číslo jednací: 48202/2025/500
spisová značka: S0740/2025/VZ

Instance	I.
Věc	Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby
Účastníci	VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. Stratia s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	29. 12. 2025 (výroky I., III., IV. a V. rozhodnutí)
Související rozhodnutí	48202/2025/500 04906/2026/161
Dokumenty	2025_S0740.pdf 577 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0740/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-48202/2025/500

Brno 9. 12. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 10. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 10. 2025 Mgr. Martinem Čajkou, advokátem, ev. č. ČAK 17999, 3ADVOKÁTI s.r.o., IČO 06799515, se sídlem Nádražní 879/27, 702 00 Ostrava,
navrhovatel – Stratia s.r.o., IČO 29379709, se sídlem Podolská 613/28, 147 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Zadavatel – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když

v čl. 5.2 zadávací dokumentace uvedl, že„[j]estliže se změní stav a způsob využívání objektů Zadavatele nebo jejich dispozice, například z důvodu rekonstrukce, havárie, změny vlastníka nebo provozovatele, zániku objektu nebo jiné okolnosti hodné zřetele, uzavře Zadavatel a Dodavatel dodatek ke smlouvě, který takovou změnu zohlední“, a
v čl. 12 odstavci třetím zadávací dokumentace uvedl, že „Smluvní cena může být nejvýše jedenkrát ročně upravena z důvodu kladné průměrné roční míry inflace publikované Českým statistickým úřadem. Návrh na uplatnění zvýšení ceny z titulu inflace předkládá dodavatel, včetně uvedení publikovaných dat Českého statistického úřadu a dalších potřebných podkladů podle pokynů Zadavatele. Zadavatel posoudí, zda je návrh dodavatele oprávněný a rozhodne bez zbytečného odkladu o jeho akceptaci. Při posuzování návrhu bude Zadavatel vycházet z podkladů dodavatele, z publikovaných dat Českého statistického úřadu, z dat získaných průzkumem trhu a analýzou smluv publikovaných veřejnými Zadavateli v registru smluv. Zohlední strukturu dodávaných služeb a skutečný vliv míry inflace na náklady dodavatele. Zadavatel je oprávněn provést vlastní interní analýzy a ověření kalkulací dodavatele tak, aby uspokojil oprávněné požadavky nebo návrhy dodavatele a zároveň nepoškodil své ekonomické zájmy nebo zákon. Zadavatel není povinen akceptovat návrh na prosté navýšení fakturované částky o míru inflace podle dat Českého statistického úřadu“,

čímž si vyhradil v zadávací dokumentaci změny závazku ze smlouvy na citovanou veřejnou zakázku, aniž by podmínky pro tyto vyhrazené změny závazku a jejich obsah v zadávací dokumentaci dostatečně a jednoznačně vymezil.

II.

Návrh navrhovatele – Stratia s.r.o., IČO 29379709, se sídlem Podolská 613/28, 147 00 Praha 4 – ze dne 3. 10. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav, se s výjimkou části, která směřuje proti vyhrazeným změnám závazku ve smyslu článku 5.2 a článku 12 odstavce třetího zadávací dokumentace a o které bylo rozhodnuto výrokem I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,cit. zadavateli ukládá zákaz uplatnění vyhrazených změn závazku ze smlouvy dle článku 5.2 a článku 12 odstavce třetího zadávací dokumentace na veřejnou zakázku „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Zadavateli – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0740/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele –Stratia s.r.o., IČO 29379709, se sídlem Podolská 613/28, 147 00 Praha 4 – ze dne 3. 10. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 10. 2025 Mgr. Martinem Čajkou, advokátem, ev. č. ČAK 17999, 3ADVOKÁTI s.r.o., IČO 06799515, se sídlem Nádražní 879/27, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 8. 8. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle odst. 4.1 „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 8. 8. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“ a „odst. 4.1 zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky »zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby (dále též „služba“ pro označení souboru služeb, „ostraha“ pro označení strážní a bezpečnostní služby a „úklid“ pro zajištění úklidové služby) pro tyto areály:

1) Městský stadion Ostrava, ulice Závodní 2992/86d, 703 00 Ostrava-Vítkovice,

2) Areál Bazaly, ulice Bukovanského 1028/4, 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava,

3) OSTRAVAR ARÉNA, ulice Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava-Zábřeh,

4) Přístavba OSTRAVAR ARÉNY, ulice Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava-Zábřeh,

5) Multifunkční hala, ulice Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava-Zábřeh,

6) Hotel Puls, ulice Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava-Zábřeh,

7) Atletická hala, ulice Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava-Zábřeh

(dále také „objekty“)« (blíže viz dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

3. V odst. 4.1 zadávací dokumentace zadavatel dále ve vztahu k předmětu veřejné zakázky stanovil následující:

»Ostraha bude především spočívat v

1) poskytování strážní a recepční služby,

2) provádění technického bezpečnostního dohledu formou dohledového centra s nepřetržitým provozem, včetně přijímání a distribuce hlášení mimořádných událostí,

3) realizaci požadavků na operativní změny ve strážní službě, zejména v souvislosti se sportovními nebo kulturními akcemi v objektech,

4) zásahy k ověření nebo vyřešení bezpečnostních incidentů, bezpečnostně nežádoucích situací a stavů nebo podezření na jejich vznik,

5) dokumentaci a oznamování bezpečnostních incidentů, bezpečnostně nežádoucích situací a stavů nebo podezření na jejich vznik, oznamování chybné funkce bezpečnostních technologií nebo procesů,

6) prvotním organizování bezpečnostní evakuace nebo jiného usměrňování skupin osob nebo jednotlivců,

7) obsluze bezpečnostních technologií, bezpečnostních pomůcek a dalšího bezpečnostního vybavení,

8) rozvoji bezpečnostního povědomí a bezpečnostním vzdělávání významných rolí.

Ostraha bude vybraným dodavatelem zajišťována v rozsahu a za podmínek specifikovaných v této výzvě k podání nabídek a jejích přílohách, přičemž musí být poskytována zcela v souladu s obecně závaznými právními předpisy, relevantními metodikami Ministerstva vnitra ČR a Zadavatelem určenými standardy, publikovanými na webových stránkách Zadavatele. Pro věcnou konstrukci nabídky a pro řízení kvality dodávky při plnění smlouvy je zejména závazná Příloha č. 1 – Specifikace předmětu plnění.

(…).

Pro potřeby zadávacího řízení se běžný výkon služby při ostraze objektů, uvedených v kapitole 4.1. považuje za „základní rozsah ostrahy“, přičemž za běžný výkon služby se považuje takový stav, kdy není potřebné početní posílení ostrahy z důvodu konané akce nebo jiné okolnosti v objektech Zadavatele.

Úklid bude spočívat v zajištění provádění úklidových prací v areálech zadavatele tak, jak jsou uvedeny výše v zadávací dokumentaci, způsobem a v rozsahu specifikace uvedené v příloze č. 1. Součástí dodávky bude použití vlastních čisticích prostředků, pomůcek a strojů Dodavatele. Nedílnou součástí úklidu je též povinnost doplňovat hygienické prostředky (toaletní papír, mýdlo atp.) dle pokynu zadavatele, přičemž tyto hygienické prostředky zadavatel dodavateli poskytne.«

4. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle výše uvedeného odstavce zadávací dokumentace činí 60 000 000 Kč bez DPH.

5. Lhůta pro podání nabídek byla vysvětlením zadávací dokumentace č. 3 ze dne 24. 9. 2025 prodloužena do 8. 10. 2025 do 9:00 hod.

6. Dne 9. 9. 2025 navrhovatel podal zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“), o kterých zadavatel rozhodl dne 24. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) tak, že tyto odmítl.

7. Dne 3. 10. 2025 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

II. OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel má za to, že zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky byly ze strany zadavatele zpracovány v rozporu se zákonem, přičemž proti zadávacím podmínkám vznáší níže uvedené výhrady.

9. Navrhovatel uvádí, že zahrnutí bezpečnostních a úklidových služeb do jedné veřejné zakázky je v rozporu se zákonem, neboť tyto služby jsou obvykle poskytovány odlišnými dodavateli. Takto široké vymezení předmětu zakázky podle navrhovatele vede k diskriminaci dodavatelů specializovaných pouze na jednu z uvedených oblastí a současně omezuje hospodářskou soutěž. Zadavatel tímto postupem fakticky nutí dodavatele k umělému sdružování nebo k využívání poddodavatelů, což navrhovatel považuje za nepřiměřené. Navrhovatel nesouhlasí, že by důvodem pro takovéto diskriminační spojení služeb mohla být potřeba koordinace činností a výměny informací mezi úklidem a ostrahou. Dle názoru navrhovatele nejsou nosné ani další zadavatelem uváděné důvody, tj. že by rozdělení služeb bránilo v podávání inovativních návrhů dodavatelů nebo že by došlo ke snížení kvality bezpečnosti a efektivity či bylo znemožněno snížení rizika kriminality ze strany pracovníků úklidu. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na to, že samotná zadávací dokumentace vyčleňuje některé bezpečnostní činnosti, když ostrahu např. při hokejových či fotbalových utkáních zajistí subjekt odlišný od vybraného dodavatele. Dle navrhovatele uvedené svědčí o oddělitelnosti předmětných služeb, což je patrné i z navrhovatelem odkazované rozhodovací praxe.

10. Navrhovatel dále poukazuje na to, že zadavatel v rámci požadavků na seznam významných služeb požaduje předložení takové referenční zakázky, která byla plněna mj. prostřednictvím vlastních detektorů nebezpečných předmětů. Uvedený požadavek navrhovatel vykládá tak, že tyto detektory mají být ve vlastnictví dodavatele, což je však v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí, dle které postačuje, aby měl dodavatel tato technická zařízení k dispozici i jinou formou. Podle navrhovatele je uvedená podmínka diskriminační, neboť bezdůvodně vylučuje dodavatele, kteří detektory užívají na základě nájemní či zápůjční smlouvy, což je v praxi běžný a legitimní způsob jejich zajištění. Navrhovatel dále uvádí, že pokud by byla argumentace zadavatele obsažená v rozhodnutí o námitkách správná, tedy že zadavatel měl na mysli detektory, které si dodavatel musí zajistit vlastními prostředky, je nutné považovat uvedenou podmínku za nejednoznačnou, neboť připouští dvojí výklad. V takovém případě je třeba na požadavek zadavatele nahlížet jako na neurčitý, a tudíž v rozporu se zásadou transparentnosti a předvídatelnosti zadávacích podmínek.

11. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel výhrady ve smyslu § 100 odst. 1 zákona vymezil nezákonným způsobem, zejména výhradu uvedenou v odst. 5.2, věta první zadávací dokumentace. Podle navrhovatele tato výhrada nesplňuje základní požadavky zákona, neboť podmínky umožňující změnu závazku musí být stanoveny jednoznačně a předvídatelně. Formulace obsažená v odst. 5.2 pracuje s neurčitým pojmem „jiné okolnosti hodné zřetele“, který je dle navrhovatele vágní a poskytuje zadavateli nepřiměřeně široký prostor pro libovůli. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, jakým způsobem by se případná změna plnění promítla do smluvního vztahu, čímž jsou dodavatelé stavěni do situace, kdy nejsou schopni předvídat dopady takové změny na svou nabídku, cenu či samotný předmět plnění. Neurčitost výhrady se podle navrhovatele projevuje i v tom, že není zřejmé, jak by se případné změny dotkly jednotlivě strážních a úklidových služeb, což dle navrhovatele dále podtrhuje nesmyslnost a nezákonnost spojení těchto služeb do jediné veřejné zakázky.

