číslo jednací: 05831/2026/163
spisová značka: R0186/2025/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce a modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary – správce stavby – opakované zadání |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 12. 2. 2026 |
| Související rozhodnutí | 48543/2025/500 05831/2026/163 |
| Dokumenty |  2025_R0186.pdf 328 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0186/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-05831/2026/163 |
|
Brno 12. 2. 2026 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 29. 12. 2025 navrhovatelem
- společníci společnosti „ERBES – SAFETY – CADCONSULTING“, jimiž jsou
- JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha,
- SAFETY PRO s.r.o., IČO 28571690, se sídlem Přerovská 434/60, 779 00 Olomouc, a
- cadconsulting, spol. s r.o., IČO 24249343, se sídlem Argentinská 1621/36, 170 00 Praha,
kteří uzavřeli dne 31. 1. 2024 společenskou smlouvu o vzniku jmenované společnosti, ve správním řízení zastoupeni na základě dohody o podání nabídky na plnění veřejné zakázky ze dne 11. 8. 2025 a na základě rozhodnutí o podání návrhu na uložení zákazu plnění příkazní smlouvy ze dne 16. 10. 2025 společností JE Group s.r.o., IČO 03063313, se sídlem U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 12. 2025 č. j. ÚOHS-48543/2025/500, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0784/2025/VZ ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy „Příkazní smlouva“ ze dne 19. 9. 2025 uzavřené mezi
- zadavatelem – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary, a
- vybraným dodavatelem – společníci „sdružení ‚FETTERS management – STIS‘ “, jimiž jsou
- FETTERS management, s.r.o., IČO 01405471, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha, a
- STIS stavební a inženýrská společnost, s.r.o., IČO 62582933, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha,
ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 4. 11. 2025 společností FETTERS management, s.r.o., IČO 01405471, se sídlem Nad údolím 126/31, 147 00 Praha,
na základě veřejné zakázky „Rekonstrukce a modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary – správce stavby – opakované zadání“ zadávané na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 8. 2025 v dynamickém nákupním systému „Dynamický nákupní systém na zajištění výkonu inženýrsko-investorských služeb při přípravě a realizaci staveb“, který byl zaveden v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-056154, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 12. 2023 pod ev. č. 2023/S 238-747655, ve znění pozdějších oprav,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004, správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0784/2025/VZ, č. j. ÚOHS- 48543/2025/500 ze dne 11. 12 2025
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 20. 10. 2025 návrh navrhovatele z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku „Rekonstrukce a modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary – správce stavby – opakované zadání“. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 12. 2025
2. Dne 11. 12. 2025 Úřad napadeným rozhodnutím návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Podle navrhovatele měl zadavatel, pokud si to vyhradil v zadávacích podmínkách, postupovat podle § 113 ZZVZ a zabývat se mimořádně nízkou nabídkovou cenou (dále jen „MNNC“) vybraného dodavatele, a to i v případě dynamického nákupního systému. Úřad v napadeném rozhodnutí popsal postup zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému. Podle jeho výkladu v něm nejsou automaticky aplikována běžná pravidla části druhé ZZVZ týkající se základních ustanovení o zadávacích řízeních, ani části čtvrté ZZVZ upravující postup v nadlimitním režimu. Z § 130 ZZVZ konkrétně vyplývá, že zadavatel je v průběhu zvláštního postupu, tj. i v případě dynamického nákupního systému, povinen dodržet stanovené zadávací podmínky, a že pokud pravidla pro takový zvláštní postup nejsou stanovena zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ. Předmětné ustanovení též udává, která konkrétní ustanovení ZZVZ se při postupu podle jeho části šesté, tj. i ve vztahu k dynamickému nákupnímu systému, použijí obdobně.
3. U zvláštního postupu v podobě dynamického nákupního systému, resp. zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, obecně platí, že pravidla a povinnosti týkající se posouzení MNNC ve smyslu § 113 ZZVZ, jež se jinak vztahují na zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu, se standardně neuplatní, když tyto jsou upraveny v části čtvrté ZZVZ a tento zákon nestanovuje jejich užití v daném případě ani obdobně. Úřad uvedl, že ZZVZ zadavateli povinnost jednat podle § 113 ZZVZ v případě zvláštního postupu podle části šesté neukládá. Institut MNNC se tak aktivuje i v daném případě pouze za předpokladu, že je jeho využití vyhrazeno v zadávacích podmínkách, jimiž je zadavatel povinen se řídit.
