číslo jednací: 02207/2026/163
spisová značka: R0174/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 1. 2026 |
| Související rozhodnutí | 46677/2025/500 02207/2026/163 |
| Dokumenty |  2025_R0174.pdf 353 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0174/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-02207/2026/163 |
|
Brno 19. 1. 2026 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 12. 12. 2025 zadavatelem
- Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 13. 1. 2025 společností ikis, s.r.o., IČO 63485290, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 28. 11. 2025, č. j. ÚOHS-46677/2025/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ zahájeném dne 27. 3. 2025 na návrh navrhovatele č. 1
- YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno,
se kterým bylo do společného správního řízení spojeno i správní řízení zahájené dne 27. 3. 2025 pod sp. zn. ÚOHS-S0234/2025/VZ na návrh navrhovatele č. 2
- T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 27. 3. 2025 advokátní kanceláří Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,
v obou případech ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v užším řízení zahájeném za účelem zadání veřejné zakázky „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ, č. j. ÚOHS-46677/2025/500 ze dne 28. 11. 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 27. 3. 2025 návrh navrhovatele č. 1 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ.
2. Dne 27. 3. 2025 Úřad obdržel rovněž návrh navrhovatele č. 2, čímž bylo podle stejných ustanovení zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele pod sp. zn. ÚOHS-S0234/2025/VZ.
3. Dne 5. 6. 2025 Úřad v zájmu dodržení zásady procesní ekonomie usnesením spojil správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0234/2025/VZ do společného řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ (dále jen „správní řízení“).
4. Navrhovatel č. 1 v návrhu rozporoval požadavek, aby bylo pro plnění veřejné zakázky užito potrubí z tvárné litiny s vnitřní povrchovou ochranou vytvořenou prostřednictvím „odstředivě nanášené vrstvy cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označení shody CE nebo vnitřní povrchovou ochranu vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“ (dále jen „přezkoumávaný požadavek“)[2].
5. Podle navrhovatele č. 1 zadavatel připouští účast pouze dodavatelů odebírajících výrobky od společnosti Saint Gobain PAM, čímž diskriminuje dodavatele využívající jiné výrobce, jejichž materiály či výrobky jsou schopné naplnit podstatu předmětu plnění veřejné zakázky, resp. vyhovět přezkoumávanému požadavku. Navrhovatel uváděl, že i jiné materiály naplňují odpovídající vlastnosti pro technologickou funkčnost požadovaného plnění.
6. Navrhovatel č. 2 v návrhu namítal, že přezkoumávaný požadavek je nastavený tak, že je možné pro jeho splnění použít pouze trub vyráběných výrobcem Saint Gobain PAM. Tuto konkurenční výhodu na trhu zadavatel nepodkládá relevantním zdůvodněním. Stejně jako navrhovatel č. 1 uvádí, že si zadavatel z 27 přípustných druhů cementů dle norem vybral pouze vysokopecní síranovzdorný cement, který vyrábí jediný výrobce na trhu. Obdobně rovněž zpochybňuje argumentaci zadavatele množstvím podaných žádostí o účast a tvrzení o dalším dostupném výrobci, který však nesplňuje zadávací podmínky.
II. Napadené rozhodnutí
7. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 ZZVZ a v rozporu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace podle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ, a to stanovením přezkoumávaného požadavku, aniž by tento svůj požadavek na vnitřní povrchovou ochranu potrubí z tvárné litiny dostatečně odůvodnil relevantními skutečnostmi vyplývajícími z povahy poptávaného plnění ve spojení s objektivními potřebami, čímž stanovené zadávací podmínky vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
8. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku do pravomocného skončení správního řízení. Výrokem IV napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
9. V odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že není schopen potvrdit ani vyvrátit tvrzení o pluralitě výrobců požadovaného potrubí, ale podané žádosti o účast s jedním výrobcem svědčí o tom, že se nejedná o pluralitu skutečnou. Dodavatelé sice nejsou omezeni v možnosti nakoupit potrubí od společnosti Saint Gobain PAM, k omezení ale dochází v možnosti výběru výrobce či přístupu k jednomu výrobci za různých podmínek, tj. v ceně potrubí. K omezení proto podle Úřadu dochází na úrovni poddodavatelů, resp. distributorů výrobků. Přezkoumávaný požadavek na konkrétní řešení proto musel být adekvátně odůvodněn. Úřad se tedy zabýval, zda nebylo možné stejného výsledku dosáhnout potrubím s jiným stupněm vnitřní povrchové ochrany, resp. zda k uspokojení potřeb zadavatele vede jen jím uvedené řešení.
10. Úřad jako nepodloženou odmítl premisu o tom, že nejodolnější materiál se rovná nejdelší životnost potrubí, nižší riziko oprav apod. Historické zkušenosti zadavatele se vztahovaly k jinému materiálu. Stejně tak Úřad odmítl domněnky o potenciálních hrozbách. Podle Úřadu navíc zadavatel nepředložil žádné srovnání odolnosti různých materiálů, z nichž by měl podložené, že v nich jsou takové rozdíly, které odůvodňují užití konkrétního materiálu, a to ať už u běžného použití nebo u krizových stavů.
