číslo jednací: 46677/2025/500
spisová značka: S0233/2025/VZ

Instance	I.
Věc	Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa
Účastníci	Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí YUCON CZ, s.r.o. T4 Building s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	20. 1. 2026
Související rozhodnutí	46677/2025/500 02207/2026/163
Dokumenty	2025_S0233.pdf 1.4 MB

Spisová značka: ÚOHS-S0233/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-46677/2025/500

Brno 28. 11. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ, zahájeném dne 27. 3. 2025 na návrh z téhož dne, a ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0234/2025/VZ, zahájeném dne 27. 3. 2025 na návrh z téhož dne, která byla dne 5. 6. 2025 spojena do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ, jehož účastníky jsou:

zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 1. 2025 společností ikis, s.r.o., IČO 63485290, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,
navrhovatel – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno,
navrhovatel – T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 27. 3. 2025 advokátní kanceláří Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v užším řízení zahájeném za účelem zadání veřejné zakázky „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav,

rozhodl takto:

Zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, a zároveň v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když v rámci vymezení technických podmínek uvedených v položce č. 52 dokumentu s názvem „Soupis prací“ na který odkazuje zadávací dokumentace, uvedl, že jako jednu z vlastností předmětu veřejné zakázky požaduje, aby potrubí z tvárné litiny mělo vnitřní povrchovou ochranu vytvořenou prostřednictvím „odstředivě nanášené vrstvy cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označení shody CE nebo vnitřní povrchovou ochranu vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“, aniž by tento svůj požadavek na vnitřní povrchovou ochranu potrubí z tvárné litiny dostatečně odůvodnil relevantními skutečnostmi vyplývajícími z povahy poptávaného plnění ve spojení s objektivními potřebami jmenovaného zadavatele, čímž stanovené zadávací podmínky vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav.

III.

Zadavateli – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení společného správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, se zadavateli – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 1. 2025 společností ikis, s.r.o., IČO 63485290, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 1. 11. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“, přičemž toto oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 11. 2024 pod ev. č. Z2024-054993, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2024 pod ev. č. 672578-2024, ve znění pozdějších úprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle čl. 11.5. dokumentu s názvem „Zadávací podmínky“ ze dne 1. 11. 2024 (dále jen „zadávací podmínky“) činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 74 900 000 Kč bez DPH.

3. Předmětem veřejné zakázky je obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. Etapa, který je dále dle čl. 11.6. zadávacích podmínek specifikován jako „uzavření smlouvy o dílo na komplexní zhotovení stavby v rozsahu a podle SMLOUVY, PROJEKTU a POVOLENÍ.“ Předmět díla zahrnuje: „Provedení stavby podle stavebního povolení a PROJEKTU; dopracování projektové dokumentace pro provedení stavby se zřetelem na nabídnuté konkrétní stavební materiály, výrobky, technologie, stroje, zařízení a systémy určené pro osazení nebo zabudování do stavby; výkon funkce odpovědného geodeta na stavbě a vypracování geodetického zaměření odpovědným geodetem včetně geometrického plánu potvrzeného katastrem nemovitostí; provedení souvisejících prací, dodávek a činností.“

4. Z protokolu z 1. jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel v prvním kolem užšího řízení na veřejnou zakázku obdržel 7 žádostí o účast.

5. Dne 12. 12. 2024. tj. ve lhůtě pro podání žádostí o účast, která byla prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 prodloužena do 3. 1. 2025, obdržel zadavatel od navrhovatele – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno (dále jen „navrhovatel č. 1“) námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jen „námitky č. 1“), o kterých zadavatel dne 27. 12. 2024 rozhodl prostřednictvím rozhodnutí o námitkách, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, a to tak, že je v celém rozsahu odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“).

6. Dne 13. 12. 2024, tj. ve lhůtě pro podání žádostí o účast, která byla prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 prodloužena do 3. 1. 2025, obdržel zadavatel od navrhovatele – T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 27. 3. 2025 advokátní kanceláří Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „navrhovatel č. 2“), námitky proti zadávacím podmínkám ze dne 12. 12. 2024 (dále jen „námitky č. 2“), o kterých zadavatel dne 27. 12. 2024 rozhodl prostřednictvím rozhodnutí o námitkách, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, a to tak, že je v celém rozsahu odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“).

7. Dne 14. 2. 2025 vydal Úřad v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0011/2025/VZ, na základě návrhu navrhovatele č. 1 ze dne 6. 1. 2025, rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1, a téhož dne v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0004/2025/VZ, na základě návrhu navrhovatele č. 2 ze dne 2. 1. 2025 rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 2.

8. Na základě výše uvedených rozhodnutí Úřadu zadavatel opětovně rozhodoval o námitkách č. 1, a to tak, že je rozhodnutím ze dne 17. 3. 2025, které bylo navrhovateli č. 1 doručeno téhož dne, v celém rozsahu odmítl (dále jen „rozhodnutí č. 2 o námitkách č. 1“). Stejně tak zadavatel opětovně rozhodoval o námitkách č. 2, které rozhodnutím ze dne 13. 3. 2025, které bylo navrhovateli č. 2 doručeno téhož dne, v celém rozsahu odmítl (dále jen „rozhodnutí č. 2 o námitkách č. 2“).

9. Vzhledem k tomu, že navrhovatel č. 1 a navrhovatel č. 2 nesouhlasili s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí č. 2 o námitkách č. 1 a v rozhodnutí č. 2 o námitkách č. 2, podali k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrhy na zahájení správních řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Dne 27. 3. 2025 podal navrhovatel č. 1 k Úřadu návrh z téhož dne (dále jen „návrh č. 1“), jehož stejnopis obdržel zadavatel téhož dne, a navrhovatel č. 2 návrh z téhož dne (dále jen „návrh č. 2“), jehož stejnopis obdržel zadavatel dne 1. 4. 2025.

II. OBSAH NÁVRHU Č. 1 A NÁVRHU Č. 2

Obsah návrhu č. 1

10. Návrh č. 1, jehož obsahem činí navrhovatel č. 1 rovněž námitky ze dne 12. 12. 2024, směřuje proti zadávacím podmínkám, o kterých navrhovatel č. 1 tvrdí, že jsou nedůvodné, nepřiměřené, netransparentní a s diskriminačním charakterem, a dále proti rozhodnutí o námitkách, o kterém navrhovatel č. 1 uvádí, že argumentace zadavatele je účelově generována, tak aby došlo k zakrytí jednoznačné skutečnosti, že zadávací podmínky jsou nastaveny tak, aby mohly být splněny výlučně materiálem/výrobky jediného výrobce na trhu.

11. V úvodu návrhu č. 1 navrhovatel č. 1 uvádí, že za spornou zadávací podmínku považuje podmínku technické kvalifikace, spočívající v dodání trub z „tvárné litiny dle ČSN EN 545 a ISO 2531, hrdlové s vnitřními zátkovými spoji“, o délce trub dle výrobního programu výrobce, s vnitřní povrchovou ochranou: „odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“ (dále jen „přezkoumávaný požadavek“).

12. K přezkoumávanému požadavku navrhovatel č. 1 dále uvádí, že dle normy ČSN EN 545 mají všechny vysokopecní cementy a vysokopecní síranovzdorné cementy zde uváděné stejnou odolnost vůči síranům, a to do 3000 mg/l. Dále navrhovatel č. 1 uvádí, že hodnoty síranů v pitné vodě dosahují dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „vyhláška č. 428/2001 Sb.“) limitu do 250 mg/l, což dle navrhovatele č. 1 poukazuje na skutečnost, že nejen vysokopecní síranovzdorné cementy (které jsou obsahem přezkoumávaného požadavku), nýbrž i vysokopecní cementy uvedené v ČSN EN 545 naplňují odpovídající vlastnosti pro technologickou funkčnost požadovaného plnění. Obdobně alternativní vyložení vrstvou polyuretanu v rámci přezkoumávaného požadavku nemá dle navrhovatele z technologického hlediska opodstatnění pro vedení pitné vody. Dále ve vztahu k přezkoumávanému požadavku, resp. ke kategorizaci trub v rozsahu ČSN EN 545 navrhovatel č. 1 dodává, že zadavatel argumentuje rovněž složením jednotlivých cementů, tj. cementů kategorie CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C, resp. podílem slínku a strusky v jednotlivých cementech uvedených kategorií, avšak tento svůj argument nedokládá žádnými relevantními důkazy či jinými skutečnostmi. Navrhovatel č. 1 má za to, že zadavatel účelově spojil kategorie CEM III/B a CEM III/C oproti kategorii CEM III/A, kdy uvedl, že vyšší obsah slínku v cementech kategorie CEM III/A je pro plnění veřejné zakázky problematický, přičemž navrhovatel č. 1 je naopak toho názoru, že vyšší poměr slínku je vhodnější z hygienického hlediska.

13. Dále v návrhu č. 1 navrhovatel č. 1 předkládá argumentaci v reakci na další obsah rozhodnutí o námitkách, kdy v prvé řadě uvádí, že ačkoliv nezpochybňuje tvrzení zadavatele o významnosti a rozsahu stávajícího vodovodu, stejně jako o v minulosti zaznamenaných havárií, a snaze těmto v budoucnu předejít, tyto neopravňují zadavatele k nedůvodnému zvýhodňování jednoho výrobce/materiálu tohoto výrobce oproti dalším výrobcům. Dle navrhovatele neplyne z odůvodnění zadavatele žádná příčinná souvislost s přezkoumávaným požadavkem, a to jelikož zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvádí žádné konkrétní důvody poškození původního potrubí, které bylo tvořeno ze zcela jiného materiálu (konkrétně sklolaminátových trubek), jejichž vlastnosti jsou nadto značně odlišné od vlastností trub v rámci přezkoumávaného požadavku. Navrhovatel č. 1 dále podotýká, že případná poškození potrubí vlivem zadavatelem uváděných havárií, byla spíše způsobena nedostatky ve vnější ochraně trub nikoliv vnitřní. Obdobně je na tom dle navrhovatele č. 1 tvrzení zadavatele o životnosti daného potrubí, kdy zadavatel uvádí, že potrubí vyhovující přezkoumávanému požadavku dosahuje dlouhé životnosti, což je dle navrhovatele č. 1 tvrzení ničím nepodložené a neobjektivní, jelikož zadavatel nepředkládá žádná konkrétní ověřitelná srovnání jednotlivých materiálů používaných pro vnitřní ochranu trub. Rovněž argumentaci zadavatele, prostřednictvím možného zhoršení kvality přepravované vody v důsledku krizových situací a dalších havarijních stavů, považuje navrhovatel č. 1 za spekulativní, nepodloženou, a ve vztahu k přezkoumávanému požadavku irelevantní, jelikož zadavatel za dobu provozu předmětného vodovodu neuvádí žádný doložitelný případ zhoršení kvality vody ve vztahu k výskytu síranů v přepravované vodě. Navrhovatel dále uvádí, že podle vyhlášky 428/2011 Sb. dosahuje obecná hladina síranů v pitné (surové) vodě hodnoty do 250 mg/l, kdy v případě dotčeného vodovodu se jedná o 170 mg/l, z čehož dle navrhovatele lze usoudit, že všechny zadavatele vyloučené cementy naplňují parametry odolnosti v rozsahu 17násobku obvyklé hodnoty síranů v přepravované vodě, kdy v takovém případě by se již nejednalo o pitnou vodu. Navrhovatel č. 1 dále uvádí, že účel předmětu plnění veřejné zakázky je jednoznačně specifikován v zadávací dokumentaci, kde zadavatel uvedl, že potrubí bude využito právě a výlučně v dotčeném vodovodu sloužícímu k přepravě pitné vody, což dále potvrdil v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3, kde uvedl, že předmětný vodovod není určen k přepravě surové či odpadní vody, kde je možnost výskytu síranů podstatně vyšší než ve vodě pitné. Podle navrhovatele č. 1 je tedy nepodložené tvrzení zadavatele že nejvyšší možná odolnost se rovná dlouhá životnost, kdy životnost je pouze hypotetická a odpovědnost výrobce končí uplynutím záruční doby. Co se síranové expanze týče, uvádí navrhovatel č. 1, že sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 1 uvedl, že nelze tvrdit, že by potrubí s vnitřní povrchovou úpravou z vysokopecního cementu bylo a priori náchylné k síranové expanzi, z čehož navrhovatel č. 1 dovozuje, že jakákoliv argumentace právě vznikem síranové expanze je v daném případě nadbytečná.

14. V další části návrhu č. 1 se navrhovatel č. 1 vyjadřuje k tvrzení zadavatele, že účast v šetřeném zadávacím řízení je zjevně netradičně vysoká (7 účastníků podalo žádost o účast), které považuje za irelevantní a uvádí, že pluralita žádostí o účast ničeho nevypovídá o tom, kolik bude skutečně podáno nabídek, a zároveň dodává, že všichni účastnící, kteří podali žádost o účast využívají výrobků od společnosti Saint Gobain PAM, což je právě ten jediný výrobce, resp. jeho spříznění dodavatelé, které se dle navrhovatele č. 1 zadavatel snaží prostřednictvím přezkoumávaného požadavku bezdůvodně zvýhodnit. Navrhovatel č. 1 argumentuje, že ve všech předchozích etapách výstavby daného přivaděče byly použity právě výrobky této společnosti, a odkazuje na možné ujednání mezi zadavatelem a výrobcem o výlučném používání trub z tvárné litiny společnosti Saint Gobain PAM. K tomuto navrhovatel č. 1 předkládá odkaz na webové stránky[1] společnosti Saint Gobain PAM, ze kterých je dle jeho názoru zjevné, že mezi touto společností a zadavatelem by již od roku 2020 mohlo existovat ujednání o výlučném používání trub z tvárné litiny společnosti Saint Gobain PAM. Dále navrhovatel č. 1 uvádí, že z dalších veřejně dostupných materiálů[2] vyplývá, že dle výše uvedeného ujednání je nadále postupováno, přičemž všechny dosavadní etapy byly uskutečněny prostřednictvím výrobků společnosti Saint Gobain PAM. Dále navrhovatel č. 1 zpochybňuje věrohodnost zadavatelem doložených dokumentů svědčících ve prospěch tvrzení zadavatele, že na trhu existuje další výrobce, jehož výrobky vyhoví přezkoumávanému požadavku, a to výrobce Jindal Saw Italia S. p. A., se sídlem Via Karl Ludwig von Bruck 32, 341 44 Trieste, Itálie (dále jen „výrobce Jindal Saw“ či „Jindal Saw“). Navrhovatel č. 1 uvádí, že zadavatel předložil certifikát výrobku č. 202/C5/2019/J03199-19 ze dne 10. 12. 2019 (dále jen „certifikát Jindal Saw“), avšak bez závěrečného protokolu, který měl být jeho nedílnou součástí, což způsobilo, že z předloženého certifikátu Jindal Saw splnění přezkoumávaného požadavku neplyne. Dále navrhovatel č. 1 dodává, že trouby, které poskytuje výrobce Jindal Saw, by nesplnily zadávací dokumentaci veřejné zakázky, neboť tato stanoví požadavek na vnější povrchovou ochranu trub vrstvou zinko-aluminiového povlaku s příměsí mědi, který však výrobce Jindal Saw neposkytuje. Navrhovatel č. 1 dále dodává, že ani další dokumenty doložené zadavatelem (Prohlášení o vlastnostech Ludwig Frischhut GmBh & Co. KG ze dne 18. 1. 2019 či Prohlášení o shodě EuroArmatúry s.r.o., organizační složka ze dne 31. 12. 2019) nedokládají splnění přezkoumávaného požadavku, neboť tyto vykazují značné nesrovnalosti v jejich obsahu.

15. Dále se navrhovatel č. 1 v návrhu č. 1 vyjadřuje ke změně druhu zadávacího řízení, resp. kdy se z otevřeného řízení v rámci předchozího zrušeného zadávacího řízení stalo užší, k nedůvodné a účelové změně hodnotícího kritéria (vypuštění podkritéria doby plnění a nastavení fixní lhůty s ohledem na skutečnosti, že výrobce trub SAMSUN MAKINA má dle navrhovatele č. 1 lepší doby dodání), či k situaci, kdy v předchozím zadávacím řízení byl přezkoumávaný požadavek zadavatel stanoven jako preferovaný, avšak nikoliv nutný, kdežto v aktuálním šetřeném případě zadavatel stanovil přezkoumávaný požadavek jako jednu z povinností pro splnění podmínek účasti na veřejné zakázce, k čemuž uvádí, že nikterak nezpochybňuje právo zadavatele stanovit si zadávací podmínky dle svých potřeb, avšak dle navrhovatele č. 1 takto stanovené zadávací podmínky připouští účast pouze těch dodavatelů, kteří odebírají výrobky od společnosti Saint Gobain PAM, a tím pádem diskriminuje ostatní dodavatele, kteří ačkoliv odebírají materiály či výrobky jiného výrobce, jsou tyto schopné naplnit podstatu předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, resp. vyhovět přezkoumávanému požadavku.

16. Navrhovatel č. 1 dále ve svém návrhu odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-424/23 DYKA Plastics v. Fluvius System Operator ze dne 16. 1. 2025, ze kterého v návrhu cituje některé pasáže, a ke kterémuž dále uvádí, že se dané rozhodnutí vztahuje k šetřené věci, jelikož zadavatel dle navrhovatele č. 1 zcela přehlíží, že norma ČSN EN 545 a norma ČSN EN 197-1 předkládá 27 druhů cementů, relevantních pro plnění veřejné zakázky, avšak zadavatel určil pouze jeden, a to vysokopecní síranovzdorný cement kategorie CEM III/B či CEM III/C.

17. Navrhovatel č. 1 tvrdí, že v důsledku diskriminačního nastavení zadávacích podmínek mu byla nedůvodně odepřena možnost účastnit se zadávacího řízení, čímž mu vznikla hmotná i nehmotná újma, včetně ušlého zisku, který by realizací veřejné zakázky generoval. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhovatel č. 1 navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

Obsah návrhu č. 2

18. Návrh č. 2, jehož obsahem činí navrhovatel č. 2 rovněž námitky ze dne 13. 12. 2024, směřuje proti zadávacím podmínkám, resp. proti přezkoumávanému požadavku, který zadavatel učinil součástí technické kvalifikace, o kterém uvádí, že je v rozporu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

19. Navrhovatel č. 2 úvodem návrhu č. 2 shrnuje svou situaci na trhu, kdy tvrdí, že přezkoumávaný požadavek byl zadavatelem nastaven tak, aby pro jeho splnění bylo možné využít pouze trub vyráběných výrobcem Saint Gobain PAM, neboť jiní evropští výrobci trouby vyhovující přezkoumávanému požadavku nevyrábí. Navrhovatel č. 2 dále uvádí, že je pro něj nemožné konkurovat ostatním dodavatelům při využití trub výrobce Saint Gobain PAM, jelikož tito, ať již z důvodu významnějšího tržního postavení či dohody s výrobcem Saint Gobain PAM, mají k dispozici lepší ceny než je navrhovatel schopný si ujednat, což vedlo navrhovatele č. 2 k zahájení spolupráce s výrobcem trub SAMSUN MAKINA SANAYI a.s., vyrábějícím trouby z tvárné litiny DN 1400 s vysokopecním cementovým vyložením, jelikož prostřednictvím těchto výrobků dokáže navrhovatel č. 2 podat konkurenceschopnou nabídku při zachování stejné kvality dodávaného plnění.

20. Dále k přezkoumávanému požadavku navrhovatel č. 2 uvádí, že tento bezdůvodně zaručuje výrobci Saint Gobain PAM konkurenční výhodu na trhu a vytváří tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, kdy zadavatel přezkoumávaný požadavek nepodkládá relevantním zdůvodněním. Navrhovatel č. 2 dále v návrhu č. 2 odkazuje na vyhlášku č. 428/2001 Sb., která stanovuje přípustné hodnoty síranů v přepravované pitné či surové vodě a to 250 mg/l, přičemž dodává, že všechny vysokopecní cementy mají hodnotu odolnosti vůči síranům max. do 3000 mg/l, což výrazně převyšuje limit dle vyhlášky 428/2001 Sb. V souvislosti s obsahem síranů v přepravované vodě navrhovatel č. 2 dále uvádí, že nijak nezpochybňuje důležitost předmětného vodovodu, ani počet v minulosti vzniklých havárií na předmětném vodovodu, avšak pokud zadavatel těmito v souvislosti s požadavkem na vnitřní vyložení trub argumentuje, měl by dle navrhovatele č. 2 být schopen své argumenty podložit konkrétními důkazy, jako např. výsledky rozborů vody v dané lokalitě, které je povinen provádět. Navrhovatel k tématu odolnosti trub vůči síranům, přítomných v přepravované vodě, dále uvádí, že ani formální zařazení mezi vysokopecní síranovzdorné cementy dle ČSN EN 197-1 (jak svůj požadavek mimo jiné specifikoval zadavatel) nemá žádný legitimní důvod, jelikož mezi cementy vysokopecními síranovzdornými a cementy vysokopecními není ve věci odolnosti vůči síranům žádní rozdíl, jedná se pouze o formální rozlišení používané v rámci příslušné normy, které nemá na přepravu vody s nízkým obsahem síranů žádný vliv. Navrhovatel č. 2 dále odkazuje na ČSN EN 545, dle které je pro transport pitných vod připuštěno použití 27 druhů cementů dle ČSN EN 197-1, avšak zadavatel bez uvedení legitimních důvodů vybral pouze cement vysokopecní síranovzdorný, který vyrábí jediný výrobce na trhu, a to společnost Saint Gobain PAM. V souvislosti se zařazením cementů používaných pro vnitřní vyložení trub se navrhovatel č. 2 ohradil proti tvrzení zadavatele, konkrétně, že trouby dodávané navrhovatelem spadají do kategorie cementů s označením CEM II (zadavatel však požadoval CEM III), a naopak navrhovatel č. 2 uvedl, že cement společnosti SAMSUN MAKINA SANAYI a.s. spadá do kategorie vysokopecních cementů s označením CEM III/A či síranovzdorných portlandských cementů s označením CEM I-SR, což rovněž podložil relevantními důkazy. K uvedené kategorizaci pak navrhovatel č. 2 dodává, že vysokopecní cementy kategorie CEM III/A a CEM III/B jsou si velmi podobné, liší se pouze jejich poměr primární složky, kterou je portlandský slínek, a sekundární složky, vysokopecní strusky. Navrhovatel č. 2 dále uvádí, že požadavek na alternativní vyložení trub vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655 není z technologického hlediska odůvodněný, neboť tento typ výstelky se běžně používá pouze pro specifické průmyslové nebo odpadní vody s agresivním pH, nikoliv pro transport pitné vody, který je předmětem šetřené veřejné zakázky.

21. V další části návrhu č. 2 se navrhovatel č. 2 vyjadřuje k počtu podaných žádostí o účast v šetřeném zadávacím řízení, kdy uvádí, že počet podaných žádostí dle jeho názoru není ukazatelem zákonnosti postupu zadavatele, naopak fakt, že všichni dodavatelé, kteří podali žádost, používají trouby od výrobce Saint Gobain PAM poukazuje dle navrhovatele č. 2 na porušení pravidel hospodářské soutěže, jelikož všichni potenciální dodavatelé chtějící se účastnit předmětného zadávacího řízení, musejí pro splnění zadávacích podmínek použít právě a pouze trouby od jediného výrobce, a to Saint Gobain PAM. Dále ve vztahu k dalším, zadavatelem označeným výrobcům, o kterých zadavatel tvrdí, že i tito poskytují trouby s vnitřní povrchovou vrstvou odpovídající přezkoumávanému požadavku, navrhovatel č. 2 uvádí, že výrobce Jindal Saw nesplňuje zadávací podmínky, jelikož pro vnitřní vyložení trub nepoužívá vysokopecní síranovzdorný cement dle ČSN EN 197-1, naopak dle katalogu používá pouze portlandský cement CEM I, vysokopecní cement CEM III/A, portlandský síranovzdorný cement CEM I-SR a hlinitanový cement CEM IV. Dále navrhovatel č. 2 dodává, že dokumenty poskytnuté společností EuroArmatúry s.r.o. (zástupcem společnosti Jindal Saw) přeložené zadavatelem, vykazují řadu nedostatků, jako např. chybějící aktuální platná zpráva o provedenému dohledu či závěrečný protokol, které jsou nedílnými součástmi předloženého certifikátu, atd.

22. V poslední řadě se navrhovatel č. 2 v rámci návrhu č. 2 zabývá průběhem předchozího zadávacího řízení, které bylo zadavatelem zrušeno, a v rámci jehož zadávacích podmínek byl přezkoumávaný požadavek stanoven pouze jako preference, kterou zadavatel v nyní šetřeném zadávacím řízení již neuvedl. Navrhovatel č. 2 se domnívá, že vypuštěním možnosti alternativy k přezkoumávanému požadavku, chtěl zadavatel dosáhnout situace, kdy pro plnění veřejné zakázky budou použity trouby pouze od jediného výrobce, který splní nově nastavenou technickou kvalifikaci, kterým je výrobce Saint Gobain PAM.

23. Navrhovatel č. 2 rovněž v návrhu uvádí, že zadavatel na podporu svých tvrzení nedoložil Úřadu výsledky rozboru vody v lokalitě, kterou prochází předmětný přivaděč, přičemž ze zákona č. 247/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“) zadavateli vyplývá povinnost takovéto rozbory vody pravidelně provádět. Navrhovatel č. 2, pro případ, že by zadavatel předmětné výsledky rozborů vody v dané lokalitě Úřadu v průběhu správního řízení nedoložil, navrhuje, aby Úřad k jejich předložení vyzval příslušný krajský úřad, a to za dobu nejméně 10 let zpět.

24. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhovatel č. 2 navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

III. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÁ ÚŘADEM

Správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ

25. Dne 27. 3. 2025 obdržel Úřad návrh č. 1 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ (dále jen „správní řízení S0233/2025“). Účastníky správního řízení S0233/2025 jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel č. 1. Zahájení správního řízení S0233/2025 oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 28. 3. 2025.

26. Usnesením ze dne 28. 3. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení S0233/2025, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

27. Dne 7. 4. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu č. 1 z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu č. 1“).

Správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0234/2025/VZ

28. Dne 27. 3. 2025 obdržel Úřad návrh č. 2 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0234/2025/VZ (dále jen „správní řízení S0234/2025“). Účastníky správního řízení S0234/2025 jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel č. 2. Zahájení správního řízení S0234/2025 oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 28. 3. 2025.

29. Usnesením ze dne 28. 3. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení S0234/2025, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

30. Dne 7. 4. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu č. 2 z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu č. 2“).

Obsah vyjádření zadavatele k návrhu č. 1 a k návrhu č. 2

31. Vzhledem k repetitivnímu charakteru některých námitek uvedených v návrhu č. 1 a návrhu č. 2, v důsledku nichž se tak zadavatel ve vyjádření k návrhu č. 1 a vyjádření k návrhu č. 2 místy opakovaně vyjadřoval ke stejným skutečnostem, Úřad níže pro přehlednost shrnuje ucelenou argumentaci zadavatele, jež byla obsahem těchto vyjádření (dále jen dohromady jako „vyjádření zadavatele k návrhům“).

32. Zadavatel se ve vyjádření zadavatele k návrhům shodně vyjadřuje k navrhovatelem uváděným skutečnostem, kdy v úvodu svého vyjádření překládá své stanovisko k míře omezení hospodářské soutěže. Zadavatel uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatelů, že přezkoumávaný požadavek upřednostňuje výrobky pouze jednoho výrobce na trhu, a dále uvádí, že na trhu existuje i další výrobce, a to výrobce Jindal Saw, který má zastoupení mj. v České republice prostřednictvím společnosti EuroArmatúry s.r.o., organizační složka, přičemž zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatelů, že by výrobce Jindal Saw nesplňoval další zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky (konkrétně navrhovateli uváděný požadavek na vnější ochranu trub), jelikož tyto byly na rozdíl od přezkoumávaného požadavku stanoveny alternativně. Dále zadavatel uvádí, že přezkoumávaný požadavek „nemá přímý dopad na dodavatelský trh (tj. nedochází k výslovnému omezení dodavatelů, kteří by se mohli o danou veřejnou zakázku ucházet), nýbrž případně na poddodavatelský trh, resp. trh dodavatelů komponent nezbytných pro realizaci veřejné zakázky.“ Zadavatel dále dodává, že situace, kdy všichni dodavatele, kteří do předmětného zadávacího řízení podali žádost o účast, využili pro plnění veřejné zakázky výrobků či materiálu společnosti Saint Gobain PAM, automaticky nevede ke skutečnosti, že na trhu neexistuje jiný výrobce, jehož materiál či výrobky by dodavatelé mohli využít. Nadto zadavatel uvádí, že navrhovatelé nikde neuvádí, že by kvůli přezkoumávanému požadavku nebyli schopni podat nabídku, resp. neprokazují, že se v daném případě jedná o parcelaci trhu, ale spíše, že kvůli této zadávací podmínce nejsou schopni využít pro ně nejvýhodnější skladby poddodavatelského řetězce. Dohodu se společností Saint Gobain PAM zadavatel vylučuje a označuje za nepravdu. Zadavatel pak v této části vyjádření shrnuje, že dle jeho názoru nedochází k zásadnímu omezení hospodářské soutěže, jelikož přezkoumávaný požadavek je zadávací podmínkou spíše jednoduchou, která má marginální dopad, jelikož jde o zadávací podmínku jednoduchou, postačí jednoduché odůvodnění, které zadavatel doložil.

