číslo jednací: 04108/2026/500
spisová značka: S0662/2025/VZ

Instance I.
Věc Smlouva o poskytování úklidových služeb v objektech Muzea hlavního města Prahy
Účastníci
  1. Muzeum hlavního města Prahy
  2. MBC servis s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2025
Datum nabytí právní moci 18. 2. 2026
Dokumenty file icon 2025_S0662.pdf 471 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0662/2025/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-04108/2026/500

 

Brno 2. 2. 2026

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 8. 9. 2025 na návrh ze stejného dne, jehož pokračování bylo oznámeno přípisem č. j. ÚOHS-00439/2026/535 ze dne 6. 1. 2026 a jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Muzeum hlavního města Prahy, IČO 00064432, se sídlem Kožná 1/475, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 18. 9. 2025 společností ŠENKÝŘ PÁNIK, advokátní kancelář s.r.o., IČO 24722197, se sídlem Na viničních horách 1834/24, 160 00 Praha 6,
  • navrhovatel – MBC servis s.r.o., IČO 27110656, se sídlem Zenklova 22/56, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 18. 8. 2025 Mgr. Michaelou Roblovou, advokátkou ev. č. ČAK 21075, se sídlem Zenklova 22/56, 180 00 Praha 8,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Smlouva o poskytování úklidových služeb v objektech Muzea hlavního města Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-028758, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 5. 2025 pod ev. č. 341833-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Muzeum hlavního města Prahy, IČO 00064432, se sídlem Kožná 1/475, 110 00 Praha 1– nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Smlouva o poskytování úklidových služeb v objektech Muzea hlavního města Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-028758, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 5. 2025 pod ev. č. 341833-2025, ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když Rozhodnutím a sdělením o zrušení zadávacího řízení podepsaným dne 1. 8. 2025 zrušil předmětné zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona z důvodu chyby v příloze č. 2 zadávací dokumentace – Podrobný seznam požadovaných úklidových prací a činností – spočívající v nesprávně stanoveném počtu oken určených k mytí na budově Clam-Gallasova paláce, ačkoliv v citovaném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení transparentně nepopsal důvod, proč po něm nelze spravedlivě požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení, přičemž výše předestřenou skutečnost uvedenou jmenovaným zadavatelem v citovaném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nelze samu o sobě považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, který se vyskytl v průběhu zadávacího řízení, pro který nebylo možné po citovaném zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Muzeum hlavního města Prahy, IČO 00064432, se sídlem Kožná 1/475, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší Rozhodnutí a sdělení o zrušení zadávacího řízení podepsané dne 1. 8. 2025 a všechny následné úkony citovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Smlouva o poskytování úklidových služeb v objektech Muzea hlavního města Prahy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-028758, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 5. 2025 pod ev. č. 341833-2025, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Muzeum hlavního města Prahy, IČO 00064432, se sídlem Kožná 1/475, 110 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0662/2025/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Smlouva o poskytování úklidových služeb v objektech Muzea hlavního města Prahy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-028758, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 5. 2025 pod ev. č. 341833-2025, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Muzeum hlavního města Prahy, IČO 00064432, se sídlem Kožná 1/475, 110 00 Praha 1 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Muzeum hlavního města Prahy, příspěvková organizace, IČO 00064432, se sídlem Kožná 1/475, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 18. 9. 2025 společností ŠENKÝŘ PÁNIK, advokátní kancelář s.r.o., IČO 24722197, se sídlem Na viničních horách 1834/24, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,  v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 26. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Smlouva o poskytování úklidových služeb v objektech Muzea hlavního města Prahy“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-028758, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 5. 2025 pod ev. č. 341833-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 2 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky poskytování služeb spočívajících v úklidových pracích a doplňování hygienických prostředků v budovách ve správě zadavatele. Podrobný popis požadovaných úklidových činností a prací a jejich četnost je uvedena v příloze č. 2 zadávací dokumentace – Podrobný seznam požadovaných úklidových prací a činností (dále jen „výkaz výměr“).

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle čl. 3.3 zadávací dokumentace činí 12 000 000 Kč bez DPH.

4.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 21. 7. 2025 vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel celkem 7 nabídek, a to včetně nabídky MBC servis s.r.o., IČO 27110656, se sídlem Zenklova 22/56, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 18. 8. 2025 Mgr. Michaelou Roblovou, advokátkou ev. č. ČAK 21075, se sídlem Zenklova 22/56, 180 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel“).

5.             Rozhodnutím a sdělením o zrušení zadávacího řízení podepsaným dne 1. 8. 2025 zadavatel zrušil zadávací řízení z důvodu dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“). Toto rozhodnutí bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno dne 6. 8. 2025.

6.             Navrhovatel podal dne 19. 8. 2025 proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení námitky ze stejného dne (dále jen „námitky“). Zadavatel tyto námitky odmítl rozhodnutím ze dne 29. 8. 2025, které bylo stejného dne doručeno navrhovateli (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

7.             S ohledem na skutečnost, že zadavatel nevyhověl navrhovatelem podaným námitkám a vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s argumentací zadavatele, na jejímž základě zadavatel podané námitky ve smyslu § 245 odst. 2 zákona odmítl, podal navrhovatel dne 8. 9. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze stejného dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

9.             Dle navrhovatele je zrušení zadávacího řízení v rozporu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona s tím, že důvod zrušení zadávacího řízení nedosahuje intenzity, která by ho odůvodňovala. Zadavatel důvod zrušení zadávacího řízení podřadil pod důvody hodné zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Navrhovatel uvádí, že v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 je třeba pojmu „důvody hodné zvláštního zřetele“ přisuzovat význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje. Dle navrhovatele není možné tento pojem používat svévolně a podřazovat pod něj jakékoli subjektivní důvody zadavatele. Navrhovatel dále odkázal na rozhodovací praxi Úřadu a jeho předsedy, dle které je nutné u důvodů hodných zvláštního zřetele hodnotit, zda jejich intenzita dosáhla takové míry, že po zadavateli nelze požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval. Důvod zrušení zadávacího řízení tvrzený zadavatelem tak může obstát pouze tehdy, pokud sleduje smysl a účel zákona, dosahuje dostatečné intenzity, zejména nemá za cíl účelově se vyhnout aplikaci zásad přiměřenosti a transparentnosti a nevychází čistě ze subjektivních motivů zadavatele. Tyto požadavky nebyly dle navrhovatele v dané věci splněny.

10.         Zadavatel užití § 127 odst. 2 písm. d) zákona v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odůvodnil tím, že v zadávací dokumentaci v případě jedné z budov, ve kterých má plnění veřejné zakázky probíhat, nesprávně uvedl v rámci mytí oken pouze jedno okno namísto 213. Nabídková cena navrhovatele činila 7 819 128 Kč bez DPH, druhá nejnižší nabídková cena činila 8 143 393,32 Kč bez DPH. Navrhovatel zjistil, že v případě absence chyby zadavatele by jeho nabídková cena činila částku 7 891 272 Kč bez DPH. Došlo by tak ke změně nabídkové ceny ve výši 72 144 Kč bez DPH, tj. ve výši přibližně 0,923 % oproti původní nabídkové ceně navrhovatele. Danou změnou by dle navrhovatele nedošlo ani ke změně v rámci hodnocení nabídek, jelikož by nabídka navrhovatele byla stále tou nejvýhodnější.