11. Podle Úřadu nebylo možné ze shromážděných podkladů určit, zda a jaké jsou relevantní rozdíly mezi síranovzdornými a nesíranovzdornými cementy kategorie CEM III/A a CEM III/B. Lze sice říci, že určité odlišnosti existují, ale Úřadu z ničeho nevyplynulo, že by pro předmět plnění (ve smyslu obvyklého účelu vodovodního přivaděče) nebylo dostačující užití nižšího stupně ochrany. Zadavatel nebyl schopen předložit exaktní data potvrzující možnost výskytu síranové expanze v pitné vodě, resp. její reálný vliv či důsledky ve vztahu k vodovodnímu přivaděči. Podklady dostupné Úřadu hovořily o množství síranu na nízkých hodnotách, případně nad zákonný limit jen po omezenou dobu.
III. Rozklad zadavatele
12. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 28. 11. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 12. 12. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
13. Zadavatel namítá, že Úřad sám k tvrzení o pluralitě výrobců potrubí neověřoval, jestli výrobek společnosti Jindal Saw Ltd. splňuje přezkoumávaný požadavek, tj. zda skutečně pluralita existuje. Odkazuje na zásadu materiální pravdy podle § 3 správního řádu, skutečnost, že podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje podle § 50 odst. 2 správního řádu správní orgán, a povinnost zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu podle odst. 3 téhož ustanovení. Úřad ale přenesl břemeno tvrzení a důkazní na zadavatele a navrhovatele, aniž by sám blíže zkoumal skutkový stav.
14. Jestliže Úřad nebyl schopen učinit daný závěr, měl skutkový stav zkoumat blíže, tj. např. oslovit samotného výrobce nebo distributora, případně si vyžádat technickou dokumentaci výrobku. Úřad mohl i sám zjišťovat na trhu existenci dalších výrobků splňujících přezkoumávaný požadavek. Úřad tedy rezignoval na aktivní opatřování podkladů. Zadavatel poukazuje i na délku správního řízení a oslovení nemalého počtu subjektů a současnou rezignaci na oslovení těch identifikovaných zadavatelem. Tím Úřad porušil i zásadu legitimního očekávání.
15. Úřad neprovedl jakoukoliv vlastní odbornou analýzu, ani nepřizval odborného konzultanta, přestože rozhodoval o vysoce technickém parametru. Úřad neměl vycházet pouze z tvrzení účastníků řízení. Pokud Úřad konstatuje, že tvrzení zadavatele nepotvrdil ani nevyvrátil, jde o přiznání, že skutkový stav nebyl zjištěn v dostatečném rozsahu. Závěry Úřadu jsou proto nepřezkoumatelné. V řízení týkajícím se možného omezení hospodářské soutěže je přitom otázka plurality výrobců klíčová. Zadavatel však má za to, že existenci plurality výrobců prokázal, protože předložil relevantní dokumenty. Závěr o nedostatečné průkaznosti má za nesprávný. K rozkladu přikládá další dokumenty, ze kterých má vyplývat, že skutečně existuje další výrobce.
16. Zadavatel namítá, že i pokud by přezkoumávaný požadavek směřoval k jedinému výrobci potrubí, na relevantní trh by to nemělo vliv, protože toto potrubí je běžně dostupné za standardních tržních podmínek. Takovou podmínku nelze posuzovat stejně jako podmínku, která omezí soutěž jen na jediného relevantního dodavatele. Úřad tedy měl přezkoumávaný požadavek posuzovat mírněji.
17. Dále zadavatel nesouhlasí se závěry Úřadu k odůvodněnosti přezkoumávaného požadavku. Tvrdí, že byl odůvodněn snahou o zajištění maximální odolnosti a co nejdelší životnosti kritické infrastruktury. Takový přístup má vycházet z negativních zkušeností z minulosti, protože dříve použité materiály nedosahovaly dostatečné odolnosti, a to přes garanci životnosti. Zadavatel se tedy snaží eliminovat rizika a budoucí následky a snaží se snížit náklady. Tato snaha je racionální a účelná. Zadavatel tvrdí, že závěry Úřadu o neodůvodněnosti vazby mezi negativní zkušeností a volbou materiálu jsou nerelevantní. Zadavatel má negativní zkušenost, na kterou reagoval tím, že zvolil materiály, u kterých lze pro jejich vlastnosti očekávat dlouhodobou odolnost a životnost. Jde jak o vnitřní úpravu potrubí, tak materiál potrubí jako takového.
18. Řešený požadavek podle zadavatele minimalizuje chemické a korozní zatížení potrubí. Životnost je 100-150 let a během ní mohou nastat i nestandardní provozní podmínky ovlivňující kvalitu přepravované vody. Podle zadavatele bylo vhodné zvolit řešení, které minimalizuje dané zatížení a maximalizuje životnost potrubí.
19. Zadavatel opakuje argument rizikem síranové expanze. Specifikuje, kdy k němu může dojít. Je podle něj nutné zohlednit rovněž možnost změny pitné vody na surovou. Vysokopecní cement se tak podle zadavatele nejeví jako vhodný, a to pro své složení, které zvyšuje pravděpodobnost vzniku rizik. Použitím jiného než vysokopecního síranovzdoného cementu by zadavatel nevolil nejodolnější možnost vnitřní úpravy potrubí, a to i dle normy ČSN EN 197-1. Byť norma ČSN EN 545 připouští použití různých typů cementů, nevylučuje použití přísnějších požadavků, pokud jsou odůvodněné. Podle zadavatele to umožňuje i rozhodovací praxe Úřadu[3].
