číslo jednací: 43564/2025/162
spisová značka: R0128/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Modernizace ZEVO společnosti SAKO Brno |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 11. 2025 |
| Související rozhodnutí | 32855/2025/500 43564/2025/162 |
| Dokumenty |  2025_R0128.pdf 411 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0128/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-43564/2025/162 |
|
Brno 10. 11. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 16. 9. 2025 navrhovatelem
- společníky společnosti „Společnost IMOS, INVELT – SAKO ZEVO“, tj.
- IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno,
- INVELT SERVIS, s.r.o., IČO 61168254, se sídlem U Školky 357/14, 326 00 Plzeň,
ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 11. 7. 2025 Mgr. Janem Zahradníčkem, advokátem, ev. č. ČAK 14660, craft legal – advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Nekázanka 880/11, 110 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0494/2025/VZ, č. j. ÚOHS‑32855/2025/500 ze dne 29. 8. 2025, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 14. 7. 2025 na návrh výše uvedeného navrhovatele z téhož dne ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- SAKO Brno, a.s., IČO 60713470, se sídlem Jedovnická 4247/2, 628 00 Brno, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 22. 7. 2025 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Modernizace ZEVO společnosti SAKO Brno“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-028031, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 6. 2024 pod ev. č. 367133-2024, ve znění pozdějších oprav,
jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel
- Metrostav CZ s.r.o. (dříve pod obchodní firmou Metrostav DIZ s.r.o.), IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 7. 2025 JUDr. Romanem Kramaříkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 08994, JŠK, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0494/2025/VZ, č. j. ÚOHS‑32855/2025/500 ze dne 29. 8. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Shora uvedený zadavatel dne 19. 6. 2024 zahájil odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky.
2. Zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele a odeslal „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 16. 6. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o výběru“).
3. Dne 1. 7. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky proti rozhodnutí o výběru z téhož dne (dále jen „námitky“). Zadavatel tyto námitky odmítl jako nedůvodné, a to rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 4. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
4. Navrhovatel se způsobem vypořádání námitek nesouhlasil a dne 14. 7. 2024 podal návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu. Dnem obdržení návrhu bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
5. Navrhovatel v návrhu namítal nezákonnost rozhodnutí o námitkách i nezákonnost postupu zadavatele v zadávacím řízení, zejm. posouzení a hodnocení nabídek. Dle navrhovatele byly naplněny důvody pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, a tím, že jej zadavatel nevyloučil, postupoval v rozporu se zákonem. Navrhovatel namítá, že čtyři položky uvedené vybraným dodavatelem v ekonomickém modelu neodpovídají skutečnosti, a to:
Položka 2.2.1 Spotřeba vody – kotel (pozn. – dle ekonomického modelu jde o položku 2.1.1)
6. Hodnota položky v nabídce vybraného dodavatele ([obchodní tajemství] m3/h) dle navrhovatele není reálná, když tato položka musí zahrnovat nejen spotřebu kotle, ale i dalších zařízení technologie kotle popsaných v části III. Zadávací dokumentace, příloze A2 a A13. Dle navrhovatele je výpočet spotřeby vody v rozporu se zadávacími podmínkami (dále též jako „ZP“) a je založen na nesprávných předpokladech, když zahrnul jen spotřebu kotelní vody.
Položka 3.1.1 Roštnice roštu
7. Vybraný dodavatel dle navrhovatele podhodnotil údaj o spotřebě roštnic, který neodpovídá reálné spotřebě. Zadavatel přitom posoudil reálnost daného údaje ve vztahu k období prvních dvou let provozu zařízení, což je dle navrhovatele v rozporu se ZP, když měla být hodnocena celková finanční výhodnost vzhledem k 25 letem provozu, tj. v dané položce měly být rozpočítány průměrné náklady za jakékoliv dva roky provozu.
Položka 3.1.2 Další spotřební díly
8. Položku 3.1.2 vybraný dodavatel uvedl ve zcela nereálné hodnotě, která neodpovídá skutečnosti. Dle navrhovatele neplatí, že by údaj v položkách 3.1.1 a 3.1.2 měl odpovídat výlučně prvním 2 letům provozu, ale měl být v hodnotě adekvátní a reálné v jakýchkoliv 2 letech provozu zařízení. Též musí být dodrženy i normy ČSN, tj. měly být zahrnuty i spotřební díly.
Položka 4.2.1 Čistá výroba elektrické energie
9. Taktéž údaj o vlastní spotřebě elektrické energie u řešení vybraného dodavatele ve výši nižší než 1 MW je dle navrhovatele podhodnocený a neodpovídá skutečnosti. Není přitom zřejmé, zda hodnoty zohledňují i nejistoty měření.
10. Souhrnně k hodnotám uvedených položek navrhovatel dodává, že jeho údaje a údaje vybraného dodavatele se významně odlišují a dovozuje, že zadavatel nepřistupoval k oběma účastníkům stejně, dopustil se tak nerovného přístupu. Navrhovatel též k čl. 2 rozhodnutí o námitkách namítá jeho nedostatečné odůvodnění a nepřezkoumatelnost.
