číslo jednací: 46103/2025/500
spisová značka: S0452/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Dodávka a instalace vysílacích bodů
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky
  2. Pramacom Prague spol. s r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 11. 12. 2025 (výroky I., III., IV. a V. rozhodnutí)
• Související rozhodnutí: 46103/2025/500; 02745/2026/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0452/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-46103/2025/500

Brno 25. 11. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 6. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha,
• navrhovatel – Pramacom Prague spol. s r.o., IČO 18630782, se sídlem Na pískách 1667/36, 160 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a instalace vysílacích bodů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024381 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2025 pod ev. č. 283149-2025,  

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Dodávka a instalace vysílacích bodů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024381 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2025 pod ev. č. 283149-2025, v rozporu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když si v čl. XIII odst. 1 písm. b) přílohy č. 1 „Závazný vzor smlouvy“ zadávací dokumentace vyhradil změnu závazku spočívající v prodloužení doby plnění mj. „při vzniku překážky na straně Objednatele (neposkytnutí dostatečné součinnosti), kdy je plnění Smlouvy na jednání Objednatele závislé a je jimi podmíněno“, aniž podmínky pro tuto vyhrazenou změnu závazku a její obsah v zadávací dokumentaci dostatečně a jednoznačně vymezil tak, aby se odvíjela od objektivních skutečností.

II.

Návrh navrhovatele – Pramacom Prague spol. s r.o., IČO 18630782, se sídlem Na pískách 1667/36, 160 00 Praha – ze dne 27. 6. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a instalace vysílacích bodů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024381 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2025 pod ev. č. 283149-2025,  se s výjimkou části, která směřuje proti vyhrazené změně závazku spočívající v prodloužení doby plnění a o které bylo rozhodnuto výrokem I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky,IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, cit. zadavateli ukládá zákaz uplatnění vyhrazené změny závazku spočívající v prodloužení doby plnění „při vzniku překážky na straně Objednatele (neposkytnutí dostatečné součinnosti), kdy je plnění Smlouvy na jednání Objednatele závislé a je jimi podmíněno“ dle čl. XIII odst. 1 písm. b) přílohy č. 1 „Závazný vzor smlouvy“ zadávací dokumentace veřejné zakázky „Dodávka a instalace vysílacích bodů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024381 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2025 pod ev. č. 283149-2025.

IV.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky,IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha– se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0452/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Pramacom Prague spol. s r.o., IČO 18630782, se sídlem Na pískách 1667/36, 160 00 Praha – ze dne 27. 6. 2025na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů citovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Dodávka a instalace vysílacích bodů“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024381 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2025 pod ev. č. 283149-2025.

V.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky,IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 30. 4. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“, příp. „ZZVZ“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka a instalace vysílacích bodů“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024381 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2025 pod ev. č. 283149-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle části 2. písm. a) zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky »dodávka a instalace vysílacích bodů pro rozvoj sítě koncových prvků varování a informování v digitálním radiovém formátu DMR (dále také „vysílače“) v celkovém rozsahu max. 136 vysílačů (viz samostatná Část 1, Část 2, Část 3, Část 4, Část 5 a Část 6). Jedná se o plnění, u kterého se předpokládá, že bude zcela nebo z části realizováno v rámci projektu „Rozvoj sítě koncových prvků varování a informování v podmínkách HZS ČR CZ.31.2.0/0.0/0.0/23_097/0010658“, který bude financován Evropskou unií – operace podporovaná z RRF«.

3.             Zadávací dokumentace v části 2. uvádí, že předmět veřejné zakázky je v souladu s § 101 zákona rozdělen na 6 samostatných částí:

• část 1: Dodávka a instalace vysílacích bodů v oblasti krajů Královéhradeckého, Ústeckého a Libereckého (dále jen „část 1 VZ“) v rozsahu 25 ks za celou oblast.
• část 2: Dodávka a instalace vysílacích bodů v oblasti krajů Karlovarského, Plzeňského a Jihočeského (dále jen „část 2 VZ“) v rozsahu 20 ks za celou oblast.
• část 3: Dodávka a instalace vysílacích bodů v oblasti kraje Středočeského a hlavního města Prahy (dále jen „část 3 VZ“) v rozsahu 26 ks za celou oblast.
• část 4: Dodávka a instalace vysílacích bodů v oblasti krajů Vysočina a Pardubického (dále jen „část 4 VZ“) v rozsahu 20 ks za celou oblast.
• část 5: Dodávka a instalace vysílacích bodů v oblasti krajů Olomouckého a Jihomoravského (dále jen „část 5 VZ“) v rozsahu 24 ks za celou oblast.
• část 6: Dodávka a instalace vysílacích bodů v oblasti krajů Moravskoslezského a Zlínského (dále jen „část 6 VZ“) v rozsahu 21 ks za celou oblast.

4.             Dle části 4. zadávací dokumentace předpokládaná hodnota činí 12 578 875 Kč bez DPH pro část 1 VZ, 10 063 100 Kč bez DPH pro část 2 VZ, 13 082 030 Kč bez DPH pro část 3 VZ, 10 063 100 Kč bez DPH pro část 4 VZ, 12 075 720 Kč bez DPH pro část 5 VZ a 10 566 255 Kč bez DPH pro část 6 VZ.

5.             Zadavatel obdržel dne 2. 6. 2025 námitky navrhovatele Pramacom Prague spol. s r.o., IČO 18630782, se sídlem Na pískách 1667/36, 160 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

6.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 17. 6. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), námitky navrhovatele v plném rozsahu odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 27. 6. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel podaným návrhem brojí proti zadávacím podmínkám, a to proti požadavkům na technickou kvalifikaci dodavatelů, proti nastavení části smluvních podmínek, proti technické specifikaci předmětu plnění, pokud jde o požadavky na prvky anténních systémů, a proti riziku vzniku zadavatelem zaviněného stavu proprietárního uzamčení (vendor lock-in), přičemž v plném rozsahu odkazuje na obsah námitek. Navrhovatel je přesvědčen, že stanovené požadavky na technickou kvalifikaci týkající se zkušeností s dodávkami digitální radiové sítě (resp. systému) ve standardu ETSI, obdobně jako požadavky na zkušenosti a odbornou způsobilost člena realizačního týmu „Projektant radiové sítě“, jsou nepřiměřené, diskriminační a bezdůvodně omezují okruh dodavatelů. Ve vztahu k nastavení smluvních podmínek týkajících se délky doby pro realizaci plnění má pak navrhovatel za to, že se jedná o excesivní smluvní podmínky, které pro dodavatele představují až příliš vysoké ekonomické riziko, a rovněž že smluvní podmínky obsahují nedostatečně jednoznačně vymezenou vyhrazenou změnu závazku. Technická specifikace části požadovaného plnění „všesměrová offsetová anténa (jednodipólová) VHF“ obsahuje mj. požadavek na minimální zisk antény, přičemž dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně neodůvodnil, proč je požadovaný minimální zisk antény zásadní pro plnění veřejné zakázky. Navrhovatel jím uváděné riziko vzniku zadavatelem zaviněného stavu vendor lock-in spatřuje v nutnosti budoucího provedení zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění, ve kterém bude vybraný dodavatel z nynějšího zadávacího řízení oproti ostatním dodavatelům zvýhodněn. Navrhovatel rovněž poukazuje na to, že rozhodnutí o námitkách je zcela nepřezkoumatelné, jelikož v něm zadavatel dostatečně neodůvodnil své požadavky promítnuté v zadávacích podmínkách a nezabýval se skutečnou podstatou jednotlivých námitek.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

9.             Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 27. 6. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

10.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

11.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 1. 7. 2025.

12.         Dne 7. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“ nebo „vyjádření k návrhu“), v rámci kterého byl Úřadu ve smyslu § 262a zákona zajištěn přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, které se vztahují k zadávacímu řízení.

13.         K požadavku na zkušenost s dodávkou digitální radiové sítě ve standardu ETSI zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že ETSI je oficiální organizací Evropské unie zajišťující standardizaci v oblasti telekomunikací, a to včetně standardizace technologie DMR, která je předmětem veřejné zakázky. K požadavkům na „projektanta radiové sítě“ zadavatel uvádí, že důvodem pro jeho požadavky je skutečnost, že tento projektant bude vypracovávat implementační dokumenty, a poukazuje na souvztažnost se stanovenými požadavky. K rozporovaným smluvním podmínkám odkazuje na rozhodnutí o námitkách a svoji argumentaci dále rozvíjí. Dále se vyjadřuje ke svým požadavkům na prvky anténních systémů a v závěru vyjádření odkazuje na podaná vysvětlení zadávací dokumentace a na obsah rozhodnutí o námitkách.

14.         Usnesením ze dne 14. 7. 2025 Úřad zadavateli určil lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

15.         Dne 21. 7. 2025 zaslal Úřad účastníkům zadávacího řízení žádost o sdělení z téhož dne (dále jen „žádost o sdělení“) za účelem zjištění informací týkajících se nastavení technické specifikace, resp. požadavků na všesměrovou offsetovou (jednodipólovou) anténu VHF. Konkrétně se Úřad účastníků dotázal, jakou konkrétní všesměrovou offsetovou anténu VHF účastnící nabídli v zadávacím řízení a jaké další antény na relevantním trhu dle jim dostupných informací splňují požadavky stanovené zadavatelem.

16.         Dne 24. 7. 2025 Úřad obdržel odpověď na žádost o sdělení od účastníka zadávacího řízení TELEKOMUNIKACE A SERVIS, a.s., IČO 25911937, se sídlem Bavorská 856/14, 155 00 Praha (dále jen „TELEKOMUNIKACE A SERVIS“).

17.         Dne 25. 7. 2025 Úřad obdržel odpověď na žádost o sdělení od účastníka zadávacího řízení TTC MARCONI s. r. o., IČO 48591254, se sídlem Třebohostická 987/5, 100 00 Praha (dále jen „TTC MARCONI“).

18.         Dne 28. 7. 2025 Úřad obdržel odpověď na žádost o sdělení od účastníka zadávacího řízení MASTER IT Technologies, a.s., IČO 27851931, se sídlem Výstavní 1928/9, 702 00 Ostrava (dále jen „MASTER IT“).

19.         Dne 28. 7. 2025 Úřad rovněž obdržel odpověď na žádost o sdělení od účastníka zadávacího řízení Colsys s.r.o., IČO 14799634, se sídlem Buštěhradská 109, 272 03 Kladno-Dubí (dále jen „Colsys s.r.o.“).

20.         Usnesením ze dne 25. 7. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu pro doplnění informací (dále jen „usnesení ze dne 25. 7. 2025“). Konkrétně Úřad zadavatele vyzval k podání dalšího sdělení stran požadavků na technickou kvalifikaci, pokud jde o dřívější zkušenosti s dodávkami ve standardu ETSI, požadavků na člena týmu „Projektant radiové sítě“, implementační dokumentaci a k plánu předpokládané realizace plnění.

21.         Dne 1. 8. 2025 Úřad obdržel v reakci na usnesení ze dne 25. 7. 2025 doplnění vyjádření zadavatele ze dne 1. 8. 2025 (dále jen „doplnění vyjádření zadavatele“). Obsah doplnění vyjádření zadavatele Úřad shrnuje v příslušné části tohoto rozhodnutí věnované právnímu posouzení.

22.         Usnesením ze dne 14. 8. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

23.         Rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

24.         Zadavatel se ve lhůtě určené usnesením Úřadu ze dne 14. 8. 2025 ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

25.         Dne 21. 8. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“). Navrhovatel trvá na tvrzeních uvedených v návrhu, nadto nesouhlasí s postupem Úřadu, když vydal usnesení ze dne 25. 7. 2025, a obšírně rozvádí, proč by bylo v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu, pokud by Úřad informace zjištěné z vyjádření zadavatele nebo doplnění vyjádření zadavatele zohlednil při rozhodování o věci samé. Krom toho se navrhovatel vyjádřil k odpovědím oslovených subjektů na žádost o sdělení, ze kterých dle jeho názoru vyplývá, že dodavatelem požadované plnění není běžně dostupné na trhu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

26.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. K tomu Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

27.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

28.         Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel musí ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

29.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené 1. podmínky průběhu zadávacího řízení, 2. podmínky účasti v zadávacím řízení, 3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, 4. pravidla pro hodnocení nabídek, 5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

30.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

31.         Podle § 37 odst. 1 písm. c) zákona může zadavatel jako podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky.

32.         Podle § 79 odst. 1 věty první zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

33.         Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže

34.         Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

35.         Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

36.         Podle § 100 odst. 1 zákona si může zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek.

37.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 248 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

38.         Podle § 248 odst. 1 zákona Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zadavatelem. Dozor Úřad vykonává rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem.