20. Zadavatel odmítá, jak se Úřad postavil k tomuto odůvodnění. Je podle něj racionálním postupem, když zadavatel, vlastnící kritickou infrastrukturu, uvažuje o potenciálních nežádoucích provozních stavech a připravuje se na ně, aniž by měl zkušenost s tím, že nastaly nebo že nastanou. Situaci přirovnává k pojištění, kde jde také o zajištění existence mechanismu řešení kritických situací, pokud nastanou. Jestliže Úřad hovoří o domněnkách hrozeb, pomíjí důležitost vodovodního přivaděče, který je součástí předmětu plnění a kritickou infrastrukturou zásobující koncové uživatele pitnou vodou. Zadavatel nemůže neuvažovat o nejkritičtějších scénářích.
21. Zadavatel odkazuje na aktuální rozhodovací praxi předsedy Úřadu[4], ze které má plynout, že u citlivých předmětů plnění je přípustné posuzování zadávacích podmínek přiměřenější optikou. Byť šlo o zdravotnické přístroje, závěry o větším prostoru pro úvahy zadavatele lze aplikovat i zde, k čemuž opět popisuje důležitost vodovodního přivaděče a opakuje zásadu legitimního očekávání, byť v daném rozhodnutí předseda Úřadu upozorňuje, že nezakládá precedens o možnosti kdykoliv určit konkrétní řešení.Úřad se má také stavět do role zadavatele a určovat, jaký materiál lze a nelze použít, ale bez převzetí odpovědnosti.
22. Pokud by Úřad respektoval hlediska posouzení, o kterých hovoří zadavatel, dospěl by k tomu, že byl přezkoumávaný požadavek stanoven v souladu se ZZVZ. Z napadeného rozhodnutí se podle zadavatele podává, že nejde o flagrantní porušení ZZVZ, ale o hraniční případ (nebo blízko němu). Požadavky Úřadu jsou proto v tomto ohledu nepřiměřené. I přesto ale zadavatel trvá na tom, že předložil potřebné odůvodnění.
Závěr rozkladu
23. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření navrhovatele č. 2 k rozkladu
24. Podle navrhovatele č. 2 nespočívá jádro sporu v tom, jestli bylo možné využít potrubí jiného výrobce, ale jestli zadavatel dostatečně a objektivně odůvodnil přezkoumávaný požadavek skutečnostmi vyplývajícími z povahy plnění ve spojení s objektivními potřebami zadavatele. V tomto ohledu Úřad postupoval v souladu s požadavky zásady materiální pravdy. Je to navíc zadavatel, kdo nese důkazní břemeno k legitimnosti a přiměřenosti zadávacích podmínek.
25. Doklady přiložené k rozkladu neprokazují, že výrobek jiné společnosti splňuje stanovené zadávací podmínky. Sám navrhovatel č. 2 naopak přikládá doklad, který má potvrzovat užití jiného než požadovaného vysokopecního síranuvzdorného cementu ve výrobku. Poukazuje i na chybějící platný certifikát výrobku prokazující shodu s požadavky normy ČSN EN 545 a další chybějící doklady. I z dalších dokladů má být patrné užití jiného druhu cementu, než požaduje zadavatel.
26. Navrhovateli č. 2 není jasné, proč by měl Úřad hodnotit přezkoumávaný požadavek mírnějším měřítkem. Hospodářská soutěž na trhu výrobců potrubí je provázána se soutěží o veřejné zakázky na vodovodní infrastrukturní projekty. K tomu odkazuje na nařízení Komise (EU) 2020/526 ze dne 15. 4. 2020, v němž Evropská komise výslovně popsala specifika trhu s trubkami z tvárné litiny v Evropské unii. Dané nařízení se navíc týká právě indického výrobce Jindal Saw Ltd.
27. Následně se navrhovatel č. 2 vyjadřuje k odůvodnění přezkoumávaného požadavku. Souhlasí s posouzením, které provedl Úřad. Uvádí, že zadavateli se nevytýká cíl, ale způsob jeho dosažení, který vylučuje jiná rovnocenná technická řešení. Navrhovatel č. 2 zpochybňuje vazbu mezi tvrzeními zadavatele a přezkoumávaným požadavkem. Zadavatel musí doložit konkrétní, objektivní a přezkoumatelné důvody, z nichž by vyplývala nezbytnost vyloučení jiných technických řešení v daném případě.
28. Navrhovatel č. 2 proto navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
IV. Řízení o rozkladu
29. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření navrhovatele č. 1 k rozkladu
30. Navrhovatel č. 1 zaslal své vyjádření k rozkladu výrazně po lhůtě, kterou mu Úřad stanovil. Uvádí v něm, že se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry Úřadu o postupu zadavatele v rozporu se ZZVZ. K pluralitě dodavatelů konstatuje, že pokud zadavatel nepředložil důkazy, které by odstranily pochybnosti o jeho postupu, nelze požadovat vyplnění této mezery po Úřadu. Následně zpochybňuje doklady týkající se výrobku dalšího možného výrobce. Podle navrhovatele č. 1 ale ani nemusela být otázka plurality dodavatelů klíčová.
