číslo jednací: 42228/2025/500
spisová značka: S0621/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Rozvoj software ISSŘ a jeho podpůrných nástrojů II.
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj
  2. Principal engineering s.r.o.
  3. SEVITECH CZ s.r.o.
  4. SYNCHRONIX, a. s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 23. 12. 2025
• Související rozhodnutí: 42228/2025/500; 49865/2025/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0621/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-42228/2025/500

Brno 30. 10. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 8. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – Principal engineering s.r.o., IČO 26775794, se sídlem Na Hřebenech II 1718/8, 140 00 Praha 4,
• strany smlouvy:
• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1,
• vybraný dodavatel – „Společnost SEVITECH“, jejímiž společníky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 25. 9. 2023 jsou společnost SEVITECH CZ s.r.o., IČO 07081561, se sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4, jako vedoucí společník, a společnost SYNCHRONIX, a.s., IČO 31605052, se sídlem Kalinčiakova 33, 831 04 Bratislava, Slovenská republika, jako druhý společník, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 9. 2025 BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění „Smlouvy na poskytnutí odborných rolí“ uzavřené dne 7. 8. 2025 mezi jmenovaným zadavatelem a jmenovaným vybraným dodavatelem na realizaci veřejné zakázky „Rozvoj software ISSŘ a jeho podpůrných nástrojů II.“ zadávané na základě výzvy k podání nabídky ze dne 10. 7. 2025 v dynamickém nákupním systému „Dynamický nákupní systém - Zajištění ICT odborných rolí“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 9. 2023 pod ev. č. Z2023-038586 ve znění pozdějších změn a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 168-525442 ve znění pozdějších změn,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Principal engineering s.r.o., IČO 26775794, se sídlem Na Hřebenech II 1718/8, 140 00 Praha 4 – ze dne 27. 8. 2025na uložení zákazu plnění „Smlouvy na poskytnutí odborných rolí“ uzavřené dne 7. 8. 2025 mezi zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – a vybraným dodavatelem – „Společnost SEVITECH“, jejímiž společníky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 25. 9. 2023 jsou společnost SEVITECH CZ s.r.o., IČO 07081561, se sídlem Na Strži 2102/61a, 140 00 Praha, jako vedoucí společník, a společnost SYNCHRONIX, a.s., IČO 31605052, se sídlem Kalinčiakova 33, 831 04 Bratislava, Slovenská republika, jako druhý společník – na realizaci veřejné zakázky „Rozvoj software ISSŘ a jeho podpůrných nástrojů II.“ zadávané na základě výzvy k podání nabídky ze dne 10. 7. 2025 v dynamickém nákupním systému „Dynamický nákupní systém - Zajištění ICT odborných rolí“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 9. 2023 pod ev. č. Z2023-038586 ve znění pozdějších změn a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 168-525442 ve znění pozdějších změn, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) zahájil dne 10. 7. 2025 odesláním výzvy k podání nabídky z téhož dne (dále jen „výzva k podání nabídky“) postup směřující k zadání veřejné zakázky „Rozvoj software ISSŘ a jeho podpůrných nástrojů II.“ v dynamickém nákupním systému „Dynamický nákupní systém - Zajištění ICT odborných rolí“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne
29. 8. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 9. 2023 pod ev. č. Z2023-038586 ve znění pozdějších změn a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 9. 2023 pod ev. č. 2023/S 168-525442 ve znění pozdějších změn (dále jen „veřejná zakázka“) .

2.             Z čl. 2.1. výzvy k podání nabídky vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je zajištění odborných kapacit z oblasti informačních a komunikačních technologií pro rozvoj řešení a jeho provoz, přičemž předmětem rozvoje bude »dále rozvíjet moderní, škálovatelné webové aplikace zajišťující agendu stavebního řízení v informačním systému stavebního řízení (dále jen „IS SŘ“), informačním systému kompetencí (dále jen „IS KO“) a dalších s možností vyřízení požadavků
v rámci několika agend stavebního řízení a jiných oblastí (např: obnovitelné zdroje) a její integrace na další komponenty DSŘ a systémy veřejné správy (registr zastupování - REZA, digitální mapy veřejné správy - DMVS, národní geoportál územního plánování - NGÚP atd.). Je požadováno, aby dodané řešení bylo jednoduše upravovatelné, rozšiřitelné a přepoužitelné, a aby splňovalo současné standardy na moderní webovou aplikaci.« Odborné kapacity budou využity zejména na zajištění následujících činností:

a.      „vývoje a rozvoje IS SŘ, IS KO, webových stránek stavební správy, datových rozhraní pro integraci informačních systémů třetích stran (TIDI, velcí investoři atd.) a další zajištění nových a rozvojových funkcionalit v rámci projektu DSŘ a

b.      poskytnutí odborných rolí pro podporu vývojových týmů jako je projektový manažer/ka, scrum master a případné další koordinační role

c.       poskytnutí rolí nutných ke specifikaci a funkční validaci zadání jako je role analytika

d.      poskytnutí rolí pro opravy případných nálezů z testování nebo hlášených z produkčního provozu

e.      poskytování dalších přímo souvisejících odborných služeb mimo nasazování aplikací“.

3.             Podle čl. 2.3. výzvy k podání nabídky činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 18 181 818 Kč bez DPH.

4.             Z dokumentace, kterou zadavatel poskytl vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek byla podána jedna nabídka, a to nabídku vybraného dodavatele – „Společnost SEVITECH“, jejímiž společníky na základě Smlouvy o společnosti ze dne 25. 9. 2023 jsou společnost SEVITECH CZ s.r.o., IČO 07081561, se sídlem Na Strži 2102/61a, 140 00 Praha 4, jako vedoucí společník, a společnost SYNCHRONIX, a.s., IČO 31605052, se sídlem Kalinčiakova 33, 831 04 Bratislava, Slovenská republika, jako druhý společník, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 9. 2025 BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha 2 (dále jen „vybraný dodavatel“).

5.             Dne 24. 7. 2025 zaslal navrhovatel – Principal engineering s.r.o., IČO 26775794, se sídlem Na Hřebenech II 1718/8, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám, resp. proti obsahu výzvy k podání nabídky.

6.             Dne 1. 8. 2025 rozhodl zadavatel o výběru vybraného dodavatele a následně dne 7. 8. 2025 uzavřel s vybraným dodavatelem „Smlouvu na poskytnutí odborných rolí“ (dále jen „smlouva“).

7.             Dne 8. 8. 2025 rozhodl zadavatel o námitkách navrhovatele tak, že je odmítl v plném rozsahu.

8.             Dne 27. 8. 2025 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel návrh navrhovatele z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 odst. 1 písm. d) zákona (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Navrhovatel ve svém návrhu předně shrnuje průběh zadávání veřejné zakázky a uvádí, že měl zájem podat nabídku, nicméně považoval zadávací podmínky uvedené ve výzvě k podání nabídky za nezákonné. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že podal žádost o vysvětlení zadávací dokumentace[1] a následně námitky, avšak s ohledem na skutečnost, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku dříve, než rozhodl o námitkách, nemá nyní jinou možnost než se domáhat uložení zákazu plnění smlouvy. Navrhovatel uvádí, že návrh podává s odkazem na § 254 odst. 1 písm. d) zákona.

10.         Navrhovatel uvádí, že je přesvědčen, že zadavatel vymezil obsah výzvy k podání nabídky v rozporu s platnými právními předpisy a to tím, že v rozporu se zásadou transparentnosti vymezil část zadávací dokumentace týkající se hodnocení nabídek, konkrétně kritérium hodnocení uvedené v bodě 3.3 výzvy k podání nabídky „Kvalita řešení typové úlohy“ a kritérium hodnocení uvedené v bodě 4.4[2] výzvy k podání nabídky „Pohovor“, a svým postupem tak porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

11.         K požadavku na vypracování typové úlohy navrhovatel uvádí, že typová úloha přímo ani nepřímo nesouvisí s poptávaným předmětem plnění. Navrhovatel má dále za to, že zadání typové úlohy neodpovídá požadavkům kladeným na subjektivní hodnoticí kritérium. Navrhovatel uvádí, že podal žádost o vysvětlení zadávací dokumentace s velice konkrétními požadavky na upřesnění zadání typové úlohy, aby byl schopen co nejlépe vypracovat typovou úlohu a získat tak co nejvyšší počet bodů, avšak zadavatel na tyto požadavky v zásadě neodpověděl, resp. odpověděl velmi obecně, což navrhovateli neumožňuje typovou úlohu kvalifikovaně vypracovat.

12.         Dle navrhovatele ze zadání typové úlohy není jasné, jaká má zadavatel očekávání ohledně kvality, rozsahu a obsahu výstupu, který má být v rámci typové úlohy předložen. Navrhovatel identifikuje zejména následující chybějící informace a nejasnosti v zadání:

-          „Povaha modelového AIS, bez níž nelze navrhnout vhodný architektonický model systému;

-          Informace o tom, zda a jaké má systém naplňovat specifické zákonné povinnosti v režimu OVM, bez nichž nelze kvalifikovaně navrhnout např. nastavení robustnosti, dostupnosti a zabezpečení systému a jeho integrace na sdílené služby eGOV;

-          Definice use casů, které mají být v systému prováděny, bez kterých není možné navrhnout jednotlivé komponenty a komunikačních toky mezi těmito komponentami.“

13.         Navrhovatel dále uvádí, že tím, že zadavatel nevymezil zadání a očekávání od typové úlohy dostatečně transparentně, je její následné hodnocení stiženo neodstranitelnou vadou. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel nebude objektivně schopen vypracovanou typovou úlohu hodnotit podle předem stanovených podmínek a parametrů, ale bude si tyto podmínky dotvářet podle potřeby až v rámci samotného hodnocení.

14.         K požadavku na pohovor navrhovatel uvádí, že zadavatel vymezil subjektivní kritéria hodnocení pohovoru v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť tato kritéria jsou formulována velmi nekonkrétně a vágně. Navrhovatel uvádí, že mu nebylo vůbec zřejmé, jaký typ dotazů bude pokládán a co má být v rámci pohovoru hodnoceno. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel nestanovil, jaké konkrétní otázky budou expertům kladeny (případně alespoň kterých podoblastí se budou týkat), jaké odpovědi jsou očekávány, jak bude každá odpověď bodově ohodnocena ani jaká váha bude přiřazena jednotlivým oblastem hodnocení a otázkám.

15.         Navrhovatel poukazuje na tabulku bodového hodnocení pohovoru, podle níž má být pohovor hodnocen, a uvádí, že vágně a nejasně vymezené hodnocení neposkytuje případným dodavatelům nutné a potřebné informace o tom, co má být předmětem hodnocení a co je třeba v rámci pohovoru učinit, aby byla hodnocená osoba považována za „mimořádně nadstandardní“ či „nadstandardní“. Dle navrhovatele tak existuje reálné riziko, že zadavatel bude podmínky pro hodnocení dotvářet až v jeho průběhu, čímž bude celý proces hodnocení zcela netransparentní.

16.         Navrhovatel dále uvádí, že „Zadavatel v rámci nabídky do Veřejné zakázky očekává předložení 35 členů realizačního týmu a 27 rolí, přičemž některé z těchto rolí jsou vysoce specializované a přinášejí vysokou přidanou hodnotu pro celkové plnění. Přesto však Zadavatel požaduje provést pohovor s osobou na pozici React JS developer junior, což je velmi zvláštní, neboť u této pozice se neočekává, že její role bude klíčová pro plnění veřejné zakázky — na rozdíl např. od rolí projektový manažer, specialista bezpečnosti, databázový specialista nebo datový architekt, u nichž však Zadavatel pohovor provádět nehodlá. Tento postup Zadavatele je tak také nutné označit za rozporný se zásadou transparentnosti.“

17.         Navrhovatel shrnuje, že ze zadavatelem stanovených subjektivních kritérií není navrhovateli vůbec zřejmé, co musí typová úloha anebo výstup v rámci pohovoru splňovat, aby obdržel vyšší bodové hodnocení.

18.         Navrhovatel dále uvádí, že pokud je podána pouze jedna nabídka, obvykle to indikuje, že nějakým způsobem došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže a zadavatel vytvořil takové podmínky, které byly akceptovatelné pouze pro jednoho uchazeče.

19.         Navrhovatel závěrem navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy zahájeno dnem 27. 8. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

21.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o   navrhovatel,

o   strany smlouvy:

§  zadavatel,

§  vybraný dodavatel.

22.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 28. 8. 2025.

23.         Dne 8. 9. 2025 Úřad obdržel od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne a dokumentaci k přezkoumávanému postupu.

24.         Dne 12. 9. 2025 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne.

Vyjádření zadavatele k návrhu

25.         Zadavatel uvádí, že v plném rozsahu odkazuje na své rozhodnutí o námitkách. Dále zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že veškeré jeho úkony v rámci zadání veřejné zakázky byly učiněny v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami, a navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

26.         V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že činnost odborných rolí požadovaných v rámci veřejné zakázky spočívá v práci s navrhováním a změnami architektury informačních systémů zadavatele, včetně provázanosti na jejich bezpečnost, rozšiřitelnost, výkon, datové struktury a integračních vazeb. Dle zadavatele tyto odborné role v oblasti systémové architektury mají přímý odraz v typové úloze, jejíž zpracování je předmětem hodnocení. Účelem zavedeného kritéria hodnocení „Kvalita řešení typové úlohy“ je dle zadavatele objektivně a transparentně posoudit úroveň odbornosti a způsob uvažování dodavatele při návrhu komplexního informačního systému s obdobnými charakteristikami, jaké vykazují i informační systémy zadavatele.

