číslo jednací: 41385/2025/161
spisová značka: R0130/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Zajištění úklidových služeb pro Klatovskou nemocnici, a.s. 2025 - 2030 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 3. 11. 2025 |
| Související rozhodnutí | 33869/2025/500 41385/2025/161 |
| Dokumenty |  2025_R0130.pdf 331 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0130/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-41385/2025/161 |
|
Brno 3. 11. 2025 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 22. 9. 2025, podaném navrhovatelem
- OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0469/2025/VZ, č. j. ÚOHS-33869/2025/500 ze dne 8. 9. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 4. 7. 2025 na návrh z téhož dne výše označeného navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Klatovská nemocnice, a.s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 33901 Klatovy,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění úklidových služeb pro Klatovskou nemocnici, a.s. 2025 - 2030“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-025113, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 5. 2025 pod ev. č. 292709-2025, ve znění pozdějších oprav,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0469/2025/VZ, č. j. ÚOHS-33869/2025/500 ze dne 8. 9. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 4. 7. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „zákon“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
2. Úřad rozkladem napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že se návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí k zadavatelem stanovené limitaci nejvýše přípustné nabídkové ceny Úřad konstatoval, že je právem zadavatele, aby v rámci nastavení zadávacích podmínek reflektoval své finanční možnosti a prostředky, které je ochoten a schopen za poptávané plnění vynaložit. Nelze tedy postup zadavatele, kdy tento ve vztahu k poptávanému předmětu plnění stanoví horní finanční hranici, za kterou je ochoten dodávané plnění odebírat, považovat za nesouladný se zákonem.
4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí k povaze smlouvy na veřejnou zakázku, o níž je navrhovatel přesvědčen, že je rámcovou dohodou, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel veřejnou zakázku (spočívající v poptání služeb pravidelného a mimořádného úklidu) zadá již uzavřením smlouvy, ze které vyplývá závazek dodavatele k plnění (a to i ve vztahu ke službám mimořádného úklidu). V šetřeném případě se tak jedná o specifickou smlouvu na veřejnou zakázku, která ačkoliv vykazuje rámcový prvek, obsahuje současně nepochybný a smluvní pokutou zajištěný závazek dodavatele dodat zadavateli na výzvu úplatné plnění v podobě služeb mimořádného úklidu, pročež ji nelze považovat za rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, která před započetím plnění obecně předpokládá další projev vůle dodavatele (jímž bude např. uzavřená dílčí realizační smlouva).
III. Námitky rozkladu
5. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 8. 9. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 22. 9. 2025, byl podán v zákonné lhůtě. Navrhovatel nesouhlasí se závěry Úřadu uvedenými v napadeném rozhodnutí. Navrhovatel v plném rozsahu odkazuje na své námitky v zadávacím řízení a na svůj návrh podaný u Úřadu, přičemž své námitky opakovaně rozvádí i v rozkladu.
6. Navrhovatel v rozkladu trvá na svém nesouhlasu s dle něj zadavatelem nepřiměřeně stanovenou nejvýše přípustnou nabídkovou cenou. Navrhovatel je přesvědčen, že Úřad v napadeném rozhodnutí de facto aprobuje postup zadavatele, který stanoví limitaci nabídkové ceny na nereálné, nepřiměřené a protizákonné hodnotě, neboť je jeho právem stanovit limitaci nabídkové ceny dle jeho vlastního uvážení a možností, bez přihlédnutí k relevantnímu trhu a dalším skutečnostem – jediným rizikem je pak dle Úřadu skutečnost, že zadavatel neobdrží nabídky – čímž zároveň dle navrhovatele Úřad aprobuje postup pro vytváření podmínek pro obcházení pravidel stanovených v zákoně. Navrhovatel se totiž domnívá, že zadavatel, který kvůli limitaci nabídkové ceny, jež je slovy navrhovatele „zjevně mimo realitu“, neobdrží žádné nabídky, je dle navrhovatele oprávněn zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 1 písm. a) zákona. Navrhovatel tedy setrvává na názoru, že zadavatelem stanovená limitace nabídkové ceny je v rozporu s § 6 zákona a dalšími relevantními právními předpisy.