31. Zadavatel podle navrhovatele č. 1 nepředložil žádné relevantní, exaktní a ověřitelné odůvodnění. Jeho argumentace zůstává převážně v rovině obecných úvah a hypotetických krizových scénářů. Z důvodů, které rozvádí, navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad jako nedůvodný zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Stanovisko předsedy Úřadu
32. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladu
33. Předmětem napadeného rozhodnutí je otázka zákonnosti přezkoumávaného požadavku. Pro přehlednost opakuji, že ten spočívá v dodání trub z „tvárné litiny dle ČSN EN 545 a ISO 2531, hrdlové s vnitřními zátkovými spoji“, o délce trub dle výrobního programu výrobce,s vnitřní povrchovou ochranou: „odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“.
34. Úřad v napadeném rozhodnutí nejprve předložil obecná východiska k požadavkům na formulaci zadávacích podmínek a následně se zabýval tím, jestli jim přezkoumávaný požadavek dostál.
35. Úřad posuzoval otázku plurality výrobců potrubí s požadovaným typem vnitřní ochrany, protože podle něj intenzita omezení hospodářské soutěže určuje nároky na odůvodnění požadavku. Zadavatel označil jednoho dalšího výrobce, k čemuž doložil doklady, ale navrhovatelé toto tvrzení rozporovali právě i s odkazem na doložené doklady, neboť z nich má vyplývat nesplnění zadávacích podmínek (příp. jde o nedostatečné doklady). Úřad nepotvrdil ani nevyvrátil tvrzení zadavatele o pluralitě výrobců, ale nemohl odhlédnout od toho, že všech 7 dodavatelů, kteří podali žádost o účast, nabízelo produkt právě od výrobce Saint Gobain PAM. Byť tedy existuje pluralita na straně dodavatelů, nejde podle Úřadu o pluralitu skutečnou, protože existuje omezení spočívající v nutnosti poptávat řešené plnění jen u jednoho výrobce. Přestože nemusí být dodavatelé omezeni v možnosti nakoupit výrobek od označené společnosti, je podstatné, že může docházet k omezení v tom, že nemusí mít zcela otevřenou možnost výběru, od koho produkt nakoupit, a to s ohledem na obchodní strategii či sjednanou ekonomickou politiku s daným výrobcem. To se poté může projevit v cenotvorbě a v nabídce. Cena potrubí navíc nepředstavuje marginální položku v kontextu nákladů.
36. S ohledem na dovozené omezení soutěže Úřad dále zkoumal, jestli měl zadavatel odůvodněné, proč je pro jeho objektivní potřeby přijatelné pouze konkrétní z možných řešení, tj. nemohl připustit potrubí, které je zajištěno jiným druhem vnitřní povrchové ochrany.
37. Úřad označil za nepodloženou premisu zadavatele, která zdůrazňuje vazbu mezi požadovaným materiálem vnitřní ochrany trub a odolností/životností vodovodního přivaděče. Nerelevantní je i historická zkušenost s haváriemi potrubí s odlišným materiálem. Zadavatel nedisponoval žádným srovnáním materiálů, jeho tvrzení nebylo možné ověřit, a proto nejsou dostatečná k odůvodnění přezkoumávaného požadavku. Na domněnkách je podle Úřadu založena argumentace o potenciálních hrozbách, které není možné s dostatečnou jistotou předvídat a nelze předvídat ani jejich vliv na složení přepravované vody mající dále vliv na odolnost potrubí. Zadavatel nepředložil dostatečně exaktní a ověřitelné odůvodnění přidané hodnoty poptávané ochrany potrubí ani v běžných, ani v krizových stavech.
38. Odborné stanovisko Kloknerova ústavu ze dne 29. 5. 2025[5], které si zajistil Úřad, uvedlo, že rozdíly mezi vnitřním vyložením cementem kategorie CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C jsou nevýznamné, těžce měřitelné a projevily by se po velmi dlouhé době. Ochrana cementem CEM III/A je podle Kloknerova ústavu rovnocenná s vyššími kategoriemi. Odborné posouzení HS122511005 požadavků na kritéria technické kvalifikace vnitřní výstelky potrubí DN 1400 veřejné zakázky ‚Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN 1400-IV. etapa ze dne 10. 7. 2025 (dále jen „odborné stanovisko VUT“)[6], které předložil zadavatel, podle Úřadu postrádá provedené testy či zkoušky, resp. informace, jak subjekt dané skutečnosti zjistil a z čeho vychází. Obdobného charakteru jsou podle Úřadu stanovisko Technické univerzity Ostrava ze dne 29. 8. 2025[7] a stanovisko Kloknerova ústavu ze dne 29. 7. 2025[8], která předložil navrhovatel č. 2. Dokument „Shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu“ ze dne 15. 5. 2024[9], zpracovaný magistrátem města Vídně, které rovněž předložil navrhovatel č. 2, je pak skutečně provedenou zkouškou a relevantním podkladem, ale neodpovídá na otázku, jakých rozdílů mezi sebou cementy dosahují, ale jen jakých dosahují rozdílů vůči referenčnímu vzorku. Doklady předložené účastníky řízení tedy neurčily relevantní rozdíly mezi síranovzdornými a nesíranovzdornými cementy. Byť lze s jistotou říct, že určité rozdíly existují, z ničeho nevyplynulo, že by zadavateli nedostačoval nižší stupeň ochrany.