12. Navrhovatel dále rozporuje formulaci tzv. inflační doložky obsažené v článku 12 odstavci třetím zadávací dokumentace, která je dle jeho názoru nedostatečně určitá. Podle této doložky má zadavatel posoudit návrh na zvýšení ceny a vyhodnotit jeho oprávněnost na základě podkladů předložených dodavatelem, dále na základě dat zveřejněných Českým statistickým úřadem, údajů získaných z průzkumu trhu a z analýzy smluv uveřejněných v registru smluv. Navrhovatel uvádí, že z uvedené formulace není zřejmé, jakým způsobem má změna probíhat, jak budou podklady vyhodnocovány a z jakých konkrétních dat bude zadavatel vycházet. Dle názoru navrhovatele si tak zadavatel ponechává příliš široký prostor pro vlastní uvážení, neboť může zvolit data, která mu v daném okamžiku budou nejvíce vyhovovat. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel sám připouští nejistotu ohledně budoucího vývoje inflace i uveřejněných smluv, z čehož vyplývá, že rozhodnutí zadavatele o změně závazku je závislé na nepředvídatelných okolnostech. Takový postup je podle navrhovatele neověřitelný a neslučitelný s požadavky zákona na transparentnost a předvídatelnost zadávacích podmínek.

13. Navrhovatel má rovněž za to, že zadavatel nastavil kritéria hodnocení nevyváženým způsobem, neboť hlavní váhu přisoudil kvalitě řešení v oblasti bezpečnostních služeb, zatímco kvalita řešení v oblasti úklidových služeb, které rovněž tvoří předmět veřejné zakázky, byla z jeho strany zcela opomenuta. Podle navrhovatele je takto formulované hodnocení jednostranné, neboť nezohledňuje všechny složky plnění a tím deformuje hospodářskou soutěž, jelikož bezdůvodně zvýhodňuje dodavatele bezpečnostních služeb. Navrhovatel dále uvádí, že nastavený způsob hodnocení není objektivní ani transparentní, a proto postup zadavatele odporuje zásadám rovného zacházení a zákazu diskriminace. Současně tento postup podle navrhovatele svědčí o nezákonném spojení úklidových a bezpečnostních služeb do jediné veřejné zakázky.

14. Navrhovatel je přesvědčen, že povinnost předložit v nabídce krycí list je nadbytečná a nezákonná, neboť zákon takový dokument ani obdobnou povinnost nestanoví. Podle navrhovatele zadavatel vytvořením povinného krycího listu zaměnil doporučení za závazný požadavek, čímž porušil zásadu transparentnosti. Tento postup dle názoru navrhovatele neumožňuje dodavatelům předvídat, jak by zadavatel postupoval v případě, kdy by nabídka obsahovala všechny požadované údaje, avšak krycí list by nebyl předložen v požadované formě.

15. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 3. 10. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

17. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel a
navrhovatel.

18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 7. 10. 2025.

19. Dne 13. 10. 2025 Úřad obdržel od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a část dokumentace o zadávacím řízení. Téhož dne zadavatel také Úřadu zpřístupnil dokumentaci o zadávacím řízení v elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20. Úvodem svého vyjádření zadavatel uvádí, že s tvrzeními navrhovatele v celém rozsahu nesouhlasí, přičemž v souvislosti se svou argumentací odkazuje rovněž na obsah rozhodnutí o námitkách. Níže proto Úřad předestře argumentaci zadavatele uvedenou jak v návrhu, tak v rozhodnutí o námitkách společně.

K vymezení předmětu veřejné zakázky

21. Zadavatel předně uvádí, že zadáním veřejné zakázky sleduje svůj legitimní zájem, a to uspokojení odůvodněných potřeb zadavatele na zajištění bezpečnosti a úklidu svých objektů, potažmo zajištění ochrany života, zdraví a majetku. Zadavatel dále uvádí, že spojení služeb ostrahy a úklidu je příkladem moderního přístupu k ochraně objektů, který reflektuje vzájemnou (funkční, místní i časovou) provázanost těchto oblastí a komplexní povahu zajištění bezpečnosti, přičemž kombinace těchto služeb v rámci plnění od jediného dodavatele je optimální pro zajištění hospodárnosti, efektivní koordinace, vyšší kvality a snížení administrativní zátěže. Takovýto přístup je pak dle zadavatele podpořen zákonem, rozhodovací praxí Úřadu i praxí.

22. Zadavatel dále vyjmenovává bezpečnostní incidenty (např. rozlití tekutin, rozbití nádobí, poškození vedení, dveří, oken, podlahové krytiny či omítky, odhození nebo odložení předmětů či zavazadel), které se vyskytují v interiérech i exteriérech a vyžadují bezprostřední reakci v rámci komplexního facility managementu, který zahrnuje péči o objekt, odstraňování následků provozních událostí, bezohledného chování návštěvníků nebo zlého úmyslu. Význam úklidu pro zajištění bezpečnosti je tak dle zadavatele mnohem větší, než mu přisuzuje navrhovatel. Zadavatel v této souvislosti dodává, že aby mohlo být dosaženo požadované úrovně kvality úklidu a bezpečnosti, je nezbytné budovat bezpečnostní architekturu již od počátku společně s úklidem.

23. Zadavatel rovněž poukazuje na skutečnost, že ze zákona nevyplývá explicitní povinnost rozdělit předmět plnění, pokud by to vedlo k neefektivnímu plnění, vyšším administrativním nákladům nebo technickým obtížím. Naopak kombinace služeb ostrahy a úklidu je dle zadavatele vhodná, pokud souvisí funkčně, místně nebo časově, pokud by dělení komplikovalo koordinaci a zvyšovalo náklady bez přínosu pro konkurenci, přičemž je třeba zohlednit všechna specifika ostrahy sportovních areálů takového významu, jako je např. Ostravar aréna nebo Městský stadion. Zadavatel v této souvislosti předkládá příklady obdobných zakázek z registru smluv, včetně smlouvy uzavřené samotným Úřadem na služby facility managementu, což dle názoru zadavatele posiluje legitimitu jeho postupu. Zadavatel poukazuje na rozhodovací praxi ve vztahu k facility managementu, přičemž poptávané služby považuje za jejich součást, a vyjadřuje přesvědčení, že proto pro tyto dodavatele nepředstavuje problém předmětné služby zajistit současně.

24. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že vyčlenění bezpečnostních činností pro specifická sportovní utkání z předmětu plnění je důkazem oddělitelnosti plnění veřejné zakázky, přičemž k tomu uvádí, že se jedná o odlišný typ bezpečnostní činnosti, jelikož se týká akcí (např. sportovní utkání nejvyšší české hokejové nebo fotbalové ligy), které mají řadu specifik, díky kterým se vymykají z poptávaného předmětu plnění veřejné zakázky, mj. velké množství návštěvníků, zvýšené riziko bezpečnostních incidentů, kdy v některých případech je nezbytná spolupráce rovněž s Policií ČR, konzumace alkoholu atp. Nadto zadavatel dodává, že někteří organizátoři sportovních akcí mají smluvně zajištěného vlastního dodavatele bezpečnostních služeb.

25. Závěrem v této souvislosti zadavatel akcentuje, že si je vědom toho, že na veřejnou zakázku nemůže úspěšně podat nabídku každý dodavatel, který se pohybuje na trhu ostrahy/úklidu, nýbrž pouze takový dodavatel, který splní všechny zadavatelem určené podmínky. Tyto podmínky jsou pak dle zadavatele nezbytné k zajištění skutečně propracované a moderní ochrany objektů zadavatele, které odpovídají požadavkům 21. století.

K vyhrazeným změnám závazku

26. Zadavatel uvádí, že ze zadávací dokumentace a veřejně dostupných informací je zřejmé, jaký je způsob využívání objektů, pro které zadavatel poptává ostrahu a úklid, přičemž zadavatel vzhledem k využívání těchto objektů a jejich významu pro kulturní a sportovní život ve městě Ostrava neočekává zásadní změny ve využívání těchto prostor. Vzhledem k tomu, že zadavatel je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je město Ostrava, nelze v budoucnu zcela vyloučit změnu stavu, způsobu využívání či dispozice, kterou však zadavatel nemůže předvídat ani ovlivnit. V provedené výhradě jsou tak vyjmenovány 3 situace, pro které se výhrada uplatní, přičemž tyto skutečnosti (s výjimkou havárií) bude moct vybraný dodavatel, který bude řádně informován o možných změnách v objektech, předvídat. Zadavateli pak nebude umožněno provést změnu závazku z žádného jiného důvodu než z důvodů uvedených, a z logiky věci bude touto nastalou změnou vázán. Jako příklad zadavatel uvádí, že pokud např. v důsledku rekonstrukce dojde k uzavření určitých prostor (nebo po dokončení rekonstrukce k přidání dalších prostor), bude zcela zřejmé, k jaké změně došlo oproti původnímu stavu. V konečném důsledku by tuto změnu bylo možné í číselně vyjádřit např. procentuálním snížením plochy v m² k ostraze nebo úklidu.

27. Dle názoru zadavatele napadená výhrada jasně stanoví okruh situací, za kterých by k ní mohlo dojít a z nastalé situace bude zřejmé, v jakém rozsahu bude potřeba objem poptávaných služeb zvětšit anebo zmenšit. Z uvedeného důvodu zadavatel považuje výhradu za jasně vymezenou a neměnící celkovou povahu veřejné zakázky, přičemž zde není prostor pro libovůli zadavatele. V této souvislosti zadavatel uzavírá, že nesouhlasí s tvrzenou nejistotou dodavatelů ohledně ceny nebo způsobu plnění, jelikož tyto podklady budou vycházet z nabídky vybraného dodavatele a dojde pouze k poměrnému zvýšení nebo nížení objemu služeb, a tím i ceny.

28. Ve vztahu k výhradě týkající se inflační doložky zadavatel uvádí, že si tím vyhrazuje právo neakceptovat bez dalšího návrh dodavatele na zvýšení ceny plnění, protože je možné, že dojde např. ke zvýšení indexu cen pouze v určitém oboru nebo na určité výrobky, které ale nijak nesouvisí s předmětem plnění, a tak by nebyl důvod inflační doložku uplatnit. Naopak postup zadavatele (předestřený v zadávací dokumentaci) tak bude zcela ověřitelný, protože bude vycházet z veřejně dostupných zdrojů, které budou relevantní ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel podotýká, že v současné době nemůže odhadovat, např. kolik smluv a kým bude zveřejněno v registru smluv, jak se vyvine inflace, zda se na trhu neobjeví nová společnost či řešení významně ovlivňující ceny v oboru atp. Přesto má zadavatel za to, že inflační doložka je stanovena určitě, předvídatelně (jak to jen v rámci inflace lze) a ani zde libovůle zadavatele nepřichází v úvahu.

