číslo jednací: 32856/2025/500
spisová značka: S0468/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Nákupu tankové munice ráže 120 x 570 mm a kanónové munice ráže 30 x 173 mm a další munice a muničních komponentů
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo obrany
  2. STV GROUP a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 6. 11. 2025
• Související rozhodnutí: 32856/2025/500; 41115/2025/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0468/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-32856/2025/500

Brno 29. 8. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 7. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6,
• navrhovatel – STV GROUP a.s., IČO 26181134, se sídlem Dlouhá 730/35, Staré Město, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 7. 2025 JUDr. Markem Bilejem, advokátem, ev. č. ČAK 11396, Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha,

ve věci přezkoumání postupu cit. zadavatele směřujícího k pořízení plnění spočívajícího v nákupu tankové munice ráže 120 x 570 mm a kanónové munice ráže 30 x 173 mm a další munice a muničních komponentů mimo zadávací řízení, k němuž se vztahuje „Deklarace o spolupráci při pořizování vojenského materiálu a služeb“ uzavřená dne 6. 3. 2025 mezi cit. zadavatelem a Slovenskou republikou – Ministerstvem obrany, IČO 30845572, se sídlem Námestie generála Viesta 2, 832 47 Bratislava, Slovenská republika,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6 – v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 131 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, směřuje k uzavření rámcové dohody s dodavatelem ZVS holding, a.s., IČO 36305600, se sídlem Štúrova 925/27, Dubnica nad Váhom 018 41, Slovenská republika, jejímž předmětem bude pořízení plnění spočívajícího v nákupu tankové munice ráže 120 x 570 mm a kanónové munice ráže 30 x 173 mm a další munice a muničních komponentů, mimo zadávací řízení, kdy cit. zadavatel společně se Slovenskou republikou – Ministerstvem obrany, IČO 30845572, se sídlem Námestie generála Viesta 2, 832 47 Bratislava, Slovenská republika, opakovaně podrobně jednají toliko s cit. dodavatelem o podstatných náležitostech předmětu plnění rámcové dohody, včetně smluvních podmínek, čímž cit. zadavatel projevil vlastní vůli navenek uzavřít rámcovou dohodu s cit. dodavatelem, ačkoliv ani v průběhu správního řízení neprokázal, že by nebyl povinen předmětnou rámcovou dohodu uzavřít v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zakazuje jmenovanému zadavateli pokračovat v postupu směřujícímu k uzavření rámcové dohody s dodavatelem ZVS holding, a.s., IČO 36305600, se sídlem Štúrova 925/27, Dubnica nad Váhom 018 41, Slovenská republika, jejímž předmětem by bylo pořízení plnění spočívajícího v nákupu tankové munice ráže 120 x 570 mm a kanónové munice ráže 30 x 173 mm a další munice a muničních komponentů, mimo zadávací řízení.

III.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               postup zadavatele

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – dne 6. 3. 2025 uzavřel se Slovenskou republikou – Ministerstvem obrany, IČO 30845572, se sídlem Námestie generála Viesta 2, 832 47 Bratislava, Slovenská republika (dále jen „MOSR“), Deklaraci o spolupráci při pořizování vojenského materiálu a služeb (dále jen „deklarace“), v rámci které zadavatel a MOSR deklarují zájem úzce spolupracovat při koordinaci postupu pořízení a používání vojenského materiálu, konkrétně pak tankové munice ráže 120 x 570 mm a kanónové munice ráže 30 x 173 mm a další munice a muničních komponentů (dále jen „munice“, resp. „nákup munice“), přičemž v rámci předmětné deklarace není blíže uvedeno, jaký postup pro pořízení předmětné munice by byl zadavatelem či MOSR případně zvolen.

2.             Navrhovatel – STV GROUP a.s., IČO 26181134, se sídlem Dlouhá 730/35, Staré Město, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 3. 7. 2025 JUDr. Markem Bilejem, advokátem, ev. č. ČAK 11396, Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – podal námitky ze dne 10. 6. 2025 (dále jen „námitky“), kterými brojil proti postupu zadavatele, který údajně směřuje k zadání veřejné zakázky na nákup munice mimo zadávací řízení.

3.             Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 25. 6. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) námitky navrhovatele odmítl.

4.             Jelikož se navrhovatel neztotožnil se závěry, s jakými byly jeho námitky vypořádány, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 4. 7. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.             Obsah návrhu

5.             Navrhovatel zastává názor, že zadavatel připravuje nákup munice a chystá se uzavřít smlouvu bez provedení zadávacího řízení v rozporu se zákonem. Navrhovatel připomíná, že v březnu 2025 uzavřel zadavatel a MOSR deklaraci a s ohledem na dosavadní historii spolupráce mezi zadavatelem a MOSR uvedený postup zadavatele dle názoru navrhovatele zjevně směřuje k zadání veřejné zakázky na nákup munice mimo zadávací řízení.

6.             Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že deklarace se odkazuje na dva předchozí významné nákupy v oblasti obrany a bezpečnosti, a to na společné pořízení těžkých nákladních automobilů Tatra a pořízení a provozování pásových bojových vozidel pěchoty. V obou případech došlo k uzavření smlouvy a následně přistoupení druhého ze subjektů k dané smlouvě, a to vždy bez uskutečnění jakékoliv veřejné soutěže.

7.             Z toho navrhovatel dovozuje, že deklarace, resp. spolupráce mezi zadavatelem a MOSR je v oblasti společných nákupů v oblasti obrany a bezpečnosti postavena na dvou základních pilířích, a to obcházení závazných postupů pro zadávání veřejných zakázek a na podpoře subjektů ze skupiny CSG v postavení (pod)dodavatelů. Navrhovatel je v tomto ohledu přesvědčen, že v právě řešeném nákupu munice tomu nebude jinak, když zadavatel projevil zájem o společný nákup munice, kterou MOSR odebírá na základě rámcové dohody z května 2024 uzavřené se společností MSM GROUP s.r.o., IČO 46553509, se sídlem Štúrova 925/27 Dubnica nad Váhom 018 41 (dále jen „společnost MSM GROUP“)[1], která je rovněž členem skupiny CSG.

8.             Navrhovatel je toho názoru, že prostřednictvím deklarace zadavatel zjevně směřuje k porušení ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), které všem zadavatelům ukládá povinnost zadat veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacího řízení uvedených v ustanovení § 3 zákona.

9.             Nadto navrhovatel poukazuje na rozpor postupu zadavatele se zákonem, konkrétně postup zadavatele a MOSR jako dvou veřejných zadavatelů z různých členských států Evropské unie, kdy takové společné zadávání je upraveno v ustanovení § 8 zákona. Ustanovení § 10 odst. 1 zákona však výslovně stanoví, že v případě veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti podle ustanovení § 187 zákona nelze podle § 8 zákona postupovat společným zadáním za účasti zadavatelů z různých členských států Evropské unie.

10.         K tomu navrhovatel dále uvádí, že ze sdělení Komise o pokynech týkajících se kooperativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti (směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti 2009/81/ES) ze dne 8. 5. 2019 (dále jen „sdělení komise“) vyplývá, že společné nákupy v oblasti obrany a bezpečnosti dvou členských států nemusí být slučitelné s cíli směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2009/81/ES ze dne 13. 7. 2009, o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (dále jen „obranná směrnice“). Podmínkou slučitelnosti postupu s obrannou směrnicí je, aby byl postup vždy realizován prostřednictvím některého z druhů zadávacího řízení, tedy formou veřejné soutěže. V tomto ohledu navrhovatel odkazuje na čl. 11 obranné směrnice, podle které nesmí být žádné z pravidel či postupů použito za účelem obcházení obranné směrnice.

11.         Nadto navrhovatel poukazuje na možné ohrožení podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, když by munice měla být pořízena od dodavatele mimo území České republiky. Navrhovatel odkazuje na současnou situaci – válku na Ukrajině, ze které jasně vyplývá, že nejdůležitějším faktorem pro obranu proti napadení je dostatek munice, zejména dělostřelecké a tankové. V tomto ohledu je situace na trhu kritická, jelikož dodací lhůty pro zahraniční dodávky munice se protáhly až na 5 a více let, přičemž je zřejmé, že se situace v dohledné době nezlepší. Proto je pořízení munice od jakéhokoliv zahraničního dodavatele (vč. Slovenské republiky) problematická a v přímém rozporu se Strategií vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu České republiky do roku 2030 (dále jen „strategie“) a dalšími koncepčními dokumenty, kterými jsou vymezovány bezpečnostní zájmy České republiky.

12.         Ze strategie navrhovatel dovozuje, že existuje závazek podporovat obranný průmysl České republiky tak, že bude vojenský materiál odebírán primárně od tuzemských dodavatelů, pakliže produkují konkurenceschopné produkty. Zahraniční dodavatele pak má Česká republika volit v těch případech, kdy neexistuje tuzemská alternativa. Nadto byla dle navrhovatele oblast výroby munice vládou ČR vyhodnocena jako klíčové odvětví českého obranného průmyslu.

13.         Navrhovatel dále uvádí, že výroba munice má v České republice dlouhou historii, kdy se její výrobou zabývá několik společností, přičemž muniční průmysl má rovněž nezanedbatelný pozitivní dopad na českou ekonomiku.

14.         Zájem zadavatele realizovat nákup munice od slovenského dodavatele je tedy podle názoru navrhovatele ve zjevném rozporu s podstatnými bezpečnostními zájmy České republiky, principy, které se Česká republika zavázala respektovat v souvislosti s realizací akvizic v oblasti obrany a bezpečnosti, jakož i péčí řádného hospodáře. Ta je v daném případě zcela přehlížena, v důsledku čehož dochází k popření nejen samotného smyslu právní úpravy veřejných zakázek, ale rovněž k porušení povinnosti, které zadavateli vyplývají z právních předpisů upravující nakládání s prostředky státního rozpočtu a majetkem České republiky.

15.         Dále se navrhovatel vyjadřuje k argumentaci zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel je přesvědčen, že tvrzení zadavatele o tom, že doposud nedošlo k žádnému rozhodnutí o způsobu zadání veřejné zakázky týkající se nákupu munice, je zjevně nepravdivé. K tomu navrhovatel uvádí, že den po doručení rozhodnutí o námitkách navrhovateli byla publikována informace o tom, že dodavatel munice již byl zadavatelem vybrán a že již existuje text smlouvy na veřejnou zakázku na nákup munice, jejímiž smluvními stranami jsou na straně jedné zadavatel a MOSR a na straně druhé, jakožto vybraný dodavatel, společnost ZVS holding, a.s., IČO 36305600, se sídlem Štúrova 925/27 Dubnica nad Váhom 018 41, Slovenská republika (dále jen „společnost ZVS“). K tomu odkazuje na článek publikovaný na internetových stránkách Seznam Zprávy[2] „Česko chce nakupovat munici od Slováků, domácí výrobce protestuje“ ze dne 26. 6. 2025. V kontextu právě uvedeného navrhovatel uvádí, že společnost ZVS je rovněž součástí skupiny CSG.