7. Navrhovatel v rozkladu potom k povaze smlouvy na veřejnou zakázku trvá na svém názoru, že služby mimořádného úklidu představují rámcový prvek smlouvy (rámcové plnění) a zadavatel byl povinen reflektovat právní úpravu rámcových dohod dle § 131 a násl. zákona, jakožto i závěry rozhodovací praxe. Zadavatel pak dle navrhovatele jednal v rozporu s § 131 odst. 3 zákona, když doba trvání závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku přesahuje 4 roky, ačkoliv k takovému jednání není dán žádný relevantní důvod.
Závěr rozkladu
8. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil nebo změnil, pokud tím rozkladu v plném rozsahu vyhoví.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
9. Dne 30. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, v němž se v celém rozsahu ztotožňuje s napadeným rozhodnutím. Zadavatel si dovoluje odkázat na obsah rozhodnutí o námitkách i své vyjádření k návrhu a na v nich uvedená zdůvodnění svého postupu v zadávacím řízení. Zadavatel má za to, že v zadávacím řízení postupoval zcela v souladu se zákonem.
10. Zadavatel závěrem odmítá tvrzení navrhovatele, která uvedl v rozkladu. Zadavatel zdůrazňuje, že v průběhu zadávacího řízení projevil snahu a vyhověl několika bodům námitek navrhovatele, upravil zadávací podmínky a prodloužil lhůtu pro podání nabídek, přesto navrhovatel zadávací podmínky zpochybňuje.
11. Zadavatel žádá, aby bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a podaný rozklad zamítnut.
IV. Řízení o rozkladu
12. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladu
K limitaci nejvýše přípustné nabídkové ceny
14. Navrhovatel v rozkladu obdobně jako v návrhu brojí proti dle něj zadavatelem nepřiměřeně stanovené nejvýše přípustné nabídkové ceně, kterou považuje za nezákonnou, neboť daný limit je podle jeho názoru nepřiměřeně nízký, nereflektuje aktuální právní úpravu týkající se hranice minimální mzdy a nutí dodavatele (včetně navrhovatele) nabídnout zadavateli poptávané plnění za podnákladovou cenu.
15. Úřad skutkové okolnosti týkající se této námitky navrhovatele přehledně popsal v bodech 68 až 70 napadeného rozhodnutí. Lze shrnout, že zadavatel stanovil v čl. 6, bodu 6.2 aktualizované zadávací dokumentace maximální přípustnou nabídkovou cenu za poskytování pravidelných úklidových služeb ve výši 13 000 000 Kč bez DPH za 12 kalendářních měsíců (tj. 1 rok).
16. Právní posouzení této námitky Úřad provedl dostatečně v bodech 77 až 90 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry se ztotožňuji, jelikož mám za to, že v nich Úřad přesvědčivě vysvětlil, proč dané námitce navrhovatele nemohl dát za pravdu.
17. Předně plně souhlasím s Úřadem v bodě 81 napadeného rozhodnutí, že je právem zadavatele, aby v rámci nastavení zadávacích podmínek reflektoval své finanční možnosti a prostředky, které je ochoten a schopen za poptávané plnění vynaložit. Nelze tedy postup zadavatele, kdy ve vztahu k poptávanému předmětu plnění stanoví horní finanční hranici, za kterou je ochoten dodávané plnění odebírat, považovat a priori za nesouladný se zákonem. Tento postup ostatně opětovně potvrdil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 53/2023-720 ze dne 7. 11. 2024, v němž zároveň zdůraznil: „Judikatura přitom již v minulosti dovodila, že stanoví-li zadavatel maximální a nepřekročitelnou nabídkovou cenu, jde o postup možný, přitom při takovém postupu je oprávněn ze zadávacího řízení vyloučit dodavatele podávající nabídky, kterými došlo k jejich překročení (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.6.2016, č.j. 7 As 291/2015-26).“
18. Navrhovateli lze sice přisvědčit, že ho postup zadavatele omezuje v cenotvorbě, příp. má dopady na „nákladovou stránku věci“, avšak v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míry omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná.