39. Úřad i na základě odborného stanoviska MUDr. Františka Kožíška, CSc.[10], vedoucího Národního referenčního centra pro pitnou vodu, zaslaného s vyjádřením Státního zdravotního ústavu ze dne 20. 5. 2025, konstatoval, že se mu nejeví možnost vzniku síranové expanze v pitné vodě jako reálná. MUDr. František Kožíšek, CSc. ve stanovisku dále uvádí, že si nedovede představit situaci, která by způsobila navýšení hodnoty síranů nad zákonný limit. Ze Zprávy o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2023[11] Úřad zjistil průměrné hodnoty obsahu síranů v pitné vodě a jejich maximální hodnoty. Maximální hodnoty by byly problematické jen při dlouhodobém působení. Ani zde zadavatel nebyl schopen předložit data o možnosti vzniku síranové expanze v pitné vodě, resp. její reálný vliv ve vztahu k vodovodnímu přivaděči.
40. Úřadu nedal odpověď o výhodnosti možných řešení vnitřní povrchové ochrany ani provedený průzkum mezi provozovateli vodovodních řadů, protože odpovědi se rozchází jak u materiálů, tak důvodů pro jejich použití. Úřad ale zjistil, že provozovatelé používající nesíranovzdorný cement kategorie CEM III/A doposud neměli žádné problémy spojené se sníženou kvalitou vody či poškozením vnitřní výstelky potrubí.
41. Již na tomto místě uvádím, že souhlasím s odůvodněním, kterým Úřad podložil výrok I napadeného rozhodnutí. V tomto kontextu nejprve plně odkazuji na obecná východiska uvedená v bodech 163-169 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úřad správně uvedl, a to zdůrazňuji, že zadavatel může dodavatele, resp. soutěž o veřejnou zakázku omezit stanovením zadávacích podmínek, ale jen pokud je takový postup odůvodněný legitimními potřebami, které jsou naplňovány prostřednictvím veřejné zakázky, a zároveň jsou přiměřené. Pokud tedy určitý výrobek přináší zadavateli podstatné výhody ve vztahu k jeho potřebě, lze jej požadovat. Musí ale existovat objektivní důvody, které musí být zadavatel schopen obhájit, což obsahuje povinnost takové důvody tvrdit a prokázat. Primární tedy vždy bude právě odůvodnění omezení hospodářské soutěže, jehož míru může sekundárně ovlivňovat i samotná míra omezení soutěže.
42. V tomto případě se Úřad s ohledem na tvrzení zadavatele zabýval nejprve tím, jestli je na trhu i jiný výrobce než Saint Gobain PAM, přičemž nebyl schopen dospět k jednoznačnému závěru. Zadavatel mu takový postup vyčítá jako rozporný se zásadou materiální pravdy podle § 3 správního řádu a obecně povinnosti zajistit si podklady pro vydání rozhodnutí. Současně tvrdí, že Úřad přenesl břemeno tvrzení a důkazní na účastníky správního řízení.
43. Zadavatel ale pomíjí, že je to právě on, kdo má být schopen tvrdit a doložit, proč je omezující zadávací podmínka v souladu se ZZVZ. Nejedná se o žádná přenesení těchto břemen, ale o požadavek odpovídající judikatuře správních soudů (např. rozsudek NSS č. j. 2 As 101/2021 – 52 ze dne 15. 12. 2022, na který odkazoval Úřad v napadeném rozhodnutí), ale i běžné logice. Stanoví-li zadavatel požadavek, kterým omezuje soutěž, musí být připravený si obhájit, že jde o omezení důvodné. Nikdo jiný než zadavatel nemůže disponovat takovým odůvodněním.
44. Ani Úřad tu není od toho, aby za zadavatele doplňoval odůvodněnost jeho požadavku. Úřad si v tomto kontextu může ověřit, zda platí určitá tvrzení zadavatele či jiných účastníků správního řízení, ale zcela jistě není tím, kdo by měl aktivně dohledávat důkazy o tom, že je přezkoumávaný požadavek důvodný. Úřad tedy skutečně zjišťuje skutkový stav, o kterém nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu. To ale v případě zkoumání důvodnosti stanovení určitého požadavku znamená, že Úřad přezkoumává tvrzení zadavatele v návaznosti na námitky navrhovatelů. Je to ostatně i v souladu s tím, že návrhové řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před Úřadem má rysy sporného řízení. Navrhovatel přitom ručí za důvodnost svého návrhu nemalou kaucí. Zadavatel na druhé straně musí být schopen odůvodnit svůj postup v zadávacím řízení.
45. Nesouhlasím proto s tím, že pokud z dokladů předložených zadavatelem nevyplynulo, že by měl na trhu existovat další výrobce potrubí s požadovanou vnitřní povrchovou úpravou, měl Úřad činit kroky k zjištění této situace. Jestliže to totiž nebylo možné prokázat na základě dokladů, které měl zadavatel k dispozici, neměl zadavatel tvrzení o pluralitě dodavatelů podložené.