16.         Skutečnost, že zadavatel má o výběru dodavatele již jasno, navrhovatel dovozuje ze znění rozhodnutí o námitkách, když z jeho odůvodnění vyplývá, že bude postupováno podle ustanovení § 9 zákona, kdy by MOSR mělo mít údajně statut centrálního dodavatele, anebo že bude veřejná zakázka zadána na základě výjimky stanovené v § 29 odst. 1 písm. s) zákona, kdy munice má být druhem zboží, které má zajišťovat ochranu podstatných bezpečnostních zájmů státu, tak i ochranu života a zdraví vojáků, veřejnosti a majetku státu.

17.         Navrhovatel je toho názoru, že žádný z důvodů, kterými zadavatel odůvodňuje přímé zadání veřejné zakázky na nákup munice mimo zadávací řízení, neobstojí. V prvé řadě navrhovatel dovozuje, že statut MOSR jakožto centrálního dodavatele dle § 9 zákona z žádných informací nevyplývá, a to ani z obsahu deklarace. K tomu však dále uvádí, že ze znění ustanovení § 9 odst. 1 zákona vyplývá, že centrálním dodavatelem může být zadavatel, který provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy podle části šesté zákona. V tomto ohledu však ani zadavatel ani MOSR v souvislosti s výběrem dodavatele žádné zadávací řízení podle § 3 zákona neprovádí.

18.         Pakliže by měla být uzavřena rámcová dohoda jakožto zvláštní postup podle části šesté zákona, pak ustanovení § 131 odst. 2 zákona stanoví, že zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Navrhovatel se tedy domnívá, že bez provedení některé z forem zadávacího řízení podle ustanovení § 3 zákona nejsou naplněny zákonné podmínky pro spolupráci zadavatelů formou centralizovaného zadávání.

19.         Obdobný závěr lze dle názoru navrhovatele dovodit i ve vztahu k odkazované výjimce podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. s) zákona. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že musí být naplněny kumulativně tři podmínky, přičemž klíčovou je v právě řešeném případě podmínka znějící „(…) zadání mimo zadávací řízení je nezbytné k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky (…)“. Ve vztahu k uvedené podmínce je navrhovatel toho názoru, že k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky musí být nezbytný právě postup zadání veřejné zakázky mimo některý druh zadávacího řízení (podle § 3 zákona), nikoliv pořízení vlastního předmětu veřejné zakázky.

20.         K tomu navrhovatel poukazuje na princip, že jakékoliv výjimky z obecných pravidel zadávání veřejných zakázek by měly být aplikovány pouze ve výjimečných případech a podmínky pro jejich aplikaci by měly být vykládány vždy restriktivně. Navrhovatel rovněž odkazuje na komentářovou literaturu a rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

21.         Navrhovatel je tedy toho názoru, že nejsou naplněny podmínky pro aplikaci výjimky podle § 29 odst. 1 písm. s) zákona. Navíc způsob, jakým zadavatel má v úmyslu vybrat dodavatele munice a uzavřít smlouvu, je dle názoru navrhovatele způsobilý přímo ohrozit podstatné bezpečnostní zájmy České republiky.

22.         Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že na území Evropské unie jsou i další dodavatelé, kteří vyrábějí poptávanou munici, kteří zároveň dodávají do některého z členského státu Evropské unie nebo NATO. Neexistuje proto důvod k tomu, aby zadavatel hospodářskou soutěž mezi těmito dodavateli neumožnil, aniž by byly ohroženy bezpečnostní zájmy České republiky.

23.         Navrhovatel rovněž argumentuje tím, že společnost ZVS nevyrábí ty ráže munice, které by byly certifikovány pro použití ve zbraňových systémech používaných Armádou České republiky nebo jejichž zavedení by bylo v současnosti připravováno, a které by měly být předmětem právě řešené veřejné zakázky.

24.         Navrhovatel je tedy přesvědčen o tom, že zadavatel v souvislosti se zadáním veřejné zakázky na nákup munice zjevně směřuje k porušení ustanovení § 2 odst. 3 zákona, neboť není dán žádný důvod k tomu, aby bylo odůvodněno její zadání mimo zadávací řízení.

25.         Uvedený postup zadavatele navrhovateli působí újmu spočívající v nemožnosti ucházet se o nákup munice v řádné hospodářské soutěži, jakož i v ušlém zisku, který by byl schopen v souvislosti s nákupem munice generovat.

26.         Postup zadavatele budí zásadní pochybnosti o souladu se zákonem, neboť v rozhodnutí o námitkách zadavatel výslovně uvedl, že nepodniká žádné konkrétní kroky směrem k výběru dodavatele na nákup munice, ačkoliv, jak vyplývá z poskytnutých informací[3], zadavatel má připraven konkrétní návrh smlouvy s konkrétním dodavatelem, o jehož podmínkách společně s MOSR reálně jedná.

27.         Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, ve kterém konstatuje, že postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky na nákup munice ve spolupráci s MOSR je v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona, a ve kterém uloží nápravné opatření spočívající v zákazu pokračovat v postupu směřujícího k nákupu munice.

III.           Průběh správního řízení

28.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 4. 7. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

29.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

30.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 7. 7. 2025.

31.         Dne 14. 7. 2025 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření k návrhu ze dne 11. 7. 2025 (dále jen „vyjádření k návrhu“). Současně zadavatel doručil dokumenty týkající se postupu zadavatele v souvislosti s nákupem munice, a to prostřednictvím datové schránky.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 11. 7. 2025

32.         Ve vyjádření k návrhu zadavatel uvádí, že navrhovatel brojí proti úkonům zadavatele v před-akviziční etapě. Ve vztahu k části návrhu zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, ve kterém se již k podstatné části argumentace navrhovatele vyjádřil (vzhledem k tomu, že návrh se z podstatné části shoduje s námitkami).

33.         V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že uzavřením deklarace nemohlo dojít k porušení zákona, neboť se jedná o veřejné prohlášení, resp. formální projev, který směřuje ke spolupráci při pořizování vojenského materiálu a služeb mezi zadavatelem a MOSR v oblasti nákupu munice. Účelem deklarace je zvýšení vzájemné součinnosti a bojových schopností, čímž dojde k prohloubení vzájemných vztahů v oblasti obrany prostřednictvím spolupráce.

34.         Zadavatel rovněž v rozhodnutí o námitkách uvádí, že z postupu v zadávacím řízení na předchozí veřejnou zakázku nelze jakkoliv dovozovat soulad či nesoulad postupu zadavatele se zákonem v zadávacím řízení na jinou veřejnou zakázku. K tomu cituje z rozhodovací praxe Úřadu. Rovněž zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že cílem postupu zadavatele je podpora subjektů ze skupiny CSG v postavení poddodavatelů. Účelem je dle zadavatele zabezpečení bojeschopnosti a připravenosti vojsk k operačnímu nasazení prostřednictvím dodávky munice. Podepsáním deklarace byl vyjádřen pouze společný zájem k navázání spolupráce při pořizování vojenského materiálu. Pro úplnost zadavatel uvádí, že nepřistupuje k žádné rámcové dohodě již uzavřené mezi MOSR a společnosti MSM z května 2024.

35.         Dále v rozhodnutí o námitkách zadavatel zastává názor, že podepsáním deklarace nestanovil žádný způsob zadání směřující k pořízení munice. Navrhovatel si mylně vykládá pojem společného pořízení se stanovením způsobu zadání podle § 8 zákona, jako společné zadávání za účasti zadavatelů z různých členských států. Ustanovení § 2 odst. 3 zákona explicitně uvádí, že zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku, pokud bude pořizována od centrálního zadavatele či jeho prostřednictvím podle § 9 zákona, což je jednou z možností spolupráce při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Rovněž jsou předpokládány i výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, a to podle ustanovení § 29 zákona, konkrétně podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. s) zákona, které vychází z čl. 346 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

36.         Zadavatel dále ve vyjádření k návrhu uvádí, že sdělení komise, na které odkazuje navrhovatel, skutečně uvádí, že použití společného zadávacího řízení by nemělo vést k obcházení požadavků obranné směrnice. Nicméně navrhovatel nesprávně dovozuje závěr, že všechny společné nákupy v oblasti obrany a bezpečnosti musí být realizovány výhradně prostřednictvím zadávacího řízení a formou veřejné soutěže. Sdělení komise neříká, že jiné postupy nejsou přípustné, jako např. výjimka dle § 29 odst. 1 písm. s) zákona, která téměř doslovně transponuje ustanovení čl. 346 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie. Není na místě dovozovat závěr, že se jedná o obcházení obranné směrnice jen proto, že neprobíhá veřejná soutěž v zadávacím řízení.

37.         Dále zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že by zadavatel v předmětné věci rozhodl o způsobu zadání či o výběru dodavatele. V rozhodnutí o námitkách zadavatel výslovně uvádí, že dosud nezahájil žádné zadávací řízení na nákup munice. Zadavatel koncipoval rozhodnutí o námitkách s ohledem na skutečný a faktický stav případného společného nákupu munice. Rovněž zadavatel dosud nestanovil, že by MOSR mělo mít status tzv. centrálního zadavatele. Všechny uvedené námitky jsou toliko domněnkou navrhovatele.

38.         Pro úplnost zadavatel ve vztahu k publikovanému článku na internetových stránkách Seznam Zprávy uvádí, že v něm není žádná zmínka o tom, že zadavatel již rozhodl o výběru dodavatele. V článku se objevuje toliko vyjádření mluvčí zadavatele, podle které nelze poskytovat bližší informace, jelikož dosud probíhá se slovenskou stranou jednání o potenciálním nákupu munice.

39.         Zadavatel uvádí, že podepsáním deklarace došlo toliko k zahájení spolupráce mezi zadavatelem a MOSR spočívající v získání relevantních a objektivních informací o možnostech na trhu, ekonomických aspektech a také o bezpečnostních parametrech případného společného nákupu.

40.         Zadavatel dále upozorňuje, že návrh navrhovatele může být v rozporu s § 251 odst. 4 zákona, který stanoví zákaz uvádění nových skutečností. Navrhovatel ve svých námitkách brojil proti společnému zadávání zadavatelů podle § 8 zákona. Stejně tak mohl brojit i proti centralizovanému zadávání podle § 9 zákona, což však neučinil. I pokud by bylo možné uvedené posoudit pouze jako rozšíření uplatněné argumentace, domnívá se zadavatel, že návrh v rozsahu bodů 39 až 45 nelze podřadit pod taxativní výčet uvedený v § 250 odst. 1 zákona, který stanoví, proti jakým úkonům je možné návrh podat. Obdobný závěr zadavatele dovozuje i k části návrhu týkající se centralizovaného zadávání, kdy se navíc jedná o nově uvedené skutečnosti.