39.         Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

40.         Podle § 265 písm. a) Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Některé skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

41.         Předmět plnění je v části 2. zadávací dokumentace specifikován mj. takto: »Zajištění dodávky vysílacích bodů pro DMR – mezinárodně standardizovaný vysílací formát pro systémy radiostanic, vysílání simulcast, šifrovaný digitální přenos, přenosový protokol s bezpečnostními kontrolami, přenos diagnostiky koncových prvků varování na krajské operační a informační středisko (déle také „KOPIS“) a přenos mluveného slova z KOPIS.«

42.         V článku 10.3 písm. b) zadávací dokumentace stanovuje, že splnění technické kvalifikace prokáže dodavatel, který mj. předloží „seznam členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli) a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci – fyzických osob odpovědných za poskytování příslušných dodávek dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona.“ Zadavatel přitom požaduje, aby seznam obsahoval minimálně následující členy týmu: vedoucí realizačního týmu (odpovědný za realizaci veřejné zakázky), specialista pro radiové sítě (odpovědný za konfiguraci radiové sítě), projektant radiové sítě (odpovědný za vypracování zjednodušené prováděcí projektové dokumentace a dokumentace skutečného provedení) a specialista kybernetické bezpečnosti (odpovědný za kybernetickou a fyzickou bezpečnost při realizaci veřejné zakázky).

43.         Dne 20. 5. 2025 zadavatel na profilu zadavatele uveřejnil vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 z téhož dne (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“).

44.         Dne 23. 5. 2025 zadavatel na profilu zadavatele uveřejnil vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 z téhož dne (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“).

45.         Dne 27. 5. 2025 zadavatel na profilu zadavatele uveřejnil vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 z téhož dne (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“).

46.         Dne 29. 5. 2025 zadavatel na profilu zadavatele uveřejnil vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 z téhož dne (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 4“).

47.         Zadávací dokumentace v části 15. uvádí, že lhůta pro podání nabídek je zveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek a na profilu zadavatele. Dle oznámení o zahájení zadávacího řízení, které bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024381, byla lhůta pro podání nabídek stanovena na 9:00 dne 6. 6. 2025, přičemž žádným z vysvětlení zadávací dokumentace nedošlo k jejímu prodloužení.

48.         Z Úřadu zpřístupněného elektronického nástroje je zřejmé, že ve lhůtě pro podání nabídek do zadávacího řízení podali nabídku čtyři dodavatelé.

K výroku I. rozhodnutí

K nedostatečně vymezené vyhrazené změně závazku

49.         Návrh smlouvy v čl. XIII. odst. 1 písm. b) obsahuje sjednání vyhrazené změny závazku ve smyslu § 100 odst. 1 zákona spočívající v prodloužení doby plnění, a to mj. „při vzniku překážky na straně Objednatele (neposkytnutí dostatečné součinnosti), kdy je plnění Smlouvy na jednání Objednatele závislé a je jimi podmíněno“ (dále jen „vyhrazená změna závazku“).

50.         V čl. XIII. odst. 1 písm. b) návrhu smlouvy je pak rovněž stanoveno, že „[v] případě, že nastane některá ze skutečností uvedených v tomto písmenu, tak o této vyhrazené změně závazku smluvní strany uzavírají dodatek Smlouvy. Smluvní strana, která bude mít zájem na uzavření dodatku, doloží nastání/trvání nepředvídatelných a neodvratitelných okolností nebo předloží popis a zdůvodnění překážek na straně třetích osob či orgánů veřejné moci anebo předloží popis a zdůvodnění neposkytnutí dostatečné součinnosti; přičemž Objednatel není povinen žádosti vyhovět. V případě vyhovění žádosti na uzavření dodatku Smlouvy se doba plnění prodlužuje úměrně (o celou dobu) k prokázané době nastání (trvání) předmětných překážek.“

51.         Navrhovatel ve svém návrhu a námitkách brojí mj. proti vyhrazené změně závazku. V kontextu s tvrzenou nezákonností (resp. extensivností) smluvních podmínek (navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel požaduje předložení plánu předpokládané realizace plnění, aniž by jakkoliv upravil proces schválení tohoto plánu, v důsledku čehož mu může být podstatně zkrácena doba plnění – v podrobnostech viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvádí, že dané smluvní ustanovení, tj. předmětná vyhrazená změna závazku, nijak nenapravuje nezákonnost smluvních podmínek týkající se plánu předpokládané realizace plnění, resp. případné prodlení způsobené procesem schvalování tohoto plánu a v důsledku toho vzniklé sankce. Rovněž v této souvislosti poukazuje na nejednoznačnost vymezení vyhrazené změny závazku spočívající v prodloužení doby plnění. Dle navrhovatele zadavatel neuvedl konkrétní situace, v jejichž důsledku by k tomuto prodloužení doby plnění mělo dojít. Takové nedostatečné vymezení ponechává prostor pro libovůli zadavatele, který může dobu plnění prodloužit vybranému dodavateli, kterého subjektivně preferuje, ale jinému vybranému dodavateli za stejných okolností dobu plnění prodloužit nemusí.

52.         V rozhodnutí o námitkách zadavatel odkázal na odpověď č. 7 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, na odpověď č. 10 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 a na odpověď č. 4 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 a vyjádřil svůj nesouhlas s námitkou navrhovatele, jelikož návrh smlouvy dle něj vymezuje jednoznačně podmínky pro vyhrazenou změnu závazku tak, aby dodavatelé nebyli vystaveni nepřiměřenému podnikatelskému riziku.

53.         Vyjádření zadavatele k návrhu ve vztahu k vyhrazené změně závazku neuvádí žádné nové skutečnosti, pouze odkazuje na rozhodnutí o námitkách a konstatuje, že čl. XIII. odst. 1 písm. b) návrhu smlouvy jednoznačně vymezuje podmínky pro změnu závazku ze smlouvy tak, aby dodavatelé nebyli vystaveni nepřiměřenému podnikatelskému riziku.

54.         V odpovědi č. 7 z vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zadavatel na dotaz, který je obsahově obdobný podaným námitkám, odpověděl, že »[z]adavatel nesouhlasí s názorem tazatele, že „vyhrazená změna závazku dle čl. XIII odst. 1 písm. b) Smlouvy je stanovena v rozporu s § 100 odst. 1 ZZVZ, když podmínky umožňující prodloužení doby plnění toto ustanovení nevymezuje jednoznačně“. Zadavatel je přesvědčený, že čl. XIII odst. 1 písm. b) Smlouvy jednoznačně vymezuje podmínky pro změnu závazku ze smlouvy, a je tudíž plně v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že tazatelem předkládaný konstrukt o libovůli Zadavatele je samotným tazatelem vnímán jako absurdní (viz citace z dotazu: „Ad absurdum přitom nelze vyloučit ani stav, kdy v důsledku libovůle na straně Zadavatele […]“). Zadavatel nebude měnit čl. III. odst. 4 a nebude prodlužovat dobu plnění v čl. IV odst. 1 Smlouvy«.

55.         V odpovědi č. 10 z vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 reagoval zadavatel na dotaz, kolik času si zadavatel vyhrazuje pro schválení plánu předpokládané realizace plnění, a to následujícím způsobem: „Zadavatel si vyhrazuje nejkratší možný čas nezbytný pro koordinaci přítomnosti Dodavatele v lokalitě s majitelem/správcem objektu.“

56.         Odpověď č. 4 z vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 se pak netýkala předmětné vyhrazené změny závazku, nýbrž požadavku tazatele na prodloužení doby plnění v délce 3 měsíců od nabytí účinnosti smlouvy stanovené čl. IV. odst. 1 návrhu smlouvy a na prodloužení doby, kdy prodlení dodavatele s předáním plnění představuje podstatné porušení smlouvy, která je v čl. XII odst. 7 písm. a) návrhu smlouvy stanovena na 10 dní. Pro úplnost ovšem Úřad uvádí i tuto odpověď: „Zadavatel je vázán podmínkami poskytnutí finančních zdrojů pro realizaci této veřejné zakázky (viz odst. 2 preambule Smlouvy). Čas na realizaci, stanovený v čl. IV odst. 1 Smlouvy, byl stanoven Zadavatelem jako nejdelší možný, tak, aby zároveň byly naplněny podmínky financování. Zadavatel z tohoto důvodu nebude měnit lhůty uvedené ve Smlouvě.“

57.         K samotné vyhrazené změně závazku Úřad v obecné rovině uvádí následující. Ustanovení § 100 odst. 1 zákona stanovuje, že si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, jestliže jsou podmínky pro takovou změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Vyhrazená změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Komentářová literatura[1] k § 100 odst. 1 zákona uvádí, že „vyhrazenou změnou závazku zákon rozumí takovou změnu závazku po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, příp. rámcové dohody, kterou si zadavatel již předem vyhradil v zadávací dokumentaci. Z logiky věci se tak bude jednat o takové změny, které zadavatel již mohl předvídat při přípravě zadávací dokumentace. (…) Zadavatel, který si hodlá již v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku, má tak povinnost stanovit podmínky pro tuto změnu, které musí být vymezeny jednoznačně. Dle názoru autorů tohoto komentáře by jednoznačné vymezení podmínek případné budoucí změny závazku mělo spočívat v konkrétním uvedení podmínek, které když nastanou, dojde ke změně závazku.“ Obecně lze tedy shrnout, že podmínky pro změnu závazku a její obsah musí být v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeny, přičemž změnový mechanismus musí být určen dostatečně jasně a srozumitelně, aby z něj bylo patrno, čeho se má změna týkat a v důsledku čeho k ní má dojít. Pokud má být přijetí vyhrazené změny podmíněno pouze rozhodnutím zadavatele, musí být jednoznačně stanoveno, za jakých okolností, které v průběhu realizace veřejné zakázky nastanou, bude změnové ujednání aktivováno. Je tomu tak proto, aby podobu možných změn ve smlouvě znali dodavatelé již od počátku zadávacího řízení a mohli tomu přizpůsobit svoji nabídku.

58.         K tomu, kdy může i obecně formulovaná výhrada naplňovat požadavky zákona, se vyjádřil předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. R0035/2018/VZ-14930/2018/321/ZSř ze dne 22. 5. 2018, v němž konstatoval, že „[v]ýhrada může být formulována i obecně, neboť může být obtížné předem definovat veškeré uvažované případy, které mohou nastat, musí z ní však být jednoznačně seznatelné, na jaké situace dopadá. Na základě předběžného posouzení věci sděluji, že výhradu považuji za sice velmi obecnou, ale (pro určité případy) dostatečně a jednoznačně vymezenou“. Z uvedeného je zřejmé, že ne každá obecně formulovaná vyhrazená změna závazku je nezbytně v rozporu se zákonem, avšak vždy je třeba individuálně posuzovat konkrétní skutkové okolnosti. V zadávacím  řízení řešeném právě citovaným rozhodnutím předsedy se taktéž jednalo o výhradu spočívající v možném prodloužení termínu plnění, ale zadavatel v rámci zadávací dokumentace specifikoval, že danou výhradu lze uplatnit pouze za současného naplnění několika podmínek: „a. Vznik objektivních překážek bránících vybranému uchazeči v plnění jeho závazku, b. překážky nastaly ze strany vyjmenovaných osob, tj. ze strany dotčených orgánů státní správy, ze strany vlastníků dotčených parcel, vlastníků (správců) inženýrských sítí, popřípadě vlastníků dotčených objektů, c. překážkám vybraný uchazeč jednající s náležitou péčí nemohl zabránit a d. termín plnění se prodlužuje o dobu trvání těchto překážek“. Z uvedeného je zřejmé, že ačkoliv zadavatel v uvedeném případě neuvedl konkrétní výčet případů, kdy dojde k prodloužení doby plnění, specifikoval jednoznačně podmínky (stojící mimo něj), při jejichž naplnění k prodloužení doby plnění dojde.