46. Podstatnější však je, že situace nestojí v tomto případě tak, že se zkoumá pluralita dodavatelů izolovaně. Zkoumá se s ohledem na omezující přezkoumávaný požadavek zadavatele a primárně se zkoumá, jestli jde o důvodné omezení hospodářské soutěže. Pluralita dodavatelů je až podpůrným kritériem, případně kritériem v situaci, kdy by znamenala, že je omezena jen nepatrná část trhu. To zde zjevně nenastalo. Sám zadavatel navíc dokázal označit pouze jednoho dalšího dodavatele, u kterého bylo relevantně zpochybněno, že splňuje zadávací podmínky. V takovém případě nepovažuji za podstatný závěr, jestli tomu tak skutečně je. V případě jednoho i dvou možných výrobců je podstatné, jestli zadavatel skutečně odůvodnil požadavek na konkrétní druh vnitřní povrchové ochrany.
47. Odmítám proto námitky zadavatele spočívající ve zpochybnění zjištění skutkového stavu v souladu se zásadou materiální pravdy a v tvrzení, že měl Úřad oslovit samotného výrobce či distributora nebo že měl existenci dalších výrobců sám ověřovat na trhu. Jestliže zadavatel poukazuje na délku správního řízení, dodávám, že ta nemá nic společného s tím, zda zadavatel unesl břemeno odůvodnění přezkoumávaného požadavku. Délka správního řízení není omluvou pro nedostatek odůvodnění nebo pro přenesení povinnosti na Úřad.
48. Povahu omezení hospodářské soutěže Úřad popsal v bodech 179-181 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že jsem i tyto závěry shrnul výše, zde pouze opakuji, že dodavatelé zjevně nemají otevřenou možnost, u koho by mohli nakoupit potrubí s požadovanou vnitřní povrchovou ochranou. Úřad správně uvedl, že omezení nastává zacílením na danou technologii vnitřní povrchové úpravy potrubí. Ani tak Úřad toto omezení automaticky nepovažoval za nezákonné. Tím je pouze tehdy, pokud není důvodné (srov. § 36 odst. 1 ZZVZ). Proto se Úřad následně zabýval odůvodněním přezkoumávaného požadavku, které předložil zadavatel.
49. K tvrzení, že i pokud by šlo o omezení na jediného výrobce, nejde o omezení na jediného dodavatele, protože plnění je dostupné, konstatuji, že i omezení na distributorském trhu způsobuje omezení hospodářské soutěže.
50. Pokud zadavatel namítá, že prokázal existenci plurality výrobců, protože předložil relevantní doklady, odkazuji ho na body 175-178 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad shrnul a vyhodnotil doložené doklady a tvrzení jak zadavatele, tak navrhovatelů. Úřad uvedl, že „nebyl schopen jejich prostřednictvím bez pochyb učinit závěr o tom, zda další zadavatelem tvrzený výrobce (Jindal Saw) předmětné požadované potrubí vyrábí či nikoliv“. Po přezkoumání tohoto závěru a dokumentů obsažených ve správním spisu musím tento závěr Úřadu podpořit.
51. Jde-li o dokumenty, které zadavatel přiložil k rozkladu k prokázání dalšího výrobce na trhu, resp. že jeho výrobek splňuje zadávací podmínky, konstatuji, že se jedná o dokumenty doložené v rozporu se zásadou koncentrace řízení podle § 251 odst. 5 ZZVZ a nemohu k nim přihlížet. Zcela bez pochyby se nejedná o dokumenty, kterými má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.
52. Opakuji proto, že na zadavateli leželo břemeno týkající se odůvodnění jeho požadavku, nikoliv na Úřadu. Pokud tedy Úřad z předložených dokumentů nebyl schopen potvrdit ani vyvrátit splnění přezkoumávaného požadavku jiným výrobcem, jde tato skutečnost k tíži zadavatele. Zároveň ale platí, že tato otázka je až v pozadí za otázkou samotné důvodnosti požadavku. Stěžejním je, jak zadavatel přezkoumávaný požadavek skutečně odůvodnil.
53. K důvodnosti omezení hospodářské soutěže prostřednictvím přezkoumávaného požadavku uvádím, že se Úřad k tvrzením zadavatele a předloženým dokladům postavil správně. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, které jsem shrnul výše, spojitost daných důvodů s relevancí přezkoumávaného požadavku je přinejlepším vágní. Konkrétně jde o potenciální hrozby, požadovanou odolnost a životnost, historické zkušenosti, změnu přepravované vody na surovou apod. Souhlasím s Úřadem, že jde buď o velmi neurčitá tvrzení, případně tvrzení, k nimž zadavatel nemá žádné relevantní podklady.
54. Úřad zadavateli vysvětlil mj. to, že negativní historická zkušenost s jiným materiálem nemůže být podstatná pro vyloučení odlišných materiálů. Jinými slovy, zadavatel by takové materiály teoreticky mohl vyloučit v případě, že by právě s nimi měl negativní zkušenost, to ale ze správního spisu nevyplývá.