41.         Postup zadavatele spočívající v nákupu munice není dle názoru zadavatele ani v rozporu s národním právem, ani s právem Evropské unie. Evropská komise ve svém sdělení vyzdvihuje důležitost posílení evropské spolupráce v oblasti obrany, a to včetně oblasti veřejných zakázek, a to zejména v reakci na bezpečnostní problémy, rostoucí náklady na nové obranné systémy a rozpočtová omezení členských států, jakož i na vysokou míru duplicity a roztříštěnosti v odvětví obrany EU.

42.         Zadavatel odkazuje na čl. 3 obranné směrnice, podle které je nezbytné podporovat a rozvíjet evropskou obrannou technologickou základnu. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, mohou členské státy využívat různých nástrojů, a to v souladu s právem Evropské unie. K tomu dále zadavatel odkazuje na sdělení komise, podle kterého je možné provádět společná zadávací řízení na základě článku 39 směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „směrnice“), který výslovně zmiňuje rovněž centralizované zadávání.

43.         V souvislosti s aktuální bezpečnostní situací zadavatel odkazuje na Společnou bílou knihu o budoucnosti evropské obrany 2030 ze dne 19. 3. 2025 (dále jen „bílá kniha“), podle které je nezbytné, aby všechny členské státy Evropské unie a NATO investovaly více do společné obrany. Cílem je rozvíjet vojenskou připravenost pro odstrašení případné ozbrojené agrese. Rovněž bílá kniha vyzdvihuje potřebu rychlejšího a efektivnějšího zadávání veřejných zakázek. Jako jednou z možností spolupráce mezi členskými státy bílá kniha předpokládá rychlé doplnění zásob munice, zbraní a vojenského vybavení, přičemž společné zadávání veřejných zakázek má být nejefektivnějším způsobem, jak pořídit mj. také velké objemy munice, jelikož společným poptáváním je možné snížit náklady, zkrátit dodací lhůty a zajistit interoperabilitu a vzájemnou zaměnitelnost.

44.         Dále zadavatel odkazuje i na další strategické dokumenty o obraně a bezpečnosti, ze kterých vyplývá, že společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti je podporováno. Rovněž zadavatel obsáhle cituje z několika dokumentů a bezpečnostních strategií k tématu nezbytnosti zvyšování obranyschopnosti České republiky.

45.         Zadavatel nesouhlasí s výkladem navrhovatele, týkající se výjimky stanovené v ustanovení § 29 odst. 1 písm. s) zákona, podle které by byl k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky nezbytný postup zadání veřejné zakázky mimo některý druh zadávacího řízení, namísto pořízení předmětu plnění. Podle zadavatele Česká republika rozlišuje bezpečnostní zájmy podle stupně důležitosti, a to životní, strategické a další významné. Pokud by byl připuštěn výklad navrhovatele, došlo by k podstatnému rozšíření aplikace předmětné výjimky, což však nebylo zamýšleno, přičemž tato argumentace se příčí i rozhodovací praxi Úřadu. K tomu zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0105/2019/VZ-01052/2020/533/BŠp ze dne 10. 1. 2020, ve kterém se Úřad věnoval aplikaci předmětné výjimky, a kde mělo být dovozeno, že se jedná právě o plnění, jehož pořízení musí být nezbytné k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, a to zejména těch, které vyplývají ze strategických dokumentů přijímaných vládou nebo ze závazků plynoucích z členství v NATO. Uvedené měl potvrdit i předseda Úřadu, který se přiklání k tomu, že je potřeba prokazovat pouze nezbytnost pořízení plnění, a nikoliv nezbytnost formy jeho pořízení.

46.         Dále zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0271/2016/VZ-05448/2017/323/MOd ze dne 13. 2. 2017, které se sice vztahovalo ke zrušenému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ale rovněž vykládá dotčenou výjimku (která je takřka totožného znění), přičemž v uvedeném rozhodnutí předsedy Úřadu není žádným způsobem řešen postup mimo zadávací řízení, ale naopak je předmětem přezkoumání samotné plnění, které má být nezbytné k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů.

47.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nezpochybňuje naplnění dalších dvou podmínek pro aplikaci výjimky dle § 29 odst. 1 písm. s) zákona, ale naopak konstatuje, že zbylé dvě podmínky jsou naplněny, nezbývá zadavateli než s tímto názorem souhlasit.

48.         Zadavatel uvádí, že účelem případného zadání veřejné zakázky bude zabezpečení bojeschopnosti a připravenosti vojsk k operačnímu nasazení prostřednictvím dodání strategicky významné munice, čímž bude současně zabezpečena i bezpečnost státu. Právě uvedené zadavatel považuje za podstatné bezpečnostní zájmy České republiky. S ohledem na geopolitickou situaci ve světě obdobné bezpečnostní zájmy sdílí i Slovenská republika. Uvedené bezpečnostní zájmy mají být, dle zadavatele, naplněny již samotným dodáním munice, přičemž zadavatel bude usilovat o maximální lokalizaci výroby klíčových komponent munice na území České republiky. Bez pořízení předmětné munice bude výrazně ohrožena bojeschopnost a připravenost jednotlivých bojových uskupení Armády České republiky i Slovenských ozbrojených sil jak v národním, tak i v aliančním prostředí, přičemž by mohlo být ohroženo i plnění závazků České republiky v rámci aliance NATO.

49.         Závěrem zadavatel dodává, že nikde vědomě neuváděl nepravdivé informace. Pro úplnost uvádí, že žádný dodavatel zatím vybrán nebyl a návrh případného smluvního vztahu se nachází pouze v počáteční fázi přípravného řízení. Zadavatel uvádí, že zvažuje všechny možnosti a alternativy a případná akvizice je stále ve fázi získávání relevantních a objektivních informací o možnostech na trhu, ekonomických aspektech i bezpečnostních parametrech případného nákupu munice, přičemž žádné konkrétní rozhodnutí v dané věci nebylo v současné době učiněno. Zadavatel uvádí, že s ohledem na daný stav je logické, že probíhají jednání, během nichž jsou zjišťovány informace o situaci na trhu. Zadavatel je rovněž toho názoru, že případný společný nákup munice není v rozporu s národním a ani evropským právem, a proto by Úřad návrhu navrhovatele vyhovět neměl.

Další průběh správního řízení

50.         Usnesením ze dne 31. 7. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to předložení sdělení, ve kterém zadavatel uvede, jakými konkrétními způsoby naplňuje deklaraci, resp. jaké konkrétní postupy činí na základě této deklarace, přičemž rovněž specifikuje, v jaké fázi se nachází akviziční proces předmětné munice, s jakými subjekty jedná, o čem konkrétně jedná a jaké výstupy z provádění akvizičního procesu předmětné munice existují, a to včetně předložení relevantních podkladů prokazujících tvrzené skutečnosti (zejm. zápisů z jednání, návrhů smluv či dohod atp.).

51.         Dne 6. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k naplňování deklarace ze dne 4. 8. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k deklaraci“).

Vyjádření zadavatele k deklaraci

52.         Zadavatel ve vyjádření k deklaraci uvádí, že navázal spolupráci s MOSR, přičemž probíhají společná jednání s potenciálním dodavatelem, společností ZVS, za účelem konzultování technických specifikací a smluvních požadavků v oblasti nákupu munice. Uvedené má dle zadavatele vyplývat z přiložených zápisů z jednání. Zadavatel rovněž uvádí, že rámci jednání bylo konzultováno i případné znění rámcové dohody, kterou rovněž zadavatel přiložil ke svému vyjádření k deklaraci.

53.         Dále zadavatel uvádí, že samotný akviziční proces na pořízení munice dosud nezapočal. Zadavatel zvažuje všechny možnosti a alternativy, přičemž žádné konkrétní konečné rozhodnutí dosud neučinil. Prozatím nebyla zpracována specifikace nabývaného majetku a ani nebyl předložen návrh nabytí majetku vedení zadavatele, který je podmínkou pro zahájení akviziční části.

54.         Ve vyjádření zadavatele k deklaraci zadavatel dále uvedl, že v přiložených dokumentech jsou vyznačeny informace, které jsou považovány potenciálním dodavatelem za obchodní tajemství. Zadavatel rovněž žádá, aby přílohy podání byly vyloučeny z nahlížení do spisu s odkazem na ustanovení § 260 zákona, které má bránit tomu, aby konkurenti zneužívali správní řízení vedené Úřadem v konkurenčním boji, resp. aby se seznámili s nabídkami jiných dodavatelů.

Další průběh správního řízení

55.         Usnesením ze dne 7. 8. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to řádnému odůvodnění, proč a na základě jakého právního předpisu skutečnosti obsažené v dokumentech doručených společně s vyjádřením zadavatele k deklaraci představují skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, v důsledku čehož by měly být vyloučeny z nahlížení do spisu podle § 38 odst. 6 správního řádu, jakož i k jejich jednoznačné identifikaci.

56.         V reakci na výše uvedené usnesení zadavatel sdělil, že v přiložených dokumentech zadavatel znepřístupnil pouze osobní údaje osob, které se účastnili jednání z důvodu zabezpečení jejich ochrany soukromí s odkazem na zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Zadavatel rovněž odkazuje na obchodní tajemství vyznačené potenciálním dodavatelem, na které upozorňoval již ve svém vyjádření zadavatele k deklaraci.

57.         Usnesením ze dne 13. 8. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele ze dne 18. 8. 2025

58.         Dne 18. 8. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele, ve kterém navrhovatel mj. žádá o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí, a to tak, aby měl navrhovatel k dispozici alespoň 7 kalendářních dnů od okamžiku, kdy mu bude ze strany Úřadu umožněno nahlédnutí do spisu vzdáleným přístupem, k čemuž rovněž přikládá navrhovatel žádost o vzdálený přístup do spisu. Navrhovatel dále žádá o nařízení předběžného opatření, kterým bude zadavateli zakázáno uzavření smlouvy na nákup munice.

59.         Navrhovatel uvádí, že měl možnost se seznámit se spisem pouze částečně, přesto se vyjadřuje k některým skutečnostem a argumentaci zadavatele v průběhu správního řízení. Navrhovatel uvádí, že tvrzení zadavatele, podle kterého neměly návrhu předcházet námitky, neobstojí, jelikož podstata námitek i návrhu směřuje proti postupu zadavatele směřujícího k nákupu munice v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona. Argumenty a skutečnosti, které zadavatel považuje za „nové“, byly pouhou reakcí na argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách, kterou se zadavatel snažil svůj postup ospravedlnit, podstatu námitek však neměnily.