4. Úřad v napadeném rozhodnutí učinil závěr, že zadavatel nebyl v případě zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému povinen uplatnit postup posouzení existence MNNC ve smyslu § 113 ZZVZ. Ze stanovených zadávacích podmínek nevyplývá povinné použití pravidel vztahujících se k posouzení MNNC. V šetřeném případě nebyly dány ani předpoklady pro případné vyloučení dodavatele podle § 48 odst. 4 ZZVZ, popř. podle § 113 odst. 6 ZZVZ, pakliže zadavatel ani posouzení MNNC ve smyslu § 113 ZZVZ v šetřeném případě neaplikoval.
III. Rozklad navrhovatele
5. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 12. 12. 2025. Rozklad, který Úřad obdržel dne 29. 12. 2025, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
6. Navrhovatel v podaném rozkladu nesouhlasí se závěry Úřadu týkajícími se postupu zadavatele při aplikaci jeho výhrady v zadávacích podmínkách k použití § 113 ZZVZ.
7. Uvedl, že nabídková cena vybraného dodavatele činila 10 988 400 Kč bez DPH, tedy byla o 1/3 nižší než zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky a současně o 1/2 nižší než zadavatelem stanovená maximální nabídková cena. Pokud by byla nabídková cena vybraného dodavatele porovnávána s předpokládanou hodnotou a maximální nabídkovou cenou předchozích zadávacích řízení s prakticky stejným předmětem plnění, nezbylo by než dospět k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele byla o více než 50 % nižší než zadavatelem dříve stanovené předpokládané hodnoty a o více než 60 % nižší než maximální zadavatelem dovolená nabídková cena původních veřejných zakázek.
8. Navrhovatel je přesvědčen, že právě uvedená odchylka nabídkové ceny vybraného dodavatele od zadavatelem stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky (resp. zadavatelem stanovené maximální nabídkové ceny) měla u zadavatele vyvolat pochybnost (podezření) ve vztahu k možné přítomnosti MNNC, a to zejména za situace, když přítomnost MNNC zadavatel posuzoval, avšak tuto neidentifikoval, jak tvrdil ve vyjádření adresovaném Úřadu. Pokud zadavatel v rámci vyjádření předloženého Úřadu uvedl, že MNNC neidentifikoval, podle navrhovatele je nutno dospět k závěru, že zadavatel fakticky realizoval postup podle § 113 ZZVZ, neboť se přítomností MNNC zabýval. Zadavatel přitom nijak neodůvodnil, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že v nabídkové ceně vybraného dodavatele neidentifikoval MNNC, přestože tato byla podstatně nižší než další nabídkové ceny, stejně jako podstatně nižší než zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky a maximální nabídková cena. Stejně tak se měl přítomností MNNC zabývat i Úřad.
9. Navrhovatel je si vědom skutečnosti, že v rámci veřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému není zadavatel povinen postupovat podle § 113 ZZVZ, avšak vyjma situace, kdy si možnost takového postupu vyhradí v zadávacích podmínkách veřejné zakázky. V posuzované věci si však zadavatel v čl. 10 výzvy k podání nabídek ze dne 6. 8. 2025 vyhradil právo postupovat mimo jiné podle § 46 a § 113 ZZVZ, stejně jako si vyhradil právo vyloučit účastníka zadávacího řízení podle § 48 ZZVZ.