K požadavku na vlastnictví detektorů v rámci významné služby

29. Zadavatel uvádí, že v zadávacích podmínkách nestanovil, aby uvedené detektory nebezpečných předmětů byly ve vlastnictví dodavatele, nýbrž to, aby dodavatelé pro plnění zakázky nevyužívali detektory poskytnuté zadavatelem. Zadavatel k tomu uvádí, že v oblasti ostrahy i úklidu je běžné, že objednatel služby disponuje některými zařízeními či předměty, přičemž poskytovateli služby je pouze poskytuje. Zadavatel v rámci veřejné zakázky nicméně vybranému dodavateli detektory nebezpečných předmětů zajišťovat nebude, proto po dodavatelích požaduje, aby prokázali zkušenost i s činností, kde jim tyto detektory nezajišťoval zadavatel, ale museli si je opatřit vlastními silami. Zadavatel dále uvádí, že logickým výkladem požadavku s přihlédnutím k běžné praxi v oboru lze dospět k závěru, že zadavatel nevyžaduje detektory ve vlastnictví, nýbrž pouze v dispozici dodavatele. Pokud by zadavatel trval na vlastnictví těchto detektorů, zvolil by jinou formulaci, ze které by jednoznačně vyplývalo, že dodavatel má detektory vlastnit.

Ke stanovení kritérií hodnocení

30. Zadavatel uvádí, že volba kritérií hodnocení a jejich vah je na uvážení zadavatele, přičemž služby ostrahy považuje za významnější složku plnění (co do rozsahu, časové dotace či nároků na pracovníky ostrahy). Zadavatel klade velmi vysoké nároky na kvalitu návrhu dodávky bezpečnostních činností, neboť jejich správné provedení má (vyjma provozních a ekonomických dopadů) i přímý vliv na ochranu životů a zdraví jedinců, kdy v případě selhání bezpečnostní služby může dojít ke škodám na životech, zdraví nebo majetku, které mohou být neodčinitelné. Oproti tomu kvalitu úklidu je zadavatel schopen bez většího úsilí řídit v průběhu dodávky pomocí pokynů, kontrol, sankcí a zejména snadným opakováním (opravou) nekvalitního úklidu. Zadavatel dodává, že v případě bezpečnostních služeb se jedná o specifický typ plnění, jehož kvalita musí být rozpoznána, definována a normalizována předem, a zadavatel se musí nezbytně přesvědčit o schopnosti dodavatele doručit tuto část plnění v definované kvalitě.

31. Vzhledem k tomu, že zadavatel zvolil kritéria hodnocení, která mají jasný vztah k předmětu plnění veřejné zakázky, považuje svůj postup za souladný se zákonem. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že objektivnost a transparentnost hodnocení je zajištěna, jelikož veškeré aspekty hodnocení zevrubně popsal v zadávací dokumentaci. Nadto zadavatel poukazuje na jím vypracovanou metodiku hodnocení, která dle jeho názoru dokládá, že hodnocení nabídek proběhne na základě jasně definovaných pravidel, která vylučují libovůli zadavatele.

K požadavku na předložení krycího listu v nabídce

32. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele o nezákonnosti požadavku na předložení vyplněného krycího listu v nabídce, přičemž k tomu uvádí, že takovýto požadavek je standardní praxí v rámci předkládání nabídek na veřejné zakázky. Zadavatel v této souvislosti dále uvádí, že pokud by byla výtka navrhovatele oprávněná, pak by zadavatelé nemohli v rámci zadávací dokumentace poskytnout např. ani vzorová čestná prohlášení, neboť jejich poskytnutí zákon explicitně také neřeší. Nadto zadavatel dodává, že absence krycího listu v nabídce jakožto formální nedostatek nabídky by bez dalšího nebyla důvodem pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.

33. Zadavatel navrhuje zamítnutí návrhu dle § 265 písm. a) zákona, protože nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

34. Rozhodnutím ze dne 14. 10. 2025 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

35. Usnesením ze dne 17. 10. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

36. Přípisem ze dne 5. 11. 2025 zadavatel informoval Úřad o dalších úkonech provedených v zadávacím řízení, přičemž současně zaslal relevantní dokumentaci o těchto úkonech.

37. Rozhodnutím ze dne 14. 11. 2025 Úřad zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem.

38. Usnesením ze dne 19. 11. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

39. Dne 26. 11. 2025 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“).

40. Navrhovatel se ve lhůtě stanovené Úřadem (a ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

41. Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že Úřad do podkladů pro vydání rozhodnutí zařadil formulář „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 5. 2024 pod ev. č. F2024-023062, který se váže k veřejné zakázce „Služby facility managementu v multifunkční hale“, jejímž zadavatelem je ARENA BRNO, a.s., IČO 09133267, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno (dále jen „veřejná zakázka Arena Brno“). Zadavatel mj. uvádí, že veřejná zakázka města Brna je důkazem, že spojení služeb ostrahy, úklidu a dalších činností je běžnou praxí na relevantním trhu a odpovídá moderním trendům, přičemž společné zadávání uvedených služeb je v souladu s principy hospodárnosti a efektivity, které zákon mj. rovněž sleduje.

42. Zadavatel nadále setrvává na svých předchozích vyjádřeních a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl. Zároveň zadavatel žádá Úřad, aby při svém rozhodování zohlednil všechny relevantní veřejné zakázky, judikaturu, rozhodovací praxi a odbornou literaturu uvedené v předchozích podáních, které dle jeho přesvědčení potvrzují správnost postupu zadavatele.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

43. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

44. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

45. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

46. Podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

47. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

48. Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

49. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

50. Podle § 36 odst. 2 zákona zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu anebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

51. Podle § 37 odst. 1 písm. c) zákona může zadavatel jako podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky.

52. Podle § 37 odst. 2 zákona zadavatel může stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

53. Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

54. Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

55. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

56. Podle § 100 odst. 1 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek.

57. Podle § 101 odst. 1 zákona pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

58. Podle § 101 odst. 2 zákona zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 zákona stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky.

59. Podle § 103 odst. 2 zákona zadavatel může uvést doporučený způsob zpracování nabídky.

60. Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

61. Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

62. Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

63. Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

64. Podle § 222 odst. 2 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1 zákona.

65. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

66. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

K nedostatečně vymezené vyhrazené změně závazku

67. V odst. 5.2 „Místo plnění“ zadávací dokumentace (dále jen „odst. 5.2 zadávací dokumentace“) zadavatel uvedl mj. následující:

„Jestliže se změní stav a způsob využívání objektů Zadavatele nebo jejich dispozice, například z důvodu rekonstrukce, havárie, změny vlastníka nebo provozovatele, zániku objektu nebo jiné okolnosti hodné zřetele, uzavře Zadavatel a Dodavatel dodatek ke smlouvě, který takovou změnu zohlední. Dodavatel nemá právo domáhat se plnění v objektu, který Zadavatel z objektivních důvodů přestane používat nebo náhrady za plnění, které nebylo možné dodat z důvodu nezpůsobilosti objektu. Tato případná změna je vyhrazenou změnou závazku ve smyslu § 100 odst. 1 zákona.“[1]

68. Navrhovatel svým návrhem brojí mj. proti citované vyhrazené změně závazku ze smlouvy, neboť má za to, že tato výhrada nesplňuje základní požadavky zákona. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že podmínky, za kterých je možné změnit závazek ze smlouvy, musí být stanoveny jednoznačně a předvídatelně, kdežto formulace uvedená v odst. 5.2 zadávací dokumentace pracuje s vágním pojmem „jiné okolnosti hodné zřetele“, který je dle navrhovatele neurčitý a zadavateli dává příliš široký prostor pro libovůli. Dle navrhovatele tak není zřejmé, jakým způsobem by se případná změna plnění měla promítnout do smluvního vztahu a staví tak dodavatele do situace, kdy tito nejsou schopni předvídat, jaké dopady by případná změna měla na jejich nabídku, cenu nebo samotný předmět plnění. Dle navrhovatele se neurčitost výhrady projevuje i v tom ohledu, že není zřejmé, jak se případné změny dotknou strážních a jak úklidových služeb, přičemž právě uvedené dle navrhovatele podtrhuje nesmyslnost a nezákonnost spojení uvedených služeb do jediné veřejné zakázky.

69. Zadavatel je pak přesvědčen, že výhrada dle odst. 5.2. zadávací dokumentace jasně vymezuje situace a rozsah změn závazku ze smlouvy, když se vztahuje na tři konkrétní situace, které (kromě havárií) bude dodavatel schopen předvídat, přičemž při případné změně závazku bude těmito situacemi vázán. Zadavatel dále uvádí, že tato výhrada nemění povahu zakázky a neumožňuje libovůli zadavatele v souvislosti s případnými změnami závazku ze smlouvy. Dle názoru zadavatele mají dodavatelé jistotu ohledně ceny a plnění, protože změny budou znamenat pouze poměrné zvýšení či snížení objemu služeb a ceny.

70. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat dostatečně konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jež je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž zadavatel nesmí odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet na dodavatele. Povinností zadavatele je vymezit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, tedy s potřebnou určitostí a dostatečně jednoznačně. Stěžejním kritériem pro stanovení zadávacích podmínek je tedy požadavek, aby tyto byly určité a jednoznačné, a dodavatelům tak umožňovaly učinit si jasnou představu o podmínkách účasti v zadávacím řízení, stejně tak o podmínkách plnění samotné veřejné zakázky. Zadavatel by proto při přípravě zadávacích podmínek neměl připustit, aby o výkladu určitého požadavku zadavatele vznikaly pochybnosti, resp. aby takto nepřípustně zadavatel přenášel svou odpovědnost za řádné zpracování zadávacích podmínek na dodavatele, potažmo tak vytvářel překážky hospodářské soutěže.

71. Úřad dále konstatuje, že k zákonnému stanovení zadávacích podmínek se úzce váže zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona, jež mimo jiné vyžaduje, aby veškeré podmínky a pravidla zadávacího řízení byly stanoveny jasným, srozumitelným, určitým a jednoznačným způsobem, tj. zadávací podmínky nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či pro jejich rozdílný výklad. Účelem takového postupu je nejen, aby všichni dodavatelé působící na relevantním trhu při vynaložení běžné péče mohli přesnému významu zadávacích podmínek rozumět a shodně je i interpretovat, ale rovněž i zajištění schopnosti zadavatele ověřit, zda podané nabídky stanovené podmínky splňují. Zásadou transparentnosti se ve své judikaturní činnosti již opakovaně zabývaly soudy, kdy např. v rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „KS v Brně“) č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012[2] bylo judikováno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“ Zadávací podmínky tedy musí být, s ohledem na dodržení zásady transparentnosti, nastaveny jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad, a nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně zpracovány.

