci ve smyslu zákona) Úřad obdržel, jakým způsobem řešil zjištěný přeplatek na této kauci i jak postupoval při pokusu o vrácení tohoto přeplatku. Je pak třeba doplnit, že úkolem Úřadu není provádění šetření ohledně identity vlastníka účtu, jemuž je vracen přeplatek kauce, pokud je na tento účet vracen dle pokynu navrhovatele (resp. jeho právního zástupce), a tedy osoby, která kauci uhradila. Postup Úřadu při nakládání se složenou kaucí je transparentně zaznamenán ve správním spisu, s nímž měli účastníci řízení možnost se seznámit. Úřadu není zřejmé, co vedlo zadavatele, resp. zástupce zadavatele k výše uvedenému příměru a snaze tímto způsobem skandalizovat Úřad. Výše citovaný příměr zadavatele považuje Úřad za zcela nemístný a překračující hranice slušného chování, neboť nemá žádný smysluplný základ a jen poškozuje dobrou pověst Úřadu.   

K nenaplnění podmínek uložení zákazu plnění smlouvy

134.     Navrhovatel se podaným návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku podle § 264 odst. 1 zákona, když tvrdí, že zadavatel svým nezákonným postupem sám vyvolal stav, kdy nebyly podány žádné nabídky v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku, důsledkem čehož došlo ze strany zadavatele k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku v rámci JŘBU.

135.     Úřad se tedy zabýval otázkou, zda zadavatel sám vyvolal nechtěný stav, kdy nebyly podány žádné nabídky, tím, že zadávací podmínky na původní veřejnou zakázku stanovil v rozporu se zákonem, a to v kontextu navrhovatelem podaných námitek směřujících proti zadávacím podmínkám původní veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že Úřad na základě výše uvedeného nedovodil, že by zadávací podmínky stanovené v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku byly zadavatelem stanoveny v rozporu se zákonem, Úřad neshledal, že by zadavatel sám měl přičinění na skutečnosti, že v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku nebyly podány žádné nabídky. Za takové situace zákon zadavateli v § 63 odst. 1 písm. a) umožňuje použít JŘBU tak, jak zadavatel učinil. Úřad tedy neshledal, že by postup zadavatele, kdy v důsledku neobdržení žádné nabídky v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku v JŘBU dle § 63 odst. 1 písm. a) zákona, byl v rozporu se zákonem.

136.     Ve světle všech shora uvedených skutečností a souvislostí se všemi zjištěnými poznatky Úřad uzavírá, že neshledal v postupu zadavatele v intencích v návrhu namítaných skutečností (ve spojení s podanými námitkami) důvody pro uložení zákazu plnění, a proto návrh navrhovatele zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

Obdrží

1. EuroPace s.r.o., Měřičkova 1373/31, Řečkovice, 621 00 Brno

2. Mazel a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Belgická 276/20, Vinohrady, 120 00 Praha 2

3. ŠKODA ELECTRIC a.s., Průmyslová 610/2a, Doudlevce, 301 00 Plzeň

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] tj. veřejná zakázka „Obnova vozového parku parciálními trolejbusy 2025“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 12. 2024 pod ev. č. Z2024- 064659, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 12. 2024 pod ev. č. 790282-2024, ve znění pozdějších oprav

[2] Drážní Úřad, IČO 61379425, se sídlem Bělehradská 222/128, Vinohrady, 120 00 Praha 2 (dále jen „Drážní úřad“)

[3] SOLARIS CZECH spol. s r.o., IČO 25914723, se sídlem Radvanická 802/13, Michálkovice, 715 00 Ostrava (dále jen „Solaris“)

[4] SOR Libchavy spol. s r.o., IČO 15030865, se sídlem Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy (dále jen „SOR Libchavy“)

[5] tj. veřejná zakázka „Obnova vozového parku parciálními trolejbusy II“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-008188, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 2. 2024 pod ev. č. 107349-2024, ve znění pozdějších oprav

[6] Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, Vysočany, 190 00 Praha 9 (dále jen „DPP“)

[7] Úřad přitom v dalším textu neuvádí další zákonné podmínky pro užití JŘBU, než ty, které jsou v navazujícím textu uvedené, neboť na tyto zadavatel při zdůvodnění použití JŘBU neodkazoval. Pro úplnost tak Úřad podotýká, že zákon obsahuje i další podmínky pro použití JŘBU (srov. § 63-66 zákona).

[10] viz bod 134. citovaného rozhodnutí Úřadu

[11] např. správní řízení vedená pod sp. zn. ÚOHS-S0299/2024/VZ nebo ÚOHS-S0158/2025/VZ

[14] Uvedené vyplývá z čl. 3 zadávací dokumentace původní veřejné zakázky

[15] Zadávací řízení na původní veřejnou zakázku bylo zahájeno dne 19. 12. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek. Lhůta pro podání nabídek byla finálně stanovena opravným oznámením o zahájení zadávacího řízení, které bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 2. 2025 a bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 2 2025. Lhůta pro podání nabídek uplynula dne 4. 3. 2025.

[16] Česká národní banka, IČO 48136450, se sídlem Na Příkopě 864/28, 115 03 Praha 1 (dále jen „ČNB“)

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en