11.         Dle navrhovatele je využití zrušení zadávacího řízení tzv. ultima ratio, proto by k němu zadavatel měl přistoupit až v případě, kdy mu nezbývají jiné možnosti. Zadavatel nemůže v rámci užití § 127 odst. 2 písm. d) zákona odkazovat na pochybení, které ve svém důsledku představuje pouze zanedbatelný zásah do sféry dotčených subjektů. Zadavatel mohl dle názoru navrhovatele k řešení nastalého problému využít § 222 odst. 4 písm. b) zákona nebo vysoutěžit mytí zbylých oken postupem dle § 18 odst. 3 zákona.

12.         Navrhovatel shrnuje, že zadavatel v rozporu s § 6 odst. 1 a § 127 odst. 2 písm. d) zákona v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení srozumitelným způsobem nepopsal, z jakého důvodu nezahrnutí 212 oken dosahuje takové intenzity, že po zadavateli nelze požadovat, aby pokračoval v započatém zadávacím řízení. Uvedená chyba nemohla mít vliv na výběr nejvýhodnější nabídky a je odstranitelná po uzavření smluvního vztahu s vybraným dodavatelem. Dle navrhovatele tak zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl žádné skutečnosti, které by naplňovaly důvody hodné zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení. Zadavatelem uváděný ekonomický důvod, který není v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení blíže rozveden, není možné považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, jelikož pouze dvě nabídky podané v zadávacím řízení přesahují předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

13.         Navrhovatel tak s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a uložil zadavateli povinnost zaplatit náklady řízení v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek (dále jen „vyhláška č. 170/2016 Sb.“).

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 8. 9. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu ve stejný den.

15.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne 9. 9. 2025.

17.         Usnesením ze dne 9. 9. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

18.         Dne 19. 9. 2025 Úřad od zadavatele obdržel vyjádření k návrhu ze stejného dne (dále jen „vyjádření k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření k návrhu

19.         Zadavatel ve vyjádření k návrhu odmítá, že by zrušení zadávacího řízení využil na základě svévole a ze subjektivních důvodů, které by neodpovídaly smyslu a účelu zákona. Zadavatel byl nucen zrušit zadávací řízení, jelikož zjistil administrativní chybu v zadávací dokumentaci, konkrétně ve vymezení rozsahu požadovaného plnění. Tato chyba způsobila, že nabídky účastníků zadávacího řízení z důvodu na straně zadavatele neobsahovaly ocenění všech položek plnění. Tato chyba byla konkrétně v příloze zadávací dokumentace – výkazu výměr, ve kterém u Clam-Gallasova paláce byl uveden počet oken určených k mytí 1, ačkoliv správně mělo být uvedeno 213 oken. Zadavatel tuto chybu zjistil až v rámci kontroly doručených nabídek, tedy po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel proto již nebyl oprávněn změnit zadávací dokumentaci dle § 99 zákona. Zadavatel považoval za nutné, aby účastníci zadávacího řízení měli zachovánu možnost podat nabídky dle technicky správné zadávací dokumentace. V důsledku chyby v zadávací dokumentaci však zadavatel obdržel nabídky, které neodpovídaly zadavatelem požadovanému rozsahu úklidových služeb. Již z tohoto důvodu nebyly nabídky vzájemně plně porovnatelné, což zadavatel považuje za důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

20.         Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že podané nabídky lze i přes výše uvedenou chybu porovnat pouhým přepočtem nabídkových cen s dosazením správných hodnot. Takový postup zadavateli nepřísluší a tímto postupem by též došlo k nepřípustné změně údajů, které jsou předmětem hodnocení dle hodnotících kritérií ve smyslu § 46 odst. 2 zákona. Zadavatel proto nesouhlasí s tím, že vzniklá chyba představuje pouze zanedbatelný zásah do sféry dotčených subjektů, jelikož tato chyba měla vliv na obsah nabídek z pohledu nabídkových cen, jejichž hodnocení je v předmětném zadávacím řízení jediným hodnotícím kritériem. Zadavatel není schopen vyloučit, že s ohledem na chybnou formulaci zadávacích podmínek se někteří dodavatelé zadávacího řízení nezúčastnili, případně se někteří dodavatelé zadávacího řízení zúčastnili, ačkoliv by v případě správného znění zadávacích podmínek nebyli schopni či ochotni plnění poskytnout. Zadavatel je proto přesvědčen, že v daném případě objektivně nastaly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení.

21.         Zadavatel zvažoval i navrhovatelem nastíněné možnosti řešení vzniklé situace, nicméně v dané fázi zadávacího řízení může odpovídat zásadám transparentnosti a přiměřenosti pouze zrušení zadávacího řízení, oprava zadávacích podmínek a zahájení nového zadávacího řízení. K navrhovatelem navrhované možnosti dodatečného vysoutěžení mytí chybějícího počtu oken zadavatel uvádí, že takový postup není hospodárný a smysluplný. Objekty, ve kterých zadavatel požaduje zajišťovat úklidové služby, jsou památkově chráněny a provoz v nich je uzpůsoben přístupu veřejnosti k expozicím. Zadavatel již z tohoto důvodu hodlá zadat poskytování úklidových služeb jednomu subjektu tak, aby byly zajišťovány komplexně.

22.         Dle zadavatele nelze nastalou situaci řešit ani změnou závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 4 zákona, jak navrhuje navrhovatel. Nelze totiž s jistotou tvrdit, že by ze strany vybraného dodavatele došlo k uzavření odpovídajícího dodatku ke smlouvě, když dosud nebyla ani uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Ve fázi před skončením zadávacího řízení o tomto dodatku nelze uvažovat či s ním kalkulovat, natož předem stanovit hodnotu takové změny.

23.         Dle zadavatele je třeba důvody hodné zvláštního zřetele vykládat s ohledem na obecné principy zákona a účel konkrétního zadávacího řízení, v tomto případě zajišťování komplexních úklidových služeb ve všech zadavatelem spravovaných budovách. V okamžiku, kdy byla chyba zjištěna před ukončením zadávacího řízení, zadavatel považoval za nejvhodnější řešení, aby byla zadávací dokumentace opravena a dodavatelé mohli podat odpovídající a vzájemně plně porovnatelné nabídky. Zadavatelem zvolený postup tak není projevem svévole či účelového jednání z ryze subjektivních důvodů, nýbrž je výsledkem náležitého uvážení všech v úvahu připadajících řešení ve snaze zajistit maximálně transparentní hospodářskou soutěž v souladu se zákonem. Zadavatel je přesvědčen, že by v případě nezrušení zadávacího řízení hrozilo, že by sjednané plnění veřejné zakázky ne zcela naplňovalo jeho potřeby zajišťovat úklidové služby v potřebném rozsahu a ve všech objektech v jeho správě, což atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení.

24.         Zadavatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl dle § 265 zákona.

Další průběh správního řízení

25.         Usnesením ze dne 25. 9. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani navrhovatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

Rozhodnutí Úřadu ve věci

26.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-40472/2025/500 ze dne 17. 10. 2025 (dále jen „původní rozhodnutí“) Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

27.         Úřad v původním rozhodnutí nejprve shledal, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, jelikož v něm zadavatel dostatečným způsobem popsal, v čem konkrétně spočíval důvod, pro který přistoupil ke zrušení zadávacího řízení (tj. chyba v zadávací dokumentaci spočívající v nesprávně stanoveném počtu oken určených k mytí u budovy Clam-Gallasova paláce), kdy se o tomto důvodu dozvěděl (v průběhu posuzování a hodnocení doručených nabídek) a z jakého důvodu jej považoval za natolik závažný, že kvůli němu nemohl pokračovat v zadávacím řízení (podané nabídky kvůli dané chybě neodpovídaly skutečné potřebě zadavatele a nemohla proběhnout relevantní soutěž mezi dodavateli).