11. Ohledně položky 1.2 Požadované opce navrhovatel namítá, že měly být vyplněny veškeré cenové položky opčního plnění, tj. základní řešení o objemu nejméně 8 m3 i volitelné řešení o objemu 10 m3. Vybraný dodavatel tak naceněním pouze varianty o objemu 10 m3 dle navrhovatele nesplnil zadávací podmínky.
12. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru.
II. Napadené rozhodnutí
13. Výrokem I rozkladem napadeného rozhodnutí Úřad podle § 257 písm. h) zákona „zastavil návrh“ navrhovatele v části týkající se tvrzeného porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona při jednání s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách a při hodnocení nabídek, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
14. Výrokem II rozkladem napadeného rozhodnutí Úřad podle § 265 písm. a) zákona v části týkající se tvrzeného nezákonného výběru dodavatele zamítl návrh navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
15. V napadeném rozhodnutí Úřad ve vztahu k výroku I konstatoval, že námitkám ohledně nerovného přístupu zadavatele k účastníkům zadávacího řízení a při hodnocení nabídek nepředcházely řádně a včas podané námitky, tudíž navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání uvedené části návrhu.
16. Stran výroku II Úřad v napadeném rozhodnutí popsal jednotlivá zjištění ohledně namítaných položek a uzavřel, že nelze dospět k závěru, že by předmětné položky nebyly vybraným dodavatelem vyplněny v souladu se zadávacími podmínkami a že by tedy došlo k naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.
III. Rozklad navrhovatele
17. Dne 16. 9. 2025 podal navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí (dále jen „rozklad“). Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 1. 9. 2025. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
18. Navrhovatel podal rozklad co do obou výroků napadeného rozhodnutí. Navrhovatel považuje výrok I napadeného rozhodnutí za nezákonný, odůvodnění tohoto výroku je dle něj zkratkovité a Úřad správně a dostatečně nezohlednil obsah podání navrhovatele. Navrhovatel až na základě skutečností uvedených v rozhodnutí o námitkách získal indicie o nerovném přístupu zadavatele k účastníkům zadávacího řízení a o nesprávném výkladu zadávacích podmínek ve prospěch vybraného dodavatele. Porušení zásady zákazu diskriminace a rovného přístupu tedy nemohl tvrdit už v námitkách. Úřad se danou částí návrhu nezabýval, což způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí a výrok I je nepřezkoumatelný.
19. Ohledně výroku II navrhovatel namítá nezákonnost, nedostatečné vypořádání s veškerými skutečnostmi, nesprávné závěry a nepřezkoumatelnost. Úřad dle navrhovatele nezohlednil základní smysl a účel ekonomického modelu a nepostupoval při výkladu zadávacích podmínek konzistentně a ve vzájemných souvislostech. K položce Spotřeba vody – kotel navrhovatel uvádí, že zde měla být zahrnuta veškerá voda spotřebovaná v této části technologie, a to i s ohledem na rozdílnost cen. Úřad se dle navrhovatele s jeho argumenty nevypořádal dostatečně, nebo je nezohlednil, příp. jsou jeho zjištění v rozporu se skutkovým stavem. U položky Roštnice roštu navrhovatel nesouhlasí s vypořádáním jeho argumentace, když dle něj neměla být v nabídce uvedena cena za první 2 roky provozu, ale jako dlouhodobý průměr za 2 roky. Ohledně dalších spotřebních dílů navrhovatel namítá chybné závěry Úřadu, když dle něj měla být zohledněna ekonomická výhodnost po dobu 25 let, nikoli jen za první 2 roky provozu a namítá i závěry bodu 249 napadeného rozhodnutí o spotřebních dílech. U položky Čistá výroba elektrické energie navrhovatel uvádí, že tvrzení vybraného dodavatele o výpočtu spotřeby nebylo doloženo/ověřeno, údaj neodpovídá skutečnosti. Navrhovatel napadá závěry Úřadu dovozené ze znaleckého posudku a namítá, že se Úřad nevypořádal s doloženým Odborným posouzením. Navrhovatel nesouhlasí ani se závěrem ohledně položky drapáku a uvádí, že dodávka 10 m3 drapáku byla stanovena jako vyhrazená změna závazku a vybraný dodavatel měl navrhnout/nacenit i základní variantu.
20. Navrhovatel závěrem rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
21. Dne 24. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele z téhož dne. Zadavatel uvádí, že s posouzením věci ze strany Úřadu souhlasí, námitky navrhovatele považuje za nedůvodné, případně irelevantní, napadené rozhodnutí je dle něj správné a zákonné a navrhuje zamítnutí rozkladu navrhovatele.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele
22. Dále dne 24. 9. 2025 obdržel Úřad i vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele z téhož dne. Vybraný dodavatel uvádí, že rozklad navrhovatele je nedůvodný, potenciálně představuje zneužití práva. Napadené rozhodnutí i postup Úřadu jsou dle vybraného dodavatele správné, logické a v souladu se zákonem, a proto navrhuje zamítnutí rozkladu.