55. Pakliže zadavatel opakovaně tvrdí, že mu jde o maximální odolnost a co nejdelší životnost potrubí, musím i zde souhlasit s Úřadem, že zadavatel nedisponoval žádným srovnáním, proč by jen a pouze vnitřní povrchová úprava dle přezkoumávaného požadavku měla vyhovět jeho představě o odolnosti a životnosti. Tedy proč pro zajištění požadované životnosti není dostačující i nižší stupeň ochrany. V takovém případě jde jen o tvrzení zadavatele, nikoliv o odůvodněný požadavek. Jistě je racionální úvaha o snaze eliminovat rizika, tato úvaha ale není bezbřehá a všeobjímající. Pod snahu eliminovat rizika nelze podřadit jakékoliv zcela neurčité riziko.
56. Souhlasím přitom s tím, že během dlouhé životnosti potrubí mohou nastat nestandardní situace a že snahou zadavatele je vyloučit jejich dopad právě na životnost potrubí. Je správné, že zadavatel uvažuje o takových dopadech. Jak ale vhodně připomíná navrhovatel č. 2 ve vyjádření k rozkladu, podstatné je, zda zadavatel prokázal, že takové nestandardní situace odůvodňují vyloučení jiných technických řešení. Úřad přitom správně dospěl k tomu, že v tomto případě neodůvodňují.
57. Zadavatel sice opakuje i argument rizikem síranové expanze, ten ale neprokázal a ani Úřad nezjistil, že by měl mít v podmínkách kvality vody v České republice takový význam, že by odůvodňoval vyloučení jiných materiálů vnitřní povrchové ochrany. Aby zadavatel takto mohl postupovat z hlediska požadavků ZZVZ, musel by mít podklady k tomu, že je nutné použít právě takové materiály. To ale neměl.
58. Namítá-li zadavatel, že rozhodovací praxe Úřadu, konkrétně rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0407/2022/VZ, č. j. ÚOHS-41582/2022/500 ze dne 23. 11. 2022, umožňuje použití přísnějších požadavků, pokud jsou odůvodněné, souhlasím s ním. Základním problémem zdejšího postupu zadavatele je ale právě to, že jeho přísnější požadavek není odůvodněný. V takovém případě není odkaz na rozhodovací praxi přiléhavý.
59. Za stejně nepřiléhavé považuji přirovnání postupu zadavatele k pojištění, tedy o snahu zadavatele zajistit řešení kritických situací, u kterých není jasné, zda nastanou. V tomto případě zadavatel pomíjí, že nekonkrétním tvrzením bez vazby na relevantní podklady omezuje hospodářskou soutěž jako základní účel ZZVZ. Zadavatel tedy skutečně může uvažovat o nejkritičtějších scénářích, současně ale musí postupovat v souladu se ZZVZ. A pokud tedy chce takové scénáře promítnout do zadávacích podmínek, musí si být vědom požadavků zákona na odůvodnění omezení hospodářské soutěže.
60. Zadavatel pak na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0051/2025/VZ, č. j. ÚOHS-22941/2025/163 ze dne 24. 6. 2025 demonstruje možnost posuzovat zadávací podmínky u citlivých předmětů plnění přiměřenější optikou. Zadavatel ale přehlíží, že v daném případě jsem označil konkrétní požadavky tamějšího zadavatele za legitimní a odůvodněné, byť stejně legitimní a odůvodněné by byly i u jiného řešení (šlo o preferenci). V aktuálním případě ale zadavatel neodůvodnil omezení hospodářské soutěže přezkoumávaným požadavkem. Teprve v případě, kdy by snad nastala hraniční situace souladu požadavku se zásadou přiměřenosti, dalo by se hovořit o tom, že v určitých případech je možné posuzovat tento soulad mírněji. K takové hraniční situaci ale nedošlo. Z uvedených důvodů nemohu souhlasit s přiléhavostí odkazovaného rozhodnutí na zdejší situaci a současně námitkou porušení zásady legitimního očekávání.
61. K další námitce zadavatele dodávám, že Úřad neurčuje, jaký materiál lze či nelze použít, ale posuzuje zákonnost stanovení zadávací podmínky. Zadavatel přitom mohl použít materiál vnitřní ochrany potrubí, který uvádí v přezkoumávaném požadavku, ale jen pokud by si jeho použití, resp. především vyloučení jiných materiálů adekvátně odůvodnil. To se ale nestalo.
62. Úřad tedy postupoval správně a souladu se ZZVZ, pokud konstatoval, že zadavatel dostatečně nezdůvodnil přezkoumávaný požadavek v návaznosti na své objektivní potřeby a bezdůvodně omezil hospodářskou soutěž.
63. Nad rámec věcného posouzení považuji za důležité se současně stručně vyjádřit k procesnímu postupu Úřadu vztahujícímu se k zásadě koncentrace řízení podle § 251 odst. 4 a 5 ZZVZ. V bodu 199 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že odborné stanovisko VUT zahrnul mezi podklady rozhodnutí a vzal v potaz skutečnosti, které jsou v nich uvedené, a to i přesto, že jej zadavatel předložil po koncentrační lhůtě podle § 251 odst. 5 ZZVZ. Úřad stejně přistoupil i ke stanoviskům, která v návaznosti na to obdržel od navrhovatelů. Byť to Úřad výslovně nezmiňuje, zde došlo k porušení koncentrační lhůty podle § 251 odst. 4 ZZVZ. Úřad uvedl, že sám zjišťoval za účelem naplnění zásady materiální pravdy další skutečnosti a předložení odborného stanoviska VUT až v rámci vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, kterým měly být konfrontovány dosavadní zjištění Úřadu a blíže osvětlen skutkový stav, považuje za souladné se zásadou materiální pravdy. Úřad k tomu odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2018-261 ze dne 22. 4. 2020.