28.         Úřad poté dospěl k závěru, že zadavatel v situaci, kdy měl ve výkazu výměr, ve kterém jako jediném byly stanoveny konkrétní požadavky na úklidové služby (a související plnění) v jednotlivých budovách zadavatele, tj. na předmět plnění, chybně stanovený počet oken k mytí u jedné z těchto budov (místo 213 oken zde bylo okno jedno), tedy nebyl zde zahrnut celý předmět plnění, jak jej zadavatel potřeboval, postupoval v souladu se zákonem, když přistoupil ke zrušení zadávacího řízení z důvodu dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť daná chyba naplňovala intenzitu potřebnou pro závěr o důvodu hodného zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení, když tato atakovala samotný smysl jeho dokončení a danou chybu zadavatel již nemohl napravit změnou zadávací dokumentace.

29.         Úřad také podotkl, že zadavatel stanovil dvě možnosti způsobu vyplňování výkazu výměr, možnost, že účastník zadávacího řízení vyplní pole s cenou u každé jednotlivé položky, tedy každé místnosti či exteriéru jednotlivé budovy zadavatele za 1 měsíc a poté za 36 měsíců, a možnost, že vyplní pouze finální tabulky s celkovou cenou za pravidelný a mimořádný úklid jednotlivých budov, tudíž dodavatelé vůbec nemuseli stanovit konkrétní cenu za mytí oken. S ohledem na uvedené zadavatel objektivně nemohl provést jednoduchý přepočet nabídkových cen se zohledněním navýšení oken určených k mytí na budově Clam-Gallasova paláce, tudíž nebylo dle Úřadu na místě si domýšlet, jak by se změna požadavku na mytí 213 oken namísto 1 okna u budovy Clam-Gallasova paláce mohla projevit v jednotlivých nabídkách účastníků řízení, a ani v jejich následném posuzování a hodnocení. Úřad tak přisvědčil tomu, že mezi dodavateli nemohla díky dané chybě proběhnout relevantní soutěž.

30.         Úřad dále v původním rozhodnutí neshledal důvodnou ani námitku navrhovatele, že by zadavatel mohl nastalou situaci vyřešit využitím institutu změny závazku ve smyslu § 222 odst. 4 zákona. Dle Úřadu v dané fázi zadávacího řízení, spočívající v posuzování a hodnocení nabídek, nelze předvídat, zda by vybraný dodavatel v budoucnosti uzavřel se zadavatelem potenciální dodatek ke smlouvě na plnění veřejné zakázky ohledně závazku pravidelného umývání zbylých 212 oken na budově Clam-Gallasova paláce. Dále nelze v dané fázi zadávacího řízení předvídat, za jakých podmínek či cenu by potenciální vybraný dodavatel k uzavření tohoto dodatku vůbec přistoupil. S ohledem na soukromoprávní povahu vztahu zadavatele a vybraného dodavatele ani nelze dle Úřadu nutit zadavatele k uzavření dodatku. Úřad současně doplnil, že v případě, kdy zadavatel kvůli chybě v zadávací dokumentaci zjevně nemůže v rámci předmětného zadávacího řízení získat požadovaný rozsah předmětu plnění, by bylo nepřiměřené a i proti smyslu zadávacího řízení nutit zadavatele, aby uzavřel smlouvu na takové „nedostatečné“ plnění a odkázat ho na teoretickou možnost v budoucnosti uzavřít dodatek ke smlouvě na plnění veřejné zakázky, když není zřejmé, zda by k uzavření tohoto dodatku skutečně došlo a za jakých konkrétních podmínek.

31.         Ohledně vlivu dané chyby na hodnocení nabídek Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nemohl za účastníky zadávacího řízení nacenit správný počet oken a určit, jak by se daná změna projevila v jejich celkových nabídkových cenách, které byly podle čl. 20 zadávací dokumentace jediným kritériem pro výběr nejvýhodnější nabídky.

Řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0152/2025/VZ

32.         Dne 3. 11. 2025 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti původnímu rozhodnutí zaevidovaný pod sp. zn. ÚOHS-R0152/2025/VZ.

Rozhodnutí předsedy Úřadu

33.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-49508/2025/162 ze dne 22. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí R0152/2025“) předseda Úřadu původní rozhodnutí zrušil a vrátil věc Úřadu k novému projednání, neboť shledal, že rozhodnutí Úřadu je nezákonné, jelikož zadavatel zrušil zadávací řízení, ačkoliv pro to nebyl naplněn zákonem požadovaný důvod.

34.         Dle předsedy Úřadu zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl, proč po něm nelze spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, resp. proč, jakým způsobem a z jakého důvodu by předmětná zakázka měla ztratit smysl, když u jedné z devíti budov nebudou dvakrát ročně umyta okna z exteriéru, respektive proč není schopen toto pochybení napravit méně intenzivním opatřením, byť po uzavření smlouvy. Dle předsedy Úřadu přitom jediná položka nemá v tomto případě podstatný význam pro plnění celé předmětné zakázky, jelikož úklidové práce budou v ostatních budovách plně naplněny, resp. jedná se o chybu značně marginální. Předseda Úřadu v tomto kontextu také poukázal na vodítko v podobě možnosti uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona a na nutnost zohlednit přiměřenost přijatého opatření z hlediska dopadů do právní sféry jím dotčených subjektů. Část rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvádějící „čímž byla znemožněna relevantní soutěž mezi dodavateli“ zadavatel nevysvětlil v potřebné míře podrobnosti, aby se účastníci zadávacího řízení v případných námitkách proti zrušení zadávacího řízení mohli závěru zadavatele ohledně intenzity nastalé chyby bránit. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tak předseda Úřadu nepovažoval za transparentní.

35.         Předseda Úřadu dále nesouhlasil se závěrem Úřadu uvedeným v původním rozhodnutí, že změna závazku ve smyslu § 222 odst. 4 zákona není v projednávaném případě obecně vhodným způsobem, jak situaci, v níž se zadavatel ocitl, vyřešit. Předseda Úřadu uvedl, že mezi další kritéria posouzení intenzity lze zařadit případné následky při nezrušení zadávacího řízení, přičemž zde se jedná o neuspokojení potřeby zadavatele v plném rozsahu, kdy však zadavatel tento nedostatek mohl uspokojit změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Nelze totiž a priori předpokládat, že vybraný dodavatel nebude chtít dodatek ke smlouvě, prostřednictvím něhož by došlo k výše uvedené změně závazku, podepsat, jelikož se jedná o plnění relativně malého rozsahu. Argument Úřadu, že vybraný dodavatel by si mohl ohledně takového dodatku diktovat vlastní podmínky, není dle předsedy rovněž důvodný, zadavatel totiž nemusí na případný dodatek ke smlouvě vůbec přistoupit či může na předmětnou vadu zahájit zcela nové zadávací řízení, resp. jít i cestou mimo zadávací řízení. Dle předsedy Úřadu je proto třeba, aby Úřad při novém posouzení věci ověřil, zda by pořízení dotčených služeb formou změny závazku obstálo před ustanovením § 222, resp. jestli by šlo o nepodstatnou změnu závazku např. dle § 222 odst. 4 písm. b) zákona, jak tvrdí navrhovatel.

