číslo jednací: 33869/2025/500
spisová značka: S0469/2025/VZ

Instance I.
Věc Zajištění úklidových služeb pro Klatovskou nemocnici, a.s. 2025 - 2030
Účastníci
  1. Klatovská nemocnice, a.s.
  2. OLMAN SERVICE s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2025
Datum nabytí právní moci 3. 11. 2025
Související rozhodnutí 33869/2025/500
41385/2025/161
Dokumenty file icon 2025_S0469.pdf 483 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0469/2025/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-33869/2025/500

 

Brno 8. 9. 2025

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 7. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Klatovská nemocnice, a.s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 33901 Klatovy,
  • navrhovatel – OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění úklidových služeb pro Klatovskou nemocnici, a.s. 2025 - 2030“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-025113, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 5. 2025 pod ev. č. 292709-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno – ze dne 4. 7. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Klatovská nemocnice, a.s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 33901 Klatovy – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění úklidových služeb pro Klatovskou nemocnici, a.s. 2025 - 2030“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-025113, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 5. 2025 pod ev. č. 292709-2025, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.        ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.              Zadavatel – Klatovská nemocnice, a.s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 33901 Klatovy (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 6. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění úklidových služeb pro Klatovskou nemocnici, a.s. 2025 - 2030“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-025113, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 5. 2025 pod ev. č. 292709-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2.              Z čl. 2, bodu 2.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel poptává zajištění poskytování komplexních úklidových služeb v areálu zadavatele spočívajících v poskytování pravidelných úklidových služeb a služeb úklidu po stavebních úpravách a mimořádných úklidových prací.

3.              Dne 10. 6. 2025 zadavatel obdržel od dodavatele – OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).

4.              Rozhodnutím o námitkách č. j. 2883/20/C N (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitkám navrhovatele v části týkající se nepřiměřenosti nejvýše přípustné nabídkové ceny a nepřiměřené doby trvání smlouvy s ohledem na přítomnost rámcového prvku nevyhověl a rozhodl tak o částečném odmítnutí námitek. Části námitek týkající se neurčitosti předpokládané hodnoty veřejné zakázky ve vztahu k průměrné spotřebě dodávaných položek a neurčitosti rozsahu tzv. mimořádného úklidu zadavatel vyhověl.

5.              Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele za souladný se zákonem, podal dne 4. 7. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.       OBSAH NÁVRHU

6.              Navrhovatel v úvodu svého návrhu rekapituluje průběh zadávacího řízení, a vyjádřil přesvědčení, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem a nesouhlas se změnami provedenými zadavatelem v zadávací dokumentaci v návaznosti na rozhodnutí o námitkách.

7.              V první části návrhu navrhovatel uvádí, že i nadále trvá na své námitce týkající se nepřiměřeně stanovené nejvýše přípustné nabídkové ceny, neboť není v možnostech dodavatelů plnit předmětnou veřejnou zakázku za zadavatelem stanovených finančních podmínek (konkrétně při zastropování nabídkové ceny za 1 rok plnění pravidelných úklidových služeb na částce 13 000 000 Kč bez DPH). Toto své tvrzení navrhovatel v námitkách opírá o výpočet objemu hodin lidské práce a potřebného počtu pracovníků k poskytování zadavatelem poptávaných služeb za měsíc s ohledem na zákonem stanovenou výši minimální mzdy.

8.              Dále se navrhovatel v návrhu blíže vyjadřuje ke každé hodnotě (tj. měsíčnímu objemu hodin lidské práce, počtu potřebných pracovníků, výši minimální měsíční mzdy, nákladů na zaměstnance v podobě sociálního a zdravotního pojištění) zohledněné ve výše uvedeném výpočtu prezentovaném navrhovatelem v námitkách.

9.              Ve vztahu k navrhovatelem uváděnému objemu hodin lidské práce nezbytnému k pokrytí zadavatelem požadovaného plnění navrhovatel dodává, že disponuje denními výkazy práce zpracovanými na každém oddělení zadavatele v rámci plnění předcházející veřejné zakázky s názvem „Zajištění úklidových služeb pro Klatovskou nemocnici, a.s. 2020 – 2025“ (dále jen „předcházející veřejná zakázka“). Data z těchto denních výkazů práce navrhovatel považuje za dostatečně objektivní důkaz o nutném počtu hodin úklidu v prostorách zadavatele a odmítá tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách, že se jedná pouze o subjektivní odhad navrhovatele. Nadto navrhovatel dodává, že ačkoliv smlouva uzavřená na předcházející veřejnou zakázku povinnost vyhotovení denních výkazů práce nezahrnovala, vzhledem k dlouhodobé spolupráci mezi zadavatelem a navrhovatelem (která od roku 2014 trvá dodnes) pokračují obě strany v již zavedené praxi a denní výkazy práce byly navrhovatelem v průběhu předchozí veřejné zakázky zpracovávány.

10.          Navrhovatel předložil detailní rozpis odpracovaných hodin za měsíc červen 2025, ve kterém lze jmenovitě identifikovat počet odpracovaných hodin jednotlivých zaměstnanců a z něhož vyplývá, že v měsíci červnu 2025 navrhovatel pro zadavatele zabezpečil úklid v časovém rozsahu 7 269 hodin. Jako přílohu návrhu navrhovatel Úřadu zaslal také další denní výkazy práce z minulých let (pořízené v rámci plnění předcházející veřejné zakázky), ze kterých je zřejmý počet reálně odpracovaných hodin úklidu v prostorách zadavatele.

11.          Ve vztahu k dalším hodnotám zohledněným ve výpočtu navrhovatele (tj. výše minimální mzdy, náklady zaměstnavatele na zaměstnance – zdravotní a sociální pojištění atd.) navrhovatel konstatuje, že tyto vyplývají ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“); ze sdělení č. 286/2024 Sb., o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného platu a rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí pro rok 2025; ze zákona č. 589/1992 Sb., České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů ve spojení se zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

12.          Dále navrhovatel v návrhu předkládá vlastní kalkulaci mzdových nákladů zohledňující vývoj výše minimální mzdy v souladu se zákoníkem práce a zdůrazňuje, že účastníci zadávacího řízení si nemohou tyto mzdové náklady (K) ve svých nabídkových cenách zohlednit, neboť jsou limitováni maximální nabídkovou cenou za 1 rok plnění ve výši 13 000 000 Kč (tj. 1 083 333 Kč/měsíc).

13.          Navrhovatel dále konstatuje, že je to právě zadavatel, kdo by měl při stanovení zadávacích podmínek učinit výše uvedené výpočty a úvahy a s ohledem na ně stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a případně limit nabídkové ceny. Navrhovatel je však přesvědčen, že toto zadavatel neučinil a zastropoval nabídkovou cenu na částce, která je vzhledem k objektivním skutečnostem nepřiměřená. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-30702/2023/161 ze dne 18. 8. 2023, přičemž dodává, že nerozporuje fakt, že Úřad nemůže být arbitrem toho, za jaké ceny mají zadavatelé plnění poptávat a dodavatelé dodávat, avšak je přesvědčen, že není v souladu se zákonem stanovit limit nabídkové ceny na částce, která nutí dodavatele poskytovat plnění za podnákladovou cenu.

14.          Tvrzení zadavatele, že došlo k redukci rozsahu úklidových prací v podobě ponížení ploch úklidu (o cca 3 000 m2) a vypuštění některých požadavků na úklid (čištění svítidel a výústků) navrhovatel považuje za účelové a bez opory v zadávací dokumentaci, přičemž k němu uvádí následující.

15.          V souvislosti s ponížením ploch úklidu o cca 3 000 m2 navrhovatel uvádí, že srovnáním předchozí a nyní šetřené veřejné zakázky zjistil, že hlavní snížení ploch (o 2 795 m2) je patrné u kategorie 11, která představuje technické místnosti s četností úklidu 1x měsíčně. Z tohoto důvodu je navrhovatel přesvědčen, že toto snížení ploch úklidu má pouze minimální vliv. Tvrzení zadavatele o ponížení ploch úklidu tudíž není pravdivé, neboť přestože zadavatel snížil rozsah kategorie 11, celkově jsou m2/měsíc v četnostech oproti předchozí veřejné zakázce vyšší (o 4 831 m2/měsíc).

16.          Také argument zadavatele o vypuštění požadavků na úklid svítidel a výústků se dle navrhovatele nezakládá na pravdě, neboť v příloze č. 1 zadávací dokumentace je na listu „Kategorie a harmonogram“ u kategorií č. 1, 2, 3, 4, 6, 7, 15 a 16 v sekci pololetní práce uveden požadavek na vysávání a mytí stropního osvětlení. U kategorií č. 5, CS+COS 1 NP. A 3 N. aseptická zóna jsou pak uvedeny požadavky na měsíční práce v podobě mj. odsávání výústků vzduchotechniky.

17.          V závěru této části návrhu navrhovatel činí dílčí závěr, že nejvýše přípustná nabídková cena je v rozporu se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona, neboť při dodržování pracovněprávních zákonných požadavků (tedy zcela v souladu se zásadou sociálně odpovědného zadávání) na minimální mzdu není reálné podat nabídku tak, aby nepřesahovala zadavatelem stanovenou nejvýše přípustnou nabídkovou cenu.

18.          V druhé části návrhu navrhovatel konstatuje, že i nadále trvá na svém názoru, že služby mimořádného úklidu představují rámcový prvek, a proto je zadavatel povinen na smlouvu na veřejnou zakázku aplikovat ustanovení o rámcových dohodách dle § 131 a násl. zákona. Dále navrhovatel upozorňuje, že dle § 131 odst. 3 zákona doba trvání závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nesmí být delší než 4 roky, avšak zadavatel předvídá dobu trvání závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v délce 5 let. Dále navrhovatel konstatuje, že dle rozhodovací praxe Úřadu je zadavatel též povinen stanovit maximální objem plnění, který je možné na základě rámcové dohody odebrat. To však zadavatel nikde v zadávací dokumentaci neuvedl.