72. Ustanovení § 100 odst. 1 zákona stanoví, že si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, jestliže jsou podmínky pro takovou změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Vyhrazená změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Komentářová literatura[3] k § 100 odst. 1 zákona uvádí, že „vyhrazenou změnou závazku zákon rozumí takovou změnu závazku po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, příp. rámcové dohody, kterou si zadavatel již předem vyhradil v zadávací dokumentaci. Z logiky věci se tak bude jednat o takové změny, které zadavatel již mohl předvídat při přípravě zadávací dokumentace. (…) Zadavatel, který si hodlá již v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku, má tak povinnost stanovit podmínky pro tuto změnu, které musí být vymezeny jednoznačně. Dle názoru autorů tohoto komentáře by jednoznačné vymezení podmínek případné budoucí změny závazku mělo spočívat v konkrétním uvedení podmínek, které když nastanou, dojde ke změně závazku.“ Obecně lze tedy shrnout, že podmínky pro změnu závazku a její obsah musí být v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeny, přičemž změnový mechanismus musí být určen dostatečně jasně a srozumitelně, aby z něj bylo patrno, čeho se má změna týkat a v důsledku čeho k ní má dojít. Princip vyhrazené změny závazku pak zjednodušeně řečeno spočívá v tom, že v zadávacích podmínkách musí být jednoznačně stanoveno, že když nastane určitá situace, změní se závazky smluvních stran určitým, předem definovaným způsobem; v případě vyhrazené změny závazku není prostor ani pro jednání mezi smluvními stranami (které by snad mělo obsah změny závazku upřesňovat), ani pro uplatnění libovůle zadavatele. Je tomu tak proto, že ust. § 222 odst. 2 zákona umožňuje změnit závazek ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku za podmínky, že taková změna byla vyhrazena podle § 100 odst. 1 zákona (bez dalšího). To znamená, že taková změna je fakticky limitována pouze dvěma podmínkami: nesmí dojít ke změně celkové povahy veřejné zakázky a podmínky pro změnu a její obsah musí být jednoznačně vymezeny. Za takové situace pak podmínka jednoznačnosti vymezení takové změny (a podmínek pro ni) nabývá stěžejního významu, protože představuje jedinou pojistku před nekontrolovatelnými a v zásadě neomezenými změnami závazků ze smlouvy, a tedy před znehodnocením celé původní soutěže o veřejnou zakázku. Zákon pochopitelně zadavateli nezapovídá měnit závazky ze smlouvy i předem jasně nestanoveným způsobem, to však pouze za splnění dalších omezujících podmínek (k tomu srov. zejm. § 222 odst. 4, 5 nebo 6 zákona) a nikoli v režimu § 222 odst. 2 zákona, resp. § 100 odst. 1 zákona.

73. V intencích shora uvedeného pak Úřad posoudil, zda obviněný stanovil zadávací podmínky v souladu s § 100 odst. 1 zákona a se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, když v odst. 5.2. zadávací dokumentace uvedl, že „[j]estliže se změní stav a způsob využívání objektů Zadavatele nebo jejich dispozice, například z důvodu rekonstrukce, havárie, změny vlastníka nebo provozovatele, zániku objektu nebo jiné okolnosti hodné zřetele, uzavře Zadavatel a Dodavatel dodatek ke smlouvě, který takovou změnu zohlední.“

74. Úřad uvádí, že výše citovaná zadávací podmínka stanoví, že zadavatel je oprávněn uzavřít s dodavatelem dodatek ke smlouvě v případě, že dojde ke změně ve stavu a způsobu užívání objektu zadavatele nebo ke změně jejich dispozice, a to například z důvodu rekonstrukce, havárie, změny vlastníka nebo provozovatele či zániku objektu, případně z důvodu jiné okolnosti hodné zřetele. Dle názoru Úřadu je výše uvedená výhrada změny závazku provedená zadavatelem nejednoznačná, k čemuž uvádí následující.

75. Zadavatel v rámci výhrady uvádí pouze příkladmý výčet událostí, resp. podmínek, za jakých může ke změně dojít, přičemž dále v této souvislosti používá neurčitý právní pojem „okolnosti hodné zřetele“, který dodavatelům neumožňuje předvídat, jaké další konkrétní situace mohou změnu závazku vyvolat. Úřad k tomu uvádí, že v případě „okolností hodných zřetele“ se jedná o subjektivní kritérium, jehož výklad je plně v dispozici zadavatele, přičemž změnové ustanovení zadávacích podmínek tak může být aplikováno zcela nepředvídatelně. S ohledem na právě uvedené se tak Úřad nemůže ztotožnit s argumentem zadavatele, že ve smyslu předmětné výhrady zadavatel nebude moct provést změnu závazku z žádného jiného důvodu než z těch, které jsou vyjmenovány v předmětné výhradě. Úřad v této souvislosti pak dodává, že rozhodovací praxe vylučuje, aby vyhrazená změna závazku byla formulována takovým způsobem, který dává zadavateli prostor pro libovůli či zásadní změnu původně požadovaného plnění.

76. Zadavatelem vymezená výhrada změny závazku ze smlouvy dle názoru Úřadu rovněž nespecifikuje, jaké části plnění mohou být změnou dotčeny (např. typ poskytovaných služeb, jejich objem a frekvence poskytování, počet pracovníků apod.) a jaký bude možný rozsah takového změny. Ze zadavatelem provedené výhrady není ani zcela jasné, jakým způsobem se případná změna promítne do ceny za poskytování služeb, když chybí jakýkoliv mechanismus pro úpravy ceny.

77. Pokud zadavatel argumentuje jednoznačností výhrady v souvislosti s jím uváděným příkladem týkajícím se rekonstrukce objektu a následným uzavřením určitých prostor či případným přidáním dalších prostor po ukončení rekonstrukce a číselným vyjádřením těchto změn, Úřad uvádí, že výše uvedený příklad je pouze jednou z mnoha v úvahu přicházejících situací, které mohou v souvislosti s využíváním objektů zadavatele nastat, přičemž ne všechny změny, které by v důsledku takovýchto situací mohly nastat (což ostatně sám naznačuje užitím slovního spojení pojem „jiné okolnosti hodné zřetele“), by bylo lze takto jednoduše kvantifikovat v tom smyslu, že zadavatel služby poptávat přestane nebo naopak nově poptávat začne. Nicméně ani v souvislosti s rekonstrukcí objektů není jednoznačně zřejmé, že zadavatel nebude chtít udržovat alespoň minimální objem poskytovaných služeb.

78. S ohledem na uvedené má Úřad za to, že zadavatelem provedená výhrada změny závazku ze smlouvy neodpovídá požadavkům na transparentnost, jednoznačnost a předvídatelnost, tudíž nenaplňuje účel institutu vyhrazené změny závazku ze smlouvy.

79. Navrhovatel se v návrhu vymezuje i vůči formulaci tzv. inflační doložky, když z uvedené výhrady dle navrhovatele není jasné, jak přesně má změna probíhat, jak budou podklady vyhodnocovány a z jakých konkrétních dat bude zadavatel vycházet. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel si ponechává ve svém uvážení přílišnou volnost, a to v tom ohledu, že může zvolit data, která mu v danou chvíli budou nejvíce vyhovovat. Navrhovatel dále poukazuje na to, že sám zadavatel připouští nejistotu ohledně budoucího vývoje inflace i uveřejněných smluv, z čehož dle navrhovatele vyplývá, že rozhodnutí zadavatele o změně závazku je závislé na nepředvídatelných okolnostech, přičemž takový přístup je neověřitelný a neslučitelný s požadavky zákona.

80. Zadavatel vymezil tzv. inflační doložku v čl. 12 „Objektivní podmínky, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny“ odstavci třetím zadávací dokumentace (dále jen „článek 12 zadávací dokumentace“) a to následujícím způsobem:

„Smluvní cena může být nejvýše jedenkrát ročně upravena z důvodu kladné průměrné roční míry inflace publikované Českým statistickým úřadem. Návrh na uplatnění zvýšení ceny z titulu inflace předkládá dodavatel, včetně uvedení publikovaných dat Českého statistického úřadu a dalších potřebných podkladů podle pokynů Zadavatele. Zadavatel posoudí, zda je návrh dodavatele oprávněný a rozhodne bez zbytečného odkladu o jeho akceptaci. Při posuzování návrhu bude Zadavatel vycházet z podkladů dodavatele, z publikovaných dat Českého statistického úřadu, z dat získaných průzkumem trhu a analýzou smluv publikovaných veřejnými Zadavateli v registru smluv. Zohlední strukturu dodávaných služeb a skutečný vliv míry inflace na náklady dodavatele. Zadavatel je oprávněn provést vlastní interní analýzy a ověření kalkulací dodavatele tak, aby uspokojil oprávněné požadavky nebo návrhy dodavatele a zároveň nepoškodil své ekonomické zájmy nebo zákon. Zadavatel není povinen akceptovat návrh na prosté navýšení fakturované částky o míru inflace podle dat Českého statistického úřadu.“[4]

81. Zadavatel pak ve vztahu k formulaci inflační doložky uvádí, že si jejím stanovením vyhrazuje právo odmítnout návrh dodavatele na zvýšení ceny, pokud růst indexu cen nesouvisí s předmětem plnění, a přestože nemůže předvídat budoucí vlivy (inflace, nové smlouvy, změny na trhu), považuje inflační doložku za jasnou, předvídatelnou a bez možnosti jeho libovůle v souvislosti s případnou změnou závazku ze smlouvy.

82. Úřad předně uvádí, že inflační doložka, stejně jakákoli jiná výhrada změny závazku ze smlouvy, musí být formulována jednoznačně a určitě již v zadávací dokumentaci a následně ve smlouvě, aby její uplatnění mohlo být považováno za tzv. vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy ve smyslu § 100 odst. 1 zákona.

83. V šetřeném případě ze zadavatelem provedené výhrady jasně vyplývá, že změna může být provedena z důvodu kladné průměrné roční míry inflace publikované Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“), a to maximálně jednou ročně.

84. Nejednoznačnost výhrady se dle názoru Úřadu nicméně projevuje v dalším obsahu článku 12 zadávací dokumentace, kde zadavatel stanovil, že pokud dodavatel bude chtít navýšit cenu plnění z důvodu kladné roční míry inflace, musí o to zadavatele požádat (a k této žádosti doložit zadavatelem požadované podklady), přičemž zadavatel je ve smyslu předmětné výhrady oprávněn v rámci posouzení oprávněnosti návrhu vycházet mj. z podkladů dodaných dodavatelem podle pokynů zadavatele, z dat získaných průzkumem trhu a analýzou smluv uveřejněných v registru smluv. Z uvedeného dle názoru Úřadu není jasné, z jakých dalších podkladů poskytnutých dodavatelem (vyjma dat publikovaných ČSÚ) by zadavatel při posuzování oprávněnosti návrhu na zvýšení ceny mohl vycházet, přičemž není ani zřejmé, z jakých konkrétních dat získaných průzkumem trhu a analýzou smluv uveřejněných v registru smluv by zadavatel při posuzování oprávněnosti návrhu dodavatele na zvýšení ceny z důvodu kladné průměrné roční míry inflace vycházel. Takto stanovené podmínky pro uplatnění výhrady jsou naprosto neurčité a zcela subjektivní, přičemž jsou odvislé od zcela nepredikovatelných úvah zadavatele, neboť dodavatelé neví, z jakých podkladů bude zadavatel ve výsledku vycházet (toto je evidentně ponecháno na úvaze zadavatele). Rovněž všechny výše zmíněné aspekty vstupující do rozhodování zadavatele o oprávněnosti návrhu dodavatele na zvýšení ceny v důsledku kladné průměrné roční míry inflace měly být zadavatelem jednoznačně specifikovány (je ovšem otázkou, zda v té podobě, kterou zadavatel zvolil, by mohlo být vše dostatečně přesně specifikováno - např. ve vztahu k analýze smluv uveřejněných v registru smluv o tom má Úřad pochybnosti, pročež za vhodnější postup by bylo možné považovat provázání výhrady změny závazku, tj. změny ceny nikoliv s celým spotřebitelským košem, ale např. s Indexem cen služeb zveřejněným rovněž Českým statistickým úřadem), aby Úřad mohl konstatovat, že inflační doložka byla zadavatelem vymezena v souladu se zákonem.

85. Úřad dále upozorňuje na dovětek předmětné výhrady, dle které zadavatel není povinen akceptovat návrh dodavatele na zvýšení ceny o míru inflace dle dat ČSÚ. Dle uvedeného je tedy zcela za úvaze zadavatele, zda takovému návrhu dodavatele vyhoví či nikoli. Dané ustanovení zadávacích podmínek tak dává prostor pro libovůli zadavatele, který by možnost uplatnění vyhrazené změny závazku mohl snadno ovlivnit, potažmo by ji dle svého uvážení mohl či nemusel vůbec připustit.

