číslo jednací: 04682/2026/500
spisová značka: S0079/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Oprava střechy bytového domu čp. 104, Nám. T.G.Masaryka, Golčův Jeníkov |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 14. 2. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0079.pdf 279 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0079/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-04682/2026/500 |
|
Brno 5. 2. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- město Golčův Jeníkov, IČO 00267406, se sídlem Nám. T. G. Masaryka 110, 582 82 Golčův Jeníkov,
v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 14. 3. 2025 s vybraným dodavatelem – Realitní a stavební společnost s.r.o., IČO 41432037, se sídlem Fantova 693/45, 614 00 Brno – Obřany – na realizaci veřejné zakázky „Oprava střechy bytového domu čp. 104, Nám. T.G.Masaryka, Golčův Jeníkov“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, jež byla na profilu zadavatele uveřejněna pod systémovým číslem P25V00304117,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – město Golčův Jeníkov, IČO 00267406, se sídlem Nám. T. G. Masaryka 110, 582 82 Golčův Jeníkov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Oprava střechy bytového domu čp. 104, Nám. T.G.Masaryka, Golčův Jeníkov“, kterou uzavřel dne 14. 3. 2025 s vybraným dodavatelem – Realitní a stavební společnost s.r.o., IČO 41432037, se sídlem Fantova 693/45, 614 00 Brno – Obřany – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 14. 4. 2025, ale učinil tak až dne 13. 5. 2025, avšak v neúplném znění, tedy bez Přílohy č. 1 „Položkový rozpočet“ a Přílohy č. 2 „Harmonogram“, přičemž přílohy předmětné smlouvy o dílo obviněný na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – město Golčův Jeníkov, IČO 00267406, se sídlem Nám. T. G. Masaryka 110, 582 82 Golčův Jeníkov – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – město Golčův Jeníkov, IČO 00267406, se sídlem Nám. T. G. Masaryka 110, 582 82 Golčův Jeníkov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 14. 3. 2025 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Realitní a stavební společnost s.r.o., IČO 41432037, se sídlem Fantova 693/45, 614 00 Brno – Obřany (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Oprava střechy bytového domu čp. 104, Nám. T.G.Masaryka, Golčův Jeníkov“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, jež byla na profilu zadavatele uveřejněna pod systémovým číslem P25V00304117 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem smlouvy je dle jejího čl. 2. „Předmět díla“ realizace díla „Oprava střechy bytového domu čp. 104, Nám. T.G.Masaryka, Golčův Jeníkov“.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1], příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 14. 1. 2026 podnět mj. k prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
4. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
5. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
e. smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.
6. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
7. Obviněný uzavřel dne 14. 3. 2025 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Jak vyplývá ze smlouvy, její nedílnou součástí jsou přílohy „Položkový rozpočet“ a „Harmonogram“ (dále jen „přílohy smlouvy“).
8. Dle čl. 3. „Cena díla“ smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 1 870 107 Kč bez DPH.
9. Z profilu[2] zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 13. 5. 2025, avšak bez příloh smlouvy. Přílohy smlouvy obviněný na profilu zadavatele dosud neuveřejnil.
Právní posouzení
10. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto ohledu promítá zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.
11. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Uvedené pravidlo dopadá logicky i na přílohy smlouvy, pokud je zadavatel učiní součástí smlouvy[3]; v opačném případě by bylo možné předmětné pravidlo obcházet. Pod písm. a) až e) téhož ustanovení zákona je potom taxativně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv (resp. jejich dodatků a změn) na profilu zadavatele nevztahuje.
12. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy (resp. jejich změny a dodatky), příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.
13. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 14. 3. 2025,
byl obviněný povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit včetně všech jejích příloh nejpozději dne 14. 4. 2025 (jelikož konec zákonné 30denní lhůty připadl na neděli 13. 4. 2022, bylo posledním dnem lhůty v souladu s obecnými pravidly pro počítání času dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pondělí 14. 4. 2025). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. řádné uveřejnění smlouvy včetně všech jejích příloh do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, jelikož předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 13. 5. 2025, avšak bez jejích příloh. Přílohy smlouvy obviněný na profilu zadavatele dosud neuveřejnil. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
14. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
15. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
16. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
17. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 15. 4. 2025, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění kompletní smlouvy na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
18. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
19. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
20. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.
21. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot
a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
22. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení a dočasnému omezení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
23. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
24. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí částku 1 870 107 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
25. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu (bez jejích příloh) na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 13. 5. 2025, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu, avšak v neúplném znění, bez příloh smlouvy na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
26. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.
27. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
28. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
29. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu.
30. Z úřední činnosti je Úřadu známo, že
· dne 29. 9. 2025 zahájil řízení o přestupku, v němž bylo vydáno rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0715/2025/VZ, č. j. ÚOHS-37094/2025/500 ze dne 29. 9. 2025, kterým obviněnému uložil pokutu ve výši 4 000,- Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona.
31. S ohledem na výše uvedené Úřad při stanovení výše pokuty za projednávaný přestupek přihlédl podle § 37 písm. b) zákona o přestupcích k tomu, že o výše zmíněných přestupcích obviněného nebylo společně s projednávaným přestupkem rozhodnuto ve společném řízení.
32. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za uvedený přestupek a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupku), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jež je s projednávaným přestupkem v souběhu.
33. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2026 hospodaří s plánovanými příjmy ve výši 120 717 854,99 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
34. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
35. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
36. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
město Golčův Jeníkov, Nám. T. G. Masaryka 110, 582 82 Golčův Jeníkov
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Předmětnou právní úpravu lze považovat z hlediska řešeného za příznivější, neboť nově v § 219 odst. 1 písm. a) zákona stanovuje, že veřejní zadavatelé jsou povinni uveřejňovat smlouvu, jejíž hodnota přesáhla 1 000 000 Kč bez DPH. Znění zákona platné a účinné do dne 2. 4. 2025 stanovovalo tuto povinnost u smluv, jejichž hodnota přesáhla 500 tis. Kč bez DPH.
[2] Dostupném z https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000851/zakazka/790270
[3] K tomu viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019.