číslo jednací: 47844/2025/163
spisová značka: R0147/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Výběr dodavatele formou tzv. Design & Build pro transformaci budovy původního ‚Centra Nová Palmovka’ pro účely užívání Agenturou Evropské unie pro kosmický program (‚EUSPA’) |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí v části potvrzeno, v části zrušeno rozklad zamítnut pro nepřípustnost |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 12. 2025 |
| Související rozhodnutí | 39885/2025/500 47844/2025/163 |
| Dokumenty |  2025_R0147.pdf 430 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0147/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-47844/2025/163 |
|
Brno 8. 12. 2025 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 29. 10. 2025 vybraným dodavatelem
- PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha,
ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 30. 10. 2025 zadavatelem
- hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 7. 1. 2025 Mgr. Miroslavem Kučerkou, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 15955, KGS legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha,
a ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 31. 10. 2025 navrhovatelem
- GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 25. 11. 2024 JUDr. Michalem Šilhánkem, advokátem, ev. č. ČAK 17953, LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem Tučapy č.p. 240, 683 01 Tučapy,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. 10. 2025, č. j. ÚOHS-39885/2025/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0558/2025/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výběr dodavatele formou tzv. Design & Build pro transformaci budovy původního ‚Centra Nová Palmovka’ pro účely užívání Agenturou Evropské unie pro kosmický program (‚EUSPA’)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2023 pod ev. č. Z2023-043251, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2023 pod ev. č. 2023/S 198-622526, ve znění pozdějších oprav,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodl takto:
I.
Výroky II, III, IV a V rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0558/2025/VZ, č. j. ÚOHS-39885/2025/500 ze dne 15. 10. 2025 podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,
p o t v r z u j i
a rozklady podané vybraným dodavatelem a zadavatelem
z a m í t á m.
II.
Výrok I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0558/2025/VZ, č. j. ÚOHS-39885/2025/500 ze dne 15. 10. 2025 podle § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,
r u š í m.
III.
Rozklad zadavatele proti odůvodnění výroku I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0558/2025/VZ, č. j. ÚOHS-39885/2025/500 ze dne 15. 10. 2025 podle § 82 odst. 1 ve spojení s § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jako nepřípustný
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 7. 8. 2025 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
2. Návrh navrhovatele směřoval proti oznámení o výběru ze dne 27. 6. 2025 (dále jen „oznámení o výběru č. 2“)[2]. Navrhovatel namítal příliš široký výklad zadávací podmínky podle čl. 6.3 písm. c) bod (vi) zadávací dokumentace. Do finanční hodnoty reference je podle navrhovatele možné započítat jen práci na vyjmenovaných technologiích, nikoliv na souvisejících pracích, které spadají do jiného oboru, byť na realizaci technologií navazují. Tento výklad ve prospěch vybraného dodavatele mění pravidla, ze kterých vycházeli dodavatelé ve fázi podání nabídek.
3. Navrhovatel dále zpochybňoval prokázání kvalifikace prostřednictvím Ing. P. M. na referenční zakázce „Výstavba sídla Nejvyššího kontrolního úřadu“ (dále jen „reference NKÚ“) a „SO014 – Komerční centrum“ (dále jen „reference Komerční centrum“). K referenci NKÚ uváděl, že zkušenost příslušné osoby v pozici člena týmu objednatele stavby, nikoliv zhotovitele stavby, nemá výpovědní hodnotu pro účast na veřejné zakázce, kde bude zodpovídat právě z pozice zhotovitele. Zadavatel pak ani v případě připuštění takových referencí nepostavil najisto, že pozice v týmu objednatele byla srovnatelná s pozicí v týmu zhotovitele.
4. Navrhovatel namítal i skutečnost, že vybraný dodavatel nedoložil k účasti člena týmu na realizaci referenční zakázky NKÚ žádný objektivní dokument z doby realizace, aby prokázal, zda daná osoba působila na referenční zakázce jako osoba odpovědná za realizaci technologií TZB, případně zda naplnila požadovanou hodnotu. Obdobně pak u reference Komerční centrum. U specialisty elektroinstalací Ing. P. V. navrhovatel rovněž zpochybňoval, zda jeho působení na referenci NKÚ splňuje požadavek zadavatele podle čl. 6.3 písm. c) bod (vii) zadávací dokumentace.
5. Podle navrhovatele je oznámení o výběru č. 2 v rozporu se zadávacími podmínkami, protože zadavatel uvedl tři členy na pozici člena realizačního týmu u osoby odpovědné za realizaci elektroinstalací. Není ale jasné, kterými z nich má být splněna technická kvalifikace, nebo zda zadavatel nedovozuje její prokázání prostřednictvím více fyzických osob. Ze znění zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel musí mít postaveno najisto, kterého z členů považuje za člena týmu, kterým se prokazuje kvalifikace.
II. Napadené rozhodnutí
6. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti postupu zadavatele při posouzení kvalifikace vybraného dodavatele u osoby jmenované na pozici specialisty technologií (vytápění, vzduchotechniky, chlazení) Ing. P. M., neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
7. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 ZZVZ, když posoudil podmínky účasti v zadávacím řízení jako splněné a rozhodl o výběru dodavatele, aniž by měl postaveno najisto, že vybraný dodavatel prokázal, že disponuje osobou jmenovanou na pozici specialista elektroinstalací, která splňuje zadávací podmínky stanovené v čl. 6.3 písm. c) bod vii) zadávací dokumentace.
8. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad jako nápravné opatření zrušil oznámení o výběru č. 2 a všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení. Výrokem IV napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku do pravomocného skončení správního řízení. Výrokem V napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 kč.
9. V odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval výkladem požadavku podle čl. 6.3 písm. c) bod (vi) zadávací dokumentace a uvedl, že je stanoven poměrně volně, protože zadavatel umožnil prokázat požadavek také pozicí obdobnou k pozici odpovědné za realizaci řešených technologií. Výklad navrhovatele, že se musí jednat pouze o zkušenost na straně zhotovitele, je naopak zužující a neodpovídá textu zadávací podmínky. Podle Úřadu musí mít osoba odpovědná na straně objednatele minimálně obdobnou znalost technologií. Následně Úřad popsal dokumenty, ze kterých vyplývá, že Ing. P. M. získal na referenci Komerční centrum požadovanou zkušenost, a odmítl dílčí námitky navrhovatele, které měly jeho účast zpochybnit. Zadavatel podle Úřadu rozptýlil pochybnosti, které mu předložil navrhovatel v námitkách.
10. Obiter dictum se Úřad vyjádřil ke zkušenosti Ing. P. M. na referenci NKÚ. Konstatoval, že pokud zadavatel trval na závěru, že hodnota řešených technologií na referenční zakázce splnila požadavek na minimální finanční hodnotu, měl by být schopen vyvrátit námitky navrhovatele a u jednotlivých kapitol vysvětlit, jak dané činnosti souvisí s požadovaným souborem technologií, a uvést uznanou finanční hodnotu. Podle Úřadu ale nemusí být nutné se touto referenční zkušeností zabývat s ohledem na prokázání požadavku referencí Komerční centrum u Ing. P. M.
11. V odůvodnění k výroku II napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval splněním požadavku podle čl. 6.3 písm. c) bod (vi) zadávací dokumentace členem týmu Ing. P. V., který měl získat zkušenost na referenční zakázce NKÚ. Úřad uvedl, že ani nově získaná vyjádření objednatele referenční zakázky, Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“), neodstraňují nejednoznačnosti ohledně splnění požadavku na specialistu elektroinstalací. Tvrzení objednatele totiž nevysvětlilo, proč si předchozí stanoviska objednatele odporují. V dalším stanovisku navíc objednatel uvedl, že nedohledal přítomnost Ing. P. V. ve vybraných prezenčních listinách z kontrolních dnů. Zadavatel si sice opakovaně ověřoval doklady předložené vybraným dodavatelem, přesto (v kontextu námitek navrhovatele) neměl takové informace, že Ing. P. V. skutečně získal požadovanou zkušenost.
12. Úřad dále uvedl, že z oznámení o výběru musí vyplývat, kterou osobou vybraný dodavatel prokazuje kritérium technické kvalifikace, byť celý realizační tým může tvořit více než 8 požadovaných osob. Přestože vybraný dodavatel uvedl v objasnění nabídky ze dne 11. 6. 2025 další osoby na pozici specialisty elektroinstalací, nešlo o nahrazení Ing. P. V., což vybraný dodavatel výslovně uvedl. Jestliže ale zadavatel uvedl v oznámení o výběru č. 2 tři osoby, není zřejmé, kterou vybraný dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace.
III. Rozklad vybraného dodavatele
13. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo vybranému dodavateli doručeno dne 15. 10. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 29. 10. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě. Dne 6. 11. 2025 Úřad obdržel doplnění rozkladu vybraného dodavatele.
Námitky rozkladu
14. Vybraný dodavatel namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí neodůvodněně odmítl zohlednit vyjádření NKÚ ze dne 11. 6. 2025 (dále jen „vyjádření NKÚ č. 4“)[3], které obsahuje jasné vysvětlení, z jakého důvodu došlo k původním negativním vyjádřením NKÚ. Původní protichůdná vyjádření, která mohla vzbuzovat pochybnosti, byla založena na nepravdivých a neúplných informacích. Odkazovaným vyjádřením ale došlo k potvrzení zkušenosti Ing. P. V.