59.         Citovaný případ řešený předsedou Úřadu se tak do značné míry lišil od vyhrazené změny závazku posuzované v rámci tohoto rozhodnutí, jelikož bylo stanoveno, že důvodem pro prodloužení doby plnění musí být objektivní překážky, které byly zapříčiněny konkrétně určenými „třetími“ osobami, tj. osobami odlišnými od zadavatele i od vybraného dodavatele, přičemž současně bylo stanoveno, o jak dlouhou dobu bude doba plnění prodloužena (tj. o dobu trvání těchto objektivních překážek). Uvedené tak zaručovalo podstatně vyšší míru transparentnosti, když za použití rozumného výkladu nebylo možné vyhrazenou změnu závazku aplikovat bez dalšího na základě (libo)vůle vybraného dodavatele či zadavatele. V šetřeném případě pak zadavatel v čl. XIII. odst. 1 písm. b) návrhu smlouvy stanovil, že k prodloužení doby plnění dojde, pokud vznikne překážka na jeho straně (kdy konkrétně uvádí situaci, kdy nedostatečně poskytne součinnost) a současně je plnění smlouvy na jeho jednání závislé a je jím podmíněno. Současně v předmětném článku návrhu smlouvy stanovil, že pokud nastane takováto situace a dodavatel chce prodloužit dobu plnění o dobu, po kterou mu nebyla ze strany zadavatele řádně poskytnuta součinnost, musí o to zadavatele požádat (a tuto žádost odůvodnit), přičemž je zcela na úvaze zadavatele, zda takovéto žádosti vyhoví či nikoliv. Pokud žádosti o prodloužení vyhoví, je pak doba plnění prodloužena o dobu, kterou si dodavatel v rámci žádosti „prokáže“. Oproti výše citovanému rozhodnutí předsedy Úřadu tak v případě vyhrazené změny závazku řešené v tomto správním řízení tedy jednak zcela absentuje vymezení, že by neposkytnutí součinnosti ze strany zadavatele  bylo navázáno na objektivní důvody, resp. skutečnosti např. způsobené osobou odlišnou od zadavatele či okolnostmi, které zadavatel nemůže ovlivnit, a nadto je zcela na úvaze zadavatele, zda žádosti o prodloužení doby plnění vyhoví, a to i v situaci, kdy skutečně řádnou součinnost dodavateli neposkytne. Dané ustanovení návrhu smlouvy tudíž dává prostor pro libovůli zadavatele, který by tak možnost uplatnění vyhrazené změny závazku mohl snadno ovlivnit tím, zda by zadavateli (ne)poskytl dostatečnou součinnost, kterou by bylo podmíněno plnění veřejné zakázky, a nadto by zcela dle své úvahy mohl či nemusel prodloužení doby plnění připustit. Takto nastavenou výhradu změny závazku proto nelze považovat za dostatečně a jednoznačně vymezenou ve smyslu § 100 odst. 1 zákona, resp. § 222 odst. 2 zákona.

60.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad shledal, že zadavatel postupoval v rozporu s § 100 odst. 1 zákona, když v případě vyhrazené změny závazku jednoznačně nevymezil podmínky pro takovou změnu a její obsah. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

K excesivním smluvním podmínkám

61.         Navrhovatel v návrhu rovněž brojí proti dle jeho názoru excesivním smluvním podmínkám zapříčiněným nedostatečnou úpravou procesu schvalování plánu předpokládané realizace plnění, které má předcházet zahájení plnění, jak již bylo nastíněno výše. Poukazuje na to, že doba pro realizaci veřejné zakázky je fakticky zkrácena o dobu nezbytnou pro zpracování a schválení plánu předpokládané realizace plnění, stejně jako o dobu případného připomínkování a přepracování tohoto plánu. Návrh smlouvy přitom nestanovuje jakýkoli bližší postup procesu schvalování plánu a dopad jeho případného neschválení do doby plnění. Za neschválení plánu může být zodpovědný i zadavatel, avšak rizika (spočívající např. v sankcích v případě prodlení dodavatele s plněním) dopadají pouze na dodavatele.

62.         Podle čl. III. odst. 4 návrhu smlouvy je dodavatel „povinen před započetím realizace plnění předložit Objednateli ke schválení plán předpokládané realizace plnění z důvodu zabezpečení zpřístupnění míst plnění. Dodavatel je povinen účastnit se na základě výzvy Objednatele všech jednání týkajících se plnění podle této Smlouvy.“

63.         Čl. IV. odst. 1 návrhu smlouvy uvádí, že „[d]odavatel je povinen dodat plnění v místech plnění uvedených v Příloze č. 2 této Smlouvy, kdy poslední místo plnění musí být realizováno nejpozději do 3 měsíců od nabytí účinnosti této Smlouvy viz Článek XII., odst. 2 této Smlouvy.“ V souladu s čl. XI odst. 1 návrhu smlouvy je přitom dodavatel za každý započatý den prodlení s realizací povinen uhradit zadavateli pokutu ve výši 20 000 Kč. Krom toho je zadavatel podle čl. XII odst. 7 písm. a) návrhu smlouvy oprávněn odstoupit od smlouvy v případě prodlení dodavatele s předáním plnění o více než 10 kalendářních dnů.

64.         Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl, že navrhovatelův výklad v této věci považuje za absurdní. Z návrhu smlouvy je patrný předpoklad zadavatele, že plnění bude realizováno postupně a že si dodavatel dle vlastních možností určí konkrétní pořadí realizace plnění v místech plnění (z tohoto důvodu budou dle návrhu smlouvy zrealizovaná místa plnění předávána postupně na základě předávacích protokolů). Proces vytvoření, předložení a schválení plánu předpokládané realizace plnění považuje za otázku nejvýše dvou pracovních dnů. Jedná se o administrativní úkon, nikoli dlouhodobý proces. Pro poskytnutí součinnosti na místech plnění a zpřístupnění těchto míst zadavatel potřebuje vědět, kdy se bude dodavatel pohybovat v kterém místě plnění. V rámci žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel neobdržel žádný dotaz týkající se toho, co schválení daného plánu znamená, proto zadavatel považuje tuto záležitost za srozumitelnou. Nadto není v zájmu zadavatele jakkoli bránit řádnému provedení veřejné zakázky, jelikož veřejná zakázka je realizována z finančních prostředků Evropské unie, a proto je zadavatel striktně vázán stanovenými termíny.

65.         Usnesením ze dne 25. 7. 2025 vyzval Úřad zadavatele, aby se mj. podrobněji vyjádřil k plánu předpokládané realizace plnění. Konkrétně se dotázal, co přesně má být obsahem tohoto plánu, žádal detailní popis toho, jak bude probíhat proces předkládání a následného schvalování plánu plnění [včetně sdělení kritérií, na jejichž základě bude zadavatel rozhodovat o (ne)schválení plánu] a rovněž o sdělení, zda součinnost zadavatele při realizaci spočívá toliko ve zpřístupnění míst plnění, nebo bude zahrnovat i jinou činnost, pro niž bude třeba předchozí domluva zadavatele s jinými osobami. V přípise ze dne 1. 8. 2025 zadavatel uvedl následující. Obsahem plánu má být (jak vyplývá z čl. III odst. 4 návrhu smlouvy) rozvrh dodavatele, ve kterých dnech hodlá provést montážní práce na jednotlivých místech plnění. Dodavatel tento rozvrh vyhotoví a zašle jej zadavateli, který schválí plán dle uvedených termínů se zohledněním personální situace zadavatele na místech plnění. V místech plnění (stanicích HZS ČR) se nachází prvky a technologie sloužící pro komunikaci záchranných složek, proto je nezbytné, aby zástupce zadavatele po dobu instalace dohlížel na to, zda nejsou tyto kritické komunikační systémy ohroženy. Jako konkrétní osoby, které musí být přítomny, zadavatel označil velitele dané stanice či osoby jím pověřené a případně také osoby zadavatele nezbytné k provedení montážních prací (např. strojník výškové techniky, pokud zadavatel poskytuje v daném místě výškovou techniku nezbytnou k provedení prací).

66.         K otázce stanovení, resp. přezkumu stanovených smluvních podmínek Úřad předně v obecné rovině uvádí, že je právem zadavatele stanovit zadávací podmínky podle svých potřeb, neboť je to právě zadavatel, který zná své potřeby, které prostřednictvím realizace veřejné zakázky uspokojuje. Rovněž má zadavatel (relativní) volnost v tom smyslu, zda a jak vymezí konkrétní smluvní podmínky, s tím, že musí dodržet zákonné mantinely, které představují zejména základní zásady zakotvené v § 6 zákona.

67.         Ve vztahu k přezkumu smluvních podmínek pak Úřad poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2014 č. j. 9 Afs 21/2013-39, ze kterého vyplývá, že „zákon (…) ponechává způsob stanovení smluvních podmínek zásadně na uvážení zadavatele. Pokud zadavatel dodrží zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, případně další výslovná omezení zákona (…), je na něm, aby určil, za jakých podmínek chce smlouvu uzavřít. Je to totiž zadavatel, kdo má nejlepší povědomí o tom, co a za jakých podmínek potřebuje. Krajský soud tedy správně uvedl, že není úkolem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby při přezkoumání úkonů zadavatele hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, nejedná-li se o zjevný exces, např. požadavek zadavatele, který je jednoznačně v rozporu s kogentním ustanovením zákona, či požadavek vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky, a nejde-li o pravidlo při posuzování kvalifikace či samotného hodnocení nabídek.“ Ačkoliv se uvedené rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě, uvedený závěr je bezpochyby aplikovatelný i na současnou právní úpravu.

68.         Obdobně pak lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 2019, č. j. 62 Af 76/2018-226, ze kterého dále vyplývá, že není úkolem Úřadu hodnotit vhodnost, přiměřenost nebo vymahatelnost soukromoprávních podmínek stanovených zadavatelem. Tím by se stal arbitrem soukromoprávního střetu mezi zadavatelem a dodavatelem ohledně jejich představ, jaké parametry by měl závazkový vztah mít.

69.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že úkolem Úřadu není korigování každého vychýlení rovnováhy v závazkovém vztahu, který má být uzavřen na veřejnou zakázku. Úřad by měl být povolán k zásahu jen výjimečně, a to ve zjevně excesivních případech, kdy je tato rovnováha narušena nedůvodně a velmi intenzivním způsobem. Tímto prizmatem tedy Úřad nahlížel na posouzení smluvních podmínek rozporovaných navrhovatelem, tedy zda absence, resp. nedostatečný popis procesu schvalování plánu předpokládané realizace plnění ve smlouvě při zohlednění toho, že předání předmětu plnění ve smluvené době je zajištěno smluvní pokutou, resp. možností odstoupení od smlouvy (v případě konkrétně stanoveného překročení doby dodání plnění) nepředstavuje takovýto exces.

70.         Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že zadavatel stanovil, že plnění smlouvy má být realizováno do tří měsíců od nabytí účinnosti smlouvy. Současně je z obsahu návrhu smlouvy zřejmé, že před zahájením realizace je třeba předložit zadavateli ke schválení plán předpokládané realizace plnění za účelem zabezpečení zpřístupnění míst plnění (viz čl. IV. odst. 1 a čl. III. odst. 4 návrhu smlouvy). V odpovědi č. 10 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 pak zadavatel dodavatelům k otázce na časovou náročnost schválení plánu realizace plnění sdělil, že si pro koordinaci přítomnosti dodavatele v lokalitě s majitelem/správcem objektu vyhrazuje nejkratší možný čas. Ačkoliv Úřad připouští, že v samotném návrhu smlouvy není konkrétně popsán způsob, jakým bude probíhat proces schvalování plánu předpokládané realizace plnění, z odpovědi zadavatele v rámci vysvětlení zadávací dokumentace bylo seznatelné, že schvalování tohoto plánu nebude složitým formalizovaným procesem, ale bude sloužit pro domluvu zpřístupnění jednotlivých objektů. Současně – krom dotazu na časovou náročnost schvalování – žádný z dodavatelů nežádal od zadavatele informaci o tom, jak bude schvalování probíhat, toliko bylo požadováno, aby byl popis schvalování popsán ve smlouvě. K uvedenému Úřad doplňuje, že v rámci rozhodnutí o námitkách zadavatel navrhovateli popsal, jak bude toto schvalování probíhat (tj. že plán, v němž bude popsán předpokládaný průběh realizace, je předkládán proto, aby mohlo dojít ke zpřístupnění jednotlivých míst realizace, přičemž očekává, že schválení je otázkou cca dvou pracovních dnů), kdy současně konstatoval, že se bude jednat fakticky o administrativní úkon, přičemž uvedené vyplývá rovněž z detailnějších informací, které poskytl Úřadu na jeho žádost, kdy z těchto vyplynulo, že zadavatel musí při schvalování plánu zohlednit personální situaci v místech plnění, ovšem nepředpokládá, že by celý proces schvalování plánu neměl přesáhnout dva pracovní dny od okamžiku začátku jeho tvorby. Ze zadávací dokumentace neplyne, že by daný plán měl obsahovat více informací než právě zadavatelem uvedený rozvrh realizace v konkrétních místech plnění, což by pro dodavatele nemělo představovat významnou časovou zátěž. Zadavatel bude před schválením plánu muset vyhodnotit personální situaci na místech plnění, ale je třeba mít na paměti charakter míst plnění a jejich primární účel. Jedná se o stanice hasičských záchranných sborů, u kterých lze rozumně předpokládat, že v jejich prostorech je vždy přítomna minimálně osoba, kterou může velitel dané stanice pověřit k jejímu zpřístupnění a dozoru při realizaci plnění dodavatelem. Uvedené tak odpovídá závěru zadavatele o tom, že nelze předpokládat, že by předmětné schvalování mělo být nějak časově náročné, neboť ani zohlednění personální situace ze strany zadavatele nepředstavuje úkon, který by měl nepřiměřeně prodloužit dobu schvalování plánu.