IV. Řízení o rozkladu
23. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
24. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise bylo shledáno, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladu
25. V daném případě lze setrvat na závěrech napadeného rozhodnutí, neboť jsou správné.
K výroku I napadeného rozhodnutí
26. Předně lze k výroku I napadeného rozhodnutí uvést, že obsahuje zjevnou jazykovou chybu, když výrok I napadeného rozhodnutí zní: „Návrh navrhovatele… se v části týkající se… zastavuje…“. Správně přitom mělo být uvedeno: „Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele… se v části týkající se… zastavuje…“. Tato zjevná chyba v psaní nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, když je nepochybně zcela zřejmé, jak bylo rozhodnuto a ve které části návrhu navrhovatele bylo řízení zastaveno. Není proto důvod v této části napadené rozhodnutí v řízení o rozkladu měnit.
27. Věcně lze ohledně výroku I napadeného rozhodnutí stručně odkázat na závěry dle bodů 156 a násl. napadeného rozhodnutí.
28. Nad rámec tam uvedeného lze dále doplnit, že navrhovatel námitku diskriminace konkrétně uvádí toliko v posledním odstavci na straně 20 návrhu. V daném případě jde o samostatnou námitku návrhu (výtku porušení zákona opřenou o konkrétní skutková tvrzení). Úřad tak postupoval zcela v souladu se zákonem, když správní řízení v odpovídajícím rozsahu/části zastavil, jelikož danou námitku navrhovatel neuplatnil ve svých námitkách.
29. Dotčenou část návrhu naopak nelze posoudit jako novou skutečnost namítanou k podpoře již vznesené námitky návrhu. Skutková tvrzení nyní namítaná (tj. že se nabídka vybraného dodavatele od nabídky navrhovatele podstatně liší) jsou spojená s novou výtkou o porušení zákona (námitka nerovného přístupu), která do té doby nebyla u zadavatele uplatněna námitkami. Nelze tedy uplatnit výluku z koncentrace řízení stanovenou v § 251 odst. 4 zákona.[1] K této problematice lze obecně odkázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 131/2024 – 42 ze dne 30. 9. 2024 (body 36, 37).[2]
30. Pokud se ovšem jedná toliko o součást právní argumentace navrhovatele, jelikož v podstatě odkazuje na odlišnost nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele (ve smyslu, že nabídka vybraného dodavatele je nereálná a nesouladná se zadávacími podmínkami, zatímco nabídka navrhovatele reálná a souladná je) a posouzení jednotlivých položek zadavatelem, pak je toto obsahově vypořádáno v rámci odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí, když dané odůvodnění obsáhle argumentačně vypořádává jednotlivé námitky navrhovatele, a to včetně řádného posouzení jednotlivých namítaných položek, tak i ohledně posouzení ze strany zadavatele.
31. Navrhovatel tedy nebyl nijak krácen na svých procesních právech, když Úřad z procesní opatrnosti postupoval tak, jak bylo uvedeno (tedy část návrhu, kterou mohl chápat toliko jako podpůrnou argumentaci raději vyčlenil k samostatnému projednání), přičemž jde o postup zcela v souladu se zákonem i správním řádem.
32. Nadto lze uvést, že navrhovatel nepředkládá žádnou konkrétní argumentaci ani neprokazuje, a to ani v návrhu, ani v rozkladu, že by zadavatel postupoval v jeho případě diskriminačně a že by vykládal zadávací podmínky u navrhovatele a vybraného dodavatele odlišně.
33. Výklad a konkrétní posouzení navrhovatelem namítaných položek přitom provedl Úřad v rámci odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí. Z uvedených závěrů mimo jiné neplyne, že by zadavatel postupoval ve vztahu k navrhovateli diskriminačně oproti vybranému dodavateli, nebo že by v daném případě uplatňoval nejednotný výklad zadávacích podmínek. Podstata argumentace navrhovatele tedy byla v rámci napadeného rozhodnutí projednána.
34. K uvedenému lze dále doplnit, že v případě, že navrhovatel pojal podezření, že zadavatel postupuje diskriminačně či nerovně vůči účastníkům zadávacího řízení, měl v takovém případě řádně podat námitky zadavateli, a to v souladu s § 242 odst. 1 zákona do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem. Pokud tedy navrhovatel v rozkladu uvádí, že se o tvrzeném nerovném přístupu zadavatele dozvěděl z rozhodnutí o námitkách, měl dané skutečnosti namítat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel by byl povinen takové námitky vyřídit a v případě, že by navrhovatel s jejich vyřízením nesouhlasil, mohl by podat návrh k Úřadu, přičemž s takhle podaným návrhem by byla taktéž spojena povinnost složit kauci, jakožto základním předpokladem projednání podaného návrhu Úřadem.
35. Námitky rozkladu navrhovatele ohledně výroku I napadeného rozhodnutí je tedy nutné odmítnout jako nedůvodné.
K výroku II napadeného rozhodnutí
36. Navrhovatel souhrnně namítá nezákonnost výroku II napadeného rozhodnutí, nedostatečné vypořádání se s veškerými skutečnostmi a dovození nesprávných závěrů ze strany Úřadu. Lze předeslat, že v daném případě je možné setrvat na správnosti právního závěru stran výroku II napadeného rozhodnutí.