64. Obecně nesouhlasím s tím, že by měla být prostřednictvím vyjádření k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu prolamována zásada koncentrace řízení. Byť chápu přísnost této zásady, ZZVZ hovoří v § 251 odst. 4 a 5 jasně a přesně popisuje možné výjimky. Dovozování dalších výjimek jde proti jakémukoliv smyslu této zásady. Souhlasím však s tím, že zásada koncentrace řízení nemá vliv na povinnost zjistit skutkový stav, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, což je ale povinnost správního orgánu. Aktivních návrhů účastníků se týká právě koncentrace řízení (obdobně bod 44 rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0052/2021/VZ, č. j. ÚOHS-05140/2021/VZ ze dne 14. 2. 2024). Takové návrhy jsou proto koncentrovány do určitého časového úseku, do kterého vyjádření k podkladům rozhodnutí nespadá.
65. Všechny důkazy přijaté po koncentrační lhůtě v tomto případě však mají jedno společné – Úřad na nich nepostavil napadené rozhodnutí, resp. mu nepřinesly takové závěry, které by mu jakkoliv pomohly. Současně zadavatel v rozkladu nenamítá nic proti tomuto postupu Úřadu. Dodávám však, že odborné stanovisko VUT, které způsobilo tuto lavinu důkazů a návrhů důkazů po koncentrační lhůtě, není reakcí na shromážděné podklady, byť se to snaží tvrdit jak Úřad, tak zadavatel. Jde o doklad, kterým zadavatel předkládá další odůvodnění k přezkoumávanému požadavku. Nedává ale smysl, aby zadavatel předkládal další odůvodnění v návaznosti na to, co shromáždil Úřad. Takové odůvodnění, které podle zadavatele obstojí, musí zadavatel jednoduše předložit v koncentrační lhůtě, ne v době, kdy podle něj Úřad nemá dostatečné podklady k tomu, aby rozhodl v jeho prospěch. Odkaz Úřadu na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2018-261 ze dne 22. 4. 2020 je proto nepřiléhavý.
66. Nevhodný postup Úřadu je o to víc patrný, že Úřad zcela opomenul návrh na provedení důkazu, který mu předložil navrhovatel č. 2 v podání ze dne 23. 5. 2025. A to přesto, že jej Úřad zmiňuje v bodu 53 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Mělo se jednat o údaje z informačního systému PiVo, tj. nástroje pro sledování kvality vody v České republice, a to za účelem doložení reálné koncentrace síranů ve vodovodech (stejné doklady předložil navrhovatel č. 1 z vlastní iniciativy k vyjádření ze dne 25. 7. 2025, ani ty ale Úřad nijak nereflektoval). Obdobně k vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 23. 10. 2025 navrhovatel č. 2 přikládá memorandum mezi Vodárenskou akciovou společností, a.s. a několika svazky vodovodů a kanalizací z oblasti Vysočiny a Jihomoravského kraje, jehož cílem bylo sjednocení postupů a hovoří o používaných materiálech. Úřad cituje z daného vyjádření v bodu 133 odůvodnění napadeného rozhodnutí, tj. musel si ho být vědomý.
67. Ani jeden z těchto důkazů, který Úřad nevypořádal, nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Přesto jde v prvním případě zjevně o opomenutý důkaz. Ve druhém případě pak jde právě o situaci, kterou Úřad odůvodňoval svůj postup při přijetí ostatních důkazů po koncentrační lhůtě. Odborné stanovisko VUT bylo rovněž přiloženo k vyjádření k podkladům řízení a reagovalo na shromážděné podklady. Memorandum, které předložil navrhovatel č. 2, činilo to stejné. Na tomto případě se nejlépe ukazuje nevhodnost bezbřehého přístupu k prolamování koncentrace řízení s odkazem na možnost vyjadřovat se k podkladům. Není jasné, kde tato možnost končí a proč Úřad další důkazy neprováděl. Logikou výkladu dle bodu 199 odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž měl provést a vyhodnotit minimálně všechny doklady předložené ve vyjádřeních k podkladům rozhodnutí, což neudělal.
VI. Závěr
68. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. ikis, s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno
2. YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno
3. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Požadavek je uvedený v dokumentu „Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr“ pod položkou č. 52 u objektu „001 – Vodovodní přivaděč D – IV Etapa“. Ve správním spise se dokument nachází jako příloha položky č. 118.
[3] Rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0407/2022/VZ, č. j. ÚOHS-41582/2022/500 ze dne 23. 11. 2022.
[4] Rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0051/2025/VZ, č. j. ÚOHS-22941/2025/163 ze dne 24. 6. 2025.
[5] Ve správním spise jako položka č. 45.
[6] Ve správním spise jako příloha položky č. 137.
[7] Ve správním spise jako příloha položky č. 175.
[8] tamtéž
[9] tamtéž
[10] Ve správním spise jako příloha položky č. 41.
[11] Ve správním spise jako položka č. 120.