10. Navrhovatel je, a to i při znalosti dosavadní rozhodovací praxe Úřadu, přesvědčen, že vyhradí-li si zadavatel při zadávání veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému právo postupovat podle § 113 ZZVZ, tedy právo posuzovat MNNC a postupovat při jejím zdůvodnění dle pravidel stanovených v uvedeném ustanovení, stává se pro něj postup podle § 113 ZZVZ obligatorním, nikoli fakultativním, jak tvrdí Úřad.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
11. Zadavatel ve svém obsáhlém vyjádření podrobně popsal průběh zadávacího řízení. Uvedl, že nevyužil vyhrazeného práva postupovat podle § 113 ZZVZ, tedy jej vůbec neaktivoval. Úvaha navrhovatele podle jeho názoru pouze překrucuje vyjádření zadavatele, který trvá na tom, že výhrada práva postupovat podle § 113 ZZVZ neznamená povinnost takto postupovat. Zadavatel neměl povinnost postupovat podle § 113 ZZVZ (viz rozhodnutí předsedy sp. zn. ÚOHS-R0049/2020/VZ). V zadávací dokumentaci nestanovil, že bude podle § 113 ZZVZ postupovat, ale pouze si vyhradil právo tak učinit. Zadavatel tím, že si toto právo vyhradil, neporušil zásady transparentnosti a rovného zacházení. Institut MNNC je ve smyslu ZZVZ nástrojem ochrany samotného zadavatele a je tedy pouze na něm, jakým způsobem nabídkovou cenu vybraného dodavatele ve vztahu k tomuto institutu posoudí. Stejně tak lze odvodit, že je na zadavateli, zda využije nebo nevyužije vyhrazenou změnu postupovat podle § 113 ZZVZ. Skutečnosti k určení, že se jedná o MNNC, uváděné opakovaně navrhovatelem, pokládá zadavatel za neoprávněné. Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky náleží do kompetence zadavatele, který má k dispozici informace o předmětu a způsobu realizace veřejné zakázky, jakož i o nabídkových cenách všech účastníků zadávacího řízení, a má tak dostatečné podklady pro určení, zda se v některém případě jedná o MNNC či nikoliv. Zadavatel navrhuje podaný rozklad zamítnout a napadené rozhodnutí potvrdit.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu
12. Vybraný dodavatel uvedl, že navrhovatel opírá své tvrzení o postupu zadavatele podle § 113 ZZVZ pouze o skutečnost, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že mimořádně nízkou nabídkovou cenu neidentifikoval. Je zřejmé, že při zvažování, zda podle § 113 ZZVZ postupovat či nikoliv, je nezbytné nejdříve předběžně posoudit, jestli je takový postup pro zadavatele nezbytný a vhodný. V tomto případě se jednalo právě o předběžné posouzení, ve kterém si zadavatel zhodnotil, že postup podle § 113 ZZVZ není potřeba. Na takový závěr lze usuzovat i z vyjádření zadavatele k návrhu, kde uvedl, že právo postupovat podle citovaného ustanovení „si vyhradil zejména proto, aby, pokud identifikuje MNNC, byl oprávněn požadovat její vysvětlení, popř. byl oprávněn účastníka s MNNC, který ji řádně neodůvodní, vyloučit“.
13. I kdyby však v řešené věci byl zadavatel povinen podle § 113 ZZVZ postupovat, tak to stále neznamená, že by bylo zakázáno smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřít nebo následně plnit, když podle konstantní rozhodovací praxe Úřadu platí, že je zcela na uvážení zadavatele, zda účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky považuje za MNNC, v zadávacím řízení ponechá či nikoliv. Na takový závěr je nezbytné usuzovat i z pojetí § 48 odst. 4 ZZVZ, podle kterého je vyloučení účastníka s MNNC možností, nikoliv povinností zadavatele. Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl.
IV. Řízení o rozkladu
14. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu mi předal spis spolu se svým stanoviskem k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dospěl jsem k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl v souladu s právními předpisy.
V. K námitkám rozkladu
Obecně k dynamickému nákupnímu systému
16. Zadavatel zadával veřejnou zakázku v dynamickém nákupním systému. V čl. 10 výzvy k podání nabídky zadavatel mj. stanovil, že si „vyhrazuje následující práva při zadávání této zakázky:
- postupovat dle § 46, § 104, § 113, § 124 ZZVZ,
- vyloučit účastníka řízení z důvodů uvedených v § 48 ZZVZ,
- zrušit řízení“.
17. Úřad v napadeném rozhodnutí správně poukázal na to, že dynamický nákupní systém se řadí mezi zvláštní postupy dle ZZVZ upravené v jeho části šesté, přičemž se nejedná o zadávací řízení (§ 3 ZZVZ) a v jeho případě tak nejsou automaticky aplikována ani veškerá běžná pravidla části druhé ZZVZ týkající se základních ustanovení o zadávacích řízeních, ani části čtvrté ZZVZ upravující postup v nadlimitním režimu.