27.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že typová úloha byla záměrně navržena jako modelová (nikoli produkční) a slouží k ověření schopností uchazeče komplexně vyvíjet agendový informační systém (dále také jen „AIS“), tj. včetně promyšlení architektury, datového modelu a základních bezpečnostních a integračních principů. Tato schopnost je dle názoru zadavatele přenositelná na rozvoj informačního systému stavebního řízení (dále také jen „IS SŘ“) a informačního systému kompetencí (dále také jen „IS KO“), které rovněž vyžadují modulární architekturu, práci s žádostmi, oprávněními, škálovatelnost a napojení na další informační systémy veřejné správy. Typová úloha proto dle zadavatele plní účel ověření odborné způsobilosti dodavatele.

28.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále uvedl, že považoval za vhodné ověřit schopnosti dodavatelů v obecné rovině skrze typovou úlohu návrhu architektury a klíčových prvků modelového AIS, neboť předmětem příslušné veřejné zakázky není dodávka konkrétního informačního systému, ale poskytnutí kapacit odborných rolí, a informační systém, který je v okamžiku zadávání veřejné zakázky obecně definován jako IS SŘ a IS KO, se může v průběhu plnění měnit dle potřeb zadavatele. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že pokud by postavil typovou úlohu na svém existujícím informačním systému, mohli by dosavadní dodavatelé čerpat ze svých interních znalostí. Dále zadavatel uvedl, že je pro něj klíčové hodnotit dodavatele z hlediska obecné schopnosti navrhování architektury informačního systému veřejné správy.

29.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že ve výzvě k podání nabídky jednoznačně formuloval funkční a nefunkční požadavky a stanovil přesně, jaké jsou požadované výstupy zpracování typové úlohy (včetně architektury, datového modelu, bezpečnosti, integrace), a rovněž uvedl požadavek na maximální rozsah výstupu dodavatelů. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále poukázal na skutečnost, že ve vysvětlení zadávací dokumentace objasnil, že účelem typové úlohy je ověřit schopnost architektonického uvažování nad systémem s typickými požadavky veřejné správy, a to, že výstup má mít formu koncepčního návrhu, nikoli realizační dokumentace.

30.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále uvedl přesvědčení, že odborně způsobilý dodavatel musí být schopen na základě zadání uvedeného ve výzvě k podání nabídky zpracovat koncepční návrh architektury informačního systému. Příprava koncepčních návrhů softwarové architektury je dle zadavatele běžnou součástí činnosti dodavatelů v této oblasti trhu, ať už v oblasti informačních systémů veřejné správy nebo komerčního softwarového vývoje. Zadavatel uvedl, že nemá za to, že by jeho zadávací podmínky v tomto ohledu měly být pro odborně způsobilé dodavatele nesrozumitelné nebo vymykající se běžnému fungování trhu. Dodavatel má dle zadavatele zpracováním typové úlohy ukázat, že chápe požadavky na škálování, provozní spolehlivost a otevřenost vůči budoucím integracím a umí pracovat s architekturou systému v rozsahu, který je v tomto kritériu hodnocen (1. Kvalita návrhu informačního systému a práce s daty, 2. Bezpečnost, integrace a návaznosti, 3. Formální úroveň a srozumitelnost řešení). Zadavatel uvedl, že detaily, jejichž absenci v zadání typové úlohy navrhovatel zadavateli vytýká, nejsou v rámci typové úlohy záměrně požadovány, neboť by to odporovalo modelovému charakteru typové úlohy.

31.         Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že zadání typové úlohy ve výzvě k podání nabídky specifikuje funkční bloky, role, požadavky na audit, publikování dat a rozvoj API (Application Programming Interface), tj. obsahuje jasné informace o cílové skupině (žadatelé, úředníci, schvalovatelé), účelu systému (žádosti o podporu), požadavky na rozšiřitelnost, auditovatelnost, interoperabilitu a architekturu včetně návrhu integrační vrstvy, což umožňuje navrhnout modulární architekturu. Dle zadavatele architektonický návrh typového systému dle typové úlohy nevyžaduje přesnou specifikaci agendy či legislativního rámce, protože zadavatel nepožaduje návrh systému k reálnému nasazení, ale k ověření schopnosti dodavatele pracovat s běžnými požadavky na AIS ve veřejné správě.

32.         Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že z následujících požadavků:

-          „požadavek na škálovatelnost a výkonnost (např. 100 requestů/s),

-          auditovatelnost a logování (např. APM, RUM, error tracing),

-          návrh autentizace/autorizace včetně Identity Provider státu,

-          předpoklad integrace na základní registry, ISZR, AIS a další systémy veřejné

-          správy“

jasně vyplývá očekávání na robustnost, dostupnost a bezpečnost systému. Zadavatel uvedl, že se hodnotí návrhový přístup, ne konkrétní implementační parametry. Dle zadavatele typová úloha definuje funkční role a jejich interakce (žadatel, úředník, schvalovatel), a tím zároveň definuje základní use-cases, přičemž dodavatel má prokázat schopnost navrhnout systémovou architekturu na základě běžně formulovaných požadavků, což je typická dovednost v roli SW architektů, jejichž činnost je předmětem plnění veřejné zakázky.

33.         Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách k námitce navrhovatele, že „zadavatel bude dotvářet podmínky hodnocení dle potřeby až v rámci samotného hodnocení“, uvedl, že navrhovatel tímto brojí nikoliv proti zadávacím podmínkám, ale proti postupu zadavatele v rámci hodnocení, které však ještě neproběhlo. Stěžovatel (resp. navrhovatel) tak dle zadavatele brojí touto námitkou proti abstraktnímu porušení povinnosti zadavatele při konkrétních úkonech v rámci zadávání veřejné zakázky v budoucnu.

34.         Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách odmítl, že by nevymezil, jaký typ dotazů bude při pohovorech pokládán. Zadavatel uvedl, že »jasně vymezil okruh otázek, které budou v rámci pohovorů expertům pokládány („otázky obecně přiléhající k odborné roli každého experta, s cílem ověřit předpoklady pro plnění jejich role v implementaci digitalizace stavebního řízení a územního plánování“) s tím, že otázky se mohou týkat pouze odborné oblasti daného experta. Z výzvy je zřejmé, že otázky týkají specifických činností jen výše uvedených odborných rolí. Takto vymezený předmět hodnocení je dostatečný, neboť má přímou provázanost na předmět plnění veřejné zakázky, je dostatečně konkrétní a rovněž zajišťuje vzájemnou porovnatelnost nabídek. Zadavatel sice v zadávacích podmínkách neformuloval konkrétní dotazy, které se budou pokládat, nicméně k takovému způsobu vymezení předmětu hodnocení jej zákon ani rozhodovací praxe nenutí: zadavatel je vázán tím, že dotazy na experty musí mít návaznost na odbornou roli každého experta a cílem otázek má být ověření předpokladů pro plnění role expertů v implementaci digitalizace stavebního řízení (s tím, že zadavatel zajistil zachování rovnosti mezi účastníky tím, že závazně stanovil, že otázky kladené jednotlivým expertům budou vždy pro každého dodavatele totožné).« Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že formuloval matici pro přiřazování bodů, která závazně stanoví, jaké bodové hodnoty budou přiřazeny k pohovorům s jednotlivými experty dodavatele, přičemž pohovor s daným expertem bude hodnotit jako celek a není povinen stanovit v zadávacích podmínkách konkrétní otázky, které bude v rámci pohovorů pokládat, a proto není povinen stanovit v zadávacích podmínkách ani váhu přikládanou konkrétním pokládaným otázkám. K dílčí námitce, že dané hodnotící kritérium je nastaveno vágně, přičemž nebude možné na jeho základě provést transparentní hodnocení bez „dotváření“ kritérií hodnocení až v procesu hodnocení, zadavatel opětovně uvedl, že daná námitka dle jeho názoru brojí nikoliv proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, ale proti postupu zadavatele v rámci samotného hodnocení, které prozatím neproběhlo.

35.         Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že pro pohovor bylo zvoleno několik rolí, mimo jiné role React JS developer junior, přičemž zadavatel zvolil role určené pro pohovor průřezově tak, aby mohl hodnotit kvalitu nabídnutých odborných rolí na více úrovních. Zadavatel pak opětovně poukázal na skutečnost, že předmětem plnění veřejné zakázky není dodávka konkrétního informačního systému, ale poskytnutí kapacit odborných rolí. Z pohledu zadavatele tak jsou všechny namítané skutečnosti nedůvodné.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

36.         Vybraný dodavatel předně uvádí, že s návrhem na uložení zákazu plnění smlouvy nesouhlasí. Vybraný dodavatel dále uvádí, že porušení pravidel pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému musí být kvalifikované, což znamená, že musí existovat příčinná souvislost mezi prokázaným porušením a alespoň potenciální možností ovlivnění výběru dodavatele.

37.         Navrhovatelem tvrzená porušení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému jsou dle vybraného dodavatele nedostatečně určitá a obecná, odpovídají jen jeho subjektivnímu hodnotícímu soudu, a ne objektivnímu skutkovému stavu věci, jsou zřejmě účelová a tvrzené porušení pravidel nemůže být považované za kvalifikované.

38.         Vybraný dodavatel je toho názoru, že účelem zadavatelem stanovené typové úlohy bylo prověřit odborné schopnosti a zkušenosti dodavatelů a určit, na jaké úrovni budou schopni plnit jednotlivá zadání zadavatele. Vybraný dodavatel uvádí, že v rámci typové úlohy měli dodavatelé vypracovat návrh architektury a klíčových prvků informačního systému pro evidenci a správu žádostí o podporu. Měli tedy vypracovat návrh koncepce určitého informačního systému, což jednoznačně koresponduje s tím, co podle výzvy k podání nabídky bude v rámci plnění zadavatel očekávat od dodavatelů a jak byly poptávané služby vymezeny ve výzvě k podání nabídky. Dle vybraného dodavatele tak typová úloha souvisí s poptávaným předmětem plnění.

39.         Podle názoru vybraného dodavatele bod 3.3 výzvy k podání nabídky obsahoval vše potřebné pro to, aby náležitě odborně zdatný a zkušený dodavatel mohl vypracovat typovou úlohu. Vybraný dodavatel poukazuje zejména na podrobné pokyny týkající se funkčních a nefunkčních požadavků, požadovaných výstupů a formátu výstupu.

40.         Vybraný dodavatel dále uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu nepředkládá žádné důkazy nebo argumenty, které by měly naznačovat, že zadavatel bude podmínky a parametry pro hodnocení „dotvářet“ podle potřeby až v rámci samotného hodnocení.

41.         K požadavku na pohovor vybraný dodavatel uvádí, že je samozřejmé, že zadavatel nemůže dát předem, tj. před konáním pohovoru s jednotlivými zástupci požadovaných rolí, k dispozici znění otázek, anebo dokonce i očekávané odpovědi. Tím by pohovor dle názoru vybraného dodavatele ztratil jakýkoli smysl a stal by se jenom zkouškou schopností kandidátů zapamatovat si předem poskytnutý text. Vybraný dodavatel dále uvádí, že je nepochybné, že předmětem hodnocení měly být odpovědi expertů na položené otázky formulované takovým způsobem, aby co možná nejpřesvědčivěji prokázali svou odbornou erudovanost a rozsah zkušeností. Samotné hodnocení odpovědí experta je pak dle vybraného dodavatele z povahy věci nezbytně subjektivní, a proto nemůže být exaktní. Vybraný dodavatel dodává, že požadavek provést pohovor s osobou na pozici React JS developer junior považuje za naprosto racionální, jelikož pohovory měly dle výzvy k podání nabídky probíhat se čtyřmi rolemi, které byly zvoleny tak, aby bylo možné náležitě zhodnotit odborné schopnosti jednotlivých rolí na průřezovém principu. Současně vybraný dodavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že podání jediné nabídky do zadávacího řízení obvykle naznačuje omezení hospodářské soutěže, což odůvodňuje tím, že „zadavatelé i při největší snaze nemůžou kontrolovat to, kolik dodavatelů podá nabídku. Současně se v praxi vyskytuje neomezené množství důvodů, proč se dodavatelé rozhodnou nezúčastnit soutěže o veřejnou zakázku a nabídku nepodají. Proto rozhodně nelze bez dalšího tvrdit, že v daném případě došlo k omezení hospodářské soutěže.“

42.         Vybraný dodavatel shrnuje, že tvrzení navrhovatele, která mají odůvodňovat oprávněnost návrhu, jsou obecná, nekonkrétní, neurčitá a vystavěná na subjektivních hodnoticích soudech, které však neodpovídají objektivnímu skutkovému stavu věci. Současně dle vybraného dodavatele tato tvrzená porušení pravidel v dynamickém nákupním systému nemohou být považována za kvalifikovaná, protože tak, jak je v návrhu popsal navrhovatel, neovlivnila ani nemohla ovlivnit výběr dodavatele.