60.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k podmínkám aplikace výjimky podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. s) zákona, resp. k výkladu podmínek její aplikace provedenému zadavatelem. Jak již navrhovatel uvedl ve svém návrhu, výjimka podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. s) zákona vyžaduje splnění 3 podmínek, přičemž zadavatel dovozuje, že vždy, když zadává veřejnou zakázku, jejímž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním a zadání takové veřejné zakázky nepříznivě ovlivní podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenskému užití, může postupovat mimo zadávací řízení, je-li realizace předmětu veřejné zakázky nezbytná k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, bez ohledu na to, zda by zadáním takovéto veřejné zakázky v některém z druhů zadávacích řízení podle ustanovení § 3 zákona mohlo dojít k ohrožení sledovaných podstatných bezpečnostních zájmů, či nikoliv.

61.         Ačkoliv se zadavatel odkazuje na sdělení komise a rozhodovací praxi Úřadu, není výklad zadavatele dle názoru navrhovatele správný. Navrhovatel uvádí, že sdělení komise potvrzuje výklad navrhovatele, když hovoří o tom, že veřejní zadavatelé musí zvážit, z jakého důvodu je neuplatňování směrnice o zadávání veřejných zakázek v daném případě nezbytné k ochraně podstatného zájmu bezpečnosti. Právě uvedené tak potvrzuje správnost výkladu navrhovatele týkajícího se zákonných podmínek pro aplikaci citované zákonné výjimky. V tomto kontextu navrhovatel obsáhle cituje z rozhodovací praxe Úřadu. Dále k tomu navrhovatel uvádí, že společným jmenovatelem rozhodovací praxe Úřadu je skutečnost, že vybraný dodavatel byl z území České republiky a sledovaným podstatným bezpečnostním zájmem byly podpora a ochrana českého obranného průmyslu. Pouze tyto skutečnosti odůvodňovaly aplikaci výjimky.

62.         V daném případě se však zadavatel chystá zadat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení zahraničnímu dodavateli, a tedy v přímém rozporu s podstatným bezpečnostním zájmem České republiky, který v minulosti zadavatel před Úřadem obhajoval.

63.         Z uvedeného tedy dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel vykládá podmínky pro aplikaci výjimky nesprávně a v rozporu se sdělením komise a rozhodovací praxí Úřadu. Navíc důvody, na základě kterých byla výjimka úspěšně obhájena v minulosti, v tomto konkrétním případě zjevně neobstojí.

64.         Navrhovatel dále poukazuje na postup zadavatele ohledně informování o postupu nákupu munice. Zadavatel se dle jeho názoru snaží nabudit dojem, že podpisem deklarace nedošlo k žádnému rozhodnutí o způsobu zadání veřejné zakázky na pořízení munice a žádný postup směřující k nákupu munice neexistuje. V tomto ohledu navrhovatel se zadavatelem nesouhlasí. Z příloh návrhu a tohoto vyjádření jasně vyplývá, že ačkoliv zadavatel tvrdí, že žádné konkrétní rozhodnutí o nákupu munice nepadlo, proběhlo v Dubnici nad Váhom společné jednání mezi zadavatelem a MOSR a dodavateli ze skupiny CSG o možnostech dodávek konkrétního sortimentu munice. K tomu odkazuje na zápis z jednání, který se mu podařilo získat a který rovněž přikládá ke svému vyjádření. Uvedené dokládá, že zadavatel jednal a jedná s konkrétními dodavateli o nákupu munice, a to nejméně od března letošního roku, tedy po dobu více než čtyř měsíců.

65.         Výsledkem právě uvedeného je dle navrhovatele návrh smlouvy o konkrétních podmínkách plnění na dodávku munice, jehož titulní strana byla publikována v internetovém článku, na který navrhovatel rovněž odkazoval. Rovněž i text návrhu smlouvy navrhovatel přikládá ke svému vyjádření. V tomto ohledu navrhovatel poukazuje na ustanovení § 3 správního řádu, podle kterého platí, že by měl Úřad v rámci řízení postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu nezbytném pro vydání meritorního rozhodnutí.

66.         Navrhovatel dále uvádí, že je přesvědčen, že zadavatel přistoupí k uzavření smlouvy, uplyne-li marně blokační lhůta podle ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) zákona. V takovém případě by Úřad musel správní řízení zastavit, v důsledku čehož by navrhovatel definitivně přišel o možnost podílet se na dodávce munice. V tomto ohledu proto navrhovatel navrhuje, aby Úřad vydal předběžné opatření, kterým bude zadavateli zakázáno uzavřít smlouvu na nákup munice.

67.         Úřad následně dne 29. 8. 2025 na základě návrhu navrhovatele vydal rozhodnutí z téhož dne, kterým nařídil zadavateli předběžné opatření v podobě zákazu uzavřít mimo zadávací řízení rámcovou dohodu s dodavatelem společností ZVS, jejímž předmětem bude nákup munice, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0468/2025/VZ.

Další průběh správního řízení

68.         Usnesením ze dne 20. 8. 2025 Úřad na základě žádosti navrhovatele ze dne 18. 8. 2025 prodloužil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

69.         Zadavatel se k podkladům v určené lhůtě ani později nevyjádřil.

70.         Dne 25. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 25. 8. 2025

71.         Navrhovatel v úvodu svého vyjádření odkazuje na skutečnosti uvedené v návrhu a vyjádření ze dne 18. 8. 2025, přičemž v plném rozsahu trvá na svém návrhu. Navrhovatel je přesvědčen, že podklady shromážděné Úřadem potvrzují, že zadavatel směřuje k uzavření smlouvy na nákup munice v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona.

72.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel nejméně od března 2025 kontinuálně jedná s dodavatelem ze skupiny CSG o možnostech dodávek konkrétního sortimentu munice podle konkrétních podmínek; o konkrétních smluvních podmínkách, jakož i o způsobu zadání. To vyplývá i ze zadavatelem předložených dokumentů, konkrétně ze zápisu z jednání z července 2025.

73.         K tomu navrhovatel uvádí, že podle rozhodovací praxe platí, že výjimky ze závazných postupů pro zadávání veřejných zakázek mají být vždy vykládány restriktivně a pakliže se zadavatel dovolává existence podmínek pro jejich aplikaci, je to on, koho tíží důkazní břemeno ohledně prokázání jejich existence. K tomu navrhovatel odkazuje a cituje z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie a Krajského soudu v Brně.

74.         Z jednotlivých vyjádření zadavatele vyplývá, že zadavatel popírá existenci samotného zadávacího postupu, ačkoliv sám předkládá důkazy svědčící o opaku, přičemž se aplikace žádné konkrétní výjimky výslovně nedovolává a existenci zákonných podmínek pro její aplikaci nijak neprokazuje. Z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá toliko obecný a nesprávný výklad zákonných podmínek pro aplikaci tzv. bezpečnostní výjimky podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. s) zákona, přičemž neuvádí, že by právě uvedená výjimka měla být v souvislosti s nákupem munice aplikována. Zadavatel ani netvrdí a ani neprokazuje, že by nákup munice byl nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky.

75.         V tomto ohledu je tak odkaz, uvedený v preambuli návrhu rámcové dohody, na ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 343/2015 Z. z. o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov [který je obdobou výjimky ustanovení § 29 odst. 1 písm. s) zákona], absurdní.

76.         Jakkoli zadavatel popírá, že by bylo o konkrétním způsobu nákupu munice rozhodnuto, opak je pravdou. I v případě, že by zadavatel tvrdil, že nákup munice bude předmětem některé z otevřených forem zadávacích řízení podle ustanovení § 3 zákona, nebo bude jiným způsobem umožněna hospodářská soutěž mezi dodavateli, pak by byl zahraniční dodavatel, s nímž zadavatel již od března 2025 jedná, zvýhodněn tak, že by řádná hospodářská soutěž nebyla možná.

77.         Navrhovatel je toho názoru, že se zadavatel snaží zabránit tomu, aby se jakékoliv informace o nákupu munice dostaly mimo sféru zadavatele. V kontextu toho působí odkaz zadavatele na zásadu transparentnosti zcela absurdně. O tom dále svědčí skutečnost, že návrh rámcové dohody předpokládá, že nebude po uzavření zveřejněn v systému registru smluv, že zadavatel ho v návaznosti na žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, odmítá poskytnout, a navíc se jej i s odkazem na ustanovení § 218 zákona ve spojení s § 260 zákona snaží vyloučit z nahlížení do spisu v rámci vedeného správního řízení. Takový postup je však ze strany zadavatele nadužíván, v důsledku čehož nelze dospět k závěru o transparentním postupu zadavatele.

78.         Jak již uvedl navrhovatel v návrhu, nákup munice od zahraničního dodavatele je dle jeho názoru v rozporu s podstatnými bezpečnostními zájmy České republiky, jak jej vymezují strategické dokumenty. Nákup munice ze zahraničí totiž směřuje k oslabení průmyslové základny České republiky nezbytné pro obranu státu ve výslovně uvedeném klíčovém sektoru – ve výrobě munice. Navrhovatel je toho názoru, že předně by si zadavatel měl zodpovědět otázku, jestli v sektoru výroby munice na území České republiky existuje sériová výroba poptávaného plnění. Při vyhodnocení by totiž zadavatel musel nutně dojít k závěru, že kanónovou munici ráže 30 x 173 mm na území České republiky vyrábí pouze společnost ZVI a.s. a v souladu se strategickými dokumenty by tedy zadavatel měl upřednostnit dodávku od domácího výrobce za účelem zajištění bezpečnosti dodávek. Tanková munice ráže 120 x 570 mm není na území České ani Slovenské republiky vyráběna (pro použití ve zbraňových systémech využívaných Armádou České republiky), a proto by měl zadavatel podpořit vznik výrobních kapacit na území České republiky za účelem zajištění bezpečnosti dodávek. A co se dělostřelecké munice ráže 155 mm týče, ta je na území České republiky vyráběna subjekty ze skupiny CSG, jakož i navrhovatelem, a proto by měl zadavatel upřednostnit dodávku od některého z domácích výrobců, prostřednictvím hospodářské soutěže mezi domácími výrobci.

79.         Rovněž by si dle názoru navrhovatele měl zadavatel zodpovědět otázku týkající se časového horizontu dodání poptávaného plnění. V případě, že sériová výroba není na území České republiky zajištěna, pak zadavatel musí dle navrhovatele nutně dojít k závěru, že jakákoliv dodávka plnění nezbytného pro obranu státu od zahraničního dodavatele je v případě zhoršení bezpečnostní situace vždy riziková, jelikož zahraniční dodavatel bude vždy primárně uspokojovat poptávku svého domovského státu.