36.         Předseda Úřadu na závěr shledal, že nabídky podané v zadávacím řízení jsou vzájemně porovnatelné. Dle výkazu výměr si mohli dodavatelé vybrat ze dvou variant vyplnění tabulky nacenění, buď, že vyplní jednotlivé listy objektů budov za 1 měsíc a za 36 měsíců poskytování služeb, nebo vyplní tabulku Pravidelný úklid v objektech, kdy však u obou variant slouží jednotlivé listy budov, včetně výčtu položek k úklidu a rozsahu m², pro orientaci v požadavcích zadavatele. U budovy Clam-Gallasova paláce je vyčteno v interiéru dohromady 213 oken, s jednotlivými počty vyčtenými v každé místnosti zvlášť. Následně u exteriéru, kde nastala šetřená chyba zadávací dokumentace, je vyčteno pouze jedno okno namísto 213 oken. Při volbě způsobu nacenění vyplněním pouze závěrečné tabulky je zřejmé, že dodavatelé budou naceňovat podle rozsahu plnění uvedeného v předchozích listech, kde je u exteriéru u dotčené budovy uvedeno právě ono 1 okno. K zohlednění reálného počtu oken k mytí při tomto způsobu nacenění není dle předsedy Úřadu důvod.

37.         Předseda Úřadu tedy shrnul, že v případě řešené chyby v zadávací dokumentaci je třeba před zrušením zadávacího řízení zvážit závažnost takové chyby a pokud existují jiné způsoby řešení vzniklé situace, např. využití § 222 zákona, pak nemůže být zadávací řízení zrušeno v souladu se zákonem, neboť změna závazku v režimu § 222 zákona by měla být upřednostněna před zrušením zadávacího řízení, lze-li očekávat, že podmínky § 222 zákona budou splněny. Předseda Úřadu pak uzavřel, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo nezákonné.

Nové projednání Úřadem

38.         Úřad oznámil účastníkům pokračování správního řízení přípisem ze dne 6. 1. 2026.

39.         Usnesením ze dne 16. 1. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani navrhovatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

40.         Úřad – vázán právními závěry předsedy Úřadu vyslovenými v rozhodnutí R0152/2025, resp. druhostupňovém rozhodnutí – přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a shledal, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení je v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

41.         Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

42.         Dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

43.         Dle § 222 odst. 1 zákona zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle

a)      § 25 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b)      § 27 zákona, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo

c)      § 178 zákona, jde-li o koncesi malého rozsahu.

44.         Dle § 222 odst. 4 zákona platí, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

a)      nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

b)      nižší než

1.      10 % původní hodnoty závazku, nebo

2.      15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

45.         Dle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

46.         Dle čl. 2 zadávací dokumentace měl být předmět veřejné zakázky – úklidové práce a doplňování hygienických prostředků – plněn v níže uvedených prostorech budov zadavatele, a to:

  • kanceláře, zasedací místnosti, chodby, vstupní prostory, šatny, společenské místnosti, výstavní sály, pokladny;
  • chodby, haly, schodiště, čekárny, pracovní místnosti;
  • kuchyně, jídelny, laboratoře;
  • sociální zařízení (toalety, sprchy, předsíňky, úklidové komory);
  • výtahy osobní, výtahy nákladní;
  • technické místnosti (sklady, dílny, strojovny, půdy, garáže, serverovny, kotelny), inspekční pokoje;
  • exteriéry (dvory, průjezdy, venkovní schodiště);
  • mimořádné úklidy na objednávku v jednotlivých budovách.

Podrobný popis požadovaných úklidových činností a prací a jejich četnost je uvedena v příloze č. 2 zadávací dokumentace – Podrobný seznam požadovaných úklidových prací a činností (dále jen „výkaz výměr“).

47.         Místem plnění veřejné zakázky je dle čl. 3.2 zadávací dokumentace hlavní město Praha, konkrétně níže uvedené objekty ve správě či nájmu zadavatele, nebude-li mezi dodavatelem a zadavatelem dohodnuto jinak:

  • Hlavní budova Muzea Prahy: Na Poříčí 1554/52, 180 00 Praha 8 – Nové Město,
  • Clam-Gallasův palác: Husova 158/20, 110 00 Praha 1 – Staré Město,
  • Dům U Zlatého prstenu: Týnská 630/6, 110 00 Praha 1 – Staré Město,
  • Podskalská celnice na Výtoni: Rašínovo nábřeží 412/30, 120 00 Praha 2 – Nové Město,
  • Müllerova vila: Nad Hradním vodojemem 642/14, 162 00 Praha 6 – Střešovice,
  • Rothmayerova vila: U Páté baterie 896/50, 162 00 Praha 6 ‒ Břevnov,
  • Studijní a dokumentační centrum Norbertov: Nad Hradním vodojemem 53/13, 162 00 Praha 6 – Střešovice,
  • Ředitelství Muzea Prahy: Kožná 475/1, 110 01 Praha 1 – Staré Město,
  • Depozitární areál Stodůlky: Pod Viaduktem 2595/3, 155 00 Praha 13 – Stodůlky.

48.         Dle čl. 20 zadávací dokumentace jsou nabídky hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejnižší nabídkové ceny. Jako ekonomicky nejvýhodnější bude vyhodnocena nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou za poskytování úklidových služeb po dobu 36 měsíců v Kč bez DPH uvedená na krycím listu nabídky (přičemž tato je ve smyslu čl. 8.2 zadávací dokumentace vypočítána prostřednictvím výkazu výměr a tam uvedených pokynů).

49.         Zadavatel ve výkazu výměr na jednotlivých listech uvedl rozsah, popis i četnost požadovaných pravidelných i mimořádných úklidových prací, přičemž pro účely nacenění daného plnění umožnil, že účastník zadávacího řízení vyplní pole s cenou u každé jednotlivé položky, tedy každé místnosti či exteriéru jednotlivé budovy zadavatele za 1 měsíc a poté za 36 měsíců, nebo že vyplní pouze finální tabulky s celkovou cenou za pravidelný a mimořádný úklid jednotlivých budov. Na listu týkajícího se pravidelného úklidu budovy Clam-Gallasova paláce ohledně vnitřních prostorů této budovy uvedl, že se v ní nachází celkem 213 oken určených k mytí. Tento celkový počet oken byl poté v tabulce se specifikací úklidových činností a místností, ve kterých tento úklid má probíhat, rozdělen podle počtu oken v jednotlivých místnostech. V další tabulce uvedené na tomto listu, která se věnuje úklidu exteriéru budovy Clam-Gallasova paláce, zadavatel uvedl následující údaje:

Exteriér

Kategorie prostoru

Četnost činností

ks

Druhy ploch

Specifika úklidu daného prostoru nad rámec stanovené kategorie, pokud existuje

Cena za 1 měsíc poskytování služeb v Kč bez DPH

Cena za 36 měsíců poskytování služeb v Kč bez DPH

okna

I

R

1,00[1]

sklo

2x rok

0,00 Kč

0,00 Kč

dveře

I

D

3,00

sklo

 