15. Úřad nelogicky zpochybnil možnost vysvětlit nesrovnalosti v předchozích vyjádřeních objednatele. Ne každý zaměstnanec objednatele se musel potkat s řešeným členem týmu. Jde o ověřování i několik let zpět, tedy může dojít k chybnému stanovisku. V případě řešené pozice se ani nejedná o legislativou či zadavatelem definovanou pozici a dané osoby se nemusí nutně uvádět ve všech stavebních dokumentech. Vybraný dodavatel odkazuje na přílohu č. 1 „Zpráva o hodnocení nabídek“ oznámení o výběru č. 2[4] a smlouvu o dílo č. 69/100/2020 uzavřenou dne 10. 7. 2020 s NKÚ[5]. Ing. P. V. byl prokazatelně členem týmu, ale původní vyjádření NKÚ se o něm nezmínila, což dokládá laxnost při jejich zpracování.
16. Úřad interpretoval obsah vyjádření NKÚ č. 4 v rozporu s jeho zněním a popřel vůli objednatele napravit své pochybení. Závěry napadeného rozhodnutí tedy neodpovídají obsahu dokladů ve spisu, což znamená rozpor se zásadou materiální pravdy.
17. Dále vybraný dodavatel odkazuje na body 202 a 203 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úřad podle něj neměl zkoumat důvod sdělení chybných vyjádření NKÚ. Opakuje, že teoreticky mohlo jít jen o laxnost při vyřízení tehdejších žádostí.
18. Úřad měl naopak zohlednit oficiální stanovisko NKÚ reagující na upozornění zadavatele o rozporech. Objednatel poté reagoval na jasně formulovaný dotaz i s tímto upozorněním a logicky musel vyjádření zpracovat s pečlivostí a ověřením skutečného stavu. Podle vybraného dodavatele tedy jde o konečné potvrzení skutečného stavu, které vyvrací existující pochybnosti o působení Ing. P. V. na pozici specialisty elektroinstalací nebo obdobné na referenci NKÚ.
19. Vyšší váha vyjádření NKÚ č. 4 podepsaného PhDr. R. H. pak podle vybraného dodavatele vyplývá z toho, že šlo o osobu pověřenou realizací stavby za objednatele, která se fakticky účastnila řízení stavby (což dokládají kontrolní dny a smlouva o dílo). Jde o jedinou osobu zpracovávající vyjádření NKÚ, která byla skutečně v kontaktu se stavbou. Úřad proto pochybil, když odmítl zkoumat relevanci jednotlivých vyjádření, resp. poskytujících osob.
20. Vybraný dodavatel doložil v rámci objasnění nabídky ze dne 11. 6. 2025 i další důkazy, především e-mailovou komunikaci s poddodavateli, která se týkala realizace, nikoliv projekční fáze. Osoba odpovědná za elektroinstalaci nemusí komunikovat v realizačních záležitostech jenom prostřednictvím zápisů z kontrolních dnů, využívá se i běžná komunikace prostřednictvím e-mailů. Úřad kontrolní dny přeceňuje a opomíjí další formy komunikace.
21. K tomu vybraný dodavatel odkazuje na bod 212 odůvodnění napadeného rozhodnutí a rozporuje, že by e-mailová komunikace obsahovala doklad jen o administrativní činnosti Ing. P. V. Podle vybraného dodavatele je odpovědnost za výběr poddodavatelů a posuzování obsahu, ceny a technické správnosti jejich nabídek stěžejní kompetence osoby odpovědné za realizaci elektroinstalací nebo obdobné. Opačný závěr Úřadu není podle vybraného dodavatele podložený. K tomu rovněž poukazuje na volnost požadavku. I proto měl Úřad provést šetření trhu k výkladu pojmu a zjistit obsah náplně práce osoby odpovědné za elektroinstalace nebo obdobné, což neučinil. E-mailová komunikace navíc obsahuje i komunikaci ohledně technických pokynů k realizaci a další informace, k čemuž uvádí výtažky z dokumentů. E-mailová komunikace tedy měla být zohledněna jako důkaz o činnosti Ing. P. V. jako osoby odpovědné za realizaci elektroinstalací nebo obdobné.
22. Kombinace všech důkazů podle vybraného dodavatele prokazuje účast Ing. P. V. v dané pozici na referenci NKÚ v době vydání oznámení o výběru č. 2. Následně uvádí, jaké dokumenty doložil on a jaké doložil navrhovatel. Druhé z nich zpochybňuje.
Závěr rozkladu
23. Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že se návrh navrhovatele v rozsahu výroku II zamítá, neboť nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření. Pokud předseda Úřadu neshledá podmínky pro takový postup, navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu vybraného dodavatele
24. Navrhovatel upozorňuje, že se vybraný dodavatel nijak nevymezuje proti závěrům Úřadu k netransparentnosti oznámení o výběru č. 2 z důvodu, že zadavatel v zápise o posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který byl součástí oznámení o výběru č. 2, k posouzení splnění technické kvalifikace v písm. c) bodu (vii) u pozice specialista elektroinstalací uvedl 3 osoby.
25. Navrhovatel dále souhlasí s Úřadem, že vyjádření NKÚ č. 4 neobjasnilo důvody pro původní negativní vyjádření k účasti Ing. P. V. na referenci NKÚ. Argument záměnou dvou osob se stejným příjmením nemůže obstát. Reference NKÚ byla dokončena přibližně před dvěma lety, tj. jde o aktuální zakázku, čímž navrhovatel zpochybňuje vysvětlení vybraného dodavatele chybným stanoviskem zaměstnanců. Navíc i další z potvrzujících osob se prokazatelně účastnila realizace reference NKÚ. Odmítá i tvrzenou laxnost úředníků při zpracování původních negativních vyjádření NKÚ. Vyjádření NKÚ č. 4 je navíc postaveno na obsahu nabídky vybraného dodavatele, což není relevantní, pokud nelze dohledat dokument, který by Ing. P. V. spojil s výkonem řešené funkce. Dokumenty z doby realizace stavby přitom mají nejvyšší váhu.
26. K účasti Ing. P. V. vybraný dodavatel dokládá dokumenty, které sice mohou naznačovat, že měl s referencí NKÚ něco společného, ale nemohou prokázat, v jaké fázi a v jaké pozici se referenční zakázky účastnil, jaké činnosti zde vykonával, jakou odpovědnost nesl apod. Jestliže nelze postavit najisto, že se daná osoba jako člen realizačního týmu na dané pozici dané referenční zakázky skutečně účastnila, tj. získala na ní relevantní zkušenost, nemůže se akceptovat k prokázání technické kvalifikace.
IV. Rozklad zadavatele
27. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 15. 10. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 30. 10. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
28. Zadavatel nejprve popisuje kontext veřejné zakázky a následně namítá závěry obiter dictum uvedené v odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí ve vztahu k referenci NKÚ. Jsou podle něj v rozporu se závěry rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0892/2024/VZ, č. j. ÚOHS-49241/2024/500 ze dne 19. 12. 2024 a nepřezkoumatelné vůči argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách ze dne 28. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“)[6]. Proto zadavatel napadá i výrok I napadeného rozhodnutí, kterým Úřad zamítl část návrhu navrhovatele.
29. Ve vztahu k výroku II zadavatel uvádí, že se řídil, byť nepravomocnými, závěry rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0248/500/VZ, č. j. ÚOHS-21004/2025/500 ze dne 5. 6. 2025 (dále jen „rozhodnutí S0248“). Odeslal žádost objednateli NKÚ a označil rozpory, které byly v předchozích vyjádřeních NKÚ. Následně cituje samotnou žádost o vyjádření NKÚ ze dne 9. 6. 2025. Na základě poskytnuté odpovědi byl zadavatel zcela přesvědčen, že vybraný dodavatel prokázal u Ing. P. V. požadovanou kvalifikaci. Dřívější rozpory ve vyjádřeních NKÚ byly vysvětleny.
30. Pro zadavatele nejsou srozumitelné důvody, proč údajně nedošlo k odstranění rozporů vyjádřením NKÚ č. 4. NKÚ reagoval na přehledně strukturovaný dotaz s označením dosavadních písemností a zdůrazněním obsahu rozporů a nejasností. Zadavatel požadoval potvrzení správné verze, vysvětlení rozporů a důvody vzniku nejasností. Zadavatel předpokládá, že došlo k prověření předchozího vyřízení žádostí, jehož výsledkem bylo konstatování omylu a potvrzení skutečného stavu. Další pátrání po důvodech nejasností u objednatele NKÚ není úkolem zadavatele a možný další postup při ověřování považuje zadavatel za nepřiměřený. Pokud to Úřad považoval za důležité, měl si sám vyžádat vyjádření NKÚ.
31. Zadavatel namítá závěry bodu 202 odůvodnění napadeného rozhodnutí, které považuje za nesrozumitelné, a konstatuje, že právě shoda příjmení mohla působit záměnu osob. Při realizaci rozsáhlých staveb spolu komunikuje značné množství lidí, což může způsobit záměnu osob stejného příjmení.
32. Skutečnost, že byl Ing. P. V. uveden v nabídce, je podle zadavatele pouze jedním z důkazů. Především totiž jde o potvrzení objednatele o působení na řešené pozici. K neuvedení osoby v zápisech z kontrolních dnů zadavatel uvádí, že jejich selekce v marginálním rozsahu nemůže být v rozporu s dostupnými podklady. Úřad dané zápisy vyzdvihuje, ale zadavatel opakuje, že neexistuje žádná ustálená nebo předepsaná správná praxe, jak se vedou kontrolní dny, kdo se jich má účastnit a jakým způsobem se vyhotovují zápisy. S touto argumentací se Úřad nevypořádal a bez dalšího dává těmto zápisům způsobilost vytvořit relevantní pochybnost.