33. V další části vyjádření zadavatele k návrhům se zadavatel vyjadřuje k samotnému odůvodnění přezkoumávaného požadavku, kdy úvodem popisuje důležitost předmětného vodovodu, a s tím spojenou snahu zadavatele eliminovat v budoucnu vznikající havárie v oblasti daného vodovodního potrubí, pročež zadavatel stanovil přezkoumávaný požadavek tak jak jej stanovil, a to právě, aby docílil maximální míry odolnosti, a s tím spojené co možná nejdelší životnosti trub prostřednictvím požadování nejvyšší možné vnitřní ochrany trub. Zadavatel zde uvádí, že měl negativní zkušenost s dosavadním potrubím, které mělo deklarovanou živostnost 50 let a došlo k 7 haváriím. Zadavatel dále uvádí, že nelze souhlasit s tvrzením navrhovatelů, že vysokopecní cementy mají stejnou odolnost vůči síranům jako vysokopecní síranovzdorné cementy, jelikož údaje uvedené v tabulce, na kterou navrhovatelé odkazují, platí pro vysokopecní síranovzdorné cementy a síranovzdorné cementy, nikoliv však pro vysokopecní cementy. Co se týče životnosti předmětného potrubí, tak zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatelů ohledně spekulativních úvah o možných příčinách poruch vodovodu (války a jiné okolnosti), naopak tvrdí, že v případě životnosti předmětného potrubí, pohybující se mezi 100-150 lety, je nutné počítat i se situacemi, které se v běžných provozních podmínkách nevyskytují (zejména za současné geopolitické situace) a které mohou mít dopad na změnu pitné vody za surovou (kde může obsah síranů převyšovat i hodnotu 1000 mg/l). Zadavatel odmítá názor, že má předmět plnění definovat s ohledem na běžný provozní stav, kdy podle něj by pak „zadavatelé v zásadě nemohli postupovat obezřetně a ‚připravovat se na nejhorší‘ “.

34. Zadavatel dále rozporuje tvrzení navrhovatelů ohledně složení jednotlivých kategorií cementů dle ČSN 197‑1, kdy uvádí, že není pravdivou informací, že vysokopecní cementy mají stejnou odolnost jako vysokopecní síranovzdorné cementy, tj. že hodnoty u kategorií CEM III/A a CEM III/B jsou srovnatelné. Naopak dle zadavatele může být podíl slínku (složky, která je schopna aktivovat chemickou reakci, jejíž důsledkem může být poškození vnitřní vrstvy potrubí) u cementů kategorie CEM III/A až o 44 % vyšší než u cementů kategorie CEM III/B (ačkoli navrhovatelé předkládají příznivější výklad rozdílu jen 1 %).

35. Zadavatel dále ve vyjádření k návrhům uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele č. 1, že by zadavatel sám připouštěl nadbytečnost argumentace síranovou expanzí. Dle zadavatele může k síranové expanzi v dlouhodobém horizontu dojít i v případě přepravy pitné vody s obsahem síranů kolem 170 mg/l, a to zejména v případě nepříznivých podmínek, např. opakovaných cyklů vysychání přivaděče, přítomnosti jiných agresivních iontů nebo samotným nevhodným složením cementu, jako je právě vysoký obsah C₃A v cementu s nízkou odolností vůči síranům. Dle zadavatele je nutné v horizontu 100-150 let životnosti předmětného potrubí vzít v potaz, že právě z důvodu nestandardních situací, jako je třeba válečný konflikt, může v případě surové vody obsah síranů převyšovat hodnotu 1000 mg/l, což lze definovat již jako středně agresivní prostředí, v rámci nějž je potřeba použít právě síranovzdorný cement tak, aby se zabránilo vzniku síranové expanze. Dále zadavatel vysvětluje, že jednou ze složek vysokopecních cementů je slínek, jehož hlavní složkou je právě C₃A. Vysokopecní cement může obsahovat až dvojnásobné množství slínku než cement vysokopecní síranovzdorný, což vyplývá mj. z normy ČSN EN 197-1, přičemž právě množství slínku je dle zadavatele důležitým faktorem pro vznik síranové expanze a potenciálního nebezpečí pro přivaděč.

36. Co se týče rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. 1. 2025, ve věci DYKA Plastics NV v. Fluvius System Operator CV, uvádí zadavatel, že tento není k danému případu přiléhavý, a nelze z něj nikterak dovodit, že zadavatel musí umožnit realizaci předmětu plnění prostřednictvím všech 27 druhů cementů, které uvádí norma ČSN EN 545, jelikož tyto nedisponují totožnými vlastnostmi. Zadavatel dále uvádí, že postupoval podle uvedeného rozsudku, když umožnil, aby dodavatelé použili dvě nejodolnější varianty materiálu pro vnitřní povrchovou úpravu trub pro vedení pitné vody, jelikož jiné alternativy, které by dle zadavatele nabízeli stejnou míru ochranu, nejsou.

37. V poslední části vyjádření zadavatele k návrhům zadavatel předkládá své stanovisko k navrhovateli rozporovanému postupu zadavatele v předchozím zadávacím řízení, které bylo zadavatelem zrušeno. Zadavatel uvádí, že toto zrušené zadávací řízení není jakkoliv relevantní pro posouzení zadávacích podmínek v nyní šetřeném zadávacím řízení, jelikož předchozí zadávací řízení byla zrušeno dle zákonných podmínek a zákon zadavateli nikterak nezakazuje pozměnit či upravit zadávací podmínky v případě vypsání nového zadávacího řízení.

38. V závěru vyjádření zadavatele k návrhům pak zadavatel shrnuje, že námitky navrhovatelů jsou nedůvodné, a proto s ohledem na vše uvedené požaduje, aby Úřad oba návrhy dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další postup Úřadu v rámci správního řízení S0233/2025

39. Úřad přípisem ze dne 15. 4. 2025 požádal subjekty, potenciálně se zabývající nyní šetřenou problematikou[3], o sdělení informací týkajících se vnitřní povrchové ochrany trub pro vedení pitné vody v kontextu přezkoumávaného požadavku (dále jen „žádost o informace ze dne 15. 4. 2025“)[4].

Odpověď subjektu – Strojírenský zkušební ústav – ze dne 5. 5. 2025

40. Dne 5. 5. 2025 obdržel Úřad, v rámci správního řízení S0233/2025, v reakci na žádost o informace ze dne 15. 4. 2025 odpověď subjektu – Strojírenský zkušební ústav, IČO 00001490, se sídlem Hudcova 424/56b, 621 00 Brno (dále jen „Strojírenský zkušební ústav“) – z téhož dne. Strojírenský zkušební ústav ve své odpovědi uvedl, že problematika vnitřní povrchové ochrany trub pro vedení pitné vody není v jeho kompetenci, a tudíž nemůže na dané otázky poskytnout kvalifikované odpovědi.

Odpověď subjektu – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka – ze dne 30. 4. 2025

41. Dne 5. 5. 2025 obdržel Úřad, v rámci správního řízení S0233/2025, v reakci na žádost o informace ze dne 15. 4. 2025 odpověď subjektu – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce, IČO 00020711, se sídlem Podbabská 2582/30, 160 00 Praha (dále jen „VÚV TGM“) – ze dne 30. 4. 2025. VÚV TGM ve své odpovědi uvedl, že v současné době (ani v minulosti) se dotazovanou problematikou nezabýval, a tudíž se nemůže k uvedeným otázkám kvalifikovaně vyjádřit.

Další postup Úřadu

42. Dne 6. 5. 2025 vydal Úřad v rámci správního řízení S0233/2025 z moci úřední rozhodnutí o předběžném opatření, spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0233/2025 (dále jen „rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 6. 5. 2025“).

43. Přípisem ze dne 6. 5. 2025 požádal Úřad v rámci správního řízení S0233/2025 další subjekty, potenciálně se zabývající šetřenou problematikou[5], o sdělení informací týkajících se vnitřní povrchové ochrany trub pro vedení pitné vody v kontextu přezkoumávaného požadavku (dále jen „žádost o informace ze dne 6. 5. 2025“)[6]. Úřad v rámci předmětné žádosti položil následující dotazy:

1. „Týkají se hodnoty uvedené v třetím sloupci tabulky č. 2, tj. pod buňkou „Síranovzdorné cementy (včetně vysokopecních cementů)“ všech cementů vysokopecních, tj. cementů vysokopecních i cementů vysokopecních síranovzdorných (tj. kategorií CEM III/A, CEM III/B i CEM III/C) nebo se dané hodnoty týkají pouze vysokopecních síranovzdorných cementů?

2. Jsou v případě vnitřního vyložení trub vysokopecním cementem kategorie CEM III/A a vysokopecním síranovzdorným cementem kategorie CEM III/B nebo CEM III/C rozdíly v odolnosti trub, resp. jejich vnitřního vyložení, vůči určitým látkám (mj. i vůči síranům) obsaženým v přepravované vodě? Pokud ano, popište prosím, o jaké rozdíly se jedná, a to zejména v kontextu informací a údajů obsažených v tabulce č. 2.

3. V případě, že jsou mezi uvedenými cementy kategorie CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C nějaké rozdíly v odolnosti vůči síranům (či jiným látkám), prosím uveďte, zda může mít tato míra odolnosti vliv např. na funkčnost, stav vnitřního vyložení daných trub či celkový stav potrubí, nebo případně na kvalitu přepravované pitné vody a současně uveďte jaký.

4. V návaznosti na předchozí otázku uveďte, jaký dopad by na potrubí mělo použití uvedených různých kategorií cementů v případě, že by došlo ke zhoršení kvality vody, např. prostřednictvím havárií v oblasti vodovodu či dalších krizových situací, a jak moc by případně musela být kvalita vody zhoršena, aby toto mělo vliv na rozdíly v použití výše uvedených kategorií vysokopecních cementů. Po jakou dobu by bylo eventuelně nutné uvažovat o zhoršení stavu kvality vody a v jakém rozsahu (o jakou změnu v hodnotách oproti normě by se muselo jednat)?

5. Může síranová expanze vznikat v pitné vodě? Za jakých okolností?

6. Jaký může být dopad výskytu případné síranové expanze na stav vodovodního potrubí v průběhu času.

7. Má nějaký efekt použití trub s vyložením vrstvou cementové malty z vysokopecního cementu kategorie CEM III/A, a vysokopecního síranovzdorného cementu kategorie CEM III/B či CEM III/C na vznik síranové expanze při vedení pitné vody, a případně je tento efekt odlišný v rámci jednotlivých kategorií cementů a jejich složení (viz tabulka č. 1)?

8. Za jakých okolností by k síranové expanzi nedocházelo, resp. může složení vnitřního vyložení potrubí odvrátit daný efekt a proč?

9. Existují nějaké další aspekty, resp. specifické vlastnosti použitého materiálu pro vnitřní vyložení trub, které mohou přinášet nějaké výhody či pozitiva v rámci ochrany trub a jaké to jsou? Jinými slovy, v čem se liší vyložení cementem vysokopecním síranovzdorným oproti vyložení cementem vysokopecním v kontextu ochrany potrubí či jiných možných výhod (tj. jaká je přidaná hodnota), případně nevýhod, a to kromě již uvedeného v rámci odpovědí na předchozích otázky (tj. kromě “síranovzdornosti“)?“

44. Usnesením ze dne 6. 5. 2025 Úřad přerušil správní řízení S0233/2025 zahájené na návrh č. 1, a to s cílem získání odborných stanovisek obsahující upřesňující informace ke kategorizaci cementů dle ČSN EN 545 a ČSN EN 197-1 a jejich složení a odolnosti vůči vnějším vlivům při použití těchto cementů pro vnitřní vyložení trub pro vedení pitné vody, a dále obsahující bližší informace o tzv. síranové expanzi, konkrétně jak a kde tato síranová expanze vzniká, jaký může být její dopad na stav vodovodního potrubí (přičemž úplné znění dotazů je uvedeno v odůvodnění tohoto usnesení a zároveň v žádosti o informace ze dne 6. 5. 2025), a to do doby doručení posledního z předmětných stanovisek (dále jen „usnesení o přerušení řízení S233/2025“).

45. Usnesením ze dne 6. 5. 2025 Úřad přerušil správní řízení S0234/2025 zahájené na návrh č. 2, a to z důvodu získání odborných stanovisek, tj. odpovědí na žádost o informace ze dne 6. 5. 2025, a to do doby doručení posledního z předmětných stanovisek (dále jen „usnesení o přerušení řízení S0234/2025“).

Odpověď subjektu – Zdravotního ústav se sídlem v Ostravě – ze dne 7. 5. 2025

46. Dne 7. 5. 2025 obdržel Úřad, v rámci správního řízení S0233/2025, v reakci na žádost o informace ze dne 6. 5. 2025 odpověď subjektu – Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, IČO 71009396, se sídlem Partyzánské náměstí 2633/7, 702 00 Ostrava (dále jen „Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě“) – z téhož dne. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě ve své odpovědi uvedl, že není schopen na dané otázky odpovědět.

Odpověď subjektu – Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební – ze dne 7. 5. 2025

47. Dne 13. 5. 2025 obdržel Úřad, v rámci správního řízení S0233/2025, v reakci na žádost o informace ze dne 6. 5. 2025 odpověď subjektu – Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, IČO 00216305, se sídlem Veveří 331/95, 602 00 Brno (dále jen „Fakulta stavební VUT“) – ze dne 7. 5. 2025. Fakulta stavební VUT ve své odpovědi uvedla, že třetím stranám neposkytuje bezúplatné odborné konzultace, a tudíž je třeba v daném případě postupovat jako při oslovení znalce podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů.

Další postup Úřadu

48. V rámci správního řízení S0233/2025 požádal Úřad přípisem ze dne 14. 5. 2025 další subjekty, potenciálně se zabývající šetřenou problematikou[7], o sdělení informací týkajících se vnitřní povrchové ochrany trub pro vedení pitné vody v kontextu přezkoumávaného požadavku (dále jen „žádost o informace ze dne 14. 5. 2025“)[8].

Odpověď subjektu – Technický a zkušební ústav stavební Praha – ze dne 20. 5. 2025

49. Dne 20. 5. 2025 obdržel Úřad, v rámci správního řízení S0233/2025, v reakci na žádost o informace ze dne 14. 5. 2025 odpověď subjektu – Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p., IČO 00015679, se sídlem Prosecká 811/76a, 190 00 Praha (dále jen „Technický a zkušební ústav stavební“) – z téhož dne. Technický a zkušební ústav stavební ve své odpovědi uvedl, že se zabývá především technickými zkouškami a certifikací stavebních výrobků a konstrukcí z hlediska mechanických a stavebně-fyzikálních jevů, nikoli však vývojem či výzkumem cementových pojiv a jejich odolnosti vůči specifických chemickým prvkům, a tudíž tak není odborně specializovanou institucí pro požadovanou problematiku, a nemůže tak poskytnout odborné stanovisko, resp. odpovědi na položení otázky.

Odpověď subjektu – Státní zdravotní ústav – ze dne 20. 5. 2025

50. Dne 20. 5. 2025 obdržel Úřad v rámci správního řízení S0233/2025, v reakci na žádost o informace ze dne 6. 5. 2025 odpověď subjektu – Státní zdravotní ústav, IČO 75010330, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha (dále jen „Státní zdravotní ústav“) – z téhož dne. Státní zdravotní ústav ve své odpovědi uvedl, že se danou problematikou nezabývá, avšak jako přílohu ke své odpovědi zaslal vyjádření MUDr. Františka Kožíška, CSc., vedoucího Národního referenčního centra pro pitnou vodu. Tento ve svém vyjádření uvedl, že požadovaný obsah síranů v pitné vodě pro potrubí s cementovou výstelkou a pro betonové a azbestocementové potrubí je nejvýše 2,6 mol/l, tj. 250 mg/l pitné vody[9], což je i limit pro sírany v pitné vodě podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 252/2004“). Dále MUDr. František Kožíšek, CSc. ve svém vyjádření poukázal na obsah síranů v pitných vodách v rámci České republiky, o kterém hovoří jako nijak vysokém (průměrné hodnoty se pohybují kolem 80 mg/l u malých vodovodů a okolo 50 mg/l u velkých vodovodů), kdy případy překročení limitních hodnot jsou vzácné a dosahují maxima do 300-400 mg/l pitné vody. V závěru vyjádření MUDr. František Kožíšek, CSc. konstatoval, že si nelze představit, o jakou havárii by se muselo jednat, aby obsah síranů v pitné vodě překročil množství 500 mg/l či dokonce 1000 mg/l pitné vody, kdy i v případě krátkodobého zvýšení hodnoty síranů v pitné vodě způsobeném poruchou dávkování koagulantu (síranu hlinitého) při úpravě pitné vody, by nešlo o koncentraci převyšující hodnotu 500 mg síranů na 1 l pitné vody.

Odpověď subjektu – Fakulta stavební ČVUT – ze dne 20. 5. 2025

51. Dne 20. 5. 2025 obdržel Úřad, v rámci správního řízení S0233/2025, v reakci na žádost o informace ze dne 6. 5. 2025 odpověď subjektu – Fakulta stavební ČVUT v Praze, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7/2077, 166 29 Praha (dále jen „Fakulta stavební ČVUT“) – z téhož dne. Fakulta stavební ČVUT ve své odpovědi uvedla, že není schopna na zadané dotazy odpovědět.

Odpověď subjektu – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze – ze dne 22. 5. 2025

52. Dne 22. 5. 2025 obdržel Úřad, v rámci správního řízení S0233/2025, v reakci na žádost o informace ze dne 6. 5. 2025 odpověď subjektu – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta technologie ochrany prostředí, Ústav technologie vody a prostředí, IČO 60461373, se sídlem Technická 5, 166 28 Praha (dále jen „VŠCHT Praha“) – z téhož dne. VŠCHT Praha ve své odpovědi Úřadu sdělila, že není schopna na položené otázky kvalifikovaně odpovědět.

Další postup Úřadu

53. Dne 23. 5. 2025 obdržel Úřad v rámci správního řízení S0234/2025 návrh navrhovatele č. 2 na vydání předběžného opatření a návrh na provedení důkazu z téhož dne (dále jen „návrh navrhovatele č. 2 na vydání PO a provedení důkazu“).

Návrh navrhovatele č. 2 na vydání PO a provedení důkazu

54. Navrhovatel č. 2 navrhl, aby Úřad vydal v šetřené věci předběžné opatření dle § 61 správního řádu, spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení. Navrhovatel č. 2 dále uvedl, že si je vědom, že Úřad již takovéto předběžné opatření vydal v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ, avšak dále jako zdůvodnění svého návrhu uvedl: „Účinnost takového opatření je totiž plně závislá na výsledku správního řízení, v jehož rámci bylo uloženo, a nijak nereflektuje specifika či průběh správního řízení, jehož účastníkem je navrhovatel. Jinými slovy řečeno, pokud by navrhovatel ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ např. vzal svůj návrh zpět, došlo by k pravomocnému zastavení tohoto řízení. Tím by současně pozbylo účinnosti i předběžné opatření, které bylo v tomto řízení uloženo. Taková situace by mohla zcela zmařit účel správního řízení vedeného na návrh nynějšího navrhovatele pod sp. zn. ÚOHS-S0234/2025/VZ, neboť by zde mohl vzniknout časový prostor, během něhož by zadavatel mohl smlouvu na veřejnou zakázku uzavřít – a to ještě před vydáním pravomocného rozhodnutí ve věci samé nebo před vydáním rozhodnutí o předběžném opatření v tomto řízení.“ Dále navrhovatel č. 2 Úřadu navrhl, aby tento obě vedená správní řízení spojil.

55. Navrhovatel č. 2 dále navrhuje provedení důkazu, a to údaji z informačního systému PiVo jakožto nástroje hygienické služby pro sledování kvality vody v České republice, jehož správcem je Ministerstvo zdravotnictví, k čemuž dále uvádí, že tyto údaje by doložily reálné koncentrace síranů ve vodovodech na území České republiky.

Odpověď subjektu – Výzkumný ústav stavebních hmot – ze dne 28. 5. 2025

56. Dne 28. 5. 2025 obdržel Úřad, v rámci správního řízení S0233/2025, v reakci na žádost o informace ze dne 14. 5. 2025 odpověď subjektu – Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s., IČO 26232511, se sídlem Hněvkovského 65, 617 00 Brno (dále jen „Výzkumný ústav stavebních hmot“) – z téhož dne, kde daný subjekt uvedl, že na otázky Úřadu nedokáže plnohodnotně odpovědět.

Odpověď subjektu – Kloknerův ústav ČVUT – ze dne 29. 5. 2025

57. Dne 29. 5. 2025 obdržel Úřad, v rámci správního řízení S0233/2025, v reakci na žádost o informace ze dne 6. 5. 2025, odpověď subjektu – Kloknerův ústav ČVUT v Praze, IČO 68407700, se sídlem Šolínova 1903/7, 166 08 Praha (dále jen „Kloknerův ústav“) – z téhož dne. Kloknerův ústav v odpovědi na otázku č. 1 předmětné žádosti uvedl, že tabulka E.1 „Oblast použití pro vyložení cementovou maltou z normy ČSN EN 545“ není určena pro potrubí s pitnou vodou, nýbrž pro ostatní druhy vod, které nejsou určeny pro lidskou potřebu, a že hodnoty ve třetím sloupci tabulky E.1 se dle jeho názoru týkají obecně cementů síranovzdorných (a to včetně síranovzdorných cementů s obsahem vysokopecní strusky (vysokopecních), které jsou dle ČSN EN 197-1 klasifikovány jako CEM III/B a CEM III/C.

58. Dále na otázku č. 2 žádosti o informace ze dne 6. 5. 2025 Kloknerův ústav uvedl, že na ni nelze odpovědět jednoznačně, nicméně, že z hlediska odolnosti proti vzniku síranové koroze u klasického silikátového cementu je zásadní obsah minerálu C3A (trikalcium aluminát). Co se rozdílů mezi cementy klasifikovanými jako CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C týče, tak tyto obsahují již velice malé množství slínku, a tím pádem i malé množství C3A (tricalcium aluminát), který je rozhodující při vzniku síranové koroze. Přestože připustil, že určité rozdíly v odolnosti trub s vyložením trub s uváděnými různými cementy CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C nelze vyloučit a mohou nastat, v důsledku velmi malého množství síranů v pitné vodě (deklarované maximum 250 mg/l, obvykle do 100 mg/l), jsou rozdíly v odolnosti zmíněných cementů nevýznamné, těžce měřitelné, a jako takové by se začaly projevovat až po dlouhé době (vyšší desítky let).

59. Na otázku č. 3 žádosti o informace ze dne 6. 5. 2025 Kloknerův ústav doplnil názor, že na odolnost vnitřního vyložení daných trub pro vedení pitné vody bude mít větší vliv kvalita provedení tohoto vyložení, případně proces využívání těchto trub, tj. množství odstávek, havárií, či mechanických poškození než druh cementu zvolený pro toto vyložení.

60. Na otázku č. 4 žádosti o informace ze dne 6. 5. 2025, týkající se možných dopadů jednotlivých zmíněných druhů cementů v případě výskytu havárií, Kloknerův ústav uvedl, že nejzásadnějších parametrem by bylo pH, které kdyby kleslo pod hodnotu 5,5, došlo by k vyluhování cementového pojiva a docházelo by k mírné povrchové degradaci cementového vyložení, přičemž i v takovém případě by byl vliv použitého cementu velmi malý, neboť poškození by za takových podmínek nenastalo vlivem síranové expanze, nýbrž chemickým rozpouštěním, kdy i toto by nastalo pouze, pokud by kontaminovaná voda s vyšším pH proudila potrubím po několik dní až týdnů, což je v případě havárie vodovodu s pitnou vodou nepravděpodobné, neboť by potrubí muselo být uzavřeno a voda by ke koncovým spotřebitelům neproudila.

61. Co se týče síranové expanze a okolností jejího vzniku v pitné vodě, uvedl Kloknerův ústav v rámci odpovědi na otázku č. 5 žádosti o informace ze dne 6. 5. 2025 názor, že síranová expanze v pitné vodě prakticky vznikat nemůže, i když na otázku nelze jednoznačně odpovědět, ale nějaká nepatrná expanze v pitné vodě by mohla vzniknout pouze v případě, že by voda s vyšším obsahem síranů (odborným odhadem více jak 200 mg/l) byla ve styku po dobu desítek let s porézní cementovou maltou, která by obsahovala cement s vyšším množstvím C3A. Síranová expanze je dlouhodobý proces a v případě, že by síranová expanze za daných podmínek vznikla, došlo by nejprve ke vzniku vlasových trhlin v cementovém vyložení a teprve v průběhu let by se následně tyto trhliny zvětšovaly.

62. V závěru Kloknerův ústav na otázku č. 6 žádosti o informace ze dne 6. 5. 2025, týkající se možných rozdílů mezi vyložením vysokopecním cementem a vysokopecním síranovzdorným cementem v kontextu vnitřní ochrany potrubí, odpověděl následující: „Cementový materiál slouží v litinové troubě primárně jako alkalická ochrana proti korozi litiny této trouby. Z hlediska této antikorozní ochrany a také trvanlivosti v prostředí pitné vody lze pokládat vyložení trouby cementem CEM III/A cementem CEM III/B či CEM III/C za rovnocenné.“

Další průběh správního řízení

63. Přípisem ze dne 30. 5. 2025 Úřad v rámci správního řízení S0233/2025 oznámil navrhovateli č. 1 pokračování ve správním řízení S0233/2025/VZ.

64. Přípisem ze dne 30. 5. 2025 Úřad v rámci správního řízení S0234/2025 oznámil navrhovateli č. 2 pokračování ve správním řízení S0234/2025/VZ.

65. Dne 2. 6. 2025 vydal Úřad v rámci správního řízení S0234/2025 na základě návrhu navrhovatele č. 2 na vydání PO a provedení důkazu rozhodnutí o předběžném opatření, spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0234/2025/VZ (dále jen „rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 2. 6. 2025“).

Ke společnému správnímu řízení vedenému pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025

66. Dne 5. 6. 2025 Úřad usnesením z téhož dne (dále jen „usnesení o spojení řízení“) v zájmu dodržení zásady procesní ekonomie uvedené v odst. 6 odst. 2 správního řádu spojil dle § 140 odst. 1 správního řádu z moci úřední správní řízení S0233/2025 a S0234/2025 do společného řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0233/2025/VZ (dále jen „společné správní řízení“).

67. Usnesením ze dne 9. 6. 2025 určil Úřad účastníkům společného správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí, přičemž přílohou tohoto usnesení bylo rovněž usnesení o spojení řízení.

68. Usnesením ze dne 10. 6. 2025 určil Úřad účastníkům společného správního řízení novou lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

69. Dne 12. 6. 2025 doručil zadavatel Úřadu podání z téhož dne, jehož obsahem byla žádost o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

70. Usnesením ze dne 13. 6. 2025 Úřad účastníkům správního řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí prodloužil, a to do 15. 7. 2025.

Vyjádření navrhovatele č. 2 k podkladům pro vydání rozhodnutí

71. Dne 9. 7. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele č. 2 vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele č. 2 k podkladům rozhodnutí“), kde navrhovatel č. 2 v úvodu uvedl, že po nahlédnutí do správního spisu a prostudování podkladů, které Úřad shromáždil pro vydání rozhodnutí, setrvává na veškeré své argumentaci, kterou uvedl již ve svém návrhu.