86. Úřad nepřehlédl, že v odst. 4.6. návrhu smlouvy je inflační doložka oproti zadávací dokumentaci formulována zkráceně (chybí pasáž o posuzování návrhu na základě podkladů získaných od dodavatele, dat z ČSÚ, dat získaných z průzkumu trhu nebo analýzou smluv uveřejněných v registru smluv a násl.)[5], nicméně tato jiná formulace výhrady na závěrech Úřadu v této souvislosti ničeho nemění, jelikož i zde je uvedeno, že zadavatel posoudí oprávněnost návrhu dodavatele na zvýšení ceny z důvodu kladné průměrné roční míry inflace.

87. S ohledem na uvedené má Úřad za to, že ani zadavatelem provedená výhrada změny závazku týkající se inflační doložky neodpovídá požadavkům na jednoznačnost a předvídatelnost výhrady ve smyslu § 100 odst. 1 zákona.

88. Vzhledem k výše uvedenému Úřad shledal, že zadavatel postupoval v rozporu s § 100 odst. 1 zákona, když v případě vyhrazených změn závazku dle odst. 5.2 a článku 12 zadávací dokumentace jednoznačně nevymezil podmínky pro takové změny a jejich obsah. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

K vymezení předmětu veřejné zakázky

89. Jak již bylo uvedeno výše, předmětem veřejné zakázky je zajištění strážních, bezpečnostních a úklidových služeb pro areály zadavatele (blíže k tomu viz body 2. a 3. tohoto rozhodnutí).

90. Navrhovatel v návrhu proti vymezení předmětu veřejné zakázky brojí, neboť je přesvědčen, že je vymezen příliš široce, a tudíž nezákonně. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že bezpečnostní a úklidové služby běžně zajišťují odlišní dodavatelé, čímž dochází k diskriminaci dodavatelů specializovaných pouze na jednu oblast poptávaných služeb a k omezení hospodářské soutěže. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že vymezením předmětu veřejné zakázky zadavatel nutí dodavatele k umělému sdružování či k využívání poddodavatelů.

91. Zadavatel s výhradou navrhovatele vůči vymezení předmětu veřejné zakázky nesouhlasí, když uvádí, že zadáním veřejné zakázky sleduje svůj legitimní zájem, a to uspokojení odůvodněných potřeb zadavatele na zajištění bezpečnosti a úklidu svých objektů, potažmo zájem na zajištění ochrany života, zdraví a majetku. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že spojení služeb ostrahy a úklidu je příkladem moderního přístupu k ochraně objektů, který reflektuje vzájemnou (funkční, místní i časovou) provázanost těchto oblastí a komplexní povahu zajištění bezpečnosti, přičemž kombinace těchto služeb v rámci plnění od jediného dodavatele je optimální pro zajištění hospodárnosti, efektivní koordinace, vyšší kvality a snížení administrativní zátěže.

92. K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad nejprve uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž zadavatel vázán zásadami zadávání veřejných zakázek uvedenými v § 6 zákona, mj. tedy i v § 6 odst. 2 zákona uvedenou zásadou zákazu diskriminace.

93. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 ve vztahu ke smyslu zásady zákazu diskriminace uvedl, že „smysl zmíněné zásady rovného zacházení a její opačné polohy v podobě zákazu diskriminace, k němuž se v oblasti veřejných zakázek blíže vyjadřoval i zdejší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152, publ. pod č. 1771/2009 Sb. NSS, www.nssoud.cz, spočívá souhrnně řečeno v zajištění konkurence mezi dodavateli, umožnění hospodářské soutěže a tím také dosáhnutí efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatelé většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu. Veškeré úkony zadavatele by proto měly být činěny takovým způsobem, aby zadávání veřejných zakázek bylo transparentní a byly při něm dodržovány zásady stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.“ NSS také zdůraznil, že zákaz diskriminace zahrnuje jak zákaz diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný, jiný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak zákaz diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé. Byť soudy dospěly k výše uvedeným závěrům v souvislosti se stanovováním kvalifikačních předpokladů, jsou tyto závěry obecně aplikovatelné na všechny postupy zadavatelů v zadávacím řízení včetně samotného vymezení předmětu veřejné zakázky.

94. V této souvislosti Úřad rovněž odkazuje na rozsudek KS v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010, jehož závěry potvrdil NSS rozsudkem č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011, ve kterém soud uvedl, že pokud by zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil příliš široce, v důsledku čehož by podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato jednotlivá plnění byla poptávána samostatně, mohl by zadavatel porušit jednu ze základních zásad zadávacího řízení zakotvenou v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ“), tj. zmíněnou zásadu zákazu diskriminace. Diskriminováni jsou v takovém případě ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna. Tímto způsobem také dochází k omezení konkurenčního prostředí. KS v Brně se v citovaném rozsudku vyjádřil též k podmínkám, za kterých je zadavatel povinen veřejnou zakázku na části rozdělit, když uvedl následující: „K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek, a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“

95. Objektivními dopady, které mohl požadavek na společné plnění mít na konkurenční prostředí dodavatelů, se zabýval též rozsudek KS v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, ve kterém se uvádí: „Jestliže tedy zadavatel, byť podle svého vlastního rozhodnutí, poptává plnění, které není plněním, jež je nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat společně, jako plnění jediné (společné), přitom podmínkám vycházejícím z takto nastavené poptávky, jež se projevuje v samotném vymezení předmětu veřejné zakázky, může vyhovět pouze velmi omezený počet dodavatelů (dokonce pouze jediný dodavatel, jak tvrdí žalobce), zatímco při oddělené zadavatelově poptávce po takto dle úvahy zadavatele spojeném plnění by se o zakázky v jednotlivých oblastech plnění mohl ucházet vyšší počet dodavatelů, přitom obě plnění jsou plněními, jež se jinak poskytují samostatně (tento fakt v daném případě může plynout už z toho, že na trhu podle tvrzení žalobce existuje vyšší počet dodavatelů, kteří poskytují buď jedno nebo druhé plnění v rámci spojeného celkového plnění), pak takový postup lze kvalifikovat jako diskriminační, odporující zásadám podávaným z § 6 ZVZ. Je tomu tak proto, že někteří z dodavatelů mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by plnění, které je zadavatelem poptáváno, mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, nehledě k tomu, že by je při zajištění efektivní soutěže o veřejnou zakázku mohli realizovat za podmínek pro zadavatele výhodnějších. […] pokud je předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce (lze-li plnění v něm zahrnuté dodávat samostatně a děje-li se tak v praxi) a v důsledku toho podává nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla plnění poptávána samostatně, vede to k diskriminaci těch dodavatelů, kteří by byli schopni podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna, bez ohledu na jejich možnost zajistit si subdodávky nebo podávat společnou nabídku; tím se totiž diskriminační účinek s vlivem na efektivní soutěžní prostředí, v němž se dodavatelé o veřejnou zakázku mají nacházet, nikterak neeliminuje.“

96. Dále KS v Brně judikoval ve svém rozsudku č. j. 62 Af 75/2013-109 ze dne 9. 10. 2014: „Je sice pravdou, že zadavateli svědčí významná míra autonomie ohledně vymezení plnění, které hodlá poptávat, a tedy ohledně vymezení předmětu veřejné zakázky, je však povinen i při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky dodržet ZVZ včetně zásady zákazu diskriminace (§ 6 ZVZ), (…) Za skrytou formu nepřípustné diskriminace, a tedy za porušení § 6 ZVZ, je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku takovým vymezením předmětu veřejné zakázky, je-li zřejmé, že ji mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Za kumulativního splnění právě uvedených dvou podmínek lze kvalifikovat zadavatelův postup jako diskriminační, odporující zásadám podávaným z § 6 ZVZ, neboť někteří z dodavatelů mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. (…) Pokud ZVZ zakazuje při zadávání veřejných zakázek diskriminaci (a to jak zjevnou, tak skrytou), je třeba dovodit, že zadavatel je povinen postupovat tak, aby tento zákaz respektoval a v zadávacím řízení se diskriminace nedopouštěl. Jestliže by zadavatel vymezením veřejné zakázky, konkrétně spojením nesouvisejících plnění, mohl porušit základní zásady zadávacího řízení, musí předmět veřejné zakázky vymezit buď úžeji, nebo umožnit podávání nabídek na části veřejné zakázky. Je-li jedinou možností, jak dosáhnout dodržení zásady zákazu diskriminace, rozdělení veřejné zakázky, a tuto možnost ZVZ výslovně připouští, je třeba takový postup (rozdělení veřejné zakázky z důvodu zabránění diskriminace) považovat za postup ZVZ uložený (obdobně v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.9.2014 ve věci sp. zn. 30 Af 80/2012).“

97. Obecně lze tedy uvést, že zadavatel má vynaložit veškeré úsilí k zajištění dostatečné hospodářské soutěže o veřejnou zakázku a k zabránění porušení zákona, resp. porušení zásady zákazu diskriminace, a to i za situace, kdy povinnost dělit předmět veřejné zakázky zákon neukládá. V tomto kontextu má tedy zadavatel šetřit, jak by se na daném trhu mohl projevit předmět veřejné zakázky, tj. zda předmět veřejné zakázky není vymezen natolik široce (byť se stále jedná o jednu veřejnou zakázku), že ho může dodávat pouze omezený počet dodavatelů, zatímco jeho jednotlivé části by bylo schopno dodat dodavatelů více; a zda plnění je nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat jako plnění jediné (společné). Tento přístup plyne jak ze samotného zakotvení zásady zákazu diskriminace, tak zejména z ustanovení § 36 odst. 1 zákona, dle kterého nelze stanovit zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně vytvářely překážky hospodářské soutěže.

98. Z komentářové literatury[6] se k ustanovení § 36 odst. 1 zákona podává následující: „Je tedy nesporné, že po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Nicméně případné omezení by mělo být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele. Jinými slovy, zadavatel může ve smyslu komentovaného odstavce 1 omezit hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku prostřednictvím zadávacích podmínek, ale musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, resp. že se nejedná o bezdůvodné přímé či nepřímé konkurenční zvýhodnění (protežování) určitého dodavatele či skupiny dodavatelů stanovenými zadávacími podmínkami.“

99. Úřad zároveň považuje za zásadní rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008 týkající se skryté (nepřímé) diskriminace, kde se uvádí, že již samotná podstata tohoto institutu vylučuje jakoukoli jeho mechanickou aplikaci a že není dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi vyžadované kvalifikační předpoklady měly na všechny potenciální uchazeče stejné dopady. Jako určitý korektiv mechanické aplikace tohoto institutu pak funguje „zjevná nepřiměřenost“.

100. Úřad zastává názor, že pokud je institut skryté (nepřímé) diskriminace aplikovatelný na všechny postupy zadavatelů, je stejně tak obecně aplikovatelný závěr o nemožnosti jeho mechanické aplikace. Vždy je tedy nutné při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil předmět veřejné zakázky, vzít v úvahu všechny okolnosti daného individuálního případu. Je tedy třeba zkoumat zejména dopad, který určité vymezení předmětu veřejné zakázky má na konkurenční prostředí, a důvody, které zadavatele k takovému vymezení vedly (a to zejména z pohledu technického a ekonomického), a tyto okolnosti následně posoudit jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti.