33. Zadavatel následně namítá porušení zásady legitimního očekávání, protože obdobné důkazní situace Úřad vyhodnocuje bez patřičného odůvodnění odlišným způsobem u výroku I napadeného rozhodnutí oproti výroku II napadeného rozhodnutí. Jde především o otázky zápisů z kontrolních dnů (výskytu osob v nich) a významu a váhy potvrzení objednatele. Předkládá tabulku, která má porovnat obdobné situace. Odkazuje na nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí a rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 92/2012-45 ze dne 17. 1. 2013.
34. Zadavatel namítá, že veškeré důkazy předložené navrhovatelem jsou potvrzeními či prohlášeními osob, které se na referenci NKÚ podílely vždy jen dílčím způsobem ve vztahu k vlastní činnosti. Tyto doklady následně zadavatel specifikuje. Některé z osob ani neměly reálný důvod se s Ing. P. V. v pozici specialisty elektroinstalace setkávat nebo o něm být informováni. To má platit k prohlášením poddodavatelů i pro zápis z poddodavatelského kontrolního dne. Z propagačních dokladů společnosti PORR a.s. pak nelze činit závěry o komplexním personálním obsazení týmu vybraného dodavatele. Doklady předložené vybraným dodavatelem či NKÚ jsou naopak explicitní a potvrzují účast Ing. P. V. na referenci NKÚ v příslušné pozici.
35. Úřad v napadeném rozhodnutí uvádí, že v případě poddodavatelů vybraného dodavatele má jít o méně věrohodné podklady. Podle zadavatele ale neuvádí žádné důvody, proč by to tak mělo být, tj. proč jim přikládá nižší důkazní sílu. Poddodavatel je třetí osoba nezávislá na vybraném dodavateli a případná ekonomická závislost dávno zanikla. Neexistují zvýšené pochyby o jejich prohlášeních a ani Úřad je neuvádí.
Závěr rozkladu
36. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a rozhodl tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření. Pokud předseda Úřadu neshledá podmínky pro tento postup, navrhuje zadavatel, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele
37. K argumentům zadavatele proti části obiter dictum výroku I napadeného rozhodnutí navrhovatel uvádí, že odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je podle § 82 odst. 1 správního řádu nepřípustné.
38. Následně zpochybňuje vysvětlení odporujících si vyjádření NKÚ k účasti Ing. P. V. na referenční zakázce NKÚ. Uvádí, že zástupce NKÚ vycházel pouze z nabídky společnosti PORR a.s., kde je Ing. P. V. uveden jako stavbyvedoucí elektroinstalací aj. Navrhovatel také zdůrazňuje skutečnost, že dosud nebyl doložen jediný dokument, který by objektivně zachycoval účast Ing. P. V. na referenci. Ani vybraný dodavatel jako zhotovitel stavby nedoložil žádný zápis z kontrolního dne nebo jiný dokument, který by účast prokázal. Akceptace pouhých prohlášení poddodavatelů bez existence objektivních dokladů otevírá podle navrhovatele široký prostor pro spekulace. Jestliže nelze postavit najisto účast osoby na dané pozici, nemůže podle navrhovatele dojít k uznání reference.
39. Navrhovatel také zdůrazňuje, že zadavatel se v rozkladu nijak nevymezuje proti závěrům o netransparentnosti oznámení o výběru č. 2 z důvodu uvedení tří osob na pozici specialisty elektroinstalací. I pokud by se tedy předseda Úřadu u osoby Ing. P. V. odchýlil od napadeného rozhodnutí, stále není důvod vyhovět rozkladu zadavatele.
V. Rozklad navrhovatele
40. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 16. 10. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 31. 10. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
41. Navrhovatel nesouhlasí s výrokem I napadeného rozhodnutí zejména z důvodu dvou údajných nedostatků. Úřad podle něj nedostatečně zjistil skutkový stav ve vztahu k působení Ing. P. M. na referenci Komerční centrum a nedostatečně se vypořádal s argumentací a důkazy předloženými ve správním řízení. Dále se měl Úřad dopustit nedůvodně extenzivního výkladu zadávací podmínky dle čl. 6.3. písm. c) bodu vi) zadávací dokumentace, který vede ke ztrátě její důvodnosti, protože přestává reflektovat obsah pozice člena týmu, tj. nesenou odpovědnost za vykonávané činnosti.
42. Navrhovatel konkrétně namítá, že výklad uvedené zadávací podmínky je založen na domněnkách Úřadu, zda je výkon osoby odpovědné za realizaci na straně zhotovitele obdobný s výkonem funkce na straně objednatele. Úřad dostatečně neposoudil, co je náplní odpovědnosti osob na obou stranách, jaké činnosti jsou s funkcí spjaty a jaké následky může mít zanedbání odpovědnosti. Své úvahy Úřad nepodložil objektivními důkazy (šetření na trhu).
43. Navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0123/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44793/2023/162 ze dne 10. 11. 2023. Pokud zadavatel přímo nespecifikoval, jakou zkušenost měla osoba získat, ale odkázal spíše na určitou funkci, je rozhodující otázka obsahu činnosti vykonávané v rámci funkce a odpovědnosti osoby. Je pak nutné, aby zadavatel věděl, jakými postupy se taková činnost zpravidla realizuje, tj. jaký je její obsah. Zadavatel a následně Úřad tak měli zjišťovat, jakou odpovědnost zpravidla nese osoba v dané pozici a jaké činnosti a rizika tato odpovědnost přináší, tedy v jakých mantinelech lze vůbec dovozovat „obdobnost“ jiné zkušenosti.
44. Příliš extenzivní výklad zadávací podmínky ztrácí její důvodnost, protože přestává reflektovat skutečný obsah činnosti, který jediný svědčí o zkušenostech osoby. Obdobně jako v odkazovaném rozhodnutí předsedy Úřadu nemůže jen vztah funkce k realizaci daných technologií sloužit k ověření zkušenosti člena týmu. Podle navrhovatele není v tomto případě splněna obdobnost obsahu činností s osobou na straně zhotovitele, ani jejich obdobná odpovědnost.
45. Následně navrhovatel uvádí, u jakých úkonů je přítomen specialista technologií na straně zhotovitele, čeho se účastní, jaké kroky jsou v jeho gesci a co je jeho hlavním úkolem a nutnou znalostí. Smyslem a účelem požadavku zadavatele mělo být podle navrhovatele ověření v rámci realizace stavební práce. Specialista na straně objednatele se ale fakticky neúčastní realizace stavební práce. Proto neobstojí široký výklad Úřadu.
46. Navrhovatel opakuje rozdílnost následků zanedbání odpovědnosti. Uvádí, co vše je odpovědností zhotovitele. Specialista na straně objednatele pak jen kontroluje průběh prací, k čemuž navrhovatel popisuje, za co všechno není odpovědný. Nejde o obdobné zkušenosti, protože každý ze specialistů vykonává jiné činnosti. Ani znalost či vzdělání nejsou kritériem, tím je obsah činnosti.
47. Rozdílný je také smluvní vztah mezi specialistou na straně zhotovitele a na straně objednatele. Zhotovitel realizuje stavbu na základě smlouvy o dílo, mj. prostřednictvím svých specialistů. Činnost specialisty na straně objednatele bude příkazem. Zhotovitel je odpovědný za výsledek, poradce objednatele za výsledek příkazci neodpovídá. Zhotoviteli je oprávněn dávat pokyny jen v takovém rozsahu, v jakém by to mohl činit objednatel, k čemuž odkazuje na § 2592 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zhotovitel jmenuje specialistu technologií do týmu, aby zajistil řádnou, včasnou a kvalitní realizaci díla.
48. Navrhovatel nesouhlasí s aplikací rozsudku NSS č. j. 6 As 242/2020-47 ze dne 26. 8. 2022. Podle navrhovatele v něm bylo řečeno, že zadavatel stanovil zcela neurčitě zadávací podmínku prostřednictvím pojmu „stavba obdobného charakteru“. Podle NSS ale lze připodobňovat jen k jasně definované předloze. V tomto případě zadavatel připodobňoval k osobě odpovědné za realizaci technologií. Nelze dospět k závěru, že se má použít nejširší výklad zadávací podmínky, protože ten byl omezen.
49. Navrhovatel nesouhlasí ani s tím, že nebylo nutné provádět šetření na trhu. Napadené rozhodnutí je vystavěno na domněnkách o náplni činnosti specialistů technologií.
50. Dále navrhovatel namítá zásadní nedostatek skutkových zjištění, na kterých Úřad založil výrok I napadeného rozhodnutí, a nezohlednění (nesprávné zhodnocení) důkazů doložených ve správním řízení, a to jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Odkazuje na rozsudek NSS č. j. 1 As 158/2012-63 ze dne 4. 4. 2013 a v něm vymezené nároky na odůvodnění. Podle navrhovatele Úřad zejména nezjišťoval, jaké činnosti Ing. P. M. vykonával na referenci Komerční centrum, proto nemohl ani při extenzivním výkladu konstatovat prokázání splnění požadavku zadavatele. Poté se navrhovatel vyjadřuje k jednotlivým důkazům, které Úřad popisuje v odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí.