18. Smyslem zavedení dynamického nákupního systému byla snaha o zjednodušení a zrychlení zadávacího řízení za využití výhradně elektronických prostředků komunikace. Jak uvádí komentářová literatura, podstatou dynamického nákupního systému je „zjednodušení, zrychlení a zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek při využití výhradně elektronických prostředků, jelikož již od počátku je DNS realizován plně elektronicky. Podstatou DNS je především zjednodušení opakovaného zadávání veřejných zakázek, jejichž předmět plnění je na trhu běžně dostupný, a zajištění široké soutěže o veřejnou zakázku mezi dodavateli. Mezi takové předměty plnění mohou spadat například kancelářské potřeby (papíry, tonery do tiskárny, klávesnice, monitory), běžné stavební práce (například opakované stavebně-montážní práce) či například překladatelské či tlumočnické služby. Výhodou uvedeného systému je výrazné snížení administrativní zátěže zadavatele a s tím spojená úspora veřejných prostředků“. [2]
19. K zavedení dynamického nákupního systému tak zadavatele obvykle vede snaha zjednodušit a zrychlit procesy zadávání veřejných zakázek na zákonem vymezená plnění, tedy snaha zefektivnit procesy, které by nebyly tak efektivní při využití jiných, zákonem dovolených postupů. Jak vyplývá z výše uvedeného, zákonodárce přistoupil i ke zjednodušení postupů oproti dříve účinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Je tedy třeba k výkladu ZZVZ přistupovat i s přihlédnutím k jeho úmyslu, se kterým k tomuto zjednodušení přistoupil.
20. Vzhledem k tomu, že dynamický nákupní systém je řazen mezi zvláštní postupy zadavatele, neaplikují se při jeho zavádění automaticky všechna ustanovení ZZVZ. To však neznamená, že by si možnost využití dalších ustanovení zadavatel nemohl vyhradit.
Mimořádně nízká nabídková cena v dynamickém nákupním systému
21. Co se týče MNNC, zadavateli ZZVZ povinnost jednat podle § 113 v případě zvláštního postupu podle části šesté ZZVZ neukládá, čímž se tento postup ze zákona neuplatní ani v případě šetřené veřejné zakázky.
22. Zadavatel si v zadávacích podmínkách veřejné zakázky vyhradil mj. i právo postupovat podle § 113 ZZVZ týkající se posuzování existence MNNC. Uvedené však neznamená, že v případě zadávání veřejné zakázky bylo povinností zadavatele postupovat při posuzování nabídek v souladu s pravidly stanovenými v § 113 ZZVZ, tedy že jeho povinností bylo posuzovat existenci MNNC v nabídce vybraného dodavatele.
23. Pokud ZZVZ nestanoví povinnost podle určitého ustanovení postupovat, je to pouze zadavatel, kdo se rozhoduje, zda využije oprávnění k určitému postupu nebo nikoliv, a to i pokud výhradu uvede v zadávací dokumentaci.
24. V ZZVZ je možno nalézt několik případů, kdy je zadavateli dána možnost určitým způsobem postupovat, přičemž je na jeho uvážení, zda této možnosti využije, či nikoliv. Tím zákonodárce přenesl na zadavatele jak více autonomie při rozhodování o postupech při zadávání veřejné zakázky, tak ale i odpovědnosti za své kroky.
25. Pokud si zadavatel vyhradil právo postupovat podle určitého ustanovení, vyhradil si skutečně pouze oprávnění, resp. možnost, a nikoliv povinnost podle daného ustanovení postupovat. Pokud by si zadavatel skutečně chtěl v čl. 10 výzvy k podání nabídek uložit povinnost postupovat podle § 113 ZZVZ (sám takovou interpretaci odmítá), formuloval by jej zřejmě jinak. Navíc z § 113 odst. 6 ZZVZ vyplývá sice povinnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud z odůvodnění MNNC vyplývají skutečnosti uvedené v písm. a) až c) tohoto ustanovení, avšak § 48 odst. 4 ZZVZ upravuje pouhou možnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud jeho nabídka obsahuje MNNC, kterou na písemnou žádost zadavatele tento účastník nezdůvodnil. Z uvedeného lze dovodit, že i pokud by zadavatel vyhrazený postup podle § 113 ZZVZ v dané věci skutečně aplikoval a nabídkovou cenu podle tohoto ustanovení posuzoval, nebyl by povinen vybraného dodavatele vyloučit ani v případě, že by MNNC zjistil, kromě případů řešených § 113 odst. 6 ZZVZ.
