číslo jednací: 48543/2025/500
spisová značka: S0784/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce a modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary – správce stavby – opakované zadání |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 12. 2. 2026 |
| Související rozhodnutí | 48543/2025/500 05831/2026/163 |
| Dokumenty |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0784/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-48543/2025/500 |
|
Brno 11. 12. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 10. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- navrhovatel – společníci společnosti „ERBES – SAFETY – CADCONSULTING“, jimiž jsou
- JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha,
- SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc,
- cadconsulting, spol. s r.o., IČO 24249343, se sídlem Argentinská 1621/36, 170 00 Praha,
kteří uzavřeli dne 31. 1. 2024 společenskou smlouvu o vzniku jmenované společnosti, ve správním řízení zastoupeni na základě dohody o podání nabídky na plnění veřejné zakázky ze dne 11. 8. 2025 a na základě rozhodnutí o podání návrhu na uložení zákazu plnění příkazní smlouvy ze dne 16. 10. 2025 společností JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha,
- strany smlouvy:
- zadavatel – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary,
- vybraný dodavatel – společníci „sdružení ‚FETTERS management – STIS‘ “, jimiž jsou
- FETTERS management, s.r.o., IČO 01405471, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha,
- STIS stavební a inženýrská společnost, s.r.o., IČO 62582933, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha,
ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 4. 11. 2025 společností FETTERS management, s.r.o., IČO 01405471, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha,
ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy „Příkazní smlouva“ ze dne 19. 9. 2025 uzavřené mezi jmenovaným zadavatelem a jmenovaným vybraným dodavatelem na základě veřejné zakázky „Rekonstrukce a modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary – správce stavby – opakované zadání“ zadávané na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 8. 2025 v dynamickém nákupním systému „Dynamický nákupní systém na zajištění výkonu inženýrsko-investorských služeb při přípravě a realizaci staveb“, který byl zaveden v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-056154, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 238-747655, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – společníků společnosti „ERBES – SAFETY – CADCONSULTING“, jimiž jsou JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha, SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc a cadconsulting, spol. s r.o., IČO 24249343, se sídlem Argentinská 1621/36, 170 00 Praha, kteří uzavřeli dne 31. 1. 2024 společenskou smlouvu o vzniku jmenované společnosti – ze dne 20. 10. 2025 na uložení zákazu plnění smlouvy „Příkazní smlouva“ ze dne 19. 9. 2025 uzavřené mezi zadavatelem – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary – a vybraným dodavatelem – společníci „sdružení ‚FETTERS management – STIS‘ “, jimiž jsou FETTERS management, s.r.o., IČO 01405471, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha, STIS stavební a inženýrská společnost, s.r.o., IČO 62582933, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha – na základě veřejné zakázky „Rekonstrukce a modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary – správce stavby – opakované zadání“ zadávané na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 8. 2025 v dynamickém nákupním systému „Dynamický nákupní systém na zajištění výkonu inženýrsko-investorských služeb při přípravě a realizaci staveb“, který byl zaveden v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-056154, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 238-747655, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. POSTUP ZADAVATELE PŘI UZAVŘENÍ SMLOUVY
1. Zadavatel – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ či „ZZVZ“), realizoval podle zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 8. 2025 zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce a modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary – správce stavby – opakované zadání“ v dynamickém nákupním systému „Dynamický nákupní systém na zajištění výkonu inženýrsko-investorských služeb při přípravě a realizaci staveb“, který byl zaveden v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-056154, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 238-747655, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle čl. 3 Výzvy k podání nabídky ze dne 6. 8. 2025 ve znění ze dne 15. 8. 2025 (dále jen „výzva k podání nabídky“) je předmětem plnění veřejné zakázky zajištění činnosti správce stavby, který provede pro zadavatele technickoekonomické poradenství v rámci přípravy, při realizaci a po dokončení stavby „Rekonstrukce a modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary“, a to v oblasti technický dozor stavebníka v rozsahu dohledu stavby autorizovanými osobami pro obor pozemní stavby, statika a dynamika staveb, technická zařízení budov (vytápění a vzduchotechnika, zdravotní technika, elektrotechnická zařízení), technologická zařízení staveb a požární bezpečnost staveb, v oblasti cenový dozor (cost management) – zejména při řešení změnové agendy (změnové listy pro vícepráce, méněpráce), v oblasti hydrogeologie, v oblasti odborné poradenství – pro posouzení změn (víceprací a méněprací) z hlediska jejich zatřídění dle § 222 zákona a v oblasti činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
3. Podle čl. 2 výzvy k podání nabídky se v případě veřejné zakázky jedná o veřejnou zakázku na služby, jejíž předpokládaná hodnota byla stanovena ve výši 15 595 800 Kč bez DPH. Podle informací na profilu zadavatele uveřejněných k veřejné zakázce se jedná o veřejnou zakázku realizovanou v nadlimitním režimu.
4. Zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 2 nabídky, a to nabídku
navrhovatele – společníků společnosti „ERBES – SAFETY – CADCONSULTING“, jimiž jsou JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha, SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc a cadconsulting, spol. s r.o., IČO 24249343, se sídlem Argentinská 1621/36, 170 00 Praha, kteří uzavřeli dne 31. 1. 2024 společenskou smlouvu o vzniku jmenované společnosti, ve správním řízení zastoupeni na základě dohody o podání nabídky na plnění veřejné zakázky ze dne 11. 8. 2025 a na základě rozhodnutí o podání návrhu na uložení zákazu plnění příkazní smlouvy ze dne 16. 10. 2025 společností JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – a vybraného dodavatele – společníků „sdružení ‚FETTERS management – STIS‘ “, jimiž jsou FETTERS management, s.r.o., IČO 01405471, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha, STIS stavební a inženýrská společnost, s.r.o., IČO 62582933, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 4. 11. 2025 společností FETTERS management, s.r.o., IČO 01405471, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).
5. Dne 11. 9. 2025 odeslal zadavatel navrhovateli a vybranému dodavateli Oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“), jímž informoval o výběru vybraného dodavatele. Dne 19. 9. 2025 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem Příkazní smlouvu z téhož dne na plnění předmětu veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).
II. PODÁNÍ NÁVRHU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona obdržel dne 20. 10. 2025 návrh navrhovatele z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu obdržel zadavatel téhož dne.
Obsah návrhu
7. Navrhovatel návrhem na uložení zákazu plnění smlouvy brojí proti postupu zadavatele ve veřejné zakázce ve vztahu k posouzení existence mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“).
8. Navrhovatel je přesvědčen, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, zadavatel se jí však vůbec nezabýval, přestože k tomu byl povinen. Zadavatel postupoval dle navrhovatele v rozporu se zákonem a stanovenými zadávacími podmínkami, když vůbec neposuzoval, zda nabídkové ceny, zejména nabídková cena vybraného dodavatele, obsahují MNNC, neidentifikoval MNNC vybraného dodavatele, nevyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění jeho MNNC a nevyloučil jej z důvodu existence MNNC, když se jedná o cenu objektivně neobjasnitelnou. Uvedeným postupem měl zadavatel porušit ustanovení § 113 zákona i zásadu transparentnosti dle § 6 zákona.
9. Navrhovatel poukázal na to, že veřejná zakázka je již třetím pokusem zadavatele o vysoutěžení poptávaného plnění. V rámci předchozích dvou veřejných zakázek, jejichž zadávací řízení byla zadavatelem zrušena, přitom dosahovala předpokládaná hodnota i stanovená maximální možná výše nabídkové ceny vyšších částek, tedy směrem k veřejné zakázce docházelo ze strany zadavatele ke snižování těchto stanovených limitů, aniž by však podstatně upravil předmět plnění a kdy došlo v předmětném období spíše k navýšení cen než k jejich snížení. Navrhovatel z uvedeného dovozuje, že jak předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tak i maximální nabídková cena, byly zadavatelem stanoveny na samé hranici realizovatelnosti veřejné zakázky ze strany kteréhokoli dodavatele. Jak sám uvedl, návrhem však nebrojí pro nesprávně stanovené předpokládané hodnotě, resp. maximální nabídkové ceně veřejné zakázky, ani proti způsobu vyřízení jím předložené žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Jakékoli podkročení těchto stanovených hodnot však dle něj mělo tedy vyvolat v zadavateli podezření z přítomnosti MNNC, zde navíc za situace, kdy nabídková cena vybraného dodavatele byla o třetinu nižší než zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota a o polovinu nižší než maximální nabídková cena. Navrhovatel je přesvědčen, že nabídková cena vybraného dodavatele je MNNC, resp. cenou zcela podnákladovou, za kterou není objektivně možné poskytnout zadavateli plnění včas, v kvalitě, v rozsahu a způsobem specifikovaným zadavatelem v dokumentaci k veřejné zakázce, i vzhledem k povaze a rozsahu stavební zakázky, k níž má být výkon činnosti správce stavby poskytován.