43.         Vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh v celém rozsahu zamítl.

Další průběh správního řízení

44.         Usnesením ze dne 22. 9. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

45.         Dne 24. 9. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele a vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

46.         Dne 25. 9. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 24. 9. 2025

47.         Zadavatel uvádí, že k podkladům rozhodnutí v rozsahu usnesení ze dne 22. 9. 2025 neuplatňuje žádné výhrady ani vyjádření.

Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 24. 9. 2025

48.         Vybraný dodavatel uvádí, že s návrhem na uložení zákazu plnění smlouvy nesouhlasí a má za to, že návrh neobsahuje takové skutečnosti, které by naznačovaly naplnění zákonných předpokladů pro uložení zákazu plnění smlouvy. Navrhovatel dle vybraného dodavatele ani neuvádí žádný relevantní důvod, který by naplňoval důvod dle § 254 odst. 1 písm. d) zákona.

49.         Vybraný dodavatel poukazuje na skutečnost, že navrhovatel nabídku nepodal, a uvádí, že nelze tedy nijak předvídat, jakým způsobem by nabídka navrhovatele byla případně hodnocena. Navrhovatel, pokud jde o případné hodnocení jeho teoreticky podané nabídky, uvádí dle vybraného dodavatele pouze nepodložené spekulace, které nelze nijak ověřit. Současně dle vybraného dodavatele navrhovatel ani netvrdí, že by z důvodu hodnoticích kritérií nemohl (bylo mu znemožněno) podat nabídku.

50.         Dle vybraného dodavatele navrhovatel ani nespecifikuje, jaká by mu měla vzniknout nebo hrozit újma.

Vyjádření navrhovatele ze dne 25. 9. 2025

51.         Navrhovatel rekapituluje, že má za to, že zadavatel v rozporu se zásadou transparentnosti vymezil část zadávací dokumentace, konkrétně kritérium hodnocení „Kvalita řešení typové úlohy“ a kritérium hodnocení „Pohovor“. Ze zadání typové úlohy zejména není dle navrhovatele jasné, jaká má zadavatel očekávání ohledně kvality, rozsahu a obsahu výstupu, který má být v rámci typové úlohy předložen. Navrhovatel také upozorňuje, že vágně a nejasně bylo vymezené i kritérium hodnocení „Pohovor“, kdy podmínky a popis tohoto kritéria neposkytují případným dodavatelům nutné a potřebné informace o tom, co má být předmětem hodnocení a co je třeba v rámci pohovoru učinit, aby byla hodnocená osoba například považována za „mimořádně nadstandardní“ či „nadstandardní“.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

52.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

53.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

54.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

55.         Podle § 36 odst. 2 zákona zadavatel uvede zadávací podmínky v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu anebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

56.         Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)      kritéria hodnocení,

b)      metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)      váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

57.         Podle § 130 zákona je zadavatel v průběhu zvláštního postupu povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro zvláštní postupy nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6. Při postupu podle této části se § 39 odst. 2 písm. e), § 39 odst. 5, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně.

58.         Podle § 139 odst. 4 písm. d) zákona zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek; při zavádění dynamického nákupního systému se § 115 zákona nepoužije.

59.         Podle § 141 odst. 1 zákona před zadáním veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému zadavatel odešle všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému výzvu k podání nabídky. Byl-li dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií, vyzve zadavatel dodavatele, kteří jsou zařazeni v kategorii odpovídající zahajované veřejné zakázce. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Pro hodnocení nabídek stanoví zadavatel jedno či více kritérií hodnocení obsažených ve výčtu podle § 139 odst. 4 písm. d) zákona. Výzvu k podání nabídek nelze zaslat před zavedením dynamického nákupního systému.

60.         Podle § 141 odst. 5 zákona zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

61.         Podle § 246 odst. 1 zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem

a)   před uplynutím lhůty pro podání námitek proti

1. vyloučení účastníka zadávacího řízení,

2. výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,

3. obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 zákona, nebo

4. dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,

b)   do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,

c)   před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl,

d)   ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

62.         Podle § 250 odst. 2 zákona po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění ze smlouvy podle § 254 zákona, a to i bez předchozího podání námitek.

63.         Podle § 254 odst. 1 písm. d) zákona může návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 135 odst. 4 zákona nebo § 141 odst. 5 zákona, přičemž porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

64.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

65.         Podle písm. F. přílohy č. 6 k zákonu musí výzva k podání nabídek v dynamickém nákupním systému podle § 141 odst. 1 zákona obsahovat alespoň

1.      identifikační údaje zadavatele

2.      údaje o přístupu k zadávací dokumentaci

3.      lhůtu pro podání nabídek,

4.      způsob podání nabídek včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány,

5.      pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115.

Zjištěné skutečnosti

66.         V čl. 3. výzvy k podání nabídky zadavatel uvedl, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž kritéria hodnocení jsou následující:

A.      Nabídková cena v Kč bez DPH – váha: 40 %

B.      Kvalita řešení typové úlohy – váha: 30 %

C.      Pohovor – váha: 30 %.

67.         V bodě 3.3. výzvy k podání nabídky zadavatel uvedl, že pro účely hodnocení v dílčím kritériu hodnocení „Kvalita řešení typové úlohy“ požaduje, aby dodavatel zpracoval a předložil v nabídce řešení typové úlohy, jejíž zadání je následující: »Zadavatel požaduje pro účely hodnocení nabídek vypracování typové úlohy „Návrh architektury a klíčových prvků modelového agendového informačního systému pro evidenci a správu žádostí o podporu“. Zadavatel zdůrazňuje, že se jedná o typový (modelový, vzorový) agendový informační systém, nikoli o návrh konkrétního systému pro reálné nasazení. Systém bude sloužit žadatelům z řad občanů, úředníkům a schvalovatelům. Cílem je podpořit elektronické podání žádostí, jejich zpracování, kontrolu a vyhodnocení v souladu s požadavky na bezpečnost, auditovatelnost a interoperabilitu ve veřejné správě. Navrhněte ucelenou koncepci řešení včetně architektury, návrhu dat, zabezpečení a způsobu budoucího rozšiřování systému.«

68.         V bodě 3.3. výzvy k podání nabídky byly dále vymezeny následující funkční požadavky na typovou úlohu:

1.      „Registrovaný uživatel (žadatel) může vyplnit a podat žádost prostřednictvím webového rozhraní.

2.      Úředník má přístup k žádostem, může je hodnotit, vracet k doplnění, přiřazovat schvalovatelům, zapisovat poznámky a měnit stav.

3.      Schvalovatel rozhoduje o schválení nebo zamítnutí žádostí.

4.      Všechny akce v systému jsou auditovány.

5.      Vybrané informace o schválených žádostech jsou zveřejněny prostřednictvím veřejného výstupu (např. open data, veřejné API).

V návrhu je třeba pamatovat/zohlednit, že systém bude rozšiřován o další moduly a odborné evidence/databáze, které slouží k ukládání strukturovaných dat z různých formulářů.

6.      Tyto evidence mohou být zároveň zdrojem dat pro jiné části systému (např. automatické předvyplnění žádosti, kontrolní mechanismy).

7.      V rámci rozvoje bude nutné rozšiřovat API pro sledování stavu zpracování žádostí i pro napojení na externí systémy veřejné správy (např. základní registry, ISZR, AIS, datové schránky).“

Dále byly stanoveny následující nefunkční požadavky:

1.      „Aplikace by měla být formou backendového API a single-page-application (SPA) frontendu.

2.      Všechny URL adresy budou za přihlášením, není potřeba řešit SEO.

3.      Aplikace bude provozována na on-premise serverech státní správy.

4.      Aplikace musí být schopná obstát 100 requestů / s.

5.      Aplikace by měla být kompletně logovatelná a hlidaná monitoringem (APM, RUM, error tracing atd.)“

69.         Zadavatel dále v bodě 3.3. výzvy k podání nabídky vymezil požadované výstupy, a to následujícím způsobem:

1.      „Architektura systému

• Architektonický diagram systému (např. podle C4 modelu – úroveň kontejnerů), popis hlavních komponent a jejich rolí,
• stručný návrh komunikačních toků mezi komponentami,
• uvažování o možnosti rozšiřování (např. přidání nových agendových modulů, rozšíření integrační vrstvy).

2.      Datový model (ER nebo logický)

• Návrh hlavních entit (např. žádost, uživatel, přílohy, hodnocení, schválení, audit, role),
• uvažování o variabilitě struktury žádostí – např. ukládání dat z různých typů formulářů (různé agendy, různé datové sady),
• základní návrh schématu alespoň 5 entit včetně relací.

3.      Bezpečnost a auditovatelnost

• Návrh autentizace a autorizace (např. Identity Provider státu, role uživatelů),
• rozdělení oprávnění pro role žadatel, úředník, schvalovatel, správce systému, návrh logování a auditu (co, kdo, kdy, odkud…),
• základní úvaha o ochraně osobních údajů a souladu s GDPR.

4.      Integrace a rozšiřitelnost

• Návrh integrační vrstvy – jak budou napojeny externí evidence nebo základní registry,
• návrh přístupového API pro externí systémy (včetně rozšiřitelnosti),
• uvažování o datových výstupech (např. open data, exporty, veřejný portál).

5.      Optimalizace a škálovatelnost

• Návrh základního toku zpracování žádosti (od podání po rozhodnutí), uvažování o výkonnostních aspektech (např. fronty, cache, dávkové zpracování, škálovatelné komponenty),
• prevence duplikací a nadbytečného dotazování/ukládání dat.“

Zadavatel zde současně vymezil formát výstupu (dokument ve formátu PDF nebo DOCX, diagramy lze vytvořit ručně nebo digitálně, max. 12 normostran textu) a stanovil, že vypracované řešení typové úlohy dle uvedeného zadání dodavatel předloží jako součást své nabídky.

70.         Zadavatel dále v bodě 3.3. výzvy k podání nabídek uvedl, že typová úloha bude hodnocena následujícím způsobem:

„Název aspektu		Popis kvality daného aspektu:	Váha aspektu
Kvalita návrhu IS a práce s daty	• • •	Dodavatel komplexně promyslel návrh architektury systému včetně jasného členění modulů, datových toků a úložišť. Řešení     odpovídá     principům dobré praxe (modularita, škálovatelnost, rozšiřitelnost). Návrh práce s databázemi je efektivní a zohledňuje strukturu dat a potřeby jejich dalšího zpracování.	35 %
Bezpečnost, integrace a návaznosti	• • •	Dodavatel věnoval dostatečnou pozornost bezpečnostním aspektům návrhu (např. autentizace, oprávnění, auditovatelnost, ochrana dat).  Je zřejmá znalost propojení s dalšími systémy veřejné správy pomocí API. Návrh zahrnuje možnosti dalšího rozvoje a využití dat i v jiných agendách.	35 %
Formální úroveň a srozumitelnost řešení	• • •	Dodavatel používá správně odbornou terminologii a konzistentní názvosloví. Text je logicky strukturovaný, přehledný a formulovaný na vysoké odborné úrovni. Řešení působí jako ucelený a promyšlený návrh, nikoliv jen soubor dílčích odpovědí.	30 %

V rámci hodnocení DKH2 bude ke každému z hodnocených aspektů přiřazeno takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění hodnoceného aspektu.

Míra splnění hodnoceného aspektu bude ohodnocena následujícím způsobem:

• 100 bodů – řešení naplňuje hodnocený aspekt bez nedostatků.
• 80 bodů – nabídka vykazuje menší nedostatky, které mají pouze minimální dopad na cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele.
• 60 bodů – nabídka vykazuje nedostatky, které snižují cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele nebo snižují efektivitu řešení, nikoliv však významně.
• 40 bodů – nabídka vykazuje nedostatky, které významně snižují cílovou kvalitu nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele nebo významně snižují efektivitu řešen
• 20 bodů – nabídka vykazuje nedostatky, které nečiní řešení pro Zadavatele nepoužitelným, ale v jejichž důsledku je cílová kvalita nebo použitelnost řešení z pohledu Zadavatele na minimální úrovni.
• 0 bodů – nabídka vykazuje nedostatky, které činí řešení pro Zadavatele nepoužitelným nebo nesplní požadavky uvedené v kapitol 3. 3. Požadované výstupy.“

Dále je pak uveden způsob, jakým bude vypočten získaný počet bodů v rámci daného dílčího kritéria hodnocení.