19. Je logickým a racionálním počinem zadavatele, že předem avizuje, za kolik je schopen dodávané plnění odebírat, kdy de facto nemá smyslu soutěžit mezi nabídkami, které jdou nad finanční možnosti zadavatele, neboť by si nemohl za takové situace nabízené plnění dovolit. To, že lze celkovou nabídkovou cenu zastropovat právě ve vztahu k určené předpokládané hodnotě, která bude zároveň představovat maximální přípustnou cenovou nabídku za 1 rok plnění, je tedy pochopitelné a judikaturou opakovaně aprobované.
20. Zadavatel je samozřejmě povinen při stanovení zadávacích podmínek respektovat i ostatní právní předpisy včetně předpisů pracovněprávních. Pokud by bylo prokázáno, že zadavatel nastavil limit nabídkové ceny skutečně tak, že podané nabídky musí odporovat pracovněprávním předpisům, mohl by takový postup být označen jako nezákonný. V posuzovaném případě ale nic takovému stavu nenasvědčuje a navrhovatel v tomto směru nic konkrétního netvrdí ani neprokazuje. Navrhovatel sice v rozkladu argumentuje, že zadavatelem stanovená limitace horní hranice nabídkové ceny za 1 rok plnění je stanovena pod hranicemi možností dodavatelů, kteří dodržují právní předpisy a dbají na spravedlivé podmínky při zaměstnávání svých zaměstnanců. Avšak nikde v rozkladu a ani v návrhu netvrdí, a už vůbec neprokazuje, že by zastropování maximální nabídkové ceny jej snad mělo vést k porušení předpisů pracovního práva ve smyslu kupř. že by zakázku nebylo možno realizovat, aniž by zaměstnancům mohl zaplatit alespoň minimální mzdu dle zákona apod.
21. Mám tak za to, že se navrhovateli nepodařilo přesvědčivě prokázat, že by zadavatel při stanovení nejvýše přípustné nabídkové ceny právní předpisy skutečně porušil. Proto také shledávám nepřípadným odkaz navrhovatele v bodě 12 rozkladu na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-30702/2023/161 ze dne 18. 8. 2023, v návaznosti na které navrhovatel opakovaně požaduje, že by měl Úřad na základě shromážděných důkazů a správního uvážení stanovit jakousi objektivní výši nákladů realizace poptávaného plnění. Souhlasím proto s bodem 85 napadeného rozhodnutí, kde Úřad právě v návaznosti na toto rozhodnutí předsedy Úřadu učinil závěr, že považuje za legitimní nezabývat se konkrétní výší zadavatelem stanoveného limitu maximální přípustné nabídkové ceny ve smyslu určování, zda je výše stanoveného limitu podnákladová či nikoliv. Navrhovatelovo tvrzení ohledně nezákonnosti takového postupu zadavatele totiž není dostatečně konkrétní v tom smyslu, že by nasvědčovalo podezření, že by zadavatel nastavil nejvýše přípustnou nabídkovou cenu skutečně excesivně a v rozporu s právními předpisy.
22. Opakuji tedy, že jsem přesvědčen, že se navrhovateli nepodařilo prokázat, že by zadavatel porušil jakékoli právní předpisy včetně pracovněprávních, čemuž ostatně může rovněž nasvědčovat fakt, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 5 nabídek, a to včetně nabídky navrhovatele, jak zdůraznil Úřad v bodě 88 napadeného rozhodnutí. Z této skutečnosti lze rovněž dovodit, že 5 dodavatelů včetně navrhovatele akceptovalo zadávací podmínky nastavené zadavatelem, a to včetně limitace maximální nabídkové ceny. Nadto je z dokumentu „OZNÁMENÍ ÚDAJŮ DLE § 109 ODST. 3 ZZVZ“ zveřejněného zadavatelem dne 8. 8. 2025 zřejmé, že nabídková cena v 5 obdržených nabídkách oscilovala mezi 10 838 133,85 Kč bez DPH za 1 rok a 12 816 353,14 bez DPH za 1 rok. Žádná z nabídkových cen tak ani nedosáhla hraniční hodnoty 13 000 000 Kč bez DPH za 1 rok.