37. Předem je vhodné souhrnně zdůraznit, že v daném případě měli navrhnout konkrétní technické řešení zařízení právě účastníci zadávacího řízení, přičemž mohli zvolit libovolnou technologii a řešení. Limitováni byli pouze zadavatelem stanovenými technickými parametry a vlastnostmi jednotlivých komponent technologie i technologie jako celku. Konkrétní technické řešení a navržení systému již bylo v jejich rukách. Zařízení tedy mohlo být navrženo různě, a to jak v případě navrhovatele, tak i vybraného dodavatele, mohlo jít za dodržení zadávacích podmínek případně i o verzi inovativní nebo originální. Jednotlivá navržená řešení se proto mohou, a zřejmě i budou lišit, což může ovlivnit i navrhovatelem namítané položky, jejich konkrétní výpočet, či nároky nebo sestavení. Ze samotné skutečnosti rozdílnosti údajů při jednotlivých položkách proto bez dalšího nelze automaticky dovozovat porušení zadávacích podmínek, jelikož toto samo o sobě ničeho nevypovídá.
38. Podrobněji lze pak ohledně jednotlivých položek uvést následující.
Položka „2.1.1 Spotřeba vody – kotel“
39. Ohledně uvedené položky navrhovatel namítá započítání spotřeby vody, když uvádí, že dle něj zde měla být započítána veškerá voda, která je v této části technologie finálně spotřebována, a to i ohledně systému vynášení škváry, tj. i případná odpadní voda z jiných částí systému.
40. Se stěžejní námitkou a výkladem navrhovatele se nelze ztotožnit, a to zejména z důvodu, že nerespektuje matematické a ekonomické vyjádření součtu hodnot, přičemž údaj garantované spotřeby vyplněný v ekonomickém modelu byl následně určující pro přepočet jednotkové ceny dle naceněného modelu vybraného dodavatele (viz str. 3 a 4 Části 0.d Závazného vzoru ekonomického modelu ZD[3]). Dle tvrzení navrhovatele by totiž již jednou započítanou vodu na vstupu, která byla vyčíslena v položce spotřeby pitné vody a do části systému pro mokré vynášení škváry vstupuje pouze jako odpadní, tj. recyklovaná tatáž voda, bylo tedy nutné započítat ještě jednou, i když se o novou vodu nejedná a vybraný dodavatel na ni nevynaložil další náklad, ale zadavatel by tedy dle navrhovatele za to musel i přes to zaplatit znovu. Uvedené hodnoty by tedy neodpovídaly skutečně uhrazené ceně za vodu, která je pouze jedna, a nejednalo by se tedy o pravdivý údaj, ale o údaj nadsazený.
41. Rozhodná zde není ani rozdílná jednotková cena stanovená v položkách 2.1.1, 2.1.2 a 2.1.3, která by byla určující pouze za situace, že by vybraný dodavatel nepoužil recyklovanou vodu z jiného vstupu, ale pokud by pro řešení využíval „novou“ vodu.
42. Vybraný dodavatel přitom svoji nabídku řádně nacenil a uvedené hodnoty garantoval. Zadavatel tuto nabídku vybraného dodavatele řádně posoudil a prověřil, včetně předmětné položky spotřeby vody a uzavřel, že tvrzená spotřeba vody odpovídá reálně dosažitelným hodnotám nabízené technologie.
43. V samotném rozhodnutí o námitkách přitom zadavatel potvrdil, že řešení vybraného dodavatele pro mokré vynášení škváry nebylo nutné započítávat do tzv. kotlové vody, jelikož se jedná o odpadní vodu z technologie. Hodnota předmětné vody tedy vlastně činí 0 Kč. Uvedené skutečnosti ohledně zápočtu ceny, tak jak již bylo uvedeno výše, nelze rozporovat. Odlišná řešení vybraného dodavatele a navrhovatele tedy užívají jiná technická řešení, když vybraný dodavatel zužitkovává již do systému jednou přivedenou vodu.
44. Celkový výsledek výpočtu vybraného dodavatele tedy není rozporný se skutečností a nemění závěry o stanovené ceně.
45. Nad rámec uvedeného lze zopakovat, že účastníci zadávacího řízení měli navrhnout své vlastní technické řešení systému a vybraný dodavatel tak učinil (sám jej označuje za „unikátní technické řešení“). To, že se jedná o řešení jiné, než jaké poskytuje navrhovatel, včetně rozdílného řešení otázky spotřeby vody, nebo řešení celkového systému, není rozhodné. Rozhodné je, že vybraným dodavatelem uvedené nabízené řešení bylo naceněno v souladu se vzorem ekonomického modelu.
46. Z ekonomického modelu plyne, že účastníci zadávacího řízení měli nacenit jejich navrhované řešení dle jednotlivých celků. Zadávací podmínky nestanovily závaznou provázanost jednotlivých prvků. Co vše tvoří jednotlivé celky, případně jaké všechny vstupy a položky do tohoto návrhu vstupují, se taktéž může případ od případu lišit, pokud bylo postupováno dle požadavků zadávací dokumentace.