19.          Jako důkaz o rámcovém charakteru smlouvy na veřejnou zakázku navrhovatel v návrhu cituje body III.3 a III.4 návrhu smlouvy.

20.          Dále navrhovatel s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0361/2018/VZ-33305/2018/523/VHm ze dne 14. 11. 2018 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09094/2020/322/HSc ze dne 23. 3. 2020 dodává, že zadavatel dle návrhu smlouvy ve vztahu k mimořádnému úklidu předpokládá konkretizaci úklidových prací (tedy budoucího smluvního závazku) prostřednictvím telefonické objednávky.

21.          Nadto navrhovatel doplňuje, že také článek IV., odst. IV.13 návrhu předvídá odlišný způsob poskytování služeb úklidu, než je základní pravidelný úklid, neboť pojednává o havarijních situacích, kdy jsou potřebné úklidové práce vykonány na pokyn objednatele a v této souvislosti následně na základě dohody mezi dodavatelem a zadavatelem navýšena odměna za poskytnuté úklidové služby.

22.          Vzhledem k výše uvedenému je navrhovatel přesvědčen, že pro účely poptání mimořádného úklidu je nezbytná aktivita zadavatele v podobě objednávky obsahující konkretizaci poptávaných úklidových služeb, která však fakticky nemusí nikdy během plnění smlouvy nastat. Nadto navrhovatel upozorňuje, že také systém odměňování a fakturace za poskytnuté služby mimořádného úklidu je odlišný od zbytku smlouvy a je závislý na reálně objednaných a realizovaných službách mimořádného úklidu. Proto je navrhovatel přesvědčen, že závěry zadavatele týkající se rámcového charakteru smlouvy jsou nesprávné, což dle navrhovatele nerozporuje v rozhodnutí o námitkách ani sám zadavatel, když rozlišuje plnění dle smlouvy na plnění z 95 % představující pravidelné služby úklidu a z 5 % plnění představují úklidy prováděné na základě konkrétních objednávek (tj. mimořádný úklid).

23.          V souvislosti s rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-03802/2023/161 ze dne 2. 3. 2023, na které zadavatel odkazuje v rozhodnutí o námitkách, pak navrhovatel uvádí, že je nutné zkoumat konkrétní okolnosti nyní šetřeného případu, neboť tyto se od skutkových okolností v uvedeném rozhodnutí Úřadu liší. V nyní šetřeném případě je zadavatel povinen učinit výzvu (objednávku) k poskytnutí mimořádného úklidu ze strany dodavatele, v níž konkretizuje svůj požadavek na úklid, přičemž rozsah práce není stanoven a odvíjí se od objednávané služby. Nadto navrhovatel dodává, že není stanoven konečný rozsah odebraných služeb mimořádného úklidu, a proto nelze dovodit, že by zadavatel činil pouze objednávky v rámci dříve avizovaného rozsahu v budoucnu odebraných služeb mimořádného úklidu.

24.          Ve třetí části návrhu se navrhovatel opětovně vyjadřuje k povinnosti zadavatele stanovit maximální objem plnění, které je možné na základě rámcové dohody (či smlouvy s rámcovým charakterem) odebrat. V této souvislosti zmiňuje rozhodnutí ve věci C23/20, Simonsen & Weel A/S a rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-03291/2025/161 ze dne 31. 1. 2025. Navrhovatel v této souvislosti dodává, že ačkoliv zadavatel do jisté míry reflektuje fakt, že je nezbytné stanovit maximální objem odebraného plnění, když v článku 2.3 aktualizované zadávací dokumentace nově stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky včetně služeb mimořádného úklidu, navrhovatel se i nadále domnívá, že toto dostačující není, neboť se v daném případě jedná o smlouvu s rámcovým prvkem a je tedy nutné plně reflektovat právní úpravu rámcových dohod.

25.          Nadto navrhovatel upozorňuje, že nelze opomenout fakt, že zadavatel v čl. 6, bodu 6.2 aktualizované zadávací dokumentace stanovil, že „[c]elková nabídková cena dle Přílohy č. 3 ZD - Cenová nabídka za 12 kalendářních měsíců (tj. 1 rok) poskytování služeb úklidu po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce, ve sloupci D, řádek č. 53 a č. 54, není limitována.[1]“.Navrhovatel je tedy přesvědčen, že zadavatel „pouze na oko“ směřuje k dodržení zásady transparentnosti a zcela pomíjí rozhodovací praxi vážící se k rámcovým dohodám, neboť reálně ve vztahu ke službám mimořádného úklidu nestanovil maximální objem plnění, které je možné na základě smlouvy na veřejnou zakázku odebrat.

26.          V závěru návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadávací řízení zrušil.

III.      PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

27.          Úřad obdržel dne 4. 7. 2025 návrh navrhovatele a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu navrhovatel doručil zadavateli taktéž dne 4. 7. 2025.

28.          Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

29.          Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 7. 7. 2025.

30.          Dne 11. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu a část dokumentace o zadávacím řízení. Ke zbývající části dokumentace o zadávacím řízení zadavatel Úřadu dne 11. 7. 2025 zajistil přístup v certifikovaném elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele k návrhu

31.          V úvodu svého vyjádření zadavatel shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení a následně se vyjadřuje k jednotlivým výhradám navrhovatele.

32.          K námitce navrhovatele týkající se zadavatelem stanovené limitace nejvýše přípustné nabídkové ceny, kterou navrhovatel považuje za nepřiměřeně nízkou, zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách a dále vyjádřil přesvědčení, že je jeho právem stanovit limitní nabídkovou cenu podle svých finančních možností. Nadto dodává, že je vázán interní směrnicí Rady Plzeňského kraje SRPK-1/2025/PRAV-001-Q, ve které je v čl. XVII bodu 5. uvedeno, že „[V] zájmu nenavyšování ceny plnění oproti předpokládaného hodnotě veřejné zakázky je zadavatel povinen zvážit, zda bude limitovat nejvyšší přípustnou nabídkovou cenu.“. V případě, kdy by zadavatel nabídkovou cenu nelimitoval, účastníci by podali vysoké ceny a zadavatel by byl nucen vybrat vyšší cenu. To by dle názoru zadavatele nebylo v souladu se zásadou hospodárnosti.

33.          Dále zadavatel konstatuje, že výši předpokládané hodnoty a limitaci nabídkové ceny považuje za informaci pro účastníky zadávacího řízení o tom, do jaké výše je schopen za poptávané služby zaplatit. V situaci, kdy zadavatel limituje nabídkovou cenu příliš nízko, se sám vystavuje riziku, že neobdrží žádnou nabídku a bude nucen zadávací řízení zrušit, přehodnotit zadávací podmínky a limitaci nabídkové ceny případně zvýšit. Zadavatel je však přesvědčen, že tento postup není v rozporu se zákonem.

34.          K tvrzení navrhovatele, že nejvýše přípustná nabídková cena je podnákladová, a tudíž lze očekávat, že zadavatel neobdrží žádné nabídky, zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že se najdou dodavatelé, kteří budou zadávací podmínky akceptovat a do zadávacího řízení se přihlásí. Nadto zadavatel dodal, že přestože lhůta pro podání nabídek končí dne 1. 8. 2025, již obdržel jednu nabídku a očekává, že budou následovat další.

35.          Dále zadavatel konstatuje, že navrhovatel je poskytovatelem úklidových služeb u zadavatele od roku 2014, přičemž zadávací podmínky předchozí veřejné zakázky byly obdobné jako u nyní šetřené veřejné zakázky (smlouva uzavřena s navrhovatelem dne 30. 7. 2020 s dobou plnění 60 měsíců). Také u této předchozí veřejné zakázky navrhovatel podal námitky proti zadávacím podmínkám, ve kterých mj. napadal limitní nabídkovou cenu jako nízkou. Zadavatel tyto námitky odmítl, navrhovatel návrh k Úřadu tehdy nepodal a následně nakonec předložil nabídku s nižší cenou, než byla zadavatelem stanovená. Proto je zadavatel přesvědčen, že současný postup navrhovatele (kdy podal námitky a následně návrh k Úřadu) je účelovou snahou zabránit tomu, aby šetřenou veřejnou zakázku získal jiný dodavatel.

36.          Zadavatel doplňuje, že jeho záměrem je vyhlášení otevřeného řízení, kterého se zúčastní široký okruh dodavatelů. Skutečnost, že navrhovatel poskytuje zadavateli úklidové služby přes 10 let, mu zaručuje znalost prostředí a tím i výhodnější postavení oproti ostatním dodavatelům, nicméně mu to nedává právo určovat, jakou limitní cenu zadavatel může stanovit. Vzhledem k faktu, že kromě kvality jsou pro zadavatele klíčovým faktorem cenové náklady, stanovil v zadávací dokumentaci jako jediné kritérium hodnocení celkovou nabídkovou cenu.

37.          K dalším argumentům navrhovatele týkajícím se změny v rozsahu uklízených ploch a počtu potřebných zaměstnanců zadavatel uvádí, že každé snížení rozsahu uklízené plochy se projeví v ceně. Je zcela na dodavateli, s jakým počtem zaměstnanců zadavatelem požadované úklidové služby zajistí. K tabulkám a interním předpisům, jež předkládá navrhovatel, zadavatel dodává, že nemůže nikterak ověřit, zda jsou v nich obsažené informace pravdivé. Tudíž tyto tabulky bez podpisu nejsou pro zadavatele relevantní. Nadto zadavatel doplňuje, že za stěžejní ukazatel považuje fakt, že se snížily m2 úklidu. Dále zadavatel dodává, že v nyní šetřené zakázce se oproti předchozí veřejné zakázce změnily četnosti u některých kategorií úklidu, což je dáno 24hodinovými ambulancemi a lůžkovou částí, kde z hygienicko-epidemiologického hlediska musí být četnost úklidů nastavena jinak než na dalších odděleních.