10. Navrhovatel si je vědom skutečnosti, že veřejná zakázka v dynamickém nákupním systému představuje zvláštní postup, na který se nevztahují všechna pravidla pro zadávání veřejných zakázek, i že ustanovení § 113 zákona upravující povinnosti zadavatele ve vztahu k posuzování MNNC se na zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému automaticky neaplikuje. Pokud by však zadavatel činil kroky v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami, měl dle navrhovatele MNNC identifikovat a postupovat následně v souladu s pravidly dle § 113 zákona. Tuto skutečnost navrhovatel dovozuje ze znění čl. 10 výzvy k podání nabídky, kde si zadavatel vyhradil právo postupovat mj. dle § 46 a § 113 zákona, i právo vyloučení dodavatele dle § 48 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že s ohledem na uvedenou výhradu bylo povinností zadavatele postupovat při posuzování nabídek v souladu s pravidly stanovenými v § 113 zákona, což zadavatel neučinil.
11. Vzhledem k tomu, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 141 odst. 5 zákona, kdy podle navrhovatele porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému a ovlivnil tím, resp. mohl ovlivnit výběr dodavatele, byly dle navrhovatele naplněny podmínky pro uložení zákazu plnění smlouvy.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
12. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 20. 10. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
13. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona navrhovatel a strany smlouvy – zadavatel a vybraný dodavatel.
14. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 21. 10. 2025.
15. Dne 30. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“). Dne 5. 11. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
16. Zadavatel úvodem poznamenal, že veřejnou zakázku nezadával v zadávacím řízení, nýbrž zvláštním postupem dle § 130 zákona v zavedeném dynamickém nákupním systému, když bylo nezbytné zajistit služby správce stavby před zahájením dotčené stavby.
17. Zadavatel uvedl, že při stanovení předpokládané hodnoty plnění postupoval v souladu se zákonem, když ji stanovil vždy s ohledem na údaje a informace, které měl k dispozici, v případě veřejné zakázky i při zohlednění podaných nabídek z předchozích zadávacích řízení, což chápe jako průzkum trhu. Podle zadavatele skutečnost, že některý z dodavatelů nabídne cenu nižší, než je předpokládaná hodnota plnění, nemusí nutně znamenat, že se jedná o MNNC. Ze zkušenosti s veřejnými zakázkami na služby technického dozoru a koordinátora BOZP ví, že jejich ceny se pohybují pod předpokládanou hodnotou, je-li tato stanovena výpočtem honoráře za výkony projektových prací a obstaravatelských činností podle standardů služeb ČKAIT a ČKA, a to často i výrazně. Zadavatel měl navíc k dispozici vysvětlení MNNC z předchozí veřejné zakázky, ze kterých jasně vyplývalo, že veřejná zakázka je realizovatelná i v cenách hluboko pod předpokládanou hodnotou, resp. že taková nabídková cena není MNNC, při které by bylo ohroženo řádné plnění veřejné zakázky.
18. Podle zadavatele je na dodavatelích, jaký způsob cenotvorby si zvolí. Dle jeho vlastního názoru přitom nelze cenu služeb správce stavby poměřovat pouze s cenou stavby, ale spíše s dobou jejího trvání a časovou náročností pro jednotlivé členy týmu. Zadavatel má i zkušenost, že v rámci jím zadávaných veřejných zakázek na výkon činnosti technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP se daří uzavírat smlouvy s cenami, které se pohybují okolo 1 % z celkových předpokládaných nákladů stavby.