47. Ve zbytku lze dále též odkázat na body 181 až 204 napadeného rozhodnutí.
48. Dle uvedeného nelze konstatovat, že by vyplnění předmětné položky ze strany vybraného dodavatele bylo učiněno v rozporu se zadávacími podmínkami. Námitce navrhovatele proto nelze přisvědčit.
49. Namítá-li navrhovatel na straně 7 rozkladu, že zjištění Úřadu ohledně toho, jak je koncipováno řešení vybraného dodavatele, nemají oporu ve spise, je třeba k tomu konstatovat, že nelze ze skutečnosti, co spadá či nespadá do technologie kotle, bez dalšího vyvozovat, hodnotu jaké vody vybraný dodavatel zohlednil ve své nabídce. Navrhovatel v podstatě namítá, že co vše spadá pod zařízení kotle, není při pohledu na zadávací podmínky zcela nesporné. Vybraný dodavatel svůj pohled na tuto problematiku osvětlil ve svém vyjádření ze dne 30. 7. 2025 tak, že navrhovatel zaměňuje odborné pojmy, a to pojmy „kotel“ a „spalovací systém“ a jeho komponenty, případně také „technologie kotle“. Pojem kotel je samostatně popsán v kapitole 10 přílohy A2 ZD (tvořen systémem SNCR, systémem demi vody a úpravy kotlové vody), přičemž systém manipulace se škvárou je samostatně upraven v kapitole 15 této přílohy.[4] Rozdělení spalovacího systému, kotle a systému manipulace se škvárou je přitom patrné i z části III, Přílohy A1 ZD,[5] kde je část 2.2.1 definovaná jako „Spalovací systém s pomocným zařízením“, část 2.2.2 tvoří „Parní kotel s pomocným zařízením“ a část 2.2.4 je „Systém pro manipulaci a dopravu škváry a popele“. Naproti tomu název bodu 2 téhož dokumentu zní „Rozsah Díla – spalovací systém/kotel“. Jasná hranice mezi spalovacím systémem a kotlem minimálně jazykově z textu těchto dokumentů tedy neplyne. Ať už však tato hranice leží kdekoliv, takovouto nejasnost ustanovení zadávací dokumentace nelze klást k tíži dodavatelů. Zadávací dokumentaci je třeba v případě víceznačných ustanovení vykládat zásadně k tíži zadavatele – jen tak bude zachována co nejširší hospodářská soutěž. Podrobněji k tomuto principu viz bod 32 rozhodnutí ÚOHS-R0153/2024/VZ ze dne 6. 11. 2024. Pokud se vybraný dodavatel řídil jedním z možných výkladů zadávací dokumentace, nemůže to představovat důvod k jeho vyloučení. Námitka nesprávného zjištění skutkového stavu navrhovatele vychází z teze, že „[n]icméně Úřad se v Rozhodnutí již nijak nezabýval tím, že Vybraný dodavatel ve svém vyjádření prezentoval výklad odlišný, když dle jeho názoru do technologie kotle nespadá systém manipulace se škvárou“. Tato námitka je tedy zjevně neopodstatněná, pokud míří na to, že Úřad nezjistil skutkové okolnosti, které však odpovídají jen jednomu z možných výkladů zadávací dokumentace (tj. výkladu navrhovatele). Nadto je potřebné zdůraznit, že bod 196 napadeného rozhodnutí není s uvedeným v rozporu. Vybraný dodavatel svým objasněním ze dne 4. 7. 2025[6] na žádost zadavatele pouze potvrdil, že pro vynašeč škváry v navrženém řešení používá užitkovou vodu a její spotřeba je v souladu se ZD zahrnuta v garantované hodnotě spotřeby pitné vody (tudíž u jiné položky). Vybraný dodavatel zde neuvádí, co patří nebo nepatří pod předmětnou položku „kotle“, pouze potvrdil správnost vyplněného údaje ohledně položky spotřeba vody – kotel a též (obecně) na dotaz zadavatele objasnil skutečnosti ohledně vody užívané pro vynášení škváry.
50. Navrhovatel též namítá, že se Úřad s jeho argumenty vypořádal nedostatečně a některé nezohlednil, přičemž podrobnosti neuvádí. Na takto obecně uplatněnou námitku lze též obecně reagovat, že Úřad řádně posoudil zjištěné skutečnosti, učinil závěr uvedený v napadeném rozhodnutí a tento řádně odůvodnil. Úřad posuzoval všechny zjištěné skutečnosti, hodnotil podklady podle své úvahy, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo (§ 50 odst. 4 správního řádu). Rovněž napadené rozhodnutí obsahuje vypořádání námitek navrhovatele, a to v rozsahu, v jakém byly námitky uplatněny v návrhu. Napadené rozhodnutí je vystavěno na jasném, srozumitelném a uceleném argumentačním systému, z něhož rozumně plynou právní závěry. Není přitom povinností správního orgánu reagovat na každý dílčí argument uplatněný v podáních a ten obsáhle vyvrátit, úkolem je uchopit obsah a smysl argumentace a vypořádat se s ní, což bylo učiněno (podpůrně srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 201/04, I. ÚS 729/2000, nebo I. ÚS 116/05). Napadené rozhodnutí tedy není nepřezkoumatelné.