38.          K námitce navrhovatele týkající se rámcového charakteru smlouvy na veřejnou zakázku a s tím související nezohlednění příslušné právní úpravy zadavatel předně uvádí, že trvá na svém vyjádření uvedeném v rozhodnutí o námitkách a doplňuje, že již od roku 2014 používá smlouvy o poskytování úklidových služeb, které mají převažující charakter pravidelných činností (cca téměř 95 % plnění). Vybraný dodavatel tedy dle zadavatele má představu o činnostech, jež bude opakovaně vykonávat včetně toho, na jakých místech, s jakou frekvencí a jakým způsobem.

39.          Zadavatel uvádí, že smlouva na veřejnou zakázku obsahuje též činnosti mimořádného úklidu, které jsou však svým rozsahem marginální. Zadavatel tyto činnosti bude po dodavateli požadovat až v případě vzniku důvodné potřeby, která nemusí nastat a činnosti mimořádného úklidu tak nebudou provedeny. Zadavatel dále doplňuje, že tyto služby mimořádného úklidu mohl ošetřit také jinými způsoby, např. jejich provedení mohlo být požadováno jako nepodstatná změna závazku podle § 222 odst. 4 zákona, případně by mohly být uplatněny v rámci opčního práva dle § 100 odst. 3 zákona.

40.          Ve vztahu ke smlouvě na veřejnou zakázku zadavatel konstatuje, že se v daném případě jedná o standardní smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Skutečnost, že se mohou vyskytnout nečekané situace, kdy bude dodavatel požádán o mimořádný úklid, nečiní podle zadavatele z této smlouvy rámcovou dohodu ve smyslu § 131 a násl. zákona. Zadavatel připouští, že smlouva sice obsahuje rámcový prvek, avšak pouze u malé skupiny výjimečných situací a je přesvědčen, že určitá přítomnost rámcového prvku neznamená, že se musí celá smlouva považovat za rámcovou dohodu.

41.          Ve světle výše uvedeného (tj. že se v daném případě nejedná o rámcovou dohodu, a tudíž se na ní nevztahuje ustanovení § 131 a násl. zákona) zadavatel konstatuje, že doba plnění ze smlouvy nemusí být omezena na 4 roky a neplatí ani povinnost limitovat skutečný odběr plnění.

42.          Zadavatel poukazuje na skutečnost, že navrhovatel aktuálně plní smlouvu na základě předchozí veřejné zakázky, která byla uzavřena dne 30. 7. 2020 na dobu 60 měsíců. Přestože se jedná o obdobnou smlouvu jako v nyní šetřené veřejné zakázce, navrhovatel dle zadavatele před podáním nabídky v roce 2020 tuto smlouvu v souvislosti s existencí rámcového prvku nezpochybňoval.

43.          Zadavatel je přesvědčen, že postupoval v souladu se zákonem, a tudíž navrhuje, aby Úřad návrh zamítl a správní řízení zastavil.

Další průběh správního řízení

44.          Usnesením ze dne 17. 7. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s těmito úkony.

45.          Rozhodnutím ze dne 12. 8. 2025 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

46.          Usnesením ze dne 11. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

47.          Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem k pokladům rozhodnutí nevyjádřil. Navrhovatel zaslal Úřadu vyjádření k podkladům dne 18. 8. 2025.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

48.          V úvodu vyjádření navrhovatel rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení a reaguje na vyjádření zadavatele k návrhu, přičemž ve vztahu k nepřiměřenému limitu nejvýše přípustné nabídkové ceny uvádí, že právo zadavatele na limitaci nabídkové ceny zadavatele nikterak nezbavuje povinnosti přihlížet při stanovení daného limitu nabídkové ceny ke skutečnostem vyplývajícím z relevantních právních předpisů a k možnostem relevantního trhu. V situaci, kdy zadavatel stanoví limit nabídkové ceny bez ohledu na relevantní právní předpisy a možnosti relevantního trhu, je navrhovatel přesvědčen, že tím zadavatel významně omezuje hospodářskou soutěž pouze na větší dodavatele, kteří s ohledem na jejich obchodní strategii mohou potencionálně být schopni nabídnout zadavateli podnákladovou cenu (zdali vůbec). Navrhovatel opětovně akcentuje, že jím předložené výpočty jsou založené na objektivně ověřitelných údajích (vycházejících ze zadávací dokumentace, právních předpisů a zkušeností získaných dlouhodobou spoluprací se zadavatelem).

49.          K tvrzení zadavatele o účelovosti jednání navrhovatele a jeho výhodnějšímu postavení z důvodu znalosti prostředí zadavatele pak navrhovatel dodává, že svého postavení v tomto smyslu nikterak nezneužívá, neboť pracuje s totožnými zadávacími podmínkami jako ostatní účastníci zadávacího řízení. Fakt, že navrhovatel k podpoře svých tvrzení použil data získaná z plnění poskytovaného zadavateli v minulosti dle navrhovatele nikterak nedegraduje hodnotu uváděných skutečností.

50.          Navrhovatel konstatuje, že tvrzení zadavatele, že by naopak dodavatel, poskytující dlouhodobě zadavateli poptávané plnění, měl na určitých činnostech více šetřit, a tudíž by měl být schopen nabídnout nižší cenu než ostatní dodavatelé, nepovažuje v kontextu šetřeného případu za relevantní. Navrhovatel ve svých podáních jasně deklaroval, že stanovený limit nabídkové ceny je v šetřeném případě v rozporu se zákonem, a to z objektivních důvodů a skutečností, jimiž je především změna právní úpravy v oblasti zaměstnávání. Ve světle výše uvedeného tedy nemůže být navrhovateli žádnou výhodou fakt, že je dlouhodobým dodavatelem poptávaných služeb u zadavatele. Nadto navrhovatel dodává, že ani snaha zadavatele o snižování hodnoty navrhovatelem předkládaných dat nemůže obstát, neboť výpočty navrhovatele jsou založeny na objektivních a ověřitelných datech.

51.          K předchozím veřejným zakázkám na úklidové služby navrhovatel dodává, že okolnosti těchto dříve realizovaných zadávacích řízení byly odlišné od nyní šetřeného (tj. tehdejší právní úprava byla rozdílná, lišily se podmínky na relevantním trhu atd.), a proto je nelze srovnávat se současným zadávacím řízením. Stejně tak argumentace zadavatele týkající se faktu, že v dříve realizovaných zadávacích řízeních na úklidové služby navrhovatel k Úřadu návrh nepodal, není dle navrhovatele relevantní.

52.          K argumentu zadavatele týkajícímu se snížení rozsahu uklízených ploch navrhovatel opětovně akcentuje, že nelze činit generalizaci těchto závěrů bez zohlednění, o jakou kategorii úklidu se jedná. Navrhovatel nerozporuje, že došlo ke snížení rozsahu úklidových ploch o 2 795 m2, avšak opětovně akcentuje, že se toto snížení ploch týká kategorie 11 – tj. technické místnosti, které mají být uklízeny v četnosti pouze 1x měsíčně. Z tohoto důvodu má dle navrhovatele toto snížení rozsahu úklidových ploch na celkovou cenotvorbu pouze minimální vliv. Na podporu svého tvrzení navrhovatel uvádí příklad, kdy srovnává dopad snížení uklízených ploch v kategorii „1_Lůžková část“ a v kategorii 11 „Technické místnosti“, přičemž z uvedeného příkladu je dle navrhovatele zcela evidentní, že nelze přihlížet pouze k výměře ploch úklidu, ale je nezbytné zohlednit také danou konkrétní kategorii úklidu, u které došlo ke snížení výměry ploch. Faktické snížení ploch úklidu se totiž projeví jinak půjde-li o snížení výměry ploch úklidu v lůžkové části anebo v technických místnostech. Navrhovatel tedy shrnuje, že snížení výměry ploch úklidu v technických místnostech (o 3 000 m2) se na cenové nabídce projeví významně odlišně, než by se projevilo snížení výměry ploch úklidu např. v lůžkové části (o 180 000 m2). Dále navrhovatel doplňuje, že zadavatel zcela opomíjí skutečnost, že nedošlo k faktickému vypuštění čištění svítidel a výústků, ačkoliv zadavatel tvrdí, že ano.

53.          Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že neurčuje, s jakým počtem zaměstnanců má dodavatel poptávané úklidové služby zajistit. Navrhovatel se naopak domnívá, že díky zadavatelem stanovenému limitu nabídkové ceny je to právě zadavatel, kdo dodavatelům nařizuje, jaký maximální počet odpracovaných hodin (a potažmo zaměstnanců) může na předmět plnění využít. Navrhovatel upozorňuje, že všichni dodavatelé při sestavení nabídky musí vzít také v potaz čl. VIII.7 smlouvy, který stanoví, že první navýšení ceny za poskytnuté službu může nastat až po více než roce od podpisu smlouvy a nesmí být vyšší než 3 %. Současně však již dnes je zřejmé, že hranice minimální mzdy se v roce 2026 zvýší o 8 % až 10 % a v té souvislosti se dle navrhovatele zvýší také náklady dodavatelů na jejich zaměstnance. V této souvislosti je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel měl toto navýšení hranice minimální mzdy při stanovení zadávacích podmínek zohlednit.

54.          Současně výše uvedené navrhovatel považuje za důvod, proč nelze souhlasit s názorem zadavatele, že při stanovení nabídkové ceny v souladu se zadavatelem stanoveným limitem záleží především na zkušenostech a managementu dodavatelů. Dle navrhovatele v tomto světle nelze opomenout, že všichni dodavatelé jsou závislí na legislativě upravující hranici minimální mzdy, čehož musí být vědom též zadavatel, neboť po dodavatelích vyžaduje vyplnění a podepsání přílohy č. 4 zadávací dokumentace (tj. prohlášení k odpovědnému veřejnému zadávání), ve které se dodavatelé mj. zavazují k „(…) dodržování pracovněprávních předpisů, zejména zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (se zvláštním zřetelem na regulaci odměňování[2], pracovní doby, doby odpočinku mezi směnami atp.), (…).“.