71.         Nadto je potřeba uvážit, kdy je zadavatel v souladu s občanským právem vůbec oprávněn uplatnit články návrhu smlouvy týkající se smluvní pokuty a odstoupení zadavatele od smlouvy v případě prodlení dodavatele s realizací plnění [tj. výše uvedený čl. XI odst. 1 návrhu smlouvy a čl. XII odst. 7 písm. a) návrhu smlouvy]. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) v § ust. 1968 stanovuje následující: „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele“[2]. Komentářová literatura k § 1968 občanského zákoníku uvádí, že »[d]ruhou větu § 1968 je nutno smysluplně číst v tom významu, že v případě, že dlužník je v prodlení z příčiny na straně věřitele, nenastupují účinky jeho prodlení vůbec. Rozumný výklad textu zákona vyžaduje, nemá-li dojít k popření jasného úmyslu zákonodárce, který v druhé větě ustanovení vyjádřil, aby absence odpovědnosti za prodlení dlužníka vyvolávala shodné účinky jako absence účinků prodlení vůbec. Nekonzistentní operování zákonného textu s pojmy prostého „prodlení“ a „prodlení, za které dlužník neodpovídá“ je pak třeba nepřeceňovat a nepřikládat mu větší smysl, než je nezbytně nutné. Lze se ostatně domnívat, že nedostatek zákonné koncepce je jen důsledkem ne zcela obratně zvoleného způsobu implementace evropské směrnice (o postupu proti opožděným platbám). O těžkostech při této implementaci ostatně svědčí i jiné indicie (viz § 1964 a 1972). Uvedený závěr by měl zásadně dopadat i na výklad příslušných smluvních ujednání. Pokud tak například ve smlouvě bude sjednáno, že dlužník má zaplatit určitou sankci (např. smluvní pokutu), „pokud se ocitne v prodlení déle než 60 dní“, případně že věřitel má právo odstoupit od smlouvy, „pokud prodlení dlužníka trvá déle než tři týdny“, pak není možno vycházet pouze ze samotného textu zákona. Dle něj by totiž prodlení dlužníka, byť způsobené v celém rozsahu prodlením věřitele, po celou dobu existovalo a běželo, jen by za ně dlužník nebyl odpovědný. Zákonnou formulaci, že dlužník za takové prodlení „není odpovědný“, je třeba v takových kontextech chápat jednoduše tak, že po tuto dobu účinky prodlení nenastávají«[3]. Uvedený výklad odpovídá zásadě nemo turpitudinem suam allegare potest, jež zakazuje, aby někdo měl prospěch z vlastního nepoctivého jednání a která je promítnuta v § 6 občanského zákoníku. Pojmem „dluh“ se dle občanského zákoníku rozumí povinnost dlužníka uspokojit věřitelovo právo ze závazku, tzn. jedná se o jakýkoli závazek, nikoli např. pouze o povinnost dlužníka uhradit peněžní dluh věřiteli.

72.         Pro posouzení v šetřeném případě je tedy třeba reflektovat rovněž to, zda by se dodavatel mohl dostal do prodlení s plněním, pokud by jím předložený plán předpokládané realizace plnění zadavatel schvaloval neúměrně dlouho či tento proces jinak úmyslně sabotoval, tj. neposkytl by mu očekávanou součinnost. Dle čl. III odst. 4 návrhu smlouvy je dodavatel mj. „povinen před započetím realizace plnění předložit Objednateli ke schválení plán předpokládané realizace plnění z důvodu zabezpečení zpřístupnění míst plnění“. Ačkoli návrh smlouvy výslovně nestanovuje, že dodavatel musí se započetím realizace plnění tento plán zadavateli nejen předložit ke schválení, nýbrž i to, že může realizaci plnění zahájit až po jeho schválení, Úřad nespatřuje jiný rozumný způsob výkladu daného článku, jelikož dodavatel by logicky nebyl s to plnění realizovat, pokud by mu nebyla zpřístupněna místa plnění. Sám zadavatel by tak byl v prodlení, pokud by svou záměrnou nesoučinností při schvalování plánu zapříčinil prodlení dodavatele s realizací plnění. Dle výše uvedeného nelze jinak než dovodit, že by po dobu prodlení zadavatele nenastaly účinky prodlení dodavatele, a proto by se zadavatel nemohl domáhat smluvní pokuty anebo odstoupit od smlouvy neboť důvod prodlení by nebyl na straně dodavatele.

73.         Z výše uvedených důvodů má Úřad za to, že sama skutečnost, že zadavatel v návrhu smlouvy detailně nepopsal proces schvalování plánu předpokládané realizace plnění v šetřeném případě nezpůsobuje to, že by daná smluvní podmínka byla zjevně excesivní či zapříčiňovala nepřiměřené podnikatelské riziko, a to aniž by přehlédl tu skutečnost, že termín dokončení realizace je ze strany zadavatele zajištěn smluvní pokutou, resp. možností odstoupení od smlouvy. S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

K diskriminačním požadavkům na technickou kvalifikaci

74.         Navrhovatel dále v návrhu rozporuje požadavky zadavatele týkající se stanovené technické kvalifikace, a to konkrétně požadavky na referenční zakázku a požadavky na kvalifikaci některých členů týmu, kteří budou poptávané plnění realizovat.

75.         K tomuto Úřad předně v obecné rovině uvádí, že prokazování kvalifikace v zadávacím řízení je nástrojem, který má zadavateli pomoci identifikovat dodavatele, u kterých existuje předpoklad, že budou následně schopni veřejnou zakázku řádně a včas realizovat. Stanovení požadavků na kvalifikaci dodavatele tak představuje pro zadavatele nástroj pro zajištění větší míry jistoty úspěšné realizace předmětu veřejné zakázky. Jedná se tedy o určité „síto“ pro výběr dodavatele, jež určuje, kteří dodavatelé se mohou ucházet o získání veřejné zakázky a kteří nikoliv. Za kvalifikaci je tedy třeba považovat způsobilost (schopnost) dodavatele realizovat zadavatelem zadávanou veřejnou zakázku. Skutečnost, že dodavatel prokáže splnění požadované kvalifikace, poskytuje zadavateli určitou jistotu, že bude moci uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s dodavatelem, který je po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit. Důsledkem kvalifikace pak je vyloučení nezpůsobilých dodavatelů, tj. zadavatel tak určitým způsobem omezuje soutěž o veřejnou zakázku.

76.         V případě, že zadavatel shledá nutnost ověřit technickou způsobilost dodavatelů, stanoví v zadávacích podmínkách odpovídající kritéria technické kvalifikace a požadavky na jejich prokázání. Samotný účel stanovení kritérií technické kvalifikace pak směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost, čímž je minimalizováno riziko zadavatele, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace veřejné zakázky. Zadavatelem vymezené požadavky na splnění kritérií technické kvalifikace tedy mají zajistit, aby smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky byla uzavřena toliko s takovým dodavatelem, který je fakticky schopen po stránce technické a materiální či po stránce lidských zdrojů, příp. odborných schopností a zkušeností, v odpovídající kvalitě předmětnou zakázku úspěšně splnit.

77.         Nejvyšší správní soud k tomu konstatoval např. ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 87/2008 – 81 ze dne 9. 7. 2009, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod. Odpovědnost za stanovení kvalifikačních kritérií je proto plně na zadavateli. Zadavatel podle předmětu veřejné zakázky volí konkrétní další kvalifikační kritéria, kterými vymezuje odpovídající úroveň způsobilosti dodavatele poskytnout, dodat nebo provést předmět veřejné zakázky. Pokud ve vztahu k veřejné zakázce dospěje k závěru, že splnění dalších kvalifikačních kritérií není nutné, nemusí jejich prokazování požadovat vůbec. Pokud však dospěje k závěru opačnému, musí pečlivě vážit, jaké minimální kvalifikační požadavky jsou pro provedení jím zadávané veřejné zakázky nezbytné. Musí se přitom vyvarovat všech požadavků, které s předmětem zadávané zakázky nesouvisí věcně či bezprostředně. Na druhou stranu je zadavatel povinen, v rámci dodržení principu transparentnosti, stanovit určité prahové hodnoty, které konkrétněji specifikují zadavatelem stanovená kvalifikační kritéria. Stanovení kvalifikačních kritérií proto může omezit výběr potencionálních dodavatelů, to je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky“. Přestože tento rozsudek vycházel ze zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, uvedené závěry je možné plně aplikovat rovněž v intencích nyní účinného zákona.

78.         Je rovněž na namístě podotknout, že stanovení kritérií technické kvalifikace musí být ze strany zadavatele zdůvodnitelné, přičemž předmětná kritéria nesmí být v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Na příliš přísně stanovené požadavky na kvalifikaci tak bude nahlíženo jako na diskriminující. Z toho důvodu by si měl zadavatel před tím, než vysloví své požadavky na kvalifikaci dodavatelů, ujasnit, kudy vede hranice mezi oprávněným (zákonným) a neoprávněným (nezákonným) omezením okruhu dodavatelů způsobilých účastnit se soutěže o veřejnou zakázku. Zadavatel by si měl být vědom, že nastavení kvalifikačních kritérií je vždy třeba poměřovat zásadou přiměřenosti, neboť zadavatel nesmí své požadavky vymezit způsobem, který by vedl k bezdůvodnému vyloučení dodavatelů, kteří by jinak byli schopni předmět veřejné zakázky splnit.

K požadavkům na zkušenosti s dodávkami (realizacemi) standardu ETSI

79.         V šetřeném případě navrhovatel brojí proti zadavatelem stanoveným požadavkům na prokázání technické kvalifikace dle § 79 zákona, když navrhovatel považuje požadavky zadavatele na zkušenosti s realizací digitální rádiové sítě standardu ETSI, resp. dodávkou digitálního rádiového systému standardu ETSI u dodavatele, resp. u osob vykonávajících funkce „vedoucí realizačního týmu“ a „specialista pro radiové sítě“ za nepřiměřené a diskriminační, tedy protizákonné.

80.         Zadávací dokumentace v článku 10.3 písm. a) stanovuje, že splnění technické kvalifikace prokáže dodavatel, který (mj.) předloží seznam významných dodávek dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele pro ověření uvedených skutečností. Ze seznamu významných dodávek musí jednoznačně vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval alespoň:

                  i.            jednu dodávku a zprovoznění nejméně jedné digitální rádiové sítě standardu ETSI, zahrnující alespoň 15 základnových stanic,

                  ii.            jednu dodávku technologie dispečerského (linkového) rozhraní pro API rádiového systému určeného pro dispečerský SW a HW pro datovou i hlasovou komunikaci.

81.         V případě člena týmu „vedoucí realizačního týmu“, který je odpovědný za realizaci veřejné zakázky, stanovil zadavatel v článku 10.3 písm. b) bodu i.) zadávací dokumentace mj. požadavek na zkušenost s realizací alespoň dvou významných dodávek obdobného charakteru jako předmět této veřejné zakázky, a to bez časového omezení. Za významnou dodávku obdobného charakteru jako předmět této veřejné zakázky se pro tyto účely považuje dodávka digitálního rádiového systému standardu ETSI, zadavatel požaduje účast na min. jedné z těchto zakázek v pozici projektového manažera, ředitele realizace, hlavního koordinátora realizace, nebo na obdobné pozici, kdy hodnota takové zakázky dosáhla objemu min. 6 000 000,- Kč bez DPH.

82.         V případě člena týmu „specialista pro radiové sítě“, který je odpovědný za konfiguraci rádiové sítě, stanovil zadavatel v článku 10.3 písm. b) bodu ii.) zadávací dokumentace mj. požadavek na zkušenost s realizací alespoň dvou významných dodávek obdobného charakteru jako předmět této veřejné zakázky, a to bez časového omezení. Za významnou dodávku obdobného charakteru jako předmět této veřejné zakázky se pro tyto účely považuje dodávka digitálního rádiového systému standardu ETSI, zadavatel požaduje účast na min. jedné z těchto zakázek v pozici specialisty realizujícího nastavení (konfiguraci) rádiové sítě, nebo na obdobné pozici, kdy hodnota takové zakázky dosáhla objemu min. 2 000 000,- Kč bez DPH.

83.         Technická specifikace uvádí v odst. 2.2.1 jako požadované vlastnosti poptávaného radiového systému mj. následující: „[r]ádiový systém na základě standardů DMR Tier II dle norem ETSI TR 102 398, ETSI TS 102 361-1, ETSI TS 102 361-2 a ETSI TS 102 361-3, provozovaný v kmitočtovém pásmu VHF a v provozním režimu simulcast.“

84.         Jak navrhovatel vyjádřil již v námitkách, má za to, že požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci týkající se zkušeností s realizací dodávek standardu ETSI jsou nepřiměřené, diskriminační a bezdůvodně omezují okruh dodavatelů, neboť předmět veřejné zakázky lze řádně plnit i bez zkušenosti se systémy ve standardu ETSI. Současně navrhovatel odkazoval na judikaturu a rozhodovací praxi Úřadu, podle které mohou být kvalifikační předpoklady nezákonné i v případě, že se vztahují k předmětu veřejné zakázky, jestliže současně vedou k bezdůvodnému omezení okruhu dodavatelů. Ať už standardizaci ETSI mají nebo ne, komunikační systémy jako DMR, Tetra, Tetrapol a P.25 se z technického hlediska liší pouze minimálně. Nadto primární určení systémů jako např. P.25 a Tetrapol pro neveřejné kritické komunikace využívané složkami IZS a armádou standardizaci dle ETSI nevyžaduje. Skutečnost, že nějaký systém postrádá standardizaci ETSI proto dle navrhovatele neznamená, že nejde o systém podobný předmětu veřejné zakázky, resp. že zkušenost s dodávkou takového systému dostatečně neprokazuje schopnost plnit veřejnou zakázku. V této souvislosti podotýká, že stěžejní by měly být technické parametry, nikoliv standardizace ETSI. Současně má navrhovatel za to, že se jedná o kvalifikační požadavky, které neodpovídají aktuálním podmínkám trhu, resp. se na aktuálním trhu dle zkušeností navrhovatele jedná o ojedinělý a specifický požadavek, který významným způsobem bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž.