51. Následně uvádí, že se ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí k netransparentnosti oznámení o výběru č. 2. Dodává, že ji namítal i s odkazem na to, že zadavatel v něm neuvedl informace ke skutečnému výsledku objasňování sporných částí nabídky vybraného dodavatele, tj. jak zadavatel v době do nového výběru dodavatele posoudil dříve zjištěné nedostatky v prokázání kvalifikace, a Úřad se s touto otázkou nevypořádal. Navrhovatel na to poukazuje proto, že zadavatel takto postupuje opakovaně, a protože bylo oznámení o výběru znovu zrušeno, může zadavatel svůj postup zopakovat.
52. Údaje k objasnění kvalifikace jsou podle navrhovatele údaji, které zadavatel v oznámení o výběru konstantně neuvádí. Zadavatel totiž dovozuje, že k tomu ani nemá povinnost. S odkazem na § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 ZZVZ a zásadu transparentnosti ale navrhovatel považuje za údaje rozhodné pro prokázání technické kvalifikace také údaje o objasnění nebo doplnění takových údajů. Z rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0253/2021/VZ, č. j. ÚOHS-30819/2021/500/ISo ze dne 9. 9. 2021 plyne, že má zadavatel v oznámení o výběru v případě, kdy odstraňoval pochybnosti v prokázání kvalifikace, uvést, zda k odstranění pochybností přistoupil, jak postupoval a jaký je výsledek. Předseda Úřadu by tak měl tuto spornou otázku postavit najisto. Navrhovatel se domáhá, aby další oznámení o výběru zadavatel vydal v souladu se zásadou transparentnosti.
Závěr rozkladu
53. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu změnil výrok I napadeného rozhodnutí tak, že shledá porušení ZZVZ zadavatelem i v části návrhu směřující proti jeho postupu při posouzení kvalifikace vybraného dodavatele u osoby jmenované na pozici specialisty technologií (VZT, ÚT, CHL) Ing. P. M. a uloží příslušné opatření k nápravě. Alternativně navrhuje, aby předseda Úřadu výrok I napadeného rozhodnutí (včetně souvisejících výroků) zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
54. Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu navrhovatele odkazuje buď na závěry napadeného rozhodnutí, případně na vlastní rozklad proti napadenému rozhodnutí. Navrhuje totéž, co navrhuje i ve svém rozkladu.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele
55. Podle vybraného dodavatele Úřad postupoval ve vztahu ke zkušenosti Ing. P. M. na referenci Komerční centrum v souladu se zákonem. Navrhovatel podle něj izolovaně odlišuje stranu zhotovitele a objednatele, přitom posouzení, zda se jednalo o osobu odpovědnou za realizaci předmětných technologií, provádí právě objednatel. V tomto případě za osobu odpovědnou za realizaci předmětných technologií či obdobnou považoval Ing. P. M., což doložil osvědčením. Úřad řádně identifikoval činnosti, které Ing. P. M. prováděl, a jde ve své podstatě o takové jako na straně zhotovitele. Úřad podle vybraného dodavatele správně zjistil skutkový stav a správně posoudil naplnění řešeného kvalifikačního požadavku.
VI. Řízení o rozkladech
56. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
57. Úřad zaevidoval rozklad vybraného dodavatele pod sp. zn. ÚOHS-R0147/2025/VZ, rozklad zadavatele pod sp. zn. ÚOHS-R0149/2025/VZ a rozklad navrhovatele pod sp. zn. ÚOHS-R0151/2025/VZ. Jelikož byly všechny rozklady podány proti stejnému rozhodnutí Úřadu a je o nich vydáno jedno rozhodnutí předsedy Úřadu, řízení o těchto rozkladech bylo vedeno pod společnou spisovou značkou ÚOHS-R0147/2025/VZ. O této skutečnosti byl pořízen úřední záznam, který je součástí správního spisu.
Stanovisko předsedy Úřadu
58. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad v rozsahu výroků II až V napadeného rozhodnutí rozhodl správně a v souladu se zákonem. V případě výroku I napadeného rozhodnutí ale nepostupoval v souladu se zákonem. Rozklad zadavatele proti odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí jsem zamítl jako nepřípustný.
VII. K výrokům II až V napadeného rozhodnutí
59. Ve výroku II napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval tím, zda měl zadavatel u vybraného dodavatele a zkušenosti Ing. P. V. na referenci NKÚ postaveno najisto splnění zadávací podmínky podle čl. 6.3 písm. c) bod (vii) zadávací dokumentace, kde zadavatel stanovil požadavek na specialistu elektroinstalací, který se v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení „v pozici osoby odpovědné za realizaci elektroinstalací či obdobné účastnil realizace alespoň 1 stavební práce, při které byla realizována novostavba nebo rekonstrukce stavby obdobné Budově, která zahrnovala realizaci silnoproudých a slaboproudých elektroinstalací v rozsahu odpovídajícím finančnímu plnění v objemu min. 100 milionů Kč bez DPH“.
60. Úřad v napadeném rozhodnutí nejprve shrnul dokumenty, které se vztahují k prokazování kvalifikace Ing. P. V. prostřednictvím reference NKÚ. Zadavatel po obdržení nabídky sám ověřoval tuto zkušenost a od objednatele reference získal vyjádření NKÚ ze dne 16. 8. 2024 (dále jen „vyjádření NKÚ č. 2“)[7], ze kterého plyne, že se Ing. P. V. na výstavbě nového sídla NKÚ nepodílel. Vybraný dodavatel naopak předložil na výzvu zadavatele vyjádření NKÚ ze dne 26. 8. 2024 (dále jen „vyjádření NKÚ č. 3“)[8], dle kterého byl Ing. P. V. odpovědný za realizaci elektroinstalací. Navrhovatel předložil v rámci námitek ze dne 4. 3. 2025 vyjádření NKÚ ze dne 16. 8. 2024 (dále jen „vyjádření NKÚ č. 1“)[9], kde se uvádí, že se Ing. P. V. na výstavbě nového sídla NKÚ nepodílel. Zadavatel následně upřednostnil vyjádření NKÚ č. 3 jako novější potvrzení zkušenosti. Rovněž poukázal i na to, že jej podepsal vrchní ředitel sekce NKÚ, který byl přímo odpovědný za řízení realizace výstavby.
61. Po vydání rozhodnutí S0248 si zadavatel zajistil vyjádření NKÚ č. 4, kde mu objednatel reference NKÚ vysvětluje protichůdnost vyjádření. Konkrétně mělo jít o záměnu osob se stejným příjmením, tj. záměnu Ing. P. V. s Ing. T. V., který působil jako HIP a častěji komunikoval s objednatelem. Ing. P. V. pak měl být odpovědný za realizaci elektroinstalací a přicházel méně do kontaktu s objednatelem.
62. Podle Úřadu ale NKÚ neobjasnil tvrzením o záměně příjmení rozpor předchozích vyjádření. Objednatel totiž ve vyjádření NKÚ č. 4 uvádí, že na referenční zakázce působily obě osoby. Zároveň není podle Úřadu seznatelné, proč by dvě ze tří osob vystavujících vyjádření NKÚ nebyly způsobilé se k otázce relevantně vyjádřit. Podle Úřadu není důvod, proč by měla být tvrzení obsažená ve vyjádření NKÚ č. 1 a č. 2 považována za méně důvěryhodná nebo irelevantní. Vyjádření NKÚ č. 4 navíc dovozuje účast Ing. P. V. na řešené referenci z nabídky společnosti PORR a.s., což ale neprokazuje účast na samotné realizaci.
63. Z vyjádření NKÚ ze dne 23. 6. 2025 (dále jen „vyjádření NKÚ č. 5“)[10], které si zadavatel zajistil při snaze o doložení případných dalších dokladů k účasti Ing. P. V. na referenci NKÚ, se podává, že objednatel nedohledal v náhodně vybraných zápisech z kontrolních dnů zachycenou přítomnost Ing. P. V. na prezenčních listinách z realizace. K tomu navrhovatel navíc namítal, že jako „GD proj EL“ (projektant elektro generálního dodavatele) je v zápisech uvedena jiná osoba (Ing. P. K.). Úřad k tomu uvedl, že je s podivem, že zadavatel argumentuje působením Ing. P. V. jak v pozici projektanta elektroinstalací, tak osoby odpovědné za realizaci elektroinstalací, přitom se na rozdíl od Ing. P. K. neobjevuje v žádných zápisech z kontrolních dnů. Veškerá e-mailová komunikace, kterou vybraný dodavatel k tomuto předložil, šla navíc oběma osobám.
64. Další doklad, potvrzení dodavatele Colsys[11], Úřad hodnotil jako důkaz s nižší vypovídací hodnotou a mírou objektivity, protože se jedná o potvrzení poddodavatele vybraného dodavatele. Stejnou optikou Úřad nahlížel na potvrzení dodavatele InterGast a.s.[12], dodavatele BUILDSYS, a.s.[13] a dodavatele KONE, a.s.[14].
65. K e-mailové komunikaci předložené vybraným dodavatelem[15] Úřad uvedl, že v jednom případě šlo o žádost od Ing. P. V. o předložení cenové nabídky elektrotechnických zařízení a ve zbylých případech o předložení cenové nabídky, což podle Úřadu prokazuje jen administrativní činnost, nikoliv zapojení do realizace. Potvrzení správce stavby ze dne 16. 7. 2025[16], předložené k objasnění nabídky ze dne 18. 7. 2025[17], nemohlo podle Úřadu osvědčovat zkušenost v době oznámení o výběru č. 2 ze dne 27. 6. 2025. Obsah tohoto dokumentu podle Úřadu nemůže přispět k prokázání kvalifikace Ing. P. V.