80.         I přestože zadavatel uvažuje o poddodavatelích z území České republiky, nejsou dle názoru navrhovatele takové poddodávky z hlediska zajištění bezpečnosti a obranyschopnosti státu dostačující, neboť se jedná pouze o dodávky jednotlivých komponent sloužících pro výrobu munice. V tomto ohledu veškerá přidaná hodnota spojená s kompletací a výrobou munice, jakož i s know-how a ekonomickými přínosy zůstane plně pod kontrolou vybraného zahraničního dodavatele, což je v rozporu s požadavky na zajištění bezpečnosti dodávek na podporu a ochranu českého obranného průmyslu, jak jsou vymezeny strategickými dokumenty.

81.         Navrhovatel proto trvá na tom, aby Úřad vydal rozhodnutí, ve kterém konstatuje, že postup dodavatele na nákup munice je v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona a zároveň uloží opatření k nápravě spočívající v zákazu zadavatele pokračovat v postupu směřujícímu k nákupu munice.

IV.          Závěry Úřadu

82.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentů obdržených od zadavatele souvisejících s jeho postupem a stanovisek předložených účastníky správního řízení, rozhodl o tom, že zadavatel v daném případě postupuje v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona ve spojení s ustanovením § 131 odst. 2 zákona tím, že směřuje k uzavření rámcové dohody na nákup munice mimo zadávací řízení, ačkoliv ani v průběhu správního řízení neprokázal, že by nebyl povinen předmětnou rámcovou dohodu uzavřít v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

83.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.

84.         Podle § 2 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou je veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3 nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

85.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

86.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)             zjednodušené podlimitní řízení,

b)             otevřené řízení,

c)             užší řízení,

d)             jednací řízení s uveřejněním,

e)             jednací řízení bez uveřejnění,

f)              řízení se soutěžním dialogem,

g)             řízení o inovačním partnerství,

h)             koncesní řízení, nebo

i)               řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

87.         Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

88.         Podle § 131 odst. 2 zákona může zadavatel uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

89.         Podle § 132 odst. 1 zákona platí, že pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim, není-li stanoveno v této části jinak.

90.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

91.         Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle odstavce 1 podávají písemně a lze je podat proti

a)             všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3,

b)             volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c)             postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

92.         Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

93.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

94.         Podle § 249 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z moci úřední.

95.         Podle § 250 odst. 1 zákona platí, že návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a)             zadávacím podmínkám,

b)             dobrovolnému oznámení,

c)             vyloučení účastníka zadávacího řízení,

d)             výběru dodavatele,

e)             volbě druhu zadávacího řízení, nebo

f)              postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

96.         Podle § 263 odst. 7 zákona platí, že Úřad zadavateli zakáže pokračovat v návrhem napadeném postupu, pokud v řízení o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, zjistí, že postup zadavatele je v rozporu s tímto zákonem nebo jej obchází.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace vztahující se k postupu zadavatele

97.         Z deklarace vyplývá, že „(…) Česká republika a Slovenská republika (…) mají zavedenou nebo plánují pořízení a zavedení nového vojenského materiálu využívajícího stejnou munici, především tankovou munici ráže 120 x 570 mm, kanónovou munici ráže 30 x 173 mm a případně další munici a muniční komponenty (…) berouce na vědomí, že jejich spolupráce při pořízení a používání vojenského materiálu povede ke zvýšení vzájemné součinnosti a bojových schopností, (…) respektujíce právní předpisy států signatářů, jakož i jejich mezinárodněprávní závazky, deklarují zájem úzce spolupracovat při koordinaci postupu pořízení a používání vojenského materiálu při vědomí, že proces pořízení uskuteční jeden ze signatářů a druhý se k němu připojí, případně bude proces pořízení v každém státě uskutečňován samostatně v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem.“

98.         V žádosti o informace tazatel žádal o poskytnutí odpovědí zadavatele mj. na následující otázky:

„2) Proběhlo již v měsíci květnu nebo červnu jednání o společném nákupu [m]unice s MOSR mezi Vaším úřadem a zástupci MOSR, či jiného veřejnoprávního subjektu ze Slovenské republiky a/nebo zástupci možných dodavatelů [m]unice?

3) Je-li odpověď na předchozí otázku kladná:

a) prosíme o poskytnutí zápisu z příslušného jednání o společnému nákupu [m]unice s MOSR;

b) uveďte kdo jsou tito možní dodavatelé munice;

c) uveďte, zda jsou tito dodavatelé v současné době výrobci [m]unice.

(…)

6) Existuje již návrh možné podoby rámcové dohody či jiné formy smluvního vztahu, jejímiž smluvními stranami by byla Váš úřad, MOSR a konkrétní dodavatel, a to zejména v podobě společnosti ZVS, či jiného subjektu ze skupiny Czechoslovak Group a součástí jejíhož předmětu má být dodávka [m]unice?

7) Je-li odpověď na předchozí otázku kladná, prosíme o:

a) poskytnutí příslušného návrhu rámcové dohody, či jiné formy smluvního vztahu;

b) poskytnutí informace, jakým postupem z pohledu právní úpravy obsažené v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 343/2015 Z. z., o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov, ve znění pozdějších předpisů má být příslušný smluvní vztah uzavřen;

c) poskytnutí informace, zda byla vyhodnocena bezpečnostní rizika související se společným nákupem [m]unice s MOSR.“

99.         V rámci poskytnutí informací zadavatel v návaznosti na výše citované dotazy uvedl, že „Ad 2 a 3) V měsících květnu a červnu tohoto roku proběhla jednání o společném nákupu munice s MO SR k získání relevantních a objektivních informací o možnostech na trhu, ekonomických aspektech a o bezpečnostních parametrech případného společného nákupu, i za účasti zástupců potenciálního dodavatele. Zápisy z těchto jednání obsahují informace týkající se budoucího rozhodnutí obou ministerstev obrany a MO ČR je nemůže poskytnout. Žádné konkrétní konečné rozhodnutí směřující k uzavření smluvního vztahu ve věci společného nákupu munice nebylo stále v současné době učiněno. MO ČR však zvažuje všechny možné možnosti a alternativy dodavatelů. Jednání z úrovně MO SR za účasti MO ČR probíhají se zástupci společnosti ZVS Holding a.s., a společnosti MSM Group s.r.o., která je výrobcem některých druhů munice.

Ad 6 a 7) Návrh možné rámcové dohody jejímž předmětem má být dodávka munice, existuje, nicméně pouze v pracovní verzi, která se může od konečné verze i značně lišit. Vzhledem k tomu, že MO ČR zatím v předmětné věci nerozhodlo, nelze ani poskytnout informaci jakým postupem z pohledu právní úpravy má být příslušný smluvní vztah uzavřen. Z hlediska hodnocení bezpečnostních rizik souvisejících se společným nákupem munice uvádíme, že pro MO ČR je zásadní oblastí odolnost nákupního systému, proto mezi klíčové faktory, jež jsou součástí rozhodovacích procesů, patří i posouzení dostupnosti, schopností dodavatelů, zajištění určité míry diverzifikace pro klíčové komponenty, mezi které rozhodně patří strategicky významná munice. Volba zabezpečení munice pomocí rámcových dohod zajišťuje flexibilitu dodávek a akvizičních procesů. Pro MO ČR je podstatná problematika udržování strategických zásob a více možností dodavatelských řetězců. Standardně je součástí akvizičního procesu hodnocení rizik a dopadů akvizice na municipality. MO ČR cílí na odolnost trhu také z hlediska účelného a hospodárného zajištění munice i v případě krizových situací, či válečného stavu.“

100.     Z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z článku publikovaného na internetových stránkách Seznam Zprávy[4] „Česko chce nakupovat munici od Slováků, domácí výrobce protestuje“ ze dne 26. 6. 2025 vyplývá, že existuje návrh rámcové smlouvy, přičemž se v článku objevilo znění preambule návrhu rámcové smlouvy (ve slovenském jazyce).

101.     Ze zápisu z jednání mezi MOČR a MOSR, č. SEMOD-234/2025-4 z června 2025 vyplývá, že „[ú]častníci: (…) MSM Group (…) CSG (…) Predmetom prvej časti rokovanie bolo upresnenie technických informacií jednotlivých typov munície. Diskusia ďalej viedla k subdodávateľským reťazcom (…). Druhá časť rokovania bola zameraná na konkrétne zmluvné podmienky rámcovej zmluvy. (…) Poslať žiadosť o poskytnutie informácii/cenovú ponuku spoločnosti ZVS Holding. “

102.     Ze zápisu z jednání mezi MOČR a MOSR, č. SEMOD-234/2025-8 z července 2025 vyplývá, že „[ú]častníci: (…) MSM Group (…) CSG (…) ZVS Holding (…) Predmetom rokovania boli zmluvné podmienky rámcovej zmluvy. Ďalej se prorokovalo upresnenie technických informacií jednotlivých typov munície v súvislosti s poskytnutými materiálmi od společnosti. (…) Doplniť do cenovej ponuky munície typu 30 x 173 (…). Zahájiť zadanie znaleckého posudku na kúpne ceny.“

103.     Z pracovního návrhu rámcové dohody ke dni 22. 7. 2025 (dále jen „návrh rámcové dohody“) vyplývá, že „[ú]čelom tejto rámcovej zmluvy je prostredníctvom vytvorenia právného rámca k realizácií nákupov k poskytnutiu plnenia udržať bojaschopnosť a pripravenosť k plneniu úloh ozbrojených zložiek příslušných štátov prostredníctvom doplnenia stanovených zásob predmetnej vojenskej munície pre priamu spotřebu v rámci výcviku a stanovených zásob pre zabezpečenie obrany Slovenskej republiky a Českej republiky, prípadne ďalších budúcich účastníkov a pre plnenie úloh v zahraničních operáciách příslušných štátov, a to všetko v súlade so všeobecne záväznými právními predpismi Slovenskej republiky, Českej republiky, Európskej únie štandardov NATO. Rámcová zmluva je uzavtorená podľa § 1 odst. 2 písm. a)[5] zákona o verejnom obstaravaní v súlade s č. 346 odst. 1 písm. b)[6] Zmluvy o fungovaní Europskej únie. (…)“

Právní posouzení postupu zadavatele

K výroku I. tohoto rozhodnutí

104.     Ve svém návrhu navrhovatel požaduje uložení zákazu zadavateli uzavřít rámcovou dohodu, jejímž předmětem je nákup munice mimo zadávací řízení. Předmětem správního řízení je posouzení návrhu a rozhodnutí o jeho důvodnosti, tedy zodpovězení otázky, zda postup zadavatele směřuje k uzavření rámcové dohody na nákup munice mimo zadávací řízení, či nikoliv, a případně, zda je takový postup v souladu se zákonem.