101. Ve světle výše uvedených závěrů vyplývajících z judikatury soudů Úřad posoudil postup zadavatele v souvislosti s vymezením předmětu veřejné zakázky, přičemž k tomu uvádí následující.

102. Úřad předně považuje za nezbytné zmínit, že zadavatel je právnickou osobou, která mj. spravuje sportovní areály, multifunkční halu a další sportovně-kulturní zařízení. V těchto objektech jsou pravidelně pořádány sportovní utkání, závody, koncerty a další hromadné akce s vysokou koncentrací návštěvníků, jejichž chování je v rámci sportovních či kulturních akcí vysoce specifické (zvýšení emoce, dynamický pohyb, vyšší hladina hluku, riziko konfliktů, vandalismu či znečištění). Je tedy zřejmé, že úklidové služby i služby ostrahy v tomto případě přesahují běžný režim správy standardních administrativních či veřejných budov. Právě uvedená skutečnost tak dle názoru Úřadu zakládá specifický charakter zadavatelem poptávaných služeb v rámci veřejné zakázky, který je nezbytné zohlednit při přezkumu zadavatelem stanoveného předmětu šetřené veřejné zakázky, kterým je, jak již bylo opakovaně zmíněno, komplexní zajištění strážních, bezpečnostních a úklidových služeb pro objekty zadavatele.

103. Úřad v této souvislosti uvádí, že úklidové služby a služby ostrahy představují standardní součást poskytování služeb facility managementu, které spočívají v kumulaci a integraci různého druhu činností směřujících k obstarání jednotného účelu, jakým je komplexní správa nemovitostí. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08631/2023/161 ze dne 14. 3. 2023 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0012/2023/VZ, v rámci kterého předseda Úřadu poukázal na skutečnost, že služby facility managementu mají na trhu relativně ustálené a rozvinuté postavení, a není proto důvod tyto služby zadavateli zapovídat. Z veřejně dostupných zdrojů je pak zřejmé, že služby facility managementu jsou běžně poptávány a nabízeny v rámci integrované správy budov různého charakteru, např. komerčních, administrativních, výrobních, ale i sportovních či kulturních objektů. V této souvislosti pak Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-21212/2023/500 ze dne 6. 6. 2023 vydané ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0469/2022/VZ, v rámci kterého Úřad na základě průzkumu trhu provedeného mezi celkem 34 poskytovateli služeb facility managementu konstatoval, že mj. služby ostrahy a služby úklidu nevybočují z okruhu služeb poskytovaných v rámci facility managementu, a lze tak v tomto smyslu považovat způsob vymezení předmětu šetřené veřejné zakázky za legitimní. Z uvedeného je tedy zřejmé, že na relevantním trhu působí velké množství subjektů, které se specializují na poskytování komplexních služeb facility managementu, v jejichž portfoliu poskytovaných služeb se ostraha a úklid vyskytují jako základní složky. Ačkoliv by se tedy v šetřeném případě mohl zdát rozsah poptávaných služeb složitější, nemění to nic na skutečnosti, že uvedené služby jsou z hlediska trhu běžně dostupné a dodavatelé je současně běžně nabízejí.

104. S ohledem na šíři trhu a množství subjektů, které poskytují služby facility managementu, tak Úřad argumentem a maiori ad minus dospěl k závěru, že nelze mít za to, že by požadavek zadavatele spočívající se společném poptávání služeb ostrahy a služeb úklidu nepřiměřeně narušoval hospodářskou soutěž.

105. Úřad dále v návaznosti odkazuje na odst. 4.2 zadávací dokumentace, ve kterém zadavatel uvedl následující důvody, jež ho vedly k nerozdělení veřejné zakázky na části[7]:

„Zadavatel se rozhodl nerozdělit veřejnou zakázku na části z důvodu vzájemné souvislosti poptávaného plnění i objektů. Rozdělení veřejné zakázky na části podle jednotlivých objektů by bylo způsobilé vyvolat nejen velké administrativní překážky, ale i rozdíly v kvalitě a nestabilitu a způsobilo by zadavateli nepřiměřeně velké ekonomické náklady. Dále je pro zadavatele klíčové, aby byly požadované služby ve všech objektech zajištěny jedním dodavatelem mimo jiné z důvodu nutnosti koordinace těchto služeb, interoperability procesů a technických řešení, sdílení zdrojů a/nebo možného využívání více objektů současně. V případě bezpečnostního incidentu je nezbytné, aby byly požadované služby zajišťované jedním dodavatelem – jedině tak je možné zajistit, aby byly zásahy efektivní, koordinované, cílené a včasné. Rozdělení zakázky podle objektů by znemožnilo zavést moderní a efektivní metody sdílení zdrojů napříč objekty.

Úklid je důležitou součástí zajišťování bezpečnosti, neboť představuje slabé místo, skrz které je možné přehlédnout výskyt nebezpečných látek či věcí, nebo takové věci do objektů neautorizovaně vnést. Pracovníci úklidu vstupují do bezpečnostně citlivých míst, musejí být seznámeni s bezpečnostními pravidly a být v případě potřeby musí kooperovat s pracovníky provádějícími strážní a jiné služby. Za další argument lze považovat zvýšené riziko a negativní zkušenosti s pácháním drobné kriminality ze strany pracovníků úklidu. V neposlední řadě je společné obstarávání ostrahy a úklidu v dnešní době rozšířeným postupem v rámci facility managmentu.

Rozdělení veřejné zakázky na části by tak vedlo k neúměrným administrativním i finančním nákladům, neslo s sebou zvýšené riziko nedostatečné kvality, přílišné fluktuace a nízké kvality pracovníků podílejících se na plnění předmětu veřejné zakázky a v konečném důsledku by bylo způsobilé zcela eliminovat požadovaný efekt veřejné zakázky – zajištění kompatibilního zabezpečení objektů zadavatele v souladu s požadavky a hrozbami 21. století.“

106. Úřad k tomu uvádí, že důvody, pro které se zadavatel rozhodl vymezit předmět veřejné zakázky spočívající v zajištění služeb ostrahy a služeb úklidu v objektech zadavatele jako jeden celek, považuje – s přihlédnutím ke specifickému charakteru těchto služeb (viz výše) – za objektivní a oprávněné.

107. Úřad dále v návaznosti na výše uvedené uvádí, že ač by bylo možné zadavatelem poptávané služby poptávat odděleně, neboť technicky oddělitelná bezpochyby jsou, teprve ve svém souhrnu představují integrovaný systém schopný naplnit zadavatelem zamýšlený účel v podobě zajištění bezpečnosti a úklidu ve svých objektech, resp. zajištění ochrany života, zdraví a majetku, tudíž jejich společné poptávání je oprávněné a má smysl s ohledem na účelnost a hospodárnost takovéhoto vymezení.

108. Ve světle výše uvedených závěrů ohledně specifické povahy zadavatelem poptávaných služeb, možností trhu a s přihlédnutím k odůvodnění potřeby zadavatele ve vztahu k poptávaným službám tak Úřad konstatuje, že předmět plnění šetřené veřejné zakázky nevybočuje z odůvodněných potřeb zadavatele, byl stanoven přiměřeně povaze tohoto typu služeb, a nelze tak v tomto ohledu shledat excesivnost vymezení předmětu plnění veřejné zakázky.

109. Úřad v této souvislosti akcentuje, že ačkoliv Úřad v nyní šetřené věci připustil, že zadavatel byl oprávněn zadávat služby ostrahy a služby úklidu společně, nelze uvedený závěr bez dalšího absolutizovat ani přenášet na jiné případy bez přihlédnutí ke konkrétním skutkovým okolnostem.

110. S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

K vlastnictví technických zařízení

111. V odst. 6.5 „Technická kvalifikace“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil mj. následující kritérium technické kvalifikace:

„Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona prokázáním realizace nejméně 3 významných služeb Ostrahy poskytnutých dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, kde předmětem služby bylo zajištění ostrahy na sportovní, kulturní či společenské akci společně se zajištěním vstupních kontrol včetně instalace a využití vlastních detektorů nebezpečných předmětů, kde návštěvnost přesáhla 5 000 osob“ (pozn. - zvýraznění provedeno Úřadem).

112. Navrhovatel považuje výše uvedený kvalifikační předpoklad za diskriminační. Navrhovatel je totiž přesvědčen, že zadavatel uvedenou zadávací podmínkou stanovil požadavek na výlučné vlastnictví detektorů nebezpečných předmětů a bezdůvodně tak ze soutěže vylučuje ty dodavatele, kteří při plnění referenční zakázky měli detektory k dispozici např. na základě nájmu či zápůjčky, což je v praxi běžný a legitimní způsob jejich užívání, který je potvrzen i rozhodovací praxí. Navrhovatel nadto podotýká, že pokud by byla argumentace zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách správná, tedy že zadavatel měl na mysli detektory, které si dodavatel musí zajistit vlastními prostředky, pak je třeba nahlížet na uvedenou zadávací podmínku jako na nejednoznačnou, neboť umožňuje dvojí výklad. V takovém případě by bylo třeba požadavek zadavatele vnímat jako neurčitý, tudíž v rozporu se zásadou transparentnosti a předvídatelnosti zadávacích podmínek.

113. Zadavatel k tomu uvádí, že smyslem předmětné zadávací podmínky je, aby dodavatelé v rámci prokázání splnění technické kvalifikace předkládali takové referenční zakázky, při jejichž plnění využívali vlastními silami obstarané detektory nebezpečných předmětů, nikoli zařízení poskytnutá zadavatelem, jelikož pro plnění šetřené veřejné zakázky zadavatel tato zařízení vybranému dodavateli nebude zajišťovat. Zadavatel pak je přesvědčen, že na základě výkladu dotčené zadávací podmínky nelze dovozovat, že by zadavatel požadoval, aby detektory byly ve vlastnictví dodavatele.

114. Technická kvalifikace představuje jeden ze základních nástrojů, jejichž prostřednictvím zadavatel ověřuje, zda je dodavatel objektivně způsobilý plnit veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu a kvalitě. Účelem technické kvalifikace pak zcela nepochybně není formalistické posuzování jednotlivých dílčích požadavků zadavatele, nýbrž reálné ověření odborných zkušeností a schopností dodavatele řádně zajistit plnění obdobného charakteru jako je plnění aktuálně poptávané. Z uvedeného důvodu je vhodné provádět teleologický výklad požadavků technické kvalifikace, tzn. že je třeba zohlednit smysl a účel těchto požadavků.

115. Pokud zadavatel v šetřeném případě v rámci požadavků technické kvalifikace požadoval prokázání zkušeností s poskytováním služeb ostrahy s využitím vlastních detektorů nebezpečných předmětů (bez dalšího upřesnění), je třeba tento požadavek vykládat v souladu s jeho smyslem a účelem. Úřad v této souvislosti uvádí, že účelem takového požadavku zcela zjevně není schopnost prokázat poskytnutí služeb ostrahy s využitím detektorů, ke kterým měl dodavatel vlastnické právo, ale potřeba prokázat, že dodavatel byl schopen poskytnout předmětné služby s využitím detektorů, které si obstaral vlastními silami (nikoli např. s využitím zařízení, která by poskytl objednatel služby).