23. Ostatně v případě navrhovatele došlo z jeho strany k akceptaci obdobných podmínek zadavatele již opakovaně, jak navrhovatel v rozkladu sám připouští, když zmiňuje, že poskytuje zadavateli úklidové služby kontinuálně již od roku 2014. Navrhovatel tedy u zadavatele uspěl již v zadávacím řízení v roce 2014, a to s nabídkovou cenou ve výši 679 251 Kč/měs. bez DPH, která byla opět nižší než zadavatelem stanovená maximální nabídková cena ve výši 887 250 Kč/měs. bez DPH. Konečně i nabídka druhého uchazeče v roce 2014 byla ve výši 754 028 Kč/měs. bez DPH, tj. nižší než cena maximální.
24. Pro úplnost dodávám, že pokud by některá z nabídek obsahovala cenu výrazně nižší, než je zadavatelem stanovený cenový strop, bylo by namístě, aby zadavatel využil institutu mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) ve smyslu § 113 zákona. Ten zadavateli dává možnost, nikoli povinnost nechat si „podezřele“ nízkou cenu řádně odůvodnit.
25. Pokud však zadavatel tohoto institutu využije, je dle § 113 odst. 4 písm. a) zákona povinen požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky.
26. Jak vyplývá z § 113 odst. 6 písm. a) zákona, zadavatel posoudí zdůvodnění MNNC a účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění MNNC vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, tj. právě pracovněprávních předpisů. Dle § 113 odst. 6 písm. c) zákona má pak zadavatel povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení také v případě, že ze zdůvodnění MNNC vyplývá, že neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) zákona, tedy že účastník neprokáže, že k porušení pracovněprávních předpisů nedochází.
27. K výše popsanému doplňuji, že pokud by snad byl navrhovatel toho názoru, že zadavatel vybral jako nejvýhodnější nabídku dodavatele, která je v rozporu s pracovněprávními předpisy, mohl by vůči výběru takového dodavatele podat námitky s tím, že měl být takový dodavatel vyloučen.
28. Co se tvorby nabídkové ceny na předmět veřejné zakázky týče, nelze také přehlížet fakt, že její výši netvoří pouze náklady na minimální mzdu určené dle zvláštních předpisů a související zdravotní a sociální pojištění, ale při jejím stanovení lze zohlednit i finanční výhody v podobě slevy na dani a příspěvků od úřadu práce v případě zaměstnávání zdravotně znevýhodněných zaměstnanců. To platí zejména tehdy, kdy se jedná o práce, které jsou pro zdravotně znevýhodněné zaměstnance vhodné. Tyto finanční výhody se potom mohou projevit i v nižší kalkulaci nabídkové ceny dodavatele.
29. Toto ostatně v rozkladu zmiňuje i navrhovatel, když připouští, že právě díky zaměstnávání zdravotně tělesně postižených zaměstnanců, na které je možné při splnění všech legislativních podmínek získat dotaci, si vytvořil konkurenční výhodu před ostatními uchazeči. Takových výhod však mohou využívat i další účastníci zadávacího řízení. Ostatně i zadavatel při stanovení cenového stropu právě s využitím této formy finančního zvýhodnění dodavateli mohl počítat a k takovému postupu je tím i nepřímo motivovat.
30. Jak v bodě 86 napadeného rozhodnutí upozorňuje Úřad, celková nabídková cena je tak tvořena vícero proměnnými. Může se proto u jednotlivých dodavatelů natolik lišit, že dané skutečnosti budou mít zásadní dopad na cenu, kterou je daný dodavatel zadavateli za poptávané plnění schopen nabídnout. Cena, která tak pro jednoho dodavatele je cenou nereálnou či podnákladovou, může být pro jiného dodavatele cenou stále ještě akceptovatelnou (tedy ziskovou).
31. Úřad v bodě 87 napadeného rozhodnutí zmínil, že v případě, kdy zadavatel dostatečně nezohlední aspekty relevantního trhu, vystavuje se riziku, že v zadávacím řízení neobdrží žádné nabídky (nezíská tedy požadované plnění) a bude nucen realizovat nové zadávací řízení za revidovaných zadávacích podmínek. Navrhovatel k tomuto tvrzení Úřadu namítá, že takto Úřad aprobuje postup pro vytváření podmínek pro obcházení pravidel stanovených v zákoně. Navrhovatel se totiž domnívá, že zadavatel, který kvůli limitaci nabídkové ceny, neobdrží žádné nabídky, je oprávněn zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“) dle § 63 odst. 1 písm. a) zákona.