105.     V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2019, č. j. 31 Af 11/2018-252 (dále jen „rozsudek KS“), ze kterého vyplývá, že „[z]ákon připouští podávat námitky a návrh na přezkum úkonů zadavatele nejen v situaci, kdy se jedná o úkony činěné již v rámci určitého zadávacího řízení, ale také v situaci, kdy jde o úkony, které vedou k přímému uzavření smlouvy. Aby bylo ovšem možné hovořit o postupu či úkonu, který skutečně směřuje k přímému uzavření smlouvy, musí být navenek projevena jednoznačná vůle zadavatele přistoupit k přímému uzavření smlouvy a alespoň v základních obrysech musí být zřejmé, jakým způsobem toho hodlá zadavatel dosáhnout (např. kterou zákonnou výjimku z povinnosti zadat zakázku v rámci zadávacího řízení hodlá využít). (…) To (…) potvrzuje rozsudek Soudního dvora ve věci C-26/03, Stadt Halle, (…) z úvah Soudního dvora ohledně povahy úkonů, které mají být na základě přezkumné směrnice předmětem přezkumu, lze v této věci vyjít. Soudní dvůr v bodě 35 rozsudku výslovně uvedl, že ‚[p]řezkumu nepodléhají jednání, která představují pouhý předběžný průzkum trhu nebo která jsou čistě přípravná a jsou součástí vnitřní úvahy zadavatele za účelem zadání veřejné zakázky.‘ Následně v bodě 39 dodal, že ‚přezkumu podléhá projev vůle zadavatele v souvislosti se zakázkou, o kterém se jakýmkoliv způsobem dozví dotčené osoby, pokud tento projev přesáhl stadium stanovené v bodě 35 tohoto rozsudku a může mít právní účinky.‘ Přezkoumatelným tedy nemůže být úkon, který je teprve součástí procesu tvorby vůle zadavatele, nýbrž až úkon, který je jeho skutečným projevem vůle navenek.“ Z právě uvedeného rozsudku KS tedy vyplývá, že aby bylo možné přezkoumávat postup zadavatele, spočívající v úkonech, které vedou k přímému uzavření smlouvy, je nezbytné, aby byla navenek projevena jednoznačná vůle zadavatele přistoupit k přímému uzavření smlouvy a alespoň v základních obrysech musí být zřejmé, jakým způsobem toho hodlá dosáhnout.

106.     Z dostupných podkladů vyplývá, že spolupráce mezi zadavatelem a MOSR byla zahájena uzavřením deklarace, ve které mj. její strany deklarovaly zájem spolupracovat při koordinaci postupu při nákupu munice s tím, že proces pořízení munice uskuteční jeden ze signatářů deklarace a druhý se k němu připojí, případně bude proces nákupu munice v každém státě uskutečňován samostatně v souladu s jeho vnitrostátním právem.

107.     Na základě právě uvedeného zadavatel společně s MOSR zahájili společná jednání s potenciálním dodavatelem munice – společností ZVS. Jak vyplynulo ze zápisů z jednání, jednání probíhají již několik měsíců, lapidárně řečeno od uzavření zmíněné deklarace do současnosti. Ze zápisů z jednání rovněž vyplynulo, že jednání se také zúčastnili zástupci společnosti MSM GROUP a společnosti CZECHOSLOVAK GROUP a.s., IČO 03472302, se sídlem U Rustonky 714/1, Karlín, 186 00 Praha 8 (dále jen „CSG“).

108.     K tomu Úřad dále akcentuje skutečnost, že v období od uzavření deklarace do doby vydání tohoto rozhodnutí proběhlo hned několik jednání, jejichž předmětem byla nejrůznější témata, a to počínaje technickými detaily munice, přes možnosti zapojení poddodavatelů, množství dodané munice a smluvními podmínkami konče. Z uvedených jednání rovněž vzešel pracovní návrh rámcové dohody, který dále podléhá jednání zúčastněných stran.

109.     Na tomto místě považuje Úřad za vhodné uvést, že již z tohoto postupu zadavatele se Úřadu jeví, že argumentaci zadavatele, podle které doposud zadavatel pouze shromažďuje relevantní informace na trhu a další informace o aspektech společného nákupu, nelze považovat za odpovídající skutečnosti, neboť její podstatu doložené podklady nepodporují. Naopak z nich vyplývá, že vyjednávání již postoupila, přičemž nelze uzavřít, že by šlo pouze o úvodní fázi shromažďování informací, neboť v takové úvodní fázi zpravidla nepůjde o konkrétní jednání o smlouvě, nýbrž spíše o obecné aspekty obchodního vztahu, jakož i o samotnou osobu dodavatele (či ještě spíše různé osoby dodavatelů působících na relevantním trhu). Skutečnost, že již existuje návrh rámcové dohody, spíše vypovídá o tom, že jednání již pokročila do další fáze, kdy je „na stole“ konkrétní znění smluvního textu (s konkrétními smluvními stranami), které dále podléhá vyjednávání a úpravám v návaznosti na požadavky jednotlivých stran. V tomto ohledu Úřad nesouhlasí se zadavatelem, že by tento „zatím jen shromažďoval informace o možnostech na trhu“.

110.     V kontextu právě řešeného případu Úřad považuje za podstatné zejména dvě konkrétní skutečnosti, a to skutečnost, že zadavatel doposud jedná de facto pouze s jedním potenciálním dodavatelem, a skutečnost, že již existuje konkrétní návrh rámcové dohody (ačkoliv se jedná o pracovní verzi). K tomu dále Úřad uvádí následující.

111.     Z předložených podkladů vyplývá, že zadavatel (společně s MOSR) jedná toliko s jedním jediným dodavatelem, a to společností ZVS. Ze zápisů jednání sice vyplývá, že se jednání účastní také zástupci společnosti MSM GROUP a společnosti CSG, nicméně z veřejně dostupných informací vyplývá, že tyto subjekty spolu tvoří jednu výrobní skupinu CSG, konkrétně divizi Defence, jejichž předmětem činnosti je „vývoj, výroba a prodej vojenských a speciálních kolových i pásových vozidel, terénních nákladních automobilů, zbraní a zbraňových systémů.“.[7] V tomto ohledu tak nelze dospět k závěru o tom, že jednání s uvedenými společnostmi (které byly přítomné na jednáních, resp. jejich zástupci) by mohlo vést k hospodářské soutěži či konkurenci na trhu, neboť pakliže jsou všechny přítomné společnosti členy jedné výrobní skupiny, lze důvodně předpokládat, že jejich postavení může být přirovnáno ke koncernu, kdy se jedná o ekonomickou jednotku s jednotným hospodářským účelem s určitým (vyšším) stupněm vnitřního propojení. Uvedené lze rovněž dovodit z výroční zprávy 2024 CSG, ze které vyplývá, že společnost MSM GROUP je uvedená jakožto spřízněná osoba, resp. jako subjekt ve skupině, kterou společnost CSG nepřímo ovládá. Situace je taková, že přímou ovládající osobou společnosti MSM GROUP je společnost CSG DEFENCE a.s., kterou CSG přímo ovládá. Uvedené rovněž platí i ve vztahu ke společnosti ZVS s tím, že její přímo ovládající osobou je společnost MSM GROUP. V tomto ohledu proto nelze dospět k závěru, že by mezi jednotlivými společnostmi tvořící skupinu probíhal typický konkurenční boj, ze kterého by zadavatel mohl těžit, v důsledku čehož by mohl vyjednat lepší smluvní podmínky. Rovněž to znamená, že v právě řešeném případě zadavatel de facto jedná pouze s jedním dodavatelem na trhu.

112.     Úřad je toho názoru, že v kontextu právě uvedeného je oslabeno tvrzení zadavatele, podle kterého zadavatel zvažuje všechny možné možnosti a alternativy, když opakovaně jedná v průběhu několika měsíců, výhradně s jediným (potenciálním) dodavatelem, a to společností ZVS, resp. případně s jeho ovládajícími osobami. Úřad zde akcentuje, že zadavatel ani na výzvu Úřadu nepředložil žádné další podklady, ze kterých by bylo možné alespoň uvažovat o zvažování jiných alternativ ze strany zadavatele. Naopak veškeré zadavatelem doložené podklady (a to ať už v rámci vyjádření k návrhu, tak na základě usnesení Úřadu) se týkají toliko výše popsaných jednání.

113.     Ve vztahu k návrhu rámcové smlouvy Úřad uvádí, že v průběhu jednání mezi zadavatelem, MOSR a společností ZVS vykrystalizoval návrh rámcové dohody, do kterého je již zakomponována společnost ZVS jako prodávající a MOSR a zadavatel jako kupující. Z návrhu rámcové dohody rovněž vyplývá, že doposud není ujednáno ani množství munice ani jejich ceny, jakožto podstatné náležitosti kupní smlouvy, a lze důvodně předpokládat, že návrh rámcové dohody bude dále podroben vyjednávání mezi všemi zúčastněnými stranami, jak rovněž vyplývá ze zápisů z jednání (jakkoliv není blíže specifikováno, jaké smluvní podmínky mají být předmětem jednání). Rovněž je předpokládáno přistoupení veřejného zadavatele k rámcové smlouvě po jejím uzavření. Z preambule návrhu rámcové dohody vyplývá, že se uzavírá v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona o verejnom obstarávaní v souladu s čl. 346 odst. 1 písm. b) SFEU, a v tomto ohledu již samotný návrh rámcové dohody předpokládá, že bude uzavřena mimo jakékoliv zadávací řízení, tedy na základě bezpečnostní výjimky podle § 29 odst. 1 písm. s) zákona, ačkoliv zadavatel setrvává na názoru, že žádné „finální rozhodnutí“ o uzavření smlouvy ještě nebylo učiněno. Z návrhu rámcové dohody dále vyplývá, že již existuje mezi stranami shoda ohledně specifikace způsobu dodání zboží, smluvních sankcí, specifikace týkající se předmětu plnění, záruk i procesu vytýkání vad zboží i možných způsobů předčasného ukončení smlouvy.

114.     Úřad tak nesouhlasí s názorem zadavatele, podle kterého se návrh případného smluvního vztahu nachází pouze v počáteční fázi přípravného řízení. Naopak má Úřad za to, že dle uvedených skutečností přípravná fáze notně pokročila, přičemž lze vysledovat podle konkrétních vodítek, že se již o počáteční fázi nejedná. V tomto ohledu Úřad poukazuje zejména na skutečnost, že zadavatel prokazatelně jedná již po několik měsíců pouze s jediným dodavatelem na trhu, přičemž se tvoří, resp. již vytvořily konkrétní kontury smluvního vztahu, zejména v osobě dodavatele a rovněž ve formě smluvního vztahu (byť stále s prostorem pro vyjednání jednotlivých smluvních aspektů).