0,00 Kč

0,00 Kč

50.         Z výkazu výměr vyplněného navrhovatelem vyplývá, že navrhovatel nenaceňoval jednotlivé položky u konkrétních objektů zadavatele, nýbrž nacenil až tabulky Pravidelný úklid v objektech, Mimořádný úklid a Přehled celkové nabídky. Navrhovatel konkrétně v tabulce Pravidelný úklid v objektech svou nabídku nacenil následovně:

Nabídková cena v Kč bez DPH za 1 měsíc a 36 měsíců za pravidelný úklid (hodnocený údaj):

[obchodní tajemství o rozpadu nabídkové ceny navrhovatele]

[obchodní tajemství o rozpadu nabídkové ceny navrhovatele]

Celková nabídková cena navrhovatele za 36 měsíců za pravidelný a mimořádná úklid dle tabulky Přehled celkové nabídky činí 7 819 128,00 Kč bez DPH.[2]

51.         Z výkazu výměr vyplněného společností ZENOVA services s.r.o., IČO 25051865, se sídlem Vinohradská 3217/167, 100 00 Praha 10 (dále jen „účastník zadávacího řízení 1“) vyplývá, že tento účastník zadávacího řízení výkaz výměr naceňoval po jednotlivých položkách, kdy část týkající se mytí externích oken na budově Clam-Gallasova paláce nacenil tak, že jako cenu za 1 měsíc poskytování služeb v Kč bez DPH uvedl [obchodní tajemství o rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1] a jako cenu za 36 měsíců poskytování služeb v Kč bez DPH uvedl [obchodní tajemství o rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1].

V tabulce Pravidelný úklid v objektech svou nabídku účastník zadávacího řízení 1 nacenil následovně:

Nabídková cena v Kč bez DPH za 1 měsíc a 36 měsíců za pravidelný úklid (hodnocený údaj):

[obchodní tajemství o rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1]

 

[obchodní tajemství o rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1]

Celková nabídková cena účastníka zadávacího řízení 1 za 36 měsíců za pravidelný a mimořádný úklid dle tabulky Přehled celkové nabídky činí 11 879 331,19 Kč bez DPH.[3]

52.         Z výkazu výměr vyplněného společností AVE services s.r.o., IČO 64831213, se sídlem Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10 (dále jen „účastník zadávacího řízení 2“) vyplývá, že tento účastník zadávacího řízení výkaz výměr naceňoval po jednotlivých položkách, kdy část týkající se mytí externích oken na budově Clam-Gallasova paláce nacenil tak, že jako cenu za 1 měsíc poskytování služeb v Kč bez DPH uvedl [obchodní tajemství o rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2]a jako cenu za 36 měsíců poskytování služeb v Kč bez DPH uvedl [obchodní tajemství o rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2].

V tabulce Pravidelný úklid v objektech svou nabídku účastník zadávacího řízení 2 nacenil následovně:

Nabídková cena v Kč bez DPH za 1 měsíc a 36 měsíců za pravidelný úklid (hodnocený údaj):

[obchodní tajemství o rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2]

[obchodní tajemství o rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2]

Celková nabídková cena účastníka zadávacího řízení 2 za 36 měsíců za pravidelný a mimořádný úklid dle tabulky Přehled celkové nabídky činí 8 529 120,00 Kč bez DPH.[4]

53.         Ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 31. 7. 2025 je mimo jiné uvedeno, že hodnotící komise zjistila, že „v zadávací dokumentaci byla z administrativních důvodů na straně zadavatele způsobena chyba, kdy nebyl ve výkazu výměr správně stanoven výpočtový vzorec, a tedy byl chybně vypočítán počet oken určených k mytí. Konkrétně nebyl funkční vzorec pro součet počtu oken v objektu Clam-Gallasův palác (CGP), a tedy bylo chybně uvedeno, že zadavatel požaduje mýt pouze 1 okno, zatímco správně mělo být uvedeno 213 oken. Z tohoto důvodu nemohly být nabídky podané dodavateli vypracovány tak, aby odpovídaly skutečné potřebě zadavatele, čímž byla znemožněna relevantní soutěž mezi dodavateli. Vzhledem k tomu, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze podmínky zadávací dokumentace měnit (viz § 99 odst. 1 ZZVZ), byl zadavatel povinen přijmout odpovídající opatření k nápravě ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 ZZVZ, kterým může být pouze zrušení zadávacího řízení.

Hodnotící komise proto konstatovala, že v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, a tedy byly naplněny důvody pro zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 49 odst. 1 ZZVZ ve spojení s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ.“

54.         V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení poté zadavatel uvedl, že o zrušení zadávacího řízení rozhodl, jelikož „v průběhu posuzování a hodnocení doručených nabídek na Veřejnou zakázku bylo zjištěno, že v zadávací dokumentaci k Veřejné zakázce byla z administrativních důvodů na straně zadavatele způsobena chyba, kdy nebyl ve výkazu výměr správně stanoven výpočtový vzorec, a tedy byl chybně vypočítán počet oken určených k mytí.

Konkrétně nebyl funkční vzorec pro součet počtu oken v objektu Clam-Gallasův palác (CGP), a tedy bylo chybně uvedeno, že zadavatel požaduje mýt pouze 1 okno, zatímco správně mělo být uvedeno 213 oken.

Z tohoto důvodu nemohly být nabídky podané dodavateli vypracovány tak, aby odpovídaly skutečné potřebě zadavatele, čímž byla znemožněna relevantní soutěž mezi dodavateli. Vzhledem k tomu, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze podmínky zadávací dokumentace měnit (viz § 99 odst. 1 ZZVZ), byl zadavatel povinen přijmout odpovídající opatření k nápravě ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 ZZVZ, kterým může být pouze zrušení zadávacího řízení.

Hodnotící komise proto konstatovala, že v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, a tedy byly naplněny důvody pro zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 49 odst. 1 ZZVZ ve spojení s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ.

Vzhledem k výše uvedenému tak hodnotící komise Veřejné zakázky doporučila zadavateli zadávací řízení zrušit podle ustanovení § 49 odst. 1 ZZVZ ve spojení s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ.“

Právní posouzení

55.         Po zrušení původního rozhodnutí Úřadu rozhodnutím R0152/2025 Úřad přistoupil k opětovnému přezkoumání případu, přičemž při svém rozhodování postupoval v návaznosti na závazné právní názory a závěry předsedy Úřadu ohledně nezákonnosti a netransparentnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

56.         Úřad k problematice zrušení zadávacího řízení zadavatelem ve smyslu § 127 zákona nejprve v obecné rovině opakuje svůj již v původním rozhodnutí vyřčený obecný závěr, že zrušení zadávacího řízení je vždy ultima ratio, tedy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek a zároveň jej lze považovat za způsob ukončení zadávacího řízení v zásadě „nechtěný“, neboť výsledkem zadávacího řízení by (zásadně) mělo být uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Bylo by totiž zcela jistě v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení (zejména se zásadou transparentnosti), aby zadavatel zahajoval zadávací řízení, kdy s účastí v něm mohou být pro dodavatele na relevantním trhu spojeny mnohdy i nemalé náklady, tak říkajíc „na zkoušku“.