51. Ohledně námitky stran netransparentnosti, nejednoznačnosti a nezákonnosti zadávacích podmínek při namítané položce (str. 7 rozkladu, druhý odstavec shora) lze uvést, že navrhovatel proti nastavení zadávacích podmínek nepodal námitky a uvedené ani nenamítal v návrhu. Opět platí, jak bylo uvedeno již při výroku I napadeného rozhodnutí, že pokud navrhovatel pojal podezření o nezákonnosti zadávacích podmínek, měl podat námitky zadavateli a případně po jejich vypořádání pak návrh k Úřadu. V nynějším případě tak ovšem navrhovatel nepostupoval. Nelze takovýmto způsobem rozšiřovat podaný návrh o nový návrhový bod. Předmětná námitka proto není předmětem vedeného správního řízení a je nutné tuto zcela odmítnout jakožto nepřípustnou.
Položka „3.1.1 Roštnice roštu – položka 151“
52. Navrhovatel v rozkladu namítá, že hodnota uvedená vybraným dodavatelem u této položky neodpovídá skutečnosti, neboť spotřeba za 2 první roky provozu neodpovídá průměrné spotřebě roštnic za 25 let provozu zařízení.
53. Uvedené námitce nelze přisvědčit. K namítanému lze stručně zopakovat závěry dle bodů 205 a násl. napadeného rozhodnutí.
54. V ekonomickém modelu[7] bylo jasně uvedeno, že je zde k vyplnění požadovaný údaj „Celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (Záruční doby)“ a následně i cena za jednotku. Dle uvedeného znění není pochyb, jaký údaj požadoval zadavatel k vyplnění do předmětné položky. Jiný výklad dané zadávací podmínky ze zadávací dokumentace nevyplývá, a tudíž není namístě. Z uvedených dvou údajů byla následně automaticky (předvyplněným vzorcem) vypočtena roční cena výměny.
55. Záruční doba přitom byla uvedena i v návrhu smlouvy o dílo[8], a to v čl. 19.6, kde se shodně uvádí, že jde o 24 měsíců, přičemž záruční doba dle smlouvy počíná běžet následujícím dnem po podepsání protokolu o předání díla.
56. Vybraný dodavatel v nabídce uvedl, že jeho technologie vykazuje potřebu výměny [obchodní tajemství] ks roštnic v průběhu 2 let, což zadavatel ověřil i dotazem na vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel zadavateli sdělil, že uvedený údaj garantuje, doložil výpočtovou tabulku a sdělil, že uvedená hodnota „odráží naše unikátní technické řešení“.[9]
57. Skutečnost, že snad předmětný požadovaný údaj nemusí odpovídat průměrné spotřebě zařízení za celkových 25 let provozu, resp. nemusí odpovídat celkové finanční výhodnosti v horizontu 25 let, jak namítá navrhovatel, není relevantní, jelikož údaj požadovaný zadavatelem byl v ekonomickém modelu vyjádřen zcela jasně. To, zda byl předmětný požadavek zadavatelem zvolený vhodně nebo přesně dle jeho potřeb, je již součástí odpovědnosti zadavatele za řádně stanovené zadávací podmínky. Je pouze a zcela na odpovědnosti zadavatele, jak navrhne zadávací podmínky, resp. ekonomický model pro účely hodnocení, a zda budou požadované parametry odpovídat tomu, aby byl zadavatel schopen zjistit pro něj potřebné informace, případně nese riziko nevhodně zvolených, či neodpovídajících parametrů. Pokud chtěl navrhovatel namítat způsob stanovení zadávacích podmínek, měl tak učinit řádně a ve lhůtě postupem vůči zadavateli, jak již bylo opakovaně uvedeno výše.
58. Navrhovatel též na podporu svého argumentu odkazuje na Část 0.e Zadávací dokumentace – Vzorec pro výpočet ekonomického modelu.[10] K tomuto lze ovšem uvést, že uvedený dokument pouze popisuje konkrétní zadavatelem použité vzorce, přičemž platí výše uvedené, že závazně uvedený vzorec dle ekonomického modelu platí tak, jak byl uveden v zadávací dokumentaci.
59. K polemice navrhovatele se závěry bodu 222 napadeného rozhodnutí obsažené na str. 10 rozkladu je třeba uvést, že nejde o námitku nezákonnosti či nesprávnosti napadeného rozhodnutí, ale toliko o vysvětlení pozice navrhovatele, který se domnívá, že jej Úřad nesprávně pochopil.
60. Závěry dle napadeného rozhodnutí tedy obstojí.
Položka „3.1.2 Další spotřební díly – položka 150“
61. Ohledně dalších dílů navrhovatel též namítal, že údaj vybraného dodavatele neodpovídá skutečnosti a opět uvádí, že údaj spotřeby za 2 roky provozu neodpovídá celkové ekonomické výhodnosti za 25 let provozu.