66. Úřad uzavřel, že byť zadavatel vyvinul úsilí při ověřování dokladů předložených vybraným dodavatelem, nezískal takové informace, na základě kterých by měl za prokázané v době výběru dodavatele, že vybraný dodavatel splňuje prostřednictvím Ing. P. V. řešený kvalifikační požadavek. Námitky navrhovatele posunuly potřebu ověření rozhodných skutečností do vyšší úrovně, protože vnesly do věci relevantní pochybnosti. Úřad dodal, že největším množstvím informací a důkazů by měl z povahy věci disponovat sám vybraný dodavatel. Podle Úřadu tedy přetrvávají pochybnosti, zda vybraný dodavatel splnil požadavky zadavatele.
67. Již na tomto místě musím souhlasit s právě shrnutými závěry Úřadu k výroku II napadeného rozhodnutí. Po vydání rozhodnutí S0248 se zadavatel správně snažil zajistit vysvětlení předchozích rozporů ve vyjádřeních NKÚ, které neumožňovaly vyvrátit pochybnosti vnesených do věci námitkami navrhovatelem. Zadavatel si tedy zajistil vyjádření NKÚ č. 4, které mu mělo rozpory vysvětlit, a tvrdí, že se tak stalo. S ohledem na znění předchozích vyjádření NKÚ ale není možné přisvědčit vysvětlení tvrzenou záměnou příjmení dvou osob.
68. Ve vyjádření NKÚ č. 1, které předložil navrhovatel, se zřetelně odlišují obě osoby. NKÚ konkrétně uvedl: „Ing. [P. V.] se na výstavbě nového sídla nepodílel. Ing. [T. V.] se na výstavbě nového sídla podílel ve funkci hlavního inženýra projektu (HIP) po celou dobu výstavby.“ Ještě více je zřejmé odlišení obou osob objednatelem již v tomto vyjádření NKÚ i vzhledem k faktu, že navrhovatel se na osobu Ing. T. V. vůbec neptal. Samotný NKÚ tedy přistoupil k odlišení obou osob. Stejnou odpověď obdržel i zadavatel ve vyjádření NKÚ č. 2. Vyjádření NKÚ č. 3, které předložil zadavateli vybraný dodavatel, obsahuje výčet členů realizačního týmu, kde je Ing. P. V. uvedený jako osoba odpovědná za elektroinstalaci. Ing. T. V. v něm není jako hlavní inženýr projektu uvedený vůbec.
69. Záměna osob tedy i z mého pohledu nepřichází v úvahu, respektive nevyplývá z dokumentů, které jsou součástí správního spisu a zadavatel je uvádí jako doklady o prokázání kvalifikace. Jiná situace by byla, pokud by objednatel reference přiložil k vyjádření NKÚ č. 4 dokumenty, ze kterých by byla účast Ing. P. V. na referenční zakázce patrná, tedy by došlo k prokazatelnému vysvětlení chyby, resp. doložení „správného“ (tedy skutečného) stavu. To se ale nestalo. Jedná se jen o další vyjádření, které nijak nevysvětluje, proč je v podstatě každé vyjádření obsahově odlišné, a které nelze nadřazovat nad ta předchozí.
70. Dodávám, že vysvětlení záměnou osob by přicházelo v úvahu např. v situaci, kdy by objednatel reference tvrdil, že se Ing. P. V. na referenci NKÚ podílel, a později se ukázalo, že nikoliv, a to právě z důvodu, že zaměnil osoby se stejným příjmením. V aktuální situaci, kdy objednatel reference přesně označil a rozlišil obě osoby, však prosté tvrzení o záměně jednoduše nedává smysl.
71. V tomto ohledu proto plně souhlasím se zásadními závěry uvedenými v bodu 202 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Právě tam Úřad popsal, proč není vysvětlení záměnou příjmení nijak osvětlující a proč mu nelze dávat bez dalšího přednost před předchozími vyjádřeními NKÚ. Souhlasím rovněž s poukazem Úřadu na to, že ve vyjádření NKÚ č. 4 se jako s jediným objektivním dokladem pracuje s nabídkou vybraného dodavatele na referenci NKÚ. Jak ale Úřad správně uvedl, nejde o doklad o účasti na realizaci.
72. Musím zároveň poukázat na to, že zadavatel dne 20. 6. 2025, tj. pouze několik dní před odesláním oznámení o výběru č. 2 opětovně žádal NKÚ o předložení případných dalších dokladů, které by potvrzovaly účast Ing. P. V. na realizaci odpovídajících činností. Za relevantní zadavatel označil zápisy z kontrolních dnů či záznamy pracovní komunikace. Na tento dotaz zadavatel získal odpověď vyjádřením NKÚ č. 5, dle kterého nechal PhDr. P. H. zkontrolovat náhodně vybrané zápisy z kontrolních dnů, přičemž nedohledal zachycenou přítomnost Ing. P. V. na prezenčních listinách. Dohledání korespondence nebylo možné zajistit.
73. Pokud tedy zadavatel dále ověřoval působení Ing. P. V. na referenci NKÚ, nemohu jinak než předpokládat, že měl stále pochybnosti o jeho účasti. Jediné, co ale zjistil v návaznosti na další žádost směrem k NKÚ, je utvrzení této pochybnosti s ohledem na absenci dokladů o jeho přítomnosti na kontrolních dnech. Přestože posledním důkazem, který zadavatel získal před odesláním oznámení o výběru č. 2, byl důkaz, který absolutně nemohl zadavateli pomoci v jeho rozhodnutí tuto část kvalifikace uznat, zadavatel právě to učinil.
74. Jde-li o posouzení dalších dokladů Úřadem, považuji je za správné. Konkrétně jde o potvrzení poddodavatelů vybraného dodavatele a e-mailovou komunikaci. Žádný z těchto dokumentů není v celkovém kontextu schopen napravit pochybnosti, které ve věci vznikly vyjádřeními objednatele. Jak Úřad správně uvedl, potvrzení poddodavatelů mají nižší důkazní sílu než vyjádření samotného objednatele stavby. E-mailová komunikace pak opravdu nepotvrzuje účast Ing. P. V. na realizaci reference NKÚ v požadované pozici specialisty elektroinstalací.
75. Shodně správně Úřad v bodu 213 odůvodnění uvedl, že potvrzení správce stavby ze dne 16. 7. 2025, které vybraný dodavatel předložil v rámci přílohy objasnění nabídky, zadavatel nemohl zohlednit při rozhodování o výběru dodavatele, a proto jeho obsah nemůže přispět k prokázání kvalifikačního požadavku. Platí totiž, že pokud by zadavatel právě až na základě námitek a dalšího zjišťování zajistil doklady, které by byly stěžejní pro vyvrácení pochybností o prokázání kvalifikace, nebude oznámení o výběru úplné. Tj. nebude obsahovat údaje rozhodné pro prokázání kvalifikace ve smyslu § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 ZZVZ. Jestliže zadavatel na základě dalšího objasnění po podání námitek zjistí, že oznámení o výběru, resp. samotné posouzení splnění podmínek účasti není kompletní (nebo je dokonce nesprávné), musí jej provést znovu a doklady nově zohlednit. Tím navíc bude zajištěna možnost dodavatele se proti takovému novému posouzení bránit prostředky předpokládanými v ZZVZ.
76. Rovněž zdůrazňuji a souhlasím s Úřadem v tom, že je to právě vybraný dodavatel, kdo by měl mít dostatek dokladů o působení Ing. P. V. na referenci NKÚ, které by mohly vyvrátit vzniklé pochybnosti. Tím spíše u osoby, která měla mít odpovědnost za zásadní odborné práce na referenční zakázce. Dá se přitom předpokládat, že takové doklady při realizaci stavby vznikají a vybraný dodavatel by měl mít na jejich existenci zájem mj. právě proto, aby byl schopen později prokázat zkušenost klíčových osob.
77. Uzavírám proto, že Úřad posoudil postup zadavatele ve vztahu k prokázání kvalifikace prostřednictvím Ing. P. V správně a v souladu se ZZVZ. Následující část odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu věnuji vypořádání konkrétních rozkladových námitek zadavatele a vybraného dodavatele, jejichž vypořádání neplyne z dosud uvedeného.
78. Než tak učiním, považuji za důležité zmínit, že součástí výroku II napadeného rozhodnutí není jen účast Ing. P. V. na referenci NKÚ. Úřad formuloval výrok II napadeného rozhodnutí tak, že zadavatel posoudil u vybraného dodavatele podmínky účasti v zadávacím řízení jako splněné, aniž by měl postaveno najisto, že vybraný dodavatel prokázal, že disponuje osobou jmenovanou na pozici specialista elektroinstalací. Výrok II napadeného rozhodnutí tedy Úřad nevztáhl jen k osobě Ing. P. V., ale k zadávací podmínce podle čl. 6.3 písm. c) bod (vii) zadávací dokumentace jako celku. Učinil tak z toho důvodu, aby mohl výrok II napadeného rozhodnutí naplnit i dalším pochybením zadavatele.