57.         Zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona – v těchto případech zadavatel je podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

58.         Dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona lze zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Bližší definici důvodů hodných zvláštního zřetele zákon neobsahuje a je tedy třeba tento pojem vykládat takovým způsobem, který nejlépe koresponduje se smyslem a účelem zákona, a rovněž ve vztahu k základním zásadám zadávacího řízení.

59.         Ze znění § 127 odst. 2 písm. d) zákona lze dovodit, že za důvody hodné zvláštního zřetele je možné považovat zákonem blíže nespecifikované důvody, včetně důvodů ekonomické povahy, které mohly vzniknout jak v důsledku jednání zadavatele, tak bez jeho přičinění. Úřad však v tomto kontextu zdůrazňuje, že i když zákon fakticky umožňuje, aby zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení z jakéhokoliv důvodu, a to i z důvodu zadavatelem zaviněného, nelze v dané souvislosti přehlédnout, že možnost zrušení zadávacího řízení je podmíněna tím, že musí jít o důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, tj. o důvody, „které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení zrušeno“[5]. Za takové důvody je možné považovat pouze reálně existující okolnosti, které jsou natolik závažné, že mají objektivní dopad do zadávacího řízení, tedy kdy dokončení zadávacího řízení by bylo v rozporu s účelem a cílem zákona. Jinými slovy, mělo by jít o důvody, kvůli kterým by nešlo nebo nemělo význam v zadávacím řízení pokračovat, případně by pokračování zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem.[6]

60.         Úřad tedy shrnuje, že v případě důvodů hodných zvláštního zřetele se vždy musí jednat o důvody závažné, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele, který by byl v rozporu se zákonem. V souladu se zásadou transparentnosti pak musí být zrušení zadávacího řízení prosto jakýchkoli aspektů, které by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednání zadavatele.

61.         Úřad dodává, že základem pro skutková zjištění při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou důvody, které zadavatel formuloval ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona, zejména zásadu transparentnosti; veškeré důvody musí být přitom vyjádřeny právě v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit jednotliví účastníci zadávacího řízení. Následně pak mohou být uvedené důvody příp. přezkoumány Úřadem, kdy předmětem přezkumu jsou právě a jen důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení (obsažené např. v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení či ve vyjádření zadavatele k návrhu) je pro posouzení věci irelevantní.[7]

62.         Při opětovném posouzení případu se Úřad nejprve zaměřil na otázku transparentnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kterou navrhovatel rozporuje v návrhu. Navrhovatel v návrhu ohledně údajného porušení této zásady dle § 6 odst. 1 zákona konkrétně uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení srozumitelným způsobem nepopsal, z jakého důvodu tvrzený důvod pro zrušení zadávacího řízení spočívající v nezahrnutí 212 oken do požadovaného úklidu dosahuje takové intenzity, že nelze po zadavateli požadovat, aby pokračoval v započatém zadávacím řízení.

63.         Ohledně této námitky Úřad odkazuje na rozhodnutí R0152/2025, ve kterém předseda Úřadu shledal, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nelze považovat za transparentní, jelikož z něj nevyplývá, proč nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, resp. proč, jakým způsobem a z jakého důvodu by předmětná zakázka měla ztratit smysl v důsledku řešené chyby a proč nebyl schopen dané pochybení napravit méně intenzivním opatřením, byť po uzavření smlouvy. Část rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, v níž zadavatel uvádí, že podané nabídky kvůli dané chybě neodpovídaly skutečné potřebě zadavatele a nemohla proběhnout relevantní soutěž mezi dodavateli, dle předsedy Úřadu nevysvětlila v potřebné míře podrobnosti, aby se účastníci zadávacího řízení v případných námitkách proti zrušení zadávacího řízení mohli závěru zadavatele ohledně intenzity nastalé chyby bránit. Zadavatel tak dle předsedy Úřadu v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně nevysvětlil, proč by chybně stanovený počet oken určených k mytí na budově Clam-Gallasova paláce dosahoval takové intenzity odpovídající důvodům hodným zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které je možné přistoupit ke zrušení zadávacího řízení. Úřad je tímto závěrem při svém opětovném posuzování případu vázán. Z tohoto důvodu dává bez dalšího navrhovateli za pravdu, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení není transparentní.

64.         Úřad i přes uvedené s ohledem na vázanost závěry předsedy Úřadu přistoupil k posouzení námitek navrhovatele směřujících do věcné správnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel v návrhu rozporoval naplnění intenzity potřebné pro závěr o existenci důvodu hodného zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona v řešeném případě. Dle navrhovatele se totiž v případě úpravy počtu oken k umytí v případě objektu Clam-Gallasova paláce jedná jen o zanedbatelnou změnu v předmětu plnění.

65.         Předseda Úřadu v rozhodnutí R0152/2025 ohledně intenzity důvodu pro zrušení zadávacího řízení dospěl k závěru, že chybně stanovený počet oken určených k mytí na budově Clam-Gallasova paláce ve výkazu výměr nebyl důvodem, který by dosahoval takové intenzity, aby jej bylo možné považovat za důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro který lze přistoupit ke zrušení zadávacího řízení ze strany zadavatele. Předseda Úřadu výše popsané pochybení zadavatele považoval na rozdíl od Úřadu v původním rozhodnutí pouze za marginální, které neovlivnilo soutěž při výběru dodavatelů. Předseda Úřadu k tomu uvedl, že zadavatel totiž může přikročit ke zrušení zadávacího řízení v tom případě, kdy by nedostatek v zadávací dokumentaci dosáhl takové míry intenzity, že by Úřad postupoval dle § 263 odst. 2 a přistoupil by ke zrušení samotného zadávacího řízení. Ačkoliv zákon poskytuje zadavateli širší množinu možných důvodů ke zrušení zadávacího řízení, než pro které může sám Úřad uložit nápravné opatření, nelze dle předsedy Úřadu opomenout důraz na intenzitu těchto důvodů, což plyne právě ze samotné dikce § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Současně předseda Úřadu upozornil i na nezbytnost zohlednit přiměřenost takového kroku z hlediska dopadů do právní sféry dotčených subjektů, zde účastníků zadávacího řízení.

66.         Dále předseda Úřadu v rozhodnutí R0152/2025 konstatoval, že mezi kritéria posouzení intenzity důvodu pro zrušení zadávacího řízení lze zařadit případné následky, které by mohly nastat v situaci, kdy zadavatel zadávací řízení nezruší (zde neuspokojení zadavatelovy potřeby v plném rozsahu), a dále zjištění, jestli je možno předejít jim jinak než zrušením zadávacího řízení. Za takovou mírnější možnost lze dle předsedy Úřadu považovat změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 222 zákona. Z tohoto důvodu Úřadu uložil, aby se zabýval tím, zda by pořízení dotčených služeb formou změny závazku obstálo před ustanovením § 222, resp. jestli by šlo o nepodstatnou změnu závazku např. dle § 222 odst. 4 písm. b) zákona, jak tvrdí navrhovatel. Konkrétně zda lze očekávat, že podmínky § 222 zákona budou v řešeném případě splněny. K užití § 222 zákona jako takovému předseda Úřadu konstatoval, že „pokud by zadavatel nezrušil zadávací řízení, pak v případě, že je dle zákona možný postup dle § 222 zákona, nenastanou nutně negativní důsledky ve smyslu toho, že zbylých 212 oken exteriéru zůstane na další období neumytých.“

67.         Úřad k tomuto nejprve obecně uvádí, že v § 222 odst. 1 zákona je zakotvené obecné pravidlo pro provádění změn i ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. Změny závazku dle § 222 zákona se poté dělí na podstatné a nepodstatné, tedy na ty, u kterých má zadavatel povinnost danou změnu provést v rámci nového zadávacího řízení, a ty, u kterých zadavatel tuto povinnost nemá. S ohledem na obecně zapovězené umožnění podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení je nicméně nutné přistupovat k posouzení jakékoliv změny přísně restriktivně.