85.         Ve vyjádření zadavatel uvádí, že ETSI je jediná oficiální organizace, která v Evropské unii zajišťuje standardizaci telekomunikací a portfolio jí vydaných standardů zahrnuje mj. právě technologii DMR, kterou zadavatel veřejnou zakázkou poptává. Cílem požadavků technické kvalifikace týkajících se zkušeností s dodávkami ve standardu ETSI je ověření, že se dodavatelé dokážou v těchto standardech orientovat a technologie náležitě implementovat. V rozhodnutí o námitkách nadto zadavatel uvedl následující. Danými požadavky chce předejít riziku chyb při instalaci požadovaného plnění a jeho uvedení do provozu. V zadávací dokumentaci nepožaduje v rámci technické kvalifikace zkušenosti s dodávkami kritických informačních systémů, jelikož nepoptává kritický komunikační systém ve smyslu zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti). Kvalifikační požadavky na referenční dodávky stanovil tak, aby ve svém souhrnu vedly k ověření schopnosti dodavatelů dodávat a provozovat radiové sítě. Zadavatel má za to, že se na relevantním trhu vyskytuje dostatečné množství dodavatelů schopných splnit předmětné požadavky technické kvalifikace a dodat požadované plnění.

86.         Usnesením ze dne 25. 7. 2025 vyzval Úřad zadavatele, aby se mj. podrobněji vyjádřil ke svému požadavku na dřívější zkušenosti se standardy ETSI. Konkrétně se dotázal na praktický význam těchto požadavků a zda, resp. jakým způsobem přesně bude vybraný dodavatel, resp. členové realizačního týmu při realizaci veřejné zakázky pracovat se standardy ETSI. V přípise ze dne 1. 8. 2025 zadavatel mj. uvedl, že prostřednictvím veřejné zakázky modernizuje technologii určenou pro varování obyvatelstva v případě mimořádných událostí, přičemž spolehlivost dodávky se odvíjí nejen od jednotlivých komponentů systému, nýbrž i od kvality provedení instalace. Nevhodná instalace dodavatelem bez potřebných zkušeností může způsobit nefunkčnost systému, který následně nedokáže varovat obyvatelstvo před nebezpečím, což bude mít za následek škody na zdraví, životech nebo majetku. Nadto místy plnění, ve kterých bude instalace probíhat, jsou objekty Hasičského záchranného sboru České republiky, konkrétně stožáry a prostory, kde je již instalována radiová technologie sloužící pro komunikaci složek integrovaného záchranného systému. Je důležité, aby při instalaci poptávaného plnění nedošlo k ovlivnění již instalovaných rádiových systémů standardu ETSI, jinak by mohlo dojít ke znemožnění komunikace složek integrovaného záchranného systému a nemožnost provedení zásahu se závažnými riziky vzniku škod na zdraví, životech a majetku. Krom toho je předmět veřejné zakázky financován z prostředků Evropské unie, i proto zadavatel požaduje zkušenosti výstavbou radiové sítě podle evropských standardů ETSI.

87.         Úřad v kontextu výše uvedeného konstatuje, že zohlednil skutečnosti uvedené účastníky správního řízení i skutečnosti zjištěné vlastním šetřením a vyhodnotil, že zadavatel ve vztahu k jím stanoveným požadavkům na technickou kvalifikaci stran ETSI dostatečně objasnil důvody, pro které předmětné požadavky v zadávací dokumentaci stanovil, že tyto požadavky vychází z jeho objektivních potřeb a jsou přiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, k čemuž uvádí následující.

88.         Navrhovatel se nemýlí v tom, že normy ETSI upravují různé technologie, nikoli výhradně radiové systémy. Na základě toho ovšem nelze dovodit, že by zadavatelovy kvalifikační požadavky na doložení předchozích zkušeností dodávek ve standardu ETSI nesouvisely s předmětem veřejné zakázky či nemohly být pro zadavatele důležité při výběru dodavatele dostatečně zkušeného při práci s těmito standardy. V odst. 2.2.1 technické specifikace zadavatel specifikoval normy ETSI, jimiž specifikované standardy musí poptávaný radiový systém splňovat. Normy ETSI směřují k zajištění kompatibility a interoperability. Jak Úřad zjistil, normy (standardy) ETSI jsou zásadně vydávány pouze v anglickém jazyce, přičemž se jedná o dokumenty obsahující nejen technická schémata, nýbrž i rozsáhlé textové části (ze zadavatelem uvedených norem lze poukázat např. na ETSI TS 102 361-1 ve verzi z května roku 2023, tj. dokument o 179 stranách, nebo na ETSI TS 102 361-2 ve verzi z května roku 2023 v rozsahu 110 stran). Je tak zřejmé, že porozumění těmto standardům i jejich aplikace, včetně schopnosti reflektovat průběžné změny jednotlivých standardů, resp. rovněž schopnost pracovat s právě aktuálními standardy, vyžadují specifické schopnosti. Pokud bylo, jak uvádí zadavatel, účelem sporného požadavku prokázat praktickou zkušenosti s aplikací norem ETSI – obecně, pak je logické, že tato zkušenost mohla být získána i při dodávkách jiného druhu technologie (jiného rádiového systému/rádiové sítě), než jakou konkrétně poptává zadavatel v šetřeném zadávacím řízení. O uvedeném ostatně svědčí ta skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci nedefinoval konkrétní digitální rádiovou síť standardu ETSI, resp. digitální rádiový systém standardu ETSI, s jehož realizací (dodávkou a zprovozněním) má mít dodavatel, resp. členové realizačního týmu zkušenosti, přičemž získání těchto zkušeností ani časově nijak neomezil. Krom toho z doplnění vyjádření zadavatele vyplývá, že jsou v místech plnění jsou již instalované jiné radiové systémy ve standardu ETSI, jejichž funkčnost by mohla být při nedostatečně kvalifikované instalaci předmětu plnění veřejné zakázky negativně ovlivněna (shodně jako by nevhodná instalace mohla způsobit nefunkčnost samotného předmětu plnění). Takové pochybení by s ohledem na charakter předmětu plnění následně mohlo skutečně ohrozit obyvatelstvo na zdraví či majetku, pročež jsou případné vyšší standardy na zkušenosti dodavatelů promítnuté v požadavcích zadavatele zcela na místě.

89.         Co se týče navrhovatelovy argumentace stran toho, že předmětné požadavky technické kvalifikace neodpovídají aktuálním podmínkám na trhu, Úřad konstatuje, že navrhovatel se toto své tvrzení nepokusil jakkoli podložit. Zároveň z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že nabídku do zadávacího řízení podali čtyři účastníci, což se zohledněním specifického předmětu veřejné zakázky nenasvědčuje tomu, že by kvalifikační požadavky zadavatele významným způsobem omezily okruh dodavatelů.

90.         Pro úplnost Úřad na tomto místě připomíná, že je to zadavatel, kdo stanovuje kritéria kvalifikace, přičemž jejich zákonnost je současně povinen při jejich přezkumu před Úřadem obhájit. Pro uvedené pak není rozhodné to, že navrhovatel považuje za „vhodnější“ stanovit jiné kvalifikační kritérium.    

91.         S ohledem na vše výše uvedené považuje Úřadu kvalifikační požadavky zadavatele na předchozí zkušenosti s dodávkami (realizacemi) ve standardech ETSI za přiměřené a odůvodněné.

92.         S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

K požadavkům na projektanta radiové sítě

93.         Návrh směřuje také proti výše specifikovaným požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci týkající se člena týmu „projektant radiové sítě“. Navrhovatel má za to, že stanovené požadavky jsou diskriminační, nepřiměřené předmětu veřejné zakázky a bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž.

94.         Čl. 10.3 písm. b) bod iii. zadávací dokumentace stanovuje, že člen týmu „projektant radiové sítě“ bude odpovědný za vypracování zjednodušené prováděcí projektové dokumentace[4] (dále jen „ZPD“) a dokumentace skutečného provedení[5] (dále jen „DSP“), a dále stanovuje požadavky, aby tento člen týmu disponoval mj.:

• dokladem o odborné způsobilosti podle § 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů – tzn. osvědčením, nebo adekvátně podle zákona č. 250/2021 Sb. a nařízení vlády č. 194/2022 Sb. – tzn. dokladem o úspěšném složení zkoušky (dodavatel prokáže kopií dokladu o odborné způsobilosti) (dále jen „odborná způsobilost“),
• zkušeností s vypracováním projektové dokumentace (ZPD i DSP) alespoň pro dvě významné dodávky nebo služby telekomunikačních sítí, a to bez časového omezení, přičemž hodnota projekčních prací (tj. odměna, resp. fakturovaná částka za tyto služby) na doložených významných dodávkách nebo službách musí dosáhnout u každé zakázky minimálně 100 000,- Kč bez DPH.

95.         V námitkách navrhovatel svůj nesouhlas s danými kvalifikačními požadavky odůvodnil tak, že součástí předmětu veřejné zakázky je pouze zpracování DSP, u které není výše uvedená zadavatelem požadovaná odborná způsobilost nutná, jelikož požadovaný rozsah plnění a DSP nezahrnuje žádnou projekční činnost v oboru elektrotechniky ani potřebu autorizace projektantem v oboru elektrotechniky. Taková odborná způsobilost je nutná pro vypracování ZPD, které však netvoří část předmětu veřejné zakázky, jak vyplývá ze zadávací dokumentace. S ohledem na to je jednoznačně nepřiměřený rovněž požadavek zadavatele na doložení předchozí zkušenosti s vypracováním ZPD.

96.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že z kapitoly 5 technické specifikace (a obdobně také z jeho odpovědi č. 10 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2) vyplývá, že dodavatel je povinen jako podklad montáže dodaného plnění vyhotovit implementační dokumenty. Ačkoli tedy nevyžaduje vypracování ZPD, nemůže předjímat, zda osoba s danou odbornou způsobilostí nebude nezbytná pro řádné vyhotovení implementačních dokumentů. Přítomnost takové osoby v realizačním tým může dle názoru zadavatele potenciálně zamezit problémům s implementací dodaného plnění. Krom toho zadavatel poptává elektrická zařízení, tudíž jednoznačně k přístupu s elektrickým řízením při plnění veřejné zakázky dojde.

97.         Ve svém vyjádření k návrhu zadavatel uvedl, že přestože v rámci plnění nevyžaduje vypracování ZPD, vyžaduje vypracování implementačních dokumentů, které slouží jako podklad pro montážní práce. Montážní práce zahrnují napojení dodaných zařízení na rozvodnou síť a implementace těchto zařízení v místech plnění, tzn. na stanicích Hasičského záchranného sboru České republiky, kde zadavatel již provozuje řadu jiných radiokomunikačních systémů. Proto zadavatel požaduje, aby se na vypracování předmontážní dokumentace podílel projektant radiové sítě odborně způsobilý v elektrotechnice. Na základě své odbornosti bude takový projektant schopen vyhotovit předmontážní dokumentaci způsobem, který zajistí, aby montáž a implementace dodaných zařízení nezapříčinila narušení (vzájemného rádiového rušení apod.) systémů kritické infrastruktury, které zadavatel v místech plnění již provozuje.

98.         V kapitole 5. „Uvedení dodávky do provozu“ technické specifikace, která tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace (dále jen „technická specifikace“), je mj. uvedeno, že součástí dodávky bude instalace a uvedení do provozu, přičemž dodavatel „provede montáž zařízení a základní fyzické zapojení systému v jednotlivých lokalitách podle implementačních dokumentů“.