116. S přihlédnutím k výše uvedenému je tedy třeba za „vlastní detektory“ považovat detektory, které si dodavatel zajistil vlastním organizačním, technickým či smluvním úsilím, tj. ať už na základě vlastnictví, nájmu nebo jiného právního titulu. Připustit pouze zužující výklad napadaného kvalifikačního předpokladu, tedy že dodavatel by musel prokázat zkušenost s poskytnutím služby ostrahy s využitím detektorů nebezpečných předmětů, které má ve výlučném vlastnictví, by znamenalo ryze formalistický postup jdoucí nad rámec jak znění zadávacích podmínek, tak jejich zřejmého účelu. Nadto by takový výklad nepřiměřeně omezoval hospodářskou soutěž, neboť by zvýhodňoval dodavatele s širokým vlastnickým portfoliem bezpečnostních zařízení před těmi dodavateli, kteří standardně využívají jinou formu zajištění těchto zařízení (což je v některých odvětvích běžná praxe).

117. Úřad tak u uvedeného technického kvalifikačního předpokladu neshledává žádnou nejasnost nebo neurčitost, jak se snaží dovodit navrhovatel. Zužující výklad prezentovaný navrhovatelem nepředstavuje pro svůj zjevný přepjatý formalismus reálnou alternativu, která by snad způsobovala nejasnost zadávacích podmínek. Nadto Úřad dodává, že zadavatel v této souvislosti neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.

118. Úřad v této souvislosti dodává, že zákon výslovně umožňuje dodavateli obrátit se na zadavatele v případě, že některé ustanovení zadávací dokumentace nepovažuje za dostatečně jasné, úplné či srozumitelné, s žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace. Smyslem tohoto institutu je zajistit, aby případné nejasnosti zadávací dokumentace byly odstraněný včas, a aby tak nedocházelo k jejich dodatečnému zpochybňování až v průběhu posuzování nabídek, jako je tomu v šetřeném případě. Pokud tedy navrhovatel shledával uvedenou zadávací podmínku nejasnou (přičemž Úřad má ze shora uvedených důvodů za to, že taková nejasnost by byla čistě subjektivního charakteru a měla by svůj původ nikoli v samotné zadávací podmínce, ale v jejím zcela chybném chápání navrhovatelem), měl zadavatele požádat o vysvětlení zadávací dokumentace.

119. S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

K nastavení hodnoticího kritéria „Kvalita navrhovaného řešení“

120. V odst. 10.1 „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny na základě jejich ekonomické výhodnosti, přičemž stanovil následující kritéria hodnocení a jejich váhy:

„Kritérium A1 Nejnižší rámcová nabídková cena služeb ostrahy na 48 měsíců včetně DPH s váhou 10 %

Kritérium A2 Nejnižší cena za 1 hodinu práce pracovníka ostrahy na pozici zasahující strážný nad rámec běžného výkonu služby s váhou 5 %

Kritérium A3 Nejnižší cena za 1 hodinu práce pracovníka ostrahy na pozici pořadatel nad rámec běžného výkonu služby s váhou 10 %

Kritérium A4 Ekonomická výhodnost úklidu s váhou 10 %

Kritérium B Kvalita navrhovaného řešení s váhou 65 %“.

121. V odst. 10.6 „Kritérium B – Kvalita navrhovaného řešení s váhou 65 %“ (dále jen „kritérium kvality ostrahy“) zadavatel mj. stanovil, že v rámci dotčeného kritéria »bude hodnoceno zpracování dokumentu Návrhu výkonu ostrahy (dále také „Návrh“), předloženého dodavatelem v jeho nabídce dle zadání v této kapitole. Pro oblast úklidu dodavatel Návrh výkonu nepředkládá.«

122. Navrhovatel proti zadavatelem stanoveným kritériím hodnocení v návrhu brojí, neboť má za to, že tato kritéria jsou nastavena nevyváženě. Navrhovatel nepovažuje za souladné se zákonem, že zadavatel hlavní váhu přisoudil kvalitě řešení v oblasti bezpečnosti, kdežto kvalita řešení v oblasti úklidu, přestože je rovněž součástí předmětu plnění, byla ze strany zadavatele zcela opomenuta. Navrhovatel uvádí, že takto formulované hodnocení není objektivní a transparentní a nadto deformuje soutěž, neboť bezdůvodně zvýhodňuje dodavatele bezpečnostních služeb.

123. Zadavatel ke stanovení kritérií hodnocení uvádí, že volba kritérií hodnocení a jejich vah je na jeho uvážení, pročež vzhledem k tomu, že kritéria mají jasný vztah k předmětu veřejné zakázky, jsou dle jeho názoru stanovena v souladu se zákonem, jsou objektivní a transparentní. Zadavatel podotýká, že váhy kritérií pak určil podle významu služeb, přičemž ostrahu považuje za klíčovou kvůli jejímu vlivu na ochranu zdraví, života a majetku, kde selhání může mít neodčinitelné následky.

124. Úřad předně uvádí, že vymezení kritérií hodnocení (a rovněž jejich váhy) zcela závisí na uvážení zadavatele, a to do té míry, že hodnoticí kritéria by měla být stanovena takovým způsobem, aby umožnila zadavateli vybrat nejvhodnější nabídku s ohledem na jeho požadavky a potřeby, a aby vyjadřovala nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality. Úřad v této souvislosti uvádí, že jeho úkolem není nahrazovat uvážení zadavatele vlastním pohledem na to, která kritéria jsou pro hodnocení veřejné zakázky vhodná a která nikoli, nýbrž pouze ověřit, zda nastavení kritérií hodnocení nepředstavuje exces či zjevnou nelogičnost, případně zda kritéria hodnocení nejsou v rozporu se základními zásadami veřejných zakázek. Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu k § 114 odst. 2 zákona[8], který v této souvislosti uvádí následující: „Je však nutné podotknout, že zákonodárce zadavateli s výjimkou odst. 3 komentovaného ustanovení neurčuje, na základě čeho má ekonomickou výhodnost nabídek v případě konkrétní veřejné zakázky posuzovat či jaká konkrétní kritéria má pro jejich hodnocení stanovit. Zadavatel je tak zásadně oprávněn sám určit, co je pro něj v případě konkrétní veřejné zakázky ekonomicky výhodné. Je to tedy výhradně zadavatel, kdo určuje, zda je pro něj ekonomicky nejvýhodnější plnění poskytované za nejnižší nabídkovou cenu či s nejnižšími náklady životního cyklu, nebo plnění, které se vyznačuje určitým poměrem kvality a ceny či nákladů životního cyklu. To samé pak platí pro určení konkrétních kritérií kvality, kdy je to opět pouze zadavatel, kdo je oprávněn stanovit, jaké aspekty kvality plnění jsou pro něj tak důležité, že je zohlední v hodnocení, a jakou jim přisoudí váhu.

(...)

Zadavatelé tak z pohledu ZZVZ například nemusí před stanovením hodnoticích kritérií a jejich vah činit průzkum trhu a zjišťovat, zda by nebylo vhodné zvolit jiná hodnoticí kritéria nebo jim přidělit jiné váhy, než zadavatel původně plánoval. Již vůbec pak není zadavatel povinen hodnoticí kritéria či jejich váhy přizpůsobovat potřebám jednotlivých dodavatelů, a to ani v případě, kdy jsou stanovená hodnoticí kritéria skutečně nevhodná, na což byl zadavatel upozorněn například prostřednictvím žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Naopak je zcela běžné, že některým dodavatelům budou zadavatelem stanovená kritéria hodnocení vyhovovat méně a některým více, přičemž takovou skutečnost nelze samu o sobě považovat za diskriminaci. Jde totiž o projev aktuální situace na daném trhu, (…).

ÚOHS je tak oprávněn posuzovat zejména to, zda stanovená kritéria hodnocení umožňují, aby dodavatelé byli schopni podat vzájemně porovnatelné nabídky, tedy zda jsou přesně specifikována, transparentně stanovena a na základě toho také zpětně přezkoumatelná. Právě na tyto aspekty by tak měli zadavatelé při stanovení hodnoticích kritérií klást zvláštní důraz.“

125. Zákon pak v souvislosti s vymezením kritérií hodnocení zadavateli v § 115 ukládá povinnost stanovit v zadávací dokumentaci pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují (a) kritéria hodnocení, (b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a (c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii, přičemž pokud zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu nebo jiný matematický vztah mezi jednotlivými kritérii hodnocení, uvede je v sestupném pořadí podle významu, který jim přisuzuje. Pokud zadavatel v rámci hodnocení nabídek hodlá stanovit kritéria kvality, tato musí souviset s předmětem plnění a vyjadřovat kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky (srov. § 116 odst. 1 zákona), nicméně z žádného ustanovení zákona nevyplývá, že by kritéria kvality měla nezbytně nutně pokrývat celý (veškerý) rozsah předmětu plnění. Jediným limitem při stanovení kvalitativních kritérií hodnocení tedy je, aby se tato objektivně vztahovala k předmětu plnění (jako celku nebo k jeho podstatným částem). Jinými slovy, pokud jsou kritéria kvality věcně svázána s předmětem, je jejich použití legitimní, i když nepokrývají každou jednotlivou část plnění předmětu zakázky. Uvedené pravidlo reflektuje skutečnost, že některé části plnění mohou mít pro zadavatele zásadní význam, ačkoli představují pouze dílčí segment zakázky. Zadavatel proto může zvolit kritérium hodnocení zaměřené na tu část plnění, u které předpokládá vyšší připadnou hodnotu nebo největší dopad na následné plnění veřejné zakázky.

126. V šetřeném případě zadavatel stanovil čtyři tzv. cenová kritéria a jediné kvalitativní kritérium, v rámci kterého zadavatel hodlá hodnotit kvalitu navrhovaného řešení v oblasti ostrahy, tj. kritérium kvality ostrahy. Zadavatel tedy zvolil jako jediné kvalitativní kritérium pouze kvalitu (návrhu) služeb v oblasti ostrahy. Vzhledem k tomu, že služby ostrahy jsou nedílnou součástí předmětu plnění (viz bod 2. tohoto rozhodnutí), je třeba konstatovat, že předmětné kritérium kvality naplňuje zákonné požadavky vyplývající z ustanovení § 116 odst. 1 zákona. Pokud pak zadavatel vyhodnotil, že kvalitativní rozdíly mezi dodavateli mohou být zásadní právě v oblasti ostrahy, zatímco plnění úklidových služeb je co do úrovně kvality standardizovanější či méně strategické, nelze na takovýto postup zadavatele nahlížet jako na nezákonný, nýbrž na logický, přiměřený a zcela legitimní.

127. Zároveň je třeba uvést, aniž by však navrhovatel cokoliv z právě uvedeného namítal, že napadané kritérium kvality ostrahy je v zadávací dokumentaci řádně popsáno a v zadávací dokumentaci je uveden i mechanismus, jak bude uvedené kritérium hodnoceno, tudíž jsou uvedeny všechny aspekty směřující k porovnatelnosti a ověřitelnosti nabídek. Je třeba také podotknout, že kritéria hodnocení jsou ve vztahu ke všem dodavatelům vymezena stejně, tudíž nezvýhodňují ani neomezují žádného dodavatele, a umožňují tak objektivní porovnání jednotlivých nabídek.

128. Úřad pak s přihlédnutím k výše uvedenému konstatuje, že v rámci nastavení kritérií hodnocení neshledal žádný zjevný exces, nepřiměřenost či prvek diskriminace, pročež nelze mít za to, že by zadavatelem stanovená kritéria hodnocení byla stanovena v rozporu se zákonem.

129. S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

K požadavku na předložení krycího listu v nabídce

130. V čl. 11 „Požadavky na podání, zpracování a členění nabídky“ zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že nabídka bude mj. obsahovat „doplněný Krycí list v Příloze č. 9“.