55.          Dále navrhovatel konstatuje, že jsou již známy informace o nabídkových cenách všech účastníků zadávacího řízení, přičemž nejnižší nabídková cena činí 10 838 133,85 Kč bez DPH/rok, což odpovídá částce 903 178 Kč bez DPH/měsíc. Navrhovatel uvádí výpočty ve vztahu k této nejnižší nabídkové ceně a dochází k závěru, že „dodavatel s nejnižší nabídkovou cenou může poskytnout maximálně cca 4.200 odpracovaných hodin/měs., a to pouze zaměstnanci úklidu zaměstnanými na dohodu o provedení práce (dále jen „DPP“), za které se nevyplácí odvody soc. a zdrav. pojištění zaměstnavatele. Nadto pracovníci vykonávající práci na základě DPP mohou v souladu s právními předpisy odpracovat max. 300 hod/rok a dodavatel by musel ročně disponovat více než 168 zaměstnanci úklidu na DPP, kteří se budou podílet (pouze) na plnění projednávané veřejné zakázky, což odpovídá 14 novým pracovníkům úklidu měsíčně. Dle názoru navrhovatele takový postup není v souladu se sociálně odpovědným zadáváním.“. Navrhovatel dále dodává, že hodnota výše uvedeného počtu odpracovaných hodin je ve srovnání s navrhovatelem prezentovanými hodnotami v námitkách a návrhu o 1/3 nižší, než počet odpracovaných hodin, jakými si do roku 2014 zadavatel službu úklidu zabezpečoval sám.

56.          Navrhovatel podotýká, že je nezbytné se zabývat také kvalitou poskytovaných služeb úklidu a četností úklidu. Při převedení výše uvedených odpracovaných hodin do produktivity úklidu navrhovatel dochází k závěru, že pracovníci dodavatele s nejnižší nabídkovou cenou by museli pracovat v produktivitě 300 m2/hod., což navrhovatel považuje za absurdní a nereálné a odkazuje na data vytvořená Českou asociací úklidu a čistění ve věci maximální možné produktivity úklidu. Dále navrhovatel ve vztahu k produktivitě práce doporučuje ke shlédnutí videa, která v roce 2022 v této souvislosti sám vytvořil a dále také video od asociace RAL z Německa týkající se též produktivity práce.  

57.          V souvislostí s argumentací zadavatele, že nemůže nikterak ověřit, kolik zaměstnanců denně má navrhovatel k dispozici, navrhovatel odkazuje na čl. IV. 18 aktuálně plněné smlouvy na veřejnou zakázku, který mj. stanoví, že vybraní zaměstnanci zadavatele přebírají provedení úklidu od dodavatele potvrzením výkazu práce, předávacího protokolu atd. Není tedy chybou navrhovatele, že zadavatel si tyto potvrzené výkazy práce (ze kterých je zřejmé kolik zaměstnanců denně je nutné k realizaci daných úklidových služeb u zadavatele) neeviduje. Stejně tak lze dle navrhovatele nazírat na skutečnost, že do roku 2014 si zadavatel zajišťoval úklidové služby sám a měl tak detailní povědomí o hodinové náročnosti prováděného úklidu.

58.          Navrhovatel předkládá srovnání postupu zadavatele při pořizování úklidových služeb od roku 2014 až doposud s akcentem na vývoj hranice minimální mzdy, z něhož vyvozuje závěr, že zadavatel v roce 2025 oproti roku 2014 navýšil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky o 22,1 %, zatímco hranice minimální mzdy v roce 2025 se oproti roku 2014 zvýšila o 144,7 % (v roce 2026 se zvýší až o 164,7 %).

59.          K rámcovému charakteru smlouvy o veřejnou zakázku navrhovatel uvádí, že vzhledem k faktu, že sám zadavatel nerozporuje skutečnost, že služby mimořádného úklidu představují rámcový prvek, považuje navrhovatel závěr o rámcovém charakteru služeb mimořádného úklidu za nesporný. V této návaznosti je pak navrhovatel přesvědčen, že zadavatel byl povinen reflektovat právní úpravu rámcových dohod (viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-15685/2023/161 ze dne 27. 4. 2023), a to i bez ohledu na to, zda služby mimořádného úklidu představují pouze marginální část plnění.

IV.      ZÁVĚRY ÚŘADU

60.          Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části zadávací dokumentace, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

61.          Podle § 2 odst. 1 věty první zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

62.          Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržet zásady transparentnosti a přiměřenosti.

63.          Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.        podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.        podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.        pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.        pravidla pro hodnocení nabídek,

5.        další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

64.          Dle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

65.          Podle § 131 odst. 3 zákona trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky.

66.          Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištěné skutečnosti

67.          V čl. 2, bodu 2.1 zadávací dokumentace[3] (dále jen „aktualizovaná zadávací dokumentace“) zadavatel mj. stanovil:

„Předmětem veřejné zakázky je zajištění poskytování komplexních úklidových služeb v areálu zadavatele, v souladu s podmínkami ZD, platnými právními předpisy a interními předpisy zadavatele, v tomto rozsahu:

- Provádění pravidelných úklidových služeb včetně sběru odpadu (…) a jeho ukládání na místo k tomu určené, (…);

- Poskytování služeb spočívajících v dalším pravidelném úklidu, zejména mytí oken, čištění žaluzií, mytí zářivkových těles a úklid po malování;

- Zajištění mycích, čisticích, dezinfekčních přípravků a úklidových prostředků a zařízení, nutných k celkovému zajištění úklidových služeb. (…);

- Poskytování úklidu po stavebních úpravách a mimořádných úklidových prací při mimořádných situacích, na základě žádosti (objednávky) zadavatele;

(…).

Požadavky zadavatele k předmětu plnění VZ

(…)

Úklid po stavebních úpravách

Zadavatel požaduje nacenit v Příloze č. 3 ZD - Cenová nabídka, jednotkovou cenu za měrnou jednotku (hodinu) provádění úklidu po stavebních úpravách. Úklid po stavebních úpravách bude prováděn na žádost (objednávku) zadavatele. K provedení úklidu bude dodavatel vyzván jen v případě, že v objektu zadavatele budou provedeny stavební úpravy. Dodavatel bude po provedení a odsouhlasení mimořádných úklidových prací fakturovat částku za skutečně provedené práce dle jednotkové ceny za měrnou jednotku (hodinu) provádění úklidu po stavebních úpravách (Příloha č. 3 ZD).

Mimořádné úklidové práce

Zadavatel požaduje nacenit v Příloze č. 3 ZD - Cenová nabídka, jednotkovou cenu za měrnou jednotku (hodinu) provádění mimořádných úklidových prací i mimo výše uvedený rozsah základní pracovní doby v případě mimořádných situací (...).

Tato služba bude prováděna na základě konkrétní telefonické žádosti (objednávky) pověřené osoby zadavatele:

  • 7 dní v týdnu (…)
  • Dodavatel nastoupí k provedení mimořádných úklidových prací do 30-ti minut od telefonické žádosti (objednávky) zadavatele;
  • Dodavatel bude po provedení a odsouhlasení mimořádných úklidových prací fakturovat částku za skutečně provedené mimořádné úklidové práce dle jednotkové ceny za měrnou jednotku (hodinu) provádění mimořádných úklidových prací (…)“.

68.          V čl. 2, bodu 2.3 aktualizované zadávací dokumentace zadavatel dále uvedl následující:

„Základní předpokládaná hodnota VZ (pravidelné úklidové služby): 65 000 000,00 Kč bez DPH za 60 měsíců plnění. Limitní hodnota pro účely hodnocení: 13 000 000,00 Kč bez DPH za 12 měsíců plnění.

Základní předpokládaná hodnota VZ včetně úklidů na základě objednávek (úklid po stavebních úpravách, mimořádné úklidové práce): 69 000 000,00 Kč bez DPH za 60 měsíců plnění.

Zadavatel dále stanovil předpokládané hodnoty vyhrazených změn závazku uvedených v čl. 2.6 ZD:

Předpokládaná hodnota vyhrazené změny závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ: 2 500 000,00 Kč bez DPH.

Předpokládaná hodnota vyhrazené změny závazku dle § 100 odst. 3 ZZVZ: 6 500 000,00 Kč bez DPH.

Celková předpokládaná hodnota VZ činí: 78 000 000,00 Kč bez DPH.“.

69.          V čl. 2, bodu 2.4 aktualizované zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že smlouva „bude uzavřena na dobu určitou, na období 60 měsíců.“.

70.          V čl. 6, bodu 6.2 aktualizované zadávací dokumentace zadavatel konstatoval následující:

„Celková nabídková cena dle Přílohy č. 3 ZD - Cenová nabídka za 12 kalendářních měsíců (tj. 1 rok) poskytování pravidelných úklidových služeb, (…), nesmí překročit hodnotu 13 000 000,00 Kč bez DPH, z důvodu možnosti zajištění financování VZ. Překročení bude považováno za nesplnění požadavků zadavatele a bude důvodem pro vyloučení dodavatele.

Celková nabídková cena dle Přílohy č. 3 ZD - Cenová nabídka za 12 kalendářních měsíců (tj. 1 rok) poskytování služeb úklidu po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce, (…), není limitována.“.

71.          V čl. 7, bodě 7.1 aktualizované zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že kritériem hodnocení je „nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH dle Přílohy č. 3 ZD – Cenová nabídky za 12 kalendářních měsíců plnění (tj. 1 rok) na základě modelu poskytování pravidelných úklidových služeb a služeb úklidu po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce (…).“.

72.          V čl. III návrhu smlouvy (který je součástí přílohy č. 5 aktualizované zadávací dokumentace) zadavatel mj. stanovil:

„III.1   Poskytovatel se zavazuje zajistit komplexních služby pro Objednatele, které spočívají v provádění pravidelných úklidových prací v areálu Objednatele, v rozsahu dle zadávacích podmínek a požadavků Objednatele (…).