99.         V odpovědi č. 10 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zadavatel na dotaz »Má být součástí položky předmontážní průzkum stanoviště i zjednodušená projektová dokumentace předávaná ke schválení před započetím prací? Případně do jaké položky má být „zjednodušená projektová dokumentace“ započtena?« uvedl následující: „Zadavatel dle Technické specifikace nepožaduje vypracování zjednodušené projektové dokumentace. Dodavatel si pro účely instalace připraví potřebné implementačních dokumenty. Dodavatel Zadavateli předkládá Dokumentaci skutečného provedení, jejíž vyhotovení je součástí instalace a nastavení základnové stanice.“

100.     Úřad se v usnesení ze dne 25. 7. 2025 zadavatele v souvislosti s předmětnými požadavky na člena týmu „projektant radiové sítě“ dotázal na následující

-       z jakého konkrétního důvodu stanovil zadavatel u tohoto člena týmu požadavek, podle kterého má disponovat zkušeností s vypracováním projektové dokumentace (ZPD i DSP) alespoň pro dvě významné dodávky nebo služby telekomunikačních sítí, ačkoli vypracování ZPD není dle zadávacích podmínek součástí předmětu plnění,

-       ve vztahu k jaké činnosti, kterou bude v rámci realizace plnění veřejné zakázky fakticky vykonávat tento člen týmu, je (s ohledem na cíl zadávacího řízení) přiměřené či na základě jaké povinnosti vyplývající z právních předpisů je nezbytné splnění požadavku zadavatele na odbornou způsobilost,

-       co přesně má být obsahem implementační dokumentace a v čem se tento obsah shoduje či liší od obsahu zjednodušené projektové dokumentace,

-       k čemu bude implementační dokumentace sloužit, resp. jak bude využita v průběhu realizace plnění či později,

-       kdo vypracuje implementační dokumentaci.

101.     V doplnění vyjádření k návrhu pak zadavatel k právě uvedeným dotazům Úřadu uvedl, že součástí požadovaných montážních prací je umístění a zprovoznění radiokomunikačních zařízení (předmětu plnění) v místech plnění, kde je v provozu už řada jiných radiokomunikačních systémů. Osoba, která má dostatečné zkušenosti s vytvářením předmontážních dokumentů (tedy i ZPD), bude dle zadavatele schopna při své účasti na vypracování implementační dokumentace schopna zajistit, aby podle ní byla dodaná zařízení namontována a zprovozněna bez narušení systémů kritické infrastruktury, které zadavatel v místech plnění již provozuje. Zadavatel tento požadavek stanovil s ohledem na charakter plnění, tj. technologie určené pro varování obyvatelstva v případě mimořádných událostí. Nevhodně zvolený návrh instalace může způsobit nefunkčnost systému a neschopnost varovat obyvatelstvo před nebezpečím, což může mít za následek ztráty na zdraví, životech nebo rozsáhlé škody na majetku. Totožné riziko existuje i v případě negativního ovlivnění již instalovaných komunikačních systémů, kdy by mohla být znemožněna komunikace složek integrovaného záchranného systému a provedení zásahu. V případě požadavku na doložení dokladu odborné způsobilosti pak zadavatel uvedl, že příslušnou odbornost u člena týmu „projektant radiové sítě“ považuje za nezbytnou z totožných důvodů.

102.     Zadavatel v doplnění vyjádření uvedl také to, že z technické specifikace vyplývá, že implementační dokumentaci vypracuje dodavatel, přičemž její přesný obsah ponechal na zvážení dodavatele. Obecně implementační dokumentace jakožto plán k provedení montáže obsahuje detailní měření a nákresy budoucího umístění, zapojení a zprovoznění vysílačů a řídících prvků (předmětu plnění) v daném místě plnění. Krom toho zhotovitel v implementační dokumentaci uvede popis technického řešení vč. požadavku na materiál pro instalaci, vedení kabelových tras, instalaci antény a napojení na komunikační rozhraní. Zadavatel vychází z předpokladu, že zhotovitel disponuje zkušenostmi z realizace obdobných zakázek a odbornými znalostmi potřebnými k posouzení veškerých souvislostí a navržení optimálního technického řešení, což následně popíše v implementační dokumentaci. Tento předpoklad souvisí s technickou složitostí poptávaného systému, rizikem ovlivnění dalších radiových systémů, napájením systému, instalací antén a napojením na komunikační rozhraní. Z pohledu zadavatele je obsah implementační dokumentace v technické části shodný se ZPD. ZPD může oproti implementační dokumentaci navíc obsahovat i další části (např. majetkové vztahy, provozní náklady, provozní podmínky), které s ohledem na krátký čas realizace a fakt, že instalace probíhá v jeho vlastních objektech, zadavatel nepožadoval.

103.     Úřad na základě provedených zjištění konstatuje, že zadavatel výše specifikované kvalifikační požadavky dostatečně odůvodnil a prokázal, že je stanovil v souladu se zákonem. Kvalifikační požadavky by měly být vždy stanoveny přiměřeně ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce, resp. jejímu předmětu. Současně je třeba konstatovat, že ani v případě, kdy požadavek na kvalifikaci není zcela totožný s předmětem plnění, nelze bez dalšího uzavřít, že tento musí být nutně bezdůvodný, nepřiměřený či jinak řečeno nezákonný. Krom jednotlivých položek požadovaného plnění je totiž nezbytně nutné zohlednit rovněž obecně účel a povahu posuzované veřejné zakázky. Ačkoli tedy v šetřeném případě samotné vypracování ZPD jako takové není součástí předmětu plnění veřejné zakázky, obdobně jako jeho součástí není (bez dalšího) ani činnost vyžadující autorizaci projektantem v oboru elektrotechniky, což ostatně nerozporuje ani sám zadavatel, požadované vypracování implementační dokumentace tak, jak uvedl zadavatel, se do značné míry překrývá s technickou částí ZPD, a s ohledem na její obsah ji lze bezpochyby vnímat také jako projekční činnost v oboru elektrotechniky. Společně s uvedeným je pak nezbytné vzít v úvahu důležitost budoucího bezchybného fungování poptávaného plnění, obdobně jako minimalizaci rizika pro již instalovaná radiokomunikační zařízení. Z uvedeného je tak zřejmé, že předmětné požadavky na člena týmu „projektant radiové sítě“ byly zadavatelem stanoveny proto, aby měl při realizaci předmětu plnění zajištěno, že dodavatel disponuje členem týmu, který je schopen řádně, resp. dostatečně odborně zpracovat implementační dokumentaci, která je předmětem plnění šetřené veřejné zakázky. Nejedná se tak o kritérium kvalifikace, které by vybočovalo z potřeb šetřené zakázky s ohledem na její předmět Úřad tak považuje sporované kvalifikační požadavky člena týmu „projektant radiové sítě“ za přiměřené a stanovené v souladu s racionálním cíli zadavatele spočívajícími v minimalizaci ohrožení fungování složek integrovaného záchranného systému a v ochraně obyvatelstva.

104.     S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

K požadovaným parametrům antény

105.     Navrhovatel dále v návrhu rozporuje technické podmínky, a to konkrétně stanovený požadavek na minimální zisk všesměrové offsetové antény.

106.     Součástí předmětu plnění veřejné zakázky je mj. dodávka všesměrové offsetové antény (jednodipólové) VHF (dále také jen „offsetová anténa“ nebo „anténa“). Požadavky na prvky anténních systémů jsou stanoveny v čl. 3.1.4 technické specifikace, přičemž požadavky na jednotlivé parametry offsetové antény jsou dle technické specifikace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 stanoveny následovně:

• „Všesměrová offsetová anténa (jednodipólová) VHF
• kód antény v horizontální rovině: 000ND00
• zisk antény minimálně: 4,1 dBi
• vyzařovací úhel v H-rovině: 360°
• činitel stojatých vln lepší než: 1,5“.

107.     Navrhovatel v návrhu brojí proti požadovanému parametru „zisk antény minimálně: 4,1 dBi“ (dále jen „požadovaný zisk antény“). Dle navrhovatele lze požadovaného zisku antény dosáhnout pouze za specifických podmínek (správná vzdálenost antény od stožáru, její umístění na stožáru, konkrétní velikost a průměr stožáru). Zadavatel přitom nijak negarantuje, že tyto podmínky budou z jeho strany vytvořeny, zároveň ani od vybraného dodavatele nevyžaduje, aby bylo požadovaného zisku antény dosaženo. Jedná se tak o požadavek, který bezdůvodně zužuje hospodářskou soutěž.

108.     V námitkách navrhovatel uvedl, že požadovaný zisk antény rozporoval opakovaně již v žádostech o vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž mj. upozorňoval na skutečnost, že identifikoval pouze dva výrobce, resp. dva modely antén splňující zadavatelem stanovené požadavky, a to anténu „BO 160“ od výrobce RCD Radiokomunikace a.s. (dle katalogového listu má zisk antény 4,5 dBi) a anténu „ZZ201“ od výrobce DCom, spol. s r.o. (deklarovaný zisk antény 4,65 dBi). Deklarované zisky antén ale navrhovatel označuje za zavádějící s tím, že s daným druhem antény lze dosáhnout požadovaného zisku antény pouze za specifických podmínek, za odlišných podmínek bude skutečný zisk antény nižší. Zadavatel se dle navrhovatele ve vysvětleních zadávací dokumentace s těmito upozorněními dostatečně nevypořádal a neodpověděl na dotaz, zda si je jist, že požadovanými anténami, „jejich umístěním a vysílacími výkony dosáhne požadovaného pokrytí, tedy že výsledná síť bude bezvadně plnit požadovaný účel“. V důsledku setrvání zadavatele na požadovaném zisku antény lze pro danou část plnění předmětu veřejné zakázky dodat pouze na dva konkrétní výrobky, tedy dochází k zásadnímu a bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel se přitom nesnaží tvrdit, že při plnění veřejné zakázky budou splněny podmínky pro faktické dosažení požadovaného zisku antény. Uvedené dle navrhovatele vzbuzuje pochybnost, zda zadavatel zamýšlí v budoucnu kontrolovat souladnost realizovaného plnění se stanovenými parametry či zda nezamýšlí umožnit změnu tohoto parametru ve prospěch vybraného dodavatele.

109.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že danou otázku již vypořádal ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, kde potvrdil svou dřívější odpověď z vysvětlení zadávací dokumentace č. 2. Krom toho uvedl, že jeho záměrem v rámci šetřené veřejné zakázky není celoplošné pokrytí veškerého území České republiky beze zbytku.

110.     Zadavatel v odpovědi č. 8 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uvedl na dotaz vztahující se k nesrovnalosti u parametru „vyzařovací úhel v H-rovině“ následující:

»Zadavatel tímto upravuje administrativní chybu číselných parametrů požadované antény v kapitole 3.1.4 Technické specifikace tak, aby odpovídaly slovnímu popisu Zadavatele, a to následovně:

„Všesměrová offsetová anténa (jednodipólová) VHF

• kód antény v horizontální rovině: 000ND00
• zisk antény minimálně: 4,1 dBi
• vyzařovací úhel v H-rovině: 360°
• činitel stojatých vln lepší než: 1,5“

Vzhledem k tomu, že požadavek Zadavatele na všesměrovou offsetovou anténu VHF zůstal nedotčen, nebude Zadavatel z tohoto důvodu prodlužovat lhůtu pro podání nabídek.«

111.     Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 směřoval dotaz č. 1 k ověření, zda zadavatel skutečně trvá na technických parametrech (zejména na požadovaném zisku antény) a zda si je jist tím, že s požadovanými anténami, jejich umístěním a vysílacími výkony dosáhne požadovaného pokrytí, tzn. že výsledná síť bude bezvadně plnit požadovaný účel. Zadavatel v rámci odpovědi na tuto otázku pouze odkázal na odpověď z vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 s tím, že na požadovaném zisku antény trvá.

112.     V rámci odpovědi č. 3 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 zadavatel sdělil, že počítá s budoucím dokrytím radiově nepokrytých území, ačkoli v současné době ještě nezvažuje možnosti, jak budoucího dokrytí dosáhnout, to bude možné až po realizaci předmětu plnění.

113.     Ve vyjádření k návrhu zadavatel uvedl, že parametr požadovaného zisku antény stanovil tak, aby bylo umožněno spolehlivé zajištění provozuschopnosti sítě. S ohledem na současnou bezpečnostní situaci zadavatel preferuje provedení výstavby v krátkém časovém horizontu, ačkoli akceptuje riziko, že v momentu výstavby nebude využit maximální zisk antén. Uvedené nicméně nevylučuje, že budoucí okolnosti umožní naplnění podmínek, při nichž bude maximální zisku dosaženo.

114.     Na tomto místě Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatelé jsou povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo ke zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, kteří dodávají konkrétní výrobky. Zadavatelé jsou rovněž povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo k eliminaci dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni dostát požadavkům na předmět veřejné zakázky. Zadavatelé jsou povinni vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazovali na určité identifikační znaky konkrétních dodavatelů, resp. výrobků. V rámci stanovení zadávacích podmínek jsou zadavatelé povinni postupovat v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou obecně uvedeny v § 6 odst. 2 zákona a ve vztahu k zadávacím podmínkám rozvinuty v § 36 odst. 1 zákona. Tyto zásady jsou dále konkretizovány v § 89 odst. 5 zákona, ze kterého vyplývá obecné pravidlo, že zadavatelé nesmí technické podmínky stanovit prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků.