71.         V bodě 3.4. výzvy k podání nabídky je uvedeno, že v rámci kritéria hodnocení „Pohovor“ bude zadavatel vyzývat k účasti na pohovoru. Dále je zde uvedeno, že „Pohovor bude probíhat s rolemi, konkrétně se Solution architekt id 12, ICT Business Analytik senior id 5, a s jedním zástupcem za roli React JS developer junior id 69 a s jedním zástupcem za roli React JS developer senior id 70“ a že „Hodnotící komise bude při pohovoru klást dotazy k ověření přidané hodnoty nabízené kvality, a to otázky obecné přiléhající k odborné roli každého experta, s cílem ověřit předpoklady pro plnění jejich role v implementaci digitalizace stavebního řízení a územního plánování podle očekávání uvedených v bodu 2.1. výše. Otázky kladené jednotlivým Expertům budou vždy pro každého dodavatele totožné.“ Dále je zde uvedeno, že „Zadavatel v rámci pohovoru očekává schopnost Experta poskytnout tzv. dominantní informace (tzn. informace, na základě kterých je úroveň kvality jednoznačně patrná, doložitelná, měřitelná. Je možné se odkázat na obecně popsané reference, všeobecné standardy, měření kvality, vzdělání, praxi, vybavení apod.). Zadavatel očekává, že Experti v rámci pohovoru představí svou odbornost a přidanou hodnotu stručně, srozumitelně a pochopitelně pro laika. Pohovor bude veden osobně. Ze setkání bude pořízen zvukový nebo zvukový a obrazový záznam.“

72.         Dále je v bodě 3.4. výzvy k podání nabídky uvedeno, že hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení Pohovor bude provedeno podle následujícího klíče:

„Body	Odůvodnění
100	Úroveň nabídky je mimořádně nadstandardní. Odbornost dokládaná Expertem přispívá k řádné implementaci požadovaného řešení. Je podložena údaji, ze kterých lze dovodit, že při plnění veřejné zakázky bude dosaženo velmi vysoké odborné úrovně plnění.
75	Úroveň nabídky je nadstandardní, vyšší než průměrná, nedosahuje ale velmi vysoké úrovně. Odbornost dokládaná Expertem přispívá k řádné implementaci požadovaného řešení. Je podložena údaji, ze kterých lze dovodit, že při plnění veřejné zakázky bude dosaženo vysoké odborné úrovně plnění.
50	Úroveň nabídky je průměrná, standardní. Odbornost dokládaná Expertem přispívá k naplnění řádné implementaci požadovaného plnění, avšak nejsou dostatečně podloženy skutečnostmi, na základě kterých by bylo možné přesvědčivě prokázat, že při plnění veřejné zakázky bude dosaženo vyšší než jen průměrné úrovně kvality plnění.
5	Úroveň nabídky je nízká či nedostatečná. Odbornost předložená Expertem přispívá k naplnění řádné implementaci požadovaného plnění jen minimálně. Zohlednění podstatných skutečností rozhodných pro přidělení vyššího hodnocení bylo nedostatečné.

Dokládaná kvalita v rámci tohoto dílčího kritéria hodnocení bude hodnocena komisí souhrnně.   Každému Expertovi účastníka bude přiřazeno samostatné bodové hodnocení. Po přiřazení bodů všem Expertům účastníka budou tyto body sečteny, tj. v případě max. počtu bodů bude výpočet následný 100 + 100 + 100 + 100 = 400. Finální počet bodů účastníka bude vydělen počtem Expertů, tj. vydělen 4. Tato hodnota bude zaokrouhlena na 2 desetinná místa.“

Dále je pak uveden způsob, jakým bude vypočten získaný počet bodů v rámci daného dílčího kritéria hodnocení.

73.         V dokumentu „Vysvětlení, změna nebo doplnění zadávací dokumentace, rozhodnutí a oznámení zadavatele o prodloužení lhůty pro podání nabídek“ ze dne 22. 7. 2025 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace“)[3] zadavatel uvedl, že „zdůrazňuje, že cílem typové úlohy není navrhnout konkrétní systém pro přesně definovanou agendu, ale ověřit obecnou odbornost uchazeče v návrhu IS ve veřejné správě, jelikož předmětem veřejné zakázky je poskytování odborných rolí. Z toho důvodu jsou některé informace ponechány záměrně otevřené, aby umožnily uchazečům projevit vlastní odborný úsudek.“

74.         K dotazu, resp. námitce týkající se věcné relevance typové úlohy zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že typová úloha má modelový charakter a není navržena jako specifikace reálného systému pro přímou realizaci. Zadavatel uvedl, že cílem typové úlohy je ověřit odbornost uchazeče navrhnout architekturu a klíčové koncepční prvky agendového informačního systému určeného pro běžnou správní agendu veřejné správy, tedy typová úloha je v přímé souvislosti s předmětem veřejné zakázky, kterým je poskytování odborných rolí za účelem rozvoje aplikační vrstvy informačních systémů ve veřejné správě. Zadavatel poukázal na skutečnost, že předmět plnění zahrnuje poskytnutí odborných rolí pro návrh, vývoj, rozvoj a integraci různorodých agendových modulů, a je tedy nezbytné, aby dodavatel prokázal odbornost takový systém strukturovaně navrhnout – právě prostřednictvím typové úlohy.

75.         Zadavatel dále ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že pojem „podpora“ v kontextu zadání označuje obecnou veřejnou podporu či dotaci poskytovanou veřejnoprávním subjektem. Nejedná se o uživatelskou podporu, ale o agendu spojenou s podáváním a správou žádostí o veřejnou finanční podporu.

76.         K dotazu, zda se jedná o nový informační systém na dotace a podle jakého zákona, zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že zadání je modelové a nepředpokládá návrh konkrétního systému podle konkrétního zákona. Zadavatel uvedl, že uchazeč má navrhnout obecně použitelný informační systém pro agendu žádostí o podporu, jaká se vyskytuje napříč veřejnou správou, a že zohlednění konkrétní legislativy není předmětem hodnocení.

77.         K dotazu na obsah žádosti zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že žádost má představovat běžný elektronický formulář, který obsahuje např. identifikaci žadatele, popis předmětu podpory a přílohy, přičemž detaily žádosti nejsou pevně stanoveny, uchazeč má navrhnout řešení, které je rozšiřitelné pro různé typy žádostí.

78.         K dotazům týkajícím se procesu hodnocení žádosti zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že „Uchazeč má navrhnout přiměřeně obecný proces schvalování a hodnocení žádostí, jaký bývá běžný v agendových informačních systémech veřejné správy. Zadavatel záměrně nestanovuje přesné workflow – cílem je posoudit odbornost uchazeče koncipovat takový proces logicky a škálovatelně“.

79.         K dotazu na stavy žádosti, role a lhůty zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že detailní specifikace stavů ani rolí není dána a že je žádoucí, aby uchazeč ve svém návrhu pracoval s běžnými stavy životního cyklu žádosti (např. přijatá, rozpracovaná, schválená, zamítnutá) a s rolemi, které zadání naznačuje (žadatel, úředník, schvalovatel), přičemž lhůty nejsou předmětem hodnocení.

80.         K dotazu, zda se má jednat o kompletní logování, zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že zadání zmiňuje auditovatelnost jako požadavek. Dále zadavatel uvedl, že uchazeč má navrhnout přiměřený rozsah logování pro sledování činností, které mají vliv na průběh nebo výsledek procesu. Nehodnotí se úplnost implementace, ale uvědomění si významu auditní stopy.

81.         K dotazu, zda žádosti budou podléhat GDPR, zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že uchazeč má ve svém návrhu zohlednit, že žádosti obsahují osobní údaje, přičemž stačí základní návrh řešení zabezpečení a právního základu, nikoliv kompletní analýza dopadů dle GDPR.

82.         K dotazu, jaké informace budou zveřejněny, zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že „Uchazeč má navrhnout, jaké informace by mohly být zveřejněny, přičemž musí zohlednit výchozí principy právního řádu ČR. Cílem je ověřit schopnost posoudit zveřejnitelnost dat.“

83.         K dotazu na další moduly a evidence/databáze zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že zadání uvádí, že řešení má být rozšiřitelné, uchazeč má navrhnout architekturu, která umožní přidávat další moduly a systém jednoduše aktualizovat a rozvíjet, přičemž není cílem specifikovat je dopředu.

84.         K dotazu týkajícímu se toho, jaké jiné části systému mohou data čerpat, zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že uchazeč má navrhnout datovou strukturu a toky tak, aby s nimi šlo dále pracovat.

85.         K dotazu na možnost sledování stavu žádosti přes API zadavatel uvedl, že „Uchazeč může navrhnout obecně využitelné rozhraní. Konkrétní systémy nejsou v zadání pevně stanoveny. Cílem je ukázat schopnost navrhnout a integrovat API dle obecných technických standardů a zvyklostí.“

86.         K tvrzení, že nelze navrhnout architekturu bez znalosti provozních a právních parametrů, zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že „úloha má modelový charakter a neslouží k návrhu reálného systému pro konkrétní agendu. Záměrně neklade podmínky na konkrétní zákonný rámec, rozsah provozu nebo konkrétní eGOV služby. Cílem není navrhnout production-ready řešení, ale ukázat odbornost uchazeče navrhnout obecně použitelnou architekturu s potenciálem dalšího rozvoje.“

87.         K dotazu, jak typová úloha souvisí s rozvojem IS SŘ, zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že „Typová úloha slouží k ověření odbornosti uchazeče v návrhu agendového IS s možností integrace a rozvoje. Zadavatel ji zvolil jako nástroj pro hodnocení kvality návrhu bez přímé vazby na konkrétní fázi zakázky nebo systém. Typová úloha nemá sloužit jako návrh řešení pro konkrétní informační systém, ale jako nástroj pro ověření odbornosti uchazeče.“

88.         Navrhovatel zaslal dne 24. 7. 2025 prostřednictvím elektronického nástroje zadavateli námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek, přičemž uvedl, že „je přesvědčen, že Zadavatel vymezil obsah výzvy k podání nabídek do Veřejné zakázky v rozporu s platnými právními předpisy v oblasti veřejných zakázek, a to tím, že v rozporu se zásadou transparentnosti vymezil část zadávací dokumentace – hodnocení nabídek, konkrétně Kritérium 3.3 – Kvalita řešení typové úlohy a Kritérium 4.4 - Pohovor. Stěžovatel podal žádost o vysvětlení zadávací dokumentace týkající se zadání typové úlohy, v níž žádal o objasnění nejasného zadání. Zadavatel však na položené dotazy odpověděl pouze v obecné rovině a ponechal tak nejasně a nezákonně vymezené zadání typové úlohy bez požadované úpravy, čímž porušil základní zásady zadávacího řízení a zároveň ustanovení § 36 odst. 3 ZZVZ.“

Právní posouzení

K tvrzené absenci újmy navrhovatele

89.         Úřad předně k tvrzení vybraného dodavatele, že navrhovatel dostatečně ve svém návrhu nespecifikoval újmu, která mu v důsledku tvrzeného nezákonného postupu zadavatele měla vzniknout, uvádí následující.

90.         Aktivní legitimace k podání návrhu se odvíjí od předpokladu, že navrhovateli v důsledku tvrzeného porušení zákona ze strany zadavatele hrozí nebo vznikla újma v podobě alespoň ztráty teoretické možnosti získat veřejnou zakázku, přičemž tuto újmu musí specifikovat. Úřad pojem „újma“ obsahově vykládá v širším významu než pojem „škoda“. Úřad má proto za to, že navrhovatelem tvrzená újma nemusí být přímo vyčíslena. Podle Úřadu postačí, pokud navrhovatel obecně popíše následky, které mu v důsledku jednání zadavatele vznikly.

91.         Úřad konstatuje, že navrhovatel poté, co mu zadavatel zaslal výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku, podal zadavateli námitky, v nichž brojil proti dle jeho názoru nezákonným zadávacím podmínkám a v nichž rovněž uvedl, že zadání typové úlohy mu neumožňuje typovou úlohu kvalifikovaně vypracovat, a že pokud by podal nabídku, tato by se v důsledku netransparentně vymezených kritérií hodnocení a podmínek pro vypracování typové úlohy nemusela stát nabídkou vítěznou.

92.         Následně v návrhu navrhovatel uvedl, že „důvody a porušení ZZVZ popsané v Navrhovatelem podané námitce jsou také důvody proč se Navrhovatel obrací se svým návrhem na Úřad.“ Dále v návrhu navrhovatel tvrdí, že měl zájem podat nabídku na plnění veřejné zakázky, avšak považoval zadávací podmínky obsažené ve výzvě k podání nabídky za nezákonné. Navrhovatel v návrhu dále mj. uvedl, že podal žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, zadavatel však na jeho požadavky v zásadě neodpověděl, resp. odpověděl velmi obecně, přičemž dle navrhovatele chybí zcela zásadní informace ohledně kvality, rozsahu a obsahu výstupu, který má být předložen v rámci požadované typové úlohy.  Navrhovatel uvedl, že požadované informace byly zcela zásadní pro jeho schopnost úlohu kvalifikovaně vypracovat.  Navrhovatel rovněž ve svém návrhu uvedl, že „Vadným postupem Zadavatele vznikla Navrhovateli újma, neboť v důsledku netransparentně a nezákonně vymezeným hodnoticím kritériím a podmínkám pro vypracování typové úlohy, Zadavatel obdrží neporovnatelné nabídky.“

93.         Ze všeho výše uvedeného lze jednoznačně dovodit, že navrhovatel spatřuje svoji újmu zejména v nemožnosti podat porovnatelnou nabídku a teoreticky tak získat veřejnou zakázku, a to z důvodu, že na základě zadávacích podmínek stanovených zadavatelem není schopen kvalifikovaně vypracovat typovou úlohu. Úřad tak dospěl k závěru, že navrhovatel ve svém návrhu uvedl, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku mu vznikla újma na jeho právech a tuto specifikuje.

K návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy

94.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku dříve, než rozhodl o jeho námitkách proti zadávacím podmínkám stanoveným ve výzvě k podání nabídky, a současně že porušil pravidla pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému a tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, když vymezil kritéria hodnocení „Kvalita řešení typové úlohy“ a „Pohovor“ v rozporu se zásadou transparentnosti, proto se domáhá uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 odst. 1 písm. d) zákona.