III.2     Pokud není v Příloze č. 1 (záložka Kategorie a harmonogram prováděných prací) této smlouvy uvedeno jinak, pravidelné úklidové práce budou prováděny v základní pracovní době 7 dní v týdnu (pondělí až neděle) včetně svátků (…), s výjimkou lůžkových pracovišť (oddělení) a 24 hod. ambulancí, kde zadavatel požaduje základní pracovní dobu 7 dní
v týdnu (pondělí až neděle) včetně svátků (…).

III.3     Poskytovatel se zavazuje provést na žádost (objednávku) Objednatele úklid po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce mimo rozsah základní pracovní doby v případě mimořádných situací (např. neplánované znečištění prostor pacienty, návštěvníky, zaměstnanci, atd.).

III.4     Mimořádné úklidové práce budou odsouhlaseny vrchní sestrou oddělení nebo zastupujícím NLZP a budou prováděny na základě konkrétní telefonické žádosti (objednávky) pověřené osoby Objednatele: 7 dní v týdnu (pondělí až neděle) včetně svátků, po skončení základní pracovní doby dle ust. III.2 této smlouvy. Po skončení základní pracovní doby do 22:00 hod. zajistí Poskytovatel dostupnou pohotovostní telefonní linku BUDE DOPLNĚNO ZADAVATELEM. Poskytovatel nastoupí k provedení mimořádných úklidových prací do 30-ti minut od telefonické žádosti (objednávky) Objednatele.

(…)“.

73.          V bodu IV.13 návrhu smlouvy si zadavatel vyhradil, že „[P]ři havarijních situacích vzniklých v pracovní době (zejména v případě ohrožení zdraví, života či bezpečnosti osob) zajistí Poskytovatel na pokyn Objednatele (resp. jeho pověřeného zaměstnance) vykonat potřebné úklidové práce i mimo harmonogram provádění úklidových prací, a to neprodleně od nahlášení vzniklé situace řídícímu zaměstnanci Poskytovatele. Úklidové práce budou v takovém případě provedeny v rozsahu, který je potřebný k odstranění havarijního stavu (zejména k odvrácení ohrožení zdraví, života či bezpečnosti osob). Odpovídající navýšení odměny bude dohodnuto mezi Objednatelem a Poskytovatelem. V případě vzniku výše uvedených situací mimo pracovní dobu, zajistí dodavatel nástup na úklid neprodleně po začátku pracovní doby.“.

74.          V bodu VII.4 návrhu smlouvy je stanoveno, že se smlouva „uzavírá na dobu určitou, tj. 60 měsíců.“.

75.          V bodu VIII.1.2 návrhu smlouvy zadavatel uvedl následující:

„Cena za úklid po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce mimo rozsah základní pracovní doby v případě mimořádných situací, prováděný na základě žádosti (objednávky) zadavatele.

Poskytovatel bude po provedení a odsouhlasení úklidových prací fakturovat částku za skutečně provedené úklidové práce v souladu s jednotkovými cenami za měrné jednotky dle Přílohy č. 3 této smlouvy (úklid po stavebních úpravách, mimořádné úklidové práce) na základě faktury, vystavené za plnění uskutečněné v předchozím kalendářním měsíci.

Celková maximální cena, za poskytování úklidu po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce mimo rozsah základní pracovní doby v případě mimořádných situací, za celou dobu plnění dle této smlouvy, nepřekročí 4 000 000,00 Kč bez DPH.“.

76.          V bodu X.1 smlouvy si zadavatel vyhradil právo „požadovat smluvní pokutu ve výši 1 000,00 Kč (…) za každé nesplnění povinnosti, nedodržení požadované kvality a nedodržení požadované kvantity uvedené v harmonogramu prováděných úklidových služeb dle Přílohy č. 1 a 2 této smlouvy. Za každé nesplnění povinnosti, nedodržení požadované kvality a nedodržení požadované kvantity se považuje též neprovedení úklidových služeb dle ust. III.3 a III.4 této smlouvy, ve stanoveném termínu, v požadované kvalitě a kvantitě, dle objednávky Objednatele. (…).“.

Právní posouzení

77.          Úřad předně uvádí, že navrhovatel v nyní šetřeném případě napadá zadávací podmínky, neboť je přesvědčen, že:

  • zadavatelem stanovený limit maximálně přípustné nabídkové ceny je nepřiměřený, a proto dodavatelé (včetně navrhovatele) nebudou za takové podmínky schopni podat do zadávacího řízení nabídky;
  • smlouva na veřejnou zakázku je rámcovou dohodou, a tudíž je zadavatel povinen reflektovat ustanovení § 131 a násl. zákona, tzn. mj. stanovit délku trvání smlouvy v maximální délce 4 roky a ve vztahu ke službám mimořádného úklidu stanovit maximální objem plnění.

78.          Nejprve se Úřad vyjádří k zadavatelem stanovené limitaci nejvýše přípustné nabídkové ceny, kterou navrhovatel považuje za nezákonnou, neboť daný limit je podle jeho názoru nepřiměřeně nízký, nereflektuje aktuální právní úpravu týkající se hranice minimální mzdy a nutí dodavatele (včetně navrhovatele) nabídnout zadavateli poptávané plnění za podnákladovou cenu.

79.          V obecné rovině Úřad uvádí, že zadávací dokumentace, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, je klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Je tedy na zadavateli, aby při zpracování zadávací dokumentace, resp. zadávacích podmínek dbal maximální pečlivosti. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek vytváří z povahy věci jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. omezuje okruh dodavatelů pouze na ty, kteří budou schopni realizovat předmět plnění veřejné zakázky. K uvedenému omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů. Zadavatel musí zajistit, aby soutěž na konkrétní veřejnou zakázku probíhala zcela v souladu se zákonem při dodržení zásad zakotvených v § 6 zákona.

80.          Zadávací podmínky vždy vychází primárně z potřeb zadavatele. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ Obdobně se vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 87/2008-81 ze dne 9. 7. 2009, v němž konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi[] apod.“.

81.          Obecně lze tedy konstatovat, že je právem zadavatele, aby v rámci nastavení zadávacích podmínek reflektoval své finanční možnosti a prostředky, které je ochoten a schopen za poptávané plnění vynaložit. Nelze tedy postup zadavatele, kdy tento ve vztahu k poptávanému předmětu plnění stanoví horní finanční hranici, za kterou je ochoten dodávané plnění odebírat, považovat za nesouladný se zákonem. Ostatně v této věci lze odkázat na již existující judikaturu, kdy např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015 konstatoval: „Jestliže zadavatel ještě před zahájením zadávacího řízení věděl podle rozpočtu na rok 2012, v jaké výši má k dispozici finanční prostředky na realizaci předmětné veřejné zakázky a měl zájem na realizaci této zakázky, měl možnost stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako cenu maximální a nepřekročitelnou.“.

82.          Je logickým a racionálním počinem zadavatele, že předem avizuje, za kolik je ochoten poptávané plnění odebírat, kdy de facto nemá smyslu soutěžit mezi nabídkami, které jsou nad finančními možnostmi zadavatele, neboť tento by si nemohl za takové situace nabízené plnění dovolit. To, že lze nabídkovou cenu „zastropovat“, lze dle názoru Úřadu plně aplikovat i v nyní šetřeném případě, kdy zadavatel v čl. 6, bodě 6.2 aktualizované zadávací dokumentace stanovil maximální nabídkovou cenu za 12 kalendářních měsíců (tj. 1 rok) poskytování pravidelných úklidových služeb ve výši 13 000 000 Kč bez DPH.

83.          Na základě shora uvedeného Úřad tedy dospěl k závěru, že samotné stanovení limitu maximální přípustné nabídkové ceny je souladné se zákonem. K tvrzení navrhovatele, že zadavatelem stanovená maximální hodnota nabídkové ceny je nereálná (resp. podnákladová), Úřad dodává, že se jedná o tvrzení, které – ať již by bylo či nebylo pravdivé – nemůže mít na učiněný závěr žádný vliv. Navrhovatel není nucen ani povinen podat nabídku do zadávacího řízení, pakliže to vzhledem k limitaci nabídkové ceny není v jeho možnostech. Zadavateli pak při stanovení takové zadávací podmínky (tj. maximální přípustné nabídkové ceny) nezbývá než vyčkat, zda je podmínka pro trh (tzn. i pro jiné poskytovatele poptávaných služeb než navrhovatele) akceptovatelná. Pokud žádný z dodavatelů nebude schopen a ochoten do stanoveného finančního limitu poskytování poptávaných služeb nabídnout, měla by tato skutečnost logicky vyústit v situaci, kdy zadavatel neobdrží žádné nabídky a bude nucen zahájené zadávací řízení zrušit. Pokud však zadavatelem stanovený cenový strop v podobě limitu maximální přípustné nabídkové ceny bude pro některé dodavatele poptávaných služeb na trhu akceptovatelný, zadavatel získá plnění za jím požadovaných podmínek, přičemž skutečnost, že navrhovatel zprvu nebyl ochoten na takovou cenovou zadávací podmínku (která sama o sobě není diskriminační) přistoupit, nejde na vrub zadavatele, ale toliko na vrub cenové politiky a obecně obchodní „zdatnosti“ navrhovatele. Lapidárně řečeno má Úřad za to, že v principu musí být právem zadavatele stanovit maximální cenu, kterou je ochoten za určité plnění platit, přičemž odvrácenou stranou tohoto práva je riziko, že trh nebude takovou zadávací podmínku akceptovat a zadavatel neobdrží žádnou nabídku (a následně tedy žádné plnění). Zadávací podmínka v podobě stanovení maximální ceny má přitom specifické postavení, protože (na rozdíl od technických podmínek v užším smyslu vymezujících předmět plnění) nemůže mít diskriminační účinky, protože její splnění či nesplnění záleží, jak již bylo naznačeno výše, při presumpci poctivosti výlučně na obchodní zdatnosti dodavatele (její stanovení a priori nevylučuje žádné dodavatele ze soutěže o veřejnou zakázku).