115.     Obecně v souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že svoboda zadavatele při stanovení zadávacích podmínek je omezena především tím, že jím stanovené zadávací podmínky musí vycházet z jeho legitimních potřeb, a to z toho důvodu, že zadavatel nesmí hospodářskou soutěž omezovat bezdůvodně. V zadávacím řízení přitom lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně určitá míra limitace je zákonem předvídána a nepředstavuje jeho porušení. Klíčové je, že k žádnému omezení, které by mělo dopad na hospodářskou soutěž, nesmí docházet bezdůvodně. Případné omezení tedy musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele, přičemž je to právě zadavatel, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů, neboť právě zadavatel definuje zadávací podmínky, a musí tedy být schopen bez veškerých pochybností důvodnost jím stanovených zadávacích podmínek obhájit a odůvodnit (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021 sp. zn. 29 Af 53/2019).

116.     Za účelem posouzení, zda, resp. do jaké míry se stanovením rozporované zadávací podmínky, tj. požadovaného zisku antény, dopustil zadavatel omezení hospodářské soutěže, odeslal účastníkům zadávacího řízení Úřad žádost o sdělení (mj.) toho, jaké offsetové antény splňují zadavatelem stanovené technické parametry.

117.     Účastník zadávacího řízení TELEKOMUNIKACE A SERVIS ve své odpovědi uvedl příklady dvou antén, které splňují technické parametry požadované zadavatelem *[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ; MODELY ANTÉNY]*[6]. Krom toho odpověď obsahovala sdělení, že *[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ], a že *[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ]*.

118.     Společnost MASTER IT ve své odpovědi neuvedla konkrétní model antény, kterou nabídla v rámci veřejné zakázky, současně ale konstatovala, že před podáním nabídky vybírali z více variant řešení různých výrobců i modelů antén, přičemž „[v]šechna zvažovaná řešení obsahovala všesměrovou offsetovou anténu, která splňuje parametry předepsané zadavatelem, včetně minimálního zisku antény 4,1 dBi. Nelze proto souhlasit s tvrzením, že by bylo obtížné uvedeného minimálního zisku antény dosáhnout“. Dále uvedla, že každý dodavatel s relevantními zkušenostmi by měl být schopen navrhnout řešení, ve kterém bude použita všesměrová offsetová anténa splňující výše uvedené zadavatelem stanovené technické parametry. Součástí odpovědi bylo rovněž upozornění, že může být třeba úprava typových antén nabízených výrobci dle konkrétního návrhu, přičemž každý výrobce antén provádí i tyto úpravy svých typových modelů, a proto nejsou účastníci zadávacího řízení odkázáni jen na typovou nabídku finálních produktů. Jako tuzemské výrobce antén, kteří takové úpravy poskytují, označila *[OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ]*[7] (Úřad ověřil, že tito výrobci na svých internetových stránkách úpravy skutečně nabízí) s tím, že obdobné subjekty lze v rámci Evropské unie najít také ve všech nám sousedních zemích.

119.     Účastník zadávacího řízení TTC MARCONI uvedl, že v rámci veřejné zakázky nabízí anténu OV160.1 výrobce ATT Plus s.r.o. s udávaným ziskem 2-2,5 dBd (4,12 až 4,62 dBi), přičemž stejnou konstrukci antén v České republice vyrábí společnosti Radiostanice.cz, RCD Radiostanice a několik menších výrobců antén, současně se jedná o antény, které patří mezi základní konstrukce antén a vyrábí je také celá řada zahraničních výrobců (např. Lambda Antenas, Airacomsystems, AMPHENOL PROCOM). Současně ovšem tato společnost vyjádřila svůj názor, že jiné zadavatelem požadované technické parametry antény se navzájem vylučují, resp. výrobci nenabízí anténu, která by splňovala všechny parametry současně. Anténa nabízená společností TTC MARCONI tak nesplňuje v plném rozsahu požadované parametry (konkrétně kód antény v horizontální rovině a vyzařovací úhel v H-rovině), nabízený model byl společností po prostudování zadávací dokumentace zvolen jako vhodnější varianta než jiné.

120.     Z odpovědi společnosti Colsys s.r.o. vyplývá následující. Zisk poptávaného typu antény (omnidirectional offset antenna) bývá výrobci deklarován v rozmezí cca 4,15-4,65 dBi a požadavek zadavatele na minimální zisk 4,1 dBi tak není mimořádně omezující, odpovídá konstrukcím běžně dostupným na trhu. Colsys s.r.o. v rámci veřejné zakázky nabízí VHF anténu s deklarovaným ziskem 4,15 až 4,65 dBi od výrobce ATT Plus s.r.o. Tento český výrobce je schopen vyrobit anténu s požadovanými parametry na zakázku, stejně jako mnoho jiných výrobců. Antény splňující parametry požadované zadavatelem lze nalézt na trhu jako běžně prodávané, případně je dokáže vyrobit řada výrobců, a to jak českých (např. DCom s.r.o., RCS Brno - radiostanice.cz, a.s., RCD Radiokomunikace a.s), tak zahraničních (např. SIRIO Antenne S.r.l., Amphenol Procom DK, Lambda Antenas či Airacom Ltd.). Nadto je lze objednat prostřednictvím obchodních platforem typu Alibaba.com, a to i ve specifických provedeních odpovídajících požadavkům zadavatele.

121.     Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí obsahuje mj. reakci navrhovatele na výše uvedené odpovědi účastníků řízení. Navrhovatel má za to, že žádná z obchodních společností uvedených v jednotlivých vysvětleních (zejm. ATT Plus s.r.o., Dcom, spol. s r.o., RCD Radiokomunikace a.s. a RCD Brno – radiostanice.cz) nenabízí žádný produkt plně odpovídající požadavkům zadavatele, což dle něj ostatně vyplývá i z vyjádření TTC MARCONI. Navrhovatel uvedl rovněž konkrétní zadavatelem požadované technické parametry, které nesplňuje anténa OV160.1 od výrobce ATT Plus s.r.o., anténa BO 160 od výrobce RCD Radiokomunikace a.s. a ZZ201 od výrobce DCom, spol. s r.o.

122.     Úřad konstatuje, že na základě provedených zjištění došlo k identifikaci řady subjektů, které by byly schopny dodavatelům poskytnout antény splňující parametry požadované zadavatelem. Z informací dodavatelů, kteří se účastnili zadávacího řízení (s výjimkou společnosti TTC MARCONI; v podrobnostech viz níže) vyplývá, že na trhu existují jednak typová řešení, jednak je v daném odvětví zjevně běžnou praxí výroba, resp. případně úprava antén s technickými parametry dle požadavků na zakázku (běžnější než jejich dostupnost jako katalogového zboží). Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že z podkladů rozhodnutí nevyplývá, že by anténa splňující požadavky zadavatele byla běžně dostupným zbožím. Úřad konstatuje, že navrhovatel mylně dovozuje, že nedostupnost, resp. omezená dostupnost produktu jakožto katalogového zboží (které je součástí standardní nabídky prodejců a výrobců) znamená bez dalšího omezení okruhu dodavatelů. S takovým závěrem ovšem nelze s ohledem na skutková zjištění rozumně souhlasit, protože možnost nechat si vyrobit či upravit antény na zakázku je běžně nabízená a dostupná pro všechny dodavatele, resp. někteří z dodavatelů na relevantním trhu tyto úpravy realizují sami, ačkoli toto s sebou pochopitelně může nést zvýšené náklady. Ostatně zakázková výroba není ve světě zadávání veřejných zakázek nijak neobvyklou, jako příklad lze uvést situaci, kdy jako součást předmětu veřejné zakázky je dodávka dveří či nábytku atypického rozměru a/nebo tvaru tak, aby odpovídaly potřebám zadavatele.  Katalogové listy tří konkrétních (typových) antén (resp. shrnutí jejich technických parametrů deklarovaných výrobcem) zmiňovaných ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí zařadil Úřad do spisového materiálu jakožto podklady k vydání rozhodnutí na základě informací sdělených samotným navrhovatelem a společností TTC MARCONI. Navrhovatel v námitkách uvedl antény BO 160 od výrobce RCD Radiokomunikace a.s a ZZ201 od výrobce DCom, spol. s r.o. jako jediné dvě antény splňující zadavatelovy požadavky (přičemž v této souvislosti Úřad pro úplnost doplňuje, že ani sám navrhovatel nepoukazuje na to, že by byl problém s dostupností – nákupem těchto typových antén).  Společnost TTC MARCONI pak uvedla, že v rámci veřejné zakázky nabízí anténu OV160.1 od výrobce ATT Plus s.r.o., ačkoli zcela nesplňuje některé technické parametry požadované zadavatelem, jelikož na trhu neexistuje anténa, která by je splňovala. Vyjádření společnosti TTC MARCONI je nicméně v rozporu s vyjádřeními zbylých oslovených subjektů, přičemž Úřad se domnívá, že uvedené je dáno tím, že společnost TTC MARCONI ve svém sdělení nijak nereflektuje možnost výroby antén na zakázku, když toto ve své odpovědi narozdíl od zbylých oslovených subjektů nezmínila a nezmiňuje ani antény označené navrhovatelem. Obdobně pak zakázkovou výrobu, resp. úpravu ve svých vyjádřeních nezmínil ani sám navrhovatel.

123.     Úřad dále uvádí, že dle ustálené judikatury správních soudů je třeba při posuzování, zda určitá zadávací podmínka tvořila nedovolenou překážku hospodářské soutěže, vzít v potaz mj. skutečnost, zda se jednalo o tzv. jednoduchou zadávací podmínku či nikoli. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 22. 2. 2024, č. j. 8 As 203/2020-168 uvedl následující: „Ohledně posuzování, zda zadávací podmínka tvořila nedovolenou překážku hospodářské soutěže, Nejvyšší správní soud v obecné rovině souhlasil s krajským soudem a upřesnil, že v případě jednoduché zadávací podmínky (běžné, snadno splnitelné pro všechny dodavatele a výrazněji nezvyšující cenu plnění pro některé z nich) postačuje rovněž pouze jednoduché zdůvodnění její potřebnosti. V ostatních případech je však třeba posoudit možné alternativy zadávací podmínky včetně toho, zda by některá z nich hospodářskou soutěž omezovala méně, ba dokonce vůbec“.

124.     Jak Úřad konstatoval již výše, na trhu existují (minimálně dvě) „typové“ antény, které v plném rozsahu (bez dalšího) splňují požadavky stanovené zadavatelem, přičemž jejich nákup není nijak limitován či podmíněn. Nadto zakázková výroba antén dle konkrétního návrhu, resp. úprava typových modelů antén na zakázku představuje běžně nabízenou službu, kterou může rovněž snadno využít každý dodavatel. Ačkoli využití takové služby s sebou pochopitelně nese určité náklady pro dodavatele, kteří nejsou schopni takovou výrobu či úpravu zajistit vlastními kapacitami, má Úřad za to, že se v kontextu celkových nákladů a nabídkových cen nebude jednat o náklady, které by výrazněji zvyšovaly cenu pro některé dodavatele. Úřad proto považuje zadavatelem požadované technické parametry poptávaných antén za tzv. jednoduchou zadávací podmínku, což zohlednil rovněž při hodnocení zadavatelem předloženého odůvodnění potřebnosti takové podmínky.  Úřad tak na základě vyhodnocených podkladů dospěl k závěru, že zadavatelem požadované technické parametry poptávaných antén nezpůsobují bezdůvodné omezení hospodářské soutěže tím, že by se jednalo o produkt, který by byl schopen dodat neobvykle úzký okruh výrobců na relevantním trhu. Technické parametry antény požadované zadavatelem zjevně necílily jednoznačně na konkrétní výrobky či výrobce a dodavatelé mohli poptávat antény od dostatečně širokého okruhu výrobců, resp. prodejců.

125.     Na základě výše uvedeného dospěl Úřad k závěru, že zadavatel své požadavky dostatečně odůvodnil, přičemž bylo prokázáno, že tyto požadavky vychází z jeho objektivních potřeb a jsou přiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Kvalitě takového odůvodnění dle Úřadu nic neubírá ani uznání zadavatele, že v době realizace plnění není schopen zaručit podmínky pro dosažení plného požadovaného zisku antény. Skutečnost, že antény nejsou instalovány ve zcela ideálních podmínkách by mohla negativně ovlivnit skutečný zisk antény rovněž tehdy, pokud by zadavatel požadoval minimální zisk antény nižší, proto jde v zadavatelem stanoveném parametru do jisté míry spatřovat preventivní opatření směřující k zajištění provozuschopnosti poptávaného systému. Zároveň Úřad považuje za relevantní odůvodnění daného parametru také skutečnost, že by zadavatel mohl přistoupit k budoucí úpravě podmínek tak, aby bylo požadovaného zisku antény fakticky dosaženo. Požadovaný zisk antény ani zbylé požadované technické parametry antény tak nebyly zadavatelem stanoveny v rozporu se zásadami zadávání veřejných zakázek ani zákonem obecně.