95.         Úřad předně konstatuje, že je nesporné, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku v dynamickém nákupním systému v době před doručením rozhodnutí o námitkách navrhovateli, přičemž tak učinil v souladu s § 141 odst. 5 zákona. Úřad tak uvádí, že předmět tohoto správního řízení spočívá v posouzení toho, zda zadavatel porušil pravidla pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému či nikoliv, konkrétně zda kritéria hodnocení „Kvalita řešení typové úlohy“ a „Pohovor“ vymezená v bodech 3.3. a 3.4. výzvy k podání nabídky byla stanovena zadavatelem v souladu se zákonem, resp. zda zadavatel stanovil body 3.3. a 3.4. výzvy k podání nabídky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, zda metoda vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení uvedená v dotčených bodech výzvy k podání nabídky není nejednoznačná a netransparentní a zda tato kritéria hodnocení byla vymezena tak, aby podle nich mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné.

96.         Úřad nejprve uvádí, že předmětná veřejná zakázka je zadávána v již zavedeném dynamickém nákupním systému, tedy na základě zvláštního postupu podle části šesté zákona. Dle § 130 zákona je zadavatel v průběhu zvláštního postupu povinen dodržet stanovené zadávací podmínky a z části druhé zákona se pouze § 39 odst. 2 písm. e), § 39 odst. 5, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně. Jiná ustanovení části druhé zákona se na tento zvláštní postup neuplatní. Pro úplnost Úřad dodává, že zadavatel si ve výzvě k podání nabídek nevyhradil aplikaci žádných dalších ustanovení zákona nad rámec těch, která jsou uvedena v části šesté zákona.

97.         Pokud jde o zadávací podmínky, které jsou pro postup zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému relevantní, v souladu s § 141 odst. 1 zákona platí, že zadavatel vyzývá dodavatele zařazené do zavedeného dynamického nákupního systému k podání nabídek prostřednictvím výzvy k podání nabídek. Obsahové náležitosti výzvy jsou upraveny v příloze č. 6 zákona, přičemž ve výzvě zadavatel uvede mj. údaje o hodnoticích kritérií a má možnost upřesnit (nikoliv změnit) kritéria hodnocení, která uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení, kterým byl dynamický systém zaveden. Náležitosti dle přílohy č. 6 zákona jsou zákonem stanoveny jako minimální a musí být v předmětné výzvě obsaženy vždy. Nad jejich rámec však může zadavatel ve výzvě uvést jakékoli další informace a podmínky, jež uzná za potřebné pro zadání veřejné zakázky, např. včlenit pravidla uvedená v zadávací dokumentaci k zavedení dynamického nákupního systému. (k tomu srov. viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-24938/2025/500, sp. zn. ÚOHS-S0308/2025/VZ, ze dne 3. 7. 2025)

98.         Vzhledem k tomu, že postup zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému představuje postup zadávání veřejné zakázky ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, resp. jedná se o postup podle zákona, je zadavatel v souladu s § 6 zákona povinen v jeho průběhu postupovat rovněž dle základních zásad zadávání veřejných zakázek. Mimo jiné se jedná i o povinnost dodržet zásadu transparentnosti. Transparentnost postupu zadavatele je v kontextu dynamického nákupního systému zásadní, neboť systém je svou povahou flexibilní a opakovaný. Pouze jednoznačné a srozumitelné vymezení zadávacích podmínek umožňuje dodavatelům rovné a informované zapojení do soutěže o každou jednotlivou zakázku zadávanou v rámci systému.

99.         Úřad konstatuje, že ve vztahu ke stanovení zadávacích podmínek zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona mimo jiné vyžaduje, aby veškeré podmínky a pravidla při postupu dle zákona byly stanoveny jasným, srozumitelným, určitým a jednoznačným způsobem, tj. zadávací podmínky nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či pro jejich rozdílný výklad. Účelem takového postupu je nejen, aby všichni dodavatelé působící na relevantním trhu při vynaložení běžné péče mohli přesnému významu zadávacích podmínek rozumět a shodně je i interpretovat, ale rovněž i zajištění schopnosti zadavatele ověřit, zda podané nabídky splňují kritéria veřejné zakázky. Zásadou transparentnosti se ve své judikaturní činnosti již opakovaně zabývaly soudy, kdy např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo judikováno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“.

100.     Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby zadávací podmínky byly vymezeny především objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty čili jak zadavatelem, tak i dodavateli, identickým způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí být dán žádný prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný výklad, a to jak do kvality, tak i do rozsahu poptávaného plnění. Je tedy na místě konstatovat, že neurčitosti v nastavení zadávacích podmínek nemohou jít k tíži dodavatelů, neboť stanovit zadávací podmínky přesně a jednoznačně je povinností, jež stíhá výlučně zadavatele.

101.     Úřad tak s ohledem na výše uvedené shrnuje, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele a má výrazný dopad na průběh dalšího postupu zadavatele, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet či nikoliv. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jenž je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci, resp. v šetřeném případě ve výzvě k podání nabídky. Zadávací podmínky kromě umožnění vlastního rozhodnutí dodavatele, zda podá nabídku či nikoliv, musí být připraveny a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně srovnatelné nabídky. Uvedené ovšem neznamená, že by zadavatel musel detailně popsat veškeré jednotlivé aspekty svých požadavků (např. definovat obecně známé výrazy či odborné termíny) a procedury výběru dodavatele, pokud zadávací podmínky (jejich výklad) jsou odborně zdatnému dodavateli zřejmé. Zadavatel tedy zadávací podmínky vymezí v dostatečné míře podrobnosti, přičemž může současně vycházet z predikce dostatečné odborné úrovně dodavatelů. Pokud takovým požadavkům zadavatel vyhoví, nelze mu vytýkat, že by tímto přenášel odpovědnost za správnost zadávacích podmínek na dodavatele s argumentem, že měl zadávací podmínky vymezit s větší mírou podrobnosti.  

102.     Zadavatel má tedy povinnost stanovit zadávací podmínky tak, aby všichni potenciální dodavatelé měli jasnou představu o tom, jak připravit své nabídky. Stěžejním kritériem pro stanovení zadávacích podmínek je požadavek, aby tyto byly určité a jednoznačné a dodavatelům tak umožňovaly podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení.

103.     V šetřeném případě zadavatel stanovil ve výzvě k podání nabídky následující kritéria hodnocení: „Nabídková cena v Kč bez DPH“ – s váhou 40 %, „Kvalita řešení typové úlohy“ – s váhou 30 % a „Pohovor“ – s váhou 30 %.

104.     Předně je nutno konstatovat, že zákon nestanoví, v jaké výši musí být stanovena váha jednotlivých kritérií hodnocení (vč. kritéria ceny). Úřad akcentuje, že vymezení hodnoticích kritérií a jejich vah je zcela v gesci zadavatele (samozřejmě při dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek, zejména zásady transparentnosti).

105.     Ke kritériu hodnocení „Kvalita řešení typové úlohy“ navrhovatel namítá, že toto přímo ani nepřímo nesouvisí s poptávaným předmětem plnění, tj. s rozvojem aplikace zajišťující agendu stavebního řízení v informačním systému stavebního řízení.

106.     Zadavatel ke shora uvedené námitce v rozhodnutí o námitkách uvedl, že předmětem veřejné zakázky je zajištění odborných kapacit z oblasti informačních a komunikačních technologií pro rozvoj řešení a jeho provoz, přičemž předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění odborných kapacit pro rozvoj moderní, škálovatelné webové aplikace zajišťující agendu stavebního řízení v informačním systému stavebního řízení, informačním systému kompetencí a dalších s možností vyřízení požadavků v rámci několika agend stavebního řízení a jiných oblastí a její integrace na další komponenty digitalizace stavebního řízení a systémy veřejné správy. Činnost odborných rolí dle zadavatele spočívá v práci s navrhováním a změnami architektury informačních systémů zadavatele, včetně provázanosti na jejich bezpečnost, rozšiřitelnost, výkon, datové struktury a integračních vazeb, což má přímý odraz v typové úloze. Typová úloha byla dle zadavatele záměrně navržena jako modelová a slouží k ověření schopností uchazeče komplexně vyvíjet agendový informační systém, tj. včetně promyšlení architektury, datového modelu a základních bezpečnostních a integračních principů.

107.     Úřad konstatuje, že ze zadání typové úlohy je zřejmé, že zadavatel zvolil modelový návrh architektury a klíčových prvků agendového informačního systému pro evidenci a správu žádostí o podporu, přičemž zadání typové úlohy obsahuje pouze obecné požadavky na architekturu agendového informačního systému, nikoliv specifické požadavky týkající se stavebního řízení. Skutečnost, že typová úloha neřeší konkrétní agendu stavebního řízení, ale je formulována jako modelový případ zaměřený obecně na návrh architektury a klíčových prvků agendového informačního systému, však automaticky nezakládá nesoulad s předmětem veřejné zakázky. Obecné požadavky zadavatele nepochybně slouží k ověření odborných kapacit dodavatele a jeho schopnosti navrhovat a rozvíjet komplexní agendový informační systém (tj. i informační systém stavebního řízení). Úřad je toho názoru, že obecné zadání typové úlohy bylo zadavatelem koncipováno tak, aby pokrývalo klíčové architektonické a funkční aspekty agendového informačního systému, které jsou přenositelné a aplikovatelné i na specifický systém pro stavební řízení. Schopnost dodavatele zpracovat obecnou typovou úlohu, resp. navrhnout obecný koncept architektury agendového informačního systému tak dle Úřadu představuje mj. i základní předpoklad pro úspěšný vývoj či rozvoj konkrétního systému souvisejícího se stavebním řízením. Úřad je toho názoru, že pokud dodavatel prokáže, že je schopen zpracovat, resp. navrhnout a implementovat typovou úlohu splňující obecné požadavky zadavatele, lze s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat, že bude schopen řešit i konkrétní požadavky zadavatele v oblasti stavebního řízení, neboť tyto jsou na této obecné bázi postaveny.

108.     Úřad tak konstatuje, že typová úloha je (záměrně) koncipována tak, aby simulovala řešení obdobné svou povahou, rozsahem i složitostí požadavkům běžně kladeným na informační systémy orgánů veřejné moci, tedy i na budoucí konkrétní systém stavebního řízení. Obecné architektonické a funkční požadavky obsažené v zadání typové úlohy jsou navrženy tak, aby byly přenositelné a aplikovatelné při řešení skutečné agendy veřejné správy, včetně oblasti stavebního řízení. Dle Úřadu je totiž architektura agendového systému odborně nezávislá na konkrétní agendě – principy návrhu, modularita, integrace, datové toky a bezpečnostní standardy jsou v obecné rovině aplikovatelné bez ohledu na to, zda se jedná o evidenci žádostí o podporu nebo např. žádostí o stavební povolení. Naopak příliš konkrétní zadání typové úlohy se zaměřením výhradně na agendu stavebního řízení by mohlo vést k neoprávněnému zvýhodnění dodavatelů, kteří již mají s touto agendou přímou zkušenost, čímž by mohlo dojít k omezení hospodářské soutěže v rozporu se zákonem. Obecné zadání umožňuje zadavateli posoudit schopnost dodavatele navrhnout funkční architektonický koncept i v situaci, kdy nejsou detailněji specifikovány jednotlivé funkcionality systému, což odpovídá běžnému projektovému prostředí, v němž se od dodavatele určitá samostatnost při návrhu řešení na základě aktuálních potřeb zadavatele. Dle názoru Úřadu se tedy jedná o validní a přiměřený nástroj, pomocí něhož lze relevantním a objektivním způsobem ověřit odbornou způsobilost a schopnost dodavatele zvládnout komplexní vývoj systému obdobného typu.

109.     Předmětem veřejné zakázky je mimo jiné zajištění vývoje a rozvoje informačního systému, webových aplikací, datových rozhraní a dalších komponent tvořících technickou infrastrukturu agendového řízení. Typová úloha, jakožto modelový návrh architektury a základních komponent agendového informačního systému, s tímto z pohledu Úřadu plně koresponduje. Úřad k tomu dodává, že právní úprava veřejného zadávání nepožaduje, aby veškeré požadavky zadavatele formulované v zadávací dokumentaci, resp. ve výzvě k podání nabídky nutně reflektovaly přímo konkrétní aspekty budoucího plnění. Dle Úřadu postačuje, pokud s předmětem plnění souvisejí v logické, funkční nebo věcné rovině. V tomto smyslu není nezbytné, aby typová úloha zcela kopírovala konkrétní strukturu nebo funkčnost informačního systému pro stavební řízení, postačuje, že její zaměření odpovídá požadavkům na návrh a vývoj agendového systému obdobného typu a složitosti. Dle Úřadu tak lze kvalitu či úroveň odborných kapacit z oblasti informačních a komunikačních technologií (jejichž zajištění je předmětem veřejné zakázky) ověřit prostřednictvím typové úlohy obsahující obecné požadavky na návrh architektury agendového informačního systému.

110.     S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že požadavek na zpracování typové úlohy souvisí s předmětem veřejné zakázky.