84.          Úřad konstatuje, že zadavatel se realizací šetřeného zadávacího řízení snaží docílit získání plnění za co nejnižší možnou cenu, což je s ohledem na to, že nakládá s veřejnými prostředky zcela pochopitelné. Byť Úřad chápe, že některým dodavatelům (vč. navrhovatele) se může daná podmínka jevit s ohledem např. na jejich obchodní strategii jako problematická, nelze spatřovat rozpor se zákonem v jednání zadavatele vedeném úmyslem získat co nejvýhodnější (nejnižší) cenovou nabídku. Samozřejmě může nastat i situace, jak již bylo uvedeno výše, že zadavatel v rámci zadávacího řízení neobdrží žádnou nabídku. V takovém případě to bude pro zadavatele signál, že v případném „opakujícím se“ zadávacím řízení by měl při přípravě zadávacích podmínek více reflektovat aktuální situaci na relevantním trhu, avšak nelze vyloučit ani možnost, že v dané situaci například zadavatel přehodnotí svůj záměr v podobě realizace úklidových služeb externí firmou a zajistí si úklidové služby sám prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Existuje-li však dodavatel, který je ochoten zadavateli poskytnout plnění za daných podmínek i přes sníženou či minimální možnost generování zisku, nelze zadavateli vytýkat, že dané plnění získal za co nejnižší (jím akceptovatelnou) cenu, čemuž může bezesporu napomoci právě stanovení maximální přípustné nabídkové ceny. Ostatně zákonnost takového postupu Úřad aproboval již dříve v rámci své rozhodovací praxe (např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0194/2017/VZ-20067/2017/533/BKu ze dne 4. 7. 2017).

85.          K přesvědčení navrhovatele, že není v souladu se zákonem zastropovat nabídkovou cenu na částce, která nutí dodavatele poskytovat plnění za podnákladovou cenu a odkazu na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-30702/2023/161 ze dne 18. 8. 2023, Úřad opětovně konstatuje, že je právem zadavatele stanovit, jakou cenu je schopen a ochoten za poptávané plnění uhradit. V této souvislosti se Úřad plně odkazuje na úvahu předsedy Úřadu prezentovanou ve výše uvedeném rozhodnutí o tom, jaký by byl či měl být postup Úřadu v případě, kdy by byla Úřadem hodnocena reálnost a přiměřenost zadavatelem stanoveného limitu nabídkové ceny. V této úvaze předseda Úřadu předně uvádí, že by Úřad musel hodnotit zadavatelem stanovený cenový limit v kontextu výše nákladů, jaké si vyžaduje realizace předmětných služeb. Otázkou však je, zda by takové hodnocení bylo vůbec možné. Úřad by musel na základě shromážděných důkazů a správního uvážení stanovit jakousi objektivní výši nákladů realizace poptávaného plnění (v šetřeném případě tedy úklidových služeb), avšak není jasné, k čemu by následně takto stanovená výše nákladů měla být vztahována, neboť je zjevné, že i objektivně stanovitelné náklady jednotlivých na trhu působících dodavatelů se mohou lišit v závislosti např. na jejich zkušenostech, obchodní strategii, cenové politice atd. Vzhledem k výše uvedenému považuje Úřad za legitimní nezabývat se konkrétní výší zadavatelem stanoveného limitu maximální přípustné nabídkové ceny ve smyslu určování, zda je výše stanoveného limitu podnákladová či nikoliv.

86.          Ve světle výše uvedeného se Úřad k dalším argumentům navrhovatele spočívajícím mj. v prezentaci výpočtu objemu hodin lidské práce a potřebného počtu pracovníků k poskytování zadavatelem poptávaných služeb za měsíc s ohledem na zákonem stanovenou výši minimální mzdy a dále také ke změnám v rozsahu úklidových prací v podobě ponížení ploch úklidu a vypuštění některých požadavků na úklid, blíže nevyjadřuje, neboť by to na závěry Úřadu (ve smyslu, že je právem zadavatele stanovit vzhledem ke svým finančním možnostem limitaci nabídkové ceny, přičemž Úřad nemůže být ten, který bude konkrétní výši daného limitu posuzovat) nemělo žádný vliv. Pro úplnost však Úřad k těmto argumentům navrhovatele dodává, že navrhovatelem prezentované výpočty a tvrzení v sobě obsahují jak objektivní proměnné, které jsou pro všechny dodavatele na relevantním trhu stejné (tj. např. hranice minimální mzdy, zdravotní a sociální pojištění atd.), tak i subjektivní proměnné (tj. např. počet zaměstnanců nutných k realizaci zadavatelem poptávaného objemu úklidových služeb atd.), které se mohou u jednotlivých dodavatelů významně lišit, a tím významně ovlivnit výsledek daného výpočtu (a tím i fakt, zda je pro daného dodavatele zadavatelem stanovený limit nabídkové ceny skutečně příliš nízký – podnákladový či nikoliv). Ačkoliv totiž objektivní proměnné jsou pro všechny dodavatelé stejné (tj. především navrhovatelem opakovaně akcentovaná hranice minimální mzdy, zdravotní a sociální pojištění atd.), proměnlivost a rozdílnost subjektivních proměnných (jako např. počet zaměstnanců pracujících u daného dodavatele na pracovní smlouvu/dohodu o provedení práce/dohodu o pracovní činnosti, počet znevýhodněných zaměstnanců, na které může být danému dodavateli poskytována dotace atd.) se může u jednotlivých dodavatelů natolik radikálně lišit, že dané skutečnosti budou mít zásadní dopad na cenu, kterou je daný dodavatel zadavateli za poptávané plnění schopen nabídnout. Cena, která tak pro jednoho dodavatele je cenou nereálnou či podnákladovou, může být pro jiného dodavatele cenou stále ještě akceptovatelnou (tedy ziskovou).

87.          K argumentu navrhovatele, že zadavatel je při tvorbě zadávacích podmínek (respektive limitaci nabídkové ceny) povinen přihlížet ke skutečnostem vyplývajícím z relevantních právních předpisů a k možnostem relevantního trhu, Úřad předně uvádí, že skutečnost, že by zadavatel měl při stanovení zadávacích podmínek zohlednit relevantní právní předpisy  nikterak Úřad nezpochybňuje, nicméně současně Úřad neshledává, že by relevantní právní předpisy zadavateli jakkoliv bránily v možnosti limitace nabídkové ceny. K názoru, že by zadavatel měl také přihlížet k možnostem relevantního trhu pak Úřad doplňuje, že zadavatel je k takovému postupu přirozeně motivován – pokud chce docílit pořízení jím požadovaného plnění. Z pohledu zákona tedy zadavatel má právo stanovit limit nabídkové ceny na základě svého subjektivního posouzení a v případě, kdy dostatečně nezohlední aspekty relevantního trhu, vystavuje se riziku, že v zadávacím řízení neobdrží žádné nabídky (nezíská tedy požadované plnění) a bude nucen realizovat nové zadávací řízení za revidovaných zadávacích podmínek.

88.          V neposlední řadě považuje Úřad za důležité zdůraznit, že ze seznamu obdržených nabídek ze dne 1. 8. 2025 vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení při současném limitu maximálně přípustné nabídkové ceny ve výši 13 000 000 Kč bez DPH za 12 kalendářních měsíců (tj. 1 rok) poskytování pravidelných úklidových služeb (který navrhovatel označuje za podnákladový) obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 5 nabídek, a to včetně nabídky navrhovatele! Je tedy na pováženou, zda je zadavatelem stanovený limit pro navrhovatele skutečně nepřiměřeně nízký. Podání nabídky navrhovatelem za stávajících zadávacích podmínek (tj. za stejné výše limitu nabídkové ceny) je pak ve zjevném rozporu s tvrzením navrhovatele v návrhu, podle něhož nebude schopen podat nabídku s cenou nepřekračující zadavatelem stanovený limit. Úřad má za to, že v případě, kdy by zadavatelem stanový limit byl pro dodavatele (včetně navrhovatele) nepřijatelný, neobdržel by zadavatel od dodavatelů žádné nabídky, což se však nestalo.

89.          K tvrzením a výpočtům navrhovatele ve vztahu k nejnižší podané nabídkové ceně Úřad dodává, že navrhovateli ani Úřadu nemohou být známy všechny konkrétní aspekty obchodní, cenové a zaměstnanecké politiky daného dodavatele, které na stanovení výsledné nabídkové ceny mají zcela jistě zásadní vliv. Z uvedeného důvodu tedy Úřadu ani navrhovateli nepřísluší jakkoliv danou nabídkovou cenu hodnotit. V tomto kontextu je třeba zdůraznit, že předmětem daného správního řízení je otázka zákonnosti zadávacích podmínek, a nikoli otázka posouzení nabídek podaných v zadávacím řízení (a tedy ani z pohledu možné mimořádně nízké nabídkové ceny).

90.          Ve světle výše uvedeného Úřad konstatuje, že postup zadavatele, kdy v čl. 6, bodu 6.2 aktualizované zadávací dokumentace stanovil maximální přípustnou nabídkovou cenu za poskytování pravidelných úklidových služeb ve výši 13 000 000 Kč bez DPH za 12 kalendářních měsíců (tj. 1 rok), byl stanoven v souladu se zákonem.

91.          Dále se Úřad bude zabývat povahou smlouvy na veřejnou zakázku, o níž je navrhovatel přesvědčen, že je rámcovou dohodou, neboť zahrnuje kromě pravidelně pořizovaného plnění v podobě základních úklidových služeb také plnění realizované na základě jednotlivých objednávek zadavatele v podobě úklidu po stavebních úpravách a mimořádného úklidu. Navrhovatel je přesvědčen, že úklidové služby po stavebních úpravách a mimořádné úklidové služby představují rámcový prvek, a tudíž byl zadavatel na zadávací řízení povinen aplikovat ustanovení o rámcových dohodách dle § 131 a násl. zákona – tzn. že doba trvání závazku ze smlouvy nesmí být delší než 4 roky (zadavatel ji však v šetřeném případě stanovil v délce 5 let) a zadavatel byl povinen stanovit maximální objem plnění (což však neučinil).