72. Dále navrhovatel č. 2 ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí své stanovisko k množství síranů obsaženém v pitné vodě a k možnosti vzniku síranové expanze, k čemuž dodává, že dle dvou fyzikálně chemických rozborů vody odebíraných v lokalitě Drásov v únoru roku 2021, které jsou součástí projektové dokumentace k veřejné zakázce, se obsah síranů ve vodě pohyboval v rozmezí od 172-178 mg/l, což, jak uvádí sám zadavatel, je nízké množství. Dále se navrhovatel č. 2 vyjadřuje ke stanovisku MUDr. Františka Kožíška, CSc., které je součástí sdělení Státního zdravotnického ústavu, kde vyzdvihuje, že naměřené množství síranů v pitné vodě se obvykle pohybuje kolem 300-400 mg/l, s tím že je dle MUDr. Františka Kožíška, CSc. nepředstavitelné, že by hodnota vzrostla nad 500 mg/l, natož nad 1000 mg/l. Dále navrhovatel č. 2 v rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí předkládá tabulku, ve které jsou uvedené výsledky měření síranů v pitné vodě v České republice v letech 2011-2023, ke které uvádí, že z této vyplývá, že ani jednou nebyla překročena hodnota 300 mg/l, a ani nelze vysledovat žádný rostoucí trend. Navrhovatel dále opětovně poukazuje na skutečnost, že maximální hodnota síranové odolnosti všech vysokopecních cementů je 3000 mg/l, což výrazně převyšuje naměřené hodnoty síranů v pitné vodě na území České republiky, což dále vede k závěru, že množství síranů v pitné vodě nemůže být objektivním důvodem pro požadavek zadavatele na vnitřní povrchovou úpravu potrubí pro vedení pitné vody pomocí vysokopecního síranovzdorného cementu, ba naopak dle názoru navrhovatele č. 2 je požadavek na vnitřní povrchovou vrstvu trub v zadávací dokumentaci stanoven účelově proto, aby byla vyloučena konkurenceschopná nabídka uvedeného potrubí od jiného výrobce než od výrobce Saint Gobain PAM. K síranové expanzi a jejímu vzniku v pitné vodě navrhovatel odkazuje na sdělení Kloknerova ústavu, kde bylo řečeno, že síranová expanze v pitné vodě prakticky vznikat nemůže, a rovněž na vyjádření zadavatele k návrhu, kde zadavatel uvedl, že „potrubí s vnitřní povrchovou úpravou z vysokopecního cementu nepovažuje a priori za náchylné k síranové expanzi při transportu pitné vody“, což navrhovatel považuje za důvody proto, aby rovněž síranová expanze a její vznik nemohli být objektivním důvodem pro požadavek zadavatele na vnitřní vyložení trub pomocí vysokopecního síranovzdorného cementu.

73. Dále se navrhovatel č. 2 vyjadřuje ke stanovisku Kloknerova ústavu, které považuje za věcně správné, a vyzdvihuje tvrzení Kloknerova ústavu, že typy cementů CEM III/A a CEM III/B jsou rovnocenné v případě používání pro vnitřní vyložení trub pro vedení pitné vody, kdy případné rozdíly jsou v tomto ohledu užívání bezvýznamné. V další části vyjádření k podkladům navrhovatel č. 2 opakovaně odkazuje na výňatky ze žádostí o účast, které Úřad učinil součástí správního spisu, a zdůrazňuje, že je z těchto zřejmé, že všech 7 dodavatelů, kteří podali žádost o účast, použili potrubí s vnitřní povrchovou úpravou z vysokopecního síranovzdorného cementu od výrobce Saint Gobain PAM, což dle navrhovatele č. 2 pouze dokazuje fakt, že v rámci této veřejné zakázky byla prostřednictvím neodůvodněné zadávací podmínky fakticky vyloučena hospodářská soutěž, když pouze výrobce Saint Gobain PAM vyrábí potrubí, které vyhoví specifikaci zadavatele. Dále navrhovatel č. 2 upozorňuje na fakt, že v předchozích etapách rekonstrukce předmětného vodovodního přivaděče nebyl uveden požadavek na striktní použití pouze vnitřní povrchové ochrany trub z vysokopecního síranovzdorného cementu či polyuretanu, ale tato varianta byla zadavatelem pouze preferovaná, a dodavatel tak mohl podat nabídku i s jiným vnitřním vyložením trub.

74. V poslední řadě se navrhovatel č. 2 opakovaně vyjadřuje ke skutečnostem, kterými zadavatel zdůvodňuje svůj požadavek na vnitřní povrchovou ochranu trub, a zdůrazňuje, že se jedná toliko o hypotetické možnosti, že by v budoucnu mohlo dojít ke zvýšené koncentraci síranů ve vodě, která proudí přivaděčem, a to v důsledku možné války či přírodní katastrofy, kterými zadavatel dle navrhovatele č. 2 nemůže obhájit předmětnou zadávací podmínku, jelikož se jedná o pouhé spekulace postrádající reálný základ, což je jako takové činí nepřezkoumatelné a neobjektivní. Zadavatel dle navrhovatele č. 2 ve svém vyjádření k návrhu nepředkládá žádná konkrétní data, odborná stanoviska či jiné skutečnosti pro podporu svých tvrzení, což jeho úvahy o možném zvýšení koncentrace síranů ve vodě proudící předmětným potrubí činí čistě hypotetickými. Dále navrhovatel č. 2 opakovaně uvádí, že mu není známo o jakou přírodní katastrofu by se muselo jednat, aby hodnota koncentrace síranů ve vodě přepravované potrubím přesáhla mezní hodnotu 3000 mg/l, a to ani v krátkodobém natož dlouhodobém časovém úseku. Navrhovatel č. 2 k uvedené koncentraci síranů ve vodě opakuje, že opravdu závažnou by se situace stala ve chvíli, kdy by koncentrace síranů ve vodě proudící potrubím dosahovala 3000 mg/l, či více, v rámci dlouhodobého časového úseku, nikoliv tedy pouze jednorázově, což prakticky znamená, že taková situaci nastat nemůže, a to mj. z důvody ochrany kvality zdraví, kdy vodovodním potrubím pro vedení pitné vody nebude dlouhodobě proudit voda s takto vysokým obsahem síranů, která nesplňuje hygienické limity stanovené právními předpisy. Navíc navrhovatel upozorňuje na environmentální politiku Evropské unie i České republiky, která směřuje k ochraně a zlepšování kvality vody a vodních zdrojů, na základě čehož lze předpokládat naopak snižující se koncentraci síranů v povrchových i podzemních vodách spíše než její růst, a to mj. v důsledku útlumu těžby a spalování uhlí a dalších fosilních paliv, zpřísnění regulace pesticidů a hnojiv v zemědělství, či rostoucího důrazu na prevenci znečištění zdrojů pitné vody. Dále se navrhovatel č. 2 opakovaně vyjadřuje k válečnému konfliktu, co by dalšímu z důvodů, které zadavatel uvádí na podporu přezkoumávaného požadavku, a uvádí, že nezpochybňuje, že takovýto konflikt může mít vliv na kvalitu vody, včetně potenciálního nárůstu koncentrace síranů ve vodě, avšak jedná se o velmi spekulativní argument, který nelze považovat za řádné a proporcionální odůvodnění přezkoumávaného požadavku. Takovýto přístup navrhovatel č. 2 považuje za nepřiměřený, jakož i vedoucí k nepodloženému omezování hospodářské soutěže a neúměrnému navyšování nákladů bez odpovídající technického či bezpečnostního přínosu.

75. Závěrem svého vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel č. 2 konstatuje, že vzhledem ke všem vzneseným argumentům zadavatel přezkoumávaný požadavek řádně neodůvodnil žádnými relevantními skutečnostmi, čímž tak bezdůvodně vytvořil překážku hospodářské soutěže a omezil účast možných dodavatelů na plnění veřejné zakázky, pročež navrhovatel č. 2 opakovaně navrhuje, aby Úřad zadávací řízení zrušil, neboť zadávací podmínky byly stanoveny v rozporu s § 6 a § 36 odst.1 zákona.

Vyjádření zadavatele k podkladům pro vydání rozhodnutí

76. Dne 11. 7. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“), jehož přílohou byl dokument s názvem „Odborné posouzení HS122511005 požadavků na kritéria technické kvalifikace vnitřní výstelky potrubí DN 1400 veřejné zakázky ‚Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN 1400-IV. etapa‘“ ze dne 10. 7. 2025 vypracovaný doc. Ing. Jaroslavem Václavským, Ph. D. a Ing. Jakubem Lžičařem z Ústavu vodního hospodářství obcí, Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (dále jen „odborný subjekt“, souhrnně dále jen „odborné stanovisko VUT“).

77. V první části vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel hodnotí stanoviska, která Úřad obdržel v rámci prováděného průzkumu, k čemuž uvádí, že pouze dvě stanoviska lze považovat za relevantní, a to stanovisko Státního zdravotního ústavu a stanovisko Kloknerova ústavu. Ke stanovisku Státního zdravotního ústavu, konkrétně k vyjádření MUDr. Františka Kožíška, CSC., zadavatel uvádí, že jej nepovažuje za přiléhavé, jelikož jak je ostatně uvedeno v samotném stanovisku, nevěnuje se řešené problematice a informace v něm obsažené tak nejsou pro řešenou věc relevantní. Dle názoru zadavatele by tak Úřad k uvedenému stanovisku neměl přihlížet. Ke stanovisku Kloknerova ústavu zadavatel uvádí, že názor v něm uvedený, že cementy kategorie CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C jsou pro potřeby vnitřního vyložení trub rovnocenné, považuje za nepodložený, řádně neodůvodněný a tím pádem nepřesvědčivý, jelikož sám Kloknerův ústav se ve svém stanovisku názorově rozchází. Stanovisko dle názoru zadavatele rovněž jednoznačně neodpovídá na otázku, zda v pitné vodě může či nemůže vznikat síranová expanze, případně svým tvrzením, že síranová expanze by mohla vznikat až v rámci delšího časového horizontu, podporuje tvrzení zadavatele, jelikož tento požadavek na vnitřní vyložení trub stanovil zejména s ohledem na to, aby zajistil co možná nejdelší životnost předmětného potrubí.

78. Zadavatel dále ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že vzhledem k tomu, že Úřad dle jeho názoru disponuje fakticky jediným použitelným stanoviskem odborného subjektu, které je dle zadavatel navíc názorově vnitřně rozporné, přiložil zadavatel ke svému vyjádření k podkladům rozhodnutí odborné stanovisko VUT. K odbornému stanovisku VUT zadavatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí dále uvádí, že toto mj. odpovídá na dotazy vznesené zadavatele ve vztahu k rozdílům mezi cementy kategorie CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C, kdy z těchto odpovědí vyplývá, že potrubí s vnitřním vyložením ze síranovzdorných cementů (kategorie CEM III/B a CEM III/C) je, oproti cementům kategorie CEM III/A, díky své nižší pórovitosti a propustnosti lepší vůči pronikání vody a iontů, dále, že tyto mají vyšší pozdní pevnost, vyšší chemickou stabilitu a pomalejší hydrataci, což je činí méně náchylné ke vzniku mikrotrhlin. Zadavatel naopak uvádí, že vzhledem k cementům kategorie CEM III/A z odborného stanoviska VUT vyplývá, že tyto jsou méně vhodné při krizových podmínkách, mají vyšší obsah Ca(OH)_2, vyšší pórovitost a propustnost, což je činí náchylnější k poškození při teplotních výkyvech či chemickém šoku. Zadavatel tak dále shrnuje, že s ohledem na odborné stanovisko VUT je přesvědčen, že výše uvedené kategorie cementů nepředstavují rovnocenné řešení pro plnění veřejné zakázky, což přezkoumávaný požadavek činí odůvodněným, a to právě technickými vlastnostmi daných cementů v kontextu specifikace plnění, pro které je zadavatel požaduje, z čehož rovněž pramení, že takto legitimně odůvodněná zadávací podmínka nemůže představovat bezdůvodné omezení hospodářské soutěže.

79. Ke scénářům, které mohou vést ke změně kvality vody, včetně změny koncentrace síranů ve vodě, a které navrhovatelé považují za čistě hypotetické, zadavatel uvádí, že tyto hypotetické nejsou, jelikož mj. samotný předmět plnění je součástí kritické infrastruktury, kdy v případě nastalých havárií hrozí výpadek pitné vody pro obyvatele Jihomoravského kraje a část obyvatel kraje Vysočina, jelikož v případě takového výpadku existují pouze omezené možnosti, jak se pitná voda dá dopravit ke koncovým odběratelům. Dále zadavatel uvádí, že to nejsou pouze krizové situace, na co zadavatel musí být připraven, ale rovněž např. selhání lidského faktoru v rámci úpravny vody zadavatele, kdy se při úpravě vody manuálně přidávají do vody látky obsahující mj. právě sírany. Zadavatel rovněž dodává, že nelze vyloučit, že předmětným přivaděčem nepoteče pouze pitná voda, ale i voda surová, a to v případě, kdy by se úpravna vody přesunula z blízkého okolí vodního zdroje blíže ke koncovým odběratelům, jako tomu již v minulosti bylo.

80. V poslední části vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel odkazuje na aktuální rozhodovací praxi předsedy Úřadu, ze které dle zadavatele vyplývá, že je právem zadavatele v určitém poměru a ve vztahu k některým typům plněním omezit hospodářskou soutěž i na základě subjektivních potřeb. Zadavatel dále dodává, že podobně jako v předmětném rozhodnutí předsedy Úřadu, i zde v rámci šetřeného zadávacího řízení se jedná o předmět plnění „poměrně citlivého charakteru“, u kterého by tak zadavatel měl být oprávněn požadovat jeho provedení na natolik kvalitní úrovni, aby mohl zajistit jeho dlouhou životnost a s tím spojenou odolnost.

81. S ohledem na vše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad oba návrhy dle § 265 písm. a) zákona zamítnul.

Odborné stanovisko VUT

82. Dne 11. 7. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jako přílohu vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí odborné stanovisko VUT, které je rozděleno do 9 částí, kdy 1. část obsahuje identifikaci odborného posouzení, tj. označení osob, které stanovisko vypravovaly a rovněž osob, které si vypracování stanoviska objednaly. V 2. a 3. části se odborné stanovisko VUT věnuje předmětu a účelu daného vyjádření, spolu s technickým popisem předmětného přivaděče. V části 4. a 5. odborné stanovisko uvádí důvody, proč je šetřené plnění významné pro veřejnost (zásobování pitnou vodou, zajištění hygienického standardu, strategická rezerva vody atd.), a rovněž, proč se v souvislosti s šetřeným plněním jedná o kritickou infrastrukturu (zásadní význam pro fungování Jihomoravského kraje a části kraje Vysočina, dopadem selhání přivaděče jsou negativní účinky na zdraví obyvatel, ekonomiku a bezpečnost atd.).

83. V rámci části 6. jsou vymezeny dotazy, které zadavatel poskytovali stanoviska předložil a žádal jejich zodpovězení. Jedná o následující otázky:

1. „Jaké jsou výhody použití vysokopecních síranovzdorných cementů (CEM III/B nebo CEM III/C) oproti cementu CEM III/A ve vnitřním vyložení trub pro pitnou vodu z hlediska dlouhodobé životnosti potrubí (v časovém horizontu 50 až 100 let) a jeho odolnosti proti chemickým vlivům? (dále jen „otázka č. 1“),

2. Lze vyložení trouby cementem CEM III/A cementem CEM III/B či CEM III/C považovat za rovnocenné z hlediska vhodnosti pro přepravu pitné vody v situacích, když by došlo ke změně (výraznému zhoršení) složení/chemických vlastností přepravované vody v důsledku havárie anebo jiné krizové situace (například kombinace nižšího pH, vyšších teplot a zvýšené koncentrace síranů)? (dále jen „otázka č. 2“),

3. Pokud vyložení různými cementy rovnocenné není, lze případným negativním následkům popsaných krizových situací předejít vnitřním vyložením trub ze síranovzdorného vysokopecního cementu (CEM III/B nebo CEM III/C)? (dále jen „otázka č. 3“),

4. Jsou rozdíly v rychlosti nebo mechanismu degradace mezi cementy (vnitřní vyložení trub) kategorie CEM III/A CEM III/B či CEM III/C při dlouhodobé expozici v pitné vodě?“ (dále jen „otázka č. 4“).

84. Část 7. odborného stanoviska VUT obsahuje odpovědi odborného subjektu na zadavatelem položené otázky. K otázce č. 1 odborný subjekt uvedl, že výsledné vlastnosti kategorií cementů CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C závisejí na chemickém složení slínku, podílu granulované vysokopecní strusky, dalších příměsích a přísadách, stejně jako na kvalitě jejich výroby a technologii jejich zpracování. Dále odborný subjekt v rámci odpovědi na otázku č. 1 uvedl tabulku, která zaznamenává vzájemné chování vybraných fyzikálně-mechanických vlastností vnitřních cementových ochran litinových trub vyrobených z cementů kategorie CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C, ze které poté vyvodil následující: cementy kategorie CEM III/B a CEM III/C mají oproti cementům kategorie CEM III/A, nižší pórovitost a nižší propustnost pro vodu, což zajišťuje i větší těsnost v případě pronikání agresivních iontů, dále vyšší pozdní pevnost, což zajišťuje dlouhodobou strukturální stabilitu těchto cementů, a to i při pomalejším počátečním tuhnutí, dále rovněž vyšší chemickou stabilitu, a to díky vyššímu obsahu strusky, a v poslední řadě i pomalejší hydrataci, a tím pádem nižší riziko mikrotrhlin. Z uvedeného tak dle odborného subjektu plyne, že z hlediska dlouhodobé trvanlivosti a odolnosti jsou vhodnější cementy kategorie CEM III/B a CEM III/C nežli CEM III/A.

85. V odpovědi na otázku č. 2 odborný subjekt uvedl, že vyložení trub cementem kategorie CEM III/A nelze v případě výrazného zhoršení kvality vody např. prostřednictvím havárií, považovat za rovnocenné s vyložením cementem kategorií CEM III/B a CEM III/C, a to z důvodu vyššího obsahu Ca(OH)₂v cementech kategorie CEM III/A, což způsobí při kontaktu s měkkou či kyselou vodou jeho postupné vyluhování. Takovýto proces může dle odborného stanoviska způsobit zvýšení pH vody nad hygienický limit, a to zejména při stagnaci či nízkém průtoku vody, či narušení chemické stability výstelky v důsledku ztráty alkalické rezervy. Dále z důvodu vyšší pórovitosti a propustnosti, nižší chemické odolnosti při náhlých změnách složení vody a vyšší reaktivitě výstelky daného typu cementu při zvýšené teplotě vody, což může vést ke zrychlení degradačních procesu, např. vyluhování. Naopak cementy kategorií CEM III/B a CEM III/C mají dle odborného subjektu vyšší podíl vysokopecní strusky, což způsobuje vyšší odolnost vůči sulfataci a dalším typům chemického napadení, a rovněž nižší pórovitost a difuzivitu, což znamená menší propustnost pro agresivní ionty a vyšší dlouhodobou stabilitu.

86. Na otázku č. 3 odborný subjekt uvedl, že negativním následkům krizových situací lze předejít použitím vnitřní výstelky ze síranovzdorného cementu kategorie CEM III/B či CEM III/C. V odpovědi na otázku č. 4 odborný subjekt uvedl, že rozdíly mezi výstelkami z cementů kategorií CEM III/ a CEM III/B či CEM III/C existují, a to konkrétně v jak v rámci rychlosti, tak v rámci mechanismů degradace při dlouhodobé expozici v pitné vodě. Dle odborného subjektu mají cementy kategorie CEM III/A vysokou počáteční ochranu, avšak nižší dlouhodobou stabilitu, kdy naopak cementy kategorie CEM III/B či CEM III/C mají sice nižší počáteční pH, ale vyšší dlouhodobou stabilitu. Na základě těchto poznatků odborný subjekt závěrem odpovědí na dotazy položené zadavatele konstatoval, že pro dlouhodobé použití při kontaktu s pitnou vodou (v horizontu 50-100 let) je cement kategorie CEM III/B technicky vhodnější volba než cement kategorie CEM III/A, a to zejména na jeho chemickou stabilitu, nižší poréznost a odolnost vůči vyluhování.

87. V části 8. odborného stanoviska odborný subjekt uvedl výsledky provedené kontroly souladu přezkoumávaného požadavku s platnými předpisy a normami, a konstatoval, že požadavek zadavatele je v souladu se zákonem, dále se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích, ve znění pozdějších předpisů, dále v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, spolu s vyhláškou č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 409/2005“). V poslední řadě odborný subjekt rovněž uvedl, že přezkoumávaný požadavek zadavatele je také v souladu s technickou normou ČSN EN 545:2015. Dále se odborný subjekt vyjádřil rovněž k připravovaným změnám v rámci legislativy Evropské unie, a to konkrétně, že od roku 2027 budou muset výrobky určené pro styk s pitnou vodou nově disponovat unijní deklarací o shodě a jednotným evropským označením, čímž prokáží soulad s tzv. jednotnými evropskými seznamy, které stanovují jednotné evropské požadavky na bezpečnost a hygienickou nezávadnost materiálů, přičemž od 1. 1. 2033 (v mezičase bude existovat tzv. přechodné období) bude ukončena platnost všech dosavadních certifikátů a veškeré výrobky budou muset přejít na jednotnou evropskou certifikaci.

88. Závěrem odborného stanoviska odborný subjekt shrnul výše uvedené poznatky a uvedl, že použití síranovzdorných vysokopecních cementů kategorie CEM III/B či CEM III/C je nejen technicky, ale i ekologicky odůvodněným požadavkem, kdy pro zachování dlouhé životnosti je důležitá kvalita provedení montážních prací.

Další postup Úřadu

89. Usnesením ze dne 14. 7. 2025 Úřad určil navrhovateli č. 1 a navrhovateli č. 2 lhůtu v délce 10 dnů k provedení úkonu – podání vyjádření k vyjádření zadavatele k podkladům pro vydání rozhodnutí, včetně jeho přílohy – odborného stanoviska VUT (dále jen „usnesení ze dne 14. 7. 2025“).

Vyjádření navrhovatele č. 2 ze dne 25. 7. 2025

90. Dne 25. 7. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele č. 2 vyjádření se k vyjádření zadavatele k podkladům pro vydání rozhodnutí, včetně jeho přílohy odborného stanoviska VUT, z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele č. 2 ze dne 25. 7. 2025“).

91. Navrhovatel č. 2 se v prvé řadě vyjadřuje k vyjádření zadavatele k podkladům pro vydání rozhodnutí, kdy uvádí, že nesouhlasí s názorem zadavatele, že odborné stanovisko Státního zdravotního ústavu není pro předmět správního řízení relevantní, jelikož složení vody, která povede předmětným přivaděčem je zcela jistě relevantní částí šetření přezkoumávaného požadavku zadavatele. Navrhovatel č. 2 dále uvádí, že odborné stanovisko Státního zdravotnického ústavu popisuje reálný a dlouhodobě sledovaný stav obsahu síranů v pitné vodě na území České republiky, kdy konstatuje, že jejich hodnoty jsou v průměru nízké (překročení hodnoty 250 mg/l je výjimečné, a hodnoty 500 mg/l či dokonce 1000 mg/l prakticky nedosažitelné i při možné havárii). Dle názoru navrhovatele č. 2 jsou tak naměřené hodnoty síranů ve vodě na území České republiky zcela zásadní informací, a to právě s ohledem na fakt, že hodnota síranové odolnosti všech vysokopecních cementů, včetně CEM III/A, činí 3000 mg/l.

92. Navrhovatel č. 2 dále, v souvislosti s kritikou odborného stanoviska Kloknerova ústavu zadavatelem, uvádí, že Kloknerův ústav byl Úřadem vyzván k zodpovězení konkrétních otázek, nikoliv k vypracování komplexního znaleckého posudku či detailní technické analýzy dané problematiky, pročež navrhovatel č. 2 považuje odpovědi Kloknerova ústavu i s ohledem na povahu oslovení a stanovenou lhůtu, za přiměřené účelu, pro který byly Úřadem vyžádány. Dále navrhovatel č. 2 dodává, že ani odborné stanovisko VUT, které předložil zadavatel, není zcela jednoznačné či jakkoliv podložené daty, měřením či odkazem na praxi. Navrhovatel dále uvádí, že nepopírá existenci určitých rozdílů mezi jednotlivými kategoriemi cementů, konkrétně v jejich složení, avšak tyto nemají praktický dopad na použití jednotlivých cementů v rámci plnění veřejné zakázky, jelikož z hlediska antikorozní ochrany lze kategorie cementů CEM III/A, CEM III/B či CEM III/C považovat za rovnocenné. K otázce síranové expanze navrhovatel č. 2 uvádí, že odborné stanovisko Kloknerova ústavu vyvrací názor zadavatele, když konstatuje, že síranová expanze v pitné vodě prakticky vznikat nemůže, a pokud by k takovému jevu došlo, jednalo by se dlouhodobý proces za přítomnosti koncentrace síranů výrazně vyšší, než je v pitné vodě.

93. V další části vyjádření se navrhovatel zabývá argumentem zadavatele, že v budoucnosti může dojít ke změně místa úpravny vody, tj. k jejímu přesunutí ze stávající blízkosti vodního zdroje blíže ke koncovým uživatelům, což by dle zadavatele způsobilo, že by předmětným potrubím protékala neupravená surová voda, ke kterému dodává, že se jedná pouze o spekulativní ničím nepodloženou úvahu zadavatele, pro kterou naopak nesvědčí ani informace z veřejných zdrojů, které naznačují zcela opačný trend, a to že hlavní úpravna vody pro danou oblast je v současné době předmětem významné modernizační investice, a která jako odůvodnění přezkoumávaného požadavku zadavatele neobstojí. Nad rámec uvedeného navrhovatel č. 2 ve vyjádření doplnil, že pro limity síranů v surové vodě se dle přílohy č. 13 vyhlášky č. 428/2001 Sb. uvádí stejná hodnota jako pro vodu pitnou, tj. 250 mg/l, pročež lze tuto argumentaci zadavatele označit jako nepřiléhavou a matoucí. Navíc navrhovatel č. 2 uvedl, že surovou vodu s koncentrací vyšší než 250 mg/l lze pro pitnou vodu odebírat pouze po projednání s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, s tím že musí být provedena zkouška upravitelnosti surové vody pro ověření dostatečné účinnosti úpravy vody, a to v laboratoři i v provozu. Z tohoto důvodu je dle navrhovatele č. 2 upřednostňovaným postupem eliminace příčin či vyhledání nového zdroje vody. Dle navrhovatele č. 2 tak zadavatel staví své technické odůvodnění přezkoumávaného požadavku na spekulativních tvrzeních týkajících se budoucí krizové situace či možné změny složení vody, což mu bylo odbornými stanovisky Kloknerova ústavu a Státního zdravotnického ústavu vyvráceno.

94. K odbornému stanovisku VUT navrhovatel č. 2 v prvé řadě uvádí, že by k němu nemělo být Úřadem přihlíženo, jelikož se jedná o nepřípustný důkazní návrh, a to vzhledem k principu koncentrace správního řízení a neúplné apelace v řízení před Úřadem. Navrhovatel č. 2 uvádí, že dle § 251 zákona má mj. i zadavatel povinnost navrhovat důkazy, uvádět skutečnost a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení, kdy v daném případě zadavatel v rámci svého vyjádření k návrhu žádné odborné stanovisko nepředložil, naopak toto předložil až v rámci vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí, kdy toto odborné stanovisko VUT ani nenaplní výjimku podle § 251 odst. 5 zákona, jelikož nezpochybňuje věrohodnost podkladů opatřených Úřadem, nýbrž předkládá dodatečnou argumentaci ve prospěch zadavatele. Dle názoru navrhovatele tak nelze pod pojem „věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí“ ve smyslu § 251 odst. 5 zákona zahrnout odlišnou interpretaci skutkového stavu či názor na technickou vhodnost určitého řešení, ale jen námitky směřující k tomu, že podklady předložené Úřadem jsou padělané, neautentické, zkreslené či jinak ovlivněné, což odborné stanovisko VUT neobsahuje.