111.     Navrhovatel dále namítá, že zadání typové úlohy nebylo stanoveno v souladu se zásadou transparentnosti a že není (ani po vysvětlení zadávací dokumentace) jasné, jaká má zadavatel očekávání ohledně kvality, rozsahu a obsahu výstupu, který má být v rámci typové úlohy předložen. Dále navrhovatel namítá, že vymezení předmětného kritéria hodnocení neodpovídá požadavkům na subjektivní hodnocení.

112.     Úřad v obecné rovině nejprve konstatuje, že hodnocení nabídek představuje klíčovou fázi pro výběr dodavatele konkrétní veřejné zakázky. Jedním z předpokladů pro to, aby hodnocení nabídek proběhlo v souladu se zákonem, je stanovení takových hodnoticích kritérií, která budou splňovat přísné požadavky základních zásad postupu zadavatele podle zákona. Úřad dále uvádí, že zadavatel je oprávněn stanovit pro hodnocení nabídek kvalitativní kritéria hodnocení, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto ani objektivně měřitelná. Zadavatelé jsou tedy oprávněni hodnotit nabídky v rámci tzv. subjektivních kritérií, která nemusí být exaktně měřitelná, čemuž odpovídá i postup zadavatele v šetřeném případě, kdy ve vztahu k posuzovanému hodnoticímu kritériu stanovil, že bude hodnotit vypracování typové úlohy „Návrh architektury a klíčových prvků modelového agendového informačního systému pro evidenci a správu žádostí o podporu“.

113.     K zásadě transparentnosti v souvislosti s použitím kritérií kvality lze v obecné rovině odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020, ve kterém soud konstatoval: „Požadavek na transparentnost je klíčovým atributem celého zadávacího (resp. koncesního) řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. (…) Jsou-li v postupu zadavatele shledány takové prvky, jež by mohly činit zadávací řízení nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele, není pak splněn požadavek transparentnosti, nehledě na to, zda se podaří prokázat konkrétní porušení některé konkrétní zákonné povinnosti či nikoliv. Jestliže § 116 odst. 3 ZZVZ konkrétně požaduje vymezení kritérií kvality tak, aby bylo ověřitelné naplnění těchto kritérií, pak nepožaduje nic jiného než to, aby byla tato kritéria stanovena transparentně. Předpokladem ověřitelnosti naplnění kritérií je jejich vymezení tak, že u uchazečů nebudou vzbuzovat pochybnosti o tom, co bude zadavatel hodnotit, a o co tedy mají ve svých nabídkách usilovat. Kritéria kvality tedy musí být srozumitelná a jednoznačná (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222). Totéž lze říci o požadavku na vymezení kritérií kvality tak, aby byly nabídky porovnatelné. Opět jde o to, aby kritéria kvality nepřipouštěla dvojí výklad a byla natolik jasná, aby bylo nejen zadavateli, ale i uchazečům a vnějším pozorovatelům zřejmé, proč určitá nabídka bude vyhovovat zadávacím podmínkám lépe (tj. bude větší měrou naplňovat určité kritérium). I zde se tedy jedná o prvek transparentnosti zadávacích podmínek. Požadavek na srozumitelnost a jednoznačnost kritérií kvality ale neznamená nutnost stanovit kritéria tak, aby hodnocení nabídek bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či určitého měření. V rámci kritérií kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou zcela exaktně měřitelné. Může se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky (resp. koncese) i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvářen určitý prostor pro uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou zadávání veřejných zakázek (srov. žalobcem citovaný rozsudek Soudního dvora ve věci TNS Dimarso NV). Jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií kvality připouští uvážení hodnotící komise, neznamená to nutně, že by se jednalo o netransparentní postup. Transparentnost se odvíjí od rozsahu takového uvážení. Jestliže je samotné kritérium kvality či způsob jeho hodnocení natolik vágní či nejednoznačný, že umožňuje svévoli hodnotící komise, lze jistě hovořit o netransparentním vymezení zadávacích podmínek. Je však nutno rozlišovat mezi tím, kdy zadávací podmínky ponechávají hodnotící komisi prostor pro svévoli a kdy ji pouze ponechávají právem aprobovaný prostor pro uvážení.“

114.     Zmíněný rozsudek byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 85/2020-38 ze dne 16. 9. 2020, který konstatoval, že se ztotožňuje se závěry Krajského soudu v Brně, „podle nějž není nezbytné stanovovat kritéria kvality tak, aby hodnocení nabídek bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či jednoznačného měření. V rámci kritérií kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou exaktně měřitelné. Může se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky (resp. koncese) i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvořen určitý prostor pro uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou zadávání veřejných zakázek. Naopak, možnost jistého uvážení hodnotící komise považuje Nejvyšší správní soud za prospěšnou, pohybuje-li se tato možnost v rozsahu nezakládajícím pochybnosti o možné svévoli.“

115.     Nejvyšší správní soud citovaný závěr zopakoval např. i v rozsudku č. j. 3 As 109/2022-81 ze dne 18. 6. 2024, když uvedl: „Nejvyšší správní soud upozorňuje, že stěžovatelka napadá hodnocení provedené u subjektivních hodnoticích kritérií kvality, u nichž ‚není typicky možné jejich popis provést takovým způsobem, aby zadavatel dotčené kritérium do nejmenších podrobností naprosto konkretizoval, resp. dokonce objektivizoval. Tímto postupem by totiž samotné využití subjektivního hodnoticího kritéria pozbylo smyslu, když by pro subjektivní posouzení takto rigidně vymezeného kritéria nezbyl prakticky vůbec žádný prostor. Naprosto detailní popis hodnoceného kritéria, který by prakticky vylučoval možnost jakéhokoliv subjektivního uvážení hodnoticí komise o míře jeho naplnění, by přitom mohl mít vůči zadavatelům až nepřiměřeně diskriminační charakter. Lze totiž předpokládat, že takový detailní popis by nedůvodně zvýhodňoval určitá řešení oproti jiným, aniž by mezi nimi z pohledu objektivní potřeby zadavatele existovaly relevantní rozdíl,‘ (srov. Podešva, V. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023, právní stav k 16. 7. 2023, dostupné v systému ASPI, k § 115 odst. 1 písm. a); zvýraznění doplněno).“

116.     Zadavatel v bodě 3.3. výzvy k podání nabídky uvedl, že požaduje ucelenou koncepci řešení, včetně architektury, návrhu dat, zabezpečení a způsobu budoucího rozšiřování systému. Zadavatel dále specifikoval funkční požadavky, nefunkční požadavky a požadované výstupy (v podrobnostech viz body 68. a 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve vysvětlení zadávací dokumentace pak zadavatel upřesnil, že cílem typové úlohy není navrhnout konkrétní systém pro přesně definovanou agendu, ale ověřit obecnou odbornost uchazeče týkající se návrhu informačního systému ve veřejné správě. Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že některé informace jsou ponechány záměrně otevřené, aby uchazeči mohli projevit vlastní odborný úsudek. Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace mj. upřesnil, že „podporou“ je myšlena obecná veřejná podpora či dotace a žádost má představovat běžný elektronický formulář, který obsahuje např. identifikaci žadatele, popis předmětu podpory, přílohy. Zadavatel dále ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že je žádoucí, aby dodavatel pracoval s běžnými stavy životního cyklu žádosti (např. přijatá, schválená, zamítnutá) a s rolemi, které zadání naznačuje (žadatel, úředník, schvalovatel).

117.     Navrhovatel namítá, že bez znalosti konkrétní povahy modelového informačního systému nelze navrhnout vhodný architektonický model, avšak toto své tvrzení nijak blíže neodůvodňuje, ani nedokládá, v čem konkrétně má spočívat překážka pro vypracování požadovaného výstupu.

118.     Úřad ke shora uvedené námitce uvádí, že zadavatelem požadovaný výstup spočívá v návrhu obecného architektonického modelu agendového informačního systému, nikoli v návrhu konkrétního informačního systému určeného pro jednu specifickou agendu veřejné správy. Úřad je toho názoru, že obecný návrh architektury je možné zpracovat i bez detailní znalosti konkrétní věcné agendy, pokud jsou zadány funkční a nefunkční požadavky a specifikovány očekávané výstupy, jak tomu bylo v předmětném případě. Tyto požadavky vytvářejí dostatečný rámec, v němž se má architektonický návrh pohybovat, resp. na základě nichž má být požadovaný návrh zpracován. Dodavatel tak má možnost navrhnout model, který bude z hlediska řešené agendy neutrální, resp. univerzální, ale zároveň bude technicky a logicky připraven k přizpůsobení konkrétní agendě. Možnost navrhnout obecný architektonický model agendového informačního systému tedy není dle Úřadu podmíněna detailní znalostí konkrétní věcné agendy, pro niž má být systém vytvořen.

119.     Navrhovatel dále namítá, že chybí informace o tom, jaké má systém naplňovat specifické zákonné povinnosti v režimu orgánu veřejné moci. Navrhovatel uvádí, že bez těchto informací nelze kvalifikovaně navrhnout nastavení robustnosti, dostupnosti a zabezpečení systému a jeho integrace na sdílené služby eGOV. Navrhovatel však ani k této námitce neuvádí žádné konkrétní důvody, proč nelze typovou úlohu, která spočívá v návrhu obecného architektonického modelu agendového informačního systému, bez uvedených informací zpracovat.

120.     Úřad opětovně konstatuje, že zadavatelem požadovaný výstup představuje obecný návrh architektury informačního systému, nikoliv implementaci konkrétní agendy. Tento obecný model má ověřit schopnost dodavatele navrhnout libovolný agendový informační systém, který bude rozšiřitelný, bezpečný a snadno integrovatelný, což však nevyžaduje detailní znalost specifických zákonných povinností, které se vážou ke konkrétní agendě. Zadavatel ve výzvě k podání nabídky stanovil obecné požadavky na robustnost, bezpečnost či integraci na sdílené služby eGovernmentu, jež jsou obecně aplikovatelné napříč agendami veřejné správy. Zadavatel například uvedl požadavky na auditovatelnost a logování, zabezpečení a monitoring, provoz na infrastruktuře veřejné správy, škálovatelnost systému či integraci na základní registry a další systémy veřejné správy. Jedná se tedy o obecné technické a provozní požadavky, které odpovídají běžným standardům a požadavkům na informační systémy veřejné správy. Současně je běžným předpokladem, že dodavatel působící v této oblasti má povědomí o relevantních právních předpisech (např. zákon o zpracování osobních údajů, zákon o kybernetické bezpečnosti, zákon o právu na digitální služby apod.) a dovede tyto požadavky při návrhu obecné architektury zohlednit. Úřad uvádí, že je zřejmé, že zadavatel záměrně nestanovil konkrétní agendu (např. stavební řízení, školství apod.), protože cílem typové úlohy je navrhnout modulární systém, který lze následně přizpůsobit různým agendám.

121.     Úřad proto shrnuje, že v posuzovaném případě není nutné, aby zadavatel definoval konkrétní zákonné povinnosti vztahující se ke specifické agendě, neboť požadovaný výstup představuje obecný architektonický návrh systému. Zadavatel poskytl rozsáhlý a strukturovaný seznam funkčních a nefunkčních požadavků, které tvoří dostatečný základ pro vypracování kvalifikovaného návrhu obecného architektonického modelu, přičemž tyto požadavky zohledňují i právní a bezpečnostní aspekty, jež jsou běžně kladeny na informační systémy orgánů veřejné moci. Dodavatel má v tomto ohledu prokázat svou schopnost navrhnout systém, který bude modulární, rozšiřitelný a adaptabilní s ohledem na právní rámec informačních systémů veřejné správy. Rozsah požadavků uvedených zadavatelem se Úřadu jeví jako dostatečný pro vytvoření kvalifikovaného návrhu obecného architektonického modelu, neboť pro účely hodnocení je stěžejní předvést porozumění principům vývoje informačního systému pro veřejnou správu, nikoliv předložit konečné řešení implementace konkrétního systému.

122.     Navrhovatel dále uvádí, že je nedostatečná informace týkající se „use casů“ (uživatelských scénářů), které mají být v systému prováděny, a není tak možné navrhnout jednotlivé komponenty a komunikační toky mezi těmito komponentami.

123.     K této námitce Úřad uvádí, že zadavatel ve výzvě k podání nabídky uvedl řadu funkčních požadavků, které ve své podstatě představují základní uživatelské scénáře (např. možnost podat žádost, zpracování žádosti úředníkem, schválení žádosti schvalovatelem, auditní záznamy o prováděných akcích, publikace schválených žádostí, využití odborných evidencí pro předvyplňování žádostí apod.). Úřad dále konstatuje, že zadání výslovně požaduje, aby navržená architektura byla připravena na rozšíření o další agendy a odborné evidence, umožňovala rozšíření API a napojení dalších externích systémů a zvládla škálování na výkon (100 req/s) a provoz na státní infrastruktuře. Tyto požadavky dle Úřadu umožňují dodavatelům navrhnout komponenty systému i jejich vzájemné interakce. Dodavatel tak má dostatečný prostor k tomu, aby na jejich základě navrhl logickou a technickou strukturu systému včetně komunikačních toků mezi komponentami. Nadto Úřad dodává, že v kontextu modulární a škálovatelné architektury není dle jeho názoru nezbytné detailně znát každý konkrétní uživatelský scénář, neboť systém by měl být navržen tak, aby umožnil rozšiřitelnost a adaptaci na různé scénáře během následné implementace a provozu.