115.     V tomto ohledu má Úřad za to, že takové jednání zadavatele naplňuje požadavek stanovený v rozsudku KS, podle kterého je přezkoumatelný takový postup zadavatele, který spočívá v úkonech, které vedou k přímému uzavření smlouvy, přičemž je nezbytné, aby navenek byla projevena jednoznačná vůle zadavatele přistoupit k přímému uzavření smlouvy a v základních obrysech musí být zřejmé, jakým způsobem toho hodlá dosáhnout. Uvedené aspekty považuje Úřad za naplněné, když zadavatel jedná pouze s jedním konkrétním dodavatelem na trhu, v důsledku čehož byla projevena vůle zadavatele navenek právě tím, že jedná s tímto jedním konkrétním dodavatelem, a rovněž s přihlédnutím k tomu, že již existuje i poměrně konkrétní představa obou smluvních stran, jakým způsobem hodlají dosáhnout uzavření smlouvy. Z proběhnuvších jednání totiž vyplývá, že všechny zúčastněné strany směřují právě k uzavření rámcové dohody mimo zadávací řízení, jakkoliv tato vůle ještě nebyla stvrzena uzavřením (finální) rámcové dohody, což však dle názoru Úřadu není na překážku právě uvedenému závěru, že již byla projevena vůle zadavatele navenek, a to v dostatečných obrysech. Rovněž je nezbytné zmínit, že Úřad jako podstatnou vnímá skutečnost, že zadavatel (společně s MOSR) jedná pouze s jediným dodavatelem (jak je vysvětleno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), jelikož v tomto ohledu nedochází ke konkurenčnímu boji, kdy by zadavatel od konkurenta mohl obdržet „lepší nabídku“, v důsledku které lze učinit alespoň dílčí závěr o probíhající hospodářské soutěži, čímž by byl podpořen závěr, že zadavatel ještě není rozhodnut, resp. že skutečně zjišťuje, jaké možnosti na trhu jsou zadavateli k dispozici. Naopak uvedené skutečnosti závěr zadavatele, podle kterého zadavatel nesměřuje k žádné konkrétní akvizici, spíše vyvrací.

116.     Na tomto místě Úřad uvádí, že za klíčové považuje zejména všechny výše uvedené informace, které ve svém souhrnu utváří ucelený řetězec nepřímých důkazů, na základě kterých Úřad dospívá k závěru, že jednání zadavatele (společně s MOSR) vykazuje takové indicie, na základě kterých je možné důvodně dospět k závěru, že jde o takový postup, který směřuje k přímému uzavření smlouvy s tím, že navenek byla projevena jednoznačná vůle zadavatele přistoupit k přímému uzavření rámcové dohody mimo zadávací řízení. Úřad rovněž odmítá argumentaci zadavatele, podle které teprve shromažďuje relevantní informace na trhu a zjišťuje, jaké možnosti pořízení munice existují, neboť skutečnosti vyplývající zejména ze zápisů z jednání, jakož i existence pracovního návrhu rámcové dohody, jakož i četná jednání s jediným dodavatelem, uvedené tvrzení zadavatele nepodporují, nýbrž je vyvrací. Úřad je toho názoru, že jednání mezi zadavatelem, MOSR a společností ZVS dospěla do takového stádia, kdy lze důvodně předpokládat, že by mohla vyústit k uzavření rámcové dohody mimo zadávací řízení.

117.     Pokud jde o část argumentace zadavatele, v níž uvádí, že (společně s MOSR) sice jedná s možným dodavatelem – společností ZVS – nicméně účelem těchto jednání je získání a vyhodnocení informací, specifikace technických požadavků, odstranění možných nejasností a upřesnění či doplnění specifik týkajících se vojenské munice, přičemž jednání se nacházejí toliko v předakviziční analytické fázi, kdy zadavatel zvažuje všechny možnosti, přičemž dokumenty doručené Úřadu zadavatelem jsou podkladovým materiálem pro budoucí rozhodnutí a realizaci případné akvizice, pak má Úřad tuto argumentaci na základě všech výše uvedených skutečností za vyvrácenou.

118.     Zadavatel však ve svém vyjádření rovněž odkázal na výjimku podle § 29 odst. 1 písm. s) zákona a dále i na možné využití centralizovaného zadávání podle ustanovení § 9 zákona, k čemuž Úřad uvádí následující.

119.     K tvrzení zadavatele, podle kterého zatím nebylo rozhodnuto o tom, jakým způsobem bude nákup munice realizován, a že do úvahy připadá mj. i centralizované zadávání podle § 9 zákona, Úřad především uvádí, že žádné okolnosti (vyjma samotného vyjádření zadavatele) nesvědčí o tom, že by se MOSR chystalo rámcovou dohodu uzavřít v zadávacím řízení, když např. z preambule návrhu rámcové dohody vyplývá, že rámcová dohoda bude uzavřena s odkazem na § 1 odst. 2 písm. a) zákona o verejnom obsatarávaní a čl. 346 odst. 1 písm. b) SFEU. K tomu je třeba upozornit na skutečnost, že i v případě, kdyby MOSR uzavřelo rámcovou dohodu s dodavatelem na základě výjimky podle čl. 346 odst. 1 písm. b) SFEU, a na základě takové smlouvy by chtěl plnění získávat i zadavatel, musely by být podmínky pro využití této výjimky splněny rovněž ve vztahu k zadavateli. Jakýkoli jiný závěr by totiž znamenal aprobaci obcházení zákona.

120.     Pokud jde o samotnou výjimku podle § 29 odst. 1 písm. s) zákona, Úřad konstatuje, že výjimky zakotvené v ustanovení § 29 zákona znamenají, že ačkoliv se v těchto případech stále jedná o veřejné zakázky, není zadavatel povinen (za předpokladu, že určitá veřejná zakázka je podřaditelná pod některou z uvedených výjimek) postupovat v zadávacím řízení.

121.     Z ustanovení § 29 odst. 1 písm. s) zákona vyplývá, že „[z]adavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o veřejnou zakázku, jejímž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, včetně přímo souvisejících služeb nebo stavebních prací, a tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, přičemž tento postup nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům“.

122.     Pro uplatnění uvedené výjimky je nezbytné kumulativní naplnění tří podmínek, kdy 1) předmětem veřejné zakázky je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním; 2) postup mimo zadávací řízení je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky a; 3) tento postup nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.

123.     Ve vztahu k podmínce 1) je dále nezbytné zmínit ustanovení § 28 odst. 1 písm. n) zákona, které vymezuje, co se rozumí vojenským materiálem. Konkrétně se jedná o „zbraně, střelivo a další materiál, který je speciálně určen, zkonstruován nebo přizpůsoben pro vojenské účely; seznam vojenského materiálu je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu.“ V tomto ohledu nemá Úřad pochybnost o tom, že by snad velkorážná munice nebyla ve smyslu § 28 odst. 1 písm. n) zákona vojenským materiálem, neboť již prima facie musí být zřejmé, že kanónová a tanková munice nemůže být jiným střelivem než takovým, které je speciálně určeno či zkonstruováno pro vojenské účely. Ostatně ani sám navrhovatel nerozporuje skutečnost, že by podmínka 1) případně nebyla naplněna.

124.     Podmínka 3) uvedené výjimky směřuje na nepříznivé ovlivnění hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům. Ani v tomto ohledu nemá Úřad pochybnost o tom, že by snad velkorážná munice neměla být výlučně určena k vojenským účelům, v důsledku čehož by snad mohly být nepříznivě ovlivněny podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům. Nelze ani potenciálně dovodit, že by takový nákup munice mohl alespoň potenciálně ovlivnit trh či jiné dodavatele, neboť právě řešený případ se týká výlučně obchodování na trhu s vojenským materiálem. Rovněž navrhovatel v návrhu opět nerozporuje, že by podmínka 3) naplněna nebyla.

125.     Stěžejním pro posouzení možného uplatnění výjimky podle § 29 odst. 1 písm. s) zákona tedy bude naplnění a prokázání podmínky 2). To ostatně vyplývá i z návrhu navrhovatele, kterým je vymezen předmět správního řízení před Úřadem, kdy má navrhovatel zásadní pochybnosti o naplnění podmínky 2) uvedené výjimky.

126.     Výjimka podle § 29 odst. 1 písm. s) zákona má svůj předobraz v  čl. 346 odst. 1 písm. b) SFEU. V souvislosti s tím Úřad rovněž odkazuje na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie k výkladu výjimek, konkrétně na rozsudek SDEU ve věci C-157/06 ze dne 2. 10. 2008, ve kterém bylo konstatováno, že každá výjimka z pravidel musí být vykládána restriktivně, a důkazní břemeno ohledně toho, že existují okolnosti odůvodňující použití výjimky, nese ten, kdo danou výjimku zamýšlí uplatňovat.

127.     Z právě uvedeného tak vyplývá požadavek restriktivního výkladu výjimky, přičemž je na zadavateli, aby unesl důkazní břemeno ohledně podmínek, které odůvodňují aplikaci výjimky. Na uvedené je nutné nahlížet tak, že pokud se zadavatel dovolává aplikace konkrétní výjimky, je nutné, aby okolnosti odůvodňující aplikaci konkrétní výjimky nejen tvrdil, ale zároveň i prokazoval, přičemž odůvodněnost její aplikace bude ze strany Úřadu posuzována spíše přísněji, právě s ohledem na to, že se jedná o výjimku z obecného pravidla.

128.     V kontextu právě uvedeného Úřad uvádí, že zadavatel se k výjimce podle § 29 odst. 1 písm. s) zákona, resp. k její podmínce 2) vyjadřuje tak, že nesouhlasí s tím, že by pro aplikaci výjimky pod podmínkou ochrany podstatných bezpečnostních zájmů České republiky byl nezbytný právě postup zadání veřejné zakázky mimo některý druh zadávacího řízení. V tomto ohledu se zadavatel odkazuje na Interpretační sdělení Evropské komise (2006) 779 ze dne 7. 12. 2006, o uplatňování článku 296 Smlouvy s ohledem na zadávání zakázek v oblasti obrany (které interpretuje článek 346 SFEU). Zadavatel dochází k závěru, že argumentace navrhovatele je v tomto ohledu mylná, jelikož by došlo k podstatnému rozšíření uplatnění výjimky, což jde proti rozhodovací praxi Úřadu. Zadavatel uzavírá, že nezbytné pro naplnění podmínky 2) uvedené výjimky je prokázání nezbytnosti pořízení plnění k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů, nikoliv postup mimo zadávací řízení, jak dovozuje navrhovatel.