95. K samotnému obsahu odborného stanoviska VUT navrhovatel č. 2 dodává, že toto stanovisko nikterak nereflektuje specifika předmětu plnění veřejné zakázky, tj. vodovodní potrubí z tvárné litiny, které se v mnoha ohledech liší od železobetonových či betonových prvků užívaných v pozemním stavitelství. Navrhovatel č. 2 dále konstatuje, že zahrnutí cementu kategorie CEM III/C do posouzení shodnosti předkládaných kategorií cementů, je v dané věci ničím nepodložené, ba naopak se jedná o druh cementu, který v současné době nepoužívá žádný z výrobců litinového potrubí certifikovaného dle ČSN EN 545 určeného pro přepravu pitné vody. Dále navrhovatel č. 2 uvádí, že odborné stanovisko VUT nikterak nereflektuje dosavadní sesbírané informace o kvalitě pitné vody na území ČR, resp. o obsahu síranů v pitné vodě na území ČR, který se stabilně pohybuje pod hygienickým limitem 250 mg/l, a zároveň tvrzení obsažená v odborném stanovisku VUT neobsahují žádné další, jakkoliv jiné hodnoty, ačkoliv se jedná o měřitelné vlastnosti přepravované vody. Navrhovatel č. 2 tak shrnuje, že z odborného stanoviska VUT vyplývá pouze jeden korektní závěr, a to, že cement kategorie CEM III/A vykazuje vyšší počáteční pevnost než cement kategorie CEM III/B, což je dle navrhovatele č. 2 zcela zásadní pro kvalitu a vlastnosti vyložení při aplikaci cementové ochrany na vnitřní povrch litinové trouby. Rozhodujícím faktorem je dle vyjádření navrhovatele č. 2 přídržnost cementu k litině, která je v případě cementu kategorie CEM III/A vyšší z důvodu vyššího obsahu slínku, lepší zpracovatelnosti cementové směsi, která je v případě CEM III/A méně náchylná k separaci vody nebo sání podkladu, což umožňuje i lepší schopnost vázat se na drsný podklad jako je litina, zamezuje vzniku mikrotrhlin a eliminuje riziko delaminace nebo odlupování výstelky. Na druhé straně použití cementu kategorie CEM III/B je dle navrhovatele č. 2 v dané situaci obtížné a nežádoucí, jelikož jeho hlavní komponentou je vysokopecní struska, která je zcela nehomogenní v závislosti na kvalitě a složení, původu železné rudy, technologie chlazení, či poměru jednotlivých složek, což má dopad na kolísání vazby vody, změnu viskozity čerstvé nanášené směsi, nerovnoměrnou hydrataci, což vede k vyšší pórovitosti, nebo nepředvídatelnost výluhů jednotlivých prvků, což může mít kritický dopad v případě pitné vody. Jako další navrhovatel č. 2 vyzdvihuje fakt, že zadavatelem předložený posudek zjevně vychází z laboratorního porovnávání vzorků, které neodráží skutečnou kvalitu vyložení cementu na litinovém povrchu, kdy rozhodující se především zpracovatelnost cementu nikoliv pouze jeho druh, přičemž cement kategorie CEM III/A je v mnoha ohledech lepším řešením pro danou situaci, jelikož je obecně méně náchylný k degradaci a jeho použití je výhodnější i z hlediska funkčnosti a hygieny. Skutečnosti uvedené v tomto vyjádření tak dle navrhovatele č. 2 svědčí o tom, že zadavatel nedokázal zdůvodnit přezkoumávaný požadavek tak, jak jej nastavil v rámci zadávacích podmínek, jelikož není schopen odůvodnit, v čem je použití síranovzdorného cementu kategorie CEM III/B či CEM III/C při aplikaci v rámci kontaktu s pitnou vodou, výhodnější či lepší, než použití klasického vysokopecního cementu kategorie CEM III/A. Dle navrhovatele č. 1 tak zadavatel nastavil zadávací podmínky tak, aby mohly uspět pouze výrobky od výrobce Saint Gobain PAM, na čemž nemění nic ani zadavatelem předložený certifikát výrobce Jindal Saw Italia s.p.a., neboť ten jakkoliv potvrzuje soulad s normou ČSN EN 545, nikterak se dále nezabývá síranovzdorností jednotlivých kategorií cementů, tak jak je tomu v rámci normy ČSN EN 197‑1.

96. Nad rámec skutečností uvedených ve vyjádření, týkajících se šetřené problematiky, resp. přezkoumávaného požadavku, navrhovatel č. 2 závěrem svého vyjádření dodává, že se aktuálně nachází v situaci, kdy usiluje o získání odborných stanovisek a vyjádření k předmětném problematice od Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Technické univerzity ve Vídni, s čím pojí rovněž žádost, aby mu byla Úřadem poskytnuta lhůta do 31. 8. 2025 k předložení těchto vyjádření. Navrhovatel č. 2 své vyjádření uzavírá tím, že setrvává na svém závěru ohledně nepřiměřenosti přezkoumávaného požadavku a žádá Úřad, aby předmětné zadávací řízení na tomto základě zrušil.

Vyjádření navrhovatele č. 1 ze dne 25. 7. 2025

97. Dne 25. 7. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele č. 1 vyjádření se k podkladům rozhodnutí, včetně žádosti o prodloužení lhůty a návrhu na doplnění podkladů, z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele č. 1 ze dne 25. 7. 2025“).

98. Úvodem svého vyjádření navrhovatel č. 1 uvádí, že samotná skutečnost, že Úřad si sám musí obstarávat podklady na základě kterých by mohl předmětný spor rozhodnout, svědčí o pochybení zadavatele, který není schopen řádně odůvodnit přezkoumávaný požadavek. K podkladům rozhodnutí navrhovatel č. 1 dále uvádí, že odborné stanovisko Státního zdravotnického ústavu ve své podstatě vylučuje, že by obsah síranů v pitné vodě mohl přesáhnout limit 500 mg/l, a odborné stanovisko Kloknerova ústavu shrnuje, že síranová expanze v pitné vodě vznikat nemůže, a že cementová výstelka slouží v litinové troubě primárně jako alkalická ochrana proti korozi litiny této trouby, kdy v takovém případě lze vlastnosti cementů kategorie CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C považovat za rovnocenné. Z uvedeného navrhovatel č. 1 dospěl k závěru, že Úřad vymezil předmět vlastního šetření správně, a že argumentace zadavatele byla výše uvedenými stanovisky vyvrácena.

99. Dále navrhovatel č. 1 dodává, že vymezení předmětu plnění, resp. otázka, zda přivaděčem poteče pitná či i jiná voda, byla zadavatelem objasněna v rámci vysvětlení zadávací dokumentace, a to tak, že předmětný přivaděč slouží pouze k přepravě pitné vody a je vyloučena přeprava surové či odpadní vody, a tudíž je argumentace zadavatele týkající se možnosti přepravy jiné než pitné vody dle názoru navrhovatele č. 1 irelevantní. Zároveň navrhovatel č. 1 dodává, že na rozdíl od velmi specifického vymezení vnitřní ochrany trub, zadavatel nikterak nespecifikoval požadavky na vnější ochranu trub, což je dle navrhovatele č. 1 v porovnání s nepřiměřeným přezkoumávaným požadavkem nelogický postup zadavatele. Navrhovatel č. 1 dále ve vyjádření uvádí, že získal od Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně informaci, týkající se hodnot síranů v pitné vodě na území Jihomoravského kraje, ze které vyplývá, že „hodnoty síranů v pitné vodě nepřekračují 43 mg/l a jsou tak hluboko pod stanoveným hygienickým limitem“, kdy současně nebyla v současné době zachycena žádná závada související s výskytem síranů v přepravované vodě.

100. K odbornému stanovisku VUT, předloženému zadavatelem, navrhovatel č. 1 ve svém vyjádření uvedl, že toto, ačkoliv bylo zadavatelem prezentováno jako reakce na podklady, které Úřad shromáždil za účelem vydání rozhodnutí ve věci, na uvedené podklady nikterak nereaguje, nevyvrací je a ani je nezpochybňuje. Dle navrhovatele č. 1 je tak předložení odborného stanoviska VUT ve zjevném rozporu se zásadou koncentrace řízení ve smyslu § 251 odst. 4 a 5 zákona, jelikož se jedná o obecné pojednání k šetřené problematice, kdy zadavateli nic nebránilo v tom, aby takovýto si takovýto důkaz zajistit a předložil dříve. Z věcného hlediska navrhovatel č. 1 ve svém vyjádření uvádí, že odborné stanovisko VUT je velmi obecné a informace v něm neověřitelné, jelikož nikde není uveden zdroj informací, které jsou použity nejen v předložení tabulce srovnání cementů kategorie CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C. Dále navrhovatel č. 1 dodává, že odborné posouzení odkazuje na osvědčení o hygienické nezávadnosti vnitřních výstelek určených pro trvalý styk s pitnou vodou a dále prohlášení o shodě výrobků s platnými technickými normami a předpisy, kdy žádá a navrhuje, aby tyto byly doplněny do správního spisu, a zároveň žádá o prodloužení lhůty o 1 měsíc, a to z důvodu zpracování a předložení odborného věcného vyjádření k dodatečně předloženému odbornému stanovisku VUT.

101. Závěrem svého vyjádření navrhovatel č. 1 uvádí, že se neztotožňuje s argumentací zadavatele ohledně zpochybnění odborných stanovisek Státního zdravotnického ústavu a Kloknerova ústavu, a dodává, že tyto předkládají zcela relevantní informace týkající se šetřené problematiky, tj. hodnot síranů v pitné vodě a jejich kolísání v závislosti na výskytu havarijního stavu. K argumentaci zadavatele ohledně možné změny v potrubím přepravované vodě, resp. situace, kdy by potrubím proudila nikoliv pouze pitná, ale i surová voda, navrhovatel č. 1 uvádí, že se jedná o zcela novou informaci, která je v rozporu se zadávacími podmínkami a vysvětlením zadávací dokumentace.

Další postup Úřadu

102. V rámci společného správního řízení požádal Úřad dne 1. 8. 2025 subjekty[10], jakožto zadavatele, kteří zadávají či zadávali veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění, jako je šetřená veřejná zakázka, o zodpovězení následujících otázek:

1. „Jaký druh trub a jaká vnitřní povrchová ochrana trub je aktuálně používaná ve Vámi spravovaném vodovodu pro vedení pitné vody? Pokud se jedná potrubí z tvárné litiny s vnitřní povrchovou ochranu (vnitřní výstelkou) nanesením vrstvou cementové malty, o jaký konkrétní typ ochrany jde, např. vysokopecní cement kategorie CEM III/A, vysokopecní síranovzdorný cement kategorie CEM III/B či cement jiné kategorie nebo jiný druh ochrany? Jak dlouhou dobu, resp. od kdy je dané potrubí (s vnitřní povrchovou ochranu nanesením vrstvou cementové malty) v provozu? O jakou lokalitu (úsek) se jedná, resp. jakou oblast (počet měst či obcí) zásobuje vodovodní přivaděč/řad, v rámci, něhož jste použili potrubí pro vedení pitné vody s vnitřní povrchovou ochranou nanesením vrstvou cementové malty?“ (dále jen „otázka č. 1“),

2. „V případě, že jste použili či používáte litinové potrubí s vnitřní výstelkou nanesením vrstvou cementové malty (CEM II nebo CEM III/A nebo B či C), popište prosím Vaše úvahy při výběru konkrétního druhu vnitřní povrchové ochrany trub pro vedení pitné vody při výstavbě či rekonstrukci daného vodovodu. Jaké typy/alternativy trub, resp. s jakou vnitřní povrchovou ochranou, jste zvažovali? Uveďte, prosím, jaké skutečnosti pro Vás byly při volbě vnitřní povrchové ochrany relevantní, resp. jaké jste zvažovali výhody či nevýhody Vámi vybrané technologie vnitřního povrchu trub. Z jakého důvodu jste vybrali právě tu vnitřní povrchovou ochranu trub pro vedení pitné vody, kterou jste k tomuto účelu použili či stále používáte?“ (dále jen „otázka č. 2“),

3. „Jaké jsou Vaše zkušenosti s užíváním vodovodu (s litinovým potrubím s vnitřní výstelkou nanesením vrstvou cementové malty CEM II, CEM III/A, CEM III/B či CEM III/C), resp. i ve vztahu k vnitřní povrchové ochraně trub pro vedení pitné vody, kterou jste k tomuto účelu použili či stále používáte? Existují pozitiva/klady, či naopak zápory/nevýhody či negativní okolnosti, které jste zaznamenali v průběhu užívání daného vodovodního potrubí (úseku vodovodu)?“ (dále jen „otázka č. 3“),

4. „Máte zkušenosti s výskytem havárií či jiných poruch nebo poškození vodovodních trub, a to již v návaznosti na vnitřní povrchovou ochranu trub či jiné okolnosti? Pokud ano, jaké jsou Vaše zkušenosti? Zaznamenali jste ovlivnění např. kvality přepravované vody nebo poškození samotného potrubí? Jaká byla příčina? Došlo v rámci Vámi spravovaného vodovodního přivaděče/řadu v důsledku vzniklých havárií k nutnosti oprav? Pokud ano, uveďte, zda a jak bylo postupováno, např. zda došlo k výměně stávající vnitřní povrchové ochrany za jinou apod.“ (dále jen „otázka č. 4“),

5. „V případě nemožnosti poskytnout odpovědi na výše uvedené otázky, Vás Úřad žádá o sdělení, jaký jiný subjekt, resp. veřejný zadavatel, by byl dle Vašeho názoru vhodným respondentem a mohl by odpovědi na uvedené otázky poskytnout“ (dále jen otázka č. 5“) (dále hromadně jen „žádost o informace ze dne 1. 8. 2025“).

103. Usnesením č. j. ÚOHS-28598/2025/535 ze dne 1. 8. 2025 Úřad určil navrhovateli č. 2 lhůtu k provedení úkonu – k předložení odborných vyjádření k problematice vnitřní povrchové ochrany trub pro vedení pitné vody, resp. požadavku zadavatele na vnitřní povrchovou ochranu těchto trub spočívajícím v „odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“ od subjektu – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO: 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava Poruba a subjektu – Technická univerzita ve Vídni , se sídlem Karlsplatz 13, 1040 Vienna (a to včetně ověřeného překladu dokumentu, který by uvedený navrhovatel obdržel v jiném než v českém jazyce) – a to do 31. 8. 2025 (dále jen „usnesení č. j. ÚOHS-28598/2025/535 ze dne 1. 8. 2025“).

104. Usnesením č. j. ÚOHS-28896/2025/535 ze dne 1. 8. 2025 Úřad určil navrhovateli č. 1, v návaznosti na jeho žádost o stanovení lhůty k předložení odborných vyjádření ze dne 25. 7. 2025, lhůtu k provedení úkonu – předložení odborného věcného vyjádření k vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí včetně odborného stanoviska VUT – a to do 31. 8. 2025 (dále jen usnesení č. j. ÚOHS-28896/2025/535 ze dne 1. 8. 2025“).

105. Usnesením č. j. ÚOHS-28922/2025/535 ze dne 1. 8. 2025 Úřad společné správní řízení přerušil za účelem získání odborných vyjádření k problematice vnitřní povrchové ochrany trub pro vedení pitné vody, resp. požadavku citovaného zadavatele na vnitřní povrchovou ochranu těchto trub spočívajícím v „odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“, od subjektu Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO: 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava-Poruba, a subjektu Technická univerzita ve Vídni, se sídlem Karlsplatz 13, 1040 Vienna (dále jen „Technická univerzita ve Vídni“), a to do 31. 8. 2025 (dále jen „usnesení o přerušení řízení ze dne 1. 8. 2025“).

106. V reakci na žádost o informace ze dne 1. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření od oslovených subjektů, z nichž ty, které obsahovaly relevantní informace, vztahující se k šetřené problematice, uvádí níže. U zbylých odpovědí oslovených subjektů[11], jejichž podrobný obsah Úřad v rámci rozhodnutí neuvádí, Úřad konstatuje, že tyto ve vyjádřeních uvedly, že vodovodní potrubí z tvárné litiny v rámci svého působení nepoužívají (nemají s ním žádné zkušenosti), či sice používají, ale nerozlišují vnitřní povrchovou ochranu prostřednictvím jednotlivých kategorií druhů cementu (CEM III/A, CEM III/B či CEM III/C). Další subjekty, jejichž odpovědi Úřad v rámci rozhodnutí více nerozvedl, uvedly, že nemají pro poptávanou problematiku relevantní data a údaje, tudíž nemohou poskytnou odpověď na Úřadem zaslané otázky, či se odkázali na další odborné subjekty.

Odpověď subjektu – Šumavské vodovody a kanalizace a.s. – ze dne 5. 8. 2025

107. Dne 5. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření subjektu Šumavské vodovody a kanalizace a.s., IČO 25232100, se sídlem Koldinova 672, 339 01 Klatovy z téhož dne (dále jen „vyjádření subjektu Šumavské vodovody a kanalizace“), kde tento subjekt uvedl, že potrubí z tvárné litiny s cementovou výstelkou je v rámci jeho vodovodní sítě využíváno od 70. let 20. století, kdy v současné době jsou požadavky na vnitřní ochranu dány výstelkou z cementové malty z vysokopecního cementu podle ČSN EN 197-1, kategorie CEM III/A, která je v souladu s ČSN EN 545, což je dle dotčeného subjektu považováno za plně vyhovující pro účely přepravy pitné vody, a to i s ohledem na fakt, že pitná voda je v úpravně vody stabilizována na vápeno-uhličitanovou rovnováhu, pročež nejsou požadovány vyšší úrovně ochrany, např. cementy kategorie CEM III/B či CEM III/C. Jako důvody výběru výše uvedené vnitřní ochrany potrubí pro vedení pitné vody dotčený subjekt uvedl kvalitu dopravované vody, tj. chemickou úpravu vody, jejíž hodnoty nevytvářejí agresivní prostředí pro cementové výstelky, dále dlouhodobou zkušenost s provozem potrubí s vnitřní ochranou, tvořenou cementem kategorie CEM III/A, která prokazuje velmi dobré výsledky, dostupnost materiálu na trhu a možnost standardizace, a v poslední řadě náklady a technologickou proveditelnost oprav. Co se týče zkušenosti s vnitřní cementovou výstelkou kategorie CEM III/A, uvedl dotčený subjekt, že tato je dlouhodobě pozitivní, jelikož výstelka je stabilní, pevně přiléhá k vnitřní stěně potrubí a nevykazuje poruchy či degradaci, přičemž zároveň nedochází ke snižování kvality vody či uvolňování částic. Co se týče poruch, jsou tyto dle dotčeného subjektu u potrubí s výstelkou z cementu kategorie CEM III/A zaznamenávány pouze výjimečně, a to vždy ve spojitosti s působením vnějších vlivů, např. mechanického poškození v důsledku nesprávného obsypu či statického zatížení nebo nedodržení technologického postupu při pokládce. Naopak výstelka z cementu kategorie CEM III/A dle dotčeného subjektu nikdy nebyla důvodem poruchy, nebyly zaznamenány případy jejího odlupování, eroze ani ovlivnění kvality přepravované vody.

Odpověď subjektu Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. – ze dne 11. 8. 2025

108. Dne 12. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření od subjektu Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s., IČO 49451871, se sídlem Kojetínská 3666/64, 767 01 Kroměříž ze dne 11. 8. 2025 (dále jen „vyjádření subjektu Vodovody a kanalizace Kroměříž“), kde dotčený subjektu uvedl, že používá potrubí z tvárné litiny DN 300 s vnější i vnitřní cementací, u kterého se dle dosavadních zkušeností dotčeného subjektu nevyskytovaly a nevyskytují závady způsobené v důsledku degradace vnitřní ochranné vrstvy. Dále dotčený subjekt ve vyjádření uvedl, že dlouhodobý obsah síranů ve vodě v oblasti jeho působení je 118-138 mg/l, což je mnohem méně než hygienický limit 250 mg/l, přičemž pitná voda je v dané oblasti vyráběna z vody podzemní, kdy na žádném jímacím území dotčeného subjektu nedosahují hodnoty síranů ani v surové vodě před její úpravou tak vysokých hodnot jako je hygienický limit.

Odpověď subjektu Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. – ze dne 13. 8. 2025

109. Dne 13. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření od subjektu Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s., IČO 45193665, se sídlem 28. října 1235/169, 709 00 Ostrava z téhož dne (dále jen „vyjádření subjektu Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava“), kde dotčený subjekt uvedl, že v současné době používá potrubí mimo jiné z tvárné litiny s vnitřní cementovou výstelkou v souladu s ČSN EN 545 a doložením dokumentu potvrzujícího vhodnost materiálu pro styk s pitnou vodou (tzv. výluhové testy dle vyhlášky č. 409/2005, přičemž dotčený subjekt uvedl, že v souladu s těmito dokumenty připouští jak vysokopecní, tak vysokopecní síranovzdorný, tak i portlandský cement. Co se týče zkušeností s potrubím z tvárné litiny s přípustnými vnitřními výstelkami, uvedl dotčený subjekt, že nebyly zaznamenány negativní zkušenosti ve vztahu k cementové výstelce jako takové, a rovněž nebyly zaznamenány ani žádné havárie pojící se s druhem vnitřní povrchové ochrany potrubí.

Odpověď subjektu město Benešov – ze dne 19. 8. 2025

110. Dne 20. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření od subjektu město Benešov, IČO 00231401, se sídlem Masarykovo náměstí 100, 256 01 Benešov ze dne 19. 8. 2025 (dále jen „vyjádření subjektu město Benešov“), kde dotčený subjekt uvedl, že se s dotazy Úřadu obrátil na subjekt Vodohospodářská společnost Benešov, a.s., IČO 47535865, se sídlem Černoleská 1600, 256 01 Benešov, který pro město Benešov provádí správu a údržbu vodohospodářské infrastruktury. Oslovený subjekt poté uvedl, že pro město Benešov je standardem litinové vodovodní potrubí s vnitřní povrchovou ochranou ze síranovzdroného vysokopecního cementu bez konkrétní specifikace, přičemž toto potrubí jako celek musí splňovat atesty pro styk s pitnou vodou.

Odpověď subjektu Pražská vodohospodářská společnost a.s. – ze dne 21. 8. 2025

111. Dne 21. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření od subjektu Pražská vodohospodářská společnost a.s., IČO 25656112, se sídlem Evropská 866/67, 160 00 Praha z téhož dne (dále jen „vyjádření subjektu Pražská vodohospodářská společnost“), kde dotčený subjekt uvedl, že co se týče vnitřní povrchové ochrany trub pro vedení pitné vody, připouští se ochrana cementová, polyuretanová a epoxidová, však v praxi se nejvíce využívá cementová síranovzdorná výstelka odpovídající požadavkům normy ČSN EN 545, z vysokopecního cementu dle normy ČSN EN 197-1. Dotčený subjekt dále uvedl, že uvedený typ ochrany zajišťuje dlouhou životnost, provozní spolehlivost a hygienickou nezávadnost při styku s pitnou vodou, přičemž předmětná technologie je v praxi dlouhodobě prověřena a nejlépe vyhovuje výluhovým zkouškám pro pražskou vodu, kdy navíc umožnuje bezpečný provoz vodovodních sítí v dlouhodobém horizontu a jsou s ní spojeny dlouhodobě pozitivní zkušenosti.

Odpověď subjektu 1. SčV, a.s. – ze dne 26. 8. 2025

112. Dne 27. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření od subjektu 1. SčV, a.s., IČO 47549793, se sídlem Novohospodská 93, 261 01 Příbram ze dne 26. 8. 2025 (dále jen „vyjádření subjektu 1. SčV“), kde dotčený subjekt uvedl, že k distribuci pitné vody je využíváno potrubí z tvárné litiny opatřené vnitřní cementovou výstelkou z vysokopecního cementu dle normy ČSN EN 545 a ISO 2541, a to přes více než 20 let. Co se týče poruch a havárií, tak dotčený subjekt uvedl, že s výjimkou běžných poruch a havárií nezaznamenal žádné další poruchy a havárie související s použitou vnitřní výstelkou, a v případě, že byl při zavádění trub do provozu dodržen postup předepsaný vyhláškou č. 409/2005, tak nebyly zaznamenány ani žádné negativní případy ovlivnění jakosti přepravované pitné vody.

Odpověď subjektu Ostravské vodárny a kanalizace a.s. – ze dne 27. 8. 2025

113. Dne 28. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření od subjektu Ostravské vodárny a kanalizace a.s., IČO 45193673, se sídlem Nádražní 3114/28, 702 00 Ostrava ze dne 27. 8. 2025 (dále jen „vyjádření subjektu Ostravské vodárny a kanalizace“), kde dotčený subjekt uvedl, že v případě litinového potrubí se využívá vnitřní výstelka z materiálu vyhovujícímu normě ČSN EN 545, u kterého musí být zároveň doložena vhodnost materiálu pro styk s pitnou vodou (tzv. výluhové testy dle vyhlášky č. 409/2005), přičemž je připuštěno použití všech cementových výstelek vyrobených v souladu s těmito požadavky. Co se týče negativních zkušenosti s vnitřní povrchovou ochranou, uvedl dotčený subjekt, že tyto ve vztahu k cementové výstelce splňuje výše uvedené požadavky neeviduje, jakož ani zhoršení kvality přepravované vody.

Další postup Úřadu

114. Dne 29. 8. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele č. 2 přípis s názvem „Předložení odborných vyjádření“ z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele č. 2 ze dne 29. 8. 2025“), jehož přílohou byly následující dokumenty: stanovisko subjektu Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, katedra Environmentálního inženýrství s názvem „Odborný technický komentář“ ze dne 29. 8. 2025 (dále jen „stanovisko subjektu Technická univerzita Ostrava“), stanovisko subjektu Kloknerův ústav ze dne 29. 7. 2025 (dále jen „stanovisko subjektu Kloknerův ústav ze dne 29. 7. 2025“) a dokument s názvem „Shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu“ ze dne 15. 5. 2024, zpracovaný magistrátem města Vídně, se sídlem Rinnböckstraβe 15/2, 1110 Vídeň (dále jen „Magistrát města Vídně“) (dále jen „shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu ze dne 15. 5. 2024“).

Vyjádření navrhovatele č. 2 ze dne 29. 8. 2025

115. Navrhovatel č. 2 ve svém vyjádření ze dne 29. 8. 2025 shrnuje, co je obsahem přiložených stanovisek odborných subjektů, přičemž rovněž vyjadřuje svůj postoj a názor vůči těmto stanoviskům. Ke stanovisku subjektu Technická univerzita Ostrava navrhovatel č. 2 uvádí, že lze z něho dovodit, že cementy kategorie CEM III/A a CEM III/B jsou z pohledu technologie cementových výstelek potrubí ekvivalentní a spolehlivou volbou, jelikož oba jsou cementy vysokopecní, jejichž síranová odolnost způsobí, že je potlačen mechanismus síranové koroze, přičemž rozdíly v pevnosti se projevují výlučně ve fázi výroby, nikoliv ve fázi užívání. Dále navrhovatel č. 2 uvedl, že dle dotčeného stanoviska je životnost obou druhů cementů při dodržení správného postupu při výrobě a manipulaci minimálně 50 let, přičemž v dlouhodobém horizontu se oba typy cementů chovají shodně, a lze je tak považovat za rovnocenné.

116. K shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu ze dne 15. 5. 2024 navrhovatel č. 2 předně uvádí, že s žádostí o zpracování dané problematiky původně oslovil Technickou univerzitu ve Vídni, která však po prostudování dané problematiky konstatovala, že „pro zpracování odborného posouzení by bylo nezbytné podrobit trubní systémy z různých cementů dlouhodobým zkouškám, jejichž provedení by trvalo minimálně šest měsíců a bylo by spojeno s výraznými náklady.“ Z daného důvodu tak bylo navrhovateli č. 2 doporučeno kontaktovat Magistrát města Vídně, který se otázkou síranové odolnosti jednotlivých druhů cementů zabýval v květnu roku 2024 na základě zadání jiného výrobce trubních systémů, konkrétně výrobce Tiroler Rohre GmbH, se sídlem Innsbrucker Straβe 51, 6060 Hall in Tirol, Rakousko (dále jen „výrobce Tiroler Rohre GmbH“), jenž si nechal zpracovat odborné posouzení ze shodného důvodu jako navrhovatel č. 2, tj. v reakci na zadávací podmínky, které ho bezdůvodně zvýhodňovaly výrobce Saint Gobain PAM.

117. K shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu ze dne 15. 5. 2024 jako takové pak navrhovatel č. 2 uvádí, že odborný subjekt zkoumal cementy kategorie CEM II/B-S, CEM III/A CEM III/B ve srovnání s referenčním cementem CEM I 52,5 N-SR, a to metodou Koch Steinegger, přičemž testy probíhaly v síranovém roztoku s koncentrací více než šedesátinásobně vyšší, než činí hygienický limit obsahu síranů v pitné vodě. Výsledkem tohoto zkoumání pak bylo, že po 90 a 180 dnech nebyly u žádného ze zkoumaných cementů zjištěny známky poškození, tvorby trhlin ani deformace.

118. Ke stanovisku subjektu Kloknerův ústav ze dne 29. 7. 2025 navrhovatel č. 2 uvádí, že tento potvrdil, že použití cementu CEM III/A nesnižuje životnost ani kvalitu cementové výstelky potrubí, přičemž cementy kategorie CEM III/A a CEM III/B jsou v tomto ohledu srovnatelné, a pokud existují mezi nimi rozdíly, tak tyto jsou v dané situaci zanedbatelné.

119. V další části svého vyjádření navrhovatel č. 2 uvedl 4 hlavní výrobce trub z tvárné litiny, přičemž dále rozvedl, že výrobci „Tiroler Rohre GmbH“, „vonRoll Hydro“ a „Samsum Makina Sanayi“ (jehož potrubí nabízí navrhovatel č. 2) mají v technické dokumentaci transparentně uveden typ používaného cementu i jeho výrobce, kdežto výrobce Saint Gobain PAM (jehož potrubí je dle navrhovatele č. 2 pomocí nastavení zadávacích podmínek upřednostňováno zadavatelem) v technické dokumentaci neuvádí ani konkrétního výrobce cementu, ani jeho technický list, což dle navrhovatele č. 2 vede k situaci, kdy u takového cementu nelze garantovat konzistenci výsledných parametrů, stejně jako fakt, že používaný cement je v souladu s vyhláškou č. 409/2005. Výše uvedené navrhovatel č. 2 uzavírá konstatováním, že z provedené analýzy výrobců potrubí z tvárné litiny lze dovodit, že se na trhu používají různé typy cementů, a že neexistuje jednotný evropský standard upřednostňující výlučně cement kategorie CEM III/B.

Stanovisko subjektu Kloknerův ústav ze dne 29. 7. 2025

120. Obsahem stanoviska subjektu Kloknerův ústav ze dne 29. 7. 2025 je vyjádření dotčeného subjektu ve věci přezkoumávaného požadavku a porovnání kategorií cementu CEM III/A, CEM III/B, přičemž závěr dotčeného subjektu je takový, že oba dva cementy lze z hlediska trvanlivosti, a tudíž i síranovzdornosti, v případě použití pro vnitřní ochranu trub pro vedení pitné vody, za srovnatelné s téměř zanedbatelnými rozdíly. Dále dotčený subjekt ve svém stanovisku uvedl, že není známa žádná studie porovnávající cementaci CEM III/A a CEM III/B, a že použitím cementu CEM II/B nedojde ke snížení kvality vody ani životnosti vnitřního vyložení potrubí pro vedení pitné vody.

Stanovisko subjektu Technická univerzita Ostrava

121. Dotčený subjekt ve svém stanovisku uvádí, že cementy CEM III/A a CEM III/B jsou z pohledu cementových výstelek ekvivalentní a spolehlivou volbou, jelikož jsou oba cementy vysokopecní, jejichž složení má za účinek potlačení mechanismu síranové koroze. Z dlouhodobého pohledu se oba cementy chovají stejně, kdy rozdíly v poměru strusky a slínku v jejich složení se projeví převážně při jejich výrobě, nikoliv v jejich životnosti, pro niž je zásadní kvalita směsi a její provedení a rovněž servisní uvedení do provozu. Dále dotčený subjekt uvádí, že klíčovými body tak jsou chemická odolnost, kdy oba dva cementy splňují požadavky na síranovzdornost a jsou vhodné pro styk s pitnou vodou, trvanlivost, která je při správném návrhu a provedení shodná, a to cca 50 let.

Shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu ze dne 15. 5. 2024

122. Obsahem Shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu ze dne 15. 5. 2024 je výsledek provedení zkoušky provedené Magistrátním oddělení 39 – odborný útvar stavebnictví v souvislosti se zadáním výrobce trubních systémů Tiroler Rohre GmbH, a to tzv. metodou Koch Steinegger, za účelem zjištění rovnocennosti u cementových vzorku dodaných objednatelem, tj. CEM II/B-S 42,5 R (portlandský cement), CEM III/A 42,5 L-LH, CEM III/B 32,5 N-SR (vysokopecní cementy) ve srovnání s referenčním vzorkem CEM I 52,5 N-SR WT 33 (portlandský cement). Metoda Koch Steinegger v daném případě spočívala ve výrobě cementových hranolů z každého druhu dodaného cementu a jejich následné uložení v destilované vodě. Následně byly hranoly uloženy v roztoku síranu sodného o vysoké koncentraci, zatímco srovnávací vzorky zůstaly uložené v destilované vodě po dobu 90, resp. 180 dnů. V rámci dané metody byla provedena zkouška a výpočet v ohybu v tahu. Po vizuální kontrole hranolů uložených v roztoku síranu sodného po uplynutí 90, resp. 180 dnů celkového stáří, nebyly u žádného z dodaných vzorků cementu zjištěny známky poškození, tvorby trhlin ani deformace. Výsledkem provedení zkoušky tak bylo, že po uložení v roztoku síranu sodného nebyly u cementů kategorie CEM II/B, CEM III/A a CEM III/B zjištěny žádné významné rozdíly, přičemž všechny testované cementy dosáhly po 90 dnech uložení v síranovém roztoku pevnosti v ohybu v tahu vyšší než 90 % hodnoty hranolů vyrobeným z referenčního cementu CEM I 52,5 N-SR WT 33 (po 180 dnech celkového stáří pevnosti v ohybu v tahu vyšší než 100 % hodnoty hranolů vyrobených z referenčního materiálu).

Další postup Úřadu

123. Usnesením ze dne 2. 9. 2025 Úřad oznámil účastníkům správního řízení pokračování ve společném správním řízení (dále jen „usnesení o pokračování správního řízení ze dne 2. 9. 2025“).

124. Usnesením ze dne 17. 9. 2025 Úřad určil zadavateli k provedení úkonu – sdělení stanoviska k vyjádření navrhovatele č. 2 ze dne 29. 8. 2025, včetně stanoviska subjektu Kloknerův ústav ze dne 29. 7. 2025, stanoviska subjektu Technická univerzita Ostrava a shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu ze dne 15. 5. 2024, a to v délce 10 dnů (dále jen „usnesení k provedení úkonu ze dne 17. 9. 2025“).

Vyjádření zadavatele ze dne 24. 9. 2025

125. Dne 24. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podání navrhovatele č. 2 z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 24. 9. 2025“), kde se zadavatel v prvé řadě vyjadřuje ke stanovisku subjektu Technická univerzita Ostrava. Zadavatel uvádí, že z odborného stanoviska VUT vyplývá opačný závěr než z dotčeného stanoviska předloženého navrhovatelem č. 2, a to že cementy kategorie CEM III/A mají tendence ke smršťovacím trhlinám a mají vyšší kapilární porozitu a propustnost, což vede ke snížení jejich odolnosti vůči vodě a iontům, k čemuž se zadavatel i nadále přiklání.

126. K shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu ze dne 15. 5. 2024 je ve vyjádření zadavatele ze dne 24. 9. 2025 dále uvedeno, že zadavatel nikdy neargumentoval tím, že by cement kategorie CEM III/B nebo CEM III/C byl pevnější v ohybu v tahu než cement kategorie CEM III/A, naopak jeho argumentace vždy směřovala do bodu, kdy je cementová výstelka dlouhodobě vystavena vodě (ne vždy pitné), a jaký dopad na životnost, resp. odolnost této výstelky má použitý druh cementu, což dle názoru zadavatele nebylo provedenou zkouškou otestováno, přičemž i co se týče vizuálního testu, který byl proveden na konci zkušebního období, nelze dle zadavatele jasně říci, zda byl zkoumán i výskyt mikrotrhlin, které jsou pouhým okem testera obtížně odhalitelné. Nad rámec uvedeného zadavatel dodává, že vzorky cementů byly testovány vůči referenčnímu vzorku, cementu kategorie CEM I, a výsledkem bylo, že dodané vzorky jednotlivých druhů cementů si zachovávají určité vlastnosti vůči tomuto referenčnímu vzorku, což však dle názoru zadavatele nic neříká o tom, jakých rozdílů dosahují jednotlivé dodané vzorky cementů mezi sebou.

127. Ke stanovisku subjektu Kloknerův ústav ze dne 29. 7. 2025 zadavatel uvádí, že se jedná o stručné vyjádření odborného subjektu, které není věčně podloženo a na věcné úrovni nikterak nerozporuje závěry odborného stanoviska VUT.

128. Závěrem pak zadavatel shrnuje, že setrvává na svém dosavadním postoji, že řádně odůvodnil přezkoumávaný požadavek, a že tento lze logicky odůvodnit a současně jej nelze považovat za nepřiměřený či jinak nezákonný. Zadavatel rovněž poukazuje na to, že jeho původní argumentace obsahovala rovněž fakt o pluralitě výrobců potrubí, které odpovídá přezkoumávanému požadavku, a pokud by Úřad tuto pluralitu potvrdil, měla by se rovněž změnit přísnost, se kterou se k šetřené problematice přistupuje.

Další postup Úřadu

129. Usnesením ze dne 16. 10. 2025 určil Úřad účastníkům společného správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. V návaznosti na uvedené usnesení obdržel Úřad dne 23. 10. 2025 vyjádření navrhovatele č. 2 k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele č. 2 k podkladům rozhodnutí ze dne 23. 10. 2025“). Vyjádření zadavatele ani vyjádření navrhovatele č. 1 k podkladům rozhodnutí v návaznosti na předmětné usnesení ze dne 16. 10. 2025 Úřad ve stanovené lhůtě, ani později, neobdržel.

Vyjádření navrhovatele č. 2 k podkladům rozhodnutí ze dne 23. 10. 2025

130. Ve vyjádření navrhovatele č. 2 k podkladům rozhodnutí ze dne 23. 10. 2025 se tento vyjadřoval ke dvěma hlavním tématům, a to k odpovědím jednotlivých provozovatelů vodovodů, které Úřad oslovil žádostí ze dne 1. 8. 2025, a k vyjádření zadavatele ze dne 24. 9. 2025.

131. K odpovědím Úřadem oslovených provozovatelů vodovodů navrhovatel č. 2 uvádí, že se tyto rozdělují na 3 skupiny, a to na provozovatele, kteří potrubí z tvárné litiny vůbec nepoužívají, na provozovatele, kteří používají potrubí z tvárné litiny, avšak nevyžadují jeden konkrétní typ cementu, a na provozovatele, kteří provozují vodní řady v regionech s mimořádně specifickými vodami s krajními hodnotami pH (tzv. kyselky) a využívají vnitřní výstelku z polyuretanu, jelikož pro transport takových vod nevyhoví žádná cementace s atestem pro pitnou vodu bez rozdílu. Navrhovatel dále dodává, že z odpovědí provozovatelů je zjevné, že žádný z nich se při výběru materiálu pro vnitřní povrchovou ochranu neřídil hypotetickými situacemi války či dalších katastrof v budoucnosti, ale naopak z reálných a dlouhodobě měřených parametrů vody, na základě, kterých používají různí druhy materiálů pro spravovaná vodovodní potrubí. Dále navrhovatel č. 2 opakuje, že co se týče síranovzdornosti cementových výstelek, jsou všechny zmiňované, tj. CEM III/A i CEM III/B, v obecné rovině odolné vůči síranům přítomným v pitné vodě, a to v míře, která poskytuje zadavateli rezervu pro případ jím opakovaně zmiňovaných ohrožujících situací.

132. K jednotlivým odpovědím provozovatelů vodovodů navrhovatel č. 2 uvádí, že z těchto vyplývá, že cementovou výstelku CEM III/A bez problému používá hned několik oslovených provozovatelů, např. Šumavské vodovody a kanalizace, Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko či Ostravské vodárny a kanalizace. Z odpovědí dalších provozovatelů pak dle navrhovatele č. 2 vyplývá, že pro tyto je při výběru materiálu vnitřní výstelky trub důležitý soulad s technickými normami a příslušnými právními předpisy pro styk s pitnou vodou, a tedy nikoliv samotný druh použitého materiálu (např. Vodovody a kanalizace Prostějov či Ostravské vodárny a kanalizace). Další subjekty pak dle navrhovatele č. 2 uvedly, že jim materiál vnitřní výstelky trub není znám. Z uvedených odpovědí dle navrhovatele č. 2 vyplývá, že praxe užívání vnitřních výstelek ve vodovodech na území ČR není založená na jednotlivých druzích materiálu, ale naopak na souladu se všemi dotčenými technickými normami a právními předpisy, což dle navrhovatele č. 2 podporuje jeho tvrzení, že cementy kategorie CEM III/A a CEM III/B jsou oba shodně použitelné pro potrubí, kde je vedena pitná voda. Zároveň navrhovatel č. 2 dodává, že u odpovědí oslovených provozovatelů vyplývá, že tito nezaznamenali žádné problémy či poruchy v rámci potrubí, spojené s použitím vysokopecního cementu CEM III/A.

133. Navrhovatel č. 2 dále upozorňuje na odpověď Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko, jehož oblastní působnost se částečně překrývá s působností zadavatele, který uvedl, že považuje cementaci CEM III/A za dostatečnou vnitřní ochranu trub pro vedení pitné vody, zatímco zadavatel toto popírá, což s ohledem na faktickou návaznost jednotlivých potrubí těchto dvou provozovatelů nemá dle navrhovatele č. 2 logického opodstatnění. Dále navrhovatel č. 2 v této věcí uvádí, že „v roce 2017 bylo uzavřeno memorandum³ mezi VODÁRENSKOU AKCIOVOU SPOLEČNOSTÍ, a.s. (dále jen „VAS“) a několika svazky vodovodů a kanalizací z oblasti Vysočiny a Jihomoravského kraje, jehož cílem bylo sjednocení technologických a výrobních postupů při činnosti jednotlivých svazků. Toto memorandum (přiložené k tomuto vyjádření) výslovně konstatuje4, že budou-li vodovody tvořeny z trub z tvárné litiny, jejich vnitřní ochrana má být provedena buď vysokopecní cementovou výstelkou (tj. CEM III/A, CEM III/B nebo CEM III/C), nebo vrstvou polyuretanu. Z textu memoranda tedy vyplývá, že signatáři tohoto dokumentu přijali závazné technické standardy pro vodovody provozované společností VAS, a že pro potrubí z tvárné litiny se má používat vysokopecní cement bez dalšího rozlišování jeho třídy. Smluvní stranou memoranda sice není přímo Vírský oblastní vodovod, avšak je jimi několik jeho členů, konkrétně Svaz vodovodů a kanalizací Ivančice, Svaz vodovodů a kanalizací Šlapanicko, Svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko, Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko a Vodovody a kanalizace Židlochovicko. Je přitom zřejmé, že územní působnost těchto svazků se z velké části překrývá nebo bezprostředně sousedí s působností Vírského oblastního vodovodu⁵. Postrádá proto jakoukoli technickou či provozní logiku, aby všichni ostatní vlastníci a provozovatelé vodovodů v okolí Vírského oblastního vodovodu považovali za dostatečné vyložení trub z vysokopecního cementu (bez ohledu na jeho označení CEM III/A, CEM III/B nebo CEM III/C), zatímco pouze Vírský oblastní vodovod by měl vyžadovat výlučně cement CEM III/B (neboť cement CEM III/C žádný z výrobců nevyužívá).“

134. Dále se navrhovatel č. 2 vyjadřuje k odpovědi vodovodů a kanalizací Kroměříž, kde uvádí následující: „Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. ve svém vyjádření uvádějí, že u potrubí z tvárné litiny vyráběného společností Tiroler Rohre GmbH (dále jen „TRM“) by se problém se síranovou korozí neměl vyskytovat. K tomu navrhovatel doplňuje, že společnost TRM vyrábí potrubí s vnitřní cementovou vystýlkou na bázi cementu typu CEM II/B-S, tj. směsného portlandského cementu. Tento typ cementu má sice nižší odolnost vůči síranové agresivitě než vysokopecní cementy (např. CEM III/A), avšak v případě dopravovaných pitných vod s několikanásobnou rezervou splňuje požadavky na chemickou odolnost vůči síranům. Z toho vyplývá, že pokud se síranová koroze nevyskytuje ani u potrubí s výstelkou z cementu CEM II/B-S, tím spíše nelze její výskyt očekávat u potrubí s výstelkou z vysokopecního cementu typu CEM III/A, který vykazuje ještě vyšší odolnost vůči síranům.“

135. K odpovědi města Benešov navrhovatel uvádí, že dle jeho názoru muselo dojít k terminologickému omylu, když tento subjekt uvedl, že využívá síranovzdorný cement, jelikož dle informací o výrobcích, které město Benešov uvedl, a jejichž potrubí využívá, tyto výrobci nevyrábějí potrubí s vnitřní výstelkou ze síranovzdorného cementu kategorie CEM III/B, ale z portlandského cementu a vysokopecního cementu kategorie CEM III/A, tudíž je navrhovatel č. 2 přesvědčen, že město Benešov zamýšlelo sdělit, že používá cement odolný vůči síranům, nikoliv cement z kategorie síranovzdorných cementů CEM III/B.

136. Dále se navrhovatel č. 2 vyjadřuje k odpovědím provozovatelů Slovácké vodárny a kanalizace a Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, kde opětovně uvádí, že tyto mají pro použití vnitřní výstelky z polyuretanu důvody spočívající v přepravované vodě, která má s ohledem na v daných oblastech se vyskytující kyselé prameny (vody jsou pak tzv. kyselky) nižší pH, a tudíž takováto voda vyžaduje specifický typ ochrany. Navrhovatel č. 2 jako poslední zmiňuje odpovědi provozovatele Pražská vodohospodářská společnost, který uvedl, že pro vnitřní vyložení trub požaduje síranovzdorný vysokopecní cement, avšak samotné důvody, které subjekt vedly ke stanovení takového požadavku z odpovědi nevyplývají. Dále navrhovatel č. 2 uvádí, že má podezření, že tomuto nepředcházely reálné potřeby provozovatele spojené s vlastnostmi přepravované vody, nýbrž majetkové a institucionální hledisko, k čemuž dodává následující: „Pražská vodohospodářská společnost, a.s., je vlastníkem vodovodní infrastruktury, kterou pronajímá společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s., přičemž většinovým akcionářem této společnosti je Veolia Holding Česká republika, a.s. 7 , spadající do mezinárodní skupiny Veolia se sídlem ve Francii. Z veřejně dostupných informací přitom vyplývá, že v představenstvu mateřské (francouzské) společnosti Veolia působí Pierre-André de Chalendar, který je zároveň generálním ředitelem společnosti Saint-Gobain, a dále Guillaume Texier, jenž v minulosti rovněž působil ve vrcholných orgánech společnosti Saint-Gobain. Uvádí-li Pražská vodohospodářská společnost, a.s., že u trub z tvárné litiny vyžadují vnitřní výstelku z vysokopecního síranuvzdorného cementu od konce 90. let minulého stolení, pak to je zrovna období, kdy většinový podíl v Pražských vodovodech a kanalizacích, a.s. získala francouzská skupina Veolia. Navrhovatel proto považuje za důvodné se domnívat, že nastavení městských standardů Pražské vodohospodářské společnosti, a.s., požadujících vnitřní výstelku výhradně ze síranuvzdorného vysokopecního cementu, může být ovlivněno obchodními vazbami na skupinu Saint-Gobain, která je v současnosti jediným výrobcem trub z tvárné litiny s vnitřní výstelkou ze síranuvzdorného cementu.“

137. K vyjádření zadavatele ze dne 24. 9. 2025 navrhovatel č. 2 uvádí, že závěry tohoto vyjádření jsou v přímém rozporu jak s odpověďmi oslovených provozovatelů, tak s odbornými stanovisky předloženými navrhovatelem. Dále navrhovatel č. 2 uvádí, že tvrzení zadavatele týkající se vyšší rané pevnosti cementu CEM III/A považuje za správné, a zároveň se jedná o klíčovou vlastnost tohoto cementu, která zajistí, že se sníží riziko mikrotrhlin v průběhu výroby cementu, manipulace s ní či jeho skladování, což v praxi poskytuje technickou výhodu z hlediska odolnosti materiálu a výsledné kvality výrobku. Vyšší raná pevnost cementu CEM III/A zajistí, že v kritickém období manipulace s cementem a namáhání trub v jednotlivých krocích výroby, při manipulaci, při přepravě potrubí, provádění instalace, krácení, navrtávání a zásypu potrubí na stavbě, je cement již ve stádiu, kdy nehrozí, či je minimalizován vznik mikrotrhlin.

138. K argumentaci zadavatele týkající se odborného stanoviska magistrátu města Vídně navrhovatel č. 2 uvádí, že „Zadavatel na jedné straně výslovně uvádí, že nerozporuje závěr, podle něhož jsou cementy CEM II/B, CEM III/A, CEM III/B a CEM III/C z hlediska pevnosti v ohybu po vystavení agresivnímu síranovému prostředí srovnatelné, avšak současně tvrdí, že z hlediska dlouhodobé životnosti jsou vhodnější cementy CEM III/B a CEM III/C, a to z důvodu údajného vyššího rizika výskytu mikrotrhlin při dlouhodobém vystavení vodě. Takový závěr je logicky nekonzistentní, neboť pevnost v ohybu i odolnost vůči síranové agresi jsou přímo závislé právě na struktuře a celistvosti předmětného cementu. Pokud by tedy mezi jednotlivými typy cementů existoval relevantní rozdíl v náchylnosti ke vzniku mikrotrhlin, musel by se tento rozdíl projevit i v naměřených hodnotách pevnosti v ohybu, což však samotný zadavatel výslovně popírá.“ Dále navrhovatel č. 2 dodává, že zadavatel svou argumentaci posunul od obavy z narušení vnitřní vrstvy potrubí vlivem přítomnosti síranů, kterou navrhovatel č. 2 vyvrátil doloženými stanovisky, k tvrzení, že cementy CEM III/B či CEM III/C mají být údajně pevnější při dlouhodobém styku s pitnou vodou, což dle navrhovatele č. 2 postrádá věcnou konzistenci. Navrhovatel č. 2 tak shrnuje, že argumentace zadavatele se v průběhu správního řízení věcně proměňuje podle toho, jak se navrhovatelům či Úřadu prostřednictvím odborných stanovisek daří jeho dosavadní argumenty vyvracet.

139. K provedeným zkouškám magistrátem města Vídně navrhovatel dále dodává následující: „[…] pevnost v ohybu a tahu byla zkoušena právě proto, že zkoušky byly prováděny podle metody Koch-Steinegger, tj. standardní laboratorní metody určené k hodnocení odolnosti cementových výrobků vůči účinkům síranů. Po skončení zkušebního období se u této metody měří ohybová a tlaková pevnost vzorků, z jejichž poměru se následně stanovuje tzv. koeficient síranuvzdornosti. Hodnoty, které zadavatel ve svém vyjádření uvádí, neodpovídají údajům obsaženým v protokolu o provedených zkouškách, jenž má navrhovatel k dispozici. Podle tohoto protokolu dosahovaly jednotlivé typy cementů po 90 dnech vystavení agresivnímu síranovému prostředí následujících výsledků:

CEM II/B-S – 96,4 % původní pevnosti (úbytek 3,6 %),
CEM III/A – 99,1 % původní pevnosti (úbytek 0,9 %),
CEM III/B-SR – 92,8 % původní pevnosti (úbytek 7,2 %).

Z uvedených hodnot je zřejmé, že cement CEM III/A vykazuje v testovaném vzorku nejvyšší zachování pevnosti i při dlouhodobém vystavení silně síranově agresivnímu prostředí. Nelze proto předpokládat, že by výsledky v prostředí běžné pitné vody – tedy nesrovnatelně méně agresivním – mohly dopadnout jinak.“

140. K argumentu zadavatele, že stanoviska Kloknerova ústavu nejsou věcně podložena navrhovatel č. 2 uvádí, že to samé lze říct o odborném stanovisku VUT, které rovněž neobsahuje žádné odborné studie, zkušební protokoly či jiná data, ale opírá se o domněnky a názory zpracovatele. Navrhovatel č. 2 uzavírá, že je toho názoru, že dosavadní šetření Úřadu přineslo jednoznačné závěry, a to, že tvrzení zadavatele jsou většinou oslovených subjektů rozporována. Dále navrhovatel č. 2 dodává, že je to právě zadavatel, kdo nese důkazní břemeno, že jím stanovené zadávací podmínky jsou odůvodněny jeho legitimními potřebami, které však zadavatel dne názoru navrhovatele č. 2 v daném správním řízení neunesl, jelikož ve svých vyjádřením opakovaně uváděl důvody s cílem ospravedlnit přezkoumávaný požadavek, avšak nikdy nepředložil jediný věcně podložený technický argument. Z uvedeného tak dle navrhovatele č. 2 vyplývá, že „zadavatel neprokázal žádný objektivní, technický ani provozní důvod, který by odůvodňoval jeho požadavek na použití vnitřní výstelky výhradně ze síranuvzdorného vysokopecního cementu dle ČSN EN 197 – 1 (CEM III/B či CEM III/C).“

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

141. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření předložených účastníky správního řízení a dalšími subjekty, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

142. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

143. Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

144. Podle § 28 odst. 1 a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

145. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

146. Podle § 36 odst. 2 zákona zadavatel uvede zadávací podmínky v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu anebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

147. Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

148. Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

149. Dle tabulky č. 1a, části 1 přílohy č. 13 k vyhlášce č. 428/2011 Sb. kterou se provádí zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 428/2011 Sb.“) je mezní hodnota síranů v surově vodě, která byla prostřednictvím standardních metod úpravy přeměněna na pitnou 250 mg/l.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení a dalších dokumentů souvisejících s veřejnou zakázkou

150. Podle čl. 11. zadávacích podmínek veřejné zakázky je předmětem plnění veřejné zakázky provedení stavebních prací na vodovodním potrubí při realizaci obnovy přivaděče „Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“.

151. Podle čl. 11.6. zadávacích podmínek veřejné zakázky je předmět díla specifikován projektem a zahrnuje provedení stavby podle stavebního povolení a projektu, dopracování projektové dokumentace pro provedení stavby se zřetelem na nabídnuté konkrétní stavební materiály, výrobky, technologie, stroje, zařízení a systémy určené pro osazení nebo zabudování stavby, a provedení souvisejících prací, dodávek a činností.

152. V dokumentu s názvem „Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr“ (dále jen „Soupis prací“), který tvoří spolu s projektovou dokumentací pro provedení předmětné stavby součást zadávací dokumentace veřejné zakázky, a na který odkazují zadávací podmínky veřejné zakázky v bodě 6.1.1.4., zadavatel pod položkou č. 52 u objektu „001 – Vodovodní přivaděč D – IV Etapa“ uvedl požadavek, aby potrubí z tvárné litiny mělo vnitřní povrchovou ochranu vytvořenou prostřednictvím odstředivě nanášeného vyložení „vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označení shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“ (výše označen jako „přezkoumávaný požadavek“). V rámci čl. 9 dokumentu „Výzva k podání nabídky v užším řízení“ zadavatel stanovil podmínky a požadavky na předložení údajů a dokumentů nutných k posouzení splnění podmínek účasti ve 2. kole užšího řízení, kdy podle bodu 9.1.1 jsou „[t]echnické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky […] stanoveny v PROJEKTU. PROJEKT je zpracován ve stupni dokumentace pro provedení stavby (DPS), která byla pro potřeby zadávací dokumentace upravena do podoby, v níž jsou prvky, materiály a výrobky specifikovány obecně pomocí technických parametrů. Dodavatel při zpracování nabídky musí a při oceňování konkrétních výrobků vycházet z konkrétních prvků, výrobků a materiálů, které vyhovují technickým parametrům stanoveným v PROJEKTU.“

153. Z dokumentu s názvem „Vysvětlení zadávací dokumentace – soubor číslo 2“ (dále jen „vysvětlení ZD č. 2“) vyplývá, že zadavatel byl prostřednictvím dotazu č. 4 dotazován, z jakého důvodu požaduje toliko specifický požadavek na vnitřní povrchovou ochranu potrubí, tak jak jej uvedl v Soupisu prací pod položkou 52. Zadavatel jako odpověď uvedl, že „definuje variantně vnitřní povrchovou ochranu potrubí DN 1400 v části D.1.18 Výpis potrubí, tvarovek a armatur takto: vnitřní povrchová ochrana: odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655.“

154. Z dokumentu s názvem „Vysvětlení zadávací dokumentace – soubor číslo 3“ (dále jen „vysvětlení ZD č. 3“) vyplývá, že zadavatel byl prostřednictvím dotazu č. 10 a 11 dotazován, zda je předmětný vodovod určen pouze pro přepravu pitné vody, či i pro přepravu vody surové nebo odpadní. Zadavatel jako odpověď uvedl následující: „Vodovodní přivaděč je vyhrazen pouze k dopravě vody určené pro lidskou spotřebu dle Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu; Zákon č. 167/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví; Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 371/2023 Sb., kterou se mění Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly vody“, a rovněž i následující: „Projektová dokumentace IV. Etapy řeší dopravu vody určenou pro lidskou spotřebu, viz bod 1. Z toho vyplývá, že vodovodní přivaděč není určen k dopravě surové vody nebo odpadní vody.“

155. Z dokumentace o zadávacím řízení, např. z „Protokolu o předložených žádostech o účast“, dále plyne, že zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel v rámci zadávacího řízení 7 žádostí o účast, přičemž z výňatků z jednotlivých podaných žádostí o účast vyplývá, že všichni účastníci, kteří do zadávacího řízení podali žádost o účast, plánují plnit veřejnou zakázku pomocí potrubí s vnitřním vyložením prostřednictvím odstředivě nanášené malty ze síranovzdorného vysokopecního cementu dle ČSN EN 197-1 od výrobce Saint Gobain PAM. Z uvedeného dokumentu rovněž vyplývá, že navrhovatelé žádost o účast v rámci zadávacího řízení nepodali.