62. K této námitce lze odkázat na shora uvedené argumenty v předchozím bodě, jelikož se jedná v podstatě o tutéž argumentaci. V případě dalších spotřebních dílů byla v ekonomickém modelu u položky „celkový počet jednotek vyměněných v průběhu 2 let (záruční doby)“ zadavatelem předvyplněná hodnota „1“ a požadováno bylo vyplnit toliko položku „cena za jednotku“. Tedy je zřejmé, že má jít o celý „balík“ dalších spotřebních dílů (mimo roštnic, které byly řešeny samostatně v položce 3.1.1), a to takových, které budou – na základě zde výslovného odkazu – potřebné v průběhu záruční doby.[11] Jak bylo uvedeno i výše, záruční doba přitom byla stanovena i v čl. 19.6 návrhu smlouvy. Je tedy nutné zaujmout shodný výklad, jako v části týkající se položky roštnic, tedy že měla být i v této položce uvedena hodnota odpovídající částce, kterou bude nutné vynaložit za dobu odpovídající záruční době, tj. za dobu prvních dvou let provozu zařízení. Z žádného dokumentu zadávací dokumentace přitom nevyplývá jiná možnost nebo jiný požadavek.
63. Co se dle zadávací dokumentace rozumí samotnými spotřebními díly, Úřad popsal v bodě 233 napadeného rozhodnutí a rozdíl mezi spotřebními díly a náhradními díly byl detailně uveden v bodě 249 napadeného rozhodnutí, na který lze pro stručnost odkázat. Lze též stručně uvést, že spotřební díly zadavatel i v zadávací dokumentaci definoval jako díly s předpokládanou životností kratší než 2 roky, viz Příloha A10.[12] Vytýká-li ohledně tohoto závěru navrhovatel Úřadu nesprávnost jeho skutkových zjištění (str. 12 rozkladu), neuvádí při tom, jaké zjištění by mělo být dle jeho názoru správné. S ohledem na to, že se tento závěr zakládá na znění zadávací dokumentace, jeví se námitka nesprávného skutkového zjištění jako zjevně neopodstatněná.
64. Námitku navrhovatele je tedy nutné odmítnout jako nedůvodnou.
Položka „4.2.1 Čistá výroba elektrické energie“
65. Ohledně uvedené položky navrhovatel namítá, že údaj vlastní spotřeby elektrické energie vybraného dodavatele neodpovídá skutečnosti. Úřad měl dle navrhovatele ověřit hodnotu vlastní spotřeby energie na základě znaleckého posudku.
66. Lze uvést, že Úřad neměl povinnost v daném případě zadávat znalecký posudek. Zadavatel v návaznosti na námitky navrhovatele vyzval vybraného dodavatele k objasnění vyplněných údajů a objasnění způsobu daného výpočtu. Vybraný dodavatel garantoval hodnotu uvedenou v nabídce. I když zadavatel nemusel dále ověřovat uvedená tvrzení vybraného dodavatele, nad rámec svých povinností nechal zpracovat znalecký posudek.[13] Navrhovatel ovšem uvedený znalecký posudek kvalifikovaně nehodnotí, resp. řádně nerozporuje, když nedostatky argumentace navrhovatele Úřad přehledně shrnul v bodě 298 napadeného rozhodnutí, na které lze odkázat. Navrhovatel přitom v rozkladu opět uvádí, že znalecký posudek nesprávně vycházel z hodnot dosahovaných na stávajících linkách zadavatele v průměrném provozním režimu, přičemž jak bylo v bodě 298 napadeného rozhodnutí ozřejměno, danou hodnotu vybraného dodavatele znalecký posudek porovnává s „průměrnými hodnotami obdobných technologií provozovanými v ČR“. Vybraný dodavatel přitom v souladu s ekonomickým modelem vyplnil údaj čisté výroby elektrické energie s garantovaným bodem zatížení LP1, viz poznámka k buňce B69 ekonomického modelu u položky 4.2.1.[14] Neobstojí tedy tvrzení navrhovatele, když vybraný dodavatel jasně garantoval, že hodnota je uvedena při zatížení LP1.
67. Dále lze uvést, že Úřad nezakládá závěry ohledně namítané položky na předmětném znaleckém posudku, viz body 264 až 293 napadeného rozhodnutí. Navrhovatelem uváděné námitky vůči předmětnému posudku tedy necílí vůči argumentaci napadeného rozhodnutí a nadto, jak bylo výše uvedeno, jsou neopodstatněné.
68. Ohledně odborného posouzení doloženého navrhovatelem[15] lze uvést, že odborné posouzení není s to vyvrátit závěry učiněné Úřadem. Vybraný dodavatel deklarovanou hodnotu čisté výroby elektrické energie garantoval, a to pro jím navržené technologické řešení, přičemž garantoval i to, že při výpočtu postupoval dle zadávací dokumentace. Předmětné posouzení nadto vychází ze zastaralých neaktuálních údajů, tj. zkoušek starších víc jak 16 let. Opět lze akcentovat, že vybraný dodavatel navrhl vlastní technologické řešení a čistá výroba elektrické energie byla vybraným dodavatelem uvedena právě ve vztahu k tomuto jím navrhovanému řešení, což odborné posouzení nezohledňuje.
69. I tyto námitky navrhovatele je nutné odmítnout jako nedůvodné.
Položka „1.2.2.5 Nabídková cena pro 10 m3 drapáky pro jeřáby pro odpad – položka 306“
70. Navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel porušil zadávací podmínky, když nacenil pouze drapáky o velikosti 10 m3.