129.     V tomto ohledu Úřad uvádí, že nelze dospět k závěru, že by argumentace zadavatele byla dostatečně prokazující naplnění podmínky 2), jejíž splnění je nezbytné k aplikaci výjimky podle § 29 odst. 1 písm. s) zákona, neboť pouze za předpokladu, že budou naplněny všechny 3 podmínky kumulativně, lze předmětnou výjimku aplikovat. V tomto ohledu tak Úřad dospěl k závěru, že hodlal-li zadavatel postupovat při pořízení předmětné munice mimo zadávací řízení s odkazem na § 29 odst. 1 písm. s) zákona, zadavatel splnění výjimky neprokázal, a to zejména s ohledem na zákonné znění podmínky 2) uvedené výjimky. Nelze přisvědčit názoru zadavatele, podle kterého by naplnění podmínky 2) spočívalo toliko na předmětu plnění veřejné zakázky v tom smyslu, že by tento předmět plnění musel být nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky. Takový výklad totiž nemá oporu v zákonném znění. Naopak směřuje přímo proti zákonnému znění, resp. zadavatel z něj dovozuje něco, co není jeho obsahem. Ze znění ustanovení § 29 odst. 1 písm. s) zákona jednoznačně vyplývá, že podmínka 2) spočívá v tom, že postup zadavatele mimo zadávací řízení je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, jinými slovy řečeno podmínka 2) je splněna tehdy, kdy s ohledem na ochranu podstatných bezpečnostních zájmů České republiky nelze provést řádné zadávací řízení.

130.     Připuštění výkladu, který prezentuje zadavatel, by ve svém důsledku znamenalo, že by došlo k až absurdnímu rozšíření možných situací, ve kterých by byla daná výjimka uplatnitelná (v podstatě na jakýkoli vojenský materiál, jehož pořízení je nezbytné pro ochranu podstatných bezpečnostních zájmů České republiky, což bude v důsledku zřejmě veškerý státem pořizovaný vojenský materiál). Takový důsledek jde pak proti smyslu zákona a výjimek, které ze své podstaty mají postihovat jen omezený okruh situací, jakož i proti rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie, podle kterého je nezbytné veškeré výjimky z povinnosti zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení vykládat restriktivně, a tedy nerozšiřovat okruh situací, na které dopadají. Je to paradoxně právě zadavatel, jehož výklad směřuje k rozšíření uplatnitelnosti dané výjimky, ačkoliv sám tvrdí, že k tomu přispívá výklad navrhovatele.

131.     Vzhledem k tomu, že zadavatel měl v rámci správního řízení dostatečný prostor k tomu, aby prokázal naplnění všech 3 podmínek zákonné výjimky podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. s) zákona, kterou sám zmiňoval, aniž by jej však využil ať už pro dostatečné tvrzení rozhodných skutečností či pro předložení důkazů k jejich prokázání, dospěl Úřad k závěru, že zadavatel v řízení dostatečně neprokázal naplnění podmínky 2) uvedené výjimky. Nelze tak dospět k jinému závěru, než že zadavatel předmětnou rámcovou dohodu mimo zadávací řízení, které je zásadně s ohledem na ustanovení § 131 odst. 2 zákona povinen provést, uzavřít.

132.     Úřad ještě pro úplnost dodává, že se rovněž jeví jako krajně nepravděpodobné, že by nákup předmětné munice mohl svou hodnotou představovat veřejnou zakázku malého rozsahu, kdy ani zadavatel obdobnou argumentaci nevznesl.

133.     Pokud pak jde o argumentaci zadavatele, že navrhovatel v návrhu zmiňuje i skutečnosti, které nebyly obsaženy v jeho námitkách, pak Úřad uvádí, že navrhovatel toliko rozvíjí dále svoji původní domněnku, že na základě deklarace dojde k uzavření rámcové dohody bez dodržení adekvátních postupů obsažených v zákoně, přičemž předkládá argumentaci, proč tento postup nemůže být v souladu se zákonem, přičemž dále reaguje na argumenty zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách. Z tohoto důvodu Úřad neshledal, že by bylo nezbytné v části návrhu správní řízení zastavit s odkazem na § 257 písm. h) zákona.

134.     Ve vztahu k žádosti zadavatele ze dne 4. 8. 2025, ve které zadavatel žádal o vyloučení některých dokumentů z nahlížení do spisu s poukazem na ustanovení § 218 a § 260 zákona, Úřad obiter dictum uvádí, že v rámci správního řízení jsou v souladu s ustanovením § 260 zákona z nahlížení vyloučeny toliko dokumenty, které tvoří dokumentaci o zadávacím řízení (anebo dokumenty obdobného obsahu vztahující se k postupu zadavatele, pakliže není pořizována dokumentace o zadávacím řízení), s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz. Tedy pakliže některé dokumenty, které tvoří dokumentaci o zadávacím řízení, zároveň slouží jako důkaz, budou v rámci správního řízení účastníkům při nahlížení do spisu zpřístupněny. V ostatních případech mohou být dokumenty z nahlížení vyloučeny pouze v případech předvídaných ustanovením § 38 odst. 6 správního řádu, tedy pouze takové dokumenty, které obsahují utajované informace anebo skutečnosti, na které se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, opět s výjimkou těch dokumentů, kterými byl nebo bude prováděn důkaz. Obdobný postup pak platí na základě § 271 odst. 2 zákona ve vztahu k obchodnímu tajemství. Na uvedené však nelze pohlížet takovým způsobem, že jakékoliv dokumenty, které jeden účastník řízení nechce z jakéhokoliv důvodu zpřístupnit dalším účastníkům správního řízení, budou automaticky, bez dalšího, považovány za dokumenty vyloučené z nahlížení. Obecně lze říci, že dokumenty vyloučené z nahlížení do spisu budou spíše výjimkou, přičemž důvod jejich vyloučení z nahlížení bude dán pouze v zákonem předvídaných situacích, a pouze v případě, že nebudou sloužit jako důkaz. Pakliže se bude konkrétní účastník řízení dovolávat určitého zákonem předvídaného důvodu pro vyloučení určitého dokumentu z nahlížení do spisu, bude zpravidla na něm, aby konkrétní zákonem předvídaný důvod tvrdil a dostatečně ve správním řízení prokázal.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

135.     Podle § 263 odst. 7 zákona Úřad zadavateli zakáže pokračovat v návrhem napadeném postupu, pokud v řízení o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, zjistí, že postup zadavatele je v rozporu s tímto zákonem nebo jej obchází.

136.     V tomto kontextu Úřad rovněž neopomíná, že v právě řešeném případě zadavatel směřuje k uzavření rámcové dohody (tedy nikoliv k zadání veřejné zakázky). Úřad je nicméně toho názoru, že ustanovení § 263 odst. 7 zákona je rovněž, s ohledem na znění § 131 odst. 2, resp. § 132 odst. 1 zákona, aplikovatelné i na situaci, kdy zadavatel směřuje k uzavření rámcové dohody. V opačném případě by totiž docházelo k nežádoucím (a tedy neudržitelným) situacím, kterým má ustanovení § 263 odst. 7 zákona předcházet, tedy k zadávání konkrétních veřejných zakázek bez provedení zadávacího řízení, aniž by měl dodavatel možnost se proti postupu zadavatele jakkoliv bránit. Uvedené by postrádalo smyslu, kdyby ustanovení § 263 odst. 7 zákona předcházelo toliko zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, aniž by bylo možno uvedené pravidlo vztáhnout i na uzavření rámcové dohody, pakliže i tato má být „uzavřena na základě zadávacího řízení“, a to právě s ohledem na ustanovení § 131 odst. 2 zákona.

137.     V tomto ohledu Úřad rovněž odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, ve kterém se konstatuje, že neudržitelným používáním práva je jeho aplikace vycházející pouze z jazykového výkladu. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě a je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu, k čemuž slouží i řada dalších postupů. V tomto ohledu tak je nezbytné vzít v potaz právě smysl a účel výše uvedeného ustanovení, tedy zabránit takové možnosti, kdy by docházelo ke (zjevně nežádoucí) situaci, kdy by byly zadávány veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení či uzavírání rámcových smluv (které by jinak také měly být uzavírány na základě zadávacího řízení obdobně jako by byla zadávána veřejná zakázka obdobného předmětu a předpokládané hodnoty) bez možnosti obrany dodavatelů. 

138.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 131 odst. 2 zákona směřuje k uzavření rámcové dohody se společností ZVS, mimo zadávací řízení, ačkoliv ani v průběhu správního řízení neprokázal, že by nebyl zadavatel povinen předmětnou rámcovou dohodu uzavřít v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, rozhodl Úřad o uložení zákazu zadavateli pokračovat v postupu směřujícímu k uzavření rámcové dohody mimo zadávací řízení se společností ZVS, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

139.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

140.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření, kterým zadavateli zakázal pokračovat v postupu směřujícímu k uzavření rámcové dohody mimo zadávací řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

141.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000468.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6

2.             JUDr. Marek Bilej, advokát, Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Úřad nepřehlíží námitku navrhovatele, podle které Úřad do podkladů rozhodnutí zařadil výpis z obchodního rejstříku pro společnost MSM GROUP s.r.o., IČO 27355462, se sídlem U Sluncové 666/12a, Karlín, 186 00 Praha 8, ačkoliv dotčenou společností, která je součástí skupiny CSG, je (stejnojmenná) společnost MSM GROUP. K tomu však uvádí, že se jedná toliko o formální pochybení, jelikož výpis z obchodního rejstříku/obchodného registra je veřejně dostupným zdrojem, přičemž se navíc toliko jedná o doklad o existenci společnosti, přičemž propojení předmětné společnosti na skupinu CSG je ve spise doloženo i dalšími podklady, ze kterých je možné vazbu jednoznačně určit.

[2] Dostupný z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-cesko-chce-nakupovat-munici-od-slovaku-domaci-vyrobce-protestuje-280027#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

[3] Zadavatel obdržel žádost o poskytnutí informací ze dne 17. 6. 2025, číslo spisu 32/00046 (dále jen „žádost o informace“), která byla vyřízena dokumentem poskytnutí informací ze dne 10. 7. 2025, č. j. MO 619704/2025-8694 (dále jen „poskytnutí informací“), ve kterých zadavatel reaguje na položené dotazy – podrobně viz dále.

[4] Dostupný z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-cesko-chce-nakupovat-munici-od-slovaku-domacivyrobce-protestuje280027#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

[5] Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona 343/2015 Z. z. o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov, sa tento zákon nevzťahuje na zákazku, súťaž návrhov alebo koncesiu, pri ktorej plnení sa musia použiť osobitné bezpečnostné opatrenia alebo pri ktorej je nevyhnutná ochrana základných bezpečnostných záujmov Slovenskej republiky v súlade so Zmluvou o fungovaní Európskej únie, ak ochranu týchto bezpečnostných záujmov Slovenskej republiky nie je možné zabezpečiť menej rušivými opatreniami.

[6] Ustanovení Smluv nebrání použití následujících pravidel: každý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi; tato opatření nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.

[7] Uvedené informace jsou dostupné z: https://czechoslovakgroup.com/cs/spolecnosti