156. Dle „Certifikátu výrobku č. 202/C5/2019/J-03199-19“ výrobce Jindal Saw Italia S. p. A., se sídlem Via Karl Ludwig von Bruck 32, 34144 Trieste, Itálie (dále jen „výrobce Jindal Saw“) ze dne 10.12.2019 (dále jen „certifikát Jindal Saw“) certifikační autorita, tj. Strojírenský zkušební ústav, s. p., autorizovaná osoba 202, se sídle Hudcova 424/56b, 621 00 Brno „přezkoumala podklady předložení výrobcem, provedla počáteční zkoušku typu výrobku na vzorku, počateční prověrku v místě výroby a posoudila systém řízení výroby a zjistila, že uvedený výrobek splňuje požadavky související se základními požadavky výše uvedeného nařízení vlády stanovené normou ČSN EN 545:2015 a technickými předpisy (Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 409/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a že systém řízení výroby odpovídá příslušné technické dokumentaci a zabezpečuje, aby výrobky uváděné na trh splňovaly požadavky stanovené shora uvedenou určenou normou a technickými předpisy a odpovídaly technické dokumentaci podle § 4 odst. 3 výše uvedeného nařízení vlády.“ Dále je v certifikátu Jindal Saw uvedeno následující: „Nedílnou součástí tohoto certifikátu je závěrečný protokol č. 3011161/B/JZ ze dne 9. prosince 2019, který obsahuje závěry zjišťování, ověřování, výsledky zkoušek a základní popis certifikovaného výrobku, nezbytné pro jeho identifikaci. […] Autorizovaná osoba provádí nejméně jedenkrát za 12 měsíců dohled na řádným fungováním systému řízení výroby u výrobce podle ustanovení § 5 odst. 4 výše uvedeného nařízení vlády, odebírá vzorky výrobků v místě výroby, provádí jejich zkoušky a posuzuje, zda vlastnosti výrobků odpovídají určené normě a technickým předpisům. O vyhodnocení dohledu vydá autorizovaná osoba zprávu, kterou předá výrobci.“

157. Dle „Prohlášení o shodě“ výrobků výrobce Jindal Saw, organizační složka EuroArmatúry s.r.o., IČO 24688487, se sídlem Nad Jezerem 581, 252 42 Praha (dále jen „EuroArmatúry s.r.o.“) ze dne 31. 12. 2019 (dále jen „prohlášení o shodě výrobků Jindal Saw“) že „Hrdlové trouby a příslušenství z tvárné litiny dle ČSN EN 545:2007 (EN 545:2006)“ s vnitřní povrchovou úpravou: „vysokopecní síranuvzdorná odstředivě nanesená cementová malta, vnitřní polyuretanový (PU) povlak dle EN 15655-1“ s použitím pro […] dopravu a zásobování vodou určenou pro lidskou spotřebu […], vyráběné dle ČSN EN 545:2007 (EN 545:2006), používané pro konstrukci tlakových, nebo beztlakových potrubí dopravujících pitnou vodu, instalované pod zemí, nebo nad zemí“ jsou v souladu s normami ČSN-EN 545:2007 (EN 545:2006) a ČSN EN ISO 178:2017, certifikátem č. 202/C5/2019/J-03199-19 ze dne 10. 12. 2019 a závěrečným protokolem č. 30-11161/B/JZ ze dne 6. 12. 2019, EN 15655-1, EN 15189, přičemž zdravotní nezávadnost byla posouzena podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 409/2005.

158. Dle nedatovaného „Prohlášení o vlastnostech“ společnosti EuroArmatúry s.r.o. (dále jen „prohlášení o shodě EuroArmatúry s.r.o.“) podléhá zboží skupiny „Tvarovky z tvárné litiny pro rozvody pitné vody“ výrobce Ludwig-Frischhut GmbH & Co. KG, se sídlem Franz-Stelzenberger Str. 9-17, Německo (dále jen „výrobce Ludwig-Frischhut GmbH & Co. KG“) následujícím specifikacím „všechny tvarovky z tvárné litiny podléhají normě EN 545, tvarovky pro rozvody podléhají normám a certifikacích EN 545 série A/ISO 2531/DVGW 337/ÖVGWPW4001 […].“

159.
V příloze E (informativní) s názvem „Oblast použití, charakteristiky vody“ normy ČSN EN 545 je uvedena následující tabulka:

160. V čl. 6 bodu 6.1 „Složení a značení cementů pro obecné použití“ normy ČSN EN 197-1 je uvedeno následující: „Výrobky souboru cementů pro obecné použití, jichž se týká EN 197-1, a jejich značení je uvedeno v tabulce 1. Jsou rozděleny do pěti hlavních druhů cementů takto:

- CEM I Portlandský cement

- CEM II Portlandský cement směsný

- CEM III Vysokopecní cement

- CEM IV Pucolánový cement

- CEM V Směsný cement

Složení každého z výrobků v souboru cementů pro obecné použití musí být v souladu s tabulkou 1.“

161. V tabulce 1 s názvem „27 výrobků skupiny cementů pro obecné využití“ normy ČSN EN 197-1 je uvedena následující tabulka:

162. Z tabulky A3a „Jakost pitné vody (všechny oblasti). Rok 2023“ Zprávy o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2023, vydané Státním zdravotním ústavem v Praze, které je řešitelským pracovištěm v rámci Ústředí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, vyplývá, že průměrný obsah síranů v pitné vodě byl v roce 2023 58,3 mg/l, přičemž minimální hodnota byla naměřena menší než 1 mg/l a maximální hodnota 360
mg/l, viz přiložené relevantní části zmíněné tabulky níže.

Právní posouzení

Obecná východiska

163. Předmětem tohoto správního řízení je posouzení otázky, zda zadavatel formuloval podmínky účasti v zadávacím řízení, resp. technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky, spočívající v požadavku, aby bylo pro plnění veřejné zakázky užito potrubí z tvárné litiny s vnitřní povrchovou ochranou vytvořenou prostřednictvím „odstředivě nanášené vrstvy cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označení shody CE nebo vnitřní povrchovou ochranu vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“ (výše označen jako „přezkoumávaný požadavek“), v souladu se zákonem, resp. zda se nejedná o požadavek diskriminační, nepřiměřený a rozporný s ustanovením § 36 odst. 1 zákona, neboť se dle navrhovatelů jedná o zadávací podmínku, která zásadním způsobem ovlivnila hospodářskou soutěž o šetřenou veřejnou zakázku, aniž by pro její stanovení na straně zadavatele existovaly objektivní důvody. Dle navrhovatelů totiž existuje jiné řešení (potrubí s vnitřní povrchovou úpravou s nižším stupněm ochrany v podobě vysokopecního cementu), které je z jejich pohledu zcela dostačujícím řešením vzhledem k účelu, pro které zadavatel zamýšlí jeho použití, resp. rozporují důvody, které zadavatel prezentuje jako vedoucí jej poptávat právě stanovené „síranovzdorné“ řešení.

164. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že základní pravidlo pro stanovení zadávacích podmínek upravuje § 36 odst. 1 zákona, dle kterého zadávací podmínky nemohou vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Je nepochybné, že po zadavateli nelze požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Přesto případné omezení musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě on, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku. Obdobně se vyjádřil i předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019, v rámci něhož mj. uvedl, že „[n]astavením zadávacích podmínek stanovuje zadavatel základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit určitou svou oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny.“ K tomu lze doplnit, že je to samozřejmě zadavatel, kdo stanovuje požadavky na poptávaný předmět plnění a obecně zadávací podmínky, jež mají reflektovat jeho objektivní potřeby; to je ostatně i důvodem, proč veřejnou zakázku zadává. Nicméně stále platí, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby způsobovaly bezdůvodnou (nepřiměřenou) překážku soutěže mezi dodavateli (k tomu viz § 36 odst. 1 zákona). K tomu je nutné dodat, že čím vyšší má stanovená podmínka potenciál v případě zadávané veřejné zakázky ovlivnit soutěžní prostředí, tím vyšší nároky jsou kladeny na její odůvodnění.

165. Případným nezákonným postupem se pak zadavatel nedopouští pouze porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona, ale také porušení základních zásad dle § 6 zákona. Důvodnost stanovených zadávacích podmínek, tj. zde v posuzovaném případě přezkoumávaného požadavku (k tomu viz dále), je dále nutno posuzovat prizmatem zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace.

166. K samotné zásadě přiměřenosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru volnosti ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci potkávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem mj. ve vztahu k podmínkám účasti), mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvýhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení a která by měla nacházet největší uplatnění právě při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení. Zásada přiměřenosti se pak projevuje i v nutnosti odůvodnění případného požadavku zadavatele, kdy platí, že čím podrobněji a rovněž specifičtěji jsou určité podmínky zadávacího řízení nastaveny, tím podrobněji a specifičtěji musí být (v případě pochybností) ze strany zadavatele obhájeny.

167. Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť stanoví-li zadavatel nepřiměřeně technické podmínky předmětu veřejné zakázky, může tímto postupem omezit okruh dodavatelů potenciálně schopných plnit takový předmět veřejné zakázky. Porušení zásady zákazu diskriminace tak nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou (přímou), kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivým dodavatelům, ale též na diskriminaci skrytou (nepřímou), ve vztahu k níž platí, že ačkoli jsou zadávací podmínky nastaveny zdánlivě pro všechny dodavatele stejně, je ve výsledku dosaženo toho, že okruh potenciálních dodavatelů je určitým nelegitimním požadavkem omezen, a v důsledku tak dochází k poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Závěr o diskriminačním charakteru podmínek však není možné aplikovat mechanicky, neboť nelze požadovat po zadavatelích, aby stanovili takové podmínky, které by měly na všechny potencionální uchazeče stejné dopady a které by mohli splnit všichni dodavatelé předmětu veřejné zakázky. Takovýto požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku podali pouze uchazeči, kteří jsou schopni předmět plnění řádně a v požadované specifikaci zrealizovat. V tomto ohledu nelze o takové selekci dodavatelů hovořit jako o skryté diskriminaci.

168. V zadávacím řízení lze přitom ve své podstatě považovat každou zadávací podmínku za do určité míry limitující a svým charakterem omezující. Zadávací podmínky tedy mohou ve svém důsledku za konkrétních okolností vytvářet mezi dodavateli jistou nerovnováhu, tedy mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení, avšak pouze za předpokladu, že pro to existují objektivní důvody, na základě nichž, se pak ve výsledku o porušení zásad ve smyslu § 6 zákona nejedná. Jinými slovy řečeno, stanovené zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu či naopak omezení, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda či omezení musí být odůvodněné, resp. musí vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ně existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak je, nelze hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.

169. Pro úplnost Úřad dodává, že technické podmínky, jakožto požadavky na vlastnosti předmětu plnění veřejné zakázky, představují významnou část zadávacích podmínek, kdy jejich prostřednictvím jsou vymezeny parametry, jež zadavatel považuje za důležité a prostřednictvím nichž definuje výslednou podobu poptávaného plnění. Způsob jejich stanovení obecně definuje předně § 89 zákona, kdy se může jednat mj. o parametry vyjadřující požadavky na výkon nebo funkci, či o popis účelu nebo potřeb, které mají být naplněny. Je to pak zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky vč. podmínek technických dle svého uvážení, neboť je to právě on, kdo nejlépe zná své potřeby, jimž tyto podmínky uzpůsobuje. V obecnosti jej proto nelze (ani v zájmu otevření soutěže každému dodavateli) za každou cenu nutit akceptovat i podmínky, které jsou pro něj nevyhovující či by mu nezaručovaly plnění naplňující jeho potřeby, pokud je schopen svou volbu uspokojivě odůvodnit a pokud jím stanovené požadavky nejsou excesem, tedy pokud jsou dodržena výše uvedená východiska. Zadavatel ale musí při stanovení požadavků na předmět plnění veřejné zakázky, v daném případě technických podmínek, náležitě zohlednit, zda nejsou na dodavatele v souvislosti s možnou účasti v zadávacím řízení kladeny nadbytečné požadavky, které pak následně ve svém důsledku omezují širokou soutěž dodavatelů. V tomto kontextu lze poukázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 101/2021-52 ze dne 15. 12. 2022, dle něhož zákon připouští stanovení podmínek, které vyřadí téměř všechny dodavatele, pokud je takový postup odůvodněn legitimními potřebami, které zadavatel prostřednictvím zakázky naplňuje, a pokud jsou dané požadavky přiměřené. Zákon tedy zadavateli (v případě dodržení výše uvedených zásad a pravidel) nezakazuje, aby v rámci jím poptávaného plnění určil kupř. konkrétní technické podmínky, jež vyhodnotil pro naplnění účelu, pro nějž příslušné plnění poptává, jako požadavky podstatné. Existuje-li proto například na trhu plnění, jenž s ohledem na svá specifika přináší pro zadavatele podstatné výhody oproti jinému plnění a tyto výhody zadavatel shledává jako podstatné z hlediska naplnění své potřeby, lze v takovém případě požadovat i konkrétní způsob řešení. Zákon tak zadavateli nezakazuje požadovat konkrétní specifické či např. i inovativní řešení, pokud pro daný postup existují objektivní důvody na straně zadavatele a pokud je zadavatel schopen tyto své důvody v případě potřeby adekvátně obhájit. Obecně také platí, že poptávat plnění, jež je schopen nabídnout pouze jediný dodavatel, nemusí nutně znamenat nezákonný postup zadavatele, pokud si zadavatel své požadavky v rámci vznesených pochybností o takovém stanovení zadávacích podmínek důkladně odůvodní. V této souvislosti lze obecně poukázat i na závěry rozhodovací praxe^{^[12]} na něž poukázal např. ve svém rozhodnutí i předseda Úřadu a podle nichž platí, že specifičnost podmínek vedoucích k zásadnímu omezení hospodářské soutěže klade vyšší nároky na jejich odůvodnění a v souvislosti s tím i na významnost důvodů pro jejich stanovení zadavatelem.

K otázce zákonnosti přezkoumávaného požadavku

170. Úřad připomíná, že v šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky uvedl technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky v rámci Projektu, resp. v rámci Soupisu prací, ve kterém jsou prvky, materiály a výrobky předmětu plnění specifikovány obecně pomocí technických parametrů, kdy jeho součástí je mj. i požadavek na předmět plnění v podobě specifikace potrubí z tvárné litiny s vnitřní povrchovou ochranou vytvořenou prostřednictvím „odstředivě nanášené vrstvy cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označení shody CE nebo vnitřní povrchovou ochranu vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“, a to konkrétně pod položkou č. 52 Soupisu prací (výše označen jako „přezkoumávaný požadavek“), přičemž zadavatel požaduje, aby dodavatelé při zpracování nabídky a při oceňování jednotlivých výrobků vycházeli z konkrétních výrobků, které vyhovují zde uvedeným technickým parametrům. Zadavatel současně již v žádosti o účast, a to v rámci Požadavků zadavatele na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. k) a písm. l) zákona, požadoval předložení popisu výrobků, fotografií a prohlášení o shodě pro výrobky určené k dodání (minimálně pro trubky uvedené pod položkou č. 52 Soupisu prací, kterých se přezkoumávaný požadavek týká).

171. Navrhovatelé brojí proti přezkoumávanému požadavku, který byl zadavatelem stanovený v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, který považují za nezákonný vzhledem k tomu, že pro plnění předmětu veřejné zakázky lze dle jejich názoru namísto potrubí specifikovaného zadavatelem (tj. s ochranou z vysokopecního síranovzdorného cementu nebo z polyuretanu) použít potrubí s vnitřní povrchovou ochranou z vysokopecního cementu, který není klasifikován jako síranovzdorný, resp. že zadavatelem požadovaná vnitřní ochrana potrubí v rámci přezkoumávaného požadavku neodpovídá podmínkám a účelu, kterému má daný vodovod sloužit. Navrhovatelé jsou toho názoru, že pro takto „přísně“ nastavený požadavek zadavatel neuvedl dostatečné odůvodnění, pročež je daný požadavek nutno považovat za rozporný se základními zásadami zadávaní veřejných zakázek (zejm. zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace) a s § 36 odst. 1 zákona, tj. za bezdůvodně vytvářející konkurenční výhodu nebo omezující hospodářskou soutěž, když potrubí s takto specifickou vnitřní povrchovou ochranou je dle jejich názoru vyráběno pouze jediným výrobcem na trhu.

172. Zadavatel v této souvislosti namítá, že nižší úroveň vnitřní povrchové úpravy potrubí, než je stanovena v rámci přezkoumávaného požadavku, není dostačující (rovnocenná nyní požadované ochraně) a neodpovídá jeho potřebám, kdy daný požadavek odůvodňuje prizmatem nejvyšší odolnosti požadovaných vnitřních povrchových úprav potrubí, tudíž nejdelší životností a nejnižší náchylností k poruchám, kdy zmiňuje mj. předchozí negativní zkušenosti s neodolným materiálem a snahu předejít případným negativním následkům do budoucna, resp. snížit i finanční nákladnost provozu předmětného přivaděče. Zadavatel je rovněž toho názoru, že se jedná o „jednoduchou“ zadávací podmínku, která má dle jeho názoru pouze marginální dopad na hospodářskou soutěž (kdy dle jeho vědomí existuje vícero výrobců daného potrubí), tudíž s ohledem na míru omezení považuje jeho odůvodnění za zcela dostačující.

173. V souvislosti s uvedeným přezkoumávaným požadavkem Úřad v návaznosti skutečnosti uváděné navrhovateli v rámci tohoto správního řízení pečlivě zvažoval, zda je takto vymezená technická podmínka ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky souladná se zákonem, kdy předmětem posouzení Úřadu v šetřeném případě je, zda zadavatel vymezil předmětnou zadávací podmínku, tj. požadavek na specifickou vnitřní povrchovou úpravu trub, v takové podobě, aby tato určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovala konkurenční výhodu nebo nevytvářela bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

K argumentu míry omezení hospodářské soutěže

174. Úřad se nejdříve zabýval otázkou, zda formulace přezkoumávaného požadavku v rámci zadávacích podmínek mohla vést k omezení hospodářské soutěže. Nadto, jelikož intenzita omezení hospodářské soutěže určuje nároky na odůvodnění přezkoumávaného požadavku zadavatele, jak již Úřad uvedl v obecných východiscích tohoto rozhodnutí, zabýval se Úřad otázkou plurality výrobců potrubí z tvárné litiny s DN 1400 se zadavatelem požadovaným typem vnitřní ochrany, která je mezi účastníky tohoto správního řízení spornou, jakož i dopadem případné situace, pokud by na trhu existoval pouze jediný výrobce, který potrubí se zadavatelem požadovaným typem vnitřní ochrany vyrábí, a to výrobce Saint Gobain PAM, nebo pokud by bylo takových výrobců víc.

175. Zadavatel poptává v rámci veřejné zakázky plnění zahrnující potrubí se specifickou vnitřní povrchovou úpravou. Navrhovatelé prezentují názor, že existuje pouze jediný výrobce daného potrubí, a to společnost Saint Gobain PAM. Podle zadavatele je názor navrhovatelů chybný, jelikož vedle zmiňovaného výrobce Saint Gobain PAM existují i další výrobci, kteří vyrábí potrubí z tvárné litiny s DN 1400 se zadavatelem požadovaným typem vnitřní ochrany (za použití síranovzdorného cementu), jako je „společnost Jindal Saw Ltd., která má zastoupení mj. v České republice prostřednictvím entity EuroArmatúry s.r.o., organizační složka, se sídlem Nad Jezerem 581, 252 50 Vestec“. Na podporu svých tvrzení zadavatel k vyjádření k návrhům připojil dokumenty, dle jeho názoru prokazující fakt, že výše zmíněný subjekt vyrábí potrubí, které splní uvedenou technickou podmínku, resp. přezkoumávaný požadavek, konkrétně certifikát Jindal Saw, prohlášení o shodě výrobků Jindal Saw a prohlášení o shodě EuroArmatúry s.r.o.

176. Navrhovatel č. 1 k certifikátu Jindal Saw dodává, že zde chybí zmiňovaný závěrečný protokol, který by měl být nedílnou součástí zadavatelem předloženého certifikátu, a bez něhož nelze splnění přezkoumávaného požadavku výrobky společnosti Jindal Saw potvrdit. I k dalším zadavatelem doloženým dokumentům, konkrétně prohlášení o shodě výrobků Jindal Saw a prohlášení o shodě EuroArmatúry s.r.o., navrhovatel č. 1 uvedl, že z těchto nelze vyvodit závěry o splnění přezkoumávaného požadavku výrobky uvedených výrobců, kdy navíc informace obsažené v dotčených dokumentem jsou si navzájem rozpornými.

177. Navrhovatel č. 2 k zadavatelem předloženými dokumentům uvedl, že dle informací obsažených v katalogu společnosti Jindal Saw tento výrobce používá následující druhy cementu: „portlandský cement CEM I (OPC – Ordinary Portland Cement), vysokopecní cement CEM III/A (BFSC - Blast Furnace Slag Cement), portlandský síranovzdorný cement CEM I – SR (SRC - Sulphate Resistant Cement) a hlinitanový cement CEM IV (HAC – High Alumina Cement)“, z čehož tak dle navrhovatele č. 2 vyplývá, že síranovzdorný typ cementu, který by splnil zadavatelem stanovený přezkoumávaný požadavek, společnost Jindal Saw nevyrábí ani nepoužívá. Stejně jako navrhovatel č. 1 i navrhovatel č. 2 k certifikátu Jindal Saw uvádí, že k tomuto nebyla zadavatelem poskytnuta aktuální platná zpráva o provedeném dohledu ani závěrečný protokol ze dne 9. 12. 2019, což jej tak v dané formě činí neplatným a splnění přezkoumávaného požadavku tak výrobky společnosti Jindal Saw dle uvedeného certifikátu nesplňují. Dále navrhovatel č. 2 naráží na skutečnost, že v zadavatelem předložených dokumentech týkajících se shody výrobků společnosti Jindal Saw s přezkoumávaným požadavkem jsou uvedeny rozdílné normy ČSN, což působí rozporuplně, dále že „není poskytnuto posouzení o zdravotní nezávadnosti, není tedy zřejmé, zda vůbec mohou být použity pro kontakt s pitnou vodou, zároveň není doloženo, zda byly tyto výrobky vůbec testovány a v případě že ano, zda byl odběr a příprava vzorků provedena v souladu s vyhláškou“, k cementaci Jindal Saw „nejsou poskytnuty technické listy, není zařazena do kategorie cementů dle EN 197-1, dále není poskytnuto prohlášení nezávislé laboratoře, že pro výrobu cementomaltového mixu užívá pitnou vodu v souladu s 98/83/ES“. K výrobkům společnosti Frischhut GmbH & Co. KG není dle navrhovatele č. 2 doložen „platný certifikát prokazující splnění požadavků ČSN EN 545“, kdy podle informací navrhovatele č. 2 není společnost EuroArmatúry s.r.o. držitelem tohoto certifikátu. V poslední řadě navrhovatel č. 2 k uvedené problematice uvádí následující: „prohlášení o použití síranovzdorného cementu není provedeno nezávislou a akreditovanou zkušebnou, ale zástupcem společnosti EuroArmatúry s.r.o., která, jak vyplývá z výše uvedeného, nepostupuje zcela transparentně a řádně dle platných zákonů a vyhlášek; navíc v zaslaném prohlášení není odkazováno na příslušnou normu ČSN EN 197-1 a zároveň není zjevné, jaký typ cementu dle ČSN EN 197-1 by měl být v potrubí Jindal Saw Ltd. užíván.“

178. Úřad v dané věci uvádí a současně shrnuje, že obě strany sporu, který je veden v rámci tohoto správního řízení, předložily svou argumentaci, týkající se otázky, zda se na dotčeném trhu nachází pouze jediný výrobce, který vyrábí potrubí s vnitřní výstelkou ze síranovzdorného cementu, jak jej specifikuje přezkoumávaný požadavek, či je takovýchto vícero. Zadavatel předložil dokumenty, kterými chtěl podložit své tvrzení o existenci dalších výrobců, mimo společnost Saint Gobain PAM, tyto však byly ze strany navrhovatelů zpochybněny a rozporovány jakožto neúplné, přičemž ani Úřad nebyl schopen jejich prostřednictvím bez pochyb učinit závěr o tom, zda další zadavatelem tvrzený výrobce (Jindal Saw) předmětné požadované potrubí vyrábí či nikoliv. K tvrzení navrhovatelů, že výrobky společnosti Jindal Saw by nesplnily požadavek uvedený v zadávací dokumentaci na vnější povrchovou ochranu trub vrstvou zinko-aluminiového povlaku s příměsí mědi, který by daný výrobce neměl poskytovat, Úřad uvádí, že daný požadavek je dle zadávací dokumentace stanoven pouze jako jedno z možných provedení, jehož konečná podoba je vázaná na výsledky korozního průzkumu, tj. ani v této souvislosti nelze vyloučit, že by výrobky společnosti Jindal Saw mohly splňovat zadávací podmínky veřejné zakázky. Rovněž i tvrzení navrhovatelů o existenci dohody mezi zadavatelem a společností Saint Gobain PAM o výhradním užívání jeho potrubí zadavatel rozporuje, přičemž Úřadu z ničeho nevyplynulo, že by se mělo zakládat na pravdě. Skutečnost, že ve všech předchozích etapách výstavby daného přivaděče byly použity právě výrobky této společnosti neprokazuje ujednání mezi zadavatelem a výrobcem o výlučném používání daných trub, přičemž ani z odkazu na navrhovatelem uvedené webové stránky společnosti Saint Gobain PAM není žádná dohoda o výhradním zastoupení patrná.

179. Přestože Úřad v šetřeném případě nepotvrdil ani nevyvrátil tvrzení zadavatele o pluralitě výrobců potrubí požadovaného zadavatelem, nelze odhlédnout od skutečnosti, že v rámci prvního kola užšího řízení podalo žádost o účast celkem 7 dodavatelů, z nichž všichni v rámci přezkoumávaného požadavku nabízeli produkt právě od výrobce Saint Gobain PAM, což by mohlo svědčit o tom, že skutečně neexistuje pluralita na straně výrobců daného potrubí, existuje však zřejmá pluralita na straně dodavatelů, kteří jsou schopni od daného jednoho výrobce předmětné plnění pro veřejnou zakázku pořídit. Úřad se však ztotožňuje s názorem navrhovatelů, že se ale nejedná o pluralitu skutečnou, jelikož jejich omezení spočívá v nutnosti poptávat dané plnění pouze u jednoho konkrétního výrobce. Zadavateli lze přitom dát za pravdu, že navrhovatelé netvrdí, že by byl daný trh nějakým způsobem parcelován, či že by bylo některým dodavatelům reálně znemožněno nakoupit dané potrubí u společnosti Saint Gobain PAM. Je tedy zřejmé, že na trhu působí i dodavatelé (minimálně jde o navrhovatele), kteří z obchodních důvodů nemají zájem prodávat produkty společnosti Saint Gobain PAM, neboť mohou mít jinde sjednané výhodnější cenové či dodací podmínky nebo jen obchodují s produkty konkurenčních značek. V tomto smyslu pak nemůže být podstatné to, zda (jak tvrdí zadavatel) jsou navrhovatelé schopni podat nabídku, resp. v možnosti nakoupit dané potrubí od společnosti Saint Gobain PAM nejsou omezeni, ani to, zda je v daném případě až 7 dodavatelů, kteří jsou schopni nabídnout plnění od společnosti Saint Gobain PAM. Podstatné dle názoru Úřadu je to, že na dodavatele působící na relevantním trhu může negativně dopadat zacílení na danou technologii vnitřní povrchové úpravy potrubí. K omezení soutěže skutečně může docházet v tom ohledu, že dodavatelé nemusí mít zcela otevřenou možnost výběru, od koho daný produkt nakoupí, přičemž každý dodavatel může mít nastavenou jinou obchodní strategií či sjednanou jinou ekonomickou politiku s daným výrobcem. Je zřejmé, že každý dodavatel může mít přístup k různým výrobkům za různých podmínek. Přestože tak mohou být schopni potrubí např. od společnosti Saint Gobain PAM nakoupit, může být ovlivněn např. způsob jejich cenotvorby, nebo jiná skutečnost, která by se pak zřejmě promítla i do jejich nabídky. Nelze pak přehlížet, že v šetřené veřejné zakázce cena potrubí představuje výrazný faktor (nejde o marginální položku v kontextu všech nákladů). V daném případě tedy lze shledat jednoznačný dopad a omezení soutěže na úrovni poddodavatelů, resp. na trh distributorů výrobků nezbytných pro realizaci veřejné zakázky.