26. Navrhovatel namítá, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že MNNC „neidentifikoval“, z čehož dovozuje, že se jí musel zabývat, a proto měl postupovat podle § 113 ZZVZ, jehož aplikaci si sám vyhradil. Vyjádření zadavatele však nelze takto interpretovat, a to vzhledem ke shora uvedenému jakož i k samotnému vyjádření zadavatele k rozkladu. V něm zadavatel srozumitelně vysvětlil, že pokud uvedl, že MNNC „neidentifikoval“, pouze vyjádřil to, že nevyužil vyhrazeného práva postupovat podle § 113 ZZVZ, tedy vůbec neaktivoval postup podle tohoto ustanovení. V rámci vyjádření k návrhu zadavatel pouze reagoval na obvinění ze strany navrhovatele. Navrhovatel tak podle zadavatele zcela pomíjí kontext jeho vyjádření, ve kterém musel reagovat na argumentaci uvedenou v návrhu. K tomu odkazuji též na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 29. března 2012 ve věci C-599/10, v němž SDEU dospěl k závěru (při výkladu čl. 55 směrnice 2004/18), že pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k výrobkům, stavebním pracím nebo službám, jež mají být poskytovány, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž nejdříve „písemně požádal o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité“. V režimu § 113 ZZVZ uvedené jinými slovy znamená, že zadavatel je povinen vyzvat účastníka zadávacího řízení k písemnému zdůvodnění MNNC v případě, že ji rozpozná, tedy „identifikuje“. Aby se však mohl kvalifikovaně rozhodnout, zda bude zdůvodnění požadovat či nikoli, nejprve musí učinit úvahu, zda nabídková cena MNNC skutečně představuje. Tato jeho vnitřní úvaha však ještě neznamená, že již postupuje podle § 113 ZZVZ.
27. Úřad opakovaně konstatuje, že institut MNNC je ve smyslu ZZVZ nástrojem ochrany samotného zadavatele a je tedy pouze na něm, jakým způsobem nabídkovou cenu vybraného dodavatele ve vztahu k tomuto institutu posoudí. Jak vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, tento nemá pravomoc přezkoumávat existenci MNNC v jednotlivých nabídkách, neboť by tím vstupoval do myšlenkových procesů zadavatele. Jeho pravomoc spočívá pouze v možnosti přezkoumat, zda posouzení proběhlo v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami (viz např. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0278/2021/VZ, ÚOHS-R0169/2021/VZ). Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky náleží do kompetence zadavatele.
28. Na shora uvedeném nemůže nic změnit ani námitka navrhovatele ohledně stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Z § 16 odst. 1 ZZVZ vyplývá, že zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, čímž se rozumí zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Pro stanovení předpokládané hodnoty v dynamickém nákupním systému je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v dynamickém nákupním systému zadány.
29. Zadavatel v daném případě nestanovil v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek žádné podrobnější informace k MNNC podle § 113 odst. 2 ZZVZ, tedy neurčil cenu nebo náklady, které bude považovat za MNNC, ani způsob určení MNNC. Argumentace navrhovatele, že cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká, neboť je zásadně nižší oproti dříve stanovené předpokládané hodnotě, není opodstatněná, neboť podle § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ je MNNC nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, nikoli tedy ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky ani ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení, jak tvrdí navrhovatel. Tím však nepopírám, že podstatný rozdíl mezi stanovenou předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou může obecně být jednou z indicií, že by se o MNNC mohlo jednat.
30. Lze tedy uzavřít, že zadavatel nebyl povinen postupovat podle § 113 ZZVZ, i když si právo podle tohoto ustanovení postupovat vyhradil ve výzvě k podání nabídky. Bylo jen na jeho uvážení, zda tohoto práva využije či nikoli.
VI. Závěr
31. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1) JE Group s.r.o, U Šálkovny 1741/4, 147 00 Praha
2) Karlovarský kraj, Závodní 343/88, 360 06 Karlovy Vary
3) FETTERS management, s. r. o., Nad údolím 126/31, 147 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, 795 s.