126.     S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

K zavinění vzniku vendor lock-in

127.     V poslední části návrhu poukazuje navrhovatel na nebezpečí zaviněného vzniku stavu vendor lock-in. Uvádí, že zadavatel dne 11. 11. 2024 zahájil a dne 31. 1. 2025 zrušil zadávací řízení „Rámcová dohoda na instalaci vysílacích bodů“, jehož předmětem plnění byla „dodávka a instalace vysílacích bodů pro rozvoj sítě koncových prvků varování a informování v digitálním radiovém formátu DMR v celkovém rozsahu 260 vysílačů“. Šetřená veřejná zakázka pak směřuje na pořízení max. 136 vysílačů. Navrhovatel má za to, že účelu veřejné zakázky nelze dosáhnout bez pořízení zbývajícího počtu vysílačů, přičemž dodavatel vybraný k plnění veřejné zakázky bude v budoucím zadávacím řízení zvýhodněn oproti ostatním dodavatelům a současně dojde ke vzniku stavu vendor lock-in na úrovni konkrétního výrobce vysílačů.

128.     Zadavatel se ve vyjádření zadavatele k návrhu k této námitce navrhovatele nijak nevyjádřil, v rozhodnutí o námitkách ovšem uvedl, že informace ze zadavatelem označeného dřívějšího zadávacího řízení nepovažuje za relevantní. Nadto odkázal na odpověď č. 3 z vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, ve které sdělil následující: »Zadavatel počítá s budoucím dokrytím rádiově nepokrytých území. V tuto chvíli nicméně Zadavatel ještě nezvažuje možnosti, jak budoucího dokrytí dosáhnout, což bude možné až po realizaci předmětu plnění. Krokem Zadavatele proti stavu „vendor lock-in“ je skutečnost, že v současné veřejné zakázce požaduje Zadavatel dodání samostatné rádiové sítě (včetně HW) pro každou lokalitu v rámci České republiky zvlášť.«

129.     Úřad v souvislosti s touto námitkou konstatuje, že samotná dodávka pouze části plánovaného plnění v zadávacím řízení není v rozporu se zákonem. Nezákonným by mohl být pouze případný navazující postup zadavatele, pokud by tento při zadávání navazující veřejné zakázky (na zbylou část plnění) v rozporu se zákonem postupoval buď bez otevřené soutěže s odkazem na nyní pořízené plnění, případně pokud by nyní pořizovaným plněním odůvodňoval nezbytnost pořídit konkrétní druh plnění.

130.     Taxativní výčet pravomocí Úřadu je obsažen v § 248 zákona, přičemž všechny uvedené kompetence se vztahují k již uskutečněným úkonům zadavatele, ačkoli v určitých případech je relevantní stav, který dosud nemusel nastat (např. postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení). Navrhovatelova námitka směřuje proti hypotetické možnosti protizákonného postupu týkajícího se zadávacího řízení, které dosud nebylo zahájeno. Jinými slovy ani nemohlo dojít ke konkrétnímu porušení pravidel zákona, a proto jde o situaci, která nespadá do kompetencí Úřadu, tudíž se jí Úřad nemůže věcně zabývat (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R0155/2018/VZ-36195/2018/322/HSc bod 24 ze dne 6. 12. 2018). Nezbývá tak než konstatovat, že předcházení vzniku stavu vendor lock-in, v jehož důsledku by mohlo dojít k porušení zákona, je výhradně zodpovědností zadavatele.

131.     S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

Shrnutí

132.     S ohledem na vše výše uvedené tedy Úřad rozhodl o částech návrhu, které se týkají tvrzené excesivnosti smluvních podmínek, diskriminační povahy požadavků na technickou kvalifikaci, nezákonnosti požadovaných parametrů antény a tvrzeného zavinění vzniku stavu vendor lock-in, tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tj. návrh v těchto částech zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

133.     Závěrem Úřad uvádí, že nepřehlédl navrhovatelem namítané pochybení zadavatele spočívající v nedostatečném vypořádání námitek. K tomu Úřad v obecné rovině uvádí, že v situaci, kdy by Úřad neshledal v souvislosti s žádnou z věcných námitek obsažených v návrhu důvod pro uložení nápravného opatření, tj. jednalo by se o návrh, který by musel být věcně zamítnut v plném rozsahu, a současně by rozhodnutí o námitkách nenaplňovalo zákonné požadavky na něj kladené, Úřad by zrušil takovéto nedostatečně odůvodněné rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona, neboť nelze vyloučit, že pokud by se navrhovateli dostalo řádného rozhodnutí o námitkách, pak by vůbec návrh (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) nepodal. V šetřeném případě nicméně vzhledem ke skutečnosti, že Úřad zjistil pochybení zadavatele, v jehož důsledku ukládá výrokem III. tohoto rozhodnutí nápravné opatření (v podrobnostech viz dále), nevyžaduje ochrana práv navrhovatele, aby byla využita možnost zrušit rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona, a to ačkoliv se zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal s námitkou vztahující se k požadovaným parametrům antény. Pokud tedy Úřad v šetřeném případě nevyužil možnosti zrušit rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona, nečiní tak proto, že by jej pokládal za odůvodněné v souladu se zákonem, ale v souladu se zásadou procesní ekonomie za situace, kdy takovým postupem Úřadu navrhovatel není nijak krácen na svých právech, neboť vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že existuje důvod pro uložení nápravného opatření, bude kauce složená spolu s návrhem navrhovateli po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí ve smyslu § 255 odst. 6 zákona vrácena.

K výroku III. rozhodnutí – k uložení zákazu uplatnění vyhrazené změny závazku

134.     Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

135.     Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 100 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona, když si v čl. XIII odst. 1 písm. b) návrhu smlouvy vyhradil změnu závazku spočívající v prodloužení doby plnění mj. „při vzniku překážky na straně Objednatele (neposkytnutí dostatečné součinnosti), kdy je plnění Smlouvy na jednání Objednatele závislé a je jimi podmíněno“, aniž podmínky pro tuto vyhrazenou změnu závazku a její obsah v zadávací dokumentaci dostatečně a jednoznačně vymezil tak, aby se odvíjela od objektivních skutečností. Jak se Úřad podrobněji vyjádřil již v části věnované odůvodnění výroku I., dané ustanovení návrhu smlouvy tak mj. dává prostor pro libovůli zadavatele, zda a kdy tuto vyhrazenou změnu závazku uplatní.

136.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

137.     Výše uvedené znění ustanovení § 263 odst. 3 zákona bylo do zákona zakotveno novelou provedenou zákonem č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Tato změna ve vztahu k postupu rozpornému s § 66 a 100 zákona výslovně zakotvila možnost uložení nápravného opatření mírnějšího, než jakým je zrušení celého zadávacího řízení.

138.     V kontextu znění zákona po novele je tak primárním nápravným opatřením, které má Úřad použít v případech, že zadávací podmínky obsahují změnu závazku vyhrazenou v rozporu s § 100 zákona, právě zákaz uplatnění nezákonně vyhrazené změny závazku. Pouze v excesivních případech, kdy by takové nápravné opatření nebylo dostatečné (např. vzhledem k dopadům na výsledek zadávacího řízení), má Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Na základě uvedeného lze dovodit, že zákon v jeho současném znění předpokládá, že ačkoli dodavatel považuje vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy za rozpornou se zákonem (např. z důvodu její nejednoznačnosti, nedostatečnosti apod.), nabídku do daného zadávacího řízení podá a současně k Úřadu podá návrh na zákaz uplatnění této nezákonně vyhrazené změny závazku.

139.     Úřad se tak zabýval tím, zda k provedení nápravy v šetřeném případě postačuje uložení zákazu uplatnění nezákonně vyhrazené změny závazku, nebo je nezbytné přistoupit ke zrušení celého zadávacího řízení. Pro toto posouzení je třeba vyhodnotit, zda nezákonná výhrada mohla ovlivnit okruh možných dodavatelů nebo průběh zadávacího řízení. K tomuto Úřad uvádí, že vzhledem k povaze předmětné vyhrazené změny závazku by jediným možným způsobem, kterým by mohlo v souvislosti s ní dojít k ovlivnění průběhu zadávacího řízení, bylo právě teoretické ovlivnění okruhu možných dodavatelů, resp. nabídek podaných v zadávacím řízení. Zadavatel v šetřeném případě nastavil obsah vyhrazené změny závazku a podmínky pro její uplatnění velmi obecně a nedostatečně jednoznačně. Uložení zrušení celého zadávacího řízení by ovšem bylo na místě spíše ve výjimečných situacích, kdy by nezákonně vymezená vyhrazená změna závazku (ať už sama o sobě či ve spojení s ne zcela vhodným vymezením předmětu plnění) natolik zatemnila předmět plnění, že by bylo pro dodavatele reálně problematické sestavit nabídku, a případně tak ovlivnila počet podaných nabídek. Taková situace ovšem v šetřeném případě nenastala, jelikož navrhovatelem napadená vyhrazená změna závazku dodavatelům neznemožňovala pochopit, jak by měla vypadat jejich nabídka, resp. co by měli nacenit. Správným postupem dodavatele, který má zájem se zadávacího řízení účastnit, ale přitom se domnívá, že návrh smlouvy zahrnuje změnu závazku vyhrazenou v rozporu s § 100 zákona, by přitom mělo být nabídku do zadávacího řízení sestavit způsobem, který by vyhrazenou změnu závazku nebral v potaz, nabídku podat a současně se před Úřadem domáhat zákazu uplatnění dané vyhrazené změny závazku. Tomu, že předmětná nezákonná výhrada změny závazku neměla vliv na okruh dodavatelů, nasvědčuje rovněž ta skutečnost, že v šetřeném zadávacím řízení podali nabídku celkem čtyři dodavatelé (a tento počet není vzhledem k technické náročnosti a specifickému předmětu veřejné zakázky nestandardně nízký), přičemž ani v případě navrhovatele nelze uvažovat o tom, že by to byla toliko předmětná nezákonná výhrada, kvůli které svoji nabídku nepodal, neboť, krom toho, že rozporoval rovněž požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci a na technickou specifikaci, byla nezákonně vyhrazená změna závazku rozporována v souvislosti s ostatními nezákonnými smluvními podmínkami.  Na základě uvedeného nemá Úřad za to, že by právě vyhrazená změna závazku byla rozhodným faktorem, pro který navrhovatel nepodal nabídku do zadávacího řízení.

140.     Jak již bylo uvedeno výše, při volbě ukládaného nápravného opatření je třeba v první řadě uvažovat o zákazu uplatnění vyhrazené změny závazku a pouze tehdy, pokud by postup zadavatele spočívající ve vyhrazení změny závazku v rozporu s § 100 zákona představoval excesivní pochybení (zejm. pro důsledky na zadávací řízení), přistoupil by Úřad k uložení nápravného opatření spočívajícího v zrušení zadávacího řízení.

141.     Úřad vzhledem k výše uvedenému konstatuje, že v daném případě nepředstavuje změna závazku vyhrazená v rozporu s § 100 odst. 1 zákona legitimní důvod pro zrušení celého zadávacího řízení, pročež v řešeném případě považuje Úřad za postačující k provedení nápravy uložení nápravného opatření spočívajícího v zákazu uplatnění dané vyhrazené změny závazku, které uložil výrokem III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

142.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

143.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

144.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění vyhrazené změny závazku, uložil zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku V. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

145.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

146.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění vyhrazené změny závazku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

147.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000452.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek.

Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.        Česká republika – Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 

2.        Pramacom Prague spol. s r.o., Na pískách 1667/36, 160 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] JUDr. Vilém PODEŠVA a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer

[2] Věřitel je pak dle § 1975 občanského zákoníku v prodlení nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

[3] Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s.

[4] stavební předpisy umožňují u jednoduchých (drobných) staveb zjednodušený rozsah dokumentace, který obsahuje především průvodní zprávu, technický popis a výkresovou část

[5] dokumentace skutečného provedení zobrazuje skutečně realizovaný stav

[6] Úřad sděluje, že zvýrazněné informace obsažené v tomto odstavci týkající se antén splňujících parametry stanovené zadavatelem byly účastníkem řízení TELEKOMUNIKACE A SERVIS označeny jako obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit. Úřad tedy upozorňuje, že k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství. Úřad pro účastníky zde vedeného správního řízení v souvislosti s těmito informacemi akcentuje, že za nekalou soutěž se ve smyslu § 2976 písm. h) občanského zákoníku považuje porušení obchodního tajemství. Porušením obchodního tajemství je přitom podle § 2985 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dozvěděl za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle § 2988 občanského zákoníku pak platí, že osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Současně Úřad připomíná, že pokud by se takového jednání určitá fyzická osoba dopustila a způsobila tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo tím opatřila sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, může se současně dopustit trestného činu porušování pravidel hospodářské soutěže podle § 248 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[7] Zvýrazněné informace obsahující identifikaci výrobců antén byly účastníkem řízení MASTER IT označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.