19. Zadavatel akcentoval, že si v dokumentaci vyhradil právo postupovat dle § 113 zákona, a to zejména proto, aby, pokud identifikuje MNNC, byl oprávněn požadovat její vysvětlení, popř. byl oprávněn dodavatele s MNNC, jenž ji řádně neodůvodní, vyloučit. Výhrada práva postupovat dle § 113 zákona však neznamená povinnost tak postupovat. Zadavatel je přesvědčen, že neporušil ustanovení § 113 zákona, jelikož jej v šetřeném případě nepoužil. Zadavatel nevyzval vybraného dodavatele k vysvětlení MNNC, neboť k tomu nebyl povinen a po zkušenostech s jinými obdobnými zakázkami a z předchozího zadávacího řízení ani MNNC neidentifikoval. Je též přesvědčen, že současně ani neměl povinnost svůj postup ve věci MNNC nijak vysvětlovat. Zadavatel věří, že neporušil ustanovení § 6 zákona, jelikož v rámci veřejné zakázky postupoval transparentně, přiměřeně a ve vztahu k dodavatelům dodržel zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
20. Zadavatel tedy shrnul, že v případě veřejné zakázky neměl povinnost postupovat dle § 113 zákona, v dokumentaci neurčil, že bude dle citovaného ustanovení zákona postupovat, ale stanovil pouze právo tak učinit. Vzhledem k tomu, že skutečně MNNC neidentifikoval, nevyužil tak ani svého práva postupu dle § 113 zákona. Zadavatel neměl důvod vylučovat vybraného dodavatele, a proto tak ani neučinil. Závěrem svého vyjádření dále předložil skutečnosti, jež dle něj svědčí o existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění smlouvy. Zadavatel v této souvislosti poukazoval zejména na to, že u dotčené stavby již nastala potřeba výkonu adekvátního technického dozoru stavebníka, jehož je ze zákona zadavatel povinen v dotčeném případě zajistit, stejně jako koordinátora BOZP. Zastavit danou stavbu až do zadání nové veřejné zakázky není dle zadavatele ve veřejném zájmu s ohledem na to, že se jedná o budovu školy, jejíž část je dlouhodobě v havarijním stavu, je zde zájem, aby stavba byla co nejdříve dokončena, neboť narušuje výuku a jedná se o strategický projekt. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce a modernizace dané školy je financována z dotace, je nutné splnit vypsané milníky, kdy stávající časové rezervy jsou však již vyčerpány, přičemž s ohledem na výši dotace by se v případě jejího neposkytnutí jednalo o zásadní zásah do rozpočtu zadavatele, což by mělo vliv i na realizaci dalších plánovaných investičních akcí v oblasti školství, sociální oblasti či zdravotnictví.
21. Zadavatel je přesvědčen, že postupoval v souladu se zákonem, avšak v případě, že by Úřad rozhodl o uložení zákazu plnění smlouvy, požaduje stanovení lhůty v délce nejméně 5 měsíců, ve které by mohl realizovat nové zadávací řízení tak, aby nebylo nutné stavbu zastavovat.
Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu
22. Vybraný dodavatel se neztotožňuje s tím, že zadavateli byla v případě veřejné zakázky dána povinnost postupovat podle § 113, § 46 a § 48 zákona, když v rámci dynamického nákupního systému jakožto zvláštního postupu není zadavatel vázán většinou ustanovení zákona, zejména jeho druhou částí. Vybraný dodavatel uvedl, že podle § 130 zákona je zadavatel při zvláštním postupu vázán samotnou úpravou dynamického nákupního systému v zákoně, zadávacími podmínkami a zásadami podle § 6 zákona. Ustanovení § 39 odst. 2 písm. e), § 39 odst. 5, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 zákona se přitom použijí v daném postupu obdobně. Ustanovení § 113 zákona se tak dle vybraného dodavatele v dynamickém nákupním systému aplikuje jen v případě, že si tento postup zadavatel výslovně vyhradí.
23. Vybraný dodavatel přisvědčil tomu, že zadavatel je vázán zněním výzvy k podání nabídky, avšak zadavatel si v její dotčené části vyhradil práva postupovat dle § 46, § 104, § 113, § 124 zákona, vyloučit účastníka z důvodů uvedených v § 48 zákona a zrušit řízení. Podle vybraného dodavatele tak nebylo povinností zadavatele postupovat dle daných ustanovení zákona, nýbrž uvedené bylo jen jeho právem, které nevyužil. O tom svědčí dle vybraného dodavatele i další formulace uvedené ve výzvě k podání nabídky, z nichž již naopak vyplývá povinnost zadavatele dle takových pravidel postupovat. Vybraný dodavatel je tak přesvědčen, že zadavatel nebyl v případě veřejné zakázky povinen postupovat dle § 46, § 104, § 113, § 124 zákona, ani vyloučit dodavatele z důvodů uvedených v § 48 zákona. Vzhledem k tomu, že zadavatel nebyl povinen postupovat dle § 113 zákona, nebyl ani povinen se ve smyslu tohoto ustanovení zabývat MNNC, identifikovat ji a vyzvat k jejímu vysvětlení.