92.          Předně Úřad s odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08059/2021/161/JSu ze dne 4. 3. 2021 uvádí, že „zákon rozlišuje mezi smlouvou na veřejnou zakázku a rámcovou dohodou jako dvěma možnými (zamýšlenými) výsledky zadávacího řízení. Účelem obou je zajištění plnění (dodávek, služeb nebo stavebních prací) pro zadavatele, avšak na základě rozdílného právního režimu. Smlouvou na veřejnou zakázku se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž přímo vyplývá povinnost dodavatele poskytnout plnění na straně jedné a povinnost zadavatele poskytnout za toto plnění úplatu na straně druhé. Naproti tomu rámcovou dohodou ve smyslu § 131 odst. 1 zákona mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky pro budoucí poskytnutí úplatného plnění (dodávek, služeb nebo stavebních prací – zpravidla na základě dílčích realizačních smluv), týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.“.

93.          K vymezení rámcové dohody Úřad odkazuje dále na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-42016/2020/523/JŠi ze dne 31. 12. 2020, dle kterého i v případě rámcové dohody (stejně jako u smlouvy na veřejnou zakázku) musí být „předmět plnění stanoven zcela konkrétně, srozumitelně, určitě a jednoznačně co do druhu a povahy plnění. Aby byl smysl zákonné úpravy institutu rámcové dohody naplněn, není nutné (a v mnoha případech ani možné) přesně stanovit rozsah požadovaného plnění. Tento rozsah bude specifikován až následným, potřebou zadavatele vyvolaným, zadáváním veřejných zakázek na základě rámcové dohody v průběhu doby její platnosti. (…) Plnění veřejných zakázek je poté realizováno až na základě následných objednávek, resp. na základě uzavírání jednotlivých dílčích smluv, které jsou uzavírány v souladu s rámcovou dohodou. Smyslem rámcových dohod tedy není jednoznačný závazek směřující k realizaci plnění veřejné zakázky/veřejných zakázek, a dodavatelé tak nemohou v případě uzavření rámcové dohody spoléhat na konkrétní zisk či obrat za určité období, jak je tomu v případě uzavření „klasické“ smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací. Pokud nedojde k uzavírání dílčích smluv, nemusí být konkrétní plnění ze strany zadavatele vůbec požadováno/realizováno.“.

94.          Úřad dále uvádí, že v rámcové dohodě jsou tedy stanovena pouze základní pravidla, kterým budou podléhat všechna plnění poskytovaná na základě v budoucnu uzavíraných dílčích smluv či objednávek, tj. rámcová dohoda stanoví jenom smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních smluv. Důvodová zpráva k § 131 zákona k rámcové dohodě uvádí, že „[r]ámcová dohoda představuje vymezení podmínek, na základě kterých budou následné veřejné zakázky zadavatelem zadány účastníkům rámcové dohody. Těmito podmínkami jsou zejména podmínky týkající se ceny a předpokládaného množství (objemu) plnění veřejné zakázky. V rámcové dohodě mohou být stanoveny i jiné podmínky, které jsou pro plnění veřejné zakázky nezbytné. Vždy však platí, že podmínky vymezené zadavatelem v rámcové dohodě jsou pro smluvní strany závazné po celou dobu trvání rámcové dohody.“.

95.          S odkazem na rozhodnutí předsedy č. j. ÚOHS-03802/2023/161 ze dne 2. 3. 2023 Úřad dále doplňuje, že zákon výslovně neklade na obsah rámcové dohody specifické požadavky. Obecně však platí, že smlouva na veřejnou zakázku musí být posuzována podle svého skutečného obsahu, nikoliv podle svého označení nebo (mylné) domněnky zadavatele. Stejně tak není rozhodné použití konkrétního smluvního typu podle občanského zákoníku. O tom, zda bude za účelem zadání veřejné zakázky uzavřena přímo smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda, která umožní zadání předmětu veřejné zakázky prostřednictvím dílčích navazujících zakázek v budoucnu, rozhoduje zadavatel, a to formulací zadávacích podmínek, včetně volby odpovídajícího postupu pro zadání veřejné zakázky.

96.          Samo tvrzení zadavatele o skutečnosti, že smlouva sice obsahuje v podobě služeb mimořádného úklidu jakýsi rámcový prvek, který je však v kontextu celkového objemu plnění v marginální výši, a tudíž se v daném případě o rámcovou dohodu nejedná, nelze považovat za relevantní. Ze zadávacích podmínek musí vyplývat objektivně zjistitelná skutečnost, zda má být v zadávacím řízení uzavřena rámcová dohoda či smlouva na veřejnou zakázku. Pro posouzení rámcového charakteru smlouvy je tedy rozhodný obsah uzavírané smlouvy a konkrétní znění jejích klíčových ustanovení.

97.          Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak; tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona. Část šestá hlavy II zákona upravuje v ustanoveních § 131-137 postup zadavatele při uzavírání rámcové dohody.

98.          Zákon jak pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tak pro uzavření rámcové dohody obecně vyžaduje provedení zadávacího řízení, po obsahové stránce vznikajícího závazku mezi nimi však explicitně rozlišuje. Smlouva na veřejnou zakázku a rámcová dohoda tedy představují dva rovnocenné výsledky zadávacího řízení, jejichž prostřednictvím je zajišťován účel zákona a dodržení jeho zásad, které zakládají odlišné požadavky na zadavatele podle konkrétních ustanovení zákona.

99.          Uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku dochází přímo k zadání veřejné zakázky vybranému dodavateli, z níž přímo vyplývá povinnost dodavatele poskytnout úplatné plnění zadavateli.

100.      Naproti tomu uzavření rámcové dohody přímo zadání veřejné zakázky a tomu odpovídající povinnost dodavatele poskytnout úplatné plnění zadavateli za následek nemá, neboť k zadávání veřejných zakázek (a vzniku tomu odpovídající povinnosti dodavatele) dochází až na základě této rámcové dohody, tam definovaným postupem. Uzavřením rámcové dohody tedy nedochází přímo k zadání veřejné zakázky, nýbrž toliko k výběru dodavatele (nebo více dodavatelů) a k ujednání rámcových podmínek, za jakých budou na základě rámcové dohody jednotlivé dílčí veřejné zakázky, již bez provedení nového zadávacího řízení, zadávány(budou-li zadávány).

101.      Přestože nelze rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona obecně ztotožňovat s rámcovou smlouvou uzavřenou podle občanskoprávních předpisů (jakkoliv by se patrně v obou případech jednalo o tzv. nepojmenovanou smlouvu podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku), k principům pojetí rámcové smlouvy v soukromém právu lze podpůrně odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 26/2012 ze dne 29. 9. 2014 a v něm odkazovanou judikaturu (v odkazovaném rozsudku se výklad vztahuje k již neplatnému zákonu č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, základní přístupy k výkladu rámcových smluv jakožto nepojmenovaných kontraktů však zůstaly ve své podstatě nezměněny).

102.      Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší soud konstatoval: „Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah. Při vzniku realizační smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy se tedy v rozsahu, v němž strany nesjednaly v realizační smlouvě jinak, stávají pravidla (smluvní podmínky) sjednaná v rámcové smlouvě součástí obsahu realizační smlouvy (…).“

103.      Posouzení toho, zda ze smlouvy přímo vyplývá či nevyplývá závazek dodavatele k poskytnutí úplatného plnění zadavateli, tak představuje jeden z klíčových rozlišovacích znaků mezi smlouvou na veřejnou zakázku ve smyslu § 2 odst. 1 zákona a rámcovou dohodou ve smyslu § 131 odst. 1 zákona. Uvedené posouzení nelze učinit bez zhodnocení konkrétních skutkových okolností, k nimž Úřad uvádí následující.

104.      V šetřeném případě je předmětem veřejné zakázky dle čl. 2, bodu 2.1 aktualizované zadávací dokumentace zajištění poskytování komplexních úklidových služeb v areálu zadavatele, a to mj. v rozsahu provádění pravidelných úklidových služeb a poskytování úklidu po stavebních úpravách a mimořádných úklidových prací při mimořádných situacích, na základě žádosti (objednávky) zadavatele. V bodě III.3 návrhu smlouvy je pak ve vztahu k předmětu plnění mj. stanoveno, že se „[p]oskytovatel zavazuje provést na žádost (objednávku) objednatele úklid po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce mimo rozsah základní pracovní doby v případě mimořádných událostí (např. neplánované znečištění prostor pacienty, návštěvníky, zaměstnanci atd.)“.

105.      Dále je v souvislosti s mimořádnými úklidovými pracemi v bodu III.4 návrhu smlouvy stanoveno, že tyto budou „odsouhlaseny vrchní sestrou oddělení nebo zastupujícím NLZP a budou prováděny na základě konkrétní telefonické žádosti (objednávky) pověřené osoby Objednatele (…). Poskytovatel nastoupí k provedení mimořádných úklidových prací do 30-ti minut od telefonické žádosti (objednávky) Objednatele.“.