131. Navrhovatel návrhem uvedený požadavek zadavatele rozporuje, neboť má za to, že je nadbytečný a nezákonný, jelikož zákon takovouto povinnost, resp. takovýto dokument nezná. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že zadavatel uvedeným požadavkem zakládá stav netransparentnosti, jelikož není možné předvídat, jak by zadavatel postupoval v případě, že by nabídka obsahovala všechny požadované informace, avšak krycí list by nebyl předložen v zadavatelem požadované formě.

132. Dle zadavatele se však jedná o standardní praxi v rámci veřejných zakázek, kdy dodavatelé v rámci svých nabídek předkládají vyplněný krycí list. V této souvislosti pak zadavatel dodává, že nikde neuvedl, že by kvůli chybějícímu krycímu listu v nabídce dodavatele vyloučil ze zadávacího řízení, přičemž případné nedostatky v nabídce by primárně řešil v rámci institutu § 46 zákona.

133. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel je oprávněn v zadávací dokumentaci uvést doporučený způsob zpracování nabídky, tj. např. uvést, jaké dokumenty by nabídka měla obsahovat, zejména za účelem snadnější orientace v nabídkách, jak vyplývá z § 103 odst. 2 zákona (srov. rovněž § 37 odst. 2 zákona). Zákon nicméně výčet dokumentů, které může zadavatel po dodavatelích v souvislosti s předložením nabídky požadovat, nestanoví a požadavky na obsah nabídky tak jsou ponechány ve velké míře na rozhodnutí zadavatele, neboť on sám nejlépe ví, jaké podmínky účasti stanovil a co je pro jejich prokázání zapotřebí, tj. které náležitosti nabídky jsou z jeho pohledu pro posouzení a hodnocení nabídek podstatné. Proto pokud je požadavek na zpracování nabídky předem jasně a srozumitelně vymezen v zadávacích podmínkách a jeho účel odpovídá základním zásadám zadávání veřejných zakázek, nelze jej považovat za rozporný se zákonem.

134. Pokud tedy zadavatel v šetřeném případě stanovil povinnost předložit v nabídce krycí list (jako souhrnný dokument obsahující identifikační údaje dodavatele a základní parametry nabídky, včetně nabídkové ceny) a tento požadavek byl uveřejněn před podáním nabídek v zadávací dokumentaci, pak je takový požadavek zadavatele legitimní a pro dodavatele závazný. Dodavatelé jsou povinni respektovat zadávací podmínky, pokud nejsou v rozporu se zákonem, přičemž je třeba akcentovat, že požadavek zadavatele na předložení krycího listu v nabídce dodavatele žádné zákonné ustanovení neporušuje. V této souvislosti nelze uvažovat ani o případné diskriminaci či neúměrné administrativní zátěži dodavatelů, neboť jde o běžný nástroj sloužící ke zvýšení přehlednosti nabídky a nadto zadavatel dodavatelům poskytl vzorový dokument.

135. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná pouze o doporučený způsob zpracování nabídek, který toliko usnadňuje orientaci zadavatele v nabídkách při jejich posuzování a hodnocení, tj. čistě formální požadavek, nelze z důvodu jeho nedodržení dovozovat jakékoli negativní následky pro dodavatele, který by zadavatelem požadovaný způsob zpracování nabídky nedodržel, pokud by všechny rozhodné údaje (nezbytné pro posouzení a hodnocení nabídek) byly jinak v nabídce dotčeného dodavatele obsaženy. Jinými slovy, nerespektování doporučeného způsobu zpracování nabídek nemůže samo o sobě vést k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení [srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0036/2018/VZ-14938/323/JKt ze dne 22. 5. 2018 či rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05450/2024/500, sp. zn. ÚOHS-S0836/2023 ze dne 6. 2. 2024, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-13715/2024/161, ÚOHS-R0028/2024/VZ ze dne 3. 4. 2024].

136. S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

Shrnutí

137. S ohledem na vše výše uvedené tedy Úřad rozhodl o částech návrhu, které se týkají tvrzeného nezákonného vymezení předmětu veřejné zakázky, nezákonného požadavku na technickou kvalifikaci v souvislosti s detektory nebezpečných předmětů, nezákonného stanovení hodnoticích kritérií a nezákonného požadavku na předložení krycího listu v nabídce, tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tj. návrh v těchto částech zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

138. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

139. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 100 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona, když si v odst. 5.2 a článku 12 zadávací dokumentace vyhradil změny závazku, aniž podmínky pro tyto vyhrazené změny závazku a jejich obsah v zadávací dokumentaci dostatečně a jednoznačně vymezil. Jak se Úřad podrobněji vyjádřil již v části věnované odůvodnění výroku I., daná ustanovení zadávací dokumentace tak mj. dávají prostor pro libovůli zadavatele, kdy, resp. zda vůbec tyto vyhrazené změny závazku uplatní.

140. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

141. Výše uvedené znění ustanovení § 263 odst. 3 zákona bylo do zákona zakotveno novelou provedenou zákonem č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Tato změna ve vztahu k postupu rozpornému s § 66 a § 100 zákona výslovně zakotvila možnost uložení nápravného opatření mírnějšího, než jakým je zrušení celého zadávacího řízení.

142. V kontextu znění zákona po novele je tak primárním nápravným opatřením, které má Úřad použít v případech, že zadávací podmínky obsahují změnu závazku vyhrazenou v rozporu s § 100 zákona, právě zákaz uplatnění nezákonně vyhrazené změny závazku. Pouze v excesivních případech, kdy by takové nápravné opatření nebylo dostatečné (např. vzhledem k dopadům na výsledek zadávacího řízení), má Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Na základě uvedeného lze dovodit, že zákon v jeho současném znění předpokládá, že ačkoli dodavatel považuje vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy za rozpornou se zákonem (např. z důvodu její nejednoznačnosti, nedostatečnosti apod.), nabídku do daného zadávacího řízení podá a současně k Úřadu podá návrh na zákaz uplatnění této nezákonně vyhrazené změny závazku.

143. Úřad se tak zabýval tím, zda k provedení nápravy v šetřeném případě postačuje uložení zákazu uplatnění nezákonně vyhrazených změn závazku, nebo je nezbytné přistoupit ke zrušení celého zadávacího řízení. Pro toto posouzení je třeba vyhodnotit, zda nezákonná výhrada mohla ovlivnit okruh možných dodavatelů nebo průběh zadávacího řízení. K tomuto Úřad uvádí, že vzhledem k povaze předmětných vyhrazených změn závazku by jediným možným způsobem, kterým by mohlo v souvislosti s ní dojít k ovlivnění průběhu zadávacího řízení, bylo právě teoretické ovlivnění okruhu možných dodavatelů, resp. nabídek podaných v zadávacím řízení. Zadavatel v šetřeném případě nastavil obsah vyhrazených změn závazku a podmínky pro jejich uplatnění velmi obecně a nedostatečně jednoznačně. Uložení zrušení celého zadávacího řízení by ovšem bylo na místě spíše ve výjimečných situacích, kdy by nezákonně vymezená vyhrazená změna závazku (ať už sama o sobě či ve spojení s ne zcela vhodným vymezením předmětu plnění) natolik zatemnila předmět plnění, že by bylo pro dodavatele reálně problematické sestavit nabídku, a případně tak ovlivnila počet podaných nabídek. Taková situace ovšem v šetřeném případě nenastala, jelikož navrhovatelem napadené vyhrazené změny závazku dodavatelům neznemožňovaly pochopit, jak by měla vypadat jejich nabídka, resp. co by měli nacenit. Správným postupem dodavatele, který má zájem se zadávacího řízení účastnit, ale přitom se domnívá, že zadávací dokumentace zahrnuje změnu závazku vyhrazenou v rozporu s § 100 zákona, by přitom mělo být nabídku do zadávacího řízení sestavit způsobem, který by vyhrazenou změnu závazku nebral v potaz, nabídku podat a současně se před Úřadem domáhat zákazu uplatnění dané vyhrazené změny závazku. Tomu, že předmětné nezákonné výhrady změny závazku neměly vliv na okruh dodavatelů, nasvědčuje rovněž ta skutečnost, že v šetřeném zadávacím řízení podali nabídku celkem dva dodavatelé (a tento počet není vzhledem ke specifickému předmětu veřejné zakázky nestandardně nízký), přičemž zadavatel v této souvislosti neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Rovněž ani v případě navrhovatele pak nelze uvažovat o tom, že by to byla toliko některá z předmětných nezákonných výhrad, kvůli které svoji nabídku nepodal, neboť rozporoval rovněž požadavky zadavatele na vymezení předmětu veřejné zakázky, na technický kvalifikační předpoklad, na nastavení hodnocení a rovněž požadavek na předložení krycího listu v nabídce. Na základě uvedeného nemá Úřad za to, že by právě vyhrazené změny závazku byly rozhodným faktorem, pro který navrhovatel nepodal nabídku do zadávacího řízení.

144. Jak již bylo uvedeno výše, při volbě ukládaného nápravného opatření je třeba v první řadě uvažovat o zákazu uplatnění vyhrazené změny závazku a pouze tehdy, pokud by postup zadavatele spočívající ve vyhrazení změny závazku v rozporu s § 100 zákona představoval excesivní pochybení (zejm. pro důsledky na zadávací řízení), přistoupil by Úřad k uložení nápravného opatření spočívajícího v zrušení zadávacího řízení.

145. Úřad vzhledem k výše uvedenému konstatuje, že v daném případě nepředstavují změny závazku vyhrazené v rozporu s § 100 odst. 1 zákona legitimní důvod pro zrušení celého zadávacího řízení, pročež v řešeném případě považuje Úřad za postačující k provedení nápravy uložení nápravného opatření spočívajícího v zákazu uplatnění daných vyhrazených změn závazku, který uložil výrokem III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

146. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

147. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uložení nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

148. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění vyhrazených změn závazku, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

149. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

150. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění vyhrazených změn závazku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

151. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000740.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Mgr. Martin Čajka, advokát, 3ADVOKÁTI s.r.o., Nádražní 879/27, 702 00 Ostrava

2. Stratia s.r.o., Podolská 613/28, 147 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Totožně je výhrada formulována v odst. 1.10 návrhu smlouvy o zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby, která tvoří přílohu č. 13 zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“).

[2] Pozn. Úřadu: Ačkoliv byl citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ”), jsou jeho závěry aplikovatelné i za účinnosti zákona, což paušálně platí i o ostatní judikatuře k ZVZ, kterou je v tomto rozhodnutí argumentováno.

[3] JUDr. Vilém PODEŠVA a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer

[4] Inflační doložka je rovněž obsažena v odst. 4.6. návrhu smlouvy, a to v podobě prvních tří vět článku 12.

[5] „Smluvní cena může být nejvýše jedenkrát ročně upravena z důvodu kladné průměrné roční míry inflace publikované Českým statistickým úřadem. Návrh na uplatnění zvýšení ceny z titulu inflace předkládá Dodavatel, včetně uvedení publikovaných dat Českého statistického úřadu a dalších potřebných podkladů podle pokynů Zadavatele. Zadavatel posoudí, zda je návrh Dodavatele oprávněný a rozhodne bez zbytečného odkladu o jeho akceptaci.“

[6] Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 212

[7] Zadavatel tyto důvody obšírněji rozvádí ve vyjádření k návrhu (blíže viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí)

[8] viz PODEŠVA, V. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. [Systém ASPI] Praha: Wolters Kluwer, 2016.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: