číslo jednací: 32855/2025/500
spisová značka: S0494/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Modernizace ZEVO společnosti SAKO Brno
• Účastníci:
  1. SAKO Brno, a.s.
  2. IMOS Brno, a.s.
  3. INVELT SERVIS, s.r.o.
  4. Metrostav DIZ s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.; § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 20. 11. 2025
• Související rozhodnutí: 32855/2025/500; 43564/2025/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0494/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-32855/2025/500

Brno 29. 8. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 14. 7. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – SAKO Brno, a.s., IČO 60713470, se sídlem Jedovnická 4247/2, 628 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 7. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,
• navrhovatel – společníci společnosti „Společnost IMOS, INVELT – SAKO ZEVO“, tj.
• IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno,
• INVELT SERVIS, s.r.o., IČO 61168254, se sídlem U Školky 357/14, 326 00 Plzeň,

ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 11. 7. 2025 Mgr. Janem Zahradníčkem, advokátem, ev. č. ČAK 14660, craft legal – advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Nekázanka 880/11, 110 00 Praha,

• vybraný dodavatel – Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 7. 2025 JUDr. Romanem Kramaříkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 08994, JŠK, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Modernizace ZEVO společnosti SAKO Brno“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-028031, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 6. 2024 pod ev. č. 367133-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – společníků společnosti „Společnost IMOS, INVELT – SAKO ZEVO“, tj. IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno; a INVELT SERVIS, s.r.o., IČO 61168254, se sídlem U Školky 357/14, 326 00 Plzeň – ze dne 14. 7. 2025 se v části týkající se tvrzeného porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, při jednání s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách a při hodnocení nabídek podle § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – společníků společnosti „Společnost IMOS, INVELT – SAKO ZEVO“, tj. IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno; a INVELT SERVIS, s.r.o., IČO 61168254, se sídlem U Školky 357/14, 326 00 Plzeň – ze dne 14. 7. 2025 se v části týkající se tvrzeného nezákonného výběru dodavatele podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – SAKO Brno, a.s., IČO 60713470, se sídlem Jedovnická 4247/2, 628 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 7. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky dle § 4 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil dne 19. 6. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Modernizace ZEVO společnosti SAKO Brno“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-028031, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 6. 2024 pod ev. č. 367133-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dle článku 3.1. „Předmět veřejné zakázky (možné opce v předběžné nabídce k jednání)“ části 0 „Zadávací dokumentace“ je předmětem veřejné zakázky návrh a výstavba vysoce účinného zařízení k energetickému využívání odpadu (OHB II – linka K1).

3.             Dle „Oznámení o výběru dodavatele“ podepsaného dne 16. 6. 2025 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), jež bylo navrhovateli − společníkům společnosti „Společnost IMOS, INVELT – SAKO ZEVO“, tj. IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno; a INVELT SERVIS, s.r.o., IČO 61168254, se sídlem U Školky 357/14, 326 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 11. 7. 2025 Mgr. Janem Zahradníčkem, advokátem, ev. č. ČAK 14660, craft legal – advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Nekázanka 880/11, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) − doručeno téhož dne, rozhodl zadavatel o výběru dodavatele, a to společnosti Metrostav DIZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci podepsané dne 24. 7. 2025 JUDr. Romanem Kramaříkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 08994, JŠK, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).

4.             Dne 1. 7. 2025 doručil navrhovatel zadavateli „Námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele“ z téhož dne (dále jen „námitky“), jimiž se domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru vybraného dodavatele.

5.             Dle „Rozhodnutí zadavatele o námitkách“ podepsaného dne 4. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), jež bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel rozhodl o odmítnutí námitek navrhovatele.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nadále nesouhlasí s rozhodnutím zadavatele o výběru vybraného dodavatele, podal dne 14. 7. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) z téhož dne. Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen rovněž zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Návrh ze dne 14. 7. 2025 směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele.

8.             Navrhovatel je přesvědčen o tom, že vybraný dodavatel uvedl ve své nabídce (konkrétně v ekonomickém modelu, jenž měli uchazeči o veřejnou zakázku vyplnit pro účely hodnocení nabídek) údaje, které neodpovídají skutečnosti, když tyto skutečnosti měly vliv na hodnocení nabídek, a které nesplňují zadávací podmínky, pročež měl být ze zadávacího řízení s ohledem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona vyloučen.

9.             Konkrétně navrhovatel odkazuje na čtyři následující položky uvedené vybraným dodavatelem v ekonomickém modelu.

Položka 2.1.1^[1] Spotřeba vody – kotel

10.         V dané položce není dle názoru navrhovatele vybraným dodavatelem uvedená hodnota reálná a neodpovídá zadávacím podmínkám. Navrhovatel k tomu uvádí, že tato položka musí zahrnovat nejen spotřebu samotného kotle (tj. kotelní či kotlové vody), ale též spotřebu vody dalších zařízení, jež jsou součástí technologie kotle. Ze zadávací dokumentace dle navrhovatele totiž plyne, že součástí technologie kotle má být kotel včetně systému SNCR^[2], napájecí nádrž a čerpadla, systém chlazení komponent, systém manipulace s popelem, systém manipulace se škvárou a další zařízení, a je tedy nutné do dané položky zahrnout spotřebu vody veškerých zařízení tvořících systém kotle, nikoliv pouze spotřebu kotelní vody.

11.         Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel odkázal na to, že do výpočtu vybraného dodavatele je započtena pouze kotelní voda (když spotřeba dané technologie je cca 0,75 – 1 % kotelní vody), dále že pro mokré vynášení škváry je používána užitková voda, která není započtena do spotřeby kotle, ale do spotřeby pitné vody, a dále že technické řešení vybraného dodavatele neuvažuje se spotřebou vody pro čištění spalin metodou SNCR, neboť k dávkování čpavkové vody se nevyužívá voda, nýbrž stlačený vzduch.

12.         Navrhovatel trvá na tom, že i technologie kotle nabídnutá vybraným dodavatelem potřebuje pro svůj provoz další vodu nad rámec pouze kotelní vody. Dle jeho názoru i při čištění spalin metodou SNCR s využitím stlačeného vzduchu musí být proveden ostřik trysek po ukončení vstřikování, a to vodou, a tato voda měla být do dané položky započtena. Rovněž dle navrhovatele i při mokrém vynášení škváry za využití odpadní vody musí být tato odpadní voda do systému nějakým způsobem přivedena, a tedy měla být rovněž započítána do spotřeby.

13.         Jak dále navrhovatel uvedl, on sám do dané položky zahrnul též spotřeby dalších zařízení tvořících součást technologického celku kotle a z uvedeného důvodu jsou nabídky navrhovatele a vybraného dodavatele neporovnatelné. Zadavatel tedy neměl dle přesvědčení navrhovatele způsob vyplnění dané položky vybraným dodavatelem akceptovat.

14.         Navrhovatel tedy shrnuje, že definuje-li zadávací dokumentace jako součást kotle i technologii SNCR i systém vynášení škváry, když je zřejmé, že i tyto části technologie kotle i v řešení nabídnutém vybraným dodavatelem vyžadují pro svůj provoz vodu, měla být spotřeba i této vody započtena v řešené položce, a to bez ohledu na její původ. Pakliže vybraný dodavatel do dané položky uvedl pouze spotřebu kotelní vody, je jím uvedená spotřeba vody výrazně podhodnocená a neodpovídá skutečné spotřebě vody dané části technologie.

Položka 3.1.1 Roštnice roštu

15.         V dané položce neodpovídá dle navrhovatele vybraným dodavatelem uvedený počet roštnic reálné spotřebě a je značně podhodnocený, když zároveň neodpovídá ani zadávacím podmínkám.

16.         Dle navrhovatele je především chybný postup zadavatele, pokud reálnost uvedeného údaje posuzuje pouze ve vztahu k období prvních dvou let provozu zařízení. Navrhovatel k tomu odkazuje na zadávací dokumentaci, z níž je dle něj zřejmé, že na základě ekonomického modelu má být hodnocena celková finanční výhodnost prostřednictvím nabízené celkové hodnoty agregovaných nákladů formou čisté současné hodnoty, přičemž výše nákladů a výnosů v případě garantované spotřeby má být hodnocena za období 25 let, tj. plánované životnosti. Navrhovatel tak má za to, že daná položka v ekonomickém modelu byla nastavena vzhledem k 25 letům provozu, nikoliv k prvním dvěma letům provozu. Pakliže tedy v dané položce měl být vyplněn údaj za jednotku, součin ceny za jednotku a počtu jednotek byl dopočten pro jeden rok provozu a v rámci vzorce výpočtu konečné hodnoty byl vynásoben 25 lety, upraven o inflaci a diskontován, pak je dle navrhovatele zřejmé, že měla být posuzována výhodnost nabídnutého řešení při provozu v délce 25 let, nikoliv pouze za první 2 roky provozu zařízení. Z uvedeného důvodu dle navrhovatele měla být v dané položce uvedena hodnota průměrných nákladů za jakékoliv 2 roky provozu zařízení, nikoliv pouze náklady vygenerované v prvních dvou letech provozu (po dobu záruky), jak ji uvedl vybraný dodavatel.

17.         Hodnota uvedená vybraným dodavatelem tak dle navrhovatele může být reálná pro první 2 roky provozu zařízení, nikoliv však pro každé 2 roky provozu. Navrhovatel upozorňuje na to, že každé nové zařízení má menší nároky na údržbu a spotřebu dílů než zařízení staré, přičemž spotřeba náhradních či spotřebních dílů v čase roste.

18.         Z vysvětlení vybraného dodavatele, na něž odkázal v rozhodnutí o námitkách zadavatel, dle navrhovatele vyplývá, že je třeba vyměnit po prvních 16 000 hod provozu 5 % roštnic a po 40 000 hod 35 % roštnic (u roštu obsahujícího 810 roštnic). Dle navrhovatele tak lze dovodit, že v každém roce provozu je nutné vyměnit průměrně 56 ks roštnic, tj. průměrně 112 ks roštnic v jakýchkoliv dvou letech provozu.

19.         Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel tvrdí, že nelze vycházet z navrhovatelem odkazovaného srovnání se ZEVO Praha Malešice, v němž dochází ke spotřebě 40 ks roštnic ročně. Pakliže zadavatel k tomu uvádí, že dané zařízení má jiný druh odpadu (exploze tlakových lahví) a došlo tak k nahrazení roštnic jiným typem, který má menší celkovou odolnost, pak k tomu navrhovatel argumentuje, že v daném zařízení dosud žádná výměna roštnic nebyla provedena, a tedy uvedené srovnání lze použít.

Položka 3.1.2 Další spotřební díly

20.         V dané položce neodpovídá dle navrhovatele vybraným dodavatelem uvedená hodnota realitě ani zadávacím podmínkám.

21.         Dle navrhovatele (s odkazem na argumentaci uvedenou již u položky 3.1.1 Roštnice roštu) neměl údaj uvedený v této položce odpovídat výlučně prvním dvěma letům provozu, ale jakýmkoliv dvěma letům provozu zařízení. Dále k tomu navrhovatel doplňuje, že dodavatel garantuje parametry nabídnuté v ekonomickém modelu pouze po dobu záruční doby v délce 24 měsíců a nabídková cena tak zahrnuje pouze cenu spotřebních dílů za prvních 24 měsíců provozu. Vybraný dodavatel tak dle navrhovatele nese obchodní riziko pouze po tuto dobu a po jejím skončení je riziko nákladů na provoz přeneseno na zadavatele. Ekonomický model však byl dle navrhovatele stanoven tak, že veškeré nabídnuté hodnoty jsou přepočítány na období 25 let, při zohlednění diskontní sazby a inflace. Pokud tedy vybraný dodavatel tuto položku podhodnotil, aby uspěl v rámci hodnocení, je dle navrhovatele takový postup v rozporu se způsobem výpočtu čisté současné hodnoty.

22.         Dále pak navrhovatel tvrdí, že požadavky technických norem jsou nadřazeny ustanovením smlouvy o dílo, jež má být uzavřena se zhotovitelem, ale i jeho nabídce, a tedy i pro výklad požadavků v oblasti spotřebních a náhradních dílů je nutné aplikovat normu ČSN EN 62550 – Zásobování náhradními díly, která náhradní díly definuje takto: „opravitelná nebo neopravitelná součást nebo díl z přidruženého kusovníku používaná (používaný) k údržbě strojů a zařízení“.  Navrhovatel dovozuje, že tato definice zahrnuje též spotřební díly. Navrhovatel je tak přesvědčen, že nelze významnou část spotřebních dílů zahrnout do nabídkové ceny za provedení díla, tj. jako součást investičních nákladů, jak to učinil vybraný dodavatel, a to zejména z důvodu, že se v Ekonomickém modelu do výsledné hodnoty započítávají investiční náklady odlišným způsobem než provozní náklady (investiční náklady jsou započteny pouze jednou a nejsou upravovány o inflaci a diskontní sazbu, zatímco provozní náklady jsou násobeny 25 lety a dále upravovány).

23.         Vybraný dodavatel tak dle názoru navrhovatele kalkuloval s menším množstvím spotřebních dílů, kam zahrnul pouze ty, které nespadají do náhradních dílů, což však navrhovatel považuje za odporující zadávacím podmínkám. Dle navrhovatele totiž nelze libovolně přesunovat díly mezi náhradními a spotřebními, neboť spotřební díly jsou závazně definovány příslušnými normami. Navrhovatel uvádí, že nabídl turbíny a jeřáby stejných výrobců jako vybraný dodavatel a že zadavateli doložil „cenu sady spotřebních dílů pro dva roky provozu zařízení“ turbíny totožného výrobce jako vybraný dodavatel a „cenu náhradní dílů pro jeřáb“ totožného výrobce jako vybraný dodavatel, z čehož dle jeho přesvědčení vyplývá, že „cena spotřebních dílů uvedená v nabídce vybraného dodavatele neodpovídá ani ceně spotřebních dílů pro turbínu a jeřáb“.

24.         Rovněž navrhovatel tvrdí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvedl, jaké spotřební díly konkrétně vybraný dodavatel uvažoval, a tedy zadavatel nedoložil, zda vybraným dodavatelem uvedená hodnota může odpovídat skutečnosti, přičemž dle navrhovatele je rozhodnutí o námitkách z uvedeného důvodu nepřezkoumatelné.

Položka 4.2.1 Čistá výroba elektrické energie

25.         V dané položce dle navrhovatele vybraný dodavatel zohlednil vlastní spotřebu elektrické energie ve výši méně než 1 MW, což však navrhovatel považuje za hodnotu podhodnocenou a neodpovídající skutečnosti, přičemž dle jeho názoru ani není zřejmé, zda odpovídá zadávacím podmínkám.

26.         Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel tvrdí, že dle jeho zkušeností je vlastní spotřeba ve výši méně než 1 MW reálná. Zadavatel sice dle navrhovatele tvrdí, že aktuální spotřeba dvou jím provozovaných linek dosahuje průměrné hodnoty 1,8 – 1,9 MV, avšak dle navrhovatele toto své tvrzení zadavatel nijak nedokládá, přičemž tak ani není zřejmé, zda tento údaj zahrnuje i navýšení související se zohledněním standardní nejistoty naměřených hodnot a rovněž spotřebu energie v budovách.

27.         Navrhovatel k tomu podotýká, že v rámci jednání o předběžné nabídce požadoval s ohledem na příslušné normy zohlednit nejistoty měření, avšak zadavatel tento jeho požadavek do návrhu smlouvy o dílo nepromítl. Dle přesvědčení navrhovatele je tak článek 31.19 smlouvy o dílo v rozporu s příslušnými normami, když však tyto normy mají přednost před smlouvou o dílo.

28.         Navrhovatel tedy s ohledem na uvedené dle svého tvrzení v ekonomickém modelu zohlednil nejistoty měření, neboť tento postup považuje za správný, přičemž mu není zřejmé, zda zadavatel ověřil, jestli i vybraný dodavatel tyto nejistoty do dané položky zohlednil a zda tedy při výpočtu postupoval dle zadávacích podmínek.

Souhrnně k uvedeným položkám

29.         Navrhovatel se pozastavuje nad tím, že údaje nabídnuté navrhovatelem a vybraným dodavatelem v řešených položkách se významně odlišují, když však obě nabídky jsou výsledkem opakovaného projednávání předběžných nabídek, na jejichž základě zadavatel stanovil požadavky pro zpracování konečné nabídky. Navrhovatel zejména odkazuje na to, že zadavatel se podrobně seznámil s obsahem předběžných nabídek a na základě toho požadoval údaje, které dle jeho názoru neodpovídaly zadávací dokumentaci či nebyly dostatečně zpracovány, doplnit či upravit.

30.         Konkrétně tak navrhovatel uvádí, že na základě požadavků zadavatele upravoval hodnoty týkající se roštnic i spotřebních dílů, tj. navýšil počet roštnic a doplnil do ceny spotřebních dílů další zařízení.

31.         Dle navrhovatele je tak s podivem, že zadavatel akceptoval nabídku vybraného dodavatele, která se v daných položkách takto odlišuje od nabídky navrhovatele, z čehož navrhovatel dovozuje, že zadavatel nepřistupoval k oběma účastníkům zadávacího řízení stejně, když při hodnocení nabídky vybraného dodavatele akceptoval či sám aplikoval postup odporující zadávacím podmínkám. Dle navrhovatele se tak zadavatel dopustil nerovného přístupu a diskriminace, tj. porušení zásady dle § 6 odst. 2 zákona.

32.         Navrhovatel současně považuje vyřízení námitek ze strany zadavatele za nedostatečně odůvodněné a přezkoumatelné, když se podivuje nad tím, že zadavatel jejich vypořádání stihnul v době 3 dnů, a to včetně vypracování žádosti vybranému dodavateli o objasnění nabídky, jejího obdržení a zapracování do rozhodnutí o námitkách.

Položka č. 1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad

33.         K dané položce týkající se opce navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami tuto položku vůbec nenacenil, a tedy měl být ze zadávacího řízení vyloučen.

34.         Dle navrhovatele ze zadávacích podmínek vyplývá, že bylo třeba nacenit veškeré položky ekonomického modelu, a to včetně položek týkajících se opcí.

35.         Navrhovatel odmítá argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel tvrdí, že s ohledem na to, že vybraný dodavatel nabídnul již v základním rozsahu drapáky o objemu 10 m³ (kdy základní objem drapáku 8 m³ byl stanoven jako minimální a bylo možné nabídnout objem větší), pak cena opce je již zahrnuta v základním rozsahu plnění a cenový rozdíl mezi základním a opčním plnění neexistuje.

36.         Dle názoru navrhovatele ze zadávacích podmínek vyplývá, že zadavatel v případě drapáků požadoval nacenit jak základní řešení o objemu nejméně 8 m³, tak současně volitelné řešení o objemu 10 m³. Zadavatel tak dal dle navrhovatele najevo, že bude zvažovat, zda je pro něj výhodnější pořízení základního řešení nebo lepšího řešení (tj. s lepšími parametry, u nějž předpokládal vyšší cenu), jehož možnost pořízení si vyhradil formou opce. Dle navrhovatele tak nebylo možné „rovnou“ nabídnout řešení odpovídající opci.

37.         Navrhovatel tak má za to, že nebylo možné tuto opční položku nevyplnit, a pokud tak vybraný dodavatel učinil, udělal fakticky z opčního plnění základní, tj. nacenil pouze opční plnění a nikoliv základní.

Závěr

38.         S ohledem na vše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

39.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0494/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dnem 14. 7. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

40.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

41.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 15. 7. 2025.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 24. 7. 2025

42.         Dne 24. 7. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne, v němž zadavatel uvedl následující.

43.         Zadavatel považuje návrh navrhovatele za v části nedůvodný a v části opožděně směřující proti vymezení zadávacích podmínek, aniž by této části návrhu předcházely řádně a včas podané námitky.

44.         Zadavatel je souhrnně přesvědčen o tom, že vybraný dodavatel vyplnil ekonomický model reálně a v dosažitelných hodnotách, v souladu se svým nabízeným technickým řešením a v souladu se zadávacími podmínkami.

45.         Zadavatel avizuje, že zvažuje zpracování odborného posouzení technických otázek vyplnění řešených položek, které případně následně poskytne Úřadu^[3]. Současně trvá na tom, že projevil maximální snahu o transparentnost svého postupu, když navrhovateli (aniž by to bylo jeho povinností, když předmětem hodnocení byla pouze čistá současná hodnota, nikoliv jakýkoliv vstupní údaj vyplněný účastníky zadávacího řízení pro účely jejího výpočtu do ekonomického modelu) poskytl údaje obdržené od vybraného dodavatele pro účely hodnocení. Zadavatel k tomu podotýká, že není zvyklostí, aby zadavatel musel odůvodňovat v detailu, proč každý jednotlivý parametr nabídky jakéhokoliv dodavatele považoval za adekvátní.

Položka 2.1.1 Spotřeba vody – kotel

46.         Zadavatel odkazuje na to, že sám navrhovatel v této položce uvedl spotřebu 2,1 m³/h, k čemuž v námitkách upřesnil, že v rámci této položky uvažoval pro vodu pro SNCR – část kotel hodnotu 0,6 m³/h, pro vodu pro vynašeč škváry – vodní uzávěr hodnotu 1,5 m³/h, a pro odluh hodnotu 0 m³/h.

47.         Dle zadavatele je tak zřejmé, že vybraný dodavatel i navrhovatel zohlednili stejný rozsah zařízení, avšak s ohledem na volbu jiné technologie je spotřeba vody pro kotel v nabízeném zařízení vybraného dodavatele nižší.

48.         Vybraným dodavatelem nabízenou hodnotu považuje zadavatel za reálnou a dosažitelnou, což si dle svého tvrzení ověřil i v rámci svého aktuálního provozu. Řešení vybraného dodavatele dle zadavatele nevyužívá pro provoz systému SNCR jinou vodu než tu, která je již obsažena v reagentu – čpavkové vodě (a která je zahrnuta v položce 2.1.3 ekonomického modelu – spotřeba čpavkové vody), neboť pro dávkování reagentu využívá stlačený vzduch. Dle zadavatele je tak logické, že spotřeba vody u této položky bude výrazně nižší než u navrhovatele, který zajišťuje rozstřik čpavkové vody směsí stlačeného vzduchu a další, k tomu účelu přiváděné vody. Pro mokré vynášení škváry pak dle zadavatele využívá řešení vybraného dodavatele recyklovanou vodu (z jiných technologických částí celku) a nejde tedy o „novou“ vodu, která by měla být započtena do spotřeby vody díla (byla by vlastně započtena dvakrát). Zadavatel souhlasí s tím, že i v případě technologie SNCR použité vybraným dodavatelem je voda používána k tzv. ostřiku trysek, avšak odkazuje na to, že tato voda je spotřebována pouze v rámci přechodových nebo poruchových stavů kotle, tj. při běžném provozu 2x ročně při garantované disponibilitě díla 8 000 hod provozu za rok. Zadavatel tedy dle svého tvrzení nemá důvod pochybovat, že i tato spotřeba je obsažena v uvedené garantované spotřebě vody.

49.         Zadavatel argumentuje, že spotřebou vody je nutno rozumět celkový objem vody, která je odebrána, využita a tímto využitím učiněna neupotřebitelnou, tj. jde o provozní náklad, který musí zadavatel vynaložit při provozu technologického celku. Je-li tedy v ekonomickém modelu (sledujícím nákladové parametry budoucího provozu) uvedena položka „spotřeba“, je na ni dle zadavatele logicky nutné pohlížet v tomto nákladovém smyslu, přičemž jiný výklad nevyplývá ani ze zadávacích podmínek. Dle zadavatele je tedy klíčové, zda pro konkrétní technologický proces (zde mokré vynášení škváry) je využívána recyklovaná voda z jiné části technologického celku anebo jde o „novou“ vodu spotřebovávanou pouze pro tento proces. Pakliže je využívána voda recyklovaná, která je již zahrnuta v jiné položce spotřeby vody, pak její opakované zohlednění ve spotřebě vody pro kotel by dle zadavatele vedlo k nelogickému dvojímu započítání tohoto objemu vody, i když by tato voda byla použita a hrazena pouze jednou. Recyklovaná voda tedy nemá být dle zadavatele zahrnuta ve spotřebě vody pro kotel, když takový výklad nemá oporu v zadávacích podmínkách ani v základní logické ekonomického modelu či vymezení pojmu „spotřeba“.

50.         Zadavatel podotýká, že sám navrhovatel uvažuje s opětovným využitím vody (tedy se stejným principem), když pro odluh uvádí nulovou spotřebu vody.

51.         Zadavatel uvádí, že mu vybraný dodavatel potvrdil, že garantovaná spotřeba vody počítá i s dostatečnou rezervou pro ztrátu kotlové vody (cca 0,75 až 1 % kotlové vody).

52.         Zadavatel tedy shrnuje, že voda nutná pro ostřik trysek pro dávkování čpavkové vody dle zadavatele do předmětné položky započtena byla a voda pro mokré vynášení škváry zohledněna nebyla, neboť jde o recyklovanou vodu z jiné části technologického celku a nejde tak o „další“ spotřebovávanou vodu. Současně zadavatel považuje uvedenou hodnotu za reálnou a dosažitelnou.

Položka 3.1.1 Roštnice roštu

53.         Zadavatel uvádí, že výklad navrhovatele týkající se žádaného způsobu vyplnění dané položky odporuje tomu, jak je ekonomický model koncipován i jasnému textu v něm uvedeném.

54.         Již z jazykového výkladu dle zadavatele plyne, že měla být uvedena hodnota odpovídají tomu, kolik roštnic bude nutné vyměnit za první 2 roky provozu, což odpovídá záruční době, přičemž ve smlouvě o dílo nebyl vymezen požadavek, aby záruční doba činila 25 let.

55.         Zadavatel podotýká, že uvedená položka je v dané podobě součástí ekonomického modelu od počátku zadávacího řízení a pakliže navrhovatel napadá to, jak ekonomický model vnitřně funguje, napadá fakticky zadávací podmínky, a tedy by správní řízení v této části návrhu mělo být zastaveno, neboť této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

56.         Zadavatel pak odmítá argumentaci navrhovatele provozem ZEVO Malešice. Dle zadavatele je tento provoz odlišný od provozu zadavatele a nejsou zde použity stejné rošty, když ZEVO Malešice má rošty s kratšími drahami a dochází v něm k častým explozím tlakových lahví, což má devastující dopad na roštnice vyžadující nutnost jejich častější výměny, jak již uvedl v rozhodnutí o námitkách. Z uvedeného důvodu tak dle zadavatele jsou počty roštnic u zadavatele a v ZEVO Malešice zcela neporovnatelné.

57.         Zejména však zadavatel odkazuje na vlastní zkušenost, když na jeho zařízeních jsou použity stejné typy roštnic, které nabízí i vybraný dodavatel, a tedy dle zadavatele je vybraným dodavatelem nabídnutá hodnota reálná a v prvních dvou letech provozu dosažitelná.

58.         Zadavatel tedy shrnuje, že vybraným dodavatelem uvedený počet roštnic, které bude nutné vyměnit během prvních dvou let provozu zařízení (záruční doby) považuje za reálný, v provozu dosažitelný a odpovídající skutečnosti.

Položka 3.1.2 Další spotřební díly

59.         Zadavatel s odkazem na svou argumentaci uvedenou k roštnicím roštu uvádí, že i u této položky měla být uvedena hodnota spotřebních dílů, které bude nutné vyměnit po dobu prvních dvou let provozu zařízení.

60.         Zadavatel podotýká, že záruku za dostupnost účastníci nenesou 25 let a je tedy nelogické, aby tato položka zohledňovala potřebu dodávky spotřebních dílů po dobu jakýchkoliv dvou let provozu zařízení. Pokud navrhovatel zpochybňuje to, jak byl ekonomický model nastaven, jde opět dle zadavatele o argumentaci proti zadávacím podmínkám, aniž by však byly ze strany navrhovatele podány příslušné námitky.

61.         Odkazuje-li navrhovatel na to, že je třeba na základě hierarchie dokumentů upravené ve smlouvě o dílo vycházet z technické normy ČSN EN 62550, pak zadavatel uvádí, že tato hierarchie se použije při výkladu smluvních ustanovení, tj. pouze tam, kde smlouva není sama o sobě zcela jednoznačná. Vzhledem k tomu, že smlouva o dílo není dosud uzavřena, není dle zadavatele takový výklad možný, když pro zpracování nabídek je klíčová zadávací dokumentace, tj. je třeba vycházet z definice spotřebních dílů v ní uvedených. Navíc však dle zadavatele i z navrhovatelem odkazované normy vyplývá, že spotřební materiál je pojmem odlišným od náhradních dílů, a tedy i z ní vyplývá, že náhradní díly nemají být zohledněny v položce vztahující ke spotřebním dílům.

62.         Zadavatel tedy považuje za jednoznačné, že do řešené položky měla být s ohledem na jazykový i logický výklad zahrnuta pouze hodnota spotřebních dílů, nikoliv hodnota strategických náhradních dílů. Pokud jsou strategické náhradní díly takové, u kterých se předpokládá životnost delší než 2 roky, je logické že tyto nebudou zahrnuty v položce určené pro spotřební díly, které mají být měněny v prvních dvou letech provozu díla (tj. během záruční doby). Tyto strategické díly měly být dle zadavatele zahrnuty v hodnotě investičních nákladů, a tedy pokud tak vybraný dodavatel učinil, jak vyplývá z jeho vyjádření, postupoval v souladu se zadávacími podmínkami, a naopak navrhovatel – pakliže i náhradní díly zahrnul mezi díly spotřební – postupovat v rozporu se zadávacími podmínkami.

63.         Dle zadavatele je zřejmé, že během prvních dvou let provozu zařízení není nutné uvažovat s velkým množstvím spotřebních dílů, protože parní turbíny jsou standardně vyráběny tak, aby po dobu prvních 6 až 10 let nebyly vyžadovány zásadní zásahy do zařízení a u výměny zásadních komponent ve vztahu k náhradním dílům nemusí být jejich vada řešena vždy jen výměnou, ale i opravou. Uvedené potvrzuje dle zadavatele i jeho zkušenost, který provozuje turbínu stejného výrobce jako nabízí vybraný dodavatel.

64.         Zadavatel tedy považuje hodnotu uvedenou vybraným dodavatelem za realistickou a v provozu dosažitelnou.

65.         Nadto zadavatel podotýká, že náklady na spotřební díly jeřábů, které nabízí navrhovatel, budou vzhledem k drapáku s objemem 8 m³ vyšší než u vybraného dodavatele (jenž nabízí větší drapáky), neboť jeřáb navrhovatele bude muset uskutečnit větší množství cyklů, což povede k vyššímu opotřebení daného zařízení i nutnosti častější výměny spotřebních dílů.

66.         Zadavatel tedy shrnuje, že navrhovatel vykládá pojem „spotřební díly“ v rozporu se zadávacími podmínkami, protože do této položky zahrnuje i strategické náhradní díly, které sem být zařazeny nemají.

Položka 4.2.1 Čistá výroba elektrické energie

67.         Zadavatel především uvádí, že pakliže poskytl v rámci rozhodnutí o námitkách údaj o vlastní spotřebě svých linek, nebylo jeho povinností doplňovat k tomu konkrétní informace o způsobu daného výpočtu, nicméně zadavatel učinil součástí svého vyjádření k návrhu tabulku zachycující vlastní spotřebu jeho linek. Zadavatel k tomu prohlašuje, že do uvedeného výpočtu byla zahrnuta spotřeba budovy, standardní nejistoty měření zahrnuty nebyly.

68.         Zadavatel upozorňuje, že možnost zahrnutí standardní nejistoty měření do dané hodnoty nevyplývá ze zadávací dokumentace, a to ani ze smluvní dokumentace. Zadavatel konkrétně odkazuje na čl. 31.19 smlouvy o dílo, v němž se přímo uvádí, že měřené výsledky nesmějí být vylepšovány doplňováním nejistoty měření a/nebo tolerance měření, což bylo dle zadavatele uvedeno opakovaně k dotazům navrhovatele v rámci jednání i ve vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel tedy uvádí, že při stanovení vlastní spotřeby elektrické energie se nejistoty měření nemají uplatnit a z uvedeného důvodu je ani nezohlednil ve svém výpočtu.

69.         Pakliže navrhovatel v návrhu rozporuje citované ustanovení smlouvy, jde dle zadavatele o námitku proti zadávacím podmínkám, když však nebyly ze strany navrhovatele podány příslušné námitky.

70.         Zadavatel tedy shrnuje, že hodnotu čisté výroby elektrické energie uvedenou vybraným dodavatelem považuje s ohledem na vlastní zkušenosti za reálnou a v provozu dosažitelnou. Zadavatel nicméně podotýká, že i při dosazení totožné hodnoty výroby čistě elektrické energie do modelu navrhovatele by nabídka navrhovatele stále vykazovala nižší čistou současnou hodnotu než nabídka vybraného dodavatele.

Souhrnně k uvedeným položkám

71.         Zadavatel předně uvádí, že z průběhu jednání o předběžných nabídkách nelze dovozovat, že by některé části nabídky navrhovatele již byly považovány za zcela vyhovující zadávacím podmínkám. Zadavatel dle svého tvrzení vedl jednání za účelem seznámení se s technickým řešením nabízeným účastníky zadávacího řízení, aby toto promítl do finalizace zadávacích podmínek.

72.         Dle zadavatele však navíc nelze dovodit, že by v rámci jednání byl navrhovateli potvrzen jeho výklad pojmu „spotřební díly“ jako správný (šlo jen o vyjasnění strategických náhradních dílů, které ale nemají být zahrnuty do spotřebních dílů), a že byl odsouhlasen počet nabízených roštnic (šlo o vyjasnění ceny za roštnice, když navrhovatelem uvedená cena se zdála zadavateli příliš vysoká).

73.         Zadavatel tak trvá na tom, že z jeho postupu v rámci jednání o nabídkách nelze dovodit závěr, že odsouhlasil hodnoty uvedené v předběžné nabídce. Průběh jednání s jednotlivými účastníky zadávacího řízení byl dle zadavatele samozřejmě odlišný s ohledem na to, že každý nabízel jiné technické řešení (a navrhovatel navíc své řešení měnil), avšak zcela odmítá, že by postupoval v rozporu se zásadou rovného zacházení či diskriminačně.

74.         Zadavatel upozorňuje, že tato argumentace je tvrzením nových skutečností, aniž by pro takový postup byly splněny podmínky.

Položka č. 1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad

75.         Zadavatel uvádí, že požadoval aby součástí základního řešení byly drapáky s objemem alespoň 8 m³, a tedy daná zadávací podmínka nevylučuje, aby byly již v základním rozsahu nabídnuty drapáky větší, např. 10 m³, které odpovídají opčnímu plnění. Současně zadavatel neuvedl, že by se opční řešení a základní řešení muselo odlišovat.

76.         Ze zadávací dokumentace pak dle zadavatele vyplývalo, že řešená opce měla být ohodnocena jako cenové navýšení mezi základním řešením a opčním řešením, přičemž zároveň z ničeho nevyplývalo, že by tento rozdíl nemohl být nulový. Současně zadavatel ve výzvě k podání konečných nabídek uvedl, že musí být vyplněny všechny cenové položky, ledaže by některá položka byla naceněna v jiné položce, což měli dodavatelé v takovém případě uvést. Zadavatel pak k tomu dle svého vyjádření upřesnil, že uvedené platí i pro opční plnění.

77.         Dle zadavatele tedy nenastala situace, že by vybraný dodavatel nenabízel opční řešení (toto pouze zahrnul do základního rozsahu, což zadávací podmínky dovolují). Pokud se opční a základní plnění shoduje, je logické, že cenový rozdíl mezi nimi je nulový, přičemž vybraný dodavatel k této položce uvedl, že „je obsaženo v základním rozsahu díla“. Nelze tedy dle zadavatele tvrdit, že vybraný dodavatel tuto položku neocenil, neboť ji zahrnul do nabídkové ceny za řešení v základním rozsahu, tedy cena za jeřáby s drapáky o objemu 10 m³ v nabídce vybraného dodavatele zahrnuta je.

78.         Zadavatel odkazuje i na to, že kdyby vybraný dodavatel dotčenou opci jakkoliv ocenil, fakticky by v ekonomickém modelu figurovaly dvě hodnoty za totéž plnění a posouzení ekonomické výhodnosti by se tak rozcházelo se skutečností.

79.         Zadavatel tedy shrnuje, že vybraný dodavatel postupoval v intencích toho, co zadávací podmínky umožňovaly, tedy drapáky řádně nacenil, i když již v rámci základní (nikoliv opční) ceny, neboť tyto nadstandardní drapáky nabízí již v základním řešení.

Žádost o přednostní projednání věci

80.         Zadavatel žádá Úřad o projednání věci v co možná nejkratší době, neboť předmět veřejné zakázky má být kofinancován z dotace, pro kterou platí striktní časový rámec. Současně má zadavatel za to, že není povinností Úřadu nařídit předběžné opatření, jímž by uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na realizaci veřejné zakázky, neboť v daném případě může nutnost uzavřít smlouvu převážit nad veřejným zájmem na přezkumu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Zadavatel odkazuje na to, že uvedený projekt je významný pro řešení enviromentálních otázek týkajících se nakládání s odpadem, a to i z dlouhodobého hlediska.

Závěr

81.         S ohledem na vše výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl a aby správní řízení týkající se části návrhu, kde navrhovatel fakticky brojí proti zadávacím podmínkám, bylo zastaveno, neboť navrhovatel nepodal řádně a včas příslušné námitky.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu ze dne 30. 7. 2025

82.         Dne 30. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne, v němž vybraný dodavatel uvádí následující.

83.         Vybraný dodavatel trvá na tom, že jím uvedené údaje v ekonomickém modelu jsou správné, odpovídající zadávací dokumentaci i standardům průmyslové praxe.

Položka 2.1.1 Spotřeba vody – kotel

84.         Dle vybraného dodavatele navrhovatel mylně pod pojem „kotel“ zahrnuje i další technologie, které do něj nepatří, když zejména zaměňuje pojmy „kotel“ a „spalovací systém“ a jeho komponenty, případně také „technologie kotle“.

85.         Vybraný dodavatel potvrzuje, že spotřebu vody na ostřik trysek SNCR ve svém výpočtu zohlednil, když v jím navržené technologii nedochází k žádnému kontinuálnímu ostřiku trysek, ale trysky jsou očištěny vodním střikem v šestiměsíčních intervalech. Dle vybraného dodavatele na každý ostřik je použito zhruba 300 litrů vody, což odpovídá hodnotě 0,6 m³ ročně. Při celoročním nepřetržitém provozu tak voda potřebná pro ostřik se v hodinové spotřebě kotelní vody projeví dle vybraného dodavatele hodnotou 0,000068 m³/hod.

86.         Dále pak vybraný dodavatel upozorňuje, že zadavatel požadoval, aby pro systém chlazení škváry byla přednostně využita užitková voda z jímky odpadních vod a v případě nedostatku pitná voda. Nejde tedy dle vybraného dodavatele o nový odběr kotelní vody, ale o odpadní médium, které pochází z použité kotelní nebo pitné vody. Vybraný dodavatel tedy uvádí, že spotřeba vody pro systém chlazení vynašeče škváry je řešena využitím akumulované odpadní vody z jímky a nemůže být proto započítána v řešené položce – žádná nová spotřeba vody totiž nevzniká.

Položka 3.1.1 Roštnice roštu

87.         Vybraný dodavatel uvádí, že zadavatel jasně požadoval v této položce vyplnit počet vyměněných roštnic během dvouleté záruční doby a jednotkovou cenou roštnic, což vybraný dodavatel učinil, a pakliže navrhovatel tento požadavek požaduje za nesprávný, jde fakticky o napadnutí zadávací podmínky.

88.         K tomu vybraný dodavatel upozorňuje, že v ekonomickém modelu bylo třeba vyplnit jak počet roštnic, tak jejich jednotkovou cenu. Je tedy dle vybraného dodavatele zřejmé, že jednotliví dodavatelé mohli zvolit rozdílné strategie – nabídnout levnější roštnice nižší kvality s nutností častější výměny, anebo kvalitnější a odolnější roštnice, sice s vyšší pořizovací cenou, avšak s delší životností a nižšími náklady na údržbu. Pakliže navrhovatel zvolil levnější roštnice, je dle vybraného dodavatele logické, že je nutné uvažovat vyšší frekvenci jejich výměny. Vybraný dodavatel se naopak pozastavuje nad tím, že navrhovatel předpokládal nutnost výměny 230 ks roštnic každé 2 roky, což by dle nej svědčilo o použití nekvalitních dílů s nízkou životností, což by mohlo ohrozit kontinuity provozu zařízení. Dle vybraného dodavatele však může jít i o situaci, že navrhovatel nabízí jiný typ roštu, který obsahuje mnohem více roštnic.

Položka 3.1.2 Další spotřební díly

89.         Vybraný dodavatel uvádí, že danou položku vyplnil dle požadavků zadávací dokumentace, a pakliže navrhovatel napadá způsob, jímž měla být daná položka vyplněna, jde fakticky o napadnutí zadávací podmínky.

90.         Dle vybraného dodavatele výklad navrhovatele týkající se rozlišení spotřebních a náhradních dílů v zadávací dokumentace není správný. Zadavatel totiž dle vybraného dodavatele vymezil spotřební díly jak díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky a za strategické náhradní díly jsou považovány díly s předpokládanou životností delší než 2 roky. Zadavatel tedy dle vybraného dodavatele měl jednoznačný zájem na tom, aby pro účely nabídky bylo rozlišeno mezi spotřebními díly a strategickými náhradními díly.

91.         Vybraný dodavatel upozorňuje, že rozlišování mezi náhradními a spotřebními díly na základě jejich životnosti je i běžnou průmyslovou praxí.

92.         Vybraný dodavatel tedy uvádí, že do ekonomického modelu promítl rozlišení na spotřební díly a náhradní díly.

Položka 4.2.1 Čistá výroba elektrické energie

93.         Vybraný dodavatel uvádí, že navrhovatel pouze obecně zpochybňuje údaje o možné vlastní spotřebě vybraného dodavatele, přičemž argumentuje pouze nejistotami měření.

94.         Dle vybraného dodavatele navrhovatel účelově aplikoval nesprávnou metodu výpočtu vlastní spotřeby, kdy pouze mechanicky sečetl maximální elektrické příkony všech zařízení instalovaných ve spalovně. Vybraný dodavatel uvádí, že tento postup je nesprávný, neboť v reálném provozu nenastává souběžný provoz všech zařízení na jejich maximální jmenovitý výkon. Vybraný dodavatel tak shrnuje, že „jmenovitý příkon jednotlivých zařízení je parametr pro účely návrhu a dimenzování elektroinstalace, nikoliv údaj o trvalé či dokonce okamžité spotřebě elektrické energie v běžném provozu“.

95.         Vybraný dodavatel uvádí, že použil reálný provozní a výpočetní model, který zohledňuje typickou provozní simultánnost (tzv. souběhový činitel), což je standardní přístup používaný napříč energetickým, průmyslovým i stavebním sektorem.

96.         Pakliže navrhovatel považoval metodiku výpočtu vlastní spotřeby za nedostatečnou či nejasnou, měl dle vybraného dodavatele možnost uplatnit námitky proti zadávacím podmínkám.

97.         Vybraný dodavatel tak uvádí, že využil pro stanovení vlastní spotřeby provozu věrohodný a správný model, který zohledňuje příkon, dobu provozu a míru využití jednotlivých zařízení, přičemž hodnotu čistého výkonu garantuje a nese riziko za nesplnění tohoto parametru ve formě případných sankcí.

Položka č. 1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad

98.         Vybraný dodavatel uvádí, že příslušnou položku vyplnil, avšak textovým vyjádřením ceny 0 Kč, neboť v nabídce uvedl, že „je obsaženo v základním rozsahu díla“, což znamená, že cena opce je nulová.

99.         Dle vybraného dodavatele je nepravdivé tvrzení navrhovatele, že zadavatel požadoval nacenit jak základní řešení o objemu 8 m³, tak volitelné řešení 10 m³. Vybraný dodavatel zdůrazňuje, že takový požadavek v žádné části zadávací dokumentace není obsažen. Jak uvádí, zadávací podmínky výslovně stanovily, že kapacita drapáku má být min. 8 m³, když vybraný dodavatel dospěl k závěru, že s drapákem o této minimální kapacitě by nebylo možné splnit výkonnostní parametry stanovené zadavatelem, a proto navrhl již základní řešení s drapákem o objemu 10 m³.

100.     Protože tedy opce na drapák o objemu 10 m³ je již zahrnuta v základní nabídce, pak rozdíl mezi základní cenou a cenou předmětu plnění v opci je dle vybraného dodavatele 0 Kč.

101.     Vybraný dodavatel doplňuje, že ačkoliv byl veden k zařazení drapáku o objemu 10 m³ do základní nabídky technickými okolnostmi, je přesvědčen, že v situaci, kdy zadávací dokumentace stanoví pouze minimální technický standard pro objem drapáku, je plně legitimním obchodním rozhodnutím nabídnout již v základní nabídce plnění vyšší technické úrovně, které odpovídá požadované opci. Tímto je dle vybraného dodavatele současně splněn i předmět opce, aniž by tím pro zadavatele vznikaly dodatečné náklady – opční plnění je fakticky poskytnuto bezúplatně. Vybraný dodavatel tedy byl dle svého přesvědčení oprávněn uvést v příslušné položce ekonomického modelu cenu 0 Kč, neboť nulová cena je rovněž relevantním cenovým údajem.

Závěr

102.     Vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Další průběh správního řízení

103.     Usnesením č. j. ÚOHS-29869/2025/VZ ze dne 8. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele ze dne 8. 8. 2025

104.     Dne 8. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, jehož obsahem byla reakce na vyjádření zadavatele k návrhu a vyjádření vybraného dodavatele k návrhu.

105.     K vyjádření zadavatele k návrhu uvedl navrhovatel následující.

106.     K položce „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ navrhovatel opakuje, že do spotřeby vody pro kotel měla být započítána spotřeba všech součástí, která tvoří systém kotle. Navrhovatel však upozorňuje, že součástí zadávacích podmínek nebyla definice pojmu „spotřeba“ a rovněž zadavatel nestanovil bližší pokyny ohledně toho, jakým způsobem má být vyplněna spotřeba vody v systému kotle, spotřeba pitné vody a spotřeba čpavkové vody.  Navrhovatel má za to, že pakliže tyto položky nejsou libovolně zaměnitelné a mají i různé ceny (a zadavatel proto požadoval jejich rozlišení), nemůže obstát argument zadavatele, že je důležité pouze to, kolik vody je do celého systému přivedeno a ve finále v něm spotřebováno, neboť pak by dle navrhovatele dělení na tyto tři položky nedávalo smysl. Navrhovatel je nadále přesvědčen, že vybraný dodavatel nezapočítal do spotřeby vody pro kotel veškerou potřebu vody v této části technologie, když spotřebu některých těchto zařízení místo toho započítal do pitné vody. Pakliže však dle navrhovatele vybraný dodavatel v dané položce nezapočítal veškerý objem vody, která je v této části finálně spotřebována, ale část této spotřeby přesunul do spotřeby pitné vody, pak postupoval v rozporu se zadávacími podmínkami.

107.     K položce „3.1.1 Roštnice roštu“ navrhovatel trvá na tom, že vybraný dodavatel nesprávně uvedl počet roštnic odpovídající prvním dvěma rokům provozu, když však dle navrhovatele je nutné s ohledem na nastavení ekonomického modelu počítat dlouhodobý průměr. Navrhovatel k tomu podotýká, že byť cena za roštnice má být garantovaná po dobu záruky, počet roštnic k výměně na dobu záruky vázán není.

108.     K položce „3.1.2 Další spotřební díly“ navrhovatel rovněž trvá na tom, že měl být uveden údaj odpovídající průměrné hodnotě spotřebních dílů za celé hodnocené období. Dle navrhovatele přitom nelze akceptovat argument zadavatele, že jeřáb s menším objemem drapáku bude mít větší dynamické a statické zatížení, z čehož bude plynout větší opotřebení, když dle navrhovatele dynamické zatížení není vázáno na počet cyklů, ale zejména na hmotnost břemene. Drapák s větším objemem pojme více odpadu a bude přenášet břemeno s větší hmotností, v důsledku čehož bude dle navrhovatele i jeho zatížení větší.

109.     K položce „4.1.2 Čistá výroba elektrické energie“ navrhovatel uvádí, že nová linka, jež bude předmětem šetřené veřejné zakázky, bude mít jiný výkon než stávající linky zadavatele a bude rovněž založena na jiné technologii. Z uvedeného důvodu tedy dle navrhovatele není údaj zadavatele o jeho aktuální vlastní spotřebě pro posouzení dané věci relevantní.

110.     K položce „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby“ navrhovatel trvá na tom, že pokud vybraný dodavatel nabídnul pouze opční plnění, jde o postup, který nebyl zadávacími podmínkami připuštěn. Navrhovatel se dále pozastavuje nad argumentací zadavatele, který k tomu uvedl, že vybraný dodavatel „z opatrnosti a aby bylo patrno, že zde aplikuje zadávacími podmínkami povolený postup, patrně uvedl, že plnění je obsaženo v základním rozsahu díla“. Dle navrhovatele tak není s ohledem na použití slova „patrně“ zřejmé, zda vybraný dodavatel odkaz na to, že opční plnění je obsaženo v základním rozsahu díla skutečně ve své nabídce uvedl.

111.     K vyjádření vybraného dodavatele k návrhu uvedl navrhovatel následující.

112.     K položce „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ navrhovatel opakuje, že vybraný dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami tvrdí, že systém vynášení škváry není součástí kotle a že spotřebu vody v této části technologie proto do dané položky nezapočetl. Navrhovatel má za to, že pakliže systém vynášení škváry vybraného dodavatele používá odpadní vodu, pitnou vodu či vodu z jiných částí technologie, přičemž až v rámci vynášení škváry je tato voda učiněna neupotřebitelnou, pak musí být tato voda započtena ve spotřebě vody pro kotel.

113.     K položce „3.1.1 Roštnice roštu“ navrhovatel trvá na tom, že vybraným dodavatelem uvedená hodnota neodpovídá skutečné potřebě roštnic při běžném provozu v rámci 25 let.

114.     K položce „3.1.2 Další spotřební díly“ navrhovatel rovněž trvá na tom, že vybraným dodavatelem uvedená hodnota neodpovídá skutečné potřebě spotřebních dílů při běžném provozu v rámci 25 let.

115.     K položce „4.1.2 Čistá výroba elektrické energie“ navrhovatel zdůrazňuje, že při výpočtu vlastní spotřeby postupoval tak, že „počítal pouze s částí provozované technologie v souladu se zadávací dokumentací a současně přihlížel k zátěžovým koeficientům určeným na základě daných provozních stavů a zatížení technologie“, přičemž přihlížel ke skutečnost, že jde o garantovaný parametr, který může být ovlivněn vnějšími vlivy, např. klimatické a provozní podmínky.

116.     K položce „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby“ navrhovatel trvá na tom, že vybraný dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami nacenil pouze jedno plnění, a to plnění odpovídající opci. Zadavatel však dle navrhovatele jednoznačně stanovil, že si vyhrazuje právo opční plnění nepožadovat, tedy právo volby mezi základním a opčním řešením, a tedy vybraný dodavatel svým postupem odepřel zadavateli právo nevyžadovat opční plnění. Dle navrhovatele tak zadavatel nemůže uplatnit právo na změnu závazku, protože neexistuje plnění, které by vyhrazené změně odpovídalo.

117.     Navrhovatel tak shrnuje, že i nadále je přesvědčen o tom, že vybraný dodavatel postupoval při vyplnění všech řešených položek v rozporu se zadávacími podmínkami a uvedl údaje neodpovídající skutečnosti.

118.     Navrhovatel doplňuje, že doloží Úřadu oponentní znalecký posudek, když v případě, že jeho závěry budou ve výrazném rozdílu oproti zadavatelem předloženému znaleckému posudku, měl by Úřad zvážit zadání zpracování vlastního znaleckého posudku.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 13. 8. 2025

119.     Dne 13. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v němž zadavatel zopakoval, že při výběru dodavatele nepochybil, neboť dle jeho přesvědčení údaje vyplněné vybraným dodavatelem v nabídce odpovídají zadávacím podmínkám, a rovněž (jak si ověřil na základě vlastní zkušenosti, vysvětlení vybraného dodavatele i ze znaleckého posudku) skutečnosti a jsou reálně dosažitelné.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 8. 2025

120.     Dne 14. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele, v němž vybraný dodavatel zopakoval, že jeho nabídka odpovídá zadávací dokumentaci a hodnoty uvedené v jednotlivých šetřených položkách jsou reálné.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 8. 2025

121.     Dne 15. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž navrhovatel trvá na tom, že námitky byly ve všech částech byly podány včas. Dle navrhovatele je totiž nezákonnost výběru dodavatele bezprostředním důsledkem netransparentních zadávacích podmínek, které umožňují dvojí výklad, a tedy způsobují neporovnatelnost nabídek. Navrhovatel uvádí, že nezákonnost zadávacích podmínek vyšla najevo, resp. vznikla až jejich výkladem uplatňovaným zadavatelem, který se navrhovateli stal zřejmý až ze zprávy o hodnocení nabídek, z rozhodnutí o námitkách a z vyjádření zadavatele k návrhu. Navrhovatel trvá na tom, že zadavatelem uplatňovaný výklad zadávacích podmínek byl pro něj zcela nepředstavitelný a jeho aplikací zadavatelem fakticky došlo dle navrhovatele ke změně zadávacích podmínek. Navrhovatel tak shrnuje, že nejasnost a nezákonnost zadávacích podmínek vyplynula až uplatněním „zcela neočekávatelného a nesmyslného výkladu, ke kterému se přiklonil zadavatel“.

122.     Dále pak se navrhovatel vyjadřuje ke znaleckému posudku zadavatele, s jehož závěry nesouhlasí. Dle navrhovatele ve věci spotřeby vody kotle není ve znaleckému posudku zadavatele zahrnuta i recyklovaná voda z jiné technologické části zařízení, když však dle navrhovatele i tato voda zde být zahrnuta měla. Ve věci počtu roštnic a spotřebních dílů navrhovatel uvádí, že znalecký posudek zadavatele nezohledňuje, že se projevují v ekonomickém modelu za období 25 let, nikoliv pouze za první 2 roky. Ve věci čisté výroby elektrické energie vychází znalecký posudek zadavatele dle navrhovatele z použití nerelevantních porovnávacích údajů. Navrhovatel uvádí, že v dané položce ekonomického modelu měla být uvedena hodnota při maximálním tepelném příkonu zařízení, kterého bude dosahováno v průběhu garančních zkoušek (LP1), avšak znalecký posudek zadavatele tuto hodnotu vybraného dodavatele porovnává s hodnotami v průměrném provozním režimu. Současně navrhovatel tvrdí, že nelze odvozovat reálnost hodnoty vybraného dodavatele na základě srovnání s linkami provozovanými zadavatelem, když dle navrhovatele tyto linky nejsou porovnatelné s linkou, jež je předmětem šetřené veřejné zakázky, a rovněž jejich hodnoty použité ve znaleckém posudku zadavatele neodpovídají stavu při provádění zkoušky LP1. Navrhovatel odkazuje na jím doložené „Odborné posouzení možné výše vlastní spotřeby kotle“[4]. Navrhovatel tak má za to, že závěr znaleckého posudku zadavatele v této položce nemá vliv na závěr navrhovatele, že vlastní spotřeba elektrické energie zařízení navrženého vybraným dodavatelem (jejíž výši navrhovatel dovodil z údajů z nabídky vybraného dodavatele) neodpovídá skutečnosti.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 8. 2025

123.     Zadavatelem svým přípisem ze dne 25. 8. 2025 reaguje na vyjádření navrhovatele k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 15. 8. 2025, v němž navrhovatel zpochybňuje závěry plynoucí ze zadavatelem doloženého znaleckého posudku.

124.     K položce „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ zadavatel v návaznosti na tvrzení navrhovatele, že zadavatel „spotřebou“ rozumí celkový objem vody, která je odebrána, využita a tímto využitím učiněna nadále neupotřebitelnou, uvádí, že toto tvrzení je zcela vytržené z kontextu. Zadavatel ve vyjádření k návrhu tímto způsobem popsal smysl fungování ekonomického modelu – čímž je právě kontext provozních nákladů. Pro zadavatele, jak sám uvádí, není provozním nákladem, pokud je při mokrém vynášení škváry použita odpadní voda. Je tedy nelogické, aby objem takto využité vody byl zahrnut do položky, která odráží provozní náklady na vodu, kterou zadavatel při provozu dané technologické části spotřebuje – tj. zjednodušeně řečeno – zaplatí a dále nevyužije. Zadavatel poukazuje i na to, že odlišný přístup navrhovatele a vybraného dodavatele k vyplnění ekonomického modelu v rozsahu této položky tedy není dle zadavatele výsledkem nejasných zadávacích podmínek, ale odlišného technologického (pro běžný provoz zvoleného) řešení.

125.     Zadavatel dále odkazuje na tvrzení navrhovatele, že položka 2.1.1 spotřeba vody – kotel a položka 2.1.2 spotřeba pitné vody jsou oceněny jinou jednotkovou cenou a jedná se tedy o jiné položky, tj. dražší upravenou vodu pro kotel a levnější pitnou vodu z řadu; s tímto zadavatel zcela souhlasí. Nicméně dále dodává, že pokud by mělo platit tvrzení navrhovatele, pak by dle zadavatele odpadní voda měla být oceněna stejnou cenou jako upravená voda pro kotel 41 Kč/m3, což je zcela nesmyslná cena za odpadní vodu. Zadavatel dála poukazuje na to, že technologické řešení vybraného dodavatele využívá v jedné technologické části pitnou vodu (proto byla spotřeba této vody správně zařazena do položky 2.1.2 spotřeba pitné vody); z této pitné vody se dále stává odpadní voda, kterou technologické řešení vybraného dodavatele dokáže využít (recyklovat) k dalšímu užití – při mokrém vynášení škváry.

126.     K položce „3.1.1 Roštnice roštu“ zadavatel uvádí, že textace užitá v ekonomickém modelu je zcela zjevná a na první pohled je patrné, jaká hodnota má být uvedena. Naopak výklad, který prezentuje navrhovatel, je dle zadavatele složitý, nelogický a v rozporu s tím, co je v ekonomickém modelu napsáno, přičemž zadavatel dodává, že tato „logika“ by nutně musela dopadnout i na další hodnoty uváděné v ekonomickém modelu (a tedy logicky i v garantovaných parametrech), včetně spotřeb médií, výkonnosti a účinnosti turbosoustrojí, účinností dalších částí zařízení, garantovaných provozních hodin atd. Všechny tyto údaje by – pokud by měl navrhovatel pravdu – musely být dle zadavatele uváděny při zohlednění 25 let provozu. Zadavatel předpokládá, že takto navrhovatel při vyplnění ekonomického modelu nepostupoval, protože je zjevné, že neměl. Zadavatel rovněž opětovně uvádí, že v rámci položky 3.1.1 – roštnice roštu (a totéž platí pro položku 3.1.2 – další spotřební díly) stanovil relevantní dobu (běh záruční doby) i s ohledem na vymahatelnost těchto hodnot. Pokud by mělo platit tvrzení navrhovatele (a sice, že tyto hodnoty mají reflektovat každé dva roky provozu po dobu 25 let), pak by tato hodnota byla po dobu běhu záruční doby nevymahatelná, protože by v záruční době nevyhovující hodnoty bylo možné „zlepšit“ dále během provozu zařízení, resp. takto by mohl dodavatel argumentovat, aniž by zadavatel toto mohl věrohodně zpochybnit.

127.     K položce 3.1.2 – další spotřební díly zadavatel v první části odkazuje na již dříve uvedenou argumentaci týkající se prvních dvou let provozu vs. každých dvou let provozu po dobu 25 let. Navrhovatel ve svém vyjádření upozornil, že větší jeřáb bude mít vyšší dynamické zatížení, k čemuž zadavatel uvádí, že z pohledu celkového opotřebení je relevantní celkové (kumulované) dynamické zatížení, které bude větší u jeřábu s menším drapákem, protože pro přesunutí stejného množství odpadu musí tento jeřáb učinit více cyklů a bude tedy delší dobu pod dynamickým zatížením; ačkoliv toto dynamické zatížení bude v každém daném okamžiku nižší, kumulované dynamické zatížení bude vyšší (totéž platí pro statické zatížení). Uvedená argumentace navrhovatele je tedy dle zadavatele zjevně zkreslená.

128.     Ve vztahu k položce 4.1.2 – čistá výroba elektrické energie zadavatel uvádí, že navrhovatel svém vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí předložil odborné vyjádření doc. Ochodka, který porovnává novou linku s těmi starými. K vyjádření doc. Ochodka zadavatel mj. sděluje, že z uvedeného dokumentu není patrné, jaké části společné technologie byly či nebyly v provozu (např. jeřáby, kompresory atd.). Současně zadavatel sděluje, že jím uváděné údaje o vlastní spotřebě stávajících linek byly sesbírány v době, kdy tato zařízení fungovala v blízkosti svého výkonového maxima (spalování cca 5 300 t odpadu/týden). Zadavatelem zjištěné a doložené hodnoty z reálného provozu (tedy nikoli z pouze dílčího testu, jako to učinil navrhovatel) tedy naopak relevantní jsou a dokládají, že vybraným dodavatelem uvažovaná vlastní spotřeba el. energie je realistická, pročež je tedy realistická i hodnota čisté výroby elektrické energie dle ekonomického modelu.

129.     Ve vztahu k průběhu jednací fáze zadávacího řízení zadavatel uvádí, že tato byla vedena za účelem seznámení se s podanými nabídkami a za účelem finalizace zadávacích podmínek. Dle zadavatele docházelo rovněž k vyjasňování případných nejasností v podaných nabídkách, přičemž v předběžných nabídkách navrhovatele docházelo dle zadavatele neustále i k poměrně zásadním změnám (dispoziční řešení kotle; konfigurace řídicího systému, změna klíčových technologických poddodavatelů, změna umístění klíčových komponent a provozních souborů, změny v dispozici odpadového bunkru atd.), přičemž tyto změny dle zadavatele poměrně zásadně narušovaly kontinuitu posuzování předběžné nabídky.

130.     Ve vztahu k nenacenění opce zadavatel konstatuje, že povinnost nacenit všechny položky byla výslovně modifikována výjimkou ve výzvě k podání konečných nabídek („leda by výjimečně některá položka byla z hlediska nacenění zahrnuta v jiné příbuzné položce“). Dotčená realizační opce měla být dle zadavatele oceněna cenovým rozdílem mezi základním a opčním řešením. Zadavatel nestanovil, že tento rozdíl nemůže být nulový ani že musí být vyjádřen výhradně číselnou hodnotou „0 Kč“ (při vyplnění hodnoty „0“ do příslušného pole ekonomického modelu, tento vygeneruje – v návaznosti na formátování modelu – hodnotu „- Kč“, tj. přesně tu, která je uvedena v ekonomickém modelu doloženém v konečné nabídce vybraného dodavatele). Informace, kterou vybraný dodavatel obsáhl do příslušné části nabídky, že opční plnění je „obsaženo v základním rozsahu díla“, je v dané konstrukci ekonomického modelu a cenové části nabídky akceptovatelným způsobem, jak reflektovat absorbování položky.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

131.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zastavení správního řízení v části návrhu týkající se tvrzeného porušení zásady rovného zacházení při jednání o předběžných nabídkách a hodnocení nabídek a o zamítnutí části návrhu týkající se tvrzeného nezákonného výběru dodavatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

132.     Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

133.     Dle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

134.     Dle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)        nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)        nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c)        neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

135.     Dle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

136.     Dle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

137.     Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

138.     V části 0.c „Podrobné vymezení hodnotících kritérií a pravidla pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace (dále jen „Část 0.c zadávací dokumentace“) zadavatel v čl. 1 „Vymezení hodnoticích kritérií“ stanovil, že nabídky budou hodnoceny dle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž stanovil následující hodnotící kritéria:

139.     Dle čl. 3 „Celková finanční výhodnost“ Části 0.c zadávací dokumentace „bodové hodnocení účastníka“ za dané kritérium „bude vypočítáno způsobem uvedeným v hodnotící tabulce, jejíž závazný vzor tvoří část 0.d zadávací dokumentace“, tj. tzv. Ekonomický model, když „závazný vzor Ekonomického modelu je uveden ve formě hodnotící tabulky s automatickými výpočtovými vzorci“. Současně zde zadavatel stanovil, že „účastník je povinen vyplnit Ekonomický model dle pokynů a vysvětlivek v něm uvedených. Na základě Ekonomického modelu bude hodnocena Celková finanční výhodnost prostřednictvím nabízené celkové hodnoty agregovaných nákladů formou čisté současné hodnoty (…), sestávající se z:

a)   celkové nabídkové Ceny Díla (včetně volitelných opcí k jednání ve smyslu odst. 3.1 písm. b) a odst. 3.9. zadávací dokumentace, pokud bude postupováno s využitím možnosti D2 dle odst. 3.1 zadávací dokumentace) (zahrnující i zadavatelem požadované opce a úspory zadavatele ve vazbě na účastníkem nabídnutou kratší dobu plnění včetně slevy za financování v EUR)

(Položka „1.1.8 Celková nabídková Cena Díla“, v části „1. Cena Díla“, na listu „Vstupy“);

b)   nákladů garantované spotřeby provozních médií

(Položky v části „2. Garantovaná spotřeba“ na listu „Vstupy“);

c)    nákladů na obnovu hlavních částí technologie (Položka „Referenční fixní náklady na údržbu“ v části „3. Hlavní spotřební díly a náklady na údržbu“ na listu „Jednotkové ceny“) a nákladů na obnovu spotřebních částí hlavní technology za referenční období

(Položky v části „3. Hlavní spotřební díly a náklady na údržbu“ na listu „Vstupy“);

d)   výnosů garantované produkce energií

(Položka „4.2 Výroba energie“ a „4.1.1 Zpracovaný odpad“ v části „4. Výstupní garantované parametry Linky“, na listu „Vstupy“);

e)   nákladů na externality za produkci emisí

(Položka 4.3 Produkce emisí v části „4. Výstupní garantované parametry Linky“, na listu „Vstupy“)“,

přičemž výše nákladů a výnosů dle písm. b) až e) bude hodnocena za období 25 let (plánovaná životnost) při zohlednění zvolené diskontní sazby (…) a při zohlednění meziroční inflace u zvolených položek a minimální požadované provozní doby za rok provozu, a to vše prostřednictvím údajů dle části 0.d a vzorce dle části 0.e Zadávací dokumentace.“

140.     V části 0.d „Závazný vzor ekonomického modelu“ zadávací dokumentace (dále jen „Ekonomický model“) zadavatel požadoval, aby účastníci zadávacího řízení vyplnili následující Ekonomický model:

141.     V části 0.e „Vzorec pro výpočet ekonomického modelu“ zadávací dokumentace (dále jen „Vzorec výpočtu ekonomického modelu“) zadavatel uvedl, že „model vyhodnocuje celkovou výhodnost nabízeného řešení po dobu 25 let od uvedení do provozu dle podmínek Smlouvy formou čisté současné hodnoty. Hodnotící předpoklady zohledňují roční disponibilitu 8 000 hodin a nominální provoz, tj. 132 000 tun zpracovaného odpadu o výhřevnosti 10 MJ/kg. Ekonomické předpoklady vycházejí z jednotkových cen zadavatele a 3% diskontní sazby s meziroční inflací.“

142.     V části I.A „Smlouva o dílo“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy o dílo“) zadavatel v čl. 5.2 uvedl, že „předmětem Smlouvy je závazek Zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas Dílo v souladu se Smlouvou, dosahující v Záruční době všech hodnot a kvalit ve Smlouvě uvedených. Veškeré vlastnosti Díla, resp. Linky, uvedené zejména v příloze č. II.g Garantované parametry se považují za závazek Zhotovitele.“

143.     Dle čl. 5.3 návrhu smlouvy o dílo „předmět Díla je specifikován zejm. v Požadavcích Objednatele“, přičemž dle čl. 1.1.36 návrhu smlouvy o dílo „Požadavky Objednatele znamená veškeré podmínky Objednatele v řízení dle ZZVZ vyjádřené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky (…) dle § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ, a to ve znění ke dni uzavření Smlouvy, které jsou součástí Smlouvy jako přílohy uvedené v odst. 38.12.2 Smlouvy“.

144.     Dle čl. 12.1 návrhu smlouvy o dílo „zhotovitel je povinen zajistit, že Dílo bude provedeno v souladu s požadavky vymezenými ve Smlouvě, s Požadavky Objednatele a Právními předpisy.“

145.     Dle čl. 16.7 návrhu smlouvy o dílo „[d]nem následujícím po podpisu protokolu o Předání Díla oběma smluvními stranami počíná běžet Garanční doba, která trvá 24 měsíců. Účelem Garanční doby je ověření, že Dílo při provozu splní požadavky vymezené v Požadavcích Objednatele a v průběhu provozu bude dosahovat parametrů, které jsou stanoveny v Požadavcích Objednatele, a to zejména příloze č. II.g Garantované parametry.“

146.     Dle čl. 19.1 návrhu smlouvy o dílo „Zhotovitel se zavazuje, že Dílo provede v souladu se Smlouvou. Zhotovitel dále poskytuje Objednateli záruku za jakost v rozsahu uvedeném v odst. 19.6 Smlouvy.“

147.     Dle čl. 19.6 návrhu smlouvy o dílo „Zhotovitel se Objednateli zaručuje, že Dílo bude nejméně po dobu 60 měsíců u stavební části Díla a 24 měsíců pro ostatní části Díla (dále též jen »Záruční doba«) způsobilé pro použití k jeho účelu vyplývajícímu z této Smlouvy, popřípadě standardnímu účelu, ledaže se jedná o Spotřební díly ve smyslu přílohy č. A10; Zhotovitel prohlašuje, že si Dílo podrží ujednané vlastnosti či vlastnosti obvyklé pro použití k jeho účelu a bude dosahovat výkonových a dalších hodnot uvedených ve Smlouvě, a to zejména v příloze č. II.g Garantované parametry (dále též jen »Záruka za jakost« ). Záruční doba je prodloužena u některých částí Díla uvedených v příloze č. II.g Garantované parametry, která současně obsahuje i popis ujednaných vlastností některých částí Díla, stejně jako popis zaručených výkonových a dalších hodnot Díla.“ (…) „Záruční doba počíná běžet dnem následujícím po dni, ve kterém byl podepsán protokol o Předání Díla oběma smluvními stranami.“

148.     Dle čl. 26.1 návrhu smlouvy o dílo „Objednatel se zavazuje zaplatit Zhotoviteli za řádné provedení Díla cenu, která je specifikována v příloze č. II.d Ceny a platební podmínky. Tato Cena Díla obsahuje všechny náklady Zhotovitele pro provedení Díla.“

149.     Dle čl. 31.18 návrhu smlouvy o dílo „v případě nedodržení garantovaných hodnot specifikovaných v příloze č. II.g Garantované parametry v průběhu Garanční doby dle odst. 16.7 Smlouvy je Zhotovitel povinen zaplatit Objednateli taktéž smluvní pokuty, které jsou uvedeny v příloze č. II.c Smluvní pokuty za nedodržení hodnot.“

150.     Dle čl. 38.12 návrhu smlouvy o dílo „nedílnou součástí sjednaného smluvního závazku stran jsou tyto dokumenty: (mj.) II.c Smluvní pokuty za nedodržení hodnot, II.d Ceny a platební podmínky, II.g Garantované parametry, Požadavky objednatele, Nabídka zhotovitele.“

151.     V části II.C „Smluvní pokuty za nedodržení hodnot“ zadávací dokumentace (dále jen „Část II.C Smluvní pokuty“) zadavatel uvedl, že v případě navýšení provozních nákladů a snížení čisté výroby elektrické energie „v případě nedodržení hodnot parametrů specifikovaných v tabulce č. 5 části II.g Garantované parametry je Zhotovitel povinen zaplatit Objednateli částku Kompenzace Garance vypočtenou dle odst. 1.1.19 Smlouvy“, přičemž „bude-li částka Kompenzace Garance (…) přesahovat částku ve výši 100.000.000 Kč, jedná se o podstatné porušení Smlouvy.“ Dle čl. 1.1.19 návrhu smlouvy o dílo „Kompenzace Garance znamená částku vypočtenou s přihlédnutím k tomu, že Vada v podobě nedodržení Garantovaných hodnot (garantovaných parametrů) bude, v případě jejího neodstranění, zatěžovat majetek Objednatele v podobě zvýšení nákladů či snížení příjmů po delší období (…).“

152.     V části II.D „Ceny a platební podmínky“ zadávací dokumentace (dále jen „Část II.D Ceny a platební podmínky“) zadavatel uvedl, že „zhotovitel zaručuje, že do své Nabídky zahrnul v popsaném rozsahu veškeré náklady spojené se svým závazkem provést Dílo řádně a včas. (…) Zhotovitel zaručuje, že je schopen realizovat Dílo v potřebné kvalitě a v plném souladu s jeho Nabídkou.“ (…) „Zhotovitel nese plnou odpovědnost za zahrnutí veškerých příslušných nákladových položek, včetně krytí jemu uložených povinností a odpovědností ve Smlouvě a na základě Smlouvy, a to včetně svého vlastního zisku.“

153.     V části II.G „Garantované parametry“ zadávací dokumentace (dále jen „Část II.G Garantované parametry“) zadavatel uvedl, že „garantované požadavky na Dílo musí být splněny. Výsledku testu nelze zlepšovat přidáním rozptylu hodnot testu nebo tolerance“. Současně zde zadavatel vymezil svůj požadavek na disponibilitu linky, a to v garantované hodnotě „min. h/rok 8 000“.

154.     V části III. „Požadavky Objednatele“ (dále jen „Požadavky Objednatele“) − Příloze A1 „Celkový rozsah Díla“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha A1 zadávací dokumentace“) zadavatel v čl. 1 „Obecně“ uvedl, že „Dílo realizované podle této Smlouvy zahrnuje kompletní a konečné zařízení na energetické využití odpadu, Linku K1 využívající směsný komunální odpad a vybraný průmyslový odpad (dále jen Linka), včetně designu, výroby, instalace, odzkoušení a uvedení do provozu. Zhotovitel bude dále odpovědný za získání všech potřebných povolení a souhlasů v souladu s Právními předpisy.“(…) „Dílo musí splňovat funkční požadavky uvedené v Požadavcích Objednatele. Dílo obsahuje (neúplný seznam): Spalovací systém/kotel, Čištění spalin, Parní turbínu a generátor (volitelná opce pro jednání dle odst. 3.1 a 3.9 zadávací dokumentace), Připojení na systém dálkového vytápění, Jeřáby, Pomocná zařízení, Elektrická zařízení, Řídicí a monitorovací systém (CMS), Připojení k externím inženýrským sítím, Stavební práce a stavební instalace, Demoliční práce, Design, výrobu, výstavbu, testování a uvedení do provozu, Všechna potřebná povolení a schválení podle místních Právních předpisů. (…) Spalovací jednotka bude zahrnovat spalovací systém založený na koncepci pohyblivého roštu a parního kotle se selektivní nekatalytickou redukcí (SNCR).“

155.     Dle čl. 10 „Konstrukční data“ Přílohy A1 zadávací dokumentace „obecně se odkazuje na tabulky v příloze A13 Procesní a konstrukční data, jakož i na záruční a enviromentální požadavky uvedené v části IIg Garantované parametry“.

Právní posouzení

K výroku I. tohoto rozhodnutí

156.     Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že údaje nabídnuté vybraným dodavatelem a navrhovatelem v Ekonomickém modelu se u položky „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“, u položky „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“, u položky „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“ a u položky „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“ významně odlišují. S ohledem na to, že finální nabídka navrhovatele i vybraného dodavatele jsou výsledkem opakovaného projednávání předběžných nabídek se zadavatelem v průběhu jednotlivých kol jednání v rámci jednacího řízení s uveřejněním, na jejichž základě byly tyto položky na základě zadavatelem vznesených požadavků a připomínek upravovány, se navrhovatel domnívá, že zadavatel nepřistupoval k navrhovateli a vybranému dodavateli stejně. Dle navrhovatele tak zadavatel v rámci hodnocení nabídky vybraného dodavatele mohl akceptovat či sám aplikovat postup odporující zadávacím podmínkám. Navrhovatel tak má za to, že se zadavatel mohl dopustit porušení zásady rovného přístupu a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona.

157.     Úřad předně uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je předcházející podání námitek zadavateli. Platí, že návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, neboť prvotním nástrojem jsou námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli. Pokud dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tedy s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem. Námitky tedy jsou institutem, který představuje primární ochranu dodavatelů před případným nezákonným postupem zadavatele. Zákon pak definuje konkrétní časový okamžik v průběhu zadávacího řízení, v jehož rámci je z pohledu stěžovatele nutné využít práva k podání námitek. Uvedený přístup koresponduje se zásadou právní jistoty jak všech účastníků zadávacího řízení, resp. potenciálních dodavatelů, tak i samotného zadavatele. Zákon je přitom koncipován tak, aby námitky byly primárně předestřeny zadavateli a aby zadavatel měl možnost na ně reagovat. Zadavatel tedy musí mít možnost seznámit se s namítanými skutečnostmi, a to v dostatečně konkrétní a srozumitelné podobě, aby tak bylo zřejmé, v čem je spatřováno porušení zákona, a aby tedy zadavatel mohl zjednat nápravu či napadený postup řádně stěžovateli zdůvodnit.

158.     Institut podání námitek je v zákoně upraven v § 241 a následujících ustanoveních. Pravidlo obsažené v § 242 odst. 1 zákona stanoví, že musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem. 

159.     Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, navrhovatel obdržel oznámení o výběru dodavatele dne 16. 6. 2025. Dne 20. 6. 2025 mu zadavatel na základě jeho žádosti poskytl Ekonomický model z nabídky vybraného dodavatele, v němž byly uvedeny vybraným dodavatelem nabídnuté hodnoty v řešených položkách. Tímto dnem tedy navrhovatel získal informace (tj. že se nabídky vybraného dodavatele a navrhovatele po jednáních o předběžných nabídkách se zadavatelem v daných položkách významně odlišují), na jejichž základě si utvořil závěr o domnělém porušení zákona ze strany zadavatele.

160.     Dne 1. 7. 2025 doručil navrhovatel zadavateli námitky proti výběru dodavatele, v nichž napadal způsob vyplnění Ekonomického modelu ze strany vybraného dodavatele, konkrétně hodnoty jím uvedené u položek „2.1.1 Spotřeba vody - kotel“, „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“, „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“ a „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“. Byť navrhovatel v citovaných námitkách proti výběru dodavatele napadal hodnoty uvedené vybraným dodavatelem v jeho Ekonomického modelu, neboť je považoval za neodpovídající skutečnosti a nesouladné se zadávacími podmínkami, nevznesl v nich zároveň jakoukoliv námitku týkající se údajného nerovného přístupu zadavatele v rámci jednání s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách a při hodnocení nabídek.

161.     Z dokumentace o zadávacím řízení pak nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení doručil navrhovatel zadavateli jiné námitky (ve smyslu § 241 a násl. zákona) než uvedené námitky ze dne 1. 7. 2025.

162.     Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že pakliže navrhovatel v návrhu oproti podaným námitkám nově napadá i údajný nerovný přístup zadavatele k účastníkům zadávacího řízení při jednání o předběžných nabídkách a při hodnocení nabídek, vůči němuž však ve lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 1 zákona námitky neuplatnil. Této části návrhu tak nepředcházely řádně a včas podané námitky a Úřad se jí tudíž nebude dále z věcného pohledu zabývat.

163.     Úřad shrnuje, že pokud právě popsané části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, jejichž řádné a včasné podání je dle § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání uvedené části návrhu. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a řízení v této části návrhu (tj. týkající se tvrzeného porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona při jednání s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách a při hodnocení nabídek) podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

164.     Dále je předmětem vedeného správního řízení posouzení otázky, zda vybraný dodavatel vyplnil (s ohledem na jím navrhované technické řešení předmětu veřejné zakázky) ve své nabídce Ekonomický model u navrhovatelem konkrétně rozporovaných položek vstupujících do hodnocení nabídek (tj. „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“, „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“, „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“, „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie hodnoty“ a „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad“) v souladu se zadávacími podmínkami a s údaji odpovídajícími skutečnosti, tedy zda nebyly dány důvody pro jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

165.     Navrhovatel je přesvědčen, že vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu u položek „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“, „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“, „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“ a „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“ hodnoty, které nejsou reálně dosažitelné, resp. že tyto hodnoty mohl nabídnout jen v důsledku nerespektování zadávacích podmínek týkajících se požadovaného způsobu jejich vyplnění. U položky „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad“ má navrhovatel za to, že vybraný dodavatel postupoval v rozporu se zadávacími podmínkami, když tuto položku řádně nevyplnil. S ohledem na uvedené měl dle navrhovatele zadavatel vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení. 

166.     Oproti tomu zadavatel zastává stanovisko, že vybraný dodavatel vyplnil Ekonomický model v řešených položkách v souladu se zadávacími podmínkami a dle ověření zadavatele s reálně dosažitelnými hodnotami, pročež nejsou dány důvody pro jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

167.     Úřad nejprve obecně uvádí, že zákon dává zadavateli v § 48 oprávnění (a v některých případech přímo povinnost) vyloučit účastníka zadávacího řízení. Zadavatel je však zároveň dle § 48 odst. 1 zákona v možnosti vyloučení ze zadávacího řízení limitován, a to tak, že k němu může přistoupit výlučně z důvodů zákonem aprobovaných. Mezi tyto zákonné důvody patří mj. důvody uvedené v § 48 odst. 2 zákona, podle nějž lze účastníka zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil [písm. a) citovaného ustanovení zákona], anebo neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení [písm. c) citovaného ustanovení zákona]. Zadavatel tak může účastníka ze zadávacího řízení vyloučit pouze tehdy, jestliže jsou pro vyloučení dány objektivní důvody.

168.     Úřad tedy posuzoval, zda v šetřeném případě způsob vyplnění Ekonomického modelu ze strany vybraného dodavatele v navrhovatelem rozporovaných položkách odporuje zadávací dokumentaci a neodpovídá skutečnosti, a zda tedy nastaly důvody pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, jak tvrdí navrhovatel.

169.     Ze zadávací dokumentace vyplývají následující skutečnosti.

170.     Dle čl. 1. „Obecně“ Přílohy A1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky dodání „kompletního a konečného zařízení na energetické využití odpadu, Linku K1 využívající směsný komunální odpad a vybraný průmyslový odpad, včetně designu, výroby, instalace, odzkoušení a uvedení do provozu“, přičemž zadavatel stanovil jako součásti požadovaného zařízení mj. spalovací systém/kotel, čištění spalin, parní turbínu a generátor, připojení na dálkový systém, jeřáby, pomocná zařízení, elektrická zařízení, řídicí a monitorovací systém aj. Zadavatel vymezil pro tyto jednotlivé součásti technologie (i systém jako celek) požadované konkrétní technické parametry a vlastnosti v přílohách zadávací dokumentace (Příloha A2 „Technické specifikace pro spalovací systém/kotel“, Příloha A3 „Technické specifikace pro systém čištění spalin“, Příloha A4 „Technické specifikace pro turbínu/generátor a kondenzátory“, Příloha A5 „Technické specifikace pomocných provozů“, Příloha A6 „Technické specifikace elektro zařízení“, Příloha A7 „Technické specifikace řídicího a monitorovacího systému (CMS)“, Příloha A8 „Obecné technické požadavky na proces“, Příloha A9 „Technické specifikace stavební části“, Příloha A10 „Náhradní a spotřební díly“, Příloha A11 „Dokončení montáže, uvádění do provozu a testování“, Příloha A12 „Školení“, Příloha A13 „Procesní a konstrukční data“, Příloha A14 „Technické podmínky“, Příloha A15 „Koncepční schémata pro proces“, Příloha A16 „Koncepční schémata pro elektro (jednopólové schéma)“, Příloha A17 „Koncepční schémata automatizace (topologie CMS)“, Příloha 18 „Hranice dodávky“, Příloha 19 „Dálkové vytápění“, Příloha 20 „Postup pro výkonové zkoušky“, Příloha 21 „Opce“ a Příloha 22 „Bezpečnost provedení“).

171.     Konkrétní technické řešení poptávané technologie měli navrhnout účastníci zadávacího řízení, přičemž mohli zvolit libovolně konkrétní technologii, limitováni byli pouze povinností dodržet zadavatelem stanovené technické parametry a vlastnosti jednotlivých komponent technologie i technologie jako celku.

172.     Zadavatel tedy konkrétní technologické řešení linky nepředurčil, jeho požadavkem bylo pouze to, aby předmět veřejné zakázky byl navržen a realizován dle vymezených požadavků, a to pod smluvní odpovědností zhotovitele.

173.     Pakliže tedy uchazeči o veřejnou zakázku při volbě technického řešení předmětu veřejné zakázky respektovali zadavatelem stanovené technické parametry a vlastnosti, bylo plně na jejich uvážení (a odpovědnosti), jakou konkrétní technologii linky zvolí, tj. i z hlediska jejích vstupních nároků na spotřebu vody kotle, na celkový počet roštnic nutných vyměnit v průběhu 2 let (záruční doby), na spotřební díly nutné pro provoz v průběhu 2 let (záruční doby), a rovněž z hlediska jejího výstupního objemu čisté výroby elektrické energie. Pro tyto parametry linky tedy zadavatel nestanovil žádné konkrétní požadavky na jejich hodnoty, které by v nich musela navržená technologie vykazovat. Zadavatel pouze požadoval, aby mu dodavatelé hodnoty uvedených parametrů specifikovali, a to v Ekonomickém modelu.

174.     Vzhledem k tomu, že předmět veřejné zakázky byl koncipován jako návrh technologie dle volby dodavatelů a bylo tedy možné předpokládat, že dodavatelé mohou navrhovat různá technická řešení, zvolil zadavatel pro možnou vzájemnou porovnatelnost nabídek jako jedno z hodnotících kritérií kritérium „Celková finanční výhodnost“. Toto kritérium vycházelo z nabízené celkové hodnoty agregovaných nákladů formou čisté současné hodnoty, která bude odrážet celkovou nabídkovou cenu díla vč. opcí, náklady garantované spotřeby provozních médií, náklady na obnovu hlavních částí technologie, výnosy garantované produkce energií a náklady na externality za produkci emisí, a to za období plánované životnosti linky (tj. 25 let) při zohlednění zvolené diskontní sazby a meziroční inflace u zvolených položek a minimální požadované provozní doby za rok provozu.

175.     Pro tento účel měli uchazeči o veřejnou zakázku vyplnit Ekonomický model a v něm uvést hodnoty nezbytné pro výpočet čisté současné hodnoty daného projektu, mj.

• v rámci kapitoly „1. Cena Díla“ podkapitoly „1.2 Požadované opce“ měli k řádku „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky pro jeřáby pro odpad – položka 306[5]“ uvést hodnotu v Kč.
• v rámci kapitoly „2. Garantovaná spotřeba“ měli k řádku „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ vyplnit „Garantovanou spotřebu“ v m³/hod,
• v rámci kapitoly „3. Hlavní spotřební díly a náklady na údržbu“ měli k řádku „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151[6]“ a k řádku „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150[7]“ uvést „Celkový počet jednotek nutných k výměně v průběhu 2 let (Záruční doby)“ a „Cenu za jednotku“,
• v rámci kapitoly „4. Výstupní garantované parametry Linky“, podkapitoly „4.2 Výroba energie“ měli k řádku „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie[8]“ uvést hodnotu v kW.

176.     Na základě dodavatelem uvedených hodnot (mj.) v daných položkách Ekonomického modelu v něm byla dle zadavatelem přednastavených vzorců automaticky generována čistá současná hodnota navrženého technického řešení, jejíž výsledná hodnota byla v Ekonomickém modelu zobrazena. Dodavatelé tak měli při vyplňování Ekonomického modelu zpětnou vazbu o tom, jaký konkrétní dopad má jimi zvolená technologie (resp. každý její sledovaný parametr) na výpočet čisté současné hodnoty jimi navrženého řešení, na jejímž základě bude v daném kritériu jejich nabídka hodnocena (a mohli tedy upravovat svůj návrh řešení tak, aby jeho čistá současná hodnota byla co nejvyšší).

177.     Zadavatel současně požadoval, aby údaje uvedené v Ekonomické modelu pro účely hodnocení nabídek [tj. i hodnoty týkající se garantované spotřeby vody – kotel, garantované čisté výroby elektrické energie, počtu roštnic nutných k výměně během dvou let (záruční doby) i ceny za spotřební díly nutné v průběhu dvou let provozu (záruční doby)] odrážely i skutečný provoz navrhovaného zařízení. Zadavatel tedy stanovil, že účastníci zadávacího řízení jsou povinni údaje uvedené v Ekonomickém modelu rovněž garantovat v rámci provozu.

178.     Ze zadávací dokumentace pak vyplývala povinnost údaje uvedené v Ekonomickém modelu uvést rovněž v dokumentech tvořících povinnou součást nabídky. V dokumentu „Část II.G Garantované parametry“ měla být uvedena v tabulce „5. Procesní data a garance“ v kapitole „Výstupní garantované parametry Linky“ „Čistá výroba elektrické energie[9]“ a v kapitole „Garantovaná spotřeba a další garance Linky“ „Spotřeba vody, kotel“. V dokumentu „Část II.D Ceny a platební podmínky“ měla být uvedena v tabulce „5. Specifikace ceny díla“ v kapitole 5.1 „Rozsah díla“ v položce č. 150 cena za „Všechny součásti podléhající opotřebení nezbytné pro provoz až do konce běžné dvouleté Záruční doby podle specifikací v příloze A10“, v položce č. 151 „Jednotková cena roštnic roštu platná po dobu podle části II.G Garantované parametry“ a v položce č. 160 „Všechny potřebné náhradní díly podle specifikací v příloze A10“.

179.     Současně bylo součástí návrhu smlouvy o dílo ujednání o povinnosti dodavatele zajistit, že předmět veřejné zakázky bude realizován v souladu s jeho nabídkou a v souladu s požadavky zadavatele, a že dodavatel zaručuje, že dílo si udrží ujednané vlastnosti a bude dosahovat výkonových a dalších parametrů sjednaných ve smlouvě, a to zejména v příloze „Část II.G Garantované parametry“, a to pod hrozbou sankcí.

180.     Ke konkrétním navrhovatelem rozporovaným položkám vyplněným vybraným dodavatelem v Ekonomickém modelu uvádí Úřad následující.

Položka „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“

181.     Vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu v rámci této položky ve sloupci „Garantovaná spotřeba“ hodnotu [obchodní tajemství] m³/hod.

182.     Podstatou argumentace navrhovatele k této položce je to, že dle jeho přesvědčení vybraným dodavatelem uvedená hodnota je nízká a nemůže být reálná, což dle navrhovatele mohlo být způsobeno tím, že vybraný dodavatel do ní zahrnul v rozporu se zadávacími podmínkami pouze spotřebu kotelní vody, nikoliv spotřebu vody pro všechny součásti navržené technologie, tj. i pro systém SNCR a pro systém pro mokré vynášení škváry.

183.     Dle navrhovatele nemůže být uvedená hodnota reálná ani v situaci, kdy dle tvrzení vybraného dodavatele v jeho řešení není uvažováno se spotřebou vody pro čištění spalin metodou SNCR (kdy k dávkování čpavkové vody není používána voda, nýbrž stlačený vzduch) ani pro mokré vynášení škváry (kdy je využívána užitková voda, která je započtena ve spotřeba pitné vody).

184.     Dle navrhovatele totiž i pokud řešení vybraného dodavatele nevyžaduje vodu pro systém SNCR, když je využíván stlačený vzduch, pak dle jeho názoru i tak musí při čištění spalin kotle docházet k ostřiku trysek po ukončení vstřikování, což je prováděno vodou. Dle navrhovatele tedy i v tomto případě měla být do spotřeby vody pro kotel zahrnuta i spotřeba vody nezbytné k provádění pravidelného ostřiku, když však vybraný dodavatel tuto vodu dle navrhovatele nezohlednil.

185.     Dále dle navrhovatele i pokud je pro systém pro mokré vynášení škváry využívána užitková voda, měla i tato voda být zahrnuta do spotřeby vody pro kotel, neboť dle zadávacích podmínek měla být v této položce zahrnuta veškerá voda bez ohledu na její původ, když však vybraný dodavatel tuto vodu dle navrhovatele nezohlednil.

186.     Z dokumentace o zadávacím řízení dle zjištění Úřadu vyplývá následující.

187.     V části III. „Požadavky Objednatele“ − Příloze A2 „Technické specifikace pro spalovací systém/kotel“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha A2 zadávací dokumentace“) zadavatel popsal své konkrétní požadavky na vlastnosti kotle, napájecí nádrže/odplyňováku, systému napájecích čerpadel, systému chlazení komponent, systémů manipulace s popelem, systémů manipulace se škvárou, systému vod a procesních kapalin, systému topné vody a různých zařízení. V kapitole 10. „Kotel“ v podkapitole 10.4 „Systém SNCR“ této přílohy zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že součástí díla bude kompletní systém SNCR (selektivní nekatalytická redukce) pro snížení NO_x, přičemž stanovil požadavky na daný systém. Rovněž tak v kapitole 15. „Systém manipulace se škvárou“ zadavatel uvedl, že dílo musí zahrnovat kompletní systém manipulace se škvárou, přičemž stanovil požadavky na daný systém.

188.     Dle čl. 10.4.2 „Vypouštění vod“ Přílohy A1 zadávací dokumentace „pokud je to možné, odpadní voda z procesu musí být přiváděna zpět do procesu a recyklována. (…) Před použitím pitné vody pro systém čištění spalin a chlazení škváry atd. musí mít přednostně využívána recyklace užitkové vody“.

189.     Součástí technologie pro spalovací systém/kotel tedy měl být i systém SNCR a systém manipulace se škvárou.

190.     V Ekonomickém modelu měla být v řádku „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ ve sloupci „Garantovaná spotřeba“ uvedena hodnota odpovídající garantované spotřebě vody pro kotel v návaznosti na dodavatelem použitou technologii a tato hodnota měla být ze strany vybraného dodavatele zadavateli garantována. Údaj dosazený v této položce Ekonomického modelu byl převeden na roční provozní náklad zadavatele na vodu pro kotel, jenž vstupoval do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele.

191.     Vybraný dodavatel v Ekonomickém modelu uvedl, že jeho technologie vykazuje garantovanou spotřebu vody – kotel ve výši [obchodní tajemství] m³/hod a zároveň tuto hodnotu uvedl v dokumentu „Část II.G Garantované parametry“, jenž tvořil součást jeho nabídky. Z uvedených souvislostí je zřejmé, že vybraný dodavatel spotřebu vody – kotel v dané hodnotě zadavateli pod hrozbou sankce garantoval.

192.     V návaznosti na obdržené námitky navrhovatele zadavatel vyzval vybraného dodavatele žádostí ze dne 2. 7. 2025 k objasnění údajů vyplněných v Ekonomickém modelu, v níž jej požádal o objasnění způsobu, jímž dospěl k výpočtu spotřeby vody kotle.

193.     Vybraný dodavatel k tomu ve své odpovědi ze dne 4. 7. 2025 zadavateli sdělil, že jím definovaná hodnota „přesně odráží naše unikátní technické řešení“, které „představuje aktuálně nejvyšší technický standard pro zajištění optimální vodní bilance kotle a jeho souvisejících technologií“. „Spotřeba vody (položka 2.2.1) ve výši [obchodní tajemství] m³/h představuje hodnotu garantovaného parametru našeho kvalifikovaného dodavatele kotle (…) navýšenou o přiměřenou rezervu. (…) je nutné do systému doplňovat jen přibližně 0,75–1,00 % kotlové vody, která se musí kontinuálně vyrábět v CHÚV. Spotřeba vody pro SNCR není součástí kontinuální vodní bilance, neboť je používána pouze na krátkodobé proplachování. Další voda pro SNCR není nutná, jelikož výrobce používá k dávkování čpavkové vody stlačený vzduch ve vlastním vyvinutém systému SNCR. Pro vynašeč škváry se v našem standardu používá užitková voda, nikoli upravená kotlová, a její spotřeba je v souladu se zadávací dokumentací zahrnuta v garantované hodnotě spotřeby pitné vody.“

194.     Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 30. 7. 2025 vybraný dodavatel doplnil, že ve spotřebě vody – kotel zohlednil i spotřebu vody na ostřik trysek SNCR (když v jeho technologii „nedochází k žádnému kontinuálnímu ostřiku trysek, ale trysky jsou očištěny vodním střikem v 6měsíčních intervalech. Na každý ostřik je použito zhruba 300 litrů vody, což odpovídá hodnotě 0,6 m³ ročně. Uvažujeme-li celoroční nepřetržitý provoz, voda potřebná pro ostřik se v hodinové spotřebě kotelní vody projeví hodnotou 0,000068 m³/hod“). Rovněž uvedl, že „spotřeba vody pro systém chlazení vynašeče škváry je řešena právě využitím této akumulované odpadní vody z jímky (…) a žádná nová spotřeba vody (…) nevzniká“, čímž se „preferuje úsporný a ekologický přístup“.

195.     Mezi účastníky správního řízení není sporu o tom, že součástí technického řešení vybraného dodavatele je i systém pro čištění spalin metodou SNCR a systém manipulace se škvárou, jak bylo požadováno v zadávací dokumentaci.

196.     Vybraný dodavatel zadavateli potvrdil (na základě navrhovatelem vznesených námitek), že jím uvedená hodnota spotřeby vody pro kotel odpovídá spotřebě vody, která je nezbytná pro provoz, a že zohledňuje i spotřebu vody nezbytné pro systém SNCR a pro systém pro mokré vynášení škváry, a to v množství odpovídajícím nárokům těchto částí technologie na vodu.

197.     K tomu vybraný dodavatel vysvětlil princip fungování systému SNCR a systému pro vynášení škváry v jím navržené technologické koncepci linky. Vybraný dodavatel tak objasnil, z jakých konkrétních důvodů může být hodnota spotřeby vody pro kotel v jeho technologii uvažována v jím nabídnuté hodnotě, přestože je v rámci jeho řešení počítáno i se systémem SNCR a systémem mokrého vynášení škváry. Konkrétně tak vybraný dodavatel uvedl, že v rámci systému SNCR je v jeho technologii používán pro dávkování čpavkové vody pouze stlačený vzduch, nikoliv voda, když voda je pro jeho řešení systému SNCR používána pouze pro ostřik trysek, a to pouze se spotřebou 0,000068 m³/hod při celoročním nepřetržitém provozu. Dle vybraného dodavatele totiž nedochází k žádnému kontinuálnímu ostřiku trysek, ale trysky jsou očištěny vodní ostřikem v šestiměsíčních intervalech a na každý ostřik je použito zhruba 300 l vody, tj. zhruba 0,6 m³ ročně. Vybraný dodavatel tedy potvrdil, že výpočet spotřeby vody pro kotel odráží i vodu potřebnou pro systém SNCR, a to v množství odpovídajícím spotřebě vody této části technologie v jeho řešení (tj. pouze spotřebě vody, jež musí být přivedena a spotřebována pro ostřik trysek). Vybraný dodavatel dále uvedl, že v rámci systému manipulace se škvárou v jeho technologii není používána „nová“ voda přivedená do systému pro tento účel, nýbrž voda recyklovaná z jiných technologických částí celku (tj. odpadní voda z jímky), tedy voda, která již byla do systému přivedena pro jiný účel pro potřeby jiných částí technologie a jako taková tedy již byla ve spotřebě vody vykázána. Vybraný dodavatel tedy potvrdil, že výpočet spotřeby vody pro kotel odráží i vodu potřebnou pro systém pro mokré vynášení škváry, a to v množství odpovídajícím spotřebě vody této části technologie v jeho řešení (tj. v nulovém množství, neboť pro jeho řešení není pro mokré vynášení škváry potřebná žádná „nová“ voda).

198.     Úřad opakuje, že dodavatelé měli sami navrhnout technologické řešení poptávané linky, které mělo zahrnovat i systém SNCR a systém manipulace se škvárou, přičemž mohli při dodržení zadavatelem stanovených parametrů na jednotlivé části technologie i systém jako celek zvolit libovolný způsob fungování systému, a to i z hlediska jeho nároků na spotřebu vody. Z žádné části zadávací dokumentace nevyplývalo, že by pro systém SNCR nemohl být využíván pro dávkování čpavkové vody stlačený vzduch, ani že by pro mokré vynášení škváry nemohla být využívána recyklovaná voda. (Naopak ze zadávací dokumentace přímo vyplývá, že zadavatel pro čištění spalin a pro chlazení škváry recyklovanou vodu upřednostňoval.)

199.     Dodavatelé k tomu měli v Ekonomickém modelu vyplnit spotřebu vody kotle potřebné pro navržené technické řešení (a to i s ohledem na provoz dalších součástí technologie, tj. i pro systém SNCR a pro systém vynášení škváry).

200.     Z koncepce kritéria hodnocení založeného na ekonomické výhodnosti navrženého řešení, pro jehož potřeby měl být Ekonomický model vyplňován, bylo přitom zřejmé, že údaj o spotřebě vody kotle má sloužit ke zjištění ekonomického dopadu navrženého řešení pro zadavatele, tj. k vyčíslení provozních nákladů, které bude muset zadavatel reálně vynaložit v souvislosti s daným technologickým řešením. Z podstaty uvedeného bylo zřejmé, že má být zahrnuta jen voda pro kotel (nikoliv voda pitná či čpavková voda, která již byla přivedena pro jiné části technologie), v souvislosti s níž vznikne zadavateli na vstupu provozní náklad.

201.     Současně z žádné části zadávací dokumentace nevyplývalo, že by ve spotřebě vody pro kotel neměla být zahrnuta jen voda, která skutečně musí být do systému pro potřeby provozu kotle přivedena „zvenku“ a uhrazena, resp. že by měla být zahrnuta i voda, která již byla do systému přivedena pro jiné části technologie (a zohledněna v jejich spotřebě) a nyní je jen opakovaně jako recyklovaná voda použita pro mokré vynášení škváry, tj. i voda, s jejímž přivedením do systému není spojen žádný vstupní provozní náklad zadavatele. Pakliže tedy měla spotřeba vody pro kotel v Ekonomickém modelu odrážet náklady zadavatele na pořízení vody pro kotel, nejeví se jako smysluplné, aby byla zahrnována jakákoliv spotřeba vody, tj. i voda, v souvislosti s jejímž pořízením náklad zadavateli nevznikne, resp. provozní náklad již vznikl a je vykázán „jinde“.

202.     Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani argumentace navrhovatele vyplývající z jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že v dané položce měla být započítána veškerá voda v kotli finálně spotřebovaná, tedy i odpadní voda použitá pro systém vynášení škváry – neboť je použitím pro vynášení škváry učiněna neupotřebitelnou. Dle Úřadu nelze takový výklad s ohledem na vše dosud uvedené použít, neboť pro vyčíslení nákladů na dodání vody pro kotel nemůže být určující (zjednodušeně řečeno), zda voda po jejím použití v kotli může být dále upotřebena či nikoliv, když podstatné je pouze to, zda byla do kotle přivedena jako nová voda „zvenku“ anebo coby recyklovaná voda z jiné části systému, v němž již byla použita.

203.     Pokud tedy vybraný dodavatel pro položku „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ Ekonomického modelu uvedl hodnotu, která odráží spotřebu vody nutné pro provoz kotle odpovídající jemu navrženému technologickému řešení (tj. i při zohlednění spotřeby vody nutné pro systém SNCR a spotřeby vody nutné pro systém pro mokré vynášení škváry odrážející jeho technologické řešení), tj. vody, která musí být pro provoz kotle do systému přivedena a v souvislosti s níž zadavateli vznikne provozní náklad, když zároveň vybraný dodavatel zadavateli udanou spotřebu vody pro kotel pod sankcí garantoval, nelze dovozovat, že zadavatel jednal v rozporu se zákonem, když takový způsob vyplnění řešené položky Ekonomického modelu nepovažoval za odporující zadávacím podmínkám a že uvedenou hodnotu nepovažoval za neodpovídající skutečnosti. 

204.     S ohledem na uvedené tedy nelze dospět k závěru, že by vybraným dodavatelem uvedená hodnota pro položku „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“ v Ekonomickém model nebyla vyplněna v souladu se zadávacími podmínkami a že by nemohla odpovídat skutečnosti, a tedy ani k závěru o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

Položka „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“

205.     Vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu v rámci této položky ve sloupci „Celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby)“ hodnotu [obchodní tajemství] ks.

206.     Podstatou argumentace navrhovatele v této položce je to, že dle jeho přesvědčení vybraným dodavatelem uvedená hodnota je nízká a nemůže být reálná, což dle navrhovatele mohlo být způsobeno tím, že vybraný dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami uvedl hodnotu odpovídající jen prvním dvěma letům provozu, nikoliv jakýmkoliv dvěma letům provozu, jak dle názoru navrhovatele vyplývalo za zadávací dokumentace.

207.     Dále navrhovatel trvá na tom, že je možné vyjít ze srovnání se ZEVO Praha Malešice, v němž dochází u obdobného typu kotle, jaký je požadován v rámci šetřené veřejné zakázce, ke spotřebě 40 ks roštnic ročně.

208.     Z dokumentace o zadávacím řízení dle zjištění Úřadu vyplývá následující.

209.     V Části II.G Garantované parametry zadavatel vymezil svůj požadavek na disponibilitu linky, a to v garantované hodnotě „min. h/rok 8 000“.

210.     V Ekonomickém modelu měly být s ohledem na zvolené technické řešení v kapitole „3. Hlavní spotřební díly a náklady na údržbu“ v řádku „3.1.1 Roštnice roštu“ vyplněny sloupce „celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby)“ a „cena za jednotku“. Z těchto dvou údajů byla v daném řádku automaticky dopočítána hodnota ve sloupci „roční cena výměny celkem“ [celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby) x cena za jednotku / 2]. Takto dopočtený údaj byl dále v Ekonomickém modelu automaticky započten do ročního provozního nákladu zadavatele na spotřební díly pro každý jednotlivý rok z 25 let životnosti zařízení, přičemž hodnota provozního nákladu zadavatele pro každý jednotlivý rok z 25 let životnosti zařízení byla automaticky upravena. Součet takto upravených ročních provozních nákladů zadavatele na spotřební díly pak vstupoval do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele.

211.     Dle čl. 19.6 návrhu smlouvy o dílo činí délka záruční doby, po niž musí být předmět veřejné zakázky způsobilý pro použití k jeho účelu, 60 měsíců u stavební části díla a 24 měsíců pro ostatní části díla, přičemž po danou dobu si musí předmět veřejné zakázky podržet ujednané vlastnosti a musí dosahovat hodnot uvedených ve smlouvě. Dle čl. 19.1 návrhu smlouvy je povinností zhotovitele provést dílo v souladu se smlouvou, přičemž zhotovitel poskytuje zadavateli záruku za jakost v rozsahu uvedeném v čl. 19.6 návrhu smlouvy o dílo. Současně dle čl. 5.2 návrhu smlouvy je povinností zhotovitele provést dílo na svůj náklad v souladu se smlouvou, dosahující v záruční době všech hodnot a kvalit ve smlouvě uvedených. Dle čl. 38.12 návrhu smlouvy o dílo je nedílnou součástí smluvního závazku i nabídka zhotovitele, a to vč. dokumentů Část II.G Garantované parametry, Část II.C Smluvní pokuty za nedodržení hodnot, Část II.D Cena a platební podmínky, a Požadavky Objednatele.

212.     Vybraný dodavatel v Ekonomickém modelu uvedl, že jeho technologie vykazuje potřebu výměny [obchodní tajemství] ks roštnic v průběhu 2 let (záruční doby). Z uvedených souvislostí je (s odkazem na čl. 5.2, 19.1, čl. 19.6 atd. návrhu smlouvy o dílo) zřejmé, že vybraný dodavatel bude smluvně zavázán dodržet po dobu záruční doby všechny hodnoty ujednané ve smlouvě, tj. i uvedené v jeho nabídce, která bude nedílnou součástí smlouvy o dílo, tedy i parametr týkající se počtu roštnic roštu k výměně po dobu záruční doby.

213.     V návaznosti na obdržené námitky navrhovatele zadavatel vyzval vybraného dodavatele žádostí ze dne 2. 7. 2025 k objasnění údajů vyplněných v Ekonomickém modelu, v níž jej požádal o objasnění způsobu, jímž dospěl k výpočtu počtu roštnic nutných k výměně během záruční doby.

214.     Vybraný dodavatel k tomu ve své odpovědi ze dne 4. 7. 2025 zadavateli sdělil, že jím definovaná hodnota „přesně odráží naše unikátní technické řešení“, přičemž za „tento parametr neseme plnou odpovědnost v souladu se smlouvou o dílo“. Současně vybraný dodavatel odkázal na vyjádření svého poddodavatele (dodavatele kotle), který uvedl, že „během 2 let provozu dojde k výměně maximálně [obchodní tajemství] kusů roštnic“, přičemž „výměna roštů během prvních 16 000 hodin nesmí překročit 5 %. V našem případě, s roštem obsahujícím cca 810 roštnic, to odpovídá maximálně [obchodní tajemství] kusům roštnic“. Vybraný dodavatel k tomu doložil konkrétní výpočtovou tabulku:

215.     Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 30. 7. 2025 vybraný dodavatel doplnil, že „v souladu se zadávací dokumentací“ „vyplnil celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby) a „cenu za jednotku“.

216.     Přímo z Ekonomického modelu je zřejmé, že roštnice roštu v něm měly být uvedeny v počtu odpovídajícím celkovému počtu jednotek vyměněných v průběhu dvou let, k čemuž byl na tomtéž místě přímo doplněn výslovný odkaz na záruční dobu. Záruční doba byla v návrhu smlouvy o dílo (pro nestavební části) upravena v délce 24 měsíců, přičemž bylo zároveň stanoveno, že její běh započne dnem následujícími po dni, ve kterém byl podepsán protokol o předání díla. Je tedy nepochybné, že záruční doba u roštnic roštu (které nejsou stavební částí) bude sjednána na dobu prvních dvou let provozu.

217.     Již na základě uvedeného lze dle přesvědčení Úřadu dojít k jednoznačnému závěru, že počet roštnic roštu měl být uveden ve vazbě na nároky navrženého technologického řešení v takovém množství, které bude nutné vyměnit za dobu odpovídající záruční době, tj. za dobu prvních dvou let provozu zařízení.

218.     Z žádné části zadávací dokumentace ani nevyplývá, že by při stanovení počtu roštnic roštu nutných k výměně měla být uvedena hodnota odpovídající počtu roštnic, které bude průměrně potřeba vyměnit za jakékoliv 2 roky provozu zařízení, ani že by měla být dodavatelem při vyplňování Ekonomického modelu v této položce prováděna jakákoliv úprava dané hodnoty spočívající ve zohlednění životnosti zařízení v délce 25 let.

219.     Zároveň z koncepce daného kritéria hodnocení založeného na ekonomické výhodnosti navrženého řešení, pro jehož potřeby měl být Ekonomický model vyplňován, bylo zřejmé, že údaj o roční ceně výměny roštnic roštu vycházející z dodavatelem uvedeného počtu roštnic k výměně během záruční doby byl automaticky převeden na odpovídající roční provozní náklad zadavatele v souvislosti s výměnou roštnic za každý rok z 25 let životnosti zařízení (při zohlednění zvolené diskontní sazby a při zohlednění meziroční inflace a minimální požadované provozní doby za rok) a započten do ročních provozních nákladů zadavatele na spotřební díly pro každý z 25 let životnosti zařízení. Tento údaj za všech 25 let životnosti zařízení pak v souhrnu vstupoval do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele. Z uvedeného bylo tedy evidentní, že má být dle požadavku zadavatele uveden počet roštnic vyměněných v průběhu prvních dvou let, tj. záruční doby, a že vložený údaj bude automaticky v Ekonomickém modelu přepočten pro výpočet celkové čisté současné hodnoty projektu při zohlednění životnosti zařízení 25 let, a to bez nutnosti jeho přepočtu na 25 let ze strany dodavatele (když v takovém případě by fakticky přepočet na dobu 25 let byl proveden dvakrát).

220.     Uvedený výklad nevylučuje ani odkaz navrhovatele na zadávací dokumentaci, v níž se uvádí, že i v případě hlavních spotřebních dílů a nákladů na údržbu „bude výše nákladů hodnocena za období 25 let (plánová životnosti) při zohlednění zvolené diskontní sazby a při zohlednění meziroční inflace a minimální požadované provozní doby za rok“. K uvedenému bylo totiž současně v zadávací dokumentaci uvedeno, že „model vyhodnocuje celkovou výhodnost nabízeného řešení po dobu 25 let“ a i z koncepce daného kritéria hodnocení bylo zřejmé, že model provede vyhodnocení celkové výhodnosti nabízeného řešení po dobu 25 let „sám“ automaticky dle přednastavených vzorců, a to právě na základě dodavatelem dosazené hodnoty počtu roštnic dle požadavku uvedeného přímo v Ekonomickém modelu.

221.     Pakliže tedy v zadávací dokumentaci bylo jasně stanoveno, že v Ekonomickém modelu má být uveden údaj o počtu roštnic roštu nutných k výměně za dobu dvou let provozu, k čemuž bylo dále uvedeno, že jde o záruční dobu, jež byla stanovena v délce 2 roky a s počátkem jejího běhu od předání díla, když zároveň bylo z Ekonomického modelu seznatelné, že vložený údaj bude automaticky přepočten na každý z 25 let životnosti zařízení, pak nebylo možné dle názoru Úřadu dojít k jinému smysluplnému závěru, než že v řešené položce měl být uveden údaj o počtu roštnic k výměně za dobu prvních dvou let provozu zařízení, a to bez provádění jakéhokoliv dalšího přepočtu na roční průměrnou hodnotu roštnic. Úřad se tedy nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele uvedeným v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že požadovaný způsob vyplnění dané položky v Ekonomickém modelu umožňoval dvojí výklad a že výklad zadavatele, resp. vybraného dodavatele je neočekávatelný a nesmyslný.

222.     V této souvislosti Úřad pouze doplňuje, že pokud z argumentace navrhovatele vyplývá jeho přesvědčení, že Ekonomický model (s ohledem na to, že počet roštnic k výměně v čase roste, a že tedy Ekonomický model vycházející z počtu roštnic k výměně během první dvou let provozu zařízení nemůže odrážet skutečný provozní náklad zadavatele na roštnice za celou dobu životnosti zařízení) měl být v této položce vyplněn jinak než odpovídá zadavatelem uvedeným pokynům k jeho vyplnění, a dále že dle zadávací dokumentace má být po dobu záruky garantována pouze cena roštnic, nikoliv jejich počet, pak jde o námitky týkající se nastavení zadávacích podmínek ve smyslu § 242 odst. 4 zákona, proti němuž bylo na místě brojit prostřednictvím námitek ve lhůtě pro podání nabídek, k němuž však navrhovatel, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, nepřistoupil. Z uvedeného důvodu nelze tuto argumentaci navrhovatele při posuzování dané věci jakkoliv zohlednit.

223.     Vybraný dodavatel zadavateli potvrdil (na základě navrhovatelem vznesených námitek), že jím uvedená hodnota počtu roštnic k výměně během záruční doby odpovídá jeho technickému řešení, a odkázal na smlouvu, z níž vyplývá jeho závazek uvedený parametr dodržet.

224.     Vybraný dodavatel dále vysvětlil, na základě jakých konkrétních skutečností dospěl k uvedenému počtu roštnic k výměně během záruční doby. Vybraný dodavatel tak uvedl, že v rámci jeho technologie jde o rošt obsahující cca 810 roštnic, přičemž výrobce jím použitého kotle potvrdil, že během 8 000 hod provozu se přepokládá nulová potřeba výměny roštnic a po 16 000 hod provozu nepřekračuje výměna roštnic hodnotu 5 %. Vzhledem k předpokládané době provozu daného zařízení v délce 8 000 hod ročně tak na základě uvedených skutečností vybraný dodavatel vypočítal hodnotu [obchodní tajemství] ks roštnic nutných k výměně během prvních dvou let provozu zařízení, tedy údaj odpovídající jím dosazené hodnotě v Ekonomickém modelu.

225.     Úřad doplňuje, že na podporu svého tvrzení o nízké hodnotě počtu roštnic k výměně uvedeného vybraným dodavatelem navrhovatel odkázal (již v námitkách) na zařízení ZEVO Praha Malešice, v němž dochází dle jeho údajů ke spotřebě 40 ks roštnic ročně. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách toto srovnání však odmítl s argumentací, že provoz v tomto zařízení je odlišný od provozu zadavatele a nejsou použity stejné rošty, když rošty v tomto zařízení mají kratší dráhy a nejsou zvýšeně odolné proti explozím, což vede k jejich častějšímu zničení a nutnosti náhrady. Úřad k tomu uvádí, že obecně lze vyjít z předpokladu, že při volbě roštů je možné zvolit rozdílnou strategii, tj. nabídnout levnější rošty nižší kvality a s kratší životností anebo dražší rošty s větší odolností a delší životností. Pokud tedy není jednoznačné, zda v odkazovaném zařízení jsou instalovány rošty stejného typu a odolnosti jako v řešení vybraného dodavatele, když zároveň vybraný dodavatel doložil výpočet počtu roštnic nutných k výměně týkající se jeho konkrétního technického řešení, nelze dle Úřadu bez dalšího ze situace v ZEVO Praha Malešovice dovozovat jakékoliv závěry o přiměřenosti počtu roštnic k výměně uvedeného v Ekonomickém modelu vybraným dodavatelem.

226.     Pokud tedy vybraný dodavatel pro položku „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“ Ekonomického modelu uvedl hodnotu odpovídající v jeho technologickém řešení počtu roštnic roštu, které musí být vyměněny během první dvou let provozu zařízení, tj. během záruční doby, k čemuž doložil konkrétně způsob výpočtu dané hodnoty, když zároveň je zřejmé, že udanou hodnotu počtu roštnic je smluvně zavázán dodržet, nelze dovozovat, že zadavatel jednal v rozporu se zákonem, když takový způsob vyplnění řešené položky Ekonomického modelu nepovažoval za odporující zadávacím podmínkám a že uvedenou hodnotu nepovažoval za neodpovídající skutečnosti. 

227.     S ohledem na uvedené tedy nelze dospět k závěru, že by vybraným dodavatelem uvedená hodnota pro položku „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“ v Ekonomickém modelu nebyla vyplněna v souladu se zadávacími podmínkami a že by nemohla odpovídat skutečnosti, a tedy ani k závěru o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

Položka „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“

228.     Vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu v rámci této položky ve sloupci „Cena za jednotku“ hodnotu [obchodní tajemství] Kč.

229.     Podstatou argumentace navrhovatele v této položce je to, že dle jeho přesvědčení vybraným dodavatelem uvedená hodnota je nízká a nemůže být reálná. Dle navrhovatele to mohlo být způsobeno tím, že vybraný dodavatel v rozporu se zadávacími podmínkami uvedl hodnotu odpovídající jen prvním dvěma letům provozu, nikoliv jakýmkoliv dvěma letům provozu, a dále tím, že v rozporu se zadávacími podmínkami do spotřebních dílů zahrnul pouze ty, které nespadají do náhradních dílů, a část spotřebních dílů zahrnul do ceny za provedení díla.

230.     Rovněž navrhovatel tvrdí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvedl, jaké spotřební díly vybraný dodavatel konkrétně uvažoval, a tedy nedoložil, zda vybraným dodavatelem uvedená hodnota může odpovídat skutečnosti, přičemž dle navrhovatele je rozhodnutí o námitkách z uvedeného důvodu nepřezkoumatelné.

231.     Z dokumentace o zadávacím řízení dle zjištění Úřadu vyplývá následující.

232.     Dle čl. 8.1.1 „Spotřební a náhradní díly“ Přílohy A1 zadávací dokumentace „spotřební a náhradní díly budou dodávány podle přílohy A10 Náhradní a spotřební díly“.

233.     V části III. „Požadavky Objednatele“ − Příloze A10 „Náhradní a spotřební díly“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha A10 zadávací dokumentace“) zadavatel uvedl, že „zhotovitel musí zajistit spotřební díly a strategické náhradní díly jako součást Díla“, přičemž dle čl. 1.1 „Spotřební díly“ této přílohy „spotřební díly jsou definovány jako díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky. Dílo musí zahrnovat všechny spotřební díly podléhající opotřebení, které budou nezbytné pro provoz do konce Záruční doby. Zhotovitel zadavateli předloží seznam svých spotřebních dílů, jakmile většina zařízení byla objednána, avšak nejpozději šest měsíců před zahájením Zkušebního provozu.“, a dle čl. 1.2 „Náhradní díly“ této přílohy „Dílo zahrnuje veškeré strategické náhradní díly. Strategické náhradní díly jsou považovány za díly s předpokládanou životností delší než dva roky...“

234.     V Ekonomickém modelu v kapitole „3. Hlavní spotřební díly a náklady na údržbu“ byl v řádku „3.1.2 Další spotřební díly – položka 151“ ve sloupci „celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby)“ předvyplněn pevný údaj „1“ a s ohledem na zvolené technické řešení měl být doplněn údaj ve sloupci „cena za jednotku“. Z těchto dvou údajů byla v daném řádku automaticky dopočítána hodnota ve sloupci „roční cena výměny celkem“ [cena za jednotku / 2]. Takto dopočtený údaj byl dále v Ekonomickém modelu automaticky započten do ročního provozního nákladu zadavatele na spotřební díly pro každý jednotlivý rok z 25 let životnosti zařízení, přičemž hodnota provozního nákladu zadavatele pro každý jednotlivý rok z 25 let životnosti zařízení byla automaticky upravena. Součet takto upravených ročních provozních nákladů zadavatele na spotřební díly pak vstupoval do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele.

235.     Ze zadávací dokumentace pak vyplývala povinnost údaje uvedené v Ekonomickém modelu uvést rovněž v dokumentech tvořících povinnou součást nabídky, konkrétně v dokumentu Část II.D Ceny a platební podmínky měla být uvedena v položce č. 150 cena za „Všechny součásti podléhající opotřebení nezbytné pro provoz až do konce běžné dvouleté Záruční doby podle specifikací v příloze A10“ a v položce č. 160 „Všechny potřebné náhradní díly podle specifikací v příloze A10“.

236.     Dle čl. 19.6 návrhu smlouvy o dílo činí délka záruční doby, po niž musí být předmět veřejné zakázky způsobilý pro použití k jeho účelu, 60 měsíců u stavební části díla a 24 měsíců pro ostatní části díla, přičemž po danou dobu si musí předmět veřejné zakázky podržet ujednané vlastnosti a musí dosahovat hodnot uvedených ve smlouvě. Dle čl. 19.1 návrhu smlouvy je povinností zhotovitele provést dílo v souladu se smlouvou, přičemž zhotovitel poskytuje zadavateli záruku za jakost v rozsahu uvedeném v čl. 19.6 návrhu smlouvy o dílo. Současně dle čl. 5.2 návrhu smlouvy je povinností zhotovitele provést dílo na svůj náklad v souladu se smlouvou, dosahující v záruční době všech hodnot a kvalit ve smlouvě uvedených. Dle čl. 38.12 návrhu smlouvy o dílo je nedílnou součástí smluvního závazku i nabídka zhotovitele, a to vč. dokumentů Část II.G Garantované parametry, Část II.C Smluvní pokuty za nedodržení hodnot, Část II.D Cena a platební podmínky, a Požadavky Objednatele. V Části II.D Ceny a platební podmínky zadavatel požadoval, aby se zhotovitel zaručil, že je schopen realizovat předmět veřejné zakázky v plném souladu se svou nabídkou a že nese plnou odpovědnosti za zahrnutí veškerých nákladových položek.

237.     Vybraný dodavatel v Ekonomickém modelu uvedl, že jeho technologie vykazuje potřebu dalších spotřebních dílů v průběhu 2 let (záruční doby) v hodnotě [obchodní tajemství] Kč. Současně uvedl totožnou hodnotu v položce č. 150 „Všechny součásti podléhající opotřebení nezbytné pro provoz až do konce běžné dvouleté Záruční doby podle specifikací v příloze A10“ dokumentu Část II.D Ceny a platební podmínky, jenž byl součástí jeho nabídky.

238.     Z uvedených souvislostí je (s odkazem na čl. 5.2, 19.1, čl. 19.6 atd. návrhu smlouvy o dílo a s odkazem na Část II.D Ceny a platební podmínky) zřejmé, že vybraný dodavatel bude smluvně zavázán dodržet po dobu záruční doby všechny hodnoty ujednané ve smlouvě, tj. i hodnoty uvedené v jeho nabídce, která bude nedílnou součástí smlouvy o dílo, tedy i parametr týkající se cenového objemu dalších spotřebních dílů nutných po dobu záruční doby.

239.     V návaznosti na obdržené námitky navrhovatele zadavatel vyzval vybraného dodavatele žádostí ze dne 2. 7. 2025 k objasnění údajů vyplněných v Ekonomickém modelu, v níž jej požádal o objasnění způsobu, jímž dospěl k výpočtu cenové hodnoty dalších spotřebních dílů nutných během záruční doby.

240.     Vybraný dodavatel k tomu ve své odpovědi ze dne 4. 7. 2025 zadavateli sdělil, že jím definovaná hodnota „přesně odráží naše unikátní technické řešení“, přičemž za „tento parametr neseme plnou odpovědnost v souladu se smlouvou o dílo“. Současně vybraný dodavatel uvedl, že „stěžovatel zcela mylně interpretuje charakter spotřebních dílů“. Vybraný dodavatel zároveň potvrdil, že hodnota jím uvedená „zahrnuje všechny součásti podléhající opotřebení nezbytně nutné až do konce běžné dvouleté Záruční doby“, a to v souladu se specifikací uvedenou v Příloha A10 zadávací dokumentace s upřesněním, že tato hodnota zahrnuje „náklady na pořízení spotřebních dílů pro klíčové technologie, předpokládané náklady na spotřební díly všech doplňujících zařízení a přiměřený zisk/marže“. Dále pak vybraný dodavatel odkázal na vyjádření výrobce turbíny, že tento „investuje nemalé prostředky do vývoje parních turbín a příslušenství. Velký důraz se klade na spolehlivost zařízení. V důsledku toho je možné dlouhodobě provozovat turbíny bez oprav a odstávek. Servisní intervaly jsou dány. První otevření turbíny je nejdříve po 6 letech provozu. Přesto v reálném životě dochází k poruchám. Většinou mechanickým poškozením činností nesouvisející s provozem turbíny (například lešenáři), nebo špatným provozováním, náhodným poškozením nebo obecně poruchou. Většinou se jedná o speciální náhradní díly s dlouhou dodací lhůtou. Jakákoliv porucha by pak znamenala vyřazení parní turbíny na dlouhou dobu – týdny, nebo i měsíce. Na základě reálných zkušeností jsou součástí dodávky Náhradní díly na dvouletý provoz, které takovým situacím předchází. Náhradní díly pro dvouletý provoz jsou podmínkou nutnou pro záruky availability. Náhradní díly parní turbíny pro dvouletý provoz nejsou díly s krátkou opotřebitelností, nebo dokonce spotřební materiál (krom drobností, jako jsou filtry do čerpadel apod.). Toto je popsáno v provozních předpisech jednotlivých pomocných zařízení. Náhradní díly pro dvouletý provoz jsou tedy nutnou investicí, která je nutná pro záruky availability ze strany dodavatele a uživateli umožnuje rychlou opravu v případě mimořádné poruchy. Většinou se tyto Náhradní díly použijí až při velké inspekci po 6-10 letech při otevření parní turbíny.“

241.     Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 30. 7. 2025 vybraný dodavatel doplnil, že „v souladu se zadávací dokumentací“ „vyplnil celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby) a „cenu za jednotku“, tedy že „přesně v souladu se zadávací dokumentací rozlišil, které díly mají být považovány za náhradní díly (s životností delší dvou let) a které mají být považovány za spotřební díly, a toto rozlišení věrohodně promítl do své nabídky, respektive do bodu 3.1.2 vstupního listu Ekonomického modelu.“ Vybraný dodavatel dodal, že „ačkoli rozlišení mezi náhradními a spotřebními díly plyne ze zadávací dokumentace jednoznačně, rozlišování mezi nimi právě na základě jejich životnosti je i běžnou průmyslovou praxí“.

242.     Z Ekonomického modelu vyplývalo, že zadavatel v něm nevyžaduje množstevní a cenové rozlišení jednotlivých druhů spotřebních dílů (jako to vyžadoval u roštnic roštu), ale že mu jde jen o souhrnnou hodnotu dalších spotřebních dílů (mimo roštnic roštu). Zadavatel v daném řádku sám u sloupce „celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (záruční doby)“ uvedl hodnotu „1“, a tedy bylo zřejmé, že má jít o celý „balík“ dalších spotřebních dílů (mimo roštnic, které byly řešeny samostatně), a to takových, které budou – na základě zde výslovného odkazu – potřebné v průběhu záruční doby. Přestože ve sloupci „Cena za jednotku“ již přímý odkaz na záruční dobu nebyl, bylo z logicky věci (měl zde být oceněn balík spotřebních dílů za záruční dobu) evidentní, že zde uvedená hodnota má odpovídat cenové hodnotě celého balíku dalších spotřebních dílů nezbytných pro provoz během záruční doby. Záruční doba byla v návrhu smlouvy o dílo (pro nestavební části) upravena v délce 24 měsíců, přičemž bylo zároveň stanoveno, že její běh započne dnem následujícími po dni, ve kterém byl podepsán protokol o předání díla. Je tedy nepochybné, že záruční doba u dalších spotřebních dílů (které nejsou stavební částí) bude sjednána na dobu prvních dvou let provozu.

243.     Již na základě uvedeného lze dle přesvědčení Úřadu dojít k jednoznačnému závěru, že hodnota dalších spotřebních dílů měla být uvedena ve vazbě na nároky navrženého technologického řešení v takové výši, kterou bude nutné vynaložit za dobu odpovídající záruční době, tj. za dobu prvních dvou let provozu zařízení.

244.     Z žádné části zadávací dokumentace ani nevyplývá, že by při stanovení hodnoty dalších spotřebních dílů nutných v záručních době měla být uvedena hodnota odpovídající výši ceny za další spotřební díly, kterou bude nutné průměrně vynaložit za jakékoliv dva roky provozu zařízení, ani že by měla být dodavatelem při vyplňování Ekonomického modelu v této položce prováděna jakákoliv úprava dané hodnoty spočívající ve zohlednění životnosti zařízení v délce 25 let.

245.     Zároveň z koncepce daného kritéria hodnocení založeného na ekonomické výhodnosti navrženého řešení, pro jehož potřeby měl být Ekonomický model vyplňován, bylo zřejmé, že údaj o roční ceně dalších spotřebních dílů během záruční doby byl automaticky převeden na odpovídající roční provozní náklad zadavatele v souvislosti s dalšími spotřební díly za každý rok z 25 let životnosti zařízení (při zohlednění zvolené diskontní sazby a při zohlednění meziroční inflace a minimální požadované provozní doby za rok) a započten do ročních provozních nákladů zadavatele na spotřební díly pro každý z 25 let životnosti zařízení. Tento údaj za všech 25 let životnosti zařízení pak v souhrnu vstupoval do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele. Z uvedeného bylo tedy evidentní, že má být dle požadavku zadavatele uvedena hodnota dalších spotřebních dílů nutných v průběhu prvních dvou let, tj. záruční doby, a že vložený údaj bude automaticky v Ekonomickém modelu přepočten pro výpočet celkové čisté současné hodnoty projektu při zohlednění životnosti zařízení 25 let, a to bez nutnosti jeho přepočtu na 25 let ze strany dodavatele (když v takovém případě by fakticky přepočet na dobu 25 let byl proveden dvakrát).

246.     Uvedený výklad nevylučuje ani odkaz navrhovatele na zadávací dokumentaci, v níž se uvádí, že i v případě hlavních spotřebních dílů a nákladů na údržbu „bude výše nákladů hodnocena za období 25 let (plánová životnosti) při zohlednění zvolené diskontní sazby a při zohlednění meziroční inflace a minimální požadované provozní doby za rok“. K uvedenému bylo totiž současně v zadávací dokumentaci uvedeno, že „model vyhodnocuje celkovou výhodnost nabízeného řešení po dobu 25 let“ a i z koncepce daného kritéria hodnocení bylo zřejmé, že model provede vyhodnocení celkové výhodnosti nabízeného řešení po dobu 25 let „sám“ automaticky, a to právě na základě dodavatelem dosazené hodnoty dalších spotřebních dílů dle požadavku uvedeného přímo v Ekonomickém modelu.

247.     Pakliže tedy ze zadávací dokumentace jasně vyplývalo, že v Ekonomickém modelu má být uveden údaj o hodnotě dalších spotřebních dílů za dobu dvou let provozu, k čemuž bylo dále uvedeno, že jde o záruční dobu, jež byla stanovena v délce 2 roky a s počátkem jejího běhu od předání díla, když zároveň bylo z Ekonomického modelu seznatelné, že vložený údaj bude automaticky přepočten na každý z 25 let životnosti zařízení, pak nebylo možné dle názoru Úřadu dojít k jinému smysluplnému závěru, než že v řešené položce měl být uveden údaj o hodnotě dalších spotřebních dílů nutných za dobu prvních dvou let provozu zařízení, a to bez provádění jakéhokoliv dalšího přepočtu na roční průměrnou hodnotu dalších spotřebních dílů. Úřad se tedy nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele uvedeným v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že požadovaný způsob vyplnění dané položky v Ekonomickém modelu umožňoval dvojí výklad a že výklad zadavatele, resp. vybraného dodavatele je neočekávatelný a nesmyslný.

248.     V této souvislosti Úřad pouze doplňuje, že pokud z argumentace navrhovatele vyplývá jeho přesvědčení, že Ekonomický model (s ohledem na to, že hodnota nezbytných dalších spotřebních dílů v čase roste, a že tedy Ekonomický model vycházející z hodnoty dalších spotřebních dílů nutných během první dvou let provozu zařízení nemůže odrážet skutečný provozní náklad zadavatele další spotřební díly za celou dobu životnosti zařízení) měl být v této položce vyplněn jinak než odpovídá zadavatelem uvedeným pokynům k jeho vyplnění, pak jde o námitku týkající se nastavení zadávacích podmínek ve smyslu § 242 odst. 4 zákona, proti němuž bylo na místě brojit prostřednictvím námitek ve lhůtě pro podání nabídek, k němuž však navrhovatel, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, nepřistoupil. Z uvedeného důvodu nelze tuto argumentaci navrhovatele při posuzování dané věci jakkoliv zohlednit.

249.     Současně bylo ze zadávací dokumentace (Příloha A10 zadávací dokumentace) zřejmé, že mají být rozlišovány spotřební díly a náhradní díly, když zadavatel výslovně odkázal na jejich rozlišení podle kritéria předpokládané životnosti. Zadavatel tak přímo definoval spotřební díly jako díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky, tj. díly nezbytné pro provoz do konce záruční doby, a náhradní díly jako díly s předpokládanou životností delší než 2 roky. Z Části II.D Ceny a platební podmínky vyplývalo, že má být uvedena v položce č. 150 cena za všechny součásti podléhající opotřebení nezbytné pro provoz do konce dvouleté záruční doby, a to s přímým odkazem na Přílohu A10 zadávací dokumentace (v níž – jak bylo uvedeno – byly rovněž spotřební díly definovány jako díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky, tj. díly nezbytné po záruční dobu). V Ekonomickém modelu pak měl být v řádku „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“ uveden údaj odpovídající položce 150 Části II.D Ceny a platební podmínky (na tuto položku bylo přímo v názvu řádku odkázáno a dále bylo v poznámce uvedeno, že tato hodnota má odpovídat hodnotě uvedené v Části II.D Ceny a platební podmínky).

250.     Úřad opakuje, že dodavatelé měli sami navrhnout technologické řešení poptávané linky, přičemž mohli při dodržení zadavatelem stanovených parametrů na jednotlivé části technologie i systém jako celek zvolit libovolný způsob fungování systému, a to i z hlediska jeho nároků na spotřební díly.

251.     Dodavatelé k tomu měli v Ekonomickém modelu vyplnit hodnotu spotřebních dílů (kromě roštnic roštu) potřebných pro navržené technické řešení do dobu záruční doby.

252.     Ze zadávací dokumentace přímo vyplývalo, co má být za takové spotřební díly považováno, tj. že má jít o díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky, tj. o díly podléhající opotřebení, které budou nezbytné pro provoz do konce záruční doby. Současně z žádné části zadávací dokumentace nevyplývalo, že by v hodnotě spotřebních dílů měla být zahrnuta i hodnota náhradních dílů, tj. dílů, jejichž předpokládaná životnost je delší než 2 roky.

253.     Navíc bylo zřejmé, že zadavatel požaduje rozlišení na spotřební díly a náhradní díly, když v položce 160 Části II.D Ceny a platební podmínky požadoval ocenit naopak souhrnnou hodnotu náhradních dílů.

254.     Úřad k tomu podotýká, že lze vyjít už jen z obecné úvahy, že spotřební a náhradní díly se liší svou rolí v provozu (zjednodušeně řečeno spotřební díly jsou součástí běžného provozu a plánovaně a předvídatelně se opotřebovávají provozem a musí se pravidelně měnit, zatímco náhradní díly se používají k opravě v případě nastalé poruchy či poškození). Pakliže tedy měla být v dané položce uvedena hodnota spotřebních dílů, přičemž bylo definováno, co se spotřebními díly rozumí, bylo dle Úřadu zřejmé, že v řešené položce mají být uvedeny pouze spotřební díly, nikoliv díly náhradní. 

255.     Vybraný dodavatel zadavateli potvrdil (na základě navrhovatelem vznesených námitek), že jím uvedená hodnota dalších spotřebních dílů nezbytných během záruční doby odpovídá jeho technickému řešení, a odkázal na smlouvu, z níž vyplývá jeho závazek uvedený parametr dodržet.

256.     Vybraný dodavatel dále potvrdil, že jím uvedená hodnota zahrnuje všechny součásti podléhající opotřebení nezbytně nutné až do konce běžné dvouleté záruční doby, a vysvětlil, z jakého důvodu může jím uvedená hodnota spotřební dílů dosahovat uvedené částky. Vybraný dodavatel to konkrétně na turbínách odůvodnil tak, že v prvních dvou letech provozu není nutné uvažovat s velkým množstvím spotřebních dílů, neboť jsou konstruovány tak, že standardně k výměně zásadních komponent po dobu 6 až 8 let nedochází.

257.     Pokud tedy vybraný dodavatel pro položku „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“ Ekonomického modelu uvedl hodnotu odpovídající v jeho technologickém řešení hodnotě dalších spotřebních dílů (mimo roštnic roštu), které budou nutné během první dvou let provozu zařízení, tj. během záruční doby, k čemuž zadavateli potvrdil soulad jím použitého mechanismu výpočtu dané hodnoty se zadávací dokumentací, když zároveň je zřejmé, že udanou hodnotu dalších spotřebních dílů je smluvně zavázán dodržet, nelze dovozovat, že zadavatel jednal v rozporu se zákonem, když takový způsob vyplnění řešené položky Ekonomického modelu nepovažoval za odporující zadávacím podmínkám a že uvedenou hodnotu nepovažoval za neodpovídající skutečnosti. 

258.     Ke způsobu vypořádání námitek ze strany zadavatele k této položce Úřad uvádí následující. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvedl, jaké spotřební díly vybraný dodavatel konkrétně uvažoval, a tedy zadavatel navrhovateli nedoložil, zda vybraným dodavatelem uvedená hodnota může odpovídat skutečnosti, přičemž dle navrhovatele je rozhodnutí o námitkách z uvedeného důvodu nepřezkoumatelné. Dle zjištění Úřadu navrhovatel v námitkách argumentoval pouze tím, že vybraným dodavatelem uvedená hodnota neodpovídá hodnotě spotřebních dílů navrhovatele a že se tak mohlo stát z důvodu zahrnutí ceny spotřebních dílů přímo do ceny investice za dílo. Pokud tedy k tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovateli sdělil, že použitý výklad vybraného dodavatele o způsobu vyplnění údaje o dalších spotřebních dílech je správný a že z uvedeného důvodu ani nelze na základě výkladu navrhovatele dovozovat nepřiměřenost hodnoty spotřebních dílů vybraného dodavatele, nelze takový způsob vypořádaní námitky považovat za neodpovídající jejímu obsahu a tedy nedostatečný. Pakliže předmětem námitky byl fakticky mechanismus výpočtu hodnoty spotřebních dílů, jehož správnost zadavatel navrhovateli potvrdil, nemohlo být pro vypořádání dané námitky podstatné, jaké konkrétní spotřební díly uvažoval.

259.     S ohledem na uvedené tedy nelze dospět k závěru, že by vybraným dodavatelem uvedená hodnota pro položku „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“ v Ekonomickém modelu nebyla vyplněna v souladu se zadávacími podmínkami a že by nemohla odpovídat skutečnosti, a tedy ani k závěru o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

Položka „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“

260.     Vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu v rámci této položky hodnotu [obchodní tajemství] kW.

261.     Podstatou argumentace navrhovatele k této položce je to, že dle jeho přesvědčení vybraný dodavatel mohl tuto hodnotu nabídnout pouze proto, že uvažoval vlastní spotřebu elektrické energie ve výši méně než 1 MW, což však dle navrhovatele nemůže odpovídat skutečnosti, a že v rozporu se zadávacími podmínkami nezohlednil nejistoty měření.

262.     Navrhovatel k tomu dále tvrdí, že dle jeho přesvědčení nejistoty měření v daném výpočtu být zohledněny měly, neboť smlouva o dílo vylučující jejich započtení je v rozporu s příslušnými normami a aplikace norem má přednost.

263.     Rovněž navrhovatel tvrdí, že argumentoval-li zadavatel v rozhodnutí o námitkách tím, že vybraným dodavatelem uvažovaná hodnota vlastní spotřeby elektrické energie odpovídá jeho aktuální zkušenosti, neprokázal předložením konkrétního výpočtu, že toto tvrzení je pravdivé a ani nesdělil, zda odráží i spotřebu energie v budovách i nejistoty měření, a tedy je dle navrhovatele uvedené rozhodnutí nepřezkoumatelné.

264.     Z dokumentace o zadávacím řízení dle zjištění Úřadu vyplývá následující.

265.     V části III. „Požadavky Objednatele“ − Příloze A20 „Postup pro výkonové zkoušky“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha A20 zadávací dokumentace“) zadavatel uvedl, že bude provádět výkonové zkoušky za účelem ověření, že linka může fungovat tak, aby byly splněny garantované parametry výkonnosti uvedené dodavatelem v dokumentu v Části II.G Garantované parametry tvořícím přílohu jeho nabídky. Dle čl. 3. „Vyhodnocení výsledků“ citované přílohy zadávací dokumentace „výsledky získané během výkonových zkoušek budou porovnávány s garantovanými hodnotami. Při porovnávání získaných výsledků s garantovanými hodnotami nebude akceptována žádná tolerance měření. Srovnání proto bude provedeno bez korekce tolerance měření a zhotovitel to zohlední při navrhování a konstrukci spalovacího systému/kotle/turbíny/generátoru a systému čištění spalin při uvedení garantovaných hodnot.“ Dle čl. 2.2.1 „Předpoklady garantované čisté výroby el. energie“ citované přílohy zadávací dokumentace „garantovaná čistá výroba el. energie se vypočítá jako hrubá výroba el. energie“ (…) „snížená o spotřebu el. energie“, přičemž „spotřeba energie v budovách je zahrnuta do záručních hodnot čisté výroby energie“.

266.     V Části II.G Garantované parametry zadavatel v čl. 1. „Garance, enviromentální a funkční požadavky“ uvedl, že „garantované požadavky na Dílo musí být splněny. Výsledky testu nelze zlepšovat přidáním rozptylu hodnot testu nebo tolerance“. Dále do Tabulky 5 „Procesní garance a data“ zadavatel požadoval uvést v rámci výstupních garantovaných parametrů linky údaj o „hrubé výrobě elektrické energie“ a údaj o „čisté výrobě elektrické energie“, k čemuž stanovil, že „čistá výroba elektrické energie = hrubá výroba elektrické energie – spotřeba elektrické energie technologie (všechna procesní zařízení od násypky po komín, bez jeřábů pro odpad a oběhových čerpadel topné vody stávajícího zařízení)“.

267.     Dle čl. 31.19 návrhu smlouvy o dílo „nestanoví-li Smlouva jinak, pro účely tohoto článku se měřené hodnoty dle přílohy č. II.g Garantované parametry považují za splněné, jestliže dosažené měřené výsledky bezprostředně po provedení příslušných testů vyhovují minimálním požadavkům, tedy že měřené výsledky nesmějí být vylepšovány doplňováním nejistoty měření a/nebo tolerance měření“.

268.     Ve „Vysvětlení, změně nebo doplnění zadávací dokumentace“ ze dne 2. 1. 2025, v odpovědi č. 1 na žádost č. 33 zadavatel uvedl, že „odst. 4.3 návrh smlouvy o dílo uvádí hierarchii jednotlivých relevantních dokumentů při výkladu smlouvy. Pokud je ale konkrétní ustanovení smlouvy jasné (například odst. 16.7 návrhu smlouvy o dílo, ve kterém je jasně řečeno, jaké parametry má dílo plnit), není nezbytné jej již dále vykládat (tedy aplikovat hierarchii dle odst. 4.3)“.

269.     Ve „Vysvětlení, změně nebo doplnění zadávací dokumentace“ ze dne 6. 1. 2025, v odpovědi č. 1 až 3 na žádost č. 35 zadavatel uvedl, že „co se týče porovnání postupu měření a jejich vyhodnocení v Právních předpisech a Smlouvě, zadavatel znovu uvádí, že pokud je konkrétní ustanovení Smlouvy jasné (v odst. 16.7 Smlouvy je jasně řečeno, jaké parametry má dílo plnit, a to s přímým odkazem na Část. II.g Garantované parametry, ve kterých je dostatečně jasně popsána metoda měření a určení sledovaných hodnot), není možné dále vykládat význam Smlouvy dle odst. 4.3; toto ustanovení se uplatní tam, kde je nutné Smlouvu dále interpretovat. K tvrzenému rozporu mezi Smlouvou a Právními předpisy tak nedochází. Ustanovení Smlouvy není v rozporu se samotnými postupy měření dle prováděcích předpisů a norem. Zadavatel pouze z výše uvedených důvodů stanovil postup měření a vyhodnocování, který je z pohledu budoucího provozu pro něj bezpečnější. Zadavatel trvá na stávajícím znění požadavků v zadávací dokumentaci. Účelem zmiňovaného požadavku v Části II.g Garantované parametry je, aby klíčové parametry projektu, které mohou přímo ovlivnit samotné povolení provozu linky K1 (skrze plnění legislativních podmínek – emisí a hluku), byly vždy splněny, a to s dostatečnou rezervou, kterou má zajistit odbornost a zkušenost zhotovitele. Splnění těchto klíčových požadavků s použitím nejistot měření je rizikem pro zadavatele jakožto budoucího provozovatele linky K1.“

270.     V Ekonomickém modelu měla být v řádku „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“ uvedena hodnota odpovídající objemu garantované čisté výroby elektrické energie v návaznosti na dodavatelem použitou technologii a tato hodnota měla být ze strany vybraného dodavatele zadavateli pod hrozbou sankce garantována, přičemž údaj dosazený v této položce v Ekonomickém modelu byl převeden na roční výnos zadavatele z vyrobené elektřiny, jenž vstupoval do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele.

271.     Vybraný dodavatel v Ekonomickém modelu uvedl, že jeho technologie vykazuje garantovanou čistou výrobu elektrické energie ve výši [obchodní tajemství] kW a zároveň tuto hodnotu uvedl v dokumentu „Část II.G Garantované parametry“, jenž tvořil součást jeho nabídky. Současně vybraný dodavatel v tomto dokumentu uvedl garantovanou hrubou výrobu elektrické energie v hodnotě [obchodní tajemství] kW. Z uvedených souvislostí je zřejmé, že vybraný dodavatel objem čisté výroby elektrické energie (i objem hrubé výroby elektrické energie) v dané hodnotě zadavateli pod hrozbou sankce garantoval.

272.     V návaznosti na obdržené námitky navrhovatele zadavatel vyzval vybraného dodavatele žádostí ze dne 2. 7. 2025 k objasnění údajů vyplněných v Ekonomickém modelu, v níž jej požádal o objasnění způsobu, jímž dospěl k výpočtu objemu čisté výroby elektrické energie.

273.     Vybraný dodavatel k tomu ve své odpovědi ze dne 4. 7. 2025 zadavateli sdělil, že jím definovaná hodnota „přesně odráží naše unikátní technické řešení“, když navrhovatel „nezná naše technické řešení tepelných bilancí, nezná podrobný seznam spotřebičů vstupujících do výpočtů vlastní spotřeby, a tedy nemá dostatek informací pro tvrzení o nereálnosti námi garantovaných hodnot. Garantovaná hodnota čisté vyrobené el. energie vychází z detailních bilancí poskytnutých Zadavateli v průběhu zadávacího řízení, přičemž zohledňuje veškeré podmínky pro stanovení vlastní spotřeby elektrické energie dle zadávací dokumentace a standardu návrhu obdobných zařízení. Výsledná hodnota čisté vyrobené elektrické energie z bilancí byla ještě následně ponížena o rezervu pro mitigaci rizik a degradaci výkonu parní turbíny po 2 letech provozu (pro splnění uvedené hodnoty na konci garanční doby). Lze tedy očekávat, že výsledné dodávky el. energie budou v prvních dvou letech provozu nejen plnit garantovanou hodnotu, ale také ji výrazně převyšovat.“

274.     Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 30. 7. 2025 vybraný dodavatel doplnil, že použil „pro stanovení vlastní potřeby provozu věrohodný a správný model, který zohledňuje příkon, dobu provozu a míru využití jednotlivých zařízení“ (…) tj. „zohledňuje typickou provozní simultánnost (tzv. souběhový činitel), což je standardní a uznávaný přístup používaný napříč energetickým, průmyslovým i stavebním sektorem“. Dle vybraného dodavatele tak pochybnosti navrhovatele o jím uvažované vlastní spotřebě mohou vycházet z nesprávné metodiky výpočtu vlastní spotřeby spočívající v „mechanickém sečtení maximálním elektrických příkonů všech zařízení instalovaných ve spalovně, když však takový postup je nesprávný, neboť předpokládá souběžný provoz všech zařízení na jejich maximální jmenovitý příkon. Vybraný dodavatel však upozorňuje na to, že v reálném provozu ve spalovně k takové situaci nikdy nedochází, neboť zařízení jsou provozována v různých režimech a s různým časovým režimem, často střídavě nebo sekvenčně“. Vybraný dodavatel tak shrnuje, že „jmenovitý příkon jednotlivých zařízení je parametr pro účely návrhu a dimenzování elektroinstalace, nikoliv údaj o trvalé či dokonce okamžité spotřebě elektrické energie v běžném provozu“. Dále pak vybraný dodavatel uvedl, že „hodnotu čistého výkonu garantuje a musí být zjištěna při příslušných testech. Případné riziko za nesplnění parametru uvedeného v nabídce nese výhradně Vybraný dodavatel, včetně případných sankcí.“

275.     Ze zadávací dokumentace je zřejmé, že čistá výroba elektrické energie měla být vypočtena jako rozdíl hrubé výroby elektrické energie a spotřeby elektrické energie technologie (tj. jako rozdíl elektrické energie, „kterou daná technologie vyrobí a kterou sama spotřebuje“).

276.     Pakliže vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu (a v garantovaných hodnotách) čistou výrobu elektrické energie v hodnotě [obchodní tajemství] kW, přičemž v garantovaných hodnotách k tomu zároveň uvedl hrubou výrobu elektrické energie v hodnotě [obchodní tajemství] kW, je zřejmé, že uvažoval pro své technické řešení spotřebu elektrické energie v hodnotě 954 kW, tj. skutečně v hodnotě nižší než 1 MW, jak předpokládá navrhovatel.

277.     Úřad podotýká, že pokud vybraný dodavatel garantoval udanou hodnotu čisté výroby elektrické energie i hodnotu hrubé výroby elektrické energie, a představuje-li spotřeba elektrické energie rozdíl mezi těmito dvěma garantovanými veličinami, pak je zřejmé, že fakticky vybraný dodavatel garantoval i hodnotu spotřeby elektrické energie nezbytné pro jeho technologické řešení.

278.     Vybraný dodavatel zadavateli potvrdil (na základě navrhovatelem vznesených námitek), že jím uvedená hodnota čisté výroby elektrické energie odpovídá jeho technickému řešení (jeho řešení tepelných bilancí a spotřebičů vystupujících do výpočtů vlastní spotřeby) a zohledňuje i veškeré podmínky pro stanovení vlastní spotřeby elektrické energie dle zadávací dokumentace.

279.     Vybraný dodavatel dále vysvětlil způsob, jímž postupoval při výpočtu vlastní spotřeby, tedy že zohlednil tzv. souběhový činitel, tj. započítal příkon, dobu provozu a míru využití jednotlivých zařízení. K tomu vybraný dodavatel objasnil, že vyšel z toho, že v reálném provozu spalovny nedochází k situaci, kdy by nastal souběžný provoz všech zařízení na jejich maximální jmenovitý příkon.

280.     Úřad opakuje, že dodavatelé měli sami navrhnout technologické řešení poptávané linky, přičemž mohli při dodržení zadavatelem stanovených parametrů na jednotlivé části technologie i systém jako celek zvolit libovolný způsob fungování systému, a to i z hlediska jím vyráběné a spotřebovávané elektrické energie.

281.     Dodavatelé k tomu měli v Ekonomickém modelu vyplnit čistou výrobu elektrické energie pro jimi navržené technické řešení (a to jako rozdíl mezi hrubou výrobou elektrické energie a spotřebou elektrické energie nezbytné pro provoz dané technologie).

282.     V rámci zadávacích podmínek zadavatel stanovil, že spotřeba energie v budovách je zahrnuta do záručních hodnot čisté výroby energie.

283.     Z koncepce kritéria hodnocení založeného na ekonomické výhodnosti navrženého řešení, pro jehož potřeby měl být Ekonomický model vyplňován, bylo přitom zřejmé, že údaj o čisté výrobě elektrické energie má sloužit ke zjištění ekonomického dopadu navrženého řešení pro zadavatele, tj. k vyčíslení výnosů, které zadavatel reálně může získat v souvislosti s daným technologickým řešením. Z podstaty uvedeného bylo zřejmé, že má být vyjádřena hodnota čisté výroby elektrické energie odpovídající reálnému „přebytku“ elektrické energie, který zůstane zadavateli k dalšímu využití, tj. v souvislosti s nímž bude zadavatel moct získat výnos.

284.     Současně z žádné části zadávací dokumentace nevyplývalo, že by v čisté výrobě elektrické energie neměla být uvažována veškerá elektrická energie, která skutečně zůstane zadavateli po odečtení spotřeby elektrické energie k dalšímu využití, resp. že by neměla být při jejím výpočtu zohledněna vlastní spotřeba elektrické energie odpovídající reálnému fungování technologie, tj. odrážející i reálnou dobu provozu jednotlivých částí technologie.

285.     Úřad k tomu podotýká, že navrhovatel aplikoval evidentně při svém výpočtu vlastní spotřeby totožný postup, když ve svém vyjádření ze dne 8. 8. 2025 uvádí, že „počítal pouze s částí provozované technologie v souladu se zadávací dokumentací a současně přihlížel k zátěžovým koeficientům určeným na základě daných provozních stavů a zatížení technologie“.

286.     Pakliže tedy měla čistá výroba elektrické energie v Ekonomickém modelu odrážet výnosy zadavatele z dalšího využití této elektrické energie, nejeví se jako smysluplné, aby nebyla zohledněna pouze skutečná spotřeba elektrické energie odpovídající skutečným nárokům navržené technologie na elektrickou energii, tj. aby nebyl uveden objem elektrické energie, který bude při provozu technologie vyroben, a to po odečtení skutečné spotřeby elektrické energie nutné pro zajištění reálného provozu linky, tj. při zohlednění doby provozu jednotlivých částí technologie, a po odečtení spotřeby energie v budovách.

287.     Stejně tak z žádné části zadávací dokumentace nevyplývalo, že by při stanovení vlastní spotřeby technologie měly být zohledněny i nejistoty měření. Naopak ze zadávací dokumentace (z Části II.G Garantované parametry i z návrhu smlouvy o dílo) je zřejmé, že v rámci výkonových zkoušek, které budou prováděny při vlastním provozu linky pro ověření splnění garantovaných parametrů, tj. i hodnoty čisté výroby elektrické energie, nelze zlepšovat výsledky přidáním rozptylu hodnot testu nebo tolerance ani doplňováním nejistoty měření (tento přístup zadavatel navrhovateli výslovně potvrdil v rámci vysvětlení zadávací dokumentace). Nadto, pakliže měli dodavatelé uvést v Ekonomickém modelu hodnotu čisté výroby elektrické energie, jejíž dosažení bude při provozu ověřováno, a byla-li při tomto ověřování aplikace nejistoty měření vyloučena, bylo by tím spíš pro dodavatele nelogické (pro ně samotné znevýhodňující) uvést v rámci hodnoty čisté výroby elektrické energie v Ekonomickém modelu hodnotu nejistotu měření zahrnující.

288.     Úřad k tomu dále podotýká, že je povinností dodavatelů zpracovat nabídky dle požadavků zadavatele vymezených v zadávací dokumentaci. Jak bylo dovozeno, možnost zohlednění nejistot měření při stanovení hodnoty čisté výroby elektrické energie v zadávací dokumentaci dovolena nebyla. I pokud by totiž platilo, že technické normy zohlednění nejistot měření připouštějí[10], je třeba přisvědčit argumentu zadavatele, že navrhovatelem tvrzená přednost norem před smlouvou o dílo vyplývající z čl. 4.3 návrhu o smlouvy[11] dopadá pouze na případné nejasnosti při výkladu smlouvy, nikoliv na zadávací podmínky.

289.     Úřad se tedy nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele uvedeným v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že požadovaný způsob vyplnění dané položky v Ekonomickém modelu umožňoval dvojí výklad a že výklad zadavatele, resp. vybraného dodavatele je neočekávatelný a nesmyslný.

290.     V této souvislosti Úřad pouze doplňuje, že pakliže navrhovatel argumentuje tím, že vyloučení aplikace nejistot měření při provádění výkonových zkoušek zakotvené v návrhu smlouvy o dílo má být v rozporu s příslušnými technickými normami, pak jde o námitku týkající se nastavení zadávacích podmínek ve smyslu § 242 odst. 4 zákona, proti němuž bylo na místě brojit prostřednictvím námitek ve lhůtě pro podání nabídek, k němuž však navrhovatel, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, nepřistoupil. Z uvedeného důvodu nelze tuto argumentaci navrhovatele při posuzování dané věci jakkoliv zohlednit.

291.     Pokud tedy vybraný dodavatel uvedl pro položku „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“ Ekonomického modelu hodnotu, která odráží čistou výrobu elektrické energie odpovídající jemu navrženému technologickému řešení (tj. při zohlednění skutečné vlastní spotřeby elektrické energie), když zároveň vybraný dodavatel zadavateli garantoval, že při jejím výpočtu postupoval v souladu se zadávací dokumentací, a zároveň zadavateli udanou hodnotu čisté výroby elektrické energie pod sankcí garantoval, nelze dovozovat, že zadavatel jednal v rozporu se zákonem, když takový způsob vyplnění řešené položky Ekonomického modelu nepovažoval za odporující zadávacím podmínkám a že uvedenou hodnotu nepovažoval za neodpovídající skutečnosti. 

292.     Ke způsobu vypořádání námitek ze strany zadavatele v této položce Úřad uvádí následující. Navrhovatel považuje za nedostatečné, že zadavatel pouze uvedl, že vlastní spotřeba elektrické energie uvažovaná vybraným dodavatelem odpovídá aktuální vlastní spotřebě zadavatele na jím provozovaných linkách. Navrhovatel zadavateli vytýká, že mu zadavatel neposkytl konkrétní výpočet jeho vlastní spotřeby elektrické energie (tj. neprokázal pravdivost tohoto tvrzení a nesdělil, zda tento výpočet zahrnuje i spotřebu energií budov a nejistoty měření). Dle Úřadu zadavatel v rozhodnutí o námitkách použil daný argument pouze podpůrně pro odůvodnění, proč vybraným dodavatelem (který zadavateli k jeho žádosti garanci uvedené hodnoty potvrdil a deklaroval dodržení zadávacích podmínek) danou hodnotu nepovažoval za neodpovídající skutečnosti. Zadavatel k tomu tak uvedl, že „aktuálně provozuje celkem dvě spalovací linky a jednu parní turbínu. Vlastní spotřeba obou těchto linek, včetně všech pomocných zařízení (jeřáby pro nakládání s odpadem, oběhová čerpadla topné vody atd.) dosahuje průměrné hodnoty 1,8 až 1,9 MV. (…) Zadavatel je nucen (s ohledem na vlastní provozní zkušenosti) konstatovat, že tuto spotřebu [vybraného dodavatele] považuje (notabene u nově vybudované jedné linky) za zcela reálnou a dosažitelnou během provozu.“ Zadavatel tedy navrhovateli objasnil, z jakého důvodu považuje vybraným dodavatelem udanou hodnotu za odpovídající jeho zkušenosti, a tedy nelze způsob vypořádání dané námitky ze strany zadavatele považovat dle Úřadu za nedostatečný. Pokud navrhovatel obecně rozporuje zadavatelem vypočtenou hodnotu jeho spotřeby elektrické energie (i způsob jejího výpočtu), pak Úřad uvádí, že předmětem vedeného správního řízení není posouzení hodnoty spotřeby elektrické energie ze strany zadavatele, nýbrž vybraného dodavatele.