68.         Úřad se v tomto kontextu zabýval tím, zda by bylo možné očekávat, že by případné zohlednění skutečného počtu oken určeného k mytí na budově Clam-Gallasova paláce provedené v rámci změny závazku prostřednictvím dodatku ke smlouvě na plnění veřejné zakázky mohlo teoreticky naplnit některou z ex lege nepodstatných změn závazku dle § 222 zákona, resp. konkrétně změnu de minimis ve smyslu § 222 odst. 4 zákona, na níž poukazoval navrhovatel i předseda Úřadu. První z podmínek pro uplatnění výjimky de minimis spočívá v tom, že daná změna závazku nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Druhou z podmínek výjimky de minimis je skutečnost, že hodnota prováděné změny musí být v případě veřejných zakázek na služby nižší než 10 % původní hodnoty závazku ze smlouvy. Třetí z podmínek pro uplatnění dané výjimky je, že hodnota změny je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku.

69.         Co se týče první z výše uvedených podmínek, Úřad konstatuje, že samotná úprava počtu oken určených k mytí na budově Clam-Gallasova paláce by žádným způsobem nezměnila celkovou povahu veřejné zakázky. První podmínka by tak byla v projednávaném případě splněna.

70.         Úřad poté přistoupil ke zkoumání možného naplnění druhé a třetí podmínky pro uplatnění změny závazku de minimis. Úřad podotýká, že předseda Úřadu v tomto ohledu neuvedl svoji představu, na základě jakých údajů by měl Úřad uvedené posuzovat. Úřad konstatuje, že jedinými aktuálně známými údaji, z nichž lze v dané situaci vycházet, je tvrzení navrhovatele ohledně nacenění chybějící části předmětu plnění a teoretický přepočet nacenění této části plnění dle ceny uvedené za mytí jednoho okna z exteriéru ve výkazech výměr dvou účastníků zadávacího řízení, jež naceňovali jednotlivé položky v rámci výkazu výměr samostatně (tj. nikoliv paušálně celý pravidelný úklid). Konkrétně se jedná o výkazy výměr účastníků zadávacího řízení 1 a 2.

71.         Úřad zde připomíná, že dle protokolu o otevírání nabídek, jenž tvoří podklad tohoto rozhodnutí, podal navrhovatel nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, proto je možné, že právě navrhovatelova nabídka by mohla být vybrána jako ta nejvýhodnější. Navrhovatelova celková nabídková cena dle jeho výkazu výměr činila 7 819 128 Kč bez DPH, přičemž navrhovatel v návrhu tvrdí, že při zohlednění předmětné chyby ve výkazu výměr by došlo ke změně jeho nabídkové ceny o 72 144 Kč bez DPH, tedy na 7 891 272 Kč bez DPH. Částka 72 144 Kč bez DPH představuje přibližně [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny navrhovatele] % z celkové ceny uvedené navrhovatelem v tabulce Pravidelný úklid v objektech ve výši [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny navrhovatele] Kč bez DPH (jež při předpokladu trvání závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po celou zamýšlenou dobu bude odebrán v plné výši, tudíž se daná cena propíše i do celkové hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku), resp. necelé 1 % z celkové nabídkové ceny navrhovatele ve výši 7 819 128 Kč bez DPH uvedené v tabulce Přehled celkové nabídky (tj. při zohlednění ceny i případného mimořádného úklidu v modelové situaci vytvořené pro účely nacenění nabídek v zadávacím řízení, jež však nutné nemusí být odebrán, tudíž se nemusí propsat do celkové hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 zákona).[8]

72.         Pokud jde o informace plynoucí ze dvou zmíněných nabídek, respektive dvou výkazů výměr k nim doložených, ve kterých byly naceněny jednotlivé položky týkající se mytí oken budovy Clam-Gallasova paláce v exteriéru, z těchto dvou výkazů výměr lze (při uvažování zachování stejné ceny i při jinak vymezeném objemu plnění) přepočtem vypočítat cenu nabízenou za mytí 213 oken v rámci 36 měsíců (tj. celkové doby trvání plnění veřejné zakázky).

73.         Ve výkazu výměr účastníka zadávacího řízení 1 bylo ve k tomu určené tabulce mytí jednoho externího okna budovy Clam-Gallasova paláce naceněno na [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1]Kč bez DPH za 1 měsíc a [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1] Kč bez DPH za 36 měsíců. Pokud by Úřad vycházel ze správného počtu oken (tj. 213 ks), cena za 36 měsíců poskytování dané služby by vyšla na [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1] Kč bez DPH. Tato částka představuje necelých 1,2 % z celkové ceny uvedené účastníkem zadávacího řízení 1 v tabulce Pravidelný úklid v objektech ve výši [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1] Kč bez DPH, resp. přibližně [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1] % z celkové nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1 ve výši 11 879 331,19 Kč bez DPH uvedené v tabulce Přehled celkové nabídkové nabídky.[9]

74.         Ve výkazu výměr účastníka zadávacího řízení 2 bylo ve k tomu určené tabulce mytí 1 externího okna na budově Clam-Gallasova paláce naceněno na [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2] Kč bez DPH za 1 měsíc a na [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2] Kč bez DPH za 36 měsíců. Pokud by Úřad opět vycházel ze správného počtu oken (tj. 213 ks), cena za 36 měsíců poskytování dané služby by vyšla na [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2] Kč bez DPH. Tato částka představuje přibližně 3,1 % z částky [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2] Kč bez DPH (tj. celkové ceny uvedené účastníkem zadávacího řízení 2 v tabulce Pravidelný úklid v objektech), resp. necelých [obchodní tajemství ohledně rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2] % z celkové nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2 ve výši 8 529 120 Kč bez DPH uvedené v tabulce Přehled celkové nabídky.[10]

75.         Dle výše uvedených údajů by změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku spočívající ve zohlednění správného počtu oken k umytí v Clam-Gallasově paláci (při uplatnění finančních částek, ze kterých jediných bylo možno v řešeném případě vyjít), nedosahovala 10 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, přičemž současně by za takového stavu byla splněna i podmínka pro užití § 222 odst. 4 písm. b) zákona spočívající v tom, že změna závazku musí mít hodnotu nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku, který u veřejných zakázek na služby dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění rozhodném do dne 31. 12. 2025, činila dle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1 u zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona 5 401 000 Kč.