24. Vybraný dodavatel nadto dodal, že i kdyby byl zadavatel povinen podle § 113 zákona postupovat, neznamená to, že by bylo zakázáno smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřít a následně ji plnit, když je na uvážení zadavatele, zda dodavatele, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako MNNC, resp. která se jeví jako MNNC, vyloučí či zda riziko podstoupí a k plnění zakázky jej ponechá a případně s ním i uzavře smlouvu. K tomuto směřuje dle vybraného dodavatele i pojetí § 48 odst. 4 zákona, podle něhož je vyloučení dodavatele s MNNC možností nikoli povinností zadavatele. Podle vybraného dodavatele pak nebyl zadavatel v šetřené věci ani povinen nijak zaznamenávat své závěry o tom, proč nepovažuje nabídku vybraného dodavatele za mimořádně nízkou. Zadavatel tedy nebyl dle něj povinen se ve smyslu § 113 zákona zabývat potenciálně MNNC vybraného dodavatele a byl oprávněn uzavřít s ním smlouvu. Vybraný dodavatel navrhl zamítnutí návrhu navrhovatele.
Další průběh správního řízení
25. Usnesením ze dne 11. 11. 2025 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu ke sdělení a doložení postavení a práv, resp. kompetencí jeho členů v rámci sdružení, zejména doložení, jak tito členové vystupují ve vztahu k podání návrhu, resp. ve vztahu k předmětnému správnímu řízení, tj. pokud členy v rámci sdružení zastupuje společnost JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha, či jsou-li jinak upravena taková práva a postavení mezi členy sdružení, doložení této skutečnosti relevantními doklady.
26. Dne 19. 11. 2025 obdržel Úřad odpověď navrhovatele na usnesení ze dne 11. 11. 2025, v rámci níž Úřadu sdělil a relevantními podklady doložil, že jej při podání návrhu i v následném zde vedeném správním řízení zastupuje společnost JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha.
27. Usnesením ze dne 24. 11. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
28. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména obdržené dokumentace a vyjádření předložených účastníky správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení právních předpisů
29. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
30. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
31. Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
32. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.
33. Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.
34. Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek stanovit
a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo
b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.
35. Podle § 113 odst. 3 zákona v případě podle § 113 odst. 2 zákona není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v § 113 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona.
36. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že
a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a
b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
37. Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím
a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,
b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo
c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.
38. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že
a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,
b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo
c) neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.
39. Podle § 130 zákona je zadavatel v průběhu zvláštního postupu povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro zvláštní postupy nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona. Při postupu podle této části zákona se § 39 odst. 2 písm. e), § 39 odst. 5, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 zákona použijí obdobně.
40. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
41. Podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“) činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby, není-li v § 3 odst. 2 až 4 nařízení vlády stanoveno jinak, 5 401 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona, § 4 odst. 2 zákona nebo § 4 odst. 5 zákona.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace
42. Z úvodu výzvy k podání nabídky vyplývá, že se v případě veřejné zakázky jedná o veřejnou zakázku zadávanou v dynamickém nákupním systému.
43. V čl. 10 výzvy k podání nabídky zadavatel mj. stanovil, že si „vyhrazuje následující práva při zadávání této zakázky:
- postupovat dle § 46, § 104, § 113, § 124 ZZVZ,
- vyloučit účastníka řízení z důvodů uvedených v § 48 ZZVZ,
- zrušit řízení“.