79. Úřad uvedl, že z čl. 6.3 písm. c) zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel požadoval, aby dodavatelé předložili seznam osob, které budou tvořit realizační tým. Současně uvedl, že na jednu pozici v realizačním týmu může být za účelem prokázání splnění kvalifikace nominována vždy pouze jedna fyzická osoba. Podle Úřadu tak nemůže dodavatel prokazovat kvalifikační požadavky na jednotlivé pozice v realizačním týmu prostřednictvím více osob. Z oznámení o výběru musí být podle Úřadu jednoznačně zřejmé, kterou osobou vybraný dodavatel prokazuje kvalifikaci na konkrétní pozici. Byť tedy sám vybraný dodavatel tvrdil, že jmenuje na danou pozici Ing. P. V. a další osoby jsou jen ujištěním, že zkušenostmi disponuje, zadavatel v oznámení o výběru č. 2 zadavatel uvedl tři osoby u pozice specialista elektroinstalací. Takový postup zadavatele je podle Úřadu v rozporu se zadávacími podmínkami i zásadou transparentnosti právě proto, že není zřejmé, kterou osobou vybraný dodavatel prokazuje kvalifikaci.
80. Zadavatel ani vybraný dodavatel přitom nepředkládají ve svých rozkladech žádné námitky proti tomuto posouzení. Mohu tedy pouze konstatovat, že Úřad i v této části výroku II napadeného rozhodnutí postupoval správně a přehledně popsal, proč je řešený postup zadavatele problematický a nezákonný, byť by se mohl jevit jako formální pochybení. Platí proto, že i jen z tohoto důvodu nemůže oznámení o výběru č. 2 obstát.
K rozkladu zadavatele
81. Jak jsem uvedl výše, zadavatel postupoval správně, když se snažil zajistit vysvětlení rozporů v původních vyjádřeních NKÚ. To ale nemůže stačit. Účelem je zjistit, jestli vybraný dodavatel prokázal kvalifikaci prostřednictvím Ing. P. V. Účelem není odeslání žádosti o vysvětlení ve smyslu dřívějšího rozhodnutí Úřadu. Účelem je dostat na ni odpověď, která vyvrátí pochybnosti o prokázání kvalifikace. Opakuji, že to se v tomto případě nestalo. Vysvětlení, které předložil NKÚ, nedostačuje k odstranění pochybností o účasti Ing. P. V. na referenci NKÚ.
82. Souhlasím s tím, že není úkolem zadavatele, aby pátral po důvodech nejasností u NKÚ. Úkolem zadavatele ale je posoudit splnění podmínek účasti, které si sám stanovil. Zadavatel není povinen ověřovat nabídku dodavatele donekonečna, pokud stále přetrvávají pochybnosti o splnění kvalifikace. Zadavatel může také dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení. Pokud tedy vybraný dodavatel kvalifikaci neprokázal, respektive zadavateli se ani přes jeho snahu nepodařilo odstranit vzniklé pochybnosti, nemůže být vybraným dodavatelem. Úkolem zadavatele proto ani není bránit vybraného dodavatele. Úkolem zadavatele je postupovat v souladu se ZZVZ. Stejně tak není úkolem Úřadu, aby odstraňoval nejasnosti ve vyjádřeních NKÚ. Jeho úkolem je posoudit, jestli mohl zadavatel konstatovat, že vybraný dodavatel prokázal kvalifikaci.
83. Zadavatel namítá také nesrozumitelnost závěrů uvedených v bodu 202 odůvodnění napadeného rozhodnutí. K tomu konstatuji, že Úřad správně popsal, proč údajná záměna osob se stejným příjmením nemůže odůvodnit předchozí rozpor. V odůvodnění výše jsem úvahy Úřadu rozvedl a poukázal jak na znění dotazů na NKÚ, tak na přesné odpovědi. Doplňuji, že takové vyjádření NKÚ č. 4 nemůže mít kvalitu, která zhojí předchozí nejasnosti, pokud zároveň absentuje objektivní doklad o účasti Ing. P. V. na referenci NKÚ.
84. Jak zadavatel správně uvádí, informace NKÚ, že Ing. P. V. byl uveden v nabídce, což má dokládat jeho podíl na realizace reference NKÚ, je pouze jedním z důkazů. Zaprvé ale platí, že žádný z důkazů, které na svou podporu předkládají vybraný dodavatel a zadavatel, není schopen vyvrátit pochybnosti o této účasti. Zadruhé, samotný objednatel NKÚ je schopen doložit účast Ing. P. V. pouze prostřednictvím údajů v nabídce vybraného dodavatele. Potvrzení objednatele je tedy podloženo pouze tímto odkazem na nabídku. Opakuji a souhlasím s Úřadem, že jednoznačně nejde o doklad o účasti na samotné realizaci. K tomu pro úplnost dodávám, že potvrzení objednatele je silným důkazem. Nikoliv ale v situaci, kdy se objednatel opakovaně popírá, není schopen vysvětlit protichůdná vyjádření a sám není schopen dohledat účast Ing. P. V. na referenci NKÚ v zápisech z kontrolních dnů.
85. Ostatně právě u zápisů z kontrolních dnů věc nestojí tak, že by měly být nutně důkazem, že se Ing. P. V. reference NKÚ neúčastnil. Primárně to je totiž naopak. To, že v nich zapsaný není (a naopak je na pozici „GD proj EL“ napsaná jiná osoba), je jen dalším podkladem o pochybnostech o jeho účasti. A pokud by v nich Ing. P. V. byl zapsaný na příslušné pozici, mohlo by se jednat o silný a relativně objektivní důkaz. Úřad tedy neříká, že Ing. P. V. měl být v zápisech uveden, ale že pokud není, logicky to evokuje ve spojení s dalšími doklady pochybnosti.
86. Zadavatel následně porovnává, jak Úřad vypořádal obdobné důkazní situace v odůvodnění výroku I oproti výroku II napadeného rozhodnutí. K tomu mohu uvést pouze to, že výrok I jsem zrušil pro nesprávnost výkladu zadávací podmínky (tj. před samotným posouzením dokladů). Posuzování jednotlivých důkazů o účasti Ing. P. M. v případě výroku I a srovnání situace s důkazy o účasti Ing. P. V. tedy není relevantní, protože v tuto chvíli není s čím srovnávat. Přesto dodávám, že zápisy z kontrolních dnů mohou a nemusí být dostatečným dokladem o účasti na referenční zakázce, případně na konkrétních činnostech. Záleží především na celém souhrnu dokladů a na povaze vznesených pochybností. Jestliže jsou pochybnosti o tak silném dokladu, jako je potvrzení objednatele, resp. o pěti různých potvrzeních objednatele, zápisy z kontrolních dnů vždy budou jen doplňkem. Doplňkem, který v tomto případě spíše ukazuje na důvodnost vzniklých pochybností, přičemž v jiné situaci to může být jinak.
87. Zadavatel v rozkladu zpochybňuje důkazy předložené navrhovatelem a jejich důkazní sílu. Na to však musím reagovat, že Úřad nepostavil odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí na dokladech, o kterých mluví zadavatel. Napadené rozhodnutí stojí v této části především na vyjádřeních objednatele NKÚ. Na jednom, které si zajistil navrhovatel, na třech, které si zajistil zadavatel, a na jednom, které si zajistil vybraný dodavatel. Vzhledem k tomu, že navrhovatel předložil vyjádření NKÚ č. 1, že se Ing. P. V. realizace stavby neúčastnil, musel mít zadavatel jednoznačně pochybnosti o splnění kvalifikačního požadavku. Z dalších důkazů předložených navrhovatelem Úřad zmínil již jen zápisy z kontrolních dnů. Ve zbytku se Úřad zabýval tím, zda doklady, které měl k dispozici zadavatel od vybraného dodavatele (nebo si je zajistil sám), mohou rozptýlit pochybnosti. Poukazovat na důkazní sílu dokladů, které Úřad v napadeném rozhodnutí neřešil, protože to ani nebylo nutné, je proto irelevantní.
88. K další námitce zadavatele uvádím, že Úřad v bodu 211 odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětlil, proč prohlášením poddodavatelů vybraného dodavatele přikládá nižší důkazní sílu na základě volného hodnocení důkazů. Podle Úřadu jde o nižší míru objektivity. Úřad navíc dodal, že tomu tak je zejména s ohledem na jiné protichůdné důkazy. Jak jsem již uvedl, daný rozpor zadavatel neodstranil a prohlášení poddodavatelů na tom nemohou nic změnit.
89. S ohledem na dosud uvedené uzavírám, že námitkám zadavatele proti výroku II napadeného rozhodnutí nemohu přisvědčit. I po jejich vypořádání proto setrvávám na souhlasu s tímto výrokem napadeného rozhodnutí.
K rozkladu vybraného dodavatele
90. Jak jsem již podrobně popsal, vyjádření NKÚ č. 4 neodstranilo pochybnosti vyplývající z předchozích rozporů, protože vysvětlení, které předložil objednatel reference, nijak tento rozpor nevysvětlilo. Nerozumím však námitce vybraného dodavatele, že původní protichůdná vyjádření byla založena na nepravdivých a neúplných informacích. Vybraný dodavatel neuvádí, z čeho tak dovozuje, když objednatel i v negativních vyjádřeních č. 1 a č. 2 odpovídal vždy na konkrétní a přesný dotaz a tazatelům (zadavateli i navrhovateli) se dostalo jednoznačné odpovědi. Jistě, vyjádřeními NKÚ č. 3 a č. 4 došlo k potvrzení zkušenosti Ing. P. V., ale dvě předchozí a jedno následné vyjádření říkají opak či zpochybňují jeho účast na referenci NKÚ. Právě v tom je rozpor, a právě ten nebyl vysvětlen tak, aby zadavatel mohl konstatovat splnění kvalifikačního požadavku. Důvody, pro které k rozporům došlo, nejsou zásadní. Nejsou důležité ani pro zadavatele, ani pro Úřad. Důležité je, že rozpory stále existují.