124.     Úřad na tomto místě opětovně akcentuje, že výzva k podání nabídky výslovně předpokládá, že architektura systému má být modulární, rozšiřitelná o další agendy a odborné evidence a technicky připravená na následnou integraci s externími systémy veřejné správy. Vzhledem k tomu, že požadovaný výstup je obecný architektonický návrh, nelze dle Úřadu po zadavateli požadovat, aby definoval detailní scénáře všech možných uživatelských interakcí. Úřad dále podotýká, že předmětem hodnocení nemá být zpracování konkrétního uživatelského scénáře, ale návrh architektury, jasné členění modulů, efektivnost, struktura dat atd., tedy návrh konkrétních komponent a vzájemných komunikačních toků je ponechán na dodavateli a je předmětem hodnocení.

125.     Úřad tak shrnuje, že zadavatel ve funkčních požadavcích na zpracování typové úlohy dostatečně popsal klíčové uživatelské scénáře, které mají být systémem pokryty, popsal role, hlavní funkce, požadovaný výstup a integrační směr, což poskytuje dostatek informací pro návrh architektury a komunikačních toků mezi komponentami.

126.     Úřad tak s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že zadavatel poskytl ve výzvě k podání nabídky dostatečný rozsah informací pro zpracování návrhu obecného architektonického modelu agendového informačního systému. Požadavky zadavatele z pohledu Úřadu zahrnují všechny klíčové oblasti relevantní pro návrh informačního systému veřejné správy – včetně funkcionality, bezpečnosti, auditovatelnosti, škálovatelnosti, napojení na základní registry a předpokladu souladu s legislativními požadavky. Úřad v této souvislosti podotýká, že cílem požadavku na vypracování typové úlohy je posoudit a ověřit, zda je dodavatel schopen navrhnout architekturu informačního sytému, která bude jasně a logicky strukturovaná, škálovatelná, rozšiřitelná, propojitelná s dalšími systémy atd. Z povahy věci je proto nezbytné ponechat prostor pro odborné uvážení dodavatele, neboť právě míra schopnosti dodavatele navrhnout (obecnou) ucelenou koncepci řešení je předmětem hodnocení. Úřad konstatuje, že zadání typové úlohy nelze konkretizovat do nejmenších podrobností a detailů, jak požaduje navrhovatel, neboť by tím zcela zanikl účel využití subjektivního kritéria hodnocení, jehož podstatou je právě posouzení individuálního přístupu a odbornosti dodavatele.

127.     Navrhovatel dále namítá, že zadavatel nebude na základě vymezení kritéria hodnocení „Kvalita zpracování typové úlohy“ objektivně schopen nabídky, resp. vypracovanou typovou úlohu hodnotit podle předem stanovených podmínek a parametrů.

128.     Úřad předně konstatuje, že zákonná úprava v případě zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému nikterak nebrání stanovení subjektivních hodnoticích kritérií, nicméně je tak nutné učinit v souladu se zásadou transparentnosti.

129.     Účelem subjektivních hodnoticích kritérií není stanovit matematicky exaktní hodnocení, ale poskytnout zadavateli prostor pro odborné a kvalifikované posouzení kvality řešení dodavatele v předem vymezených oblastech. Je však nezbytné, aby zadavatel u každého takového kritéria vymezil alespoň rámec hodnocení, včetně toho, co bude posuzováno, jaké aspekty mají vliv na hodnocení a jak bude přidělováno bodové ohodnocení. Při posouzení právní otázky, do jaké míry musí být stanovená hodnoticí kritéria konkrétní, je třeba především vycházet z jejich účelu. Pokud je to možné, zadavatel se musí snažit tato kritéria v zadávacích podmínkách co nejvíce objektivizovat. Nicméně, právě proto, že podstata subjektivních hodnoticích kritérií souvisí s uvážením zadavatele, nelze požadavek objektivizace aplikovat tak přísně, aby subjektivní hodnoticí kritérium ztratilo svůj význam tím, že by se stalo až příliš objektivním. Při přezkoumávání zadávacích podmínek, které stanoví způsob hodnocení nabídek podle kritérií kvality, nelze tedy požadavky na přesnost vymezení hodnoticích kritérií vykládat tak, že dodavatel musí ze zadávacích podmínek vždy získat zcela přesnou informaci o tom, kolik bodů dostane za každý aspekt podané nabídky.

130.     Zadavatel u subjektivních hodnoticích kritérií tedy musí specifikovat, na základě čeho bude naplnění těchto kritérií hodnotit, tzn. musí podrobně rozepsat, co bude hodnotit (předmět hodnocení), jaké vlastnosti předmětu hodnocení mají vliv na výsledek hodnocení, a nakonec jakou metodou bude přidělovat u jednotlivých kritérií a dílčích kritérií bodové hodnocení. V těch částech veřejné zakázky, u nichž zadavateli není předem známo, jak má vypadat nejvhodnější řešení (např. proto, že v dané oblasti existuje několik srovnatelných obecně uznávaných postupů), lze považovat i méně precizní vymezení požadavků za zcela legitimní, neboť právě takový postup umožňuje dodavatelům řádně soutěžit i v této oblasti.

131.     Zadavatel v bodě 3.3. výzvy k podání nabídky uvedl, že typová úloha bude hodnocena dle následujících aspektů: Kvalita návrhu IS a práce s daty – váha 35 %, Bezpečnost, integrace a návaznosti – váha 35 % a Formální úroveň a srozumitelnost řešení – váha 30 %. Ke každému aspektu pak zadavatel uvedl, co bude v jeho rámci hodnotit (v podrobnostech viz bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

132.     Zadavatel dále uvedl, že ke každému z hodnocených aspektů bude přiřazeno takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění hodnoceného aspektu, k čemuž uvedl popis bodové škály odrážející úspěšnost hodnocené nabídky v rámci daného kritéria hodnocení. Úřad k tomu sděluje, že zadavatel jednoznačně stanovil šest kvalitativních úrovní hodnocených aspektů typové úlohy, přičemž uvedl bodové ohodnocení v dané kvalitativní úrovni a srozumitelně popsal, jaké nabídky budou do jednotlivých kvalitativních úrovní zařazeny.

133.     Způsob hodnocení uvedený v bodě 3.3. výzvy k podání nabídky tedy dle Úřadu umožňuje dodavatelům porozumět tomu, jaké parametry jejich návrhů budou hodnoceny a jaké kvality by měly dosahovat, aby dosáhly vyššího bodového hodnocení. Úřad neshledal, že by výše popsaný způsob hodnocení vykazoval znaky svévole nebo netransparentnosti. Naopak, zvolená metoda hodnocení z pohledu Úřadu dostatečně vymezuje rámec, v němž bude hodnoticí komise posuzovat jednotlivé nabídky, a zároveň ponechává zadavateli prostor pro odborné posouzení úrovně zpracování předmětu hodnocení.

134.     V této souvislosti je třeba opětovně zdůraznit, že konkrétní způsob řešení ponechává zadavatel na dodavatelích a činí jej předmětem hodnocení nabídek. Není tedy možné požadovat, aby zadavatel předem exaktně definoval, jaké konkrétní architektonické řešení je nejvhodnější, když cílem zadání je právě umožnit dodavatelům navrhnout vlastní optimální řešení na základě daných požadavků. V situacích, kdy zadavatel nemá jediný preferovaný způsob řešení (např. pro jeho různorodost nebo technologickou otevřenost), je zcela legitimní, že posouzení kvality řešení bude probíhat právě prostřednictvím subjektivního hodnocení.

135.     V šetřeném případě tedy zadavatel požadavkům na vymezení subjektivního hodnoticího kritéria dostál, neboť v rámci kritéria „Kvalita typové úlohy“ a jeho jednotlivých hodnocených aspektů podrobně popsal, co bude hodnotit, a vymezil, jaké vlastnosti budou mít vliv na hodnocení. Současně pak zadavatel popsal i metodu přidělení bodového hodnocení. Úřad uvádí, že zadavatel v rámci jednotlivých aspektů hodnocení uvedl jak konkrétní oblasti, které budou hodnoceny (např. modularita, škálovatelnost, bezpečnostní prvky, formální kvalita dokumentace), tak i požadované vlastnosti návrhů, které přispívají k vyššímu bodovému hodnocení (např. přehlednost, efektivnost, možnost rozvoje apod.). Nabídky tak byly dle Úřadu způsobilé být porovnány na základě vymezených kritérií, a zároveň stanovená hodnoticí kritéria sama o sobě nevytvářejí prostor pro svévoli ze strany zadavatele. Navrhovateli tak muselo být zřejmé, co bude při hodnocení kritéria „Kvalita zpracování typové úlohy“ vzato v úvahu a jakým způsobem bude zadavatel při hodnocení postupovat. Po zadavateli nelze požadovat, aby ve výzvě k podání nabídky podrobně definoval veškeré možné aspekty všech v úvahu přicházejících architektur informačního systému a přiřazoval jim konkrétní hodnoty. Právě v této části je v souladu se zákonem dán prostor pro uvážení zadavatele.

136.     Na základě shora popsaných skutečností Úřad shrnuje, že posuzované kritérium hodnocení „Kvalita řešení typové úlohy“ bylo ve výzvě k podání nabídky popsáno dostatečně jasně a srozumitelně a umožňovalo dodavatelům podat porovnatelné nabídky. Dle Úřadu nelze požadavek na zpracování typové úlohy považovat za netransparentní jen proto, že zadavatel nestanovil do sebemenších detailů, jak si zpracování typové úlohy představuje. Ani od zadavatele totiž nelze očekávat, že bude mít zcela jasnou představu o tom, jaký způsob návrhu architektury modelového agendového informačního systému je nejvhodnější. Tím, že výběr konkrétního způsobu řešení nechá zadavatel na dodavateli a činí jej součástí hodnocení nabídek, může zadavatel naopak dosáhnout vyšší kvality poskytovaných služeb. Takový postup přitom na dodavatele neklade žádné nepřiměřené nároky, neboť jim pouze zakládá povinnost nabídnout architekturu informačního systému, kterou považují za nejvhodnější pro splnění stanovených požadavků zadavatele.  Je nutno rozlišovat mezi tím, kdy zadávací podmínky ponechávají zadavateli prostor pro svévoli a kdy mu pouze ponechávají právem aprobovaný prostor pro uvážení. Na zadavateli bylo, aby jasně uvedl, co je pro něj důležité (tj. jasně vymezil kritéria kvality), jaký význam jednotlivým kritériím přikládá (tj. aby těmto kritériím přidělil odpovídající váhu) a k čemu bude při hodnocení míry naplnění jednotlivých kritérií přihlížet (tj. aby uvedl určitá hlediska, metodu hodnocení, vysvětlení kritéria). Tyto požadavky posuzovaná výzva k podání nabídky v bodě 3.3. splňovala, když zadavatel jasně uvedl, že bude posuzovat míru naplnění jeho požadavků na kvalitu návrhu a práci s daty, bezpečnost, integraci a návaznosti a formální úroveň a srozumitelnost řešení, přičemž uvedl rovněž popis kvality těchto aspektů a matici pro přidělení bodů. U dodavatelů tedy nemohly objektivně vzniknout pochybnosti ohledně toho, co je po nich požadováno a jak budou nabídky hodnoceny. Požadavky navrhovatele, aby bylo předmětné kritérium kvality detailně specifikováno, by eliminovaly prostor pro uvážení zadavatele.

137.     Na základě všeho výše uvedeného tak Úřad uzavírá, že jelikož u posuzovaného kritéria hodnocení „Kvalita typové úlohy“ byly zadavatelem ve výzvě k podání nabídky, ve spojení s vysvětlením zadávací dokumentace, dostatečně jasně a srozumitelně popsány, resp. vysvětleny požadavky na zpracování typové úlohy a současně byla popsána metoda vyhodnocení nabídek v rámci tohoto kritéria kvality, neshledal Úřad nedodržení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, jak namítal navrhovatel. Úřad dále konstatuje, že v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že si dodavatelé zařazení v předmětném dynamickém nákupním systému mohli vytvořit jasnou představu o tom, co zadavatel v případě šetřené veřejné zakázky požaduje a jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny, tedy že zadávací podmínky v namítané části výzvy k podání nabídky byly stanoveny a poskytnuty těmto dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro podání nabídky. Úřad tedy neshledal porušení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, když v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí shledal, že zadavatel vymezil kritérium hodnocení „Kvalita typové úlohy“ v souladu s požadavky na subjektivní kritérium hodnocení. Dle Úřadu jsou tedy s ohledem na vše právě uvedené námitky související s kritériem hodnocení „Kvalita typové úlohy“ nedůvodné.