76.         Úřad tedy dospěl k závěru, že bylo možné očekávat, že pro možné odstranění chyby ve výkazu výměr spočívající v nesprávně stanoveném počtu oken určených k mytí na budově Clam-Gallasova paláce mohou být splněny podmínky pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 zákona, konkrétně dle § 222 odst. 4 zákona, tudíž zadavatel nemohl přistoupit ke zrušení zadávacího řízení z důvodu hodného zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Úřad podotýká, že si je vědom toho, že výše uvedené propočty jsou do jisté míry hypotetické, neboť jsou založené na údajích, které nemusí platit při uzavírání dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku, neboť nelze dopředu predikovat, zda a za jakých podmínek bude dodatek ke smlouvě na veřejnou zakázku uzavřen ani jak se bude vyvíjet plnění veřejné zakázky. Nicméně předseda Úřadu v tomto kontextu akcentoval, že nelze a priori předpokládat, že vybraný dodavatel nebude chtít dodatek ke smlouvě podepsat, přičemž v případě, pokud by si „diktoval vlastní podmínky“, zadavatel nemusí na případný dodatek ke smlouvě vůbec přistoupit či může na předmětnou vadu zahájit zcela nové zadávací řízení, resp. jít i cestou mimo zadávací řízení. Předseda Úřadu pak uzavřel, že postačí, pokud je možné očekávat, že by bylo možné odstranit předmětnou chybu skrze postup dle § 222 zákona. Takové očekávání lze v šetřeném případě s ohledem na výše uvedené a předsedou Úřadu přednesená východiska shledat. Úřad však v tomto kontextu považuje za vhodné upozornit, že v případě uplatnění změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bude pouze na zadavateli ověřit zákonnost takové změny v kontextu § 222 zákona, tedy zda jsou skutečně naplněny podmínky pro učinění takové změny.

77.         Předseda Úřadu na závěr v rozhodnutí R0152/2025 dospěl k závěru, že chybně stanovený počet oken určených k mytí na budově Clam-Gallasova paláce nezpůsobil ani neporovnatelnost podaných nabídek. Konkrétně k tomu předseda Úřadu uvedl následující: „Dle zadávací dokumentace se nabídková cena řídí dle instrukcí ve výkazu výměr. Dle výkazu výměr si mohl dodavatel vybrat ze dvou variant vyplnění tabulky nacenění. Buď, že vyplní jednotlivé listy objektů budov za 1 měsíc a za 36 měsíců poskytování služeb, nebo tabulku pravidelný úklid v objektech. Obě varianty nacenění jsou doplněny o vyplnění tabulek: mimořádný úklid v objektech a přehled celkové nabídky. U obou variant však slouží jednotlivé listy budov, včetně výčtu položek k úklidu a rozsahu m², pro orientaci v požadavcích zadavatele. U budovy Clam-Gallasova paláce je vyčteno v interiéru dohromady 213 oken, s jednotlivými počty vyčtenými v každé místnosti zvlášť. Následně u exteriéru, kde nastala šetřená chyba zadávací dokumentace, je vyčteno pouze jedno okno namísto 213 oken. Při volbě způsobu nacenění vyplněním pouze závěrečné tabulky je zřejmé, že dodavatel bude naceňovat podle rozsahu plnění uvedeného v předchozích listech, kde je u exteriéru u dotčené budovy uvedeno právě ono 1 okno. K tomu, že by při tomto způsobu nacenění dodavatel zohledňoval reálný počet oken k mytí, pokud jde o exteriér, není důvod.“ Úřad z tohoto důvodu dává navrhovateli za pravdu, že nesprávně stanovený počet oken určených k mytí na budově Clam-Gallasova paláce ve výkazu výměr nemohl způsobit ani neporovnatelnost podaných nabídek.

78.         Úřad tak s ohledem na vše výše uvedené shrnuje, že zadavatel pochybil, neboť jednak zatížil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vadou netransparentnosti, když v tomto rozhodnutí neuvedl důvod, proč po něm nelze spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž současně v zadavatelem uvedeném zdůvodnění zrušení zadávacího řízení tak, jak je předestřel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, nelze shledat důvod, který by dosahoval intenzity potřebné pro závěr o existenci důvodu hodného zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro něž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

79.         Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

80.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla zákona, když v souvislosti s rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení porušil § 127 odst. 2 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.

81.         Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

82.         Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem při zrušení zadávacího zřízení, rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a všech následných úkonů zadavatele učiněných ve jmenovaném zadávacím řízení.

K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

83.         Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

84.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

85.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení výše uvedených úkonů zadavatele v zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

86.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

87.         Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení výše uvedených úkonů zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl tak zároveň o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

88.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000662.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

v z. Ing. Petr Vévoda

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

1.      ŠENKÝŘ PÁNIK, advokátní kancelář s.r.o., Na viničních horách 1834/24, 160 00 Praha 6

2.      Mgr. Michaela Roblová, advokátka, Zenklova 22/56, 180 00 Praha 8

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Pozn. – zvýraznění provedl Úřad.

[2] Úřad sděluje, že informace týkající se rozpadu nabídkové ceny navrhovatele uvedené ve výkazu výměr byly navrhovatelem ve sdělení ze dne 15. 9. 2025 označeny jako obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit. Údaje představující obchodní tajemství jsou v tomto bodu odůvodnění rozhodnutí označeny podtržením. Úřad zde pro účastníky správního řízení v souvislosti s těmito informacemi akcentuje, že za nekalou soutěž se ve smyslu § 2976 písm. h) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), považuje porušení obchodního tajemství. Porušením obchodního tajemství je přitom podle § 2985 občanského zákoníku jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle § 2988 občanského zákoníku pak platí, že osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Současně Úřad připomíná, že ten, kdo by se takového jednání dopustil a způsobil tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo tím opatřil sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, může se současně dopustit trestného činu porušování pravidel hospodářské soutěže podle § 248 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v rozhodném znění.

[3] Úřad sděluje, že informace týkající se rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 1 uvedené ve výkazu výměr byly tímto účastníkem ve sdělení ze dne 15. 1. 2026 označeny jako obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit. Údaje představující obchodní tajemství jsou v tomto bodu odůvodnění rozhodnutí označeny podtržením. Úřad zde plně odkazuje na výše uvedené poučení ohledně povinností účastníků správního řízení souvisejících s obchodním tajemstvím.

[4] Úřad sděluje, že informace týkající se rozpadu nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení 2 uvedené ve výkazu výměr byly tímto účastníkem ve sdělení ze dne 15. 1. 2026 označeny jako obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit. Údaje představující obchodní tajemství jsou v tomto odstavci označeny podtržením. Úřad zde plně odkazuje na výše uvedené poučení ohledně povinností účastníků správního řízení souvisejících s obchodním tajemstvím.

[5] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010.

[6] Viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-26502/2025/500 ze dne 16. 7. 2025.

[7] Viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-25425/2024/500 ze dne 27. 6. 2024.

[8] Navrhovatel ve sdělení ze dne 15. 9. 2025 označil rozpad své nabídkové ceny uvedený ve výkazu výměr za obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit (k tomu blíže viz výše). Údaje představující obchodní tajemství jsou v tomto bodu odůvodnění rozhodnutí označeny podtržením.

[9] Účastník zadávacího řízení 1 ve sdělení ze dne 15. 1. 2026 označil rozpad své nabídkové ceny uvedený ve výkazu výměr za obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit (k tomu blíže viz výše). Údaje představující obchodní tajemství jsou v tomto bodu odůvodnění rozhodnutí označeny podtržením.

[10] Účastník zadávacího řízení 2 ve sdělení ze dne 15. 1. 2026 označil rozpad své nabídkové ceny uvedený ve výkazu výměr za obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit (k tomu blíže viz výše). Údaje představující obchodní tajemství jsou v tomto bodu odůvodnění rozhodnutí označeny podtržením.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en