91. Nezpochybňuji, že v průběhu času se může vytrácet možnost spolehlivě ověřit referenční zkušenost. Zde jde ale zaprvé o zkušenost starou pouze několik let. Zadruhé nemožnost či neschopnost prokázat zkušenost jde pouze v neprospěch vybraného dodavatele, který je odpovědný za vlastní nabídku. Je odpovědností vybraného dodavatele, aby byl připraven svoji zkušenost prokázat. Nedostatek objektivních dokladů, a to zjevně jak u něj, tak u objednatele reference, nemůže devalvovat požadavek zadavatele v tom smyslu, že by snad neměl požadovat jeho prokázání.
92. Opakuji, že doklady, které dal vybraný dodavatel k dispozici, neprokazují za dané situace účast Ing. P. V. na referenci NKÚ. Tedy za situace, kdy vybraný dodavatel nepředložil žádný alespoň relativně objektivní doklad z období realizace a objednatel reference ve většině poskytnutých vyjádření uvádí, že se realizace neúčastnil nebo nedohledal jeho přítomnost v zápisech z kontrolních dnů.
93. K další námitce vybraného dodavatele uvádím, že Úřad samozřejmě zohlednil oficiální stanovisko objednatele reagující na upozornění zadavatele o rozporech v jeho vyjádřeních. Jak jsem ale uvedl, reakce objednatele ve vyjádření NKÚ č. 4 nevyjasnila pochybnosti. Nesouhlasím s tím, že jakékoliv pozdější vyjádření, které jakkoliv navazuje na žádost o vyjasnění protichůdných stanovisek, taková protichůdná stanoviska bez dalšího vysvětluje. Tedy bez ohledu na to, jak je vysvětluje. Taková argumentace nedává smysl, protože zcela odhlíží od toho, jak odpovídal objednatel dříve a jak odpovídá nyní, jak rozpory vysvětluje a jak toto vysvětlení zapadá do celkového kontextu jeho postoje a jestli jej NKÚ něčím podložil. Bez skutečného vysvětlení nelze brát další vyjádření NKÚ jinak, než právě pouze jako další vyjádření, které nemá kvalitu ke skutečnému odstranění rozporů a pochybností.
94. Nemohu souhlasit ani s tím, že by mělo mít vyjádření PhDr. R. H. automaticky vyšší váhu proto, že šlo o osobu pověřenou realizací stavby. Mohlo by mít, pokud by zároveň vyplývala účast Ing. P. V. na realizaci reference NKÚ alespoň z nějakého objektivního dokladu z doby realizace. Tak se ale nestalo. Naopak vznikly pochybnosti o jeho účasti a prosté konstatování v řetězci rozporných konstatování na tom nic nemění. Jak současně vyplývá i z úvodních stran stavebních deníků[18], které poskytl NKÚ v rámci vyjádření NKÚ č. 1, na stejné pozici jako PhDr. R. H., tj. zástupce stavebníka, působila v rámci stavby i JUDr. Mgr. D. N. Byť její přítomnost na stavbě není (ostatně stejně jako Ing. P. V.) zachycena ve vybraných zápisech z kontrolních dnů, nepovažuji rozdíl v důkazní síle ve vyjádření obou osob za tak markantní, že by měl odůvodnit jiný pohled na nejasnosti o prokázání účasti Ing. P. V. na referenci NKÚ. Úřad nepochybil, když v závěru bodu 202 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl tentýž závěr.
95. Vybraný dodavatel tvrdí, že se e-mailová komunikace, kterou přiložil k objasnění nabídky ze dne 11. 6. 2025, týkala realizační fáze, nikoliv projekční fáze. Ze správního spisu jsem ale ověřil pravdivost tvrzení Úřadu uvedených v bodu 212 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tam Úřad správně konstatoval, že v jednom případě se jednalo o e-mail od Ing. P. V. se žádostí o předložení cenové nabídky k elektrotechnickým zařízením, ve zbylých případech pak o předložení cenové nabídky k Ing. P. V. (ani tvrzení vybraného dodavatele o opaku tento opak neprokazují). Souhlasím tedy s tím, že nejde o doklad o zapojení do realizace referenční zakázky NKÚ. Ani pokud bych přisvědčil tomu, že jde o část náplně činnosti osoby odpovědné za realizaci elektroinstalací či obdobné, zcela bez pochyby nejde o zásadní náplň činnosti na samotné realizaci.
96. K námitce vybraného dodavatele dále dodávám, že v průběhu řízení se neřešila otázka obsahové náplně samotných činností Ing. P. V. na referenci NKÚ, ale spíše otázka jeho samotné účasti na referenci. Souhlasím s tím, že v případě doložených důvodných pochybností o tom, jaké činnosti Ing. P. V. vykonával, by bylo i zde (stejně jako uvádím níže v případě výroku I napadeného rozhodnutí) vhodné, aby se Úřad zabýval skutečnou činností Ing. P. V. na referenci NKÚ a jejím porovnáním s obsahem požadavků zadavatele (resp. aby Úřad zjistil, zda toto zkoumal zadavatel). Do takové fáze ale zjišťování nedospělo.
97. Současně opakuji, že Úřad nepřeceňuje zápisy z kontrolních dnů a neopomíjí další formy komunikace při realizaci stavby. Z e-mailové komunikace ale neplyne to, co tvrdí vybraný dodavatel, a zápisy z kontrolních dnů ve spojení s rozpornými vyjádřeními NKÚ jednoduše vnáší zásadní pochybnost do účasti Ing. P. V. na referenci NKÚ. K tomu rovněž opakuji, že je to vybraný dodavatel, kdo má prokázat svoji kvalifikaci, a je především na něm, aby si zajistil takové doklady, které ji prokazují. Neschopnost takové doklady předložit, nebo jejich neexistence, není chybou Úřadu.
98. Ani rozkladové námitky vybraného dodavatele nemají kvalitu, aby odůvodnily zrušení výroku II napadeného rozhodnutí v této části, a proto je odmítám.
99. Vzhledem k tomu, že výroky III a V napadeného rozhodnutí jsou navázány na výrok II napadeného rozhodnutí a současně zadavatel ani vybraný dodavatel je nijak samostatně nezpochybňují, konstatuji, že není důvod rozhodnout jinak, než je rovněž potvrdit a podané rozklady proti nim zamítnout.
VIII. K výroku I napadeného rozhodnutí
100. V bodu 128 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad provedl výklad zadávací podmínky obsažené v čl. 6.3 písm. c) bod (vi) zadávací dokumentace. Podle ní prokáže technickou kvalifikaci na osobu specialisty technologií ten, kdo se v posledních 10 letech před zahájením zadávacího řízení „v pozici osoby odpovědné za realizaci technologií (vytápění, vzduchotechniky, chlazení) či obdobné účastnil realizace alespoň 1 stavební práce, při které byla realizována novostavba nebo rekonstrukce stavby obdobné Budově, která zahrnovala realizaci technologií (vytápění, vzduchotechniky, chlazení) v rozsahu odpovídajícím finančnímu plnění v objemu min. 100 milionů Kč bez DPH“.
101. Výkladem zadávací podmínky se Úřad zabýval proto, že vybraný dodavatel prokazoval tuto část technické kvalifikace prostřednictví Ing. P. M. a zkušenosti získané na referenční zakázce Komerční centrum. Ing. P. M. získal svoji zkušenost na straně objednatele a navrhovatel rozporoval, že jde o obdobnou pozici dle řešené zadávací podmínky.
102. Úřad uvedl, že zadavatel stanovil svůj požadavek poměrně volně a ten umožňuje široké uchopení z hlediska toho, jakou osobou bude kvalifikace prokazována. Může jít o pozici obdobnou k pozici osoby odpovědné za realizaci označených technologií. Úřad uznal, že byť se mohlo jevit, že zadávací podmínka míří na osoby na straně zhotovitele, další část zadávací podmínky umožňuje výklad rozšířit. A to jak na obdobné pozice na straně zhotovitele, tak na zkušenosti na straně objednatele. Zadavatel navíc nestanovil, že se o takovou zkušenost nemůže jednat, nedefinoval „obdobnou“ pozici.
103. Dále Úřad připustil, že se osoba se zkušeností na straně objednatele pravděpodobně nebude podílet na realizaci souboru činností s požadovanými technologiemi. Osoba odpovědná za realizaci plnění na straně objednatele ale podle Úřadu také nese odpovědnost za realizaci vůči tomu, kdo plnění poptává (kontroluje, koordinuje kroky). Taková osoba tedy musí mít minimálně obdobnou, ne-li stejnou znalost daných technologií jako osoba na straně zhotovitele. Úřad doplnil, že takový výklad rozšiřuje soutěž. Dále se pak zabýval, jestli měl zadavatel prokázanou zkušenost Ing. P. M. na referenci Komerční centrum.
104. S těmito závěry Úřadu ale nemohu souhlasit. Sice obecně souhlasím s extenzivním pohledem na výklad kvalifikačních požadavků, ani ten ale nemůže znamenat rezignaci na zkoumání základních parametrů konkrétního požadavku. Ze správního spisu ani z napadeného rozhodnutí samotného nevyplývá, že by si zadavatel ověřil, jestli jsou činnosti osoby odpovědné za realizaci technologií na straně objednatele obdobné k osobě na straně zhotovitele. Pokud totiž navrhovatel vznesl pochybnosti o náplni činnosti osoby na straně objednatele (což udělal, jak jsem si ověřil z námitek č. 2), měl být zadavatel schopen na tuto námitku věcně reagovat.