106.      Ačkoliv navrhovatel uvedená dvě ustanovení návrhu smlouvy (tj. body III.3 a III.4) považuje (vzhledem k formulaci, že úklidové služby budou vykonány na základě objednávky) za důkaz, že se v daném případ jedná o rámcovou dohodu, Úřad se s tímto názorem neztotožňuje. Dle Úřadu z výše uvedených ustanovení návrhu smlouvy naopak vyplývá závazek dodavatele k plnění, neboť objednávka zadavatele zde má charakter spíše pokynu k plnění či upřesnění množství (respektive charakteru) úklidových služeb a času dodání v závislosti na mimořádné události, ke které již však není vyžadována žádná další vůle dodavatele. Dodavatel ani v daný moment nemůže volit, zda s danou objednávkou či žádostí zadavatele o mimořádný úklid bude souhlasit či nikoliv, neboť je předmětnými ustanoveními návrhu smlouvy jasně vázán k poskytnutí požadovaného úklidu zadavateli (na základě telefonické objednávky) do 30 minut. Potvrzení objednávky ze strany dodavatele zde má tedy maximálně pouze informativní charakter pro zadavatele ve smyslu, že se dodavatel s objednávkou seznámil. Nadto Úřad akcentuje, že za případné nedodání či pozdní dodání služeb mimořádného úklidu v požadované kvantitě a kvalitě je v bodu X.1 návrhu smlouvy stanovena sankce v podobě smluvní pokuty.

107.      Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatel veřejnou zakázku (spočívající v poptání služeb pravidelného a mimořádného úklidu) zadá již uzavřením smlouvy, ze které vyplývá závazek dodavatele k plnění (a to i ve vztahu ke službám mimořádného úklidu). V šetřeném případě se tak jedná o specifickou smlouvu na veřejnou zakázku, která ačkoliv vykazuje rámcový prvek, obsahuje současně nepochybný a smluvní pokutou zajištěný závazek dodavatele dodat zadavateli na výzvu úplatné plnění v podobě služeb mimořádného úklidu, pročež ji nelze považovat za rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, která před započetím plnění obecně předpokládá další projev vůle dodavatele (jímž bude např. uzavřená dílčí realizační smlouva).

108.      Vzhledem k tomu, že Úřad na základě výše uvedeného dovodil, že se v daném případě nejedná o rámcovou dohodu, nebyl zadavatel povinen postupovat podle § 131 a násl. zákona. Z uvedeného důvodu považuje Úřad námitku navrhovatele, podle níž byl zadavatel povinen stanovit délku trvání smlouvy na dobu maximálně 4 let, za lichou.

109.      K argumentaci navrhovatele, že v šetřeném případě není stanoven konečný rozsah odebraných služeb mimořádného úklidu, a proto nelze dovodit, že by zadavatel v budoucnu činil pouze objednávky v rámci dříve avizovaného rozsahu služeb mimořádného úklidu, Úřad uvádí, že zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 25. 6. 2025 provedl úpravu zadávací dokumentace, která mj. zahrnovala změnu v bodu VIII.1.2 návrhu smlouvy. V tomto ustanovení návrhu smlouvy zadavatel jasně deklaroval, že „[c]elková maximální cena za poskytování úklidu po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce mimo rozsah základní pracovní doby v případě mimořádných situací, za celou dobu plnění dle této smlouvy nepřekročí 4 000 000,00 Kč bez DPH.“. Výše uvedené je dle Úřadu jasně stanoveným limitem rozsahu v budoucnu odebraných služeb mimořádného úklidu zadavatelem, když bylo jasně deklarováno, že maximální cena daných služeb za celou dobu plnění nepřekročí 4 000 000 Kč bez DPH. Zadavatel tedy touto hodnotou navrhovateli zcela jasně sděluje, jaký objem služeb mimořádného úklidu, potažmo v jaké finanční hodnotě služby mimořádného úklidu, za celou dobu plnění od něj odebere. Úřad se tedy neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil ve vztahu ke službám mimořádného úklidu maximální objem plnění.

110.      K přesvědčení navrhovatele (v souvislosti se stanovením maximálního objemu odebraných služeb mimořádného úklidu), že zadavatel pouze „na oko“ směřuje k naplnění zásady transparentnosti, když

  • za účelem zastropování objemu plnění odebraného na základě smlouvy v čl. 2.3 aktualizované zadávací dokumentace nově stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky včetně služeb mimořádného úklidu

a naproti tomu, když

  • v bodu 6.2 aktualizované zadávací dokumentace stanovil, že celková nabídková cena za poskytování služeb úklidu po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce za 1 rok není limitována,

z čehož navrhovatel dovozuje, že zadavatel ve vztahu ke službám mimořádného úklidu nestanovil maximální objem odebraného plnění, Úřad uvádí následující.

111.      Z výše uvedeného Úřad předně dovozuje, že navrhovatel je i přes upřesnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky včetně služeb mimořádného úklidu zadavatelem přesvědčen, že ke splnění povinnosti stanovit maximální objem odebraných služeb mimořádného úklidu je tato úprava zadávací dokumentace nedostačující, když současně v jiné části aktualizované zadávací dokumentace bylo stanoveno, že není limitována nabídková cena za poskytování služeb úklidu po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce za 1 rok. Úřad má na základě uvedené domněnky navrhovatele za to, že navrhovatel si nesprávně vyložil skutečný význam „nelimitace“ nabídkové ceny.  Úřad předně uvádí, že je právem zadavatele nabídkovou cenu nikterak nelimitovat a nechat stanovení její výše zcela na dodavatelích (jako to zadavatel v nyní šetřeném případě učinil u dílčí nabídkové ceny za poskytování služeb úklidu po stavebních úpravách a mimořádných úklidových prací za 1 rok). Naproti tomu maximální objem odebraného plnění se vztahuje až k fázi samotného plnění veřejné zakázky. Tato hodnota je v nyní šetřeném případě závazně upravena ve smlouvě na veřejnou zakázku, přičemž představuje nejvyšší možnou částku, kterou zadavatel za plnění veřejné zakázky dodavateli zaplatí.

112.      S odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-15685/2023/161 ze dne 27. 4. 2023 pak Úřad konstatuje, že pokud v případě rámcových dohod zadavatelé uvedou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky (aniž by současně uvedli i hodnotu maximální, kterou samozřejmě uvést mohou), lze takovou hodnotu považovat právě za limit potřebný pro naplnění zásady transparentnosti zadávacího řízení s ohledem na jistotu případných uchazečů o veřejnou zakázku. K uvedenému rozhodnutí předsedy Úřadu je nutno doplnit, že v daném případě byla stejně jako v nyní šetřeném případě řešena otázka charakteru smlouvy na veřejnou zakázku, přičemž na rozdíl od nyní šetřeného případu Úřad dospěl k závěru, že se jedná o rámcovou dohodu. Důvodem tohoto závěru byla skutečnost, že v daném případě měly být uzavírány dílčí realizační smlouvy, na základě kterých teprve vznikla povinnost dodat, převzít a uhradit předmět plnění (v daném případě naftu). Na rozdíl od nyní šetřeného případu tedy až těmito dílčími smlouvami došlo k zadání jednotlivých veřejných zakázek. Úřad akcentuje, že ačkoliv z výše uvedeného rozhodnutí vyplývá, že za účelem dodržení zásady transparentnosti není nezbytné uvádět v případě rámcových dohod předpokládanou hodnotu i maximální objem odebraného plnění, neboť postačí pouze předpokládaná hodnota rámcové dohody, v nyní šetřeném případě zadavatel (i přesto, že se nejedná o rámcovou dohodu, což Úřad dovodil výše) stanovil v zadávací dokumentaci obojí (tj. předpokládanou hodnotu služeb mimořádného úklidu i maximální objem odebraného plnění).

113.      K odkazu navrhovatele na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-03291/2025/161 ze dne 31. 1. 2025, ze kterého dovozuje, že zadavatel je povinen stanovit maximální objem odebraného plnění, Úřad uvádí, že jím odkazované rozhodnutí se touto otázkou nezabývá, neboť je v něm mj. řešena situace, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci současně uvedl údaj o předpokládané hodnotě veřejné zakázky a údaj o  maximální hodnotě veřejných zakázek uzavřených na základě rámcové dohody, přičemž tyto hodnoty nebyly ve shodě.

114.      Úřad uzavírá, že v nyní šetřeném případě zadavatel stanovil kromě předpokládané hodnoty veřejné zakázky i maximální objem odebraného plnění v bodu VIII.1.2 návrhu smlouvy, kde jasně deklaroval, že celková maximální cena za služby mimořádného úklidu nesmí za celou dobu plnění smlouvy přesáhnout částku 4 000 000 Kč bez DPH, čímž zcela zjevně dostál požadavkům na zajištění transparentnosti (aniž by bylo nutno zkoumat, zda byl zadavatel povinen maximální objem odebraných služeb mimořádného úklidu v zadávací dokumentaci definovat). Úřad se tak neztotožňuje s názorem navrhovatele, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil maximální objem odebraného plnění či jej stanovil pouze „na oko“.

115.      K navrhovatelem odkazovanému rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0361/2018/VZ-33305/2018/523/VHm ze dne 14. 11. 2018 Úřad uvádí, že v něm byla řešena odlišná situace, neboť v daném případě byl řešen rozsah plnění dílčí veřejné zakázky zadávané v návaznosti na uzavřenou rámcovou dohodu (zatímco v nyní šetřeném případě se jedná o specifickou smlouvu na veřejnou zakázku vykazující rámcový prvek, nikoliv však o rámcovou dohodu či dílčí veřejnou zakázku uzavíranou v návaznosti na předchozí rámcovou dohodu).

116.      K rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09094/2020/322/HSc ze dne 23. 3. 2020 pak Úřad uvádí, že ani v tomto případě nebyla řešena totožná situace jako v nyní šetřeném případě, neboť předmětné rozhodnutí se zabývá otázkou prokázání technické kvalifikace prostřednictvím tří veřejných zakázek, jež byly zadávány na základě totožné rámcové dohody a také změnou nabídky vybraného dodavatele.

117.      S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Klatovská nemocnice, a.s., Plzeňská 929, 33901 Klatovy

2. OLMAN SERVICE s.r.o., Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] zvýraznění Úřadem převzato.

[2] Zvýraznění převzato Úřadem.

[3] Úřad cituje z nejaktuálnější verze zadávací dokumentace a jejích příloh (tj. ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 25. 6. 2025).

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en