293.     S ohledem na uvedené tedy nelze dospět k závěru, že by vybraným dodavatelem uvedená hodnota pro položku „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“ v Ekonomickém modelu nebyla vyplněna v souladu se zadávacími podmínkami a že by nemohla odpovídat skutečnosti, a tedy ani k závěru o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

Souhrnně k uvedeným položkám

294.     Úřad považuje za vhodné poznamenat následující.

295.     Je patrné, že navrhovatel nereálnost vybraným dodavatelem uvedených hodnot v řešených položkách Ekonomického modelu napadal pouze obecně, a to na základě srovnání s parametry své vlastní nabídky odrážející jeho vlastní technické řešení a se svou odkazovanou odbornou praxí, když základní podstatou jeho argumentace byl tvrzený nesprávný výklad zadávacích podmínek ze strany vybraného dodavatele. Úřad se však nemůže ubránit dojmu, že navrhovatel se zřejmě v důsledku toho, že nebylo v jeho faktických možnostech postavit svou argumentaci o  nereálnosti vybraným dodavatelem uvedených hodnot na technické argumentaci (což mu nelze klást k tíži, neboť konkrétní technické řešení vybraného dodavatele uvedené v nabídce nezná a znát nemůže), snažil dovodit nereálnost hodnot vybraného dodavatele mnohdy na základě takového výkladu zadávacích podmínek, který však v určitých ohledech nedával z logiky věci a zejména při zohlednění podstaty kritéria hodnocení nabídek smysl a který nemůže dle přesvědčení Úřadu ani svědčit dodavateli jednajícímu s přiměřeným odborným přístupem.

296.     Úřad však uvádí, že k výkladu zadávacích podmínek je třeba přistupovat racionálně a podle jejich smyslu, a to komplexně v jejich celkovém kontextu. Byť má zadavatel povinnost zpracovat zadávací podmínky jednoznačně a dostatečně určitě, nelze po něm požadovat, aby zadávací dokumentaci vyhotovil do všech myslitelných podrobností a zároveň předjímal i všechny krajní varianty možných výkladů. Zadavatel je totiž dle přesvědčení Úřadu oprávněn počítat i s přiměřenou odbornou informovaností a znalostí dodavatelů pohybujících se na relevantním trhu, a rovněž s jejich schopností kvalifikovaně a racionálně přistoupit k výkladu zadávacích podmínek.

297.     Dle Úřadu však zadavatel projevil maximální snahu o transparentnost výběru dodavatele, když  mu k žádosti navrhovatele poskytl Ekonomický model vyplněný vybraným dodavatelem, na základě námitek obdržených od navrhovatele vyzval vybraného dodavatele k potvrzení a vysvětlení hodnot uvedených v rozporovaných položkách a obsah tohoto objasnění navrhovateli v rámci rozhodnutí o námitkách poskytl, reálnost navržených hodnot si ověřoval ve svém vlastním provozu a o výsledcích informoval navrhovatele a rovněž si nechal zpracovat pro účely správního řízení znalecký posudek, z něhož vyplývá, že není dán důvod vybraným dodavatelem nabídnuté hodnoty v řešených položkách považovat za nereálné[12]. S ohledem na charakter navrhovatelem vznesených námitek má tak Úřad za to, že zadavatel učinil své povinnosti řádně odůvodnit souladnost svého postupu při výběru dodavatele se zákonem za dost.

298.     Nadto Úřad považuje za potřebné doplnit následující. Úřad opakuje, že dospěl k závěru, že vybraný dodavatel nepostupoval při vyplnění šetřených položek Ekonomického modelu v rozporu se zákonem, tj. že by navrhovatelem tvrzená nereálnost hodnot vybraného dodavatele mohla být zapříčiněna nesprávným výkladem zadávacích podmínek. Zpochybňuje‑li navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí závěry znaleckého posudku zadavatele, pak k tomu Úřad podotýká, že dle jeho přesvědčení nelze dojít ani k tomu, že závěry znaleckého posudku zadavatele nemohou z navrhovatelem předestřených důvodů obstát, tj. že hodnoty vybraného dodavatele nelze považovat za reálné. Navrhovatel totiž v otázce spotřeby vody kotle a spotřeby roštnic a dalších spotřebních dílů napadá pouze způsob jejich výpočtu použitý ve znaleckém posudku zadavatele (tj. u spotřeby vody kotle bez započtení recyklované vody a u roštnic a dalších spotřebních dílů bez přepočtu dle životnosti zařízení po dobu 25 let), když však – jak Úřad podrobně výše odůvodnil – takový postup nelze považovat za odporující zadávacím podmínkám. Navrhovatel dále v otázce čisté výroby elektrické energie napadá pouze to, že znalecký posudek zadavatele má nesprávně hodnotu vybraného dodavatele odpovídající hodnotě LP1 porovnávat s hodnotami „v průměrném provozním režimu“ a s hodnotami zadavatele na jím provozovaných linkách. K tomu Úřad uvádí, že ve znaleckém posudku zadavatele je uvedeno, že danou hodnotu vybraného dodavatele porovnává s „průměrnými hodnotami obdobných technologií provozovanými v ČR“, nikoliv s hodnotami „v průměrném provozním režimu“. Argumentuje-li navrhovatel (s odkazem na odborné posouzení), že nelze pro posouzení reálnosti hodnoty vybraného dodavatele vyjít z hodnoty vlastní spotřeby zadavatele, pak k tomu Úřad uvádí, že i pokud by vlastní spotřeba zadavatele nemohla odpovídat hodnotě uvedené vybraným dodavatelem, nebylo by možné pouze na základě uvedeného (s ohledem na to, jak sám navrhovatel argumentuje, že linky provozované zadavatelem nelze považovat za plně srovnatelné s nově budovanou linkou) dojít k závěru o nereálnosti hodnoty vlastní spotřeby elektrické energie vybraného dodavatele odpovídající jeho technologickému řešení.

Položka „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad – položka 306“

299.     Vybraný dodavatel uvedl v Ekonomickém modelu v rámci této položky hodnotu „-„ Kč.

300.     Podstatou argumentace navrhovatele k této položce je to, že nenacenění této položky ze strany vybraného dodavatele je v rozporu se zadávacími podmínkami. Dle navrhovatele bylo nutné vyplnit všechny položky Ekonomického modelu a bylo tedy povinností nacenit jak základní řešení drapáku o objemu nejméně 8 m³, tak opční plnění o objemu 10 m³. Navrhovatel je přesvědčen, že nebylo možné nabídnout rovnou opční plnění (drapák 10 m³), a pokud tedy vybraný dodavatel tak učinil, fakticky dle navrhovatele nenacenil v rozporu se zadávacími podmínkami základní plnění.

301.     Z dokumentace o zadávacím řízení dle zjištění Úřadu vyplývá následující.

302.     Dle čl. 3.4 Části O Zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že si „v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ vyhrazuje změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v rozsahu definovaném v zadávací dokumentaci, zejména v část I. zadávací dokumentace – Smlouva (text návrhu smlouvy). Zadavatel upozorňuje, že v procesu jednání o předběžných nabídkách si vyhradil v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ další změnu, a to týkající se rozsahu pojištění, a to dle vymezení v čl. 5 Části I.a Smlouva a v Části III-A.21 Opce. Uvedeným není dotčeno právo zadavatele upravit rozsah předmětu plnění v průběhu zadávacího řízení (při zachování minimálních technických podmínek) mj. postupem podle odst. 3.1 této zadávací dokumentace, a to například v případě volitelných opcí k jednání nebo opcí dle položek části 1.2. „Požadované opce/…““

303.     Dle čl. 5.4 návrhu smlouvy o dílo „Objednatel je oprávněn v souladu s ust. § 100 odst. 1 ZZVZ Zhotoviteli sdělit nejpozději do 60 Dnů ode Dne účinnosti, že předmětem Díla nebude zpracování některých či všech částí blíže specifikovaných v příloze č. A21 Opce.“

304.     V čl. 6.1.1 „Jeřáby pro odpad“ Přílohy A1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „Dílo bude zahrnovat dva kompletní redundantní jeřáby na odpad (každý se 100 % kapacitou) vybavené pro plně automatický bezobslužný provoz zajišťující celé ZEVO.“

305.     V části III. „Požadavky Objednatele“ − Příloze A13 „Procesní a konstrukční data“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha A13 zadávací dokumentace“) zadavatel v tabulce „6. Procesní a konstrukční data, pomocná zařízení“ pro „Jeřáby na odpad“ stanovil v kolonce „Velikost drapáku“, že požaduje hodnotu „Min. 8 m³“.

306.     V části III. „Požadavky Objednatele“ − Příloze A21 „Opce“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha A21 zadávací dokumentace“) zadavatel v čl. 6 „OPCE 6: 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad“ stanovil, že „tato opce zahrnuje dodávku automatického jeřábu odpadu s drapákem 10 m³, přičemž je rozsahem stejná, jako dodávka automatického jeřábu 8 m³, jehož specifikace a rozsahy dodávky jsou součástí Části III, Příloha A5 – Technická specifikace pomocných provozů, ke změně v rámci této opce dochází pouze u velikostí jednotlivých zařízení v důsledku navýšení objemu drapáku a časovým kalkulacím jejich cyklů. Cena za tuto opci bude zahrnovat navýšení základní ceny dodávky v souladu s Části III, Příloha A5 – Technická specifikace pomocných provozů, týkající se položky jeřábů pro odpad.“

307.     Ve „Výzvě k podání konečné nabídky“ podepsané dne 7. 5. 2024 (dále jen „výzva k podání nabídky“) zadavatel v čl. VI. „Požadavky na obsah konečné nabídky“ uvedl, že součástí nabídky má být vyplněn dokument část II.D Ceny a platební podmínky, k čemuž „zadavatel upozorňuje, že v této části musí být vyplněny všechny cenové položky, leda by výjimečně některá položka byla z hlediska nacenění zahrnuta v jiné příbuzné položce; v takovém případě to účastník uvede; musí být též vyplněny všechny ceny za opce, i kdyby tyto nebyly v konečném důsledku zadavatelem požadovány; tyto ceny musí být vyplněny též v Části 0.d Závazný vzor ekonomického modelu)“.

308.     Ze zadávací dokumentace lze shrnout, že zadavatel požadoval, aby dodavatelé při návrhu předmětu plnění, jehož součástí (i cenovou) měly být i jeřáby na odpad, použili jeřáby s objemem drapáku min. 8 m³. Je tedy již z uvedeného zřejmé, že mohly být nabídnuty jeřáby s drapákem o objemu 8 m³ anebo o objemu větším, tedy i např. o objemu 10 m³, přičemž bylo volbou dodavatelů, jaký objem drapáku v rámci svého technického řešení zvolí. Současně z žádné části zadávací dokumentace nevyplývá, že by dodavatelé nemohli v rámci svého řešení použít jeřáby s drapákem o objemu 10 m³.

309.     Dále ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel si vyhradil právo upravit předmět plnění, a to tak, aby byl použit jeřáb s drapákem o objemu 10 m³, resp. aby došlo k navýšení objemu drapáku jeřábu na objem 10 m³. Uvedené tedy nelze dle přesvědčení Úřadu vykládat jinak, než že daná opce mohla dopadat pouze na situace, kdy v původním řešení byl nabídnut jeřáb s drapákem menšího objemu než 10 m³. Nemůže tedy obstát argument navrhovatele uvedený v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že si zadavatel formou této opce vyhradil právo volby mezi základním a opčním plnění. Takový výklad ze zadávací dokumentace nevyplývá, když naopak je zřejmé, že zadavatel si vyhradil právo (pakliže dodavatel nabídne v rámci svého řešení jeřáb s drapákem s menším objemem než 10 m³) požadovat jeřáb s drapákem o objemu 10 m³. Uvedené rovněž nelze vykládat tak, že vybraný dodavatel odepřel zadavateli možnost volby mezi základním a opčním plnění. Ze znění zadávací dokumentace totiž vyplývá pouze to, že zadavatel si vyhradil jen právo mít možnost požadovat jeřáb s drapákem o objemu 10 m³.

310.     V Ekonomickém modelu k tomu zadavatel požadoval uvést v kapitole „1. Cena Díla“, v podkapitole „1.2 Požadované opce“, v řádku „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad – položka 306“ samostatně nabídkovou cenu tohoto opčního plnění, tj. nabídkovou cenu pro 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad, přičemž v Ekonomickém modelu bylo o této položky odkázáno na položku 306 s poznámkou, že tato hodnota má být vyplněna dle Části II.D Ceny a platební podmínky. Zároveň ze zadávací dokumentace vyplývalo (z Přílohy A21 zadávací dokumentace), že cena za tuto opci má zahrnovat „navýšení základní ceny dodávky“ pro jeřáby. V dokumentu „Část II.D Ceny a platební podmínky“, jenž měl být součástí nabídky, měla být v kapitole „5.2 Opce“ v položce č. 306 vyplněna cena odpovídající „10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad“. Takto vyplněná hodnota řešené položky byla dále v Ekonomickém modelu automaticky započtena do celkové výše nabídkové ceny, která pak vstupovala do výpočtu čisté současné hodnoty navrženého technického řešení pro účely zhodnocení jeho celkové finanční výhodnosti pro zadavatele.

311.     Z koncepce kritéria hodnocení založeného na ekonomické výhodnosti navrženého řešení, pro jehož potřeby měl být Ekonomický model vyplňován, bylo přitom zřejmé, že nabídková cena díla v sobě zahrnuje cenu za jeřáby a že zadavatel zároveň požadoval, aby byla vyjádřena v celkové hodnotě odpovídají situaci, že budou dodány jeřáby s drapákem o objemu 10 m³, i pokud dodavatel zamýšlí v rámci svého technického řešení použít jeřáby s drapákem o objemu menším. Z podstaty uvedeného bylo tedy rovněž zřejmé, že má být vyjádřen v řešené položce cenový rozdíl mezi původním a opčním plnění.

312.     Uvedené lze dle názoru Úřadu shrnout tak, že bylo možné v základním řešení nabídnout jak jeřáb s drapákem o objemu 8 m³, tak s drapákem o objemu 10 m³. V rámci opčního plnění měl být naceněn rozdíl mezi základním a opčním plnění, tj. nárůst ceny díla, k němuž by došlo v důsledku toho, že by se zadavatel (pokud by dodavatel ve své nabídce v základu nabídl drapák o objemu menším než 10 m³ - což vzhledem ke způsobu vymezení požadavku zadavatele na objem drapáku nastat mohlo) − rozhodl požadovat drapák o objemu 10 m³. Zároveň z žádné části zadávací dokumentace nevyplývá, že by v případě, kdy jeřáb s drapákem o objemu 10 m³ byl nabídnut již jako základní součást nabídky, cenový rozdíl nemohl (či neměl) být žádný, tj. odpovídat hodnotě 0 Kč.

313.     Vybraný dodavatel v Ekonomickém modelu danou položku nevyplnil, resp. ponechal ji s prázdnou hodnotou. Současně v dokumentu Část II.D Ceny a platební podmínky, jenž byl součástí jeho nabídky, uvedl u položky 306 „Zahrnuto v základním rozsahu Díla“.

314.     Nabídl-li vybraný dodavatel (dle své volby, když byl omezen pouze minimálním objemem drapáku 8 m³) v rámci základního plnění jeřáb s drapákem o objemu 10 m³ (což mu zadávací podmínky umožňovaly), pak bylo zřejmé, že nabízí již v základu totožné plnění, které zadavatel předpokládal využít coby opční plnění, a že tedy základní cena za drapáky je totožná jako cena drapáků uvažovaných zadavatelem v rámci opce (resp. rozdíl mezi cenou za drapáky o objemu 10 m³ v základním řešení a cenou za drapáky o objemu 10 m³ z opce je nulový).

315.     Pakliže mělo být v Ekonomickém modelu u dané položky vyplněno pouze cenové navýšení základní ceny dodávky v důsledku využití opce (tj. rozdíl mezi drapákem o objemu 10 m³ a drapákem s nižším objemem), pak nelze způsob vyplnění dané položky ze strany vybraného dodavatele (když žádné navýšení nevyčíslil, resp. tuto položku ponechal prázdnou, k čemuž pro objasnění u položky č. 306 v Části II.D Ceny a platební podmínky vysvětlil, že 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad „Zahrnuto v základním rozsahu Díla“) za odporující zadávacím podmínkám.  

316.     Byť tedy vybraný dodavatel řešenou položku nevyplnil, bylo z popsaných skutečností jednoznačné, že toto nevyplnění z podstaty věci vyjadřuje hodnotu „0 Kč“, přičemž z jeho nabídky jasně vyplývalo, z jakého důvodu k takovému způsobu vyplnění řešené položky přistoupil.

317.     Daný způsob vyplnění položky nelze dle názoru Úřadu vnímat ani jako porušení pokynu zadavatele plynoucího z výzvy k podání nabídky, že je nutné vyplnit všechny cenové položky. Jak zde totiž zadavatel uvedl, měly být oceněny všechny položky s výjimkou situací, kdy by některá položka byla již zahrnuta v jiné příbuzné položce, což zadavatel požadoval sdělit. Uvedl-li k tomu zadavatel dále, že musí být vyplněny i všechny ceny za opce, i pokud by ve výsledku nebyly zadavatelem požadovány, nelze uvedené z logiky věci vykládat tak, že v případě opcí měly být vyplněny všechny položky, i pokud již byly zahrnuty v jiné položce a pokud toto dodavatel zadavateli výslovně sdělil.

318.     Pokud tedy vybraný dodavatel pro položku „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad – položka 306“ Ekonomického modelu uvedl hodnotu (resp. danou položku nevyplnil), která odráží navýšení ceny za drapák nabízený v jeho technickém řešení oproti dodávce za drapák o objemu 10 m³ uvažovaný zadavatelem v rámci opce, tj. nulovou hodnotu, když zároveň z jeho nabídky bylo zřejmé, že daná situace odráží to, že v rámci základního i opčního plnění nabízí totožný typ drapáku, nelze dovozovat, že zadavatel jednal v rozporu se zákonem, když takový způsob vyplnění řešené položky Ekonomického modelu nepovažoval za odporující zadávacím podmínkám.

319.     K argumentaci navrhovatele obsažené v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že pakliže zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že vybraný dodavatel „z opatrnosti a aby bylo patrno, že zde aplikuje zadávacími podmínkami povolený postup, patrně uvedl, že plnění je obsaženo v základním rozsahu díla“, pak není s ohledem na použití slova „patrně“ zřejmé, zda vybraný dodavatel skutečně ve své nabídce opční plnění zahrnul již do základního rozsahu díla, Úřad pouze podotýká následující. Z konstrukce zadavatelem použité věty je nepochybné, že slovo „patrně“ bylo použito ve vztahu ke snaze o zdůvodnění takového postupu vybraného dodavatele, a nevázalo se na to, zda vybraný dodavatel uvedl či neuvedl, že opční plnění je obsaženo v základním rozsahu dílu. Pro vyloučení všech pochybností navrhovatele však Úřad uvádí, že takový odkaz v nabídce vybraného dodavatele na příslušném místě obsažen byl, jak již bylo uvedeno v popisu obsahu dokumentace o zadávacím řízení.

320.     S ohledem na uvedené tedy nelze dospět k závěru, že by vybraným dodavatelem uvedená hodnota pro položku „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m³ drapáky pro jeřáby pro odpad – položka 306“ v Ekonomickém modelu nebyla vyplněna v souladu se zadávacími podmínkami, a tedy ani k závěru o naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

Závěr

321.     Úřad proto ve věci návrhu navrhovatele v části týkající se tvrzeného nezákonného výběru dodavatele rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve II. výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1.    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

2.    Mgr. Jan Zahradníček, advokát, craft legal – advokátní kancelář s.r.o., Nekázanka 880/11, 110 00 Praha,

3.    JUDr. Roman Kramařík, Ph.D., advokát, JŠK, advokátní kancelář, s.r.o., Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] V návrhu byla navrhovatelem tato položka číselně nesprávně označena 2.2.1.

[2] Metoda snižování emisí oxidů dusíku ze spalování spočívající ve vstřikování roztoku močoviny nebo čpavku do spalin v kotli.

[3] Úřad následně obdržel dne 1. 8. 2025 od zadavatele Znalecký posudek č. 3/2025 (č. položky dle evidence znaleckých posudků 060932/2025) z téhož dne, vypracovaný Vysokým učením technickým v Brně, Fakultou strojního inženýrství, Ing. Petrem Kracíkem, Ph.D. (dále jen „znalecký posudek zadavatele“).

[4] ze dne 13. 8. 2025 vypracované doc. Dr. Ing. Tadeášem Ochodkem (dále jen „odborné posouzení“)

[5] S poznámkou „Účastník vyplní hodnotu dle Části II.D Ceny a platební podmínky“

[6] S poznámkou „Účastník vyplní hodnotu dle Části II.D Ceny a platební podmínky – položka 151“

[7] S poznámkou „Účastník vyplní hodnotu dle Části II.D Ceny a platební podmínky sníženou o uvedenou cenu roštnic v bodě 3.1.1 – položka 151“

[8] S poznámkou „Účastník vyplní »Čistou výrobu elektrické energie« podle části II.g Garance - garantovaný bod zatížení LP1 a). Uplatní-li uchazeč volitelnou opci bez parní turbíny, vyplní hodnotu rovnou "0".“

[9] S poznámkou „Čistá výroba elektrické energie = hrubá výroba elektrické energie - spotřeba elektrické energie technologie (všechna procesní zařízení od násypky po komín, bez jeřábů pro odpad a oběhových čerpadel topné vody Stávajícího zařízení).“, přičemž v dané tabulce měla být vyplněna i položka „Hrubá výroba elektrické energie (nepodléhá garanci).

[10] Nicméně dle zadavatele se takto postupuje pouze při měření s cílem ověřovat přesné hodnoty veličin, nikoliv k prokazování, že stanovené garantované parametry (které obsahují bezpečnostní rezervy a často zohledňují i obchodní přístup konkrétního dodavatele) jsou plněny.

[11] „Dokumenty, které tvoří Smlouvu, je nutné chápat tak, že jeden dokument vysvětluje dokument druhý. Pro účely intepretace významu Smlouvy a všech dokumentů, které ji tvoří či s ní souvisí, platí následující hierarchie: 4.3.1 požadavky stanovené příslušnými závaznými Právními předpisy mimo odst. 1.1.38.4 Smlouvy; 4.3.2 požadavky stanovené závaznými a směrnými normami ČSN a EN; 4.3.3 Smlouva; 4.3.4 dokumenty Smlouvy v pořadí, v jakém jsou uvedeny v odst. 38.12.1 až 38.12.3 Smlouvy; 4.3.5 Nabídka Zhotovitele; 4.3.6 zavedená odborná praxe“.

[12] Ve znaleckém posudku zadavatele jsou uvedeny závěry, že hodnota spotřeby vody – kotel uvedená vybraným dodavatelem „pro danou řešenou technologii a uvedené podmínky (…) může odpovídat reálné spotřebě technologie kotle s ohledem na nulový odluh a recyklaci vody z jiné technologické části Díla“, dále že spotřeba roštnic v prvních dvou letech provozu „může odpovídat (…) [obchodní tajemství] kusů za dva roky“, dále že uvedené další spotřební díly „mohou odpovídat reálné spotřebě dílů v rámci Díla dle konkrétního technického řešení“ a dále že „pro danou řešenou technologii a uvedené podmínky může být vlastní spotřeba okolo 1 MW reálná“.