180. Dle Úřadu se tedy v předmětném případě jedná o situaci, kdy šetřená technická podmínka má potenciál omezovat, resp. i omezuje hospodářskou soutěž, neboť zadavatel zvolil řešení, které je zřejmě na trhu dostupné pro určité spektrum dodavatelů, nicméně tito jsou omezeni v možnosti nákupu pouze od omezeného okruhu výrobců, resp. nemají možnost volby jimi preferovaného výrobce, jehož výrobky by byly rovněž způsobilé naplnit potřeby zadavatele.

181. Pokud tedy existuje odlišné řešení, resp. plnění, které by (jak tvrdí navrhovatelé) bylo rovněž schopno vyhovět potřebám zadavatele, a aby přitom bylo možné takové výše popsané omezení hospodářské soutěže ospravedlnit, aby v takto nastavených zadávacích podmínkách nebylo možno spatřovat bezdůvodnou konkurenční výhodu pro určité dodavatele, popř. bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, ani porušení zásady zákazu diskriminace ve smyslu § 6 odst. 2 zákona, musí být zadavatelem uvedený požadavek na specifickou vnitřní povrchovou úpravu potrubí adekvátně odůvodněn (zadavatel musí uvést z jakého důvodu je pro jeho objektivní potřeby přijatelné pouze to konkrétní z daných možností řešení).

182. Nadto nelze souhlasit se zadavatelem, že se jedná o omezení pouze marginálního charakteru, a tudíž jím prezentované odůvodnění je zcela dostačující. Platí sice, že nároky na odůvodnění korelují s mírou omezení hospodářské soutěže, tj. čím je zásah do hospodářské soutěže významnější, tím podrobněji a průkazněji musí zadavatel svůj požadavek odůvodnit a naopak.[13] Jak již Úřad uvedl výše, v šetřeném případě se nejedná o omezení v podobě nemožnosti samotných dodavatelů pořídit od výrobce specifikované potrubí, ale v podobě omezení v důsledku volby daného výrobku/technologie vnitřní povrchové úpravy, tj. na úrovni samotných výrobců potrubí, ke kterým mohou mít jednotliví dodavatelé různý přístup, resp. nastavenou odlišnou obchodní politiku. Přezkoumávaný požadavek přitom nelze bagatelizovat ani vzhledem k tomu, že se týká dodávky samotného potrubí, které tvoří významnou část předmětu plnění veřejné zakázky, tj. ani v této souvislosti nelze snižovat nároky na jeho odůvodnění.

183. Úřad uzavírá, že v daném případě zadavatel musí být schopen v návaznosti na zpochybnění přezkoumávaného požadavku navrhovateli zavčasu předložit odpovídající, resp. dostatečně podrobnou a příp. i důkazy podpořenou argumentaci ohledně rozdílů možných, v úvahu připadajících, způsobů řešení a z jakého důvodu je pro jeho objektivní potřeby přijatelné pouze jedno z daných řešení.

184. Vzhledem k výše uvedenému, tj. za účelem posouzení, zda se stanovením uvedené zadávací podmínky, přezkoumávaného požadavku na potrubí s vnitřní povrchovou ochranou z vysokopecního síranovzdorného cementu nebo vnitřní povrchovou ochranu vrstvou polyuretanu, zadavatel nedopustil porušení zákona, se Úřad zabýval otázkou, zda tato zadávací podmínka nebyla stanovena bezdůvodně, jinými slovy řečeno, zda stanovením této zadávací podmínky zadavatel bezdůvodně neomezil hospodářskou soutěž zvýhodněním, resp. znevýhodněním některých potencionálních dodavatelů.

185. Úřad tedy posuzoval, zda zadavatel prokázal, že přezkoumávaný požadavek je z pohledu zajištění jeho potřeb tak, jak je on sám definoval, odůvodněný, tj. zda prokázal, že by adekvátní funkci (uspokojení jeho potřeb) nebylo možné zajistit potrubím, které je opatřeno jiným druhem vnitřní povrchové ochrany, a to nikoliv z vysokopecního síranovzdorného cementu nebo polyuretanu (s označením kategorie CEM III/B nebo CEM III/C), ale např. jen z vysokopecního cementu (CEM III/A). Pro úplnost Úřad uvádí, že předmětem posouzení není, zda by konkrétní řešení navrhovatelů vyhovělo zadávacím podmínkám, ale posouzení otázky, zda zadavatel prokázal, že k uspokojení jeho potřeb vede pouze jím uvedené řešení (a nikoliv další v úvahu připadající technické řešení ochrany v podobě užití vysokopecního cementu kategorie CEM III/A).

186. V dalším Úřad tedy podrobně rozebere jednotlivé důvody, kterými zadavatel svůj požadavek, aby potrubí disponovalo vnitřní povrchovou ochranou z vysokopecního síranovzdorného cementu nebo polyuretanu, odůvodňuje, a to ve spojení se závěry obsaženými v odborných vyjádřeních, stanoviscích a dalšími podklady, které Úřad v průběhu správního řízení obdržel.

K odůvodnění přezkoumávaného požadavku zadavatelem

187. Zadavatel přezkoumávaný požadavek mj. odůvodňuje prostřednictvím jeho obav z možnosti opakujících se havárií na předmětném přivaděči, které se děly v minulosti a měly za následek mj. i odstávky pitné vody. Zadavatel, co se týče životnosti a odolnosti předmětného potrubí, uvedl, že prostřednictvím přezkoumávaného požadavku sleduje zajištění největší míry odolnosti potrubí, tak aby do budoucna předešel možným haváriím způsobených nejrůznějšími přírodními katastrofami, válečnými konflikty či jinými ohrožujícími situacemi, jako je např. zhoršení složení vody proudící předmětným přivaděčem. Zadavatel v té souvislosti proklamuje, že délka životnosti litinového potrubí je 100 až 150 let, přičemž při takto dlouhém časovém úseku nelze počítat pouze se standardními poškozeními, ale je nutné brát v potaz i již zmiňované výjimečné situace. Zároveň zadavatel argumentuje i potenciálním snížením provozních nákladů, v případě, kdy přivaděč s nejvyšší možnou vnitřní ochranou bude méně náchylný k poruchám a závadám.

188. Jako jednu z možných příčin vzniku poškození předmětného potrubí, kterému chce zadavatel stanovením přezkoumávaného požadavku předcházet, považuje možné agresivní prostředí vody proudící přivaděčem. např. v důsledku možného výskytu havárií na přivaděči, kdy lze předpokládat, že tudy bude proudit voda, jejíž složení bude obsahovat vyšší množství síranů a jiných chemických látek, které by v reakci s materiálem vnitřního vyložení trub mohly negativně ovlivnit odolnost a tím pádem i životnost přivaděče.

189. Navrhovatelé argumentují tím, že dle normy ČSN EN 197-1 všech 27 uvedených cementů, včetně vysokopecního cementu kategorie CEM III/A, splňuje podmínky pro použití při styku s pitnou vodou (kdy dle vyhlášky č. 428/2001 Sb. je hygienický limit síranů v pitné vodě 250 mg/l). Dále navrhovatelé uvádí, že použití vnitřní výstelky trub z vysokopecního síranovzdorného cementu by dávalo smysl, pokud by hodnoty obsahu síranů ve vodě ve vodovodním přivaděči přesahovaly či se alespoň blížily hodnotě 3000 mg/l, neboť do této hodnoty mají všechny vysokopecní cementy stejnou odolnost proti síranům. Formální zařazení pod jednotlivé kategorie vysokopecních cementů (CEM III/A, CEM III/B či CEM III/C) nemá na odolnost či životnost předmětného přivaděče vliv, jelikož všechny zmíněné druhy vysokopecních cementů jsou shodně odolné a použitelné pro vedení pitné vody. Tento požadavek by dle navrhovatele č. 2 měl smysl v případě, kdy by předmětným přivaděčem proudila voda s vysokým obsahem síranů, což pitná voda s mezní hodnotou 250 mg síranů/l není. V té souvislosti navrhovatelé poukazují na vysvětlení zadávací dokumentace č. 3, kde zadavatel jasně a srozumitelně vymezil, že předmětný přivaděč slouží pouze k přepravě pitné, nikoliv surové či odpadní vody.

190. Zadavatel dále ve vyjádření k návrhům uvádí, že předmětnou normou není nikterak vázán, kdy dle jeho názoru nemají jednotlivé kategorie cementů totožnou odolnost vůči síranům, nicméně může si stanovit i přísnější požadavky, pokud je schopný tyto odůvodnit. Zadavatel pak (v rámci vyjádření k podkladům ze dne 11. 7. 2025 a vyjádření ze dne 25. 7. 2025) rozvíjí svou argumentaci týkající se rizika změny složení přepravované vody a jejích dopadů na vnitřní výstelku přivaděče, když uvádí, že nejen válka a další přírodní katastrofy mohou způsobit změnu ve složení přepravované vody, ale rovněž i pochybení lidského faktoru či sabotáž na úpravně vody, potažmo i změna, přesun úpravy vody z těsné blízkosti vodního zdroje do vzdálenější oblasti, kdy obě tyto varianty by dle zadavatele způsobily, že složení přepravované vody by se změnilo, resp. by se z pitné vody mohla stát voda s vysokým obsahem síranů, pro jejíž vedení je potřeba zadavatelem požadované vnitřní ochrany prostřednictvím vnitřního vyložení síranovzdorným cementem.

191. Pokud jde o argumentaci zadavatele, že požadováním odolnějšího materiálu si zajistí delší životnost potrubí, navrhovatelé v dané věci konstatovali, že argumentace zadavatele spočívající ve vyzdvihování odolnosti požadovaného materiálu vnitřní ochrany potrubí je pouze nepodložené, neověřitelné a neobjektivní tvrzení, kdy zadavatel nepředložil např. srovnání konkrétních výrobků a jejich životnosti či rozborem vody. Podle navrhovatelů je snaha zadavatele předejít negativním následkům katastrof pouze hypotetickou tezí (kdy v minulosti sice došlo k haváriím na sklolaminátovém potrubí, ale to mělo nižší deklarovanou životnost a zadavatel ani neuváděl co bylo jejich příčinou a zda došlo ke změně kvality přepravované vody).

192. Dále navrhovatel č. 1 uvádí, že i kdyby byla argumentace zadavatele ohledně potenciálních katastrof a jejich dopadů na odolnost a životnost přivaděče brána v potaz jako relevantní, dávalo by smysl, aby zadavatel požadoval rovněž, a hlavně, co nejvyšší vnější ochranu předmětného potrubí, u které však zadavatel dle zadávací dokumentace speciální ochranu nepožaduje.

193. Úřad výše uvedené zdůvodnění zadavatele shrnuje v tom ohledu, že zadavatel v šetřeném případě v zásadě rozlišuje dvě situace. Jednak je to běžný provoz přivaděče, kdy bude tímto potrubím proudit voda pitná (jak bylo zadavatelem potvrzeno v rámci vysvětlení ZD č. 3) a situace krizové, v jejichž důsledku je podle zadavatele v příštích 100 až 150 letech možné zhoršení kvality přepravované vody, přičemž zadavatel uvádí několik krizových scénářů, které jsou dle jeho názoru v budoucnu reálné, kdy zvýšenými nároky na vnitřní povrchovou ochranu potrubí cílí na eliminaci případného chemického/korozivního zatížení vnitřní povrchové úpravy potrubí.

194. Úřad do jisté míry rozumí, že zadavatel zastává premisu, že nejodolnější možný materiál potrubí rovná se nejdelší životnost potrubí, a tudíž pozdější nutnost obnovy a nižší riziko oprav, tj. ve své podstatě vyšší spolehlivost, kdy v obecné rovině by bylo možno o takové provázanosti uvažovat, nicméně za specifických okolností šetřeného případu a po zvážení zjištěných skutečností se Úřad s názorem zadavatele nemůže ztotožnit. Dle názoru Úřadu je daná premisa ničím nepodložená a nachází se pouze v hypotetické rovině, tj. nezakládá se na žádných exaktních podkladech či nevychází z žádných reálných zkušeností, které by rovnici mezi požadovaným materiálem vnitřní ochrany trub a odolností/životností přivaděče potvrzovali. Historická zkušenost zadavatele s haváriemi na dosavadním přivaděči není v daném případě relevantní, jelikož se jedná o zcela odlišný materiál samotného potrubí (sklolaminátové potrubí vs. litinové) a i jeho vnitřní povrchové ochrany. Zadavatelem uváděné negativní devastující následky takových minulých havárií přitom nelze považovat za relevantní, kdy zadavatel ani nebyl schopen uvést důvody takových havárií, tj. příčinnou souvislost mezi použitým materiálem a vznikem havárie nebo odůvodnit obavu, proč by se měli havárie opakovat v případě použití zcela odlišného (zřejmě nesrovnatelného) materiálu potrubí, než se kterým má uvedené negativní zkušenosti. Vzhledem k absenci exaktních dat, či uvedení bližšího srovnání materiálů ze strany zadavatele ani Úřad nemá možnost uvedený argument zadavatele nijak ověřit, pročež jej nelze jako dostatečné odůvodnění přezkoumávaného požadavku přijmout.

195. Dále se Úřad vyjadřuje k argumentaci zadavatele ve vztahu k „nestandardním provozním stavům“ přivaděče, tj. k odůvodnění přezkoumávaného požadavku v tom smyslu, že požadovaná vnitřní povrchová ochrana potrubí je podle zadavatele nezbytná z důvodu rizika situací, v důsledku kterých by mohlo dojít ke zhoršení kvality přepravované vody. V dané souvislosti Úřad uvádí, že zadavatel předkládá argumentaci založenou na domněnkách o potenciálních hrozbách, které by mohly, ale zároveň nemusely způsobit zhoršení kvality přepravované vody, tj. reálný vliv těchto hypotetických situací na přepravovanou vody není možné s dostatečnou jistotou předvídat. Nelze s jistotou potvrdit, zda zadavatelem předpokládané krizové scénáře nastanou či nikoliv, a i v případě, že by k nim došlo, ať již by se jednalo o válečný konflikt, či přírodní katastrofu, nelze s jistotou predikovat, jak a jestli vůbec by tyto situace ovlivnily složení přepravované vody natolik, že by se z pitné stala surová či odpadní voda, či že by se hodnoty obsažené v pitné vodě dostaly na takovou úroveň, že by se naplnily úvahy zadavatele o nedostatečné odolnosti potrubí s vnitřní povrchovou ochranou s cementem CEM III/A, resp. nižší odolností než je ochrana v rámci přezkoumávaného požadavku. Rovněž pochybení lidského faktoru či sabotáž na úpravně vody v měřítku, které by mohlo ovlivnit složení přepravované vody natolik, aby nebyl zachován hygienický limit, lze považovat opět jen jako obavu zadavatele, která se ale nezakládá na reálné zkušenosti ani sama o sobě či její důsledky nejsou objektivně odůvodněny. I v případě, že by k takovému pochybení na úpravně vody došlo, nelze si aktuálně představit, že by takto vzniklá krizová situace trvala po delší časový úsek, jelikož by v rámci krizových opatření muselo dojít k uzavření přivaděče, vyčerpání takto kontaminované pitné vody a kontrole přivaděče před jeho zásobením vodou novou. Stejně tak přesun úpravny vody ze stávající těsné blízkosti vodního zdroje blíže ke koncovým uživatelům se aktuálně jeví jako situace čistě hypotetická, jelikož neexistují žádné veřejně dostupné informace o tom, že by zadavatel takový krok plánoval v budoucnu, a ani zadavatel sám toto tvrzení nepodložil žádnými plány spojenými s přesunem úpravny vody či jinými podklady prokazujícími existenci takového záměru. I přes danou argumentaci zadavatele předestřenou za účelem zdůvodnění přezkoumávaného požadavku Úřad neshledává, že by se jednalo o omezení hospodářské soutěže souladné se zákonem, jelikož se zadavatel sice snažil možným výskytem rizikových stavů přezkoumávaný požadavek odůvodnit, a to s přihlédnutím ke svým potřebám, nicméně ty se Úřadu s ohledem na míru a detailnost zadavatelem poskytnutého zdůvodnění, nejeví jako dostatečně reálné.

196. Úřad v této souvislosti akcentuje, že i v případě, že by přijal výše uvedenou argumentaci zadavatele možným výskytem krizových stavů, zadavatel nepodává dostatečně exaktní a ověřitelné odůvodnění ani ve vztahu k tomu, jaká je podle něj přidaná hodnota poptávané ochrany potrubí v případě běžných provozních podmínek ani v případě krizových stavů. Úřad přitom nerozporuje tvrzení zadavatele, že se v rámci přezkoumávaného požadavku může jednat o nejodolnější materiál vnitřní povrchové ochrany potrubí, resp. nerozporuje, že odolnost vysokopecního cementu a vysokopecního síranovzdorného cementu (tj. CEM III/A vs. CEM III/B nebo CEM III/C) není totožná, kdy již z povahy věci je zřejmé, že se jedná o různé materiály s různými složkami mající různé vlastnosti, tj. nelze vyloučit, že vzhledem k odlišnému složení daných cementů má i samotné potrubí odlišné vlastnosti. Otázkou však je, zda se jedná o takové rozdíly, které by měly v šetřeném případě relevanci vzhledem k samotnému předmětu plnění, resp. způsobu užití přivaděče, a zda objektivně odůvodňují užití zadavatelem poptávaných materiálů pro vnitřní povrchovou ochranu, a to v případě běžného provozu přivaděče nebo v případě zadavatelem uváděných krizových stavů.

197. V souvislosti s otázkou, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými v úvahu připadajícími materiály, provedl Úřad průzkum mezi odbornými ústavy a institucemi, kdy v dané věci se mj. na žádost Úřadu ze dne 6. 5. 2025 vyjádřil ve svém odborném stanovisku i Kloknerův ústav. Kromě toho, že je v daném stanovisku potvrzeno, že hodnoty odolnosti vůči síranům 3000 mg/l se týkají pouze síranovzdorných cementů (včetně těch vysokopecních), Kloknerův ústav rovněž uvedl, že určité rozdíly mezi odolností trub s vnitřním vyložením cementem kategorie CEM III/A a CEM III/B, či CEM III/C nelze vyloučit a tudíž mohou nastat, avšak tyto rozdíly jsou dle názoru Kloknerova ústavu nevýznamné, těžce měřitelné, a začaly by se projevovat až po velmi dlouhé době (vyšší desítky let), přičemž mnohem větší vliv na odolnost vnitřního vyložení trub bude mít dle dotčeného subjektu provedení tohoto vyložení, případně proces využívání těchto trub (i např. havárie a odstávky) než zvolený druh cementu. Kloknerův ústav vyzdvihnul i hladinu pH v přepravované vodě, ke které uvedl, že pokud by klesla pod hodnotu 5,5, došlo by k vyluhování cementového pojiva a docházelo by k degradaci vyložení, kdy míra této degradace by závisela na přesné hodnotě pH a délce trvání případné havárie a s tím spojeného působení agresivního prostředí na vnitřní vyložení trub. Závěrem však Kloknerův ústav uvedl, že z hlediska antikorozní ochrany a trvanlivosti v prostředí pitné vody je ochrana cementem CEM III/A rovnocenná s vnitřní ochranou cementem CEM III/B a CEM III/C.

198. Z odborného stanoviska VUT, v návaznosti na které rovněž rozvinul svou dosavadní argumentaci týkající se rozdílů mezi cementy kategorie CEM III/A a CEM III/B i zadavatel, Úřad zjistil, že síranovzdorné cementy mají oproti vysokopecním nesíranovzdorným nižší pórovitost a nižší propustnost pro vodu, což znamená, že jsou lepší vůči pronikání vody a iontů, mají vyšší pozdní pevnost (po 90 dnech), vyšší chemickou stabilitu kvůli vyššímu obsahu strusky a pomalejší hydrataci, resp. je u nich nižší riziko mikrotrhlin. Naopak nesíranovzdorné cementy, kam patří i CEM III/A jsou méně vhodné v krizových podmínkách, mají vyšší obsah Ca(OH)2, který se vylouhovává při působení kyselé vody, vyšší pórovitost a propustnost a jsou náchylnější k poškození při teplotních výkyvech nebo chemickém šoku. Závěry odborného stanoviska VUT uvádí, že „[n]a základě srovnání mechanických a fyzikálně-chemických parametrů nelze považovat CEM III/A za rovnocenný s CEM III/B a CEM III/C z hlediska odolnosti, bezpečnosti a životnosti v kontextu přivaděče pitné vody strategického významu.“

199. Přestože navrhovatel č. 1 vyjádřil názor, že zadavateli nic nebránilo v tom, aby odborné stanovisko VUT předložil již v dřívějších fázích správního řízení[14], Úřad odborné stanovisko VUT, stejně tak jako následně obdržená stanoviska od navrhovatelů, zahrnul mezi podklady rozhodnutí a skutečnosti v nich uvedené vzal v potaz. Úřad k tomu konstatuje, že po obdržení vyjádření, podkladů a důkazů, navržených účastníky správního řízení ve lhůtě podle § 251 odst. 5 zákona, oslovil za účelem naplnění zásady materiální pravdy, tj. za účelem zjistit skutkový stav věci bez dalších pochybností, různé odborné instituce s otázkami, týkajícími se šetřené věci. Předložení odborného stanoviska VUT až v rámci vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, kterým měly být konfrontovány dosavadní zjištění Úřadu ale rovněž i blíže osvětlen skutkový stav věci, považuje za učiněné v souladu s naplněním zásady materiální pravdy, tj. směřující ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

200. Navrhovatelé rovněž namítají, že odborné stanovisko VUT je pouze jakýmsi obecným pojednáním k šetřené problematice bez návaznosti na specifika předmětu veřejné zakázky, a že bez uvedení odkazů, resp. zdrojů, z nichž jsou ve stanovisku uváděná data čerpána, či bez reálných dat, provedených testů či zkoušek, jsou skutečnosti v něm neověřitelné. Dále navrhovatel č. 2 uvádí, že odborné stanovisko VUT nikterak nereflektuje dostupná empirická data o složení a kvalitě pitné vody na území ČR, ze kterých vyplývá, že obsah síranů v pitné vodě se drží pod hygienickým limitem 250 mg/l, s výskytem vyšších koncentrací jen zcela výjimečně.

201. K bližšímu osvětlení rozdílů mezi jednotlivými druhy cementové výstelky mělo pak přispět předložení dalších vyjádření od třech odborných subjektů, orientujících se v šetřené problematice, které na výzvu Úřadu předložil navrhovatel. Ze stanoviska subjektu Technická univerzita Ostrava vyplývá, že cementy kategorie CEM III/A a CEM III/B lze považovat za spolehlivou a ekvivalentní volbu pro styk s pitnou vodou, jelikož v dlouhodobém horizontu se oba cementy chovají shodně, a jejich rozdíly se projeví převážně při procesu výroby, nikoliv s odolností výstelky. Ze stanoviska subjektu Kloknerův ústav ze dne 29. 7. 2025 vyplývá, že použitím cementu CEM III/A nedojde ke snížení kvality a životnosti vnitřního vyložení trub, a že cementy kategorie CEM III/A a CEM III/B lze z hlediska trvanlivosti a síranovzdornosti v podmínkách pitné vody považovat za rovnocenné. Výsledkem Shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu ze dne 15. 5. 2024 je, že po uložení v roztoku síranu sodného nebyly u cementů kategorie CEM II/B, CEM III/A a CEM III/B zjištěny žádné významné rozdíly, přičemž všechny testované cementy dosáhly pevnosti v ohybu v tahu vyšší než 90 % hodnoty hranolů vyrobeným z referenčního cementu CEM I 52,5 N-SR WT 33. Ke Shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu zadavatel ve vyjádření ze dne 24. 9. 2025 uvedl, že nikdy neargumentoval tím, že by cement kategorie CEM III/B nebo CEM III/C byl pevnější v ohybu v tahu než cement kategorie CEM III/A, naopak jeho argumentace vždy směřovala do bodu, kdy je cementová výstelka dlouhodobě vystavena vodě (ne vždy pitné), a jaký dopad na životnost, resp. odolnost této výstelky má použitý druh cementu, což dle názoru zadavatele nebylo provedenou zkouškou otestováno, přičemž i co se týče vizuálního testu, který byl proveden na konci zkušebního období, nelze dle zadavatele jasně říci, zda byl zkoumán i výskyt mikrotrhlin, které jsou pouhým okem testera obtížně odhalitelné. Nad rámec uvedeného zadavatel dodává, že vzorky cementů byly testovány vůči referenčnímu vzorku, cementu kategorie CEM I, a výsledkem bylo, že dodané vzorky jednotlivých druhů cementů si zachovávají určité vlastnosti vůči tomuto referenčnímu vzorku, což však dle názoru zadavatele nic neříká o tom, jakých rozdílů dosahují jednotlivé dodané vzorky cementů mezi sebou.

202. Úřad v dané věci shrnuje, že i zde účastníci zadávacího řízení, možná více než u předchozích argumentů, předložili svá tvrzení týkající se rozdílů mezi cementy kategorie CEM III/A a CEM III/B, která podložili i stanovisky odborných subjektů. VUT v rámci svého odborného stanoviska v dané věci uvedla, že jsou očividné rozdíly mezi uvedenými druhy cementů, spočívající v pórovitosti, počáteční pevnosti, propustnosti a chemické stabilitě, kdy předložila výčet vlastností obou cementů a jejich srovnání. K odbornému stanovisku VUT Úřad uvádí, že lze dát za pravdu navrhovateli, tj. ačkoliv zde byly předloženy informace týkající se šetřené problematiky, tj. rozdílů mezi uvedenými kategoriemi cementů, absentují v něm např. provedené testy či zkoušky, či vůbec popis jakým způsobem byly uvedené skutečnosti zjištěny nebo z čeho daný subjekt vychází. Co se týče stanoviska subjektu Technická univerzita Ostrava a stanoviska subjektu Kloknerův ústav ze dne 29. 7. 2025, k těmto Úřad uvádí, že informace v nich uvedené jsou obdobného charakteru, stejně jako u odborného stanoviska VUT, nepodložené exaktními daty či jinými podklady. Z obou stanovisek nicméně vyplývá, že dané cementace (tj. vysokopecní cement vs. vysokopecní síranovzdorný cement) nejsou zcela rovnocenné, mají své jedinečné vlastnosti a existují mezi nimi určité rozdíly, které se však mohou v různých podmínkách/prostředích/ či způsobech užití projevovat různým způsobem.

203. Naproti tomu, pokud jde o Shrnutí zkoušky síranové odolnosti cementu ze dne 15. 5. 2024, zde Úřad uvádí, že se jedná o skutečně provedenou zkoušku, na jejímž základě byly testovány cementy nejrůznějších kategorií, včetně CEM III/A a CEM III/B, a jejímž výsledkem bylo, že u těchto cementů nebyly zjištěny žádné významné rozdíly, přičemž všechny testované cementy dosáhly pevnosti v ohybu v tahu vyšší než 90 % hodnoty hranolů vyrobeným z referenčního cementu kategorie CEM I. Takovýto výsledek provedené zkoušky Úřad považuje za relevantní podklad k šetřené problematice, nicméně lze dát zadavateli za pravdu, že z výsledku této zkoušky není nikterak jasné, jakých rozdílů mezi sebou dosahují cementy kategorie CEM III/A a CEM III/B, nýbrž pouze jakých rozdílů zkoušené druhy cementu dosáhly vůči referenčnímu vzorku.