32. Tato námitka navrhovatele je však v přezkoumávaném zadávacím řízení bezpředmětná, neboť zadavatel obdržel celkem 5 nabídek včetně nabídky navrhovatele a ve všech těchto 5 nabídkách je nabídková cena nižší než cena nejvýše přípustná.
33. I kdyby zadavatel neobdržel žádné nabídky, což v daném případě nenastalo, musel by respektovat podmínky stanovené v § 63 odst. 1 písm. a) zákona.
34. Dle § 63 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast.
35. Pokud by tedy zadavatel neobdržel žádné nabídky z důvodu příliš nízké hraniční ceny, mohl by JŘBU realizovat jedině za obdobných zadávacích podmínek jako v předchozím zadávacím řízení, tedy i se stejnou nejvýše přípustnou nabídkovou cenou. Její změnu, tedy její navýšení, by v JŘBU uskutečnit nemohl, protože takovou změnu by bylo nutno bezesporu považovat za podstatnou změnu zadávacích podmínek, která by možnost použití JŘBU dle § 63 odst. 1 písm. a) zákona vylučovala.
36. V návaznosti na výše popsané proto námitku navrhovatele vůči nejvýše přípustné nabídkové ceně odmítám jako neopodstatněnou. Domnívám se, že zadavatel při stanovení této zadávací podmínky postupoval v souladu se svými potřebami a také v souladu se zákonem. Stanovení určité maximální výše nabídkové ceny je všeobecně vnímáno jako zákonná možnost zadavatele, pokud nedojde ke zjevnému excesu, o čemž jsem přesvědčen, že v daném případě nenastalo, jak ostatně podrobně posoudil a potvrdil Úřad v napadeném rozhodnutí.
K údajné rámcové povaze smlouvy na veřejnou zakázku
37. Navrhovatel v rozkladu k povaze smlouvy na veřejnou zakázku trvá na svém názoru, že se jedná o rámcovou dohodou, neboť ta zahrnuje kromě pravidelně pořizovaného plnění v podobě základních úklidových služeb také plnění realizované na základě jednotlivých objednávek zadavatele v podobě úklidu po stavebních úpravách a mimořádného úklidu. Navrhovatel je přesvědčen, že úklidové služby po stavebních úpravách a mimořádné úklidové služby představují rámcový prvek, a tudíž byl zadavatel na zadávací řízení povinen aplikovat ustanovení o rámcových dohodách dle § 131 a násl. zákona – tzn. že doba trvání závazku ze smlouvy nesmí být delší než 4 roky (zadavatel ji však v šetřeném případě stanovil v délce 5 let).
38. Úřad skutkové okolnosti týkající se této námitky shrnul v bodech 67 až 76 napadeného rozhodnutí a doplnil v bodě 109 napadeného rozhodnutí.
39. Lze shrnout, že zadavatel stanovil, že předmětem veřejné zakázky je dle čl. 2, bodu 2.1 aktualizované zadávací dokumentace zajištění poskytování komplexních úklidových služeb v areálu zadavatele, a to mj. v rozsahu provádění pravidelných úklidových služeb a poskytování úklidu po stavebních úpravách a mimořádných úklidových prací při mimořádných situacích, na základě žádosti (objednávky) zadavatele. V bodě III.3 návrhu smlouvy je pak ve vztahu k předmětu plnění mj. stanoveno, že se „[p]oskytovatel zavazuje provést na žádost (objednávku) objednatele úklid po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce mimo rozsah základní pracovní doby v případě mimořádných událostí (např. neplánované znečištění prostor pacienty, návštěvníky, zaměstnanci atd.)“.
40. V souvislosti s mimořádnými úklidovými pracemi v bodu III.4 návrhu smlouvy je pak stanoveno, že tyto budou „odsouhlaseny vrchní sestrou oddělení nebo zastupujícím NLZP a budou prováděny na základě konkrétní telefonické žádosti (objednávky) pověřené osoby Objednatele (…). Poskytovatel nastoupí k provedení mimořádných úklidových prací do 30-ti minut od telefonické žádosti (objednávky) Objednatele.“.
41. Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 25. 6. 2025 provedl úpravu zadávací dokumentace, která mj. zahrnovala změnu v bodu VIII.1.2 návrhu smlouvy. V tomto ustanovení návrhu smlouvy zadavatel deklaroval, že „[c]elková maximální cena za poskytování úklidu po stavebních úpravách a mimořádné úklidové práce mimo rozsah základní pracovní doby v případě mimořádných situací, za celou dobu plnění dle této smlouvy nepřekročí 4 000 000,00 Kč bez DPH.“.
42. Právní posouzení této námitky Úřad provedl v bodech 91 až 108 (zabývajících se přímo povahou dané smlouvy) napadeného rozhodnutí, s nimiž souhlasím.
43. Pro rozlišení rámcové dohody dle § 131 zákona a smlouvy na veřejnou zakázku dle § 2 odst. 1 zákona s možným rámcovým prvkem lze Úřadem citovanou vlastní rozhodovací praxi doplnit konstatováním Krajského soudu v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 53/2023-720 ze dne 7. 11. 2024: „Co se týče charakteru uzavíraných smluv a nutnosti aplikace § 131 a násl. ZZVZ, pak platí, že smlouva na veřejnou zakázku musí být posuzována podle svého skutečného obsahu, a proto je pro posouzení rámcového charakteru smlouvy (dohody) rozhodný obsah smlouvy o realizaci poptávaného plnění a znění jejich klíčových ustanovení. Význam rámcové dohody principálně spočívá ve stanovení smluvních podmínek pro následné uzavření konkrétních realizačních smluv, a tedy předurčuje jejich budoucí obsah, resp. obsah následného plnění. V nynější věci však zadavatel veřejnou zakázku zadal již uzavřením jednotlivých smluv o poskytování telekomunikačních služeb, neboť z nich jednoznačně vyplývá závazek vybraného dodavatele na výzvu zadavatele konkrétní objednané plnění (v předem poptávaném rozsahu) bezprostředně poskytnout. Z tohoto důvodu nejde o rámcovou dohodu (byť by veřejná zakázka mohla být formou rámcové dohody jistě zadána) ve smyslu § 131 odst. 1 ZZVZ, která před započetím plnění zásadně předpokládá další projev vůle dodavatele v podobě uzavření dílčí realizační smlouvy, a to na rozdíl od nyní posuzované věci, kdy smlouva již přímo upravuje trvající závazek dodavatele předmět plnění na výzvu zadavatele poskytnout. Smlouva o poskytování telekomunikačních služeb v tomto směru naopak odpovídá kategorii, kterou žalovaný příhodně nazývá „smlouvy s rámcovým prvkem“.“
44. Jak vyplývá z citovaného rozsudku, posouzení faktu, zda ze smlouvy přímo vyplývá či nevyplývá závazek dodavatele k poskytnutí úplatného plnění zadavateli, tak představuje jeden z klíčových rozlišovacích znaků mezi smlouvou na veřejnou zakázku ve smyslu § 2 odst. 1 zákona a rámcovou dohodou ve smyslu § 131 odst. 1 zákona.
45. Obdobné rozlišení je obsaženo i v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 3/2024-50 ze dne 4. 4. 2024. V této souvislosti lze rovněž doplňkově odkázat např. i na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0165/2022/VZ, č. j. ÚOHS-01398/2023/162 ze dne 6. 2. 2023 a rovněž rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0007/2023/VZ, č. j. ÚOHS-03802/2023/161 ze dne 2. 3. 2023.
46. V souladu s výše citovanou judikaturou i rozhodovací praxí Úřadu postupoval Úřad i při posouzení dané věci v napadeném rozhodnutí. Lze shrnout, že uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku dochází přímo k zadání veřejné zakázky vybranému dodavateli, z níž přímo vyplývá povinnost dodavatele poskytnout úplatné plnění zadavateli. Kdežto uzavřením rámcové dohody nedochází přímo k zadání veřejné zakázky, nýbrž toliko k výběru dodavatele a k ujednání rámcových podmínek, za jakých budou na základě rámcové dohody jednotlivé dílčí veřejné zakázky zadávány.