105. Obecně technická kvalifikace, a řešený kvalifikační požadavek nevyjímaje, slouží k ověření určité schopnosti, zkušenosti (srov. § 79 odst. 1 ZZVZ). Zde pak zadavatel požaduje zkušenost s pozicí osoby odpovědné za realizaci vymezených technologií. Pro zadavatele je tedy důležité zajistit takovou osobu, která má zkušenosti s činnostmi, které spadají pod pojem osoba odpovědná za realizaci technologií. To je jediný možný výklad, protože v opačném případě by byl smysl požadované zkušenosti vyprázdněný.
106. To současně znamená, že pokud zadavatel požaduje zkušenost s blíže nevymezenými činnostmi, které obvykle provádí specialista technologií, a zároveň umožňuje prokázat kvalifikaci i obdobnou pozicí, musí se obdobnost porovnávat právě s těmito činnostmi. Nepostačí obecný poukaz na to, že jde o volný požadavek. Jeho volnost spočívá v širší množině daných činností, nikoliv v jakékoliv obdobnosti, nikoliv v obdobnosti názvu pozice. Opakuji, že takový výklad by šel proti smyslu požadavku na zkušenost.
107. Jak jsem uvedl v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0002/2025/VZ, č. j. ÚOHS-05360/2025/162 ze dne 14. 2. 2025, „pokud zadavatel předem neurčí, kdo splňuje definici stavbyvedoucího a spolehne se pouze na obecný pojem ‚stavbyvedoucí‘, bude si muset v případě, že mu vzniknou pochybnosti o splnění této zadávací podmínky dodavatelem, položit otázku, jaké činnosti by od stavbyvedoucího v souladu s obvyklou praxí bylo možno rozumně očekávat, a následně posoudit, zda je navržený stavbyvedoucí na referenční zakázce skutečně vykonal. Pokud si naopak výše uvedené předem vymezí, může zůstat toliko u posouzení splnění těchto vymezených požadavků.“
108. Ani zde zadavatel neurčil, kdo splňuje definici osoby odpovědné za realizaci technologií. I zde zadavateli vznikly pochybnosti o splnění zadávací podmínky vybraným dodavatelem. A i zde si tedy měl zadavatel položit otázku, jaké činnosti je možné od specialisty technologií očekávat, aby mohl následně porovnat, jestli pozice osoby odpovědné za realizaci technologií na straně objednatele je obdobnou k té, se kterou zadavatel požadoval ověřit zkušenost.
109. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 uvádí, že není „nezbytné ze strany Zadavatele zjišťovat a identifikovat konkrétní jednotlivé činnosti dané osoby na stavbě. Je totiž zcela zřejmé, že osoby pohybující se na daném trhu (v pozicích jako TDS, objednatel, správce stavby, poddodavatelé apod.) vnímají tuto pozici stejně nebo přinejmenším obdobně (což je vzhledem k definici referenční zkušenosti připuštěno).“ Jak jsem ale právě uvedl, to není pravda v situaci, kdy navrhovatel vnesl pochybnost do obdobnosti obou řešených pozic. Současně nesouhlasím s tím, že by potvrzení předložená vybraným dodavatelem měla být důkazem o konkrétních činnostech. Jsou důkazem o tom, že zastával pozici, kterou mu vybraný dodavatel přisuzuje, protože jsou v nich potvrzena pouze označení daných pozic. Nejsou bez dalšího důkazem o tom, že vykonával alespoň obdobné činnosti jako osoba na straně zhotovitele.
110. Uzavírám, že vzhledem k tomu, že Úřad se vůbec nezabýval srovnatelností či obdobností obou pozic, nemohl následně učinit závěr o tom, že Ing. P. M. získal na referenci Komerční centrum požadovanou zkušenost. Úřad proto nepostupoval v rozsahu výroku I v souladu se zákonem. Námitky navrhovatele proti výroku I napadeného rozhodnutí jsou důvodné a odůvodňují jeho zrušení.
111. Protože jsem ale výrokem III a IV tohoto rozhodnutí zamítl rozklady zadavatele a vybraného dodavatele proti výrokům II až V napadeného rozhodnutí, není vhodné ani možné vrátit tuto část Úřadu k dalšímu řízení. Právní mocí výroků II až V napadeného rozhodnutí totiž dojde ke zrušení oznámení o výběru č. 2 a nebude tedy existovat úkon, který by Úřad mohl v rozsahu výroku I dále přezkoumávat.
112. Nad rámec dosud uvedeného považuji dále za vhodné vyjádřit se k námitce navrhovatele, ve které tvrdí, že by měl zadavatel v oznámení o výběru uvádět i údaje k objasnění kvalifikace, neboť jde také o údaje rozhodné pro prokázání kvalifikace podle § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 ZZVZ. Obecně není pravdou, že by měl zadavatel v oznámení o výběru informovat o jakémkoliv objasňování a jeho výsledku. To, co spadá do povinnosti zadavatele podle označeného ustanovení ZZVZ, je povinnost označit dokumenty, které jsou rozhodné pro prokázání splnění kvalifikačního požadavku. Pokud tedy zadavatel na základě objasnění nabídky získal dokumenty a teprve na základě nich měl požadavek za prokázaný, musí je v oznámení o výběru uvést. V opačném případě, tj. primárně pokud bude zadavatel následně argumentovat dokumenty, které neuvedl v oznámení o výběru, musí být připraven na to, že Úřad nemusí oznámení o výběru považovat za kompletní. Ostatně to platí i k odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí, kde se Úřad zabýval potvrzením správce stavby ze dne 16. 7. 2025, které zadavatel neměl k dispozici v době oznámení o výběru č. 2.
K rozkladu zadavatele
113. I zadavatel předkládá v rozkladu námitky proti výroku I napadeného rozhodnutí, a to v rozsahu části odůvodnění, kterou Úřad označil jako obiter dictum a kde se vyjádřil k uznání zkušenosti Ing. P. M. na referenci NKÚ.
114. Podle § 152 odst. 5 správního řádu platí, že nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
115. Podle § 82 odst. 1 správního řádu platí, že odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
116. Konstatuji, že byť Úřad nad rámec vytkl zadavateli jeho postup při posouzení zkušenosti Ing. P. M. na referenci NKÚ, neučinil tuto výtku prostřednictvím samostatného výroku, ale právě jen jako jakési doporučení dalšího postupu zadavatele i k další části, které se věnoval návrh navrhovatele. Je tedy zřejmé, že v této části směřuje rozklad jen proti odůvodnění napadeného rozhodnutí, které se nijak nepromítá do výroku I napadeného rozhodnutí. Návrh byl v této části zamítnut, protože Úřad dospěl k tomu, že zadavatel měl prokázanou zkušenost Ing. P. M. na referenci Komerční centrum, což bylo pro prokázání požadavku podle čl. 6.3 písm. c) bod (vi) zadávací dokumentace dostatečné.
117. Uzavírám proto, že rozklad zadavatele pouze proti části odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí je nepřípustný.
118. Podle § 92 odst. 1 správního řádu platí, že opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.
119. Výsledkem posouzení rozkladu navrhovatele je zrušení výroku I napadeného rozhodnutí. Byť tedy byl rozklad zadavatele posouzen jako nepřípustný a správní řád zamýšlí, aby se mu i tak dostalo pozornosti dle uvedeného ustanovení, po zrušení výroku I napadeného rozhodnutí už neexistuje žádný výrok, ke kterému bych měl zkoumat předpoklady pro přezkoumání napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení, obnovu řízení či vydání nového rozhodnutí.
IX. Závěr
120. Výrok I napadeného rozhodnutí jsem pro nesprávný výklad zadávací podmínky zrušil. Vzhledem k tomu, že výroky II až V napadeného rozhodnutí v mém přezkumu obstály, je nadbytečné vracet výrok I napadeného rozhodnutí Úřadu k dalšímu projednání. I bez něj totiž bude oznámení o výběru č. 2 pravomocně zrušeno a s ním i všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Mgr. Miroslav Kučerka LL.M., advokát, Národní 416/37, 110 00 Praha
2. JUDr. Michal Šilhánek, advokát, Tučapy č.p. 240, 683 01 Tučapy
3. PORR a.s., Dubečská 3238/36, 100 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Ve správním spise jako položka č. 41.
[3] Ve správním spise jako položka č. 66.
[4] Ve správním spise jako položka č. 41.
[5] Ve správním spise jako příloha položky č. 111.
[6] Ve správním spise jako položka č. 44.
[7] Ve správním spise jako příloha položky č. 64.
[8] Ve správním spise jako položka č. 70.
[9] Ve správním spise jako položka a přílohy položky č. 69.
[10] Ve správním spise jako položka č. 68.
[11] Ve správním spise jako příloha položky č. 58.
[12] Ve správním spise jako příloha položky č. 61.
[13] Ve správním spise jako příloha položky č. 61.
[14] Ve správním spise jako příloha položky č. 61.
[15] Ve správním spise jako příloha položky č. 61.
[16] Ve správním spise jako příloha položky č. 63.
[17] Ve správním spise jako položka č. 61.
[18] Ve správním spise jako příloha položky č. 69.