Právní posouzení
Obecná východiska
44. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že dynamický nákupní systém se řadí mezi zvláštní postupy dle zákona upravené v jeho části šesté, pročež se nejedná o zadávací řízení (srov. § 3 zákona) a v jeho případě tak nejsou automaticky aplikována ani veškerá běžná pravidla části druhé zákona týkající se základních ustanovení o zadávacích řízeních, ani části čtvrté zákona upravující postup v nadlimitním režimu. Z uvedeného plyne, že některá jinak „samozřejmá“ pravidla pro vedení zadávacího řízení v případě dynamického nákupního systému, resp. při zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému, chybí. Z ustanovení § 130 zákona konkrétně vyplývá, že zadavatel je v průběhu zvláštního postupu, tj. i v případě dynamického nákupního systému, povinen dodržet stanovené zadávací podmínky a že pokud pravidla pro takový zvláštní postup nejsou stanovena zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona. Předmětné ustanovení též udává, která konkrétní ustanovení zákona se při postupu podle jeho části šesté, tj. i ve vztahu k dynamickému nákupnímu systému, použijí obdobně [konkrétně § 39 odst. 2 písm. e), § 39 odst. 5, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 zákona]. I další zákonná ustanovení upravující již přímo dynamický nákupní systém a postup zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému stanovují pro některá jinak pro zadávací řízení „běžná“ zákonná pravidla obdobu jejich užití (srov. § 140a odst. 3 a § 141 odst. 4 zákona), avšak jiná nejsou ani obdobou při takovém postupu ze zákona aplikována. Jako taková pak na daný postup zadavatele automaticky nedopadají, což však neznamená, že by si zadavatel využití takového postupu (postupů) nemohl sám vyhradit. Zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému tedy v určitých oblastech může primárně vycházet ze způsobu, jakým si zadavatel stanovil konkrétní zadávací podmínky, jimiž je povinen se řídit. Jinými slovy lze uvést, že pakliže tedy postup v určité oblasti při zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému není upraven přímo zákonem, zadavatel je povinen dodržet jím stanovené zadávací podmínky, které jej případně upravují. Současně též platí, že i zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému představuje zadávání veřejné zakázky ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, resp. jedná se o postup podle zákona, pročež zadavatel je v souladu s § 6 zákona povinen v jeho průběhu postupovat i v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Mj. je tedy povinen dodržet i zásadu transparentnosti. Jedním z rozměrů této zásady je přitom právě i princip vázanosti zadávacími podmínkami, které zadavatel stanovil.
K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny
45. Navrhovatel v návrhu poukazuje na to, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu se zákonem a stanovenými zadávacími podmínkami, když nijak neposuzoval, zda nabídkové ceny, zejména nabídková cena vybraného dodavatele, obsahují MNNC, neidentifikoval MNNC vybraného dodavatele, nevyzval jej ke zdůvodnění jeho MNNC a nevyloučil jej z důvodu existence MNNC, když se jedná o cenu objektivně neobjasnitelnou. Navrhovatel tak dovozuje, že zadavatel se v šetřeném případě dopustil porušení pravidel týkajících se posouzení MNNC, a to ve smyslu § 113 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona. Úřad posoudil na základě podkladů vztahujících se k veřejné zakázce tento namítaný postup zadavatele, k čemuž uvádí následující.
46. Úřad ve vztahu k veřejné zakázce předně akcentuje, že podstatná je v jejím případě skutečnost, že představuje zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, tj. patří do tzv. zvláštních postupů podle části šesté zákona, na které, jak již bylo v obecnosti poukázáno výše, některá „běžná“ zákonná pravidla, resp. ustanovení zákona týkající se zadávacích řízení normálně nedopadají. Ačkoli tedy veřejná zakázka dosahovala v rámci předpokládané hodnoty limitu pro nadlimitní režim, nejednalo se v případě jejího zadávání o zadávací řízení dle zákona, což ovlivnilo i to, jaká konkrétní pravidla na takový postup ze zákona dopadají (srov. § 25 zákona). U zvláštního postupu v podobě dynamického nákupního systému, resp. zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, obecně platí, že pravidla a povinnosti týkající se posouzení MNNC ve smyslu § 113 zákona, jež