47. Připomínám, že gros předmětu této veřejné zakázky spočívá v provádění pravidelných úklidových služeb ohraničené maximální částkou ve výši 65 000 000 Kč bez DPH za 5 let plnění. Poskytování úklidu po stavebních úpravách a mimořádných úklidových prací při mimořádných situacích, a to na základě žádosti (objednávky) zadavatele, tvoří marginální část plnění, jejíž celková maximální cena za celou dobu 5 let plnění je zadavatelem ohraničena částkou 4 000 000 Kč bez DPH.
48. Ovšem i pro tuto marginální část plnění je dodavatel již ze smlouvy jasně vázán k jeho poskytnutí, žádný další projev vůle ve smyslu jeho souhlasu či nesouhlasu s plněním již není očekáván. Jak správně poukazuje Úřad v bodě 106 napadeného rozhodnutí, potvrzení objednávky ze strany dodavatele zde má pouze informativní charakter pro zadavatele ve smyslu, že se dodavatel s objednávkou seznámil. Také je v bodu X.1 návrhu smlouvy za případné nedodání či pozdní dodání těchto služeb mimořádného úklidu v požadované kvantitě a kvalitě stanovena sankce v podobě smluvní pokuty. Zadavatel tedy nepochybně veřejnou zakázku spočívající v poptávání služeb pravidelného a mimořádného úklidu zadá již uzavřením smlouvy, ze které vyplývá závazek dodavatele k plnění (a to i ve vztahu ke službám mimořádného úklidu).
49. Souhlasím proto plně s Úřadem v bodě 107 napadeného rozhodnutí, že se v daném případě jedná o specifickou smlouvu na veřejnou zakázku, která ačkoliv vykazuje rámcový prvek, obsahuje současně nepochybný a smluvní pokutou zajištěný závazek dodavatele dodat zadavateli na výzvu úplatné plnění v podobě služeb mimořádného úklidu. Nelze ji tedy považovat za rámcovou dohodu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona, která před započetím plnění obecně předpokládá další projev vůle dodavatele (jímž bude např. uzavřená dílčí realizační smlouva). Dodávám, že volba smlouvy na veřejnou zakázku s rámcovým prvkem je pro oblast poskytování úklidových služeb typická, rovněž se využívá i u dalších služeb pravidelného charakteru, jako např. svoz odpadu, IT služby, telekomunikační služby apod.
50. V návaznosti na výše uvedené proto shrnuji, že se v daném případě nejedná o rámcovou dohodu, zadavatel tedy nebyl povinen postupovat podle § 131 a násl. zákona. Námitku navrhovatele, že byl zadavatel povinen stanovit délku trvání smlouvy na dobu maximálně 4 let dle § 131 odst. 3 zákona, tak odmítám jako neopodstatněnou.
51. Nad rámec rozkladu, jelikož vůči této části napadeného rozhodnutí (jeho body 109 až 116) navrhovatel nebrojil, pouze pro úplnost zdůrazňuji, že vzhledem k tomu, že se nejedná o rámcovou dohodu, nebyl zadavatel povinen stanovit maximální objem služeb mimořádného úklidu. Zadavatel tak nicméně dobrovolně učinil, když jejich rozsah za celou dobu 5 let plnění omezil maximální částkou 4 000 000 Kč bez DPH.
52. Uzavírám tedy, že Úřad řádně posoudil všechny okolnosti případu, když návrh navrhovatele zamítl, neboť se zadavatel namítaných porušení zákona nedopustil.
K zákonnosti napadeného rozhodnutí
53. Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti a shrnuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.
54. K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil skutkový stav bez důvodných pochybností, na který aplikoval relevantní ustanovení zákona, interpretovaná ve světle příslušné judikatury. Úřad řádně označil všechny podklady pro vydání napadeného rozhodnutí a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě vyhodnotil, že se zadavatel namítaného porušení zákona nedopustil. Úřad rovněž uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za srozumitelné, vnitřně bezrozporné a přezkoumatelné. Uzavírám, že jsem v dotčeném případě nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí.
VI. Závěr
55. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí.
56. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Klatovská nemocnice, a.s., Plzeňská 929, 33901 Klatovy
2. OLMAN SERVICE s.r.o., Jakuba Obrovského 1389/1b, Bystrc, 635 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.