71. Ohledně dané položky lze plně odkázat na závěry uvedené Úřadem v bodech 301 a násl. napadeného rozhodnutí. Navrhovatel k tomuto bodu v rozkladu nenamítá oproti návrhu žádné další skutečnosti, pouze opakuje již vyřčené námitky, lze se tedy plně ztotožnit s vypořádáním a argumentací uvedenou Úřadem v předmětných bodech a na tuto odkázat.
72. Stručně lze zopakovat, že zadávací dokumentace (Příloha A13 ZD)[16] požadovala velikost drapáků minimálně 8 m3. Dle Přílohy A21 ZD[17] „tato opce zahrnuje dodávku automatického jeřábu odpadu s drapákem 10 m3, přičemž je rozsahem stejná, jako dodávka automatického jeřábu 8 m3“.
73. Vybraný dodavatel tím, že nacenil rovnou drapáky o velikosti 10 m3, což je nepochybně více, než minimálně požadovaných 8 m3, nepostupoval v rozporu se zadávacími podmínkami. Opět bylo volbou vybraného dodavatele, jaký objem drapáku v rámci svého technického řešení zvolí, přičemž byl omezen stanoveným minimálním objemem. Ze žádné části zadávací dokumentace přitom nevyplývá, že by nemohl v rámci svého řešení použít jeřáby s drapákem o objemu 10 m3. Pokud vybraný dodavatel zvolil již v základní variantě možnost, kterou zadavatel uváděl jako formu opce, a tedy i základní cena je shodná jako cena opce, nedá se uvedenému postupu ničeho vytknout.
74. Jak uvedl též Úřad v bodě 309 napadeného rozhodnutí, není pravdou, že by si zadavatel formou opce vyhradil právo volby mezi základním a opčním plněním, vyhradil si pouze právo požadovat jeřáb s drapákem o objemu 10 m3. Takové řešení přitom nabídka vybraného dodavatele umožňovala, a to již rovnou v základním nacenění.
75. Námitka navrhovatele je nedůvodná.
76. Závěrem lze shrnout, že v daném případě nebylo u žádné z položek zjištěno, že by vybraný dodavatel postupoval, resp. tuto vyplnil, v rozporu se zadávacími podmínkami a v této souvislosti tedy nebyl dán důvod pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.
77. Návrh na vznesení dotazu ohledně výkladu zadávacích podmínek na dalšího odborně zdatného dodavatele, který navrhovatel uvádí v části IV rozkladu, nebyl shledán důvodným, protože zadávací podmínky jsou formulovány zcela jasně.
78. Lze tedy souhrnně uvést, že námitky navrhovatele uvedené v rozkladu nebyly shledány důvodnými. Napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu se zákonem.
VI. Závěr
79. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, nebyly shledány důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno
2. Mgr. Jan Zahradníček, advokát, craft legal – advokátní kancelář s.r.o., Nekázanka 880/11, 110 00 Praha,
3. JUDr. Roman Kramařík, Ph.D., advokát, JŠK, advokátní kancelář, s.r.o., Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] „Náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.“
[2] „Žalovaný v bodě 69 prvostupňového řízení správně odkázal na § 251 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách, nicméně na jeho základě poté zastavil řízení dle § 257 písm. h) zákona o veřejných zakázkách, ačkoliv toto ustanovení upravuje postup žalovaného v případě, že navrhovatel uplatnil návrh, který neuplatnil řádně a včas před zadavatelem a o kterém je třeba nějakým způsobem rozhodnout. O nové skutečnosti není třeba rozhodovat samostatným výrokem, jelikož k ní žalovaný dle § 251 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách pouze nemá přihlédnout, tj. věcně ji vypořádat. Zákon o veřejných zakázkách totiž výslovně odlišuje postup žalovaného při uplatnění nového návrhu, tedy argumentace, která se týká výhrad, jež nebyly uplatněny v námitkách u zadavatele (zastavení řízení o něm) a při uvedení nové skutečnosti (nepřihlíží se k ní). Dle NSS proto nelze postup žalovaného v těchto dvou situacích zaměňovat.“
[3] Ve spise položka č. 97, příloha č. 2.
[4] Ve spise položka č. 97, příloha č. 9.
[5] Ve spise položka č. 97, příloha č. 8.
[7] Ve spise položka č. 97, příloha č. 2.
[8] Ve spise položka č. 97, příloha č. 4.
[9] Ve spise položka č. 102, příloha č. 1.
[10] Ve spise položka č. 97, příloha č. 3.
[11] Ve spise položka č. 97, příloha č. 2.
[12] Ve spise položka č. 97, příloha č. 10.
[13] Ve spise položka č. 90, příloha č. 1.
[14] Ve spise položka č. 15, příloha č. 40, karta „Vstupy_Inputs“ – buňka B66, resp. položka 117, příloha 2, tatáž karta – buňka B69.
[15] Ve spise položka č. 120, příloha č. 1.
[16] Ve spise položka č. 97, příloha č. 11.
[17] Ve spise položka č. 97, příloha č. 13.