se jinak vztahují na zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu, se standardně neuplatní, když tyto jsou upraveny v části čtvrté zákona a zákon nestanovuje jejich užití v daném případě ani obdobně. Lze tak souhlasit s navrhovatelem v tom, že ustanovení § 113 zákona upravující povinnosti zadavatele ve vztahu k posuzování MNNC se na zadávání zde šetřené veřejné zakázky automaticky (ze zákona) neaplikuje. Zákon tedy zadavateli povinnost jednat dle § 113 zákona v případě zvláštního postupu podle části šesté zákona neukládá, čímž se tento postup ze zákona neuplatní ani v případě zde šetřené veřejné zakázky. Institut MNNC ve smyslu § 113 zákona se tak aktivuje v daném případě pouze za předpokladu, že je jeho využití vyhrazeno v zadávacích podmínkách, jimiž je zadavatel povinen se řídit.[1]
47. Právě uvedené tedy neznamená, že by si zadavatel právo takového postupu nemohl vyhradit sám v zadávacích podmínkách. Z podkladů k veřejné zakázce Úřad neshledal, že by zadavatel již v rámci zadávacích podmínek k dynamickému nákupnímu systému stanovil pravidla týkající se posuzování MNNC, resp. právo takového postupu. V případě veřejné zakázky však zadavatel v čl. 10 výzvy k podání nabídky blíže vymezil některá svá práva při jejím zadávání. Konkrétně zde zadavatel mj. určil, že „si vyhrazuje následující práva při zadávání této zakázky: - postupovat dle § 46, § 104, § 113, § 124 ZZVZ, - vyloučit účastníka řízení z důvodů uvedených v § 48 ZZVZ […]“. Zadavatel si tak součástí podmínek pro zadávání veřejné zakázky vyhradil mj. právě i právo postupovat dle § 113 zákona týkající se posuzování existence MNNC. Navrhovatel však z této zadavatelem učiněné výhrady dovozuje, že v případě zadávání veřejné zakázky bylo povinností zadavatele postupovat při posuzování nabídek v souladu s pravidly stanovenými v § 113 zákona, tedy že jeho povinností bylo posuzovat existenci MNNC v obdržených nabídkách, zejména pak v nabídce vybraného dodavatele.
48. Úřad k výkladu předmětné zadavatelem stanovené výhrady předně připomíná, že pokud zákon nestanoví povinnost postupovat podle určitého ustanovení zákona, je to zadavatel, kdo se rozhoduje, zda využije oprávnění k určitému postupu či nikoli. Z výše uvedené zadávací podmínky přitom vyplývá, že zadavatel si v případě veřejné zakázky vyhradil právo postupovat mj. dle § 113 zákona. Současně je nesporné, že pokud si zadavatel vyhradil právo postupovat podle určitého ustanovení, vyhradil si opravdu jen oprávnění, možnost a nikoli povinnost podle daného ustanovení skutečně ve výsledku postupovat. Aktivace takového vyhrazeného práva je pak vázána na posouzení zadavatele, jenž se v případě, že mu zákon neukládá povinnost podle vyhrazeného ustanovení postupovat, rozhoduje o tom, zda v případě, že daná okolnost nastane, podle vyhrazeného ustanovení postupovat bude či nikoli[2] (a to za současného dodržení základních zásad). Úřad přitom neshledal, že by zadavatel úpravu posouzení MNNC stanovil i v rámci jiných zadávacích podmínek veřejné zakázky. Nelze se tak ztotožnit s tím, že povinností zadavatele bylo s ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky postupovat při posuzování nabídek i v souladu s pravidly stanovenými v § 113 zákona, resp. že byl povinen posuzovat existenci MNNC, když takto zadavatel zadávací podmínky veřejné zakázky neurčil. Pokud by zadavatel skutečně chtěl daným článkem výzvy k podání nabídky uložit pro účely zadávání veřejné zakázky povinnost takto postupovat, formuloval by jej evidentně jinak. Úřad pro úplnost dodává, že ani zadavatel nepřipouští, že by předmětnou zadávací podmínkou mínil stanovit povinnost v případě veřejné zakázky uplatnit postup ve smyslu § 113 zákona, resp. povinnost v tomto kontextu posuzovat MNNC v obdržených nabídkách. Sám doznává, že jej v rámci veřejné zakázky ve výsledku nepoužil, kdy ani z podkladů předložených k veřejné zakázce nevyplývá, že by v daném případě postup ve smyslu § 113 zákona skutečně aplikoval, tedy využil dané výhrady. Za situace, kdy se jedná pouze o výhradu práva určitým způsobem postupovat, nikoli povinnost, a tato není v předmětném případě dána ani zákonem, tedy nelze dospět k závěru, že pokud zadavatel této výhrady nakonec nevyužije, postupuje v případě zadávání veřejné zakázky v rozporu se zákonem a stanovenými zadávacími podmínkami. Nelze tedy v uvedeném případě dovozovat nesplnění povinnosti zadavatelem, jež ani není zadavateli dána.
49. Úřad tak shrnuje, že zadavatel nebyl v případě zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému ze zákona povinen uplatnit postup posouzení existence MNNC ve smyslu § 113 zákona. S ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek, v nichž si vyhradil pouze právo takového postupu, nikoli povinnost, pak nelze jeho nevyužití vykládat jako porušení pravidel pro zadávání dotčené veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že si zadavatel nevyhradil v zadávacích podmínkách povinné použití pravidel vztahujících se k posuzování MNNC, resp. pravidel ve smyslu § 113 zákona, a tato povinnost nevyplývala ani ze zákona, tedy zadavatel nebyl povinen takové posouzení MNNC k nabídkám, a to ani k nabídce vybraného dodavatele provést. Zadavatel tak neměl v šetřeném případě povinnost zabývat se v rámci veřejné zakázky takovým posouzením MNNC, tedy nebyl povinen postupovat při zadávání veřejné zakázky ve smyslu § 113 zákona a posuzovat existenci MNNC. Ze stanovených zadávacích podmínek nevyplývá povinné použití pravidel vztahujících se k posouzení MNNC ani ve spojení s ustanovením dle § 48 odst. 4 zákona. V šetřeném případě nebyly dány ani předpoklady pro případné vyloučení dodavatele dle § 48 odst. 4 zákona, popř. podle § 113 odst. 6 zákona, pakliže zadavatel ani posouzení MNNC ve smyslu § 113 zákona v šetřeném případě neaplikoval, když k takovému postupu ani nebyl povinen. Zadavatel v průběhu zde vedeného správního řízení potvrdil, že při zadávání veřejné zakázky ani možnou MNNC neidentifikoval, a proto svého práva postupovat dle § 113 zákona nevyužil.
50. Skutečnost, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému neposuzoval MNNC ve smyslu § 113 zákona tedy nelze v šetřeném případě považovat za postup rozporný se zákonem a stanovenými zadávacími podmínkami. S ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek, jež zadavatele nezavazovaly k povinné aplikaci takových pravidel, nelze jeho postup při zadávání veřejné zakázky shledat jako odporující stanoveným zadávacím podmínkám, tedy ani jako porušující v tomto smyslu zásadu transparentnosti. Úřad tak s ohledem na výše uvedené neshledal v tomto kontextu naplnění podmínek pro možné konstatování, že došlo k porušení pravidel zadavatelem stanovených pro zadání veřejné zakázky, a to pravidel ve smyslu § 113 ve spojení s § 6 zákona.
51. Úřad závěrem pro úplnost k samotné povaze institutu MNNC dodává, že obecně platí, že tento primárně slouží k ochraně zadavatele před uzavřením smlouvy s dodavatelem, který potenciálně nebude schopen veřejnou zakázku řádně a včas za nabízenou cenu realizovat. Je tedy na zadavateli, aby posoudil, zda je cena v předložené nabídce reálná a zda je za tuto cenu poptávané plnění uskutečnitelné. Pokud se však ve výsledku rozhodne uzavřít smlouvu s dodavatelem, jehož nabídka obsahuje MNNC, jedná se o jeho odpovědnost, když ani zákon povinnost zadavateli takového dodavatele, resp. jeho nabídku, vyloučit neukládá (vyjma situace dle § 113 odst. 6 zákona, jež se ale shodně jako zbylá část ustanovení § 113 zákona v šetřeném případě při zadávání veřejné zakázky povinně neuplatní). Podstatou v šetřeném případě však zůstává, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nebyl ani povinen existenci MNNC posuzovat, resp. blíže se možnou existencí MNNC zabývat, jak bylo uvedeno výše. Vzhledem k tomu, že sám zadavatel neměl povinnost v rámci veřejné zakázky MNNC posuzovat, tuto případně identifikovat a následně zkoumat, se tak ani Úřad dále nezabýval tím, zda by se o MNNC v šetřeném případě skutečně jednalo či mohlo jednat, když uvedené nemá na posouzení věci žádný vliv.
Závěr
52. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že neshledal v intencích návrhu navrhovatele důvody pro uložení nápravného opatření, tj. důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. JE Group s.r.o., U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha
2. Karlovarský kraj, Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary
3. FETTERS management, s.r.o., Nad údolím 126/31, 147 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