138.     Navrhovatel má dále za to, že zadavatel vymezil kritérium hodnocení „Pohovor“ v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť toto kritérium je dle jeho názoru formulováno velmi nekonkrétně a vágně. Podle navrhovatele není vůbec zřejmé, jaký typ dotazů bude pokládán a co má být v rámci pohovoru hodnoceno. Navrhovatel uvedl, že zadavatel nestanovil, jaké konkrétní otázky budou expertům kladeny (případně jakých podoblastí se budou týkat), jaké odpovědi jsou očekávány, jak bude každá odpověď bodově ohodnocena ani jaká váha bude přiřazena jednotlivým oblastem hodnocení a otázkám. Navrhovatel má za to, že z takto nejasně a vágně vymezeného způsobu hodnocení není zřejmé, co má být předmětem hodnocení a co je potřeba v rámci pohovoru učinit, aby byla hodnocená osoba považována za „mimořádně nadstandardní“ či „nadstandardní“, resp. dle navrhovatele není zřejmé, co musí být v rámci pohovoru splněno, aby dodavatel obdržel vyšší bodové hodnocení. Navrhovatel dále rozporuje skutečnost, že zadavatel má v úmyslu realizovat pohovor s osobou na pozici React JS developer junior.

139.     Úřad předně uvádí, že zadavatel v bodě 3.4. výzvy k podání nabídky uvedl, že pohovor bude probíhat s osobami v následujících rolích -  Solution architekt, ICT Business Analytik senior, s jedním zástupcem za roli React JS developer junior a s jedním zástupcem za roli React JS developer senior s tím, že zadavatel bude při pohovoru klást dotazy k ověření přidané hodnoty nabízené kvality, a to otázky obecné přiléhající k odborné roli každého experta s cílem ověřit předpoklady pro plnění jejich role v implementaci digitalizace stavebního řízení a územního plánování podle očekávání uvedených v popisu předmětu veřejné zakázky, přičemž otázky kladené jednotlivým expertům budou vždy pro každého dodavatele totožné. Dále na tomto místě výzvy k podání nabídky zadavatel uvedl, že v rámci pohovoru očekává schopnost daného experta poskytnout tzv. dominantní informace (tzn. informace, na základě kterých je úroveň kvality jednoznačně patrná, doložitelná, měřitelná s tím, že je možné se odkázat na obecně popsané reference, všeobecné standardy, měření kvality, vzdělání, praxi, vybavení apod.). Zadavatel uvedl, že očekává, že experti v rámci pohovoru představí svou odbornost a přidanou hodnotu stručně, srozumitelně a pochopitelně pro laika.

140.     Z výše uvedeného je zřejmé, že v rámci pohovoru požadoval zadavatel pohovor s osobami na čtyřech různých pozicích, nikoliv pouze s osobou v roli React JS developer junior. Tvrzení navrhovatele, že zadavatel nepožaduje pohovor s osobami na pozicích, jejichž role jsou pro plnění zakázky klíčové, je tedy minimálně zavádějící. Úřad uvádí, že zadavatel požadoval pohovor s osobami, které se budou podílet na vývoji informačního systému na různých úrovních, mj. tedy s osobou v roli React JS developer junior, což bez dalšího nelze shledat v rozporu se zásadou transparentnosti. Úřad dodává, že z jeho pohledu je s ohledem na předmět veřejné zakázky relevantní i pozice React JS developer junior, jelikož výkon osoby na této pozici může mít vliv na kvalitu poskytnutého plnění, proto Úřad nepovažuje požadavek účasti této osoby na pohovoru za neopodstatněný či nepřiměřený.

141.     Úřad dále konstatuje, že zadavatel v bodě 3.4. výzvy k podání nabídky jasně a srozumitelně specifikoval, jakým způsobem bude probíhat hodnoticí pohovor s osobami, které dodavatel navrhl na příslušné odborné role, přičemž rovněž popsal účel tohoto pohovoru i jeho obsahové zaměření. Z popisu předmětného kritéria hodnocení tak jednoznačně vyplývá, že budou hodnoceny odpovědi na otázky přiléhající k odborné roli každého experta, tj. otázky budou zaměřené na ověření znalostí a schopností daného experta s ohledem na jeho pozici, a dále že se budou hodnotit předpoklady pro reálný výkon dané role a schopnost experta srozumitelně a stručně představit svou odbornost a přidanou hodnotu a poskytnutí tzv. dominantních informací, které musí být jednoznačné měřitelné a doložitelné (např. konkrétní zkušenost, metrika, výstup).

142.     Úřad má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že zadavatel transparentně informoval dodavatele zařazené v dynamickém nákupním systému, jaké role budou hodnoceny, jaké schopnosti mají být ověřovány a jaké informace mají být při pohovoru předloženy. Současně bylo jasně stanoveno, že experti mají být schopni svou odbornost a přidanou hodnotu prezentovat přehledně a srozumitelně i pro laika, čímž zadavatel deklaroval kritérium srozumitelnosti.

143.     Skutečnost, že zadavatel nedefinoval přesné znění otázek předem, nelze považovat za porušení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, neboť zadavatel jednoznačně deklaroval obsahové zaměření dotazů a jejich rovnost vůči všem dodavatelům. Tím, že zadavatel stanovil, že otázky kladené hodnoticí komisí jednotlivým expertům budou obecně přiléhající k roli experta s tím, že otázky kladené jednotlivým expertům budou vždy pro každého dodavatele totožné, vytvořil podmínky pro věcně spravedlivé, přezkoumatelné a transparentní hodnocení. Úřad konstatuje, že zachování určité míry flexibility při vedení pohovoru je nezbytné pro efektivní ověření odborných schopností uchazečů, přičemž rozhodující je, že pohovory budou probíhat za rovných a předem známých podmínek. V případě, kdy je cílem pohovoru ověřit odbornost a schopnosti jednotlivých expertů, není žádoucí, aby byly otázky a očekávané odpovědi známy dodavatelům předem, neboť předmětem hodnocení je právě schopnost experta odpovědět na otázky týkající se předpokladů pro výkon jeho role v rámci plnění veřejné zakázky v daný moment, nikoliv schopnost prezentovat předem vypracované odpovědi. Účelem tohoto hodnoticího kritéria nebylo testování znalostí formou standardizovaného dotazníku, ale ověření schopnosti vybraných osob reagovat na odborné otázky. Úřad připomíná, že u hodnoticích kritérií, která mají subjektivní povahu (např. „kvalita řešení“, „přidaná hodnota“, „odborné schopnosti“ apod.), nelze po zadavateli požadovat absolutní konkretizaci všech dílčích prvků hodnocení či předem definované otázky. Takový požadavek by fakticky eliminoval možnost hodnotit kvalitativní aspekty nabídek, které zákon výslovně připouští. Transparentnost v tomto případě neznamená, že hodnoticí proces musí být rigidně formalizován, ale že jeho rámec, účel a podmínky jsou srozumitelně a předvídatelně popsány pro všechny dodavatele zařazené v předmětném dynamickém nákupním systému. Úřad proto neshledal, že by absence konkrétního znění otázek předem zakládala porušení zásady transparentnosti, neboť rozsah i účel byl stanoven dostatečně určitě a rovným způsobem pro všechny dodavatele.

144.     Úřad dále konstatuje, že zadavatel současně uvedl, jakou metodou bude přidělovat bodové hodnocení v rámci kritéria hodnocení „Pohovor“, tj. uvedl, že každému hodnocenému expertovi bude přiřazeno takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje úroveň požadovaných vlastností, k čemuž uvedl popis bodové škály odrážející úspěšnost hodnocené nabídky v rámci daného kritéria hodnocení. Úřad k tomu sděluje, že zadavatel jednoznačně stanovil čtyři kvalitativní úrovně hodnocených pohovorů, přičemž uvedl bodové ohodnocení v dané kvalitativní úrovni a popsal, jaké nabídky budou do jednotlivých kvalitativních úrovní zařazeny. Úřad podotýká, že zadavatel uvedl, že bude hodnotit úroveň jednotlivých expertů jako celek (tj. expertovi bude přiděleno bodové hodnocení souhrnně za celý pohovor), námitka navrhovatele, že zadavatel nestanovil, jak budou jednotlivé odpovědi bodově ohodnoceny a jaká váha bude přiřazena jednotlivým oblastem hodnocení a otázkám, je tedy dle Úřadu bezpředmětná.

145.     Způsob hodnocení uvedený v bodě 3.4. výzvy k podání nabídky umožňuje dodavatelům porozumět tomu, jaké parametry pohovoru budou hodnoceny a jaké kvality by měli jednotliví experti v rámci pohovoru dosahovat, aby dosáhli vyššího bodového hodnocení. Úřad tak ani v případě kritéria hodnocení „Pohovor“ neshledal, že by výše popsaný způsob hodnocení vykazoval znaky svévole nebo netransparentnosti. Naopak, zvolená metoda hodnocení dostatečně vymezuje rámec, v němž bude hodnoticí komise posuzovat jednotlivé nabídky, a zároveň ponechává zadavateli prostor pro odborné posouzení úrovně jednotlivých pohovorů. Samotná skutečnost, že kritérium hodnocení „Pohovor“ obsahuje subjektivní prvek založený na odborném posouzení, nemůže vést k závěru o netransparentnosti či svévoli, pokud je zajištěna jednotnost postupu zadavatele a rovnost podmínek mezi dodavateli. Zadavatel v daném případě tyto požadavky naplnil, neboť stanovil jednotná pravidla pro vedení pohovorů, jejich obsahové zaměření a způsob bodového ohodnocení, čímž zajistil předvídatelnost a přezkoumatelnost hodnocení.

146.     Úřad tak uzavírá, že v případě kritéria hodnocení „Pohovor“ zadavatel požadavkům na vymezení subjektivního hodnoticího kritéria dostál, neboť v rámci předmětného kritéria hodnocení popsal, co bude hodnotit, a vymezil, jaká aspekty budou v rámci pohovoru zohledněny při hodnocení. Současně pak popsal i metodu přidělení bodového hodnocení. Úřad uvádí, že zadavatel uvedl, jaké konkrétní aspekty budou hodnoceny (znalosti, schopnosti, předpoklady pro výkon příslušné role), z textu bodu 3.4. výzvy k podání nabídky pak dále vyplývá, že zadavatel očekává schopnost expertů poskytnout dominantní informace a představit svou odbornost a přidanou hodnotu. Zadavatel tedy vymezil cíle/požadavky, jejichž naplnění bude ověřeno prostřednictvím otázek přiléhajícím jednotlivým odborným rolím. Rovněž je zřejmé, kolik bodů obdrží dodavatel ve vztahu k výsledné úrovni pohovoru, když zadavatel specifikoval škálu bodů spolu s jejich odůvodněním, které je možné získat v rámci hodnocení. Metoda hodnocení tak byla dle Úřadu zadavatelem dostatečně transparentně popsána a je zřejmé, jak budou pohovory dodavatelů hodnoceny. Úřad konstatuje, že zadavatel nastavil systém hodnocení odbornosti expertů způsobem, který neodporuje požadavkům zákona, především zásadě transparentnosti, a současně vytvořil prostor pro ověření reálných schopností navržených odborníků, které mají být využity při plnění veřejné zakázky. Výzva k podání nabídky tak dle Úřadu v posuzované části obsahovala dostatečné a předvídatelné informace nezbytné pro podání nabídky a neumožňovala svévolné hodnocení ze strany zadavatele.

147.     Na základě shora popsaných skutečností Úřad shrnuje, že posuzované kritérium hodnocení „Pohovor“ bylo ve výzvě k podání nabídky popsáno dostatečně jasně a srozumitelně a umožňovalo dodavatelům podat porovnatelné nabídky; námitky navrhovatele související s předmětným kritériem hodnocení tak dle Úřadu nejsou důvodné.

148.     K výše uvedenému Úřad pro úplnost podotýká, že v případě subjektivních kritérií hodnocení je pro řádné zadání veřejné zakázky stěžejní kvalita odůvodnění závěrů zadavatele. Zatímco u kvantitativních kritérií obvykle postačí uvést příslušné číselné hodnoty a dosadit je do předem stanoveného vzorce, u kritérií subjektivních je pro zachování zásady transparentnosti nutné, aby zadavatel přesvědčivě uvedl, jaké aspekty při svém hodnocení posuzoval, jakou váhu jim přikládal a co bylo důvodem pro různé hodnocení jednotlivých nabídek. Takového odůvodnění by se dodavatelům mělo v dostatečné míře dostat v rámci samotného hodnocení nabídek. V šetřeném případě však k hodnocení nabídek nedošlo, neboť zadavatel obdržel pouze jedinou nabídku. Úřad konstatuje, že s ohledem na výše uvedené závěry týkající se stanovení posuzovaných kritérií hodnocení však nelze předjímat, že by případné hodnocení mělo v důsledku stanovení zadávacích podmínek proběhnout netransparentně.

149.     S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že zadavatel postupoval při zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému v souladu se zákonem, tj. nebylo prokázáno, že by došlo k nezákonnému postupu zadavatele ve smyslu § 254 odst. 1 písm. d) zákona, a tedy nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření dle § 264 odst. 1 zákona. Úřad proto rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      Principal engineering s.r.o., Na Hřebenech II 1718/8, 140 00 Praha

2.      Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha

3.      BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Rubešova 162/8, 120 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Úřad uvádí, že pojmem „zadávací dokumentace“ účastníci správního řízení zjevně míní výzvu k podání nabídky, i když se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v dynamickém nákupním systému.

[2] Úřad uvádí, že z kontextu podání navrhovatele je zřejmé, že se jeho námitky týkají výhradně bodu 3.3. a 3.4. výzvy k podání nabídky, přestože na některých místech svého podání uvádí body odlišné.

[3] Úřad dodává, že se jedná o vysvětlení vztahující se k výzvě k podání nabídky.