204. Úřad tak v dané věci konstatuje, že v návaznosti na argumentaci účastníků správního řízení, a ani ve spojitosti s předloženými odbornými stanovisky včetně provedené zkoušky, nelze s dostatečnou mírou jistotou určit, zda a jaké jsou konkrétní relevantní rozdíly mezi cementy síranovzdornými a nesíranovzdornými kategorie CEM III/A a CEM III/B, resp. jaká je konkrétní přidaná hodnota vyšší kategorie vnitřní povrchové ochrany v souvislosti se zadavatelem deklarovaným užitím předmětu plnění. S jistotou však lze říct, že určité odlišnosti mezi uvedenými kategoriemi vnitřní povrchové ochrany potrubí existují, nicméně Úřadu z ničeho nevyplývá, že by pro zadavatelem poptávaný předmět plnění, a to ve smyslu obvyklého účelu užití vodovodního přivaděče, nebylo dostačující i využití nižšího stupně ochrany.

205. Ve vztahu k „běžnému provoznímu stavu“, jak jej označuje i zadavatel, tj. situaci, kdy bude přivaděčem proudit voda pitná s nízkým obsahem síranů předkládá zadavatel argumentaci týkající se síranové expanze, a to právě při dlouhodobém působení iontů a dalších látek ve vodě na materiál vnitřní ochrany potrubí, která však dle vyjádření Kloknerova ústavu v pitné vodě vznikat nemůže a jedinou možností, kdy by mohla, by byla situace, kdy by se obsah síranů dostal při dlouhodobém působení nad hladinu 200 mg/l. Zadavatel zároveň uvádí, že vysokopecní cement kategorie CEM III/A není a priori náchylný k síranové expanzi, avšak není to dle zadavatele ta nejodolnější varianta, za kterou tento považuje právě vysokopecní síranovzdorný cement kategorie CEM III/B či polyuretan (viz přezkoumávaný požadavek), prostřednictvím kterých může v co nejvyšší míře eliminovat možné negativní dopady transportované vody na potrubí.

206. Navrhovatel č. 1 k argumentu zadavatele ohledem síranové expanze a jejích dopadů na jednotlivé druhy cementů, uvádí, že se ze strany zadavatele jedná o pouhé ničím relevantním nepodložené spekulace, jelikož síranová expanze dle názoru navrhovatele č. 1 v pitné vodě, z důvodu nízkého množství obsažených síranů, vznikat nemůže, a zadavatel jasně v zadávací dokumentaci i ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 stanovil, že přivaděčem bude dopravována jen pitná voda, nikoliv voda surová či odpadní, kde by s ohledem na vyšší obsah síranů síranová expanze přicházela v úvahu. Dle názoru navrhovatele č. 2 síranová expanze vyžaduje určité množství síranových iontů, které by poté mohly reagovat s určitými cementovými složkami, což pitná voda toto potřebné množství síranových iontů dle navrhovatele č. 2 nemá, a tudíž v ní síranová expanze vznikat nemůže. Dále navrhovatel č. 2 zmínil rovněž hodnotu pH, které je dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, v rozmezí hodnoty 6,5-9,5, přičemž síranová expanze může vznikat v silně alkalickém prostředí s hodnotou pH nad 12. Dále je dle navrhovatele č. 2 relevantní rovněž skutečnost, že „během prvních měsíců provozu vodovodu dojde k důkladnému vyzrání cementomaltové směsi, důsledkem čehož se snižuje její pórovitost a zvyšuje pevnost, což zabraňuje pronikání síranových iontů, snižuje se absorpční schopnost, a omezuje možnost chemických reakcí vedoucích k tvorbě ettringitu a síranové expanzi.“

207. Z průzkumu provedeného na základě žádosti ze dne 6. 5. 2025 Úřad obdržel mimo jiné odborné stanovisko Státního zdravotního ústavu, kde se MUDr. František Kožíšek, CSc. vyjadřoval k možnosti vzniku síranové expanze v pitné vodě, kdy tento zopakoval, že zákonný limit pro obsah síranů v pitné vodě je 250 mg/l a dodal, že obsah síranů v pitné vodě na území ČR není obvykle příliš vysoký a případy překročení zákonných limitů jsou vzácné. Závěrem svého vyjádření odborný subjekt uvedl následující: „Nedokážeme si představit, o jakou havárii by se muselo jednat, aby obsah síranů vzrostl nad 500 mg/l nebo dokonce nad 1000 mg/l. Takovou situaci považujeme v našich podmínkách za velmi nepravděpodobnou. Krátkodobě by se mohla zvýšit hodnota síranů při poruše dávkování koagulantu (síranu hlinitého) při úpravě pitné vody, ale ani tak by nešlo o koncentrace převyšující hodnotu 500 mg/l.“

208. Úřad v dané věci shrnuje, že přestože zadavatel uvádí možnost, aby síranová expanze vznikala i v pitné vodě, Úřadu se to nejeví vzhledem ke zjištěním vyplývajícím z daných odborných stanovisek jako reálné. Přestože Státní zdravotní ústav nebyl schopen potvrdit či vyvrátit skutečnost, zda síranová expanze může vznikat v prostředí pitné vody, nicméně uvedl, že si nedokáže představit situaci, která by způsobila navýšení hodnoty síranů nad zákonný limit. Podle názoru odborníka jsou navíc situace, kdy dojde k překročení limitů síranů nad 250 mg/l vzácné. Navíc jak vyplývá ze Zprávy o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2023, vydané Státním zdravotním ústavem v Praze, průměrný obsah síranů v pitné vodě byl v roce 2023 celkem 58,3 mg/l, přičemž byla naměřena maximální hodnota 360 mg/l, což podle vyjádření Kloknerova ústavu by byl problém, pokud by se jednalo o dlouhodobé působení takového zvýšeného obsahu síranů. Vzhledem k tomu, že zadavatel však nebyl schopen předložit exaktní data potvrzující možnost výskytu síranové expanze v pitné vodě, resp. její reálný vliv či důsledky ve vztahu k samotnému vodovodnímu přivaděči, nelze konstatovat, že by pro naplnění zadavatelovi legitimní potřeby a pro účely plnění veřejné zakázky za běžných provozních podmínek nebyla dostatečná i ochrana cementem nižší kategorie CEM III/A. Nadto, jak již Úřad uvedl výše, v zadavatelem tvrzených krizových podmínkách, kterých se obává (přičemž v té souvislosti se dle názoru Úřadu ani nejedná o objektivně odůvodněnou reálnou možnost, že by nastali, ani jaký by byl vliv na přepravovanou vodu, natožto vnitřní výstelku samotného potrubí) zadavatel nebyl schopen předložit relevantní odůvodnění, z něhož by vyplýval jednoznačný závěr o nezpochybnitelnosti výhodnosti právě požadované vyšší vnitřní ochrany trub.

209. Pro úplnost Úřad uvádí, že ani z provedeného průzkumu mezi provozovateli vodovodních řadů nelze učinit jednoznačný závěr o výhodnosti možných řešení vnitřní povrchové ochrany potrubí, jelikož odpovědí oslovených subjektů nejsou homogenní, ale naopak se rozchází v tom, jaký materiál pro vnitřní výstelku trub používají, a jaké důvody je k tomu vedly. Z uvedeného průzkumu lze zjistit, že provozovatelé, kteří pro vnitřní ochranu trub pro vedení pitné vody používají cement kategorie CEM III/A, s ním doposud neměli žádné problémy spojené se sníženou kvalitou vedené vody v potrubí či poškozením vnitřní výstelky tohoto potrubí, tj. ani v rámci provedeného průzkumu trhu nelze najít oporu pro zadavatelem předestřené argumenty.

210. Úřad v souvislosti s výše uvedeným nerozporuje možnost, že by přezkoumávaný požadavek mohl skýtat pro zadavatele nějaké výhody, o kterých je zadavatel (s ohledem na jeho argumentaci předestřenou v rámci tohoto správního řízení) zjevně přesvědčen, že dostatečně odůvodňují jeho volbu a stanovení dané zadávací podmínky a v tom smyslu nepředstavují omezení hospodářské soutěže. Úřad však toho názoru není, nicméně zadavateli nelze v dané situaci odepřít přijatelným způsobem formulovaný přezkoumávaný požadavek promítnout do hodnotících kritérií veřejné zakázky, a to v případě, že se rozhodne hodnotit jak na kvalitu, tak na cenu, kdy toto rozhodnutí je čistě na zadavateli. Pokud tedy zadavatel vnímá přidanou hodnotu přezkoumávaného požadavku, lze přiměřeně stanovit kritéria hodnocení veřejné zakázky v tom smyslu, aby zadavatel obdržel nabídky a následně i vybral dodavatele nabízejícího podle něj „kvalitnější plnění“, které by mohlo odpovídat přezkoumávanému požadavku. Po zohlednění zadavatelem předestřeného zdůvodnění však Úřad nepovažuje zadavatelem vnímanou přidanou hodnotu předmětné vnitřní povrchové ochrany za dostatečnou k tomu, aby na úrovni stanovení technických podmínek veřejné zakázky mohlo odůvodnit dané omezení hospodářské soutěže. Úřad akcentuje, že i v případě stanovení přezkoumávaného požadavku co by jednoho z hodnotících kritérií, musí být zadavatel obezřetný ve formulaci takového hodnotícího kritéria, jelikož i v takovém případě by byl zadavatel povinen přezkoumávaný požadavek, resp. potřeby, které ho k jeho požadování vedly, řádně a na základě relevantních skutečností a důkazů odůvodnit, tak aby nedošlo k bezdůvodnému omezování hospodářské soutěže.[15]

Shrnutí závěrů Úřadu

211. Úřad přezkoumal, zda stanovením zadávací podmínky spočívající v přezkoumávaném požadavku nedošlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, tedy zda zadavatel tento svůj požadavek dostatečně odůvodnil potřebami, které nemohou být uspokojeny plněním s potrubím v kategorii s nižší vnitřní povrchovou ochranou.

212. Úřad dospěl k závěru, že jednotlivé argumenty zadavatele jsou velmi obecné, nepodložené relevantními skutečnostmi a podklady, přičemž ani jediné odborné stanovisko, které zadavatel v rámci správního řízení předložil s cílem odůvodnit přezkoumávaný požadavek, není založeno na exaktních skutečnostech. Z uvedeného tak vyplývá, že zadavatel stanovil přezkoumávaný požadavek, aniž by byl sám schopen doložit dostatečné důkazy či jiné relevantní skutečnosti, které by prokazovaly jeho vlastní argumenty ve prospěch tohoto požadavku, což zároveň znamená, že ani sám zadavatel nemá a nemůže mít postaveno na jisto, že mu splnění přezkoumávaného požadavku zajistí požadovanou největší odolnost a životnost předmětného přivaděče v dlouhodobém časovém horizontu, resp. že by mu takovou životnost nezajistilo i plnění s nižším stupněm síranové ochrany. Přezkoumávaný požadavek lze tak dle názoru Úřadu považovat pouze za jakousi přidanou hodnotou v rámci plnění veřejné zakázky, kdy zadavatel však nikterak neprokázal, že tato hodnota je pro plnění veřejné zakázky nezbytná. Uvedenému nasvědčuje i formulace obdobného požadavku v rámci předchozích etap výstavby předmětného vodovodního přivaděče, kde byl požadavek na síranovzdornou vnitřní povrchovou ochranu trub koncipován pouze jako preference zadavatele, tj. zadavatel umožňoval dodat i potrubí s nižší úrovní vnitřní ochrany.

213. Úřad rovněž shrnuje, že ze všech předložených vyjádření obsahujících jak argumentaci účastníků zadávacího řízení, tak argumentaci odborných subjektů, lze dovodit existenci určitých rozdílů ve vlastnostech cementů kategorie CEM III/A a CEM III/B (ne však úplně jejich rovnocennost). Úřad přitom v daném případě ani neměl ambici rozhodnout či zjistit které řešení je lepší, či pro zadavatele výhodnější. Z provedeného dokazování lze totiž shledat výhody i nevýhody v rámci obou možných řešení vnitřní cementace. Určující pro stanovení zákonných požadavků na poptávané řešení jsou však legitimní potřeby zadavatele, a to v závislosti zejména na jemu převažujících preferencích a jím shledávaných výhodách toho kterého technického řešení s ohledem na oprávněné potřeby zadavatele. V daném případě je však podstatné, aby byl zadavatel schopen své požadavky řádně a v podrobnostech korespondujících s mírou složitosti požadované technické podmínky logicky odůvodnit s odkazem na oprávněné potřeby. V daném případě však zadavatel neunesl důkazní břemeno ohledně prokázání toho, že výhody, které přináší vnitřní povrchová ochrana prostřednictvím vysokopecního síranovzdorného cementu případně polyuretanu, jsou takového charakteru, že je přiměřené vyloučit potrubí s vnitřní povrchovou ochranou prostřednictvím vysokopecního cementu kategorie CEM III/A.

214. Byť tedy zadavatel nerezignoval na povinnost předložení odůvodnění stanovení předmětné zadávací podmínky v reakci na zpochybnění přezkoumávaného požadavku, Úřad argumentaci zadavatele vyhodnotil jakožto nedostatečnou, když vyhodnotil, že zadavatel ve svém odůvodnění přezkoumávaného požadavku uvedl spíše obecnou argumentaci bez relevantního srovnání variant řešení, tj. bez konkrétnějších údajů, ze kterých při formulaci přezkoumávaného požadavku vycházel, resp. že zadavatel mnohdy předkládal spíše nepodložená či kusá tvrzení, kdy tato ani nepodpořil relevantními podklady, tedy jím uváděné důvody pro volbu síranovzdorného materiálu vnitřní ochrany potrubí nejsou dostatečné v kontextu dané situace v řešeném zadávacím řízení. Jinými slovy tak je třeba konstatovat, že zadavatel k odůvodnění podmínky na síranovzdorného materiálu vnitřní ochrany potrubí předložil argumentaci týkající se z jeho pohledu zejména vnímaných výhod takového řešení ačkoli přitom v obecnosti prostřednictvím Odborného stanoviska VUT poukázal na jednotlivé aspekty obou možných variant (sáranovzdorného i nesíranovzdorného materiálu), jež svědčí i o jejich odlišných vlastnostech a charakteristikách, uvedené není dostatečné pro daný případ, neboť, odůvodnění volby právě síranovzdorného materiálu zadavatel adekvátně nepřizpůsobil vzniklému omezení hospodářské soutěže a protiargumentaci navrhovatelů. V této souvislosti Úřad upozorňuje taktéž na závěry vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropské unie C‑424/23 ze dne 16. 1. 2025, z nichž vyplývá, že zadavatel nemůže vyžadovat použití určitého materiálu bez připuštění rovnocenného řešení v situaci, kdy použití konkrétního materiálu nevyhnutelně nevyplývá z předmětu veřejné zakázky, přičemž zadavatel je povinen poskytnout dodavatelům možnost prokázat rovnocennost takových materiálů. Je zřejmé, že v tomto kontextu musí být zadavatel připraven v situaci, kdy omezí možnost realizace předmětu veřejné zakázky na použití konkrétního materiálu, obhájit svůj postup způsobem, který neponechává prostor pro úvahy nad možností využití jiného materiálového řešení. Pokud předmětná zadávací podmínka má zjevně značný potenciál ovlivnit hospodářskou soutěž, měl zadavatel s ohledem na její význam, a i vzhledem k argumentaci předložené navrhovateli, klást větší důraz na adekvátní objektivně podložené odůvodnění potřeby vnitřní povrchové ochrany prostřednictvím síranovzdorného vysokopecního cementu nebo polyuretanu.

215. Úřad tak uzavírá, že zadavatel řádně prostřednictvím relevantních skutečností, vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky, dostatečně nezdůvodnil přezkoumávaný požadavek v návaznosti na své objektivní potřeby, přičemž tímto v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona konkrétním nastavením technických podmínek omezil hospodářskou soutěž, jelikož dodavatelé mohli pro plnění veřejné zakázky nakoupit pouze výrobky od omezeného okruhu výrobců, tj. jsou bezdůvodně omezeni ve volbě jak mohou veřejnou zakázku plnit. Vzhledem k nastavení zadávacích podmínek ve vztahu k přezkoumávanému požadavku se tak někteří dodavatelé nebyli schopni účastnit zadávacího řízení.

216. Úřad shledal výše zmíněné porušení zákona ze strany zadavatele současně za porušení základních zásad, kterými je zadavatel při všech postupech podle zákona vázán. Úřadu nebyly ze strany zadavatele předloženy relevantní důvody pro stanovení přezkoumávaného požadavku, tudíž zadavatel neprokázal, že jím nastavené kritérium je opodstatněné a přiměřené. Úřad tedy musí konstatovat, že předmětné kritérium bylo stanoveno nepřiměřeně přísně, tedy v rozporu se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona. Jak již Úřad výše konstatoval, zadavatel stanovením přezkoumávaného požadavku nedůvodně omezil hospodářskou soutěž, když jeho prostřednictvím některé potenciální dodavatele bez legitimního důvodu vyloučil ze soutěže o poptávaný předmět plnění. Došlo tedy i k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona.

217. Úřad proto vzhledem ke všemu výše uvedenému rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším namítaným skutečnostem

218. K dalším skutečnostem namítaným navrhovateli v návrhu Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že dospěl k závěru o nezákonnosti zadávacích podmínek veřejné zakázky, pročež ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na dotčenou veřejnou zakázku (k tomu blíže viz níže), posouzení dalších navrhovateli namítaných skutečností by bylo v současné chvíli neúčelné, neboť šetření dalších skutečností či provádění dalších důkazů uvedených v návrzích by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí v předmětném případě vliv. Úřad k tomu připomíná, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li pro něj alespoň jeden oprávněný důvod, což je i v souladu se zásadou procesní ekonomie.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

219. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

220. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky šetřeného zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

221. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v zadávacím řízení na zadání veřejné zakázky v rozporu se zákonem, tedy došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 věty první zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

222. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu

223. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

224. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

225. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení

226. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

227. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

228. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000233.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. ikis, s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno

2. YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno

3. advokátní kancelář Fiala, Tejkal a partneři, Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] https://www.saint-gobain.cz/novinky/pam-ukazka-montaze-potrubi-dn-1400

[2] https://www.trubnisystemy.info/

[3] Strojírenský zkušební ústav, s. p., IČO 00001490, se sídlem Hudcova 424/56b, 621 00 Brno; a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce, IČO 00020711, se sídlem Podbabská 2582/30, 160 00 Praha

[4] Úřad zde uvádí, že informace získané v rámci provedeného šetření na trhu, tj. v rámci odpovědí na žádost o informace ze dne 15. 4. 2025, aplikoval rovněž ve správním řízení S0234/2025.

[5] Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, IČO 71009396, se sídlem Partyzánské náměstí 2633/7, 702 00 Ostrava; Státní zdravotní ústav, IČO 75010330, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha; Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta technologie ochrany prostředí, Ústav technologie vody a prostředí, IČO 60461373, se sídlem Technická 5, 166 28 Praha; Fakulta stavební ČVUT v Praze, IČO 68407700, se sídlem Thákurova 7/2077, 166 29 Praha; Kloknerův ústav ČVUT v Praze, IČO 68407700, se sídlem Šolínova 1903/7, 166 08 Praha; a Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, IČO 00216305, se sídlem Veveří 331/95, 602 00 Brno.

[6] Úřad zde uvádí, že informace získané v rámci provedeného šetření na trhu, tj. v rámci odpovědí na žádost o informace ze dne 6. 5. 2025, aplikoval rovněž ve správním řízení S0234/2025.

[7] Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s., IČO 26232511, se sídlem Hněvkovského 65, 617 00 Brno; Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p., IČO 00015679, se sídlem Prosecká 811/76a, 190 00 Praha.

[8] Úřad zde uvádí, že informace získané v rámci provedeného šetření na trhu, tj. v rámci odpovědí na žádost o informace ze dne 14. 5. 2025, aplikoval rovněž ve správním řízení S0234/2025.

[9] Údaje dle vyjádření MUDr. Františka Kožíška, CSc. vycházejí z oborové technické normy s označením TNV 75 7121.

[10] 1. SčV, a.s., IČO 47549793, se sídlem Ke Kablu 971/1, 102 00 Praha, Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s., IČO 49789228, se sídlem Studentská 328/64, 360 07 Karlovy Vary, Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., IČO 49099451, se sídlem Přítkovská 1689/14, 41501 Teplice, Ostravské vodárny a kanalizace a.s., IČO 45193673, se sídlem Nádražní 3114/28, 702 00 Ostrava, CHEVAK Cheb, a.s., IČO 49787977, se sídlem Tršnická 4/11, 350 02 Cheb, Vodovod Landštejn, IČO 60817771, se sídlem Krajířova 27, 380 01 Dačice, obec Bačalky, IČO 60114525, se sídlem Bačalky 101, 507 23 Bačalky, Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s., IČO 60108711, se sídlem nábřeží Václava Havla 19, 541 01 Trutnov, Pražská vodohospodářská společnost a.s., IČO 25656112, se sídlem Evropská 866/67, 160 00 Praha, Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., IČO 47674521, se sídlem Šířava 482/21, 750 02 Přerov, město Vlachovo Březí, IČO 00250821, se sídlem náměstí Svobody 56, 384 22 Vlachovo Březí, Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., IČO 49453866, se sídlem Za Olšávkou 290, 686 01 Uherské Hradiště, město Benešov, IČO 00231401, se sídlem Masarykovo náměstí 100, 256 01 Benešov, Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s., IČO 49451723, se sídlem Krapkova 1635/26, 796 01 Prostějov, Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s., IČO 45193665, se sídlem 28. října 1235/169, 709 00 Ostrava, město Trhový Štěpánov, IČO 00232874, se sídlem Dubějovická 269, 257 63 Trhový Štěpánov, město Klatovy, IČO 00255661, se sídlem nám. Míru 62, 339 01 Klatovy, Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko, IČO 43383513, se sídlem Vodárenská 244/2, 591 01 Žďár nad Sázavou, Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s., IČO 49451871, se sídlem Kojetínská 3666/64, 767 01 Kroměříž, Povodí Ohře, státní podnik, IČO 70889988, se sídlem Bezručova 4219, 430 03 Chomutov, Svazek obcí pro vodovody a kanalizace, IČO 48955001, se sídlem Pod Anenskou 149, 261 01 Příbram, městys Frymburk, IČO 00245861, se sídlem Frymburk 78, 382 79 Frymburk, statutární město Jihlava, IČO 00286010, se sídlem Masarykovo náměstí 97/1, 586 01 Jihlava, statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava.

[11] Vyjádření od následujících subjektů Úřad v rámci rozhodnutí dále nerozebíral, jelikož neobsahovaly informace, relevantní pro průběh šetření (oslovené subjekty buď výslovně uvedly, že potrubí DN 1400 mm nepoužívají nebo s ním nemají zkušenosti, případně uvedly, že používají potrubí z tvárné litiny, ale bez specifikace typu cementu nebo bez zkušeností s výstelkou CEM III/B, případně se nevyjádřili vůbec nebo odkázaly na jiné subjekty): „Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.“, „Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s.“, „Severočeská vodárenská společnost a.s.“, „Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s.“, „Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.“, „město Trhový Štěpánov“, „Svazek obcí pro vodovody a kanalizace“, „Povodí Ohře, státní podnik“, „Slovácké vodárny a kanalizace, a.s.“, „město Vlachovo Březí“, „obec Bačalky“, „statutární město Ostrava“, „Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s.“

[12] Viz kupř. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020-88 ze dne 3. 11. 2021.

[13] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2022, č. j. 6 As 295/2020-143, bod 40

[14] Navrhovatelé shodně uvádějí, že předložení odborného stanoviska VUT zadavatelem v rámci vyjádření se k podkladům znamenalo porušení zásady koncentrace správního řízení zakotvené v § 251 odst. 5 zákona, přičemž zadavatel předložil nové skutečnosti, které měl předložit již v zákonem stanovené lhůtě pro navrhování důkazů, a které zároveň nevedly ke zpochybnění podkladů pro vydání rozhodnutí shromážděných Úřadem. Úřad je dle § 3 správního řádu povinen postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a je na něm, jaké zákonné prostředky k tomu zvolí.. Lze rovněž odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 4. 2020, č. j. 31 Af 44/2018-261: „Stejně tak se soud ztotožňuje s argumentací žalovaného, že koncentrace řízení dle § 251 odst. 5 ZZVZ nemůže zbavovat žalovaného jednak povinnosti zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (viz § 3 správního řádu), jednak s tím souvisejícího oprávnění opatřovat podklady pro vydání rozhodnutí, kterému odpovídá také povinnost součinnosti účastníků řízení (viz § 50 odst. 2 správního řádu). Smyslem stanovené lhůty je koncentrovat námitky a návrhy na provedení dokazování ze strany účastníků řízení do rané fáze správního řízení. Koncentrace řízení tedy představuje omezení procesních práv účastníků řízení nikoliv omezení pravomocí žalovaného.“ A „Opatřuje-li žalovaný v návrhovém řízení podklady rozhodnutí i po koncentrační lhůtě, může být jistě důsledkem takového postupu to, že takto získané podklady budou podporovat tvrzení některého z účastníků řízení. Takový důsledek ovšem nelze bez dalšího považovat za porušení rovnosti účastníků řízení. Koncentrace řízení totiž nezbavuje účastníky řízení oprávnění vyjádřit se k takto získanému podkladu (viz § 36 odst. 3 správního řádu), v čemž je imanentně zahrnuto také oprávnění navrhovat důkazy vyvracející relevanci, věrohodnost, pravdivost či platnost tohoto podkladu (zejména jde-li o podklad, s nímž nebyl účastník řízení do té doby seznámen). Koncentrace řízení je tedy sice de facto prolamována činností žalovaného směřující ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, ovšem nikoliv jednostranně, tj. nejen ve vztahu k účastníku řízení, v jehož prospěch hovoří žalovaným nově získané podklady, nýbrž také ve vztahu ke všem zbývajícím účastníkům řízení“ (body 50 a 51 odůvodnění rozsudku).

[15] V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0051/2025/VZ, kde byla přezkoumávána právě kritéria hodnocení veřejné zakázky, zda tato neomezují hospodářskou soutěž mezi dodavateli. V daném rozhodnutí poté předseda Úřadu uvedl mj. následující: „Na základě výše uvedeného mi tedy nezbývá než dát navrhovateli za pravdu, když v důsledku nastavení kritérií kvality a jeho váhy došlo k situaci, kdy se sice mohlo do zadávacího řízení veřejné zakázky formálně přihlásit více dodavatelů operačních chirurgických systémů, avšak v rámci hodnocení by tito dodavatelé získali, krom již zmíněného dodavatele výrobku od Intuitive Surgical, minimální bodový zisk, přičemž tuto ztrátu by nebylo možné kompenzovat ani nabídkou samotného robotického systému za absurdně nízkou a netržní cenu. V daném případě mám tedy za to, že se u zadavatelem nastavených parametrů kritérií kvality nejednalo o hodnoticí kritéria, nýbrž o skrytou technickou kvalifikaci, neboť bez splnění těchto parametrů by nebylo prokazatelně ani fakticky možné v zadávacím řízení uspět. Nastavené parametry hodnocení jsou svou povahou tedy totožné se závaznými podmínkami účasti v zadávacím řízení. Pro dodavatele (mimo dodavatele výrobku od Intuitive Surgical) by totiž vedly ke stejnému následku, přičemž takové nastavení hodnoticích kritérií není žádoucí, neboť popírá účel hodnocení, které se stává toliko formálním.“ Následně pak předseda Úřadu v rámci daného rozhodnutí přistoupil k posouzení přezkoumávaných hodnotících kritérií, tak jako by se jednalo o kritéria technické kvalifikace, resp., zda by takto nastavená kritéria technické kvalifikace splnila zákonem stanovené podmínky pro jejich požadování zadavatelem, kde uvedl následující: „Nutno podotknout, že na posouzení z pohledu přezkumu zákonnosti podmínek technické kvalifikace je nutné nahlížet „přísnější optikou“ než u dílčích hodnoticích kritérií.“

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 46677/2025/500spisová značka: S0233/2025/VZ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

II. OBSAH NÁVRHU Č. 1 A NÁVRHU Č. 2

III. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÁ ÚŘADEM

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 46677/2025/500
spisová značka: S0233/2025/VZ